MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA PEDAGOGICKÁ
VÝUKA VÝŽIVY NA ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH
Autorka: Mgr. Dagmar Čechová
Sokolnice, červen 2007
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem seznámena s tím, že na moji rigorózní práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména §60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity nezasahuje do mých autorských práv užitím rigorózní práce pro svoji vnitřní potřebu. Užiji-li rigorózní práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity.
Souhlasím s tím, aby moje práce byla umístěna ve studovně Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a byla zpřístupněna k prezenčnímu studiu. Prohlašuji, že rigorózní práci na téma „ Výuka výživy na základních školách“ jsem vypracovala samostatně, na základě svých odborných zkušeností a s použitím odborné literatury, kterou uvádím v závěrečném seznamu literatury.
V Sokolnicích 16.06. 2007
Mgr. Dagmar Čechová
Poděkování Děkuji Doc. PhDr. Heleně Musilové, CSc. a Dr. Alici Prokopové, PhD. za podporu, konzultace a čas, který mi věnovaly při vypracování této rigorózní práce a kolegyni Mgr. Nilole Chudobové za konzultace a podporu.
…………………………………..
-4-
OBSAH AUTOREFERÁT RIGIRÓZNÍ PRÁCE........................................................................6 „VÝUKA VÝŽIVY NA ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH“.............................................6 1 ÚVOD................................................................................................................. 12 2 AKTUÁLNÍ PROBLEMATIKA VÝŽIVY ......................................................... 16 2.1 VÝŽIVA – PRIMÁRNÍ POTŘEBA ORGANISMU .................................... 16 2.2 FAKTORY, KTERÉ OVLIVŇUJÍ PŘÍJEM POTRAVY ............................. 17 2.2.1 Reklama............................................................................................... 17 2.2.2 Psychologicko-sociální faktory ovlivňující stravování.......................... 19 2.2.3 Psychologické faktory.......................................................................... 25 2.2.4 Ekonomické faktory............................................................................. 26 2.3 POTRAVINY A GLOBALIZACE .............................................................. 28 3 UČEBNICE VYUŽÍVANÉ K VÝUCE VÝŽIVY V RÁMCI RODINNÉ VÝCHOVY ................................................................................................................ 30 3.1 OBČANSKÁ VÝCHOVA RODINNÁ VÝCHOVA.................................... 30 3.2 RODINNÁ VÝCHOVA, ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL I............................... 31 3.2.1 Výživová hodnota potravin .................................................................. 33 3.2.2 Zpracování a přeměna potravy ............................................................. 35 3.2.3 Cesta ke zdravé výživě......................................................................... 37 3.2.4 Potravinový koš ................................................................................... 39 3.3 RODINNÁ VÝCHOVA, ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL II.............................. 40 3.3.1 Zdraví na talíři ..................................................................................... 40 3.3.2 Historické proměny stravy ................................................................... 41 3.3.3 Rozhodování nad talířem...................................................................... 42 3.3.4 Souhrn doporučení pro zdravou výživu ................................................ 42 3.3.5 Jezte méně tuků a tučných potravin ...................................................... 47 3.3.6 Jezte více ovoce a zeleniny................................................................... 48 3.3.7 Poruchy příjmu potravy........................................................................ 48 3.3.8 Výživové směry ................................................................................... 50 3.3.9 Pronikání cizorodých látek do potravního řetězce................................. 54 4 DIDAKTICKÝ POHLED NA VÝUKU .............................................................. 57 5 ZPRACOVÁNÍ TÉMAT PRO VYUŽITÍ BLOKOVÉ VÝUKY.......................... 62 5.1 Ovoce .......................................................................................................... 62 5.1.1 Ovoce - úvod ....................................................................................... 62 5.1.2 Význam ovoce a zeleniny pro naše tělo ................................................ 63 5.1.3 Složení ovoce....................................................................................... 63 5.1.4 Rozdělení ovoce podle sladkosti........................................................... 64 5.1.5 Uchovávání ovoce................................................................................ 65 5.1.6 Jak nakupovat ovoce? .......................................................................... 65 5.1.7 Úkoly k procvičování........................................................................... 65 5.2 Zelenina....................................................................................................... 70 5.2.1 Zelenina – úvod a rozdělení ................................................................. 70 5.2.2 5x denně sáhněte po zelenině (ovoci) ................................................... 72 5.2.3 Co jsou dusičnany? .............................................................................. 72 5.2.4 Jak snížit koncentraci dusičnanů v zelenině? ........................................ 73 5.2.5 Nakupování a zpracování zeleniny? ..................................................... 73 5.2.6 Vláknina .............................................................................................. 74 5.2.7 Úkoly k procvičování........................................................................... 74 5.3 Brambory .................................................................................................... 78
-5-
5.3.1 Rozšíření brambor................................................................................ 78 5.3.2 Složení brambor ................................................................................... 79 5.3.3 Nákup brambor .................................................................................... 79 5.3.4 Technologická úprava brambor ............................................................ 80 5.3.5 Bramborové slané pochutiny................................................................ 81 5.3.6 Úkoly k procvičování........................................................................... 81 5.4 Obiloviny .................................................................................................... 82 5.4.1 Obiloviny – úvod, spotřeba .................................................................. 82 5.4.2 Obiloviny z výživového pohledu.......................................................... 83 5.4.3 Vláknina .............................................................................................. 84 5.4.4 Anatomická stavba zrna ....................................................................... 85 5.4.5 Chemické složení zrna ......................................................................... 85 5.4.6 Obiloviny využívané pro výživu........................................................... 86 5.4.7 Pekárenské výrobky ............................................................................. 86 5.4.8 Chléb a jeho výroba ............................................................................. 86 5.4.9 Úkoly k procvičování........................................................................... 88 5.5 Civilizační choroby (v závislosti na výživě) ................................................. 90 5.5.1 Onemocnění ze špatné výživy (kwashiorkor a marasmus) .................... 90 5.5.2 Kouření................................................................................................ 93 5.5.3 Alkoholismus....................................................................................... 94 5.5.4 Obezita ................................................................................................ 95 5.5.5 Vysoký krevní tlak, ischemická choroba srdeční, náhlá mozková příhoda 99 5.5.6 Diabetes mellitus................................................................................ 102 5.5.7 Rakovina tlustého střeva, prevence..................................................... 104 5.5.8 Zubní kaz ........................................................................................... 104 5.5.9 Mentální anorexie .............................................................................. 106 5.5.10 Úkoly k procvičování......................................................................... 108 5.6 Nápoje ....................................................................................................... 110 5.6.1 Voda .................................................................................................. 111 5.6.2 Rovnováha vody v organismu ............................................................ 111 5.6.3 Pitný režim a sport ............................................................................. 112 5.6.4 Minerální vody................................................................................... 113 5.6.5 Balené vody ....................................................................................... 114 5.6.6 Voda z vodovodu ............................................................................... 116 5.6.7 Džusy................................................................................................. 116 5.6.8 Coly a nápoje s colovou příchutí ........................................................ 117 5.6.9 Nápoje s ovocnou šťávou ................................................................... 118 5.6.10 Limonády s příchutí ovoce ................................................................. 118 5.6.11 Víno................................................................................................... 118 5.6.12 Pivo ................................................................................................... 119 5.6.13 Energetické nápoje............................................................................ 119 5.6.14 Základní otázky k pitnému režimu ..................................................... 120 5.6.15 Úkoly k procvičování......................................................................... 121 6 ZÁVĚR ............................................................................................................. 124 7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY................................................................ 125
-6-
AUTOREFERÁT RIGIRÓZNÍ PRÁCE
„VÝUKA VÝŽIVY NA ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH“ SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY Výchova ke zdraví a v jejím rámci i výuka výživa prošla za poslední roky výraznými změnami a důležitým vývojem. V posledních 10-ti letech se o zdraví mluví hlasitěji a téma získává na vážnosti. Základní školství se vždy zdraví a výživě věnovalo. Bylo to například v rámci zdravovědy, biologie těla, nemoci, úrazy, první pomoc… V rámci programu Základní škola, Obecná škola a Národní škola byla tato témata vždy obsažena v osnovách. Dá se ale říci, že témata související se zdravím a výživou nebyla dostatečně propojena v rámci mezipředmětových vazeb. Standard základního vzdělávání přenesl zdraví a výchovu ke zdraví do Rámcových vzdělávacích programů, jako oblast Člověk a zdraví. V této oblasti se nachází 2 obory – Výchova ke zdraví a Tělesná výchova. V rámci tohoto vzdělávacího programu mají pedagogové větší prostor pro využití mezipředmětových vztahů a vazeb. A to jak vertikálních, tak i horizontálních. Za posledních několik let se rozvinula síť Zdravých škol, které si samy připravovaly programy a akce na ochranu a podporu zdraví. Tyto programy měnily atmosféru uvnitř škol a pomocí vlastních programů apelovaly na žáky, získávání jejich zkušeností, vytváření postojů a dovedností u mladé generace. Zkušenosti těchto škol mohly být využity při přípravě reformy obsahu vzdělávání. Rámcové vzdělávací programy budou platné od 1.7. 2007. V současné době se nacházíme na začátku reformy v obsahu vzdělávání. Tato reforma byla odstartována školským zákonem a současně byla vytvořena a schválena závěrečná verze RVP ZV. Některé školy, které mají
-7-
RVP ZV zpracován, už podle něj mohly žáky připravovat. Ostatní musí tento proces zahájit od 1.7. 2007. Celý proces zavádění koncepce dvouúrovňového kurikula by měl být ukončen ve školním roce 2011/2012, kdy už všechny školy budou ve všech ročnících vzdělávat žáky podle svých RVP ZV. 1 Základní vzdělávání by mělo vést žáky k tomu, aby si osvojili potřebné strategie učení a na jejich základě byli motivováni k celoživotnímu a správnému přístupu ke svému zdraví a jeho ochraně. Děti se musí naučit tvořivě myslet a přiměřeně svému věku řešit problémy, spolupracovat a komunikovat mezi sebou i mezi dospělými. Chránit si svoje zdraví, jak duševní, tak fyzické a být ohleduplní k životnímu prostředí i ostatním živočichům. RVP ZV má usnadnit žákům orientovat se v situacích běžného života a praktických dovednostech. Děti by měly být vedeny k tomu, aby bezhlavě nepřijímaly všechny návrhy, ale spíše se snažily logicky myslet, komunikovat, spolupracovat a tolerovat názor druhého člověka. Z žáků by měli vyrůst svébytné, zodpovědné bytosti s vysokým morálním kreditem. Témata začleněná do současného vzdělávacího programu jsou dostatečná, velmi důležité je, aby jim byla věnována náležitá pozornost. Zavádění nových rámcových vzdělávacích programů klade na vyučující zvýšené nároky. Sami si musí určit, kterým tématům dají přednost před ostatními. Nové rámcové vzdělávací programy mohou řešit problematiku výživy komplexněji, než doposud.
1
§ 185 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 179/2006 Sb.
-8-
CÍL RIGORÓZNÍ PRÁCE A JEJÍ PŘÍNOS PRO UČITELE RODINNÉ VÝCHOVY Rigorózní práce „Výuka výživy na základních školách“ měla zmapovat současnou situaci v předávání informací školákům a navrhnout některá alternativní řešení ve výuce. Tato práce je zaměřena na stimulaci žáků a rozvíjení jejich zvídavosti, vyhledávání a zpracování informací k danému tématu. Učitelé pomocí textu této rigorózní práce povedou žáky k tvůrčí činnosti v učení, vzájemné komunikaci a ochotě spolupracovat na společném úkolu. Je pouze na učitelích v jakém rozsahu tuto nabídku obsaženou v mé rigorózní práci využijí a kterými prostředky zajistí trvalé vnímání hodnot zdraví u mladé generace. Na učitelích, ale nejen na nich, leží velký úkol naučit žáky orientovat se v prostředí přesyceném informacemi. Naučit je vybírat si správné informace a postupy. Tato rigorózní práce jim nabízí mnoho nových pracovních listů a textů i nových tématických okruhů, které mohou využít při výuce. ČLENĚNÍ RIGORÓZNÍ PRÁCE Práce je členěna na několik částí, z nichž může pedagog čerpat. V kapitole Aktuální problémy ve výživě se objevují nejzásadnější témata: výživa jako primární potřeba, faktory ovlivňující příjem potravy, psychologickosociální faktory, dětský kolektiv, stres, ideál krásy, potraviny a globalizace. Další kapitolou je podrobné zmapování učebnic pro využití ve výuce. Zde jsem se snažila objektivně zhodnotit situaci na trhu učebnic a vyzdvihla ty, které jsou nejvíce využívány. U některých témat v učebnicích, kde jsem měla pocit nedostatečného zpracování, navrhla jsem jejich rozšíření, vždy za odpovídající kapitolou. Celá kapitola o učebnicích je popsána dosti podrobně a jak doufám, i zde si pedagogové nejdou rozšířené náměty pro výuku.
-9-
Didaktický pohled na výuku má umožnit náhled jak v horizontální, tak i vertikální struktuře učiva. Důležité jsou mezipředmětové vazby, které se dají využít i těch nejméně pravděpodobných kombinacích – český jazyk, výživa. Jako poslední a nejpodrobněji zpracovaná je část Témata pro využití blokové výuky. Zde jsem se snažila zpracovat nejvýznamnější okruhy pro výuku, které jistě budou užitečným pomocníkem v přípravě programů RVP ZV. S ohledem na požadovaný rozsah práce jsem nevyčerpala všechna témata, zaměřila jsem se pouze na ta nejpodstatnější. V této práci je spousta nových informací, pracovních listů a námětů. Nemusí být použity jen pro blokovou výuku, ale mohou být využity samostatně v jednotlivých hodinách. Vím, že bloková výuka je velmi náročná na čas a přípravu a pedagogové si sami vyberou, co budou dětem předkládat a jakým směrem se výuka bude ubírat. Výživa je velmi důležitá a některé děti se s ní setkávají poprvé a naposledy na základní škole. Je hodně těch, kteří odcházejí do různých učňovských oborů, kde se s výživou jako předmětem už nemusí setkat. Proto je velmi žádoucí, aby učitelé děti zaujali a vytvořili u nich chuť, se nad různými aspekty zamyslet. Také jsem svojí prací chtěla přispět k propojení jednotlivých předmětů. Nemůžeme se dívat odděleně na výživu a nebrat v úvahu aspekty ekonomické, ekologické či etické. Závěrem bych chtěla vyjádřit svůj obdiv učitelům, kteří se v tak nelehké problematice musí orientovat.
- 10 -
RESUMÉ Ve své rigorózní práci „Výuka výživy na základních školách“ jsem chtěla ukázat, že výživa a výuka o ní nemusí být pouze nudná záležitost, ale že může byt velmi zajímavá a hlavně může mít ucelenou koncepci. Pro svou práci jsem vycházela ze základů, které jsou stanoveny pro výuku výživy, ale pojetí výuky jsem pojala netradičně. Výuka probíhá v rámci jednoho dne, kdy se děti zabývají určitým tématem a snaží se co nejvíce k tomuto problému proniknout. Proč jsem se do toho problému pustila? Na několika přednáškách pro učitele předmětu rodinná výchova, kteří mají ve své kompetenci i převážnou výuku z oblasti výživy, zazněly hlasy, že toto učivo není zcela konzistentní a je rozdrobeno mezi mnoho kapitol a mnoho předmětů. Tak jsem se pokusila vytvořit ucelené bloky, které by mohly učitelům nebo odborníkům pomoci právě při vysvětlování a vyučování správné výživy a problémům s ní souvisejících. Druhý podmět k tomuto kroku mi zadali i pacienti, kteří se chodí do naší nutriční poradny edukovat v oblasti výživy. Zjistila jsem, že spousta -náctiletých dětí, které by už měly mít určité vědomosti o výživě, tápou a nejsou schopny si pro sebe vytvořit některé vhodné standardy a využít výživu třeba při léčbě svého onemocnění. Ze své praxe vidím, že přibývá dětí, které potřebují pomoc odborníka, jak už pro léčbu obezity, tak třeba pro léčbu anorexie či bulimie. Než se ale dostanou do rukou odborníka, už může být pozdě pro léčbu jejich nemoci způsobené nesprávnou stravou. Děti musí mít možnost se se všemi informacemi setkat dříve a v takovém rozsahu, kterému by porozuměly, než se u nich nějaká choroba, vázaná na výživu, začne rozvíjet. Pokud má člověk dostatečné množství informací, může se samozřejmě lépe rozhodovat a také lépe bránit proti všem nástrahám našeho ,,civilizovaného“ světa.
- 11 -
RESUMÉ In my rigorous work called “Teaching Healthy Diet at Primary Schools”, I wanted to point at the importance of healthy diet and its teaching. It doesn’t have to be a boring matter, but it could be interesting and mainly, it could be coherent. I used principles stated for teaching healthy diet, but I conceived the idea of teaching non-traditionally. Education wages a day, during which children think about certain topics and they try to get through them. Why did I start to work on this problem? On several lectures for teachers of family education, who are competent to teach also healthy diet, was agreed that this topic isn’t fully consistent and it is split into several chapters and subjects. I tried to create a coherent block of topics, which will help teachers and also specialists, mainly with explaining and teaching right way of healthy diet and problems connected to this. Next impulse for my work comes from my patients, who come to my office to educate themselves. I realized that many “teen” children, who should have some knowledge about healthy diet blunder and they are not able to create appropriate standards for themselves. They are also not able to use these standards to cure their disorders. From my field experience, I see that number of children need help with curing not only obesity, but also anorexia or bulimy. But by the time they get to the specialist, it could be too late to help them with their sickness caused by unhealthy food. Children should have the chance to get information the way they understand, before the sickness occurs and begins to develop. If a person has enough information can surely decide better and can defend himself against temptations of our “civilized” world.
- 12 -
1 ÚVOD Již několik roků pracuji jako nutriční specialista v Dietologickém centru v Brně. Toto pracoviště vzniklo jako centrum pro řešení výživových problémů dospělých. V poslední době stále častěji přicházejí dětští pacienti a jejich rodiče, kteří si neví rady s nadváhou a špatnými stravovacími návyky. Naší náplní je vytvořit program a naučit stravovat děti tak, abychom předešli nástrahám, které na ně čekají v dospělosti. Pokud si totiž člověk zažije špatné stravovací návyky už v dětství, bude s nimi bojovat celý život. Je známo a potvrzeno vědeckými studiemi, že špatné stravovací návyky jsou předstupněm obezity a obezita, jako významná civilizační choroba dává podmínky pro vznik dalších a dalších chorob. Nejčastější nemoci, které se pojí s obezitou – hypercholestorolemie, ateroskleróza, vysoký krevní tlak, nádorová onemocnění, onemocnění trávicího traktu a slinivky, cukrovka, onemocnění srdce a cév. Velmi zarážející je fakt, že některými těmito chorobami trpí už i dětští pacienti. Pokud nenastane léčba včas a dítě se nezorientuje ve správné výživě, tak jako na dospělého člověka, na něj čekají všechny uvedené choroby, které budou jeho život velmi negativně ovlivňovat. U dětí, jako u ostatních pacientů, je důležité a vhodné začít s prevencí co nejdříve, aby se k obezitě, nebo nadváze nikdy nedopracovaly. Slýchávám některé stesky pacientů, že nevědí, co je správné a co tělu prospívá. Jsou zavaleni reklamou a netuší, co si z obrovské nabídky potravin vybrat, aby jejich tělo dostávalo vyváženou stravu. Z tohoto pohledu mají jak dětští, tak dospělí pacienti velmi svízelnou situaci. Zde může zcela jistě a objektivně zapůsobit škola se svými programy pro zlepšení výživových návyků pro děti. Tyto správné informace se mohou
- 13 -
dostat přes děti až k rodičům, popřípadě prarodičům. Škola tak může zpětně vychovávat ke zdraví i dospělé jedince. Zcela jistě ještě před 20 lety nebyly kladeny takové nároky na výchovu ke zdraví, jaké vidíme dnes. Pořád se setkáváme s mnohými problémy a úskalími. Jedno z hlavních úskalí vidím v tom, že všichni učitelé a přednášející rodinnou výchovu nemusejí být erudovanými odborníky v oblasti výživy, kteří se na svoji dráhu připravovali v konkrétním speciálním oboru. Stává se, že učitelé, kteří učí rodinnou výchovu ji dostanou k hlavním předmětům jaksi navíc a neuvědomují si, jak velkou zodpovědnost mají z hlediska budoucích výživových návyků svých svěřenců. Dalo by se polemizovat, že oblast výživy patří do rukou lékařů a odborníků, ale ani oni nejsou schopni z hlediska prevence edukovat každého dospělého nebo dětského pacienta. Prevence se musí přenést do nejnižších ročníků školních, ale i předškolních zařízení, aby se o problému vědělo, jednalo a přistupovalo k němu komplexně podle vývojových možností a schopností dětí. Nemůžeme jít cestou příkazů a zákazů, ale musíme dítěti nastínit možnosti pochopení a vytvoření souvislostí k danému tématu. Pokud se podíváme na populaci lidí v české republice, můžeme směle říci, že obyvatelstvo je v otázkách výživy a správného životního stylu nevzdělané. Situace se ale pomaličku po drobných krůčcích mění k lepšímu. To, jaký pohled bude mít dítě na výživu, si utváří již v prvních rocích života a zde samozřejmě hraje nezastupitelnou roli rodina a hlavně matka, která je hlavní nositelkou výživových návyků. Stravovací návyky z rodiny vezme dítě za své a velmi těžce je v dospělosti mění. Pokud tedy dítě naučíme jíst zeleninu od útlého věku, nebude mít s její konzumací potíže ani v dalším životě. Z naší ordinace ale známe děti, kterým zeleninu nikdo
- 14 -
nenabízel a oni se v 15 letech „diví“ co to mají jíst, s připomínkou, že jim to nechutná. Je tedy velmi důležité vštěpovat správné vědomosti o výživě a potravinách dětem od útlého věku a v obdobích, kdy se chtějí učit nové věci a zkoušet nové možnosti. Tímto způsobem je můžeme uchránit od budoucích zdravotních problémů, které na ně mohou v dospělosti čekat. Tím, že děti získají správný náhled na výživu v hodinách rodinné výchovy, můžeme měnit i styl výživy zaběhnutý v jejich rodinách. Samozřejmě, že se to asi nepodaří u všech, ale za zdraví budoucí populace to určitě stojí. Škola a rodina je základní nositelkou nové informace o výživě. Může sem zapracovat nové poznatky a výzkumy z oblasti prevence civilizačních chorob a může se samozřejmě výživa propojit i do jiných předmětů v rámci mezipředmětových vazeb. Například v hodinách českého jazyka slohovou práci (úvahu) na téma „Jak připravit mikulášskou nadílku?“ (viz dále). I když na první pohled by se zdálo, že český jazyk se s výživou nedá skloubit dohromady. Právě cílem této práce je rozpracovat několik témat pro výuku výživy tak, aby byla pestrá a pro děti zábavná. V této práci se nemohou probrat všechna témata s výživou související, protože je to oblast velmi obsáhlá. Vybrala jsem ty nejzajímavější a doufám, že si učitelé pro svoji výuku některé informace vyberou. Témata byla sestavena do blokové výuky, jejíž výhoda je v tom, že děti naladí na určité téma, kterému se věnují celý den. Nejsou vytrhováni ze zájmu o učivo například zvoněním a střídáním jednotlivých předmětů. Tato výuka klade obrovské nároky na učitele a jeho přípravu. Praktická část této práce dává učitelům spoustu nových informací, ale také zde najdou pracovní listy, doporučení, kvízy, otázky, které mohou použít při výuce, nebo jako základ pro skupinovou výuku ve třídě. Záleží vždy na učiteli, jakou formu výuky zvolí.
- 15 -
Samozřejmě, že všechny informace byly vybrány s ohledem na žáky vyššího
stupně
základní
školy,
jejich
možnosti
pochopení
celé
problematiky. Učitel, který si není jistý ve všech informacích, může zde načerpat ucelené souvislosti ke konkrétním tématům. Žákům vyššího stupně základní školy je podřízen i jazyk a formulace jednotlivých témat. Záleží vždy na škole a jednotlivých učitelích, jakou formu výuky zvolí a jaké informace žákům podá. Je vždy na vyučujícím, které informace pro své žáky využije a zda jim přinese i něco nového, co v učebnicích nenajdou.
- 16 -
2 AKTUÁLNÍ PROBLEMATIKA VÝŽIVY 2.1 VÝŽIVA – PRIMÁRNÍ POTŘEBA ORGANISMU Je důležité uvědomit si, že přijímání potravy je jednou z hlavních podmínek správného fungování těla. Tělo musí mít dostatek základních živin – sacharidy, bílkoviny, tuky, makro a mikroprvky, vitamíny a vodu, které získává z potravy. Všechny důležité součásti výživy by měl člověk získat potravou, proto není nutné, pokud člověk není nemocný, dodávat některé součásti výživy v tabletách. Už od počátku lidské existence bylo hlavním úkolem zajistit dostatečnou výživu a příjem stravy pro přežití. Během doby se získávání, zpracování a využití potravy velice změnilo. Dříve člověk většinu svého času věnoval získávání obživy. Ať už to bylo v obdobích, kdy se živil jako sběrač, lovec, či zemědělec. Vždy bylo potravy spíše méně, než kolik lidstvo potřebovalo ke svému zdárnému vývoji. V posledních desetiletích se ale situace obrátila, objevilo se mnoho a mnoho nových druhů potravin, které čekají na svoje zákazníky v obchodních centrech a hypermarketech. Najednou nemusíme o potraviny bojovat a ani se nemusíme přičinit o jejich vznik, pouze jdeme a koupíme si „na co máme chuť“. Zde nastal zásadní zlom. Člověk už nejí jenom tehdy, když má hlad, ale potraviny mu vyplňují volný čas, chutě a to se samozřejmě odráží na jeho konstituci. Druhou stránkou tohoto problému, který postihuje spíše bohatou severní polokouli, vyvažuje nedostatek potravin v rozvojových zemích. Na jedné straně umírají lidé na následky obezity a kardiovaskulárních onemocnění způsobených přejídáním.1 Na straně druhé je nedostatek i těch nejzákladnějších složek výživy v oblastech Afriky a Asie. Uvědomme si, 1
HAINER, V., KUNEŠOVÁ, M., et al.: Obezita. 1. vyd. Praha, Galén, 1997
- 17 -
že jak nedostatek, tak i nadbytek potravy, vede k nemocem a nezřídka i ke smrti. Proto se člověk musí, chce-li si zachránit život, chovat racionálně a více přemýšlet o tom co jí a co je pro něj potřebné.
