Toboříková, P., Bílek, M., Rychetský, T.: Využití interaktivní tabule při podpoře experimentálních činností ve výuce chemie. In: Chupáč, A., Veřmiřovský, J. (eds.): Aktuální aspekty pregraduální přípravy a postgraduálního vzdělávání učitelů chemie – Sborník přednášek z mezinárodní konference, Ostrava: PřF OU, 2010, s. 273 – 278. ISBN 978-80-7368-426-6
Využití interaktivní tabule při podpoře experimentálních činností ve výuce chemie Petra Toboříková – Martin Bílek – Tomáš Rychetský Abstract Interactive teaching approach and its preference from one-sided communication of facts is nowadays more and more frequently mentioned topic. One of the most important representatives of the teaching techniques in this type of teaching is becoming the interactive whiteboard. Substantial use of its potential in science education is to promote the application of empirical methods for understanding, that in teaching, which relies primarily on observations, measurements and experiments. Interactive whiteboard can play an important role in both real and simulated demonstration experiments, whose key objective is the measurement of various physical and chemical properties. In teaching these units, the emphasis is on different levels of interactivity, i.e. the cooperation and communication amongst students with the interactive whiteboard, the teacher, classmates, etc.
1
Interaktivní tabule Interaktivní pojetí vyučování a jeho preference před jednostranným sdělováním faktů je v dnešní době stále častěji zmiňovaným tématem. Jedná se nejen o prostředek motivace žáků k učení a jejich zapojování do vyučovacího procesu aktivní formou, ale prokazatelně se tím zvyšuje i žákova motivace k poznávání a objevování souvislostí mezi školní a každodenní realitou. Jedním z nejvýznamnějších zástupců didaktické techniky v tomto typu výuky se stává interaktivní tabule a s ní spojené interaktivní elektronické učební materiály. Dostál [1] popisuje interaktivní tabuli jako dotykově senzitivní plochu, prostřednictvím které probíhá vzájemná aktivní komunikace mezi uživatelem a počítačem s cílem zajistit maximální možnou míru názornosti zobrazovaného obsahu. Využití interaktivní tabule může být velmi široké. Počínaje prostým projekčním plátnem, přes zasahování (např. kreslení, rýsování) do plochy tabule a konče samostatnou žákovou prací, kdy si sám popřípadě s učitelovou pomocí připravuje svoje učební celky. Žák může pracovat s tabulí na dálku díky pomocným zařízením nebo kooperovat přímo s tabulí formou psaní, malování aj. Velkou výhodou je uložení materiálu na disk kdykoli během práce s tabulí, tzn. i se žákovými nebo učitelovými zásahy. Možnosti interaktivní tabule mohou být velmi pestré. Následující přehled uvádí některé vybrané činnosti, které lze využít [2]: • • • • • • • •
psaní na tabuli, video projekce (animace, filmy, aj.), hudební projekce (zvuky, písně, aj.), výběr z možností („rolovátka“, galerie možností, aj.), vrstvení textu a obrázků, přesunování objektů (přiřazování, třídění,aj.), využívání map, tabulek, schémat apod., využívání internetových aplikací. 1
2
Interaktivní tabule jako podpora empirických metod poznávání v chemickém vzdělávání Metody poznávání se dělí do dvou základních kategorií, a to na metody teoretické a metody empirické (empirie – zkušenost spojená se smyslovým vnímáním). Do teoretických metod se řadí zejména myšlenkové experimentování, modelování na teoretické úrovni (materiální, mentální, matematické apod.) a formulace teoretických hypotéz. Mezi empirické metody patří pozorování, které se může dělit např. na prosté a řízené, měření, reálné experimentování a formulace empirických hypotéz [3]. Chemie je „rozmanitá a barvitá“, ale kvůli náročnosti (časové, kvalitativní i ekonomické) a leckdy i nebezpečnosti (pokusy s nebezpečnými látkami) ji v některých případech nelze žákům zprostředkovat tzv. „z první ruky“. Díky interaktivní tabuli je možnost většinu z těchto překážek odstranit. Leonard [4] uvádí, že mezi hlavní důvody pro použití interaktivních technologií v přírodovědném vzdělávání musí být považována zejména následující fakta: a) ekonomičtější využití laboratorních zařízení a materiálů, b) hospodárnější využití vyučovacího času, c) individualizace studentské práce, d) cvičení a praxe, e) rychlé vyhodnocování reakcí studentů a zpětná vazba, f) interaktivní simulace a hry, g) poskytování konkrétnějších zobrazení abstraktních pojmů. Podle Mortimera a Scotta [5] dialogická a interaktivní komunikace, plynoucí z využití interaktivní tabule, umožňuje v přírodních vědách učiteli a žákům prohlubovat, specifikovat a porovnávat navzájem své myšlenky a sladit tak vědecké a neformální úhly pohledu na danou problematiku. V našem sdělení se zaměříme na stručnou charakteristiku využití interaktivní tabule ve výuce chemie s důrazem na empirické metody přírodovědného poznávání.
