Aktualizace původního projektu, který byl spolufinancován z prostředků EU

Aktualizace původního projektu, který byl spolufinancován z prostředků EU

Rozbor Udržitelného Rozvoje Území

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP VESELÍ NAD MORAVOU 2012 ÚAP území ORP Veselí nad Moravou 2012

Původní zpracování Územně analytických podkladů správního obvodu obce s rozšířenou působností Veselí nad Moravou bylo dotováno z fondů Evropské unie prostřednictvím Integrovaného operačního programu, viz www.strukturalni-fondy.cz/iop

Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Veselí nad Moravou 2012

ZPRACOVATEL aktualizace ÚAP: Městský úřad Veselí nad Moravou, Odbor životního prostředí a územního plánování Ing.Bc. Petr Michna, vedoucí odboru

prosinec 2012

1.


Obsah: 1.

SWOT analýzy území....................................................................................................................................................... 4 1. 1. Horninové prostředí a geologie..................................................................................................................................... 4 1.2. Vodní režim ................................................................................................................................................................... 6 1.3. Hygiena životního prostředí ........................................................................................................................................... 9 1.4. Ochrana přírody a krajiny ............................................................................................................................................ 12 1.5. Zemědělský půdní fond (ZPF) a Pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL)....................................................... 16 1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura ................................................................................................................ 21 1.7. Sociodemografické podmínky...................................................................................................................................... 27 1.8. Bydlení ......................................................................................................................................................................... 28 1.9. Rekreace ..................................................................................................................................................................... 29 1.10. Hospodářské podmínky ............................................................................................................................................. 31 1.11. Občanská vybavenost ............................................................................................................................................... 33 1.12. Sídelní struktura ........................................................................................................................................................ 34 Celková SWOT analýza stavu území SO ORP Veselí nad Moravou: ................................................................................ 35 2. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek.................................................................................................. 38 2.1. Životní prostředí ........................................................................................................................................................... 38 2.2. Hospodářský rozvoj ..................................................................................................................................................... 39 2.3. Soudržnost společenství obyvatel území .................................................................................................................... 40 3. Určení problémů k řešení v ÚPD................................................................................................................................... 41 3.1. Slabé stránky ............................................................................................................................................................... 41 3.2. Střety ........................................................................................................................................................................... 41 3.3 Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci .................................................................................................. 42 3. 4 Problémy k řešení v nadřazené územně plánovací dokumentaci ............................................................................... 43 3.5. Problémy k řešení mino oblast územního plánování ................................................................................................... 44

2.


ÚVOD Účel: Územně analytické podklady (ÚAP), jejichž součástí je tento Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ), byly definovány ve stavebním zákoně č. 183/2006 Sb., jako povinný územně plánovací podklad, který periodicky zjišťuje a vyhodnocuje stav a vývoj území. Podrobněji je definován ve vyhlášce č. 500/2006 Sb. Hlavním přínosem ÚAP je trvalá a neustále aktualizovaná znalost území a z něj vyplývající odborný úsudek o potřebách změn v území. Tyto znalosti slouží k vyhodnocení územního plánu a rovněž při pořízení územně plánovací dokumentace a rozhodování v území.

Postup: Na základě dodaných dat od poskytovatelů údajů o území, průzkumu území a dalších informací (1. část ÚAP – Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území) je zpracován tento rozbor (2. část ÚAP – Rozbor udržitelného rozvoje území), který zahrnuje zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. RURÚ dále obsahuje vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel. Závěr rozboru tvoří určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci včetně tzv. problémového výkresu. Takovýto rozbor je zpracováván jednou za dva roky. Použití: Územně analytické podklady slouží zejména pro naplnění cílů a úkolů územního plánování, dále pořizovatelům územně plánovacích dokumentací (ÚPD) příslušného úřadu územního plánování a všem zástupcům samospráv a stavebním úřadům pro rozhodování v území. Zadání ÚPD, které pořizovatel zpracovává, obsahuje zejména požadavky na řešení vyplývající z ÚAP (viz písm. b) přílohy č. 6 vyhl. č. 500/2006).

3.


1. SWOT ANALÝZY ÚZEMÍ 1. 1. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE

Využitelné nerostné suroviny jsou situovány převážně v severozápadní části správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) Veselí nad Moravou. Jedná se o výhradní ložiska štěrkopísků (chráněné ložiskové území Moravský písek v prostoru jihovýchodně od Moravského Písku) a lignitu Rohatec (chráněné ložiskové území Vracov severozápadně od Strážnice). Menší chráněné ložiskové území cihlářských surovin je situováno jižně od Velké nad Veličkou. Existence ložisek stavebních surovin. Jejich současná těžební produkce ani zdaleka nezajišťuje vlastní potřeby. Zvýšená zranitelnost podzemních vod. Pro možnost využití podzemních vod v kvartéru Dolnomoravského úvalu (rajon 1651) bylo při bilančním hodnocení oceněno využitelné množství okolo 800 l.s-1. Lokalizaci zdrojů je nutno určit dalším hydrogeologickým průzkumem. Geologická stavba východní části území (karpatský flyš) je příčinou existence řady lokalit se sesuvy situovaných zejména v širším okolí obce Nová Lhota, Velká nad Veličkou, Javorník a dále jižně od Radějova. Svahové deformace v oblasti Západních Karpat představují omezující faktor využití území, který podstatně ovlivňuje inženýrsko geologické podmínky výstavby a může způsobit i ztráty v zemědělské a lesní produkci. Ke střetům zájmů dochází při rekultivaci po těžbě štěrkopísku v CHOPAV Kvartér řeky Moravy. Problém je neprovedená kvalitní revitalizace vytěžených ploch u bývalé těžby štěrkopísků v ochranném pásmu vodního zdroje (lokalita Veselský štěrk).

SWOT analýza pro téma horninové prostředí a geologii SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Zásoby surovin ložiska nerostů štěrkopísky Moravský Písek, lignit Strážnice, prognózní ložisko štěrkopísku Moravský Písek

Střet zájmů těžby a ochrany přírody a vodních zdrojů (Veselí nad Moravou, Moravský Písek)

Zásoby podzemních vod vázané především na kvartérní sedimenty v Dolnomoravském úvalu

Zvýšená zranitelnost podzemní vody hydrologických rajonů

Atraktivní formy reliéfu sesuvných území s druhově pestrými společenstvy Nová Lhota

Pouze štěrkopísky jsou nerostnými surovinami využitelné pro další hospodářský rozvoj ORP

Dobývací prostory Strážnice – Přívoz stavební písek, Velká nad Veličkou cihlářská surovina

Časté svahových deformace - sesuvná území v oblasti Západních Karpat Nová Lhota, Velká nad Veličkou, Javorník a Radějov omezují hospodářské využití těchto ploch

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Možnost dalšího využití podzemních vod v kvartéru Dolnomoravského úvalu

Rekultivace nevhodné využití opuštěného dobývacího prostoru Velká nad Veličkou (skládkování, rekultivace na zemědělském půdním fondu

Kvalitní revitalizace vytěžených ploch, využití dobývacích prostorů s ukončenou těžbou a území ohrožená erozí k realizaci ploch trvalé vegetace (skladebné části ÚSES, krajinotvorné prvky)

Vysoké riziko znečištění zdrojů podzemních vod připravovanou těžbou v Uherském Ostrohu (Zlínský kraj)

4.


Problémy k řešení Zákaz výstavby v sesuvných územních dle údajů Geofodu (viz obr. Javorník sesuvné území). Omezení možnosti využití území skládkováním v dobývacím prostoru Velká nad Veličkou. Vytvoření podmínek pro vhodného využití dobývacích prostorů v lokalitách po ukončené těžbě (lokalita Veselský štěrk). Vysoké riziko znečištění zdrojů podzemních vod připravovanou těžbou v Uherském Ostrohu.

Javorník

5.


1.2. VODNÍ REŽIM Celé území SO ORP Veselí nad Moravou je součástí povodí řeky Moravy. Řeka Morava je zcela regulována v umělých korytech (hlavní koryto, Nová Morava, Baťův kanál), místy se dochovaly i zbytky původních říčních ramen. Niva řeky Moravy je protkána hustou sítí uměle vytvořených odvodňovacích koryt. Významnými toky říční sítě řešeného území jsou levostranné přítoky Moravy – Svodnice, Velička (přítok Hrubý potok, Kozojídka a Kuželovský potok) a Radějovka (přítok Sudoměřický potok). Vodní toky jsou většinou upravené, pouze v horních úsecích mají některé z nich přírodě bližší charakter (Sudoměřický potok a jeho pravostranný přítok Mandát, Radějovský potok a jeho levostranné přítoky Járkovec a Vrbecká Velička a její pravostranný přítok Kazivec. Výskyt podzemních vod je vázán zejména na nivní a terasové štěrkopísky nivy Moravy (Chráněná oblast přirozené akumulace vod – CHOPAV - Kvartér řeky Moravy dle Nařízení vlády č. 85/1981 Sb.) na něž je vázána řada jímacích objektů vody. Většina území ORP je v Nivě Moravy a navazujících tocích ohroženo záplavami (záplavy v letech 1997,2006,2x 2010 Veselí nad Moravou, Moravský Písek, Vnorovy, Strážnice, Kněždub, Blatnice a Blatnička). Stanovená záplavová území jsou na jihu SO ORP v okolí Veselí nad Moravou, Moravský Písek Vnorovy Strážnice (řeka Morava) a severní části obce Kněždub (tok Velička).

SWOT analýza pro téma vodní režim SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

CHOPAV Kvartér řeky Moravy je využitelný přírodní zdroj pro pitnou vodu i jako území s vhodnými podmínkami pro obnovu cenných částí přírody a krajiny

Snížená přirozená retenční schopnost krajiny jako důsledek dřívějšího způsobu obdělávání zemědělské půdy, vysoký podíl zornění, poškození a degradace půd

Dlouhodobý trend ve zlepšování celkového stavu vod Plánování v oblasti vod – schválené dokumenty Plán oblasti povodí Moravy

Vysoký podíl upravených a regulovaných úseků vodních toku řeky Moravy a Svodnice. Nepříznivý stav vodních toků, přetrvávající nevhodné stavební úpravy a vysoký stupeň odpřírodnění toků v souvislosti s intenzivním využíváním krajiny

Zabezpečení trvalého užívání zdrojů pitné vody soustavou ochranných pásem

Urbanizace záplavových území. Zastavěnost přirozených zaplavovaných území vodních toků (Veselí nad Moravou, Vnorovy, Strážnice, Velká nad Veličkou)

Využívání kvalitní podzemní vody pro zásobování většiny obyvatel pitnou vodou vydatné zdroje podzemních vod na západě území (Bzenec-komplex-Veselí-nadMoravou, Moravský Písek, Vnorovy)

Vysoký podíl ohrázování vodních toků (řeka Morava) v zemědělské krajině, nevyužívání retenčního potenciálu nezastavěných částí údolní nivy Moravy

Podstatné snížení emisí z bodových zdrojů znečištění (splaškové a průmyslové odpadní vody)

Nedostatek zdrojů kvalitní pitné vody na území Horňácka

Snížení emisí i z plošných zdrojů znečištění v zemědělství (nižší používání hnojiv a pesticidů)

Znečištění vodních toků vlivem nedostatečné kanalizační sítě a nezajištěné likvidace odpadních vod v obcích

Aplikace zkušeností z extrémních povodní, realizace ochranných opatření

Nedostatek ekologických stabilizačních prvků v povodí nedostatek vodních ploch v krajině

Zabezpečení prevence závažných havárií, zejména s chemickými látkami

Nedostatečná zabezpečenost ochrany měst a obcí před povodněmi, prověření stanovených stávajících záplavových území z důvodů opakujících se podvodní

Stanovování záplavových území a vymezování jejich aktivních zón a jejich průběžná aktualizace

Nízká migrační prostupnost toku řeky Moravy

6.


PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Posilování rekreační funkce krajiny, využití krajinotvorného potenciálu nivy a vodních toků, mimoprodukční funkce lesů a vodních ekosystémů a možnost sloučení realizace vodohospodářských opatření s řešením rekreace, nemotorové dopravy a ÚSES

Opakované povodně (Veselí nad Moravou, Moravský Písek, Vnorovy, Strážnice, Kněždub, Blatnice a Blatnička), situování dalších nevhodných aktivit do přirozených zaplavovaných území vodních toků (rozvojové plochy) Přetrvávající zastavování záplavových území a říčních niv

Další využití vodního zdroje pitné vody Bzenec-komplex realizací vodovodu Horňácko z vodojemu VnorovyDražky dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizace Jihomoravského kraje

Vysoké riziko ohrožení množství a kvality a podzemních vod těžbou štěrkopísku (Uherský Ostroh, Zlínský kraj)

Rozšiřování realizace komplexních pozemkových úprav

Zhoršení průběhu sanace těkavých chlorovaných uhlovodíků (etylény) v pozemní vodě v předpolí prameniště BZENEC Komplex

Revitalizace drobných vodních toků, retence krajiny zachycováním dešťových srážek (především v lokalitách Kněždub, Lučina, okolí Veličky)

Pozorovatelné změny klimatu provázená extrémními hydrologickými jevy častější výskyt povodní a období dlouhotrvajícího sucha Ohrožení vodních zdrojů při mimořádných situacích (povodňové stavy, období sucha, havárie) Zvyšování rozkolísanosti odtoku v důsledku rostoucího podílu zpevněných ploch Možnost vzniku krizové situace při útoku na vodárenské zdroje a systémy

Zdroje pitné vody (Bzenec-komplex) slouží k udržitelnému rozvoji v oblasti vodních zdrojů a hospodaření s vodou. Další opatření pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou, je jejich dlouhodobá ochrana soustavou ochranných pásem a vymezením území s příznivými podmínkami pro akumulaci povrchových i podzemních vod. Naopak chybí větší rozšíření zadržování vody v území, ve vodních nádržích. Pozitivní vliv má i zatím částečná revitalizace drobných vodních toků s úpravami koryt do přírodě blízkého stavu a podpora samočisticích schopností toků. U jakosti vod podzemních i povrchových bylo dosaženo zlepšení. Výstavba čistíren odpadních vod a postupné dobudování a rekonstrukce kanalizační sítě předpokladem pro omezení komunálního znečištění vodních toků. Při kvalitativním hodnocení vodních útvarů (většinou jsou riziková z hlediska chemického i ekologického stavu) nejsou dosud specifikovány standardy dobrého stavu vod, které jsou uplatňovány legislativou ES v oblasti vod. Opakované povodně v posledních letech vyvolaly realizaci opatření na vodních tocích po způsobených škodách, tak řadu protipovodňových opatření, zejména v intravilánech obcí. Ke snížení potenciálních dalších povodňových škod má přispívat správné stanovování záplavových území a jejich aktivních zón. Jako územní limity musí být respektovány ve všech stupních územně plánovací dokumentace. Velkým problémem je urbanizace-zastavěnost nivy řeky Moravy. Klíčem ke zlepšení situace je omezení zastavování niv a podpora jejich využití pro retenci vod. Mimo zastavěná území by měl být umožněn rozliv vody do krajiny provázený retencí vod a snížením kulminačních průtoků. V minulosti byla často prováděna pouze liniová ohrázování toků s nadměrnou ochranou zemědělské půdy. Pozitivní trend budování přírodě blízkých protipovodňových opatření, která využívají poříční prostor pro tlumivé rozlivy povodní, je nezbytné podporovat vyhledáním vhodných území pro umožnění rozlivů. Touto tematikou se zabývá § 68 zákona o vodách, který definuje území určená k řízeným rozlivům povodní a podmínky jejich zřízení. Záplavová území znamenají především restrikci v zástavbě. Je to tedy limit využití území, který se může změnit. Po případné realizaci protipovodňové ochrany lze záplavová území zrušit a plochu případně zastavět, tedy omezit retenční funkci nivy. A to je v rozporu s obecnými potřebami protipovodňové ochrany.