2.2 FAKTORY, KTERÉ OVLIVŇUJÍ PŘÍJEM POTRAVY To, zda si můžeme nějakou potravinu dovolit nakoupit, vystihují naše ekonomické možnosti. Každý z nás se nachází v určité socio – ekonomické komunitě, která nám předurčuje čemu dát přednost a co potlačit. Na potraviny se díváme, jako na tržní komoditu, která zajišťuje základní lidské potřeby, ale zároveň nám přináší ještě další zážitky – chuť, možnost ukázat se ve společnosti – „se svým oblíbeným nápojem“, konzumovat atraktivní potraviny propagované reklamou. Potraviny, alkohol, nápoje jsou nám předkládány pro potěšení, relaxaci, vzestup na společenském žebříčku. Velmi citlivé na všechny tyto faktory jsou dospívající a děti. Tohoto vlivu se ve velké míře snaží využít reklama.
2.2.1
Reklama
Reklama má za úkol co nejvíce lidem zprostředkovat a vnutit co největší objem potravy. Z toho plyne jeden závažný problém, že lidé nejedí z hladu, ale z jiných pohnutek.1 Nejnáchylnější jsou samozřejmě malé děti, protože neumí rozeznat co je pravda a co je nadsázka. Pokud se reklama promíchá s dětskými pořady, dítě nemá možnost zjistit, co je z pohádky a co už je skutečnost. Je velmi nevhodné a skoro by se dalo říci i trestuhodné, zařazovat reklamy do dětských pořadů. Snahy EU jsou takové, aby reklamy
1
MÁLKOVÁ, I., KRCH, F.: SOS nadváha, 2.vyd., Praha, Portál 2001
- 18 -
na nezdravé potraviny byly z dětských pořadů vyloučeny. Zatím se tak ještě neděje. Na malé děti, jejich maminky a členy rodiny reklama útočí v podobě zdraví, citů, pomocí domácích mazlíčků a příjemných zážitků. Například reklama – „Sklenice plná mléka“ propaguje Kinder čokoládu, reklama „Brumík“ – je vyroben z cereálií a bez konzervačních látek. Tam, kde je to alespoň částečně možné, využívá reklama to, co by mělo být automatické.
Pro děti by potraviny neměly obsahovat
konzervační látky, ale ne vždy tomu tak je a reklama to hbitě využívá ve svém sloganu. Tam, kde reklama nemůže využít žádný kladný aspekt z výživy, hraje si na „image“ a „silné zážitky“, kterými dětem vnucuje svůj výrobek. Podobného postupu využívá například Coca-Cola. Na potraviny základní – maso, mléko, sýry, vejce, zelenina, ovoce jsou reklamy jen výjimečně, výjimkou jsou pouze reklamy na mléčné výrobky. Zato na produkty, které tělu nepřispívají ničím významným, jich je celá řada (KFC, McDonalds, sladkosti, tyčinky, brambůrky, nápoje, alkohol, přeslazené cereálie,…). Reklama nám vnáší do povědomí potraviny, které by měly zůstat na okraji našeho potravního koše. Různé nezdravé potraviny se vkrádají do našich životů a my s nimi začínáme počítat ve výživě a tím nastává špatná situace do budoucnosti. Dospělý člověk má oproti dětem výhodu, že nevěří všemu, co předkládá televize, nebo jiná média, ale dítě žádné obranné mechanizmy nemá a je daleko zranitelnější.
- 19 -
2.2.2
Psychologicko-sociální faktory ovlivňující stravování
Příjem potravy není jen biologická potřeba pro naše tělo, ale u jídla se také setkáváme a plní svoji úlohu společenskou. Zde se ukazuje významný sociální a psychologický aspekt jídla.1 Každý z nás pochází z určitého sociálního prostředí, z komunity, která nám vtiskla svoje zásady. Na stravování se to odráží velmi výrazně. Člověk je všežravec a jí, co ho rodiče, nebo širší rodina naučili. Pokud bychom vyrůstali například v Číně, nepřipadalo by nám divné jíst smažené červy. Udávám to jako příklad toho, že naši stravu ovlivňují nejen rodiče, ale i prostředí a možnosti komunity, kde žijeme. Období, kdy se formují a utváří nutriční návyky, může využít rodina a společnost k prosazení správných stravovacích návyků. Sociální vliv rodičů a rodiny si každý nese do svého dospělého života. Provádět změny a nápravy v dospělosti je vždy těžké, o čemž se přesvědčuji u svých pacientů. 2.2.2.1 Rodina – nositelka návyků Každá rodina je malou socio – ekonomickou jednotkou. Záleží na tom, jak vnímá zdraví, nemoc, etické a morální zásady. Tohle všechno utváří náš vztah k jídlu a výživě. Základní osobou pro naše formování je matka. Pokud matka v tomto ohledu selže, dítě může mít výživové potíže celý život. Otcové se většinou v rodinách staví do pasivní role, jídlo moc neřeší, v horším případě bojují proti ozdravění jídelníčku. Současná situace je proti minulosti lepší, matky a otcové si uvědomují, že správná výživa zvyšuje šance jejich dětí na zdravý a spokojený život v budoucnosti. Jak se
1
FRAŇKOVÁ, S, DVOŘÁKOVÁ-JANŮ, V..: Psychologie výživa a sociální aspekty jídla. 1. vyd.,
Praha, Karolinum, 2003
- 20 -
budou děti stravovat v budoucnosti, na to má největší vliv rodina a nejbližší příbuzní. 1 Je pravda, že rodiče se někdy vymlouvají, že v jejich rodině mají sklony k obezitě, ale neuvědomují si, že to co dětem předávají, nejsou jenom geny, ale také návyky a ty stejnou měrou, jako genetická výbava, přispívají k tomu, že dítě má v dospělosti nadváhu nebo obezitu. Udává se, že za obezitu je z 10 – 50% odpovědná genetika. I když už máme nějaké dispozice, vždy můžeme správnou a vyváženou stravou problém zvrátit, nebo alespoň držet v rozumných mezích. Samozřejmě, že ne všichni mohou být hubení. Ale jde o to, aby obezita neničila lidské zdraví, na tom je zapotřebí neustále pracovat. Dalším významným návykem je stravování u společného stolu. Alespoň jedno jídlo denně bychom měli konzumovat v příjemné rodinné atmosféře. Neměly by nastávat situace, že si každý bere z lednice, co na něj zbude. Tímto způsobem se přetrhávají vazby mezi členy rodiny a společný rodinný život se vytrácí. Lidé pak nežijí spolu, ale spíše vedle sebe. Dítě by mělo mít zafixováno, že se jí 5x denně, z toho alespoň jedno jídlo by mělo být společné. Pokud je rodina velmi zaneprázdněná, měla by se ke společnému jídlu sejít alespoň o víkendu, dovolených či oslavách. Ale z mého pohledu je to pro výchovu dítěte málo. Pokud dítěti podáváme jídlo 5x denně, nebude mít mezi jednotlivými pokrmy různé chutě a nebude vyžadovat sladkosti či nevhodné potraviny, které nemají dobrý vliv na jeho zdraví. Pokud se dospělý, či děti snaží hubnout, zkouší jíst 2 – 3x denně. Myslí si, že budou-li hladovět, tak to bude mít příznivý vliv na jejich hmotnost. Je to jeden z nejhorších
1
FRAŇKOVÁ, S, DVOŘÁKOVÁ-JANŮ, V..: Psychologie výživa a sociální aspekty jídla. 1. vyd.,
Praha, Karolinum, 2003
- 21 -
stravovacích návyků, které v naší ordinaci odstraňujeme. Také je to jeden z přímých faktorů při pozdějším vzniku obezity. 1 Při zvýšené váze je vhodné, tak jako při normálním stravování jíst alespoň 5x denně menší porce, nepřejídat se a nedržet diety. Jídlo se může také stát závislostí. Tak jako u jiných závislostí, tak i u jídla člověk řeší svoje potíže přejídáním. K jídlu by se měl člověk chovat normálně, neměl by ho ani zatracovat ani vyzdvihovat v žebříčku ostatních hodnot. Pokud se k jídlu takto nechováme, může to vést k somatickým potížím. 2 2.2.2.2 Dětský kolektiv Je velmi specifický a v každé třídě, nebo dětském uskupení se setkáváme s názorovým vůdcem.
Je to dítě, které má v kolektivu
přirozenou autoritu. Svoje vrstevníky se snaží přesvědčit svými názory, které ale nemusejí být nejsprávnější. Ostatní děti se s ním chtějí ztotožnit a snaží se mu vyrovnat. Mohou to být děti z majetných rodin, na které nemají rodiče čas, ale také to mohou být děti špatně se učící, kompenzující si svůj nedostatek, nebo děti z rozvrácených rodin, snažící se zaujmout pozornost. Dítě, které dostává každý den 50 korun na svačinu si ji kupuje například v automatu a větší část utratí za nevhodné potraviny. Ostatní ve třídě mu to mohou závidět nebo se stydí, že mají nachystanou svačinu z domova. Než by ji před třídou snědli, tak raději hladovějí. I tohle může být první impuls ke vzniku obezity. Vzhledem k tomu, že spousta dětí nesnídá, svačinu ošidí, svoje první jídlo sní mezi 12 – 14 hodinou, celé odpoledne se pak nemohou dojíst. Zde velmi významně může zafungovat škola a vyučující. Jako další faktor špatných návyků vidím množství 1
KELLER, U., MAIER, R., BERTOLI, S.: Klinická výživa. 1. vyd., Praha, Scientia medica, 1993
2
NEŠPOR, K.: návykové chování a závislost: současné poznatky a perspektivy léčby, 2.vyd., Praha:
Portál s.r.o., 2003
- 22 -
automatů na potraviny a nápoje na chodbách škol. I když takový instalovaný automat může přinést škole jednorázový zisk, pro budování stravovacích návyků je velmi nevhodný. Každý ředitel školy by se měl velmi zodpovědně rozhodnout, zda takové automaty na škole povolí.
2.2.2.3 Stres a jeho následky Mezi další faktory, které se podílejí na našem stravování je všudypřítomný stres. Lidé nejedí, protože dopoledne nemají pocit hladu, tělo jede na zásoby glykogenu v našich játrech. 1 Kolem poledne se ale tělo začne ozývat a chce dohnat nedostatek z první poloviny dne. To vede k odpolednímu a večernímu přejídání, jehož následkem jsou obezita a špatné výživové návyky. Zde je nutné dětem vštěpovat důležitost snídaní a svačinek a pokud možno i oběda ve školní jídelně. Životní styl, který většina z nás vede, nás nutí ke stravování mimo domov. Svačinu či dvě si může člověk připravit, ale jídlo na celý den už si těžko nachystáme. Proto musí být dětská populace připravována na to, jak si vybrat v restauracích, jak zareagovat, když nemůžeme sehnat odpovídající jídlo, jak řešit tento problém při dlouhodobém pobytu mimo domov. V České republice je školní stravování na velmi vysoké úrovni. Většina dětí navštěvuje školní jídelny, ale i v tomto případě je neustále možnost něco zlepšovat. Jídelníčky by se měly konzultovat jak s rodiči, tak i odborníky na výživu. Záleží také na ekonomické situaci rodin a na institucích, které by měly školní stravování vzít za prioritu. Některé školy tomuto problémy přisuzují velkou váhu, jinde se vaří pořád stejně.
1
HAINER, V., KUNEŠOVÁ, M., et al.: Obezita. 1. vyd. Praha, Galén, 1997
- 23 -
2.2.2.4 Ideál štíhlosti a krásy Reklamy ať už jsou na cokoliv, využívají štíhlost až vyzáblost modelek a to se samozřejmě vrývá do podvědomí dětí, ale nejvíce dospívajících dívek. Jsou neustále konfrontovány s modelkami, nebo kráskami v soutěžích Miss. Podle ustáleného schématu, dívka, která má normální váhu, nebo mírnou nadváhu nemá vhodné parametry, aby uspěla ve stávající společnosti. Dívky se tedy za každou cenu snaží přiblížit novodobým ideálům, ať už to jsou modelky, herečky, zpěvačky, tanečnice. Do naší poradny velmi často docházejí dívky, které dělají moderní gymnastiku, balet nebo tanec. Tam všude po nich umělečtí vedoucí nebo trenéři chtějí, aby zhubly, ale přitom si zachovaly sílu a svalstvo. U některých dívek se to zvládnout nepodaří a končí s mentální anorexií nebo bulimií, které je mohou provázet celý život.1 Za poslední roky je obrovský nárůst počtu poruch příjmu potravy u dětí a dospívajících. Je třeba si uvědomit, že reklamou je přesycená celá naše společnost a jen málokdo se jejímu působení dokáže vyhnout. Zde nastupuje síla rodiny a školy, aby dokázaly dětem odpovědět na základní otázky. Je zapotřebí v hodinách rodinné výchovy diskutovat, jak na nás reklama působí. Můžeme s dětmi sehrát scénku z prostředí prodejny či hypermarketu. Dále můžeme vypočítat BMI účastnic soutěží Miss. Toho můžeme využít v mezipředmětovém vztahu s matematikou. Dítěti by měla vždy být na blízku osoba, která mu ukáže na situaci správný náhled.
2.2.2.5 Kultura nakupování V 80 letech minulého století bylo lidem vnucováno maso, mléko, vejce jako nejzdravější potraviny. Ale tyto doby již jsou naštěstí pryč. Dnes
1
NAVRÁTILOVÁ M., ČEŠKOVÁ, E., SOBOTKA, L.: Klinická výživa v psychiatrii. 1. vyd., Praha,
Maxdorf, 2000
- 24 -
si může každý nakoupit jakoukoli potravinu, ale má to jeden háček. Většina lidí se řídí chutí a ne rozumem. Za posledních 15 roků se postavilo nebývalé množství super a hypermarketů. Nákupní plochy v České republice se mohou směle srovnávat s vyspělou Evropou. Tím, že lidé dříve neměli velký výběr a možnosti nakupování, zdá se, že si to dnes užívají. Je velmi lákavé vzít celou rodinu na výlet do některého z nákupních center, nakupovat, vybírat si, koupit si nezdravý oběd, relaxovat u kávy a zákusků, nebo povečeřet hranolky a zmrzlinu. Tak se stává, že celý den strávíme nakupováním a večer si připadáme unavení ze zátěže, kterou jsme absolvovali. Nakupování se stává zábavou, někdy i nemocí. Lidé nakupují daleko víc, než potřebují a jedí více, než jejich tělo žádá. Důsledkem je pomalé ničení jejich tělesné schránky. Marketingoví odborníci a psychologové odvádějí pro potravinářské řetězce vynikající práci. Zisky nadnárodních řetězců rostou a tím ničí drobné živnostníky, kteří jim nemohou konkurovat. Sami se zamysleme, jakými akcemi nás velkoobchody lákají na své prodejní plochy: - zákaznické karty s dárky - větší balení za nižší cenu - čerstvě napečené pečivo přímo v prodejnách - velké nákupní vozíky - nepřetržitá pracovní doba - dětské koutky - vnucování již uvařených jídel
Lákadel je jistě mnohem víc a my se musíme naučit se bránit. A naučit to také i naše děti! Zásadní je uvědomit si, že nemůžeme mít vše, co v obchodě vidíme. Musíme se naučit zvolit priority a říci jasné a razantní ne v některých situacích. Obchodníci pro zisk udělají vše a je jim jedno, zda jejich zákazník bude obézní či nemocný. Je to jen na nás.
- 25 -
2.2.3
Psychologické faktory
Znalosti o správné výživě ve většinové populaci nejsou nijak rozšířené. Konzumní přístup k životu nás přesvědčuje a nabádá k tomu, že pokud po něčem toužíme, proč čekat, můžeme toho dosáhnout hned. Takto to funguje při nákupu. Ale pokud chce člověk v životě něco zásadního změnit musí na tom určitou dobu pracovat. Zde se otvírají velké možnosti pro firmy, které nabízejí nepřeberné množství preparátů na hubnutí a naslibují svým zákazníkům, že nemusejí nic dělat – stačí si přeci jenom vzít pilulku. Potravní doplňky na hubnutí se v České republice velmi dobře prodávají. Lidé nepřemýšlí racionálně a hledají různé cestičky, jak být štíhlí a bez jakékoliv námahy. 1 Lidé nechtějí být štíhlí, aby byli zdraví, ale aby odpovídali ideálu krásy. Tento problém řeší hlavně ženy a dívky. Často se zdravá výživa zaměňuje s vegetariánstvím či jiným nesprávným výživovým směrem. Vyrostla spousta restaurací, které mají ve svém názvu „zdravé“ či „vegetariánské“ a přitom se tam nacházejí jídla, která by se jen obtížně za zdravá dala označit. Správný postoj k vlastnímu tělu a zdraví si bude česká společnost ještě dlouho osvojovat. Změna výživových zvyklostí je dlouhá a trnitá. Do povědomí lidí se dostávají publikace, pořady či knihy o zdravém životním stylu. Bývá slyšet i hlas odborníků, což je velmi důležité. Oni určují směr, jakým se mladá generace vydá. Bohužel trh je také zaplaven publikacemi o hubnutí a vaření, které nejsou hodny následování. Některé knihy např. Fit pro život, či Dělená strava, Dieta podle krevních skupin mohou napáchat více škody, než by se na první pohled zdálo. Tyto problémy řešíme v naší
1
MÁLKOVÁ, I., KRCH, F.: SOS nadváha, 2.vyd., Praha, Portál 2001
- 26 -
ordinaci stále častěji. Je zapotřebí i s těmito špatnými názory seznámit školní mládež, aby byla lépe připravena do reálného života. 2.2.3.1 Fobie z nových potravin a postupů Zavádění nových potravin, nebo staronových (pohanky, jáhly) se setkává často s odmítnutím a nechutí. Ženy jsou k zavádění nových potravin do jídelníčku přístupnější. Kroupy, jáhly a pohanka se jedly v minulosti daleko častěji, než třeba brambory. Pod tlakem moderního vaření se tyto potraviny na dlouhou dobu z našeho jídelníčku vytratily. Dnes se k nim vracíme, ale jde to velmi ztěžka. Jsou to potraviny výborné z nutričních, ekonomických i etických hledisek. Zde můžeme využít dětského období, kdy dítě nemá ještě zafixovány návyky na určitou potravinu a nabídnout mu něco zcela nového. I v období puberty můžeme zkusit nějakou novinku, ale takto se musí stravovat celá rodina. Pokud budeme tlačit na našeho potomka, aby jedl zdravě, ale sami se tím jako rodiče řídit nebudeme, velkého úspěchu nemůžeme dosáhnout. U dětí předškolního a mladšího školního věku postupujeme opatrně. Jsou zvyklé na rituály a mnoho změn by mohlo být ku škodě. 1 Zavádění nových potravin chce svůj čas.
2.2.4
Ekonomické faktory
Většina strávníků poukazuje na to, že čím zdravější potraviny jíme, tím je to pro nás ekonomicky náročnější.
Není to pravda, pokud nejíme
potraviny pouze v biokvalitě. Rozsah této problematiky je však nad rámec této práce. Navíc tyto potraviny nejsou ještě dostupné ve všech obchodech.
1
FRAŇKOVÁ, S, DVOŘÁKOVÁ-JANŮ, V..: Psychologie výživa a sociální aspekty jídla. 1. vyd.,
Praha, Karolinum, 2003
- 27 -
Jen naprosto minimální počet rodin v naší zemi trpí takovou chudobou, že si nemohou opatřit základní příjem všech živin. Takovým rodinám by měly být děti odebrány a jejich péči by měl převzít stát. Většina rodin má dostatečné množství peněz na základní potraviny. Tabulka č.1 Průměrné ceny potravin v ČR1
Potravina hovězí maso vepřové maso kuřecí maso
1
Cena běžné porce
Energetická hodnota na 100g
14,50 Kč (100g)
900 kJ
9,70 Kč (100g)
800 kJ
10,0 Kč (100g)
520 kJ
jogurt bílý
5,80 Kč (150ml)
360 kJ
vejce
4,40 Kč (2 kusy)
600 kJ
Eidam 30%
5,00 Kč (50g)
1100 kJ
Chléb
1,40 Kč (100g)
1100 kJ
Těstoviny
3,30 Kč (125g)
1200 kJ
Brambory
3,50 Kč (200 g)
290 kJ
Jablka
2,90 Kč (100g)
300 kJ
Pomeranče
3,20 Kč (100g)
300 kJ
Papriky
8,50 Kč (100g)
90 kJ
Karotka
1,90 Kč (100 g)
190 kJ
Rajčata
4,40 Kč (100 g)
100 kJ
Čokoláda
9,00 Kč (50 g)
2200 kJ
Zdroj: www.czso.cz
- 28 -
Jídelníček sestaven z uvedených potravin (k uvedeným cenám za potraviny je nutno připočítat i ceny za energie a případné služby). Tabulka č. 2 Cena vyváženého jídelníčku (cca 8 000 kJ)
Potravina
Cena
50 g Eidam
5,00 Kč
100 g chléb
1,40 Kč
jablko
2,90 Kč
100g maso-průměr 200 g brambory 300 g zeleninový salát (mrkev,
11,40 Kč 3,50 Kč 14,80 Kč
rajče, paprika) jogurt
5,80 Kč
pomeranč
3,20 Kč
2 vejce
4,40 Kč
100 g chléb
1,40 Kč
ostatní (použito na přípravu
2,00 Kč
potravy – mouka, tuky atd.) Celkem
55,80 Kč
Uvedený jídelníček obsahuje asi 8 000 kJ.
2.3 POTRAVINY A GLOBALIZACE Nastupující globalizace nám, bohatší části světa umožnila konzumovat jakoukoliv potravinu kdekoliv na světě. V únoru si můžeme koupit jahody,
- 29 -
v červnu například hrušky. Je nutné si uvědomit, že převážením potravin a jejich rozvozem po světě vyprodukováváme mnoho negativních látek. Oxid uhličitý z letecké dopravy, PAU – polycyklické aromatické uhlovodíky ze silniční a kamionové přepravy, únik ropných látek z lodní dopravy.1 Jídlo a potraviny jsou velmi významnou komoditou v mezinárodním obchodu a tak je pouze na nás, zda se zamyslíme nad tím, odkud potravina, kterou chceme konzumovat, pochází. Zde nastává problém, se kterým se musí vyrovnat každý spotřebitel sám. Chceme ovoce a zeleninu v zimních měsících čerstvou, jsme ochotni za ni zaplatit, ale už si neuvědomujeme následky, které přesouvání potravin z jednotlivých kontinentů s sebou nese. A to jsme se ještě nedotkli otázky peněz, kterou za své produkty získají jejich pěstitelé. Největší objem financí získají nadnárodní společnosti, které se zabývají obchodem a ne prvovýrobci, kteří často žijí a pracují v primitivních podmínkách. Z našeho hlediska můžeme udělat i kompromis, snížíme spotřebu potravin dovážených z obrovských vzdáleností a budeme spotřebovávat to, co vypěstujeme v našich oblastech. Místo rajčat, okurek a paprik, které kupujeme v zimních měsících, můžeme využít mrkev, zelí, červenou řepu. Vyjde to jistě finančně výhodněji a máme jistotu, že potravina nebyla expedována ještě nedozrálá přes půl světa. Dalším významným aspektem při výběru potravy může být alergická reakce na cizokrajné rostliny a potraviny, na které není naše tělo zvyklé. Dalším rizikem je chemické ošetření produktů, aby přestály dlouhou a náročnou cestu. Bez chemických látek tato přeprava není možná. Prioritou pro nás mělo být nejen to, že chceme být zdraví, ale nesmíme svým jednáním zatěžovat životní prostředí.
1
NOVÁČEK, P. HUBA, M. MEDERLY, P.: Ohrožená planeta na prahu 21.století, 1.vyd., Olomouc,
Univerzita Palackého 1994
- 30 -
3 UČEBNICE VYUŽÍVANÉ K VÝUCE VÝŽIVY V RÁMCI RODINNÉ VÝCHOVY
3.1 OBČANSKÁ VÝCHOVA RODINNÁ VÝCHOVA Učebnice Občanská výchova Rodinná výchova je určena pro základní školy a víceletá gymnázia. Byla vydána v nakladatelství Fraus v roce 2005, a protože je poměrně nová, není mnoho využívána v plošné výuce. Na ni navazuje publikace Občanská výchova Rodinná výchova – příručka učitele pro základní školy a víceletá gymnázia. Opět byla vydána v nakladatelství Fraus v roce 2005. Autorky těchto publikací jsou Dagmar Janošková, Monika Ondráčková, Dagmar Čábalová, Hana Marková a Jitka Šebková. Tuto učebnici schválilo MŠMT č.j. 21 650/05-22 dne 22. června 2005 k zařazení do seznamu učebnic pro základní školy jako součást ucelené řady učebnic pro vyučovací předmět občanská výchova s dobou platnosti šesti let.1 Občanská výchova Rodinná výchova – příručka učitele je považována za součást materiálu Občanská výchova Rodinná výchova. Tato učebnice i příručka učitele se snaží o netradiční formu předávání informací. Pedagogičtí pracovníci zde najdou návrhy cílů určené k výuce, jež jsou zaměřeny na znalosti, dovednosti a postoje žáků. Je zde mimořádně velké množství doplňujících cvičení a námětů k diskuzi, jak pro žáky základních škol, tak pro žáky gymnázií. Nacházejí se zde významné podněty a doporučení týkající se výuky určených témat. Tyto aktivity vedou žáky k interaktivním a kooperativním způsobům učení. Dále se
1
JANOŠKOVÁ D., ONDRÁČKOVÁ M., ČÁBALOVÁ D., MARKOVÁ H., ŠEBKOVÁ J.: Občanská
výchova Rodinná výchova učebnice. 1. vyd., Plzeň, Fraus, 2005
- 31 -
v těchto učebnicích nachází tématický plán rozvrhu učiva a významná doplňující literatura, z které mohou vyučující čerpat.1 Učebnice i příručka pro učitele jsou zpracovány podle vzdělávacího programu
Základní
škola
s přihlédnutím
k požadavkům
Rámcově
vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Proto v těchto publikacích najdeme posílené prvky integrace učiva jak na úrovni předmětů, tak i mezipředmětových vztahů. Tyto publikace splňují nový pohled na výuku a orientaci žáků v okolním světě a prostředí, v kterém se žáci nacházejí. Detailně jsem tyto učebnice nezpracovávala, tak jako učebnice Evy Marádové (v následujícím textu), protože nejsou na školách ještě rozšířeny, a to hlavně z důvodu jejich ceny. Doufám ale, že najdou v budoucnu svoje uplatnění, protože jsou zpracovány velmi kvalitní formou.
