Vytvoření vytyčovací sítě a vytyčení stavby

Vytvoření vytyčovací sítě a vytyčení stavby Od bodu P na spojnici TB 89 a RS (roh restaurace Slovan) rozviňte buňku pravoúhlé vytyčovací sítě dle obrázku. V této síti vytyčte stavbu daných rozměrů a zajistěte polohově i výškově. Vytyčení sítě proveďte s přesností ± 2 mm, zařazení do přímky, polohové a výškové vytyčení stavby s jednotnou přesností ± 5 mm. Délka spojnice TB 89 - RS je 601 m. N je číslo skupiny.

Postup: 1) Zařadíme stroj do směru (úloha Vytyčení přímky ze středu), promítnutím směru najdeme přibližně pod P (průsečík s prodloužením stěny menzy) a postavíme stativ, který zařadíme do směru. 2) Stroj uvolníme z třínožky, přeneseme na právě postavený stativ a zjistíme vzdálenost (odsazení) stroje od prodloužení (detaily při cvičení). 3) Na základě zjištěné hodnoty určíme přesnou polohu bodu P a nebo vypočteme vytyčovací prvky k jednomu se stativů. (Oba stojí v ose.) 4) Provedeme vytyčení bodů sítě dle rozboru přesnosti před měřením. 5) Provedeme rozbor přesnosti po měření a určíme přesnost vytyčení bodů sítě. Pro další práci budeme považovat síť za bezchybnou. 6) Provedeme polární vytyčení obvodu stavby opět dle rozboru přesnosti 7) Rozměříme a natlučeme kůly pro lavičky v min. vzdálenosti 2 m od obvodu objektu 8) Zvolíme výšku laviček (pokud poměry dovolí + 1,000), vyznačíme ji na kůlech a lavičky přibijeme. 9) Ze dvou protilehlých rohů promítneme směry teodolitem na lavičky a zajistíme hřebíky 10) Z druhých protilehlých rohů provedeme kontrolu zajištěných směrů 11) Ověříme výškové vytyčení laviček 12) Zpracujeme protokol

Vytyčení přímky ze středu:

C C qC sCD

qD

D D

Určíme hrubou polohu hledaného bodu. Po stranách přímky (1-3 m) zvolíme pomocné body C a D tak, aby jejich spojnice byla pokud možno kolmá na přímku, a změříme v jedné skupině úhly C a D . Změříme vzdálenost sCD a spočteme

 C  200 g  C ;  D  200 g   D  C  200 g  C ;  D  200 g   D C C D D sCD ; qD  s qC  sCD ; qD  sCD , resp. qC  C D  C   D CD C D C D qC  qD  sCD

(kontrola)

qC  qD  sCD

(kontrola)

Realizací posunů získáme bod M´, na kterém postavíme stroj a změříme úhel  M  v počtu skupin dle rozboru přesnosti. Vypočteme  1  M   200 g

q1 

1 qC C

Realizací posunu q1 dostaneme bod M1 a postup opakujeme  2  M 1  200 g

q2 

2 q1 1

Provedeme porovnání q2   met q . Je-li podmínka splněna, spočteme mez zanedbatelného rozdílu a porovnáme q2   z q . Je-li splněno, první vytyčení prohlásíme za správné a druhé má funkci

q2 . 2 Pokud je q2   met q realizuje se celý posun, získáme Bod M2 a postup opakujeme. kontrolního vytyčení. Je-li q2   zq , realizuje se posun

 3  M  200 g 2

 q3  3 q2 2 Vyznačíme posun q3 a výslednou polohu určíme jako těžiště M1, M2 a M3 a v rozboru přesnosti po měření posuzujeme výběrovou sm. odch.

