Vojenské zpravodajství
Podplukovník Karel Ja r o š
Využití jaderného průmyslu pro váleč úč e l y, zejména k výrobě jaderných zbrani, včetně radiobiologických, předpo kládá: - rozvinut( vědeckovýzkumně základny, která svým kádrovým a technickým vybavením zabezpečuje, že v rámci obecného jaderného výzkumu a vývoje bude zvládnuta spec iální vědeckovýzkumná problematika konstrukce jaderných zbraní. Nezná-li daná země výrobní tajemství, je nutně jejich experimentální ověření v nejširším měřítku; - jaderný pr ů mysl musi vytvořit před poklady k nenarušovaně výrobě základních štěpných materiálů, používaných při výrobě jaderně munice, a k výrobě ostatních surovin a polotovarů, potřebných k výrobě těc h to zbraní. To znamená, že za současných politickoprávních podmínek musí daná země disponovat uzavřeným palivovým okruhem. Musí mit rozvinutou těžbu vlastních jaderných a strategických pomocných surovin a výrobu uranových koncentrátů, nebo zabezpečen jejich bezgaranční dovoz, což současná situace na světovém trhu uranu umožňuje_ Dále musí mít závod na výrobu přírodniho uranu a thoria, palivových článků , rozvinutý reaktorový průmysl, střední nebo velkokapacitní reaktory a zař ízení na zpracovávání vyhořelých palivových článků [extrakci plutonia) - čili musí mít uzavře ný buď plutoniový, nebo uranový palivový cyklus ; - daná země by měla mH průmyslo vou zák ladnu, schopnou zabezpečit výstavbu závodů jaderného průmyslu pro vojenské, popřípadě i mírově využití jaderné energie (netvoři však hlavni pod mínku, protole ji lze řešit i dovozem). Po dokončení výstavby závodu na ex· trakci plutonia v Karlsruhe bude mít tedy Spolková republika plně uzavřený plutoniový palivový cyklus a tím vytvořeny materiálně technické podmínky k výrobě vlastních jaderných zbraní. NSR těží vlastní uran, pronikla a zmocnila se cizích zdroji1 jaderných surovin, má závod na výrobu uranových koncentrátů, přírodní ně
VYUŽITÍ JADERNÉHO PRŮMYSLU
NSR pro válečné účely
71
h.o uranu a palivových článků. Má v provozu střední a velkokapacitni r eaktory na produkci plutonia, buduje v Karlsruhe závod na extrakci plutonia a má v pr ovozu závod na výrobu uranoplutoniových palivových článků pro množivé reaktory. I když je tato materiálně technická základna oproti jaderným kapitalistickým státům kvantitativně poměrně menší, ptesto poskytuje možnost, aby NSR za urči tých politických a ekonomických podminek přikročila k jejímu válečně ekonomickému využití. Za situace, kdy dosud není vybudován závod na extrakci plutonia, jaderný prů mysl může sloužit k výzkumu jaderných zbraní, ke kumulaci plutonia, k výstavbě výkonných reaktorů pro různé válečné účely a k vý r obě radiobiologických zbrani. Po dokončen[ výstavby závodu, který umožní produkci plutonia z vyhořelých palivových článki1 , může zahájit i výrobu jaderné munice. Dnes již není pochyb o tom, že základna jaderného průmyslu slouží zat!m jen omezeným válečně ekonomickým cílům západoněmeckého imperialismu: zcela jistě ve výzkumu konstrukce jaderných zbrani, jejich účinku a možné ochrany vojska a obyvatelstva.i) Vzhledem k tomu, že ministerstvo spolkové obrany zatlm nemá vlastni výzkumná zařízení, výzkum se provád( v zařizenich jaderného prů myslu na základě smluv, uzavíraných mezi výzkumnými instituty Max-Planck-Gesellschaft a instituty a středisky spolkové vlády a ministerstvem obrany. Podle výzkumného zaměřeni jednotlivých výzkumných zař !zení výzkum konstrukce jaderných zbrani řeší pravděpodobně ústředni výzkumná střediska v Karlsruhe a JU!ichu, zatlmco výzkum ochrany vojsk a obyvatelstva zejména Gesellschaft filr Strahlenforschung mbH ve výzkumném zařízení v Neuherbergu. Na této výzkumné tematice se jistě poctili od roku 1965 vybudovaná jaderná klinika v Kolnu. Výzkum kovů ke zhotoveni jaderných zbraní řeší Institut Max-Planck-Gesellschaft rnr Metallforschung ve Stuttgartu.
