Využití bruslařského trenažéru pro rozvoj a diagnostiku bruslařských dovedností. Diplomová práce

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra sportovních her

Využití bruslařského trenažéru pro rozvoj a diagnostiku bruslařských dovedností. Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Vypracoval:

Mgr. Jiří Nykodým, Ph.D.

Jiří Sedláček Učitelství tělesné výchovy pro ZŠ a SŠ

Brno, 2010

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích.

V Brně dne 12. dubna 2010

Podpis: ...............................

2

Poděkování Rád bych poděkoval panu Mgr. Jiřímu Nykodýmovi, Ph.D. za jeho cenné rady a informace, za vedení a odbornou pomoc při vypracovávání diplomové práce. Dále bych rád poděkoval Tomášovi Blahovi za to, že mi umožnil pracovat na hokejovém trenažéru – skatemillu. Současně chci poděkovat Filipovi Vojáčkovi za ochotu a trpělivost při focení doprovodných fotek. 3

OBSAH ÚVOD.......................................................................................................................6

1. SEZNÁMENÍ S BRUSLAŘSKÝM TRENAŽÉREM......................................8 1.1 Historie bruslařského trenažéru...........................................................................8 1.2 Umístění bruslařského trenažéru v Brně..............................................................8 1.3 Využití bruslařského trenažéru............................................................................9 2. CÍL A ÚKOLY PRÁCE....................................................................................11 3. POPIS BRUSLAŘSKÉHO TRENAŽÉRU.....................................................12 3.1 Bruslařský hokejový trenažér Odenberg A230..................................................12 3.2 Schéma stroje......................................................................................................12 3.3 Hokejový trenažér – stroj....................................................................................13 3.4 Závěsný bezpečnostní mechanizmus..................................................................15 3.5 Plocha pro kotouč s konstrukcí...........................................................................16 3.6 Všeobecná pravidla bezpečnosti.........................................................................16 3.7 Pravidla bezpečného technického provozu.........................................................16 4. OBSLUHA TRENAŽÉRU.................................................................................19 4.1 Základní parametry pro zvládnutí provozu.........................................................19 4.2 Ovládání trenažéru..............................................................................................20 4.3 Pravidla bezpečného provozu při tréninku .........................................................23 5. VIDEOSYSTÉM DARTFISH...........................................................................26 5.1 Smysl uplatnění videosystému............................................................................27 5.2 Úvodní zprozvoznění PC & kamer & Dartfish...................................................29 5.3 Využívání videosystému při zhodnocení hráče...................................................31 6. ZHODNOCENÍ HRÁČŮ LEDNÍHO HOKEJE..............................................33 6.1 Parametry sledování techniky bruslení u hráče...................................................33

4

6.2 Popis parametrů z bočního pohledu – „Side view“.............................................33 6.3 Popis parametrů z čelního pohledu – „Front view“.............................................35 7. TECHNIKA HOKEJOVÉHO BRUSLENÍ......................................................38 7.1 Jízda vpřed...........................................................................................................39 7.2 Základní bruslařský postoj...................................................................................40 7.3 Bruslařský krok....................................................................................................40 7.4 Metodika nácviku.................................................................................................41 7.5 Nejčastější chyby..................................................................................................43 7.6 Doplňkové činnosti...............................................................................................44 8. VYUŽITÍ TRENAŽÉRU V TRÉNINKOVÉM PROCESU.............................47 8.1 Rozvoj vytrvalostních schopností.........................................................................47 8.2 Rozvoj rychlostně-vytrvalostních schopností.......................................................47 8.3 Rozvoj rychlostních schopností............................................................................47 8.4 Rozvoj bruslařských dovedností .........................................................................48 8.5 Rozvoj koordinačních schopností.........................................................................49 8.6 Rozvoj stability a rovnováhy................................................................................49 8.7 Posílení svalstva dolních končetin .......................................................................49 9. ZÁSOBNÍK ZÁKLADNÍCH CVIKŮ NA SKATEMILLU..............................51 10. DISKUZE.............................................................................................................71 11. ZÁVĚR.................................................................................................................72 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.....................................................................73 RESUMÉ

5

ÚVOD Lední hokej je hra, v níž se uplatňuje především rychlost, tvrdost a technika. Je to hra plná dramatických situací, které vnášejí do hokeje atmosféru vzruchu a budí zájem diváků. Bezprostřední kontakt hráčů má charakter individuálních soubojů, které diváka přitahují a dávají mu s napětím prožít děj na hřišti. Lední hokej je hra kolektivní, v níž se plně uplatňují individuální schopnosti a kvality hráčů. Je to hra mnoha taktických variant, které jsou řízeny trenérem ve shodě s aktivitou a tvořivostí hráčů. Rychlost, tvrdost a tvořivost a na ně navazující rozvoj technických a taktických dovedností jsou základnou pro vývoj dobrého hráče. Tento základ se rozvíjí v podmínkách velkého fyzického zatížení. Rychlost hry vede k rychlému střídání hráčů, kteří v krátkém časovém úseku vydávají maximum sil, které se regenerují relativně delším pobytem na střídačce. Pro lední hokej je tedy charakteristické střídání zatížení a uvolnění. Střídání napětí a uvolnění, stejně jako akce vázané na různý bruslařský pohyb a různou techniku ovládání hole a kotouče, vytvářejí speciální požadavky na přípravu hráče, který musí být schopen fyzicky, psychicky i technicky zvládnout současné pojetí i směr vývoje ledního hokeje (Bukač, Dovalil, 1990). Podle Nykodýma et al. (2006) je lední hokej charakteristický velkým množstvím neobvyklých činností. Jen málokterý jiný sport má tak nezvyklý pohyb, jako je bruslení, ovladaní hracího předmětu (kotouče) prostřednictvím hokejové hole, a to vše v atmosféře neustálého fyzického kontaktu mezi soupeři. K tomu je potřeba přičíst váhu a tvar chráničů, které hráče kryjí před udery kotouče i soupeřů, abychom si uvědomili, že jen zvládnutí základního pohybu na ledě s holí a kotoučem vyžaduje docela dlouhou dobu učení. Lednímu hokeji se aktivně věnuji od svých 5-ti let. Právě proto jsem si vybral práci s tematikou ledního hokeje. V mládežnických kategoriích jsem byl v reprezentaci ČR do „16“, „17“ a „18“ let. Po přechodu do mužské kategorie jsem působil většinu času v Kometě Brno (I. národní hokejová liga), poté ve II. národní hokejové lize (VSK Technika Brno, v současnosti HC Břeclav). Asi před 5-ti lety jsem se zároveň se samotným hraním ledního hokeje začal věnovat i trénování dětí. Začal jsem u dětí 4. a 5. tříd. Nyní jsem asistentem u staršího dorostu Břeclavi. Jsem vlastníkem trenérské licence „C“. Díky trenérské 6

praxi jsem měl možnost pozorovat techniku bruslení hráčů ledního hokeje od žákovských kategorií po dospělé. Souběžně s hraním hokeje a trénováním jsem vystudoval Fakultu sportovních studií obor Tělesná výchova – zeměpis, titul bakalář. Nyní pokračuji na téže fakultě v magisterském kombinovaném studiu. V současné době zde také externě vyučuji bruslení a lední hokej, což mi umožnilo osvojit si metodiku a didaktiku při výuce techniky hokejového bruslení. Asi před rokem se mi naskytla velmi zajímavá příležitost. Byl jsem osloven panem Blahou (toho času manažer HC Břeclav), který mi nabídl možnost působit jako trenér v nově vznikajícím tréninkovém centru v Brně, jehož součástí bude bruslařský hokejový trenažér – skatemill. Popravdě řečeno jsem si v té době nedovedl ani představit, co to skatemill je, k čemu slouží, jak funguje, apod. Na řadu přišel internet a i když těch informací nebylo mnoho, okamžitě jsem věděl, že tuto nabídku přijmu. Viděl jsem, že mám možnost být u něčeho naprosto nového, pro nás neznámého a převratného. Zároveň jsem cítil, že zde budu moci zúročit svoje dosavadní zkušenosti z oblasti ledního hokeje, ať už praktické nebo teoretické. Nabídku jsem tedy přijal a poté následovalo několikadenním školení ve slovenské Stupavě, kde jsem pod vedením Mariána Jurici (hokejového trenéra a specialisty na Dartfish) a Mgr. Romana Švantnera (kondičního trenéra) pozvolna začínal poznávat tento přístroj a jeho možnosti. Vzhledem k tomu, že se jedná se o novinku nejen u nás, ale i v Evropě, rozhodli jsme se v této diplomové práci přiblížit tento trenažér nejen trenérům ledního hokeje, ale i široké veřejnosti.

7

1. SEZNÁMENÍ S BRUSLAŘSKÝM TRENAŽÉREM

1.1 Historie bruslařského trenažéru Místem vzniku trenažéru je Kanada, konkrétně Vancouver. „Otcem“ myšlenky a realizace celého projektu je Dušan Benický, který se po absolvování Univerzity Komenského v Bratislavě a působení na Univeristy of British Columbia v Kanadě, proslavil díky působení u Vancouver Canucks. Dušan Benický si na základě několikaletých výzkumů v oblasti sportovního tréninku, anatomie, fyziologie a dalších oblastí týkajících se ledního hokeje, nechal patentovat přístroj sloužící k analýze a zdokonalení techniky hokejového bruslení – skatemill. Jak sám říká: „V Americe jsem otestoval sedmdesát špičkových hráčů NHL s tím, jestli dovedou najednou bruslit, kontrolovat puk, mít hlavu nahoře a ještě registrovat dění okolo sebe. A kolik hráčů to zvládlo? Pouze dva,“ vypráví Dušan Benický. Jeho přístrojem prošla řada hvězdných hráčů, namátkou napřílkad Bondra, Hedican, Bure, Larionov, Šlégr, Vokoun, Jágr, Demitra, Mike Modano a řada dalších. (http://chomutovsky.denik.cz). V USA a Kanadě je kolem 40-ti těchto přístrojů a vyžívají je i kluby NHL. Trénink na nich patří k běžné součásti celoročního tréninkového procesu. V současné době se, dle dostupných informací, nachází v Evropě asi 6 strojů tohoto typu. Jeden z nich se nachází v České Republice v Chomutově. Zde jej však pořídil sponzor místního hokejového klubu a tak je určený především pro potřeby klubu. Komerční provoz pro širokou veřejnost je pouze okrajovou záležitostí. Další je nainstalovaný v tréninkovém komplexu v Salcburku (Rakousko), kde je možnost využití dvou těchto přístrojů, což umožňuje spolupráci dvou naproti sobě bruslících sportovců. I zde je tak tomu hlavně díky bohatému sponzorovi – Red Bull. Další jsou pak v Klotenu (Švýcarsko) a v zemích Beneluxu.

1.2 Umístění bruslařského trenažéru v Brně Bruslařský trenažér – skatemill se nachází v Brně, v prostorách plaveckého stadionu Za Lužánkami. Právě zde vzniklo na české poměry unikátní tréninkové 8

centrum – CCMHTC. Kromě již zmiňovaného trenažéru je zde plocha na stickhandling a střelbu, tělocvična se slideboardy a balančními pomůckami pro „core“ trénink, power ropes (cvičení s lany) a spousta dalších doplňkových cvičebních pomůcek.

obr. 1 Tréninkové centrum CCMHTC v Brně – bruslařský trenažér

1.3 Využití bruslařského trenažéru Bruslařský trenažér – skatemill slouží k analýze techniky hokejového bruslení a jejímu následnému využití ve snaze o dosažení maximální efektivity bruslení. Dále se používá jako prostředek k rozvoji vytrvalostních, vytrvalostněrychlostních a rychlostních schopností. Dalším využitím je rozvoj hokejových dovedností jako je samotné bruslení, práce s hokejkou a kotoučem, přihrávání a střelba. To vše v souvislosti s rozvojem rovnováhy a stability a zdokonalením koordinačních schopností a dovedností. Zařízení pracuje na principu nekonečného pohyblivého pásu osazeného ledovými segmenty. Základní částí tréninkového systému je analýza vlastního 9

bruslení s pomocí dvou kamer, které hráče snímají na přední a boční straně (obr. 2). Následná analýza těchto záběrů pomocí špičkové výpočetní techniky a speciálního softwaru odhaluje bruslařské nedostatky, špatné návyky nebo třeba i výrazně přetěžované části hráčova těla. Získává se tak dokonalý obraz o technice bruslení. Díky tomu mohou trenéři sestavit individuální tréninkový program a postupně odstraňovat zjištěné nedostatky. „Třeba Pavel Bure celou svoji kariéru špatně bruslil. On vlastně nebruslil, on velkou rychlostí utíkal. Proto prodělal víc než šest operací kolenou. Systém je schopný analyzovat vady bruslení, díky tomu se dá nastavit individuální trénink.“ (http://hokej.idnes.cz) Příprava

na

hokejovém

bruslařském

trenažéru

je

specifická

část

tréninkového systému, se zaměřením na biomechanické ukazatele při bruslení. Získávají se data o technice bruslařského skluzu a odrazu, postavení jednotlivých částí těla a funkčnosti tzv. kinetického řetězce (http://www.klhchomutov.cz). Hokejový trenažér také slouží jako zpestření mnohdy jednostranné zátěže během přípravného, ale i soutěžního období hráčů ledního hokeje. Díky přirozenosti pohybu a možnosti redukovat zátěž podle potřeby je vhodný téměř pro všechny věkové kategorie.

obr. 2 Kamera snímající bruslaře z čelního pohledu

10

2. CÍL A ÚKOLY PRÁCE Cíl: Rozhodli jsme se vytvořit ucelený materiál o bruslařském trenažéru – skatemill, tak abychom ho přiblížili hokejovým odborníkům i široké veřejnosti. Současně bychom chtěli využít naše dosavadní poznatky v sovislosti s tímto strojem a porovnat je se stávající situací v oblati ledního hokeje. K tomu využijeme i zásobník doporučených cviků, který jsme pro účely této práce vytvořili.

