VYUŢITÍ KYTARY V HUDEBNÍ VÝCHOVĚ U DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI, Olomouc, Ţiţkovo nám. 5 Pedagogická fakulta

VYUŢITÍ KYTARY V HUDEBNÍ VÝCHOVĚ U DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU

Bakalářská práce

Olomouc 2009

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

doc. PhDr. Eva Souralová, Ph.D.

Irena Svobodová

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a pouţila pouze uvedených pramenů a literatury.

V Chocni dne 14. 3. 2010 …………………..

vlastnoruční podpis

Poděkování Mé poděkování patří vedoucí této bakalářské práce, paní doc. PhDr. Evě Souralové, Ph.D., za její odborné vedení, rady a cenné připomínky. Dále bych chtěla poděkovat panu Martinu Gregorovi, učiteli ZUŠ Choceň, a také učitelkám Mateřské školy Záměstí v Chocni za umoţnění praxe a jejich pedagogické rady. Můj velký dík patří také mým nejbliţším, kteří mě podporovali především morálně.

Motto:

Znám tolik písní „Znám tolik písní, ţe si je uţ pletu, nad jejich krásou ţasnu v pokoře. Ze všech těch písní nejradši mám větu: Jednou jsi dole, jednou nahoře.“

(Jiří Suchý)

Obsah: Úvod ...................................................................................................................... 6 2 Hudební vývoj dítěte v předškolním věku ............................................... 10 2.1 Období kojence (0-1 rok) ............................................................................. 10 2.2 Období batolete (1-3 roky) ........................................................................... 11 3.2 Předškolní věk (4-6 let) ................................................................................ 12 3 Hudební činnosti v mateřské škole ........................................................... 14 3.1 Pěvecké činnosti ........................................................................................... 14 3.2 Poţadavky při práci s písní – výběr písňového materiálu............................ 15 3.3 Poslechové činnosti ...................................................................................... 17 3.4 Instrumentální činnost .................................................................................. 18 3.5 Hudebně pohybové činnosti ......................................................................... 19 3.6 Hudební pohádka.......................................................................................... 20 4 Hudební výchova v RVP PV……………………………………………………….. 21 5 Hodnocení dostupné literatury ................................................................. 23 6 Srovnání kytary s klavírem ....................................................................... 26 7 Vyuţití kytary v hudebních činnostech v mateřské škole ...................... 27 7.1 Seznámení s kytarou..................................................................................... 27 7.2 Poslechové činnosti s kytarou……………………………………………………. 28 7.3 Práce s písní .................................................................................................. 29 7.4 Hudební pohádka…………………………………………………………..29 7.5 Doprovodná činnost kytary při hudebně pohybových činnostech ………. 30 7.6 Ţánrové moţnosti vyuţití kytary ………………………………………… 31 7.7 Uplatnění kytary při jiných činnostech v mateřské škole ............................ 33 (tělesná činnost – ranní cvičení, výtvarná činnost – modelování) ............... 33 7.8 Nácvik písně s vyuţitím kytary a klavíru se zaměřením na srovnání .......... 34 8 Závěr ............................................................................................................ 40 9 Literatura a prameny ................................................................................. 42 10 Seznam příloh ............................................................................................. 44

Úvod Jiţ

od šesti let jsem navštěvovala ZUŠ v Chocni obor hra na kytaru.

Absolvovala jsem I. a II. cyklus ZUŠ. Po základní škole jsem hrála tři roky v rockové skupině, kde jsem měla moţnost poznat i hru jiného hudebního ţánru. V současné době se zúčastňuji komorní hry na kytaru. Nyní vyučuji hře na kytaru v zájmovém krouţku při M klubu ve Vysokém Mýtě, kde vyučuji 20 dětí ve věku od 6 do 14 let. Mohu tak získávat nové dovednosti a zkušenosti v pedagogické práci. Během všech těchto činností, které jsem měla moţnost absolvovat, mě práce s kytarou a s dětmi nadchla, proto se kytara stala tématem mé bakalářské práce. Cílem práce je naznačit moţnosti vyuţití kytary jako doprovodného prostředku a seznámit děti s nástrojem v podmínkách mateřské školy. Dalším zkoumaným článkem byla dosud nevydaná publikace při práci v mateřské škole, proto by má bakalářská práce měla slouţit jako metodická příručka pro učitele mateřských škol, jako doplněk v hudební výchově. Bakalářská práce „Vyuţití kytary v hudební výchově u dětí předškolního věku“ je rozdělena do dvou částí: teoretické a praktické. Teoretická část obsahuje popis a seznámení s nástrojem, hudební vývoj dětí předškolního věku, hudební činnosti v mateřské škole, slovník odborných hudebních termínů a také zhodnocení dostupné literatury. Do praktické části jsem zahrnula popis průběhu jednotlivých činností při práci s kytarou. Tato část je věnována seznámení s nástrojem, který doprovázel činnosti při práci v mateřské škole. Bakalářská práce by měla slouţit jako metodická příručka pro učitele mateřských škol doplňující hudební výchovu. Výzkumným vzorkem byla třída 5-6 letých dětí. Počet dětí ve třídě byl 25. Třída se nacházela při Mateřské škole Záměstí v Chocni. Výzkum byl prováděn pomocí těchto metod: pozorování, rozhovor, popis a demonstrace. Pro děti byly

-6-

připraveny řízené činnosti s kytarou, především v hudební výchově, ale i mimo ní. Výzkum probíhal během mé práce v mateřské škole. Mým úkolem bylo zaznamenat, zda kytaru lze uplatnit u těchto předškolních dětí a vůbec v celé mateřské škole. Připravené činnosti jsem poté s dětmi realizovala. Tyto činnosti s kytarou v Mateřské škole Záměstí předtím nikdy neprobíhaly, pouze v průběhu mého výzkumu.

-7-

1

Předškolní věk dítěte Období předškoláka je jedním z nejdůleţitějších pro jeho správný tělesný a

psychický vývoj. Trvá přibliţně od 3 do 6 let. Konec není určen fyzickým věkem, ale sociálně, tzn. nástupem dítěte do základní školy. Charakteristickým znakem pro toto období je rozvoj pohybové aktivity a intenzivního smyslového i citového vnímání. Formují se základy osobnosti, objevují se první projevy sebeuvědomování a zrychluje se proces osamostatňování. Velký zásah do ţivota dítěte je vstup do mateřské školy. Období od třetího roku ţivota, tzv. „druhé dětství“, se mění chování dítěte, dochází k harmonickému sladění pohybů, k novému sociálnímu zařazení dítěte. V projevech chování se umocňují klady i zápory, diferencuje se funkčnost a zralost centrální nervové soustavy. Mezi základní duševní změny patří: zvídavost – vede k diferenciovanějšímu vnímání soustředění – ukazuje na kvalitu pozornosti učení - rozvíjí schopnosti paměti rozvoj myšlení rozvoj řeči Mateřská škola má velký význam pro rozvoj osobnosti dítěte, ale těţiště spočívá na rodině. Výchovný přístup by měl respektovat individualitu dítěte a jeho schopnosti. Období předškolního věku ( 4 – 6 let ) je označováno jako věk iniciativy, jehoţ hlavní potřebou je aktivita a jejím důsledkem sebeprosazení. Proto je základním úkolem tuto aktivitu rozvíjet a regulovat. Volba činnosti je stále ovládaná emocemi, ale rozvíjejí se i další mechanismy, které ji mohou ovlivňovat. Nazýváme je nové regulační kompetence rozvíjející poznávací procesy – vnímání, myšlení, řeč, představivost, fantazie a rozvoj samotné socializace – začleňování se do společenské skupiny, osvojování si norem chování, rozvoj komunikace apod.

-8-

Potřeba seberealizace bývá v tomto věku uspokojována takovou aktivitou, která je pozitivně hodnocena a dítě se jejím prostřednictvím můţe prosadit. Zde má význam názorů dospělých a jejich uznání, které dítěti slouţí jako zpětná vazba. Morální uvaţování se vyvíjí v závislosti na celkovém vývoji dítěte a na jeho zkušenosti. Ta je dána individuálně, ale také sociokulturně. Dítě ještě nemá vlastní názor a automaticky povaţuje za správné to, co určí dospělí. K osvojení norem přispívá identifikace s autoritou, a tím i s jeho názory. Způsob osvojování norem závisí na úrovni poznávacích procesů. Předškolní děti chápou lépe konkrétní normy. Dodrţování norem je motivováno systémem odměn a trestů.

-9-

2

Hudební vývoj dítěte v předškolním věku Respektování a pochopení věkových zvláštností v hudebním vývoji dítěte má

pro práci učitelky v mateřské škole (dále jen MŠ) zásadní význam. Dítě od narození do šesti let prochází velkým vývojovým obdobím. Kaţdý úsek jeho ţivota poskytuje odlišné podmínky a moţnosti pro hudební rozvoj. Studium hudebního vývoje dítěte se zaměřuje na tři základní oblasti: sluch, motoriku a hlasové projevy.

2.1

Období kojence (0-1 rok)

Sluchový analyzátor je po narození vybaven anatomicky a fyziologicky tak, ţe můţe reagovat na hudební zvuky, přijímat a zpracovávat hudbu. Při středně silných zvucích se dítě zklidní, při silných sebou trhne. Sedlák (1985, s. 296) uvádí: „Dítě reaguje na hudební tóny dokonce jiţ v embryonálním stádiu (v 7. měsíci svého vývoje).“ Ve 3. - 4. měsíci obrací hlavu směrem ke zdroji zvuku. Jsou to jeho první sociální projevy. V této době reagují děti prvními tělesnými pohyby na výrazně rytmizovanou melodii. Tato tělesná reakce na výrazný rytmus se na základě funkční činnosti organismu projevuje velmi brzy, daleko dříve neţ reakce na melodii. Zhruba v jednom roce dítěte se začíná projevovat výrazný hudební rytmus na jednotlivé části těla: ruce, nohy, trup, hlavu apod. Tyto pohyby nebývají zpočátku vţdy sladěny s rytmem a metrem hudby, avšak po druhém roce se zpřesňují a jsou jiţ hudebně rytmické. Období prvního půl roku ţivota dítěte je jakousi učební dobou sluchu. Rozvojem sluchového analyzátoru vzniká radost ze zvuku a slyšení. Poměrně brzy je moţné vytvořit rozlišovací schopnost pro tóny různé výšky. Pro hudební vnímání je charakteristický celostní vjem a cesta od kvantity ke kvalitě. Proto se nejprve objevuje záliba v rytmu a tempu. Dítě je také přednostně upoutáno

- 10 -

dynamikou, hudebním přízvukem (akcentem) a výraznou barvou tónů. Teprve potom se vytváří citlivost pro hudební výšku. Funkce hlasového orgánu dítěte se projevuje hned po narození křikem, který je vrozeným (nepodmíněným) reflexem na změnu prostředí a krevního oběhu. Dle Sedláka (1990, s. 299), cit.: „Křik novorozence má individuální hlasovou polohu a jeho tónový rozsah je malý. Zabírá část jednořádkové oktávy (v níţ se ustaluje později i pěvecká poloha) a soustřeďuje se s nevelkým rozsahem kolem a1.“ K broukání novorozence se přidávají další zvuky, opakuje slabiku a v 6.-8. měsíci následuje napodobování slov. Při nich dítě zpočátku nepřesně vyslovuje některá slova, ale přízvuk, rytmus a melodii slova napodobuje téměř vţdy správně. Hudební sloţky řeči (melodie, tempo) jsou při napodobování zvýrazněny. Artikulace je pomalejší a vytvářejí se podmínky pro přechod z mluvy ke zpěvu. Zpěv nelze odloučit od dětské řeči. První pěvecké pokusy nebývají odlišeny a vyznívají jako „mluvozpěv“. Často jsou spojeny ještě se spontánními motorickými pohyby, s pohybem těla atd. Souvisí s rytmickými pohyby těla: s pohyby rukou (při říkankách, např. paci, paci…), nohou (při chůzi a pochodování), s pohyby trupu, kývání hlavou apod.

2.2

Období batolete (1-3 roky) Rozvoj hudebního vnímání, vznik řeči, první pokusy o zpěv a rytmické

pohyby podnícené hudbou bývají u mnohých dětí po druhém roce dítěte provázeny spontánními samostatnými pěveckými projevy, v nichţ jsou počátky elementárních hudebních představ. Na rozdíl od reprodukce slyšeného jde o zpěv „po svém“, o samostatné prozpěvování, které navazuje na „mluvozpěv“ a je obráceno k určitému objektu, obyčejně k hračce (ke zvířeti, panence, loutce), kterou dítě důvěrně zná, kterou si oblíbilo. Sedlák (1985) charakterizoval, ţe tento vlastní zpěv je prvním pokusem o nejjednodušší improvizaci. Nejsnáze

- 11 -

intonují sestupné melodické úryvky v rozsahu tercie aţ kvinty (a1 – d1). Dochází často k rytmické a melodické variantě, krácení melodie a zmenšování intervalů. Často je změněn rytmus i text písně, a tím vznikne více či méně nový hudební útvar. Věkové období po 3. roce je velmi dynamické a intenzivně se v něm rozvíjí hudební sluch, hudební paměť, hudebně sluchové představy, rytmické cítění a u mnohých dětí se probouzí i hudební fantazie, která umoţňuje vznik jednoduchých hudebně tvořivých projevů. Toto období, v němţ se utváří i řeč jako základ mezilidské komunikace, je prvním hudebně vývojovým stadiem.

3.2

Předškolní věk (4-6 let) Období od 4. do 6. roku je charakterizováno rychle rostoucí schopností

výškově rozlišovat tóny a hudební útvary, které umoţňují rozvoj všech hudebních činností: poslech hudby, reprodukci (zpěv, hra na dětské hudební nástroje). Uskutečnění těchto činností vyţaduje zvýšené pedagogické úsilí. Hudební vnímání v tomto věku je celostní a synkretické. Cvikem a hudebními činnostmi se zpřesňuje a stává se diferencovanější. Dítě dokáţe zachytit výškový pohyb melodie, odlišit jednotlivé hudebně vyjadřovací prostředky (melodii, rytmus, tempo a jeho změny, dynamiku a barvu tónů) a poznat jejich výrazovou funkci. Děti dovedou v tomto věku sladit pohyby paţí, nohou a celého těla s hudebním rytmem. Tato souhra se stále zpřesňuje, a tak vznikají předpoklady i pro hru na dětské hudební nástroje. Také pěvecké dovednosti se rychle rozvíjejí. Dítě dovede zachytit delší úryvek melodie a věrně ho pěvecky reprodukovat. Učitelka mateřské školy musí proto volit písně jednoduché, s obsahem odpovídajícím dětskému světu (ze ţivota zvířat, z dětských situací), s jednoduchou melodickou a rytmickou výstavbou. Strnadová a Zezula (1988, s. 45) potvrzují, ţe: „Zpěv zůstává v celém předškolním věku hlavní sloţkou hudební výchovy. Při vstupu dítěte do

- 12 -

školy se pěvecký rozsah u většiny dětí pohybuje v rozmezí d1-a1 nebo c1-a1.“ Hrtanové svaly dětí v tomto období ještě plně nefungují. To způsobuje tzv. falzetové tvoření tónů, při němţ hlasivky kmitají převáţně na okraji hlasové štěrbiny. Výsledkem je typický dětský tón, který zní poměrně slabě a lehce. Dětský hlas proto vyţaduje hlasovou hygienu a ochranu hlasu. Zpěv dítěte v tomto věku by neměl být příliš dlouhý, ale s častým opakováním.

