Využití televize ve vojf!nství Plukovník Richard P e k a
ř
Všechny armády se zabývají o tázkami využití televize. Jejich řešení je závislé jednak na stavu úro·vně technických zařízení, jednak na ekonomických možnostech toho kterého státu. Po prostudování dostupné odborné lite ratury, a to jak armád socialistického tábora, tak kapi talistických států, je využití televize reálné a účelné , neboť zkvalitňuje informovanost ve litelů a štábů při vedení soudobých operací. Zkušen<>sti získané s televizní technikou na cv·ičeníchh s vojsky tento názor plně potvrzují. Poměrně dobré výsledky, zvláště v roce 1962, byly získány se zastaralou tec hnikou, takže při zasazeni soudobé techniky a tím více techniky perspektivní, budou výsledky' daleko lepší, odpovídající soudobým požadavkům velení. Názory ve li telů , příslušníků štábů a techniků na použití televize jsou zatím nejednotné. Pří čin je několik. Uvedu z nich alespoň podstatné: a) nesprávné zhodnocení naší první televizní techn iky v roce 1958 a z toho vyvozené závěry o její neúčelnosti ve vojenství; b) malá informovanost o praktických možnostech televizní techniky pro zabezpečování velení; c) použit í na nesprávném stanovišti a mnohdy i v nevhodné době pro funkcionáře, kteří ji měli používat; d) nedostatek provozní kapacity určené pro řešení otázek vojenské televize a její úplné vyřazení z plánu provozního výzkumu v roce 1960, kdy jejím výzkumem a vývoj em byla v rámci RVHP pověřena Polská lidová republika. Vzhledem k těmto sk ute čnostem nebyla televize ve vojenství v posledních 4 až 5 letech našimi veliteli a štáby vyžadována. Jen v ojedinělých případech, byly s velmi malým po čtem pracov níků a p rostře dků získány s televizí drobné zkušenosti. Ve dvou konkrť>tních případech byla televize dána do provozu a j e dnes s úsp ěc h e m používána. Jde o soupravu „VACLAV" ur čenou pro štáb svazu a z aříz ení „VYŠKOV" na tankové střelnici ve Vyšším voj e nském u č ili šti ve Vyško vě . K posle dnímu n e jvě tší mu zasazení tele vizní techniky na cv i čení došlo, jak jsem již u vedl, v září 1962. Ukázalo se, že snímací zaříz ení „VYŠKOV" a „KANISTR" s televizním dálkovým přeno sový m zařízením MT-11 j s ou materiály, se kterými lze získat další zkušenosti při vyu žití t e levize k zkvalitn ění velení v so udobýc h operacích. Televizní řetěz „VtTR" j e však nutno doplnit a u pravit, aby plnil v armá d ě své poslání do doby, než bude dána do použ ívání televizní technika vyvíjená pro armády Varša vské smlouvy.*) Z uvedeného vyplývá, že pr onikání televize i v naší armád ě, i když je pomalé, není vhodné omezovat, naopak, dále rozvíjet získané zkušenosti i z jiných moderních armád a plně využívat kladn~íc h výsledků soudobé průmy s lo vé televize. V ždyť velké úspěchy televize při pronikání č lověka do vesmíru, stá lé rozšiřování programové televize v naší s pole č no st i p římo podněcuj e využívat televizi i ve vojenství. Je to objektivní nutnost, neboť armáda, jako s ou čás t této spole čnos tti, záko·nitě přijímá do používání její techniku. Tak j ako dnes v armádě s e p ln ě ujala jiná elektronická zařízení pro velení a spojení, tak i televize zaujme postupně ve vojenství své důležité místo. Jde jen o čas , o j ejí další technické zdokonalení a ekonomické možnosti státu . Perspektivní využití televize v naší armádě je třeba zodpov ě dně řešit, i když potřebná technika není zatím plně k dispozici. Pro naši armádu navrhuji využít televizi v těchto oblastech: - v průzkumné činnost i, s hlavním zaměřením na vzdušný průzkum; - k pozorování důležitých (rozhodujících) boj ových s it uací; *) Dosavadní použití televize v naš í Sborníku Spojař čís. 1/ 1963.
armádě
viz
autorův
článek
uveřejněný
ve
89
Operační
a taktická
Plukovník Richard
příprava
Pekař
pro zrychlení a zkvalitnění práce štábu na VS vševojskové armády a frontu sálech PVOS apod.; - k politické propagandě; Pro přenos informací o následcích jaderných úderů v systému teritoriálního velení v počátečním období války; - při boj-0vé a politické přípr.iavě vojsk a při výuce na vojenských školách. Dále uvedený rozbor -0 použití televize v jednotlivých oblastech se opírá o součas n ý stav televizní techniky, odpovídající světovému měřítku anebo kterého ·se dosáhne v nejbližší budoucnosti, včetně utajení televizního signálu. -
v
operačních
Některá
teoretická
zdůvodnění,
normy a zkušenosti dosažené s televizí ve
světovém
měřítku
Než přikročím k rozboru j e dnotlivých možností využití televize ve vojenství, bude třeba se blíže seznámit se stavem televizní techniky a jejími možn-0stmi dosaženými ve světovém měřit-ku v posledních pěti letech. Tím chci dokumentovat, že současná televizní technika a technika nejbližší budoucnosti bude s to přinést skutečně kvalitativní zlepšení v přenosech informací, odpovídající vedení války v soudobých podmínkách. Televi:mí kamerová technika jde cestou zmenšování váhy a ro:z;měrů, při zvyš-0vání světelné citlivosti a rozlišovací schopnosti. Váhy a rozměry některých televiznlch kamer: a) váha 400gr, rozměry5X8Xl2cm (odpovídá zapojení: 'kamera a řídicí skříň odděleně) velká spolehlivost, pracuje takřka bez lidské obsluhy, obsluha jedním č lo vě kem , umístění v letadle, vrtulníku, tanku a nebo v betonových krytech. Pře nos televizního signálu buď koaxiálním kabelem nebo rádiem; b) televizní ortikonová kamera s „kočič ím okem" - možnost snímání téměř v úplné t mě bez použití zdrojů infra čer veného záření. Světlo zapalovače na cigarety dává dost světla, aby kamera mohla přenášet jasný obraz; c) ortikonová kamera se speciálním zesilovačem umožňuj e snímat a vytvářet obraz při osvětlení řádu mililuxu, kdy lidské oko vlivem soumraku není již schopr:~ pozorovat detaily pře dmětu; d) vidikono·vé kame ry normálního provedení jsou sice přibližně lOkrát méně c itlivé než ortikonové, avšak pro svoji jednoduchost jsou pro vojenská zařízení nenahraditelné - malé rozměry, j ednoduchá konstrukce a b ezpeč ný prov-0z - váha okolo 2 kg (velikost kabelky ); e) jiný typ kamery o rozměrech 4,5 X 5 X 2,5 cm, váha 750 gr (zapojení jako ad a) - schopná pracovat při 1000 C, odolává zvýšenému zrychlení;
90
f) další, vyráběná již sériově - váha 3 kg, rozměry 7,5 X 13 X 23 om (odpovídá zapojení: kamera a řídicí skříň v jednom bloku - odolává na všech osách patnáctinásobnému zemskému zrychlení. Pracuje s 525 řádky - použití k dálkovému řízení střel;