Úkoly: - překlad manuálu k bruslařskému trenažéru, - prostudování literatury zabývající se technikou bruslení a její následné zhodnocení v souvislosti s trenažérem, - sestavení zásobníku cviků na trenažéru s využitím vlastních zkušeností, - vypracování diplomovou práci.

11

3. POPIS BRUSLAŘSKÉHO TRENAŽÉRU

3.1 Bruslařský hokejový trenažér Odenberg A230 V následující kapitole se budeme věnovat popisu bruslařského trenažéru a videosystému. Využijeme k tomu materiály, které jsem získal na odborném školení. Cílem je popsat funkce trenažéru a videosystému sloužícímu k diagnostice hráčů ledního hokeje. Základní technické parametry bruslařského trenažéru Odenberg A230: tab. 1 Základní technické parametry trenažéru Rozměry aktivní plochy

2300mm x 1900mm

Montážní rozměry

3125mm x 2390mm x 950mm

Hmotnost

1962kg

Provozní rychlost (maximální)

0 – 25 Km/hod (34 km/h)

Úhel náklonu pásu

-10° - +2°

Systém naklánění

Hydraulický pohon

Způsob ovládání

Místní/dálkové

Napájecí napětí

3 x 400 VAC, 50 Hz

Nominální proud In

32 A

Pohon pásu

Motorický Výkon motoru: 5.5kw Napětí: 400/690V, 50Hz, 11.4A Izolační třída: F Krytí: IP 55

3.2 Schéma stroje Bruslařský hokejový trenažér se skládá ze tří základních částí: a) bruslařský hokejový trenažér – stroj b) závěsný bezpečnostní mechanizmus 12

c) plocha pro kotouč s konstrukcí

obr. 3 Schéma stroje

3.3 Hokejový trenažér – stroj Samotný hokejový trenažér – stroj, se skládá z horního rámu, podkladového roštu pásu s chladící nádrží, pásu s rošty, pohonu pásu, napínacího mechanizmu, zvedacího hydraulického mechanizmu, spodního rámu, přídavných odebíratelných madel, přítlačného protivibračního systému, ložisek, vnějšího krytí a snímačů teploty a polohy. Jednotlivé části stroje jsou popsané v následujících kapitolách. Pohon pásu Pohon hokejového trenažéru je realizovaný elektromotorem s převodovkou. Elektropřevodovka je uchycená na zadní části rámu a hnací pogumovaný buben na pevné části rámu. Maximální rychlost pásu je 34km/hod.

13

Napínací mechanizmus Napínací mechanizmus je mechanizmus pro nastavení správného pnutí pásu. Základní nastavení je označené zářezy. Jedná se o nastavení, při kterém byl stroj testovaný během testovací fáze výroby stroje. Pnutí pásu je třeba přizpůsobovat provoznímu prostředí (tepelná roztažnost pásu). Je důležité, aby obě strany napínacího mechanizmu byly vždy ve stejné poloze vůči sobě. Pás s plastovými profily Pás s plastovými profily je tvořen průmyslovým dopravníkovým pásem, který je přizpůsobený náročným zátěžovým podmínkám a plastovými profily. Pás během provozu přichází do styku s podkladovým roštem a proto je potřeba pás mazat silikonovým olejem. Zvedací mechanizmus Bruslařský hokejový trenažér umožňuje náklon stroje o 10° až -2° (opačný směr). Naklánění bruslařského trenažéru slouží k simulování zátěže. Zvedání zabezpečuje hydraulický agregát se dvěma hydraulickými válci. Zvedání musí probíhat současně. V případě odchylky, tzn. že se jeden z hydraulických válců zvedá rychleji nebo pomaleji, je třeba vyrovnat tlak v nejnižší poloze. Spodní doraz je mechanický a proto slouží i jako poloha pro vyrovnání tlaku v hydraulické soustavě. Horní doraz je realizovaný snímačem polohy. Součástí zvedacího mechanizmu jsou nádrže na případný unikající olej. Jeho zvýšené množství indikuje havarijní stav. Podkladový rošt pásu s chlazením Jako podklad pod pás slouží nerezový rošt, který zabezpečuje vysokou stabilitu bruslaře (hokejisty) na trenažéru. Vzhledem k tomu, že mezi pásem a roštem dochází ke tření, je rošt během provozu chlazený vodou. Chladící nádrž se nachází pod pásem, uchycená na spodním rámu. Oběh vody v systému chlazení zabezpečuje oběhové čerpadlo. Při selhání chlazení se stroj vypne automaticky na základě signálu z tepelného snímače a tento stav je signalizován světelnou signalizací každé 3 sekundy a akustickou signalizací každých 20 sekund.

14

Přítlačný protivibrační systém Bruslařský hokejový trenažér je vybavený přítlačným protivibračním systémem, snižujícím jak chvění stroje tak jeho hlučnost. K přitlačení rámu slouží 4 šrouby. Ostatní příslušenství stroje Součástí samotného stroje jsou také vnější kryty, které zajišťují maximální míru bezpečnosti při tréninkových programech. Rám stroje je konstruovaný tak, aby bylo možné po odmontování odebíratelných madel vysunout celý pás.

3.4 Závěsný bezpečnostní mechanizmus Závěsný bezpečnostní mechanizmus slouží k ochraně bruslaře při případném pádu, respektive pomáhá bruslařovi při rozjezdu a zastavování pásu. Je dimenzovaný tak, aby po pádu udržel bruslaře v poloze nad pásem, dokud se pás nezastaví (při pádu na pohybující se pás by mohlo dojít ke zranění). Bezpečnostní mechanizmus – závěs Bezpečnostní závěs klouže po kruhové tyči, aby neomezoval bruslaře v pohybu. Závěs obsahuje dva bezpečnostní spínače (kvůli zdvojení bezpečnosti), které v případě pádu bruslaře zabezpečí zastavení pásu. Madla Na nosné konstrukci jsou zavěšena výklopná madla, kterých se bruslař může při startu, zastavování nebo při zabalancování chytit. Každé z madel lze nezávisle vyklopit tak, aby nepřekáželo bruslařovi při manipulaci s hokejkou. Zároveň jsou na obou madlech namontovaná nouzová stop tlačítka, která jsou dimenzovaná na úder a zabezpečí zastavení pásu. Pro menší bruslaře a pro bruslení směrem vzad se na původní madla dají jednoduchým způsobem nasadit další, přídavná madla, která posunují polohu bruslaře směrem do středu pásu.

15

3.5 Plocha pro kotouč s konstrukcí Plocha pro manipulaci s kotoučem je součástí hokejového trenažéru a její konstrukce je odnímatelná. Plastové pokrytí zabezpečuje nízké tření a snadné klouzání kotouče.

3.6 Všeobecná pravidla bezpečnosti Při vývoji zařízení Odenberg se věnovala zvýšená pozornost minimalizaci rizika, zabezpečení ochrany a definování bezpečných pracovních postupů při manipulaci a provozu bruslařského hokejového trenažéru A230. Navzdory tomu mohou být některé části zařízení nebezpečné. Výrobce neakceptuje žádnou zodpovědnost za případná zranění způsobená nesprávným užíváním zařízení, které by bylo v rozporu s pravidly uvedenými v tomto manuálu nebo používáním přístroje na účely, které v něm nejsou uvedeny. Odenberg A230 je zkonstruovaný s důrazem na maximální bezpečnost uživatele a obsluhy. Konstrukce je vyvinutá tak, aby se předešlo náhodným zraněním nebo zásahu elektrickým proudem. Všechna nastavení a opravy, které stroj vyžaduje, musí být prováděna kvalifikovanou osobou obeznámenou s funkcí zařízení a s možným nebezpečím. Nedodržení postupu a odpovídajících bezpečnostních opatření při práci se strojem může vést k vážným zraněním. Všechny osoby pracující se zařízením musí být dostatečně zaškolené. To platí pro obsluhu, ale i pro mechaniky, elektrikáře apod. Všechny tyto osoby by si měly přečíst následující pokyny před tím, než začnou se zařízením pracovat. 3.7 Pravidla bezpečného technického provozu 1) Instalace musí být provedena výhradně kvalifikovanými osobami, které byly obeznámeny s instalačním manuálem.

16

2) Obsluhu a údržbu trenažéru mohou vykonávat pouze osoby dostatečně zaškolené a obeznámené s obsahem tohoto manuálu. 3) Při používání trenažéru v rozporu s funkcemi, na které byl zkonstruovaný, výrobce nepřebírá žádnou záruku, ani zodpovědnost za případné škody nebo zranění. 4) Při vykonávání jakýchkoliv servisních prací je nutné vypnout hlavní vypínač (pozice OFF) na ovládacím panelu a uzamknout ho pomocí visacího zámku. Zaškolení osoby na obsluhu tohoto zařízení neopravňuje uživatele k otevírání dvířek hlavního rozvaděče (ovládacího pultu). 5) Vykonávání jakýchkoli změn softwaru řídící jednotky nebo v parametrech frekvenčního měniče je zakázané a může vést k vážným zraněním. 6) Před demontáží ochranných krytů a mechanických zábran se ujistěte, že zařízení není v provozu. Ujistěte se, že před opětovným spuštěním trenažéru jsou všechny bezpečnostní a ochranné prvky správně namontované a funkční. 7) Při údržbě a servisu vykonávejte pouze úkony popsané v tomto manuálu. Případné nejasnosti konzultujte s výrobcem. 8) Při práci v blízkosti trenažéru nenoste volné oblečení nebo šperky. 9) Před spuštěním zařízení se ujistěte, že osoba nacházející se na pásu má správně uchycené bezpečnostní popruhy. 10) Na trenažéru používejte pouze brusle určené na ledovou plochu. 11) Trenažér smějí používat pouze osoby těžší než 20kg. 12) Na závěsný bezpečnostní mechanizmus je zakázané věšet závaží těžší než 150kg. Na závěsu může viset vždy jen jedna osoba.

17

13) Při provozu trenažéru se na něm nesmí nacházet víc jak jedna osoba. 14) Při používání trenažéru noste chrániče kolen. 15) Používání a ovládání trenažéru jednou osobou je zakázané! 16) Trenažér smí obsluhovat jen osoba starší 15 let. 17) Před každým spuštěním trenažéru se ujistěte, že pohybující se pás nikoho neohrozí. 18) Změnu směru pohybu pásu dělejte vždy jen při zastaveném pásu. 19) Před každým běžným denním provozem je nutné vykonat testovací start a ujistit se, že zařízení nevykazuje žádné poruchy – pás jede hladce, bez výrazného hluku a vibrací. Pohyblivý pás ani bezpečnostní závěsný mechanizmus nesmí mít žádné viditelné poruchy. V případě, že trenažér vykazuje některou z uvedených poruch, musí být vyřazen z provozu. 20) Vyskytne-li se během provozu funkční závada nebo neobvyklý zvuk či vibrace, musí být zařízení okamžitě vyřazeno z provozu až do identifikace závady a jejího odstranění. 21) Poškozené bezpečnostní popruhy neopravujte, ale vyměňte za nové s příslušným certifikátem. Používejte popruhy přiměřené velikosti trénovaných osob. 22) Povinností trenéra je připravit cvičence na všechny problematické situace, které mohou nastat při tréninku a provozu trenažéru, zejména: pád, rozběhnutí stroje opačným směrem, prudké zastavení stroje, přepnutí směru při vysoké rychlosti atd.

18

4. OBSLUHA TRENAŽÉRU Bruslařský trenažér Odenberg A230 je určený k simulaci ledové plochy pro výuku bruslařských a hokejových technik. Zařízení pracuje na principu nekonečného pohyblivého pásu osazeného syntetickými ledovými segmenty. Rychlost pásu je nastavitelná ve dvou směrech v rozsahu 0 – 35 km/h. Taktéž je možné měnit náklon plochy a tím simulovat bruslení „do kopce/z kopce“ v rozsahu +2° až -10°, čímž je možné zvyšovat zátěž i při nižších rychlostech. Obsluha trenažéru je rozšířena o možnost bezdrátového dálkového ovládání, a to až do vzdálenosti 15 m od hlavního ovládacího panelu.

4.1 Základní parametry pro zvládnutí provozu Každá osoba obsluhující bruslařský trenažér je povinna absolvovat základní školení. Osoby, které tak neučiní a přesto ovládají trenažér, tak konají na vlastní zodpovědnost a nesou tak všechna rizika s tím spojená.