3.2 RODINNÁ VÝCHOVA, ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL I Při mapování situace využití učebnic pro předmět rodinná výchova jsem zaznamenala následující tituly, které učitelé používají pro výuku svých předmětů nejčastěji. Rodinná výchova, zdravý životní styl I je učebnicí, která je zpracována podle osnov vzdělávacího programu Základní škola, schváleného MŠMT ČR dne 30. dubna 1996 pod č.j. 16847/96-2 s platností od 1. září 1996. Tato kniha je schválena jako učebnice pro 6. – 9. ročník základních škol a víceletých gymnázií. 2 Na tuto publikaci navazuje Rodinná výchova, zdravý životní styl II, která je zpracována
podle
osnov
vzdělávacího
programu
Základní
škola,
schváleného MŠMT ČR dne 30. dubna 1996 pod č.j. 16847/96-2 s platností
1
JANOŠKOVÁ D., ONDRÁČKOVÁ M., ČÁBALOVÁ D.: Občanská výchova Rodinná výchova příručka učitele. 1. vyd., Plzeň, Fraus, 2005 2 MARÁDOVÁ, E.: Rodinná výchova, Zdravý životní styl I, 2.vyd., Praha, Fortuna 2003
- 32 -
od 1. září 1996. I tato kniha je schválena jako učebnice pro 6. – 9. ročník základních škol a víceletých gymnázií, je určena k výuce rodinné výchovy a úzce navazuje na obsah ostatních učebnic ediční řady Rodinná výchova.1 Pro doplnění předmětu rodinná výchova je možno využít i některé z učebnic předmětu praktické činnosti, např.: Pěstitelské práce, Práce s technickými materiály, Provoz a údržba domácnosti, Příprava pokrmů, Svět práce… Další učebnicí v řadě je Rodinná výchova Hygienické návyky Péče o zdraví. I tato učebnice je zpracována podle osnov vzdělávacího programu Základní škola, schváleného MŠMT ČR dne 30. dubna 1996 pod č.j. 16847/96-2 s platností od 1. září 1996. Publikace je určena k výuce rodinné výchovy na základních školách a úzce navazuje na obsah ostatních učebnic ediční řady Rodinná výchova.2 Kapitoly v těchto učebnicích věnované výživě jsou v dalším textu popsány a podrobeny rozboru. Pro rozbor jsem využila právě těchto učebnic, protože na rozdíl od ostatních jsou velmi významně využívány k výuce. Na většině škol to jsou základní texty, kterých se učitelé drží. Na některých školách nemají žáci žádné učebnice a výuka probíhá jen pomocí zápisů do sešitu či pracovních listů (vlastní zkušenost z výuky na základních školách). Moje zjištění koresponduje s výsledky rigorózní práce Leony Mužíkové, že většina škol zřejmě nezajistí v blízké době didaktické pomůcky pro výchovu ke zdraví a nezabezpečí materiální, personální, hygienické a organizační podmínky pro uskutečňování výchovy ke zdraví dle RVP ZV, kap. 10. Nejčastějším důvodem je nedostatek finančních prostředků. 3
1
MARÁDOVÁ, E.: Rodinná výchova, Zdravý životní styl II, 1.vyd., Praha, Fortuna 2000 MARÁDOVÁ, E., KUBRICHTOVÁ L.: Rodinná výchova, Hygienické návyky Péče o zdraví, 2. revidované vyd., Praha, Fortuna 1999 3 MUŽÍKOVÁ, L.: Výchova ke zdraví v současném základním školství, MU, Brno, 2006 2
- 33 -
3.2.1
Výživová hodnota potravin
V části knihy Talíř pod lupou se věnuje učebnice výživě. Je zde obecně popsáno, k čemu výživa slouží, jak ovlivňuje zdraví jedince, jak by měla odpovídat fyziologickým nárokům a také, že může být příčinou závažných chorob. V této učebnici je velmi dobře zpracována kapitola Výživová hodnota potravin. Je rozdělena na energetickou hodnotu potravin, bazální metabolismus, zpracování a přeměna potravy, tvorba tepla a pracovní výkon. Jsou zde velmi jednoduše a jasně popsány základní stavební látky a živiny, které dostáváme ze stravy (bílkoviny, cukry, tuky).1 Tuky jsou v knize rozděleny na nasycené a nenasycené s možností několika příkladů. Zde by se mohlo využít některého pracovního listu s vyjmenováním několika potravin, kde by děti rozlišily, zda jsou živočišného, či rostlinného původu. Další pracovní list by bylo možno koncipovat tak, aby děti vybíraly, zda jsou tuky rostlinného či živočišného původu a dalo by se připojit, zda jsou tyto tuky pro naše zdraví vhodné či nevhodné (máslo, sádlo, olivový olej, slunečnicový olej, lůj, atd.). Sacharidy jsou v knize vysvětleny pod pojmem jednoduchý cukr (glukóza, sacharóza). Učebnice vhodně upozorňuje na riziko jednoduchých cukrů ukrytých v nápojích, bonbónech, čokoládě. Důležitá je i zmíněná otázka obezity a vzniku zubního kazu. U zubního kazu by bylo dobré zopakovat si stavbu zubu a techniku čištění. K tomu se dá využít model zubů a děti by si měly ve škole zkusit správné čištění od růžových částí (dásní) k částem bílým (zubům). Nikdy ne obráceně, ani nepoužívat krouživé pohyby, které byly dlouhou dobu doporučovány. V rámci výuky by se měly děti seznámit s dentální nití. 1
MARÁDOVÁ, E.: Rodinná výchova, Zdravý životní styl I, 2.vyd., Praha, Fortuna 2003
- 34 -
Z minerálních látek jsou popsány ty nejzákladnější (Ca, P, Mg, Na, K, S). Pokud budeme jíst pestrou stravu, nemusíme se obávat nedostatku minerálních látek a vitamínů. Vitamíny jsou malé množství látky, které patří mezi ochranné, jež si organismus nedovede vyrobit. 1 3.2.1.1 Náměty pro rozšíření výuky V této souvislosti bych upozornila na některá onemocnění střeva, kdy organismus nemusí vstřebávat všechny látky v potřebném množství. Také zde vyvstává otázka, zdali je vhodné konzumovat některé minerální látky v podobě potravních doplňků. Aby učitel zhodnotil, jak důležité téma to je, může dát dětem dotazník. Jaké vitamíny nebo minerální látky pravidelně užíváte? Pokud děti vitamíny a minerály neužívají pravidelně, lze se touto tématikou zabývat jen okrajově. Pokud ale některé látky užívají dlouhodobě a není k tomu lékařské doporučení, lze na toto téma vyvolat diskusi ve třídě. 3.2.1.2 Náměty pro rozšíření výuky Vitamíny jsou zpracovány všeobecně a bylo by dobré jejich rozdělení na rozpustné ve vodě a v tucích. Vitamíny rozpustné v tucích (A, E, D, K), všechny ostatní vitamíny jsou rozpustné ve vodě. Jako úkol by se mohly vytvořit kartičky s jednotlivými vitamíny a ty by děti přiřazovaly k základním potravinám. Na výrobcích, které často konzumujeme, se nacházejí tabulky, v nichž jsou vitamíny a jejich množství zaznamenány. Někdy je tam popsána i doporučená denní dávka. Pomocí těchto obalů by se mohly získat další informace a prokonzultovat je v hodinách rodinné výchovy. 3.2.1.2.1 Pracovní úkol č.1
1
MARÁDOVÁ, E.: Rodinná výchova, Zdravý životní styl I, 2.vyd., Praha, Fortuna 2003
- 35 -
Vyjmenujte alespoň 5 výrobků, které jsou obohaceny o vitamíny (máslo, rostlinné ztužené tuky, musli, corn flakes, bonbóny, sýry).
Voda je nezbytnou součástí naší stravy a je velmi důležitá pro všechny metabolické procesy v těle. Neustále ji přijímáme s tuhou stravou a nápoji. Vydáváme ji kůží, močí, stolicí1
3.2.1.3 Náměty pro rozšíření výuky K této kapitole by se dala přiřadit otázka nápojových automatů, které se na některých školách vyskytují. Bylo by vhodné vyvolat diskusi, za jakým účelem automaty na školách jsou, jestli jsou nápoje v nich obsažené vhodné pro zdraví. S tím se pojí otázka, proč nám chutnají sladké nápoje a proč nám tyto (Coca-cola, Sprite, atd.) nezaženou žízeň.
3.2.2
Zpracování a přeměna potravy
V této kapitole je pěkně zmapována cesta potravy naším tělem. V rámci této kapitoly se dají dobře využít vědomosti z biologie a chemie. Cesta ke zdravé výživě se zmiňuje o tradičním českém jídelníčku a je zde opět zmíněno riziko onemocnění z nezdravé stravy. Tradiční český jídelníček vykazuje nadměrný obsah živočišných tuků, cukrů a soli a nedostatek vlákniny a některých vitamínů.2 3.2.2.1 Náměty pro rozšíření výuky Zde bychom mohli s dětmi připravit interaktivní hodinu a vymyslet, jak jídlo, které je sice nezdravé, ale velmi nám chutná, udělat zdravějším. Například v mnoha rodinách se konzumuje klasické české jídlo vepřové 1 2
MARÁDOVÁ, E.: Rodinná výchova, Zdravý životní styl I, 2.vyd., Praha, Fortuna 2003 MARÁDOVÁ, E.: Rodinná výchova, Zdravý životní styl I, 2.vyd., Praha, Fortuna 2003
- 36 -
maso s knedlíkem a zelím. Toto jídlo je vydáváno za postrach našeho srdce, protože je nezdravé a tučné. Pojďme z něj udělat jídlo, které nám nebude škodit. Maso použijeme pouze libové, dusíme do měkka, necháme vysmahnout a nepřidáváme žádné tuky. Místo vepřového masa můžeme použít krůtí. Knedlíky, pokud budou bramborové, splňují zásady zdravé výživy. Zelí mírně podusíme, zahustíme moukou nebo bramborou. V žádném případě nepoužíváme tuky na omaštění. Jídlo bude trochu jiné chuti, ale v každém případě můžeme říci, že je zdravé. Dalším takovým oblíbených jídlem je řízek. Je jedna pomůcka, jak jej zbavit hned po smažení tuku. Celý řízek ponoříme na 3 vteřiny do vroucí vody. Na chuti to poznat není, ale tímto úkonem jsme snížili tuky ze smažení alespoň o třetinu. Pozor – smažená jídla bychom měli jíst maximálně 1 – 2x za měsíc. Podnět k zamyšlení: vytvořit seznam jídel, které máme rádi a vytvořit k nim adekvátní zdravou variantu. V učebnici je návod jak se zbavit nezdravých pokrmů a jak je už nikdy nejíst. To se lehce řekne, ale hůře se s tím bojuje. Každý z nás se dostane do situace, kdy má chuť na něco nezdravého. Návod může být takový, že jednou za čas (1x do týdne) si můžeme dopřát sladkost nebo čokoládu, ale musíme to vyvážit vhodným množstvím ovoce a zeleniny. Hezkým argumentem, který se v učebnici objevil, je, že uzeniny k večeři podává jen ten, kdo nemá žádnou fantazii.1 3.2.2.2 Náměty pro rozšíření výuky K tomuto tématu by se dal využít pracovní list, jaká zdravá večeře by vám chutnala, jak překvapit svoje rodiče. Děti mohou vymýšlet ve skupinách nápady na zdravou večeři.
1
MARÁDOVÁ, E.: Rodinná výchova, Zdravý životní styl I, 2.vyd., Praha, Fortuna 2003
- 37 -
Příklady zdravé večeře: plátek chleba potřený pomazánkovým máslem se zeleninovou oblohou, ozdobený zelenou petrželkou. Zeleninové chlebíčky: celozrnná veka potřená sýrem Lučina, ozdobená plátkem rajčete, papriky či jiné zeleniny. Pomazánka z tuňáka: rozmixovaný tuňák s nízkotučným tvarohem ozdobený cibulkou a citronem, namazaný na plátek tmavého chleba.
V knize jsou vyjmenovány všechny požadavky na změnu našeho stravování tak, abychom byli zdraví. Snížit energetický příjem, spotřebu tuků, cukrů, kuchyňské soli a zvýšit spotřebu vlákniny, ovoce a zeleniny a změnit strukturu stravovacích zvyklostí. Velmi pěkným nápadem, který můžeme využít, je zapisování všeho, co jsme za celý den snědli včetně bonbónů a limonád a potom soupis vyhodnotit. 1 Pokud se ale mezi dětmi objeví některé, které má potíže s váhou, tak nám pouze jeden den zapisování nepomůže. Abychom viděli a mohli zhodnotit jak jíme, je zapotřebí psát si jídelníček alespoň týden.
3.2.3
Cesta ke zdravé výživě
Je nejobsáhlejší ze všech kapitol, nacházejí se zde rady, jak naložit s tím, co jsme si již osvojili. Je zde vhodně popsána tělesná aktivita a její zajištění. 3.2.3.1 Náměty pro rozšíření výuky Pro výuku by se daly využít reklamní letáky, které nám chodí do schránky. Jednotlivé potraviny vystřihnout, vytvořit postavu smutného a veselého panáčka z obyčejného papíru. K tomu smutnému panáčkovi připevnit potraviny nezdravé (je smutný, protože je nemocný), k panáčkovi veselému připevňovat potraviny zdravé (je veselý, protože je zdravý). Důležité je upozornit, že nikdy nemůžeme vytvořit panáčka štíhlého a hubeného, 1
MARÁDOVÁ, E.: Rodinná výchova, Zdravý životní styl I, 2.vyd., Praha, Fortuna 2003
- 38 -
protože
bychom
hendikepovali
obézní
děti
ve
třídě
a
ty
by
nespolupracovaly. Je potřeba zdůraznit dětem, že potraviny, ve kterých bývá velký podíl tuků, jsou lacinější.
3.2.3.1.1 Pracovní úkol č.1
Pracovní list na procvičování vhodných a nevhodných tuků V kterých potravinách se nacházejí tuky nevhodné pro naše zdraví? Potravina Špekáčky Klobásy Paštika Losos Sekaná kupovaná Olivový olej Máslo Slunečnicový olej Sádlo Kůže z kuřete Bůček Libové krůtí maso Hranolky Smetanový jogurt Šlehačka Smetanová zmrzlina Hamburger Řepkový olej
3.2.3.1.2 Pracovní úkol č.2
Tuky nevhodné
Tuky prospěšné
- 39 -
Pracovní list na procvičování vysokého podílu vlákniny v potravinách Ve kterých potravinách se nachází vláknina? Potravina
Obsahuje vlákninu
Neobsahuje vlákninu
Čočka Sojové maso Oplatky Kuřecí šunka Fazole Jogurt Musli Corn flakes Mrkev Jablka Dalamánek Puding Čokoláda Bonbóny Chléb žitný
3.2.3.1.3 Pracovní úkol č.3
Vyjmenujte alespoň 10 potravin, ve kterých je vysoký podíl cukrů (jednoduchých).
3.2.4
Potravinový koš
Soubor potravin, který je vhodný k jídlu během jednoho týdne pro určitou skupinu obyvatel se označuje jako potravinový koš. Hodnoty vycházejí
- 40 -
z doporučení odborníků (znázornění pyramidou). Pomocí potravinového koše sestavujeme jídelníček odpovídající zásadám zdravé výživy.1
3.2.4.1 Náměty pro rozšíření výuky 3.2.4.1.1 Pracovní úkol č.1
Vytvoříme si potravinovou pyramidu o 4 patrech, k tomuto můžeme využít hodiny výtvarné výchovy. Pokud mají děti hodiny pracovních činností, může se pyramida vytvořit ze dřeva a jednotlivá patra vytvoříme z prkýnek. Možná budeme potřebovat pomoc šikovného učitele či šikovného rodiče. Pyramida může sloužit i pro další ročníky. Do jednotlivých poliček můžeme naskládat potraviny (čočka, sůl, cukr, rýže, suchary, obaly od sýrů nebo jogurtů). Ovoce a zeleninu nakoupíme umělou, nebo v období, kdy probíráme tuto látku, můžeme ovoce a zeleniny obměňovat. Pyramida může být ve třídě umístěna po celý rok. Je třeba seznámit děti i se špatnými variantami potravinových pyramid a zdůraznit, podle které se mají stravovat.
3.3 RODINNÁ VÝCHOVA, ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL II 3.3.1
Zdraví na talíři
Kapitola začíná anketou, jak se stravujeme a touto anketou můžeme odhalit některé nedostatky ve výživě.
1
MARÁDOVÁ, E.: Rodinná výchova, Zdravý životní styl I, 2.vyd., Praha, Fortuna 2003
- 41 -
3.3.2
Historické proměny stravy
Je rozdělena na několik částí, v nichž se probírají potraviny rostlinného a živočišného původu. Postupně v časové ose ukazuje, jak se měnila strava člověka za několik tisíc let. Podle údajů WHO žije v rozvojových zemích na 500 miliónů lidí, kteří trpí podvýživou.1 3.3.2.1 Náměty pro rozšíření výuky 3.3.2.1.1 Pracovní úkol č.1
Proč byla věstonická Venuše ve své době ideálem ženské krásy a plodnosti? Převládá ještě někde na světě názor, že čím je člověk silnější (nadváha, obezita), tím je jeho potomstvo zdravější? Zde můžeme využít zeměpisných znalostí. 3.3.2.1.2 Pracovní úkol č.2
Vyjmenujte několik států (např. africký kontinent), kde jsou hladomory a co k nim vede (války, nedostatek srážek, nízká vzdělanost, pozůstatky kolonizace). Opět lze využít znalosti ze zeměpisu.
1
MARÁDOVÁ, E.: Rodinná výchova, Zdravý životní styl II, 1.vyd., Praha, Fortuna 2000
- 42 -
3.3.2.1.3 Pracovní úkol č.3
Zkuste vyjmenovat negativní stránky související s nedostatečnou výživou (malátnost, únava, onemocnění z nedostatku vitamínů, onemocnění z nedostatku energie, snížená obranyschopnost, nižší IQ,…).
3.3.2.1.4 Pracovní úkol č.4
Zkuste vyjmenovat negativní stránky související s nadbytečným příjmem potravy (civilizační choroby, psychické potíže, nemožnost začlenit se do společnosti, handicap při výběru povolání, častá nemocnost).
3.3.3
Rozhodování nad talířem
V této kapitole se velmi dobře propojuje celé učivo a zjišťuje, proč máme některé potraviny rádi a jiné ne. Velmi mě překvapil záměr napsat dopis jídlu, které máme rádi a nebo jídlu, které naopak rádi nemáme.1 Zde můžeme výživu propojit dokonce i s literární výchovou. Mimo jiné nám určitý návyk vtiskli naše rodiče a prarodiče a některé návyky přebíráme od kamarádů a přátel. Důležité je uvědomit se, že člověk setrvává v „zajetých kolejích“ a dá mu velkou práci, pokud chce některé návyky změnit.
3.3.4
Souhrn doporučení pro zdravou výživu
Pouze rozmanitou stravou můžeme zajistit dostatečný přísun základních živin, vitamínů a minerálních látek.2 Prolínají se zde rady z prvního dílu učebnice, jsou více rozepisovány a doplněny o tabulky. Jako nový pojem se 1 2
MARÁDOVÁ, E.: Rodinná výchova, Zdravý životní styl II, 1.vyd., Praha, Fortuna 2000 MARÁDOVÁ, E.: Rodinná výchova, Zdravý životní styl II, 1.vyd., Praha, Fortuna 2000
- 43 -
zde objevuje BMI (Body Mass Index). Je velmi důležité, aby si jej děti osvojily a dokázaly vypočítat pro vlastní tělo. Kapitola o hubnutí je popsána málo a proto by se měla některá fakta doplnit. Při hubnutí dělají lidé velké chyby, které jejich zdravotní stav mohou do budoucna zhoršovat.
3.3.4.1 Náměty pro rozšíření výuky Jak hubnout? Bohužel v posledních letech přibývá dětí, které mají potíže s váhou. Tento problém se týká jak chlapců, tak i dívek. Jeví se, že dívky tento problém snášejí hůře, a proto se ve větší míře zabývají dietami a hubnutím. Při hubnutí je potřeba dodržet několik základních pravidel: • Změnit chování a přístup k jídlu • Změnit přístup k pohybu (sportovat 30 – 60 minut denně) • Snížit energetickou hodnotu potravy, ale nevynechávat žádnou ze složek potravy (cukry, tuky, bílkoviny, minerály, vitamíny, enzymy) • Zajistit pravidelný přísun vody (1,5 – 2,5 litru denně) • Dbát na pravidelné vyprazdňování (využít probiotických kultur a vlákniny) • Hubnout 0,5 kg za týden, ne více jinak člověk ztrácí svaly • Svěřit se do rukou odborníka, nezkoušet hubnout samostatně • Zásadně nedržet hladovky a nízkoenergetické diety • Nepoužívat žádná projímadla a diuretika • V dětském věku se v žádném případě nesmí používat léky na hubnutí
3.3.4.1.1 Pracovní úkol č.1
Vyberte vhodné potraviny při redukční dietě. Sacharidové potraviny
Bílkovinné potraviny Prospěšné tuky
- 44 -
Vybírejte z těchto vyjmenovaných potravin: Tvaroh nízkotučný, pribináček, jogurt nízkotučný, rýže, salám, klobása, telecí párky, žitný chléb, jahody, pomeranče, meloun, bonbóny, zákusky, dušená šunka, brambory, celozrnné těstoviny, vaječné těstoviny, smetanová zmrzlina , tvarohová zmrzlina, vajíčka smažená na slanině, mrkev, zelí, mořská treska, tuňák ve vlastní šťávě, vajíčko vařené, hovězí maso, uzený špek, celer, hrášek, banán, oplatky, máslové sušenky, sádlo, řepkový olej V tomto úkolu učitel může vymyslet mnoho dalších variant. 3.3.4.1.2 Pracovní úkol č.2
V kterých potravinách je nejvíce skrytých tuků? Párky, brambory, rýže, špekáčky, jablka, sekaná, chléb, hranolky, čočka, hamburger, kefír, oplatky s nugátovou náplní, polotučné mléko 1,5% tuku, nízkotučný jogurt, paštika, smetana, mrkev, smetanový krém, rajče, okurka, smažený květák
3.3.4.1.3 Pracovní úkol č.3
Dovedete sestavit jídelníček pro člověka, který potřebuje zhubnout? Dodržujte vhodný pitný režim.
- 45 -
Snídaně Dalamánek, plátek eidamu, rajče, čaj
PONDĚLÍ
Svačina Mléčný nápoj 250 ml, (nebo banán) Oběd
Pečené kuře (150g), 80 g vařených těstovin, zelenina 100g
Svačina Jablko s mrkví (strouhané), lžička citronové šťávy Večeře 2.večeře
Lečo, 150g, vejce zamíchané do leča, 80 g brambor Actimel
Snídaně Plátek chleba( 60g) Rama-potřít, plátek šunky, zelená paprika, čaj
ÚTERÝ
Svačina Jablko Oběd
Mořská štika (dušená, 100g) brambory 150g, zeleninová obloha 100g
Svačina Kiwi Večeře 2.večeře
Zeleninové rizoto,150 g jakékoliv zeleniny osmahnout na dvou lžičkách rostlinného oleje, smíchat s 100g rýže,nechat zapéct a posypat tvrdým sýrem (10g) Actimel
Diety nejsou pro člověka nic přirozeného, a proto by se jich měl vyvarovat, pokud nebudou sestaveny odborníkem (lékařem, dietologem, nutričním specialistou). Další důležitou oblastí, ve které se musí obézní orientovat, je nakupování. Při nakupování potravin se dělá spousta chyb, které nás stojí mnoho kilogramů na víc.
3.3.4.2 Náměty pro rozšíření výuky Jak nakupovat? ♦ Nakupovat jdeme vždy najedení ♦ Všechny potraviny, které chceme kupovat, si zapíšeme a držíme se seznamu ♦ Nepodléháme slevám a výhodným cenám za více balení
- 46 -
♦ Pamatujme si, že čím více potravin koupíme, tím více jich sníme ♦ Pokud by nás zlákala reklama na slevu u potravin, u kterých končí v nejbližší době datum spotřeby, snědli bychom potravin více, nebo bychom je vyhodili a rázem by nás sleva přišla dráž! ♦ Nakupujte raději v obchodech, které znáte ♦ Nejezděte v nákupních centrech kolem regálů se zbožím, o němž víte, že je nepotřebujete ♦ V úrovni očí jsou umístěny nejdražší potraviny, níže a výše v regálu najdete shodnou potravinu za nižší cenu ♦ Nenechte se zlákat vůní z prodejní pekárny, myslete na to, kolik kilogramů už jste dietou ztratili ♦ V oddělení ovoce a zeleniny si udělejte největší radost, nakupte i potraviny, které neznáte ♦ Hudba, kterou vám v obchodě pouští není náhodná, má vás nutit k určité rychlosti pohybu, kterou procházíte kolem zboží. Především k vnímavější prohlídce a k větším nákupům do košíku ♦ Zásadně nepodléhejte ochutnávkám zboží (čokoláda, oplatky, krémy, alkohol, klobásy atd.), mají jediný úkol, donutit vás nakoupit i to, co nepotřebujete. ♦ Nikdy si nekupujte hotové pokrmy, které pro vás obchodníci připravili (párek v rohlíku, hamburger, zmrzlina), snaží se pouze využít vašich chutí! ♦ Pro srovnání se podívejte do košíku obézních spoluobčanů, co nakupují. Mnoho zdravých potravin tam nenajdete ♦ Nesnažte se vozík naplnit celý, rozměry vozíku jsou záměrně veliké, aby se tam normální nákup skoro ztratil
- 47 -
♦ Nenakupujte mnoho potravin, které se dají sníst cestou z nákupu (koblih). Potraviny k okamžité konzumaci ukládáme na spodek kabely, cestou domů zůstanou nedotčeny ♦ Všimněte si, že i v hypermarketech neodbavují všechny pokladny. Je to účelové, vytváří se umělé fronty, což nutí zákazníky u pokladních regálů se sladkostmi ještě něco koupit, podle hesla: „Čekáš, tak si za odměnu něco kup!“ ♦ Neberte si na nákup o mnoho více peněz, než stojí jídlo, které máte napsáno v seznamu ♦ Plaťte hotově. Je dokázáno, že při platbách kartou člověk utratí až o 30% více ♦ Co nemáte v ledničce, nemůžete ani sníst. Pokud se budete řídit těmito zásadami, zhubnete a ještě ušetříte.
3.3.5
Jezte méně tuků a tučných potravin
Velmi pěkně je zde pojednáno o cholesterolu, vše je doplněno tabulkou s množstvím cholesterolu obsaženým v jednotlivých potravinách. Je uváděno, že cholesterol není jen špatný, ale naše tělo potřebuje také dobrý cholesterol, bez kterého by organismus nemohl fungovat. Ráda bych se zastavila u velmi významné potraviny – vajec. Je rozšířená představa, že vejce jsou nezdravá, protože obsahují právě zmíněný cholesterol. Vejce obsahují velké množství látek, mezi nimi i lecitin, který hladinu cholesterolu v našem těle snižuje. Se žloutkem dostáváme do našeho těla i významnou podpůrnou látku. Běžná spotřeba vajec by se měla pohybovat okolo 3 – 4 týdně (počítáno i do přípravy pokrmů – těstoviny, buchty, knedlíky,…). Vejce je navíc výborným zdrojem bílkovin a kromě
- 48 -
jiných látek je zde vysoký podíl železa. Nedostatkem železa trpí hlavně ženy.
