Využití dotykových úloh pro léčbu některých forem strabismu Petr Novák (Ing, Ph.D.)
[email protected] (červen 2013) Jaké zařízení (monitor / tablet) zvolit pro využití dotykových úloh? Existuje více možností podle záměru využití, podle typů pacientů a samozřejmě podle finančních možností: -
A) Větší dotykové monitory připojitelné k běžnému PC (20 palců a více) B) Menší samostatné tablety (okolo 10 palců) C) Větší samostatné tablety (okolo 13 palců a více) D) Některé z přicházejících novinek
A) Větší dotykové monitory (20 palců a více). Cena zhruba od 6tis do 10tis kč. Doporučil bych jako nejlepší (často i nejlevnější) řešení, pokud již vlastníte nějaké PC. Stačí tedy původní monitor (nedotykový) vyměnit za nový dotykový. Je doporučeno používat dotykové monitory okolo 20 palců a více (například do 24 palců). Naprostá většina dotykových monitorů poskytuje propojení s PC pomocí USB a v podstatě emuluje klasickou myš. Monitor dotyk prstu na jeho plochu převádí na polohu myši, kterou posílá (přes USB) do PC. Program spuštěný na PC tedy nikterak nerozlišuje, zda je ovládán skutečně klasickou myší nebo emulovanou myší pomocí polohy prstu na dotykovém monitoru. Lze tedy použít na PC zcela stejné programy jako při ovládání klasickou myší (tedy i všechny programy na WWW pro léčbu některých forem strabismu). Pozor však na malé odlišnosti: - Přiložení prstu na dotykový monitor simuluje vždy stisk a současně držení levého tlačítka klasické myši. - Pohyb prstem po dotykovém monitoru simuluje vždy pohyb klasické myší, ale samozřejmě při současném držení jejího levého tlačítka (prst je na dotykovém monitoru stále přiložen). - Zvednutí prstu z plochy dotykového monitoru simuluje uvolnění levého tlačítka klasické myši (ukazatel myši zůstane na poslední pozici, kde byl prst přiložen). - Nelze tedy pomocí dotyku prstu přesunout zobrazený ukazatel myši a přitom nevykonat stisk (a držení) levého tlačítka myši. - Simulace například stisku pravého tlačítka klasické myši již často záleží na konkrétním použitém monitoru (není tedy vždy stejná). Často není tato funkce vůbec ošetřena a nelze ji tedy dotykem prstu snadno vykonat (většinou také není nijak potřeba). Při běžné práci tedy není pro uživatele ani program / aplikaci rozdíl zda je k ovládání použita klasická myš nebo dotykový monitor (což je velmi výhodné). Stačí tedy spustit libovolný program a zcela ovládat jej dotykem přes dotykovou obrazovku / plochu monitoru místo klasickou myší. Některé monitory poskytují i více (aktivních) dotykových bodů současně. Lze se tedy dotknout i více prsty současně a monitor všechny tyto dotyky zaznamená a předá aplikaci. Stávající aplikace více dotyků současně zatím nevyužívají, ale o využití této schopnosti se uvažuje. Pro využití této více dotykové schopnosti je však (zřejmě) potřeba operační systém WINDOWS 8 (WINDOWS 7 a nižší tuto činnost na mnoho dotykových monitorech nemusí podporovat). Dotykových monitorů však existuje několik typů (podle výrobní technologie) a ty se celkem značně odlišují: - Kapacitní (nejčastější) – Stejný princip jako dotykové telefony. Na skle / ploše monitoru je velmi tenká kapacitní dotyková vrstva reagující pouze na dotyk skutečného prstu. Nelze tedy
použít libovolné mechanické ukazovátko, dřevěnou / plastovou tužku, různé tyčky a další (neživé) pomůcky. Někdy lze zakoupit speciální tužku tzv. stylus nahrazující svým hrotem prst, ale funkčnost této tužky je však potřeba raději ověřit, protože ne každá tužka pracuje s každým monitorem. Tyto monitory jsou nejběžnější a rovněž (zřejmě) nejlevnější, ale mají také velkou nevýhodu v možnosti poškrábání / poškození kapacitní citlivé vrstvy na obrazovce monitoru (dlouhé / ostré nehty, nevhodná ostrá ukazovátka / tyčky, velké mechanické namáhání). Naopak reagují na dotyk vcelku rychle a přesně a poskytují skoro vždy více (než dva) aktivní dotykové body současně (rozeznají tedy polohu více prstů současně na ploše obrazovky). - Odporová vrstva (méně časté) – Na obrazovce je připevněna speciální fólie reagující na dotyk, přesněji řečeno na tlak. Lze tedy použít cokoli pro vytvoření dotyku / tlaku (libovolné ukazovátko, tužky, tyčky). Velké nebezpečí je však v možnosti poškození