19

4.2 Ovládání trenažéru Místní ovládání

obr. 4 Místní ovládání

20

a) Ukazatel úhlu náklonu

i) Ukazatel rychlosti pásu

b) Spínač nouzového zastavení

j) Hlavní vypínač napájení

c) Reset nouzového zastavení

k) Tlačítko START

d) Náklon pásu nahoru

l) Tlačítko STOP

e) Náklon pásu dolů

m) Přepínač chodu vpřed/vzad

f) Zvuková signalizace

n) Snížení přednastavené rychlosti

g) Světelná signalizace

o) Zvýšení přednastavení rychlosti

h) Vypnutí/zapnutí řídícího systému zařízení Dálkové ovládání Pro zabezpečení lepšího komfortu ovládání a komunikace mezi obsluhou (trenérem) a cvičencem je trenažér doplněný o možnost ovládání prostřednictvím dálkového ovladače, a to až do vzdálenosti cca 15 m od hlavního ovládacího panelu.

obr. 5 Dálkový ovladač

21

Pomocí ovladače je možné bruslařský pás spustit/zastavit, zrychlit/zpomalit, naklonit směrem nahoru/dolů. Při řízení pomocí dálkového ovladače postupujeme obdobným způsobem jako při lokálním ovládání z řídícího panelu. Před startem pásu prostřednictvím dálkového ovladače se ujistěte, že trenažér je připravený k provozu – kontrolka (g) na obr. 1 trvale svítí. Na obrázku č. 2 je znázorněný vysílač dálkového zařízení, kde tlačítko (a) slouží ke startu bruslařského pásu, tlačítko (b) k jeho zastavení. Stisknutím tlačítek (c) resp. (d) měníme rychlost pásu. Tlačítka (e) a (f) slouží k náklonu v horizontálním směru v rozsahu +2° až -10°. Uvedení do provozu – zkušební start Otočením hlavního vypínače (j) do polohy „ON“ přivedete napětí do řídících obvodů. Otočením vypínače (h) do polohy „1“ aktivujete řídící systém zařízení. Blikající světelná signalizace (g) upozorňuje, že je přerušený bezpečnostní obvod - trenažér není připravený k provozu. Ujistěte se, že všechna nouzová tlačítka i bezpečnostní závěsný systém jsou v klidové poloze. Stiskněte tlačítko (c) „RESET“. Světelná signalizace zůstane trvale svítit. Nyní je zařízení připravené ke startu. Stisknutím tlačítek regulace rychlosti (n) resp. (o) přednastavte požadovanou rychlost. Při zkušebním startu by měla být počáteční rychlost nižší než 10 km/h. Stiskněte tlačítko (k) „START“. Před rozjezdem pásu se ozve zvuková výstraha. Pomalu zvyšujte rychlost až do 20 km/h. Pokud se neobjeví žádné neobvyklé zvuky, vibrace či jiné zjevné závady, potáhnutím za závěsnou karabinu simulátor

zastavte

(simulace

pádu

bruslaře).

Zkontrolujte

neporušenost

bezpečnostních popruhů. Nyní je zařízení připravené k normálnímu provozu. V případě, že trenažér jeví známky závady (neobvyklé vibrace, hluk, apod.), je nutné ho okamžitě zastavit stisknutím tlačítka (1) „STOP“ nebo spínačem nouzového zastavení. Stejně tak vypnutí pásu zatáhnutím za závěsnou karabinu musí bez zadrhávání reagovat na sílu 160 N (hmotnost 16 kg). Minimální váha cvičence musí být 20 kg. Normální provoz Po úspěšném vykonání zkušebního startu je zařízení připravené k provozu. Přednastavte počáteční rychlost. Z důvodu prvotní adaptace uživatele by měla být v rozsahu 5 až 10 km/h. Přednastavte požadovaný úhel náklonu pásu a zvolte směr 22

jeho otáčení (vpřed/vzad). Před samotným startem se obsluhující osoba ujistí, že uživatel (cvičenec) má správně uchycené bezpečnostní popruhy a je připravený na start. Stisknutím tlačítka „START“ se uvede pás do chodu. Rychlost pásu může být nyní měněna stisknutím tlačítek (n) resp. (o). Náklon pásu Náklon pásu v rozsahu +2° až -10° je možné měnit opakovaným stisknutím tlačítek „SLOPE UP“ (d) resp. „SLOPE DOWN“ (e). Po určitém čase může dojít k tomu, že osa pásu není v příčném směru ve vodorovné hladině. V takovém případě je potřeba vykonat kalibraci hydraulických pístů. Kalibrace hydraulických pístů (nastavení roviny pásu v příčném směru): - zastavte pás, - stisknutím a přidržením tlačítka (e) „SLOPE DOWN“ nakloňte pás do minimální polohy (-10°), - po dosáhnutí minimální úrovně držte tlačítko (e) „SLOPE DOWN“ ještě po dobu cca 5 sekund (oba zvedací hydraulické písty klesnou na spodní doraz a tím vyrovnají pás v příčném směru). Změna směru Otočením přepínače (m) „Forward/Revers“ do polohy „Revers“ je možné bruslařský pás spustit v režimu směrem vzad.

4.3 Pravidla bezpečného provozu při tréninku Metodika nácviku základních prvků pro bezpečnost a zvládnutí bruslení na trenažéru jako předpříprava na samotný tréninkový proces se uskutečňuje v následujících fázích: 1) Přístup k trenažéru Přístup k trenažéru může být zestrany nebo zepředu. Cvičenec by v prvotní fázi nácviku měl mít alespoň holenní chrániče, hokejové kalhoty a přilbu. Na trenažér vstupuje řádně ustrojený s natěsno upevněnými záchrannými popruhy.

23

Poznámka: Zkontrolujte, zda má cvičenec správně připevněné popruhy a je vhodně ustrojený. 2) Uchycení cvičence Cvičence uchytíme na záchranné lano trenažéru a v kleku odhadneme vhodnou délku uchycení tak, aby se při něm hráč nedotýkal koleny bruslařského pásu. Zároveň dbáme na to, aby měl popruhy nastavené na neomezený pohyb během bruslení. Poznámka: Provozní personál vždy před spuštěním zkontroluje pevnost a kvalitu uchycení cvičence.

obr. 6 Uchycení cvičence 3) Simulace pádu Simulace pádu je klíčová záležitost při výcviku. Správné a důkladné předvedení a následné zvládnutí pádu je základní podmínkou pro bezpečnost a přípravu na speciální trénink. Poloha v pádu by měla vypadat jako tzv. „superman“, kdy cvičenec rozpaží ruce, špičky bruslí vytočí směrem ven a natáhne nohy. V této fázi je třeba zkontrolovat funkčnost vypínacího mechanismu. Cvičenec nasimuluje pád, který by měl spustit vypínací mechanismus. Poznámka: Pád se simuluje nejdříve bez pohybu bruslařského pásu, později v mírné rychlosti - v chůzi (cca 4 km/h).

24

obr. 7 Poloha v pádu – „superman“ 4) Chůze a skluz Cvičenec si stoupne na pás, chytí se záchranných madel a vyzkouší si několik podřepů. Následně můžeme přistoupit k nacvičování všech prvků v mírné jízdě (4 – 8 km/h) za stálého přidržování se záchranných madel. Začínáme chůzí pro uvědomění si pohybu opory pod bruslemi v mírné rychlosti a přecházíme k jízdě na dvou nohách v podřepu. Modifikace: Slalom, „citrónky“, jízda na jedné noze (vnitřní, vnější hrana), podobně jako při výuce základů bruslení. Poznámka: Při začátcích bruslení na pásu je vhodné ho jemně naolejovat, čímž dosáhneme lepší klouzavosti. 5) Odraz a skluz V mírné rychlosti zapojíme poloviční odraz – jednou nohou, aby cvičenec získal pocit jakou silou a v kterém momentu se odrazit, protože na trenažéru se tyto podmínky liší od podmínek na ledě. Po zvládnutí odrazu přecházíme ke klasickému bruslení s tím, že bude vyvíjen tlak na záchranná madla. Poznámka: Pro lepší kontrolu, jestli cvičenec vyvíjí dostatečný tlak na záchranná madla, může personál chytit cvičence za ruku.

25

6) Bruslení bez hokejky Po získání pocitu odrazu a skluzu v mírné rychlosti (cca 10 km/h), může cvičenec zkusit bruslení s přidržením se jednou rukou a později jen s pomocí trenéra. Ten musí cítit zřetelný tlak bruslaře proti němu. V této fázi, kdy už cvičenec zkouší bruslení v mírné rychlosti bez pomoci, je vhodné použít i hokejové rukavice. Poznámka: Před začátkem bruslení je třeba upozornit bruslaře na bezpečnost a ruční vypnutí chodu pásu pomocí spínače na záchranných madlech. 7) Bruslení s hokejkou Po zvládnutí základních prvků nácviku bruslení na trenažéru můžeme přidat cvičenci hokejku jako oporu místo záchranných madel. Cvičenec bruslí mírnou rychlostí (do 12 km/h) do té doby, dokud nemá jistotu a stabilitu na bruslích s hokejkou i bez ní. Poznámka: Po zvládnutí bruslení s hokejkou už není nutné mít helmu. Kvůli bezpečnosti to však doporučujeme.

5. VIDEOSYSTÉM DARTFISH V této kapitole se budeme věnovat praktickému začlenění použití videosystému do hokejové tréninkové praxe. Videosystém (VS) má zkvalitnit tréninkový proces z pohledu diagnostiky a vyhodnocení technických nedostatků v provedení pohybu. Jako součást produktů Booster Hockey Training (BHT) a Assessment Plan Training (APT), je videosystém prakticky začleněný do tréninkového procesu. Správná aplikace VS usnadňuje zaznamenávání, odhalování a vyhodnocování různých detailních chyb a nedostatků sportovce, které jsou někdy těžko viditelné pouhým okem. 5.1 Smysl uplatnění videosystému Základním smyslem uplatnění videosystému je: 1) Záznam cvičení jako způsob okamžité zpětné vazby pro hráče i trenéra během tréninku (uplatňované hlavně v BHT). 26

2) Možnost podrobné analýzy hráče - posouzení hráčské techniky s následným propojením na jeho výkonnost. Je možné využít efektivní popis a systémový archiv (uplatňované v APT). 3) Možnost porovnání hráče po určitém čase, posouzení míry zlepšení (uplatňované v APT). Videosystém se skládá z: 1. Hardwarové komponenty: a. kamery b. přenosný počítač c. kábly d. stativy, resp. konzoly e. komunikační karty 2. Softwarové komponenty: a. operační systém b. video software (Dartfish) 5.2 Úvodní zprozvoznění PC & kamer & Dartfish Je důležité ujasnit si, kčemu nám bude VS sloužit, jak bude využíván při tréninku, v jakém prostředí bude využíván (trenažér, tělocvična, led, aj.), jaké výstupy budou požadované a jakým systémem se budou archivovat data. Tyto možnosti jsou prezentované při dodávce BHT, APT resp. HDC produktu. Využití softwaru Dartfish Dartfish (DF) je software, který nám poskytuje možnosti sbírání a vyhodnocování potřebných dat pro tvorbu tréninkového programu, za účelem zlepšení herního výkonu hráčů. Hlavní rysy a specifika softwaru Dartfish - Okamžitý přenos z kamery do počítače a zpětná vazba na obrazovce během tréninku. - Funkce softwaru prostřednictvím vzdálené kontroly pro maximální jednoduchost použití během tréninku.