2.1
Využití interaktivní tabule při pozorování
Pozorování je empirická metoda poznávání, která má v chemii široké uplatnění zejména při různých způsobech získávání informací a také při experimentování, jemuž je věnována další část této studie. Chemie, obzvlášť obecná chemie, je charakterem svého obsahu pro žáky poměrně složitou a těžko uchopitelnou vědou, například chemické děje, které vyžadují velkou míru prostorové představivosti při pochopení uspořádání a pohybu molekul. Interaktivní tabule je nástrojem, který může díky využívání různých metod vizualizace žákům zpřístupnit chemické principy a děje. Při prezentaci různých animací a apletů, modelujících fyzikální a chemické děje a stavy, je nutné tyto chápat jako virtuální realitu, která v zájmu názornosti ukazuje značně zjednodušenou skutečnost. Přesto lze využitím rozmanitého chemického softwaru žákům zpřístupnit i poměrně náročné části chemie, jako např. tvorbu vzorců a zápisů chemických reakcí (ChemSketch, ISIS Draw) či prezentaci geometrie molekul (RasMol). Díky interaktivitě lze daný postup názorně popisovat a vysvětlovat, či ověřovat a upevňovat informace známé z dřívějších lekcí (viz obr. 1).
2
Obr. 1 Ukázka použití programu ACD ChemSketch [6] 2.2
Využití interaktivní tabule při měření fyzikálních a chemických veličin
Reálné měření chemických a fyzikálních veličin rozvíjí u žáků kognitivní i motorické dovednosti. Ačkoli rozvíjení praktických dovednosti žáků je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu, v praxi ho nelze, v závislosti na ekonomických i časových důvodech, uskutečnit v každé výukové jednotce. V takových případech může být interaktivní tabule ideální náhradou. S drahými a školám nedostupnými měřicími přístroji se mohou žáci seznámit díky simulačním aplikacím. V tomto případě se ovládá simulovaný přístroj, který poskytuje, v rámci možností, srovnatelná data s přístrojem reálným. Přestože zde chybí reálný kontakt s praxí, žáci mohou získávat data, připravovat se na nácvik laboratorních dovedností a ověřovat hypotézy. Získaná data lze pomocí interaktivní tabule pohodlně zpracovávat a uchovávat, což pomáhá žákům pochopit a uplatnit získané vědomosti, které pomocí simulovaného měření získali. Zajímavé simulace nabízí WWW-stránka http://www.chem.iastate.edu [7], kde jsou simulace i popsány a doplňkové informace žákovi vysvětlují podstatu chemických dějů. Využitím internetových technologií v podobě tzv. vzdálených (Remote Laboratory) nebo virtuálních laboratoří (Virtual Laboratory) mohou žáci provádět nebo sledovat měření fyzikálních i chemických veličin. Některé projekty umožňují prosté pozorování jevu, při kterém se snímají data (např. meteorologické družice, seismografy, hmotnostní spektrografy, spektrální přístroje), v jiných může uživatel přímo ovlivňovat průběh měření [3]. Jednou z takovýchto laboratoří je např. Interaktivní internetové laboratorní studio iSES [9], kde lze měřit elektromagnetickou indukci, ohyb elektromagnetického záření aj. 2.3
Využití interaktivní tabule při chemických experimentech
Velký podíl na motivaci žáků mají chemické experimenty. Pokud není možnost, aby byly prováděny frontálně, je možné využít interaktivní tabuli buď pro videoprojekci reálných pokusů nebo při nemožnosti provedení reálných experimentů využít internetových virtuálních laboratoří. Při provádění „elektronických“ („virtuálních“) pokusů mají žáci větší možnost riskování, protože se zbavují pocitu nejistoty z práce s chemikáliemi a drahými přístroji, mohou pokusy několikrát opakovat apod.