této vrstvy ostřejším předmětem, nebo příliš velkým tlakem v jednom místě. Poskytují (zřejmě) pouze dva aktivní dotykové body, ale naopak jsou (často jako jediní) schopny měřit i sílu stisku / přítlaku (ta se však skoro nikdy nevyužívá). Nejsou tedy vhodné pro malé děti, které mohou vrstvu monitoru snadno poškodit (ostrým předmětem, nevhodně velkým tlakem / bouchnutím). - Optická detekce polohy / dotyku (zřídka) – Pro většinu naších účelů (zřejmě) nejideálnější typ. Monitor obsahuje velmi pevné sklo / plochu a vlastní snímání polohy / dotyku je zajištěno pomocí věnce po okraji (v rámu) umístěných IR vysílačů / přijímačů (1mm až 2mm nad plochou obrazovky monitoru). Pro vytvoření dotyku lze tedy použít v podstatě cokoli (pera, tyčky, ukazovátka) co je neprůsvitné. Malá poznámka: poloha / dotyk je tedy samozřejmě indikován poněkud dříve (1mm až 2mm) před skutečným dotykem na plochu monitoru. Možnost poškrábání monitoru je v podstatě minimální. Pokud k tomu přeci jen dojde, tak toto však nemá žádný vliv na jeho dotykové schopnosti (na rozdíl od předchozích dvou typů). Tento typ monitoru však (zřejmě) poskytuje pouze dva aktivní dotykové body (zřejmě ne více). Není tedy jeden ideální typ monitoru. Ty s optickou detekcí polohy / dotyku jsou nejodolnější, ale poskytují pouze dva aktivní dotykové body (v naprosté většině případů však zcela postačující). Ty kapacitní poskytují (často) mnoho aktivních dotykových bodů (pět až deset), ale jsou náchylné na mechanické poškození. Pro běžné použití a zejména pro práci s malými (nebo dokonce handicapovanými) dětmi bych doporučil (nejlépe) monitory s optickou detekcí polohy / dotyku, které se však velmi těžce shání. Naprostá většina současných PC umožňuje připojit (minimálně) dva monitory. Naskýtá se tedy možnost připojit k jednomu PC například velkou TV zejména pro trenažér očních svalů nebo vyšetření na Hessově plátně a současně dotykový monitor pro většinu ostatních úloh. Pozor však na skutečnost, že se stále jedná pouze o jedno PC s jednou myší a jednou klávesnicí, ale dvěma monitory! Klasickou myší lze pohybovat přes oba monitory, ale jakmile se uskuteční dotyk na dotykovém monitoru, tak se na místo tohoto dotyku okamžitě přesune ukazatel myši (dotykový monitor dotykem simuluje akce klasické myši). Nelze tedy využít pro jednu úlohu klasickou myš a současně pro druhou úlohu dotykové schopnosti monitoru (těžko se popisuje, pro pochopení je vhodné si vyzkoušet a poznat). Lze však uskutečnit jednu „výjimku“. Pokud k jednomu PC připojíme současně velkou TV a dotykový monitor a nastavíme „rozšířenou plochu“ přes oba monitory, tak můžeme mít na obou plochách (jedna TV a druhá dotykový monitor) spuštěny dvě rozdílné úlohy / aplikace (každá aplikace na jedné ploše), ale pouze jedna z nich může být aktivní, tedy interagovat s uživatelem! Ideální případ je, když na TV spustíme oční trenažér, nastavíme parametry (trasu
pohybu a rychlost) a odstartujeme pohyb stimulačního podnětu (to samozřejmě pomocí klasické myší). Oční trenažér není interaktivní, ale pouze sledovací. V tu samou dobu (po dobu běhu očního trenažéru) však můžeme na dotykovém monitoru spustit například obkreslování obrázků a používat dotyk pro řešení této úlohy. Jedná se sice o dvě aplikace, ale jedna pouze běží a nepotřebuje interakci s uživatelem (oční trenažér na TV) a druhá je interakční (kreslení na dotykovém monitoru). Avšak v okamžiku přenastavení, nebo zastavení očního trenažéru na TV (samozřejmě opět pomocí klasické myši) je nutno přerušit kreslení prstem na dotykovém monitoru (minimálně na tento okamžik). Nelze tedy využít současně klasickou myš a dotykové schopnosti pro dvě odlišné úlohy běžící dokonce ani na dvou odlišných monitorech (zobrazených plochách) a každá interagující s jiným uživatelem. Jinak je nutno počítat s pravidlem „jeden dotykový monitor – jedno PC“. Na vývoj aplikací byl zvolen monitor využívající optický princip detekce polohy / dotyku a to typ: Acer T321H za cenu zhruba 6tis kč. Poskytuje všechny běžné typy připojení VGA, DVI i HDMI a propojením přes USB zcela simuluje klasickou myš (použity WIN8). Poskytuje (asi pouze) současně dva aktivní dotykové body. (Ale asi se již nevyrábí.)
