Vytvoření produktu golfová turistika pro region Jižní Morava

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Vytvoření produktu golfová turistika pro region Jižní Morava Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor:

Ing. Ida Vajčnerová

Lucie Hájková

Brno 2011

Zde bych chtěla poděkovat Kieferu Gordonovi za jeho pomoc a poskytnuté rady, dále mojí rodině za podporu a podnětné rady a také všem respondentům mých dotazníkových šetření.

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Tvorba produktu golfová turistika pro region Jižní Morava zpracovala samostatně za pouţití literárních a elektronických pramenů uvedených v seznamu pouţitých zdrojů. V Brně dne 1. ledna 2012

__________________

Abstract Hájková, L. The creation of new golfing tourism product in South Moravia. Bachelor thesis. Brno: MENDELU, 2012. The main focus of this thesis is to identify Czech Republic's position in golfing tourism worldwide. This study specialises in golfing holidays in South Moravia. It is supported by an analysis of the current golfing situation. The aim of this thesis is to create a new holiday offering with the purpose of increasing the number of tourists in this region. This is based on primary research – through an online survey – which probes consumer preferences. The goal is to develop a comprehensive tourist product, which combines golf with leisure activities. Keywords Golfing tourism, tourist product, golfing holiday, services marketing, South Moravian region.

Abstrakt Hájková, L. Vytvoření produktu golfová turistika pro region Jiţní Morava. Bakalářská práce. Brno: MENDELU, 2012. Hlavním námětem práce je golfová turistika. Současná situace tohoto odvětví je rozebrána v analýze zahrnující evropské i světové měřítko. Z této analýzy jsou čerpány podklady pro vytvoření nového produktu cestovního ruchu, jehoţ účelem je zvýšit návštěvnost regionu Jiţní Moravy golfovými turisty. Dále je tvorba produktu zaloţena na výsledcích dvou primárních marketingových šetření, které zkoumají preference spotřebitelů v oblasti golfové turistiky. Cílem práce je vytvoření komplexního balíčku golfových pobytů, ve kterých je spojena hra golfu s doplňkovými aktivitami cestovního ruchu. Klíčová slova Golfová turistika, produkt cestovního ruchu, golfový pobyt, marketing sluţeb, Jiţní Morava.

8

Obsah

Obsah

9

Obsah 1

Úvod a cíl práce

15

1.1

Úvod ......................................................................................................... 15

1.2

Cíl práce ................................................................................................... 16

2

Metodika

17

3

Literární rešerše

18

3.1

3.1.1

Faktory ovlivňující cestovní ruch.....................................................18

3.1.2

Cestovní ruch, volný čas, ubytovací a stravovací sluţby ................. 19

3.1.3

Geografie cestovního ruchu ............................................................ 20

3.2

Marketing sluţeb..................................................................................... 23

3.2.1

Specifické vlastnosti sluţeb............................................................. 23

3.2.2

Marketing cestovního ruchu ........................................................... 24

3.2.3

Marketingový mix sluţeb ................................................................ 25

3.2.4

Rozšířený marketingový mix .......................................................... 29

3.3

4

Cestovní ruch ...........................................................................................18

Golf ........................................................................................................... 31

3.3.1

Zrození hry gentlemanů ................................................................... 31

3.3.2

Golf více neţ jen hra: důsledky golfové turistiky ............................ 32

Analytická část

33

4.1

Odlišná chápání cestovního ruchu v rámci Evropy................................ 33

4.2

Sociální a technologické prostředí cestovního ruchu............................. 34

4.3

Jiţní Morava - vymezení a současná situace v oblasti CR..................... 35

4.3.1

Gastronomie .................................................................................... 36

4.3.2

Ubytovací sluţby ............................................................................. 36

4.3.3

Atraktivity cestovního ruchu v rámci Jiţní Moravy ........................37

4.4

Analýza golfového trhu v celosvětovém měřítku ................................... 39

10

Obsah

4.5

5

Golf v České republice .............................................................................43

4.5.1

Vývoj golfu na našem území ............................................................43

4.5.2

Golfové areály Jiţní Moravy ........................................................... 44

4.5.3

Jiţní Morava - analýza SWOT rozvoje golfové turistiky ................ 46

4.5.4

Česká republika – Golfová destinace ............................................. 49

4.5.5

Golfoví turisté ................................................................................. 49

4.5.6

Průzkum incomingové golfové turistiky do ČR.............................. 50

Tvorba produktu golfová turistika formou balíčků

52

5.1

Dotazníkové šetření osobní formou ve Francii .......................................52

5.2

Výsledky dotazníkové šetření ..................................................................54

5.3

Mapování situace golfové turistiky v rámci regionu Jiţní Morava ......... 61

5.4

Vybrané trţní segmenty ........................................................................... 61

5.4.1

Švédsko ............................................................................................62

5.4.2

Francie .............................................................................................62

5.4.3

Německo ..........................................................................................62

5.4.4

Velká Británie ..................................................................................63

5.5

Tvorba komplexních balíčků ...................................................................63

5.5.1

Golf a Slavkovské bojiště (vinné stezky, Rakouské hřiště) ............ 64

5.5.2

Golf a památky UNESCO .................................................................65

5.5.3

Golf a Moravský Kras...................................................................... 66

5.5.4

Golf a hrady a zámky ...................................................................... 66

5.5.5

Golf a krásy Znojemska ................................................................... 67

5.5.6

Nadstandardní volby ...................................................................... 68

5.6

Doplnění informací o dalších P marketingového mixu ......................... 69

5.6.1

Price - Cena ..................................................................................... 69

5.6.2

Promotion - Propagace ................................................................... 69

5.6.3

Place – Distribuce ............................................................................70

5.6.4

Partnership – Partnerství ................................................................ 71

5.6.5

Lidé - People .................................................................................... 71

Obsah

11

6

Diskuze

72

7

Závěr

74

8

Literatura

76

A

Popis atraktivit cestovního ruchu v region Jižní Morava

82

Brno a okolí................................................................................................... 82 Pálava a Lednicko-Valtický areál ................................................................. 83 Moravský Kras .............................................................................................. 85 Slovácko ........................................................................................................ 86 Znojemsko a Podyjí ...................................................................................... 87 B

Golfové resorty Jižní Moravy a okolí

89

C

Politické a ekonomické faktory ovlivňující trh cestovního ruchu92

D

Golf Survey (English)

93

E

Golf Questionnaire (francaise)

96

12

Seznam obrázků

Seznam obrázků Obr. 1 Turistické regiony v České republice

22

Obr. 2

37

Jižní Morava a její turistické oblasti

Obr. 3 Rozložení golfistů v rámci světa.zdroj: (Visit Scolnad, 2006)

39

Obr. 4 Mapa golfových areálů – Jižní Morava+(Telč, Dolany, Poysdorf)

45

Obr. 5 Preference spoluhráčů na golfovém hřišti – Francie Zdroj: Vlastní tvorba 52 Obr. 6 Oblíbenost zemí pro golfový pobyt francouzskými hráčiZdroj: Vlastní tvorba 53 Obr. 7

Optimální délka golfového pobytu-Zdroj: Vlastní tvorba 53

Obr. 8 Optimální výdaje na osobu na třídenní golfový pobyt pro francouzské hráče-Zdroj: Vlastní tvorba 54 Obr. 9 Ideální počet navštívených golfových resortů -Zdroj: Vlastní tvorba

54

Obr. 10 Preferovaná délka golfového pobytu pro francouzské hráče-Zdroj: Vlastní tvorba

54

Obr. 11 Věková struktura respondentů dotazníkového šetřeníZdroj: Vlastní tvorba

55

Obr. 12 Národnostní zastoupení respondentů dotazníkového šetření-Zdroj: Vlastní tvorba

55

Obr. 13 Zájem o navštívení České republiky za účelem hry golfu Zdroj: Vlastní tvorba 56 Obr. 14 Důvody k uskutečnění golfového pobytu v České republiceZdroj: Vlastní tvorba 56

Seznam obrázků

13

Obr. 15 Struktura preferencí doplňkových aktivit ke golfu v ČRZdroj: Vlastní tvorba 57 Obr. 16 Struktura preferencí plánování golfového pobytu-Zdroj: Vlastní tvorba 57 Obr. 17 Přehled služeb požadovaných od touroperátora při sestavení komplexního balíčku-Zdroj: Vlastní tvorba

58

Obr. 18 Preference typu ubytovacího zařízení během golfového pobytu-Zdroj: Vlastní tvorba

58

Obr. 19

Preferovaná délka golfového pobytu-Zdroj: Vlastní tvorba59

Obr. 20 Preference sezóny k uskutečnění golfových pobytů-Zdroj: Vlastní tvorba 60 Obr. 21 Preference doprovodu na golfovém pobytu-Zdroj: Vlastní tvorba 60 Obr. 22 Maximální výše výdajů na osobu na den na golfovém pobytu-Zdroj: Vlastní tvorba

60

14

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1

Turistické regiony v České republice

22

Tab. 2 Rozšířený MM pro sektor služeb podle Morrisona (8P) a Middletona (7P) 29 Tab. 3 Vývoj počtu ubytovacích zařízení vyšší třídy v regionu Jižní Morava v období 2004-2010 37 Tab. 4 Preference golfových destinací hráčů stěžejních evropských golfových národů

42

Tab. 5 Vývoj českého golfu- počty registrovaných hráčů a normovaných hřišť

44

Úvod a cíl práce

15

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Odvětví cestovního ruchu se bezesporu řadí mezi nejvýznamnější elementy, jak národních ekonomik, tak celosvětového trhu. Tento obor je právem povaţován za odvětví budoucnosti. Golf je hrou gentlemanů, buduje kvalitní základy společenského chování, trénuje sebekázeň a pomáhá zvolnit ţivotní tempo. Není pouhým sportem, je prezentací určitého ţivotního stylu a zásad. Jedinečný handicapový systém umoţňuje společnou hru hráčů rozdílných výkonností i věku. Kaţdý hráč tedy soupeří s hřištěm, přesněji řečeno sám se sebou, nikoliv s ostatními hráči. Překonáním vlastního průměrného výsledku na hřišti je tedy moţné porazit výkonnostně zdatnějšího hráče. Golf tímto vytváří zdravou soutěţní atmosféru. Díky všem zmíněným vlastnostem je jedním ze tří nejhranějších sportů světa. Důkaz popularity prezentuje více neţ 70 milionů hráčů ze 120 zemí světa (ČGF - Průvodce projektem Hraj golf, změň ţivot, 2010). Golf byl dlouhá léta povaţován za sport lidí z vyšších společensko-majetkových vrstev, ovšem toto dogma v dnešní době jiţ neplatí. Golf se stává dostupný širší veřejnosti. Počet hráčů golfu roste kaţdým rokem. Věnují se mu lidé rozličných věkových skupin. Především ti, kteří volný čas rádi tráví aktivně na čerstvém vzduchu. Golfová turistika je jednou z rychle se rozvíjejících a perspektivních oblastí cestovního ruchu současnosti. Vyuţití golfu v odvětví cestovního ruchu je pro Českou republiku, která má dobrý potenciál stát se kvalitní golfovou destinací, jedinečnou příleţitostí a výzvou. Hráči golfu, kteří za svým oblíbeným sportem vycestují, jsou ochotni utratit značnou sumu peněz, ale na druhé straně poţadují vysoký standard sluţeb i golfových areálů. Cestování za golfem vyvolává potřebu celé řady doplňkových aktivit a kvalitně rozvinutou infrastrukturu cestovního ruchu. Golfová turistika je přínosem pro celou destinaci, nejen pro golfové areály. V 90. letech začala popularita golfu v České republice strmě stoupat a došlo i rapidnímu rozvoji golfové infrastruktury. V současnosti Česká republika disponuje téměř 90 normovanými golfovými areály (ČGF, Aktualizovaná prezentace projektu Hraj golf, změň ţivot, 2010) a další resorty jsou ve výstavbě. Naše země ovšem není v zahraničí vnímána jako golfová destinace, i kdyţ nabízí hru na mnoha zajímavých golfových hřištích v srdci Evropy.

