PRVNÍ POMOC PRAKTICKY PŘEDNÁŠKA V RÁMCI PROJEKTU IET1 Miloslav Steinbauer

1

PRVNÍ POMOC PRAKTICKY PŘEDNÁŠKA V RÁMCI PROJEKTU IET1

Miloslav Steinbauer 6. 3. 2014

2

Obsah • • • • • • • • • • • •

Zákonná ustanovení o první pomoci Základní životní funkce Řetězec přežití, technická první pomoc, Volání RZP, zásady u volání operátorem, tísňové linky všeobecně Rozpoznání a určení život ohrožujících stavů, určení priorit Druhy a zástava vnějšího krvácení, základní příznaky u vnitřního krvácení Šok a šokové stavy, první pomoc a nebezpečí vzniklá z podceněného šoku Náhlá zástava oběhu, správná kontrola dýchání, nácvik resuscitace na resuscitační panně Bezvědomí - příčiny a příznaky bezvědomí, diagnostika člověka v bezvědomí, manipulace s postiženým VIDEO Praktický nácvik (resuscitace, polohování, otáčení z břicha na záda, zotavovací poloha, transport pacientů, improvizace v první pomoci...) Shrnutí, otázky, diskuse

3

První pomoc • První pomoc je definována jako soubor jednoduchých a účelných opatření,

která při náhlém ohrožení nebo postižení zdraví či života cílevědomě a účinně omezují rozsah a důsledky poškození. • Péče poskytnutá postiženému před příjezdem zdravotnické záchranné služby nebo jiného kvalifikovaného pracovníka • Poskytnout první pomoc je morální povinnost každého člověka

4

Cíle první pomoci • Zachránit život • Zabránit zhoršení zdravotního stavu • Zajistit odborné ošetření

5

Pamatujte • Včasné a rozhodné poskytnutí laické první pomoci je první a často

rozhodujícím krokem k záchraně života a zdraví. • Včasné přivolání odborné první pomoci pak umožňuje poskytnutí odborné péče a zvyšuje šance pacienta na přežití • Pokud si nejste jisti, zda je třeba resuscitovat řiďte se jednoduchou poučkou: BEZVĚDOMÍ + JAKÁKOLIV PORUCHA DÝCHÁNÍ  ZAHAJTE RESUSCITACI

6

První pomoc • • • •

•

TZ ukládá všem lidem povinnost poskytnout PP člověku v nesnázích Nemusíte pomáhat v případě možného ohrožení vlastního života Není třeba se obávat trestních následků z nedokonale poskytnuté PP (oceňuje se dobrá vůle pomoci) Zdravotníci jsou povinni poskytnout PP na základě zdravotnické profese, jinak budou potrestáni odnětím svobody dvojnásobně než ostatní lidé a zákazem činnosti až na jeden rok Neposkytnutí PP řidičem dopravního prostředku na dopravní metodě na níž se podílel hrozí odnětí svobody až na 5 let či zákaz činnosti (§151 TZ)

7

Povinnost poskytnutí 1. pomoci § 150 Neposkytnutí pomoci • (1) Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. • (2) Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač je podle povahy svého zaměstnání povinen takovou pomoc poskytnout, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. § 151 Neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku • Řidič dopravního prostředku, který po dopravní nehodě, na níž měl účast, neposkytne osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví, potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na pět let nebo zákazem činnosti. Pokud se zjevně pokoušíme zachránit život, není co ztratit a rozhodně nám to nikdo nemůže (právně ani morálně) vyčítat.