Ukázka pracoviště s jedním PC a současně připojenou velkoplošnou TV a dotykovým monitorem. Na velkoplošné TV běží oční svalový trenažér, který pacient pouze sleduje. Na dotykovém monitoru běží ve stejný čas obkreslování obrázků interagující s pacientem pomocí dotyku. Použitý stůl je elektricky polohovatelný nahoru / dolu, aby měl pacient při očním trenažéru (rovněž při vyšetřením na Hesově plátně) oči správně proti středu obrazovky TV.
B) Menší tablety (okolo 10 palců) – Úlohy se teprve průběžně vytvářejí. Cena od 4tis do zhruba 8tis. Maximálně 10tis, ale tyto a dražší již nemají význam / opodstatnění. Tablety jsou rovněž dotyková zařízení a platí pro ně v podstatě zcela to samé co pro kapacitní monitory, protože je detekce dotyku vytvořena stejnou technologií (všechny výhody – více aktivních dotykových bodů i nevýhody – možnost mechanického poškození). Jde však o samostatná zařízení nevyžadující připojení k (velkému) PC. Plocha jejich displeje je však poněkud menší, a tudíž jsou vhodné pouze pro některé úlohy a zejména děti. Naopak jich lze snadno pořídit i větší počet (dva, tři,
…) pro cvičení několika (zejména dětských) pacientů současně (jede pacient – jeden tablet). Rovněž je lze uchopit do ruky pro snadnou manipulaci, nebo vložit do odolného gumového pouzdra / rámu a tím zpřístupnit například i handicapovaným pacientů na vozíku. V současné době jsou na trhu tyto typy tabletů (nejdůležitější je právě rozdělení podle použitého operačního systému): - Microsoft/Windows 8 RT (vůbec nedoporučuji) – Jedná se sice tablety s Windows 8, které však nejsou jako klasické Windows 8 (na velkém PC) a tudíž na nich (v podstatě) neběží žádné programy z velkého PC! Jedná se o Windows 8 s koncovkou „RT“ a jsou určeny pro zcela jiný hardware, nejčastěji ARM procesory. (Aplikace budou pro tento typ zřejmě upraveny, protože je to snadné, ale …?) - Microsoft/Windows 8 (zcela ideální, ale zatím drahé) – Jedná se o tablety obsahující klasické Windows 8, a lze tedy okamžitě využít všech již existujících úloh / programů pro velké PC. Aplikace spuštěná na tabletu s Windows 8 (nikoli však RT) se tedy chová zcela stejně jako by běžela na běžném velkém PC s připojeným kapacitním dotykovým monitorem (pouze malá zobrazovací plocha a samozřejmě běží trochu pomaleji). - Apple/IPad (nedoporučuji) – Velmi málo muziky za příliš mnoho peněz (možná již přecházející móda). Aplikace nelze vložit / nainstalovat jinak než z „marketu“ s přístupem přes internet. Pěkné na efekt, ale velmi nevhodné na práci / účelné využití. Aplikace pro strabismus zřejmě budou pro Apple/IPad vytvořeny, ale pouze pro to že jej vlastní noho lidí (tedy pokud tato móda dříve nepřejde). - Google/Android (vhodný kompromis) – Velmi záleží na rozhodnutí cena / výkon. Lze pořídit velmi levný a ne zcela kvalitní tablet, nebo i celkem drahý a rovnající se tedy až ceně Apple/IPad. Aplikace vytvářené pro tablety budou tedy primárně zaměřeny na tento typ tabletů (Google/Android). Zde by se asi mělo říci „budou upraveny pro tablety s Google/Android, protože na tabletech s Microsoft/Windows 8 běží všechny okamžitě bez žádné úpravy“. Pokud se tedy rozhodnete