- 13 -

3

Hudební činnosti v mateřské škole Hudební výchova v předškolním věku vyţaduje komplexní hudební hru,

v níţ se uplatňují všechny hudební činnosti. Rozvíjí nejdůleţitější hudební schopnosti a základní hudební dovednosti. Hudební hra zprostředkovává dítěti všestrannou experimentaci s hudbou. Do hudební hry lze zasadit i výraznou recitaci a deklamaci slov, úryvky textů, spojení zpěvu s poezií, dramatizovat obsah písně a doprovázet zpěv rytmickými a tanečními pohyby.

3.1

Pěvecké činnosti Pěvecké činnosti tvoří základ při rozvoji hudebnosti dítěte. Zpěv je pro dítě

důleţitým prostředkem pro prohlubování dýchání, posiluje dýchací svalstvo hrudní a břišní. K osvojování pěveckých dovedností dochází zpočátku pouze nápodobou. V projevu by nemělo chybět citové zaujetí, ale ani správná výslovnost, dýchání, frázování apod. Pro dítě je důleţité vytvořit a dodrţovat nejdůleţitější hygienické zásady: a) Zpěv v čisté a vyvětrané místnosti. b) Zpěv při optimální teplotě a vlhkosti vzduchu v místnosti i při pobytu venku. c) Zpěv v přirozené hlasové poloze dítěte, aby nedocházelo k přepínání hlasivek. d) Při velké tělesné námaze, nebo je-li dítě unavené zpěv neprovozovat. e) Dodrţovat

zásadu

kratších

pěveckých

intervalů,

dítě

se

při

dlouhodobějším souvislém zpívání unaví.

Hlasový rozsah se v průběhu šesti let značně mění. V prvém roce se pohybuje v rozmezí dvou, tří tónů ještě ne přesně fixovaných. V šestém roce se rozšíří na šest aţ osm tónů. Klesání spodního tónu hlasového rozsahu je

- 14 -

způsobeno růstem hlasivek, k vyzpívání vyšších tónů je třeba více cviku a většího napětí hlasivek. U pěveckých dovedností vytváříme správné drţení těla, dýchání a frázování, přirozené tvoření tónů, správná artikulace, čistý zpěv, dovednost zpívat sólově i ve skupině, zpívat s doprovodem i bez doprovodu hudebního nástroje, reagovat na dirigentská gesta apod. (Sedlák, 1990, 1985)

3.2

Poţadavky při práci s písní – výběr písňového materiálu Výběr písňového materiálu ovlivňuje správný rozvoj pěveckého projevu

dítěte. Rozhodují zde faktory jako je rozsah tónů, tónina, celková obtíţnost písně, která je dána sloţitostí obsahu textu, rytmu, intervalovými skoky, rozměrností a metodami nácviku písně. Píseň je elementárním hudebním dílem, kterého se dítě v předškolním věku zmocňuje zásadně nápodobou. V nejmladší věkové skupině je práce s písní kolektivní hrou, ve které je dítě stále motivováno k opakování celku i částí s neustálou oporou o hlas učitelky. Zcela přirozeně většina písní pro nejmenší děti souvisí s pohybem. Zásadně neoddělujeme text od melodie, neboť děti chápou píseň komplexně. Způsoby nácviku písní ve střední a nejstarší věkové skupině jsou kvalitativně na jiné úrovni. Zpočátku se ještě děti při zpěvu opírají o hlas učitelky, avšak postupně stále více vyuţíváme doprovodného hudebního nástroje a poskytujeme dětem příleţitost uplatnit svoji samostatnost při skupinovém a sólovém zpívání. Pěvecký projev by měl být plynulý, intonačně a rytmicky přesný. Z nejběţnějších metod osvojování písně se uvádí: a) Nácvik současně s pohybem. b) Nácvik po částech (formou hry na ozvěnu). c) Opakování částí a celku v mikropříběhu. d) Forma dialogu ve skupinách (na otázku a odpověď).

- 15 -

e) Nácvik s předem osvojeným textem formou jako „melodizace“. f) Hry s rytmickými nebo melodickými motivy (jde o přípravné hry). g) Grafickým záznamem některých melodických nebo rytmických motivů se symboly v různých výškách na linkách. Tyto způsoby osvojování písně můţeme doplnit řadou aktivizačních metod. K nejrozšířenějším patří: hra na tělo, hra na dětské hudební nástroje, hra na štafetu nebo ztracenou melodii, zpívání na různé slabiky, vytváření pásma písní, spojení s pohybovými variantami aj. Několik zásad při práci s písní: a) Nácvik písní provádíme nejčastěji s oporou o hlas učitelky, u starších dětí také s pomocí hudebního nástroje. b) Co nejčastěji střídáme zpěv kolektivní, skupinový a sólový. Pro poznání dovedností jednotlivých dětí sledujeme intonaci, technické a výrazové zvládnutí písně. c) Obměňujeme metody osvojování písně. d) Snaţíme se, aby si děti alespoň část písně (jednu sloku) zapamatovaly hned napoprvé, co v nejkratší době se k ní vracíme, abychom upevňovali správnou představu a nemuseli dodatečně odstraňovat chyby v melodii nebo v rytmu. e) Je třeba, aby se učitelka pomocí hudebního nástroje nebo ladičky orientovala v určité tónině. f) Během nácviku písně tóninu neměníme, neboť kaţdá změna tóniny zpomaluje proces osvojování, transponovat píseň můţeme aţ po jejím dobrém zvládnutí. g) Začátek zpěvu je třeba udat gestem, zazpíváním začátečního motivu písně nebo předehrou na hudební nástroj. h) Práce s písní probíhá nejen v hudební výchově, ale i při dalších vhodných příleţitostech v průběhu různých činností během dne. i) Při rytmicko-melodické práci s textem a při transpozici říkadlových melodií se musíme orientovat v různých tóninách.

- 16 -

3.3

Poslechové činnosti Poslechové činnosti jsou dynamickým procesem, při němţ si děti osvojují

základní výrazové prostředky hudby, pěstují dovednost soustředěného poslechu, rozvíjejí elementární hudební myšlení zaměřené na prostředky hudebního vyjádření, základní poznatky o hudebních nástrojích a hudebních ţánrech, prohlubují citové proţitky a uchovávají si je v paměti. Poslech hudby bez jiné činnosti se podle věku a schopností dítěte pohybuje v rozmezí půl aţ tří minut. Se skladbou nepracujeme pouze jednorázově, ale vracíme se k ní. Rozvíjíme především představivost a paměť dítěte, dítě si osvojuje v aktivní činnosti výrazové prostředky hudby, prohlubujeme poznatky a vytváříme základy k pozdějšímu „uvědomělému poslechu hudby.“ Poslechové činnosti mají různé metody. Nejsilnější citový záţitek je vyvolán ţivým provedením hudby, ať jiţ ve formě zpěvu učitelky či dětí, nebo samotnou instrumentální hrou. Důleţitá je ale i hudba reprodukovaná. Z důvodů barevnosti současně znějících nástrojů nebo orchestru. Poslechovou skladbou v mateřské škole je nejčastěji píseň a drobné instrumentální dílo. Obě mohou zaznít kdykoliv během dne, mohou být součástí různých činností nebo také motivací k činnostem z hudební výchovy. Pro usnadnění procesu vnímání a vytváření správných hudebně sluchových představ je třeba si uvědomit, se kterými hudebními prostředky se dítě má seznámit. Jde o tři základní oblasti: obsah skladby, její program či námět hudební elementární výrazové prostředky hudební forma Dítě poznává nehudební i hudební zvuky, skladby pomalé, rychlé, tiše a hlasitě znějící, rozličné hudební nástroje. Všechny skladby by měly být přijatelné svým námětem, mít jednoduchý program a svým charakterem odpovídat dětským představám. V oblasti hudebních forem dítě pozná, zda je

- 17 -

skladba taneční, pochodová, nebo určená pro slavnostní příleţitosti apod. Přístup k poslechové skladbě můţe být dvojí: po krátké motivaci si děti vyslechnou skladbu s jejími výrazovými prostředky a poté ji uskutečňují v různých hudebních činnostech děti v hudebních činnostech nejprve poznají výrazové prostředky a poté vyslechnou skladbu

V obou případech bychom neměli zapomenout vhodně motivovat a snaţit se vyvolat v dětech kladný citový proţitek.

3.4

Instrumentální činnost Dětská instrumentální hra je činnost, která podporuje rozvoj hudebnosti

dítěte. Při práci s hudebními nástroji uplatňujeme vyuţití nástroje jako zvukomalebného prostředku. Zvuk kaţdého nástroje můţe vzbudit určitou představu, náladu, např. při vypravování pohádky. Zahrajeme-li na jejím začátku např. na triangl nebo zvonek a v závěru na činel, je pohádka poutavější. Hudební nástroj dokáţe děti uklidnit, soustředit a naladit na určitou činnost. Podporuje smysl pro rytmus a pravidelnou pulsaci. Při instrumentální hře respektujeme několik zásad: nesnaţíme se za kaţdou cenu uplatnit v písni instrumentální doprovod hrajeme citlivě a nepřehlušujeme zpěv dětí rytmický či melodický nástroj má podpořit charakter písně, vyuţíváme proto především doprovodů vytváříme vlastní rytmické doprovody správně vytváříme harmonický doprovod

- 18 -

3.5

Hudebně pohybové činnosti Předškolní děti vnímají a proţívají hudbu nejčastěji prostřednictvím pohybu.

Pohybová

sloţka

předškolní

hudebně-pohybové

výchovy

obsahuje

nejjednodušší pohyby: chůzi, běh, poskoky, lezení, podřepy, tleskání, pleskání, cvalové poskoky, přísunný krok, poskočný krok, otočení apod. Praktické dovednosti si děti osvojují v hudebně-pohybových a tanečních hrách, v písních s pohybovým ztvárněním, v pohádkových námětech s pohybem a nástrojovým doprovodem, v pohybové a tělesné průpravě. Snaţíme se tedy o to, aby děti získaly schopnost prostorové orientace (pohyb vpřed, vzad, vpravo, vlevo, do středu, ze středu kruhu, v kruhu, nahoru, dolů) a poznaly jednoduché taneční útvary (řady, krouţky, kruh, soustředné kruhy). Formy hudebně pohybové výchovy: Elementární pohyb s rytmickou deklamací – jde o spojení mluvené rytmizované řeči s hrou na tělo, např. lidové dětské říkadlo. Děti si osvojí základy rytmického cítění a vnitřně se aktivizují. Pohyb s hudebním doprovodem – nejčastějším spojením hudební a pohybové sloţky je zpěv s chůzí, který podporuje cítění pravidelného metra v určitém tempu. Nejprve v jednodušší podobě (chůze ve volném prostoru a v zástupu), poté i sloţitější (ve vázaném kruhu). Pouţijeme-li k doprovodu hudební nástroj, mají děti moţnost reagovat pohybem na další výrazové prostředky hudby – tempo, dynamiku, výšku. Lidové taneční hry - dětská hudebně pohybová forma vycházející z české hudební tradice. Vychází-li hra z přirozených pohybů bez obměn, nacvičujeme ji většinou současně s písní (např. Kolo, kolo mlýnský, Had leze z díry).

- 19 -

Taneční hry umělé a jiné drobné formy - vhodně doplňují dětské taneční hry, zahrnují pohádkové náměty s pohybovými prvky, rozvíjí se v nich dětská pohybová tvořivost.

3.6

Hudební pohádka Je to specifický hudební ţánr pro děti předškolního věku, který vyhovuje

podmínkám v MŠ. V hudební pohádce bývá hudba proloţena vyprávěním, nebo zní slovo a hudba současně na způsob melodramu. Výchovná hodnota je dána sloţkou textovou, hudební a interpretační. Zprostředkovává dětem hudbu, vysvětluje nějaký hudební jev a motivuje je k hudebním aktivitám. Hudba vedle svého estetického působení poskytuje dětem příleţitost k různým hudebním aktivitám a k hudebnímu myšlení. Dějový základ pohádky sám o sobě otevírá další moţnosti integrace hudebních, slovesných, dramatických, výtvarných i pohybových aktivit dětí. Hudební pohádka můţe být téţ výsledkem dětské muzické kreativity. (Zezula, J. – Janovská, D.- a kol., 1987, Strnadová, K. – Zezula, J., 1988)

Všechny výše uvedené hudební činnosti provozující se v MŠ musí vycházet a být v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání (VÚP, 2004).

- 20 -

4

Hudební výchova v RVP PV (Košťálová, 2006)

Vzdělávací obsah je v RVP PV ucelena do pěti vzdělávacích oblastí. Hudební činnosti prostupují všemi oblastmi.