g) miniaturní televizní kamery pro sledování těles v prostoru. Šířka asi 8 cm, plně tranzistorova.ná, váha okolo 3,5 kg (odpovídá zapojeni ad f). Je schopna sledovat malý balón ve výšce okolo 70 až 80 km a nebo presně zjišťovat body nárazu raket. Předávané informace z této kamery jsou dodávány do elektrického počítače, který je po zpracování přemění ve zprávu, z !kterého směru se sledovaný předmět v prostoru blíží k zemi. Kamera předává do počí tač e 14 druhů informací; h) ve vývoji jsou kamery s vysoko citlivým vidikonem, tzv. EBIKON (elekt ronka s indukovanou vodivostí), které budou mít stejnou světelnou citlivost jako kamery s tzv. „kočičím okem". Kromě toho se bude tato kamera vyznačovat velmi malými rozměry a malou váhou, takže bude zvláště vhodná pro vojenské účely. Jde o práci našich in ž enýrů a techniků, v níž dosahuj eme již dobrých výs ledků. Všechny uvedené typy k&mer jsou plně schopné plnit úkoly vojenské televize. Objektivy ve vojenské televizi, jako so u část televizní kamery slouží k promítnutí snímané scény na fotokatodu, která má tu vlastnost, že př evádí optický obraz na obraz e lektronický, tj. obraz s ložený s fotoelektronů. Poněvadž rozměr obrázku na akumulační elektrodě typu vidikon j e velmi malý (9X 12 i méně mm) je tř e ba dbát na to, aby jakost promítnutého obrazu byla co nejlepší. To ovšem záleží na jakosti objektivu a proto pro dobrý obraz je důležitá správná volba objektivu pro kameru. Objektivy vojenských televizních kamer musí mít zvlášť dobré optické vlastnosti tj. velkou světelnost, dobrou rozli-
V11užití televize ve vojenství
šovací schopnost
(rozlišovací schopnost o bjektivu nesmí snižovat rozlišovací schopnost t elevizního řetězce) a nes.mí mít barevnou vadu. U kamer určených pro snímání v operačních stanech (vozidlech) jsou vhodné objektivy kratších ohniskových vzdáleností, s velkým zobrazovacím úhlem jak ve vodorovné, tak i svislé poloze. Pro snlmání ve volném terénu je výhodné používat objektivy s proměnnou ohniskovou vzdáleností tzv. transfokátory. Tyto objektivy nahrazují celou sadu normálních objektivů a umo žň ují zpravidla měnit plynule ohniskovou vzdálenost od 20 do 150 mm i více. Tím je dána možnost pozorovat jak bližší, tak i vzdálené cíle. Zvlášť vzdálené cíle (na několik km) pozorujeme teleobjektivy (s velkou a stálou ohn iskovou vzdáleností). Čím je vět ší ohnisková vzdálenost, tím je také větší přiblížení, avšak zobrazovací úhel je podstatně menší. Pro vojenské účely byl zhotoven teleobjektiv o ohniskové vzdálenosti 2000 mm, který umožňuj e přenos obrazů vzdálených až 12 km od kamery. Praktické možnosti některých objektivů:
a) při podávání informací z operační ho sálu za využití televize, na př. během cvičení systémem uzavřeného televiznlho okruhu, byly úspěšně použity tyto druhy objektivů:
- pro celkové záběry z operačního sálu s ohniskovou vzdáleností f = 35 mm a 90-135 mm; - pro snímání s map a tabulek - ohniskovou vzdáleností f = 20 až 150 mm; - pro snímání titulku - s ohniskovou vzdáleností f = 150 mm. K zabezpečení osvět l ení bylo použito 2 lamp (500 W), umístěných na stojanu vedle snímací kamery soupravy „VÁCLAV"; b) při snímání vojenských proudů za přesunů a při jejich řízení se osvědčuje objektiv s ohniskovou vzdáleností od 25 mm do 90 mm. Teleobjektivy se neosvěd čují;
c) objektiv v kameře d ružice TIROS širokoúhlý - snímkuje oblast 210Xl300 km a teleobjektiv pro snímkování oblasti o velikosti 160X160 km. Krátce o širokoúhlé televizi. Dosud zavedený způsob televizního obrazu o poměru stran 4 : 3 slouží společně jak civilním, tak i vojenským účelům. Je však zřejmé, že jde j enom o počáteční stádium, neboť pro soudobý způsob vede-
ní boje a operace není rozměr obrazu 4 : 3 výhodný. Hledalo se proto nové řešení a tím je širokoúhlá televize, u k teré je rozměr obrazu přibližně 2krát širší než u obvyklé
91
Operační
a taktická
Plukovník Richard
příprava
vání střel a raket využijeme všech dobrých vlastností systému při pootočení o 900. Pro pochopení velmi dů ležitého požadavku vojenské televize na dá lkové vidě ní kamerou a potřeby osvětlení pozorovaných objektů (situaci), vysvětlím v nejnutnějším rozsahu některé normy a pojmy potřebné pro snímání v polních podmínkách. Prakticky nejpoužívanější veličinou při snímání je osvět l ení. Jeho velikost je přímo úměrná svě telnému toku, který dopadá na plochu a nepřímo úměrná velikosti plochy, tj. E = I = ;:t, kde I je svítivost v Cd; r je vzdálenost od středu plochy v cm. Jednotkou osvět lení je Lux (Lx). Běžn é hodnoty osvětl e ní: Tabulka 1 Druh
osvětlení
-
na slunci v
-
-
bez s lunce v potřebné pro
-
měsíce
-
v
létě
létě čteni
úplňku
místnosti za jasdne
něho
-
dobré
-
na chodbách na čten í a hrubou práci
-
pro jemnou práci projek č ní plochy pro film
-
umělé osvětlení
hodnoty jasu: Tabulka 2
I
Druh jasu -
povrchu slunce
200 000
- vlákna či r é žárovky -' plamene svíčky v
povrchu
1200 0,5
měsíce
úplňku
-
stránky v knize osvě tlení 200 Lx
0,07 při
- projekčního plátna v biografu -
Jas ve „sb"
0,0034 0,0017
televizní obrazovky
běžného přijímače
0,007
Osvětlení
v Lx 100 000 1000 50 0,2 200 100 5·_ 10 100 300 200
Rozlišovací schopnost Se způsobem rozkládání obrazu v jednotlivé prvky přímo souvis í jedna z nejdůležitějších vlastností vojenského televizního přenosu, a to rozlišovací schopnost. Řlkáme např.. že obraz má rozlišovací schopnost 625 řádků. Objasněn! na lidském oku - rozlišovac! schopnost oka je dána nejmenš!m úhlem v minutách, pod kterým dva blízké body s dostateč ným kontrastem se promítají ještě jako
92
Běžné
Pekař
d va body. Tento úhel při průměrné rozlišovací schopnosti se pohybuje od 1,5 2 minut. Maximální možné rozlišení oka je dáno vzdáleností čípků ve „žluté skvrně", která činí asi půl miliontiny milimetru. Počet řádků a s tím souvisej ící i celkový počet prvků (snimaných bodů obrazu) ur čuje tedy jakost přenášeného obrazu. Čím větší je počet řádků, tím více podrobností bude obraz obsahovat, tím ostřejš! a zřetelnější bude i jeho kresba. Ostrost kresby však nevzrůstá přímo úměrně se zvyšováním počtu řádků. Aby bylo docileno např. dvojnásobného rozlišen í menších podrobnosti, bylo by nutné zvýšit rozlišovací schopnost více než tři krát. Počet řádků v televizních obrazech ovlivňuje požadavky na potřebnou šířku přenášeného pásma. Tato šířka vzrůstá podstatně rychleji než roste počet řádků, takže nakonec existuje určitě optimum mezi počtem řádků a ekonomickou š!řkou přenášeného pásma. Tomu odpovídá naše soustava s 625 řádky. Rozlišovací schopnost posuzujeme odděleně ve směru vertikálním a ve směru. horizontálním. Jejich vzájemným znásobením lze určit aktivní po čet přenášených bodů obrazu a získat tak čís l o vyjadřu jící dosti dokonale celkovou jakost pře nosu. Pro naši soustavu 625 řádků je celkový skutečný počet přenesenýc h bodů 405 000. Pro představu - pro jakostní snímáni např.