16

Úvod a cíl práce

1.2 Cíl práce Cílem této práce je vytvoření produktu golfové turistiky pro zvýšení návštěvnosti České republiky zahraničními golfisty. V rámci republiky jsem vybrala region Jiţní Moravy, a to ze dvou důvodů. Prvním je fakt, ţe Jiţní Morava není prezentována jako golfová destinace na rozdíl od Prahy (Střední Čechy), západočeských lázní, popřípadě okolí Ostravy (Čeladná). Jiţní Morava se nedokáţe těmto regionům, co se týče golfové infrastruktury, rovnat. Je ovšem schopna nabídnout mnoho atraktivit cestovního ruchu, se kterými lze spojit hru golfu. Osobní zkušenosti s atraktivitami regionu Jiţní Moravy jsou druhým motivem k zaměření práce právě na tento region. Cílem práce je vytvoření komplexního balíčku golfových sluţeb svázaných s doplňkovými aktivitami, které můţe region Jiţní Moravy a okolí nabídnout. Tento produkt by měl vytvořit posílení image České republiky jako golfové destinace. Balíčky rozšiřují nabídku i na region, který doposud nebyl za golfovou destinaci povaţován a usiluje o zvýšení návštěvnosti regionu golfovými turisty. Tvorbu produktu předchází analýza současné situace trhu golfové turistiky a především zmapování potenciálních trţních segmentů, na které by se Česká republika měla zaměřit. Komplementárním cílem je zmapovat preference spotřebitelů prostřednictvím primárních marketingových šetření. Tyto dotazníky jsou zaměřeny na golfové sluţby i doplňkové atraktivity. Okruh respondentů je tvořen zahraniční klientelou a menšinovou skupinou tuzemských hráčů. Z těchto podkladů je sestaven návrh produktu, resp. balíček sluţeb. Jedná se o spojení golfu a doplňkových aktivit. Výsledný produkt by měl přispět k posílení role destinačního managementu Jiţní Moravy, zvýšení její atraktivity a návštěvnosti zahraniční klientelou. Dílčím cílem práce je snaha poukázat na kontraproduktivitu konkurence v tomto odvětví. Ze vzájemné spolupráce těţí všechny zapojené subjekty. Primárně je výstup práce určen cestovním kancelářím zabývající se golfovou turistikou, které by se mohly inspirovat jak obohatit stávající nabídku. Dále by práce mohla poslouţit při vzniku nového podnikatelského subjektu budujícího pozici Jiţní Moravy jako golfové destinace. Z poznatků práce mohou dále čerpat organizace propagující Českou republiku v cestovním ruchu (Centrála cestovního ruchu - Jiţní Morava či CzechTourism). V neposlední řadě je snaha poukázat na potenciál regionu, který nemůţe být plně vyuţit pro nedostatečný počet golfových resortů. Zvýšení návštěvnosti zahraniční klientelou by způsobilo tlak na investice výstavby dalších golfových areálů v tomto regionu.

Metodika

17

2 Metodika V analytické části byly pouţity informace ze zdrojů zabývající se současnou situací a trendy ve vývoji golfové turistiky. Na golf bylo nahlíţeno převáţně z pohledu golfové turistiky, nikoliv z pohledu sportovní disciplíny. Na základě zjištěných informací byl sestaven přehled golfu v celosvětovém měřítku a rozbor evropského trhu golfové turistiky, a to za účelem nalezení cílových trţních segmentů pro Českou republiku. Hlavním zdrojem informací analýzy současného stavu golfové turistiky byla skotská agentura cestovního ruchu Visit Scotland. Zhodnocení celkového potenciálu Jiţní Moravy v oblasti rozvoje golfové turistiky bylo zobrazeno ve SWOT analýze. Nástrojem k sestavení komplexního produktu cestovního ruchu golfové destinace byl primární marketingový výzkum, modifikován do dvou dotazníkových šetření. První proběhl formou osobního dotazování na francouzském golfovém hřišti a druhý dotazník byl publikován na internetu. Vzorek respondentů byl vybrán pouze ze skupiny hráčů golfu, a to převáţně ze zahraničí. Dotazník zkoumal preference a očekávání hráčů. První průzkum probíhal formou osobního dotazování1 na francouzském golfovém hřišti Aix-Les-Bain v Horním Savojsku. Dotazník byl sestaven z 19 otázek, z toho otevřených. Právě otevřené otázky se ukázaly jako těţko vyhodnotitelné a v druhém dotazníku jiţ byly pouţity pouze otázky uzavřené. Toto marketingové šetření bylo taktéţ pre-testem k vytvoření přesnějšího a specifičtějšího dotazníku, který byl publikován v anglickém jazyce na internetu, a to v termínu 10. 11. 2011 - 08. 12. 2011. Skládal se z 21 uzavřených otázek zkoumajících preference hráčů na golfovém pobytu. Zabýval se nároky na golfová hřiště, ubytování i doprovodné aktivity. Převládající většina otázek zjišťovala subjektivní stanoviska respondentů. Dotazník byl převeden do elektronické podoby na internetovém serveru Vyplnto.cz, který se specializuje na online průzkumy. Průzkum byl vyplněn 41 respondenty (golfisty), coţ není příliš mnoho, ale jsou zde zastoupeny všechny věkové skupiny mnoha národností, čímţ byl splněn účel dotazníku. Na základě výsledků těchto dvou šetření, analýzy trendů a současného stavu golfové turistiky byly sestaveny balíčky „Golfových pobytů“. Jde o spojení hry golfu s doplňkovými aktivitami, které nabízí Jiţní Morava. Produkt je sloţen z balíčků, kde je hra golfu rozšířena o 5 různých oblastí doplňkových aktivit. Dále je vytvořen doplňkový balíček sloţený z doprovodných sluţeb, které mohou být libovolně kombinovány pro uspokojení individuálních potřeb návštěvníka. 1

Ve francouzském jazyce

18


3 Literární rešerše Tato část práce se zaměřuje na objasnění pojmů z oblasti cestovního ruchu, marketingu sluţeb a golfu. Na základě přehledu podloţeného odbornou literaturou je vypracována Praktická část, dělící se na Analytickou část a Tvorbu produktu.

3.1 Cestovní ruch Podle Hornera a Swarbrooke (2003) mluvíme obecně o cestovním ruchu jako o přesunu lidí z místa jejich trvalého pobytu za účelem vykonávaní pro ně příjemných aktivit. Tato definice ovšem nezahrnuje sluţební cesty a kongresové akce, kde hlavním motivem je práce nikoliv zábava. Do cestovního ruchu ovšem tyto cesty patří a významně do něj přispívají. Ryglová (2009) chápe cestovní ruch ve dvou rovinách. Za prvé jde o oblast spotřeby a uspokojování lidských potřeb a za druhé se jedná o podnikatelské příleţitosti mnoha oborů. Pohledy na disciplínu cestovního ruchu se různí. Jeden z nich například nepovaţuje cestovní ruch za samostatné odvětví, nýbrţ za činnost, jeţ je výsledkem jiných odvětví, jakými jsou ubytování, stravování a doprava. Za průmysl cestovního ruchu můţeme povaţovat sluţby poskytované pořadateli zájezdů, tedy cestovní kanceláře-touroperátory a agentury- prodejce. Vznik tohoto odvětví začíná s nástupem moderního cestovního ruchu zaloţeného na souhrnné nabídce více sluţeb. (Horner, Swarbrooke, 2003) 3.1.1

Faktory ovlivňující cestovní ruch

Cestování se stává neodmyslitelnou součástí ţivota lidí vyspělých zemí. Preference a chování lidí se neustále vyvíjí a trh cestovního ruchu musí pruţně reagovat a přizpůsobovat nabídku. Poptávka (populace-spotřebitelé) je determinována podle Hollowaye (2004) na trhu cestovního ruchu:      

Disponibilním důchodem obyvatelstva, fondem volného času (zákonnou dovolenou), cenami nabídky sluţeb, kvalitou lidských zdrojů -sluţeb, ekonomickou a politickou situací v zemi, reklamou, marketingovou účinností a referencemi druhých.


19

Nabídka (poskytovatelé sluţeb) je ovlivňována podle Hollowaye (2004) těmito aspekty:     

Kvalitou přírodního prostoru (zázemí, kapacity a jiné), kvalitou lidských zdrojů-sluţeb, relativně malou pruţností nabídky, dopravní dostupností- rozvinutostí infrastruktury, cenovou nabídkou „dodavatelů“.

3.1.2

Cestovní ruch, volný čas, ubytovací a stravovací služby

Tyto tři pojmy v lidských myslích velice často splývají v jeden, proto zde jen krátce uvedu jejich chápání a tedy i odlišnosti. Podle Collina2 (1994) je volný čas: „Časem, kdy můžete dělat, co chcete.“ Ubytovacím a stravovacím průmyslem jsou chápány všechny subjekty, které poskytují sluţby hostům, přičemţ zákazník nemusí být vţdy turista (př. místní populace). Za tyto sluţby povaţujeme hlavně poskytování noclehu, jídla, nápojů.(Swarbooke, Horner, 2003) Pojmy cestovní ruch, volný čas a ubytovací a stravovací sluţby můţeme prohlásit za tři odlišné, ovšem velmi provázané oblasti. Cestovní ruch je aktivita, volný čas je pojem časový a ubytování a stravování pokrývá zajišťování sluţeb. Nicméně trendem dnešní doby je stírání hranic mezi zmíněnými prvky. Zdá se, ţe tento jev ovlivňuje jak poptávku, tak i nabídku ve všech výše uvedených oblastech.(Swarbooke, Horner, 2003) Současně dochází i ke sniţování rozdílu, který v těchto oblastech existoval mezi rekreačním sektorem a sektorem obchodních cest. Pro ilustraci uvedu několik příkladů: Golfová hřiště jsou stále častěji cílem podnikových konferencí. Zábavní parky nabízejí ubytování přímo na místě, aby zákazníci v daném parku strávili více času, a tedy utratili více peněz. Hotely si budují vlastní zázemí pro vyuţití volného času, jako jsou tělocvičny, bazény, wellness sluţby či dokonce lázeňské komplexy. Tímto se snaţí přilákat dvě rozdílné skupiny zákazníků, víkendových rekreantů a lidí na sluţebních cestách během týdne. (Laws, 2004)

In: HORNER, Susan; SWARBROOKE, John. Cestovní ruch, ubytování a stravování, vyuţití volného času. Praha: Grada, c2003 2

20


3.1.3

Geografie cestovního ruchu

V rámci této kapitoly stručně definuji základní pojmy geografie cestovního ruchu3, které budou vyuţity k jasnému vymezení teritoria, ke kterému se práce vztahuje, tedy především k regionu Jiţní Moravy. Podle Wahly (2010) zkoumá geografie cestovního ruchu území v rámci několika kategorií. Za základní kategorii povaţuje rozdělení území v prostoru. Prostor je tedy dominantním předmětem této oblasti. GCR chápe prostor jako prostředí, ve kterém se uskutečňují všechny aktivity cestovního ruchu. Pro tuto práci je potřeba objasnit pojem region, protoţe v případě České republiky se regiony cestovního ruchu nekryjí s územně-správními celky (kraji). 3.1.3.1 Region Pojem region lze chápat podle Wahly (2010) jako vybrané, blíţe prostorově vymezené území, které je ohraničeno fyzicko-geografickými znaky a charakterizováno specifickými socioekonomickými ukazateli. Tímto se odlišuje od jiných regionů. Pojem region lze chápat v různých rovinách a z odlišných hledisek (Wahla, 2010):  Politické (př. kraje, okresy),  etnografické4 (př. Folkloristické),  fyzicko-geografické (níţinné, údolní, horské jezerní, mořské atd.),  politicko-geografické (př. civilní, vojenské, hraniční, volební atd.),  velikostní (mikro-, mezo-, markoregiony, subregiony). V rámci této práce pracuji pouze se členěním z hlediska cestovního ruchu. Regiony definuji jako marketingové turistické regiony. 3.1.3.2 Region cestovního ruchu Regionem cestovního ruchu je uvaţováno území, které disponuje atraktivitou. Tedy atraktivitami (hrady, zámky, města, národní parky atd.), infrastrukturou a sluţbami cestovního ruchu. Z hlediska návštěvnosti jsou regiony rozděleny na celky s celoroční, sezónní a příleţitostnou návštěvností. (Wahla, 2010) Dále jen GCR Výzkum prováděný shromaţďováním dat během dlouhodobého pobytu v určitém prostředí (terénu) a ukončený kvalitativní obsahovou analýzou. 3

4


21

Rozvoj cestovního ruchu v dané lokalitě je podmíněn potřebným potenciálem, kterým musí vybraná oblast disponovat. Ten zahrnuje jak přírodní tak i antropogenní5 sloţku. Profesor Dimitrijos Buhalis (2006) rozlišuje pět charakteristických komponentů pro regiony cestovního ruchu, a to:  Přitažlivost, která je popsána jako primární nabídka cestovního ruchu. Svým mnoţstvím, kvalitou a atraktivitou vyvolává návštěvnost (přírodní, kulturně-historický potenciál).  Přístupnost služeb zahrnuje všeobecnou infrastrukturu, která umoţňuje přístup do regionu, pohyb za atraktivitami regionu. Patří sem také sluţby vyuţívané především místními obyvateli, jako jsou zdravotnické, bankovní, poštovní, obchodní apod.  Komfort cestovního ruchu je určený kvalitou suprastruktury6 a infrastruktury, které umoţňují pobyt v regionu a vyuţití místních atraktivit (ubytovací, hostinská, sportovně-rekreační, kulturně-společenská a jiná zařízení).  Turistické produkty prezentované v podobě připravených produktových balíčků.  Rozmanité aktivity. Regiony cestovního ruchu v České republice V roce 1999 byl v České republice turistický potenciál rozčleněn do patnácti turistických regionů. Tyto regiony se neshodují s hranicemi krajů, které fungují jako orgány veřejné správy, ale hranice byly vytyčeny potenciálem cestovního ruchu daných lokalit. Turistické regiony byly následně rozděleny při zpracování programů rozvoje cestovního ruchu krajů a regionů na menší územně-turistické oblasti, kterých je v dnešní době 43. (Kovář, 1997)

vytvořený lidskou činností je část infrastruktury, která slouţí výhradně turistům (hotely, pensiony, B&B, ubytovny, restaurace apod.) 5

6

22


Obr. 1

Turistické regiony v České republice7

V následující tabulce jsou všechny regiony vyjmenovány. Tabulka (Tab. 1) koresponduje s ilustrací turistických regionů v České republice (Obr. 1). Tab. 1

Turistické regiony v České republice

Region 1 Praha

Region 9 Český ráj

2 Praha a okolí

10 Východní Čechy

3 Jiţní Čechy

11 Vysočina

4 Šumava

12 Jižní Morava

5 Plzeňsko

13 Střední Morava

6 Západočeské lázně

14 Severní Morava a Slezsko

7 Severozápadní Čechy

15 Krkonoše

8 Český sever Zdroj: Vlastní práce

Tato práce se bude dál zabývat pouze regionem Jiţní Moravy. Pro tento region jsou tedy vyjmenovány i turistické oblasti. Oblasti regionu Jiţní Morava (Turistická oblast jiţní Moravy - Jiţní Morava, 2010):  Brno a okolí,  Lednicko-Valtický areál, 7

Autor: freytag & berndt Praha


   

23

Moravský kras a okolí, Podyjí, Slovácko, Zlínsko.