8

Lze překročit zákon při poskytování první pomoci? • Při poskytování první pomoci se můžeme dostat do situace, kdy je nutné postupovat ne zcela v souladu

se zákony či předpisy, případně může při poskytnutí pomoci vzniknout škoda na majetku. Zákon na tyto situace pamatuje institutem tzv. „krajní nouze“ (§28 trestního zákona). • V zásadě platí, že pokud někdo odvrací hrozící nebezpečí a způsobí při tom škodu (případně poruší zákony či jiné předpisy) v míře, která není nepřiměřená možnému ohrožení, trestní ani jiná odpovědnost nevzniká. Ba naopak – zachránce má dokonce nárok na náhradu škody, která při poskytování pomoci vznikla jemu samotnému. • V praxi první pomoci to tedy znamená, že pokud je pro poskytnutí první pomoci vážně zraněnému nutné např. rozstřihnout část oděvu, rozbít okénko auta, vykopnout dveře kanceláře, kde je uložené AED apod., zachránce za tuto škodu neodpovídá, a pokud např. pro transport postiženého do nemocnice použije vlastní automobil, protože záchranná služba není z jakéhokoliv důvodu k dispozici nebo je vytížená jinými pacienty, má právo i na náhradu nákladů, které takto vzniknou (provozní náklady, vyčištění auta apod.). Jiná věc samozřejmě je, zda v praxi zachránce takové náklady uplatní. • Závažnost hrozícího následku ovšem musí být zjevně vyšší než způsobená škoda. Nelze tedy takto obhájit například porušování dopravních předpisů během jízdy do nemocnice s nemocným, který má „odřené koleno“, trpí průjmovým onemocněním, teplotou, má klíště apod. Naproti tomu, pokud má soused zjevné příznaky infarktu a záchranná služba není z jakéhokoliv důvodu v daném okamžiku k dispozici (nebo třeba nemáme po ruce funkční telefon), nebude jízda do nemocnice pod vlivem alkoholu trestným činem.

9

Základní životní funkce • Před každým zahájením poskytování první pomoci a stejně tak před

zavoláním na linku 155 je nutné zkontrolovat a zhodnotit u pacienta stav základních životních funkcí. • Mezi základní životní funkce patří • VĚDOMÍ • SPONTÁNNÍ DÝCHÁNÍ • SPONTÁNNÍ SRDEČNÍ AKTIVITA

• Pro zjištění životních funkcí používáme jednoduché úkony, které by měl

zvládnout i laik bez zdravotnického vzdělání.

10

Základní životní funkce Řízení základních životních funkcí • Koordinovaná činnost orgánových soustav je zajištěna činností řídících soustav, zejména soustavy nervové. • Řízení základních životních funkcí probíhá na základě vrozených reflexů, jejichž sídlem jsou vývojově staré součásti mozku označované jako mozkový kmen. • Tato část mozku se nachází v místě spojení lebky s páteří. Při poruše tohoto spojení (např. při zranění hlavy a krku) může dojít k poškození sídla těchto reflexů, jehož důsledkem je okamžitá smrt. Lidově se hovoří o tzv. zlomení vazu.

11

Základní životní funkce VĚDOMÍ • Mozek řídí činnost celého organismu, pro svou činnost potřebuje prokrvení (zásobení živinami a kyslíkem). Při nedostatku kyslíku velmi rychle přestává pracovat. Nedostatkem kyslíku jsou více ohroženy vývojově mladší části mozku než části vývojově starší. Vnějším projevem toho, že mozek nepracuje správně, je bezvědomí – stav, kdy postižený nereaguje na žádné podněty. Bezvědomí může signalizovat nejen poruchu mozku, ale také poruchu oběhu nebo dýchání. • STAV VĚDOMÍ lze zjistit na základě několika podnětů podle následující posloupnosti: 1. oslov postiženého – sleduj reakce: odpovídá, neodpovídá, mumlá, vydává skřeky, pokud neodpovídá 2. zatřes s postiženým – reaguje, nereaguje. Pokud nereaguje 3. štípni ho – pod ušní lalůček, klíční kost.