pro tablet a nechcete pořizovat nákladný tablet s Windows 8, tak doporučuji (nejlépe) tablety s Google/Android. Za cenu jednoho tabletu s Microsoft/Windows 8 lze pořídit dva tablety s Google/Android a za cenu jednoho Apple/IPad lze pořídit až tři tablety s Google/Android (s mnohem větší užitnou hodnotou). Při výběru tabletu dbejte zejména na tyto hlavní parametry / vlastnosti: - Operační systém Google/Android verze 4.X.X a vyšší (pokud se tedy rozhodnete pro Android). - Úhlopříčka raději (aspoň) okolo 10 palců. - Možnost nabíjení přímo ze zásuvkového adaptéru, nikoli pouze přes USB z PC (někdy je možnost přímého nabíjení pouze z PC přes USB a adaptér do zásuvky je nutno dokoupit samostatně). - Možnost vložení paměťových karet (většinou tzv. microSD). Pro možnost snadné instalace aplikací a přenosu dat (do / z tabletu), bez potřeby WI-FI / internetu. - Celkem pevný stojánek na stůl (pokud bude použit) poskytující možnost raději neustálého napojení do zásuvky pro nabíjení tabletu. Výdrž na baterie se totiž pohybuje od 2 do 10 hodin podle typu tabletu. Na vývoj aplikací byl nejprve využit ASUS Transformer TF…, ale nyní je využíván Samsung Galaxy TAB2 10.1 palců za cenu do 7tis. Jde o běžný a celkem rozšířený tablet a i přes některé nevýhody (pouze jeden systémový konektor a nutnost dokupovat případné adaptéry pro USB, HDMI, …) jde o dobrý kompromis cena / výkon.
Použitý tablet ve stojánku s adaptérem do zásuvky pro možnost stálého nabíjení.
C) Větší tablety (okolo 13 palců a více) Cena od 8tis korun a více. V současné době se začínají vyrábět tablety s poněkud větší úhlopříčkou displeje a to i přes 13 palců (zhruba velikost formátu A4, běžná stránka) za celkem přijatelnou cenu. O výběru operačního systému, tedy Microsoft/Windows 8 RT, Microsoft/Windows 8, Apple/IPad (velké tablety zřejmě vůbec nejsou) a Google/Android, platí to samé, co bylo již řečeno o předchozích tebletech. Jedná se tedy o tablety, které již v mnoha případech mohou nahradit běžný (větší) monitor a přitom jsou stále celkem mobilní a to i za necelou polovinu ceny velkého PC s dotykovým monitorem (tedy v případě použití Google/Android). Jako příklad bych uvedl Yarvik Xenta 13c s cenou kolem 8tis (WWW.CZC.CZ).
D) Některé z přicházejících novinek Nedávno jsem zjistil, že lze pořídit dotykový monitor, který přímo obsahuje operační systém Google/Android. Jeho typ je: Acer DA220HQLbmiz (velikost 22 palců a cena 9tis, WWW.CZC.CZ). Na jednu stranu na dotykový monitor je toto poněkud vyšší cena. Ale na druhou stranu si potřeba je uvědomit, že tento monitor pracuje (vykonává aplikace) zcela i bez připojení k PC a chová se tedy jako skutečně velký tablet s Google/Android (podporuje tedy všechny aplikace pro tento systém jako v případě tabletu). Samostatně tedy pracuje jako velký tablet a při spojení s PC jako běžný dotykový
monitor. Podle dostupných parametrů (ale bez záruky) je schopen vytvářet i 3D obraz, nad čímž se zatím letmo uvažuje pro cvičení šířky fuze nebo počítačové varianty přístroje zvaného Cheiroskop (ne přímo vytváření 3D obraz, ale umožnit pacientu pozorovat každým okem zcela odlišnou scénu na monitoru).