3.2 Marketing služeb Sektor sluţeb je povaţován za perspektivní odvětví evropských ekonomik. Jak ale sluţby definujeme? Co si máme pod tímto pojmem představit? Teoretici definují sluţby z hlediska jejich nehmotné povahy a skutečnosti, ţe nikdy nevedou ke vzniku vlastnictví čehokoliv hmotného. Sluţby pouze přinášejí „prospěch“ či „uspokojení“. Kotler (1994) uvádí: „Služba je jakákoli činnost nebo prospěch, které jedna strana může nabídnout druhé a které jsou v podstatě nehmotné a nevytvářejí vlastnictví čehokoli. Její produkce se může nebo nemusí vázat k fyzickému produktu.“ Ruston a Carson (1985)8 uvádějí, ţe základní rozdíly mezi marketingem zboţí a sluţeb jsou ve skutečnosti, ţe zboţí se vyrábí, kdeţto sluţby se provádějí. Rozhodovací faktory při nákupu sluţby: (Jakubíková, 2009)    

Reference, doporučení, image, vnější stránka.

3.2.1

Specifické vlastnosti služeb

1.

Nehmotnost – Sluţby jsou nehmotné, takţe před nákupem je nemůţeme vnímat ţádnými smysly. Zákazník nemá moţnost vyzkoušet si předem funkčnost sluţby a neví, co přesně získá ani co mu sluţba přinese (zná pouze jádro sluţby). (Jakubíková, 2009).

2.

Neoddělitelnost – Typické je překrývání produkce sluţby se spotřebou. Často poskytovatel sluţeb a zákazník stanou tváří v tvář, coţ by teoreticky mělo usnadňovat realizaci marketingu v tomto odvětví. Výhodou sektoru sluţeb je tedy osobní kontakt s koncovým zákazníkem. (Holloway,2004)

In: JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. Marketing v cestovním ruchu: Jak uspět v domácí i světové konkurenci. Vyd. 1. Praha:Grada Publishing a.s, 2009 8

24


3.

Různorodost – I stejná sluţba bude při kaţdé spotřebě odlišná. Kvalita sluţby je ovlivňovaná kvalitami a úrovní zaměstnanců. Lidský faktor je ve sluţbách velice důleţitý (Ryglová, 2009). Příklad: Jedna a ta samá kadeřnice konkrétního zákazníka nikdy neostříhá zcela totoţně. Záleţí na mnoha dalších faktorech, co se týče zákazníkovi spokojenosti. Např. Klientovi se střih zalíbí, díky dobré náladě co v daný den má a podobně.

4.

Dočasnost (netrvanlivost, pomíjivost) – Sluţby časem pomíjí. To znamená, ţe pokud nejsou prodány, konkrétní obchodní případ jiţ neobnovíme (Jakubíková, 2009). Typickým příkladem je volný pokoj v hotelu či neobsazené sedadlo v letadle v daném čase. Tento čas, který představuje promeškaný obchod a tím i ušlý zisk, nemůţeme uskladnit na pozdější spotřebu.

5.

Neexistence vlastnictví – Nákupem sluţby nenabýváme vlastnictví, ale pouze získáme přístup k nějaké činnosti či zařízení. Sluţby nejčastěji zákazníkům přinášejí uspokojení. (Holloway, 2004)

Ryglová (2009) přidává: 6.

Podmíněnost nákladů – Těţko předvídatelné náklady. Nelze přesně uvést částku fixních a variabilních nákladů. Kaţdý zákazník poţaduje individuální přístup, nelze tedy přesně kontrolovat výstupy.

7.

Vztah služeb a provozovatele- některé sluţby by bez konkrétního poskytovatele nemohly existovat. Např. umělecká vystoupení Oprah show či divadlo Járy Cimrmana. V případě změny by byla zcela odlišná odezva.

Z výše uvedeného plyne, ţe sluţby nelze skladovat a distribuční kanály, pokud nějaké existují, jsou krátké. 3.2.2

Marketing cestovního ruchu

Marketing je v cestovním ruchu klíčovým faktorem pro úspěch organizace. Správně aplikovaný marketing dává výhodu v dnešní době (vysoká míra konkurence). V oblasti cestovního ruchu je nutné marketing modifikovat do specifické formy marketingu sluţeb. Sluţby se významně odlišují od zboţí. Hlavní rozdíl spatřujeme v zdůraznění určitých prvků marketingového mixu u sluţeb. Jedním z úskalí na poli marketingu sluţeb je nelehký úkol vytvořit jedinečnou „image“ firmy. A to v důsledku nehmotné9 povahy sluţeb, které jsou lehce reprodukovatelné a inovace snadno aplikovatelné i u konkurenčních firem. (Vaštíková, 2008) 9

Sluţby většinou pro jejich nehmotnou povahu nelze chránit autorskými právy či patenty.


3.2.3

25

Marketingový mix služeb

Produkt U produktu rozlišujeme tři roviny (Jakubíková, 2009)  Jádro – poskytuje základní uţitek. Hlavní uţitá hodnota.  Reálný produkt – zahrnuje provedení, značku, kvalitu, styl, obal atd.  Rozšířený produkt – vše co dostává zákazník navíc. Podle Lewise a Chamberse10 (1989) je rozšířený produkt balík řešící všechny problémy zákazníka, dokonce i ty, na které zákazník ještě nepomyslel. Produkt cestovního ruchu Seaton a Bennett (1996) definují specifika produktu cestovního ruchu:  Vázanost na využití konkrétního prostoru – lázně, návštěva města, kongresy, hra na golfovém hřišti.  Časová závislost – navázání na akci konanou v daném termínu: kongres, olympijské hry, roční období, výstava, PGA11 Tour.  Komplexnost – na celkovém dojmu se podílí organizace s různým druhem a kvalitou sluţeb.  Zastupitelnost pro zákazníka – z hlediska destinace (Řecko- Španělsko), poskytovatele (různé hotely v dané lokalitě), zprostředkovatele (cestovní kanceláře).  Časová i místní závislost poptávky – sezónnost, výkyvy v poptávce po určité destinaci v průběhu času.  Důraz na segmentaci trhu – masové trhy se rozpadají na dílčí trhy. Trend individualizace a šití produktu na míru.

Cena Cenová politika je velmi důleţitou sloţkou marketingového mixu, protoţe generuje zisk (Ryglová, 2009). Často je ovšem cena podceňovaným prvkem. Firmy tvoří cenu na základě pokrytí nákladů, případně s přihlédnutím na ceny konkurence. Cena musí být ovšem součástí plánování firmy. Poptávka vytváří strop ceny a náklady naopak její spodní hranici. (Horner, Swarbrooke, 2003)

In JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. Marketing v cestovním ruchu: Jak uspět v domácí i světové konkurenci. Vyd. 1. Praha:Grada Publishing a.s, 2009 11 PGA- The Professional Golfer´s Association of America- profesionální světové golfové turnaje 10

26


Nyní uvedu některé obory cestovního ruchu a zjednodušeně prezentuji specifické faktory ovlivňující jejich cenovou politiku: Faktory ovlivňující cenu ubytovacích služeb (Jakubíková, 2009):    

Umístění hotelu (destinace, lokalita v destinaci) Zařízení ubytovací jednotky a pokoje Roční období a den v týdnu Běţné jsou slevy „last minute“- pro hoteliéry je lepší jistý příjem, neţ-li ţádný. Ti také doufají, ţe zákazník utratí další peníze v hotelové restauraci či baru.

Tvorba cen u destinace cestovného ruchu Tvorba ceny v destinaci CR je zcela specifická, protoţe za návštěvu destinace se neúčtuje ţádná cena. Proto se tvorba cen nemohla doposud uplatnit pro sníţení poptávky po destinacích, kde je návštěvnost ve špičce sezóny neúnosná. Je jedním z nejspornějších aspektů marketingu destinací. Marketing destinací je financován převáţně širokou veřejností (daně), ovšem většinu prospěchu získávají soukromé subjekty. (Holloway,2004)

Propagace Propagace je v rámci marketingového mixu chápána jako marketingová komunikace, přičemţ při pouţití u konkrétního subjektu hovoříme o komunikačním mixu. Zahrnuje mnoho dílčích prvků. V rámci této práce bude pohled lehce modifikovaný pro sektor sluţeb a cestovního ruchu. A to na konkrétních příkladech či na daném prvku komunikačního mixu. Nejlepší a nejţádanější formou propagace pro poskytovatele sluţeb je kladné hodnocení od klientů, kteří šíří svůj názor mezi ostatní potenciální spotřebitele. Podle Ryglové (2009) tzv. nekontrolovatelný komunikační nástroj, jednoduše řečeno reference. Ovšem tato ústní reklama můţe v případě negativních zkušeností zákazníků i nepříznivě poškodit image firmy na veřejnosti. Výsledky výzkumu poukazují na skutečnost, ţe v případě spokojenosti šíří zákazník svůj názor mezi 4-5 osob, ovšem v případě nespokojenosti aţ mezi 11 osobami. (Vaštíková, 2008) V České republice je zvykem si nestěţovat nahlas poskytovateli sluţeb, ale o to více nespokojený Čech šíří negativní reference do svého okolí. (Ryglová, 2009) Poskytovatelé sluţeb se nemohou spolehnout jen na ústní reklamu, a proto pouţívají nástroje komunikačního mixu. Jedná se o:


27

 Reklamu – Neosobní placená forma propagace prostřednictvím médií (televize, internetu, časopisů, novin, ve veřejné dopravě či rádiu). Volba média závisí na prostředcích organizace a na segmentu populace, který by měla daná reklama oslovit. Je to nákladná forma propagace firmy a v dnešní době jsou lidé vůči klasické reklamě stále více imunní a odmítaví. Tento jev souvisí s neustále zvětšujícím se objemem reklamy v médiích. (Holloway, 2004)  Podporu podeje (PP) – Chápeme jako činnosti či materiály, které by měly podnítit zákazníky či potenciální zákazníky k nákupu. Řadíme sem vzorky, kupóny, prémie, dárky, předvádění zboţí, ochutnávky, soutěţe a loterie, cenové slevy (např. při včasném zakoupení zájezdu sleva či motivační pobídka ve formě zájezdu pro dítě zdarma) nebo zvýšení hodnoty produktu. To znamená, ţe zákazník za stejnou cenu dostane více. Příkladem je uvítací láhev šampaňského na hotelovém pokoji. (Jakubíková, 2009) Další cíle podpory prodeje: sníţení cykličnosti prodeje, zvýšení prodeje, podněcování zákazníka k zakoupení většího mnoţství, podněcování opětného nákupu, podněcování zákazníků citlivých na cenu. Podpora prodeje má za cíl stimulovat okamţitý prodej, tím se liší od reklamy. (Stanndeven & De Knop, 1999)  Osobní prodej- přesvědčování zákazníků o nákupu produktu „tváří v tvář“. Ústní prezentace můţe být určena jak koncovým zákazníkům, tak i zprostředkovatelům. Zaměřuje se, v porovnání s reklamou, na úzkou skupinu či přímo jednotlivce, ale účinnost je vyšší, lépe sledovatelná a hlavní výhodu spatřujeme v okamţité zpětné vazbě. (Horner, Swarbrooke, 2003) Příkladem je prodej fakultativních výletů na zájezdech. V oblasti cestovního ruchu je osobní prodej klíčovým prvkem komunikačního mixu. Pro firmu je tedy stěţejní dokonalé propracování metody osobního prodeje a hlavně personál, který přichází do kontaktu se zákazníky, musí být dobře vyškolen a motivován.  Public relations12 - Podle Ryglové (2009) je jeho hlavní snahou vytvořit pozitivní vnímání firmy ve společnosti. Rozumíme tím soubor technik a nástrojů, kterými organizace buduje a udrţuje vztahy se svým okolím a veřejností. Jedná se o plánované, dlouhodobé úsilí s velkým důrazem kladeným na zpětnou vazbu. Výhodou je schopnost při relativně nízkých nákladech oslovit širokou veřejnost. Na základě působení lidí pracujících v public relations se mění názory, povědomí, postoj či způsob chování jak uvnitř fir12