12

Základní životní funkce SPONTÁNNÍ DECHOVÁ AKTIVITA • Plíce v tomto procesu zajišťují jeden ze vstupů, a to je kyslík. Probíhá v nich okysličování krve. K zajištění plynulé dodávky kyslíku je nezbytné, aby se vzduch v plicích stále obměňoval (plicní ventilace) – tato obměna je řízena pravidelnými signály z mozku. Za poruchu dýchání se považuje změna rytmu dechu (pravidelnost, intervaly mezi dechy) oproti normálnímu člověku nebo úplná zástava dechu. • STAV DECHOVÉ AKTIVITY se zjistí nejlépe poslechem, nebo registrací dechu na dlani, tváři

13

Základní životní funkce SPONTÁNNÍ SRDEČNÍ AKTIVITA • Srdce funguje jako pumpa a žene krev pod tlakem do celého těla. Aby se krev dostala ke všem orgánům, musí jí být dostatečné množství (u průměrného člověka asi 5 l) a „srdeční pumpa“ musí mít dostatečný výkon. Při poruše této životní funkce, kterou označujeme jako náhlá zástava oběhu (NZO), přestane srdce plnit funkci pumpy, zastaví se oběh krve v těle a během 10–15 sekund nastane bezvědomí a tzv. „klinická smrt“. Pokud nedojde do 10–15 minut k obnovení oběhu, dojde k smrti biologické, která je nevratná. • Podle doporučení ERC GUIDELINES 2005 je vyhledávání pulsu jako součást diagnostiky před první pomocí prezentováno jako kontraproduktivní a nedoporučuje se.

14

Porucha funkce jiných vnitřních orgánů • Vzhledem k tomu, že činnost všech orgánů těla je koordinována tak, aby byla

udržena homeostáza, vede porucha činnosti většiny vnitřních orgánů dříve nebo později k narušení stálého vnitřního prostředí. Na rozdíl od poruchy činnosti srdce, mozku nebo plic, při nichž dochází k ohrožení života bezprostředně během několika minut, můžeme hovořit o tom, že při poruše činnosti jiných orgánů je více času, ohrožení života nebývá většinou okamžité.

15

Řetězec přežití • Laická první pomoc • Zdravotnická první pomoc • Transport • Odborné ošetření

Účelem laické resuscitace je udržet postiženého ve stavu schopném oživení až do příjezdu lékařské první pomoci.

16

Resuscitace Vyšetření postiženého má být rychlé (do 30 sekund) a zahájení resuscitace neodkladné! • Resuscitace se nemusí zahájit pouze: • • • • •

při jistých známkách smrti, jako posmrtné skvrny či posmrtná ztuhlost pokud se jedná o úraz neslučitelný se životem pokud by se zachránce sám vystavil ohrožení DNR (do not resuscitate) - rozhodnutí lékařského týmu terminální fáze nevyléčitelných onemocnění - rozhodnutí lékařského týmu

• Resuscitace se smí ukončit pouze: • po obnovení základních životních funkcí • po předání postiženého do péče záchranářů • po vyčerpání zachránce

17

Postup záchranných prací • Technická první pomoc – přerušení úrazového děje – vyproštění postiženého • Určení rozsahu poranění – vědomí a životní funkce – další závažná poranění • Přivolání zdravotnické pomoci • Poskytnutí laické první pomoci

18

Bezpečnost • Při poskytnutí první pomoci je třeba pamatovat na

bezpečnost – vlastní i pacienta. • Je třeba identifikovat možné hrozící nebezpečí a zabezpečit se proti němu, například: • Vyprostit postiženého z dosahu zdroje úrazu

• Na silnici zajistiti místo nehody výstražným trojúhelníkem • Používat latexové rukavice – ochrana před infekcí

(vzájemně záchrance-pacient)

19

Přivolání lékařské pomoci • Národní tísňové číslo 155 • Zdravotnická záchranná služba ČR

• Evropské tísňové číslo 112 • Tísňové volání ve státech EU • Umí lokalizovat volajícího (pevnou linku přesně, mobil asi 300 m)

• Horská služba 1210

• Fungují i bez SIM karty • Dojezd do 20 min.

20

Život ohrožující stavy • Krvácení • Možnost exsanguinace do 2 minut (u velkých tepen do 1 minuty) • Život ohrožující je ztráta od 1 l krve u dospělého člověka • Zástava dýchání (a krevního oběhu) • Smrt do 3 - 5 minut, • V důsledku odumírání mozku

• Bezvědomí • Hrozí smrt do 15 minut • Nebezpečí zapadnutí jazyka, zadušení krví či slinami… • Popáleniny • Ohrožující je popálení >15% (u dětí a seniorů >10%) povrchu těla • Trauma • Šok

21

Přivolání lékařské pomoci: obsah zprávy • Druh úrazu

• Poskytovaná pomoc

• Stav postiženého • při vědomí nebo v bezvědomí • dýchání • srdeční zástava • další poranění

• Místo a čas nehody • Zvláštnosti terénu • příjezdové cesty • možnost přistání vrtulníku (30×30 m)…

• Zeptat se na radu - TANR • Nezavěšovat!