7.


I přes provedené sanační práce jsou nadále přetrvávajícím rizikem těkavé chlorované uhlovodíky v pozemní vodě v předpolí prameniště BZENEC Komplex. Nyní v předpolí prameniště Bzenec probíhá monitoring přirozené atenuace chlorovaných uhlovodíků. Rizika představují především krizové situace, které mohou vzniknout při mimořádných přírodních stavech nebo vnějšími vlivy. Podle principu předběžné opatrnosti je žádoucí uvažovat i s případným nepříznivým vývojem změn klimatu. Stále častěji se setkáváme na ORP Veselí s dlouhodobým obdobím sucha a opakujících se jarních a letních povodní.

Problémy k řešení Omezení vysokého rizika vzniku povodní a eliminace škod. Důsledná realizace vsakování srážkových vod. Nutnost prověření stanovených stávajících záplavových území z důvodů opakujících se podvodní; Nalezení vhodného využití prostorů se zvýšeným ekologickým rizikem po provedených sanacích a respektování míst se starou ekologickou zátěží, které doposud nebyli sanovány. Vysoké riziko ohrožení množství a kvality a podzemních vod těžbou štěrkopísku v Uherském Ostrohu. Reakce a vytvoření podmínek na změnu klimatu, častější povodně a období sucha. Omezení zastavěnosti přirozených zaplavovaných území vodních toků.

8.


1.3. HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Hlukové zatížení Hlavním zdrojem hlukové zátěže venkovního prostoru na území ORP je v současné době pozemní doprava, a to především doprava silniční a železniční. Hygienický limit hluku z pozemní dopravy v chráněném venkovním prostoru je v současné době obecně dán ekvivalentní hladinou akustického tlaku v hodnotě 60 dB pro denní dobu (tj. 6.00 – 22.00 hod.) a 50 dB (resp. 55 dB v případě hluku ze železniční dopravy) pro noční dobu (tj. 22.00 – 6.00 hod.). Pro území republiky je zpracována strategická hluková mapa silnic a železnic pouze pro území velkých měst. Hygienické limity hluku na území ORP nejsou výrazněji překračovány v chráněném venkovním prostoru. Limity jsou překračovány na území Veselí nad Moravou, Vnorovy a Strážnice. Kvalita ovzduší Území ORP Veselí je podle sdělení odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí územím jihomoravského kraje, kde je sledována a řízena kvalita ovzduší ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší v platném znění. Imisní situace na území ORP je podle Ministerstvem životního prostředí pravidelně publikovaných údajů dlouhodobě neutěšená. Na celém území ORP je překročen celkový imisní limit i limit cílový pro ochranu zdraví lidí na 72% území. Jedná se o území ORP s výjimkou obcí jižního a jihovýchodního okraje SO ORP v Bílých Karpatech - Nová Lhota, Javorník, převážná část území obce Suchov, Kuželov, Hrubá Vrbka, Radějov, polovina území obce Tvarožná Lhota, menší části území obcí Kněždub, Malá Vrbka, Velká nad Veličkou. Největšími zdroji znečištění ovzduší v ORP jsou v současnosti: silniční doprava, a to zejména jako zdroj polétavého prachu PM10, oxidů dusíku a benzenu (na komunikaci I/55, méně I/54); stacionární energetické zdroje – kotelny; stacionární průmyslové zdroje - převážně území Veselí nad Moravou, Strážnice, Moravského Písku a Velké nad Veličkou; zemědělské farmy živočišné výroby (amoniak); prašnost z pozemků orné půdy v jarním období a po sklizni; Staré ekologické zátěže Extrémní riziko je u zátěží areálu bývalého KOVO Bzenec, kde byly pravidelně prováděny sanace 2004-2009 těkavých chlorovaných uhlovodíků, kvůli kterému jsou ohroženy vodní zdroje na katastru Moravský Písek a Veselí nad Moravou. Stejným způsobem je ohrožen vodní zdroj starou zátěží v obci Louka u viaduktu, sanace zde proběhly již před rokem 2000. Ohrožení asfalty a ropnými deriváty je v areálu fy Ing. Bureš Martin v Moravském Písku a v Železárnách ve Veselí nad Moravou. Zátěže se středním rizikem se nacházejí ve Strážnici - jedná se o provozovanou skládku. Starou zátěží jsou také bývalé skládky komunálních odpadů v Lipově, Kozojídkách, Moravském Písku, Vnorovech, Kneždubu, Hrubé Vrbce, Javorníku, Velké nad Veličkou, Suchově, Blatnici pod Svatým Antonínkem, Veselí nad Moravou a v Tasově. Indikátory: počet starých ekologických zátěží 22 počet zátěží s vysokou rizikovostí 4 počet zátěží se střední rizikovostí 4 Kvalita povrchových vod Celé řešené území je součástí povodí řeky Moravy, jejíž tok se nachází v západní části řešeného území. Dalším významným tokem území je řeka Velička, Svodnice a Radějovka. Průtoky ve vodních tocích jsou většinou nevyrovnané. Obecně se maximální průtoky objevují v jarních měsících (březen duben), minimální na podzim (září – říjen). Kvalita vody v tocích se v posledních létech mírně zlepšuje. Hlavní sledované toky Morava a Velička jsou zařazeny do 3. třídy znečistění.

9.


SWOT analýza pro téma hygiena životního prostředí SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Emise produkované na jednoho obyvatele jsou pod celkovým průměrem ČR

Dlouhodobě je překračován doporučený emisní strop pro oxidy dusíku vlivem dopravy (Strážnice, Veselí nad Moravou, Vnorovy, Moravský Písek)

Zdroje kategorie REZZO1(velkých zdrojů) lze považovat za méně významné hlediska emisního, tak i imisního z důvodu je hospodářského útlumu v ORP.

Hlavními producenty emisí jsou zdroje REZZO3 (v případě zastavěných částí obcí) a REZZO4, která je na území Jihomoravského kraje dlouhodobě neřešeným problémem (Strážnice, Veselí nad Moravou, Vnorovy, Moravský Písek).

U většiny sledovaných látek v důsledku převládajících větrů a konfiguraci terénu nedochází za běžných klimatických podmínek k plošnému překračovaní imisních limitů (s výjimkou částic PM10 a benzo(a)pyrenu)

Překračování imisních limitů denních koncentrací částic PM10. Důvodem je doprava a prašnost z větrné eroze v prostoru rozsáhlých ploch bloků orné půdy (území mezi Veselím nad Moravou, Blatnicí pod Sv.Ant., Loukou

Celková míra znečištění ovzduší a hlukové zátěže je v rámci ČR na dobré úrovni

Překračování imisních limitů pro benzo(a)pyren, přičemž postiženy jsou zejména lokality s vyšším počtem obyvatel v lokalitách s výrazným vlivem automobilové dopravy (Strážnice, Veselí nad Moravou, Vnorovy, Moravský Písek).

Ve východní části ORP zastoupení ploch bez významněji narušeného životního prostředí – zejména lesní celky a louky Bílých Karpat

Překračování stanovených hygienických limitů hluku pro hluk z dopravy v chráněném venkovním prostoru staveb na území zástavby sídelních útvarů významné hlukové a imisní zatížení frekventované komunikace I/55, I/54

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Lze dosáhnout zlepšení kvality ovzduší v obcích (PM10, benzo(a)pyren) vytěsněním spalování tuhých paliv v malých zdrojích a osvětou v oblasti týkající se emisí ze spalování odpadů

Staré ekologické zátěže a opakované povodně mohou ohrozit zdroje pitné vody (Veselí nad Moravou, Vnorovy, Moravský Písek)

Lze očekávat snižování emisí z dopravy vlivem obměny vozového parku a to především u nákladních automobilů.

Zatížení půd toxickými látkami v důsledku dlouhodobých emisí z průmyslové výroby – Veselí nad Moravou, Moravský Písek

Možnosti eliminace hlukové zátěže venkovního prostoru hlukem z dopravy na území zástavby sídelních útvarů realizací silničních obchvatů sídelních útvarů (Strážnice – Veselí nad Moravou)

Přechod na méně ekologické způsoby vytápění zapříčiněný ekonomickými podmínkami vede k lokálnímu nárůstu imisní zátěže zejména v malých obcích

Přesun nákladní dopravy ze silnice na železnici lze snížit v sídlech znečištění ovzduší částečně i hlukovou zátěž pod úroveň limitů.

Nerealizace protihlukových opatření pro snížení hlukové zátěže působené hlukem z dopravy pod úroveň stanovených hygienických limitů hluku z důvodu stísněných poměrů zástavby sídelních útvarů

Realizace opatření ke snížení míry znečištění toků (způsobených zejména nečištěnými komunálními odpadními vodami a splachy hnojiv a půdy z polí, sanace starých zátěží)

Zásadní problémy s prosazováním obchvatů a nových páteřních komunikací povedou, k nárůstu imisního zatížení.

Výsadby větrolamů a jiných prvků trvalé vegetace pro zmírnění větrné eroze

Zvyšování podílu orné půdy (zejména v nivě Moravy)

10.


Znečištění ovzduší Celkové produkované množství emisí na území ORP je jak v absolutních číslech, tak v relativních číslech vztažených na počet obyvatel pod celorepublikovým průměrem. K plošnému překračování limitů dochází jen u denního limitu PM 10 a cílového limitu pro benzo(a)pyren. U ostatních látek k překračování limitu nedochází. Zásadním znečišťovatelem ovzduší je automobilová doprava. V blízkosti těchto dopravních tras pak dochází k překračování imisních limitů znečištění ovzduší, především pro škodliviny PM10 a Benzo a Pyren. Kromě stacionárních a mobilních zdrojů kategorií REZZO mohou být zdrojem prašnosti i rozsáhlá území zemědělských ploch. K překračování imisních limitů benzo(a)pyrenu dochází na méně než desetině území kraje. Jedná se však převážně o území větších měst a obcí, do kterého je soustředěno odhadem 40% obyvatel kraje. Hlavní podíl na produkovaných emisích má zejména doprava (zdroje REZZO4) a malé stacionární zdroje (REZZO3), které jsou obecně velmi obtížně regulovatelné. Pouze v letech 2005 a 2006 došlo a území ČR k výrazným inversním stavům, kdy dlouhodobě (v řádech týdnů) nedocházelo k provětrávání ovzduší celé České Republiky. Lokality, kde pravidelně dochází k překračování limitů jsou podél významných dopravních tepen. Příležitosti i hrozby jsou jednoznačně vázány na prosazování nových páteřních komunikací obchvatů, a jejich trasování mimo zastavěná území obcí. Hluková zátěž Dominantním zdrojem negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví je podle výsledků odborných studií a průzkumů hluk z dopravy na pozemních komunikacích. Vzhledem ke stanovenému způsobu hodnocení je hlavním problémem hluková zátěž venkovního prostoru v okolí tras pozemních komunikací vedených přes území zástavby sídelních útvarů. Na venkovní prostor ploch ZPF, PUPFL apod. nejsou požadavky na ochranu před nepříznivými účinky hluku stanoveny. Bude však nezbytné hledat řešení chránící před nadměrným hlukem intenzivně rekreačně využívané části krajiny. Největšími zdroji hluku jsou hlavní dopravní tahy silnicemi I. třídy a některými úseky silnic II. třídy, které vykazují nejvyšší intenzity dopravy a jejichž trasy prochází přes území zástavby sídelních útvarů. U staveb a chráněných prostor situovaných podél těchto významně dopravně zatížených silničních tahů, dochází k překračování hygienických limitů hluku pro hluk z dopravy, zejména v noční době. Příležitostí pro snížení nadlimitní hlukové zátěže venkovního prostoru z provozu dopravy na plochách zástavby sídelních útvarů je např. výstavba silničních obchvatů dotčených sídel. Mimo snížení hlukové zátěže toto řešení přinese další příznivé efekty (např. zvýšení bezpečnosti, zlepšení plynulosti dopravy apod.). Tam, kde toto zásadní řešení není možné, nebo kde toto řešení lze očekávat až ve vzdáleném výhledu, bude nutné uplatňovat další protihluková opatření jako výstavbu protihlukové stěn, zemních valů, bariérových objektů atd. Hrozbou pro požadovanou eliminaci hlukové zátěže z dopravy jsou stísněné prostorové poměry na plochách zástavby, nedostatek finančních prostředků, legislativní neprůchodnost potřebných řešení apod., které neumožní realizaci potřebných protihlukových opatření a obyvatelé budou vystaveni nadlimitnímu hluku po mnoho dalších let z dále narůstající intenzity silniční dopravy. Problémy k řešení Vytvoření podmínek pro omezení rizika ohrožení zdrojů pitné vody. Řešení větrné eroze navržením vhodných opatření (například: větrolamy). Vytvoření podmínek pro realizaci protihlukových opatření. Nalezení využití eliminující vliv staré ekologické zátěže. Vytvoření podmínek pro omezení překročených imisních limitů PM10. (doprava a prašnost z větrné eroze)

11.


1.4. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Na území SO ORP Veselí nad Moravou se vyskytují tato chráněná území: Chráněná krajinná oblast (CHKO) Velkou část jižní části území SO ORP Veselí nad Moravou zabírá CHKO Bílé Karpaty. Hospodaření v chráněných krajinných oblastech se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. V CHKO Bílé Karpaty byly vymezeny čtyři zóny odstupňované ochrany přírody, přičemž první zóna má nejpřísnější režim ochrany. Rozsáhlejší oblasti I. zóny jsou na území ORP situovány zejména jižně od Tvarožné Lhoty a Kněždubu a dále jižně a východně od Velké nad Veličkou. Maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) Na území SO ORP Veselí nad Moravou jsou zastoupeny tyto kategorie MZCHÚ - národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), přírodní památky (PP). Převážná výměra MZCHÚ je situována na území CHKO Bílé Karpaty (NPR Zahrady pod Hájem, NPR Porážky, NPR Jazevčí, NPR Čertoryje, PR Kútky, PR Machová, PP Vápenky, PP Žerotín). Mimo území CHKO jsou MZCHÚ situována pouze do oblasti jižně od obcí Louky a Lipov (PR Háj u Louky, PR Hloží, PP Háj u Lipova), východně od Velké nad Veličkou (PP Nad Vápenkou) a do nivy Moravy severně od Strážnice (PP Osypané břehy). Přechodně chráněné plochy Orgán ochrany přírody může území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných či živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů vyhlásit za přechodně chráněnou plochu podle § 13 zákona č. 114/1992 Sb. Přechodně chráněná plocha se vyhlašuje na předem stanovenou dobu, případně na opakované období, např. dobu hnízdění. V nivě Moravy bylo vyhlášeno přechodně chráněné plochy za účelem ochrany hnízdiště kriticky ohrožené kolihy velké (východně od Strážnice, Vnorov a Veselí nad Moravou). Natura 2000 Ptačí oblasti: Na území SO ORP zasahuje v prostoru nivy řeky Moravy severozápadně od Strážnice a Veselí nad Moravou ptačí oblast Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví. Evropsky významné lokality: Na území SO ORP se nachází celkem 10 evropsky významných lokalit (EVL) Evropsky významnými lokalitami na území ORP jsou EVL Vypálenky, EVL Strážnicko, EVL Jasenová, EVL Milejovské louky, EVL Lipov – kostel, EVL Čertoryje, EVL Javorník - Hliník, EVL Nad Vápenkou, EVL Bílé Karpaty, EVL Strážnická Morava. Významné krajinné prvky (VKP) Rozsáhlá území SO ORP jsou chráněna jako „obecně stanovená“ VKP (lesy – zejména svahy a hřbety Bílých Karpat a lesní porosty nivy Moravy, vodní toky - Morava a její přítoky, nivy – niva Moravy a jejích přítoků). V území se vyskytuje i několik VKP registrovaných dle §6 Zákona o ochraně přírody a krajiny (tyto VKP jsou situovány v severní části ORP, v blízkosti Moravského Písku). ÚSES Stávající závazné vymezení územního systému ekologické stability krajiny (ÚSES) na území SO ORP Veselí nad Moravou je obsaženo v platných územních plánech. Z hlediska věcné a formální správnosti je však nutné toto aktuálně směrodatné vymezení ÚSES brát kriticky s ohledem na věcnou, formální i časovou různorodost územně plánovacích dokumentací a v budoucnu tato vymezení sjednotit (z hlediska prostorového vymezení skladebných částí i z hlediska věcného a formálního vyjádření v nových územně plánovacích dokumentacích). Přírodní parky Jediným přírodním parkem řešeného území ORP je Přírodní park Strážnické Pomoraví, který zabírá část nivy Moravy v jihozápadním okraji ORP. Účelem vyhlášení tohoto přírodního parku je ochrana krajinného rázu dolní nivy řeky Moravy bezprostředně navazující na její přirozený tok. Území zahrnuté do přírodního parku Strážnické Pomoraví je jako celek velmi významné svým, do velké míry zachovaným, přírodním prostředím. Jako harmonickou krajinou s výskytem řady chráněných druhů živočichů a rostlin; hodnotným, periodicky zaplavovaným lužním lesem a loukami; zavlažovacími kanály s břehovými porosty; zbytky starých moravních ramen; původními sady a z části také velkoplošnými zemědělskými pozemky. Tyto jednotlivé části vytvářejí ucelenou krajinu vyznačující se vyváženým vztahem hospodařícího člověka a přírody, která má vysokou estetickou, kulturní a historickou hodnotu.