27

- Usnadnění pořízení videí a možnost popisu každého videa (např. jméno sportovce, lokalizace, stupeň). - Používání pokročilých Dartfish videí a kreslících nástrojů k vyhodnocení kvalitativních i kvantitativních výkonů. - Popis etap individuálních pokroků pomocí výkonného analyzačního procesu. Postup práce ve videosystému Doporučujeme projít následujícími kroky: - natočení videa, - umístění videa do DF, - popis videa a jednotlivých sekvencí, - uložení videa, - porovnání videí, - distribuce DF videa (video s popisem). Záznam na kameru Při nastavení kamer je důležité umístit je tak, aby bylo možné zachytit celou postavu sportovce a jeho cyklický pohyb a aby byla kamera ve směru světla. Daná nahrávka bude následně sloužit k analýze techniky vykonaného pohybu, proto je třeba na to myslet už při výběru umístění videokamer. Před začátkem natáčení pohybu hráče na videokameru je třeba zkontrolovat, je-li hráč ve středu obrazovky, kontrast a průměrnou vzdálenost, aby bylo celé tělo hráče zobrazené na displeji. Natáčení záznamu na kameru se všeobecně uskutečňuje 2 způsoby: 1) „In The Action“ – videa lze nahrávat a ukládat na pevný disk v počítači přímo během tréninku. 2) Klasické nahrávání a přenos videa do PC. „In The Action“ mód nám umožňuje: - propojení s jednou nebo dvěmi kamerami, - okamžité sledování obrazu na displeji PC, - přímé porovnání s referenčním videem během tréninku, - obsluhu softwaru pomocí dálkového ovládání, - použití kreslířských nástrojů přímo ve videu. 28

Přenos videozáznamu z kamery do PC Nahrávání přímo na kameru s pomocí stativu se realizuje v posilovně a na ledě, když není možné propojení s PC. Abychom mohli se záznamem dále pracovat a analyzovat jej, musí se zaznamenané videoklipy transformovat na disk. Postup při přenosu dat do PC: Nastavíme video tam, kde by měl být začátek. Vždy je třeba zvážit účel, ke kterému má být video použité a podle toho vybrat určitou pasáž. Např. na analýzu bruslařské techniky je potřeba cca 5-10 bruslařských cyklů. Ukládání videí do knihovny V programu Dartfish je možné řadit jednotlivá videa do různých kategorií podle kritérií vybraných uživatelem. V programu je ikonka s názvem „Library“ – knihovna, kde je možné nahraná videa ukládat a třídit. 5.3 Využívání videosystému při zhodnocení hráče Jedno z praktických využití při zhodnocení hráče je: - při sledování techniky pohybu hráče (provedení referenčních cvičení) při bruslení a práci s kotoučem; - při vykonávání jednotlivých obratnostních prvků, měření určitých fyzikálních veličin a výkonnostních ukazatelů. Na to, aby se zautomatizovalo zhodnocení hráče je dobré mít předpřipravené tzv. Templatové (vzorové) ukázky, kde jsou popsané např. parametry techniky bruslení apod., které nám slouží jako pomůcka při vyhodnocení konkrétního hráče. Sledované parametry doporučujeme dělit podle pozice (směru), odkud jsou tyto parametry získávané: C. Boční pohled – Side view D. Čelní pohled – Front view Při obou pohledech je důležité, abychom kamery nastavili tak, aby byly zachycené všechny potřebné údaje, pohyby a kontury, které nám budou později 29

sloužit k zakreslování tzv. klíčové pozice sportovce. Například při bočním pohledu dbáme na to, aby bylo vidět celé tělo i končetiny bruslaře. Následně je možné analyzovat data (videoklipy), které máme k dispozici. Můžeme je mít na CD/DVD, přímo na hard disku nebo pásce v kameře, nebo na jiných paměťových médiích. Výchozí pozici získáme pomocí posouvání videa do nejvhodnější pozice, což znamená, že hráč je ve fázi dokončení odrazu zadní nohy, kdy by se špička nože zadní brusle měla ještě dotýkat podložky. Daná pozice slouží k analýze a dokreslení při všech klíčových pozicích hráče z bočného pohledu, s výjimkou flexe kotníku. Tehdy použijeme jinou výchozí pozici - když je nůž odrazové nohy celý na ledě. Slouží k zakreslení úhlu kotníku v počáteční fázi odrazu. Sestříhání videa „Video Trimming“ – stříhání videa používáme k odstřihnutí nepodstatných částí videa a ponecháme si jen důležitých 5-10 bruslařských cyklů. Popis videozáznamu – parametrů techniky hráče Popis videa může být: - grafický (přímky, křivky,...) - textový - hlasový Porovnávání 2 až 3 videí V DF můžeme porovnávat dvě až tři různá videa, například zepředu a z boku, a nebo ten stejný pohled po několika týdnech aplikace tréninkového programu. Tvorba výstupního formátu – „Media Book“ Po vyhodnocení videí se doporučuje vytvořit výstup v podobě „Media Book“ (funkce Dartfish). Výstupní formát je určený pro hráče, ale i pro trenéry k prohlédnutí a uchování důležitých skutečností a informací o aktuální kondiční, koordinační a zručnostní připravenosti jednotlivce.

30

Doporučuje se neukládat videa do PC, protože jejich velikost a množství zabírá hodně místa na pevném disku. Proto je lepší je ukládat na CD/DVD jako data, jinak nebude moci Dartfish uložené soubory v budoucnu přečíst. Výstupní formát může být i videoklip v běžném formátu „avi“ nebo fotky ve formátu „jpg“. Distribuce videozáznamu i s popisem Po skončení vyhodnocení a popsání všech náležitostí, je možné Dartfish projekt vyexportovat do následujících výstupů: - CD/DVD, resp. jiné paměťové medium - E-mail - Web Vždy je důležité vědět, pro koho a za jakým účelem je projekt vytvářený. Podle toho si zvolíme cílovou skupinu a samozřejmě i cílový formát. Např. když zákazník nemá (ve většině případů) nainstalovaný Dartfish a chce si doma prohlédnout svoje vyhodnocení, je nutné v procesu nastavení výstupního formátu zaškrtnout políčko „Save Mediabook For Use With Internet Browser“.

6. ZHODNOCENÍ HRÁČŮ LEDNÍHO HOKEJE Tato kapitola popisuje, způsoby jak částečně a prakticky zhodnotit hráče v oblastech: - techniky bruslení, - všeobecné tělesné (fyzické) připravenosti (rychlost, obratnost, vytrvalost, apod.) K tomuto zhodnocení se využívá bruslařský trenažér a videosystém Dartfish. Nevyhnutelným předpokladem ke zvládnutí této oblasti je úspěšné absolvování školení na BHT (Booster Hockey Training) a Video Systému (VS). Hlavním smyslem zhodnocení hráče je posloužit jako efektivní nástroj pro trenéra k částečnému zhodnocení hráče – hokejisty. Samozřejmě zprostředkovaný význam je v tom, že umožňuje trenérovi nastavit lepší (cílenější) hráčův tréninkový plán.

31

Je mnoho teorií nebo praktických metodologií, které pojednávají o způsobech posouzení hráče. My se držíme terminologie uznávaných (hlavně) hokejových odborníků. Důležité je uvědomit si, že posouzení stavu psychické a fyzické připravenosti se tradičně nazývá trénovanost. Celkově příprava zahrnuje: - tělesnou přípravu, - technickou přípravu, - taktickou přípravu, - psychickou přípravu. Praktické zhodnocení hráče (hokejisty) je většinou posuzováno v těchto oblastech: - úroveň kondičních a koordinačních schopností, - stav techniky bruslení, - stav techniky ovládání kotouče a koordinace s bruslením, - řešení herních situací, - motivační stránka a psychická odolnost. Vymyslet teorii na zhodnocení hráče a následně vypracovat i praktickou metodologii není vůbec jednoduché. Častokrát se ukázalo, že tyto teorie nejsou realizovatelné, resp. v praxi moc nefungují. Proč je tomu tak? Protože se jedná o dost velkou komplexnost problematiky a jednotlivé oblasti se značně ovlivňují. My jsme se rozhodli naučit se hodnotit hráče v oblastech, které považujeme za determinující pro výkonnost hráče. Jistě, „dobré psychické naladění“ hráče je věc důležitá, avšak bez zvládnutí jistých fundamentálních předpokladů např. tělesné či technické přípravy, je to záležitost značně podružná. Oblasti zhodnocení hráče se budou následně doplňovat tak, aby se daly použít i v praxi. Tato kapitola pojednává hlavně o technické připravenosti hráče (zejména o technice bruslení a koordinaci s hokejkou – vedení kotouče, míchání, aj.).

32

Technika bruslení Dobré zvládnutí techniky bruslení považujeme za jednu ze základních oblastí pro rozvoj hokejisty. Vybrali jsme si ji jako výchozí bod, protože je dobře možné ji napojit na ostatní oblasti hráčského zhodnocení. Proto se jí budeme věnovat podrobněji. Předpokládá se, že je k dispozici bruslařský trenažér a Video systém (VS) a trenér zvládá referenční cvičení na tomto trenažéru i obsluhu VS. 6.1 Parametry sledování techniky bruslení u hráče Parametry, které sledujeme při technice bruslení dělíme podle pozice (směru), odkud tyto parametry získáváme na: A. Boční pohled – Side view. B. Čelní pohled – Front view. Základní parametry techniky bruslení, které sledujeme při bočním pohledu jsou: 1. Dopnutí odrazové nohy. 2. Pozice těla. 3. Vnitřní úhel kolena. 4. Flexe a extenze kotníku. 5. Dráha a čas bruslařského cyklu (skluzu). Základní parametry techniky bruslení, které sledujeme při čelním pohledu jsou: 1. Vnější hrany bruslí. 2. Kompenzační pohyb horních a dolních končetin. 3. Vertikální pohyb těla.

6.2 Popis parametrů z bočního pohledu – „Side view“ Pro účely zhodnocení se zaměřujeme na zakreslování následujících záležitostí:

33

„Key positions“ (klíčové pozice) 1- 5 se zakreslují do výchozí pozice, kromě bodu č. 4b ( při němž je ve výchozí poloze celý nůž zadní brusle na ledě). Vyhodnocovací pozice: 1. Dopnutí odrazové nohy – sledujeme natažení a úhel zadní (odrazové) nohy. Ideální stav: úhel v koleni značí (ne)dokonalost dopnutí odrazové nohy. Při ideálním dopnutí (180°) je využití odrazu maximální. Postup zakreslování: měříme úhel v koleni. Polopřímky znázorňující úhel by měly vést od bederního kloubu přes střed kolena ke kotníku. 2. Pozice hlavy a trupu Pozice hlavy – směr pohledu hráče. Ideální stav: směr pohledu by měl směřovat cca 6-8 m před sebe a periferně sledovat okolí nebo kotouč. Trup by měl být v přirozeném prodloužení odrazové nohy, aby se síla odrazu přenesla do směru pohybu hráče. Mírná odchylka v pánvi směrem ven je povolená. Postup zakreslování: nakreslíme polopřímku protínající ucho a oči. Pozice trupu – pokračování směru odrazové nohy. Ideální stav: odchylky od pomyslné přímky protínající kotník a ucho jsou minimální. Postup zakreslování: nakreslíme přímku směřující od kotníku k uchu hráče. 3. Vnitřní úhel kolene – úhel bližší nohy ke kameře. Ideální stav: vnitřní úhel kolene svědčí o (ne)dostatečné flexi přední – skluzové nohy v koleni. Ideální úhel má hodnotu nižší než 90°. Postup zakreslování: zakreslíme úhel v koleni. Polopřímky by měly protínat střed stehna a kotník na druhé straně. Zakreslujeme podle možností nahraného videa obě končetiny. 4. Flexe a extenze kotníku – měří se při jiné výchozí pozici (nůž odrazové nohy je celou délkou na ledě).

34

Ideální stav: 4a – Začátek odrazové fáze. Zobrazení pohybu v kotníku je znázorněný rozdílným úhlem v této oblasti. Rozdíl v úhlových hodnotách mezi začátkem a koncem odrazu by měl být jasně zřetelný. 4b – Konec odrazové fáze. Úhel v kotníku by měl být větší než v pozici 4a. Postup zakreslování: polopřímky by měly svírat úhel mezi spodní částí brusle a kotníkem (rovnoběžně s holenní kostí). 5. Dráha a čas bruslařského cyklu – měříme interval mezi výchozí pozicí a návratem do výchozí pozice. Ideální stav: nejdelší možný čas při určité stanovené rychlosti a zatížení. Postup zakreslování: vynulujeme časové zobrazení videa. Přehrajeme video do další identické výchozí pozice, zastavíme a ponecháme uvedený změřený čas jednoho bruslařského cyklu.

6.3 Popis parametrů z čelního pohledu – „Front view“ Zastavíme video ve výchozí pozici (viz. boční pohled), kdy by se špička brusle měla ještě dotýkat podložky. Daná pozice je klíčová pro analýzu a zakreslení pozic č. 1. a 2. Pozice č. 3. a 4. se zakreslují při pohybu hráče, přičemž se sleduje pohyb horních končetin a trupu. Pro účely zhodnocení se zaměřujeme na zakreslování následujících záležitostí: „Key Positions“ (klíčové pozice) 1 – 3: 1. Využití skluzu – sledujeme vnější úhel skluzové (přední) nohy a podložky (ledu). Ideální stav: zakreslený úhel by měl být menší než 90°, což dokazuje kladení bruslí na vnější hranu v počáteční fázi skluzu. Postup zakreslování: zakreslíme polopřímky tak, aby jedna protínala špičku nože brusle a druhá byla rovnoběžná s pásem trenažéru a zakreslíme úhel, který svírají tyto dvě polopřímky. Podobně zakreslíme i druhou nohu.

35

2. Těžiště hráče – sledujeme postavení skluzové nohy a těžiště těla. Ideální stav: když kolmice protínající špičku brusle prochází přes střed (těžiště) těla bruslaře. 3. Kompenzační pohyb horních a dolních končetin – sledujeme symetrii pohybu a vyrovnávání síly odrazové nohy opačnou rukou. Ideální stav: když je kompenzační pohyb protichůdný. 4. Vertikální pohyby těla – sledujeme pohyb těla bruslaře ve směru nahoru a dolů. Ideální stav: minimální pohyb těžiště ve směru nahoru a dolů při bruslení. Postup zakreslování: umístíme označený bod na těžiště hráče. Přehrajeme video – 3 cykly a sledujeme, jestli se vyznačený bod pohybuje. Ukáže se nám dráha pohybu, která znázorňuje pohyb těžiště. Objektivní a pravidelné posuzování trénovanosti sportovců je důležitou podmínkou správného sestavení individuálního tréninkového plánu a jeho realizaci. Na konci tohoto řetězce je dosaženo samotného úspěchu i potěšení ze hry. Získaná data mají pomoci trenérům ke správné tréninkové skladbě v jednotlivých obdobích ročního tréninkového cyklu. Z praxe je známé, že vyspělé země, které využívají nejnovější metody a postupy diagnostikování, dosahují v ledním hokeji také statisticky nejlepší výsledky. Závěrem chceme vyjádřit přesvědčení, že správné aplikování uvedených skutečností vede ke zlepšení tréninkového procesu hráče a tedy i k lepším, výraznějším výsledkům.