Co tedy závěrem vybrat / doporučit? -
Pokud již vlastníte velké / běžné PC určené pro úlohy pro pacienty a chcete pouze „vylepšit“ jeho schopnosti (doplnit další monitor k již připojené TV, vyměnit starý monitor) tak je koupě velkého dotykového monitoru zřejmě nejvhodnější volba (i z hlediska ceny). - Pokud nevlastníte velké / běžné PC „určené výhradně“ pro pacienty a požadujete využití dotykových úloh, tak by bylo vhodné zamyslet se nad koupí nějakého vhodného tabletu. Jeho cena může být třetinová nebo poloviční oproti PC s dotykovým monitorem. Tedy zejména v případě pokud by tablet měl sloužit pouze pro některé dotykové úlohy a zejména pro děti. - Pokud zařizujete pracoviště pro léčbu / cvičení jednoho až dvou pacientů v jednom čase tak je vhodná koupě nejprve velkého dotykového monitoru (pro velké pacienty a složité úlohy) a například poté časem menšího tabletu (pro malé děti). V mnoha případech lze současně cvičit dospělého pacienta (velmi samostatný) a malé dítě (tomu se převážně věnovat). - Pokud zařizujete pracoviště pro léčbu / cvičení několika (tří a více) pacientů současně (třeba učebna) tak: o Bude-li pracoviště sloužit i k jiným účelům než léčbě strabismu, tak doporučuji větší dotykové monitory s PC (z hlediska ceny i účelnosti). o Bude-li pracoviště sloužit výhradně pro léčbu strabismu a to zejména pro děti, tak doporučuji větší tablety (z hlediska ceny a manipulovatelnosti). Poznámka: Úlohy pro tablety se zatím vytváření a může se samozřejmě stát, že některé původní úlohy z PC nebudou pro tablety vůbec vytvořeny (například z důvodu příliš malé zobrazovací / dotykové) plochy a naopak budou pro tablety vytvořeny zcela nové úlohy, které pro PC nemají význam (ovládání několika prsty současně na malé ploše, úlohy pro handicapované pacienty).
Poznámky: -
To co pořídí vývojář aplikací, zdaleka nemusí znamenat ideální řešení. Ten potřebuje zařízení (například tablet) spolehlivý a třeba i nákladnější, aby měl při vývoji aplikace (tak nějak) jistotu, že projevující se chyba je skutečně v jeho aplikaci a lze ji tedy najít / odstranit a nikoli v samotném zařízení (tabletu), kde on sám ji nenajde / neodstraní. Pro vývoj aplikace musí
-
-
mít zařízení (třeba tablet) raději poněkud více paměti za účelem ladění aplikace. Když je poté aplikace odladěna / optimalizována, tak již většinou postačuje mnohem levnější zařízení. Aplikace se však budou vytvářet podle požadavku uživatelů a samozřejmě současně podle vývoje trhu. Může se tedy stát například: o Celkem rychle opadne móda zvaná Apple/IPad a trhu bude dominovat Google/Android – aplikace se budou primárně vytvářet pro Google/Android a pro Apple/IPad se s aplikacemi skoro přestane. o Na trhu se rozšíří tablety s Microsoft/Windows8 s cenou o mnoho nižší než Apple/IPad a pouze o něco vyšší než Google/Android – budou se vytvářet (skoro) pouze jedny aplikace a to pro Windows (PC, WWW, tablety) a nikoli již také pro Google/Android a Apple/IPad. o Velmi se rozšíří jiná zařízení s Google/Android než pouze tablety jako jsou například TV (již existují), zmíněné monitory, SetTop boxy (již existují) a další – vývoj aplikací pro Google/Android bude tedy velmi perspektivní i když v oblasti tabletů s Google/Android bude jejich cena zhruba srovnatelná s tablety s Microsoft/Windows8. Aplikace se samozřejmě na různá cílová zařízení nevytvářejí vždy zcela znova a ve zcela jiných vývojových prostředích, to by byl velmi špatný postup. Naopak při úvaze o pokrytí různých cílových oblastí jako jsou Microsoft/Windows8, Apple/IPad a Google/Android se musí zvolit technologie, kdy je vytvářená aplikace pouze v koncové verzi pro danou cílovou oblast „minimálně“ upravena. Tím je zajištěno minimální úsilí při maximálním pokrytí (tedy i minimální cena aplikace). Tento styl byl rovněž zvolen i u těchto aplikací.