Využiti televize ve vojenství
kreslenýc h situací z mapy tato rozlišovací schopnost plně stačí, ovšem při vhodném zobrazovaclm úhlu objektivu. Při porovnání s rozlišovací schopností filmů, má film nejběžnějšího rozměru 35 mm, rozlišovaci schopnost kolem jednoho miliónů bodů, rozměr 16 mm 200 000 250 000 bodů, 8 mm film jen asi 50 000 bodů . Televizni soustava s 625 řádky s plnou šířkou pásma 6,5 MHz je tedy z hlediska rozlišovací schopnosti zhruba 2krát dokonalejší než 16 mm film. Mimo to závisí rozlišovací schopnost na jasu př e ná še né scény. S jasem se mění ost rost vidění na šeho oka a schopnost rozlišovat změny kontrastu. Při kontrastech kolem 100 a jasu bílých ploch kolem 60X 10-4 sb (kino) je rozlišovací schopnost přibližně asi 0.5 minuty a klesá s jasem; naopak př i malých kontrastech nezávisí té m ěř na jasu. Na tmavých místech obrazu nerozlišíme již dva body s malým kontrastem, ale rozlišíme je, zvětší me-li kontrast. V šeobecně lze říci, že dosah televizních kamer je omezen ztrátou rozlišovací schopnosti objektivu a snížením kontrastu v zobrazovací části snímací elektronky. Byla proto vys lovena myšlenka, zda e le kt rooptický systém může rozlišit menší kontrasty než lids ké oko. Otázka zní: „Bylo by možné , aby t elevizn í systém rozlišil kontrast s tak nízkou úrovní, že lids ké o ko ho již není schopno rozlišit? J estliže ano, potom lze očekávat znač né zvětšení s ledovacího dosahu, protože kontr ast objektu se ve ve lkých vzdále no.stech zmenšuje velmi pomalu. úspěšný návrh televizního systému, který překonává lidské oko při nízkých světelnýc h úrovních dává předpoklady, že lze navrhnout televizní systém, který mů že překonat lidské oko v roz lišování slabého kontrastu i při vysokých světe lných úrovních. To ovšem vyžaduje, aby s pektráln í citlivost fotokatody dosáhla spektrální cit livosti lidského oka. Zařaz en ím filtrů je toto technicky proveditelné. Chceme-li tedy ukázat praktické možnosti vojenské televize je možné říci, že t o, co vidí pozorovatel svýma oči ma mů že přenést te levizn í kamera na televizní obrazovku, ovšem zatím s me nší rozlišovací schopností. V někt erých případech, zv l áště pokud jde o snímání z velké d álky, vidění za soumraku n ebo v noci, televizní kamery se s peciálními objek tivy a s nímacími e lekt ronkami podstatně před č í lids ké oko pozorovatele.
Některé zkušenosti pozorovatelů, které možno aplikovat na televizi a některé praktické možnos ti samých televizních kamer: a) při rychlosti 600 km/ hod. a výšce 400-600 m bude velmi dobře možné vyhledat zbraně hromadného ničení. Podle něk terýc h teoretických názorů lze účin n ě pozorovat i z větších výšek při maximální rychlosti asi d o 1100 km za hodinu; b) dobře vycvičené osádky v hermeticky u zavřených kabinách jsou schopny rozlišovat na Zemi předměty o velikosti asi 1/ 1000 výšky Jetu, tj.: z 1000 m roz liší pozorovatel 2 předmě ty vzdálené od sebe 1 metr, což s televizí je také možné. Shoda bude př i pozorování v noci za použití osvět l ovacích pum SAB nebo bez nich za jasných a m ěsíčníc h nocí, a to : - nejlépe z výšky do 1500 až 2000 m; - př i sv itu mě síce v j e ho 1. a 4. čtv rt i z výšek 500 až 1000 m; c) pro snímky pořizované výškovou r aketou ve výšce 250 km měla kamera t eoretickou rozlišovací schopnost 150 m, což znamená, že z uve dené výšky lze rozeznat předměty o rozměru 150 m a více. Přesto na získaných snímcích bylo možné bez námahy indetifikovat delší trasu d vo jkolej né že l ezn i č ní tratě: d) z letounu ve výšce 3000 m je možné na obrazovce přijímače na zemi rozeznat: jed notli vé městské stavby ; řeky, l o d ě a jiné objekty; c) z výšky 1500 m je možné: - spo čítat tanky, automobily v proudu a zjistit jejich typy; - zj istit počet l eto unů na letišti apod. Důle ž itým požadavkem pro vojenskou televizi je nutnost zakódovat obrazový signál. Ve světovém měřítku je problém kódování vyřešen. K zakód ování obrazového signálu je používáno několik zcela spoleh li vých systémů. Uvedu alespoň tř i : 1. Televizní vys íl ač vys ílá dva programy v jednom přenosném pásmu, a to: - jeden je složen ze dvou kladných obrazových s ložek; - druhý z jedné kladné a druhé záporné složky. U druhého programu se za normá lního televizního příjmu obě s ložky navzá jem ruší a na obrazovce není obraz. Chce- li však někdo pozorovat druhý televizní program, mus í b ýt do jeho při jím ače p ř i ve d e n a zvláštní „kódová kombinace televizního signálu" vyrobená v pří davném malé m kódovacím přístroji. Ten
93
Operační
a
taktťcká příprava
Plukovník Richard
Pekař
' I:
šnfa Fll.ONTU
ŠT~B LETEC·
l(É RQ.M~DY
~ ';:,/ N
:i
""
z o
·~ ...... o
a tt:" u. cJ)
ŠTRB VŠEVOJ·
'a: =i >c!l o•o
srnvf
\~ >(J\
RIH'\ .
-
,.....
c:J•-
~TAB VŠE VOJOBR.~Z.
-1
se ~ÉMQ
PRŮ B ĚHU VZDUŠNÉHO DQŮ2~UMU
obrátí zápornou složku televizního signálu do původního stavu a obraz je opět viditelný. Uvedeného systému se s výhodou používá k utajení provozu vojenské televize, relací Veřejné bezpečnosti, vyučovacích pořadů apod. 2. Televizní obraz (elektrické signály) je elektrickým samočinným po č ítačem převáděn na vysílací straně v číselné kódy a na přijímací straně je obdobně skládán v původní televizní signál (obraz). 3. Plynulý televizní sig ná l (obraz) je kódovacím zařízením zpracován na signál binárního čís li cové ho tvaru. Takto zakódovaný televizní signál se přenáší pulzní kódovou modulací za použití tř í binárních číslic.