Volný překlad „vztahy s veřejností“

28


my, tak i mimo ni. Do této sekce patří i prezentace na veletrzích a výstavách či sponzorství. Speciální formou komunikace pro oblast cestovního ruchu jsou katalogy, které obvykle popisují rozsah nabízených sluţeb. U významných subjektů (CK, CA) cestovního ruchu jsou katalogy hlavní investicí v oblasti propagace a komunikace. Je nutné dbát na správné umístění, protoţe i výborný katalog nemá ţádnou účinnost, nedostane-li se ke správným lidem. (Swarbrooke, Horner, 1999) Další zajímavou a velice specifickou formou propagace v oblasti cestovního ruchu jsou pohlednice, kalendáře, které svým vizuálním zpracováním mohou přilákat nové klienty a přitom jsou šířeny nenásilnou formou mezi lidmi. (Horner, Swarbrooke, 2003) Ryglová (2009) uvádí: „Příběh prodává. Čím silnější příběh, tím silnější emoce.“ V poslední době roste náročnost spotřebitelů jak na rozsah sluţeb, tak na jejich kvalitu. Tento trend je vidět v celospolečenských změnách, svět se stále více sjednocuje – globalizuje. Podporu toho trendu zahrnuje i existence nových technologií (internet, e-mail, mobilní telefony apod.). Praktikují se stále dokonalejší sledovací techniky, které zde budou pouze vyjmenovány13: direct marketing, internetová komunikace, Event marketing. Guerilla marketing14(Jakubíková, 2009)

Distribuce Spotřebitelé mohou být zainteresováni v produktu, jsou ochotni platit poţadovanou cenu, ale produkt pro ně musí být dostupný, aby jej mohli zakoupit. U distribuce sluţeb je spotřebitel přemístěn ke sluţbě, zatímco u distribuce zboţí je produkt dopravován ke spotřebiteli. (Horner, Swarbrooke, 2003) V době nákupu (rezervace) spotřebitel nemůţe sluţbu vidět či si ji vyzkoušet. Rozhoduje se na základě informací poskytnutých dodavateli. Poskytovatelé sluţeb tedy nenabízí jen samotný produkt, ale i informace o ceně, kvantitě (počet pokojů), času (odlety, čas vyplutí trajektu), kvalitě (úroveň hotelu), doplňkové informace (jednolůţkový pokoj, podmínky nákupu, vybavení pokoje, plánované zastávky na cestě). Při distribuci je tedy důleţité dopravit tyto informace k zákazníkovi. (Seaton, Bennett, 1996)

13

V rámci práce není prostor k podrobnému popisu těchto druhů propagace.

14

Nutno uvézt, ţe některé metody Guirella marketingu nejsou zcela legální.


29

Distribuce sluţeb v cestovním ruchu, stejně jako v jiných odvětvích, pouţívá dvě cesty:  Přímou od producenta k zákazníkovi  Nepřímou přes jednoho či více zprostředkovatelů Organizace mohou vyuţívat jak jednu z moţností, tak i jejich kombinaci. Zpravidla tuzemští producenti (malé hotely, penziony atd.) prodávají své produkty přímo, zatímco zahraniční produkty se nabízí prostřednictvím cestovních agentur, tedy nepřímo. (Vaštíková, 2008) Pokrokem na poli nepřímé distribuce jsou počítačové rezervační systémy (CRS) a globální distribuční systémy (GDS). Tyto kanály v dnešní době poskytují přístup k nejobsáhlejší nabídce produktů po celém světě. Nejpřednější distribuční systémy jsou SABRE, WORLDSPAN, GALILEO, AMADEUS. (Horner, Swarbroke, 2003) 3.2.4

Rozšířený marketingový mix

4 základní prvky MM bývají rozšířeny o další P, jejich počet i interpretace se u různých autorů liší. Tab. 2

Rozšířený MM pro sektor sluţeb podle Morrisona (8P) a Middletona (7P)

Morrison        

Product Price Promotion Place People Partnership Partnership Programing

Middleton       

Product Price Place Promotion People Physical Evidence Process

Oba autoři uvádí jako pátý prvek MM lidský faktor a shodují se, ţe ten je velmi důleţitý pro úspěch firmy v tomto odvětví. Physical Evidence je podle Middletona (1995) hmotná část sluţby, tedy proces zahrnující vzájemné působení vztahů vznikajících při poskytnutí sluţby (doplnění sloţky Lidé). Podle autorů A.V Seatona a M.M Bennetta (1996) jsou tyto rozšiřující prvky MM jen detailnějším zkoumáním základního prvku Product.

30


Přikláním se k rozšíření 4P na 8P podle Morrisona,(1995) a to: Package15 – Tvorba a nabídka komplexního balíku sluţeb. Způsob jakým je spojeno více produktů do jednoho komplexního celku, pro příklad uvedeme zájezdy all inclusive. Spojení těchto prvků v jeden komplexní produkt je pro zákazníka levnější neţ vyuţití jednotlivých prvků odděleně. Zjednodušuje klientovi zajištění dovolené, ale také je to nástroj k odbytu hůře prodejných sluţeb. „Zamlţuje “ kalkulaci ceny a zákazník ztrácí povědomí o ceně jednotlivých komponent. Moţnost „šití na míru“ zákazníkovi, coţ je rozdíl oproti hromadným zájezdům. (Jakubíková, 2009) Výhody balíčků pro poskytovatele sluţeb (Vaštíková, 2008):  Rovnoměrnější vyuţití kapacit v sezóně,  zvýšení odběru sluţby mimo sezónu,  navýšení odbytu sluţby, o kterou není velký zájem (špatná dostupnost, vysoká cena, malá známost atd.),  vytvoření nabídky pro různé trţní segmenty,  zvyšování standardu sluţeb,  podpora spolupráce mezi poskytovateli. People- Lidé Podle Ryglové (2009) tvoří lidé základní sloţku ovlivňující kvalitu sluţeb. Stěţejní je výběr zaměstnanců, a to jak ovlivňovatelů (management firmy), kteří vytvářejí strategické plány pro vývoj organizace, tak zaměstnanců v 1. linii (tedy těch, co přichází do styku se zákazníkem). Úspěch ovšem závisí i na vhodném výběru zákazníků, protoţe ti se navzájem ovlivňují a nevhodný zákazník můţe způsobit konflikty a odradit jiné klienty. Třetí působení lidí je formou referenčního trhu- prezentace zákazníky, jejich rodinami a přáteli. Ti se ústní reklamou podílí na vytváření image nejen poskytované sluţby, ale i celé organizace. (Ryglová, 2009) Partnership – Partnerství Jak jiţ bylo řečeno v destinaci cestovního ruchu se všichni poskytovatelé sluţeb navzájem ovlivňují a chtějí-li vytvořit dobrou image destinace musí spolupracovat. Jedná se například o spolupráci dopravců, hoteliérů, touroperátorů, pořadatelů sportovních či kulturních akcí. (Morrison, 1995) 15

Hlavní cíl této práce je vytvoření balíčku golfové turistiky pro region Jiţní Morava


31

Malí podnikatelé mají větší šanci obstát mezi silnou konkurencí, vyuţívají-li společné zdroje s ostatními drobnými podnikateli. Konkurence je v tomto odvětví mnohdy zbytečná (zvyšuje náklady), coţ zatím v České republice do značné míry nebylo pochopeno. Zájmem všech by mělo být přilákání více návštěvníků a budování dobré image destinace. Formují se i občanská sdruţení či profesní organizace (AHR ČR16, ACCKA17), která mají právní subjektivitu a lépe zastupují zájmy členských subjektů. Trendy podle Ryglové (2009): 1.

Budování meziregionálních partnerství

2.

Budování sofistikované infrastruktury

3.

Koncentrace zdrojů

4.

Spolupráce širokého spektra podnikatelů z různých oborů

5.

Podpora z EU a účinná lobby

Programming – Programování Technika těsně napojená na Packing - Balíčky. Zahrnuje postupy, úkoly, rozvrhy, mechanismy a činnosti, pomocí kterých je sluţba poskytována spotřebiteli. Typický nástroj kvalitního destinačního managementu. (Swarbrooke, Horner, 1999). Cílem je rovnoměrnější návštěvnost místa, a tím sniţování sezónnosti. Příkladem je pořádání různých sportovních či kulturních akcí (Praţské jaro, vánoční trhy).

3.3 Golf 3.3.1

Zrození hry gentlemanů

Golf se začal hrát před více neţ 500 lety. Kolébka tohoto sportu je Skotsko, ten se zde stal velice populárním. Zajímavostí ovšem je, ţe tamní panovník byl zpočátku proti golfu a dokonce jej zakázal hrát. Měl pocit, ţe golf příliš rozptyluje lid, který by měl raději trávit čas tréninkem lukostřelby. (Seltzer, 2007). Golf v průběhu doby procházel vývojem jak v přístupu hráčů, tak přijetím ve společnosti. Také se měnila pravidla. V 19. Století nebyla pravidla golfu tak shovívavá, jako jsou nyní. Například se téměř v ţádném případě hráč nemohl dotknout svého míčku. Jediný případ, kdy bylo povoleno zvednout míček, bylo na greenu18 v případě, ţe se dotýkal protihráčova míčku a jen po ţádosti protiAsociace hotelů a restaurací v ČR Asociace českých cestovních kanceláří a agentur 18 nejníţe střiţená travnatá plocha kolem jamky 16 17

32


hráče. Jinak bylo pravidlem: „Hraješ z místa, kam jsi odpálil“. Dnes jiţ existuje mnoho výjimek a úprav pravidel. (Seltzer, 2007) 3.3.2

Golf více než jen hra: důsledky golfové turistiky

Golf je vysoce populární sport. Ve světovém měřítku miliony lidí tráví volný čas hraním golfu. Profesionální golf umoţňuje hrstce nejtalentovanějších vydělávat astronomické částky peněz. Nejenom z výher na turnajích, ale také díky propojeným marketingovým příleţitostem, které se hráčům na špičce tohoto sportu nabízejí (sponzoři, reklamy – Tiger Woods- Gillette, product placement ). V podobném duchu funguje golfová turistika jako uznávaná část sportovní sekce trhu cestovního ruchu v zemích jako je Španělsko, Portugalsko, Bahamy, Dubaj, Singapur, Thajsko a další země s dobře zajištěnou golfovou základnou. Navzdory jasnému ekonomickému prospěchu, který destinace díky popularitě golfu získávají, se objevují i pochyby. Ty poukazují na rozpory spojené s výstavbou luxusních golfových hřišť, zejména v méně rozvinutých zemích světa. (Stanndeven & de Knop, 1999) Golfová turistika je výklenkovým trhem cestovního ruchu. Jedná se ovšem o velmi zajímavou část trhu, jejíţ důleţitost dokládá existence speciální obchodní organizace International Association of Golf Tour Operators (IAGTO, 2002). Tato organizace reprezentuje představy těch, kteří propagují golfovou turistiku. Zájem o golfové pobyty vyplývá z mnoha nezávislých skutečností. Například globální propagace golfu, jakoţto sportu, prostřednictvím médií napomáhá udrţovat jeho výsadní pozici mezi volnočasovými aktivitami. Počet lidí hrající golf v západních zemích se stále navyšuje, zvláště potom v Japonsku. (Stanndeven & de Knop, 1999). Thajsko například pouţilo v roce 1993 heslo „Navštiv thajský golf“. Během tohoto roku golfisté, kteří přijeli do Thajska, Laosu nebo Kambodţi hrát golf, byli osvobozeni od nepříjemností z imigračními formalitami (New Frontiers, 2002). (Stanndeven & de Knop, 1999) Destinace jako Seychelly mohou prodluţovat turistickou sezónu díky atraktivnímu počasí nabízející golfistům příjemnou hru, i v době, kdy počasí v jejich zemích hru neumoţňuje. (Holloway,2004) Proto je golf chápán nejen jako hra, ale také jako váţený byznys. Hlavní golfově-turistický trh zahrnuje golfisty ze Severní Ameriky, Japonska a Velké Británie.