Dítě a jeho tělo Význam hudebních aktivit pro fyzické zdraví a pohodu, relaxaci i aktivizaci, rozvoj jemné i hrubé motoriky, manipulačních dovedností. Dítě a jeho psychika Hudba podporuje duševní pohodu, psychickou zdatnost, vnímavost, vůli a city, rozvíjí řečové schopnosti a jazykové dovednosti, komunikaci, připravuje k výuce čtení a psaní, rozvíjí fantazii a tvořivost. Dítě a ten druhý Hudební a hudebně pohybové hry dávají příleţitost ke spolupráci, k nácviku sociálních rolí, k vytrvalosti a zodpovědnosti, k přijetí a dodrţování pravidel, vedou k vytváření pozitivní vzájemné závislosti, dávají prostor k obdarování druhých, k uznání, ocenění a úctě. Dítě a společnost Osvojování lidových písní, dětské hry, seznámení s uměleckými díly podporuje vytváření společnosti,

pocitu

zakotvenosti

umoţňuje

dítěti

ve proţít

sounáleţitost v menší či větší sociální skupině. Hudba je "dech duše" - nese duchovní hodnoty společenství. (převzato: Košťálová, 2006)

- 21 -

Dítě a svět Prostřednictvím hudebních činností a tradice se dítě seznámí s jinými kulturami, jazykem, hodnotami, přes zakotvení ve vlastní kultuře je provázeno cizími kulturami, je vedeno k toleranci. Problémy v hudební výchově v předškolním věku dítěte Je mnoho problémů, kterými bych se mohla zabývat, uvedu pouze pár příkladů. Problém: Proč děti dnes nezpívají? Dnešní maminky dětem nezpívají. Myslím, ţe základ vnímání není reprodukovaná hudba, ale hudba vnímaná všemi smysly, jak zrakem tak sluchem. Hudba v nás dospělých, ale i v dětech, přináší uspokojení. (Tichá, 2005) Problém: Hudba jako kulisa. Hudba by se neměla provozovat jako kulisa, coţ znamená, ţe bychom dělali nějakou činnost a přitom měli puštěnou hudbu. Vede to k otupování smyslu vnímání hudby. Problém: Jednosměrné zaujetí učitelky v mateřské škole. Nadaná učitelka v oblasti hudby se velmi zaměřuje na tuto činnost a nemívá pochopení pro další činnosti, a tím nerozvíjí všestranný rozvoj dítěte. Chci tím říci, ţe není důleţitá jen hudba, ale i ostatní činnosti. Jak tedy s dětmi zpívat? Hlavní potřebou je motivace, to platí vţdy v práci s dětmi. Jako další potřebou je chvála. Nikdy veřejně nekritizovat, ale snaţit se, aby dosahovalo lepších výsledků. Jako motivací můţeme vyuţít známou melodii, jako například z pohádky. Ta slouţí také pro rozezpívání. Hudba i zpěv je dobrý základ pro dítě, a proto bychom jej neměli ve výchově opomíjet.

- 22 -

5

Hodnocení dostupné literatury V této části bakalářské práce bych se chtěla pokusit zhodnotit stav vydaných

publikací, týkajících se kytarové literatury pro učitelky mateřských škol. Pracovala jsem s touto literaturou: NEČEKAL, J. - STŘEDA, L. Kytarová přípravka. Praha: Vydavatelství Panton, 1989. ISBN 80-7039-000-x. SÜSSER, C. 200 kytarových cvičení a skladeb. Vydavatel C. Süsser, K. Čapka 1357, Sokolov, 1997. JIRMAL, J. Škola hry na kytaru pro začátečníky. Praha: Bäreureiter Edition Supraphon, 1993. ISBN 80-7058-299-5. KOLBA, M. Škola na kytaru hrou. Olomouc: Nakladatelství Hanex, 1995. a) Kytarová přípravka Tato kniha umoţňuje výuky hry na kytaru nejmenším dětem a zároveň pomáhá učitelům realizovat hru na kytaru. Je zde uplatněn netradiční metodický postup, přizpůsobený nejmenším dětem. Kniha je psaná hravou formou, prostřednictvím deklamace slov, říkanek, pohádek, písněmi a také dětskými obrázky. Tato hravá činnost by měla u dětí podchytit hudební cítění, rozvíjet sluchovou a rytmickou představivost a také hudební paměť. Kytarová přípravka je určena pro děti 6-8 let, i přesto lze vyuţít z této knihy několik říkanek, hudebních pohádek a písní při práci pedagoga v mateřské škole. U dětí předškolního věku bychom realizovali hudební činnosti pouze při seznámení s kytarou a k rozhovorům o nástroji. b) 200 kytarových cvičení a skladeb pro začátečníky Tato sbírka cvičení a skladeb je psána jednoduchou formou pro začátečníky od 6 a více let. Je zde usnadněno uţívání prázdných basových strun, coţ

- 23 -

samotnou hru zjednodušuje. I ty náročnější skladby jsou uvedeny bez komplikovaných akordických hmatů a spojů, tím hra v polohách nabízí dobrou orientaci na hmatníku. V této sbírce je uvedeno několik zhudebněných říkadel, lidových písní s melodickým doprovodem a také několik krátkých skladeb, které lze vyuţít i pro poslech dětem předškolního věku. Tyto skladby jsou především krátké, melodické, odpovídající dětskému věku, s malou obtíţností je zahrát, ale také velice ţánrově rozmanité. Jako příklad některé uvádím: „Čínská píseň, Mlýnek, Kapky, Jahodová, Zasněná aj.“ Vyuţít je můţeme nejen pro poslech, ale i k vyjádření různých pocitů a nálad hudebního vnímání, k dramatizaci apod. Bohuţel i tato sbírka není určena pro předškolní věk jako celek. Pro práci pedagoga v MŠ lze ze sbírky hodně vyuţít, ale pouze výběrovým způsobem. c) Škola hry na kytaru pro začátečníky Obsahem této kytarové školy jsou cvičení, stupnice, etudy a skladby chronologicky uspořádané podle stupně obtíţnosti. Kniha seznamuje se základními znalostmi z hudební nauky, s prstokladem kytary, s notací,

přes

tvorbu tónů, druhy úhozů a různých melodických ozdob. Určena je pro děti prvního aţ šestého ročníku ZUŠ. V MŠ lze vyuţít pouze při seznámení nebo k poslechu některých tanců jako je např. menuet, rondo, scherzo apod. Při pouţití této kytarové školy můţe pedagog v MŠ vyuţít hry pouze pro své zdokonalení samotné hry na kytaru, v technice, ve stylu hry, orientaci na kytaře apod. d) Škola na kytaru hrou Kniha je určena nejmenším začátečníkům prvního a druhého ročníku. Obsahuje říkanky, lidové písničky a snadné přednesové skladby. Tyto hudební ţánry provázejí celou knihu, výběr je komponován tak, aby umoţnil vyučovat především nejmladší děti. Autor se spíše soustředil na úpravu a variaci skladeb.

- 24 -

Kytarová škola svojí rytmičností a melodičností usnadňuje sluchovou orientaci. Pomáhá rozvíjet přirozenou muzikálnost, vyuţívá pouţití snadných hmatů. U dětí předškolního věku kytarovou školu lze vyuţít pouze jako poslechovou činnost. Poslechový způsob umoţní dětem objevovat sluchovou orientaci. Napomáhá rozvíjet přirozenou muzikálnost předškolních dětí. Pedagog v MŠ zde můţe uplatnit pouţití snadných hmatů, osvojovat si správné návyky při hře. Výhodou je také slovní výklad na základě heslovitých poznámek u kaţdé písně a skladby, tím zachovává jednoduchost před samotnou hrou.

Shrnutí: S publikací týkající se kytarové literatury pro učitele MŠ jsem se doposud nesetkala. Metodických materiálů a příruček k vyuţití v MŠ je nedostatek. Výše uvedené knihy jsou dostupné kromě „Kytarové přípravky“ od J. Nečekala. Tato kniha svou grafickou úpravou, reprodukcí, barevností, velikostí a finanční nákladností se přestala publikovat. I přesto, ţe je vydána roku 1989, mohla by vyhovovat dnešním poţadavkům, ale pouze ţákům od 6 let při výuce ZUŠ. Knihy „200 kytarových cvičení a skladeb pro začátečníky“ a „Škola na kytaru hrou“ jsou moderní, dostupné a na trhu je jich dostatek. V podmínkách MŠ se dají vyuţít pouze k seznámení s nástrojem a poslechu. Výběr skladeb by měl odpovídat věkovýma individuálním zvláštnostem dětí. „Škola hry na kytaru“ od J. Jirmala je asi nejdostupnější literaturou u nás. Publikace je starší a slouţí pouze pro ţáky navštěvující ZUŠ nebo také pro zdokonalení samotné hry na kytaru. V podmínkách MŠ ţádná z těchto knih nevyhovuje svým obsahem přiměřenému věku dětí v MŠ. Pro učitele MŠ je nedostatek didakticky zpracovaných materiálů a publikací.

- 25 -

6

Srovnání kytary s klavírem Z tabulky je zřejmé, ţe kytara můţe být v moţnostech svého vyuţití

v hudební výchově rovnocenným nástrojem s klavírem. Kytara se můţe vyuţívat nejen v hudebních činnostech, ale i v ostatních estetických výchovách v mateřské škole. Kytara je mobilnější a cenově dostupnější neţ-li klavír, proto můţe být bliţší pedagogům. Tab. č. 2 Moţnosti vyuţití kytary a klavíru

Kytara

Klavír

+ - více typů kytar - přirozená dynamika

– - méně typů klavírů - velká dynamika (můţe působit aţ nepříjemně) - větší náročnost ovládání - standardní ladění

- snadnost ovládání - moţnost přeladění nástroje pomocí kapodastru - snadná manipulace a mobilita nástroje - plynulý přechod, synchronizace rukou - velká pruţnost úderu - práce s tónem – styl hraní (legato, vibrato,…) - finančně dostupnější - snaţší notový zápis – - zúzěný výběr a dostupnost literatury - menší rozsah tónů - větší technická náročnost při současné hře melodie s doprovodem

- náročná manipulace a mobilita nástroje - omezená technika způsobu hraní (vytahování tónů, glissando,…) - malá pruţnost úderu - menší moţnost práce s tónem - finančně více náročnější - notace v houslovém i basovém klíči + - široký výběr a dostupnost literatury - větší rozsah tónů (přes 7 oktáv) - schopnost hrát současně melodii i doprovod

- 26 -

7

Vyuţití kytary v hudebních činnostech v mateřské škole (praktické vyuţití a jednotlivé návody činností s kytarou)

7.1

Seznámení s kytarou

Cíl: seznámení s kytarou Obsah: popis kytary a jejích strun, seznámení s tóny kytary, kresba kytary Věková skupina: 6-7 let Pomůcky: říkadlo, kytara, obrázky zvířat Motivace: rozhovor, říkadlo Motivace je uvedena otázkou, zda děti vědí, co je to za hudební nástroj. Následuje seznámení s kytarou pomocí říkadla, rozhovor o nástroji. Po seznámení s nástrojem a jeho popisem činnost pokračuje kresbou kytary (viz příloha č. 5). Cíl: rozvoj motoriky ruky, upevnění poznatků o nástroji Motivace: zopakování říkadla „Stejně jako v pohádce,…“ v úvodu činnosti Pomůcky: čtvrtky, voskovky, tempery, tuš, špejle, štětce, tuţka Hodnocení: Popis kytary ve verších děti velmi zaujal. Kytara byla pro ně nový neobvyklý nástroj, proto se děti soustředily a spolupracovaly. U popisu jednotlivých částí kytary si osvojily i hůře zapamatovatelné části, jako například hmatník, praţce, kobylka apod. V ukázce od nejhlubší k nejvyšší struně na kytaře jsem činnost spojila s obrázky zvířat (medvěd, vrabec). Ve hře a deklamaci říkanek děti spojovaly hudební představy s obrázky. Dětem jsem při deklamaci a hře na hlubokých strunách pomohla přenést zpěv do jejich hlasové polohy. Při seznámení se strunami kytary jsem text říkanek společně s dětmi deklamovala pomocí hry na tělo (vytleskání rytmu). U dětí bylo rovněţ rozvíjeno rytmické cítění. Činnost se dětem líbila a byla pro ně nová.

- 27 -

Na závěr následovala kresba hudebního nástroje – kytary. Děti měly moţnost vybrat si techniku voskovky nebo tempery. I přes docela obtíţný tvar nástroje děti kresbu zvládly velmi dobře. Pracovaly s chutí a práce se jim dařila. Tuší a špejlí dokončily detaily kytary, které byly velmi pěkně propracované. Cíl činnosti byl splněn. 7.2

Poslechové činnosti s kytarou

Cíl: seznámení s kytarou, ukázka různých způsobů hry na kytaru Obsah: poslech hry na kytaru, poslech reprodukované hudby, relaxace Věková skupina: 6-7 let Pomůcky: kytara, noty Motivace: průběţná, vyprávění na základě příběhu s hudebními ukázkami ve hře na kytaru Cíl: poslech hudby hrané na kytaru, relaxace, uvolnění Pomůcky: CD, CD přehrávač, maňásek medvídka Hodnocení: Celá činnost byla propojena na základě příběhu s hudebními ukázkami ve hře na kytaru. Děti měly moţnost seznámit se s ukázkami různých způsobů hry na kytaru. Písně „To je zlaté posvícení“ a „Okolo Třeboně“ byly zahrány melodicky, s akordickým doprovodem a také s doprovodem sólovým. Děti tyto písně dobře znaly, do činnosti se zapojily zpěvem. Poslechové ukázky byly doplněny hrou „Španělského tance, Pochodu, Ukolébavkou a Sousedskou“. Děti si tak rozšířily dětskou představu o různých způsobech hry na kytaru. Pro některé děti by bylo dobré zařadit mezi písněmi pohyb pro zvýšení pozornosti. Následoval poslech reprodukované hudby s relaxací. Výběr hudby byl vhodně vybrán. Jako motivaci jsem pouţila maňáska s příběhem „Unavený medvídek“. Děti byly klidné, psychicky i tělesně uvolněné, dokázaly se

- 28 -

zaposlouchat do dané hudby, která byla reprodukována rovněţ na kytaru. Obě činnosti byly splněny.

7.3

Práce s písní

Cíl: seznámení s písní, práce s písní, hra na Orffovy nástroje Obsah: píseň Ţabka a kytara (partitura písně – viz příloha č. 1) Věková skupina: 6-7 let Motivace: poslech písně, povídání o obsahu písně Hodnocení: Dětem se píseň

velice líbila. S nácvikem písně jsme začali nejprve od

refrénu k jednotlivým slokám písně. Tuto píseň jsme propojili s hrou na Orffovy (dále jen Orff.) nástroje. Odebráním plátků na xylofonu a metalofonu byla umoţněna lepší orientace na obou nástrojích. U dřívek a tamburíny jsem vysvětlila jejich správné drţení a způsob hry na tyto nástroje. Děti neměly ţádné rytmické problémy, protoţe byly zvyklé s Orff. nástroji pracovat. Problémy s rytmem měli dva chlapci. Dětem se také líbila improvizace s pohybem „brnkání na kytaru“. Píseň zaintonovaly správně. Úkol činnosti byl splněn.