Různá dodatečná vysvětlení: 1) Proč jsou tak nedostupné dotykové monitory s optickou detekcí polohy / dotyku, když jsou možná nejideálnější, tedy aspoň pro pacienty. První dotykové monitory používaly nejčastěji odporovou technologii s fólií, protože byly určeny do průmyslu pro možnost manipulace v rukavicích, nevadí jim prach / špína, dokonce ani olej vyteklý ze strojů. Jejich náchylnost na mechanické poškození však není ideální například v případě okamžitého / panického zastavení stroje rychlým dotykem na příslušné tlačítko na monitoru. Tyto nevýhody v podstatě odstranily monitory s optickou detekcí polohy / dotyku, kde lze stále používat umaštěné prsty, rukavice a dokonce i libovolné nářadí (pro okamžitý stisk zobrazeného tlačítka na monitoru, například STOP). Proto se ještě stále často v průmyslu využívají, ale jejich výroba je celkem mechanicky náročná (věnec IR vysílačů / přijímačů v rámu). S rozvojem mobilních telefonů a tabletů (dříve PDA a první telefony / tablety měly samozřejmě odporové dotykové displeje) se rozšířila kapacitní technologie pro detekci polohy / dotyku prstu. Ta je výrobně mnohem jednodušší, menší a i přesnější / rychlejší. Výrobci se samozřejmě za účelem snížení ceny snaží vytvářet pouze jednu (pokud možno levnou a univerzální) technologii použitelnou pro co nejvíce typů zařízení. A tou se dnes stala kapacitní technologie, protože jde v podstatě pouze o celkem „snadno napařenou“ vrstvu velmi tenkých (průsvitných) elektrod ve tvaru matice na libovolnou zobrazovací plochu (telefon, tablet, monitor). 2) Proč jsou tablety s Windows 8 (o tolik) dražší než s Google/Android? Z několika celkem podstatných důvodů: - Windows 8 je zcela placený operační systém proti systému Androidu, který je v podstatě pro tvůrce zařízeni zdarma. To se samozřejmě promítne do ceny výsledného zařízení.
-
Windows 8 je něco zcela jiného než Android. Věci, které považujeme ve WIN8 za běžné jako: více spuštěných aplikací na ploše, klik na soubor v mailu otevře WORD / EXEL nebo existence mnoha praktických aplikací (výpočetní, řídicí), tak o tomto se Androidu ani nezdá. Tím je dána také cena Windows. - Systém Windows na tabletech obsahuje podporu pro běh aplikací z běžného PC a tím samozřejmě vyžaduje silnější hardwarové zařízení (určitý typ procesoru, větší paměť). Tím samozřejmě také stoupá cena celkového zařízení. - Kdyby tablety s WIN8 obsahovaly pouze jeden velký konektor s potřebou dokoupit několik speciálních „kablíků“, tak by je prostě nikdo nekoupil. Lze si všimnout, že tablety s WIN8 již přímo obsahujíc všechny potřebné konektory / porty (USB host/slave, HDMI) a paměťové karty, tedy přesný opak Apple/IPad. Zde by mělo být „to dále zvedá jejich cenu“, což ve srovnání s Apple/IPad, ale není pravda, ten stojí často ještě více (ale ze zcela jiného důvodu). - Proč toto vše v tabletu s WIN8 musí být? Tyto tablety se pořizují v podstatě zásadně pro pracovní účely, a proto musí toto vše obsahovat (připojení klávesnice, myši, měřících přístrojů). Google/Android se nejčastěji pořizuje pro zábavu a jeho nízkou cenu (ne primárně na práci) a Apple/IPad pro módu z reklamy a zejména pro děti na hry (nejsou potřeba přípojné konektory). - Připojením klávesnice a myši (drátové / bezdrátové) k tabletu s WIN8 se z něho stane v podstatě plnohodnotný notebook (USB porty, paměťové karty, přímé připojení na TV / projektor, aplikace jako na velkém PC). Vezmete do tašky a nesete si v podstatě notebook sebou. Toto s Google/Android lze dosáhnout pouze velmi omezeně a s Apple/IPad již vůbec ne (pokud se někdo domnívá, že ano, tak jde o člověka, který si neuvědomuje co je to počítač a používá jej pouze jako velmi drahý poznámkový blok). 3) Proč jsou / musí být tablety s Google/Android levnější než ty ostatní? Kdyby měli obdobnou cenu jako například Apple/IPad nebo Microsoft/Windows, tak je vzhledem k počtu dostupných aplikací a rozšíření skoro nikdo nekoupí. Samozřejmě existují i velmi drahé tablety s Google/Android (od Toshiba, Dell, HP) a taky jejich prodejnost je neskutečně nízká, téměř nulová. 4) Proč je cena Apple/IPad tak vysoká? Cena je vždy dána pouze poptávkou (a nabídkou). Apple udělal na začátku dostatečnou reklamu v době, kdy ještě jiné tablety v podstatě nebyly a tím zajistil jejich rozšíření a také „tabletovou módu“ (vzpomeňme si například na módu zvanou „walkman“). Lidé nejvíce pořizují to, čemu se dělá dostatečná „reklama“ a je to samozřejmě rovněž dostatečně „rozšířené“ a to se Apple povedlo a teď toho silně využívá. Zde je však potřeba připomenout, že Apple/IPad pochází z USA, kde lidé samozřejmě dají velmi na reklamu (mnohem více než u nás). U nás je to dáno trochu odlišným stylem a lze to přirovnat k průzkumu, který měl výsledek typu: „Naprostá většina lidí preferuje Coca-Colu a raději si ji koupí před Pepsi-Colou, ale když dostanou anonymní ochutnávku tak velmi často řeknou, že to ve druhém kelímku (Pepsi-Cola) je lepší než to v prvním (Coca-Cola)“. Další průzkum pochází z Ruska a zjistil: „Naprostá většina lidí kupuje pouze litrovou láhev Coca-Cola i když je v podstatě stejně drahá jako dvoulitrová láhev. Proč, vždyť je to finančně zcela nevýhodné, v USA je to přeci naopak? Coca-Cola je symbol USA a tu malou láhev mohu mít v ruce a jít po ulici, jet metrem a ostatní vidí, že mají Coca-Cola (že mají symbol USA), kdyby koupili velkou láhev (sice dvakrát více pití za stejnou cenu) na doma tak to nikdo neuvidí a nesplní to účel, jsou ochotni dát peníze zbytečně na víc pouze pro efekt před ostatními, místo užitku (tedy v Rusku). Stejný princip platí pro Apple/IPad. Loni před vánoci někdo v práci řekl: „Já ještě musím stihnout pořídit pod stromeček Apple/IPad, ale nevíš jak se na tom … a …“. Toto hovoří za vše.