Uvedeným systémem se dosáhne rovdostat ečného utajení. Po objasnění zkušeností s televizní technikou, norem a někt erýc h teoretických zásad, rozeberu možnosti použití televize v bojové či nnosti vojsk. něž
A. Televize' v průzkumné činnosti Nerovnoměrný a ve lmi dynarnicléý prů běh soudobých operací vyžaduje velké po-
hotovosti a rychlosti při získání a předá vání informací o nepříteli. Současné vlastnosti mnohých pro stře d ků, jak vzdušného, tak i pozemního prů zkumu již plně nevyhovují soudobým požadavkům, a proto je třeba hledat nové cesty, které by zrychlily dodávání informací od průzkumných prostředků. Využití televize i při průzkumu je stále ještě ve stádiu pokusů a ověřování, i když se razí zásada, že t e I ev i ze je d a-
94
$11.0V~HO SVRZ.I(
PQŮZ.U.UMNÝ LETECl(Ý PLUi(
g
•a ;r: z
-z o .... Cl
.J
> o';:,/ I-
•a
~
:r cJ
C1. :i~z
lekohledem vojáka atomového věk u. Televiznímu průzkumu je ve všech soudobých armádách věnována v posledních letech velká pozornost. Řeší se jak bezdrátový, tak i kabelový přenos televizního signálu. Pro průzkum ze země, letounů nebo vrtulníků a bezpilotních prů zkumných prostředků byla již provedena řada zkoušek pro zlepšení rozlišovací schopnosti dosavadních televizních kamer. Zkoušky ukazují, že televizní prů zkum má reálné podmínky pro účeln é využití v bojových podmínkách. Zvláštního významu nabývá televize všude tam, kde přímé pozorování je pro č lověka nebezp ečné , jako například v zamořených prostorech, kam není dobrý přístup apod. Využití televize u průzkumných jednotek je v současné době nutností, rovněž televizní průzkum, jako součást radiotechnické ho průzkumu musí přinést kvalitativní zlepšení při plnění úkolů soudobými průzkumný mi prostředky. Uvedené rozvedu na dvou základních druzích průzkumu . 1. Vzdušný průzkum. Vzhledem k velké pohyblivosti pozemních vojsk a letectva a j ejich schopnosti rychle měnit (vlivem mohutné palebné síly raketových vojsk) sestavu a rozhodující směry bojové činnosti, dále schopnost soustřeďo vat a zasazovat údery do velké hloubky nepřátelské obrany, mají za následek vzrůst významu či nitele času v soudobé bojové činnos ti vojsk. Z toho vyplývá, že i pro průzkum je málo času na získávání zpráv o nepříteli, jejich vyhodnocení a doručení příslu š ným štábům. Ostatně to zvyšuje význam a po-
Využití televize ve vojenství
sláni vzdušného průzkumu v možném vojenském sražení, zvláště pak za použiti raketových, jaderných prostředků. Zvláště velký význam má vzdušný prů zkum především v počátečním období války, kdy v součinnosti s agenturnlm a pozemním radiotechnickým průzkumem bude jedním z hlavních úkolů předejit a zmařit nenadálý úder nepřl te l e. Současný průběh našeho vzdušného průzkumu ukazuje obr. 1. Ze schématu je patrně, že příjem informací od průzkumného letounu je organizován na velmi krátkovlnné rádiové síti vzdušného průzkumu, a to na 5 velitelských stupních současně. Informace jsou podávány kódovaně. Jen informace o nebezpečí vlastního letounu a o jiných podobných situacích jsou vysílány v otevřené řeči.
Částečně j iž vyhodnocené informace vysílá š táb průzkumného leteckého pluku štábu letecké armády, a to ihned po při stání průzkumného letounu a štáb letecké armády štábu frontu a štábu vševojskové armády. Plně vyhodnocené informace se vysílají štábem frontu v síti průzkumných inform ací frontu zpravidla v pravid elných relacich. Rozbor časových norem pro dodání fonických a fotografických informaci od vzdušného průzkumu je uveden v tabulce 3. Z rozboru časových norem vidíme, že na sftich vzdušného průzkumu d ostanou naše štáby fonické informace (zakódované) do 25 a 32 minut, z toho předávání vlastních informací pozorovatelem zabírá jen 5 až 7 minut. Jak celková norma 25 až 32 minut, tak i doba 5 až 7 minut pro od eslání v lastní informace od okamžiku jejího vzniku vcelku odpovídají současným požadavkům na průzkum. Naprosto nevyhovující jsou však ča sové normy pro dodá vání informací cestou fotografických snímků 140 až 170 minut tj. zhruba za 2,5 až 3 hodiny. K jakým změnám a událostem za tuto dobu může dojíť v soudobých operacích na frontě nebudu rozebírat. Je proto bezpodmínečn ě nutně hledat za letecký fotografický průzkum nový, daleko rychlejší prostředek, který by byl schopen dodávat obrazové informace zhruba v časo vých normách vzdušných fonických informací. To však neznamená, že letecká foto~rafie bude zcela vyřazena z průzkum-
ných prostředků. Bude nadále používána, ovšem potřebuje dovést ji u nás na současnou světovou úroveň.
Význam televize, jako soudobého vzdušného průzkumného prostředku, vynikne, když j i srovnám s leteckým v izuálním pozorováním, jako jedním z hlavních způsobů vzdušného průzkumu. Tent o druh vzdušného průzklllllu se vede vždy, jsou-li podmínky pro zrakové pozorování objektů. Zde však televize může svými soudobými technickými možnostmi vizuální pozorování člověka i předstihnout např. vidění za soumraku nebo dokonce v noci. Televize na palubě průzkumného letounu dovoluje nejen osádce letounu, ale i všem příjemcům televizního obrazu v krátké době prohlédnout a vyhodnotit velké prostory bojiště a získat vcelku přesně objektivní a věrné zprávy o cíli, a to ve velmi krátké době. Při průzkumu bojiště bude jak leteck é vizuální tak i pozorování televizní základním způsobem vzdušného průzkumu. Bude dávat bezprostřední zprávy o změ nách s ituace na bojišti a vytváře t podmínky pro rychlé a pružné velení. Omezení leteckého vizuálního průzku mu rychlostí a výškou letu, povětrnost ními podmínkami, bojovými zkušenost mi, stupněm vycvičenosti osádky a denní dobou, odstraní v mnohém televize s možností magnetického záznamu obrazu na pásku a možností infračerveného vidění. 2. Pozemní průzkum. To co bylo ře čeno o vzdušném průzkumu platí v plném rozsahu i pro pozemní prů zkum, t j. te levizní přenos ve směru zem - zem, nebo zem - vzduch - zem v případě, že nelze dosáhnout přímě vidite lnosti mezi snímací kamerou a místem příjmu televizního signálu. Velkého významu pro pozemní prů zkum nabývá využití televize pro obrněná vozidla a tanky, kdy osádka obrněného vozidla nebo tanku bude muset plnit úkoly v neprodyšně u zavřeném vozidle (v prostoru zamořeném radioaktivními, chemickými nebo biologickými látkami). Televizní obrazovka (monitor) umístěná uvnitř tanku poskytuje osádce lepší pře hle d o prostoru kolem tanku, hlavně však pozorování ve směru jizdy s monitorem může osádka daleko lépe řídit a vést tank, než jak to dovoluje zorné pole tankového periskopu. Dosavadní technické prostředky pozemního průzkumu, tak jak je známe z konce druhé světové války, neodpovídaj í také již soudobým požadavkům, hlav-
95
„Operační
.'! taktická
příprava
ně pokud jde o pře n os informací z prost oru průzkumu do štábu, který pozemni průzkum vysilá. P ředevším j de o velký ča sový odstup o d o kamžik u zjištěn i zprávy k jejimu využití ve štábu. časový průběh bezdrátového přenosu průz k umné informace v současné době ukáži na tomto k r átkém rozboru. - Sestavení informace, např. o 50 skupinách (250 pismen) a jeji zakódování . 15 - 20 min. - odeslání v rádiové s íti pozemního průzkumu 3 - 4 min. doručen í a odkódováni . 25-30 min. zpracováni a vyhodnocení . 10-15 min. C e I k e m cca 60 - 70 min. Obdobně
nebudu
jako
při
vzdušném
průzkumu
zdůrazňovat skutečnost
k jakým do jít na frontě v době jedné hodiny. I tato doba dodání informací od pozemního průzku mu je v soudobém boji a operacích nepřijatelná a je proto třeba i zde hledat rychlejší a vý hodnější průzkumn é a spojovací prozměnám
Plukovník Richar d
·
může
st ředky.