12.

Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Veselí nad Moravou 2012 SWOT analýzy pro téma ochrany přírody a krajiny Příroda – biodiverzita a ekosystémy SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Legislativní ochrana části území ORP pomocí existence území velkoplošné ochrany přírody a krajiny národního i mezinárodního významu: CHKO Bílé Karpaty, BR Bílé Karpaty

Nedostatek ploch s trvalou vegetací a nízká biodiverzita (Kozojídky, Žeraviny, Hroznová Lhota, Lipov, Louka, Blatnice, Blatnička)

Unikátnost území Bílých Karpat – odlesněná území (Bělokarpatské květnaté louky) s jednotlivými mohutnými stromy, krajina charakteru rozsáhlého anglického parku s mimořádně cennou flórou

Masivní šíření některých druhů invazních neofytů, zejména podél velkých řek (křídlatky, netýkavka žláznatá)

Prostorově a koncepční předpoklady zvyšování biodiverzity a migračních možností krajiny, nástroji územního systému ekologické stability (ÚSES)

Obora Radějov - PR Kútky (ŽP, turistika - střet chov daňků myslivost)

Existence rekreačně využívaných, přírodně a krajinářsky cenných ploch v širším zázemí sídel (údolí Radějovky, Žerotín, Stará Hora, údolí Sudoměřického potoka, údolí Hrubého potoka nad Javorníkem, Vápenky)

Nepatřičně rozsáhlé (intenzivně zemědělsky, dopravně či sídelně využívané) oblasti spadají do území Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty; (Strážnice, Hroznová Lhota, Tasov) Velkoplošné zemědělské hospodaření na většině území

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Důsledná, celoevropsky jednotně ustanovená a řízená ochrana součástí soustavy NATURA 2000 (evropsky významné lokality, ptačí oblasti)

Nerespektování principů trvalé udržitelnosti rozvoje, s důsledkem další degradace volné krajiny a jejích biologických složek

Revitalizace a zpřírodnění říčních toků

Narušení okrajové části nivních ekosystémů výstavbou R55

Pro celé území kraje jednotně, metodicky správně zpracované vymezení regionální a nadregionální úrovně ÚSES ve vydaných ZÚR Jihomoravského kraje, s navazujícími zpřesněními v ÚPD obcí a v KPÚ

Pokračování invaze nepůvodních rostlin a živočichů (stávající druhy, nové druhy), mj. i v souvislosti s pěstováním geneticky modifikovaných (GMO) zemědělských plodin

Ochrana přírody a krajiny jako základní předpoklad pro usměrněný rozvoj aktivit cestovního ruchu, rekreace, sportu a turistiky

Realizace některých dalších záměrů, zejména ve sféře dopravní a technické infrastruktury, u kterých dochází k významnému střetu s veřejným zájmem ochrany přírody a krajiny

Úprava hranice CHKO Bílé Karpaty tak, aby území CHKO nezasahovalo sídla Strážnice, Hroznová Lhota, Tasov a intenzivně využívané plochy orné půdy

Větrné elektrárny - poškodí vzhled krajiny

Rozvoj trvalých vegetačních formací a skladebných částí ÚSES zejména v prostoru mezi urbanizovanou osou Veselí nad Moravou – Strážnice a okrajovými svahy Bílých Karpat

Preference hospodářských zájmů před zájmy ochrany přírody a krajiny

Usměrňování rozvoje území pomocí propracovaného systému péče o přírodu a krajinu s upřednostněním stimulačních opatření před regulačními

Poškození nivních a říčních ekosystémů výstavbou kanálu Dunaj-Odra-Labe (ZÚR JMK územní rezerva SKR1)

Podporovat výsadby tradičních ovocných dřevin Využití řady dotačních programů k nápravě škod na přírodě a krajině (MŽP, MMR, MZe.)

13.

Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Veselí nad Moravou 2012 Poloha ORP na pomezí jediných dvou biogeografických provincií zasahujících na území ČR (provincie středoevropských listnatých lesů a provincie panonské) v kontextu s celkově pestrými přírodními podmínkami se příznivě projevuje rozmanitostí zastoupených biotopů, výrazným zastoupením území velkoplošné i maloplošné ochrany přírody a přírodně unikátních území.

Mapa vymezení panonika na území ČR podle katastrálních území, podklad CORINE- Land Cover, zdroj dat AOPK ČR

Přírodní podmínky na velké části území ORP jsou však příhodné také pro intenzivní zemědělskou činnost, v jejímž důsledku jsou pro území typické i rozsáhlé souvislé partie krajiny zcela zbavené přírodních či alespoň přírodě blízkých ekosystémů a biotopů. Zásadní opatření v rámci ochrany přírody spočívají především v doplnění soustavy chráněných území o vymezené lokality Natura 2000, v koncepčním sjednocení vymezení ÚSES všech úrovní s následnými realizacemi přednostně zaměřenými na území nejvýrazněji dotčená intenzivním zemědělstvím a v širším kontextu ve vyřešení problematiky šíření zvláště agresivních invazních neofytů. Z pohledu známých záměrů je třeba apelovat především na objektivní porovnání negativních dopadů zvažovaného průplavního spojení Dunaj - Odra - Labe a případně i dalších významných dopravních staveb na přírodu a krajinu s jejich eventuálními přínosy ekonomickými či sociálními.

Krajina – charakter, ráz, identita SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Výrazná různorodost charakteru krajiny

Velké měřítko a absence prostorového členění agrární krajiny

Harmonické zapojení sídel do krajiny a zřetelná rázovitost krajiny

Velký podíl venkovských sídel bez dochované lidové architektury

Velký podíl území se soustředěnými znaky a hodnotami krajinného rázu

Zanedbaný stav mnoha kulturních památek a cenné architektury

Silný vliv dochovaných místních tradic a etnografických hodnot na utváření krajiny

Nízké zastoupení přírodních společenstev a chráněných druhů jako přírodních hodnot krajinného rázu

Tradice vinařství projevující se ve struktuře krajiny a v krajinné scéně

Velký podíl území s koeficientem ekologické stability nižším než 1,00 (krajina s narušenými přírodními strukturami)

14.


Přítomnost území s významnými kulturně historickými hodnotami a stopami kultivace krajiny

Nedostatečně účinná ochrana údolních niv před zástavbou

Přítomnost významných kulturních památek, rezervací a zón spoluvytvářejících ráz a identitu kulturní krajiny

Nedostatečná legislativa pro nivu řeky Moravy (Veselí nad Moravou, Vnorovy a Strážnice

Rozsáhlá síť přírodních parků zahrnujících reprezentativní charakterové typy jihomoravské krajiny

Výstavba fotovoltaických elektráren poškodila krajinný ráz

Přítomnost přírodě blízkých lesních společenstev listnatých lesů Přítomnost přírodních lokalit jedinečného významu

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Rozvoj měkkých forem rekreace orientované na rázovitost krajiny ve zvláště specifických a jedinečných typech krajiny

Rozvíjení či zachování příliš intenzivní zemědělské výroby

Rozvoj cestovního ruchu orientovaného na vinařství, vinohradnictví a lidovou kulturu

Posilování agrárního charakteru krajiny sníženin a zanikání biologické rozmanitosti

Rozvoj cestovního ruchu orientovaného na jedinečnou atraktivnost krajiny: Lidové tradice Slovácka

Degradace kulturních památek neúdržbou nebo nevhodným využíváním

Dotváření prostorové struktury krajiny a její estetické atraktivnosti vegetačními úpravami v souvislosti se snižováním rizika eroze

Postupné zeslabování významu lidových tradic a kultury

Rozvoj mimoprodukční funkce zemědělství a lesnictví

Snižování hodnot krajinného rázu výstavbou ve volné krajině a nevhodně umístěnými velkými stavebními záměry

Pestrost přírodních podmínek území podmiňuje velice rozmanitou strukturu způsobů využívání krajiny. Díky tomu mají různé partie území kraje svůj specifický ráz - zastoupeny jsou krajiny členité i ploché, pestře využívané i téměř monofunkční (zemědělské, příp. lesní). Poměrně běžný a místy až typický je výrazný kontrast rázu sousedních částí krajiny. Důležitá souvislost funguje i mezi charakterem krajiny a její příslušností do různých etnografických celků s jejich typickými zvyky, formami zástavby i tradičními způsoby obhospodařování krajiny. Rozmanitost krajinného prostředí se reprezentativně projevuje ve vyhlášeném přírodním parku Strážnické Pomoraví, jehož předmětem ochrany je obecně především ráz krajiny s dochovanými vysokými přírodními a estetickými hodnotami. Hlavní negativní jevy promítající se v současné krajině jsou spojeny především s intenzivním zemědělstvím a nevhodnou stavební činností. Intenzivní zemědělství se v krajině nepříznivě projevuje především likvidací trvalých vegetačních formací (zejm. maloplošných a liniových) a zásadním narušením vodního režimu spojeným s nadměrnou půdní (vodní i větrnou) erozí, se zvýšeným rizikem lokálních povodňových situací a se znečištěním vodních toků a nádrží. Nevhodná stavební činnost spočívá jednak v nežádoucím umísťování staveb ve volné krajině (obytná, výrobní či komerční zástavba v údolních nivách, solární elektrárny atd.), jednak v narušení historicky vzniklé urbanistické struktury sídel (prostorově i hmotově). Je potřebné se soustředit především na maximální možnou ochranu těch typických znaků jednotlivých krajin, které spoluurčují jejich vysokou estetickou a příp. i přírodní hodnotu, na výraznější prostorovou diferenciaci monofunkčních zemědělských krajin a na rozvíjení mimoprodukčních funkcí zemědělství a lesnictví (spojených s jejich rekreačním využíváním). Důležité je také důsledné zvažování veškeré plánované stavební činnosti v krajině právě s ohledem na charakter krajiny a její typické znaky. Problémy k řešení Vytvoření podmínek pro omezení preference hospodářských zájmů poškozujících přírodu a krajinu a její vzhled. Omezení podmínek pro velkoplošné zemědělské hospodaření na většině území. Vytvoření podmínek pro plochy s trvalou vegetací a zvýšení biodiverzity. Vytvoření podmínek pro větší ochranu nivy řeky Moravy. Omezení rizika rozvoje příliš intenzivní zemědělské výroby. Vytvoření podmínek pro omezení výstavby větrných elektráren, poškozující vzhled krajiny.

15.


1.5. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Zemědělský půdní fond (ZPF) Na celém území ORP Veselí výrazně převažuje zemědělský půdní fond. Největší výměra zemědělské půdy je v obcích Veselí nad Moravou, Strážnice, Velká nad Veličkou. Pro ochranu ZPF při územně plánovací činnosti je důležité zařazení zemědělské půdy do tříd ochrany, odvozených z kódů bonitovaných půdně ekologických jednotek (dále jen BPEJ). Z celkem pěti tříd ochrany zemědělské půdy jsou pro územně plánovací činnost důležité zejména první a druhá třída, zahrnující nejprodukčnější půdy v daném klimatickém regionu výjimečně (I. třída) či podmíněně (II. třída) odnímatelné pro jiné účely. Do první a druhé třídy ochrany jsou na území ORP zařazeny bonitně nejcennější půdy, nejvíce zastoupené:  v okrajových partiích Bílých Karpat ve východních okrajích území obcí Strážnice, Vnorovy a v severozápadních okrajích území obcí Tvarožná Lhota, Kněždub, Hroznová Lhota, Tasov, Lipov, Blatnice pod Svatým Antonínkem, většinou černozemě na spraších,  v široké nivě Moravy, fluvizemě a černice na území Strážnice, Vnorov, Veselí nad Moravou, méně na území Moravského Písku,  v nivě Veličky v obcích Nová Lhota, Velká nad Veličkou, Louka a Lipov. Zemědělské půdy řešeného území jsou ohroženy větrnou a vodní erozí a to zejména ty nejcennější, zařazené do I. a II. třídy ochrany v prostoru mezi osou Strážnice – Veselí nad Moravou a okrajem Bílých Karpat. Za nejdůležitější problém vodní eroze lze považovat lhostejnost uživatelů půdy k její kvalitě a ochraně a malý společenský tlak na protierozní ochranu v případě, že nedochází k přímému poškozování staveb a ohrožování obytné zástavby. Negativním jevem velkovýrobního zemědělství je též zhutňování půd, způsobované především používáním těžké mechanizace v agrotechnicky nevhodných termínech. Dochází tak k narušení vodního a vzdušného režimu půd, projevujícímu se zejména u půd lužních v široké nivě Moravy. Pozitivním jevem v území je poměrně pestrá struktura ZPF z pohledu způsobů jejího využití, zastoupení trvalých kultur jako jsou sady, vinice a ve vyšších polohách Bílých Karpat trvalé travní porosty. Řada obcí v území je zařazena do seznamu vinařských obcí Vinařské oblasti Slovácké ve smyslu Vyhlášky č. 324/2004 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí, včetně jejich územního vymezení. Jedná se o obce Blatnice pod Svatým Antonínkem, Hroznová Lhota, Hrubá Vrbka, Kněždub, Kozojídky, Lipov, Louka, Radějov, Strážnice, Tasov, Tvarožná Lhota, Veselí nad Moravou, Vnorovy.

Pozemky určené k plnění fukce lesa (PUPFL) Lesnatost řešeného území není velká a je zejména nerovnoměrná. Největší výměra lesů je na území Radějova, Javorníku, Nové Lhoty a Velké nad Veličkou. Lesy jsou významněji zastoupeny i v obcích Moravský Písek, Suchov, Tvarožná Lhota, Strážnice a Vnorovy. Bezlesé nebo téměř bezlesé jsou obce Blatnice pod Svatým Antonínkem, Lipov, Tasov, Kozojídky, Žeraviny. Lesy v řešeném území jsou z velké části přírodě blízké se značným zastoupením geograficky původních dřevin. Převážná většina lesů se nachází ve vyšších partiích Bílých Karpat a v nivě Moravy.

16.

Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Veselí nad Moravou 2012 SWOT analýza pro téma ZPF a PUPFL SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Pestrá struktura ZPF z pohledu charakteru zemědělské půdy i způsobů jejího využití (příznivá pro vyvážený rozvoj)

Vysoký podíl zornění ZPF zhoršuje retenční schopnost krajiny a ekologickou stabilitu ploch (Kozojídky, Žeraviny, Hroznová Lhota, Tasov, Blatnice)

Na území se nachází relativně vysoká výměra ZPF vysoké kvality (celkem 7081 ha ZPF z celkové výměry ORP, tj. celkem 20% náleží k I. a II. třídě ochrany ZPF)

Lesní půda zaujímá jen 13,8 % území ORP (z hlediska celorepublikového vysoce podprůměrná lesnatost)

Tradice vinařství jako ekonomické aktivity a krajové speciality, malé vinné sklepy

Nevhodná prostorová a věková struktura lesů v některých částech ORP

Poměrně dobrý zdravotní stav lesů, jejich celkově dosti vysoká ekologická hodnota a značný rekreační význam

Vodní eroze ve svahových polohách ohrožení půdy jedná se o území (Hrubá a Malá Vrbka, Nová Lhota, Suchov, Javorník a Radějov) Větrná eroze ohrožení půdy (Vnorovy, Veselí nad Moravou, Hroznová Lhota, Kozojídky) Pomalá obnova liniových prvků v krajině Toxickými látky v půdách, důsledek dlouhodobých emisí Železáren a z Desty Bzenec (zinek, těkavé chlorované uhlovodíky – Veselí nad Moravou, asfalt – Moravský Písek) Vysoká míra ohrožení půdy působením degradačních činitelů (hutnění podorniční půdy používáním těžké mechanizace v agrotechnice aj.)

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Postupné ekostabilizační zásahy na půdním fondu umožní uchovat krajinu pro vyvážené zemědělské hospodaření

Degradace ZPF v důsledku hospodaření na nadměrně rozsáhlých lánech půdy, které snižují celkovou ekologickou stabilitu území

Zvýšit podíl lesních porostů – rozsáhlejší plochy v nivě řeky Moravy, drobné remízy v zemědělsky využívaných plochách území mezi osou Strážnice – Veselí nad Moravou a okrajem Bílých Karpat

Pomalý postup procesu pozemkových úprav

Využití potenciálu přírodních podmínek kraje s respektem k environmentálním omezením (eroze půdy, kvalita půdy, nitrátové ohrožení spodních vod, agrochemie) je příležitostí pro udržení vysoké kvality zemědělské výroby v kraji

Zábory kvalitní půdy pro výstavbu (především I. a II. třídy přednosti v ochraně ZPF), zábory půdy poblíž silnic atraktivní pro investory, snaha investorů a majitelů pozemků o změnu zemědělských pozemků na pozemky stavební

Podpora ekologického zemědělství a ekologického lesnictví ve vhodných lokalitách kraje jako doplněk intenzivní zemědělské činnosti, rozvoj mimoprodukční funkce zemědělství a lesnictví, polyfunkční využití ZPF (rozvoj agroturistiky, vinařské turistiky, krátkodobé formy rekreace);

Nadměrná intenzifikace rostlinné výroby spolu očekávanými klimatickými změnami mohou, významně snížit úrodnost půd

Zkvalitnění životního prostředí zalesňováním pozemků v oblastech s útlumem zemědělské výroby a v oblastech s potřebou ochrany zemědělské půdy před erozí

Trend zvyšování podílu orné půdy v nivě řeky Moravy

Komplexní pozemkové úpravy jako nástroj (protierozní ochrana, zpřístupnění krajiny, realizace ÚSES) pro celkovou revitalizaci krajiny

17.

Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Veselí nad Moravou 2012 Zastoupení zemědělsky využívané půdy v kraji je vlivem příhodných přírodních podmínek v republikovém srovnání nadprůměrné. Pro způsoby využití zemědělské půdy jsou důležitými faktory vysoký podíl půd nejvyšší kvality (cca 20 % v I. a II. třídě přednosti ochrany ZPF) a relativně teplé a suché klima na velké části území. Z toho vyplývají mj. vysoké procento zornění zemědělské půdy (výrazně nad celostátním průměrem) a v rámci republiky mimořádné zastoupení vinic. Vysoká kvalita půdy a značná míra zornění s sebou nesou i negativní efekty - zejm. omezení pro rozvoj sídel obklopených zemědělskou půdou s nejvyššími stupni ochrany, nízké zastoupení ekostabilizující vegetace v nejintenzivněji obhospodařovaných partiích krajiny a ohrožení a degradace půdy vlivem eroze a narušení vodního režimu a struktury (např. zhutnění). K nejdůležitějším doporučením patří výraznější uplatňování protierozní ochrany zemědělské půdy, spojené s ekologicky příznivými vegetačními opatření (zatravňování a zalesňování erozně výrazně ohrožených ploch a ploch pro zemědělství málo vhodných - zejm. na půdách ve IV a V. třídě přednosti ochrany ZPF), a zvyšování rekreační atraktivnosti zemědělské krajiny (obnova a doplnění cestní sítě, výsadby stromořadí aj.). V obou případech hrají zásadní, těžko zastupitelnou, dosud však nedostatečně důsledně uplatňovanou roli komplexní pozemkové úpravy. Vysoce kvalitní zemědělskou půdu (v I. a II. třídě přednosti ochrany ZPF) je obecně třeba chránit před rozsáhlejší zástavbou s tím, že je ovšem nutné přihlížet k místním specifikům (a umožnit zejm. přiměřený, z urbanistického hlediska logický rozvoj sídel). S nadprůměrným zastoupením zemědělské půdy je v nepřímé úměře zastoupení lesů, které je v kontextu celé republiky podprůměrné. Vzhledem ke značně nerovnoměrnému rozložení lesů však mají některé části kraje lesnatost vysokou. K pozitivním vlastnostem lesů na území kraje patří především skutečnosti, že jsou z velké části složeny s přírodě blízkou druhovou skladbou. K hlavním žádoucím opatřením patří zvyšování podílu lesů v dosud málo lesnatých územích (např. s ohledem na potřeby protierozní či protipovodňové ochrany), další zlepšování kvality lesů jak z pohledu druhové skladby (preference geograficky původních dřevin), tak i z pohledu vnitřní struktury porostů (např. věkové rozrůznění), a s tím související posílení mimoprodukčních funkcí lesa (ekologické, půdoochranné, vodohospodářské, rekreační atd.).

Mapa větrná eroze, potencionální ohrožení na katastry zdroj dat SOWAC GIS

18.


Mapa vodní eroze, potencionální ohrožení na katastry zdroj dat SOWAC GIS Problémy k řešení Vytvoření podmínek pro řešení a omezení rizika vzniku vodní i větné eroze. Omezení trvalých záborů ZPF(suburbanizace) pro novou výstavbu. Nalezení opatření vedoucí ke snížení podíl zornění ZPF zhoršující retenční schopnost krajiny a ekologickou stabilitu ploch. Vytvoření podmínek pro zvýšení podílu zalesnění (lesní půda je pouze 13,8 % území ORP). Nalezení řešení pro pomalou obnova liniových prvků v krajině Omezení trendu zvyšování podílu orné půdy v nivě řeky Moravy.

19.


Vnorovy

20.


1.6. VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA celkově dobrá situace v zabezpečení dopravní obslužnosti v pracovní dny v rámci celého SO ORP; technická infrastruktura je na území SO ORP Veselí nad Moravou dostatečná. Všechny obce jsou elektrifikovány a plynofikovány; Na území SO ORP Veselí nad Moravou jsou obce, které ještě nemají svoji kanalizaci a ČOV, staví ji obce Hroznová Lhota, Kněždub, Kozojídky, Tasov, Žeraviny. páteřní komunikace na území ORP Veselí tvoří stávající silnice I. třídy I/55 - Veselí nad Moravou - Strážnice – Rohatec a I/54 Slavkov u Brna - Moravský Písek - Nové Město nad Váhom. Přetížení silniční komunikace I/55, která je vedena centry měst, vyžaduje vybudování rychlostní komunikace R55 (ta je součástí TEN-T, The Trans-European Transport Network); železniční síť na hodnoceném území ORP Veselí nad Moravou tvoří následující tratě: č. 330 Břeclav – Mor. Písek – Přerov (II. tranzitní železniční koridor - součást transevropského multimodálního koridoru, TEMMK), č. 340 Brno – Kyjov – Veselí n M. – Uherské Hradiště a č. 343 Hodonín – Veselí nad Moravou - Vrbovce. V rámci železniční dopravy proběhla rekonstrukce koridorové trati č. 330; oblasti východně od Velké nad Veličkou s menší hustotou obyvatel mají horší dopravní dostupnost. Oblast se nachází až ve vzdálenostním pásmu nad 80 km od Brna a navíc mimo důležité komunikační koridory. Vzdálenost Velké nad Veličkou od Zlína - dalšího krajského města – je cca 60 km; v rámci plnění Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN) je chráněn koridor možného budoucího průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe (DOL). Průplavní spojení Dunaj – Odra – Labe je projekt nadnárodního, evropského významu, který sleduje postupné kontinuální propojení sítě hlavních evropských vodních cest prostorem střední a východní Evropy s cílem přímého propojení oblastí a námořních přístavů v Baltském, Severním a Černém moři; územím SO ORP prochází řeka Morava, která je dle zákona č. 114/1995 Sb. využívanou vodní cestou od ústí vodního toku Bečvy po soutok s vodním tokem Dyje, včetně průplavu Otrokovice – Rohatec. Letecká doprava na území SO ORP se nenachází nejbližší letiště je v 15 km vzdálených Kunovicích

Kuželov

21.

Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Veselí nad Moravou 2012 SWOT analýza pro téma veřejná a dopravní infrastruktura Silniční doprava SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Relativně dobrá hustota sítě silnic

Chybějící komunikace R55

IDS JMK - Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje -výhody kombinace různých druhů dopravy

Nevyhovující technické parametry některých komunikací (I/54 Veselí nad Moravou -Blatnice) Malá Podjezdná výška křížení silnice s (Veselí nad Moravou, Velká nad Veličkou) Chybějící obchvaty obcí (Strážnice, Vnorovy, Veselí nad Moravou) Nevyhovující stavební a dopravně technický stav většiny úseků silnic II. a III. třídy Omezená dostupností dálnice (vzdálenost k dálnici je z ORP Veselí na Moravou kolem 50 km)

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

území ORP leží na rozvojové ose OS11 Lipník nad Bečvou – Přerov – Uherské Hradiště – Břeclav – hranice ČR/Rakousko

Nerealizace a odalování výstavby silnice R55 (snížení bezpečnosti, zhoršení kvality životního prostředí)

Výstavba R55 sníží intenzitu dopravy ve Veselí nad Moravou a Strážnici

Zhoršování obslužnosti území v rámci úsporných opatření v IDS JMK rušení spojů veřejné hromadné dopravy

Propojení silnic III. třídy na Slovensko Nová Lhota – Stará Turá umožní lepší propojení příhraničních oblastí

Nárůst osobní a nákladní silniční dopravy (dálkové tranzitní) Dělící účinky liniových staveb v území

Železniční doprava SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Dokončená modernizace II. tranzitního železničního koridoru (koridorové tratě) se dotýká území SO ORP (Moravský Písek)

Nevyhovující úroveň zanedbaný technický stav regionálních tratí včetně stanic a zastávek v celém SO ORP

IDS JMK - Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje -výhody kombinace různých druhů dopravy

Chybějící prostorová flexibilita železnice je bariérou pro zvyšování objemu nákladu na železnici, stává nezajímavá pro podnikatelské subjekty

Dokončená modernizace II. tranzitního železničního koridoru (koridorové tratě, Moravský Písek)

Nízká kvalita služeb, špatná cenová politika železniční přepravy – snížení konkurenceschopnosti Obce bez železnice (Hrubá Vrbka, Malá Vrbka, Kuželov, Nová Lhota)

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Zařazení železnice do systému kombinované dopravy s maximálním uplatněním veřejné logistiky

Rušení a omezení železnice (preference flexibilnější silniční dopravy)

Zvýšení poptávky po ekologicky šetrnější formě přepravy osob i nákladu

Zhoršování obslužnosti území v rámci úsporných opatření v IDS JMK rušení spojů veřejné hromadné dopravy

22.


PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Elektrifikace železnice trať Rohatec, Strážnice, Veselí nad Moravou zlepší kvalitu přepravy a sníží cestovní čas

Vodní doprava SILNÉ STRÁNKY

Baťův kanál - turistická atraktivita a další potenciál pro rozvoj rekreace a turistiky v (vodní cesta využívaná)

SLABÉ STRÁNKY

Střet koridoru průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe (D-O-L) s ochranou přírody a krajiny

Existující potenciál řeky Moravy a Baťova kanálu pro nákladní dopravu Funkční symbióza s cykloturistikou a vinařskou turistikou

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Napojení na evropské vodní cesty a námořní přístavy v Černém, Baltském a Severním moři

Omezené předpoklady pro vyloučení zásadních střetů průplavního spojení D-O-L s ochranou přírody a krajiny

Zvýšení poptávky po ekologicky šetrnější formě přepravy osob i nákladu

Další územní ochrana koridoru průplavního spojení D-O-L podmíněna rozhodnutím vlády ČR

Rozvoj vodní nákladní dopravy a rozvoj přístavů Využití multimodality při realizaci D-O-L (vazba na evropský logistický přepravní řetězec) Využití Baťova kanálu a zavlažovací sítě pro protipovodňovou ochranu Cyklistická doprava SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Vymezení základních páteřních mezinárodních a mezikrajských cyklokoridorů

Variantnost části evropské trasy EV č. 4

Zpřístupnění nových destinací pro turisty ekologickou formou (technická památka Kuželovský mlýn, Baťův kanál)

Nepřesné a poškozené značení včetně odpočívadel v terénu

Existence sítě cyklistických tras EV č. 4, 46. Beskydskokarpatská magistrála, 47. Moravské vinařská stezka Strážnická vinařská stezka, Úprkova stezka

Společné úseky s motorovou dopravou bez oddělení do samostatných cyklistických stezek

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Rozvoj nejekologičtějšího a zdravého způsobu dopravy

Neoddělení cyklistické dopravy – vysoké riziko střetů, chybějící vybavenosti pro cyklisty

Přímé napojení na cyklotrasy Eurovelo EV č. 4 (Strážnice,Vnorovy ,Veselí nad Moravou)

Vysoké náklady pro udržování sítě cyklostezek

Využití pro každodenní dopravu do zaměstnání a pro rekreace a turistiky

Omezení dotací pro rozvoj cyklistické dopravy

23.


Hlavní přepravní objemy na území kraje jsou realizovány na silniční síti (více jak 90%). Většímu podílu zapojení ostatních druhů dopravy brání nedostatečná systémová podpora kombinovaných způsobů dopravu spojených se sítí veřejných logistických center. Řešení neúnosného hygienického zatížení sídel a zvýšení výkonnosti silniční sítě je spojeno především s výstavbou rychlostních komunikací R55. I u ostatních silnic celorepublikového významu je nutné zvyšovat jejich průchodnost a chránit sídla před imisním přetížením budováním obchvatů. Nižší prvky komunikační sítě jsou v zásadě stabilizované a dostatečné pro řešení dopravních potřeb území s dílčími nedostatky. Příležitostí pro rozvoj kolejové dopravy je skutečnost, že Jihomoravský kraj výrazně zapojuje železnici do regionální osobní dopravy v rámci IDS. Více než 1/3 obcí je v dostupnosti do 5 km ke stanicím a zastávkám na celostátních tratích. Takřka 70% obcí na území JM kraje je velmi dobře až dobře dostupná ze stanic a zastávek sítě celostátních a regionálních železnic. Koridor průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe (Oderská větev) jako součástí hlavních vnitrozemských vodních cest mezinárodního významu je územně vymezen. Problémem zůstávají jeho dílčí střety se zákonnou ochranou přírody a krajiny. Zásadní význam pro napojení Jižní Moravy na dunajskou vodní cestu, návazně Černomořské přístavy, má 1. etapa napojení řeky Moravy na Dunaj s vybudováním plánovaného překladiště v prostoru Veselí nad Moravou. Tento záměr by mohl výhledově výrazným způsobem podpořit multimodalitu nového dopravního uzlu transevropských koridorů. Vodní tok Moravy v úseku od ústí vodního toku Bečvy po soutok s vodním tokem Dyje, včetně průplavu Otrokovice – Rohatec vymezen jako dopravně významná vodní cesta využívaná. Průplav Otrokovice – Rohatec, tzv. Baťův kanál, je v dílčích úsecích využíván pro rekreační plavbu. Ke zvýšení rekreačního potenciálu území přispěje sledovaný záměr úpravy Baťova kanálu pro rekreační plavbu v úseku Hodonín – soutok s Dyjí. SO ORP má vymezenu síť cyklistických tras, z nichž je však převažující rozsah veden společně s automobilovou dopravou po silnicích II. a III. třídy. Transevropská dálková cyklotrasa prochází SO ORP a je zařazena jako prioritní cyklistický koridor. V souladu s Národní strategií rozvoje cyklistické dopravy ČR je sledován rozvoj cyklistiky jako rovnocenného prostředku dopravní obsluhy území, jako prostředek pro posílení cestovního ruchu a pro posílení ochrany životního prostředí a zdraví obyvatel. Cílem je postupná realizace segregovaných cyklotras na SO ORP.