3
2.3.1 Simulované chemické experimenty Pro simulované chemické experimenty existuje řada aplikací, které žákům umožňují provádět nepřeberné množství pokusů. Existuje řada aplikací zaměřených na simulaci chemické laboratoře od sestavení chemické aparatury až po samotné experimentování. Tento druh aplikací je většinou animovaný např. v ChemLab [10] nebo v IrYdium Chemistry Lab [11]. 2.3.2 Demonstrační reálné chemické experimenty Často využívaným typem experimentu je demonstrační pokus, kdy učitel provádí experiment většinou v čele třídy. Nevýhodou je nízká viditelnost ze zadních částí učebny, kde jsou žáci ochuzeni o nezbytné detaily experimentu, a v řadě případů i neopakovatelnost experimentu. Těmto limitujícím faktorům lze zamezit použitím promítaných pokusů s aplikacemi odpovídající výpočetní techniky (videokamera s příslušenstvím) a interaktivní tabule, kdy je možné prováděný pokus on-line snímat a prezentovat a průběžně nebo i následně ho nebo jeho části se žáky analyzovat a komentovat. Na rozhraní mezi promítané reálné a simulované chemické pokusy můžeme zařadit pokusy, kdy žák zvolí reaktanty a průběh chemické reakce je zajištěn pomocí reálného videa [12]. 2.4
Metodika využití interaktivní tabule při pozorování, měření a chemických experimentech
Při plánování hodin chemie s využitím interaktivní tabule je nutné dodržovat základní didaktické zásady: vědeckost, uvědomělost a aktivita, cílevědomost, soustavnost, postupnost, trvalost, názornost, přiměřenost a spojení teorie s praxí, které popisuje např. Malach [13]. Efektivní výsledky vyučování přináší také podpora základních fází výuky, tedy motivace, expozice, fixace, kontroly a aplikace. Z pohledu tohoto rozdělení lze interaktivní tabule využít ve všech fázích. Ve fázi motivační může sloužit jako projekční plátno pro krátké video či fotografii (pokusu, technologie, atd.) nebo jako plocha, na které žáci sledují pokus, který učitel předvádí ve třídě (viz demonstrační reálné chemické experimenty). Při expozici je tabule vhodným pomocníkem při předkládání faktů, které má učitel zpracovány např. ve formě PowerPointové prezentace, kde tyto informace může doplňovat, zvýrazňovat, využívat odkazy na webové stránky týkající se dané problematiky apod. Výhodou je možnost znovu přehrání pokusu, který byl předváděn ve fázi motivační. Žáci s učitelovou pomocí mohou objevovat zákonitosti a pravidla, které si díky pokusu osvojují. Předložené učivo je potřeba upevnit ve vědomí studentů, což zajišťuje fáze fixační. Pro interaktivní výuku je specifické využití takových funkcí interaktivní tabule, jako je clona, kontejner, restrikce, klonování, posouvání objektů aj. Při opakování je vhodné nechat žáky pracovat s interaktivní tabulí samostatně. Mohou doplňovat popis chemické aparatury, doplňovat informace do textu, křížovky, přesouvat popisky apod. Kontrolní fáze je zajišťována pomocí zkoušení, prověřování a hodnocení. Pro ověřování výsledků výuky je vhodné použít tzv. hlasovací zařízení, pomocí něhož žáci mohou reagovat na zadanou otázku nebo dokonce vypracovat celý test a učitel má rychlou zpětnou vazbu od všech žáků. Takováto hlasování lze ukládat a zpracovávat ihned do grafů a tabulek. Nezbytnou součástí výuky musí být aplikace teoretických poznatků do praxe. S interaktivní tabulí je možné uskutečnit např. virtuální prohlídku různých podniků (pivovar,