7.4

Hudební pohádka

Cíl: kombinace pohádkového příběhu s jednotlivými slokami písně, syntéza hudby a slova Obsah: hudební pohádka „Botičkové království“ (viz příloha č. 2) Pomůcky: kytara, flétna, boty, prádlová guma Věková skupina: 6-7 let Motivace: průběţná, rozhovor s dětmi, poslech pohádky

- 29 -

Hodnocení: Motivace byla vybrána vhodně k věku dětí. Postupný nácvik byl doplněn hrou na tělo – pleskání třídobého rytmu o stehna, pantomimou a tancem princezny. Děti při pantomimě a tanci vyjadřovaly pohybové ztvárnění. Kreativní a šikovná byla děvčata. Chlapcům byl nabídnut doprovod na rytmické (dřívka) a melodické (zvonkohra) nástroje. K tanci jsem vyuţila hry na zobcovou flétnu. Flétna byla pro děti nový nástroj, proto je velmi zaujala. Na závěr činnosti s doprovodem kytary jsem při zpěvu pozměňovala některá slova v písni a v druhé části po mně děti opakovaly. Tato změna se jim moc líbila, dokázala je rozveselit a rozvíjela tak i jejich slovní zásobu. Činnost byla pro děti zajímavá nejen svým obsahem, ale také proloţením hudebních činností v průběhu pohádky. Cíl činnosti byl splněn. 7.5

Doprovodná činnost kytary při hudebně pohybových činnostech

Cíl: doprovodná činnost kytary při hudebně pohybových činnostech Obsah: seznámení a nácvik písně „Čertovský tanec“ za doprovodu kytary, pohyb k písni, schopnost prostorové orientace, hudebně-dramatický projev, pohybová hra „Na Čertíka“. Věková skupina: 6-7 let Pomůcky: kytara, noty, maňásek čerta, černý a hnědý krepový papír Motivace: povídání s dětmi na mikulášské téma (kdy nás Mikuláš, čert a anděl navštíví, zvyky, charakteristika jednotlivých postav, kterou báseň jim děti odrecitovaly nebo píseň zazpívaly apod.), maňásek čerta, který vypráví příběh dětem - příběh vypovídá o kamarádovi čertovi „Bertíkovi“, který se přišel podívat do školky naučit děti písničku a tanec s názvem „Čertovský tanec“. V průběhu činnosti je veden dialog mezi dětmi a čertem „Bertíkem“ o této písni.

- 30 -

Zhodnocení: Jako motivaci jsem pouţila maňáska čerta. Děti jsem seznámila za doprovodu kytary s písní „Čertovský tanec“. Píseň se dětem velmi líbila nejen svým obsahem, ale i melodií. Při opakování písně byla přidána hra na tělotleskání rytmu písně a pohyb, který se dětem moc líbil a také si ho brzy osvojily. Děti byly dále rozděleny do dvou skupin (černé a hnědé peklo). Byl vyuţit prostor a zájem dětí. Jedna skupina tancovala a zpívala před druhou. Děti se navzájem povzbuzovaly a snaţily. Při hře „Písničkové molekuly“ si děti zopakovaly známé písně a vytvářely skupiny podle pokynů. Bylo zde uplatněno i procvičování číselné řady 1-5. Všechny děti pohybově improvizovaly, byly střídány rychlé písně s klidnými. U těchto písní byly realizovány doprovody, které jsou typické pro jednotlivé písně ve hře na kytaru. Na závěr byla zařazena pohybová hra „Na čertíka“. Jako pomůcku děti vyuţívaly krouţky-pekla. Po vysvětlení pravidel hry jsem doprovázela činnost zpěvem a hrou na kytaru. Hra děti pobavila a aktivizovala k dalším činnostem. Všechny tyto činnosti v tomto dni jsem zhodnotila jako nejlepší.

7.6

Ţánrové moţnosti vyuţití kytary

Cíl: seznámení dětí s vyuţitím kytary v různých hudebních ţánrech, rozvoj fantazie a proţitku z hudby, koncentrace, vztahu k hudbě Obsah: ukázka 7 stylů hry na kytaru (rock, jazz, folk, flamengo, blues, country, klasika) – viz CD 2 Věková skupina: 6-7 let Motivace: rozhovor o nástroji a jeho vyuţití v těchto ţánrech, úvod do poslechu, poloţení otázek mezi jednotlivými ukázkami.

- 31 -

Zhodnocení: První ukázku (Folk – J. Nohavica „Tři čuníci“) většina dětí hned poznala. Píseň byla dětem známá. Odpovědi na danou otázku byly jednoznačné díky stejnému zvuku kytary, který uţ znaly z předchozích činností. Ţánr byl dětem velmi blízký. Ukázka (Blues – E. Clapton „ Cryin´“) nebyla uţ dětem tolik známá. Poloţenou otázkou si dokázaly představit rytmus, charakter tohoto ţánru. Pocit běhu děti hned vyloučily. Představa houpačky v písni byla dětem nejbliţší. Většina dětí po další ukázce (Klasika – F. Carulli „Rondo“) odpověděla, ţe si připadají jako na zámku. Některé z nich jako ve městě. Spojily si představu s místním zámečkem, který navštívily společně s MŠ při výchovném koncertě v Chocni. Při tomto ţánru si představovaly pohádky vysílané v televizi, které jsou touto hudbou doprovázeny (tanec princezny, zámecký bál, …). Ţánr byl dětem opět velmi blízký. U tohoto ţánru (Jazz – V. Wooten „Yin – Yang 99“) většina dětí odpověděla, ţe jim připadá píseň spíše nudná. Důvodem byl zřejmě výběr písně a reprodukce nástroje tohoto ţánru. I přesto několik dětí odpovědělo, ţe hudba byla pro ně zajímavá, ale nedokázaly popsat čím. Proto otázka byla rozšířena o další moţnosti výběru (jaké zvíře si představily – šneka, jakou věc – hodiny). Podle dětí by píseň poslouchaly spíše jejich rodiče. Tento ţánr děti neoslovil. Po ukázce (Flamengo – Paco de Lucia „La Paloma“) děti jednoznačně odpověděly, ţe píseň na ně působí vesele. Výjimkou byla odpověď jednoho dítěte, na které píseň působila unaveně. Na mou otázku proč nedokázal odpovědět. Nabyla jsem dojmu, ţe se chtěl zviditelnit a být středem pozornosti. Děti by si tuto píseň před spánkem nepustily, protoţe má velice temperamentní ráz. Tento ţánr se dětem zalíbil.

- 32 -

Následující píseň tohoto ţánru (Rock – B. Dickinson „ Darkside of Aquaris“) působila bouřlivě. Většina dětí zde kytaru nepoznala a pouze dvě děti ano. Jedno dítě z důvodu předpokládaného výskytu nástroje, druhé dítě tento zvuk kytary znalo od svého otce, který na ni hraje. Při poslechu písně si děti představily bouřku (zřejmě spojenou s první otázkou), ale také vlak nebo stroje. U tohoto ţánru jsem vyuţila porovnání klasické kytary s elektrickou pomocí obrázku. Ţánr děti nepřijaly. V poslední ukázce (Country – Na country svatbě „Pampelišky“) se děti zaposlouchaly do textu a představily si louku, les, horu, …Děti by píseň poslouchaly u ohně, ale také se vyskytly i jiné odpovědi, např. doma, na chatě, na táboře. Na danou otázku, která se týkala představy o zvířeti, odpověděly kladně. Píseň si spojovaly s motýli, medvědy a koňmi. Ţánr byl dětmi oblíben. Na závěr činnosti následovalo zopakování písně „Tři čuníci“. Děti si píseň samy vyţádaly, proto zpívaly a tancovaly s chutí.

7.7

Uplatnění kytary při jiných činnostech v mateřské škole (tělesná činnost – ranní cvičení, výtvarná činnost – modelování)

Cíl: procvičování základních tanečních kroků, chůze v prostoru s chůzí v zástupu, běh střídat s poskoky stranou, vyuţití kytary v pohybu – závěsný řemen, reakce na změnu tempa, rytmu, orientace v prostoru Obsah: tělesná činnost – ranní cvičení, výtvarná činnost – modelování Věková skupina: 6-7 let Pomůcky: kytara, noty, Orff. nástroje-bubínek, dřívka, tamburína Motivace: průběţná, „zazpíváme si a zacvičíme pro dobrou náladu“ Dětem byla dále nabídnuta výtvarná činnost modelování. Cíl: rozvoj jemné a hrubé motoriky, fantazie, představivosti

- 33 -

Obsah: modelování „Jak si spolu hrajeme“ Pomůcky: modelína, kytara, noty Motivace: píseň „Kruh“, rozhovor o tom, jak, kdy a s kým si hrajeme… Zhodnocení: Při rozehřátí a uvolnění těla se dětem výběr písně líbil. Písně jsem doprovázela na kytaru akordickým doprovodem. Snaţila jsem se hrou vyjádřit charakter jednotlivých písní. Vyuţití kytary při tělovýchovné činnosti bylo pro děti nové. Byly zvyklé pouze na doprovod s Orff. nástroji, proto děti prvky plnily se zájmem a radostí. Větší pozornost děti věnovaly hře na kytaru. Při písni „Tluče bubeníček“ jsem obměňovala sloky a refrén písně poklepem nad ozvučným otvorem kytary a akordickým doprovodem. Reakce dětí na pokyn a změnu byla správná a rychlá. Při hře „Kdo jsi kamarád“ jsem s dětmi nejprve hru zahájila bez nástroje. Zde byla nutnost mít u kytary závěsný řemen kolem krku, díky jemuţ jsem mohla činnost s dětmi vykonávat bez větších obtíţí (chodit v kruhu, předvést některé prvky, přemisťovat se a spolupracovat s dětmi). Samotná píseň doprovázející hru se dětem líbila. Vzhledem k jednoduchosti melodie a opakování slov si děti píseň rychle osvojily. Ve výtvarné činnosti byla píseň „Kruh“ dobrou motivací. Děti byly seznámeny s písní opět za doprovodu kytary. Poté následoval rozhovor o textu písně (kamarád, kamarádství,…). Při práci s modelínou byly děti velmi pečlivé, tvořivé a při práci velmi čistotné. Všem dětem se podařilo vyjádřit dané téma. Výrobky jsme si společně prohlédli, zhodnotili a vystavili ve třídě. Děti byly pochváleny. Na závěr jsme si píseň „Kruh“ připomněli a pohybově ztvárnili podle textu písně. Uplatnění kytary při těchto obou činnostech bylo splněno.

7.8

Nácvik písně s vyuţitím kytary a klavíru se zaměřením na srovnání a reakci dětí při změně nástrojů (podrobněji viz příloha č. 5)

Cíl: instrumentální hra na kytaru a klavír

- 34 -

Obsah: píseň „Kamarádi“ Pomůcky: noty, klavír, kytara Motivace: v úvodu, pomocí maňáska Metodický postup: Vyuţití tématu v mateřské škole „Ve školce jsme rádi a také kamarádi“ – píseň „Kamarádi“. Přiblíţení kytary a klavíru dětem za pomocí nácviku písně. Po kaţdé hře na nástroj následují otázky. a) Zahrání melodie písně na klavír a na kytaru. Poloţení otázky dětem. Zhodnocení: Při činnosti jsem sledovala zájem, pozornost a především reakce dětí na dané otázky. Na základě této činnosti jsem potvrdila jeden z mých hlavních cílů, který jsem si zadala v bakalářské práci. Na první otázku (viz tab. č. 1) děti odpověděly rychle a spontánně. Děti nad odpovědí neváhaly. Kytara byla pro ně nástroj, který jsem během praxe více vyuţívala. Klavír spíše vůbec. Odpověď na druhou otázku (viz tab. č. 2), která byla poloţena byla opět jednoznačná. I zde většina kladných odpovědí směřovala ke kytaře. V této otázce jsem dala dětem vybrat ze tří moţností. Překvapivým počtem odpovědí byla moţnost „obojí“. Odpověděly tři děti. V odpovědi na třetí otázku (viz tab. č. 3) děti váhaly a zpočátku odpovídaly nedůvěřivě. Díky menší zkušenosti s klavírem a se střídáním kontrastů hlasitě/tiše převaţovaly odpovědi, ţe klavír hrát potichu a nahlas podle dětí neumí. Opakem byla čtvrtá otázka (viz tab. č. 4), kdy odpovědi od dětí byly rychlé, jasné a přesvědčivé. Děti byly seznámeny se stylem hry na klavír v předešlé otázce. Reakce a vyšší počet odpovědí přiklánějící se ke kytaře byl zřejmě díky poslechu hry na klavír a také kytara byla pro děti v danou chvíli moţná více prioritní nástroj.

- 35 -

Pátá otázka (viz tab. č. 5) byla zaměřena na kontrast stylu hry pomalu/rychle. Zde převaţovaly kladné odpovědi pro klavír. Děti pochopily, ţe lze hrát na klavír stejným způsobem jako na kytaru. V poslední šesté otázce (viz tab. č. 6) byly odpovědi celkem vyrovnané, přesto větší počet kladných odpovědí získala kytara. Děti pochopily, ţe kytara je opravdu rovnocenný nástroj s klavírem. Oba nástroje mají stejné moţnosti stylu hry, které jsem vyuţívala v této činnosti.

Nácvik písně s vyuţitím kytary a klavíru se zaměřením na srovnání a reakci dětí při změně nástrojů Cíl: instrumentální hra na kytaru a klavír Obsah: píseň „Kamarádi“

Pomůcky: noty, klavír, kytara Motivace: v úvodu, pomocí maňáska Metodický postup: Vyuţití tématu v mateřské škole „Ve školce jsme rádi a také kamarádi“ – píseň „Kamarádi“. Přiblíţení kytary a klavíru dětem za pomocí nácviku písně. Po kaţdé hře na nástroj následují otázky. b) Zahrání melodie písně na klavír a na kytaru. Poloţení otázky dětem. Tabulka č. 1

- 36 -

Otázka „Který nástroj vám zněl lépe?“

Nástroj

Odpovědi dětí

Kytara

12

Klavír

7

c) Píseň je znovu zahrána na klavír, ale s pomocí akordických doprovodů. Činnost se opakuje s hrou na kytaru a zpěvem dětí. Tabulka č. 2 Otázka „Zpívá se vám lépe s klavírem nebo s kytarou?“

Nástroj

Odpovědi dětí

Kytara

9

Klavír

7

Obojí

3

d) Střídání kontrastů poloh hlasitě/tiše s vyuţitím hry melodii písně klavír.Opět je poloţena otázka. Tabulka č. 3 Otázka

Odpovědi dětí

Počet odpovědí

„Umí klavír zahrát nahlas a

ANO

8

potichu?“

NE

11

e) Melodie písně je znovu zahrána na kytaru. Tabulka č. 4 Otázka

Odpovědi dětí

Počet odpovědí

„Umí kytara také zahrát písničku

ANO

15

potichu a nahlas?“

NE

4

f) Hra písně v pomalém a rychlém tempu na klavír.