3.3.6
Jezte více ovoce a zeleniny
Zde se navazuje už na předchozí díl učebnice, při výuce lze využít již uvedených pracovních listů v této práci.
3.3.7
Poruchy příjmu potravy
Je velmi důležité zabývat se tímto problémem už na základních školách, protože věk dětí, které onemocní touto chorobou, se snižuje a v ordinacích můžeme vidět i pacientky 9 – 10 leté. 3.3.7.1 Náměty pro rozšíření výuky Významné je upozornit na rizika z nedostatku potravin. Je to o to důležitější, že ve věku 10 – 17 let, kdy se organismus vyvíjí a nastává významná změna v hormonální aktivitě, se dívky snaží hubnout za každou cenu. Ne všechny můžeme mít postavu jako modelky, a proto je dobré o problémech hubnutí, anorexie a bulimie neustále komunikovat. Na tato témata by si v rámci hodin rodinné výchovy měli učitelé vyčlenit čas a s dětmi si v hodinách povídat. Rozprava se může dotknout i módních návrhářů a módního průmyslu a zamyslet se, jak oni se dívají na ženské tělo a ženskou krásu. Mnoho módních návrhářů se nedívá na ženu jako nositelku života (s jejími tělesnými parametry), ale jsou hnáni vidinou komerčního úspěchu. Celá společnost potom žije v přesvědčení, jakou má mít žena postavu, bez ohledu na její fyziologické funkce. Dívky se chtějí za každou cenu srovnat se svým ideálem a někdy to může končit zdravotním
- 49 -
poškozením nebo smrtí. Muži trpí anorexií a bulimií méně než dívky, ale na ně číhají zase jiná nebezpečí v podobě anabolik. Na anabolika můžete narazit při sportu, v posilovnách, nebo si je můžete nechat zaslat přímo přes internet. Podle průzkumů anabolika konzumuje stále více mladých mužů. Nejpočetnější skupinou z nich jsou kulturisté, protože potřebují získat obrovské množství svalové hmoty. Také v mnoha silových sportech jako je trojboj, nebo vzpírání se anabolika využívají. Problém se přenáší i do obyčejných posiloven. Podle průzkumu z roku 2004 má s podpůrnými látkami zkušenost ¼ mladých mužů ve věku 15 – 25 let. Prodávání anabolik nezletilým je klasifikováno jako trestný čin, pokud je člověk dospělý, jedná se pouze o přestupek. Anabolika a steroidy se často přimíchávají do nevině vypadajících iontových nápojů. Jsou to velmi nebezpečné látky, které můžou způsobit onemocnění a nezvratné změny v organismu. Nejzávažnějším onemocněním může být rakovina, neplodnost či onemocnění svalů. Anabolika a asteroidy zhoršují celkový zdravotní stav, zatěžují ledviny a játra a jejich následky mohou vyvrcholit až s několikaletým odstupem.
3.3.7.2 Náměty pro rozšíření výuky
3.3.7.2.1 Pracovní úkol č.1
Přineste do výuky některé výtisky časopisů pro dospívající, najděte různé diety a postupy jak zhubnout. Ve třídě vše společně prokonzultujte.
3.3.7.2.2 Pracovní úkol č.2
Vypište důvody, proč být hubená, které vás napadnou v souvislosti s anorexií a bulimií.
- 50 -
3.3.7.2.3 Pracovní úkol č.3
Za nemoc dívek (chlapců) nesou zodpovědnost pouze média nebo část odpovědnosti je i na rodině?
3.3.7.2.4 Pracovní úkol č.4
Souhlasíte s volbou Miss? Chtěly byste se také přihlásit?
3.3.7.2.5 Pracovní úkol č.5
Až bude volba Miss České republiky, zkuste si vypočítat jaký BMI mají dívky, které se do soutěže přihlásily.
BMI =
3.3.8
hmotnost (kg ) výška (m 2 )
Výživové směry
Zde se autoři odvolávají opět na výživová doporučení a probírají výživu hlavně z pohledu zdraví. Doporučují jíst všechny potraviny, které nejsou závadné a dále doporučují hlavně ty, které nám prospívají. Nachází se zde odkaz na potravinovou pyramidu – základ správné výživy. Jsou zde zohledněny i alternativní směry výživy a vyjmenováno, co které alternativy znamenají pro organismus. Vegetariánství je předkládáno jako směr, kde se nejí maso, rozděleno je na lakto-ovo-vegetariánství a veganství.1 V knize jsou zpracovány dobré ukázky obou směrů.
1
MARÁDOVÁ, E.: Rodinná výchova, Zdravý životní styl II, 1.vyd., Praha, Fortuna 2000
- 51 -
3.3.8.1 Náměty pro rozšíření výuky Důležité je dětem vysvětlit, že vegetariánství není ani tak o jídle, jako o filozofickém názoru. Mnoho lidí se snaží jíst bezmasá jídla, protože si myslí, že budou zdravější. Zdá se, že jde o módní trend. Vegetariánství, ať už je v jakékoli formě, by měl člověk provozovat z přesvědčení, že nechce ubližovat ostatním živým tvorům. Někteří argumentují tím, že nebudou konzumovat maso savců, ale maso ptáků či ryb pro ně není překážkou. Někdy se k vegetariánství upínají dívky s tím, že zhubnou. Začnou jíst pouze zeleninovou stravu popř. mléčné výrobky. Pro rozvíjející se organismus v období puberty je toto chování velmi nebezpečné. U veganské diety se může u jejich stoupenců objevit nedostatek vitamínu B12, jež má za následek poruchy krvetvorby. Dále se může projevit nedostatek železa, protože železo přijímané z rostlinné stravy se daleko méně vstřebává do organismu, než železo ze stravy živočišné. Pokud vegan či vegetarián nezíská informace o bílkovinách a nemá jich dostatek ve svém jídelníčku, hrozí mu nedostatek esenciálních aminokyselin. Jako plus se ve vegetariánské stravě jeví menší množství sodíku a draslíku, než ve stravě živočišné, což příznivě ovlivňuje menší výskyt hypertenze. Dalším z kladných bodů je velké množství vlákniny, které vegetariáni zkonzumují a tím zvyšují svoji ochranu proti onemocnění střev. Vegetariánství má rovněž i jinou rovinu než výživovou. Jde o rovinu filozofickou. Pokud chce člověk dodržovat určitá pravidla a svou stravu si sestaví tak, aby tělu neškodil, nelze proti tomuto způsobu nic namítat. Pokud ale místo masa zařazuje do stravy například smažený sýr, smažené zeleniny nebo sladké pokrmy, tak se nejedná o vegetariánství, ale o velmi nevyváženou a nezdravou bezmasou stravu. Na všechna rizika spojená s vegetariánství je zapotřebí děti upozornit. Pokud bude učitel tento výživový směr projednávat s dětmi ve třídách, je zapotřebí upozornit ještě na ostatní aspekty související s „ výrobou masa“.
Předně je důležité
- 52 -
vyzdvihnout, že maso se získává zabíjením živočichů, které pro tyto účely chováme. V celé učebnici jsem nenašla jedinou zmínku o etice a chování lidí k živočichům, které využívají pro svoji potravu.
3.3.8.1.1 Pracovní úkol č.1
Zhodnoťte, jak se žije slepicím na dvorku, které mohou volně pobíhat a mohou hrabat, požírat drobné brouky, popelit se, oproti slepicím uzavřeným v klecích, kde nemají možnost ani si provětrat křídla. Zhodnoťte pozitiva a negativa velkochovů. 3.3.8.1.2 Pracovní úkol č.2
Najděte důvody, proč bychom měli konzumovat vejce z ekologických chovů: • Zvířata žijí v prostředí sobě vlastním • Nevystavují se vyšším dávkám světla (lepší snůška vajec) • Vejce jsou zdravější (žlutá barva žloutku) • Slepice z ekologických chovů žije delší dobu • I když vejce bude dražší, nemusíme je konzumovat v nadměrném množství (stačí 3x týdně) • Vše, co se jeví lepší pro člověka, nemusí být lepší pro zvířata • Ekonomické
hodnoty nemohou být nadřazeny ekologickým,
filozofickým a etickým 3.3.8.1.3 Pracovní úkol č.3
Kupte jedno vejce z obchodu, přineste jedno vejce z domácího chovu a obě porovnejte. Domácí vejce Skořápka Žloutek Bílek Velikost
Kupované vejce
- 53 -
Důležité je dodržovat hygienické zásady, vejce může být infikováno salmonelou, po pokusu si dobře umyjte ruce. U vajec z domácích chovů hrozí jedno významné riziko. Lidé dávají zvířatům (slepicím) často plesnivé a jinak nevhodné krmivo, jehož důsledky se mohou odrazit v mase, mléce, vejcích, které konzumujeme. Pokud budeme dávat kvalitní krmivo zvířatům, budeme mít kvalitní potraviny. 3.3.8.1.4 Pracovní úkol č.4
Proč lidé chovají zvířata ve velkochovech? • Není to tak náročné na organizaci • Vše je na malém prostoru • Vyšší ekonomický přínos • Je rozšířená představa, že zvířata by měla lidem sloužit. Jsou to ale živí tvorové, kteří taktéž mají svoje práva a jsou chráněni zákonem.
Každé zvíře, které je zabito a využíváno na maso, by mělo být využito efektivně a s masem by se nemělo plýtvat. Masa a živočišných produktů by měl člověk využívat nezbytně nutné množství. Pokud totiž člověk jí nadbytek bílkovin (dospělý člověk 1g / 1 kg hmotnosti) zatěžuje výrazně ledviny a metabolismus. Mělo by nás to nabádat ke střídmosti a vhodnému nakládání s potravinami, které se k člověku dostávají. 3.3.8.1.5 Pracovní úkol č.5
Jak často jíte maso a masné výrobky? Můžete udělat anketu mezi rodiči a kamarády. 1x denně 2x denně 1 – 2x týdně 2 – 3x týdně
- 54 -
4 – 5x týdně
Správná odpověď je 1x denně pro děti (nároky organismu jsou zvýšené), pro dospělého člověka stačí (4 – 5x týdně). Do tohoto výčtu se počítají i ryby.
S využíváním živočichů z volné přírody velmi úzce souvisí lov ryb a mořských živočichů. Od roku 1950 vzrostl rybolov z 20 miliónů tun na 82 miliónů tun v roce 1984. Podle údajů FAO je únosný odlov maximálně 100 miliónů tun za rok.1 Pokud se budeme chovat k přírodě macešsky, bez ohledu na její schopnosti regenerace a drancovat moře a oceány, může se stát, že za pár desítek let nebude co lovit. Ač to na první pohled nevypadá, tohle jsou zásadní otázky, které do výživy jednoznačně patří. Člověk musí vědět, co má jíst a co mu prospívá. Avšak pouze jedinec, který bude brát odpovědnost za své souputníky na této planetě, si může říkat Homo Sapiens. Do této kapitoly bych zařadila ještě možnost zhlédnout webové stránky organizací, které se zabývají ochranou zvířat. Nejsou to většinou příjemné informace, a tak záleží na učiteli, jak s nimi naloží. 3.3.8.1.6 Pracovní úkol č.6
Pokud by byla možnost exkurze do zemědělského družstva nebo na ekologickou farmu, tak tam udělat školní výlet, nebo výuku ve venkovním prostředí.
3.3.9
Pronikání cizorodých látek do potravního řetězce
• Znečištěné prostředí
1
NOVÁČEK, P. HUBA, M. MEDERLY, P.: Ohrožená planeta na prahu 21.století, 1.vyd., Olomouc, UPOL 1994
- 55 -
• Látky v potravinách přirozené • Látky produkované při výrobě • Látky produkované z krmiv a hnojiv • Postřiky • Látky vnikající do půdy z prostředí • Přídavné látky potravinách (aditiva)1
3.3.9.1 Náměty pro rozšíření výuky 3.3.9.1.1 Pracovní úkol č.1
Zkuste vytvořit koloběh látek, které se dostanou do potravin a následně do organismu člověka. Koupíme si nápoj v platové lahvi => tuto láhev hodíme do netříděného odpadu => odpad je vyvezen do spalovny (některé spalovny mají kvalitní filtry a jiné nekvalitní) => láhev se spálí a určité množství látek se dostane přes filtry do ovzduší => látky se rozptýlí po okolí => spadnou do půdy => zde se dostanou do zeleného krmiva => dostanou se do těla zvířat => z masa a mléka se dostanou do našeho těla => naše játra je musí metabolizovat. 3.3.9.1.2 Pracovní úkol č.2
Jak můžeme přispívat k tomu, aby se do potravinového cyklu nedostávaly další chemické látky? • Nakupovat jen to co potřebujeme, v množství které využijeme • Dodávat tělu tolik energie, kterou využije a kterou si nebude ukládat v podobě tukových zásob • Cíleně třídit odpad (zde se může zapojit i škola) • Využívat potraviny, které jsou čerstvé a ve kterých je minimální množství chemických látek 1
MARÁDOVÁ, E.: Rodinná výchova, Zdravý životní styl II, 1.vyd., Praha, Fortuna 2000
- 56 -
3.3.9.1.3 Pracovní úkol č.3
Co všechno můžeme třídit? Máte ve svém okolí kontejnery na odpad? Co všechno se dá vyrobit z recyklovaných plastových lahví? Vysvětlete pojem recyklace. Myslíte si, že voda z plastové láhve je vždy zdravější než obyčejná voda z veřejného vodovodu? Daly by se plastové obaly nahradit jinými? Jak zpracováváte organický odpad z kuchyně? Důležité je vštěpovat dětem hledání vztahu harmonie mez člověkem a přírodou a tím získávat kvalitnější a zdravější potraviny pro lidstvo. Pro lepší pochopení a zažití učiva jsem v kapitole 2 vytvořila a zpracovala náměty pro rozšíření výuky. Zde mohou učitelé čerpat nové informace pro své žáky.
- 57 -
4 DIDAKTICKÝ POHLED NA VÝUKU V dnešní době si už učitel může určit formu výuky. V devátých třídách po zkouškách na střední školu je určitě uvolněnější atmosféra a zde by se dala například bloková výuka vhodně zařadit. Důležitý je také charakter třídy. V některých budou žáci výborně spolupracovat, ale nejdou se určitě i takové, kde se to nepovede. Nezáleží to pouze na učiteli, ale i na kolektivu. Přesto je dobré se o tuto formu výuky alespoň pokusit. V žádném případě by nemělo jít o autoritativní styl, kde bývá velká propast mezi žákem a učitelem. Je dobré se uvědomit, že dnes může i žák vědět o určité problematice více než učitel a učitele na tuto skutečnost připravovat. Apelovala bych na učitele, aby více dětem naslouchali, což je samotné může obohatit např. o emoce. Škola s kustodiálními cílovými aspekty dětem nařizuje, určuje pracovní rutinu, učební látka je přesně stanovena, škola se drží přesných pravidel a učebních osnov. Zde bychom s naším projektem asi neprorazili. Budeme hledat školy s edukativním cílovým zaměřením, pro které je charakteristická spontánnost, tvůrčí kreativita, vedení žáků k samostatnosti, respektuje individuální zvláštnosti a osobnost dítěte, otevřenost k řešení problému. Tohle všechno lze využít v hodinách rodinné výuky. Řekla bych skoro, že je to nutné pro tento styl výuky. Důležité je celkové klima ve třídě a doporučila bych spíše klima progresivní, kde vládne demokracie. Je to těžké pro učitele, ale dítě může reagovat na podněty, může se ptát a výuka není celkově strnulá. Při výuce je možné využít besedy, spolupráci mezi jednotlivci, či dvojicemi, či skupinami, prolínání učení do volného času – děti to baví a neberou tento čas jako přípravu na školu. Tato výuka může dobře probíhat ve školách, kde vládne pluralitní a otevřené klima. Tyto školy se chovají otevřeně k žákům i rodičům. Výuka nesmí dospět k anarchii a bezvládí a celé to závisí na zkušenosti učitele.
- 58 -
V oblasti výuky výživy bych velmi uvítala model interaktivní výuky. Učitel zadává práci a je hlavním vedoucím projektu. Zasahuje do problému, ale vše dětem nedovykládá, nechává na nich, co si připraví na další hodinu a potom společně výsledek práce sladí a vyhodnotí. Je třeba vhodné vyzvat děti, které otázky je samotné zajímají více a kterým dát přednost. Šikovný učitel se vždy ve výkladu látky dostane tam, kam chce. Je vhodné u dětí podporovat aktivitu, samostatnost a tvořivost. Mohou si při výuce vytvořit plakáty, které mohou ve třídě zůstávat několik měsíců a popřípadě se k nim vracet. Podobné projekty mohou být použity na boj proti kouření, AIDS, neplánovanému těhotenství a jiná témata z rodinné výchovy. Když jsem dělala výuku ve 3. a 4. třídě, zavěsili jsme si plakáty na prádelní šňůru a děti je měly celé hodiny na očích. Žákům bych dovolila při hodinách pracovat ve skupinách, mluvit a chodit po třídě, ale musí být stanovena jasná pravidla chování. Z přednášek vím, že děti výuka výživy velmi zajímala. V každé třídě se najde několik dětí obézních, nebo koketujících s anorexií a zde bych doporučila, věnovat se jim individuálně. Nedávala bych jim otázky a úkoly z oblasti, která je osobně trápí, ale úplně jiné, které by jejich myšlení odvrátilo jiným směrem. Důležité je dát hlavně dětem šanci a do výuky je zapojit. Nemusí pouze pasivně poslouchat, ale mohou si připravit: ♦ články z časopisů ♦ články z internetu ♦ statistické ročenky ♦ přinést na výuku některé výrobky, zkoumat obaly (složení, barviva, emulgátory, množství základních látek) – lze využít i ve výuce chemie ♦ zkusit prakticky využít vědomosti – školní časopis, scénka o nakupování ♦ najít v obchodech prošlé zboží, či s poškozeným obalem
- 59 -
♦ zkusit v hypermarketech najít zdravá jídla ♦ zhodnotit finanční náročnost zdravého a nezdravého stravování
Dalším námětem pro neobvyklou výuku může být propojení učiva jak horizontálně, tak vertikálně. Je velmi vhodné navazovat na předměty, které měly děti v nižších ročnících a opakovat a procvičovat to, co se již naučily. Při výuce v rámci rodinné výchovy můžeme do všech ostatních předmětů v daném ročníku začlenit částečně učivo o výživě. Některé školy mají s tímto propojením kladné zkušenosti. Výuka v rámci 7. třídy základní školy Matematika – výpočet BMI dětí ve třídě, výpočet BMI rodičů. Získání hodnot pro výpočet. Naučit se využívat energetické tabulky. Vypočítat kalorickou hodnotu určitého výrobku. Jaký je převodní koeficient z kcal na kJ. Využití obalů na potravinách pro matematické výpočty Přírodopis – referát o základních živinách (cukry, tuky, bílkoviny). V kterých potravinách se nacházejí. Nejznámější představitelé cukrů, tuků, bílkovin. Jak jednotlivé látky postupují naším tělem. Které orgány s nimi přijdou do kontaktu. Životní funkce v buňce. Proč buňka potřebuje energii. Dějepis – začlenit výuku o mořeplavcích a získávání nových kolonií do souvislosti s původem nových potravin pro Evropu. Co pěstovalo původní obyvatelstvo kolonií. Asie, Afrika, Amerika – původní plodiny. Které plodiny se v Evropě pěstovat nemohou. Zeměpis – které plodiny a v jakých nadmořských výškách se pěstují. Významní vývozci určitých komodit. Vhodné a nevhodné podmínky pro pěstování. Plodiny používané pro potravinářskou a průmyslovou výrobu. Která potravina je nejpodstatnější pro výživu v určitých částech světa. Kde ve světě hrozí hladomor a z jakých důvodů.
- 60 -
Chemie – otázky globálního oteplování a tání ledovců. Co udělá nedostatek vody, nebo záplavy se zemědělskou půdou. Zasolování půdy při zavlažování. Chemické složení potravin. Český jazyk – úvaha či referát na jakékoliv téma související s výživou. Příklad: Mikulášská nadílka s andělským posláním S blížícím se svátkem sv. Mikuláše bychom se měli zamyslet nad tím, jak nápaditě obdarovat naše děti a jak jim nadělit trochu radosti a poučení. Jelikož většina rodičů a prarodičů tento úkol nechává na poslední chvíli a marně čekají na nějakou originální myšlenku, přinášíme netradiční a především velice zdravé řešení této situace. Zapomeňme tentokrát na Mikulášskou nadílku v podobě pamlsků a sladkostí. Tyto dobroty si děti mohou po celý rok kupovat samy, nebo je stejně dostávají od nás dospělých. Děti snědí těchto výrobků za celý rok až příliš. Není tedy třeba děti v tomto nezdravém návyku ještě více utvrzovat. Vyvarujme se nákupu čokolád v množstvích, ze kterých může dítě čerpat až do ledna. Právě Mikulášské nadílky lze využít k tomu, abychom dítěti ukázali, že zdravé potraviny chutnají stejně dobře jako sladkosti. Pojďme společně připravit svým dětem originální košík či punčochu, jejichž obsah bude nejen skvěle chutnat, ale bude splňovat i zásady zdravé výživy. Netradiční Mikulášská nadílka pak bude pro naše děti návodem, jak zdravě mlsat celý rok. První zásada praví, že alespoň polovina košíku by měla být naplněna čerstvým ovocem. Ovoce je v našich obchodech dostatek jak známých druhů (jablka, hrušky, banány, švestky, hroznové víno, ananas, pomeranče, mandarinky, grepy), tak i méně známé (např. granátová jablka, avokádo). Důležité je, aby byl košík bohatý a pestrý. Toho docílíme tak, že od každého druhu ovoce připravíme do košíku po jednom kousku. Děti budou nadšené a uvidíte, že se jistě vyskytne ovoce, které Vaše dítě nezná. Rozšíříte tak jeho obzor a nenásilně u dítěte podpoříte názor, že ovoce je vhodnou součástí jídelníčku a zdravého životního stylu. Často se setkáváme s problémem, že děti některé druhy ovoce a zeleniny nechtějí jíst. Není to ale tím, že by jim nechutnaly, ale proto, že se s těmito druhy ještě nesetkaly. Jako rodiče a prarodiče bychom měly dohlédnout na to, aby děti přijímaly zeleninu a ovoce jako běžnou a nedílnou součást svého jídelníčku. Děti poté mohou z těchto zdravých návyků, v raném věku zafixovaných, těžit po celý svůj život. V dospělosti se již velice těžce mění postoje k potravinám. I zeleninu můžeme do našeho košíku zakomponovat. Krásná červená, žlutá, nebo oranžová paprika nám může košík barevně vyladit a zpestřit. Mrkev, které šikovná maminka naaranžuje sukýnku z listu salátu, vytvoří očka a pusinku ze sušeného ovoce, bude druhý den k snídani či svačině dětem jistě chutnat. Stejně tak lze vyrobit ze zeleniny i zvířátka např. myšku. Stačí lehce seříznout velkou ředkvičku, jejíž kořínek bude sloužit jako myší ocásek. Zbyteček zelené natě nám vytvoří roztomilý čumáček a očička pak vyrobíme z hřebíčku. Myší ouška naaranžujeme pomocí skořápek od burských oříšků. Klasické sladkosti můžeme v Mikulášské nadílce nahradit tzv. zdravým mlsáním. Stačí zajít do prodejny zdravé výživy a vybrat si z nepřeberného množství. Zdravé sladkosti se vyznačují především vyšším obsahem vlákniny a nižším podílem cukrů, často mívají jogurtovou či čokoládovou polevu. Mikulášskou nadílku můžeme
- 61 -
doplnit i různými druhy oříšků, které bychom měli nadělovat pouze dětem od 3 let výše, neboť u mladších dětí hrozí nebezpečí uváznutí oříšku v dýchacích cestách. Nezapomeňme přidat k Mikulášské nadílce i porci sušeného ovoce. Sušené ovoce ale musí být sušeno přírodní cestou, v žádném případě nenadělujte dětem ovoce chemicky ošetřené. Vybírejme sušené ovoce spolu se zdravým mlsáním v obchodech s racionální výživou. Celý dárkový košík bychom měli provonět čajem - bylinkovým, ovocným nebo vánočním. Po návštěvě Mikuláše, Čerta a Anděla může celá rodina zasednout k voňavému šálku a využít této příležitosti ke strávení hezké chvíle v rodinném kruhu. Děti pod dozorem maminky nebo tatínka mohou připravit ovocný pohár z dárků, které jim přinesl Mikuláš. Jako drobný dáreček od Mikuláše můžeme dětem nadělit kvalitní zubní kartáček s dětskými motivy, který dětem zpříjemní nepopulární čištění zubů. Pravidelné čištění zubů je ale zárukou, že se Vaše dítě bude moci bez problémů kvalitně stravovat. Potraviny nezbytné ve zdravém jídelníčku (ovoce, zelenina a cereální výrobky) jsou často tuhé a tvrdé konzistence a lze je konzumovat pouze se zdravým chrupem. Nezbývá než popřát příjemné prožití Mikulášské nadílky i vánočních svátků. Doufáme, že netradiční Mikulášská nadílka přispěje k radosti ale i ke zdraví Vašich dětí.