Domnívám se, že tímto kvalitativně noYým průzkumným prostředkem bude také televize. Proveďme si proto krátký rozbor televize, jako průzkumného a so učasně i spojovacího pr ostředku , odpovídající soudobým požadavkům bojově činnosti vojsk. Televizní informace ať je předána vzdušným nebo pozemním průzkumem (př es releovou stanici) je:
a) okamžit á bez jakéhokoli časového zdrženi pro všec hny přís luš níky štábu naj e dnou: b) věrná, bez s u bjektivního zk resleni průzkumnikem (kromě letecké fotografie ) ; c) má ve lkou zpravodajskou kapacitu tj. lze získat značný počet informaci najed nou. Slovní nebo telegrafní informace musí následovat jedna za d ruhou v poměrně velkých časových intervalech bez vzájemně a o ka mžitě souvislosti. Televizni obr az je svou zpravodajskou kapacitou v poměru k fonické (telegrafni) informaci asi 500 až 600krát větší (šířka přenoso vého pásma pro fonicko u informaci je např. 10 kHz a šířka přenosového pásma televizního signálu je 6,5 až 8 MHz); d) mimo to mohou být televizní info rmace zaznamenány magnetickou cestou na pásku - magnetick ý záznam - (obdoba záznamu zvuku na magnefoton) a použity (uchovány) pro kontrolu a vzájemné porovnáni s informacemi získanými jinými průzkumnými cestami (dokumentárnl hodnota); e) konečně projek ce televizních informací, jak z přímého přenosu, tak i z magnetického záznamu na promítací plátno (např. l X l.5 m) umo žň uje jejich vyhodnoceni všemi odd ěl en í mi št ábu armá dy so u čas ně.
Uvedeně možnosti zatim nedává žádný jiný průzkumný prostředek a žádně pojítko. Slovni doprovod televizní informace pozorovatelem a možnost j eho současné ho ří7ení a ovlivňováni (co má snímat a přenášet) dělá z televize velmi operativnf průzkumný a so u ča sně i spojovaci prostřede k.
B. Televize a pozor ování bojové Jde o pozorování a sledování takově bojové situace, na jejiž výsledku závisí ús p ěch operace nebo o včasnou informaci o případném n e úspěch u, kdy může nadřízený štáb rychle reagovat vhodnými opa třeními pro j e jí úspěšně d okončen í. 1. Při bojové činnosti vojsk na vlastním území může jít například o pozorování : a) následků jaderných úderů nepřítele; b) přesunu vojsk přes důležit ě komunika ční uz ly; c) připravy vzdušných výsadků v pros toru nakládání a jiné podobně situace. 2. Př i bojové čin nosti vlastních vojsk na území n e p řítele mů že být pozorováno například:
96
Pekař
činnos ti
vojsk
a) průběh násilného přechodu důle ži tého vodního toku nebo terénní soutěsky; b) vysazení vrtulníkového výsadku a j eho s ituace v prostoru vysazení; c) průběh vysazení padákového výsadku, a to jak během samotného seskoku ve vzduchu, tak i na přistávací· ploše. V u vede ných případech bude výhodněj ší snímat i přenášet vzdušnou cestou tj. ve směru vzduch - zem, a to pomoci vrtulníků nebo průzkumn ýc h l e tounů. Půjde většinou o poměrně krátký časový ·výsek z bojo vě či n nosti vojsk v rozmezí od 1 do 4 hodin. Přenos ve směru zem - zem nebo zem - vzduch - zem by časově neuspěly pro ztíženě podmínky na komunikacích,
Využití televize ve vojenství
po kterých by bylo nutné přesunout potřebná snímací a přenq,sová zařízení. Vzdušné snímání je odůvodněno i rozložením uvedené bojové činnosti na poměrně velikých plochách, např.: a) násilný přechod vodního toku svazkem bude uskutečněn na úseku širokém 18-20 km, při bojové sestavě 3 pluky v 1. sledu; b) přesun vojsk přes důležité komunikační uzly může obsáhnout podle jejich plošného rozložení průměrné délky 2 až 5 km i více; c) vzdušný výsadek kupř. v síle motostře l eckého praporu bude vysazen přibliž ně na plochu asi 10 km2. Všimněme si blíže vzdušného výsadku motostřeleckého praporu. Prostorový rozbor: 3 rotní plochy po 15 vrtulnícich a 1 plocha pro 15 vrtulníků velitelství praporu - celkem 4 plochy. l>Jocha pro 1 rotu 350X l00 m - podél komunikace - vzdálenost vrtulníků - 70 m. Rotní plochy od sebe na po l oměr účinku atomové pumy 10 až 20 kt, tj . ce lková plocha k pozorování obsáhne prostor asi do 10 km2. Okamžitou, věrnou a souvislou informací o průběhu vysazení taktického vzdušného výsadku z uvedeného prostoru je schopna podat jedině televize. časový rozbor: - na praporu ze 4 ploch asi za 20 minut w předpokladu, že přenos jedné informace bude trvat asi 5 minut ; na štábu armády asi dalších 10 minut. Prvni celkovou informaci o průběhu vysazení vzdušného výsadku dostane štáb armády asi za 30 minut. Naproti tomu televizní informace o prů běhu vysazení taktického vzdušného vý sadku budou docházet na štáb armády od okamžiku prvního vysazení, a to plynule a ve vzájemné souvislosti ze všech 4 ploch současně pro všechny složky armády. Pro vzdušný výsadek v síle výsadkoC. Televize pro zrychle ní a
vé brigády je celková plocha k pozorování přibližně 50 km2 (5 ploch, každá o velikosti 1000Xl 500 m, plochy od sebe asi 5-8 km). U op e račního vzdušn é ho výsadku v sile vzdušné padákové výsadkové divize můžeme uvažovat takto: Prostorový rozbor: 10 až 15 ploch po 2Xl km, tj. 20-30 km2, plochy od sebe 2 až 3 km. Prostory vysazení pluků 4 až 5 km od sebe - v jednom prostoru vysazení pluku 3 až 5 ploch 2Xl km, tj. podávání informací z 10 až 15 ploch na celkové rozloze asi 400 km2, tj. z prostoru asi 2ox 20 km. Přenos souvislých, okamžitých a věr ných informací z této plochy zdůvodňuje ještě daleko více použiti televize než při zasazení jiných sdělovacích nebo prů zkumných prostředků. Od těchto prostřed ků by velitel nebo jeho štáb dostal souvislý přehled o vysazení operačního výsadku teprve po zpracování vyhodnocení a vyslání dílčích informací z uvedených 10 až 15 ploch. časový rozbor : na pluku ze 3 až 5 ploch za 45 až 70 minut za předpokladu, že přenos jedné informace bude trvat asi 15 minut; na štábu výsadkové divize od 3 pluků za dalších asi 90 minut; - jedna zpráva asi 30 minut (pluky zpravidla v jedné rádiové síti); na štábu frontu od štábu výsadkové divize za dalších 45 minut. První celková informace o průběhu vysazení operačního vzdušnéh0 výsadku může dojít na štáb frontu asi za 180 až 210 mi:iut, tj. za 3 až 3,5 hodiny. Naproti tomu televizní informace o prů běhu vysazení výsadkové divize budou, ob d obně jako při vysazení t aktického vzdušného výsadku, docházet ihned od okamžiků prvního vysazení, a to plynult a ve vzájemné souvislosti ze všech 10 až 15 ploch současně pro všechny složky štáb,1 frontu.