- 37 -

na

Tabulka č. 5 Otázka

Odpovědi dětí

Počet odpovědí

„Je moţné písničku o kamarádech

ANO

10

zahrát na klavír pomalu a rychle?“

NE

9

g) Na závěr provedení písně na kytaru v pomalém a rychlém tempu. Tabulka č. 6 Otázka

Odpovědi dětí

Počet odpovědí

„A co kytara, můţe zahrát písničku

ANO

10

pomalu a rychle?“

NE

9

7.9

Dramatizace pohádky

Cíl: dramatizace pohádky s kytarou Obsah: pohádka „Ukradený mlýnek“ Pomůcky: kytara, triangl, woodblock, pohádka Zhodnocení: Děti úderem trianglu – zahájením pohádky – se rychle zkoncentrovaly a byly připravené pohádku poslouchat. V úvodu a závěru pohádky jsem zahrála na kytaru skladbu „Mlýnek“, která vyjadřovala charakter pohádky „Ukradený mlýnek“. Při dramatizaci jsem vyuţívala crescenda, decrescendo, zpomalení a zrychlení tempa řeči a také Orff. nástrojů. Pohádka děti velmi zaujala nejen svým obsahem (děti ji neznaly), ale i doprovodem kytary. Bylo to pro ně neobvyklé, zajímavé a nové. Poslouchaly s velkým zaujetím. Hudba s mluveným slovem na děti působila velmi kladně a umocňovala její význam. Na závěr opět následovala skladba „Mlýnek“ a úder na

- 38 -

triangl. O pohádce jsem si s dětmi dále popovídala. Činnost bych hodnotila jako jednu z nejzdařilejších. Cíl činnosti byl splněn.

- 39 -

8

Závěr Vyuţití kytary v mateřské škole by mělo být chápáno jako estetický a

kulturně výchovný prostředek, napomáhající rozvíjet hudebnost dítěte. Kytara má být vyuţívána přirozeným, nenásilným a účinným způsobem v rozvoji osobnosti. Činnosti s kytarou by měly u dětí rozvíjet nejen hudební cítění, hudební paměť, sluchovou a rytmickou představivost, ale i mravní a citový vývoj. V úvodu své bakalářské práce jsem si stanovila několik cílů. Snahou práce bylo umět správně posoudit úroveň hudebního vývoje dětí, zvolit správné způsoby a metodické postupy. Dále také rozšířit moţnosti praktického vyuţití v uvedených námětech a příkladech pro inspiraci při práci s dětmi. Tyto děti je nutné vhodně a dostatečně motivovat, podněcovat a zapojovat do těchto činností. Při práci s kytarou jsem si kladla za cíl ukázat dětem svět hudby, aby se pro ně stala pramenem radosti a inspirací v dalším ţivotě. V průběhu výzkumu jsem chtěla zjistit, zda kytara můţe být v moţnostech svého vyuţití v hudební výchově rovnocenný nástroj s klavírem. Tento cíl byl potvrzen především díky nácviku písně s vyuţitím kytary a klavíru se zaměřením na srovnání a reakci dětí při změně nástrojů. Všechny děti se do společné činnosti zapojovaly bez ostychu a se zájmem. Pravdivost tvrzení jsem si ověřila zpracováním několika otázek a odpovědí dětí, ale i samotnou instrumentální hrou na oba nástroje. Dále mě zajímalo, zda se kytara

můţe vyuţívat nejen v hudebních

činnostech, ale i v ostatních estetických výchovách v MŠ. Ve většině her a činností nejen v hudební výchově, ale i při tělovýchovných, výtvarných a estetických činnostech (dramatizaci, pohádkách, poslechové činnosti...) byla

- 40 -

kytara uplatněna. Činnosti s kytarou byly zaloţeny na hře a osobním proţitku dětí. Vzhledem k tomu, ţe kytara je mobilnější a cenově dostupnější hudební nástroj neţ klavír, jak dokládá srovnávací tabulka na straně 26, můţe se vyuţít jako doplněk kterékoliv činnosti u dětí předškolního věku. Doufám, ţe tato práce alespoň malým dílem přispěje k dalšímu vyuţívání kytary v mateřské škole.

- 41 -

9

Literatura a prameny

GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, edice pedagogické literatury, 2000. ISBN 80-85931-79-6. HRUBÍN, F. - NOVÁKOVÁ, Z. - RENČ, V. Kůzlátka a hloupý vlk. Brno: Nakladatelství Blok, 1992. ISBN 80-7029-078-1. JENČKOVÁ, E. Hudba v současné škole. Vydáno nákladem objednavatele č.2/2/20. ISBN 80-902808-11. JIRMAL, J. Škola hry na kytaru pro začátečníky. Praha: Bäreureiter Edition Supraphon, 1993. ISBN 80-7058-299-5. KLAPETEK, P. - MOURYC, F. Já, písnička. 1. díl pro 1. - 4. třídu. Cheb: Music Cheb, 1994. ISBN 80-85925-01-x. KOLBA, M. Škola na kytaru hrou. Olomouc: Nakladatelství Hanex, 1995. LISÁ, D. Hudební nauka pro malé a velké muzikanty. Praha: Vydavatelství Auviex s.r.o., 1996. ISBN 80-900161-7-0. NEČEKAL, J. - STŘEDA, L. Kytarová přípravka. Praha: Vydavatelství Panton, 1989. ISBN 80-7039-000-x. Pravidla českého pravopisu. (Školní vydání) Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, 1993. ISBN 80-901-3736-9. SEDLÁK, F. a kol. Didaktika hudební výchovy. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985. SEDLÁK, F. Základy hudební psychologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0493-9. STRNADOVÁ, K. - ZEZULA, J. Hudební výchova v mateřské škole. Praha: Vydavatelství Naše vojsko, u. p., 1988. SÜSSER, C. 200 kytarových cvičení a skladeb. Vydavatel C. Süsser, K. Čapka 1357, Sokolov, 1997.

- 42 -

SÜSSER, C. Kytarová škola. Vydavatel C. Süsser, K. Čapka 1357, Sokolov, 1997. ŠIMANOVSKÝ, Z. Hry s hudbou a techniky muzikoterapie. Praha: Portál s.r.o., 1998. ISBN 80-7178-264-5. ZENKL, L. ABC hudební nauky. Praha: Edition Supraphon, 1997. ISBN 807058-284-7. ZEZULA, J. - JANOVSKÁ, D. a kol. Hudební výchova v mateřské škole. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987.

Jiné zdroje: http://www.rvp.cz/clanek/6/468

- 43 -

10

Seznam příloh

Příloha č. 1 Partitura písně „Ţabka a kytara“ Příloha č. 2 Hudební pohádka „Botičkové království“ Příloha č. 3 Skladba „Rondo“ F. Carulli Píseň „Tři čuníci“ Příloha č. 4 Hra „Písničkové molekuly“ – výběr a doprovod písní na kytaru Příloha č. 5 Nácvik písně s vyuţitím kytary a klavíru Příloha č. 6 Fotografie – kresba kytary

- 44 -

Příloha č. 1

Ţabka a kytara

Příloha č. 2

Botičkové království

Příloha č. 3

Rondo

Tři čuníci

Příloha č. 4

Písničkové molekuly

Příloha č. 5

Nácvik písně s vyuţitím kytary a klavíru se zaměřením na srovnání a reakci dětí při změně nástrojů Cíl: instrumentální hra na kytaru a klavír Obsah: píseň „Kamarádi“

Pomůcky: noty, klavír, kytara Motivace: v úvodu, pomocí maňáska Metodický postup: Vyuţití tématu v mateřské škole „Ve školce jsme rádi a také kamarádi“ – píseň „Kamarádi“. Přiblíţení kytary a klavíru dětem za pomocí nácviku písně. Po kaţdé hře na nástroj následují otázky. h) Zahrání melodie písně na klavír a na kytaru. Poloţení otázky dětem. Tabulka č. 1 Otázka „Který nástroj vám zněl lépe?“

Nástroj

Odpovědi dětí

Kytara

12

Klavír

7

i) Píseň je znovu zahrána na klavír, ale s pomocí akordických doprovodů. Činnost se opakuje s hrou na kytaru a zpěvem dětí. Tabulka č. 2

Otázka „Zpívá se vám lépe s klavírem nebo s kytarou?“

Nástroj

Odpovědi dětí

Kytara

9

Klavír

7

Obojí

3

j) Střídání kontrastů poloh hlasitě/tiše s vyuţitím hry melodii písně klavír.Opět je poloţena otázka. Tabulka č. 3 Otázka

Odpovědi dětí

Počet odpovědí

„Umí klavír zahrát nahlas a

ANO

8

potichu?“

NE

11

k) Melodie písně je znovu zahrána na kytaru. Tabulka č. 4 Otázka

Odpovědi dětí

Počet odpovědí

„Umí kytara také zahrát písničku

ANO

15

potichu a nahlas?“

NE

4

l) Hra písně v pomalém a rychlém tempu na klavír. Tabulka č. 5 Otázka

Odpovědi dětí

Počet odpovědí

„Je moţné písničku o kamarádech

ANO

10

zahrát na klavír pomalu a rychle?“

NE

9

m) Na závěr provedení písně na kytaru v pomalém a rychlém tempu.

na

Tabulka č. 6 Otázka

Odpovědi dětí

Počet odpovědí

„A co kytara, můţe zahrát písničku

ANO

10

pomalu a rychle?“

NE

9

Příloha č. 6

METODICKÁ PŘÍRUČKA Praktické vyuţití a jednotlivé návody činností s kytarou

Obsah: 1 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 2 2.1 2.2 2.3 3 3.1 3.2 3.3 4 4.1 4.2 4.3 4.6 4.7 4.8 4.9 5 6

Seznámení s kytarou …………………………………………………….............. 5 Původ nástroje …………………………………………………………….................. 5 Popis nástroje ................................................................................................. 6 Ladění kytary.................................................................................................. 6 Tóny na hmatníku........................................................................................... 7 Prstoklad ......................................................................................................... 7 Notace strun.................................................................................................... 7 Seznámení s klavírem ……………………………………………………………. 8 Původ nástroje ……………………………………………………………………… 8 Popis nástroje ……………………………………………………………................. 8 Tóny na klaviatuře ………………………………………………………………….. 9 Slovník pouţitých odborných hudebních termínů .................................. 10 Přednesová a tempová označení ................................................................... 10 Způsob hry nebo zpěvu ................................................................................ 10 Doplňující názvy hudebních jevů a útvarů ................................................... 13 Vyuţití kytary v hudebních činnostech v mateřské škole ...................... 15 Seznámení s kytarou ..................................................................................... 15 Poslechové činnosti s kytarou ...................................................................... 18 Práce s písní .................................................................................................. 23 Ţánrové moţnosti vyuţití kytary .................................................................. 30 Uplatnění kytary při jiných činnostech v mateřské škole ............................ 32 Nácvik písně s vyuţitím kytary a klavíru se zaměřením na srovnání .......... 35 Dramatizace pohádky ................................................................................... 37 Literatura a prameny ................................................................................. 43 Seznam příloh ............................................................................................. 44

Milé paní učitelky, Kytarová příručka Vás velmi pomalu provede základy kytarového vybrnkávání. Je psaná pro děti a sestavená tak, aby udrţela jejich zájem a radost ze hry. Kytarová hra je rozloţena na hudební činnosti v mateřské škole a pod kaţdý takový prvek je zařazena písnička či verš. Děti se tak okamţitě od prvního brnknutí ocitají v prostředí říkanek, her, písniček a pomaličku i Vy jdete cestou zvládání jednotlivých prvků kytarové hry. Texty je moţné zrytmizovat či přetvořit a mohou se stát základem pro Vaši první kytarovou improvizaci. Přeji Vám velký zájem dětí a dále mnoho úspěchů v prvních krocích kytarové hry, ať uţ kvůli svým dětem či kvůli sobě.

Svobodová Irena

1

Seznámení s kytarou

1.1

Původ nástroje Kytara se stala velmi populárním hudebním nástrojem. Její historie je velmi

bohatá. Původ má pravděpodobně v Přední Asii. První nástroje podobné kytaře byly pozorovány u Sumerů pod jménem kinor a odtud je přejímali Řekové a Římané. Asi v 9. stol. n. l. přinesli kytaru Arabové do Španělska, kde se stala lidovým nástrojem. Později se rozšířila po celé Evropě. Původně měla kytara jen tři struny a postupně se přidávaly další. Její tvar prodělal velmi mnoho změn, aţ se ustálil do dnešní podoby. Nynější kytara se liší od minulých typů velikostí a rozměrností. Nejlepší nástroje v současné době pocházejí od španělských mistrů José Ramireze a Ignatia Flety. Mnoho nástrojařů se je proto snaţí napodobit. Kytara se skládá ze tři hlavních částí: trup, hmatník a hlavice. Vrchní deska je ze smrkového dřeva. Asi v jedné třetině je kruhový ozvučný otvor. Spodní a vrchní desku spojují luby, které se vyrábí především z palisandrového dřeva. Hmatník je k trupu přilepen a rozdělen kovovými praţci tvořící půltóny. Hlavice kytary, na které se napínají struny, má kovovou mechaniku.1

1

JIRMAL, J. Škola hry na kytaru pro začátečníky. Praha: Bäreureiter Edition Supraphon, 1993. ISBN 80-7058-299-5.

-5-

1.2

Popis nástroje

1. 2. 3. 4. 5.

1.3

Trup Vrchní deska Luby Ozvučný otvor Kobylka

6. 7. 8. 9. 10.

Ladění kytary

-6-

Hmatník Praţce Struny Hlavice Kovová mechanika

1.4

Tóny na hmatníku

1.5

Prstoklad pravá ruka palec p …. + ukazováček …. i prostředníček …. M prsteníček …. a

1.6

Notace strun

Noty pro kytaru zní o oktávu níţe neţ se píší.

-7-

2

Seznámení s klavírem

2.1

Původ nástroje Klavír (z lat. claves = klíče, klávesy) znamená řadu kláves neboli klaviaturu.

V tomto významu se pouţívá např. jako synonymum pro označení manuálu u varhan . V širším slova smyslu se tento termín začal v minulosti pouţívat pro všechny klávesové nástroje, jakými jsou např. cembalo, spinet, klavichord apod., neboť hudební skladatel dedikoval svoji skladbu pro „klavír“, aniţ by blíţe specifikoval, o jaký nástroj se jedná. V současné době se tímto termínem míní většinou fortepiano. Klavír v tomto významu je rozměrný strunný hudební nástroj. Jeho zvuk vzniká chvěním ocelových strun rozkmitaných úderem dřevěných kladívek. Klavír můţe být pouţíván jako sólový i doprovodný nástroj, či jako součást orchestru. Kromě slova klavír lze adekvátně uţít termínu piano, fortepiano či pianoforte.