Analytická část

33

4 Analytická část 4.1 Odlišná chápání cestovního ruchu v rámci Evropy Zřetelný rozdíl existuje mezi severní a jiţní Evropou. Přičemţ státy severní Evropy jsou více hospodářsky rozvinuté, proto je v těchto zemích volný čas charakterizován za velmi důleţitou sloţku lidského ţivota s dlouhou historií. Ve většině těchto zemí je cestovní ruch povaţován za aktivitu prováděnou mimo vlastní zemi. Hodně „seveřanů“ vyjíţdí právě na jih Evropy za sluncem nebo do jiných zemí hledat nové záţitky. Proto místní cestovní kanceláře a agentury organizují a usnadňují cesty do zahraničí (tedy převáţně vysílací organizace).(Horner, Swarbrooke, 2003) Naopak jiţní státy povaţujeme za méně hospodářsky rozvinuté. Tyto země disponují omezenějším zdrojem volných příjmů, které jsou nezbytné pro utrácení za cestování. Tato skutečnost do jisté míry ovlivňuje pohled těchto národů na cestovní ruch, volný čas a ubytovací a stravovací sluţby. Země jiţní Evropy jiţ od 60. let XX. století turisty převáţně hostí, neţ by je generovaly. Sluţby cestovního ruchu jsou v těchto destinacích vnímány především jako snaha o uspokojení potřeb a přání zahraničních turistů. Často právě toto odvětví se významně podílí na národní ekonomice. V těchto zemí je tedy cestovní ruch chápán jako součást ubytovacích a stravovacích sluţeb, nikoliv jako samostatné odvětví. Proto na jihu Evropy cestovní kanceláře nefungují jako zprostředkovatelé cest do zahraničí, naopak vystupují jako přijímací organizace. Cestovní ruch však existuje v jiţní Evropě ve formě agentur, které jsou zaměřené na určité domácí destinace, kde organizují výlety či půjčení aut. (Swarbrooke, Horner, 1999) Další rozdíly jsou patrné i mezi západní a východní Evropou, kdy chápání a rozvoj cestovního ruchu i trávení volného času bylo do značné míry v minulosti ovlivněno politickým reţimem. Země východní Evropy potřebují cizí oběţivo a hospodářský růst a cestovní ruch vidí jako ideální cestu k získání obojího. Proto jsou návštěvy zahraničních turistů ţádoucí a velmi podporované. Politické změny také nutily státy východní a střední Evropy přehodnotit přístup k cestovnímu ruchu. Státní monopoly byly nahrazeny trţním hospodářstvím a soukromý sektor vytváří konkurenční prostředí. V těchto zemích je nedostatečná kapacita či kvalita ubytovacích a stravovacích sluţeb i doplňkových aktivit. Často se objevuje nízká kvalita sluţeb, a proto se zde vynakládá značné úsilí pro její zlepšení. Hlavní snahou je zkvalitnění péče o zákazníka, čehoţ lze dosáhnout nejen zkvalitněním materiální základny, ale i vzděláním lidí, jeţ se v tomto oboru angaţují. Lidský faktor je v oblasti cestovního ruchu klíčovým. (Holloway, 2003)

34

Analytická část

Tento pohled je samozřejmě velmi zjednodušený a je nutno si uvědomit, ţe situace se v průběhu doby mění, zvláště u tak mladého odvětví jakým je cestovní ruch. Především v době, kdy lidé povaţují trávení volného času za stále větší prioritu. Je potřeba brát v úvahu i fakt, ţe země jiţní Evropy neprodukují mnoho turistů vyráţejících za hranice vlastní země, ale disponují silnou základnou domácích turistů, kteří tráví svůj volný čas ve vlastní zemi. V těchto státech průmysl cestovního ruchu musí pokrývat potřeby jak zahraničních tak domácích návštěvníků. Často zde cestovní ruch a prostředky z něj získané značně vylepšují hodnotu národního HDP a některé lokality jsou na cestovním ruchu přímo existenčně závislé (např. malé ostrovy v Řecku, které se mimo sezónu téměř zcela vylidní). (Horner, Swarbrooke, 2003) Také země západní Evropy jako je Velká Británie mají významné trhy domácího cestovního ruchu. Kromě městského cestovního ruchu, kde v čele oblíbenosti stojí Londýn, je především ve Skotsku hojně rozšířená právě golfová turistika. (Seaton, Bennett, 2004)

4.2 Sociální a technologické prostředí cestovního ruchu Sociální a technologické faktory jsem vybrala pro jejich přímé a jasné ovlivnění tvorby produktu cestovního ruchu „Golfové pobyty“, ekonomické a politické faktory sice také popisují vnější prostředí a týkají se také oboru cestovního ruchu, ale nepovaţovala jsem je za stěţejní (v rámci ČR a pro účel práce), jsou tedy popsány v přílohách. Sociální a technologické faktory jsou popsány v rámci evropského rozvoje změn a trendů. Sociální faktory Jsou v dnešní době silnou skupinou jevů, ovlivňující trh cestovního ruchu. Mezi ně patří podle Zelenky (2004) a Seatona s Bennettem, (2004):  Zvětšení cílových trţních segmentů (pro oblast cestovního ruchu) díky demografickým změnám (stárnutí populace, růst počtu neúplných rodin)  Vyšší informovanost spotřebitelů o problémech (ţivotní prostředí, etické normy, lidské zdraví, kriminalita, přetíţenost destinací) od médií ovlivňuje jejich nákupní rozhodování.  Důsledkem stále větší diverzifikace populací je rozpad masových trhů na dílčí trhy- nové produkty a strategie propagace.  Vysoká internacionalizace vzdělání napříč Evropou bude učit zákazníky vnímat sami sebe za „Evropany“. Tím se vytvoří nový silný segment pro organizace usilující o expanzi na zahraniční trhy.

Analytická část

35

 Ţeny budou vystupovat na trhu cestovního ruchu jako stále významnější zákazníci, zvláště pak na sluţebních cestách.  Katalogy cestovních kanceláří se mohou čím dál více podobat časopisům návrhářů ţivotního stylu. Nový trend myšlení lidí převzatý od výrobců aut či alkoholických nápojů. Technologické faktory Technika se vyvíjí zběsilým tempem a v nadcházejících letech je snad nejvýznamnějším faktorem vytvářející prostředí pro sektor cestovního ruchu, sluţeb a vyuţití volného času Podle Zelenky (2004) nejvíce odvětví cestovního ruchu ovlivňují tyto technologické faktory:  Technologické inovace budou určovat podobu nových produktů jako je virtuální realita. Např. „chytré“ karty mohou sníţit náklady a tedy i výslednou cenu produktu (př. odpadne nutnost tisku letenky).  Přímý marketing poroste díky inovacím v oblasti komunikace. Tím dojde opět ke sníţení nákladů za vyplácení provizí zprostředkovatelům.  Katalogy a broţury budou nahrazeny elektronickými médii a to změní techniku propagace.  Význam existence globálních distribučních systémů: Sabre, Galiloe, Worldspan, Apollo, Amadues  Změna způsobu prezentace z tištěných katalogů převáţně na elektronická média.

4.3 Jižní Morava - vymezení a současná situace v oblasti CR Turistický region Jiţní Morava byl definován agenturou CzechTourism19 a liší se od územně-správní jednotky Jihomoravského kraje20 (Slovácko zasahuje i do Zlínského kraje) a zahrnuje 5 oblastí: Brno a okolí, Pálavu a Lednicko-Valtický areál, Moravský kras a okolí, Slovácko, Znojmo a Podyjí. Průzkum CzechTourismu (Výzkum příjezdové golfové turistiky, 2008) ukazuje, ţe jiţní Moravu nejvíce navštěvují turisté ze Slovenska (23 %), Německa (14 %), Rakouska (13 %), Holandska (9 %), Polska (7 %), USA (6 %) a Velké Británie (5 %). Nejčastěji tito turisté přijíţdějí za poznáním (42 %), relaxací (19 %) Česká centrála cestovního ruchu. Je státní příspěvkovou organizací Ministerstva pro místní rozvoj České republiky 20 Turistický region lépe propojí atraktivity cestovního ruchu 19

36

Analytická část

a turistikou a sportem (17 %). Jihomoravský kraj je výrazně častěji navštěvován zahraničními turisty neţ průměr celé České republiky, ale návštěvníci zde utrácejí méně (1 545 Kč na osobu/den, rozdíl činí 384 Kč) neţ je průměr pro ČR. Tito turisté v regionu přenocují v průměru 5,4krát, coţ je víc neţ hodnota pro celou Českou republiku (4,5krát). Jihomoravský kraj je po Praze druhým nejvyhledávanějším místem, do Brna zamíří 2/3 návštěvníků. Další vyhledávané lokality jsou potom Znojmo, Mikulov, Břeclav a Lednice. (Stem Mark. Příjezdový cestovní ruch v Jihomoravském kraji, 2008) 4.3.1

Gastronomie

Projekt „Stezky Dědictví“ si klade za cíl zprostředkovat domácím i zahraničním návštěvníkům ty nejlepší záţitky z naší regionální gastronomie, to nejlepší z českého a moravského gastronomického dědictví. V rámci Jiţní Moravy bylo vybráno 35 restauračních zařízení splňujících kritéria tohoto projektu (převáţně jiţně a jihovýchodně od Brna). Kaţdý z vybraných podniků nabízí právě regionální pokrmy a zákazník má moţnost okusit místní suroviny. Dále byl v rámci projektu „Stezky Dědictví“ vydán průvodce dobrými restauracemi, který si kaţdý můţe stáhnout (ve formátu PDF) na internetových stránkách: www.stezky-dedictvi.cz . Broţura je jasná a jednoduchá, na kaţdé straně je prezentovaná restaurace s GPS souřadnicemi, označením na mapě, uvedením specialit podniku a nabízenými sluţbami. Projekt je podporován nejen významnými českými šéfkuchaři, ale také centrálou cestovního ruchu Jiţní Moravy či ROP Jihovýchod. (Stezky dědictví, 2010) 4.3.2

Ubytovací služby

Na území Jiţní Moravy je dostatečná kapacita ubytovacích zařízení. Problém spočívá především v kvalitě poskytovaných sluţeb, nedostatečném jazykovém vybavení personálu, nevhodné otevírací době zařízení nebo v nedostatku doplňkových sluţeb. Celková vybavenost ubytovacími zařízeními a jejich druhová struktura je v regionu v rámci ČR odpovídající. Golfový turista na svém pobytu očekává více neţ jen standardní sluţby a vybavení. Důleţitou sloţkou je i přístup a ochota personálu. Právě tento prvek sluţby dotváří finální dojem a spokojenost zákazníka. V evidenci Centrály cestovního ruchu - Jiţní Moravy je zapsáno 280 hotelů a 574 penzionů k roku 2011. (Turistická oblast jiţní Moravy - Jiţní Morava, 2010)

Analytická část Tab. 3 2010

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

37

Vývoj počtu ubytovacích zařízení vyšší třídy v regionu Jiţní Morava v období 2004-

Celkem Hotely ***** Hotely **** Hotely *** Pensiony 319 323 321 336 359 356 366

1 1 1 1 1

22 23 23 23 25 29 31

103 104 109 116 137 139 143

194 196 188 196 196 187 191

Zdroj: ČSÚ, 2011 Kapacita hromadných ubytovacích zařízení v turistických regionech, 2011

Obr. 2

Jiţní Morava a její turistické oblasti21

4.3.3

Atraktivity cestovního ruchu v rámci Jižní Moravy

Jiţní Morava se nachází v jihovýchodní části České republiky. Pomyslnou hranici vymezuje ze západu Vysočina (Českomoravská vrchovina) na východě Bílé Karpaty a jih obtéká řeka Dyje, oddělující Jiţní Moravu od Rakouska. Díky úrodným úvalům kolem řek patří tato lokalita k místům s nejstarší historií u nás. Bohatou historii Jiţní Moravy dokládá hojný počet památek z nejrůznějších období vývoje člověka od pravěku po novodobou architekturu. Z oblasti cestovního ruchu v rámci Jiţní Moravy jsem vybrala atraktivity cestovního ruchu, které shledávám zajímavými pro tvorbu komplexních balíčků golfové turistiky. Vybrané turistické cíle i oblasti jsou podrobně popsány

21

Zdroj: Centrála cestovního ruchu Jiţní Moravy

38

Analytická část

v Přílohách. Cílem je zvýšení návštěvnosti a atraktivnosti celého regionu Jiţní Moravy. (Vítejte v České republice, 2009) Brno a okolí – kraj mnoha tváří Území na Obr. 2 zvýrazněné červenou barvou. Zahrnuje hlavní město Moravy Brno (380 tis. obyvatel), které je známým českým univerzitním centrem. Právě velká koncentrace vysokoškolských studentů (i mezinárodních) způsobuje přechodné přetíţení městské kapacity (např. hromadné dopravy). Brno je městem veletrhů celé střední Evropy a jeho chloubou je Masarykův závodní okruh, který kaţdoročně hostí Grand Prix České Republiky silničních motocyklů. Zcela jedinečná je přehlídka ohňostrojů Ignis Brunensis. Oblast Brna a okolí spojuje komfort a moţnosti velkého města s rozmanitými krásami přilehlého okolí.(Turistická oblast jiţní Moravy, 2010) Pálava a Lednicko-Valtický areál – chlouba Jižní Moravy Na Obr. 2 vyznačen oranţovou barvou. Kraj luţních lesů a vinic má bohatou historii, mnoho stavebních památek (UNESCO) a rozmanité přírodní krásy. (Turistická oblast jiţní Moravy, 2010) Moravský Kras a okolí – kraj přírodních krás Na Obr. 2 znázorněná ţluto-hnědou barvou (severně od Brna). Jedná se o jednu z nejčistších oblastí na našem území s více neţ tisícovkou jeskyní. Prostředí ideální nejen k objevování podzemních krasových jevů, ale také k jízdě na koni, cykloturistice pro zdatnější či horolezectví. (Kovář, 1997) (Turistická oblast jiţní Moravy, 2010) Slovácko – kraj bohatý na folklór Na Obr. 2 značeno modrou barvou (jediná oblast překračující hranice Jihomoravského kraje). (Turistická oblast jiţní Moravy, 2010) Oblast proslavená folklórem, vínem a tradičními řemesly. Znojemsko a Podyjí – kraj vína Na Obr. 2 vyznačeno zelenou barvou.

Analytická část

39

4.4 Analýza golfového trhu v celosvětovém měřítku Analýza trhu vlastní interpretací výsledků výzkumu v mezinárodním měřítku (Visit Scotland22, Golf Summary of the World Golf tourism market, Prosinec 2006). Golf je celosvětově velmi populární sport, dokazuje to počet registrovaných golfistů, kterých je zhruba 56 milionů. Ti mohou vyuţívat více neţ 32 tisíc golfových hřiští po celém světě (AsiaGolf; Markciwk; 2002) IAGTO (IAGTO, 1997-2011) uvádí, ţe v golfové turistice se ročně protočí 10 miliard £ (to je pro porovnání více neţ je roční zisk vedoucích světových bank). Přesto ţe je golf velmi populární, existuje stále velký potenciál rozšiřování základny golfistů, protoţe pouze 1 % populace planety hraje v současné době golf (pro srovnání se světovým ukazatelem v USA hraje golf 10% populace). Optimistický je i vývoj pořádaných profesionálních golfových akcí, které se konají ve stále rozmanitějších oblastech (od St. Andrews ve Skotsku aţ po Šanghaj).