zkv ali t n ě ní
pr áce štábu na velitels k ých stanovištích armá dy a front u
Rozmístění štábu vševojskové armády podle soudobých požadavků na ploše cca l il km2 vyžaduje nové formy práce a ří zení. Jednu z možných variant prostorového rozloženi VS ar mády ukazu je obr. 2. Z rozložení štábu je zřejmé, že osobní styk jak mezi odděleními štábu uvnitř jednotlivých stupňů, tak mezi jednotlivými skupinami bude podstatně ztížen. Rovněž tak v doručování a výměně písem-
ných a obrazových dokumentů nastanou velká časová zdržení a tím i zpomaleni a ztížení součinnosti mezi složkami štábu. K odstranění nebo k podstatnému sní žení těchto časových ztrát a tím zkvalitnění práce celého štábu může prospět rovně ž zasazeni televize. Podle ověřené normy se VS armády zpravidla přemisťuje jednou za 24 hodiny; z toho vyplývá, že štáb armády může pra-
97
Piukovník Richard
Opm1tní a taktrcktí příprnm covat na místě zhruba 14 až 18 hodin . Bude-li televizní technika trvalou výbavou štábu armády a budování kabelového rozvodu bude účelně zmechanizováno, může televize po celou uvedenou dobu plně zabezpečovat práci štábu armády, trn., že její využiti z hlediska efektivnosti je
plně odůvodněné .
svolání ná čelníků složek štábu armády k vyslechnutí rozhodnutí velitele armády: svolání náčelníků 5 min. složek shromáždění 21) - 30 min. odchod 20 - 30 min. informování příslušníků složky 20 min. 65 -
Celkem
,„,
2.511.m
p 0Bt2RZ. 2. : DLO~NÉ QOZLOltNÍ VS ~RMIÍDIJ
Pokud jde o fr ont, bude využití televize na jeho ve litelském stanovišti je ště e fektivnější. Plošné rozložení jednotlivých složek štábu fro ntu podle obrazu 3 a pobyt velitelského stanoviště frontu na místě po dobu 48 až 60 hodin (VS fron tu se zpravidla pře misťuje lkrát za 2 až 3 dny) to plně zdůvodňuje. Při zpracování vědeckéh o úkolu v roce 1962 „Zavedeni me c haniza č ní c h prost řed ků do štábní práce do štábu divize a armády" došlo se k těmto závěrům o použití t elevize v so up ravě VÁCLAV: 1. Lze získat čas pro z kvali tně ní a zrychlení práce št ábu armády. Pro srovr.ání vyj děme např. z čas ov é ho rozboru
-10
K.m
l5 l
Skm (-10! DQUl-IŮ VOJSll..
ZP.B HPSČov~ PVO
OBQ.P.2 3 · PLOŠNÉ ROZ.LOLtNI- VS rnONiU
98
85 min.
Mimo této časové úspory, asi 1 - 1 1h hodiny, umožní televizni přenos přesnou a úplnou informovanost všech příslušníků složek štábu o rozhodnutí velitele armády a jeho jednotné chápání. 2. Při použití koaxiálního kabelu na v n itřní rozvod je zabezpečeno dokonalé utajení televizního přesnosu v prost oru velitelského stanoviště armády. 3. K televiznímu přenosu nelze použit naší průmyslové televize pro její malou rozlišovací schopnost (300 řádků), která neumožň uj e přenos obrazů z mapy s dosta tečnou přesností a v potřebné velikostL 4. K přenosu obrazu mapy je nutné pc užít kamery, která umožňuje dostateč ný či telný přenos z mapy 1 : 200 000 prosLoru 15X10 cm, tj. 30 X 20 km (útočné nebo obranné pás mo vševojskového svazku) a strojem psaného t extu o rozměru 20 X l8 cm, a to na vzdálenost nejméně 2 až 3 km. Pro s plnění tohoto požadavku je nutné dosáhnout rozli šo vací schopnosti alespoň 1000 řádků , což dos ud nedosahuje žádné snímací zařízení. 5. Št áb je možné informovat jak obrazem tak i zvukem, nebo jen obrazem.
2 ·5 1<m
CÍ Sll.UPINP.
Pekař
VCHV
VŽ. V
Využití televize ve vojenství
První způsob je výhod ný hlavně k informaci o situaci na frontě, o úkolech armády a rozhodnutí velitele. Pokud by bylo použito k informováni připraveného textu, jako např. souhrnných hlášení nebo přehledu ztrát, ozáření osob apod., je výhodné snímat text bez zvuko vého dopro vodu. Výhoda j e v tom, že štáb není při práci rušen a každý si vypíše to, c<> potřebuje. Vce lku lze informo va t a) štá b armády: - o situaci vlastní a nepřátelské z mapy a textu; - o úkolech armády - z mapy a textu; - o jiném dění na VS armády z textu, náčrtů, schémat apod. , a koneč nE- lze pomocí televize řešit otázky součinnosti na mapě. 6. Umístění obrazovek a kamer. Je možné umístit po jedné obrazovce (monitoru) na všech odd ě l en ích štábu armády. Př e dpokládají se tři kamery: - jedna na operačním oddělení; - dvě v zálo.le pro přenášení do jednotlivých o ddělení štábu ke snímání. 7. Hvězdico vý rozvod koaxiálního kabelu na jednotlivá oddělení štábu armády umo žň uj e vytvořit směry , kterých lze používat jak k příjmu, tak i k vysílání, např.:
Směrový d ůstojník chce předat novou situaci své divize příslušníkům štábu. Za tím ú če lem vypojí obrazovku, zapojí záložní kameru a předá novou situaci své d ivize. Potom opět připojí svou obrazovku.
8. Nevýhody: Dosah dosavadního snímacího zařízení „VYŠKOV" v soupravě „VÁCLAV" j e pouze 1 km, přičemž jednotlivé skupiny na VS armády j sou od sebe 2 - 3 km a na VS frontu dokonce 5 - 6 km. Rozlišovací schopnost snímacího zaří zení VYŠKOV je sice větší než u česko siovenské průmyslové televize; vzhledem k nutnosti zvětšit přenášený obraz alespoň o 1/ 3 - lh, je nutno však dosáhnout rozlifovací schopnosti alespoň 1000 řádků. Spojeni mezi kamerou a monitory na pracovištích je vázáno na výstavbu poměr ně nákladného koaxiálního kabelového rozvodu (lze je zatím usku tečnit jen na krátké vzdálenosti). Přenos na větší vzdálenost je možný jen pomocí speciálních směrových pojítek, u kterých nelze v sou -
časně době zabezpečit nutný stup eň utajení. Odposlouchatelnost je stejná, jako u kter éhokoli jiného směro v é ho pojítka. 9. Má-li být televize pln ě využita pro práce štábu armády (frontu) je třeba, aby bylo dosaženo t ěc hto paramet rů: - d osah nejm éně 6 km; - rozlišovací schopnost 1000 - 1200 řád ků, aby byl zabezpečen přenos s ituace z mapy 1 : 200 000 o velikosti prostoru útočného pás ma armády; - utaj ení televizního signálu jak na !.měrových pojltkách, tak na televizn!m vysílači s omezeným dosahem. Splněním těchto poža d avků se stane televize významným prostředkem pro zkvalitnění a zrychlení práce ve štábech armády a frontu.
• Provedené zhodnocení televizního zav soupravě VÁCLAV pokládám vcelku za objektivni a reálné, mimo požadavku na rozlišovac! schopnost 1000 - 1200 řízení
řádků.
Konstrukce televizní kamery a př eno sových zařízení pro uvedený počet řádků by byla velmi neekonomická. Vyřešit elek tronické obvody pro šířku přenoso vého pásma 16,6 nebo 19,2 MHz je možné, avšak v sou časné d obě i v nejbližší budoucnosti těžko realizovatelné. Tento úkol vyřeší ekonomičtěji nová technologie a nová součástková základna v e lektronice, založená na použiti mo dul ů. Domnívám se však, že požadovanou rozlišovací schopnost 1000 - 1200 řádků je možné dosá hnout i s naší současnou soustavou 625 řádků při použ ití vhodné ho zobrazovacího objektivu. V jiných oblasU:ch použití vojenské televize není tak velká rozlišovací schopnost třeba, nebyla by prakticky ani využita, ale hla v ně by byla, jak jsem uvedl, neekonomická. Z toho závěr: a) zatím snímat celkovou plochu s rozlii:.ovací schopnosti menší, např. 625 řádků; b) ce lkovou plochu např. útočného pásmu armády snímat na d vakrát, při rozlišovací schopnosti okolo 1000 řádků; c) mapu - schéma pro snímání upravovat hlavně vyznačením orientačních bodů (města, vesnice apod.) vhodnou velikostí písmen, která pro snímání po tře bují požadovanou rozlišovací schopnost asi ckolo 1000 řádků.