Výzkum jaderných zbraní má na zájaderného priimyslu velmi" př!znivé podmínky. Jak ukazuj! dosavadn í zkušenosti, výzkumné práce ke zvládnut! problematiky konstrukce jaderných zbrani mohou být zahájeny již tehdy, když stát má k dispozici pomě r ně ma lé množstv! plutonia. A NSR dnes toto množství má. Řešení r ychlého spojení podkritických množství štěpného materiálu a problém ud ržení průběhu štěpné reakce po nejdelši dobu v prostoru výbuchu, aby bylo dosaženo maximáln!ho využit( štěp ných materiálů k uv olnění jaderné energie, patř! mimo rámec jaderné techniky. Je obdobný s řešením principů zažehovacích systémťl používaných při konstrukci klasických typi1 trhavé munice, takže jsou k dispozici určité zkušenosti, které tvol'í dobrou základnu k vyřešení obdobné probl ematiky u jaderných zbrani. Výzkum konstrukce jaderných zbraní zahájila NSR roku 1961 (od této doby se objevuje položka na jaderný výzkum v rozpočtových položkách, určených na obranný výzkum) a od roku 1965 má k dispozici malé množství vlastn!ho plutonia k výzkumným účelům.2) Zkušenosti ukazuj[, že po vyřešení a zvládnut! teorie pochodů štěpení jádra, stač! k teoretickému zvládnut! konstrukce jaderných zbrani dvou až tříletá vědecká čin nost. K zahájení výroby je však zapotřebí i'ada expe rim entů , které si vyžaduji určitý čas. Ty však NSR zat!m neuskutečnila. Nemusí je však uskutečnit za podminky, zná-li teoretické základy a technologické postupy při výrobě jaderných zbrani jiného státu, kde teorie byla již ovčřena praxi. Vzniká otázka, jaké množství jaderných zbraní může NSR v jednotlivých letec h vyrobit? Odpovědět konkrétně, ale hlavně reálně na tuto otázku je velmi těž ké. Závis! to na znalosti řa d y údajů, které pochopitelně nejsou zveřejňovány. Napi'. je nutné znát množstvi kumulovaného pl u tonia (závis! na produkčních vlastnostech reaktorů a na možném legálnfm či nelegálnlm dovozu]. I při znalosti výše kumulovaného plutonia nelze kladě nynější úrovně
„Je samozřejmé, že přitom bude přisně 'dbáno zákazů Bruselských smluv, týkajic!ch se výroby ABC zbraní a velkých raket. Právě tak je však samozřejmé, že budou zkoumány základní problémy souvisejlcí s těmito zbraněmi, aby byly v ytvoře ny předpoklad y pro většl účinnost obrany." Bundesbericht Forschung 1, Bad Godesberg, 18. 1. 1965, str. 63.
1)
2] Vyprodukované r eaktorem FR 2, který pracoval s německým uranem. FR 2 byl dán do provozu 7. 3. 1961 a plného výkonu dosáhl 19. 12. 1962. Jeho ročni produk ční schopnost podle západoněmeckých odborn ikl\ či n í 3,5 kg plutonia, tzn. že tento r eak tor do konce roku 1965 vyprodukoval 10,5 kg plutonia, což bohatě stači k experlmentálnlm pr acem.
72
konkrétně vypočítat výši výroby jaderných zbra ní, neboť by bylo nutné znát čistotu plutonia i d ruh a velikost vyráběných jaderných zbrani. Krom ě toho ne všechno vyrobené plutonium je vhodné k vojenským účelům. Nejvhodnější jsou izotopy Pu239 a Pu241 , které vznikají z ozařova ného U238 . V témže štěpném procesu však vznikaj( i izotopy Pu 24c a PU24 2, které vzhledem k svým vlastnostem nevyhovuj!. Cfm déle se ponechá uran v reaktoru ozařovat, Um více vzniká izotopů Pu240 a Pu24 2 než Izotopů Pu339 a Pu241 ; mění se podfl mezi štěpnými a neštěpnými plutoniovými izotopy. Přesáhne-li pod!l neštěpných izotopů 20 % celkového vyrobeného plutonia, tak toto plutonium je k vojenským účelC1m n evhodné a nelze je t edy použft jako nálož do jaderných zbrani. Je možné toto nevhodné plutonium dál zpracovávat, aby je bylo možné používat k vojenským ú če him? Chemickou cestou nelze izotopy plutonia od sebe oddělit. Proto má-li výrobce jaderných zbraní jen zpracovatelské zařízen! na ex trakci plutonia, může použit jen část produkce svýc h výkonných reaktorů k výrobě jaderných zbrani. V NS R tomu tak bude v roce 1968, kdy má být dáno do provozu extrakční zař!~rnn!, které umožni využfvat produkci plutonia jen z ně k te r ých r eaktorů .