5) Jaká je budoucnost tabletů z hlediska jejich operačních systémů? To samozřejmě nejvíce záleží na kupujících a cenové politice prodejců / výrobců. Google/Android zřejmě jen tak nedosáhne rozmanitosti aplikací a spokojenosti uživatelů jako má Apple/IPad, stejně jako Linux nikdy nedosáhl rozmanitosti (aplikace, použitelnost) jako má Windows. Podíl Apple/IPad na trhu za rok 2012 klesnul o skoro 20% a podíl Google/Android skoro o 15% stoupl. Ale stále je tablet jako doplněk v počítači, nelze na něm pracovat (v podstatě pouze pro poznámky a zábavu) a pro jakoukoli serióznější činnost je stále ještě potřeba (velké) PC / notebook. Ale v té době ještě nebyly na trhu tablety s Windows, které již PC nepotřebují, protože se v podstatě již jedná o malé PC. Manažér aby „vypadla“ dobře si pořídí Apple/IPad (15 až 20tis), ale když chce napsat dokument, spočítat finance, tak stejně zapne PC / notebook a musí přehrát soubory. Pokud si dnes pořídí tablet s Windows, tak připojí klávesnici, myš, případně monitor a pracuje kdekoli (ale to již nebude módní, již nebude mít nakousnuté jablko Apple/IPad). Trh se ale může v dohledné době velmi změnit, ten se často mění. 6) Jak je to s vývojem / inovacemi těchto operačních systémů na tabletech? - Google/Android – Jde o relativně nový systém (založen na Linuxu), takže jeho vývoj je celkem dynamický a často jsou nové verze. To je nepříjemné pro výrobce / prodejce i uživatele. Častým příchodem nových verzí prodejci původní již těžko prodají a musí zlevňovat (proto kamenné obchody mají méně a méně těchto tabletů skladem / na prodejně). Uživatele trápí, že jejich zařízení celkem rychle zastará a nové aplikace jsou určeny pouze pro nové verze. Jak výrobci / prodejci tak i zákazníci tímto často ztrácí zájem o toto zboží nebo kupují raději levnější varianty. Inovace systému Google/Android je občas až moc častá a s malým krokem (jedna až dvě podstatné verze za rok), což je velká výhoda pro vývojáře (bohatší aplikace, méně úsilí), ale často velmi nepříjemné pro uživatele (původní verze rychle ztrácí význam). - Apple/IPad – Vývoj operačního systém (založen na Linuxu) není v podstatě žádný. Nová verze obsahuje pouze jeho vylepšení / zrychlení / stabilitu a podobné. Samotný tablet pouze preciznější displej, zvuk a další (často zbytečnosti, ale ideální efekt pro nezasvěcené). Proto v podstatě všechny aplikace vytvořené pro nejnovější Apple/IPad pracují i na těch nejstarších verzích. Označení operačního systému verzí 3, 4, 5 atd. má velmi působivý dopad na lidi, který o tomto nevědí. Ale inovace třeba jenom pouze na oko musí být a nejvíce v módních věcech, kdy mnoho lidí pořídí novou věc pouze z módy, protože má nové číslo (nebo dokonce označení „nová“) i když se jedná uvnitř skoro o to samé. Každý rok skoro to samé pod novou verzí je ideální marketingový tah pro nezasvěcené. Vývoj systému na Apple/IPad je minimální, což je velká nevýhoda pro vývojáře, ale naopak velká výhoda pro uživatele (i když nemusí být vždy, protože jednou jím to přestane stačit, neboť konkurence bude mnohem dále). - Microsoft/Windows – Vývoj operačního systému je velký. Mezi WIN-XP a WIN-7 je změna, kterou si těžko někdo uvědomí. Mezi WIN-7 a WIN-8 je také něco neskutečného a ne pouze nejčastěji uváděný nepříjemný vzhled. Na PC kde WIN-7 běželo