99
Operační
a taktická
Plukovník Richard
příprava
D. Televize P ůj d e
politické
účinnou
politickou prona osvobozeném území nepřítele s cílem informovat obyvatelstvo o nové situaci, získávat ho pro socialistické zřízení, aktivní účast ve spravedlivé vá lce vedené ozbrojenými silami států socialist ického tábora apod. Tímto úkolem se budou zabývat pře vážně orgány programové t elevize a správy spojů ve spolupráci s vojenským teritoriá lním velením. Potřebné programy lze připravovat již v míru, především formou magnetického záznamu na pásku. Vzhledem k pravděpodobnému narušení televizního systému, a to jak jeho snípagandu
o velmi
při
především
E. Televize pro
klerá si vyžádá spolupráce československé televize s ústřední správou spoj ů, omezím s~ jen na dílčí poznatky, které byly zatím na tomto úseku získány. Celková měření a výsledky získané na zkušebním cvičení s ba lónem jsou ves měs kladn á a ukazují, že pře no sy t e levizního si gnálu směrem vzduch-zem a zembojové a politické
příprav ě
Kr o m ě operač ně taktického použití televize při bojové či nnosti vojsk začala se televize v posledních letech používat také pro výcvik vojsk a při výuce na školách. Televize umožňuj e : - zkrátit čas v bojové a politické pří pravě vojáka, hlavně tam, kde jde o hromadnou účast př i výcviku ; - rychlý přechod z jednoho druhu výC\•iku na druhý; - podstatně nižší počet instruktorů, pomocníků a technického personálu; - s nížit poč e t pomůcek, jako m ak et, moderní výzbroje, což má z ekonomického hlediska značný význam. Z uvedeného je zřejmé, že televize podstatně zefektivní výcvik vojsk a usnadni práci instruktorů, n eboť voják-posluchač má dojem, že u č i te l u č í jen jeho. Při výcviku (výuce) te le vizí možno \ š iroké míř e používat filmů a snímků ,
1-00
mací tak i přenosově části , bude třeba již v m íru připra vovat a získávat zkušenosti s přenosem televizního s ignálu z letadel - letecká televizní studia. Domnívám se, že j e to i jediná spojovací cesta, která umožní i na vlastním ú zemí po prvním hromadném úderu v počlitečním období války co nejrychleji infor movat obyvatelstvo o situaci a vydávat p1 vní potře b né pokyny a nařízení v rámci teritoriálního velení a řízení našeho politického a hospod ářského života. První praktické zkušenosti s použitím televizního signálu z letadla na našem státním území získám v příštím roce, kdy bude uskutečněn provozní výzkumný úko l PŘENOS.
informací o násled cích jaderných úderu v systému teritoriálního velení v po čáteč ním období války
Vzhledem k rozsáhlosti a speciálnosti
při
propagandě
přenos
problémů tohoťo způsobu použití televize,
F . Televize
Pekař
vzd uch-zem jsou reálná a mohou přinést kvalitativní zlepšení v přenosech informací ze soudobé bojové činnosti vojsk. Na zákla d ě získaných zkušeností s pře ncsem televizního signá lu z balónu při kročí se ke zkouškám z vrtulníku a le tou nu. v
Podrobněji o tomto systému pojednám n ě k terém z př íštích čís e l časo pisu.
vojsk a
při .
výuce na vojenských školách
což mnohým um ožňuje , aby již během výk ia du si osvojili často obtížný materiál. Je také nutno si všimnou t řady dalších vý hod tele vizního zařízení, které vyplývá z jeho konstrukce, n eboť umožňuje: - pozorovat procesy, které j sou škodln·é, n e bezpečné nebo pro č l ověka nedostupn é; - mixáž obrazů, to znamená, změnu obrazů , vzájemné překrývá ní a vytvář e ní pomo cí t r iků optické iluze; - zachycení i d robných prvků a detailů .
Výcvik a výuka pomocí televize má ovšem i své nevýhody. Mezi instruktorem a po s luchačem existuj e převážně j ednostranný kontakt. Pos luchač, který poslouchá výklad a opakuje podle něho jisté úkony, nemá možnost se tázat a ani instTuktor nemůže doplnit výklad podle pří-
Využití t elevize ve vojenství
padny'c h dotazů. Proto se od předn ášej íc í ho vyžaduje, aby měl přesně vypracovaný výklad, který by byl stručný a obsažný a siim měl jasnou a srozumitelnou řeč . To může splnit jen nejlepší pedagog a instruktor. K televizním přednáškám se př evážně puužívá průmy slová televize. Požaduje se od ní, aby byla jednoduchá v obsluze, spole hlivá v činnost i a dávala ostrý obraz s velk ými kontrasty. Soudobá českosloven ská průmyslová televize, polotranzistoroy;\ nebo plně tranzistorová těmto podmínkám v podstatě vyhovuje. Použití te levize tímto způsobem je v těs né s ouvislosti s řešením použití naší programové televize pro výuku na civ ilních školách a pro mimoškolní vzdělán! pracuj ících. Jaká je sou časná situa ce ve výuce televizí u riás? 1. V
armádě
Výuku vo jenskou televizí zatím prováclí v naší a rmádě jedině Vyšší vojenské u c iliště ve Vyškově na své tankové stře l nici. Podrobnosti, hlavně po stránce technické, jsem u veře jnil v článku „Te levize v českos lovenské lidové armádě", uveřej něném ve sborníku Spojař čís lo 1/ 1963. Od 1. 1. 1964 j e při pravováno a plánováno v rámci československé televize školení v marxismu-le ninismu pro celou armá du nejlepšími našimi pedagogy a odborníky v pravidelných relacích (pravděpo d ob ně zvlášť pro příslušníky základní .s lužby a pro vojáky z povoláni).
2. V
občanském životě
První použití zaznamenala, kromě oj e
cuj ícich a na -;rhlo, aby televize vysílala cyklus u čeb ních pořadů vysokoškolské úrovně, zajistila přípravu nových jazykovych kursů a využila připravovaných dvouletých kursů středoškolské matematiky a fyziky k p řípravě na vysokoškolské studium. Důs l e dná realizace t ohoto usnesení naruzí, podle mého názoru, na jeden vážný n<::dostatek, kterým jsou v s oučasné době hluché prostory. Prozatím pokrývá naše sli!tní území: - 10 základních velkých televizních vysí la č ů s výkonem v obraze (A 5) od 8 do 30 kW; - 5 stře dních televizních vysílačů & výkonem v obraze od 1 do 10 kW; - 4 televizní přenášeče s výkonem v obraze od 0,003 do 0,1 kW. Dalších 6 televizních přenášečů j e toho času ve vý stavbě ;
-
několik
desítek amatérských vysílaSvazarmu. Těmito televizními vysílači a p řenáše či je naše státn í území v současné dob ě pokryto asi na 90 %. K za b ezp ečení plného vykryt í je tře ba vybudovat je ště asi dalších 150 te levizních př enášečů, každý v hodn otě as i 90 000 K čs. Teprve potom bude každému občanu našeho státu zaručen příj em televizního signálu prakticky r:a kterémkoli mí stě a možnost zapojit se do připravované výuky pomocí televize. Dosavadní nedostatek by bylo možné řeši t vysíláním televizních výukových relací 1 - 2hodinových z le tounů, zatím z filmových pásů, nato če nýc h telerecordingem, později z magnetického záznamu (dokonalejší způsob). Bude- li tento problém vyřešen, bude možné použít televize i pro bojovou a politickou propagandu apod. Bude pokryto státní území televizním signálem i v případě, že by byly vyřazeny sítě te lev izních vysílačů a dálkových pře nosových s pojů jadernými údery nepřítele. V obou př íp a d ech je tř e ba těsné spolupráce československé televize, ústředn í s právy spoj ů a a rmády. Použití televize pro vojenské úče ly vyžaduje zakódování televizního signálu, což j e v součas n é dob ě po str á nce materiální i technické řeš iteln é. čů (1přenášečů)
Několik slov na adresu našich techniků a pra covníků na nického zabezpečování použití televize v naší ar mádě. Každá .s toupence a odpůrce. Je třeba si znovu uvědomit, že televize, si zákonitě a objektivně vynutí v armádě své míst o a použití. mické možnosti našeho státu.