22

Přivolání lékařské pomoci: lokalizace • Orientační body v terénu či městě

(zastávka autobusu, kostel, nádraží, prodejna, hotel…) • Čísla pouličních lamp • Čísla železničních přejezdů

23

Do příjezdu RZP • Pokud jde o událost na uzavřeném místě a na místě je více osob, vyšleme

• • •

•

někoho na ulici, aby zajistil optimální přístupovou cestu (odemknul všechny dveře „v cestě", přivolal výtah apod. a dále signalizoval přijíždějící posádce, kde se přesně nachází místo zásahu). V noci rozsvítíme co nejvíce světel směrem do ulice. Pokud je to možné, nachystáme doklady nemocného, lékařské zprávy a léky, které nemocný trvale užívá. Pokud došlo k otravě, připravíme obaly od léků, jiných látek či jídla, jímž se postižený mohl otrávit, případně zvratky. Bezpečně zajistíme domácí zvířata, která by mohla napadnout posádku záchranné služby (zejména psy, koně apod.).

24

Organizace na místě • Zachovejte klid • Zhodnoťte situaci • Převezměte velení • Přivolejte RZP • Poskytněte první pomoc

• Vyšlete spojku pro RZP

25

Zhodnoťte situaci • CO se stalo a PROČ se to stalo? • NEHROZÍ nějaké další NEBEZPEČÍ zachraňovanému a/nebo zachránci? • KDE jsem? • KOLIK je zraněných/postižených a KDE jsou? Nemůže být poblíž ještě někdo

další? • KOLIK je zachránců – případně je někdo další v dosahu? • CO můžeme pro postiženého udělat?

26

Několik poznámek • Výskyt závažného krvácení • Pokud je vidíme, znamená to, že oběh je v pořádku. • Musíme zastavit krvácení (jinak už oběh dlouho v pořádku nebude). • Stav vědomí • Pokud postižený reaguje, je oběh i dýchání v pořádku. • Pokud postižený nereaguje, musíme zjistit stav dýchání. • Stav dýchání • Pokud je postižený při vědomí, ale špatně dýchá, životní funkce jsou zatím relativně v pořádku, ale bezprostředně hrozí jejich selhání. • Pokud je postižený v „bezvědomí“ (nereaguje), ale normálně dýchá (a to i při opakované kontrole), je i oběh v pořádku. • Pokud je postižený v „bezvědomí“ (nereaguje) a nedýchá normálně (nebo dokonce nedýchá vůbec), selhaly postiženému životní funkce a nachází se ve stavu „klinické smrti“. • Hmatání tepu NENÍ součástí prvotního vyšetření a nepoužíváme je. Pokus o hmatání tepu může vést k

falešnému pocitu, že postižený má tep, ale ve skutečnosti zachránce cítí svůj vlastní tep v konečcích prstů. Důsledkem je nerozpoznání zástavy oběhu a neposkytnutí nutné pomoci (resuscitace).

27

Krvácení • Krev obíhá v uzavřeném cévním systému, zajišťuje trvalý přísun živin

a kyslíku • Krevní ztráta znamená pro člověka oslabení, popřípadě i ohrožení organizmu • U dospělých tvoří krev 5 – 7% hmotnosti organizmu • U dětí – až 10% hmotnosti

28

Krvácení • Únik krve z cévního systému • Dělení krvácení podle původu • Tepenné - z rány v pulzacích vystřikuje okysličená (světlá) krev • Žilní - z rány vytéká odkysličená (tmavá) krev • Kapilární (vlásečnicové) - drobné krvácení na periferii • Dělení krvácení • Zevní krvácení – je porušený kožní kryt, krev je vidět • Vnitřní krvácení – není porušena kožní integrita, krev vidět není, tvorba hematomu, bolestivost, příznaky rozvoje šoku • Krvácení z přirozených tělních otvorů – krvácení např. z nosu či úst