Vysvětlení některých pojmů: Dartfish - volba šampiónů: DARTFISH je profesionální softwarový produkt umožňující kompletní zpracování videa. Podporuje pracovní proces - trenéři, učitelé, sportovní lékaři a fyzioterapeuté tak mohou zdokonalit trénink, lekce nebo výuku. Zlepšuje komunikaci se studenty, sportovci, žáky a pacienty díky možnosti okamžité vizuální

36

zpětné vazby. Umožňuje vytváření detailních videoanalýz klíčových momentů pomocí kreslících nástrojů a textových či audio poznámek. Video a vytvořené analýzy je možné sdílet na CD, DVD či Internetu. (http://www.dartfish.cz) HDTS - Hockey Development Training Systém: Společnost HDTS (Hockey Development Training System) přináší na trh tréninkový systém na podporu celoroční tréninkové přípravy hráčů všech věkových katgorií. Produkty zahrnují speciální tréninkové a diagnostické prvky. Doporučená metodika vhodně doplňuje a zefektivňuje tréninkový proces a pomáhá trenérovi definovat specifickou přípravu konkrétního hráče. „Srdcem“ tréninkového systému je bruslařský trenažér s aktivním video systémem. BHT - Booster Hockey Training: Cílem BHT (Booster Hockey Training) je poskytnout trenérům akcelerační prvek v hokejovém tréninkovém procesu pro individuální přípravu hráče. Jinými slovy, aplikací BHT do tréninkového modelu hráče lze dopomoci rapidně zlepšit jeho individuální rozvoj techniky bruslení, kondičních schopností, zlepšení komplexní práce s kotoučem, periferního vidění, ale i nezávislé práci s hokejkou při bruslení v plné rychlosti. APT - Assessment Plan Training: Za důležitou součást celkového hokejového tréninku je považovaný proces ustanovení vhodného individuálního tréninku hráče. Cílem produktu APT (Assessment Plan Training) je poskytnout trenérům pomoc při kvalitnějším nastavení procesu realizace individuálního tréninku hráče. APT podporuje celkový proces individuální přípravy hráče: 1. samotné zhodnocení hráče s vyhodnocením +/-; 2. vygenerování vhodného individuálního tréninkového plánu; 3. samotná realizace tohoto plánu; 4. opětovné zhodnocení hráče a porovnání se vstupním hodnocením; 5. doporučení dalšího tréninku. (http://www.hockeydts.com) 37

7. TECHNIKA HOKEJOVÉHO BRUSLENÍ Správné zvládnutí techniky bruslení je bezpochyby jednou z nejdůležitějších determinant, které předurčují hráče ledního hokeje k tomu, aby se stal úspěšným ve svém odvětví. Veškerý další herní projev je závislý právě na úrovni zvládnutí těch nejzákladnějších činností. Bohužel i z vlastních zkušeností můžeme říct, že těmto činnostem je na klubové úrovni věnována většinou jen velmi malá nebo žádná pozornost. Případně kvalita výuky bruslení je na velmi nízké úrovni. Není se vlastně čemu divit, neboť trenéři, kteří působí v dětských přípravkách bývají často dobrovolníci z řad tatínků bez větších zkušeností s hokejem samým nebo trenéři pokročilého věku, kteří většinou nesledují nejnovější trendy. Naše tvrzení také podpořil bývalý trenér české hokejové „osmnáctky“ Marek Sýkora: „Trenéři v Čechách nad řadou věcí mávnou rukou, jsou to často jen otcové a nadšenci bez hlubších znalostí. Je třeba se podívat, jak se trénuje v zámoří. Je evidentní, že zámořské týmy daleko lépe bruslí a to začíná už od malých dětí. Dneska už jsou třeba v Kalifornii tréninky pro malé děti, které vedou specialisté na techniku bruslení, na power skating.“ (http://hokej.idnes.cz) I toto jsou podle nás důvody, proč se nám hokejová špička začína poněkud vzdalovat. To, co se ještě úplně neprojevuje v mužské kategorii, můžeme krásně vidět na kategoriích mládežnických. Jedno z řešení této situace vidíme právě ve využití moderních technologií. Je to možnost, jak posunout celý tréninkový proces o velký krok vpřed. Například během letní přípravy, která je pro budoucí výkonnost mladého hokejisty velmi důležitá, se stále setkáváme s názorem, že není třeba nic měnit. Kluboví trenéři často využívají stejný model po dobu několika let. Neuvědomují si nebo si možná ani uvědomit nechtějí, že se vše vyvíjí, posouvá kupředu a že to co platilo před pár lety by už v dnešní době platit nemuselo nebo se mohlo nějakým způsobem změnit. Nemyslíme tím jen souvislost se samotným trenažérem, ale i jiné nové trendy, které se v zámoří nebo evropských hokejově vyspělých zemích staly běžnou součástí tréninkového procesu. Těmi jsou např. powerskating nebo „core training“. (viz kapitola č. 7.6) V následující kapitole bychom chtěli popsat, jak má správně vypadat technika bruslení při jízdě vpřed. V souvislosti se skatemillem je to ta nejdůležitější část výcviku a její dokonalé zvládnutí by mělo být výsledkem tréninku na trenažéru.

38

Určitá technika, kterou si hráči postupně osvojí na určité úrovni při bruslařské lokomoci je individuální u každého hráče, obecné zákonitosti jsou však platné pro každého hráče (Pavliš, 2000). Rozhodli jsme se proto uvést čtyři popisy od různých autorů z různé doby, abychom mohli porovnat, jestli došlo k nějakému vývoji, nějakým změnám. Záměrně citujeme celé kapitoly knih, skript nebo příruček, neboť celé téma je pro naši práci velmi důležité a nechceme tak nic opomenout. 7.1 Jízda vpřed Osvojení si správné techniky jízdy vpřed je základem pro celý tréninkový proces na trenažéru. Cílem je naprosté zautomatizování této činnosti, což nám pak plně umožňuje rozvíjet další hokejové dovednosti. Porovnali jsme proto dostupnou literaturu pěti různých autorů z různé doby a text jsme doplnili o vlastní postřehy z prostředí skatemillu. Dle Bartoně a Havránkové (1982) je jízda vpřed základní způsob pohybu na ledě. Od chůze se liší tím, že při chůzi kráčíme, kdežto po ledě se kloužeme. Pohyb vzniká střídavým odrážením nohama, přenášením váhy těla z jedné nohy na druhou a využitím skluzu bruslí po ledě. Podobně popisuje jízdu vpřed i Kostka (1984). Jízda vpřed je základním způsobem lokomočního pohybu hráče, který tak dosahuje potřebné rychlosti i stability při uvolňování bez kotouče i s kotoučem a při obraně vlastní branky. Při jízdě vpřed jde o cyklický pohyb, při kterém se opakuje odraz a skluz vpřed stranou. S novým postřehem přichází Bukač (2005), který tvrdí, že bruslařská technika dosáhla nápadných změn. Nejvýraznější korekturou je bruslařská obratnost a mobilita na malém prostoru. Obraty, otočky, změny směru, překládání a využívání setrvačnosti k plynulému a rytmickému provedení obratnostních prvků jsou vedle silových vlivů hlavními rysy dobrých bruslařů. S tímto postřehem musíme jednoznačně souhlasit. Odráží se v něm autorova dokonalá znalost moderního hokeje. S velmi

zajímavými

názory

přichází

autor

příručky

pro

trenéry

(http://www.hcsparta.cz). Podle ní patří hokejové bruslení mezi základní oblast dovedností, které musí každý hráč zvládnout. Jeho nácvik a zdokonalování je 39

činnost, která nikdy nekončí a kterou ani ti nejlepší hokejisté nemohou ve svém tréninku opomíjet. Hokejové bruslení vytváří základ pro všechny činnosti a jeho zvládnutí podmiňuje dosaženou úroveň technických i taktických dovedností. Špatné zvládnutí bruslení hráče limituje a v pozdějších letech jeho kariéry mu neumožňuje rozvinout jeho herní výkonnost na potřebnou míru. Má-li hráč provádět různé herní dovednosti (střelbu, kličku, osobní souboje apod.) ve vysoké rychlosti a přitom sledovat průběh hry, je důležité, aby byl soustředěn na tyto činnosti a nikoliv na bruslení. Tyto poznatky jsou naprosto shodné s našimi zkušenostmi nejen z aktivní činnosti, ale zejména z trenérské praxe. A právě prostředí trenažéru nám pomáhá docílit automatizace bruslení a jeho správného provedení. 7.2 Základní bruslařský postoj Dle našeho názoru nejlépe popisuje základní bruslařský postoj Perič (2002) v knize Lední hokej – trénink budoucích hvězd. Brusle jsou od sebe na šíři ramen, nohy jsou mírně pokrčeny v kolenou i kyčlích. Tělo je mírně nakloněné dopředu, hlava je narovnaná, oči se dívají 10-20m před sebe. Váha těla je na přední části nohou, pokrčení vytváří tzv. náklek. Při správném bruslařském postoji jedou brusle mírně vpřed. Ostatní autoři se buď popisu základního základního bruslařského postoje nevěnují vůbec nebo ho popisují velmi podobně. Pro nás je však technika jízdy v základním postoji s využitím madel velmi důležitá a věnujeme jí velkou pozornost. Základní bruslařský postoj je totiž nosným prvkem hokejového bruslení vpřed. 7.3 Bruslařský krok Základem jízdy vpřed je bruslařský krok, který se skládá z odrazu (stranou) a skluzu. Brusle zanechává na ledě stopu, která má podobu protáhlého S. Celý cyklus vypadá následovně: - hráč jede po levé brusli (její vnitřní hraně), pravá noha je nad ledem těsně vedle levé nohy (tzv. pata za patou);

40

- pravá noha (silně pokrčená v kolenu) se pokládá přes přední část brusle na led (na vnější hranu), přenáší se na ní váha a dochází k odrazu celou hranou šikmo vzad ven. Brusle se překlápí z vnější na vnitřní hranu; - váha se postupně přenáší na levou nohu, která se pokládá na led vnější hranou přes přední část brusle. Odraz je dokončen nataženou pravou nohou za tělem; - pravá noha se nad ledem přenáší zpět do základní polohy a následuje odraz levou nohou (Perič, 2002). Dle Kostky (1984) podmiňuje rychlost startu odraz. Je tedy dominující složkou bruslařské rychlosti. Provádí se celou vnitřní hranou brusle šikmo vzad stranou energickým napnutím nohy v kolenním a kyčelním kloubu. Hokejista se při bruslení musí snažit, aby pokrčené koleno přesahovalo úroveň chodidla. Získá tím také sílu pro odraz i schopnost citlivého ovládání bruslí. Po odrazu není správné příliš zvedat brusli nad led. Je to neekonomické a znemožňuje to správné nasazení brusle. Důležité je značné pokrčení nohy v kolenním kloubu (úhel 90°-120°). Paže přitom provádějí pohyb v rozmezí šířky ramen a pomáhají tak plynulosti bruslení. Se všemi těmito prvky bezesporu souhlasíme. Při jízdě na trenažéru dbáme na jejich dodržování a tím se snažíme docílit dynamického odrazu, ideálního skluzu a dokonalé stability. Zkušenost nám však říká, že docílení stopy brusle ve tvaru S je velmi složité a u hokejového bruslení prakticky nemožné. Setkáváme se s ním spíš v rychlobruslení. Kostka (1984) jako jediný zmiňuje práci paží, která je podle nás také velmi důležitá.