2% 1%

12% Severní Amerika Asie

3%

Oceánie Jižní Amerika

24%

Jižní Afrika

58%

Obr. 3

Evropa

Rozloţení golfistů v rámci světa. Zdroj: (Visit Scolnad, 2006)23

Největší golfový trh produkuje USA, kde se nachází přes 16 000 golfových hřišť (50% z celkového počtu) a je tu základna golfistů čítající více neţ 27 milionů hráčů.

22 23

Protoţe výzkum je z roku 2006, čísla nejsou zcela aktuální. Zdroj informací:Golf Digest, (Visit Scotalnd, 2006)Provedení: Vlastní tvorba

40

Analytická část

Evropa je druhým nejvíce rozvinutým trhem s 8 miliony golfistů24. Přesto má stále potenciál růstu golfové základny hráčů. Přičemţ nejvíce golfistů produkuje Velká Británie, Švédsko, Francie a Německo. Ve Velké Británii ze 4 milionů hráčů je pouze 30 % registrováno. Registrovaní hráči jsou zajímavým segmentem pro trh golfové turistiky, protoţe při propagaci víme přesně, koho oslovujeme. Právě tito lidé nejvíce vyjíţdí na golfové pobyty. Z toho tedy plyne, ţe kampaně mohou být přesně cílené, coţ sniţuje náklady. Ve Skandinávii je golf dobře rozvinutý, ale zbylá část Evropy vykazuje smíšený pohled, v některých zemích je golfová populace na nule. Golf má své čestné místo také v Německu, zde je ale často vnímán stále ještě za sport elity. V současnosti v této zemi stojí golf na 15. příčce nejpopulárnějších sportů a jeho obliba roste (aţ o 6 % ročně). Tento fakt činí z golfu sport, který v Německu nejrychleji získává na popularitě. Na základě výzkumu (R&A, 2005) bylo vypozorováno, ţe se evropská základna hráčů kaţdým rokem rozroste o 7 %. Kdyby tento vývoj pokračoval, v roce 2015 by Evropa čítala 2,4 milionu registrovaných hráčů. Také roste počet neregistrovaných hráčů, coţ je dobrým znamením pro budoucnost golfové turistiky. Dalším pozitivním jevem v Evropě je také budování nových golfových areálů. V roce 2006 byl celkový počet evropských hřišť 6 229, přičemţ se odhaduje nárůst do roku 2015 na 7 639. (v Evropě se kaţdé 2 týdny začínají stavět 3 nová hřiště). Zde uvádím rozbor chování a očekávání 4 evropských, výše zmíněných zemí. (VB, Švédsko, Francie, Německo). Hráči z těchto zemí tvoří hlavní segment pro evropský trh golfové turistiky. Všechny výše zmíněné národy preferují hru ve vlastní zemi. Nejmarkantnější je tento jev ve Francii, coţ jsem pozorovala i při vlastním marketingovém šetření provedeném na francouzském hřišti v Savojsku - Golf Club Aix-LesBains. Francouzi jsou národem nejvíce usedlým, co se cestování za golfem týče. Drţí se evropských destinací, na mimoevropských hřištích je prezentace francouzských hráčů velmi nízká. Osobně si myslím, ţe je to dáno povahou a přístupem Francouzů, kteří jsou velice hrdí na svůj jazyk a odmítají mluvit jiným světovým jazykem. Tato situace se začíná pomalu měnit a nová vzdělaná část mladé generace jiţ vystupuje vstřícněji. Golfisté ve Francii, kde je tato hra pořád povaţována za hru vyšších sociálních vrstev mi odhalili, ţe i kdyţ golf hrají převáţně starší lidé, jsou to lidé vzdělaní a otevření. Jiné světové jazyky neviděli jako ab24

Z těchto 8 milionů jsou 4 miliony registrovanými hráči klubů

Analytická část

41

solutní překáţku v návštěvě golfové destinace v cizině, ale přednost dávali francouzsky mluvícím destinacím (Reunion, Magreb). Tuto moji domněnku, podloţenou osobními zkušenostmi, potvrzuje i výzkum SMS Golf Holidays (Visit Scotland, 2006), který uvádí nejvyšší návštěvnost mimo Francii v Maroku (úřední jazyk- francouzština). Výčet těchto mimoevropských destinací navštěvovaný francouzskými hráči není příliš rozmanitý (Maroko, Egypt, Karibik, USA). Naopak golfisté z Německa cestují hojně za golfem do exotičtějších destinací, jakými jsou: Mauricius, Malajsie. Thajsko, Karibik, Jiţní Afrika a další. Tak Evropě vzdálenou destinaci jakou je Austrálie navštívilo největší procento golfistů z Británie (i tak pouze 0,6 %), následováni hráči z Německa (0,5 %). Britové mají velmi silný domácí trh (Anglie, Skotsko, Wales), coţ není překvapivé, protoţe Skotsko je kolébkou golfu a tento sport má v těchto zemích dlouhou tradici. Hraní golfu v exotických zemích je u Britů ojedinělé. Švédové se nám jeví ovšem ještě více rezervovaní neţ předešlé národy, domácí trh dramaticky dominuje a návštěvnost ostatních zemí, kromě Španělska a Portugalska je téměř zanedbatelná (v tab. 3 je uveden výčet všech málo navštěvovaných destinací, ovšem jejich podíl je pod 1%, tedy mnohem niţší neţ u ostatních zemí). Švédští hráči často podnikají krátké výlety do sousedního Dánska.

42 Tab. 4

Hráči

Francie

Německo

Analytická část Preference golfových destinací hráčů stěţejních evropských golfových národů

Dominance domácího trhu

Ano 47,7 %

Ne 19 % (2.místo)

Preferované Další země (bez navštěvované domácího země trhu)

Nízká návštěvnost

Maroko- 19,3 % Tunisko- 7,3 %

Dánsko, Egypt,Dubaj, Itálie, Irsko, Rakousko, Skotsko, USA, Jiţní Afrika, Švédsko, Švýcarsko,

Španělsko21,9 % (1. místo)

Švédsko

Ano 41,3 %

Španělsko 15,4 %, Tunisko 7,2 %, Portugalsko6,9 %

Velká Británie

Ano Anglie 26,5 %, Skotsko 11,7%, Wales 3,2 %

Španělsko 21,2 %, Portugalsko 13,1 %,

Karibik, Španělsko, Portugalsko

USA, Tunisko, Thajsko, Karibik, Portugalsko, Itálie, Egypt, Turecko, Francie,

Irsko, Francie, USA

Austrálie, Malajsie, Mauricius, Kanada, Dubaj, Anglie, Dánsko, Maroko, Švédsko, Švýcarsko, Jiţní Afrika, Irsko Austrálie, Malajsie, Anglie, Švýcarsko, Jiţní Afrika, Irsko, Karibik, Německo, Francie, Turecko, Egypt, USA Švédsko, Jiţní Afrika, Itálie, Turecko, Tunisko, Thajsko, Německo, Dubaj, Austrálie

Krátké výlety

Rak-10,5 %

Dán - 5,3 %

Zdroj informací: SMS Golf Holidays 2005, Tvorba: Vlastní zpracování

Asijský trh je odhadován k roku 2006 na 17-18 milionu hráčů. Z toho 13 milionů golfistů hraje v Japonsku, tedy kaţdý desátý Japonec. V Japonsku se nachází 2 200 hřišť. Problémem zde je vysoká cena pozemků a tím pádem jejich

Analytická část

43

nedostatek. Proto jsou velmi populární a rozšířené driving range25 (cvičné odpalovací plochy) Zbývající 3 miliony hráčů jsou rozptýleny mezi Austrálii, Nový Zéland a Jiţní Afriku.

4.5 Golf v České republice 4.5.1

Vývoj golfu na našem území

Golf má v naší zemi poměrně dlouhou historii. Jiţ na počátku 20. století zakládá král Edvard VII. první golfové hřiště v Mariánských lázních, kde se golf uchytil díky bohaté a slavné klientele navštěvující západočeské lázně. V průběhu meziválečné doby se stal golf součástí lázeňského ţivota. Po válce s příchodem komunistů ovšem nastaly těţké časy, protoţe golf nezapadal do nové státní politiky. Některá hřiště byla dokonce přetvořena na zemědělskou půdu. (Golf Show, 2008). Po pádu komunistického reţimu došlo k uvolnění poměrů a golf se stal od 90. let středem pozornosti mnoha lidí. Začaly vznikat golfové spolky a organizace a objevili se první profesionální hráči. Od této doby zaţívá Česká republika velký golfový boom. Golf se stal velmi rychle se rozvíjejícím sportem. Členská základna stoupá kaţdým rokem. Po roce 2004 přibývá 6000 registrovaných hráčů ročně a tato čísla se netýkají pouze produktivní generace. Velký zájem o golf je i mezi dětmi a mládeţí (děti do 15 let tvoří min. 1/4 aktivní členské základny České golfové federace). Posledním uvedeným číslem ČGF je 50 386 hráčů v České republice pro rok 2010. Rozvoj golfu v naší zemi je světovými výzkumnými institucemi povaţován za jeden z nejdynamičtějších v Evropě (CzechTourism,2005-2011). Stejný vývoj zaznamenávají golfová hřiště. V současnosti se v ČR nachází 85 normovaných golfových resortů a 4 veřejná hřiště.

25

10 000 driving range

44

Analytická část

Tab. 5

Vývoj českého golfu- počty registrovaných hráčů a normovaných hřišť

Rok 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002

Počet hráčů 4 159 4 582 5 461 7 124 8 589 10 003 12 928

Počet hřišť 12 13 15 19 23 34 39

Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Počet hráčů 16 023 19 240 23 366 28 726 35 369 41 393 46 331

Počet hřišť 44 55 60 68 74 78 82

Zdroj: Golf Show 2008, Vlastní zpracování

4.5.2

Golfové areály Jižní Moravy

Region Jiţní Moravy nabízí jen 8 golfových areálů a v tomto směru má značné rezervy. Tři golfová hřiště se nacházejí v Brně či jeho blízkém okolí a čtvrté 50 km od Brna. Zbývající areály nalezneme na východ (jihovýchod) od Brna do vzdálenosti 100 km (přístup po dálnici). Jediné hřiště (Telč) na západ od Brna je v golfovém průvodci CzechTourismu započítáno do Jiţní Moravy i kdyţ do něj územně nespadá. 1.

Brno- Kaskáda: 27 jamek

2.

Kořenec u Boskovic: 18 jamek

3.

Slavkov u Brna: 18 jamek

4.

Telč: 18 jamek

5.

Brno- Automotodrom: 9 jamek

6.

Kostelec u Zlína: 9 jamek

7.

Ostroţská Nová Ves – Jezera: 9 jamek

8.

Slušovice: 9 jamkové hřiště postavené na dostihové dráze. Je tedy zcela rovinaté a malé a v této práci nebude dále rozebíráno.

Pro potřeby této práce bude uvedeno i hřiště zařazené do Severní Moravy: 9.

Olomouc – Dolany (18 jamek)

Další uvedené hřiště není na území našeho státu. Zařazením tohoto hřiště do nabídky dosáhneme zatraktivnění golfových pobytů. Rozšíření hry golfu při jednom pobytu i do dalšího státu, který je dobře dostupný, se jeví výhodně nejen pro jiní Moravu, ale také pro budování dobrých partnerských vztahů s Rakous-

Analytická část

45

kem, ze kterých mohou čerpat obě destinace (vzájemná propagace, spolupráce, společné balíčky, vytvoření virtuálních golfových klubů, zvýhodňující členy atd.) 10.

Poysdofr – 18 jamek – Rakousko

A další moţností by bylo rozšíření nabídky i na Black and White resort v bezprostřední blízkosti Bratislavy – Slovensko ( v této práci ovšem nebude rozpracováno). V oblasti cestovního ruchu mohou ze spolupráce benefitovat všechny zapojené strany. Pro další vyuţití v této práci budou uvaţována pouze 3 pouze cvičná (doplňková, méně náročná) hřiště: Brno- Automotordom, Kostelec u Zlína, Ostroţská Nová Ves. Za hlavní hráčská hřiště budou povaţována: Brno – Kaskáda, Slavkov u Brna, Kořenec, Telč, Dolany, Poysdorf. Jiţní Morava nemá tak rozvinutou golfovou infrastrukturu (počet areálů) jako Střední Čechy, západočeské lázně či Ostravsko, nicméně vybraná hřiště i z přilehlých oblastí a atraktivity cestovního ruchu v tomto regionu dělají z Jiţní Moravy zajímavý cíl golfové rekreační cesty.

Obr. 4

26

Mapa golfových areálů – Jiţní Morava+(Telč, Dolany, Poysdorf)26

Zdroj: Mapy Google 2011, Vlastní zpracování

46

Analytická část

Podrobný popis uvedených areálů je uveden v přílohách. Seznam golfových areálů korespondující s Obr. 4 : 1.

Brno Kaskáda (27 jamek)

2.

Kořenec Golf a Ski Resort (18 jamek) (červeně).

3.

Austerlitz Golf Resort (18 jamek) (červeně)

4.