Je velmi důležité říci, že na takový typ výuky musí být učitel velmi dobře připraven. Zde nestačí pouze základní informace z učebnice, ale musí se shromáždit nové poznatky např. z Internetu. Dále je pro učitele důležité neustálé vzdělávání. Pouze 11% ředitelů základních škol uvažuje o výchově ke zdraví jako o samostatném vyučovacím předmětu. Jen pětina škol je dobře vybavena didaktickými pomůckami pro výchovu ke zdraví. Pouze na 13% škol působí aprobovaný učitel pro rodinnou výchovu.1 Proto je žádoucí, aby se učitelé vzdělávali alespoň formou kurzů či odborné literatury. Na dalších stránkách předkládám zpracovaná témata pro využití blokové, ale i hodinové výuky. Vzhledem k velkému množství témat jsem zpracovala pro výuku pouze ta, z mého pohledu nejvýznamnější. Doufám, že práce bude přínosem pro učitele rodinné výchovy. 1
MUŽÍKOVÁ, L.: Výchova ke zdraví v současném základním školství, MU, Brno, 2006
- 62 -
5 ZPRACOVÁNÍ TÉMAT PRO VYUŽITÍ BLOKOVÉ VÝUKY
5.1 Ovoce
Téma Ovoce – úvod Význam ovoce a zeleniny pro naše tělo Složení ovoce Rozdělení ovoce podle sladkosti Uchovávání ovoce Nakupování ovoce Úkoly k procvičování tématu Celkem
5.1.1
Hodinová dotace 0,5 1,0 0,5 0,5 0,5 0,5 1,0 4,5
Ovoce - úvod
Ovoce a zelenina jsou jednou s nejvýznamnějších složek potravy. Je zapotřebí dětem zdůraznit, že denně by měly sníst alespoň 5 porcí ovoce a zeleniny. Při hmotnosti 100gramů na jednu porci je to zhruba 500 gramů denně. Dospělý člověk může sníst ovoce a zeleniny více. Často se setkávám s dětmi, které nemají rády některé druhy, ale když se dotazuji proč, jejich odpověď zní, že to ještě nejedly. Je důležité také vštěpovat rodičům a prarodičům, aby svým potomkům nabídli výběr z velkého počtu druhů ovoce a zeleniny, aby děti nezůstávali pouze u jablek, jahod a pomerančů. Ovoce konzumujeme většinou v syrovém stavu, ale také někdy jako kompoty nebo džemy. V syrové stavu má pro naše tělo nejcennější význam. Ve formě džemů už nemůžeme hovořit o ovoci, ale spíše o pochutině (sladkosti), kterou bychom si měli dopřát jej výjimečně. Ovoce
- 63 -
můžeme používat ve stavu syrovém a to přímo, nebo ve formě ovocných šťáv. Nejlepší je ovocná šťáva, kterou si připravíme přímo před konzumací. Méně často používáme šťávy připravené již od výrobců. Pro některý citlivý organismus mohou ovocné kyseliny obsažené v ovoci dráždit žaludek a trávicí trakt, proto šťávy ředíme vodou. Ovoce, z kterého šťávu připravujeme, musí být vždy dostatečně zralé. Procentuální obsah některých nutrientů v ovoci1 Ovoce Banán Jablko Pomeranč Citrón Meloun Jahody Černý rybíz
5.1.2
Voda 71,0 % 84,0 % 86,0 % 91,0 % 94,0 % 89,0 % 77,4 %
Sacharidy 19,2 % 12,0 % 8,5 % 1,4 % 5,2 % 6,2 % 6,6 %
Vláknina 1,1 % 1,9 % 2,0 % 0,9 % 1,0 % 2,2 % 8,7 %
Význam ovoce a zeleniny pro naše tělo
• Dodává našemu tělu významné vitamíny a minerální látky. Většina zdrojů potravin (moučná jídla, maso) obsahují kyselinotvorné látky a naproti tomu ovoce, zelenina, brambory obsahují zásadotvorné látky. Jsou proto důležitým regulátorem acidobazické rovnováhy. 2 • Má významné množství vlákniny (denně organismus potřebuje 25 – 30 g vlákniny) • Významná je i malá energetická hodnota, což je důležité v prevenci obezity
5.1.3
Složení ovoce
• Voda – 70 – 90% • Sušina – tvoří zbytek látek v ovoci po odstranění vody 1 2
BRÁZDOVÁ, Z.: Výživa člověka. 1. vyd. Vyškov, VVŠ PV, Vyškov, 1995 INGR, I. : Zpracování zemědělských produktů, 1.vyd. Brno, MZLU Brno, 1993
- 64 -
• Sacharidy – glukosa, fruktosa a disacharid sacharosa • Škrob – je přítomen hlavně v nezralém ovoci • Celulosa – je složkou rostlinných pletiv, kde působí jako jejich výztuž, je nestravitelná a v našich střevech působí jako „kartáč“, který odstraňuje nežádoucí látky • Lignin a pektin – jsou vázány na celulosu, řadí se k vláknině • Organické kyseliny – dodávají chuť ovoci (jablečná, vinná, citronová) • Vitamíny – vit. A, betakarotén, vit. B1 (thiamin), B2 (riboflavin), vit. PP (niacin), vit. C • Lipidy – jsou přítomny jen ve velmi malých množstvích • Bílkoviny – jsou v ovoci jako součást enzymů (zahřátím se ničí) • Minerální látky – K, F , S, Ca, Na, Mg, Fe, Cl • Mikroprvky – B, Cu, Zn,
5.1.4
Rozdělení ovoce podle sladkosti.
• Méně sladké druhy ovoce – jahody, nektarinky, angrešt, grapefruity, kiwi, ostružiny, maliny, pomeranče (energetická hodnota je 180 – 210 kJ na 100g) • Sladké ovoce – jablka, hrušky, hroznové víno, meruňky, mango, švestky (energetická hodnota je 280 – 290 kJ na 100g) • Nejsladší ovoce – banány (400 kJ na 100g) Vždy je lepší, když si vezmete i to nejsladší ovoce, než sladkosti ve formě cukrovinek, čokolád, sušenek, oplatků. Jezte ovoce, budete zdravější.
- 65 -
5.1.5
Uchovávání ovoce
Dnes máme díky moderním technologiím a díky dovozu z tropických a subtropických oblastí čerstvé ovoce po celý rok. Dříve se ovoce konzumovalo hlavně v době sklizně a pro zimní měsíce se muselo ovoce upravovat. Mezi nejstarší způsoby konzervace patří sušení a vaření povidel. Dnes se používá hlavně mražení a sterilování. Pomocí sterilace se vyrábí ovocná jídla vhodná pro dětskou kojeneckou výživu, která podléhají velmi přísným hygienickým, nutričním a toxikologickým kontrolám.
5.1.6
Jak nakupovat ovoce?
• Ovoce nesmí být nahnilé, plesnivé, povadlé (pozor na nákupy na tržištích v zimních měsících, ovoce může být namrzlé) • Pozor na velká balení, stává se, že cenově výhodná nabídka ve svém středu skrývá poškozené plody. Vše dobře prohlídneme • Pokud se ovoce prodává v průhledných plastikových balíčcích vždy je obrátíme a podíváme se na spodní vrstvy, které mohou být rozmačkané a tím pádem náchylné k plísním. • Kůra ovoce (pomeranč) musí být pevná, plody s volnou kůrou jsou málo šťavnaté (jsou vysušené) • Kůru z citrusových plodů nikdy nepoužíváme ke kuchyňské úpravě, protože bývají ošetřeny chemickými látkami a jejich zbytku zůstávají v kůře i po důkladném umytí. Toto neplatí pro biopotraviny.
5.1.7
Úkoly k procvičování
5.1.7.1 Pracovní úkol č.1 Zjistěte, které ovoce ve vašem sklepě nebo spíži máte zavařené. Jaké jsou u vás džemy, které ovoce máte zmražené, nebo které sušíte na zimu.
- 66 -
5.1.7.2 Pracovní úkol č.2 Příprava ovocného salátu. Jablkový salát se švestkami a ořechy: • 4 jablka • ¼ kg švestek • lískové ořechy a citrónová šťáva • oloupaná a vykrájená jablka nakrájíme na drobné kousky, pokapeme citrónovou šťávou, přidáme na malé kousky nakrájené švestky, rozsekané ořechy a promícháme. Před podáváním můžeme nechat vychladit v lednici • tento úkol můžeme provést ve škole, pokud jsou k tomu vhodné podmínky (kuchyně), pokud ne, připravíme si salát doma a překvapíme rodiče.
5.1.7.3 Pracovní úkol č.3 Znáte tyto druhy exotického ovoce? • Karambola, ananas, papája, kokos, Nashi hruška, kiwano, granátové jablko, kumkvat, Galia meloun, avokádo, liči čínské, granadila, mango, opuncie, limeta, mochně • Pomocí Internetu a literatury zkuste vyhledat tyto ovocné druhy • Některé z nich určitě znáte, ale s některými vám bude muset pomoci váš učitel • Dále můžete zjistit, kde se ovoce pěstuje a propojit to se zeměpisnými znalostmi • Z letáků, které nám dodávají do schránek, můžeme sestavit přehlídku exotických druhů, které ještě neznáme • Pokud chodíme do hypermarketů nakupovat, můžeme si ve třídě udělat ochutnávku exotických druhů ovoce
- 67 -
5.1.7.4 Pracovní úkol č.4 Děti rozdělíme ve třídě na 4 pracovní skupiny, a která skupina po dobu 3 minut vypíše nejvíce druhů ovoce (nebo zeleniny) vyhrává. 5.1.7.5 Pracovní úkol č.5 Teď, když už máme vyjmenováno velké množství druhů ovoce (zeleniny), je zapotřebí, se seznámit s těmi, které známe podle názvů, ale nevíme, jak vypadají a nevíme, jakou mají chuť. K tomuto úkolu můžeme využít například Internet, odborné knížky, nebo letáky, které nám chodí z velkých obchodních řetězců. Můžeme si s dětmi naplánovat ochutnávku méně tradičních druhů ovoce. 5.1.7.6 Pracovní úkol č.6 Pro děti si sestavíme tabulku a zjistíme preference ovoce. Které ovoce máte nejraději, oznámkujte jako ve škole jedničkou. Které máte nejméně rády, oznámkujte pětkou. Podle pořadí ovoce můžeme v hodinách k tomu určených vytvořit ovocný salát, který bude chutnat celé třídě. Tímto průzkumem také dětem ukážeme, že každý z nás muže mít jiné preference chutí. Pořadí Jablka Pomeranč Banán Broskev Jahody Kiwi Třešně Mango Meruňky Hrozny
- 68 -
Mandarinka Meloun Kokos Hruška Ananas Rybíz Citron Grep
5.1.7.7 Pracovní úkol č.7 Nejlépe v září, kdy je ještě velké množství ovoce (zeleniny) a kdy nebývá nouze o jednotlivé druhy, vyzveme žáky, aby každý přinesl 1 – 3 druhy ovoce a ukážeme tím velkou rozmanitost výběru. Je důležité se předem dohodnout, kdo který druh přinese, aby se nám nesešly pouze některé druhy. 5.1.7.8 Pracovní úkol č.8 Vypíšeme, které druhy ovoce a zeleniny si můžeme vypěstovat sami, nebo je máme od prarodičů, a které nakupujeme pouze v obchodech. Tento úkol je vhodnější pro vesnické školy. 5.1.7.9 Pracovní úkol č.9 Zjišťujeme, jaká je průměrná cena ovoce, které se prodává ve vašem obchodě a jaká je průměrná cena ovoce v hypermarketech.
- 69 -
5.1.7.10 Pracovní úkol č.10 Vyjmenujte všechny druhy ovoce, které poznáte na obrázku (14 druhů):
______________________
______________________
______________________
______________________
______________________
______________________
______________________
______________________
______________________
______________________
______________________
______________________
- 70 -
5.2 Zelenina
Téma Zelenina – úvod a rozdělení 5x denně sáhněte po zelenině Co jsou dusičnany Jak snížit koncentraci dusičnanů v zelenině Nakupovávání a zpracovávání zeleniny Vláknina Úkoly k procvičování tématu Celkem
5.2.1
Hodinová dotace 1,0 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 1,0 4,5
Zelenina – úvod a rozdělení
Obsahuje látky a složky, které zlepšují obranyschopnost organismu proti různým chorobám a zpomalují některé nežádoucí procesy v našem těle. Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala doporučení konzumovat ovoce a zeleninu 5x denně (jak v čerstvé, tak i v zpracované formě). V celkovém množství 0,5 kg na osobu a den.1 Většina zeleninových druhů obsahuje vždy několik účinných látek pro dokonalou činnost našeho organismu. ♦ Košťáloviny – kapusta, květák, brokolice, růžičková kapusta, kadeřávek, kedluben, čínské zelí a křen obsahují vysoké množství vitamínu C a karotenoidy, hlavně lutein a betakarotén, jimž se přisuzuje antikancerogenní účinek. Některé z těchto zelenin mohou negativně ovlivnit činnost štítné žlázy. Jsou také zdrojem vitamínu K, ale pozor u lidí s poruchami krvetvorby. Zajímavé je, že ještě před 15 lety byla brokolice spíše exotickou rostlinou, dnes se využívá v české kuchyni dosti často a z výzkumu vyplývá, že má antikancerogenní účinky. 1
PRUGAR, J. : Funkční potraviny, TEST, časopis pro spotřebitele, 10/2004 Praha
- 71 -
♦ Cibulnaté zeleniny – cibule, šalotka, česnek, pór, pažitka. Obsahují sirné sloučeniny, které mají antimikrobiální účinek. Působí příznivě v organismu a usmrcují mikroby v trávicím traktu. Uplatňují se v regulaci ústní a střevní mikroflóry. Jsou bohaté na vitamíny. Česnek má například antibiotické účinky a příznivě ovlivňuje trávení. ♦ Listová zelenina – saláty, pekingské zelí, špenát, mangold, kopr, fenykl, čekanka, řapíkatý celer. Obsahují vitamíny, flavonoidy a karotenoidy. Společným znakem těchto zelenin je vysoký obsah zeleného barviva chlorofylu a vysoký obsah minerálů – Ca, Mg, K, F, Fe. Také je ve velké míře obsažena kyselina listová. ♦ Kořenová zelenina – mrkev, karotka, petržel, celer, pastinák, černý kořen, červená řepa. Tato zelenina je velmi dobře skladovatelná. Mrkev je důležitou součástí dětské výživy. Pokud konzumujeme mrkev a jiné zeleniny je důležité přidat k pokrmům rostlinný olej, bez něhož by bylo využití betakarotenu pro organismus malé. Celer obsahuje vysoké množství draslíku. ♦ Plodové zeleniny – rajčata, papriky, lilek, okurky, tykve, cukiny, patisony, melouny. Obsahují taktéž velké množství minerálních látek, vitamínů a rostlinných barviv. Hlavně v rajčatech se objevuje látka lykopen, který je velmi stálý i při tepelné úpravě a o němž je známo, že působí protikarcinogenně. Lykopen je příkladem toho, že není vždy nejlepší veškerou zeleninu konzumovat v syrovém stavu, ale i po tepelné úpravě si může zachovávat vynikající vlastnosti. Proto se doporučuje jako vhodný doplněk stravy rajčatová šťáva, protlaky i kečupy bez chemické konzervace. ♦ Luskoviny – hrách, fazolka, kukuřice. Většinou je konzumujeme ve zpracovaném stavu, pouze hrášek v syrovém. ♦ Vytrvalé zeleninové druhy – chřest, artyčoky, rebarbora, křen. Artyčoky jsou vhodné pro diabetiky, protože obsahují inulin.
- 72 -
5.2.2
5x denně sáhněte po zelenině (ovoci)
Prospívá našemu tělu z několika důvodů: • snižuje koncentraci nebezpečného cholesterolu v krvi • zlepšuje poměr draslíku a sodíku v krvi a tím chrání srdce • zlepšuje proces trávení (vláknina) • nemá velké množství kJ a tím dopomáhá ke štíhlé linii • je významným zdrojem vitamínů, minerálních látek, enzymů
Děti dávají přednost spíše ovoci před zeleninou, protože preferují sladkou chuť. Je velmi důležité už od prvních příkrmů (kolem 6 měsíce věku dítěte) děti zvykat na zeleninu, aby se jí v pozdějším věků nevyhýbaly. Pokud bude dítě jíst jen vybrané druhy zeleniny (ovoce), vystavuje se nedostatku některých látek důležitých pro jeho vývoj.
5.2.3
Co jsou dusičnany?
V souvislosti se zeleninou se často diskutuje o dusičnanech. Dusičnany samy o sobě nejsou příliš nebezpečné, ale mohou se změnit na dusitany a ty se mohou podílet na vzniku rakovinotvorných látek, nitrosaminů. Případné negativní účinky mohou být vyváženy vysokými hodnotami vitamínů C, E a karotenoidů. Dusičnany nepřijímáme pouze v zelenině, ale získáváme je hlavně z uzenin a pitné vody. Zde už ale nejsou ochranné faktory ve formě vitamínů, takže se zde mohou jevit jako škodlivější. Jejich hodnoty v uzeninách a pitné vodě se musí kontrolovat. Velmi přísné limity jsou pro výživu kojenců a batolat. Nejvíce dusičnanů se v zelenině nachází počátkem jara, hlavně v rychlené zelenině. Množství dusičnanů také závisí na množství slunečního světla, kterému je rostlina vystavena. V některých zeleninách je koncentrace
- 73 -
dusičnanů větší, například saláty, špenát, červená řepa. Koncentrace dusičnanů kolísá v rostlinách i během dne. Největší koncentrace bývá vždy ráno.
5.2.4
Jak snížit koncentraci dusičnanů v zelenině?
• Vařením ve vodě (-75%), tím ale ztrácíme i některé vitamíny. Jsou však také zeleniny, které bez tepelné úpravy nekonzumujeme – například špenát • Odstraněním vnějších listů a silných řapíků, kde je koncentrace nejvyšší
5.2.5
Nakupování a zpracování zeleniny?
• Nakupovat jen tolik, kolik spotřebujeme v průběhu několika dnů, nedělat zásoby na několik týdnů • Zjistit si kvalitu zeleniny při nákupu, raději si nabírat zeleninu sami, nenechat se obsluhovat prodavačem (někdy se snaží prodat i nekvalitní zboží • Vybírat nejkvalitnější kusy (nesmí být zvadlé, plesnivé, hnijící) • Příliš velké kusy mohou být dřevnaté, nebo mohou mít moučnou chuť • Zeleninu skladujeme neomytou, abychom neporušili svrchní vrstvu, která brání zeleninu proti bakteriím • Snažíme se vybírat sezónní zeleninu, která obsahuje nejvíce vitamínů
- 74 -
5.2.6
Vláknina
Zelenina a ovoce jsou tvořeny z 80 – 95% vody, ale skrývají v sobě významnou látku a tou je vláknina. Je pro organismus nestravitelná, ale má velký význam při trávení a odstraňování škodlivých látek z těla. Vláknina absorbuje vodu, zmnožuje střevní obsah a tím urychluje jeho pasáž ve střevech. Působí tak v prevenci zácpy.1
5.2.7
Úkoly k procvičování
5.2.7.1 Pracovní úkol č.1 Bojíte se, že nemůžete dodržet 5x denně ovoce a zeleninu? • Sklenice 100% zeleninové (ovocné) šťávy • Snídaně: o Slaná – chléb se sýrem doplníme zeleninou o Sladká – tvarohová grahámová buchta bude doplněna ovocem • K obědu si dopřejte salát, jako doplněk k hlavnímu jídlu • Na dopolední i odpolední svačinu si dopřávejte zeleninu (ovoce) podle libosti • K večeři si nezapomeňte vzít alespoň kousek zeleniny. • Pokud nás přepadne mlsavá nálada, nakrájíme si plný talíř zeleniny (ovoce) a klidně jej celý spořádáme
5.2.7.2 Pracovní úkol č.2 Děti rozdělíme ve třídě do několika skupin a podle předchozího plánu budou sestavovat jídelníček tak, aby dosáhly 5 porcí zeleniny (ovoce).
1
BRÁZDOVÁ, Z.: Výživa člověka. 1. vyd. Vyškov, VVŠ PV, Vyškov, 1995
- 75 -
Všechny návrhy se postupně ve třídě přečtou a společně celá třída odsouhlasí, jestli a proč je návrh dobrý nebo špatný. 5.2.7.3 Pracovní úkol č.3 Příprava salátu: • 4 velké zelené papriky, 1 pórek, jemně nasekaný kopr • zálivka – lžíce rostlinného oleje, 3 lžíce bílého jogurtu, zakapeme citrónovou šťávou, lžička třtinového cukru, sůl • postup – papriky nakrájíme na nudličky, přidáme nakrájený pórek a posypeme nakrájeným koprem. Vše smícháme se zálivkou a necháme odležet alespoň ½ hodiny v lednici Podáváme s celozrnným chlebem či bagetou
Postup při přípravě salátu: • Zajistíme si kvalitní zeleninu pro přípravu (různé druhy zeleniny) • Před úpravou zeleninu vždy důkladně omyjeme pod tekoucí vodou • Zeleninu zbavíme méně kvalitních částí (nikdy nepoužíváme zeleninu nahnilou či plesnivou) • Zeleninu krájíme nejlépe nerezovým nožem (čím menší kousky zeleniny vytvoříme, tím větší množství vitamínů ztrácíme) • Přichystáme si zálivku – jogurt, olivový olej, koření, sůl • Konzumujeme hned po přípravě, například s celozrnným pečivem
5.2.7.4 Pracovní úkol č.4 Vypočítejte si, kolik vitamínu C jste včera získali z konzumace zeleniny. Denní dávka je 70mg vitamínu C. K tomuto úkolu budeme zřejmě potřebovat potravinové tabulky, které vydala Společnost pro výživu ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR. Tyto tabulky by měly být
- 76 -
alespoň v jednom exempláři na každé škole. Pokud je nemáme, můžeme využít internetu. Zelenina čerstvá – 100g
mg vitamínu C 6,9 22,4 44,8 81,3 38,3 4,9 5,9 161,5 66,4 22,4 22,6 8,1
Zelenina nakládaná – 100g
mg vitamínu C 1,9 10,5 1,9 7,5 13,8 13,4
Cibule Hrášek zelený Kedlubny bílé Kopr Květák Mrkev Okurka Paprika Pažitka Rajčata Ředkvičky Salát hlávkový
Červená řepa Hrášek sterilovaný Karotka Okurky Rajčatová šťáva Zelí bílé kysané
5.2.7.5 Pracovní úkol č. 5 Zjistěte, kolik korun jste jako rodina zaplatili za týdenní nákupy zeleniny a ovoce a rozpočítejte na jednotlivé členy rodiny. Za stejné období si spočítejte, kolik korun jste zaplatili za sladkosti a cukrovinky. Možná se budete divit, za co vaše rodina utrácí více peněz. Pokud se snažíme lidem vštěpovat 5x denně zeleninu a ovoce, jejich častým argumentem je, že tato komodita je drahá. Sami při plnění tohoto úkolu uvidíte, jaká je skutečnost a za co člověk utrácí víc peněz. Jestli ve vaší rodině vyhrává zelenina a ovoce pak zasloužíte pochvalu.
- 77 -
5.2.7.6 Pracovní úkol č.6 Vyjmenujte všechny druhy zeleniny, které poznáte na obrázku (22 druhů):
______________________
______________________
______________________
______________________
______________________
______________________
______________________
______________________
______________________
______________________
______________________
______________________
______________________
______________________
______________________
______________________
______________________
______________________
- 78 -
5.3 Brambory Hodinová dotace 1,0 0,5 0,5 0,5 0,5 1,0 4,0
Téma Brambory – jejich rozšíření Složení brambor Nákup brambor Technologická úprava brambor Bramborové slané pochutiny Úkoly k procvičování tématu Celkem
5.3.1
Rozšíření brambor
Brambory pochází z Jižní Ameriky, zřejmě z oblasti Chile. Podle dochovaných záznamů byly přivezeny do Španělska v roce 1565 a do Střední Evropy v roce 1654. Nejdříve se pěstovaly jako okrasné rostliny. Až koncem 18. století se jejich pěstování rozšířilo a získaly na oblibě. Vzestupná produkce brambor znamenala konec hladu a jiných epidemií, obvyklých hlavně při neúrodě obilovin. Nejvýznamnější rozmach v pěstování brambor byl zaznamenán v 1. polovině 18. století.
1
Brambory jsou vedle obilovin nejrozšířenější potravinou. Dříve patřily k potravinám základním (dodávaly velké množství energie), nyní patří brambory spíše k potravinám doplňkovým a slouží k dosažení vyvážené stravy. Jejich funkce pro organismus je objemová – sytící. Další funkce je ochranná, jejíž význam spočívá ve vysokém obsahu vitamínu C. Spotřeba brambor ke konzumním účelům v posledních letech spíše klesá. Z hlediska nutričního lze poukázat na vzájemné doplnění brambor a k nim přidávaného mléka. Mléko je chudé na stopové prvky (Fe, J), které jsou
1
INGR, I. : Zpracování zemědělských produktů, 1.vyd. Brno, MZLU Brno, 1993
- 79 -
dostatečně zastoupeny v bramborách. Mléko naopak vysokým obsahem vápníku vyrovnává jeho nedostatek v bramborových hlízách.1
5.3.2
Složení brambor
• Látky, které dodávají tělu potřebnou energii o Škrob
87%
o Dusíkaté látky
10%
o Tuky
1 – 2%
• Neenergetické látky o Vláknina, vitamíny, minerální látky, alkaloidy, barviva, kyseliny Obsah jednotlivých složek v bramborách se značně mění v závislosti na půdě, odrůdě a uskladnění. Škrob je nejvýznamnější složkou hlízy bramborové. Mezi hlavní cukry, které jsou obsaženy v bramborách patří glukóza, fruktóza a sacharóza. Dusíkaté látky jsou pro výživu lidí z těchto látek nejvýznamnější. Bramborová bílkovina se nazývá tuberin a je vysoce hodnotná z nutričního pohledu. Označíme – li mléčnou bílkovinu indexem 100, dosahuje bílkovina masa hodnotu 90 a bramborová bílkovina hodnotu 80. to znamená, že vyšší biologickou
hodnotu
má
bramborová
bílkovina,
než
bílkoviny
v obilovinách a luštěninách. 2 Vitamíny obsažené v bramborové hlíze – A, B1, B2, B5, B6, kyselina pantotenová, listová, nižší obsah vitamínu C než vitamínů skupiny B
5.3.3
Nákup brambor
• Nakupujeme jenom takové množství, které spotřebujeme • Brambory nesmí být zelené 1 2
INGR, I. : Zpracování zemědělských produktů, 1.vyd. Brno, MZLU Brno, 1993 INGR, I. : Zpracování zemědělských produktů, 1.vyd. Brno, MZLU Brno, 1993
- 80 -
• Brambory nesmí být zmrzlé (jsou potom nasládlé) • Brambory nesmí být poškozené či popraskané • Při prodeji nesmí mít hlízy na sobě klíčky • Nesmí být měkké či scvrklé • Nesmí být zapařené či mokré (pozor na vhodný obal a plísně)
5.3.4
Technologická úprava brambor
Pokud brambory připravujeme šetrně, můžeme v nich uchovat velké množství významných výživových látek. Pokud ale brambory upravujeme nešetrně, vznikne z nich hmota, která nás pouze zasytí, ale nedodá žádné vitamíny. Vhodné úpravy brambor: • Vaření (vkládáme brambory až do vřící vody, brambory nevaříme až do úplného změknutí, necháme je dojít pod pokličkou) • Vaření v páře (nejšetrnější úprava, ale potřebujeme speciální nádobí) • Pečení v horkovzdušné troubě Nevhodné úpravy brambor: • Smažení • Fritování Při těchto úpravách se do brambor dostává významné množství tuků, které jsou pro naše tělo nežádoucí. Z velmi zdravého a vhodného pokrmu se v průběhu úpravy vytvoří z brambor nevhodná potravina, která při dlouhodobé konzumaci (hranolky každý den) může být pro organismus zdravotně nebezpečná. V roce 2004 proběhla tiskem zpráva, že brambory, které jsou upravovány při teplotě nad 180° C, obsahují škodlivý akrylamid, který je rakovinotvorný. Tato zpráva se nepotvrdila, ale při fritování a smažení vzniká další nebezpečná látka – polycyklické aromatické
- 81 -
uhlovodíky. Proto je důležité používat tyto úpravy jen ve výjimečných případech.