Teoreticky jsou známy některé způsoby, které umožňují od sebe oddělit plutoniové izotopy, aby tak bylo možné použít veškeré plutonium k výrobě jaderných zbrani. Do výrobní prax e však zatím nebyly zavedeny, i když jejich vývoj je ve stadiu experimentá lních pokusiJ. NSR velmi intenzívně zkoumá možnost oddělov án! plutoniových izotopů ultracentrif uga čnfch zal'fzenlm. Podařl-li se západoněmeckým vědcům tento problém vyřešit, výrazně vzrostou možnosti NSR ve výrobě jaderných zbrani. Dnes je velmi těžko l'Ici, v kterém roce to bude.S) K získání co nejreálnější představy o potenciální výro bě jaderných zbraní v NSR odpovím na tyto části: - reaktory, které dnes produkují plutonium a velikost jeho kumulace do doby, kdy má být uzavřen plutoniový palivový cyklus, tj. do konce roku 1968; - možnosti zvýšen! produkce plutonia z dalšfch reaktorů po výstavbě extrak ční ho zaříze n í v Karlsruhe:
zvýšení výroby jaderných zbrani po zahájení provozu ultra cent rifuga čn ího zaříze ní za podmlnky, že nebudou v provozu rychlé množivé reaktory. Dnes může NSR použit k výrobě vojensky použitelného plutonia 2 reaktory a to FR 2 a MZFR,4) oba západoněmecké konstrukce a výroby. Reaktor y jsou ve výzkumné m středisku v Karls ruhe. Výzkumný reaktor FR 2 r očně produkuje 3,5 kg plutonia a nepatrné množství U233. Jeho kapacita je tedy velmi malá a lze říci, že jeho význam z vojenského hlediska je zanedbatelný. Přesto však tento reaktor může od začátku svého provozu až do konce roku 1968 vyrobit 21 kg plutonia; toto množství už zanedbatelné nen!. Dale ko větší význam z vojenského hlediska má reaktor MZFR, který byl pr vně kritický v druhé polovině roku 1965. Tento reaktor má ro ční produkční kapacitu 36 kg čistého plutonia. To znamená, že do konce roku 1968 vyrob! 108 kg plutonia. NSR bude mít tedy koncem roku 1968 kumulováno 129 kg čistého plu tonia, které může použít po chemickém očištěn! k vý ro bě jaderných zbrani. Za předpokla du, že k výrobě jaderné pumy typu Nagasaki nebo Hirošima ( 20 kt) je zapotře bí asi 7 kg plutonia, NSR by mohla v roce 1968 vyrobit z tohoto množství 17 až 18 kusů jaderných pum. Pi'i převedení si tohoto množství na roční výrobu jaderných zbra ní, může m!t tento trend: rok 1964 1966 1967 1968 -
1 kus 6 kust'1 5 ku sů 6 kusů
výstavby ext r a k čního zav Karlsruhe se výrobní možnosti NSR dále zvýší, neboť umožni zpracovávat plutonium vyrobené nejen v karlsruhských reaktorech, ale i v druhých reaktorech. Jde o reaktor VAK5) v Kahlu a o r eaktor KRB6J v Gundremmingenu. Zapojen!m extrakčního zai'ízen! se zvýší ro č ní kumul ace plutonia, vhodného k vále č ným účelům , z 39,6 kg v roce 1966 na 178,5 kg v roce 1967. To zna mená, že od roku 1969 může NSR ro čně vyrábět 25 kusů jaderných pum dříve uvedeného typu. Budou-li však později v ex trak čním zařízeni zpracovávány vyhořel é palivové články z dalších budovaných nebo plánovaných reaktorů, pak pravděpodobný Po
dokon čen í
řízen!
Podle někt erýc h zpráv bude v USA dán o do provozu obdobné Forschungsreaktor 2 a Mehrzweckeforschungsreaktor s) Versuchatomkraftwerk Kahl 6) Kernkraftwerke Bayern
3)
zař lz e nl
v roce 1970.