úseku materiáln ě technová myšlenka má své jak jsem uvedl vpředu, Jde jen o čas a ekono·
101
o N
Tabulka 3 NORMY ÚKOLŮ VZDUŠNÉHO PRŮZKUMU OD OKAM2IKU OBDR2EN1 ÚKOLU ŠTABEM PRŮZKUMNÉHO LETECKÉHO PLUKU PO DODANÍ VÝSLEDKŮ ZAINTERESOVANÝM ZADAVATELŮM Stupeň
Pohotovost čís. I
ÚKOL
pz ZHN
2.
Příprava příprava
3.
Pojí žděl1'i,
1 a
upřesnění
úkolu ve štábu pzlp, vydání úkolu osádce, osádky na úkol
120 km od 4.
č ís.
vzlet, let do prostoru průzkumu (100letiště) a provedení průzkumu
Předání zjištěné zprávy, její vyhodnocení slechu na síti vzdušného průzkumu
při
odpo-
I Pohotovost
I
prostor
I
řadou
-
I
Mig-ISbR
I
Il-28R
15-20'
20-25'
20-30'
20-25'
20-30'
35-40'
35-40'
5-7'
5-7'
5-7'
5-7'
5-7'
5-7'
5-7'
-
-
-
20-30'
20-30'
7. Výslech osádky, rychlé zpracování a vyhodnocení filmu
8-10'
8-10'
8-10'
5-10'
5-10'
5-10'
Celková doba od vydání rozkazu do doručení zprávy, výslechu osádek a vyhodnocení negativů a předání · zprávy štábu letecké armády
fotografie prostor
90-120' 120-150' do 30'
vy;mutí kazet a od-
zprávy štábem pzlp štábu LA
3
do 30'
6. Let od cíle, přistání, voz ke zpracování
Předání
NOC čís.
do 30'
25-32'
8.
úkolu
d') 5'
5. Celková doba od vydání úkolu a rozkazu ke vzleru na průzkum ZHN do přijetí zprávy o výsledku průzkumu na síti vzdušného průzkumu pojíždění,
plnění
fotografie řadou
1. Vzlet na výzvu z pohotovosti úkolu ve vzduchu
pohotovosti pro
DEN Pohotovost čís. 2
53-75'
.
30-40'
20-30'
30-40'
35-45'
120-150'
-
35-45'
..
Stµpeň pohotovosti pro pln ění úkolu
I
DEN Pohotovost č. I
ÚKOL
Pohotovost
čís.
řadou
černobí-
10. Pozitivní zpracování až do usušení: 10-20 kusů 9-12 kusů = *)
I
20-30'
-
Příprava,
slepení, překreslení, vyhodnocení situace, úprava prostorového snímku z prostoru do 40 km pořízeného v měřítku I : IO 000 Celková doba od zadání úkolu štábu pzlp až do zhotovení snímků
I -
prů-
I
Poznámka: *)
při
převzaty
fotografie Mig-ISbR
I
Il-28R
20-30'
I 20-30'
20-30'
20-30'
20-30'
20-30'
20-30'
20-30'
30'
30'
30'
30'
20-30'
20-30'
-
30-40'
30'
30'
-
-
30-40'
Při 3 hod. zprac. í více Rapid 128-150' i více N orma: 140-170' i více
30'
+ 2,40 hod. i více
2,40 hod. i v:ce
30'
1·
zpracování 9-12 kusů snímek pořízen letounem Mig-15 bis R prostorový snímek pořizovaný letounem IL-28R při laboratorním zpracování barevného, barevného inverzního a spektrozonálního materiálu se časy prodb,ižují ~ 2- ~hod. z přednášky mjr. Jiřího Stuchlého, VA."', Z) řadový
(Údaje
NOC
3
I prostor I řadou I prostor I 20-30' 20-30' I 20-30'
Při 3 hod. zprac. i více Rapid 128-150' i více Norma: 140-170' i více
I 13. Doprava fotografických výsledků vzdušného zkumu vrtulníkem do vzdálenosti 70 km
čís.
I
11. Taktické a topografické vyhodnocení pozitivu 12.
I
Pohotovost
fotografie
pzZHN
9. Vyvolání, ustálení a sušení (rychlosušení) lého negativního materiálu
2
Operační
a
taktťcká příprava
Domnívám se však, že v žádném případě nelze se k ní stavět zásadně odmítavě s tím, že především je třeba materiální a finanční prostředky v ě novat jen na ta místa, kde to vyžaduje momentální zabezpečetní bojové pohotovosti armády. Rovněž není, podle mého názoru, správné, odvolávat se na to, že řešením otázek televize ve vojenství se zabývá v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci jen Polská lidová republika a všechny další práce a prostředky, vynakládané na tyto úkoly jsou neekonomické, neboť odporují usnesení ústředního výboru KSČ z 29. a 30. května 1963. Při řešení televize v naší armádě nejde v žádném případě o základní výzkum a vývoj vojenské televizní techniky, svěřený Polské lidové republice. Dělba práce v rámci RVHP nezbavuje žádný z členských států povinnosti provádět vlastní provozní výzkum s cílem ověřovat možnosti nové techniky, jejího lepšího využití, získávat s ní zkušenosti do doby, než bude vojskům dána v potřebném počtu péčí jiného státu. Pasivní vyčkávání a čekání, .. až ten druhý to všechno vyřeší", by nesvědčilo o správném přístupu k řešení nových, progresivních otázek. Podle mého názoru je správnější se novým úkolům nevyhýbat a v rámci ekonomických možností je řešit souběžně s úkoly zabezpečujícími bojovou pohotovost armády. Jedině tak je možné udržet krok s rychlým rozvojem soudobé techniky ve světě a nedat se překvapit novou technikou, až bude dána vojskům k použití, neboť dodatečné seznamování, ověřování a získávání zkušeností s ní je mnohdy zdlouhavé, naráží na nepochopení velitelů a štábů; může dojít i k ohrožení bojové pohotovosti armády. Ve všech moderních armádách jde televizní výzkum vpřed mílovými kroky. Televize se stala důležitým prostředkem průzkumu, pozorování, přenášení informací, pomocníkem vizuálního a auditivního dorozumívání, dokonce i při dobývání kosmického prostoru. Na tomto úseku použití jsou výsledky skvělé a vzbuzují všeobecný obdiv. I naše armáda má všechny předpoklady, aby se vojenská televize stala jedním ze základních prostředků elektronických přenosů informací a zaujala rovnocenné místo vedle rádia a telefonu při řízení bojové činnosti vojsk v systému polního i teritoriálního velení.
104