29

Zástava tepenného krvácení • Dočasné omezení krvácení: • Zvednutí postižené končetiny • Ucpání rány prsty • Dočasné použití turniketu • Stisknutí tlakového bodu (již se nedoporučuje používat) • Definitivní zastavení krvácení • Použití tlakového obvazu • Použití turniketu (jen pro vyhrazené stavy!)

30

Tlakový obvaz • Omezuje či zastavuje krvácení většího rozsahu

(tepenné i žilní) • Skládá se ze tří vrstev: • krycí (sterilní, nejčistější) • tlaková (savý materiál) • fixační (obvaz)

• Po správném přiložení bude držet na ráně,

nebude se protáčet, bude působit tlak • Část pod přiloženým tlakovým obvazem bude bledá, ale lze vyhmatat puls

31

Zaškrcovadlo (turniket) Lze přiložit jen v těchto indikacích: • masivní krvácení z pažní či stehenní tepny • úrazová amputace • prosakuje-li 2. vrstva tlakového obvazu • otevřená zlomenina s masivním krvácením • zaklíněné cizí těleso v ráně s masivním krvácením • uštknutí (použít jen mírné, povrchové zaškrcení žilního oběhu) • crush syndrom (syndrom ze zasypání, tedy rozdrcení měkkých tkání končetiny) • dočasně (před přiložením tlakového obvazu, nebo více zraněných než zachránců)

32

Zaškrcovadlo (turniket) • Používá se pouze na končetiny (stehno, paže – nikoliv lýtko a předloktí!) • Ne do blízkosti kloubů • Rozměr 5-6 cm, délka 125 cm, nepoužívat tenčí! • Přes oděv • Zapsat čas přiložení

• Elevace končetiny • Chlazení končetiny • Při definitivním ošetření NEPOVOLOVAT! (hrozí selhání ledvin v důsledku

uvolnění zplodin ze tkání do oběhu – draslík, myoglobin, kys. mléčná)

33

Vnitřní krvácení • Projevy: • hematom, • bolestivost, • příznaky rozvoje šoku • další příznaky dle lokalizace vnitřního krvácení. • Krvácení do dutin - mozkolebeční, hrudní, břišní • Krvácení mimo dutiny - krvácení do orgánů a soustav (ruptura

sleziny, prasklý žaludeční vřed…), krvácení do tkání (zlomeniny, ruptury vazů, šlach a svalů, luxace kloubů)

34

PP při vnitřním krvácení Při laické první pomoci nelze vnitřní krvácení zastavit. Je třeba zabránit rozvoji šoku a zavolat rychlou zdravotnickou pomoc • Protišoková opatření (viz dále) • Poloha dle lokalizace krvácení (podle subjektivního pocitu postiženého) • Kontrola životních funkcí • Přivolání RZP

35

Šok Šok je náhlý život ohrožující stav, způsobený poruchou zásobení tkání kyslíkem a živinami. Vzniká z mnoha úrazových a neúrazových příčin. Úrazové příčiny: • Při ztrátě nad 1 litr krve • Při popáleninách >10% povrchu těla (děti a senioři) nebo >15% (zdraví dospělí) • Další traumatické stavy Neúrazové příčiny: • Anafylaktický nebo septický šok • Dehydratace v důsledku průjmu či zvracení • Onemocnění srdce

36

Šok • Hypovolemický (ztráta objemu krve) • krvácení - hemorrhagický šok, traumatický šok • ztráta plazmy – popálení – popáleninový šok • ztráta tekutin - zvracení, průjmy - dehydratační šok • Normovolemický (normální množství krve) • rozšíření cév na periferii vlivem působení: • alergenu - anafylaktický šok • toxinu – toxický šok

• infekčního činitele - septický šok

• Kardiogenní šok – při poškození srdce

37

Projevy šoku • Bledost • Úzkost • Studený (lepkavý) pot • Pocit chladu • Slabý, nitkovitý rychlý puls (nad 100/min.)

