Výukové listy Čmeláci a samotářské včely
Výukové listy vznikly v rámci projektu „Naše obec jako přírodní učebna, arboretum i hotel pro včely a čmeláky" který realizovala Základní škola a Mateřská škola Karlovice ve spolupráci s místním občanským sdružením Actaea – společnost pro přírodu a krajinu. Projekt byl financován z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí. Za obsah tohoto dokumentu je výhradně odpovědná Základní škola a Mateřská škola Karlovice a nelze jej v žádném případě považovat za názor Ministerstva životního prostředí.
SAMOTÁŘSKÉ VČELY NEBOLI POUSTEVNICE Každý dobře zná včelu medonosnou, málokdo však ví, že v naší přírodě žije více než 600 druhů samotářských včel. Nežijí ve velkém roji jako včela medonosná, ale poustevnickým způsobem života a proto jsou mnohem méně nápadné. Různé druhy samotářek si pro svá vajíčka a larvičky vybírají dutiny z různých materiálů. Právě výběr materiálu a způsob života daly samotářkám pěkná česká jména. Jsou to různé čalounice, zednice, pískorypky, drvodělky a jak se všechny jmenují. Tyto včely patří mezi velmi významné opylovače, také proto, že létají i za takového počasí a teplot, kdy včela medonosná zůstává v úlu, a že dokážou opylovat i květy, na které ona nestačí. 1. Poznáš, jak se jmenují samotářské včely na obrázcích? Dobře se podívej na jejich vzhled a okolní prostředí, které ti napoví. Vyber jméno ze seznamu a napiš pod obrázek. čalounice
drvodělka
pískorypka
chluponožka
zednice
Čalounice svá vajíčka například do dutých stébel, kde pro každou larvičku vytvoří komůrku ze sešitých ústřižků listů. Chluponožky budují dírky v zemi či ve starých zdech, zatímco Drvodělky dávají přednost ztrouchnivělému dřevu. Zednice své komůrky ve dřevě či štěrbinách zdí oddělují přepážkami z hlíny smíchané se slinami. Pískorypky si vrtají až půl metru hluboké chodbičky v písku.
2. Včel samotářek v naší krajině významně ubývá. Přijdete na to, proč mizí tito užiteční opylovači? Vyber správnou odpověď. Především v důsledku ubývání vhodných míst pro život a rozmnožování těchto včel. Kvůli odchytu samotářských včel do včelínů. V důsledku chemizace životního prostředí, na niž jsou samotářské včely ještě citlivější než včela medonosná. Kvůli odletu samotářských včel do teplých krajin. 3. Jak můžeme samotářským včelám pomoci a navrátit je zpět do krajiny? Jednoduše. Stačí jen připravit vhodná hnízda, která snadno vyrobíme. Nejoblíbenější mezi včelami bývají rovné poměrně hluboké (alespoň 10 cm) vodorovné dutiny průměru 5 až 10 mm. Můžeme je vyvrtat do dřeva, použít duté stonky silnějších rostlin (rákos, slunečnice, bambus, bez) nebo otvory vypíchat pomocí silného hřebu do čerstvé hliněné zdi nebo do hliněné malty v kamenné zídce. V přízemním patře mohou být naskládány větve a kameny pro vytvoření úkrytu pro jiné užitečné živočichy např. ježky či obojživelníky.
Hnízda vystavíme na místo brzy na jaře, ještě před květem jív, a ponecháme je tam až do podzimu. Včelky, které si hledají místo k nakladení vajíčka, chodbičky záhy objeví, vyčistí si je, nanosí do nich pyl, nakladou vajíčko a chodbičku zazátkují „maltou“ ze směsi hlíny a slin. Podle toho také poznáme, že je chodbička obsazená. Během roku se na hnízdišti vystřídá celá řada různých druhů.
Poznáte obsazené komůrky?