2.2

Popis nástroje

1. rám, konstrukce 2. přední část - víko

3. taţná tyč 4. tlumič, dusítko

-8-

5. zadní část - víko 6. tlumiče mechanismu 7. ţelezná tyč 8., 9., 10. pedálový mechanismus 11. pedály: pravý- tlumený, střední levý - měkký

2.3

12. kobylka, můstek 13. taţný kolík 14. rám 15. ozvučná deska 16. struna

Tóny na klaviatuře

Kaţdá klávesa má společné jméno s tónem, který vyluzuje. Máme sedm základních tónů, které tvoří „hudební abecedu“: c d e f g a h Řada těchto sedmi tónů se na klávesnici opakuje sedm a půlkrát. Po řadě sedmi tónů se vţdy opakuje znovu c jako tón osmý. Říkáme mu oktáva. Výšku tónu udává klíč a poloha noty na notové osnově.

-9-

3

Slovník pouţitých odborných hudebních termínů2

3.1

Přednesová a tempová označení

Allegretto – poněkud vesele Presto – rychle, úprkem Andantino – poněkud volně Tempo di Marcia – tempo v pochodu Moderato – mírně Crescendo – zesilovat Decrescendo – zeslabovat

3.2

Způsob hry nebo zpěvu

Akcent (přízvuk) – zdůraznění označeného tónu nebo akordu proti ostatním výrazným zesílením, mohou být různě silné.

Apoyando – hra dopadem, pouţívá se převáţně při hraní jednohlasých melodií, stupnicových postupů a zvýraznění akcentu.

Tirando – hra bez dopadu, pouţívá se převáţně při hraní akordických rozkladů a souzvuků.

2

LISÁ, D. Hudební nauka pro malé a velké muzikanty. Praha: Vydavatelství Auviex s.r.o., 1996. ISBN 80-900161-7-0. ZENKL, L. ABC hudební nauky. Praha: Edition Supraphon, 1997. ISBN 80-7058-284-7.

- 10 -

Arpeggio /-pedţo/ – rozloţené hraní akordů.

Flageolet /-ţolet/ přirozený ( flag., arm.) – utvoříme lehkým dotykem prstu levé ruky na prázdné struně přesně nad praţcem. Umělý flageolet se drţí levou rukou na praţci, ukazovák pravé ruky se lehce dotýká struny v oktávové vzdálenosti, přičemţ tóny vybrnkává prsteník.

Glissando (gliss.) – sklouznutí od jednoho tónu k druhému, přičemţ se výška tónu mění plynule. Začíná-li gliss. prázdnou strunou, napojíme se na strunu půltónovým příklepem. Sestupné glissando k prázdné struně ukončíme odtaţením prstu do strany.

Legato (vázaně) – znamená spojení dvou nebo více tónů různé výšky. Značí se obloučkem. legato vzestupné – po zahrání prvního tónu vytvoříme druhý tón pouze přiklepnutím prstu levé ruky.

- 11 -

legato sestupné druhý tón se zahraje odtaţením prstu levé ruky do strany

Ligatura – značí se obloučkem, spojuje délku tónů stejné výšky.

Pizzicato (pizz.) drnkavě. – hraje se tak, ţe dlaní pravé ruky tlumíme struny na kobylce a volné prsty vybrnkávají. Druhý způsob je tlumení (nedomáčknutí) strun prsty levé ruky, pravá hraje normálně.

Rasgueado (rasg.) – typický úhoz pro španělskou kytarovou hudbu. Hraje se jedním nebo více prsty pravé ruky. Úhoz přes struny se vede prudce směrem nahoru, dolů nebo kombinovaně.

Staccato /-káto/ (krátce, odraţeně) – zkracuje tón o čtvrtinu aţ o polovinu. Hraje se dvojím způsobem. Utlumením tónů prsty pravé ruky nebo zkracováním tónů prsty na hmatníku. Značí se tečkou nad nebo pod notou.

- 12 -

Synkopa – přenesení přízvuku na lehkou dobu.

Vibráto – chvějivý tón, který vzniká rychlým střídáním dvou tónů nepatrně rozdílných výšek, provádí se chvěním prstu na hmatníku. Značí se čárkou nebo vlnovkou spojující dva tóny různé výšky.

3.3

Doplňující názvy hudebních jevů a útvarů

Akord – souzvuk nejméně tří tónů různé výšky. Deklamace – znamená zrytmizování říkadla, u kterého je důleţité přesné frázování a vyslovování po slabikách. Dynamika – síla přednesu, dynamická znaménka v notách určují, jak silně nebo slabě se má hrát, zda se má zeslabovat nebo zesilovat apod. Kromě grafických značek se uţívá téţ slovních výrazů českých i italských i jejich zkratek. Metrum – grafickým vyjádřením je takt, cítíme ho jako pravidelný postup dob, z nichţ některé jsou přízvučné a nepřízvučné a podle toho poznáme, zda je metrum dvoudobé, třídobé apod. Partitura – zápis všech hudebních nástrojů do notové osnovy, pod sebou, slouţí pro potřebu dirigenta. Rytmus – střídání tónů různých délek a přízvuků, je to kaţdá slabika textu, vţdy je vypsán v notách. Takt – nejmenší úsek skladby ohraničený dvěma taktovacími čárami, kde se střídají přízvučné a nepřízvučné doby.

- 13 -

Tempo – znamená rychlost, jakou se skladba hraje, tempové označení v notách na začátku skladby a při změně tempa v průběhu skladby určuje, jak rychle se má skladba hrát nebo zpívat, popř. zda se má tempo zpomalit nebo zrychlit. Transpozice – přenesení písně nebo skladby o interval výš nebo níţ do jiné tóniny, můţe být jakkoli vzdálená tónině původní.

- 14 -

4

Vyuţití kytary v hudebních činnostech v mateřské škole (praktické vyuţití a jednotlivé návody činností s kytarou)

4.1

Seznámení s kytarou

Cíl: seznámení s kytarou Obsah: popis kytary a jejích strun, seznámení s tóny kytary, kresba kytary Věková skupina: 6-7 let Pomůcky: říkadlo, kytara, obrázky zvířat Motivace: rozhovor, říkadlo Motivace je uvedena otázkou, zda děti vědí, co je to za hudební nástroj. Následuje seznámení s kytarou pomocí říkadla, rozhovor o nástroji. Metodický postup: a) Seznámení s říkadlem, s přímou ukázkou nástroje. „Stejně jako v pohádce,

Na krku je hmatník s praţci.

začnu řádek po řádce:

Tělo má vţdy spodní desku, Vrchní desku se zvukovým otvorem,

Kytara má hlavu, krk a tělo.

s kobylkou a struníkem.

Na hlavě šest kolíků, kterými se struny ladí.

A teď po mně opakuj si,

Hezky v klidu, bez křiku.

co jsem řekl před chvilkou.“ (Nečekal, J. - Středa, L., 1989)

b) Zapojení dětí do činnosti. Děti s pomocí opakují, jmenují a ukazují základní části kytary. Hlava, krk a tělo – podle nástroje.

- 15 -

Ukázka tónů a) pomocí hry a deklamace říkanek od nejhlubší k nejvyšší struně na kytaře. b) činnost spojena s obrázky zvířat. Hluboké tóny – hra palcem na prázdných strunách E, A, D apoyandem. -struna E – medvěd -struna A – medvědice -struna D – medvídě

Vysoké tóny – hra prsty i-m-a na strunách g, h, e. -struna g – štěně -struna h – kočka -struna e – vrabec

c) Deklamace říkanky se spojením hudebních představ s obrázky (při deklamaci a hře na hlubokých strunách pomůţeme přenést zpěv do hlasové polohy dětí). d) Hra na tělo, s dětmi je nutné ji několikrát opakovat. Metrum - dupání na tóny hluboké Rytmus - tleskání na tóny vysoké e) Deklamace říkanek s propojením hry na tělo za doprovodu nástroje.

- 16 -

Seznámení se strunami, poslech říkadel a) Seznámením se strunami kytary. Činnost je spojena s hrou „Na jména“ s vytleskáváním. „Tak jako kaţdý z nás má své jméno, tak i kytara má své struny pojmenované.“

b) Seznámení s jednotlivými strunami: -struna E – medvěd

-struna A – medvědice

-struna D – medvídě

-struna g – štěně

-struna h – kočka

-struna e – vrabec

c) Po seznámení s nástrojem a jeho popisem činnost pokračuje kresbou kytary (viz příloha č. 5).

- 17 -

Cíl: rozvoj motoriky ruky, upevnění poznatků o nástroji Motivace: zopakování říkadla „Stejně jako v pohádce,…“ v úvodu činnosti Pomůcky: čtvrtky, voskovky, tempery, tuš, špejle, štětce, tuţka Metodický postup: Děti se pokusí nejprve kytaru nakreslit na papír. Po osvojení tvaru necháme nástroj před dětmi jako předlohu. Děti malují a vybarvují tvar temperou. Jednotlivé detaily dokreslí tuší, kaţdý podle své fantazie. Na závěr činnosti následuje pochvala dětí a výstava výrobků ve třídě.

4.2

Poslechové činnosti s kytarou

Cíl: seznámení s kytarou, ukázka různých způsobů hry na kytaru Obsah: poslech hry na kytaru, poslech reprodukované hudby, relaxace Věková skupina: 6-7 let Pomůcky: kytara, noty Motivace: průběţná, vyprávění na základě příběhu s hudebními ukázkami ve hře na kytaru a) Vyprávění příběhu dětem. „Byl jeden chlapeček jménem Honzík, měl velkou kamarádku Kristýnku. Jednoho dne se loudali ulicí, po náměstí, v parku, aţ potkali pána, který si v bachratém černém pouzdře nesl jakési tajemství. A samozřejmě Kristýnka hned tahala Honzíka za rukáv a povídá mu: „Co si to ten pán nese v tom kufru?Asi nějakou obrovskou hrušku, vid?Ta hruška je skleněná, tak aby se mu nerozbila…“ „Hruška, určitě!A ještě k tomu skleněná!Je to nějaká pánev. Nejspíš na lívance…,“ vzpomněl si Honzík na babiččin starý lívanečník, který byl o něco menší, ale jinak vypadal zrovna tak. Po krátkém dohadování Honzíka s Kristýnkou se pána zeptali, aby zjistili, kdo z nich má nakonec pravdu. Pravdu neměla ani Kristýnka, ani Honzík, protoţe pán řekl, ţe má uvnitř kytaru.

- 18 -

„Kytaru?“Kristýnka zbystřila a hned se k pánovi měla. „A nemohl byste mi něco zahrát, kdyţ máte tu kytaru?“ Pán se kupodivu ani trochu nezdráhal. „Kdybych věděl, co…znáš písničku….třeba….To je zlaté posvícení?“ b) Zpěv a hra melodie písně „To je zlaté posvícení“ s kytarou. c) Zopakování celé písně s dětmi s akordickým doprovodem.

„A teď trošku jinak, kytara si tu písničku sama zpívala i doprovázela.“ d) Píseň „To je zlaté posvícení“ s doprovodem sólovým.

„A co takhle – Okolo Třeboně?“ a Kristýnka zpívala a kytara jí krásně doprovázela. „Asi takhle:“

- 19 -

e) Zpěv a hra melodie písně „Okolo Třeboně“.

„A teď poslouchej, co kytara dokáţe sama zazpívat, poznáš to?“ f) Píseň „Okolo Třeboně“ se sólovým doprovodem kytary.

Jakpak by to Kristýnka nepoznala, vţdyť to byla zase ta stejná písnička, ale opět trošku jinak, zase si ji kytara sama zazpívala i doprovázela. „A jestlipak víš?“Zeptal se kytarista, „proč se této kytaře říká - španělská?“ a zahrál Španělský tanec. g) Přiblíţení příběhu a pojmu španělská skladbou „Španělského tance“.

- 20 -

Kristýnce se zdálo, ţe tohle opravdu umí ta kytara ze všeho nejlépe. Poté kytarista přidal ještě pochod, taky sviţný, veselý, ţe aţ Kristýnce nohy samy začaly podupávat do rytmu. h) Hra pochodu.

Kristýnka ještě poprosila pana kytaristu, jestli by mohl zahrát také panence a Míšovi, aby se jim dobře usínalo. „To bych mohl ukolébavku.“ i) Hra ukolébavky.

- 21 -

„A mamince, aby si se mnou na pokoji zatancovala?“Vyzvídala dál Kristýnka. „To víš, ţe mohl, všechno se můţe na kytaru zahrát.“Kristýnka byla jak u vytrţení. „Tohle všechno opravdu kytara umí?“ 3 j) Na závěr skladba „Sousedská“.

Hudební ukázky ve hře na kytaru zakončeny rozhovorem s dětmi o tomto nástroji. k) Následuje poslech reprodukované hudby při relaxaci s názvem „Unavený medvídek“. „Byl jednou jeden medvídek a ten se vrátil navečer domů do své jeskyně… spokojený, ale taky pěkně unavený… za celý ten den… lehl si tedy na záda zatřepal jednou tlapičkou…byla těţká a medvídek ji nechal spadnout… na deku… takhle: bum… Dělejte to, děti, také tak jako ten medvídek… Potom udělalo samé i s druhou tlapičkou: zatřepal s ní… byla těţká… a bums! Nechal 3

NEČEKAL, J. – STŘEDA, L. Kytarová přípravka. Praha: Vydavatelství Panton, 1989. ISBN 80-7039-000-x.

- 22 -

ji spadnout na přikrývku… leţel a přitom cítil, jak je unavený a těţký… ospalý… přední i zadní tlapky měl těţké… i hlavu…a zadeček… Medvídek si volně a zhluboka dýchal… uvolnil si pomalu hlavičku… a ouška… jedno i druhé… a potom taky čenich, tedy pusu, nos… a to uţ se mu začínaly klíţit a zavírat oči… nebránil se tomu, zavřel je… a on zhluboka a volně dýchal… bylo mu hezky… a chtělo se mu… spát.“4 Cíl: poslech hudby hrané na kytaru, relaxace, uvolnění Pomůcky: CD, CD přehrávač, maňásek medvídka Metodický postup: Po ulehnutí dětí na zem pustíme klidnou hudbu (M. Tesař, Suite Perestroika – viz CD 1). K motivaci pouţijeme maňáska medvídka, který si s dětmi povídá. Děti ho při uvolnění napodobují. Hlavním cílem relaxace je, aby děti dosáhly představivosti a psychofyzického uvolnění při poslechu hudby.

4.3

Práce s písní

Cíl: seznámení s písní, práce s písní, hra na Orffovy nástroje Obsah: píseň Ţabka a kytara (partitura písně – viz příloha č. 1) Věková skupina: 6-7 let Motivace: poslech písně, povídání o obsahu písně Metodický postup: a) Seznámení s písní.

4

ŠIMANOVSKÝ, Z. Hry s hudbou a techniky muzikoterapie. Praha: Nakladatelství Portál, s.r.o., 1998. ISBN 80-7178-264-5.

- 23 -

b) Nácvik písně od části, kterou si děti nejvíce osvojí, tzn. od refrénu.

c) Nácvik slov a melodie písně za doprovodu kytary.