Golfový areál Telč (18 jamek) (červeně).

5.

Golfový Club Olomouc (18 jamek) (červeně).

6.

Poysdorf (18 jamek) (červeně).

7.

Golf Klub AMK Automotodrom Brno (9 jamek) (modře – pro účel práce určené jako cvičné hřiště).

8.

Golf Club Lázně Kostelec u Zlína (9 jamek) (modře – pro účel práce určené jako cvičné hřiště).

9.

JEZERA Ostroţská Nová Ves (9 jamek) (modře – pro účel práce určené jako cvičné hřiště).

4.5.3

Jižní Morava - analýza SWOT rozvoje golfové turistiky

Za stejným účelem vytvářela SWOT analýzu pro region Jiţní Moravy i Martina Cupáková (Cupáková, 2011). Její poznatky zde budou ve zkratce prezentovány a doplněny o vlastní úvahy a myšlenky. Silné stránky  Dobrá dopravní dostupnost (mezinárodní letiště v Brně, Bratislavě, Vídni),  vhodné klimatické podmínky (jeden z nejteplejších regionů ČR),  poplatky za hru se pohybují v přijatelné cenové relaci (zvláště 9 jamková hřiště),  široká nabídka aktivit, které je moţné spojit s golfovou turistikou, velký počet a rozmanitost atraktivit cestovního ruchu,  levnější sluţby v porovnání se zahraničím i okolím Prahy či západočeskými lázněmi,  3 kvalitní 18 jamková hřiště situovaná v blízké vzdálenosti od sebe (Kaskáda, Slavkov, Kořenec),  blízkost hřišť k regionálnímu centru,

Analytická část

47

 veletrţní a kongresová tradice Brna. Slabé stránky  Nízký počet golfových areálů (v porovnání s Prahou a okolím, západočeskými lázněmi a okolím Ostravy),  chybí areál s 36 jamkami (a více)  nedostatečná spolupráce hřišť v rámci tvorby golfových balíčků (pobytů) a jejich nepříliš velká nabídka (nabízí pouze Kaskáda),  nemoţnost celoroční hry - v zimě pouze indoor,  chybí zde nabídka umoţňující výhodnou hru na hřištích v regionu Jiţní Moravy (existuje pouze jeden),  chybí spolupráce s přilehlými zahraničními resorty př. Black and White Resort Malacky (Bratislava- Slovensko), Poysdorf (Rakousko). Inspirací by měla být spolupráce Jiţních Čech a Rakouska: „Heart of Golf“,  nedostatečná (nulová) propagace JM jako golfové destinace v zahraničí,  špatná kvalita místních komunikací (i dálnicí),  nízké povědomí o České republice- Jiţní Moravě jako golfové destinaci,  nesouhlas místních orgánů s výstavbou nového golfového areálu v Lednici,  nedostatek golfových akcí světového formátu,  slabá golfová tradice v regionu JM.  chybí subjekty zabývající se incomingovou golfovou turistikou  nedostatečná nabídka golfových balíčků v regionu Jiţní Moravy Příležitosti  Zvyšující se počet hráčů golfu (globálně),  moţnost přilákání asijských hráčů (díky jejich rozsáhlým investicím v ČR, např. továrna Hyundai)  potenciál pro výstavbu nových kvalitních, konkurenceschopných a cenově dostupných areálů,  nalákání na hru v mimosezónním období pro národnosti, kde golfová sezóna ještě nezačala (Skotové) nebo jiţ skončila

48

Analytická část

 spolupráce se zahraničními partnery k dosaţení vyšší návštěvnosti (vytvoření přeshraničních virtuálních golfových klubů)  spolupráce golfového areálu Slavkov s francouzskými resorty (napojení na historické území – bojiště u Slavkova)  zájem a dobré podmínky pro uspořádání golfového turnaje mezinárodního významu,  hraniční region s Rakouskem - příliv golfistů z tohoto státu (v Rakousku je golf populární sport)  dobudování dálnice Brno -Vídeň,  potenciál přilákat nejvíce cestující národy za golfem: Brity, Francouze, Švédy a Němce,  moţnost přilákání golfistů, kteří preferují mimosezónní pobyty (těch je drtivá většina)  moţnost navrţení nových golfových areálů známou golfovou ikonou např. Miguel Ángel Jiménez Rodríguez  moţnost ţádat o dotace z EU (na výstavbu nových areálů, projekty spojené s golfem)  moţnost zacílení na manaţery a obchodníky - v současné době velký zájem o golf.  Vyuţití leteckých spojení více společností Londýn - Brno Hrozby  Investice do golfové infrastruktury v okolních krajích a zemích,  nepříznivé počasí a jeho nevypočitatelnost (globální oteplování),  současný trend cestování za golfem do cenově výhodných destinací (např. Turecko),  finanční náročnost výstavby hřiště,  moţnost rozvoje v oblasti golfové infrastruktury v sousedních státech (Polsko, Slovensko, popřípadě Maďarsko),  posílení názoru u široké veřejnosti o neekologičnosti golfových hřišť - špatná image,

Analytická část

49

 ekonomická krize - nedostatek volných peněţních prostředků na volnočasové aktivity (golf) a cestování,  hrozba pádu Eurozóny – negativní dopad na všechny evropské státy, hrozba kolapsu celého finančního sektoru,  rozmanitost nabídky rozličných golfových balíčků v tradičních, evropských, golfových destinacích. 4.5.4

Česká republika – Golfová destinace

Česká republika je předurčena stát se dobrou golfovou destinací, ale musí se zpočátku zapsat do povědomí golfistů. Peter Walton, prezident IAGTO27, vidí budoucnost českého golfu pozitivně. Říká: „Golf v České republice dosahuje tak vyrovnaně vysoké kvality, že tato země má potenciál stát se jednou z nejúspěšnějších golfových destinací ve střední Evropě.“ (IAGTO, 2007-2011) Česká republika se v roce 2005 poprvé prezentovala na významném golfovém veletrhu International Golf Travel Market (IGTM). Jiţ v tomto roce zaznamenala úspěch. Česko bylo ve stejném roce nominováno na 6. ročníku IAGTO Awards do kategorie „Neobjevená golfová destinace roku“. V roce 2006 tento úspěch zúročilo, neboť z nominace se stalo vítězství. (Czechtourism, 2005-2011). Golfová turistika v České republice má potenciál stát se významným zdrojem příjmů z cestovního ruchu, ale problém spočívá v nedostatečné propagaci a prezentaci. Vyřešení tohoto problému je jedním z cílů CzechTourismu a to systematickým budováním image České republiky jako golfové destinace. Do tohoto plánu ovšem spadají především zajímavá hřiště v Čechách, která jasně a přímo osloví potenciální návštěvníky. Ideálními hřišti jsou: Karlštejn, kterému dominuje pohádkový hrad, či Mariánské Lázně, kde návštěvník můţu relaxovat v ozdravných koupelích. Jiţní Morava je proto lehce opomíjena. Zde jsou také kvalitní atraktivity cestovního ruchu, nicméně (kromě Slavkova) se nenachází v bezprostřední blízkosti hřišť. 4.5.5

Golfoví turisté

Golf jako produkt cestovního ruchu má schopnost přinést etablované destinaci s rozvinutou golfovou infrastrukturou miliony EUR.( CzechTourism - Úvod, 2005-2011)

27

International Association of Golf Tour Operators

50

Analytická část

Golf není pouze sportovní aktivita, ale znamená i sociální interakci, setkávání, dobré jídlo, kvalitní ubytování či trávení volného času v příjemném prostředí. Pro golfové turisty představuje kaţdoroční golfová dovolená vyvrcholení jejich golfového roku – tito turisté si svou dovolenou chtějí uţít a jsou ochotni za ni utrácet peníze, proto obvykle volí balíčky sluţeb all inclusive. Potenciální klient Golf hrají lidé převáţně ze střední třídy, která disponuje poměrně vysokými příjmy a dostatečným mnoţstvím volného času. Klasickým golfovým turistou se stává hráč mezi 40-70 lety, člen golfového klubu a nadšený čtenář golfových časopisů a webových stránek s golfovou tematikou.  „Golfista-turista“ – cestuje za účelem hraní golfu. Právě tyto hráče mohou na území České republiky oslovit prestiţní hřiště, jakými jsou: Čeladná, Konopiště, Nová Amerika, Kaskáda či Darovanský Dvůr. Tyto hřiště mají špičkovou úroveň (36 nebo 27 jamek) a golf je jejich hlavní prioritou.  „Golfista-objevitel“ - hledá něco jiného neţ mu nabízejí španělská a portugalská hřiště. Pro Jiţní Moravu je vhodné zacílit právě na tento trţní segment. Ta nedisponuje velkým výběrem hřišť, ale láká mnoha atraktivitami cestovního ruchu, kdy můţe návštěvníkům nabídnout více neţ pouze golf. Jiţní Morava má dostatečný potenciál uspokojit ne zcela profesionální hráče, kteří si na svoji golfovou dovolenou nepřijedou pouze zahrát. Golf hrají vzdělaní lidé s určitými společenskými prvky chování, kteří disponují dostatečnými finančními prostředky, zajímají se o kulturu, památky či tradiční výrobky. Golfoví turisté jsou velkým přínosem pro destinaci.(Czech TourismVýzkum příjezdové golfové turistiky, 2008) 4.5.6

Průzkum incomingové golfové turistiky do ČR

Firma KPMG zmapovala pro CzechTourism situaci golfové příjezdové turistiky v České republice pro rok 2008. Z toho vyplývá, ţe absolutní počty návštěvníků se mohou vyvíjet oběma směry, ovšem struktura a chování zůstanou stejné. Je nutné brát tyto výsledky s určitým nadhledem, protoţe ani tyto instituce nebyly schopny přimět golfové kluby a hřiště k plné spolupráci a dotazníkové šetření je tedy jen orientační. Cílem průzkumu bylo zjistit přibliţný počet golfových turistů přijíţdějících do České republiky. Výsledky tohoto průzkumu ukazují, ţe do České republiky přijíţdějí hrát golfisté středního věku (v průměru 55 let). Převáţně jimi jsou muţi (74 %), kteří přijíţdějí hlavně za účelem hraní golfu a ostatní aktivity berou pouze za doplň-

Analytická část

51

kové. Zahraniční návštěvníci vyuţívají pro své golfové pobyty agentury stejně hojně, jako podnikají individuální cesty. Tito návštěvníci zůstávají v destinaci déle neţ běţný návštěvník cestovního ruchu, a to v průměru 4,16 dne. Po dobu pobytu hráči navštíví 3 aţ 4 hřiště a Česká republika jiţ disponuje dostatečnou golfovou infrastrukturou, aby se dokázala tomuto poţadavku přizpůsobit. Co se týče zvolené dopravy do Česka, převaţuje automobil. Tento fakt vypovídá o tom, ţe hlavní návštěvnost proudí z nedalekých okolních států. Z toho můţe profitovat Jiţní Morava, díky své hraniční poloze s Rakouskem. Odkud k nám přijíţdějí hráči nejspíše kvůli niţším nákladům na hru. Struktura zahraničních návštěvníků koresponduje s výše zmíněným. Nejvíce hráčů přijíţdí ze Slovenska, Německa, ale také ze Skandinávie. Procento zastoupení zámořských golfistů není vysoké. Roste zájem z Ruska a asijských zemí, coţ dosti pravděpodobně souvisí s rozsáhlými investicemi v podnikání na našem území, právě z těchto států.(Czech Tourism-Výzkum příjezdové golfové turistiky, 2008)

52


5 Tvorba produktu golfová turistika formou balíčků 5.1

Dotazníkové šetření osobní formou ve Francii

Rozbor marketingového šetření provedeného osobním dotazováním na golfovém hřišti v lázeňském městě Aix-Les-Bain (východ Francie v departmentu Savoie a regionu Rhône-Alpes) byl pilotním průzkumem28. Do této práce jsem vybrala jen srozumitelně poloţené otázky s jasnými a potřebnými odpověďmi (tedy 12 účelných otázek). Dotazník vyplnilo 50 respondentů, z toho 53 % muţů (74 % ţen). Nadpoloviční většina dotázaných, byla starší 46 let (59 %) a všichni respondenti měli zájem o „golfové pobyty“. Ze zkoumaného vzorku populace pouze 27 % navštívilo dříve Českou republiku a 23 % povaţuje Českou republiku za golfovou destinaci, coţ podporuje domněnku nedostatečné propagace České republiky v tomto směru v zahraničí. Šetření absolvovali především starší lidé29 a pozitivním zjištěním bylo, ţe třetina dotázaných (33,3 %) nevyţadovala francouzsky mluvící personál (tato otázka byla špatně formulovaná. Dotazovala se, zda by golfisté preferovali, nikoliv vyţadovali francouzsky hovořící personál. Tudíţ se domnívám, ţe nezávislost na rodném jazyce mohla být i vyšší.). 1.

Obr. 5

2.

28 29

U otázky zjišťující preference hráčů při výběru partnera pro golfovou hru se nejvíce (44 %) golfistů shodlo na hře s více přáteli či jedním přítelem (13,5 %). S partnerem by upřednostňovalo hru 28,8 % dotázaných.