4 )
73
trend výroby jaderných zbrani b y b yl te nto:7J r ok 1970 30 kusů 1971 51 kusů 1972 77 kusů 1973 - 116 k u sů 1974 - 170 kusů 1975 - 223 kusů Za předpokladu, že NSR bude použlvat k výrobě plutonia ultracentrifugační zařlzení, čili že k výrobě jaderných zbrani může použit všec h no kumulované pluto· ntum, může roční výroba (uvádím i úda · je o možné pr·o dukci jaderných zbraní britského institutu pro strategické studle )8) dosáhnout těchto počtů:
Rok
Vlastní
výpo č et
zřejmé, že ultracentifu by umožnilo NSR zvýši t výrobu jaderných zbrani téměř 3kráte o proti možné výrobě s použitím extrak č niho zařizenL Jaderný pr ů mysl NSR od roku 1966 až do roku 1968 m ůže vyprodukovat 6 kusů jaderných pum ro č ně, od roku 1969 bulf 25 kusů, ne bo budou-li se zpracovávat v extrakčnim zaři zeni palivové č lán k y z dalšfch reaktor ů, bude výroba dos távat čím d á le, tfm vice masovějšf charakter . Po zaved ení ultra ce nti fuga čníh o zařízení bude možná výroba jaderných zbraní až troj násobn ě vyšší, než jak tomu bylo v p ředcházejic im případě.
je
zař izen i
Výpočet
Institutu pro strategické studie
1965
2
3
1966
8
13
1967
27
63
1968
27
63
1969
71
166
1970
80
186
1971
80
186
Jaderný průmysl může být použit i k dalšim válečně ekonomick ým účelům - jako zdroj elektrické energie k zabezp e čení chodu důl ežité válečné výroby, k výrobě pohonných jednotek v lodnim, leteckém a raketovém průmyslu. Z politického hlediska je válečně ekonomické využití jaderného průmyslu NSR daleko v ý hodnější, protože neni omezeno zákazy mezinárodních dohod jak je tomu dosud u výroby jaderných zbrani; NSR se tedy nemusi obávat politi ckých dOsledků a opatřen! ze strany druhých státO. V NSR byl v roce 1963 vypracov'án plán vyu žiti ja derného průmyslu k zabezpeč ení zásobování e lektrickou e nergií určitých vál e čně důležitých oblastí nebo přimo některých podnikti. Podle tohoto plánu měla celková kapacita jaderných e le ktráren zabezpečovat „zdvojeni'' 3 % celkem instalovaného výkonu všech elektráren v roce 1975, tj. asi 2000 el. MW. 7 ) Vypočteno
podle
údajů časopis u
8) The Militar y Balance 1965 -
7-!
údajů
Z
ga č ni
I
Celkové náklady se odhadují na 5 mld. DM, které mají být hrazeny z těchto zdrojů:
2,5 mld. DM energeti cké podniky, 0,3 mld. DM spolková vláda ve formě příspěvkti na vývoj jade rné techniky, 1,2 mld. DM spolková vláda ve formě podilu na základnlm kapitálu, 1,0 mld. DM z prostředků určených na nouzové zásobován!. Výstavba jaderných elektráren měla být zahájena v roce 1965 a jej! ukončení se předpokládalo v roce 1975. To znamená, že průměrn é ro č ni výdaje by mě l y či nit 500 mil. DM. Jaderné elektrárny mají být budovány v prostorech chráněných [zejména př!rod nimi podmínkami J proti vzdušnému napade ní nebo pi'Imo pod zemí a jejich výstavba má být co nejvice utajena. Plán
Atomwirtschaft 1966 str. 46 a 47
č.