Rozbor přesnosti Před měřením: - požadovaná sm. odch. v zařazení do přímky

 Tq 

-

-

T

met

up požadovaná sm. odch. jednoho vytyčení (předpokládáme 2 měření)  Tq0   Tq 2 požadovaná sm. odch. měřeného vodorovného úhlu 4  T 1   Tq2 0   r2 d 89 RS potřebný počet skupin pro měření vodorovného úhlu

n 

 2  T2

0

1

-

požadovaný mezní rozdíl dvojice vytyčení Tmet q  u p Tq0 2

-

požadovaná výběrová sm. odch. jednoho vytyčení (pro příp. trojici měření)   2  2   , příp. sTq   2Tq0   r2 1   sTq0   Tq0 1  0    n n   1 1    

Při měření: - mezní oprava měřeného vodorovného úhlu (pro n skupin) vmet n  u n  0 pro   5 0 0  u 2  1,39; u 3  1,74; u 4  1,94; u 5  2,08 Po měření - mezní rozdíl pro dvojici vytyčení

 met q  u p 2( q0   r2 ) , kde 2

 q  d89 RS 0

  -

-



 4

0

n

mez zanedbatelného rozdílu 2  u p  q0   r2    z q  2 Tmet   2    výběrová sm. odch. jednoho vytyčení (pro příp. trojici měření)

sq0 

vv n 1

Vytyčení rámu sítě a objektu Postup vytyčení polární metodou Vytyčíme přibližnou polohu bodu P (P je vytyčovaný bod, neplést s počátkem pro vytyčení sítě) a označíme jako P0 Změříme d P0 a 0 a vypočteme posuny pq1 

T   0 dTP  , kde T a dTP jsou vytyčovací prvky.

pd1  dTP  d P0

Posuny zrealizujeme, zkontrolujeme v p1  Změříme d P1 pq2 

pq21  pd21 a měření opakujeme.

a 1 , vypočteme posuny

T  1 dTP  a testujeme vztah k meznímu rozdílu a zanedbatelnému rozdílu stejně jako

pd2  dTP  d P1

u přímky, ale pro oba posuny. V případě nevyhovující přesnosti pokračujeme třetím vytyčením. Rozbor přesnosti Před měřením: - požadovaná sm. odch. v poloze bodu

T 

-

T

met

up požadovaná sm. odch. jednoho vytyčení (předpokládáme 2 měření)  T0   T 2   Td 0   Tq0 požadovaná sm. odch. měřeného vodorovného

 T 

-



 Tq2   r2

0 d potřebný počet skupin pro měření vodorovného úhlu

 2 1000 n  2 , kde   je 10cc nebo pro zvýšení přesnosti použijeme zjednodušený vztah    ,  T d 0

0

který zohledňuje nepřesnost v centraci cíle, která nejvíce zatěžuje právě krátké délky do 100 m

-

podobně počet měření délky nd 

-

 d2 (nezapomeňte zohlednit chybu realizace jako u RP pro úhel)  Td2 0

požadovaný mezní rozdíl dvojice vytyčení Tmet q  u p Tq0 2  Tmet d

Při měření: - mezní oprava měřeného vodorovného úhlu (pro n skupin) vmet n  u n  0 pro   5 0 0  u 2  1,39; u 3  1,74; u 4  1,94; u 5  2,08

0

Po měření - mezní rozdíl pro dvojici vytyčení v příčném směru

 met q  u p 2( q0   r2 ) , kde 2

-

-

 q  dP 0

 

0

mez zanedbatelného rozdílu v příčném směru 2  u p  q0   r2    z q  2 Tmet   2    mezní rozdíl pro dvojici vytyčení v podélném směru

 met d  u p 2( d 0   r2 ) 2

-

mez zanedbatelného rozdílu v podélném směru 2  u p  d 0   r2    z d  2 Tmet   2   

Výškové vytyčení: Provedeme přenesení zvolené výšky na kůly, kde pak přibijeme lavičky. Pro testování přesnosti využijeme pro zjednodušení pouze mez zanedbatelného rozdílu při kontrolním vytyčení, protože přesnost nivelace převyšuje přesnost požadovanou. - požadovaná sm. odch. ve výšce lavičky

 Th 

-

T

met

up požadovaná sm. odch. jednoho vytyčení  Th0   Th 2 požadovaný mezní rozdíl dvojice vytyčení Tmet h  u p Th0 2 mezní rozdíl pro dvojici vytyčení

 met h  u p 2( h0   r2 ) , kde  h0  1 mm (zvoleno úměrně stř. km chybě 25 mm.km-1) 2

-

mez zanedbatelného rozdílu v určení výšky 2  u p  h0   r2    z h  2 Tmet   2   