Vyrob si svůj hotýlek pro samotářské včely:
4. Čím se živí samotářské včely? Stejně jako včela medonosná se i včely samotářky živí nektarem a pylem, proto by na naší zahradě mělo neustále něco kvést. Čím pestřejší je nabídka kvetoucích rostlin a dřevin, tím lépe. U dřevin se vedle ovocných stromů a keřů nabízí také například jíva, trnka, hloh, růže, pámelník, z bylin pak včelky uvítají šalvěj, dobromysl, tymián, levanduli, rozmarýn, mátu, dále se osvědčily fazole a hrách, ale také různé jetele. Samotářské včely nalákáme i na měsíček, chrpu, čekanku nebo mrkvovité rostliny. Vítaným zpestřením zahrady jsou květnaté louky, ale i kvetoucí zeleniny pěstované na semeno, například mrkev, kadeřavá či kořenová petržel, kopr, fenykl, cibule, pór nebo pažitka. Přeškrtni rostliny, kterými se neživí samotářské včely v naší krajině.
ČMELÁCI Jakmile se na jaře oteplí, vynoří se odněkud velcí tlustí čmeláci, poletují nízko nad zemi a cosi usilovně hledají. Kde se vzali a co dělají? Čmelák – jeden z nejoblíbenějších druhů hmyzí třídy žije v koloniích podobně jako včely. Svá hnízda si staví pod zemí, ale dokáže využít i uměle vytvořený čmelín. Nejpopulárnější z našich včelích medvídků je čmelák zemní, ale často se můžete potkat například s čmelákem zahradním, skalním, hájovým, rokytovým, rolním, … S čmeláky se setkáte na celém území naší republiky – na rozkvetlých loukách, na poli, v lese, kde sbírají sladký nektar. 1. Najdi a označ čmeláka a pojmenuj ostatní zástupce hmyzu.
2. Jak bydlí čmeláci? Víte, že si čmeláci nestaví vlastní hnízda? Podle druhové příslušnosti využívají čmeláci opuštěné díry zemních hlodavců, díry v budovách, skalách nebo pustá veverčí či ptačí hnízda. Čarou spoj hnízdo a jeho obyvatele. termit
čmelák
vosa
mravenec
3. Proč budovat hotýlky pro čmeláky? Počet běžně chovaných včel v přírodě klesá a s tím vznikají problémy s opylováním rostlin. Ne každý chce nebo může chovat včely. Zkuste tedy nalákat na zahradu čmeláky a vytvořte si vlastní hotel pro čmeláky. Čmeláci mají nenahraditelnou roli v opylení okrasných i plodících rostlin. Některé rostliny opylují pouze čmeláci. Pokud je chladno a včely ještě nelétají, jsou otužilejší čmeláci jedinou nadějí pro opylení květů rostlin, které vykvétají brzy na jaře. Bohužel i čmeláků v přírodě ubývá, jejich přirozená útočiště a domovy mizí, intenzivní zemědělství, výstavba a přílišné používání pesticidů a herbicidů jim škodí. Typy hotýlků pro čmeláky:
4. Čmelákům lze pomoci i bez čmelínu. Čmelákům, ale i včelám můžete pomoci, aniž byste si opatřovali budku či „hmyzí hotýlek“. Vyber a označ správná tvrzení, jak čmelákům pomoci: Je dobré používat pesticidy a chemické postřiky na zahradě. Je dobré vysazovat takové rostliny, aby v okolí hnízda stále něco kvetlo. Je dobré nekosit louky jednorázově, ale postupně tak, aby hmyz nepřišel v jednom okamžiku o veškeré potravní zdroje. Je dobré provádět jarní vypalování travin a křovin. Je dobré chytat čmeláky do sklenice. Je dobré pěstovat na zahradě anglický nízký trávník bez kvetoucích rostlin. 5. Mají čmeláci žihadlo? Zakroužkuj správnou odpověď. Je zajímavé, že si lidé čmeláky oblíbili, i když patří do stejné škatulky jako vosy, včely a sršně. Mají tedy čmeláci žihadlo?
ano
ne