• Puls nelze vyhmatat na periferii • Špatná komunikace s postiženým

• Průběh šoku lze rozdělit do tří fází

38

Protišoková opatření - 5T

• Ticho • uklidňujeme postiženého • zajistíme klid okolí • Teplo • termoizolační podložka • přikrývka • Tekutiny • nesmí se podávat! • postiženému vlhčíme rty

• Tišení bolesti • ošetřením poranění • fixací zraněných částí • žádné léky! • Transport • přenecháme na odborné pomoci • jen v nezbytných případech (ohrožení okolím)

38

39

1. fáze šoku - kompenzace • Kompenzační reakce organizmu ve snaze udržet dostatečnou perfuzi

vitálně důležitých tkání na úkor hypoperfuze ostatních tkání. • Dochází k centralizaci oběhu, kdy organismus přesune kolující krve • upřednostnění životně důležitých orgánů (mozek, srdce, játra) na úkor „méně

důležitých“ (svaly, vnitřní orgány, ledviny, plíce, kůže)

• toho organismus dosáhne • stažením cévek v uvedených tkáních vlivem adrenalinu a noradrenalinu • →studená kůže, bledost, zimnice, třesavka • ke zlepšení využití množství kolující krve • zrychlení akce srdeční a dýchání • →pulz 100 až 120 • další projevy -neklid, žízeň

40

2. fáze šoku - dekompenzace • nedostatečně prokrveným tkáním chybí O2 a živiny • dochází k místním i celkovým patologickým změnám • další zhoršení prokrvení „méně důležitých“orgánů • →šedé zabarvení a mramorování kůže, cyanóza, pot • zhoršení prokrvení životně důležitých orgánů • zhoršení srdeční funkce (pulz nad 120, špatně hmatný) • mozek (apatie, somnolence až ztráta vědomí)

41

3. fáze šoku - refrakterní • nevratný stav • morfologické změny ve vitálně důležitých orgánech • buňky překročí „point of no return“ - směrem k nekróze • v klinice nejsou ukazatelé definující ireverzibilitu šoku - vždy až na

základě letálního zakončení navzdory správné terapii 1. fáze

100

110

2. fáze

120

130

3. fáze

140

150

160

Stav je ireverzibilní

5T zlepší stav 5T může zastavit zhoršování šoku

42

Metoda ABC • Podívejte se na pacienta, oslovte ho! • Pokud s vámi komunikuje (je při vědomí), znamená to, že má volné dýchací • cesty, dýchá a má funkční oběh. • Pokud nekomunikuje (nevnímá), je v bezvědomí. • Pokud nekomunikuje: • Položte postiženého na záda. • Rukou mu zakloňte hlavu (AIRWAYS), současně sledujte, zda uvidíte jasné a zřetelné nádechy (BREATHING), a sledujte jakékoliv známky života (dýchání, pohyby končetin, reakce na bolestivý podnět) – pokud postižený jakkoliv reaguje nebo se jakkoliv hýbe, má zachovalý oběh ( CIRCULATION). Do této fáze patří i kontrola (a event. zastavení) krvácení.

43

Uvolnění dýchacích cest • Postiženého uložíme rovně na záda na pevnou podložku • Odstraníme viditelné překážky v dutině ústní • Postiženému zakloníme hlavu

• Zkontrolujeme spontánní dýchání • Nedýchá-li postižený, zahájíme resuscitaci

44

KPR - kardiopulmonální resuscitace • Postiženému obnažíme hrudník • Najdeme dolní výběžek hrudní kosti • S oběma rukama nataženýma plynule stlačujeme hrudní kost do hloubky 4 až

5 cm rychlostí asi 100× za minutu • U dětí je hloubka stlačení menší • U dětí se zahajuje 5 vdechy • U dospělých masáží srdce • Tzv. prekordiální úder se neaplikuje!