7.4 Metodika nácviku Při nácviku jízdy vpřed je vhodné dodržet následující posloupnost: 1) nácvik vstávání z ledu; 2) přenášení váhy z nohy na nohu a rovnováha ve stoji (stoj na jedné brusli, střídavě zvedání nohou); 3) chůze na ledě – odraz vychází ze základní polohy (pata za patou) a směřuje šikmo ven (tzv. stromeček); 4) jízda po obou bruslích, přenášení váhy z nohy na nohu v jízdě; 5) nácvik rovnováhy v jízdě, jízda po jedné brusli, překračování překážek, jízda ve dřepu, „holubička“, „čáp“ apod.; 41

6) nácvik vlnovek – dvojvlnovky (tav. buřtíky nebo rybičky – název je podle tvaru stopy bruslí na ledě), „lyžařské oblouky“, oblouky po vnější a vnitřní hraně, popř. vlnovky na jedné noze, při kterých nacvičujeme překlápění hran. Všechny druhy vlnovek slouží k nácviku odrazu a měly by proto být prováděné především pohybem kotníků a kolen; 7) nácvik odrazu a skluzu; 8) nácvik správného bruslařského rytmu je důležitý pro rovnoměrný odraz oběma nohama (jízda podle hudby, na počítání apod.); 9) obratnostní bruslení. (Perič, 2002) Na trenažéru využíváme témeř všech prvků s následujícími rozdíly: ad 1) místo vstávání procvičujeme pád, ad 3) při chůzi směřuje špička dopředu – simulace nasazování brusle při bruslení. Příručka pro trenéry (http://www.hcsparta.cz) popisuje metodiku nácviku následovně: 1) základní bruslařský postoj; 2) chůze po ledě (správné postavení bruslí); 3) rovnováha a správné přenášení váhy těla na místě; 4) správný odraz vnitřními hranami bruslí; 5) jízda vpřed na obou bruslích s procvičováním rovnováhy, podřepů, přenášení váhy těla apod.; 6) procvičování a opakování naučených dovedností; 7) zvládnutí jízdy vpřed a správného odrazu a skluzu; 8) vyjíždění dlouhých oblouků (zatáčení) na obou bruslích; 9) nácvik překládání při jízdě vpřed na obě strany; 10) procvičování a opakování naučených dovedností; 11) jednoduché obratnostní bruslení. Zde se nám líbí hlavně body 6) a 10). I na trenažéru zařazujeme při každé další výuce opakování a zdokonalování naučených dovedností. Metodická doporučení pro výuku bruslení: 1. Pro nácvik hokejového bruslení není důležité mít celou výstroj a výzbroj. 42

2. Nácvik jednotlivých dovedností se má provádět vždy časově vyváženě. Všechna cvičení by měla být prováděna na obě strany (např. překládat doleva i doprava). 3. Základy hokejového bruslení je vhodné nacvičovat zpočátku bez hole. Po zvládnutí základní techniky je nutné všechny prvky všestranného hokejového bruslení procvičovat vždy s holí, protože je určitá odlišnost techniky bruslení s holí od základního bruslení. 4. Metodické postupy, které jsou zde uvedeny, nejsou neměnné. Je možné a někdy vhodné, podle vyspělosti bruslařů, s nácvikem některých prvků začít dříve nebo některé vynechat a vrátit se k nim později, či provádět nácvik více dovedností souběžně. Každý trenér musí být schopen tuto záležitost posoudit a zvolit správné kroky při nácviku tak, aby celý trénink probíhal plynule. 5. Zkušenosti s výukou bruslení u nás i v ostatních hokejově vyspělých zemích naznačují, že je možné pro výuku základů využít krasobruslení. (http://www.hcsparta.cz) Bukač (2005) naopak tvrdí, že všechna průpravná cvičení na ledě musí probíhat s holí. V prostředí trenažéru začínáme průpravnými cvičeními bez hole. Tu přidáváme až po zvládnutí techniky jízdy vpřed. Podobné je to i s kotoučem. Cvičení s ním zařazujeme až po zvládnutí a částečném zautomatizování jízdy vpřed bez hole a s holí. Je vidět, že autoři sledují moderní prvky, zařazované do tréninku v hokejově vyspělých zemích, o čemž svědčí doporučení v bodě 5. V souvisloti s trenažérem je velmi důležitý bod 4. Jednou z největších výhod skatemilu je individuální práce s cvičencem. Je proto třeba přistupovat ke každému cvičenci odlišně, zohlednit jeho dovednosti a podle toho upravit celý trénink. 7.5 Nejčastější chyby Dle Bartoně a Havránkové (1982) jsou nejčastější chyby následující: - toporně napnuté nohy v kolenou; - záklon místo mírného předklonu; - uvolněné držení kotníků; - odrazy špičkou místo celou hranou. Kostka (1984) uvádí podobné chyby: 43

1. Odraz je prováděn dozadu a není dostatečně účinný. 2. Brusle není pokládána na led rovnoběžně se skluznou bruslí. Hráč jezdí příliš zeširoka a nemůže se patřičně odrazit. 3. Postoj hráče je toporný, kolenní a hlezenní kloub jsou málo ohnuty. Chybí pružný pohyb v kolenním kloubu. Perič (2002) popisuje základních chyb o něco víc: - natažené nohy v kolenou, které neumožní odraz; - odraz je prováděn dozadu a nikoliv do strany; - odraz nevychází ze základní polohy (pata za patou), výsledkem je tzv. široký krok; - noha se neodráží z celé hrany, ale ze špičky (zakopávání); - příliš velký předklon, nebo naopak toporný postoj - brusle se po odrazu nevrací nad ledem, ale škrtá o led. Je zřejmé, že se všichni autoři omezují na chyby, které jsou podle nich nejzákladnější nebo nejčastější. My se chybám při tréninku na skatemillu věnujeme podrobně v kapitole č. 9. Vzhledem k tomu, že analýza a následná oprava chyb je nedílnou součástí celého tréninkového cyklu na trenažéru, považovali jsme za nutné věnovat tomuto problému více prostoru než činí autoři různých publikací. Nám nestačí pouze vysvětlení správné techniky, ale musíme umět všechny chyby pojmenovat, diagnostikovat a následně opravit a odstranit. Celý tento proces pak vede k dosažení maximální efektivity skluzu, úspoře sil a je základem pro další práci na trenážéru.

7.6 Doplňkové činnosti Jak jsme již zmínili v č. 7, při tréninku na skatemillu je třeba využívat i různých podpůrných cvičení. Trénink na samotném trenažéru by neměl být striktně oddělený od tréninku na ledě ani od tréninku v tělocvičně či posilovně. Chtěli bychom zde proto uvést dvě základní věci, které by rozhodně měly být součástí celého tréninkového procesu.

44

„Powerskatig“ Hokejové bruslení patří mezi základní oblast dovedností, které musí každý hráč zvládnout. Jeho nácvik a zdokonalování je činnost, která nikdy nekončí a kterou ani ti nejlepší hokejisté nemohou ve svém tréninku opomíjet. (http://www.hcsparta.cz) Powerskating vlastně není nic jiného, než nácvik správné techniky bruslení, obvykle po zvládnutí úplných základů. Jde o řadu prvků a cvičení, kterými se hráči učí správnému postoji, přenášení váhy, stabilitě, odrazu, využívání hran atd. (http://www.goool.cz) Zkušenosti s tréninkem bruslení potvrzují, že je vhodné zařazovat i prvky z krasobruslení (Perič, 2002). A právě powerskating má velmi úzkou spojitost s krasobruslením. Například v Kanadě se spousta trenérů, kteří se powerskatingu věnují rekrutuje z řad trenérů krasobruslení (např. Laura Stamm). Spousta cviků je samozřejmě součástí průpravných nebo speciálních cvičení, které se využívají i na skatemillu. Je nutné si uvědomit, že jízda na trenažéru vyžaduje perfektní zvládnutí jízdy na hranách bruslí a jejich procítění zejména při pokládání brusle na začátku skluzu a při odrazu. „Core training“ Posilování tělesného jádra (core training) patří k relativně novým pojmům v kondičním tréninku. Principem je zpevnění (aktivace) určitých svalů, které vede ke stabilitě axiílního systému, možnosti vyvinutí větší síly na periferiích a lepší ekonomice pohybu. Mnoho autorů definuje tělesné jádro jako množství různých svalů, které stabilizují páteř a pánev a spravují celou délku trupu. Za tělesné jádro považují oblast, kde se v klidném postoji nachází těžiště. Jde o systém svalů, které stabilizují polohu a pohyb pánve a páteře. Tato oblast je zodpovědná mimo jiné za stabilizaci, vytváření a převod síly během kontaktu chodidla s pevnou podložkou. V jádru je při stoji (v klidu) umístěno těžiště těla a jsou v něm zahájeny všechny pohyby (Jebavý a Zumr, 2009). V souvislosti s trenažérem využíváme především cviků na nestabilních podložkách (Bosu, balanční úseče, vzduchové úseče, různé nafukovací míče, atd.), 45

spolu s různými dalšími pomůckami (aquahit, aerobar, medicinbal, gumový expander, apod.). Dále využíváme cvičení na slideboardech (viz obr. 8). Tato cvičení nám potom pomáhají k docílení správného bruslařského postoje a správného držení trupu při samotném bruslení, což je zároveň jeden ze sledovaných parametrů (viz kapitola č. 6). Nesmíme však zapomenout na kompenzační cvičení. Jízda na trenažéru v postoji a v podmínkách námi vyžadovaných klade extrémní nároky na svalstvo celého těla (zejména dolních končetin a trupu). A proto musíme po každé tréninkové jednotce zařadit vhodná kompenzační a nápravná cvičení. Důsledné protahování svalů dolních končetin po kondičním tréninku vrcholových sportovců, může napomoci nejen předcházet vzniku svalové nerovnováhy, ale i snížit úrazovost a zkvalitnit zotavovací proces (Bursová, 2005).

obr. 8 Tělocvična se slideboardy a balančními pomůckami

46

8. VYUŽITÍ TRENAŽÉRU V TRÉNINKOVÉM PROCESU V této kapitole vycházím především z vlastních zkušeností, které jsem získal během téměř ročního intenzivního působení jako trenér na skatemillu. Tyto zkušenosti jsou samozřejmě podpořeny znalostmi získanými během studia na vysoké škole v oblastech sportovního tréninku, kondičního tréninku, fyziologie, aj. Dalším vítaným zdrojem informací byly zkušenosti z mého působení jako trenér ledního hokeje. A v neposlední řadě také znalosti osvojené v souvislosti s mým působením jako učitel bruslení a ledního hokeje na FSpS MU. 8.1 Rozvoj vytrvalostních schopností Vytrvalost je definována jako schopnost organismu podat dlouhodobý výkon bez přerušení až do jeho omezení nebo úplného znemožnění nástupem únavy (Neumann et al., 2005). Na trenažéru zařazujeme souvislou dlouhodobou jízdu po rovině nebo do mírného kopce při relativně nízké rychlosti. Úseky delší než 90s při vyšší rychlosti a do kopce. Tento druh tréninku využíváme hlavně u starších cvičenců, vzhledem k vysoké tvorbě laktátu. 8.2 Rozvoj rychlostně-vytrvalostních schopností Rychlostní vytrvalost úzce souvisí s rychlostními schopnostmi. Rychlostní vytrvalost je schopnost provádět cvičení s maximální intenzitou (rychlostí) co možná nejdéle (Choutka a Dovalil, 1991). Na trenažéru zařazujeme úseky střednědobé zátěže, relativně vysokou rychlost nebo velký sklon. Tento druh tréninku využíváme u všech věkových kategorií (u mladších dětí jsou úseky kratší). 8.3 Rozvoj rychlostních schopností Podle Moravce et al. (2007) dělí rychlostní schopnosti na reakční, acyklické a cyklické: Reakční rychlostní schopnosti – umožňují změnit pohybový stav sportovce nebo jeho segmentů v co nejkratším čase.

47

Acyklické rychlostní schopnosti – se můžou projevit např. na začátku pohybu, kdy je potřeba disponovat velkou úrovní rychlostně-silových schopností. Podobné požadavky jsou např. při vykonání odrazu. Cyklické rychlostní schopnosti – se uplatňují při lokomoci sportovců v prostoru. Přímé bruslení je cyklickým pohybem dolních končetin, v herním projevu se bruslení mnohdy stává i pohybem acyklickým (Nykodým et al.,2006). Na trenažéru zařazujeme velmi krátké úseky (do 20s) za velmi vysoké rychlosti a ve velkém sklonu, starty – velký sklon, střední rychlost, z konce pásu čelný start do kopce (s oporou, bez opory). Tento druh tréninku využíváme u všech věkových kategorií. Zejména starty jsou sice fyzicky velmi náročné, ale velmi oblíbené. 8.4 Rozvoj bruslařských dovedností Má-li hráč provádět různé herní dovednosti (střelbu, kličku, osobní souboje apod.) ve vysoké rychlosti a přitom sledovat průběh hry, je důležité, aby byl soustředěn na tyto činnosti a nikoliv na bruslení (http://www.hcsparta.cz). Většina hráčů v NHL neumí správně bruslit a k tomu ovládat kotouč. Bez tréninku na skatemillu to uměli jen Näslund a Bondra (http://hokej.idnes.cz). Na trenažéru rozvíjíme následující bruslařské dovednosti: a) technika bruslení – průpravná cvičení se zaměřením na využití jízdy po hranách – jízda vpřed po hranách (vnější – vnitřní, vnější – vnější), jízda/oblouky na jedné

noze,

snožné

oblouky,

„citrónky“,

oblouky

na

jedné

noze

na

vnějších/vnitřních hranách, bruslení vpřed za stálého dotyku obou bruslí podložky („trojnožka“), přešlapování v jízdě vpřed, b) práce s hokejkou a kotoučem – míchání s pukem, míčkem, tenisákem, golfovým míčkem, flypuckem, těžším pukem apod., bez překážek, kolem překážek, vedení kotouče před/vedle těla v tzv. „trojnožce“, c) přihrávání – přihrávky po ruce/přes ruku za stálého bruslení, d) střelba – střelba švihem, přiklepnutým švihem, krátkým přiklepnutím a golfovým úderem z jízdy (tento druh tréninku je velmi náročný na provedení a proto ho zařazujeme až po zvládnutí předchozích dovedností - pohybující se pás nutí cvičence k neustálému bruslení a znemožňuje mu dlouhou přípravu ke střelbě),