5.3.5
Bramborové slané pochutiny
Velmi často se jedí bramborové chipsy, různé výrobky z brambor, které mají vysoký podíl tuků a solí a jsou naprosto nevhodné pro zdravou výživu. Slaná chuť, kterou v těchto výrobcích přijímáme, je návyková. Těmito pochutinami ve svém těle zatěžujeme hlavně ledviny (vylučování solí) a játra (metabolismus tuků v organismu).
5.3.6
Úkoly k procvičování
5.3.6.1 Pracovní úkol č.1 Co uděláte, když vám v domácnosti zezelenají hlízy brambor? 5.3.6.2 Pracovní úkol č.2 Jak se jmenuje látka obsažená v zelených hlízách brambor? Název nalezněte pomocí Internetu či literatury. 5.3.6.3 Pracovní úkol č.3 Jakou energetickou hodnotu
mají
brambory.
energetických tabulek nebo Internetu 5.3.6.4 Pracovní úkol č.4 Bramborový salát, který je zdravý a bez majonézy. • 1kg brambor • 2 velké sterilované okurky • 1 velká cibule, celer, mrkev, petržel • 1 kelímek nízkotučného jogurtu • 2 vařená vejce
Vyhledejte
pomocí
- 82 -
• sůl, špetka pepře Brambory uvaříme a vychladlé nakrájíme na kostičky, přidáme 2 nakrájené okurky, velkou nakrájenou a spařenou cibuli, do měkka uvařenou a nakrájenou mrkev, celer a petržel. Zamícháme kelímek nízkotučného jogurtu, přidáme 2 nakrájená vejce a dochutíme solí a pepřem. Je to vhodný tip na vánoční salát a uvidíte, že vám po něm nebude těžko. 5.3.6.5 Pracovní úkol č.5 Koupíme bramborové chipsy a podle obalu zjistíme: • Energetickou hodnotu • Množství obsaženého tuku • Množství obsažené soli
5.4 Obiloviny Hodinová dotace 0,5 0,5 1,0 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 5,0
Téma Obiloviny – úvod, spotřeba Obiloviny z výživového pohledu Vláknina Stavba zrna Chemické složení Obiloviny využívané pro výživu Pekárenské výrobky Chléb a jeho výroba Úkoly k procvičování tématu Celkem
5.4.1
Obiloviny – úvod, spotřeba
Obiloviny jsou historicky nejvýznamnější složkou zajišťující výživu obyvatelstva.
Z celosvětového
hlediska
jsou
obiloviny
významnou
obchodní a výživovou komoditou. K tomu, abychom si mohli sníst dobrý rohlík nebo chléb je dlouhá cesta od výsadby, úpravy, zpracování a
- 83 -
skladování jednotlivých obilovin. Obiloviny jsou známy z nálezů už z mladší doby kamenné a dále pak z nálezů z oblastí řek Eufratu a Tigridu. Také se pěstovaly ve starověké Číně. Dnes, pokud jsou příznivé podmínky, se obilí pěstuje po celém světě. Pšenice, žito a ječmen pocházejí z oblastí jihozápadní Asie a Středomoří. Z oblasti Asie pochází také rýže. Žito a oves byly původně plevely a později z nich člověk vytvořil kulturní rostliny. 1 Největší producenti obilí jsou Čína, USA, Rusko, Indie a Evropská unie. Ze všeho obilí se nejvíce pěstuje pšenice – 29%, rýže – 27%, kukuřice – 25 %, ječmen – 10% a ostatní je 9%. Obiloviny v České republice2 • Pokrývají 35% energetické hodnoty • Zajišťují 30% konzumace bílkovin • Zajišťují 10% konzumace tuků • Zajišťují 56% konzumace sacharidů
5.4.2
Obiloviny z výživového pohledu
Podle údajů FAO dodávají lidstvu téměř jednu polovinu energetické hodnoty a jednu polovinu konzumovaných bílkovin. Vysoký podíl obilovin na příjmu energie a bílkovin je v rozvojových zemích. To, jaká je sklizeň, často rozhoduje o životě a smrti mnoha lidí. 3 Kromě zajištění hlavních živin, což jsou sacharidy a bílkoviny, důležitost obilovin spočívá v obohacení stravy významnými nutričně – biologicky hodnotnými látkami. Nejdůležitější neenergetickou látkou v obilovinách je vláknina. Vláknina obsažená v obilovinách má stejné pozitivní vlastnosti pro zdravotní stav člověka jako vláknina, využívaná z ovoce a zeleniny. 1
INGR, I. : Zpracování zemědělských produktů, 1.vyd. Brno, MZLU Brno, 1993 PELIKÁN, M. : Zpracování obilovin a olejnin, 1.vyd, Brno, MZLU Brno, 1996 3 PELIKÁN, M. :Zpracování obilovin a olejnin, 1.vyd, Brno, MZLU Brno, 1996 2
- 84 -
5.4.3
Vláknina
• Pozitivní vlastnosti o Udržuje správnou funkci tlustého střeva o Vyvolává dříve pocit nasycení o Ovlivňuje
pravidelnost
vyprazdňování
(snižuje
riziko
chronické obstipace a rakoviny tlustého střeva) o Zvyšuje vylučování tuků z těla o Brzdí resorpci tuků střevem do organismu a krevního oběhu o Rozpustné části vlákniny váží cholesterol a snižují jeho hladinu v krevním séru o Snižuje riziko kardiovaskulárních chorob o Zasahuje pozitivně do bilance žlučových kyselin o Uplatňuje se pozitivně u diabetiků – reguluje hladinu cukru v krvi • Negativní vlastnosti o Rychlejší průchod tráveniny střevem – snižuje se využitelnost potravy o Cereální vláknina zvyšuje obsah kyseliny fytové a ta může s některými prvky (Ca, Mg, K, Na, Fe, Zn) vytvářet nerozpustné komplexy a snížit tak využitelnost těchto látek o Interakce vlákniny a léků snižuje jejich využitelnost a tím může zeslabit jejich účinek
Vzhledem k převažujícím kladným účinkům lze vlákninu v podobě cereálií, ovoce a zeleniny doporučit. Negativní vlastnosti přicházejí jen v jednotlivých případech, kdy je vláknina konzumována ve velké míře a to
- 85 -
např. u výživových doplňků. Při běžné konzumaci u zdravého člověka žádné riziko nehrozí. Doporučená denní dávka je 30g vlákniny.1 Potravina Celozrnný chléb Konzumní chléb Corn flakes Pečené brambory Sušené meruňky Mrkev Loupaná rýže
5.4.4
Velikost porce 80g 80g 30g 200 g 30g 100g 50g
Obsah vlákniny 7,0 g 3,6 g 0,8 g 5,0 g 6,8 g 3,4 g 1,4 g
Anatomická stavba zrna
Každá obilka se skládá z endospermu, klíčku a obalových vrstev. Jednotlivé části zrna, jsou závislé na vnějších faktorech např. odrůda, půda, podnebí, hnojení. Endosperm obsahuje škrob a bílkoviny a tvoří 84 – 86% obilky. Při zpracování se právě z endospermu vytváří mouka. Klíček je zárodek života nové rostliny, obsahuje tuky, cukry, bílkoviny, enzymy a vitamíny (B, E). Obaly chrání zrno před vysycháním.
5.4.5
Chemické složení zrna
• Voda 14 – 17% • Sacharidy se nacházejí ve formě cukrů, škrobu, hemicelulóz a celulóz • Dusíkaté látky tvoří bílkoviny složené a jednoduché. Důležitou vlastností zásobních bílkovin je tvorba lepku, který hraje klíčovou úlohu při kynutí těsta. Na lepek může být u člověka vytvořena alergie, která se může projevovat průjmy a nevolnostmi. Takto nemocný člověk musí dodržovat bezlepkovou dietu • Tuky tvoří hlavně nenasycené mastné kyseliny • Minerální látky – K, P, Mg 1
BRÁZDOVÁ, Z.: Výživa člověka. 1. vyd. Vyškov, VVŠ PV, Vyškov, 1995
- 86 -
• Enzymy působí jako biokatalyzátory • Barviva – největší zastoupení mají karotenoidy • Vitamíny – zejména skupiny B
5.4.6
Obiloviny využívané pro výživu Pšenice, ječmen, oves, žito, kukuřice, rýže, proso, pohanka. Ze všech
těchto obilovin se vyrábí mouka, z níž lze péct různé výrobky. Taktéž se tyto obiloviny mohou využívat k výrobě těstovin. Pšenice a žito jsou hlavními komoditami pro výrobu chleba. Ječmen se využívá k výrobě krup, které jsou velmi vhodné pro správnou výživu. Kroupy jsou vyráběny v několika velikostech od nejmenších perliček až po velké kroupy. Oves je významný ve zdravé výživě, vyrábějí se z něj ovesné vločky, které tvoří základ pro müsli. Dále se z ovesných vloček vyrábějí instantní ovesné kaše, které může lehce využít pro správnou snídani či oběd. Kukuřice je vhodná pro výrobu krupice a je základem pro výrobu extrudovaných výrobků. V obchodě je koupíme ve formě kukuřičných chlebíčků či plátků. Rýže se využívá na vaření jako příloha, či k výrobě mouky, nebo extrudovaných výrobků. Proso se využívá pro výživu ve formě jáhel. Vaří se z nich kaše, či sladká jídla s ovocem
5.4.7 Pekárenské výrobky Chléb, rohlíky, housky, grahámy, dalamánky, vícezrnné pečivo, kornšpitz, bageta, veka
5.4.8 Chléb a jeho výroba Nejvýznamnějším pekárenským výrobkem je chléb. Dříve se chléb vyráběl pomocí kvasu, dnes se může vyrábět pomocí směsí a droždí. Při klasické přípravě pomocí kvasu se nejdříve připravil žitný kvas. To je řídké
- 87 -
zkvašené těsto z vody a žitné mouky. Když těsto vyzraje, znovu se promíchá s žitnou moukou a vodou a nechá se kynout. Toto se opakuje ještě jedenkrát. Zráním v kvasu vznikají kyseliny, které chlebu dodávají specifickou vůni a chuť. Žitná mouka dodává vláčnost a prodlužuje trvanlivost. Tato technologie je náročná na čas a prostory. Druhá možnost pečení chleba je pomocí tekutých nebo sušených kvasů. Použije se mouka, přidá se droždí a nechá se vykynout. Při tomto procesu se netvoří kyseliny a ty se dodávají do těsta uměle. Chléb se může připravovat již z hotových práškových směsí, které stačí promíchat s vodou popř. přidat droždí, pokud není v sušeném stavu. Takovou směs si můžeme koupit i pro domácí pečení chleba. Chléb patří mezi základní potraviny a nesmí se k němu přidávat žádná barviva, nebo jiné látky. Ale to platí jen pro chléb připravovaný z kvasu. Ostatní chleby připravované z mouky, droždí a různých směsí nejsou považovány za základní potraviny. Proto vždy ty nejtmavější chleby nemusí být nejzdravější. Druhy chlebů: • Pšeničný je tvořen z 90% pšeničnou moukou • Žitný je tvořen z 90% žitnou moukou • Pšenično – žitný je tvořen alespoň z 50% žitnou moukou • Celozrnný musí obsahovat alespoň 80% celozrnné mouky • Vícezrnný – do těsta se přidávají i jiné obiloviny (pohanka, amarant, luštěniny, olejniny) • Speciální chleby – mohou obsahovat obilné vločky a klíčky, brambory, česnek, … Nejzdravější pro naše tělo je celozrnný chléb. Vyrábí se z celozrnné mouky, která obsahuje velké množství vlákniny. U vícezrnného chleba se do základního těsta přidávají jiné obiloviny a stačí, aby jejich množství
- 88 -
přesáhlo 5% celkové hmotnosti. Pokud se chléb jmenuje např. bramborový nebo slunečnicový, musí obsahovat alespoň 10% této komodity.
5.4.9
Úkoly k procvičování
5.4.9.1 Pracovní úkol č.1 Vyjmenuj některé další potraviny a cereálie, kde se domníváš, že bude obsažena vláknina 5.4.9.2 Pracovní úkol č.2 Domníváš se, že je vláknina obsažena i v živočišných potravinách (maso, mléko, vejce, jogurty) 5.4.9.3 Pracovní úkol č.3 Při návštěvě obchodu zkuste zjistit, jaké velikosti krup prodávají a podívejte se na jejich strukturu. Pokud máte kroupy doma, přineste je na ukázku do hodiny. 5.4.9.4 Pracovní úkol č.4 Příprava jáhelníku • 300g jáhel • 1l mléka • ½ kg švestek • cukr třtinový, skořice Jáhly uvaříme v mléce, do vymazané misky prokládáme jednotlivé vrstvy jáhel a švestek, posypeme třtinovým cukrem a skořicí a necháme zapéct 20 minut v troubě. Tento jáhelník by mohl být alternativou rýžového nákypu, který se hojně připravuje ve školních jídelnách.
- 89 -
5.4.9.5 Pracovní úkol č.5 • Proč dříve vydržel chléb čerstvý několik dnů i týdnů? • Proč bychom neměli balit chléb do sáčků a pokud už je zabalený z obchodu, proč bychom měli obal sundat? • Jak nejlépe skladovat chléb v domácnosti? • Vzpomenete si, jak skladovala chléb babička v díle Boženy Němcové?
5.4.9.6 Pracovní úkol č.6 Vezmeme několik plátků čerstvého chleba, zabalíme je do mikrotenového sáčku, dáme ve třídě na světlé místo a pozorujeme, za jak dlouho se objeví plíseň. 5.4.9.7 Pracovní úkol č.7 Můžeme takto plesnivý chléb skrmovat domácími zvířaty (slepice, prasata)?
- 90 -
5.5 Civilizační choroby (v závislosti na výživě) Hodinová dotace Onemocnění ze špatné výživy 0,5 Kouření, vliv na zdraví, rizika 1,0 Alkoholismus, vliv na zdraví, rizika 0,5 Obezita 0,5 Vysoký krevní tlak, ischemická choroba srdeční, náhlá mozková 0,5 příhoda, rizika a prevence Diabetes, rizika a prevence 0,5 Rakovina tlustého střeva, prevence 0,5 Zubní kaz, prevence 0,5 Mentální anorexie a bulimie, příznaky nedostatečné výživy, 0,5 prevence Celkem 5,0 Téma
5.5.1
Onemocnění ze špatné výživy (kwashiorkor a marasmus)
Základem správné výživy je zejména pestrost a různorodost, neboť žádná z potravin neobsahuje bez výjimky všechny živiny pro tělo potřebné. V každodenní stravě by proto měly být zastoupeny všechny 4 základní skupiny potravin. Mléko a mléčné výrobky, ovoce a zelenina, chléb a obilné produkty a maso, vejce a luštěniny. Individuální potřeba jednotlivých živin a energie se značně liší, v závislosti na velikosti těla, věku, pohlaví a životním stylu. Průměrná dospělá žena potřebuje denní energetický příjem 8 400 kJ, průměrný muž 11 500kJ. Poruchy výživy spočívají buď v nadměrném, nebo naopak nedostatečném příjmu některých živin či základních prvků, nebo v přítomnosti některých jedovatých látek v potravě. Výživa s nedostatečným obsahem sacharidů
- 91 -
většinou bývá
i s nedostatečným množstvím proteinů, což
vede
k proteinově – kalorické malnutrici.1 Výskyt této nemoci je častý v Africe a Asii. Je důsledkem chudoby a hladomorů. K nedostatečnému příjmu bílkovin rovněž vedou extrémní pokusy o zhubnutí (anorexia nervosa), alkoholová, drogová či léková závislost. S nedostatečností některých specifických živin souvisí i některé choroby trávicího systému:
např.
celiakie (alergie na lepek – pšenice, žito, ječmen), Crohnova choroba, některé druhy anemií. V důsledku nadměrného příjmu energie může vznikat obezita. Zvýšená konzumace tučných potravin se považuje za rizikový faktor při onemocněních aterosklerózy, ischemické choroby srdeční a rakoviny. Strava může být také kontaminována průmyslovými látkami, pesticidy (PCB – polychlorované bifenily).
Zdroje základních živin – proteiny Potravina Hovězí maso libové Tuňák v konzervě Pšeničné klíčky Kuře libové Sýr čedar Vařená vejce
Obsah proteinů (g / 100g) 31 28 27 26 26 12
Zdroje základních živin – sacharidy Potravina Cukr bílý Rýže bílá nevařená Ovesné vločky Těstoviny nevařené Mouka bílá Fazole nevařené Chléb celozrnný
Obsah sacharidů (g / 100g) 100 87 84 84 80 45 37
1
BRÁZDOVÁ, Z.: Výživa člověka. 1. vyd. Vyškov, VVŠ PV, Vyškov, 1995
- 92 -
Zdroje základních živin – tuky Potravina Oleje Máslo Paraořechy Párky vepřové Šlehačka Vaječný žloutek Zdroje základních živin – vláknina Potravina Otruby Meruňky sušené Fazole vařené Chléb celozrnný Kukuřice cukrová Celer
Obsah tuků (g / 100g) 100 81 67 42 39 30
Obsah vlákniny (g / 100g) 44 24 12 9 6 5
Uvedené hodnoty jsou orientační, přesný obsah závisí vždy na mnoha faktorech a způsobu měření. 5.5.1.1 Marasmus ♦ Sešlost, zchátralost, těžká forma bílkovinné a energetické podvýživy ♦ Dochází k ní při hladovění (rozvojové země, anorexia nervosa) ♦ Zakrnělý růst, tělo vyzáblé a vychrtlé, kůže je povadlá v důsledku ztráty svalové hmoty ♦ Průjem a dehydratace ♦ Déletrvající marasmus může způsobit trvalou mentální retardaci a zpomalení růstu
5.5.1.2 Kwashiorkor ♦ Zpomalení růstu a opuchlý vzhled (hromadění tekutin v tkáních) ♦ Pacient je apatický, zesláblý, lehce podrážděný, neaktivní ♦ Dochází ke zvětšení jater a snížení rezistence vůči infekcím ♦ Výživa chudá na kJ, bílkoviny a některé stopové prvky (Zn, Se)
- 93 -
5.5.2
Kouření
Je identifikováno jako jedno z hlavních zdravotních rizik. Nejznámějším negativním důsledkem kouření je rakovina plic. U kuřáků dýmek a doutníků je to rakovina rtu a jazyka. Pokud kuřák přestane se svou závislostí, rizika rozvoje rakoviny rychle klesají. Dále je kouření spjato s různými druhy onemocnění plic, např. bronchitidy. K příznakům této choroby patří dušnost a vykašlávání. Dalším významným škodlivým důsledkem kouření je ischemická choroba srdeční. Kouření napadá také koronární tepny zásobující srdeční sval a může se projevit jako infarkt myokardu. Poškozovány jsou také tepny dolních
končetin,
v nichž
vyvolává
periferní
cévní
onemocnění.
V nejzávažnějších případech může dojít až k amputaci končetin. Poškození tepen zásobujících mozek může vyústit v mozkovou mrtvici. Velmi nebezpečné je kouření v období těhotenství, děti se rodí s nižší porodní váhou a častěji po porodu umírají na náhlý syndrom úmrtí. Mnohem častěji trpí astmatem, nebo respiračními onemocněními. Velmi nebezpečné je také pasivní kuřáctví, což si uvědomuje většina států v EU a zakazuje kouření na veřejných místech. Tabák obsahuje celou řadu škodlivých látek, které se při spalování uvolňují do kouře, který kuřák vdechuje. Nejnebezpečnější jsou nikotin (který je navíc návykový), dehet a oxid uhelnatý. Nikotin je ona látka, která způsobuje návykovost a stimuluje uvolňování adrenalinu do krevního oběhu
a zvyšuje krevní tlak. Dehet způsobuje chronické dráždění
respiračního ústrojí a pokládá se za hlavní příčinu rakoviny plic. Oxid uhelnatý přechází z plic do krve, váže se na hemoglobin, konkuruje kyslíku a místo komplexu oxyhemoglobinu vzniká karboxyhemoglobin, který nedokáže zabezpečit kyslíkové zásobení. Vysoké hladiny oxidu uhelnatého vedou k chorobným změnám ve stěnách cév a zvyšují riziko trombózy. U
- 94 -
mladých mužů má kouření neblahý vliv na potenci a množství spermií v ejakulátu. Řada kuřáků se obává, že pokud přestanou kouřit, začnou přibývat na váze. Mírné riziko zde skutečně existuje, neboť kouření zrychluje metabolismus a po zanechání kouření se navíc dostavuje větší chuť k jídlu a člověk také častěji potřebuje zaměstnat ruce zvyklé na cigaretu, proto sáhne například po jídle. Dá se ale říci, že mírná nadváha je pořád menším rizikem pro naše zdraví, než kouření.
5.5.3
Alkoholismus
Alkohol je bezbarvá tekutina vznikající fermentací sacharidů. Užívá se pro něj název etanol či etylalkohol. Je složkou alkoholických nápojů jako je pivo, víno a lihoviny. Příbuznou látkou je metanol, který vzniká při špatné technologii destilace, je velmi nebezpečný a jedovatý a vstřebává se i kůží (pozor na různá mazadla z metanolu vyrobená). Společnost se potýká s problémem alkoholové intoxikace a alkoholové závislosti. Alkohol je významným faktorem zvýšené dopravní nehodovosti, násilných činů, rozpadu mezilidských vztahů a různých druhů zneužívání. Na mozek působí alkohol tlumivě, snižuje jeho aktivitu, naopak omezuje strach a úzkost. Čím více alkoholu člověk zkonzumuje, tím více se zhoršuje schopnost koncentrace a rozhodování. Důsledkem nadměrného příjmu alkoholu může být intoxikace, po euforii až bezvědomí. V důsledku periferního rozšíření průsvitu nejmenších cév piják cítí horko, ačkoli ve skutečnosti ztrácí z organismu velké množství tepla. Malé množství alkoholu zvyšuje produkci trávicích šťáv a tím i chuť k jídlu. Velké množství může naopak způsobit zánět žaludku a vznik žaludečních vředů. V důsledku pití alkoholu se zvyšuje produkce moči (má tlumivé účinky na sekreci antidiuretického hormonu). Těžcí pijáci jsou v důsledku tohoto jevu často dehydratovaní.
- 95 -
Pravidelný příjem alkoholu znamená vysoký nárůst přijímané energie. 100g čistého alkoholu poskytuje tělu 2 930kJ. Mnoho alkoholiků zanedbává jídlo, jedí buď málo, nebo nekvalitní stravu, nebo obojí. Alkohol nedodává tělu kromě kJ nic, žádné bílkoviny, vitamíny, minerály a člověk se může dostat do malnutrice. Alkohol přispívá k poruchám a onemocněním důležitých orgánů jakými jsou srdce, játra, cévy, mozek, ledviny. Dlouhodobé účinku alkoholu na organismus Orgán Onemocnění Játra Ztučnění jater, hepatitida, cirhóza a rakovina Mozek a nervový systém Tlumí a dlouhodobě poškozuje funkce mozku a nervů (demence), nedostatek B1, zmatenost, poruchy řeči Kůže Trvalé zarudnutí, povadlá kůže Srdce a krevní oběh Choroby věnčitých tepen, hypertenze, infarkt myokardu Trávicí ústrojí Gastritida, žaludeční vředy, pankreatitida Jazyk, hltan, jícen Rakovina, riziko stoupá v kombinaci s kouřením Močové ústrojí Selhání ledvin Pohlavní ústrojí Impotence Těhotenství Fetální alkoholový syndrom – rozštěp rtu a patra, srdeční vady, abnormální vývoj končetin, nižší inteligence Psychická onemocnění Úzkost, deprese, pracovní a rodinné problémy, sebevraždy
5.5.4
Obezita
Je nadměrné zmnožení tukové tkáně v organismu.1 Po kouření představuje druhou nejvýznamnější příčinu úmrtí, které lze předcházet adekvátní prevencí. Klinické a epidemiologické studie v poslední době prokázaly, že zdravotní rizika a úmrtnost u obezity významně sníží i nevelký pokles hmotnosti o 5 – 10%.