6/1966, str. 311
předpokládal zvláště
výstavbu pohyblivých energetických zal'fzen!. Za tím ú čele m maj! být vyvinuty malé přenosné reaktory o výkonu 1 až 2 el. MW (nejvíce do 5 el. MV), které by bylo možné podle pot ře b přesunout z jednoho místa na druhé a tak snadněji zabezpeč it výrobní činnost vojensk ýc h opravárenských podni k ů. Pr av děpod ob ně se zatlm pracuje jen na výzkumu a vývoj i malých přenosných reakt o rů. Těžiště výzkumu je so u středě no na Technische Hochschule ve Stuttgartu a ve výzkumném středisku v Jillichu. Reálnost tohoto plánu nelze podcenit a lze s největšf p ravděpodobnosti předpokládat, že bude usku teč ňován v takové době , ve které se vytvoř ! příhod nější ekonomické a politické podmlnky.9) Jaderný p r ůmysl slouží i k výstavbě moderního válečného loďstva. NS R má takovou materiálně tec hnickou základ nu, která jí umo ž ňuje zabezpečit výstavbu vál ečné ho loďstva s jaderným pohonem vlastn!ml p rostře dky. Vyspělý loďařs ký průmysl svým objemem výroby zaujímá jedno z pl'ednfch m lst v rámci kapitalistické soustavy a je schopen vy ráb ět různ é druhy vá l ečnýc h ; má I dostatečný po čet pra covní ků a odborn íků se zkušenostmi z výroby vále č ných lodí a ponorek. NSR je schopna budovat povrchové vá leč né lodě s jaderným pohonem, které mohou sloužit jako základny raketových jaderných zbrani nebo jako zásobovací lodě válečné flotily. NS R dala do provozu prvou takovou loď, nesoucí jméno objevitele štěpen! ura nu Otto Hahna. Loď má výtlak 15 000 tun, je 172 metr y dlouhá a na lodi kr omě 60 př!slušníků posádky pracuje 55 vědců a tec hniků. Jaderný reaktor, kter ý má výkon 10 000 KS, projek tovalo a vyrobilo pracovní společens tv ! západo n ěme c kých firem De utsche Baccoc k und Wll cox a Interatom. NSR je druhý kapitalistický stát, k terý má povrchovou loď s jaderným pohonem. Mimo to je v NSR zpracováváno 5 projektů na povrchové lod ě, které by používaly jaderné r eaktory o výkonu 20 - 25 tisíc KS. Jsou zpracovány i projekty tzv. malých lod „ přenos ných" jadern ě
nich
reaktorů
s integrovanými stavebn!mi jež mohou být použity i v lodích o menšfm výtlaku. Jde o tzv. tlakovodn! reaktor firmy MANIOJ. plynoturbinový r eaktor firmy GHH-Sterkradell J a FGR reaktor firmy Deutsche Babcock-Wllcox AG. Všechny tyto projekty ma jí být zpracová · ny v letech 1968-1969, kdy má být rozhodnuto o jejich realizaci. NSR pl'istoupila tedy k praktickému vy · užit! jaderné energie v lodní povrchové dopravě. Koncem šedesátých let bude mlt zkušenosti nejen z výstavby, ale I z pro vozu prvé lodi s jaderným pohonem a bu de m!t k dispozici dalších 8 projektů. V témže obdob! přistoupl p ra vděp odobn ě k výstavbě dalš!ch lod i, ta kže v prvé polovině sedmdesátýc h let mů že m!t 3 až 5 povrchovýc h lodi s jaderným pohonem. Možnosti použití lodn!ho a jaderného průmyslu NSR k v ýs t a v bě n ě k terýc h válečnýc h lodí, zejména ponorek s jadern ým pohonem jsou omezeny zákazy Pařížských smluv. Po různýc h úpravách dohod má NSR vyrá bět vále č n é lod ě o výtlaku 5000 tun a ponorky o výtlaku 1000 tun. Tato omezení neumožňuj ! NS R budovat vlastni ponorky s jaderným pohonem. neboť stanovená tonáž je velmi nízká a ne um ožň u je použití jaderných r ea k tor ů. Přesto někt erá fakta signalizuj!, ze NSR s n ejvě tší pravděpodobností pracuje tajně na konstrukci lodnlho reaktoru, vhodného pro ponorky. Dne 19. 2. 1960 oznámilo spolkové mini sterstvo pro jaderné otázky, že dalo po dohodě s ministerstvem obrany podniku Howald t-Werke v Hamburku za úkol vyvinout lodní reaktor. Vláda současn ě posky tla loděnicfm příspěvek ve výši 1,5 mil. DM. V témže roce bylo zveřej n ě no v dokumentu vlády NDR „ Weisbuch liber die Politik der beiden deutsc hen Staaten" toto odhalen!: „ Významné jsou i akce směřujíc! k získán! jaderné ponorky. Je vyv!jena pod projek tovým oz na čenlm „Poseidon" a má mít asi 700 - 1000 brt. výtlaku. Vývojové práce zahájil v únoru v Bonnu ministerský rada dr. Menz, který pracuj e v r eferát ě „Pohon lodi" na oddělen! zbro in[ techniky v západ oněmec k é m ministers tvu války. Vývojový úkol byl zadán společenství část mi,