SWOT analýza pro téma technická infrastruktura (plyn a elektrická energie) SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Všechny obce jsou plynofikovány (dle UEK 2008) a elektrifikovány

Plošná plynofikace nepřináší plánované finanční efekty, neboť distribuční síť není odběrateli plně využívána

Zemní plyn je na území SO ORP dominantním palivem

Nízký podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů

Plyn patří k ekologickým palivům produkuje nižší emise

Nestabilita distribuční soustavy elektrické energie způsobena FTV nedostatkem stacionárních zdrojů

Hustou sítí distribučních vedení VVN 110 kV i 22 kV

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Snižování energetické náročnosti budov a snižování spotřeby elektrické energie

Trvalý nárůst ceny zemního plynu snižuje zájem o jeho využití, přechod k jiným neekologickým palivům

Modernizace distribuční soustavy elektrické energie pro zajištění odolnosti proti výpadkům

Závislost na dovozu zemního plynu. Území je závislé na zemním plynu, nutnost diversifikace palivové základny

Podpora malých vodních elektráren, vznik nových vodních ploch využitelných i pro rekreaci.

Budování OZE bez detailních a dlouhodobých analýz území přináší problémy se zvyšováním cen a stability sítě

24.

Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Veselí nad Moravou 2012 SWOT analýza pro téma technická infrastruktura (voda a kanalizace) SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Dobrá jakost pitné vody z vodovodů pro veřejnou potřebu

Chybějící vodovod Horňácko (Suchov, Velká nad Veličkou, Nová Lhota, Javorník)

Vysoký počet obyvatel připojených na vodovody pro veřejnou potřebu

Nedostatečná řešení vsakování a odvádění srážkových vod

Koncepčního plánování rozvoje vodovodů a kanalizací PRVK

Chybějící část kanalizace a špatný stav ve většině obcí (Javorník, Veselí nad Moravou)

Vydatnost vodního zdroje Bzenec ~ 800 l/s

Vysoký počet obyvatel nepřipojených do kanalizace pro veřejnou potřebu

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Snižování energetické náročnosti budov a snižování spotřeby elektrické energie

Nedokončení stavby ČOV a kanalizace Hroznová Lhota, Kozojídky, Kněždub, Tasov, Žeraviny

Modernizace distribuční soustavy elektrické energie pro zajištění odolnosti proti výpadkům

Vysoké riziko ztráty vodního zdroje Bzenec Komplex těžbou štěrkopísku (Uherský Ostroh, Zlínský kraj)

Realizace vodovodu Horňácko (Suchov, Velká nad Veličkou, Nová Lhota, Javorník)

Potenciální ohrožení vodárenských a kanalizačních systémů při krizových situacích (povodně, období sucha) Ohrožení kvality při zhoršení průběhu sanace těkavých chlorovaných uhlovodíků (ethylény) v pozemní vodě v předpolí prameniště Bzenec Komplex

Velmi dobrý stav zásobování energiemi SO ORP je dán vysokým procentem pokrytí území distribučními sítěmi, které jsou průběžně obnovovány a doplňovány a mají dostatečné možnosti pro zajištění požadovaných nárůstů spotřeby. Z hlediska zásobování energiemi je územím ORP výrazně dovozovým. Nedisponuje zásobami primárních paliv (ropa, zemní plyn, lignit). Dominantní postavení zemního plynu nedává ani v budoucnosti možnost zásadní diversifikace palivové základny. Využitelný potenciál bude nutné nalézat především v obnovitelných zdrojích energie v kategoriích sluneční energie (solární ohřev teplé vody), biomasa a bioplyn. Neujasněné systémové řešení však přináší problémy při zavádění nových prvků jak vlastním energetickým systémům tak v jejich negativních dopadech do území. Dobrý stav v zásobování pitnou vodou v SO ORP je dán využíváním jakostní podzemní vody pro hlavní vodárenské systémy a plošným rozsahem vodárenských soustav a skupinových vodovodů, projevujícím se vysokým podílem obyvatel připojených na vodovod pro veřejnou potřebu. Pozitivně se projevuje koncepční plánování rozvoje oboru vodovodů a kanalizací. Volné kapacity ve zdrojích pitné vody, vzniklé po poklesu potřeb vody, jsou k dispozici k dodávkám vody do sousedních nedostatkových území. Nedostatky v zásobování pitnou vodou jsou způsobovány vesměs zhoršenou kvalitou podzemních zdrojů. Eliminovány jsou zpravidla připojením na nejbližší vodárenskou skupinu. Nutné je zvyšovat procento připojení obyvatel na vodovody pro veřejnou potřebu s kvalitními zdroji. Neúnosně vysoké jsou ztráty vody ve vodárenských sítích, činí téměř 1/5 vyrobené pitné vody. Podstatně nepříznivější je situace v odkanalizování a čištění odpadních vod. Procento napojení obyvatel na kanalizaci pro veřejnou potřebu je podstatně nižší než procento napojení na vodovod; tyto poměry je nutno maximálně k sobě přiblížit. Nedostatky jsou rovněž v množství a účinnosti čistíren odpadních vod. Místní kanalizační a čistírenská zařízení jsou nahrazována nadmístními kanalizačními systémy. V nejbližších letech je zásadně důležité plnění požadavku Směrnice Rady EU o čištění městských odpadních vod. Při nesplnění závazku ČR vybavit všechny aglomerace s počtem ekvivalentních obyvatel větším než 2000 stokovými soustavami a mechanicko-biologickými ČOV hrozí ČR významné sankce. V JMK je nutno se zaměřit na ty aglomerace, v nichž dosud neprobíhá včasná příprava potřebných opatření.

25.


SWOT analýza pro téma technická infrastruktura (nakládání s odpady) SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Existence systému sběrných dvorů a systém sběrných míst (veselí nad Moravou, Vnorovy Strážnice, Velká nad Veličkou)

Staré ekologických zátěže - nerealizované sanace (asfalty Moravský Písek, ropné látky Železárny Veselí) Nedokončené sanace těkavých chlorovaných uhlovodíků (ethylény) v pozemní vodě v předpolí prameniště BZENEC Komplex

Firmy zabývající se recyklací recyklaci stavebních odpadů

Přetrvávající zlozvyk vzniku černých skládek

Fungující systém třídění odpadů v celém území SO ORP

Nestabilita distribuční soustavy elektrické energie způsobena FTV nedostatkem stacionárních zdrojů Zvýšení zastoupení kompostování bioodpadů

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Rozšíření sběru bioopadu jejího využití jako zdroje tepla

Nedostatek financí k odstranění starých ekologických zátěží

Nové technologie zvýšení poptávky po odpadech (surovině)

Nezájem výrobců o recyklované komodity (papír, plast, sklo)

Zásadním problémem SO ORP jsou staré zátěže. Sanace probíhají na katastru Veselí nad Moravou u těkavých chlorovaných uhlovodíků (ethylény) v pozemní vodě v předpolí prameniště BZENEC Komplex. Většina starých zátěží na sanaci teprve čeká jedná se například o nerealizované sanace (asfalty Moravský Písek,ropné látky Železárny Veselí). Dlouhotrvajícím problémem je také existující a slíbené vytvoření avizované celostátní databáze starých zátěží na Ministerstvu životního prostředí.. Problémy k řešení Vytvoření podmínek pro silniční obchvaty měst Veselí nad Moravou, Strážnice a obce Vnorovy. Nalezení vhodného řešení křížení silnice s železnicí a jeho nedostatečné podjezdné výšky Veselí nad Moravou a Velké nad Veličkou. Podpora jiných druhů dopravy - železniční, cyklistika. Vytvoření podmínek pro zvýšení podílu využití bioodpadů kompostováním. Nalezení podmínek pro eliminaci negativního vlivu starých ekologických zátěží. Nalezení řešení pro oddělení cyklistické dopravy a snížení vysokého rizika střetů.

26.


1.7. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Na území SO ORP činí podíl městského obyvatelstva cca 2,5 %; hustota obyvatel je cca 120 obyvatel/km2, což je lehce pod průměrem České republiky; pozitivní populační vývoj období 1971 - 1989 (nárůst celkového počtu obyvatel nesen především vyšším přirozeným přírůstkem, navzdory zápornému migračnímu saldu) byl vystřídán přibližně stejně intenzivním úbytkem obyvatelstva v období 1990 – 2011 (efekt záporného přirozeného přírůstku je posilován vysokým počtem osob stěhujících se mimo území SO ORP); Poznámka: rozhodujícím je pohyb obyvatelstva v samotném středisku – Veselí nad Moravou; z hlediska věkové struktury nejsou výraznější odklony od krajského rozložení jednotlivých věkových skupin obyvatelstva; z hlediska ukazatele průměrného věku ovšem patří SO ORP Veselí nad Moravou do skupiny spíše demograficky starších ORP Jihomoravského kraje; podobně potvrzuje vyšší demografické stáří populace ukazatel indexu stáří; mezi jednotlivými obcemi SO ORP lze zaznamenat významnější rozdíly ve věkové struktuře – s jistou mírou zjednodušení lze uvést, že populačně větší obce vykazují mladší demografickou strukturu (měřeno indexem stáří), než obce populačně menší; vyšší vzdělanostní úroveň obyvatelstva v populačně větších obcích oproti obcím menším; Statistické údaje za rok 2011 je počet obyvatel v SO ORP Veselí nad Moravou 39117 – z toho ve věku 0-14let je 5275, 1564let je 27335, 65 a více let je 6507: Míra nezaměstnanosti celého SO ORP 15% k 31.12.2009.

SWOT analýza pro téma sociodemografické podmínky SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Ve srovnání s republikovým průměrem je zde vyšší zastoupení vícečlenných domácnosti, což souvisí se soužitím více censových domácností v rámci jedné bytové domácnosti a s větším počtem dětí v rodině

Nižší úroveň vzdělanosti ve srovnání s krajskou úrovní (dáno zejména nižším podílem VŠ vzdělaného obyvatelstva a vyšším podílem osob s pouze základním vzděláním)

Místní identita a silná propojenost s místem vyplývají mj. z významného podílu rodáků na trvale bydlícím obyvatelstvu ve většině obcí SO ORP (výjimkou je Veselí nad Moravou)

Výrazný úbytek obyvatelstva v okresu Hodonín (nejvíce v rámci JMK)

Sociální struktura rodin je dobrá, výrazně převyšují úplné rodiny (MAS Strážnicko 2006)

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Zvyšováním sociální a zdravotní vybavenosti jednotlivých obcí se stabilizují obyvatelé na území SO ORP Veselí nad Moravou

Dlouhodobými depopulačními trendy jsou ohroženy celé území SO ORP

Připravenost zainventovaných pozemků pro výstavbu může pomoci udržet obyvatelstvo na území SO ORP Veselí nad Moravou

Odchod mladých vysokoškolsky vzdělaných lidí

Depopulační tendence v okrajových částech kraje SO ORP může využít výhod své geografické polohy a to jak vůči sousedním státům. Taková skutečnost vytváří migrační potenciál, který je generován hlavně ekonomickými motivy. Neustálé preferování a další posilování pozice krajského města Brna se začíná výrazně projevovat zejména v okrajových částech kraje. Pro SO ORP Veselí nad Moravou posilování pozice Brna představuje největší hrozbu pro celkový rovnoměrný rozvoj ORP ve všech jeho prostorových aspektech. Problémy k řešení 27.


Vytvoření podmínek pro eliminaci depopulačních trendů a rostoucího indexu stáří. Zainvestování a příprava pozemků pro výstavbu. Vytvoření podmínek pro zvýšení vzdělanosti obyvatel.

1.8. BYDLENÍ na území bylo v roce 2001 evidováno 10 359 domů (z toho 8 825 trvale obydlených) a 14 773 bytů (z toho 12 928 trvale obydlených); přestože většina nové bytové výstavby je soustředěna ve Veselí nad Moravou a Strážnici, ukazatel (počet nových bytů na 1000 obyvatel) ukazuje na atraktivitu menších obcí o populační velikosti 200 – 700 obyvatel; většina výstavby nových bytových jednotek v ORP Veselí nad Moravou je realizována formou výstavby rodinných domů; bytové domy jsou spíše výjimkou (Veselí nad Moravou, Moravský Písek, Strážnice); negativním trendem je výrazné zpomalení bytové výstavby po roce 2002 – lišící se od celkového vývoje v JMK; SWOT analýza pro téma bydlení SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Relativně dobrá čistota ovzduší

Velmi málo pracovních příležitostí

Krásná a rozmanitá krajina, nepříliš narušená ekologická stabilita (CHKO Bílé Karpaty)

Hluk a znečistění ovzduší z dopravy (Veselí nad Moravou, Vnorovy, Strážnice, Blatnice, Louka, Velká nad Veličkou)

Blízkost přírodního zázemí (rekreační vyžití pro obyvatele Lipov, Radějov, Kněždub, Tvarožná Lhota)

Bytové výstavby v nejnižší v rámci kraje (Veselí nad Moravou)

Bytový fond realizován formou rodinných domů

Malé procento vodních ploch a zadržené vody v krajině Chybějící stavební pozemky s infrastrukturou (Veselí nad Moravou) Obec Kněždub zasahuje do záplavového území

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Oživení bytové výstavby

Vysídlování z důvodu dalšího úbytku pracovních příležitostí

Tlak usměrnit plochy bydlení do jader obcí

Povodně s dopadem na obytná území

Kvalitním bydlením stabilizovat počet obyvatel

Zastavení bytové výstavby na území SO ORP

Přeměna neobydlených domů, z důvodu rekreace k trvalému bydlení Bytová výstavba prostorově kopíruje s řadu ostatních socio-ekonomických charakteristik, jež strukturují území SO ORP. Prostorově diferenciovaná je její intenzita. SO ORP patří mezi oblasti, které jsou z hlediska populačních změn výrazně deficitní, zaznamenávají také nižší hodnoty nové bytové výstavby. Příležitostí může být přeměna rekreačních objektů a objektů druhého bydlení na bydlení trvalé. Problémy k řešení Vytvoření podmínek pro vznik nových pracovních míst. Eliminací rostoucího trendu vysídlení, přípravou a zainvestování pozemků pro výstavbu. Nalezení řešení pro omezení vlivu opakovaných povodní na obytná území.

28.