- 24 -

d) Spojení sloky písně s refrénem. e) Po osvojení písně následuje seznámení s Orffovými nástroji a ukázka způsobu hry (dřívka, metalofon, xylofon, tamburína).

f) Hra na Orffovy nástroje s rytmizací textu písně. g) Spojení zpěvu a hry s Orffovými nástroji. h) Pohybové ztvárnění „brnkáním na kytaru“ na refrén písně – jako ţabka Katka. i) Na závěr společné provedení písně se všemi předchozími činnostmi.

4.4

Hudební pohádka

Cíl: kombinace pohádkového příběhu s jednotlivými slokami písně, syntéza hudby a slova Obsah: hudební pohádka „Botičkové království“ (viz příloha č. 2) Pomůcky: kytara, flétna, boty, prádlová guma Věková skupina: 6-7 let Motivace: průběţná, rozhovor s dětmi, poslech pohádky

- 25 -

„Víte, děti, kde je Botičkové království? Chtěly byste se do něj podívat? Moţná, ţe je blízko kolem nás, třeba ve vaší předsíni. Střevíce, boty, sandály, pantofle i bačkorky jsou tu ve dne pro nás, ale v noci – to se teprve dějí věci!“ „Botičkové království oţije aţ do rána hudbou, zpěvem, tancem a smíchem. Musí si toho veselí a pohody jaksepatří uţít, vţdyť kdoví, jak bude zítra? Třeba zase botičky nikdo nevyčistí, ani je neuklidí do botníku. Ještě větší smutek je potkal včera. Dostaly takovou ránu do špičky o kamenný obrubník, aţ ztratily barvu a Botičkový král měl celou noc co dělat, aby je trochu rozveselili. Však si, děti poslechněte, jak to v království botiček plném notiček od večera k ránu chodívá …“5 Metodický postup: a) Poslech melodie první části písně s doprovodem kytary.

„Víme o ní jen to, ţe sem přišla z pohádky. K jaké události by mohla patřit? Ke které postavě, náladě nebo barvě?“ Melodii písně znovu zahrajeme. Jako pomůcku vyuţijeme botu, s kterou je veden rozhovor. „Moţná právě v této botě je ukryto pohádkové království této melodie. Zkusíme nahlédnout do pohádky, ve které je ukryto království notiček a všelijakých písniček. Kdyţ k naší melodii přidáme ještě jinou a také slova, třeba se dozvíme víc.“ b) Poslech druhé části melodie písně s přidáním slov.

Vedeme rozhovor s dětmi, jakou náladu má druhá melodie, o kom se v ní zpívá, která pohádková postava se v ní představila. 5

JENČKOVÁ, E. Hudba v současné škole. Vydáno nákladem objednavatele č. 2/2/20. ISBN 80-902808-11.

- 26 -

c) Zpěv celé písně o „Botičkové princezně“ s kytarou. d) Zapojení dětí do činnosti opakováním slov písně s artikulací. „Teď jako bychom se ocitli v pohádce a znovu opakujeme slova písně. Aby nás bylo v pohádce slyšet, vyslovujeme nahlas a zřetelně. Pochvala od Botičkové princezny čeká na toho, kdo s kytarou zazpívá melodii písně.“ e) Hra na tělo. V první části: pleskání třídobého rytmu o stehna nohou. Ve druhé části: „Smějeme s králem, aţ se břicho natřásá. Raději si ho přidrţíme.“ – rozcvičení bránice f) Zpěv písně s kytarou s vystřídáním dvou skupin dětí. (jedna skupina jsou sandálky, druhá skupina jsou střevíčky ) g) Pohyb, rozhovor s dětmi, kdo můţe v takovém království bydlet. Následuje hra „Na království“ – pantomima. Děti utvoří 3-4 království a představují jeho obyvatele (krále, královnu, prince, princeznu, dvořany, slouţící, šaška,…) K pantomimě je přidán „Tanec Botičkové princezny“, za pomoci prádlové gumy ve výši pasu dětí. Děti vytvoří kruh a vyzkouší různé moţnosti pohybu do stran, do středu a zpět. Tanec je doprovázen zpěvem a kytarou s obměnami melodie ve staccatu, legatu, pomalu, rychle,… Děti s vyuţitím prádlové gumy vyjadřují pohyb a reagují na daný rytmus. Na závěr mají moţnost si vyzkoušet sólový tanec Botičkové princezny se střevíčkem, doprovázený zpěvem a kytarou. h) Vyuţití instrumentální hry u chlapců, kteří nechtějí tancovat jako „Botičková princezna“. doprovod předehry na dřívka (odlišují těţké a lehké doby)

doprovod zpívaných částí na zvonkohru

- 27 -

k sólové hře přidána hra na zobcovou flétnu

i) Na závěr činnosti zpěv písně za doprovodu kytary s pozměňováním slov např. čaroval, maloval, zatleskal, taktoval, sólo hrál, pořád spal, kraloval, tancoval, zazpíval atd. Děti v druhé části písně opakují.

4.5

Doprovodná činnost kytary při hudebně pohybových činnostech

Cíl: doprovodná činnost kytary při hudebně pohybových činnostech Obsah: seznámení a nácvik písně „Čertovský tanec“ za doprovodu kytary, pohyb k písni, schopnost prostorové orientace, hudebně-dramatický projev, pohybová hra „Na Čertíka“. Věková skupina: 6-7 let Pomůcky: kytara, noty, maňásek čerta, černý a hnědý krepový papír Motivace: povídání s dětmi na mikulášské téma (kdy nás Mikuláš, čert a anděl navštíví, zvyky, charakteristika jednotlivých postav, kterou báseň jim děti odrecitovaly nebo píseň zazpívaly apod.), maňásek čerta, který vypráví příběh dětem - příběh vypovídá o kamarádovi čertovi „Bertíkovi“, který se přišel podívat do školky naučit děti písničku a tanec s názvem „Čertovský tanec“. V průběhu činnosti je veden dialog mezi dětmi a čertem „Bertíkem“ o této písni. Metodický postup: a) Seznámení s písní s akordickým doprovodem kytary.

- 28 -

b) Osvojení slov písně. Slova a melodie se několikrát opakují s kytarou. c) Hra na tělo s vytleskáním rytmu písně.

d) Pohyb k písni. Při první sloce děti skáčou z jedné nohy na druhou s rukama v bok, na slovo „tancovali“ dají prsty jako čert nad hlavou. Při druhé sloce je pohyb opakován jako u první sloky, ale se změnou – na slovo „kopnul“ děti předvedou kopnutí nohy do vzduchu (podle textu písně), na slova „a pak v koutku plakal“ – sed na „bobek“, plakal.. e) Rozdělení dětí do dvou skupin na hnědé a černé čerty pomocí hnědého a černého krepového papíru. Jedno peklo tancuje tanec druhému a naopak. Při tanci pomůţeme dětem se zpěvem s doprovodem na kytaru. f) Hra „Písničkové molekuly“ Cíl: opakování písní, vyjádření charakteru písně, pohyb. improvizace Pomůcky: kytara, zpěv Metodický postup: Na kytaru zahrajeme a zazpíváme písně, např. Nepudu domů, Ach, synku, Zimo, zimo, … atd. U kaţdé písně zvolíme jiný rytmus, který děti vede k vytvoření pohybu, k vyjádření charakteru písně. (viz příloha č. 4). Děti zpívají a zároveň se pohybují libovolnými směry v prostoru. Náhle přestaneme,

- 29 -

tleskneme a zvoláme číslo, např. tři a děti rychle utvoří trojice – molekuly o počtu tří členů. Varianty hry: Všechny děti pohybově improvizují za zpěvu jiné písně, jsou střídány písně rychlé s klidnými (např. Spi, Janíčku, spi, Prší, prší). g) Uvedení do hudebně pohybové hry „Na čertíka“. Cíl: reakce na změnu pokynu, postřeh Pomůcky: krouţky, (jeden krouţek podle počtu dětí odděláme na začátku hry), kytara, zhudebněné říkadlo Metodický postup: Děti sedí v krouţcích (peklíčko) rozmístěných po celé hrací ploše. Jedno dítě představující čerta, běhá mezi sedícími dětmi s rukama na hlavě (rohy). Děti, kterých se čertík dotkne rukou, vstanou a rovněţ s rukama nad hlavou běţí ve skupině za ním. Kdyţ začne vybíhat první čertík, zhudebněné říkadlo opět doprovázíme na kytaru. Po dozpívání říkadla se všechny běţící děti snaţí co nejrychleji najít svoje peklíčko (krouţek) a posadit se do něj. Dítě, pro které jiţ ţádný krouţek nezůstane volný, se stává čertíkem a hra se opakuje.

4.6

Ţánrové moţnosti vyuţití kytary

Cíl: seznámení dětí s vyuţitím kytary v různých hudebních ţánrech, rozvoj fantazie a proţitku z hudby, koncentrace, vztahu k hudbě Obsah: ukázka 7 stylů hry na kytaru (rock, jazz, folk, flamengo, blues, country, klasika) – viz CD 2

- 30 -

Věková skupina: 6-7 let Motivace: rozhovor o nástroji a jeho vyuţití v těchto ţánrech, úvod do poslechu, poloţení otázek mezi jednotlivými ukázkami. Metodický postup: a) Poslech ukázek (doba kaţdé ukázky cca 1 min.). b) Děti mohou ukázky poslouchat v libovolné poloze. c) Po kaţdé ukázce následují otázky pokládané dětem. 1. Folk: J. Nohavica – „Tři čuníci“ Otázka zní: „Jaký nástroj jste v písni slyšely?“ Oznámení dětem, ţe u všech písní uslyší hrát kytaru. 2. Blues: E. Clapton – „Cryin`“ Otázka: „Měly jste při této písni pocit chůze, běhu nebo jako na houpačce?“ Motivace rozhovorem o tom, ţe tuto píseň hrál jeden pán, který na kytaru také rád hraje. 3. Klasika: F. Carulli – „Rondo“ (viz příloha č. 3) Samotná hra skladby na kytaru. Otázky: „Připadaly jste si při písni jako na zámku nebo ve městě?“ „Co jste si při písni představily?“ 4. Jazz: V. Wooten – „Yin – Yang 99“ Otázky: „Byla píseň pro vás zajímavá nebo nudná?“ „Poslouchaly byste píseň vy samy nebo Vaši rodiče?“ 5. Flamengo: Paco de Lucia – „La Paloma“ Otázky: „Působila tato píseň na vás unaveně nebo naopak vesele?“ „Poslouchaly byste ji před spaním?“ 6. Rock: B. Dickinson – „Darkside of Aquaris“ Otázky: „Byla tato píseň bouřlivá nebo naopak klidná?“ „Poznaly jste i zde kytaru?“ – ukázka obrázku elektrické kytary, rozhovor a porovnání zvuku klasické a elektrické kytary „Co jste si představovaly při této písni?“

- 31 -

7. Country: Na country svatbě – „Pampelišky“ Otázky: „Poslouchaly byste píseň u ohně?“ „Představily jste si při poslechu nějaké zvíře?“ – přiblíţení ţánru s kovbojem, koněm a přírodou „Co jste si při písni představily?“ V závěru činnosti následuje zopakování písně „Tři čuníci“ s doprovodem kytary (viz příloha č. 3). Děti při písni vytvoří zástup a libovolně se pohybují po prostoru.

4.7

Uplatnění kytary při jiných činnostech v mateřské škole (tělesná činnost – ranní cvičení, výtvarná činnost – modelování)

Cíl: procvičování základních tanečních kroků, chůze v prostoru s chůzí v zástupu, běh střídat s poskoky stranou, vyuţití kytary v pohybu – závěsný řemen, reakce na změnu tempa, rytmu, orientace v prostoru Obsah: tělesná činnost – ranní cvičení, výtvarná činnost – modelování Věková skupina: 6-7 let Pomůcky: kytara, noty, Orff. nástroje-bubínek, dřívka, tamburína Motivace: průběţná, „zazpíváme si a zacvičíme pro dobrou náladu“ Metodický postup: a) Na uvolnění a rozehřátí před samotným cvičením vyuţijeme písní, které děti dobře znají. Jednotlivé písně zahrajeme na kytaru s akordickým doprovodem s vyjádřením hudebního charakteru písně (např. Tluče bubeníček - pochod). Děti chodí po prostoru za doprovodu kytary na píseň „Tluče bubeníček“ s obměnami hry na bubínek.

- 32 -

Kytara a bubínek:

Na povel děti v zástupu pochodují, procvičují levou a pravou nohu. Následuje píseň „Prší, prší“, při které děti běhají dokola v prostoru za doprovodu kytary, s vyuţitím hry na dřívka. Kytara:

Dřívka:

Nakonec na píseň „Já mám koně“ děti předvádějí cval vpřed. I zde vyuţijeme obměny hry na kytaru s tamburínou.

- 33 -

Kytara:

Tamburína:

Všechny tělovýchovné prvky a písně se střídají v různém pořadí. Děti reagují na pokyn a procvičují chůzi, běh a poskoky v prostoru. b) Následuje vydýchání, relaxace a zdravotní cviky. c) Na závěr a uvolnění si společně s dětmi zahrajeme hru: „Kdo jsi kamarád“.

Nejprve dětem hru předvedeme s chůzí v kruhu, pouze se zpěvem. Po zpěvu písně pokračuje předvedení rytmického cviku, legračního pohybu podle textu

- 34 -

písně uvnitř kruhu. Ostatní píseň opakují a píseň zpívají ji znovu. V průběhu hry píseň doprovázíme s kytarou se zpěvem dětí. Děti samy chodí v kruhu a opakují při zpěvu dané pohyby. Po předvedení kaţdého pohybu před zpěvem písně je určen jednotlivec, který si během písně rozmyslí další pohyb nebo cvik. d) Po ranním cvičení je dětem nabídnuta výtvarná činnost modelování. Cíl: rozvoj jemné a hrubé motoriky, fantazie, představivosti Obsah: modelování „Jak si spolu hrajeme“ Pomůcky: modelína, kytara, noty Motivace: píseň „Kruh“, rozhovor o tom, jak, kdy a s kým si hrajeme… Metodický postup: a) V úvodu činnosti je dětem zazpívána a zahrána píseň. Cílem je motivovat děti k výtvarné činnosti, vyuţít jednoduchosti melodie a slov písně k seznámení.

b) Rozhovor s dětmi o obsahu písně. c) Vysvětlení postupu při práci s modelínou. d) V závěru činnosti následuje zhodnocení, pochvala dětí a výstava výrobků.