48

e) jízda vzad – při obráceném chodu pásu nebo po obratu z jízdy vpřed (tento druh tréninku je velmi náročný na provedení, jeho cílem je zautomatizovat bruslení v kontextu s dalšími hokejovými dovednostmi). 8.5 Rozvoj koordinačních schopností Komplex koordinačních schopností (v minulosti se používal pojem obratnost) jako součást pohybových schopností přesněji postihuje především kvalitu řízení a regulaci pohybových činností v souvislosti činností CNS a jednotlivých analyzátorů. Umožňuje vykonávat pohybové činnosti tak, aby měly z hlediska kinematické a dynamické struktury nejúčelnější průběh a výsledek Moravec et al (2007). 8.6 Rozvoj stability a rovnováhy Dle Jebavého a Zumra (2009) patří schopnost udržovat stabilitu v podmínkách nestability k základním pohybovým dovednostem. Rovnováhu dělíme na „statickou“ a „dynamickou“. Trojan et al. (2005) udává termín dynamická rovnováhová schopnost, která se uplatňuje zejména v situacích, kdy dochází k rozsáhlým, často i rychlým změnám polohy a místa v prostoru. My se zaměřujeme na rovnováhu dynamickou. Tato rovnováha se využívá při bruslení samotném. Projevuje se ve všech herních činnostech hráče ledního hokeje, jako jsou vedení kotouče, obcházení protihráče, souboje o puk, osobní souboje, přihrávání, střelba a další. Z průpravných cvičení pro rozvoj koordinace, rovnováhy a stability zařazujeme především rovnovážné polohy při jízdě na jedné noze s oporou madel. Využíváme také různé způsoby jak vyvést cvičence z rovnováhy – např. úder do boku velkým nafukovacím míčem, postrčení hokejkou, házení puku, tenisáku nebo medicinbalu bruslícímu hráči. Dále pak zařazujeme různé obratnostní prvky s holí a kotoučem – pokopnutí kotouče, prohození kotouče za/mezi/skrz nohy, zpracování přihrávky nohou/rukou. 8.7 Posílení svalstva dolních končetin Bruslení samo o sobě je posilovacím cvikem. Stále se měnící postoje a těžiště, dílčí odrazy, lokomoce a obraty zasahují hybný systém komplexně. (Bukač, 2005). Již při samotném bruslení na trenažéru dochází k přirozenému posílení 49

svalstva dolních končetin v kontextu s hokejovým bruslením. To vše lze umocnit změnou rychlosti pásu a zejména změnou sklonu pásu (do kopce). Dále zařazujeme během jízdy krátké úseky, při nichž cvičenec bruslí v co možná nejhlubším podřepu. Z průpravných cvičení využíváme především tzv. „odšlapů“ (půlměsíců), kdy hráč vykonává jednou nohou „odšlap“, druhá pak jede stále rovně (kotník, koleno, bok a rameno jsou v ose kolmo k zemi) (viz obr. 35, 36, 37 a 38.). Hokejový trenažér by podle nás neměl sloužit jako samostatná jednotka v tréninkovém procesu jednotlivce. Měl by sloužit jako doplněk k tréninkovému procesu, který probíhá v mateřském klubu každého hráče. Ideální, leč málokdy možná, je podle našeho názoru spolupráce s klubovým trenérem. Po konzultaci s ním by se měl tréninkový proces na skatemillu upravovat dle zatížení jednotlivce v mateřském klubu. Je třeba zohlednit fázi zátěže, ve které se hráč momentálně nachází, ať už z pohledu celoročního tréninkového cyklu (přípravné období, závodní období, předzávodní období, atd.) nebo z pohledu krátkodobého (doba před utkáním, množství a intenzita tréninků na ledě nebo mimo něj a další). Tím jsme se vlastně dostali k tomu, jak často a jak intenzivně by se měl trenažér využívat. Podle našich informací je např. v zámoří naprosto běžné, že jedinec absolvuje 3-4 tréninkové jednotky na skatemillu týdně. V našich podmínkách se jeví jako reálné 1-2 tréninkové jednotky týdně. Je ovšem nezbytné si uvědomit, že by tak mělo být činěno co možná nejdéle, tzn. pokud možno po celý rok. Specifickou kapitolou je pak přípravné období, během něhož je možné absolvovat intenzivní tréninkové cykly např. v podobě různých víkendových nebo týdenních kempů.

50

9. ZÁSOBNÍK ZÁKLADNÍCH CVIKŮ NA SKATEMILLU V této části se budeme věnovat jednotlivým cvičením, která je možné na trenažéru provádět. Vycházíme ze znalostí, které jsem získal na školení. Podpořené jsou mými vlastními zkušenostmi z hraní ledního hokeje, trénování, studiu a následném učení na vysoké škole. Hlavním zdrojem zkušeností je však práce na samotném skatemillu, které se intenzivně věnuji téměř jeden rok. Následná cvičení jsou seřazena podle jejich náročnosti od nejjednodušších po nejsložitější. Přesně tak, jak postupujeme při tréninku úplných začátečníků. Jedná se o cvičení, která využíváme nejčastěji. Existuje však i nespočet dalších cviků, které známe z tréninků na ledě. Jejich zařazení je neomezené, musíme však zohlednit lehce ztížené podmínky, kterými se skatemill vyznačuje. Nesmíme zapomenout, že na prvním místě je správná technika bruslení, která je alfou a omegou celého tréninkového procesu na trenažéru. Svým způsobem je naším cílem naučit hráče ujet určitou vzdálenost při určité rychlosti na co nejmenší počet skluzů. Současně se snažíme o minimalizaci zbytečných pohybů navíc a tím pádem o maximální efektivitu skluzu. Chyby obecně Celý princip trenažéru je založený na tom, že vyžaduje správné provedení všech cviků. Jakákoliv chyba je nemilosrdně potrestána a končí pádem. Při všech cvičeních je nezbytné, aby byl vyvíjen tlak na celou plochu nože. Jakmile dojde k přenesení váhy vzad a následné jízdě na patách dojde okamžitě k vystřelení nohy (nohou) vpřed a pádu. Během tréniku nutí trenažér hráče neustále bruslit. Není možné si ani na chvíli odpočinout (přestat bruslit). Po celou dobu dbáme na to, aby se hráč díval vpřed, nikoliv pod nohy. Tento problém většinou odstraňujeme téměř jako poslední. U všech cviků vyžadujeme snížení těžiště a (mírně) pokrčené nohy – tlak na nůž celou plochou chodidla. Většina hráčů, když zapojují do hry práci s hokejkou a pukem, přestává aktivně bruslit. Jen ti nejlepší jako Näslund, Bondra či Jágr to dokázali nebo dokáží. Na skatemillu musí hokejista neustále bruslit, jinak spadne. Do toho musí ovládat kotouč, vnímat trenéra. Zapojí větší část mozku než na ledě, kde prostě vypne nohy a nic se neděje, protože nespadne (http://hokej.idnes.cz).

51

Průpravná cvičení (s oporou madel): 1) Chůze vpřed: - rychlost: 3-4 km/h; - cílem je zvyknout si na pohyb pásu pod nohami, což je nezvyk oproti bruslení na ledě; - nejčastější chyby: příliš krátký nebo dlouhý krok; našlapování špičkama ven („stromeček“); předklon; - modifikace: chůze bokem; - nejčastější chyby: dotek pata – špička, předklon.

obr. 9 Chůze vpřed (čelní pohled)

obr. 10 Chůze vpřed (boční pohled)

2) Jízda v základním bruslařském postoji: - rychlost: 5-7 km/h; - cílem je dosažení jízdy ve správném hokejovém postoji; - nejčastější chyby: nohy daleko nebo blízko sebe; narovnané nohy; velký předklon trupu.

52

obr. 11 Jízda v základním bruslařském

obr. 12 Jízda v základním bruslařském postoji

postoji (čelní pohled)

(boční pohled)

obr. 13 Jízda v základním bruslařském postoji (pohled šikmo z boku)

53

3) Jízda na jedné noze: - rychlost: 5-8 km/h; - dbáme na: mírně pokrčená stojná noha; jízda na celé ploše nože; - nejčastější chyby: natažená stojná noha; přílišný předklon trupu.

obr. 14 Jízda na jedné noze

obr. 15 Jízda na jedné noze

(čelní pohled)

(pohled šikmo z boku)

54

obr. 16 Jízda na jedné noze (boční pohled)

4) Jízda na hranách: - rychlost: 6-8 km/h; - hráč jede stále rovně, vytočením kolen jede jedna brusle po vnější a druhá po vnitřní hraně; - modifikace: obě brusle jedou po vnějších hranách; - nejčastější chyby: hráč neudrží směr jízdy rovně; nedostatečné vytočení v kolenech nebo kotnících – nejede na hranách; odklon těžiště do strany.

55

obr. 17 a 18 Jízda na hranách – vnější x vnitřní (čelní pohled)

obr. 19 Jízda na hranách

obr. 20 Jízda na hranách

vnější x vnitřní

vnější x vnější

(boční pohled)

(čelní pohled)

56

5) Dvojvlnovky (citrónky): - rychlost: 6-8 km/h; - dbáme na: pokrčení v kolenou na začátku a protlačení pánve vpřed během cviku - nejčastější chyby: narovnané nohy (zatěžování přitahovačů stehen); pánev vzad – předklon trupu; brusle se na konci cviku nesjedou k sobě.

obr. 21 Citrónky (čelní pohled)

obr. 22 Citrónky (pohled šikmo z boku)

57

obr. 23 Citrónky (boční pohled)

6) Vlnovky snožmo (lyžařské obloučky): - rychlost: 5-10 km/h; - dbáme na: nohy na šíři ramen; při vyjíždění oblouku vnitřní noha mírně vpředu; jízda v oblouku na hranách; pokrčená kolena; odšlap vnitřní hranou vnější nohy; - nejčastější chyby: brusle blízko nebo daleko od sebe; nedostatečné zahranění v oblouku (smýká se); přílišný pohyb těžiště nahoru – dolů; narovnané nohy; přílišný předklon trupu; vyjetí oblouku není provedeno na hranách (vnitřní noha – vnější hrana x vnější noha vnitřní hrana).

58

obr. 24 a 25 Vlnovky snožmo (čelní pohled)

obr. 26 Vlnovky snožmo

obr. 27 Vlnovky snožmo

(boční pohled)

(pohled šikmo z boku)

59

7) Vlnovky na jedné noze: - rychlost: 5-9 km/h; - dbáme na: pokrčené koleno stojné nohy; střídání hran (vnější x vnitřní); - nejčastější chyby: natažená stojná noha, přílišný předklon trupu; nedochází k jízdě na hranách (špatná práce kotníků).

obr. 28 a 29 Vlnovky na jedné noze (čelní pohled) 8) Koloběžka: - rychlost 6-14 km/h; - průpravné cvičení pro provedení správného odrazu; jen levá noha nebo jen pravá noha nebo střídavě; - dbáme na: odraz šikmo vzad; vyjetí stojné nohy mírně do boku; odraz z propnuté nohy; - nejčastější chyby: jednotlivé odrazy příliš rychle po sobě; hráč nevrací odrazovou nohu zpět ke stojné noze.

60

obr. 30 Koloběžka (čelní pohled)

obr. 31 Koloběžka (boční pohled)

9) Oblouky na vnějších hranách: - rychlost: 5-10 km/h; - celý cvik by měl být proveden pouze na vnějších hranách; - dbáme na: mírně pokrčená stojná noha; rytmičnost; k překročení dochází v momentě, kdy špička brusle provádějící oblouk směřuje vpřed; - nejčastější chyby: pokládání bruslí na vnitřní hrany; krátké nebo dlouhé vyjetí oblouku; natažená stojná noha.

61

obr. 32 Oblouky na vnějších hranách

obr. 33 Oblouky na vnějších hranách

(čelní pohled)

(čelní pohled)

obr. 34 Oblouky na vnějších hranách (boční pohled) 62

10) Odšlapy: - rychlost: 6-14 km/h; - jedna noha vykonává odšlap, druhá jede stále rovně; - zpočátku tolerujeme pohyb těžiště nahoru – dolů, později celý cyklus provádíme v dřepu – posílení svalstva dolních končetin; - dbáme na: stojná noha – kotník, koleno, pánev a rameno v jedné ose kolmo k zemi; odšlapující noha – odšlap začíná do boku, noha do napnutí a na vnitřní hraně, mírně předjíždí stojnou nohu, musí být plynulý, ale přitom silový; - nejčastější chyby: stojná noha nejede rovně; odšlapující neprochází propnutím; nedostatečné zahranění; celá plocha nože není po celou dobu na pásu.

obr. 35 Odšlap pravou (čelní pohled)

obr. 36 Odšlap pravou (boční pohled)

63

obr. 37 Odšlap levou (čelní pohled)

obr. 38 Odšlap levou (boční pohled)

Bruslení (kromě č. 11 bez opory madel): 11) Jízda vpřed s oporou madel: (viz Jízda vpřed) - nejčastější chyby: hráč se příliš opírá o madla (poznáme to tak, že jedno madlo zvedneme a hráč se místo něj drží naší ruky). 12) Jízda vpřed: - rychlost: 8 km/h a více; - hlavní a nejdůležitější část celého procesu výuky a tréninku na skatemillu; - dbáme na: dodržení správného bruslařského postoje; viz sledované parametry (kapitola; - nejčastější chyby: viz sledované parametry (kapitola; špatná práce paží; pozdní pokládání nohy na pás po odrazu (předšlapování); odraz směrem vzad; nedostatečná síla odrazu; návrat nohy zpět na pás po odrazu není plynulý.