1
KLENER, P. et al.: Vnitřní lékařství. 2. vyd., Praha, Galén, 2001
- 96 -
Kategorie BMI, klasifikace obezity (podle WHO) BMI Kategorie dle WHO < 18,5 Podváha 18,5 – 24,9 Norma 25,0 – 29,9 Preobézní stav 30,0 – 34,9 Obezita 1. stupně 35,0 – 39,9 Obezita 2. stupně > 40,0 Obezita 3. stupně
BMI =
Zdravotní rizika Malnutrice, anorexie Minimální Zvýšená Středně vysoká Vysoká Velmi vysoká
hmotnost (kg ) výška (m 2 )
Typ obezity se určuje také podle charakteru ukládání tuku: ♦ Androidní (mužský) tvar jablko s akumulací tuku převážně v hrudní a břišní oblasti ♦ Gynoidní (ženského typu) tvar hruška s akumulací tuku převážně na hýždích
Obvod pasu a souvislost se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních komplikací obezity Zvýšené riziko Vysoké riziko Muži > 94 cm > 102 cm Ženy > 80 cm > 88 cm Doklad o výskytu obezity již máme z prehistorické doby. Její nositelkou byla i Věstonická Venuše. Tehdy to byl symbol hojnosti a plodnosti. V minulosti byl ale výskyt obezity spíše vzácností. Koncem 20. a v počátku 21. století jsme svědky celosvětové epidemie obezity, která postihuje jak rozvojové, tak rozvinuté země. Česká republika se řadí na jedno z předních míst v prevalenci obezity v Evropě.1 S přejímáním západního životního stylu se obezita stává problémem v zemích, kde se dříve nevyskytovala, např. na ostrově Mauritius. S ekonomickým rozvojem došlo nejen ke 1
HAINER, V., KUNEŠOVÁ, M., et al.: Obezita. 1. vyd. Praha, Galén, 1997
- 97 -
změně stravovacích zvyklostí, ale i ke změně pohybu (automobilizace) a náš výdej energie je téměř minimální. Dětské populace už také většinu času netráví mezi vrstevníky při pohybových hrách, ale raději sedí u počítače či televize. Obezita vzniká v důsledku pozitivní energetické bilance, když dojde k porušení energetické rovnováhy a energetický příjem převýší energetický výdej. Na zvýšeném energetickém příjmu se podílí především zvýšená konzumace tuků. Tuky by se měly na celkovém energetickém příjmu podílet 30%. Ve skutečnosti však představují u naší populace 36 – 38% energetického příjmu, přičemž na venkově může být situace ještě horší. Tuky mají přes svou vysokou energetickou hodnotu malou sytící schopnost, tzn. že po krátké době máte zase hlad. Při zvýšené konzumaci tuků dochází k jeho ukládání do tukových zásob a jejich kapacita je neomezená. Tuk má navíc výborné senzorické vlastnosti a proto jej lidé preferují. ♦ Sacharidy
17 kJ/g
♦ Bílkoviny
17 kJ/g
♦ Tuky
38 kJ/g
Sacharidy na rozdíl od tuků nesehrávají podstatnou roli při vzniku obezity. Při zvýšeném příjmu sacharidů dochází k jejich zvýšenému spalování v metabolismu, které může stoupnout až na dvojnásobek. Až při dlouhodobém a nadměrném příjmu zejména jednoduchých sacharidů (sladkosti, cukrovinky, limonády) je může začít organismus přeměňovat na zásobní tuk. Kapacita ukládat sacharidy do zásob je omezena množstvím jaterního a svalového glykogenu. Sacharidy mají od tuků nižší energetickou hodnotu a vyšší sytící schopnost. Bílkoviny pokud nejsou v kombinaci s tukem (tučné jogurty, tučná masa) nemají výrazný vliv na vznik obezity. Mají nízkou energetickou hodnotu a nejvyšší sytící schopnost. Kapacita ukládat bílkoviny je v organismu omezená. Vláknina
- 98 -
díky své bobtnavosti navozuje pocit sytosti. Alkohol má vysoký energetický obsah a po jeho požití je potlačena oxidace ostatních energetických zdrojů, což má za následek jejich hromadění v organismu a následné přibírání váhy. Na vzniku obezity se velmi výrazně podílí i snížená pohybová aktivita. Faktory předurčující jedince ke vzniku obezity: ♦ Pozitivní rodinná anamnéza obezity ♦ Nižší socioekonomické postavení ♦ Psychická onemocnění (deprese, úzkost, stres) ♦ Anamnéza kolísání hmotnosti (jo – jo efekt) Riziková období pro rozvoj obezity: ♦ Prenatální období – podvýživa plodu během prenatálního vývoje ♦ Doba dospívání ♦ Období těhotenství a kojení ♦ Změna životního stylu – nástup do zaměstnání, založení rodiny, ukončení sportovních aktivit, úrazy, onemocnění, odchod do důchodu ♦ Období kdy člověk přestane kouřit ♦ Užívání léků (kortikoidy, estrogeny, antidepresiva) Zdravotní komplikace obezity: ♦ Diabetes mellitus 2.typu ♦ Endokrinní poruchy ♦ Kardiovaskulární onemocnění ♦ Respirační onemocnění ♦ Gastrointestinální onemocnění ♦ Gynekologické onemocnění ♦ Onkologické onemocnění ♦ Ortopedické onemocnění
- 99 -
♦ Psychosociální komplikace
Léčba obezity: ♦ Změna dietního režimu ♦ Pohybová aktivita ♦ Využití léků ♦ Využití balónků uvnitř žaludku (6 měsíců) ♦ Bandáž žaludku (chirurgická léčba)
5.5.5
Vysoký krevní tlak, ischemická choroba srdeční, náhlá mozková příhoda
Tlak způsobovaný průtokem krve hlavními tepnami organizmu se nazývá krevní tlak. Krevní tlak reaguje na různé tělesné a duševní stavy jako je např. tělesná zátěž, stres či spánek. U tlaku se zjišťují dvě hodnoty. Vyšší hodnota je tlak systolický, je to tlak vyvolaný kontrakcí srdečního svalu a pružnou reakcí aorty (tepny odstupující z levé srdeční komory) na proudící krev. Nižší hodnota, tlak diastolický, se zaznamenává při ochabnutí svalstva srdce mezi dvěma stahy (odráží se v něm odpor, proti němuž musí srdce přečerpávat krev). Tlakovou vlnu postupující tepnami nazýváme puls. Zdravý dospělý člověk by měl mít za normálních okolností krevní tlak 110/75 mm Hg. Hraniční hodnota, kdy už by se měl tlak sledovat je 140/90 mm Hg. Hypertenze je abnormálně zvýšený krevní tlak v hlavních tepnách organismu. Tento tlak se běžně přechodně zvyšuje při tělesné zátěži a duševním stresu. U hypertenze je tento tlak zvýšen trvale. Hypertenze nebolí a nepřekáží a mnoho lidí o svém onemocnění vůbec neví. Hypertenze zvyšuje riziko mozkové mrtvice a infarktu myokardu a proto je třeba provádět měření tlaku pravidelně, aby se odhalily změny. Hypertenze se objevuje častěji u mužů než u žen a její incidence je nejvyšší u lidí ve
- 100 -
střední a vyšším věku. Zhruba u 90% lidí postižených hypertenzí nelze zjistit žádnou vyvolávající příčinu, hovoříme o primární hypertenzi.1 Faktory zvyšujícími náchylnost k hypertenzi jsou: ♦ Kouření ♦ Obezita ♦ Nadměrná konzumace alkoholu ♦ Strava vydatná na tuky ♦ Rodinná anamnéza ♦ Sedavý způsob života a nedostatek aktivity ♦ Stres v sociální sféře U zbylých 10% lze odhalit základní vyvolávající příčinu, např. poruchy ledvin, komplikace těhotenství a srdeční vady. Těžká hypertenze se projevuje bolestmi hlavy, dušností, závratěmi a poruchami zraku. Vysoký tlak klade mimořádné nároky na srdce a krevní cévy. Zvyšuje riziko mozkové mrtvice, srdečního selhání a může vyústit až v poškození ledvin či sítnice. Prevence a léčba mírné hypertenze představuje zásadní změnu životního stylu. Pacient musí přestat kouřit a omezit konzumaci alkoholu. Obézní by se měli pokusit o redukci hmotnosti a to snížením příjmu potravy a zvýšením tělesné aktivity. Někdy se doporučuje i snížení příjmu soli. Pokud tato jednoduchá opatření nepomůžou, je třeba začít léčit pomocí léků. Ischemická choroby srdeční je porucha srdeční funkce, nebo poškození srdečního svalu. Dvěma hlavními formami ischemické choroby srdeční jsou angina pectoris a infarkt myokardu. Příznaky ICHS jsou způsobovány omezením přítoku krve do srdečního svalu. Koronární tepny se nejdříve zužují a potom se mohou úplně uzavřít v důsledku tvorby nástěnných plátů 1
KLENER, P. et al.: Vnitřní lékařství. 2. vyd., Praha, Galén, 2001
- 101 -
na vnitřních stěnách tepen. Tyto pláty jsou tvořeny především tukovými látkami a nazývají se ateromy. Tento chorobný proces se celý nazývá ateroskleróza. Ateroskleróza je onemocnění, na kterém se může podílet mnoho příčin: ♦ Kouření ♦ Vysoký krevní tlak ♦ Nadváha a obezita ♦ Nedostatek tělesné aktivity ♦ Příliš tučná strava a nedostatek vlákniny ♦ Genetické dispozice ♦ Prožívání stresových situací ICHS je chorobou středního a vyššího věku, ale v poslední době se stále častěji objevuje i u mladých lidí. Riziko onemocnění lze snížit dodržováním zásad zdravého životního stylu: ♦ Nekouřit ♦ Mít pravidelnou tělesnou aktivitu ♦ Udržovat si správnou tělesnou hmotnost dodržováním zdravé výživy ♦ Hlídat krevní tlak Mozková mrtvice je poškození určité části mozku v důsledku přerušení jejího zásobení, nebo unikání krve narušenými stěnami cév. Dochází ke zhoršení či úplnému narušení vnímání pohybu a jiných funkcí kontrolovaných danou mozkovou oblastí. Rizikové faktory: ♦ Věk ♦ Vysoký krevní tlak ♦ Ateroskleróza (zúžení tepen usazeninami tuků) ♦ Srdeční onemocnění
- 102 -
♦ Diabetes mellitus ♦ Kouření ♦ Hyperlipidemie ♦ Užívání estrogenů
5.5.6
Diabetes mellitus
Je to onemocnění způsobované nedostatečnou, nebo zcela chybějící produkcí hormonu inzulínu v pankreatu (slinivce břišní). Inzulín umožňuje vstup glukózy do buňky, která je pro ně nezbytná k produkci energie. Při inzulínovém nedostatku dochází k nadměrnému vzestupu hladiny glukózy v krvi (hyperglykémie) a to způsobuje velké vylučování objemu moči. Základním příznakem u diabetu může být velká žízeň, úbytek tělesné hmotnosti, pocit hladu a únava. Diabetes mellitus má dvě hlavní formy. Diabetes mellitus prvního typu (inzulín dependentní) má závažnější charakter, objevuje se obvykle v mládí nebo dětství. Jeho rozvoj je velmi rychlý.1 Buňky produkující inzulín jsou zcela zničeny, pravděpodobně v důsledku autoimunitního onemocnění. Bez pravidelných dodávek inzulínu injekční formou by postižená osoba zemřela. Zde ani správnou výživou nemůžeme onemocnění vyléčit, ale můžeme ho stabilizovat a oddálit komplikace, které při diabetu vznikají. Diabetes mellitus druhého typu (non – inzulín dependentní) nastupuje většinou pomalu a postupně a rozvíjí se u starších osob. V poslední době se ale tato forma diabetu objevuje už i u velmi obézních dětí. Ve většině případů u tohoto onemocnění není nutné dodávat inzulín v injekční formě a velmi dobře postačí kombinace dietních opatření, redukce tělesné hmotnosti a vhodného pohybu. Důležité je vědět, že pokud budeme dodržovat základní pravidla správné životosprávy a budeme si udržovat 1
KLENER, P. et al.: Vnitřní lékařství. 2. vyd., Praha, Galén, 2001
- 103 -
normální tělesnou hmotnost, máme velkou naději, že se nám diabetes vyhne. Pokud ale diabetem již onemocníme a nebudeme se snažit dodržovat životosprávu, můžou nastat různé komplikace. Ty se objevují zpravidla až po 10 – 15 letech onemocnění. Patří mezi ně oslepnutí, amputace končetin a selhání ledvin. Cukrovka navíc netrápí člověka sama o sobě, ale je součástí onemocnění, kterému říkáme metabolický syndrom, k němuž patří také poškození srdce a cév a vyšší riziko infarktu a mozkové mrtvice. Mnoho lidí si myslí, že cukrovku způsobuje nadměrné pojídání sladkostí. Hlavní roli ale hraje zvýšený příjem potravy bohaté zejména na tuky, ale i cukry. Cukrovka více postihuje lidi, kteří jedí nezdravě, do čehož spadá hlavně nadměrný příjem tuků. Většina lidí s diabetem druhého typu může za to, že u nich tato nemoc propukla, protože zásadním způsobem zde rozhoduje životospráva. Cukrovka je onemocnění dlouhodobé a pokud již onemocníme, tak se správnou životosprávou můžeme prožít život bez komplikací. Rizikové faktory: ♦ Rodinná anamnéza ♦ Nadváha nebo obezita ♦ Vysoký krevní tlak ♦ Vysoký cholesterol ♦ Nedostatečný pohyb V České republice trpí cukrovkou více než 700 000 lidí. Každý rok přibývá 20 000 nových nemocných. V naprosté většině jde o diabetes mellitus druhého typu a je v našich silách se proti tomuto onemocnění bránit.
- 104 -
5.5.7
Rakovina tlustého střeva, prevence
Toto onemocnění a jeho příčiny nejsou zcela odhaleny, ale významnou roli při jejím vzniku hrají stravovací zvyklosti a genetické faktory. Riziko kolorektální rakoviny (současné nádorové onemocnění tlustého střeva a rekta) zvyšuje přítomnost některých onemocnění např. familiální polypózy a ulcerozní kolitidy. Nejčasnějším příznakem rakoviny rekta bývá krvácení při defekaci. Časté jsou také změny v činnosti střev. Střídají se průjmy a zácpy a pocit neúplného vyprázdnění střev. Později se také přidává bolest. Bez účinné léčby vede rakovina rekta k intenzivnímu krvácení, bolesti a úplnému zneprůchodnění střeva. Někdy může docházet k rozšíření metastáz do okolních orgánů. Rakovina tlustého střeva a konečníku je jedním z nejčastějších nádorových onemocnění u nás. Onemocnění se vyvíjí pomalu a lze jej poznat jednoduchým vyšetřením krve ve stolici. Česká republika zaujímá v dlouhodobých statistikách první místo ve výskytu tohoto onemocnění ve světě. Snížení rizika: ♦ Správná výživa s dostatečným množstvím vlákniny (30g denně) ♦ Snížení příjmu živočišných tuků (tučných mas a uzenin) ♦ Omezení konzumace piva ♦ Udržení ideální váhy ♦ Každý člověk nad 50 let by měl pravidelně absolvovat preventivní vyšetření stolice
5.5.8
Zubní kaz
Zubní kaz je onemocnění, kdy probíhá postupná eroze zubní skloviny a dentinu. Hlavní příčinou je zubní povlak. Zubní kaz vzniká právě v místech, kde se povlak snadno tvoří – na horních plochách zadních zubů a jejich rýhách, nebo na bocích sousedících zubů a v blízkosti dásní.
- 105 -
V počátečních stadiích se zubní kaz neprojevuje žádnými příznaky a hlavním symptomem pokročilého onemocnění je bolest zubů, která se zhoršuje při konzumaci sladkých, horkých či studených jídel nebo nápojů. Někdy se přidává i zápach z úst. Strava moderního člověka prakticky neumožňuje 100% prevenci vzniku zubního kazu. Je ale dobré jíst alespoň co nejméně sladkých pokrmů a dbát na pečlivou ústní hygienu. Pravidelné a co nejčastější čištění zubů zubním kartáčkem a mezizubních prostorů speciálním vláknem může riziko zubního kazu snížit na minimum. Důležité jsou pravidelné prohlídky u zubního lékaře. Zubní povlak je lepkavá vrstva na povrchu zubů, kterou tvoří sliny, bakterie a zbytky potravy. Tento plak je hlavní příčinou zubního kazu a zánětu dásní. Plaky se začínají vytvářet na povrchu zubů vždy již za několik hodin po jejich vyčištění. Tvorba plaku začíná vznikem vrstvy hlenu ze slin, tvořeného především proteiny. Uvnitř tohoto hlenu pak dochází k množení bakterií žijících v ústní dutině. Některé z těchto bakterií rozkládají cukr v sacharidových zbytcích potravy a vytvářejí tak kyselinu, která způsobuje erozi zubní skloviny. Zubní povlak je proto potřeba důsledně odstraňovat. Zuby by se měly čistit alespoň 2x denně s použitím zubního kartáčku, zubní pasty, dentální nitě, popř. mezizubního kartáčku. Zubní kartáček by měl mít správné držadlo a měkké štětiny a měl by se měnit jednou za 2 měsíce. K čištění zubů se používá nejrůznějších prostředků – pasty, prášky, gely, ústní vody. Většina zubních čistících prostředků obsahuje také fluor, který přispívá k prevenci zubního kazu. Důležitá je také strava, která bude obsahovat dostatek ovoce, zeleniny, nebo např.sýrů. Pokud si nemůžeme zuby vyčistit, je dobré použít alespoň žvýkačku. V žádném případě není dobré pít pravidelně slazené limonády a colové nápoje.
- 106 -
5.5.9
Mentální anorexie
Mentální anorexie je poruchou výživy. Ohrožuje zvláště dospívající a mladé dívky, které nejsou spokojeny se svou postavou a chtějí proto co nejdříve zhubnout, dívky záměrně odmítají přijímat potravu. Po určité době se dostavuje ztráta chuti k jídlu a pocity hladu vymizí. Nemoc je provázena počátečním nadšením z poklesu hmotnosti a zřetelného hubnutí, posléze se ale začnou objevovat stále závažnější fyzické a psychické potíže. Zvýšenou únavnost, předrážděnost, ztrátu zájmů a depresivní nálady doplňuje zácpa, pokles krevního tlaku, poruchy menstruačního cyklu a další problémy. Po dlouhodobé hladovce se může objevit silný pocit hladu a chuť jíst. Nemocným však dělá problém zkonzumovat i malé porce potravy, jídlo u nich vyvolává pocity nevolnosti. K fyzickým (zdravotním) následkům hladovění a intenzivních diet patří především: ♦ Zimomřivost, snížená tělesná teplota, nízký tlak a s tím související závratě ♦ Celková únavnost, svalová slabost a spavost ♦ Zažloutlá, praskající pleť, zvýšený růst ochlupení po celém těle ♦ Suché a lámající se vlasy ♦ Zvýšená kazivost zubů ♦ Snížená funkce střev – zácpa ♦ Nepravidelná menstruace až vymizení menstruace ♦ Srdeční obtíže, zejména nepravidelný tep, chudokrevnost, zvýšená hladina cholesterolu ♦ Dehydratace, rozvrácení minerálního metabolismu ♦ Odvápnění kostí ♦ Oslabení celkové obranyschopnosti organismu ♦ U mladých dívek se může zpomalit růst a opozdit puberta
- 107 -
Mezi nejčastější psychické důsledky pak patří: ♦ Pokleslá, depresivní nálada ♦ Namísto posílení sebevědomí přibývá nejistoty a úzkostných prožitků ♦ I malé problémy se zdají být neřešitelné ♦ Poruchy koncentrace, nesoustředěnost ♦ V myšlenkách se anorektičky neustále zabývají jídlem, roste nutkání se přejídat, rády vaří, sbírají recepty a „vykrmují“druhé, zatímco samy se jídla ani nedotknou ♦ Ztrácí zájem okolí, zájem o sex a vše, co se bezprostředně netýká jídla. ♦ Vyhýbají se společnosti, společenskému dění, dostávají se do konfliktů s rodiči a přáteli ♦ Narůstá vztahovačnost Smrtelně končí hladovění po 50 až 70 dnech.
- 108 -
5.5.10 Úkoly k procvičování
5.5.10.1 Pracovní úkol č.1 Vyjmenuj alespoň 10 potravin nezbytných pro zdravý růst a vývoj člověka. Vyjmenuj 10 potravin, které jsou pro růst a vývoj člověka nepotřebné. 5.5.10.2 Pracovní úkol č.2 Test znalostí: • Jakým způsobem ovlivňujeme životní prostředí • Jakým způsobem ovlivňuje životní prostředí naše zdraví • Jak ovlivňuje strava naše zdraví • Která onemocnění nám hrozí při obezitě • Jaká preventivní opatření bychom měli dodržovat, abychom neonemocněli civilizačními chorobami 5.5.10.3 Pracovní úkol č.3 Vyberte zdravá a nezdravá jídla Jídla Smažený sýr,hranolky Čočka s vařeným vajíčkem, salát Hamburger Tvarohová pomazánka s paprikou Losos na zelenině, hranolky Smažený řízek a salát s majonézou Fazolová polévka s grahamem Buchtičky s krémem Svíčková na smetaně, knedlík Zeleninový salát s těstovinami Brokolice zapečená se sýrem Koblihy se šlehačkou a marmeládou Zeleninová palačinka ozdobená pórkem
Zdravá
Nezdravá
- 109 -
5.5.10.4 Pracovní úkol č.4 Zjistěte, jakými chorobami trpěli vaši předci (rodiče, prarodiče) a vyhodnoťte, které z těchto chorob se řadí mezi civilizační. 5.5.10.5 Pracovní úkol č.5 Zjistěte, jakou energetickou hodnotu mají tyto nápoje. Jaké mají složení cukrů, tuků a bílkovin a pro které skupiny obyvatel se hodí k výživě.
- 110 -
5.5.10.6 Pracovní úkol č.6 Které z těchto výrobků jsi už ochutnal, které kupujete domů pravidelně?
5.6 Nápoje Téma Voda Rovnováha vody v organismu Pitný režim a sport Minerální vody Balené vody Voda z vodovodu Džusy Coly a nápoje s colovou příchutí Nápoje s ovocnou šťávou Limonády s příchutí ovoce Víno Pivo Základní otázky k pitnému režimu Úkoly k procvičování tématu Celkem
Hodinová dotace 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 7,0
- 111 -
5.6.1
Voda
Z chemického hlediska jde o velmi jednoduchou sloučeninu, která má však pro všechny formy života zásadní význam. Některé jednodušší formy živých organismů mohou přežívat v latentní podobě po řadu let či desetiletí bez vody. K růstu a reprodukci potřebuje vodu každý. Voda je nejen hlavní součástí živých organismů, ale také jednou z nejvíce zastoupených látek na zemi. Tvoří 99% procent všech molekul v lidském těle, avšak výrazně menší je její podíl na celkové tělesné hmotnosti (u průměrného dospělého muže asi 60%). Organismus muže vážícího 70 kg obsahuje 42 l vody, z toho 28 l se nachází uvnitř buněk a 14 l v mimobuněčných (extracelulárních) prostorách. Z extracelulární vody jsou 3 – 4 l obsaženy v krevní plazmě, lymfě a mozkomíšním moku. Zbývajících 10 – 11 l tvoří tkáňová tekutina (intersticiální). Voda poskytuje vhodné prostředí pro uskutečňování metabolických reakcí, pro transport nejrůznějších chemických látek. Krevní plazma distribuuje vodu do všech tělesných tkání a naopak odvádí vodu nadbytečnou, aby mohla být vyloučena prostřednictvím ledvin, plic a kůže.
5.6.2
Rovnováha vody v organismu
Voda se dostává do organismu pitím tekutin, jako součást konzumované potravy a malé množství vody vzniká při metabolických procesech. Z organismu je voda odstraňována močí, stolicí, pocením a vydechováním vodních par. Objem moči závisí na množství vypitých tekutin, objem vyloučený potem odráží výrazně tělesnou aktivitu a okolní teplotu. Pro metabolismus je důležité, aby se objem vody v organismu pohyboval v rámci poměrně úzkého rozpětí. O tuto rovnováhu se starají především ledviny, které kontrolují vztah mezi množstvím přijatých a vyloučených tekutin. O zachování minimálního nutného množství vody v organismu se stará antidiuretický hormon, který vzniká v zadní části hypofýzy a působí
- 112 -
na ledviny tak. Že snižují objem vyloučené moči. Minimální denní objem moči nezbytný k odstranění všech odpadních látek z těla je 0,5 l, třebaže většina dospělých osob vytvoří denně kolem 1,5 l moči. Pokud se v krvi objeví nadměrné množství jakékoli látky, např. cukru nebo soli, je k tomu třeba většího množství vody, aby došlo zase k rovnováze. Stav kdy máme nedostatek vody v těle je signalizován žízní a následně kompenzován příjmem tekutin. Nikdy bychom ale neměli na tento stav čekat a měli bychom pít tekutiny v dostatečném množství po celý den.
5.6.3
Pitný režim a sport
Vždy záleží na druhu námahy, či sportu, který provozujeme. Maratónský běžec během dvouhodinového závodu vypotí až 6 l vody. Hokejista při utkání 1,5 – 2 l vody. Při běžném sportování se pocením z těla ztrácí přibližně 1 l vody za hodinu. V horku a extrémních podmínkách to může být ještě více. Pokud se tělesná hmotnost při sportu sníží o 2%, klesá výkonnost. Při ztrátě více jak 6% hmotnosti hrozí tepelné poškození organismu. Proto je velmi důležité při sportu pravidelně pít. Námaha navíc zrychluje látkovou výměnu a tím stoupá tvorba některých nežádoucích látek, jako je kyselina mléčná nebo močová. Ty se uvolňují do krve, nebo zůstávají ve svalu a tím způsobují jejich tuhnutí a následně malou výkonnost. Sportující lidé by měli vypít během hodiny sportu 0,8 – 1 l tekutin po malých dávkách. Při průměrné zátěži je vhodný zelený nebo černý (slabý) čaj, nebo minerální vody. Při větší zátěži jsou vhodné iontové nápoje, nebo ředěné džusy. Ideální je pít ještě před začátkem sportování. Při sportu je vhodné vyloučit nápoje s vysokým obsahem oxidu uhličitého. Pokud budeme nedostatečně pít, organismus nebude vytvářet dostatek potu a tělo se nebude ochlazovat. Také by se neměly pít ledové nápoje, které mohou vyvolat teplotní šok a následkem mohou být křeče v žaludku a točení hlavy u lidí s nízkým krevním tlakem. Nízký příjem minerálů může
- 113 -
způsobit fyzickou únavu, ale také svalové křeče a bolesti. Dobré je po zátěži doplnit pitný režim o minerály.
Tekutiny při sportu
Doba zátěže Do 1 hod
1,0 – 3,0 hod
Více než 3 hod
5.6.4
Druh zátěže
Množství tekutin před cvičením
Množství tekutin během cvičení
Množství tekutin po cvičení
Lehká (rotoped, cyklistika) Střední (kopaná)
0,3 – 0,5 l
0,5 – 1,0 l
1 l v průběhu 1 hod (dodávat postupně)
0,3 – 0,5 l
1 l v průběhu 1 hod (dodávat postupně)
Těžká (triatlon)
0,3 – 0,5 l
0,8 – 1,6 l (vlažné nápoje s ionty a sacharidy) 0,8 – 1,6 l (nápoje s minerály a sacharidy)
1 l v průběhu 1 hod (dodávat postupně)
Minerální vody
Mezi lidmi panuje názor, že minerální vody jsou velice příznivé pro zdraví a jsou lepší, než normální voda z kohoutku. Tyto vody ale nejsou vhodné ke každodennímu pití. Záleží na tom, kolik má voda celkově minerálních látek. Minerální vodou je každá, která pochází ze schváleného podzemního zdroje a neprochází jinou než povolenou úpravou (zákony EU). Takže můžeme mít minerální vody s velice nízkým obsahem minerálních látek, ale také minerální vody s jejich vysokým obsahem. Na obalu vody musí být vždy údaje o celkové mineralizaci. Podle toho dělíme minerální vody na slabě, středně, silně a velmi silně mineralizované. Pro normální denní spotřebu se hodí minerální vody slabě mineralizované. U středně a silně mineralizovaných je třeba se podívat na koncentrace minerálů. Čím více je rozpuštěných látek ve vodě, tím méně je voda vhodná ke každodenní konzumaci. Mezi silně mineralizované vody patří například Poděbradka nebo Hanácká kyselka. Neměly by se pít pravidelně. Je důležité si
- 114 -
uvědomit, že dostupnost těchto vod pro populaci po celý rok není žádnou výhodou. Dříve lidé jezdili do lázní, kde se podrobili pitné kůře např. po dobu několika týdnů a bylo to součástí léčby. Zbytek roku pili normální pitnou vodu z oblasti, odkud pocházeli. Dnes nám ale reklama vštěpuje názor, že tuto vodu (i když léčivou) máme pít celý rok. Náš organismus na tohle není připraven, a proto toto počínání může skončit pro příjemce nepříznivě. Čím více má voda minerálů, tím méně plní základní funkci odplavovat z těla škodliviny, kterých se potřebuje zbavit. Tyto vody také mají větší podíl oxidu uhličitého, který zvyšuje parciální tlak oxidu uhličitého v krvi a tím zatěžuje srdce a plíce. Všechny vody i ostatní nápoje sycené oxidem uhličitým nejsou z hlediska správného pitného režimu vhodné ani pro děti, ani pro dospělé. Je dobré si uvědomit, že oxid uhličitý je odpadním produktem při dýchání a my se ho v sycených nápojích snažíme vrátit do organismu zpět.