45

KPR – postup (pokračování) • Provedeme

30 stlačení hrudi • Následují 2 rychlé vdechy z plic do plic, přitom jednou rukou uzavřeme nosní průchod a zároveň udržujeme záklon hlavy • Objem vdechu podle proporcí postiženého, dospělý asi 500-600 ml • Pokračujeme další sérií 30:2

30:2

46

Komorová (ventrikulární) fibrilace • Srdce si samo vytváří vzruchy pro svou činnost síňovém (SA) uzlu,

odkud se pak šíří dále po srdci. • Vnějším projevem této aktivity jsou elektrické impulzy na povrchu těla, snímané jako EKG křivka • Komorová fibrilace (míhání komor) je závažná porucha srdečního • •

•

•

rytmu, spojená s bezvědomím a rizikem úmrtí. Spočívá v chaotické činnosti jednotlivých svalových buněk myokardu s typickým projevem na EKG (bez EKG nelze fibrilaci diagnostikovat). Nedochází k účinné kontrakci srdce vedoucí k vypuzení krve, selhává tedy krevní oběh a život postiženého je ohrožen nedostatkem kyslíku v mozku. Může být způsobena ischemickou chorobou srdeční, úrazem elektrickým proudem, poruchami vnitřního prostředí (zejména koncentrace draslíku) a dalšími příčinami. K nápravě lze použít defibrilace – řízený elektrický výboj do srdečního svalu, viz aplikace defibrilátoru.

47

AED - Automatické externí defibrilátory AED je přístroj, který • umí sám rozpoznat rytmus vhodný k defibrilaci • umožní bezpečným způsobem provést defibrilaci • hlasovými a textovými pokyny vede uživatele k činnosti • mohou používat i laici

48

AED - Automatické externí defibrilátory

49

AED – vývoj • Defibrilátory se používají od 50. let 20. st. • První AED pro laiky od počátku 90. let

1. generace Manuální defibrilátor - pouze školený lékař

2. generace Automatický defibrilátor - i pro laické použití

3. generace Automatický defibrilátor - s podporou KPR

50

AED – na FEKT dostupný na vrátnicích objektů

• Hlasový průvodce celou KPR • Nezáměnný systém elektrod • Kontrola správné masáže senzorem zabudovaným do elektrod • Záznam průběhu resuscitace do paměti s následným protokolem

52

Polohy Základní pravidlo • Pokud nemáme nějaký jasný důvod, proč polohu měnit, ponecháme postiženého v poloze, v jaké se nachází, nebo jakou aktivně zaujímá. Nikdy nepřipustíme, aby se postižený ocitl v poloze, ve které nebudeme mít kontrolu, jak na tom je. • Důvodem pro změnu polohy může být: • Odvrácení hrozícího nebezpečí, pokud by postižený zůstal tam, kde je. • Úleva od bolesti. • Zajištění pohodlnějšího dýchání. • Obecné zajištění komfortu.

53

Speciální polohy • Zotavovací (stabilizovaná) poloha • Poloha na boku s hlavou otočenou k podložce. Je vhodná zejména u pacientů s poruchou vědomí a rizikem zvracení (typicky intoxikace léky či alkoholem), kteří spolehlivě a s jistotou dýchají. • POZOR! Kvůli poloze s obličejem k zemi se v této poloze velmi špatně kontroluje stav dýchání – není proto vůbec vhodná tam, kde jsou nebo hrozí problémy s dechem (např. po náhlém kolapsu). • Ortopnoická poloha • Poloha vsedě (polosedě) s možností zapřít si ruce je vhodná u pacientů při vědomí s namáhavým dýcháním – dušností. Výhodou je, že mohou zapojit všechny dýchací svaly a nechat tak odpočinout těm unaveným.