4
elektrárny, farmaceutické továrny, výrobny chemických látek apod.), ukázku konkrétních výrobků a využití chemických látek na internetové síti apod. 3 Závěr Použití interaktivní tabule podporuje individuální, ale zejména skupinovou a frontální výuku, která dokáže žáky motivovat a udrží jejich pozornost na delší dobu než tradiční výuka bez této didaktické techniky. V chemii je její použití rozmanité. Žáci jejím prostřednictvím nemusí být ochuzeni o chemické experimenty, které nemohou být realizovány ve školním prostředí, mohou být motivováni vizualizací jevů v makro i v mikroměřítku, mohou se sami podílet na registraci experimentálních dat a jejich zpracování apod.. Poděkování Příspěvek vznikl s podporou projektu specifického výzkumu PdF UHK č. 2128/2010. Literatura [1]
DOSTÁL, J. Interaktivní tabule ve výuce – Journal of Technology and Information Education [on-line]. [cit. 26. 10. 2009]. Dostupné na WWW:
.
[2]
Informační systém Západočeské univerzity – Využití interaktivní tabule Smart Board. 2009. [on-line]. [cit. 26. 10. 2009]. Dostupné na WWW:
.
[3]
BÍLEK, M., SKALICKÁ, P., RYCHTERA, J., MYŠKA, K. Reálný a virtuální chemický experiment současnost a perspektivy. In KMEŤOVÁ, J., LICHVÁROVÁ, M. (eds.): Súčasnosť a perspektívy didaktiky chémie II. - Zborník z medzinárodnej konferencie, Banská Bystrica : FPV UMB, 2009, s. 9 - 13. LEONARD, W.H. (1992) A comparison of student performance following instruction by interactive videodisk versus conventiona l laboratory, Journal of Research in Science Teaching, 1992, 29, 1, str. 93– 102. HENNESSY, S., DEANEY, R., RUTHVEN, K. AND WINTERBOTTOM, M. Pedagogical strategies for using the interactive whiteboard to foster learner participation in school science. Learning, Media and Technology, 2007, 32, 3, str. 283-301. ZÁRYBNICKÁ, R. Případová studie využití interaktivní tabule ve výuce. Praha: ČVUT FEL, 2007. 38 s., 1 s. příloh. Vedoucí diplomové práce Ing. Božena Mannová, M.Math. Iowa State University. College of Liberal Arts and Sciences. Department of Chemistry. [online]. c2009, [cit. 23.6.2010]. Dostupné na WWW: < http://www.chem.iastate.edu/ > Elektromagnetická indukce, [online.] 7. 10. 2009, [cit. 23.6.2010]. Dostupné na WWW: < http://kdt20.karlov.mff.cuni.cz/ovladani_2_en.html >. Projekt e-laboratoř, [online.] 7. 10. 2009, [cit. 23.6.2010]. Dostupné na WWW: . Model science software, [online.] 26. 5. 2010, [cit. 23.6.2010]. Dostupné na WWW: . The ChemCollective, [online]. 29. 3. 2010, [cit. 23. 6. 2010]. Dostupné na WWW: . Live Chem, [Online]. c2005, [cit. 23.6.2010]. Dostupné na WWW: . MALACH, J. Základy didaktiky. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2003. 181 s. ISBN 807042-266-1.
[4]
[5]
[6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13]
Autoři Mgr. Petra Toboříková, prof. PhDr. Martin Bílek, Ph.D., Mgr. Tomáš Rychetský, Pedagogická fakulta, Univerzita Hradec Králové, Rokitanského 62, 500 03 Hradec Králové, tel: 493331164; e-mail: [email protected]; [email protected]; [email protected]
5