5.6.5
Balené vody
Balené vody jsou rozděleny do 4 kategorií: ♦ Přírodní minerální ♦ Pramenité ♦ Kojenecké ♦ Pitné
Rozdíly mezi jednotlivými vodami spočívají v odlišných požadavcích na zdroj. 5.6.5.1 Přírodní minerální vody Získávají se z podzemního zdroje, ten musí být schválen a pravidelně prověřován. Do místa plnění do lahví se smí přepravovat pouze potrubím. Nesmí být upravovány žádným způsobem, který by měnil jejich
- 115 -
charakteristické složení. Mezi povolené úpravy patří odželeznění a použití ozónu. Může být sycena oxidem uhličitým. Název Dobrá voda Ondrášovka Karlovarská korunní Matonni Magnesia Hanácká Poděbradka
Zdroj Dobrá voda, Byňov Ondrášovka, Sedm dvorů Stráž nad Ohří Matonni kyselka Magnesia, Mnichov Horní Moštěnice Hořátev
5.6.5.2 Pramenité (stolní) vody Pochází z chráněného podzemního
zdroje,
Mineralizace 184,7 mg /l 987,0 mg /l 979,5 mg /l 962,0 mg /l 1375,0 mg /l 2424,0 mg /l 2052,0 mg /l
nemusí být
schváleno
Ministerstvem zdravotnictví. Upravována musí být stejným způsobem jako přírodní minerální voda. Musí mít informace o množství oxidu uhličitého. Nemusí obsahovat údaj o mineralizaci. 5.6.5.3 Kojenecké vody Pochází z chráněného podzemního zdroje, smí být upravována jen UV paprsky, platí na ni přísné požadavky pro mikrobiologické znečištění a množství dusičnanů. Je vhodná pro přípravu kojenecké stravy a k trvalému pití pro všechny. Kromě oxidu uhličitého se do ní nesmí nic přidávat. 5.6.5.4 Pitné vody Nemusí pocházet z podzemního zdroje, může být stáčena i z veřejného vodovodu. Kvalita je srovnatelná s kvalitou pitné vody z vodovodu. Nejsou omezeny úpravy vody např. bakteriostatických látek (zastavujících růst bakterií) Kategorie vod podle mineralizace: Kategorie Velmi slabě mineralizované Slabě mineralizované Středně mineralizované
Mineralizace do 50 mg /l 50 – 500 mg /l 500 – 1 500 mg /l
- 116 -
Silně mineralizované Velmi silně mineralizované
5.6.6
1 500 – 5 000 mg /l nad 5 000 mg /l
Voda z vodovodu
Vodárny, které provozují vodovody, mají povinnost pravidelně odebírat vzorky vody a vyšetřovat je. Kvalita vody z veřejných vodovodů je pravidelně kontrolována a v případě nedostatků okamžitě sjednána náprava. Má-li ale někdo vlastní studnu o kvalitu vody si musí pečovat sám. Základní rozbor vody provádí akreditované laboratoře. Adresy jsou k dispozici na hygienických stanicích. Při pravidelných kontrolách vychází voda z vodovodů v České republice jako velmi kvalitní, někdy může být cítit po větším množství chlóru. Tohoto se může voda zbavit převařením nebo delším odstátím. Není nutné kupovat veškerou pitnou vodu v lahvích, toho můžeme využít pouze při dovolených, nebo cestách mimo domov, nebo při zvláštních příležitostech. Je dobré si uvědomit i ekologické dopady, které s sebou nese balení vody do PET obalů. Tyto obaly se mohou recyklovat nebo jiným způsobem likvidovat např. ve spalovnách, kdy může vznikat škodlivý dioxin. Zpětně se může dostávat do potravinového řetězce a tak je dobré uvědomit si, že každý máme možnost chovat se ekologicky. Doba, kdy se člověk mohl napít z kterékoli studánky, už je asi nenávratně pryč.
5.6.7
Džusy
Džusy nepochybně patří mezi zdravé nápoje, obsahují vitamín C, karoteny, vitamín E a kyselinu listovou. Z minerálních látek je významný obsah vápníku, železa, hořčíku a draslíku. Stejně jako syrové ovoce, jsou i džusy bohaté na látky s antioxidačním efektem. Džusy mají poměrně vysokou energetickou hodnotu, takže při jejich konzumaci musíme být opatrní. 1 litr džusu obsahuje 1 700 – 2 900 kJ. Přesná hodnota je dána obsahem cukru v nápoji. Džus může být bez přídavku cukru tzv. stoprocentní, ovšem
- 117 -
přírodní cukr v něm zůstává. Energeticky nižší hodnoty mají džusy vyrobené ze zeleniny a jsou proto vhodnější pro lidi, kteří hubnou. K uhašení žízně se tyto nápoje nehodí, konzumovat by se měly s mírou, jako zdroj vitamínů postačí jedna sklenice denně třeba k snídani nebo svačině. Džusy můžeme ředit vodou.
Název Toma pomeranč Relax 100% jablečná šťáva Pfanner nektar Kubík jahoda+banán
5.6.8
Energetická hodnota 1870 kJ /l 1910 kJ /l 2110 kJ /l 2330 kJ /l
Cukr (kostky na 1l) 26,2 26,8 29,6 32,6
Coly a nápoje s colovou příchutí
Dnes colové nápoje vyrábí téměř každý výrobce. Objevují se dokonce i pro děti. Colové nápoje v sobě skrývají velký problém. Pravidelné pití těchto nápojů maří naše snahy o budování kostní hmoty dětí. Vzhledem k přítomnosti kyseliny fosforečné dochází k úniku vápníku z organismu, i když je jeho příjem stravou dostatečný. V dospělosti se u dětí, které holdují těmto nápojům, může objevit onemocnění kostí – osteoporóza. 5.6.8.1 Osteoporóza Je to úbytek kostní tkáně, který postihuje rovnoměrně organickou i minerální strukturu kosti. V důsledku toho je kost mnohem křehčí a náchylnější k frakturám než
obvykle.
V řadě případů
nevyvolává
osteoporóza žádné zřetelné příznaky a první známkou může být fraktura kosti.
Název Soleo Kids Cola Kofola Originál Coca Cola
Energetická hodnota 290 kJ /l 1420 kJ /l 1780 kJ /l
Cukr (kostky na 1l) 4,1 19,9 24,9
- 118 -
Pepsi Cola RC Cola
5.6.9
1870 kJ /l 1870 kJ /l
26,2 26,2
Nápoje s ovocnou šťávou
Jsou to nápoje, které obsahují určitý podíl ovocné šťávy. Žádný předpis neříká, jak by tento podíl měl být velký. Nápoje mívají podíl ovocné šťávy mezi 3 – 35 %. Většina těchto nápojů využívá klamavé reklamy, protože s pravými ovocnými šťávami nemají mnoho společného. Na rozdíl od džusů mohou obsahovat konzervační látky i umělá barviva. Pro zdravou výživu by neměly být doporučovány. Pokud uvidíme na etiketě „podíl ovocné složky 3%“ znamená to, že 97% výrobku není z ovocné šťávy. A zde se uplatňují právě různé chemické látky.
5.6.10 Limonády s příchutí ovoce Obsahují ovocnou šťávu, ale i aroma. Mohou se k nim přidávat barviva a je evidentní, že nesplňují zásady zdravé výživy. Jsou většinou sycené oxidem uhličitým. Tyto sladké, obarvené limonády obsahují velké množství cukru a nejsou vhodné pro zahnání žízně. Na trhu je velký počet těchto výrobků, a proto doporučuji číst velmi pečlivě etikety a obaly, které nás informují o složení, abychom věděli, jaké látky do organismu dáváme.
5.6.11 Víno V České republice platí zákon, který zakazuje pít alkoholické nápoje dětem do 18 let. Tolerance společnosti k této droze je veliká a tak předpokládám, že většina –náctiletých už nějaký alkohol vyzkoušela. Je vhodné apelovat na děti a přiblížit jim rizika alkoholismu. Pokud už budeme chtít pít alkoholický nápoj (v dospělosti), je dobré se orientovat na víno. Víno kromě účinku alkoholu má v sobě mnoho antioxidantů, které zabraňují vzniku krevních sraženin a zároveň zvyšuje pružnost cév. Energetická hodnota vína je 2 800 – 3 000 kJ /l.
- 119 -
V poslední době se na trhu objevuje dealkoholizované víno, které si zachovává své pozitivní vlastnosti vína, ale má jenom 1/3 energetické hodnoty. Pro zdravého dospělého muže mohou být 4 dcl vína denně prospěšné, pro ženu jsou to 2 dcl denně. V letních měsících je možno na uhašení žízně použít vinný střik v individuální koncentraci. U hubnoucích pacientů je vhodné podávat vína suchá, která mají nejmenší podíl cukru.
5.6.12 Pivo V pivu se nacházejí látky, které zvyšují chuť k jídlu a proto lidé, kteří mu holdují, bývají často obézní. Energetická hodnota piva je 1 340 – 2 150 kJ/l. Pivo způsobuje zvýšené ukládání tuku zejména v oblasti břicha. Obsahuje množství minerálů (draslík, sodík) a vitamíny skupiny B, které prospívají metabolismu nervů. Pivo obsahuje polyfenoly, které brání stárnutí organismu a hořčiny, které příznivě podporují trávení. Je také dobré vědět, že pití piva přispívá ke vzniku rakoviny konečníku. Kombinace piva a uzenin, tak oblíbená v našich krajích výrazně zvyšuje pravděpodobnost tohoto onemocnění. Muži by měli pít max. 2 sklenice piva denně, ženy 1 sklenici. Velké množství nebo každodenní pití alkoholických nápojů může vyvolávat závislost a s ní všechny související důsledky.
5.6.13 Energetické nápoje Využívají se při únavě, pro zlepšení soustředěnosti, pro větší efekt při učení. Jsou to výrobky, v nichž je ve velké míře obsažen kofein a cukr. V žádném případě neodpovídají zásadám zdravé výživy a vůbec je nemůžeme počítat do pitného režimu. Denně se může vypít až ½ litru těchto tekutin, ale dětem do 18 let se nedoporučují
- 120 -
5.6.14 Základní otázky k pitnému režimu 5.6.14.1 Nedostatek tekutin Způsobuje bolest hlavy, potíže s ledvinami, zatěžuje srdce. Stejné orgány jsou ale velmi citlivé i na přebytek tekutin (více jak 5 l denně). 5.6.14.2 Chronická dehydratace Vysoká koncentrace solí přispívá k vysokému krevnímu tlaku, mění se poměr mezi plazmou a krevními buňkami (krev se zahušťuje). Ledviny trpí nedostatečnou filtrací. 5.6.14.3 Náchylnost k chronické dehydrataci Velmi náchylní jsou staří lidé, kteří mají omezený pocit žízně. Rozhodně není pravda, že staří lidé potřebují méně tekutin. Množství tekutin u malých dětí musí hlídat a zajistit jejich rodiče. Pozor na průjmy a zvracení, kdy člověk ztrácí velké množství vody a minerálů. Rehydratační roztok: 1 l vody, 1 vymačkaný grep, 1 lžička soli, 10 kostek cukru Člověk se může vody i přepít, může se to stát v okamžiku, kdy přijmeme velké množství čisté vody bez solí (5 l denně) za normálního počasí. Jsou však i lidé, kteří se s tímto dobře vyrovnají 5.6.14.4 Nedostatečný příjem tekutin Může být příčinou neklidu, bolestí hlavy,
pomalé
koncentrace,
nedostatečné paměti, což se může projevit při studiu. 5.6.14.5 Dlouhodobý nedostatek tekutin Chronické potíže s ledvinami, močovými cestami, vznik žlučníkových a ledvinových kamenů nebo písku, častější infekce. 5.6.14.6 Uměle dodávaný oxid uhličitý Způsobuje příjemné brnění v ústech a výrobce toho může využít k přebití chuti, kterou by spotřebitel nevyhledával. Sycené nápoje přispívají
- 121 -
k nedostatečné spotřebě tekutin. Bublinkových nápojů vypijeme méně, plyn se v zažívacím ústrojí rozpíná, přispívá k nadýmání a říhání.
5.6.15 Úkoly k procvičování
5.6.15.1 Pracovní úkol č.1 Vypočítej si, kolik tekutin vypiješ při sportování za týden. Den
Sport
Zátěž
Spotřeba tekutin
Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle
5.6.15.2 Pracovní úkol č.2 Vypočítej si, kolik tekutin vypiješ za den a jaké kvality. Čas 7,00 – 10,00 10,00 – 13,00 13,00 – 17,00 17,00 – 20,00
Druh tekutin
Množství
5.6.15.3 Pracovní úkol č.3 Které z těchto tekutin nám opravdu zaženou žízeň? Zaženou žízeň Tekutina Ano Ovocný čaj
Ne
Můžeme je pít pravidelně Ano Ne
- 122 -
RedBull Semtex Voda Sprite Bylinný čaj heřmánkový Bylinný čaj ledvinový Voda minerální silně mineralizovaná Džus ředěný vodou Džus koncentrovaný 5.6.15.4 Pracovní úkol č.4 Které vody kupujete do domácnosti? Myslíte si, že voda z vašeho kohoutku je závadná? Může reklama za to, že lidé nakupují balenou vodu? Co děláte s obaly od balených vod? Není lepší si do plastové lahve napustit vodu z kohoutku a ochutit ji citrónem nebo pomerančem? Zkus se zeptat rodičů a prarodičů, zda se za jejich mládí kupovala voda v PET lahvích. 5.6.15.5 Pracovní úkol č.5 Přineste si do výuky obaly od minerálních vod a zkuste určit, která voda je nejsilněji mineralizovaná a která má minerálů nejméně. Která z nich se hodí pro každodenní pití? 5.6.15.6 Pracovní úkol č.6 Jak často piješ Coca-Colu? Piješ některé energetické nápoje? Kolik litrů vody by měl vypít člověk denně? 5.6.15.7 Pracovní úkol č.7 Když budete pít celý týden čistou vodu a nebudete používat žádné šťávy, sirupy a limonády, ucítíte, že vám čistá voda bude připadat sladká. Chutě, kterými zaháníme žízeň, jsou návykové a pokud neustále pijeme sladké, kyselé, nebo příliš ochucené nápoje, chuť čisté vody nám připadá fádní.
- 123 -
5.6.15.8 Pracovní úkol č.8 Doplňovačka: který nápoj by se měl pít jenom výjimečně?
1 2 3 4 5 6 7 8
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
1 2 3 4 5 6 7 8
Kyselé ovoce, které si dáváme do čaje, když jsme nachlazeni tekutina nezbytné pro naše tělo a biochemické procesy vitamín, který získáváme z ovoce a zeleniny (šípky, citrón, paprika) onemocnění z velkého příjmu energie a živin jiný název pro sacharid jaký je anglický název pro restaurace s rychlým občerstvením zařízení, které uchovává potraviny v čerstvém stavu ovoce, které všichni znáte (pěstuje se v našich zeměpisných podmínkách)
V O
B
E
Z
I
T
F
A
S
T
F
O J
C O C A C O L A
I D
T A
R
U D E B
K
R
D L
N K
O
N
I O
C
E
- 124 -
6 ZÁVĚR Snažila jsem se ve své rigorózní práci propojit výuku s praktickými dovednostmi, aby byly děti připraveny na reálné situace, které je v životě čekají. Aby věděly, že ne všechno je vhodné a zdravé pro jejich organismus. RVP ZV svým obsahem navazuje na vládou schválený dokument Akční plán zdraví a životního prostředí v ČR, v němž se hovoří o výchově ke zdravému životnímu stylu na základních a středních školách. Cílem této práce bylo zvýšit odbornou kvalifikaci pedagogů a jiných pracovníků, kteří se věnují dětem a jejich výuce a naplnit cíle vyplývající z vládního dokumentu
Dlouhodobý
program pro
zlepšení zdravotního
stavu
obyvatelstva ČR – zdraví 21 (projednáno vládou ČR dne 30.10. 2002, usnesení vlády č.1046). Didaktické náměty by měly žákům upevnit získané návyky a informace z výuky přetvářet v dovednosti a vést je k větší odpovědnosti za své zdraví. Škola má nelehký úkol. Spolu s rodinou musí podporovat tělesný, duševní, sociální, rozumový, citový a mravní vývoj dítěte tak, aby ve svém dalším dospělém životě žil stylem, který nebude ohrožovat jeho zdraví ani po fyzické či duševní stránce. Právo na zdraví je zakotveno v základních právech člověka a je žádoucí, aby tato problematika následovala žáky od předškolních zařízení a nejnižších tříd, až po dospělost. Budu ráda, pokud tato práce bude přínosem pro učitele i pro žáky. Během výuky mohou nastat někdy nelehké situace a děti je mohou svými otázkami zaskočit. Pokud se nechají učitelé inspirovat, mohou nalézt některé odpovědi na zvídavé otázky právě v této práci.
- 125 -
7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BLÁHA, P., LISÁ, L., ŠRAJER, J.: Hodnocení dětské obezity a její léčba pomocí metod klinické antropologie. Čs Ped, 1994, 49 BRÁZDOVÁ, Z.: Výživa člověka. 1. vyd. Vyškov, VVŠ PV, Vyškov, 1995, s. 35, 116 BRÁZDOVÁ, Z.: Výživová doporučení CINDI. 1. vyd., Praha, SZÚ, 1999 BOVEY, S.: Zakázané tělo. 1.vyd. Olomouc, Votobia, 1995 BROGAN, S.: Body image – Psychologie nespokojenosti s vlastním tělem. 1. vyd., Praha, Grada, 2000 BRUCHOVÁ, H.: Základy psychoterapie. 1. vyd. Praha, Triton, 1997 CLARKOVÁ, N.: Sportovní výživa. 1. vyd. Praha, Grada Publishing, 2000, s. 166 ČAČKA, O.: Psychologie duševního vývoje dětí a dospívajících s faktory optimalizace. 1. vyd., Brno, Doplněk, 2000 DUYFF, R. L.: Complete food and nutrition guide. 2. vyd. USA, Jonh Wiley and Sons, 2002 FORET, M.: Marketingová komunikace. 1. vyd., Brno, MU, 1997 FRAŇKOVÁ, S, DVOŘÁKOVÁ-JANŮ, V..: Psychologie výživy a sociální aspekty jídla. 1. vyd., Praha, Karolinum, 2003 HAINER, V., KUNEŠOVÁ, M., et al.: Obezita. 1. vyd. Praha, Galén, 1997, s. 13 HORSKÁ, L., BLÁHA, P., VIGNEROVÁ, J. et al.: Celostátní antropologický výzkum dětí a mládeže. Praha, SZÚ, 1993 HRODEK, O., VAVŘINEC, J. et al.: Pediatrie. 1. vyd., Praha, Galén, 2002
- 126 -
INGR, I. : Zpracování zemědělských produktů, 1.vyd. Brno, MZLU Brno, 1993 JANOŠKOVÁ D., ONDRÁČKOVÁ M., ČÁBALOVÁ D., MARKOVÁ H., ŠEBKOVÁ J.: Občanská výchova Rodinná výchova učebnice. 1. vyd., Plzeň, Fraus, 2005 JANOŠKOVÁ D., ONDRÁČKOVÁ M., ČÁBALOVÁ D.: Občanská výchova Rodinná výchova příručka učitele. 1. vyd., Plzeň, Fraus, 2005 KÁBRT, J., KÁBRT, J.: Lexicon medium. 1. vyd., Praha, Avicenum, 1998 KATZ, E.: Dvoustupňový tok komunikace: nejnovější zpráva o hypotéze. 1. vyd., Praha, Karolinum, 2000, s. 80 – 98 KELLER, U., MAIER, R., BERTOLI, S.: Klinická výživa. 1. vyd., Praha, Scientia medica, 1993 KLEINWECHTEROVÁ, H., BRÁZDOVÁ, Z.: Zjišťování nutričního stavu a jeho hodnocení. 1. vyd., Brno, IDVZ, 2002 KLENER, P. et al.: Vnitřní lékařství. 2. vyd., Praha, Galén, 2001 KOTULÁN, J., HRUBÁ, D.: Preventivní lékařství I. 1. vyd., Brno, LF MU, 1993 KOTULÁN, J., HRUBÁ, D.: Preventivní lékařství II. 1. vyd., Brno, LF MU, 1993 KRCH, D. F. et al.: Poruchy příjmu potravy. 1. vyd. Praha, Grada, 1999 KŘÍŽ, J., DVOŘÁKOVÁ, Z.: Zdraví v nové perspektivě. 1. vyd., Praha, MZd ČR, 1994 KUNCZIK, M.: Základy masové komunikace. 1. vyd. Praha, Karolinum, 1995, s. 178 – 198 MÁLKOVÁ, I., KRCH, F.: SOS nadváha, 2.vyd., Praha, Portál 2001
- 127 -
MARÁDOVÁ, E.: Rodinná výchova, Zdravý životní styl I, 2.vyd., Praha, Fortuna 2003 MARÁDOVÁ, E.: Rodinná výchova, Zdravý životní styl II, 1.vyd., Praha, Fortuna 2000 MARÁDOVÁ, E., KUBRICHTOVÁ L.: Rodinná výchova, Hygienické návyky Péče o zdraví, 2. revidované vyd., Praha, Fortuna 1999 MATĚJČEK, Z.: Co, kdy a jak ve výchově dětí. 3. vyd., Praha, Portál, 2000 MC WHIRTER, A., CLASENOVÁ, L.: Jídlo jako jed, jídlo jako lék. 1. vyd. Praha, Readers Digest Výběr s.r.o., 1998, s. 56, 210, 228, 346, 370 MUHLANOVI, E. et C..: Co chceš, mami? 1. vyd., Praha, Advent-Orion, 1996 MUŽÍKOVÁ, L.: Výchova ke zdraví v současném základním školství, MU, Brno, 2006 NAVRÁTILOVÁ M., ČEŠKOVÁ, E., SOBOTKA, L.: Klinická výživa v psychiatrii. 1. vyd., Praha, Maxdorf, 2000 NAVRÁTILOVÁ, M.: Důsledky podvýživy u psychogenních poruch příjmu potravy a možnosti nutriční prevence. Výživa a potraviny. Praha, Společnost pro výživu, 05 – 06/2003 s. 88 - 90 NEŠPOR, K.: Návykové chování a závislost: současné poznatky a perspektivy léčby, 2.vyd., Praha: Portál s.r.o., 2003 NOVÁČEK, P. HUBA, M. MEDERLY, P.: Ohrožená planeta na prahu 21.století, 1.vyd., Olomouc, Univerzita Palackého 1994 PELIKÁN, M. : Zpracování obilovin a olejnin, 1.vyd, Brno, MZLU Brno, 1996 PROVAZNÍK, K. et al.: Manuál prevence v lékařské praxi II. Výživa. 1. vyd., Praha, SZÚ, 1995
- 128 -
PRUGAR, J. : Funkční potraviny, TEST, časopis pro spotřebitele, 10/2004 Praha Přehled informačních zdrojů k RVP PV a RVP ZV a tvorbě školních vzdělávacích programů. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR [online]. [cit.1.srpna.2006]
http://www.msmt.cz/_DOMEK/default.asp?CAI=2701
Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Výzkumný ústav pedagogický v Praze [online]. c2005 [cit. 8.srpna 2006]. http://www.vuppraha.cz/index.php?op=sections&sid=278
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (se změnami provedenými k 1.9.2005). Výzkumný ústav pedagogický v Praze [online]. c2004-2005 [cit. 8.srpna 2006]. http://www.vuppraha.cz/index.php?op=sections&sid=367 ŘEZÁČ, J.: Sociální psychologie. 1. vyd., Brno, Paido, 1998 ŘÍČAN, P., PITHARTOVÁ, D.: Krotíme obrazovku. 1. vyd., Praha, Portál, 1995 SAMUELSON, A., P., NORDHAUS D., N.: Ekonomie. 1. vyd., Praha, Svoboda, 1991 Sdělení MŠMT k učebním plánům vzdělávacích programů ZÁKLADNÍ ŠKOLA, OBECNÁ ŠKOLA a NÁRODNÍ ŠKOLA (od 1. 9.2006). Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR [online]. [cit.1.srpna.2006]. http://www.msmt.cz/_DOMEK/default.asp?ARI=104043&CAI=2701 Standard základního vzdělávání, čj. 20819/95-26, ze dne 22. 8. 1995. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR [online]. 1995-08-22 [cit. 6. října 2005]. http://www.msmt.cz/Files/HTM/Standard_ZV.htm Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na období 2005 - 2008 (Č.j.: 10844/2005-24). Ministerstvo školství, mládeže a
- 129 -
tělovýchovy ČR [online]. [cit. 1.9.2006]. http://www.msmt.cz/_DOMEK/default.asp?CAI=2945
Usnesení Vlády ČR č. 1046 ze dne 30. října 2002 k Dlouhodobému programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky Zdraví pro všechny v 21. století . Vláda České republiky [online]. c2005 [cit. 8.9.2006]. http://www.vlada.cz/ VIGNEROVÁ, J., BLÁHA, P.: Sledování růstu českých dětí a dospívajících. 1. vyd., Praha, SZÚ, 2001 WASSERBAUER, S. et al.: Výchova ke zdraví. 1. vyd., Praha, SZÚ 1999 Zákon č. 158/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR [online]. [cit. 1.srpna.2006]. http://www.msmt.cz/_DOMEK/default.asp?ARI=104088&CAI=3255
http://www.szu.cz http://www.uzis.cz http://www.czpi.cz http://www.who.cz http://www.zdn.cz http://www.eurodiet.cz http://www.linkos.cz/odborne/casopis http://www.euro.who.int http://www.news.bbc.co.uk/2/hi/programmes/breakfast/2030885 http://www.bbc.co.uk/science/hottopics/obesity/children.shtml http://www.aacap.org/publications/factsfam/eating.htm
- 130 -
http://www.nimh.nih.gov/publicat/eatingdisorder.cfm#ed1 http://www.msmt.cz http://www.czso.cz