54

Speciální polohy • Protišoková (protikolapsová) poloha • Poloha vleže s podloženýma nohama. Je vhodná u pacientů po kolapsu bez úrazové příčiny (kolaps prostý, přehřátí, alergie apod.). • Přes svůj název paradoxně naprosto není vhodná pro pacienty po úrazech (pro neprokázaný přínos a naopak rizika spojená s neobvyklou manipulací s pacientem + zhoršení podmínek pro dýchání – viz dále) či pro pacienty, u kterých se šok rozvíjí na základě selhání srdce spojeného se špatným dýcháním, a je život ohrožující u pacientů se ztíženým dýcháním a u obézních (vyřazení pomocných dýchacích svalů, vyřazení bránice „nahrnutím“ útrob do hrudníku) pacientů. • Resuscitační poloha • Poloha na zádech se zakloněnou hlavou. Tato poloha je vhodná u pacientů s náhle a nečekaně vzniklým bezvědomím bez ohledu na stav dýchání. • Umožňuje nejlepší sledování dýchání a včasné zahájení neodkladné resuscitace, pokud by došlo k poruše nebo zástavě dechu.

55

Shrnutí postupu první pomoci závěrem Při vědomí, v šoku: Dej do protišokové polohy a aplikuj 5T

Zastav masivní krvácení

Zkontroluj vědomí a dýchání

Bezvědomí, dýchá: Dej do zotavovací polohy, zakloň hlavu

Nedýchá: Začni KPR 30:2

56

Nejčastější chyby při první pomoci • 1. Nerozpoznání zástavy oběhu, pokud trvají „lapavé dechy“. Zachránce tyto nádechy považuje za „normální dýchání“ a •

•

• • • •

•

•

nezahájí resuscitaci, čímž ztrácí drahocenný čas. 2. Pokus o nahmatání tepu u postiženého, který je po kolapsu v bezvědomí. Přestože jde zdánlivě o snadný výkon, problém spočívá v tom, že v praxi, v případech, kdy postižený puls nemá, končí pokus o nahmatání pulsu laiky v 50 % CHYBNÝM závěrem. Zachránce ve skutečnosti cítí svůj vlastní tep v konečcích prstů. Resuscitace díky tomu není zahájena… 3. Podložení hlavy postiženému v bezvědomí. Tento „polštářek do rakve“ je jeden z nejčastěji viděných omylů, který stojí denně lidské životy. Předklonění hlavy u pacienta v bezvědomí vede s jistotou k uzavření dýchacích cest a následnému udušení postiženého. Právě tak již bylo doslova zabito svými „zachránci" mnoho epileptiků, diabetiků, kardiaků… 4. Otočení postiženého po kolapsu do „stabilizované polohy“. Zachránce tím ztratí přehled o stavu dýchání a často ani nezaregistruje, že postižený „dodýchal“. 5. „Protišoková poloha“ s nohama nahoře je ve skutečnosti naprosto nevhodná pro pacienty s většinou druhů šoku. U pacientů s vážným úrazem hrozí další poškození vlivem manipulace a uvedení do nepřirozené polohy, pro pacienty s dechovým nebo oběhovým selháním je smrtící. 6. Pokus o „vytažení jazyka“, případně „vypáčení čelisti“ u pacienta v křečích. Pokus o násilné otevření úst se nám v lepším případě nezdaří, v horším dojde ke zbytečnému poranění nebo vylomení zubů postiženého, krvácení, a může dojít až k udušení vlastní krví a úlomky zubů! 7. Neposkytnutí pomoci postiženému, „aby se mu nepoškodila páteř“. Absolutní dodržování této „poučky" již stála život mnoho zraněných… Myšlenka je to určitě správná, ale nesmí jít o člověka v bezvědomí, který nedýchá!!! V takovém případě má absolutní přednost obnovení životních funkcí, i když se samozřejmě snažíme s postiženým hýbat co nejméně a šetrně. 8. Zběsilá jízda do nemocnice. Pokud „hodíte" postiženého do auta a pojedete „co to dá“ do nejbližší nemocnice, bude vás tam nejspíš čekat překvapený vrátný, nebo v lepším případě rozespalá sestra příjmové ambulance (pokud vůbec trefíte „ty správné dveře", což v našich nemocnicích není někdy tak úplně snadné). Pokud zavoláte záchranku, bude u vás stejně rychle jako vy v nemocnici, ale bude připravená okamžitě a odborně zasáhnout a stav vyřešit.

57

Konec

Kolejní 2906/4 612 00 Brno Czech Republic

Tel.: 541 146 283 e-mail: [email protected]