jako „hlemýžď“, tak WIN-8 běží jako „o závod“ (kdo nevyzkoušel neuvěří). Kdo měl v ruce tablet / telefon s WIN-8 tak je udiven rychlostí z odezvy aplikací. Vývoj systému Microsoft/Windows je sice s větším časovým odstupem (i několik let), ale ve velkých krocích (často i zásadní změna jádra systému). Pouze pro zajímavost (velmi stručně řečeno), vývojář pro dobré ošeření komunikace přes internet ve své aplikaci ve WIN-XP musel zapsat desítky řádek programového kódu a používat raději paralelně běžící vlákna (velmi obtížné na odladění chyb), ve WIN-7 již stačilo několik řádek programového kódu a ve WIN-8 často stačí pouze
jedna řádka. To je například důvod, proč (obecné i velké) komerční aplikace vznikají nejčastěji pro Windows (menší vývojový čas – nižší cena aplikace). Nespojujme tedy v žádném případě číslování verzí (hlavní čísla) různých operačních systémů, kde u Apple změna z iOS6 na iOS7 je pro většinu / běžné vývojáře skoro zanedbatelná v porovnání se změnou u Microsoft z WIN7 na WIN8, kde je velmi znatelná. Skutečnost je, že Google/Android rychlou změnou může lidi odradit (nechuť investovat do něčeho co bude brzy zastaralé), Apple/IPad může za nějaký čas v podstatě zcela pokrokově / aplikačně zastarat (ostatní systémy poskytnou mnohem více jak vývojářům i uživatelům) a Microsoft/Windows může udělat velký a přitom nepopulární krok (jako je odstranění nabídky START ve WIN8). Ale lidé si prostě zvykají a prostě něco chtějí / potřebují a toto může velmi zamíchat trh s tablety. Doslov: Pokud se někomu zdá, že „propaguji“ Microsoft/Windows, tak zřejmě není daleko od pravdy. Jsem vývojář aplikací a lze říci: - Pro Microsoft/Windows lze vytvářet aplikace nejpohodlněji (jednoznačně nejkvalitnější vývojové nástroje). - Jde o nejrozšířenější systém – vytvořením aplikace pro Windows se pokryje maximum potencionálních zájemců. - Neskutečná zpětná kompatibilita – I za 10let (od WIN-XP do WIN-8) mnoho programů pracuje bez zásahu, to se jinde jen tak nestane. - Lze vytvořit aplikaci / program, který je nutno pouze minimálně „pozměnit“, aby běžel i na běžném PC, i telefonu s Windows-Phone, nebo dokonce i na tabletu s Windows. To se v žádném jiném operačním systému prostě nepodaří. Toto je sen vývojáře, ale v podstatě i uživatele, protože se vše bude stejně ovládat, téměř stejné aplikace a aplikace budou velmi levné (minimální úsilí pro pokrytí několika cílových zařízení). Zcela na závěr jeden postřeh: Někdo mi kdysi řekl: „To je dnes strašné, vše se ovládá úplně po svém, jinak notebook, jinak tablet i jinak telefon, kdo se v tom má vyznat, to se nemůžou výrobci domluvit“. Dotyčný měl notebook s Windows (protože jej k práci potřebuje), tablet s Google/Android (protože byl levnější než Apple/IPad) a telefon s Apple/IPhone (protože to byla móda). Tak za toto vývojáři skutečně nemohou, to je chyba uživatele, kdyby si pořídil notebook, tablet i telefon s Windows, tak by se vše ovládalo zcela stejně a měl by i téměř stejné aplikace. Částečně by tohoto dosáhl i s Apple/MacOS, Apple/IPad a Apple/IPhone, ale asi by to finančně neutáhl. V případě Google/Android je toto asi zcela nedosažitelné (aspoň zatím). Pokud budete mít nějaké dorazy, tak se klidně ptejte. Tyto dotazy a odpovědi mohu vždy připsat na konec tohoto textu pro další uživatele / zájemce.