9 ) Plán výstavby jaderně energetick ých zař!ze n f je s největší pravděpodobností so u část! celkové ho plá nu využit! ekonomiky NSR v období zesilen ých válečných příprav. Nápadné je totiž to, že se neustále teoreticky dokazuje, že v pl'fštl možné válce lze využít jen 3 % ekonomického potencionálu (proto nu tnost 30/onlho zdvojení energetických kapacit) NSR a proto je nutné již dnes vyhodnotit oblasti a podniky, kde bude možné po úderech protivn!ka i nadále vyráb ě t a ty u či nit co ne jvíce soběsta čné k uchován! plynulé výroby. 101 Maschinenfabrik Augsburg-Nilrnberg 11 ) Gutenhoffnunfshii tte-Sterkrade AG, Oberhausen
75
Kruppa s Brown-Boveri a firmě Interatom". Oznámení spolkového ministerstva je časově shodné s uvedenými fakty vlády NDR. To signalizuje, že v NSR se s nejvě tší pravděpodobnost! pracuje na výzkumu, vývoji a projektu jaderného lodnlho reaktor u, vhodného pro pohon ponorek. Jde zatím pravděpodobně jen o teoretické práce, neboť v NSR není zatím v pr ovozu vhodný lodní reaktor. Vezmeme-li v t1vahu, že k provoznlm zkouškám a k výstavbě reaktoru je zapotřebí nejméně 5ti Jet, lze odhadnout, že NSR by mohla přistou pit k výrobě ponorek s jaderným pohonem až ke konci prvé poloviny sedmdesátých let. V NSR se poměrně intenzívně pracuje i na problematice možného využiti jaderné energie v raketovém a v letecké m prů myslu. V této oblasti využití jaderné ener gie nehroz! tak brzká realizace; přesto ani tuto oblast NSR neopomij!. Obsah praci lze rozdělit na dvě části. Prvou část tvol'i práce na využiti jaderné energie k pohonu nosných raket, letadel a satelitů. Práce v této oblasti dosáhly t1rovně experimentálního výzkumu. Výzkum použití jaderné energie k poho· nu raket a letadel ve form ě jaderných r eaktoril je na úrovni základniho výzkumu a k experimentálnimu výzkumu nebylo zatlm přikročeno, neboť NSR zatim ne má potřebný reaktor.12) Hlavni výzkumné prá-
ce jsou soustředěny v Kernforschung Anlage v )Ulichu v institutu pro raketové prvky a letecké jaderné motory. Institut řešl inženýrské otázky výstavby a provozu jaderně technickvch zařizenl a možnosi použiti jaderných reaktorO pro letadla a rakety. Koncem roku 1967 tam má pracovat 140 vědeckých a inženýrských pracovnikil. Na stejné problematice pracuje Technische Hochschule ve Stuttgartu. Ve stadiu experimentálního výzkumu je výzkum a vývoj hnacích jednotek pro satelity. Výzkum je soustředěn na univerzitě v Giesenu, kde již v roce 1964 byl uveden do provozu iontový hnací mechanismus, zkonstruovaný fyzi kálnim institutem tmiversity. Druhou část praci v této oblasti tvoř í výzkum a vývoj využití jaderné energie jako zdroje elektrické ener gie r akety a satelitil. V této oblasti je NSR nejdále a v roce 1966 přistoupila k výrobě prvních prototypů. Na této problematice, založené na přímé konverzi jaderné energie v elektrickou, pracují zejména výzkumná zaří zení soukromých firem . V r oce 1966 bylo v provozu několik prototypů. Jde zejména o prototyp termionického n ukleárně napájeného generátoru firmy Brown Boveri Co, který začátkem října 1966 dosáhl výchozího výkonu 180 W, prototyp izotopového generátoru fi rem B!llkow a Siemens s výsledným výkonem 125 W a prototyp izotopového generátoru firmy AEG o vý konu 50 W.
jaderného průmyslu NSR poskytuje západoněmeckým využit!. Nejreá lnějši je jeho použití k v ý rob ě jaderné munice , k výstavbě povrchového válečného loďstva a k zabez p eč e ni válečné výroby v některých oblastech či podnicich. S jeho dalši výstavbou se budou možnosti rozšiřovat. Současná úroveň
militaristům různé válečné
v
letech 1964-65 za tímto ú č elem zahájilo v USA provoz 5 experimentálních r ese, že v roce 1970 dá USA do provozu prvý jaderný reaktor, vhod· ný jako motor rakety nebo letadla
121
aktorů. Předpokládá
76