4.8

Nácvik písně s vyuţitím kytary a klavíru se zaměřením na srovnání a reakci dětí při změně nástrojů (podrobněji viz příloha č. 5)

Cíl: instrumentální hra na kytaru a klavír

- 35 -

Obsah: píseň „Kamarádi“

Pomůcky: noty, klavír, kytara Motivace: v úvodu, pomocí maňáska Metodický postup: Vyuţití tématu v mateřské škole „Ve školce jsme rádi a také kamarádi“ – píseň „Kamarádi“. Přiblíţení kytary a klavíru dětem za pomocí nácviku písně. Po kaţdé hře na nástroj následují otázky. n) Zahrání melodie písně na klavír a na kytaru. Poloţení otázky dětem: „Který nástroj vám zněl lépe?“ o) Píseň je znovu zahrána na klavír, ale s pomocí akordických doprovodů. Činnost se opakuje s hrou na kytaru a zpěvem dětí. Otázka: „Zpívá se vám lépe s klavírem nebo s kytarou?“ p) Střídání kontrastů poloh hlasitě/tiše s vyuţitím hry melodii písně na klavír. Opět je poloţena otázka: „Umí klavír zahrát nahlas a potichu?“ q) Melodie písně je znovu zahrána na kytaru. Otázka: „Umí kytara také zahrát písničku potichu a nahlas?“ r) Hra písně v pomalém a rychlém tempu na klavír. Opět následuje otázka dětem: „Je moţné písničku o kamarádech zahrát na klavír pomalu a rychle?“ s) Na závěr provedení písně na kytaru v pomalém a rychlém tempu. Otázka: „A co kytara, můţe zahrát písničku pomalu a rychle?“

- 36 -

4.9

Dramatizace pohádky

Cíl: dramatizace pohádky s kytarou Obsah: pohádka „Ukradený mlýnek“ Pomůcky: kytara, triangl, woodblock, pohádka Metodický postup: a) Uvedení pohádky hrou na triangl pro větší poutavost a koncentraci dětí. b) Zahájení pohádky skladbou „Mlýnek“ od C. Süssera.

c) Četba a dramatizace pohádky s doprovodem kytary. „V chalupě na kraji městečka ţila chudá vdova. Měla pět hladových dětí a na dvoře kohouta, který se jmenoval Červený Hřebínek. Ubohá vdova se otáčela jak uměla. Chodívala posluhovat paničkám v městě, pomáhala bohatým selkám na poli i v kuchyni, ale bídě se stejně nechtělo z chaloupky odejít. Děti byly bledé a kohoutek měl peří celé splihlé. Jednou k večeru, zrovna kdyţ se na plotně vařila večeře, kdosi zaklepal. Vdova si otřela ruce do zástěry a šla otevřít. Na prahu stál nějaký pocestný, takový vychrtlý shrbený stařeček v ošoupaném kabátku, a prosil, aby ho nechali v chalupě přespat.

- 37 -

„Jen pojďte dál, dědečku,“ zvala chalupnice hosta dovnitř. Posadila ho za stůl, kde uţ čekaly děti se lţícemi v rukou a čekal s nimi i kohout Červený Hřebínek. Máma postavila na stůl hrnec mléka a mísu kouřících brambor. Všem naloţila na talířky, ale největší porci přisunula stařečkovi, i kdyţ na ni samu toho moc nezbylo. Po večeři uloţila hosta na postel, děti si vlezly na pec a ona sama ulehla jen na lavici. Kohout si vyskočil na bidýlko – a za chvíli všichni spali. Ráno

musel

stařeček

putovat

dál.

Se

všemi

v chaloupce se pěkně rozloučil, ale dřív neţ vykročil ze dveří, rozvázal svůj raneček a na stůl postavil pěkný zelený mlýnek. „Peníze nemám, ale přece se vám chci za to vlídné pohoštění nějak odvděčit,“ pověděl vdově a dětem. „Vezměte si ode mne na památku aspoň tenhle mlýnek, dobře vám poslouţí.“ Potom za stařečkem zapadly dveře. Máma vzala mlýnek do dlaní a smutně si ho prohlíţela. „Na co nám ten mlýneček bude, kdyţ v něm nemám ani co umlít?“ vzdychla si. Postavila mlýnek zpátky a zatočila pěknou stříbrnou kličkou. V mlýnku to zahrčelo, otevřela se malá dvířka a z nich vypadl makový koláč. Byl docela čerstvý, ještě se z něj kouřilo. Překvapená máma zatočila kličkou podruhé – a tu

- 38 -

Nehty pravé ruky společně s palcem a ukazovákem tvoří pomalý posun po struně E, od ozvučného otvoru ke kobylce.

vypadl vdolek. A jak mlela dál, tak se z mlýnku sypaly koláče jeden za druhým: tvarohové, makové, povidlové – jaké kdo chtěl. To bylo v chudé chaloupce najednou radosti! Od toho dne se kaţdý mohl dosyta najíst, dětem zčervenaly tvářičky, kohoutovi se zalesklo peří a máma se uţ nemusela tolik dřít. Bylo po bídě. Ale jedné bouřlivé noci, kdyţ hromy duněly a blesky se křiţovaly na temné obloze, zastavil před chalupou panský kočár. Z kočáru vystoupil pán v klobouku a v dlouhém plášti a zaklepal na okno. Kdyţ mu vdova otevřela, ţádal, aby ho nechala do rána přespat, ţe v takovém nečase kočár nemůţe jet dál. „To víte, ţe u nás můţete přespat, jen pojďte,“ pozvala chalupnice hosty dovnitř. Zmoklé koně osušili a postavili pod kolník a pána s kočím vdova posadila ke kamnům, aby se ohřáli a oschli. „Jste celí utrmácení,“ politovala je. „Neţ si lehnete, uvařím čaj a dám vám něco k snědku.“ Potom přinesla z almárky zelený mlýnek, zatočila kličkou - a uţ se na mísu sypaly koláčky, křehké a sladké jako o královské hostině. Pán na to jen kulil malá chtivá očka, ale neřekl nic. Zato kdyţ po jídle hosté i domácí ulehli a vdova zhasla světlo, počkal, aţ budou všichni spát, a pak potichounku vstal. Strčil kouzelný mlýnek pod kabát, probudil kočího a honem, po špičkách, z chalupy pryč! Kočí práskl do koní a dřív neţ nad zmoklou krajinou vyšlo slunce, byl pán doma, ve svém loveckém zámečku.

- 39 -

Nehty pravé ruky společně s palcem a ukazovákem, tvoří pomalý posun po struně E,od ozvučného otvoru ke kobylce.

A co se dělo v chalupě, kdyţ vdova ráno vstala a nenašla svůj mlýnek? Máma plakala, děti smutně koukaly a na prázdnou mísu kohout Červený Hřebínek zčervenal ještě víc, jak se na pána-zloděje rozhněval. „Půjdeme za ním, děti, budeme prosit a snad se pán obměkčí a naši obţivu nám vrátí,“ řekla vdova. „Vţdyť ani nevíme, kde bydlí, “ naříkaly děti. A tu se ozval načepýřený kohout. Zakokrhal, ţe on cestu najde, jen ať jdou za ním, ţe je povede. A tak šli. První kohoutek, za ním děti od nejmenšího do největšího, nakonec máma. Šli, aţ přišli k loveckému zámečku. Uţ z dálky slyšeli, jak je tam veselo. Darebný pán si pozval na hostinu přátele a známé, všude bylo plno panstva, plno slouţících. Děti s mámou se zastavily před zámkem, neměly odvahu jít dovnitř. „Čekejte tady!“ poručil kohout a sám vyletěl nahoru

Woodblock:

na oblouk brány. Tam se nadýchl a zakokrhal, aţ všechna skla v oknech zadrnčela: „Kykyryký! Ţe se nestydí! Sebral nám mlýneček darovaný!“ Lidé se zastavovali uprostřed práce, panstvo se vyklánělo z oken a všichni hleděli na kohouta. Jeden druhého se ptal: „Co

to

vykřikuje?“A

má

znamenat?Copak

Červený

Hřebínek

to se

ten

kohout

nadýchl

podruhé, ţe zakokrhá znova – ale tu se za ním otevřelo okno, z okna se natáhla ruka a popadla ho za

- 40 -

Woodblock:

křídla. Bylo zle. Pán měl Červeného Hřebínka v moci. Seběhl s ním na nádvoří a rovnou ke studni. Hodil kohouta do černé hlubiny. Kohoutek padal a padal a při tom pil a pil, aţ všechnu vodu vypil. Kdyţ jí ve studni zůstala jen louţička, vyletěl zpět na dvůr a ze dvora na střechu. Tam zakokrhal podruhé: „Kykyryký! Ţe se nestydí! Sebral nám mlýneček darovaný!“ Hosté vybíhali na nádvoří, vrtěli hlavami divili se ještě víc neţ prve, co to ten kohout stále má. Mnozí se uţ začali rozhlíţet kolem sebe, kde je tu nějaký zloděj. A kohoutek zvedl hlavu, aby zavolal potřetí - ale tu se otevřel vikýř z půdy, z vikýře se natáhla ruka a popadla kohouta za křídla. Červený Hřebínku, co s tebou stane? Pán stiskl kohouta pod paţí, seběhl po schodech do kuchyně a šup s ním do rozpálených kamen…. Ale kohoutkovi se zase nic zlého nestalo. Otevřel zobák a všechnu vodu, kterou ve studni vypil, nalil do plamenů. Uhasil oheň, vyrazil

dvířka od kamen a skočil

na stůl. Posadil se na zelený mlýnek, který mlel do mísy voňavé koláče, a zakokrhal potřetí: „Kykyryký! Ţe se nestydí! Sebral nám mlýneček darovaný!“ Hosté ho uslyšeli. Všichni se seběhli do kuchyně a jak spatřili kohouta a mlýnek, všichni se podívali na pána. Tak vida, tohle je ten zloděj! Pán zrudl hanbou jako vařený rak. Popadl mlýnek a spěchal ho vrátit, jenom aby

- 41 -

uţ ten zpropadený kohout nevykřikoval, jen aby uţ byl i s mlýnkem pryč! Máma s dětmi ještě čekala před zámečkem. Ta byla ráda, kdyţ uviděla svůj zelený mlýnek! Vzala si od pána, který se styděl i oči od země zvednout, a kohoutka pohladila po blýskavém peří. Pak se děti znovu seřadily od největšího po nejmenšího a všichni se s veselou vraceli domů.

Darovaný mlýneček se uţ nikdy neztratil. A kdyţ na něm děti nebo máma mlely, koláče a buchty se do mis kutálely“. (F. Hrubín, 1992)

d) Zakončení pohádky skladbou „Mlýnek“.

„Na závěr zazvonil zvonec(triangl) a pohádky je konec.“

- 42 -

5

Literatura a prameny

HRUBÍN, F. - NOVÁKOVÁ, Z. - RENČ, V. Kůzlátka a hloupý vlk. Brno: Nakladatelství Blok, 1992. ISBN 80-7029-078-1. JENČKOVÁ, E. Hudba v současné škole. Vydáno nákladem objednavatele č.2/2/20. ISBN 80-902808-11. JIRMAL, J. Škola hry na kytaru pro začátečníky. Praha: Bäreureiter Edition Supraphon, 1993. ISBN 80-7058-299-5. KLAPETEK, P. - MOURYC, F. Já, písnička. 1. díl pro 1. - 4. třídu. Cheb: Music Cheb, 1994. ISBN 80-85925-01-x. KOLBA, M. Škola na kytaru hrou. Olomouc: Nakladatelství Hanex, 1995. LISÁ, D. Hudební nauka pro malé a velké muzikanty. Praha: Vydavatelství Auviex s.r.o., 1996. ISBN 80-900161-7-0. NEČEKAL, J. - STŘEDA, L. Kytarová přípravka. Praha: Vydavatelství Panton, 1989. ISBN 80-7039-000-x. STRNADOVÁ, K. - ZEZULA, J. Hudební výchova v mateřské škole. Praha: Vydavatelství Naše vojsko, u. p., 1988. SÜSSER, C. 200 kytarových cvičení a skladeb. Vydavatel C. Süsser, K. Čapka 1357, Sokolov, 1997. SÜSSER, C. Kytarová škola. Vydavatel C. Süsser, K. Čapka 1357, Sokolov, 1997. ŠIMANOVSKÝ, Z. Hry s hudbou a techniky muzikoterapie. Praha: Portál s.r.o., 1998. ISBN 80-7178-264-5. ZENKL, L. ABC hudební nauky. Praha: Edition Supraphon, 1997. ISBN 807058-284-7. ZEZULA, J. - JANOVSKÁ, D. a kol. Hudební výchova v mateřské škole. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987.

- 43 -

6

Seznam příloh

Příloha č. 1 Partitura písně „Ţabka a kytara“ Příloha č. 2 Hudební pohádka „Botičkové království“ Příloha č. 3 Skladba „Rondo“ F. Carulli Píseň „Tři čuníci“ Příloha č. 4 Hra „Písničkové molekuly“ – výběr a doprovod písní na kytaru Příloha č. 5 Nácvik písně s vyuţitím kytary a klavíru Příloha č. 6 Fotografie – kresba kytary

- 44 -

Příloha č. 1

Ţabka a kytara

Příloha č. 2

Botičkové království

Příloha č. 3

Rondo

Tři čuníci

Příloha č. 4

Písničkové molekuly

Příloha č. 5

Nácvik písně s vyuţitím kytary a klavíru se zaměřením na srovnání a reakci dětí při změně nástrojů Cíl: instrumentální hra na kytaru a klavír Obsah: píseň „Kamarádi“

Pomůcky: noty, klavír, kytara Motivace: v úvodu, pomocí maňáska Metodický postup: Vyuţití tématu v mateřské škole „Ve školce jsme rádi a také kamarádi“ – píseň „Kamarádi“. Přiblíţení kytary a klavíru dětem za pomocí nácviku písně. Po kaţdé hře na nástroj následují otázky. a)Zahrání melodie písně na klavír a na kytaru. Poloţení otázky dětem: „Který nástroj vám zněl lépe?“ a) Píseň je znovu zahrána na klavír, ale s pomocí akordických doprovodů. Činnost se opakuje s hrou na kytaru a zpěvem dětí. Otázka: „Zpívá se vám lépe s klavírem nebo s kytarou?“ b) Střídání kontrastů poloh hlasitě/tiše s vyuţitím hry melodii písně na klavír. Opět je poloţena otázka: „Umí klavír zahrát nahlas a potichu?“

c) Melodie písně je znovu zahrána na kytaru. Otázka: „Umí kytara také zahrát písničku potichu a nahlas?“ d) Hra písně v pomalém a rychlém tempu na klavír. Opět následuje otázka dětem: „Je moţné písničku o kamarádech zahrát na klavír pomalu a rychle?“ e) Na závěr provedení písně na kytaru v pomalém a rychlém tempu. Otázka: „A co kytara, můţe zahrát písničku pomalu a rychle?“