1.9. REKREACE Oblast ORP patří do regionu Slovácka, které je oblastí s živou místní kulturou a identitou. Území SO ORP se dělí na dvě základní oblasti - Pomoraví s řekou Moravou a horská oblast Bílých Karpat. Pomezí dvou shora vymezených je ideálním prostorem pro rozvoj nenáročné cykloturistiky s vazbou na vinařství. Pro rekreační turistickou dopravu je využívána vodní cesta Baťův kanál. Území ORP vykazuje atraktivitu v oblasti: lidová kultura a slavnosti, tradiční stavební kultury, gastronomie, přírodní zázemí (CHKO Bílé Karpaty). Severní svahy mají potenciál pro zimní sportovní využití. Nedostatkem je málo vodních ploch a nižší zastoupení domácností s možností ubytování. Z hlediska trvalé udržitelnosti je výhodné podporovat rozvoj primární infrastruktury cestovního ruchu - sportoviště, koupaliště, kvalitní a obyvatelné veřejné prostory obcí, kulturní různorodá krajina. Zajímavé okolí pro turisty: Mikulčice, Velehrad, Uherské Hradiště. Pro pobyty u vody je největší magnet: Baťův kanál. Lázeňství: Ostrožská Nová Ves, Hodonín, Luhačovice. Rekreační oblasti na území SO ORP jsou: Mlýnky, Lučina, Kejda, Filipov, Vápenky. SWOT analýza pro téma rekreace SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Vodní cesta Baťův kanál, unikátní technická památka

Chybějící základní infrastruktura cestovního ruchu

Krásná a rozmanitá krajina, biosférická rezervace (CHKO Bílé Karpaty)

Málo vodních ploch – využitelných pro rekreaci

Specifikum oblasti Slovácko, tradice – živá lidová kultura

Nízká atraktivita území (vyjma CHKO a Baťova kanálu)

Zachovaný folklór a folklorní slavnosti (Strážnice, Velká nad Veličkou)

Znehodnoceno vnímání krajiny – fotovoltaickými a větrnými elektrárnami

Tradice vinařství a vinařské turistiky (Blatnice pod Sv. Ant.)

Niva řeky Moravy, zastavěna rekreačními zahrádkářskými objekty

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Další rozvoj spolupráce v oblasti cestovního ruchu se Slovenskem

Znehodnocení přírody vlivem nekontrolovaného rozvoje cestovního ruchu (CHKO Bílé Karpaty)

Vytvoření podmínek pro rozvoj agroturismu (vinná turistika, včetně ubytování)

Špatné sněhové podmínky v zimě výrazně omezují potenciál zimní rekreace

Podpora dalšího rozvoje ekoturistiky, rodinné turistiky a cykloturistiky

Další vznik ploch pro bydlení v zahrádkářských osadách v přírodně cenných lokalitách vytváří problém v soužití, ale i obsluhu území (komunikace, inženýrské sítě)

Únosné rekreační využití lesů a luk Bílých Karpat SO ORP je s ohledem na svůj charakter schopna svou nabídkou oslovit různé okruhu návštěvníků. Výhodná poloha u hranic se Slovenskem umožňuje přeshraniční spolupráci s propojením moravských, slovenských vinařských oblastí sítěmi turistických cest, cyklotras a zájezdy poznávací turistiky. Zachované folklórní tradice a předpoklady pro vinařskou turistiku jsou dobrým východiskem umožňujícím rozvoj cestovního ruchu v kraji. Velký potenciál skrývá SO ORP v oblasti rozvoje měkkých forem turistiky – cykloturistiky - dobudování páteřních stezek v návaznosti na mezinárodní trasy, vinařských stezek. Cykloturistika v terénu rovin a nízkých pahorkatin je velmi dobře dostupná pro širokou vrstvu cyklistů. Měl by být kladen co nevyšší důraz na zvýšení prostupnosti krajiny. Doplnění chybějících příležitostí pro rekreaci u vody lze částečně nahradit výstavbou aquacenter, plaveckých bazénů a veřejných koupališť. Potenciálem pro cestovní ruch je další rozšíření infrastruktury pro rekreační plavbu na Baťově kanálu. 29.

Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Veselí nad Moravou 2012 Možnost snížení sezónnosti cestovního ruchu, která je podmíněna dalším rozvojem infrastruktury pro cestovní ruch. Rozvoj netradičních atrakcí spojených s poznáváním místních specifik je jedním ze způsobů potlačení sezónnosti cestovního ruchu. Zvyšování atraktivity méně turisticky využívaných území je dlouhodobým úkolem naplňování koncepce rozvoje cestovního ruchu. Problémy k řešení Eliminace rostoucího trendu znehodnocování krajinného rázu. Prověření únosnosti území v nivě řeky Moravy z hlediska výstavby rekreačních objektů. Nalezení podmínek pro vytvoření vodních ploch využitelných pro rekreaci Omezení vzniku ploch zahrádkářských lokalit v přírodně cenných lokalitách s negativním vlivem na krajinný ráz. Vytvoření vhodných podmínek pro zvýšení zaměstnanosti v turistickém ruchu, šetrným využitím území s ohledem na přírodu a krajinu.

30.


1.10. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Zásadní problémem jsou, chybějící pracovní příležitosti nutí ekonomicky aktivních obyvatele k vyjíždění za prací mimo území SO ORP. Ekonomicky aktivní (EA) obyvatelstvo SO ORP Veselí nad Moravou se vyznačuje poměrně vysokým (46,2 %) podílem lidí, kteří za svojí prací vyjíždějí za hranice obce. Organizace pracovních vztahů ORP vykazuje většinový pracovní spád do Uherského Hradiště a Bzence, malý dílčí pracovní mikroregion si vytváří i Velká nad Veličkou a Strážnice. Ve srovnání s republikovými hodnotami - silné zastoupení zaměstnanosti v primárním sektoru (hodnota 5,7 % EA slabě překračuje i ukazatel za JMK); vyšší význam zemědělství je v rámci SO ORP zjevný zejména u obcí do 1000 obyvatel. SO ORP z hlediska odvětvové příslušnosti v průmyslu přesahuje o 10 procentních bodů hodnotou krajského podílu. Z výše uvedeného vyplývá podstatně nižší zastoupení služeb na odvětvové struktuře obyvatelstva (s výjimkou dopravy); tento fakt je dán mimo jiné nižší funkční velikostí centra SO ORP. SWOT analýza pro téma hospodářské podmínky SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Průmyslová zóna v Blatnici pod Sv. Ant.

Chybějící pracovní příležitosti

Existující velký zaměstnavatel na Horňácku Kordárna plus

Dlouhodobě vysoká nezaměstnanost celého SO ORP

Stávající výrobní areály Veselí nad Moravou a Strážnice

Velká vzdálenost k hospodářským centrům (Brno, Zlín)

Dobré podmínky pro vinařství (Slovácká vinařská oblast)

Nejasné vlastnické a územní vztahy k zemědělským pozemkům a areálům Neustále se zhoršující situace ve vyjíždění za prací mimo území SO ORP i kraje. Zastavění ploch pro výrobu fotovoltaickou elektrárnou způsobilo nedostatek ploch pro výrobu a narušilo krajinné a přírodních hodnoty (35 ha Veselí nad Moravou) Jen částečně využité výrobní areály Veselí nad Moravou, Strážnice

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Řešení dopravního napojení oblasti (výstavbou R 55)

Koncentrace výroby jen do větších měst ( Brno,Zlín )

Ekoturistika, vytvoření pracovních míst rozvojem cestovního ruchu (cyklistické a turistické trasy, agroturistické farmy, penziony), rozvojem vinařství

Devastace nevyužívaných výrobních objektů a areálů včetně bývalých zemědělských družstev

Využití blízkosti hranic se Slovenskem

Vysídlování území SO ORP, ekonomické ochody za prací

Rozvoj tradičních řemesel a drobných služeb

Závislost vybraných oblastí jen na jednom ekonomickém subjektu

Investice do technické infrastruktury (TI) pro rozvojové plochy průmyslu, obchodu a bydlení

Minimum pracovních míst ve službách (horší dopravní napojení a snižování populace spolu se špatnou propagací sníží i tak špatnou atraktivitu území pro investory

Využití brownfields

Další zhoršování i tak špatného dopravního napojení ORP z důvodu úsporných opatření Velká závislost regionu jako celku na stabilitě vnějších pracovních center (Uherské Hradiště a Bzenec)

31.

Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Veselí nad Moravou 2012 Nevýhody plynoucí z perifernější polohy SO ORP v kraje i rámci republiky se projevují neustále se zhoršující situací hospodářských podmínek. Tato neutěšená situace, společně s tendencemi ke koncentraci pracovních míst, vede k ekonomické polarizaci vyvolávající mj. zesílené dojížďkové proudy na vyšší vzdálenosti. Dlouhodobě působícím fenoménem je vysoká nezaměstnanost v celém ORP Veselí nad Moravou. Problémy k řešení Eliminace a vytvoření podmínek pro zlepšení dopravního napojení celého SO ORP. Řešení špatného dopravního napojení oblasti. Vytvoření podmínek pro vznik nových pracovních míst. Posílení a obnovení ekonomických vazeb na Zlínský kraj.

32.


1.11. OBČANSKÁ VYBAVENOST Absence Nemocnice a Lékařská služba první pomoci na území SO ORP Koncentrace částečné vybavenosti ve střediscích Veselí nad Moravou, Strážnice, Velká nad Veličkou; Rovnoměrné rozmístění základního školství ve správním obvodu SO ORP. Nízký počet ordinací praktických lékařů ve spádových obcích Velké nad Veličkou.

SWOT analýza pro téma občanská vybavenost SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Relativně dobrá vybavenost zejména školou a poštou na většině území SO ORP

Celkově nižší vybavenost v SO ORP

kulturní domy ve většině obcí

Chybějící nemocnice v území SO ORP (pouze odloučené pracoviště LDM Veselí nad Moravou nemocnice Kyjov);

vyrovnaná struktura rozmístění škol v území

Nedostatek sportovních a jiných zařízení obcí na území SO ORP (chybí krytý bazén)

Dostupnost rychlé záchranné služby v celém území

Lokalizace větších maloobchodních zařízení jen ve velkých sídlech: Veselí nad Moravou a Strážnice Zrušena Lékařská služba první pomoci ve Veselí nad Moravou (Pohotovost zrušena od 1. července 2011) Chybějící pohotovost stomatologická (stomatologická lékařské služby první pomoci)

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Rozvoj sportovní a kulturní vybavenosti ve vazbě na rozvoj cestovního ruchu

Další zhoršování dostupnosti lékařské péče pro území SO ORP

Koordinovaný postup při pokrytí území veřejnou vybaveností

Nedostatečná kapacita domovů pro seniory a domovů s pečovatelskou službou (vzhledem k negativnímu demografickému vývoji a zvyšování indexu stáří)

Růst počtu obyvatel v některých částech kraje může vyvolat poptávku po nových zařízeních občanské vybavenosti

Zrušení odloučeného pracoviště LDN Veselí nad Moravou nemocnice Kyjov; Výrazné depopulační tendence celého území SO ORP Rušení pošt v malých obcích

Dostupnost služeb občanské vybavenosti u obcí s nižším podílem vybavenosti může být kompenzován dobrým dopravním spojením do blízkého centra, což v případě SO ORP Veselí nad Moravou to tak zcela neplatí (IDS JMK zajišťuje spojení jen v rámci kraje). Zastoupení poskytovaných služeb je podprůměrné jedná se zejména zajištění zdravotní péče. Chybějící lékařská služba první pomoci v centru ORP Veselí nad Moravou včetně stomatologické lékařské služby první pomoci znamená dojížďku do více než 40 km vzdálené nemocnice Kyjov pro obyvatele Horňácka (Suchov, Javorník, Nová Lhota). Problémy k řešení Vytvoření podmínek pro zlepšení zajištění zdravotní péče; Absence sportovních zařízení (krytý bazén apod.); Vytvoření vhodných podmínek pro zvýšení kapacity domovů pro seniory a domovů s pečovatelskou službou reagující na výrazné depopulační tendence celého území.

33.


1.12. SÍDELNÍ STRUKTURA Celé území ORP Veselí nad Moravou se rozkládá mezi řekou Moravou (nejnižší bod cca 170 m.n.m.) a hřebenem Bílých Karpat s nejvyšší dominantou Velká Javořina (970 m.n.m.). Tato jihovýchodní část České republiky se nachází při hranicích se Slovenskem. Má rozlohu cca 343 km² a žije zde cca 40 000 obyvatel. Nejvýznamnějším městem je Veselí nad Moravou, které má cca 12 000 obyvatel. Dalšími významnými obcemi je Strážnice (necelých 6 000 obyvatel) a Velká nad Veličkou (cca 3 000 obyvatel). Území je nutné hodnotit jako převážně venkovského charakteru. Nejde o území zcela ekonomicky autonomní – je závislé na ekonomických pracovních centrech Uherské Hradiště a Bzenec. Současně jde o území přirozeně se rozpadající na tři kvalitativně odlišné celky (A. oblast Dolnomoravského úvalu, B. oblast Bílých Karpat a blízkého podhůří, C. oblast Hlucké pahorkatiny), jejichž vývojové dráhy budou rovněž odlišné co do struktury a dynamiky rozvoje.Menší obce jsou dislokovány v horské oblasti Bílých Karpat, větší obce leží v nižších polohách SO ORP. z hlediska příhraničních vztahů je zajímavá návaznost urbanistických vztahů na slovenské straně Bílých Karpat; řešeného území se dotýkají sídelní rozvojové osy třetího stupně, tak jak byly definovány v Urbanistické štúdii slovensko – českého príhraničného území (2006): Skalica – Holíč – Senica – Trnava a Skalica – Kúty – Holíč. SWOT analýza pro téma sídelní struktura SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Rozložení obcí do velikostních kategorií dle populační velikosti se blíží takřka “ideálnímu“ stavu bez nadproporční dominance největšího centra

Periferní oblast se zhoršenou dostupností do pracovních center v kraji i mimo něj (Praha, Zlín)

Poměrně rozsáhlá sídla s jedinečným charakterem vesměs spočívajícím v kompaktně obestavěné návsi vřetenovitého tvaru s dominantou kostela v její ose

Zařazení do Jihomoravského kraje popírá historické souvislosti a silné vazby na Zlínský kraj

Malá rozdrobenost sídelního systému

Veselí nad Moravou není silným hospodářským centrem, nahrazují ho města mimo SO ORP

Vyšší průměrná velikost sídla

Městské centrum Veselí nad Moravou je omezeno na „dvě křižovatky“ ulic Masarykova x Zámecká a Masarykova x Svatoplukova Administrativní odtržení a poškození tradičních funkčních a hospodářských, historických vazeb na Slovácko Uherskohradišsko (Zlínský kraj) Větší vzdálenost mezi sídly (Nová Lhota, Suchov) Velká velikostní diferenciace sídel (Veselí nad Moravou > Žeraviny)

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Pozice SO ORP Veselí nad Moravou na transevropské dopravní síti

Poškození funkčních hospodářských a historických vazeb na Slovácko (Uherskohradišťsko)

Novou zástavbu ve Veselí nad Moravou situovat do prostoru za železniční tratí a tím změnit liniové uspořádání města podél silnice I/55

Zvyšující se perifernost celého území - velká vzdálenost k hospodářskému centru velkého kraje (21 ORP) v kombinaci s hranicí se Slovenskou republikou

Využít městotvorný potenciál řeky Moravy

Pokračující nízká koordinace suburbanizačních procesů Rozmělnění kompaktní zástavby návsí i celé struktury obcí

Prostorové rozložení jednotlivých velikostních kategorií obcí a sídel je však velice nerovnoměrné blížící se ideálnímu stavu, což v důsledku umocňuje i fakt zmíněné nadprůměrné velikosti některých z nich. Problémy k řešení Vytvoření podmínek pro zvýšení pracovních příležitost. Vytvoření podmínek pro snížení perifernosti oblasti a zlepšení dostupností do pracovních center. Nalezení řešení pro obnovu poškozených funkčních, hospodářských a historických vazeb na Slovácko (Zlínský kraj). 34.

Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Veselí nad Moravou 2012 Závěr kapitoly Na základě předešlých analýz lze extrahovat nejzákladnější charakteristiky pro území SO ORP Veselí nad Moravou.

CELKOVÁ SWOT ANALÝZA STAVU ÚZEMÍ SO ORP VESELÍ NAD MORAVOU SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Poloha SO ORP je součástí významné urbanizační osy podél řeky Moravy (Vídeň – Horní Slezsko)

Periferní oblast se zhoršenou dostupností do pracovních center v kraji i mimo něj (Praha, Zlín)

Vhodné prostředí pro ekoturistiku

Zařazení do Jihomoravského kraje popírá historické souvislosti a silné vazby na Zlínský kraj

Hustá síť distribučních vedení VVN 110 kV i 22 kV

Dostupnost do krajského města (Brno)

Legislativní ochrana části území ORP, CHKO Bílé Karpaty, BR Bílé Karpaty

Omezena lékařská péče zajišťovaná krajem (Pohotovost zrušena od 1. července 2011, ORP chybí nemocnice, a také stomatologická pohotovost)

Kvalitní podzemní vody pro zásobování obyvatel pitnou vodou zdroj podzemních vod (Bzenec-komplex)

Překračování imisních limitů denních koncentrací částic PM10. Důvodem je doprava a prašnost z větrné eroze

Harmonické zapojení sídel do krajiny

Chybějící základní infrastruktura cestovního ruchu

Unikátnost území Bílých Karpat – odlesněná území (Bělokarpatské květnaté louky) s jednotlivými mohutnými stromy

Málo vodních ploch – využitelných pro rekreaci

Silná soudržnost obyvatel, živé folklorní tradice (Strážnice, Velká nad Veličkou)

Administrativní odtržení a poškození tradičních funkčních a hospodářských, historických vazeb na Slovácko Uherskohradišsko (Zlínský kraj)

Vodní cesta Baťův kanál, unikátní technická památka

Dlouhodobě vysoká nezaměstnanost

Tradice vinařství a vinařské turistiky (Blatnice pod Sv. Ant.)

Chybějící komunikace Pomoravím (R55) Neustále se zhoršující situace ve vyjíždění za prací mimo území SO ORP i kraje Velká vzdálenost k hospodářským centrům (Brno, Zlín) Chybějící pracovní příležitosti Veselí nad Moravou není silným hospodářským centrem, nahrazují ho města mimo SO ORP Zastavění ploch pro výrobu fotovoltaickou elektrárnou způsobilo nedostatek ploch pro výrobu a narušilo krajinné a přírodních hodnoty (35 ha Veselí nad Mor.) Vodní eroze (Hrubá a Malá Vrbka, Nová Lhota, Suchov, Javorník a Radějov) Větrná eroze (Vnorovy, Veselí nad Moravou, Hroznová Lhota, Kozojídky) Zastavěnost přirozených zaplavovaných území vodních toků (Veselí nad Moravou, Vnorovy, Strážnice) Snížená přirozená retenční schopnost krajiny důsledek, vysokého podílu zornění, a degradace půd

35.


Výstavba fotovoltaických elektráren poškodila krajinný ráz Nízká biodiverzita a odlesněná krajina mezi Pomoravím a Bílými Karpaty

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Pozice SO ORP Veselí nad Moravou na transevropské dopravní síti

Další posílení stávajícího trendu vysídlení z důvodu úbytku pracovních příležitostí a (omezováním zajištění zdravotní péče, restriktivními územními plány, omezení dopravní dostupnosti)

Využití hospodářského potenciálu urbanizační osy Vídeň Horní Slezsko

Pokračování odchodů mladých vysokoškolsky vzdělaných lidí (neustálé posilování pozice Brna)

Využití rekreačního potenciálu Bílých Karpat, rozvoj ekoturistiky, vinné turistiky a na ní navazujících služeb

Další zhoršování dostupnosti lékařské péče pro území SO ORP (zrušení LDN Veselí nad Moravou)

Využití cyklistické dopravy pro každodenní dopravu do zaměstnání a pro rekreace a turistiky

Nové sesuvy (Javorník, Nová Lhota, Radějov)

Výsadby větrolamů a jiných prvků trvalé vegetace pro zmírnění větrné eroze

Poškození Bílých Karpat nadměrným rekreačním využíváním

Revitalizace vodních toků, zvýšení retence krajiny zachycováním dešťových srážek (vhodné v lokalitách Kněždub, Lučina, okolí Veličky)

Zatížení půd toxickými látkami v důsledku dlouhodobých emisí z průmyslové výroby – Veselí nad Moravou, Moravský Písek

Zvyšování různorodosti krajiny zlepší její atraktivnost (revitalizace vodní toků, nové vodní plochy)

Vysoké riziko ohrožení vodních zdrojů těžbou štěrkopísku (Uherský Ostroh, Zlínský kraj)

Rozšiřování realizace komplexních pozemkových úprav

Opakované povodně (řeka Morava, Velička, Svodnice)

Připravenost zainvestovaných pozemků pro výstavbu může pomoci udržet obyvatelstvo na území SO ORP Veselí nad Moravou

Pozorovatelné změny klimatu, častější výskyt povodní a období dlouhotrvajícího sucha Zvyšování podílu orné půdy (zejména v nivě Moravy) Degradace ZPF v důsledku hospodaření na nadměrně rozsáhlých lánech půdy, které snižují celkovou ekologickou stabilitu území Větrné elektrárny riziko znehodnocení krajinného rázu Rozvíjení intenzivní zemědělské výroby velkoplošné zemědělské hospodaření na většině území Překračování imisních limitů denních koncentrací částic PM10 Nedostatečná kapacita domovů pro seniory a domovů s pečovatelskou službou (vzhledem k negativnímu demografickému vývoji a zvyšujícímu se indexu stáří) Vysídlování území SO ORP, ekonomické ochody za prací Další zhoršování i tak špatného dopravního napojení ORP z důvodu úsporných opatření Koncentrace výroby jen do větších měst ( Brno,Zlín ) Zvyšující se perifernost celého území, velká vzdálenost k hospodářskému centru velkého kraje (21 ORP) v kombinaci s hranicí se Slovenskou republikou Poškození funkčních hospodářských a historických vazeb na Slovácko (Uherskohradišťsko-Zlínský kraj) 36.


Barevně jsou rozlišeny pilíře: životní prostředí, hospodářský rozvoj, soudržnost společenství obyvatel

Obr. Širší vztahy území správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) Veselí nad Moravou, soustředné kružnice jsou konstruovány po 10 km. Zeleně je znázorněna rekreační oblast Bílých Karpat a nejvýznamnější turistická lákadla v okolí SO ORP. Šedou barvou je vyznačena oblast Slovácka. Fialovou barvou je vyznačena rozvojová osa Pomoraví, která odpovídá přirozeným hospodářským a historickým vazbám v území, budovaných po staletí.

37.


2. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK 2.1. Životní prostředí Pilíř životního prostředí vyjadřuje podmínky životního prostředí, kvalitu prostředí, krajiny a jejích dílčích částí. Stejně tak i místní hodnoty krajiny, jednotlivé položky ochrany přírody a krajiny. Podmínky pro příznivé životní prostředí lze charakterizovat jen jako průměrné – zastavěná niva řeky Moravy s velmi negativním vlivem dopravy (Moravský Písek, Veselí nad Moravou, Vnorovy, Strážnice). Rovněž průměrné podmínky jsou pro území mezi Pomoravím a Bílými Karpaty, tady je nedostatkem odlesněná krajina a nízká biodiverzita (Kozojídky, Žeraviny, Blatnice, Lipov, Louka, Tasov, Hroznová Lhota). Oproti předešlému má dobré hodnocení má většina obcí v rámci CHKO Bílé Karpaty (Radějov, Kněždub, Malá Vrbka, Hrubá Vrbka, Kuželov, Javorník, Nová Lhota, Suchov, Velká nad Veličkou) - území s vysokou ochranou přírody. Jde o významnou oblast z hlediska ochrany krajiny se zabezpečenou legislativní ochranou - biosférická rezervace CHKO Bílé Karpaty. Zněna nastala v hodnocení obce Blatnička. Důvodem do zařazení Blatničky do hodnocení dobré jsou masívní výsadby a realizace komplexních pozemkových úprav na celém území obce. Realizace nových vodních ploch a mokřadů a aktivní přístup k řešení krajiny jako celku vedením obce Blatnička. Unikátnost území Bílých Karpat – odlesněná území (Bělokarpatské květnaté louky) s jednotlivými mohutnými stromy, krajina charakteru rozsáhlého anglického parku s mimořádně cennou flórou Plochy krajinné zeleně (zejména lesní porosty) jsou celkově kvalitní. Na území CHKO je zřejmý rozsah zachovalých ploch krajinného rázu, které jsou definované jako přírodní. Celková charakteristika podmínek pro příznivé životní prostředí:         

zastavěné území nivy řeky Moravy; negativní vliv dopravy (Veselí nad Moravou, Vnorovy, Strážnice, Moravský Písek); biosférická rezervace CHKO Bílé Karpaty; kvalitní území s bohatě členěným reliéfem; nízká biodiverzita a odlesněná krajina mezi Pomoravím a Bílými Karpaty (Kozojídky, Žeraviny, Blatnice pod Sv. Ant., Blatnička, Lipov, Louka); rozsáhlá území jsou chráněna jako VKP lesy - zejména svahy a hřbety Bílých Karpat; velké zastoupení lesních porostů; velké množství přírodně hodnotných ploch, místních přírodních hodnot; vysoká ochrana přírody - velké množství zákonem vymezených ploch a prvků pro ochranu CHKO;

38.


2.2. Hospodářský rozvoj Vyváženost hospodářského pilíře lze posuzovat také podle chybějících pracovních příležitostí v území. Nedostatek zaměstnavatelů nutí většinu ekonomicky aktivních obyvatel k vyjíždění za prací. Celé území lze charakterizovat jako velmi nestabilní, s minimálním zázemím hospodářského rozvoje. Největším problémem území je chybějící hospodářský rozvoj regionu. Příčiny jsou zejména v administrativním rozdělení (spádovost do Zlínského kraje) a periferností oblasti území Jihomoravského kraje. Jedná se o vzdálenosti od větších center osídlení, ale i o charakter území - niva řeky Moravy a po staletí utvářené a přesně definované obchodně historické vazby mezi městy (Uherské Hradiště, Veselí nad Moravou, Strážnice) a členitý reliéf Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Vznik státní hranice ještě zvýšil izolovanost oblasti zejména Horňácka a spolu s tradičním nedostatkem pracovních příležitostí vytváří hlavní problém území. Novým trendem je úplné zastavění ploch pro výrobu a neúměrný rozvoj fotovoltaických a větrných elektráren. Následkem je nedostatek ploch pro jiný druh výroby, ale také narušení krajinných a přírodních hodnot území, což je dnes spolu s lidovou kulturou hlavní devíza oblasti. Veselí nad Moravou není silným hospodářským centrem, nahrazují ho města mimo SO ORP. Nezanedbatelným problémem je dlouhodobá nezaměstnanost přesahující 12,5%. Nesporným přínosem pro obyvatele bylo na přelomu 2008-2009 zavedení integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Princip IDS JMK spočívá v koordinaci spojů a v tom, že lze pomocí jednoho jízdního dokladu využít různé formy dopravy (většinou se jedná o kombinaci autobusové a železniční dopravy). Novým trendem je potencionální realizace úsporných opatření s rizikem omezení stávající dopravní dostupnosti realizovaného pomocí IDS JMK s možným negativním dopadem na obyvatele. Většina velkých zaměstnavatelů v území již skončila: Železárny Veselí nad Moravou (hutnictví), Philip Morris Strážnice (tabákový průmysl), Cihelny Hodonín, Strážnice (stavebnictví) nebo se potýkají s existenčními problémy. Jediným pozitivním zjištěním je fakt, že dominantní zaměstnavatel Kordárna Velká nad Veličkou prošla konkurzem a situace ve firmě se nadále stabilizuje (cca 400 zaměstnanců). Nový rozhodující zaměstnavatelé v území dlouhodobě chybí. Trendem je další výrazné zhoršení i tak špatného stavu hospodářského rozvoje pro celé území SO ORP. Celková charakteristika území z hlediska podmínek pro hospodářský rozvoj:      

chybějící potenciál průmyslu; žádný silný zaměstnavatel; chybějící dopravní napojení oblasti R55 negativní trend – obnovitelné zdroje poškozující krajinný ráz rozvoj fotovoltaických a větrných elektráren; Veselí nad Moravou není silným hospodářským centrem; míra nezaměstnanosti patří k nejvyšším v celorepublikovém průměru;

39.


2.3. Soudržnost společenství obyvatel území Stav sociodemografického pilíře lze posoudit podle údajů o vývoji počtu obyvatel, jejich vzdělanostní struktuře, vybavení veřejnou infrastrukturou - školami, vybaveností pro cestovní ruch a kulturu, aktivitu a činnost místních sdružení, spolků. Křivka nárůstu počtu obyvatel SO ORP měla stoupající charakter s kulminačním bodem v roce 1980 s 42495 obyvatel (2009 - 39287 obyvatel). Samotné město Veselí nad Moravou mělo kulminační bod až v roce 1994 s 12703 obyvateli (2009 - 11713 obyvatel). Posun kulminace SO ORP vůči městu Veselí nad Moravou je dán migrací obyvatel do centra. Novým trendem je následná migrace z Veselí nad Moravou do větších měst Uherské Hradiště, Zlín, Brno. Nejvýraznějším rysem dalšího očekávaného vývoje obce bude výrazná regrese obyvatel (Index stáří populace 114), způsobená nárůstem počtu osob vyššího věku. Další nepříznivou trvalou tendencí v ORP je odchod mladých vysokoškolsky vzdělaných lidí. V území je poměrně rovnoměrně zastoupena základní veřejná infrastruktura. Nedostatkem je chybějící základní infrastruktura pro cestovní ruch a chybějící sportovní zařízení (kryté bazény a přírodní koupaliště). Novým negativním trendem je omezení lékařská péče zajišťovaná krajem (Pohotovost zrušena od 1. července 2011). Na SO ORP chybí nemocnice a rovněž stomatologická pohotovost. Rizikem je také to, že v rámci úsporných opatření může být zrušena LDN ve Veselí nad Moravou a některé pošty v malých obcích na území SO ORP. Celková charakteristika území z hlediska podmínek pro soudržnost společenství obyvatel území:          

dlouhodobý úbytek obyvatel; vysoký index stáří populace; odchod mladých vysokoškolsky vzdělaných lidí; chybějící sportovní zařízení; špatná vzdělanostní struktura obyvatel; stabilní území se základní vybaveností; chybějící základní infrastruktura pro cestovní ruch; aktivní společenství občanů; chybějící kapacity domů pro seniory a domů s pečovatelskou službou; omezení lékařská péče zajišťovaná krajem;

40.


3. URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚPD

3.1. Slabé stránky                      

sesuvná území opakující se podvodně regulované vodní toky nedostatek vodních ploch v krajině stanovená záplavová území zastavěnost přirozeně zaplavovaných území (vysoká hladina spodní vody) fotovoltaické elektrárny - trvalé zábory ZPF větrná eroze hluk a znečistění ovzduší z dopravy chybějící obchvaty obcí chybějící komunikace R55 nižší úroveň vzdělanosti nedostatek pracovních příležitostí dlouhodobě vysoká nezaměstnanost chybějící základní infrastruktura cestovního ruchu chybějící koupaliště/bazén nedostatek sportovních a jiných zařízení obcí nízká biodiverzita a odlesněná krajina mezi Pomoravím a Bílými Karpaty omezení lékařská péče zajišťovaná krajem chybějící nemocnice v území SO ORP (pouze odloučené pracoviště nemocnice Kyjov) zařazení do Jihomoravského kraje popírá historické souvislosti a silné vazby na Zlínský kraj Veselí nad Moravou není silným hospodářským centrem SO ORP

3.2. Střety     

      

připravovaná těžba je ve střetu s vodními zdroji včetně ochranných pásem vodních zdrojů – ZÚR a územní plán posoudí vhodnost záměrů těžba štěrkopísků na katastru města Uherský Ostroh; plavební kanál D-O-L a navrhne způsob řešení - změnou lokalizace nebo návrhem ploch s rozdílným funkčním využitím; staré ekologické zátěže - územní plán zhodnotí návrh zastavitelných ploch s ohledem na ně a nalezne řešení zachování hygieny životního prostředí; krajinný ráz a místní hodnoty - územní plán prověří možnost umístnění fotovoltaických a větrných elektráren zejména s ohledem na turistický potenciál území a znehodnocení krajinného rázu; technická infrastruktura - trasy vedení stávající technické infrastruktury jsou ve střetu s prvky ÚSES, územní plán prověří a zohlední trasování ÚSES do měřítka katastrální mapy se zachováním funkce ÚSES; zastavitelné plochy budou v max. možné míře akceptovat stávající trasování sítí s ohledem na ekonomický faktor (náklady na přeložení sítí); dopravní infrastruktura - územní plán posoudí a navrhne vhodné technické řešení křížení železničních a silničních dopravních tras, zejména s ohledem na podjezdnou výšku a souběhy sítí technické infrastruktury; meliorace - územní plán při návrhu ploch s funkčním využitím zohlední stávající plochy meliorací; plochy ochrany přírody a krajiny - jsou ve střetu se záměry obchvatů obcí, komunikací R55 a vodní cestou D-O-L, územní plán posoudí a prověří možnosti řešení těchto koridorů; ochrana přírodních hodnot - obora Radějov - PR Kútky (CHKO, turistika, myslivost); zastavitelné plochy z ÚP - jsou ve střetu s většinou sledovaných jevů - územní plán prověří a případně zredukuje rozlohu stávajících zastavitelných ploch; ochrana kulturního dědictví - územní plán navrhne funkční uspořádaní ploch s rozdílným způsobem k zajištění ochrany a celistvosti vymezených vesnických a městských památkových zón; ochrana ZPF - územní plán prověří záměry v území s ohledem na třídu ochrany ZPF; 41.


  

niva řeky Moravy - územní plán posoudí všechny rozvojové záměry i stav a únosnost území a navrhne opatření pro její ochranu; horninové prostředí - územní plán prověří možnosti nových úložišť, případně těžby; oblast přímo ovlivněná komunikacemi I/55 a I/54 - územní plán ověří vhodnost využití ploch zasažených hlukem a emisemi dopravy;

3.3 Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci    

     



   

hodnoty v území - územní plán prověří lokalizaci hodnot v území a provede jejich revizi, doplnění a zpřesnění (zachování krajinných a přírodních hodnot území s lidovou kulturou - hlavní devíza oblasti); urbanisticky hodnotná území - územní plán na základě podrobného průzkumu a definic hodnot z ÚAP vymezí v obcích urbanisticky hodnotné území a definuje pro ně funkční a prostorové regulativy; hodnotná území, prvky - územní plán stanoví koncepci ochrany hodnotných prvků v území; krajinný ráz - územní plán prověří stávající rozvojová území s ohledem na místa krajinného rázu, u míst rozhledů definuje regulace zástavby s ohledem na jejich zachování; nově vymezovaná zastavitelná území budou v souladu s vymezením krajinného rázu; urbanistická a krajinná koncepce musí být provedena v souladu s ochranou krajinného rázu (zachování dálkových pohledů - např. Kuželov, Suchov); E1 - ÚSES - územní plán prověří funkčnost ÚSES, upraví, případně potvrdí jeho průběh a stabilizuje podmínky pro jeho tvorbu; historické cesty - územní plán prověří zvýšení prostupnosti územím a stanoví koridory pro prostupnost krajinou nebo přímo návrh doplňkové cestní sítě (turistika - možnost zajištění prostupnosti oborou Radějov); cyklotrasy, turistické trasy - územní plán prověří průchodnost územím a definuje funkční a prostorové regulace s ohledem na zachování, zajištění plné využitelnosti cyklotras a turistických tras, případně nových přístupových cest k místním hodnotám, zejména pro cestovní ruch; regiony cestovního ruchu - územní plán prověří další možnosti podpory cestovního ruchu a vytvoří pro ně podmínky (rozvíjení ekoturistiky, vinné turistiky a souvisejících služeb); K1 - Lesní pozemky (PUPFL) - územní plán prověří stávající lesní pozemky a případně navrhne nové plochy pro les s ohledem na eliminaci celkového vysychání oblasti, vytvoření opatření proti eliminaci negativních účinků větrné a vodní eroze, zvýšení retence a snížení imisních limitů denních koncentrací částic PM10. plochy 1. třídy ochrany ZPF - územní plán zhodnotí stávající zastavitelná území v daných plochách, zejména s ohledem na jejich využitelnost a vhodnost; nově navrhované zastavitelné plochy budou přednostně navrhovány mimo 1. třídu ochrany ZPF, nivní půdy dle BPEJ - územní plán zhodnotí stávající zastavitelná území v daných plochách, zejména s ohledem na jejich zastavěnost; nově navrhované zastavitelné plochy budou navrhovány pouze mimo nivní půdy dle BPEJ (Omezení „dočasných záborů ZPF“ - fotovoltaické elektrárny); plochy 4. a 5. třídy ochrany ZPF - územní plán prověří přednostní využití těchto ploch pro zastavitelná území; demografický vývoj - územní plán zhodnotí stávající rozvojové plochy, jejich rozsah, kvalitu a vhodnost pro zástavbu; nevhodné plochy z návrhu vyjme a určí případně jiné nebo nové plochy na základě demografického vývoje a případné prognózy dalšího rozvoje nebo stabilizace (zvýšení kapacity domovů pro seniory a domovů s pečovatelskou službou reagující na výrazné depopulační tendence celého území); H2 - plochy ZPF ohrožené větrnou a vodní erozí (jako podklad pro vodní erozi slouží plochy vybrané dle kódů BPEJ), územní plán prověří plochy ohrožené větrnou a vodní erozí a navrhne případná protierozní opatření (využití stávajících a doplnění o nové větrolamy, izolační pásy zeleně); H1- oblasti přímo ovlivněné dopravou - územní plán zohlední problematiku hlukového zatížení přilehlých ploch v prostorové a funkční regulaci a prověří vhodnost zástavby v těchto plochách; U1 - plochy negativně ovlivňující krajinný ráz - negativní dominanty - územní plán prověří případnou změnu funkčního využití pro zlepšení krajinného rázu (negativní vliv větrných a fotovoltaických elektráren); plochy se zvýšenou úrovní znečištění ovzduší - územní plán prověří vhodnost ploch funkčního využití v daném území, zejména s ohledem na potenciální možnost zvýšení znečištění ovzduší (včetně pachů z bioplynových stanic);

42.


 

   



  

T1 - obce bez odkanalizování do ČOV (Suchov, část Javorník) územní plán prověří možnosti odkanalizování a navrhne koncepci veřejné technické infrastruktury s vymezením ploch nebo územních rezerv pro navrženou koncepci; D1, D2, D7 - dopravní zatížení - územní plán prověří prostupnost územím a navrhne kompenzační opatření formou zkapacitnění, přemístění nebo naopak omezení průjezdnosti vybraných silnic vytvoření podmínek pro zvýšení využití železnice - územní plán prověří vhodnost umístění zastávek, jejich dopravní dostupnost s ohledem na jejich stávající nebo potenciální využití pro bydlení i rekreaci a případné jiné aktivity v území zejména z hlediska hospodářství nebo cestovního ruchu (Vytvoření podmínek pro silniční obchvaty měst Veselí nad Moravou, Strážnice a obce Vnorovy. Nalezení vhodného řešení křížení silnice s železnicí a jeho nedostatečné podjezdné výšky Veselí nad Moravou, Velká nad Veličkou.) chybějící dopravní propojení pro potenciální těžbu v Moravském Písku - územní plán prověří možnost trasování dopravní dostupnosti napojení na stávající komunikace pro případ těžby a vymezí koridory a plochy územních rezerv pro dopravní infrastrukturu - územní plán prověří možnosti napojení komunikace; H3 - staré ekologické zátěže (např. původní Desta Bzenec) - územní plán posoudí možnost asanací ploch a navrhne jejich další využití; zajistí podmínky pro snížení rizika ohrožení vodních zdrojů; dobývací prostory se zastavenou těžbou - územní plán prověří funkční využití ploch a navrhne způsob přípustných činností s omezení možnosti skládkování (dobývací prostor Velká nad Veličkou); S1 - úplné zastavění ploch výroby - územní plán prověří, vyhodnotí a provede revizi všech stávajících ploch výroby v případě úplného zastavění nalezne jiné nové vhodné plochy tak, aby nebyl znemožněn další hospodářský rozvoj území; nezbytná je důsledná eliminace rostoucího trendu úplného zastavění stávajících ploch pro výrobu fotovoltaickými elektrárnami-pomocí funkčního využití nebo přípustných činností; E6 - povodně - územní plán prověří možnost umístnění nových vodních ploch, vyhodnotí a doplní stávající koncepci v souladu s Plánem protipovodňových opatření, případně navrhne plochy, koridory či plošné rezervy pro realizaci protipovodňových opatření a vytvoří podmínky pro vsakování a opětovné využití atmosférických vod; E5 - sesuvy – územní plán prověří lokalizaci sesuvů v území a provede jejich revizi, doplnění a zpřesnění a přijme opatření k eliminaci případných škod, vymezí území nevhodné k zástavbě s vysokým rizikem sesuvů (výkres problémů ÚAP); S1 - dlouhodobě vysoká nezaměstnanost – územní plán prověří, vyhodnotí a vymezí plochy výroby i pro dopravní technickou infrastrukturu; K1, K2 – Řešit zvýšení fragmentace krajiny a vytvořit podmínky proti eliminaci větrné a vodní eroze;

Rozsah doplňujících rozborů a průzkumů bude konzultován a dohodnut odborem ŽPÚP jako pořizovatelem ÚAP a jednotlivými zástupci obcí v rámci ORP;

3. 4 Problémy k řešení v nadřazené územně plánovací dokumentaci      

D4 - řešení pro zvýšení dostupnosti dálnice, rychlostní silnice včetně zlepšení dopravního spojení do krajského města; D6 - řešení spádovosti, sjednocení dopravních priorit Jihomoravského kraje a Zlínského kraje, včetně řešení poškození funkčních hospodářských a historických vazeb na Slovácko (Uherskohradišťsko), jeho rozdělení - z důvodu administrativního zařazení SO ORP do jiného kraje (Zlínský kraj); H1 – nalezení řešení pro eliminaci negativního vlivu průjezdné dopravy na zastavěné území, navržením obchvatů obcí; E6 - ochrana území před povodněmi - řešení v součinnosti s ostatními kraji; S1- koncepční řešení pro zvyšující se perifernost celého území; velká vzdálenost k hospodářskému centru Jihomoravského kraje (21 ORP) v kombinaci s hranicí se Slovenskou republikou; S2 - nalezení koncepčního řešení pro posilující trend vysídlení z důvodu úbytku pracovních příležitostí;

43.


3.5. Problémy k řešení mino oblast územního plánování 

         

zmírnění vlivu perifernosti celého území ORP nástroji mimo oblasti územní plánování; velká vzdálenost k hospodářskému centru Jihomoravského kraje (21 ORP) v kombinaci s hranicí se Slovenskou republikou; (oblast územní plánování je nemůže zcela vyřešit, ale vytváří pouze rámec pro zmírnění vlivu těchto problémů. Příkladem je navržení nové koncepce dopravy) obnova poškození funkčních hospodářských a historických vazeb na Slovácko (Uherskohradišťsko), jeho rozdělení z důvodu administrativního zařazení SO ORP do jiného kraje; zastavení vysídlení obyvatel z důvodu úbytku pracovních příležitostí včetně odchodů mladých zejména vysokoškolsky vzdělaných lidí; nastavení sytému dotací tak, aby nevznikaly nové disproporce v území - příklad: fotovoltaické elektrárny (důsledky: trvalé zábory ZPF, vliv na krajinu a turistiku a úplné zastavění ploch pro výrobu); rozvíjení ekoturistiky, vinné, rodinné, cyklo, agroturistiky a na ní navazujících služeb; zainvestované pozemky pro výstavbu všeobecně – zastavení odlivu obyvatelstva (vyjasněné vlastnické vztahy k pozemkům – pozemkové úpravy, dopravní a technická infrastruktura); výstavba chybějícího sportovního zařízení bazén/koupaliště; výstavba multifunkčních vodních ploch - retence-rekreace-vodní elektrárna-atraktivnost krajiny; výstavba nebo přestavba kulturních domů na domovy pro seniory a domovy s pečovatelskou službou reagující na výrazné depopulační tendence celého území; snížení restriktivní ochrany území CHKO, které brání hospodářskému rozvoji území, včetně úpravy hranic CHKO (např. vedení hranice CHKO středem obce); realizace a odstranění dopravních závad. Špatný stav komunikací, nedostatečná výška pod železniční tratí Velká nad veličkou směr Hrubá Vrbka 3,7 m, Veselí nad Moravou 3,9 m směr Blatnice;

44.


Použité zkratky: EVL: evropsky významná lokalita; DI: dopravní infrastruktura; DOL, D-O-L: kanál Dunaj – Odra – Labe; CHKO: chráněná krajinná oblast; CHOPAV: Chráněná oblast přirozené akumulace vod; ČOV: čistírna odpadních vod; JMK: Jihomoravský kraj; KPÚ: Komplexní pozemkové úpravy; MZCHÚ: Maloplošné zvláště chráněné území; NPP: národní přírodní památka; NATURA 2000: Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu; NPR: národní přírodní rezervace; ORP: obec s rozšířenou působností; OV: občanské vybavení; PP: přírodní památka; PÚR: Politika územního rozvoje; PUPFL: pozemky určené k plnění funkce lesa; PR: přírodní rezervace ; RURÚ: rozbor udržitelného rozvoje území; SO ORP: správní obvod obce s rozšířenou působností; SWOT: analýza popisující silné (strengths), slabé stránky (weaknesses), příležitosti (opportunities) a hrozby (threats); TEN-T: Transevropská dopravní síť (The Trans-European Transport Networks); TEMMK: transevropský multimodální koridor; TI: technická infrastruktura; ÚAP: územně analytické podklady; ÚSES: územní systém ekologické stability; VHD: veřejná hromadná doprava; VKP: významný krajinný prvek; ZCHÚ: zvláště chráněné území; ZPF: zemědělský půdní fond; ZÚR: Zásady územního rozvoje; Antropogenní: vznikající činností člověka; Eutrofizace: zvyšování produkce řas v rybnících a vodních nádržích přísunem živin, zejména dusíku a fosforu; REZZO1:Zvláště velké a velké zdroje znečišťování - stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW; REZZO3: Malé zdroje znečišťování - stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW; REZZO4: Mobilní zdroje znečišťování pohyblivá zařízení se spalovacími nebo jinými motory, zejména silniční motorová vozidla, železniční kolejová vozidla; Benzo[a]pyren: produkt nedokonalého spalování při teplotách 300 až 600 °, nachází v uhelném dehtu, v automobilových výfukových plynech Je silně karcinogenní a mutagenní; atenuace: oslabení, zeslabení; LDN: léčebna dlouhodobě nemocných Restriktivní: omezující, uplatňující omezení IDS JMK: Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (na jednu jízdenku lze využít různé formy dopravy). Potenciální: možný, uskutečnitelný;

45.

Aktualizace původního projektu, který byl spolufinancován z prostředků EU

Recommend Documents