64

13) Jízda vpřed s hokejkou: - rychlost: 10 km/h a více; - dbáme na: (viz Jízda vpřed), hokejka v obou rukách (v některých případech tolerujeme v jedné); - nejčastější chyby: hokejka v obou rukách - hráč se o hokejku opírá; čepel není na zemi před tělem; hokejka v jedné ruce – špatná práce zápěstí (nedochází k rotaci).

obr. 39 Jízda vpřed s hokejkou

obr. 40 Jízda vpřed s hokejkou (boční pohled)

(čelní pohled)

14) Jízda vpřed na obou nohách s hokejkou („trojnožka“): - 8 km/h a více; - dbáme na: hokejka před tělem (čepel na zemi); obě brusle neustále v dotyku s pásem; dostatečně silné odšlapy; nohy zhruba ve větší šíři ramen (individuální); - nejčastější chyby: nohy příliš blízko x daleko od sebe; narovnané nohy; zvedání nohou z pásu.

65

15) Přešlapování v jízdě vpřed: - rychlost: 10 km/h a více; - hráč provádí jedno přešlápnutí do strany, následuje krátký bruslařský krok, který plynule přechází v přešlápnutí na druhou stranu a opět krátký bruslařský krok (celý cyklus se potom opakuje pořád dokola); - dbáme na: noha přes nohu při přešlápnutí; rytmičnost; - nejčastější chyby: celý cyklus bez krátkého bruslařského kroku.

obr. 41 Přešlapování v jízdě vpřed

obr. 42 Přešlapování v jízdě vpřed

(čelní pohled)

(čelní pohled)

66

obr. 43 Přešlapování v jízdě vpřed (boční pohled)

16) Vedení kotouče (driblink před tělem): - rychlost: 8 km/h a více; - krátký x dlouhý driblink za stálého bruslení; - dbáme na: důraz stále klademe zejména na správné provedení techniky bruslení; správná technika driblinku; - nejčastější chyby: hráč se soustředí na driblink a zapomíná na techniku bruslení.

67

obr. 44 Driblink (čelní pohled)

obr. 45 Driblink (boční pohled)

17) Přihrávání po ruce: - rychlost: 10 km/h a více; - cílem je schopnost hráče zpracovat přihrávku a následně přihrát za stálého bruslení; - dbáme na: důraz stále klademe zejména na správné provedení techniky bruslení; správné provedení přihrávky; - nejčastější chyby: hráč přestane po zpracování přihrávky bruslit.

obr. 46 Přihrávání po ruce (čelní poled)

68

18) Střelba po ruce: - rychlost: 10 km/h a více; - cílem je schopnost hráče vystřelit za stálého bruslení; - dbáme na: důraz stále klademe zejména na správné provedení techniky bruslení; správné provedení střelby; - nejčastější chyby: hráč při přípravě střelby přestane bruslit.

obr. 47 Střelba po ruce (boční pohled) 19) Jízda vzad: - s využitím zpětného chodu nebo po obratu z jízdy vpřed; - rychlost: 6 km/h a více; - velmi náročná na provedení; zařazujeme po zvládnutí všech předešlých technik; jízda vzad bez přeslapování (obdoba „trojnožky“).

69

obr. 48 Jízda vzad (boční pohled)

obr. 49 Jízda vzad (pohled šikmo z boku)

20) Obraty o 360°: - rychlost: individuální; - spíše jako obratnostní cvičení; velmi náročné na provedení. Cvičení č. 5, 6, 7, 9 a 10 lze provádět i bez opory madel, s hokejkou. Činíme tak ve velmi pokročilém stádiu tréninku. Hráči musí být zdatní bruslaři, dokonale sžití se skatemillem. Cvičení č. 14 a 15 lze provádět s kotoučem. Hráči opět musí dokonale zvládat bruslení na trenažéru. Posloupnost výcviku je následující: 1) zvyknutí si na trenažér, 2) zvládnutí průpravných cvičení, 3) zvládnutí techniky bruslení bez hokejky, 4) zvládnutí techniky bruslení s hokejkou, 5) zvládnutí techniky bruslení s hokejkou a kotoučem.

70

10. DISKUZE Největším problémem při tvorbě této práce byl překlad manuálu a jeho následné zpracování do ucelené a srozumitelné podoby. Je třeba si uvědomit, že práce má sloužit jak trenérům a odborníkům v oblasti ledeního hokeje, tak široké veřejnosti. Z těchto důvodů jsme do ní zařadili kromě obecných informací také informace techničtějšího rázu. Velmi zajímavá byla práce s kapitolou, ve které jsme se věnovali technice hokejového bruslení, se zaměřením na jízdu vpřed. Zde jsme porovnali publikace několika autorů a s využitím zkušeností z praxe jsme je doplnili o několik našich postřehů. Co se týče zásobníku cviků musíme podotknout, že v současné době se v České Republice jedná zřejmě o jediný materiál tohoto druhu. Netvrdíme, že je dokonalý, ale účelu ke kterému byl vytvořen rozhodně poslouží. Uvědomujeme si také, že např. při focení jednotlivých cviků se nám ne vždy podařilo zachytit ideální techniku provedení daného cviku. Svým způsobem to však ani není možné, neboť jak vyplývá z obsahu celé diplomové práce, v současnosti je jen velmi málo hokejistů, kteří dokonale zvládají techniku hokejového bruslení.

71

11. ZÁVĚR Popis bruslařského trenažéru jsem si pro svoji diplomovou práci vybral zcela záměrně. Vzhledem k tomu, že je to v České Republice novinka, je velmi těžké získat o tomto stroji nějaké informace. Jako člověk pracující na skatemillu jsem měl obrovskou příležitost tento stroj poznat. A právě proto jsme se rozhodli, že se ho pokusím představit jak odborníkům, kteří se pohybují kolem ledního hokeje, tak široké veřejnosti. Přiznejme si, že jen málokdo si dovede představit, co to skatemill vlastně je, jak pracuje, k čemu slouží atd. Doufám, že se mi podařilo přiblížit tento trenažér dostatečně srozumitelnou formou laické veřejnosti a zároveň předat zajímavé a hodnotné informace trenérům a dalším odborníkům. Vzhledem k tomu, že bruslařský trenažér je v naší zemi naprostou novinkou a hráčů ledního hokeje je mnoho, vidím v trenažéru velký příslib do budoucnosti. Tento stroj sebou přináší nespočet možností, jak pozvednout celý náš hokej. Bude zajímavé sledovat, s jakou odezvou se u trenérů, hráčů a jejich rodičů setká. Rozhodně bych nechtěl skončit jen u této základní publikace, ale v budoucnu se zaměřit např. na dlouhodobé sledování vývoje hráčů v souvislosti s tréninkem na skatemillu. Dalším zajímavým tématem by mohl být transfer nabytých dovedností na trenažéru na samotný led nebo sledování hráčů ledního hokeje využívajících a nevyužívajících tento prvek v procesu dlouhodobého tréninku.

72

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: 1) Bartoň, B., Havránková, D., Vybrané kapitoly z didaktiky tělesné výchovy – II. (bruslení, krasobruslení, lední hokej, rychlobruslení). 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1982. 129 s. 17-157-81. 2) Bukač, L., Dovalil, J. Lední hokej. Trénink herní dokonalosti. Praha: Olympia, 1990. 3) Bukač, L., Intelekt, učení, dovednosti & koučování v ledním hokeji. Praha: Olympia, 2005. ISBN 80-7033-896-2. 4) Bursová, M., Kompenzační cvičení. 1. vyd. Grada Publishing, a.s., 2005. 196 s. ISBN 80-247-0948-1. 5) Choutka, M., Dovalil, L. Sportovní trénink. 2.vyd. Praha: Olympia, 1991. 6) Jebavý, R., Zumr, T., Posilování s balančními pomůckami. 1. vyd. Grada Publishing, a.s., 2009. 176 s. ISBN 978-80-247-2802-5. 7) Kostka, V., Moderní hokej. 2. vyd. Praha: Olympia, 1984. 371 s. 27-045-84. 8) Moravec, R., et al. Teória a didaktika výkonnostného a vrcholového športu. 1. vyd. Bratislava: FTVS UK. 240 s. 2007. ISBN 978-80-89075-31-7. 9) Neumann, G., Pfützner, A., Hottenrott, K., Trénink pod kontrolou. 1. vyd. Grada Publishing, a.s., 2005. 184 s. ISBN 80-247-0947-3. 10) Nykodým, J., et al. Teorie a didaktika sportovních her. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 120 s. ISBN 80-210-4042-4. 11) Pavliš, Z. Školení trenérů ledního hokeje. 1. vyd. Praha: ČSLH, 2000. 323 s.

73

12) Perič, T., Lední hokej – trénink budoucích hvězd. 1. vyd. Grada Publishing, a.s., 2002. 128 s. ISBN 80-247-0472-2. 13) Trojan, S., Druga, R., Pfeiffer, J., Votava, J., Fyziologie a léčebná rehabilitace motoriky člověka. Grada Publishing, a.s., 2005. URL: 1) Bílek, P., Škub. A letím jako Superman. Zkusil jsem trenažér chomutovských hokejistů.2 Dostupné na WWW: http://hokej.idnes.cz/hok_1liga.asp?r=hok_1liga&c=A090206_124043_hok_1liga _ald. 2) Houska, T., Mladí Češi a Slováci už nejsou na světové úrovni, shodli se jejich trenéři. 2009. Dostupné na WWW: http://hokej.idnes.cz/mladi-cesi-a-slovaci-uznejsou-na-svetove-urovni-shodli-se-jejich-treneri-1qz/reprezentace.asp?c=A090423_153230_reprezentace_ald. 3) Káva, M., Skatemill v Chomutově? Evropská rarita. 2008. Dostupné na WWW: http://chomutovsky.denik.cz/hokej_region/cv_skatemil_chomutov_20081212.htm l. 4) Kult, L., V Chomutově nainstalovali speciální trenažér, klub počítá se širším vužitím zařízení. 2008. Dostupné na WWW: http://www.hokej.cz/index.php?view=clanek&id=41474. 5) Hockey performance center Chomutov. c2003-2010. Dostupné na WWW: http://www.klhchomutov.cz/zobraz.asp?t=hockey-performance-centre. 6) Metodická příručka pro trenéry, asistenty a rodiče HC Sparta Praha. Dostupné na

WWW:

http://www.hcsparta.cz/download/metodicke-prirucky/metodicka-

prirucka-1.doc.

74

7) Powerskating. c2007-2010. 2010. Dostupné na WWW: http://www.goool.cz/?p=2095. 8) HDTS. c2009. Dostupné na WWW: http://www.hockeydts.com/web/src/index.php. 9) BHT. c2009. Dostupné na WWW: http://www.hockeydts.com/web/src/index.php?lg=sk&pgid=142. 10) APT. c2000. Dostupné na WWW: http://www.hockeydts.com/web/src/index.php?lg=sk&pgid=143. 11) Dartfish – volba šampiónů. c2010. Dostupné na WWW: http://www.dartfish.cz/home/home.jsp.

75

RESUMÉ Hlavním tématem této práce je popis unikátního tréninkového stroje, bruslařského hokejového trenažéru – skatemill. Jejím obsahem je překlad dostupných manuálů k přístroji samotnému a k doprovodnému počítačovému softwaru Dartfish, který nám umožňuje zhodnocení hráčů ledního hokeje při jízdě na trenažéru. Dále se věnujeme veškerým bruslařským dovednostem, se zaměřením na jízdu vpřed a jejich zdokonalení v souvisloti s tréninkem na hokejovém trenažéru. Diplomová práce by měla sloužit jako komplexní materiál o bruslařském trenažéru pro hokejové odborníky i pro širokou veřejnost.

SUMMARY The main theme of this thesis is a description of a unique training machine hockey skating simulator - called skatemill. It contains a translation of all manuals available on the device itself and the supporting computer software Dartfish, which allows us to evaluate the ice hockey player while using the simulator. Furthermore, we focus on all skating skills, with a closer focus on skating forwards, and their improvement in the connection with the skating simulator skatemill. This thesis should serve as a comprehensive paper on the skating simulator skatemill for hockey professionals and the general public.

76

ANOTACE SEDLÁČEK Jiří: Využití bruslařského trenažéru pro rozvoj a diagnostiku bruslařských dovedností. Diplomová práce. Brno: MU FSpS, 2010. Klíčová slova: bruslařský trenažér – skatemill, počítačový software Dartfish, lední hokej, technika hokejového bruslení, jízda vpřed. Práce popisuje bruslařský hokejový trenažér – skatemill a počítačový software Dartfish (sloužící ke zhodnocení hráčů ledního hokeje) a jejich následné využití při rozvoji bruslařských dovedností.

SEDLÁČEK Jiří: The use of Skatemill Simulator for Development and Diagnostics of Skating Skills. Thesis work. Brno: MU FSpS, 2010. Key words: skating simulator – skatemill, Dartfish computer software, ice-hockey, ice-hockey skating technique, skating forwards. This thesis describes skating hockey simulator - skatemill and Dartfish computer software (used to evaluate ice hockey players) and their subsequent use in the development of skating skills.

77