Preference spoluhráčů na golfovém hřišti – Francie Zdroj: Vlastní tvorba

Z preferovaných zemí, kam by francouzští hráči chtěli vyrazit na golfové pobyty, zvítězila Francie (43,9 %), coţ souvisí s preferencí francouzských

v druhém průzkumu byla pozměněna struktura i obsah jednotlivých otázek souvisí s náhledem společnosti na golf ve Francii jako elitní sportu


53

hráčů pouţívat rodný jazyk. Dále tito hráči rádi vyjíţdí do okolních zemí (29,27%), coţ opět shledávám jako důsledek vybraného vzorku populace (starší lidé nechtějí vyjíţdět příliš daleko od domova). Nicméně Česká republika se jeví stále jako vyhovující, jelikoţ od Francie nás dělí jeden stát a navíc 14,63 % dotázaných by bylo ochotno vycestovat za golfem do celé Evropy.

Obr. 6

Oblíbenost zemí pro golfový pobyt francouzskými hráči-Zdroj: Vlastní tvorba

3.

Na otázku týkající se organizace cesty cestovní kanceláří či agenturou byl téměř shodný poměr protichůdných názorů. 57,7 % dotázaných by dalo přednost samostatnému organizování cesty bez CK či CA.

4.

Optimálně dlouhou dobou strávenou na golfovém pobytu byl pro hráče týden, coţ je dobrou zprávou, protoţe průměrný turista stráví v ČR 4,15 dne.

Obr. 7

5.

Optimální délka golfového pobytu-Zdroj: Vlastní tvorba

Výdaje, které jsou golfisté ochotni vydat na osobu za třídenní golfový pobyt, se v nadpoloviční většině pohybují v rozmezí 501-1000 euro (60 %), pozitivním zjištěním je i fakt, ţe 17,5 % dotázaných by za třídenní pobyt byla ochotna utratit 1501-2000 euro. Nikdo by ovšem tuto hranici nepřekročil.

54


Obr. 8 Optimální výdaje na osobu na třídenní golfový pobyt pro francouzské hráče-Zdroj: Vlastní tvorba

6.

Obr. 9

7.

Obr. 10

Všichni respondenti uvedli, ţe by během svého golfového pobytu chtěli navštívit více neţ jeden resort. Drtivá většina preferovala 3 nebo 4 golfová hřiště (72,5 %).

Ideální počet navštívených golfových resortů -Zdroj: Vlastní tvorba

U doby zvolené pro golfový pobyt, panuje téměř jednotný názor. Preferováno je pro mimosezónní cestování (téměř 93 %), s lehkou převahou jara nad podzimem. Coţ povaţuji za dobrou hypotézu pro Českou republiku z hlediska vyuţití ubytovacích kapacit a atraktivit mimo hlavní sezónu.

Preferovaná délka golfového pobytu pro francouzské hráče Zdroj: Vlastní tvorba

5.2 Výsledky dotazníkové šetření Cílem dotazníku (Hájková – Czech Republic the “Golf Republic?“, 2011) bylo zjištění preferencí a očekávání potenciálních návštěvníků českých golfových


55

resortů v rámci golfových pobytů. Výsledky slouţí k vytvoření komplexních balíčků golfové turistiky a doplňkových aktivit. Cílovou skupinou byly převáţně golfisté ze zahraničí, ale ve vybraném vzorku jsou zastoupeni i čeští hráči. Kontakty na golfisty byly čerpány z vlastních zdrojů či prostřednictvím tematických zahraničních facebookových skupin. Vypovídací hodnota šetření je z hlediska počtu respondentů nízká, ale dostačující pro účel této práce. Průzkumu se zúčastnili hráči všech věkových kategorií s největším zastoupením v kategoriích do 35 let (65,85 %). Dotazník vyplnilo 73,15 % muţů a 26,85 % ţen.

Obr. 11

Věková struktura respondentů dotazníkového šetření-Zdroj: Vlastní tvorba

Poslední charakteristikou účastníků tohoto dotazníkového šetření je národnostní členění. Respondenti pocházeli z 8 různých zemí s nejpočetnějším zastoupením Skotů (36,59 %), následována Američany (17,07 %) a domácími hráči.

Obr. 12

Národnostní zastoupení respondentů dotazníkového šetření-Zdroj: Vlastní tvorba

Z výsledků vyplývá, ţe povědomí o golfové infrastruktuře v České republice je nízká. 36,59 % dotázaných si myslí, ţe v ČR je mezi 16-75 hřišti a 21,93 % dokonce, ţe zde je méně neţ 15 resortů. Necelých 5 % hráčů nadhodnotilo počet českých hřišť odpovědí, ţe se v České republice nachází více neţ 150 golfových

56


areálů. Jen 36,59 % dotázaných uvedlo správné rozmezí 76-110 hřišť (v České republice se nachází 85 normovaných areálů). Pozitivním výsledkem pro Českou republiku je fakt, ţe naprostá většina dotázaných hráčů (85,17 %) by měla zájem o golfový pobyt v České republice.

Obr. 13

Zájem o navštívení České republiky za účelem hry golfu -Zdroj: Vlastní tvorba

Motivací ke golfovému pobytu strávenému v Česku jsou především faktory zajímavé ceny (56,1 %), dobrých referencí, příjemného počasí i doplňkových aktivit.

Obr. 14

Důvody k uskutečnění golfového pobytu v České republice, Zdroj: Vlastní tvorba

Nejčastěji uváděnou doplňkovou aktivitou byla návštěva měst - nakupování, prohlídka města a památek a také noční městský ţivot. Zájem je také o vyzkoušení místních tradičních specialit, návštěva hradů a zámků (památek UNESCO) a taká degustace vín a návštěva pivovarů. O další fyzicky náročné aktivity (jízda na koni, cykloturistika, fitness a jiné) příliš velký zájem není a to i přes to, ţe se dotazníku zúčastnili převáţně mladí lidé (do 35 let).


Obr. 15

57

Struktura preferencí doplňkových aktivit ke golfu v ČR, Zdroj: Vlastní tvorba

Co se týče organizace golfového pobytu, většina dotázaných preferovala vlastní plánování (55,26 %) před spoluprácí s touroperátorem. Při sestavení pobytu od touroperátora převládá zájem o individuální přístup a moţnost sestavení si vlastního, na míru šitého balíčku, z nabízených sluţeb (28,95 %).

Obr. 16

Struktura preferencí plánování golfového pobytu-Zdroj: Vlastní tvorba

Pokud jde o sestavení komplexních balíčků, většina respondentů (44,74 %) preferuje plný servis a ocenila by zajištění všech nabízených sluţeb touroperátorem. Z jednotlivých sluţeb je největší zájem o zajištění poplatků na hřišti (green Fee time ), ubytování a dopravu do ČR. Důleţité jsou pro respondenty také poskytnuté informace o České republice, potaţmo Jiţní Moravě (před odjezdem) a zapůjčení automobilu po dobu dovolené. Není přílišný zájem a fakultativní výlety a kulturní akce, jakými by mohly být koncerty či divadelní představení (balet, opera).

58


Obr. 17 Přehled sluţeb poţadovaných od touroperátora při sestavení komplexního balíčkuZdroj: Vlastní tvorba

Nároky na ubytování jsou dle očekávání vyšší. Většina dotázaných preferuje hotely vyšších tříd – 3 a 4 hvězdičkové (78,95 %). Vybavenost hotelu a poskytované sluţby byly ohodnoceny následovně: Nejdůleţitější sluţbou pro respondenty je wi-fi připojení k internetu (65,79 %) a platba kartou (65,79 %*). Dále hotelový bazén (63,16 %*), fitness (47,37 %*), kvalitní webovou prezentaci (38,84 %*), all inclusive pobyt (28,95 %*) a nejméně důleţité je dětské hřiště, coţ vyplývá jednak z věkové struktury respondentů a také z preferencí doprovodu na golfovém pobytu (nejvíce přátelé či partner/ka).

Obr. 18

Preference typu ubytovacího zařízení během golfového pobytu-Zdroj: Vlastní tvorba

Maximální přípustná vzdálenost hotelu od golfového hřiště je pro necelých 40 % dotázaných 16 km (10 mil), 29 % respondentů preferuje ubytování přímo na hřišti a zajímavá je skupina dotázaných (19 %) lhostejná k nutnosti cestování za golfovým areálem (ochotni cestovat více neţ 32 km).



dotázaných vyţaduje tuto sluţbu od hotelu


59

Pouze necelých 11 % hráčů by chtělo během pobytu navštívit pouze jedno golfové hřiště. Nejţádanější počet navštívených areálů je 2-3 (65,79 %). Zbývající počet hráčů by ocenil hru na 4 a více hřištích (23,52 %). Necelých 45 % dotázaných by raději cestovalo za golfovými areály, neţ měnilo hotel a 15,79 % by nevadilo jednou během pobytu změnit hotel. Na druhé straně 23,68 % hráčů by nevadila změna hotelu v rámci poznání nových golfových resortů, měst a přírody. Pouze 15,79 % dotázaných by chtělo zůstat v jednom hotelu a hrát pouze na jednom hřišti. Co se týká poţadavků na rozsah nabídky golfových areálů, jednoznačně vyţadovaným standardem je moţnost platby kartou, dále restaurace v areálu, bar a club room. Další místo v seznamu důleţitých sluţeb zaujímají sluţby profesionálního trenéra (odlišný výsledek od dotazníku ve Francii), půjčení vozíků. Dále je poţadováno veřejné hřiště (akademie), moţnost zapůjčení golfových holí a doprovodné sluţby během hry (občerstvené, altánky, hlídání dětí). Nejméně důleţitými sluţbami jsou potom dobré webové stránky (překvapivý výsledek, opět odlišný od výsledků ve Francii),self check in hráčů a připojení k internetu přes Wi-Fi. Preferovaná délka golfového pobytu je pro Českou republiku příznivá, protoţe překračuje průměrnou dobu, kterou turisté v naší zemi tráví. Pro 36,84 % dotázaných je ideální jeden týden a pro 34,21 % je to potom 4-5 dní, 15,79 % respondentů by dokonce preferovalo pobyt delší neţ týden.

Obr. 19

Preferovaná délka golfového pobytu-Zdroj: Vlastní tvorba

Pozitivní je zjištění, ţe 60,53 % dotázaných by vyrazilo na golfový pobyt mimo hlavní letní sezónu. S převahou jarních pobytů nad podzimními.

60

Obr. 20


Preference sezóny k uskutečnění golfových pobytů, Zdroj: Vlastní tvorba

Nejvíce dotázaných preferuje vyjet na golfové prázdniny s přáteli (57,89 %) či partnerem (31,58 %), o cestování za golfem s rodinou příliš velký zájem nebyl, ale opět si myslím, ţe je to dáno věkovou skladbou dotazovaného vzorku populace.

Obr. 21

Preference doprovodu na golfovém pobytu, Zdroj: Vlastní tvorba

Golfoví turisté nejsou příliš vnímaví k ceně, ale očekávají nejvyšší standard za vydané peníze. Nejpočetnější sloţka dotázaných (36,84 %) je ochotna utratit denně za osobu na golfovém pobytu 4350 Kč (150 liber, 175 euro). Přes 5800 Kč denně je dokonce ochotno zaplatit 7,9 % dotázaných hráčů. Tento výsledek je pro Českou republiku velice pozitivním, protoţe golfový turista je schopen a ochoten utratit mnohem vyšší částky a pobýt zde delší dobu neţ průměrný turista.

Obr. 22

Maximální výše výdajů na osobu na den na golfovém pobytu, Zdroj: Vlastní tvorba


61

5.3 Mapování situace golfové turistiky v rámci regionu Jižní Morava Na portálu Centrály cestovního ruchu Jiţní Moravy jsem z 57 uvedených turistických informačních center (TIC) vybrala 36 v atraktivních lokalitách nedaleko golfových areálů. Tyto vybrané TIC jsem kontaktovala a dotázala jsem se, zda poskytují informace o golfu na Jiţní Moravě, zda jakýmkoliv způsobem spolupracují s golfovými hřišti a zda lidé shánějí tyto informace. Odezva byla velmi nízká. Přišlo mi zpět pouze 6 odpovědí. Dvě TIC propagují broţury o golfu vydané Jihomoravským krajem a Centrálou cestovního ruchu Jiţní Moravy, jednou byl poslán odkaz na internetové stránky nedalekého hřiště Kořenec. (Turistická oblast jiţní Moravy - Jiţní Morava,2010) Vyuţitelnost TIC pro golfové turisty povaţuji za nedostatečnou. Jsou nuceni při přípravě svých cest vyuţívat informací o jednotlivých resortech dostupných na internetu.

5.4

Vybrané tržní segmenty

Z analytické části je patrné, ţe v rámci evropského trhu národy nejvíce cestující za golfem jsou Britové, Němci, Francouzi a Švédové. V rámci mimoevropského trhu potom Američané a Japonci. Dle mého názoru by první krok České republiky měl spočívat v zaměření se na evropský trh a po úspěšném zavedení na starém kontinentu se teprve zaměřit na další trhy. Dalším jevem vypozorovaným z analytické části je věkové rozloţení hráčů. Ve Francii bylo dotázáno 59 % hráčů starších 46 let, podle CzechTourismu přijíţdí do České republiky golfisté kolem 40 let. Budeme tedy balíčky tvořit pro hráče středních let a starších, popřípadě rodiny s dětmi / ovšem při této variantě je očekáváno, ţe hrát budou pouze rodiče či jeden z nich a na zbytek rodiny bude zaměřen doprovodný program balíčku). Pobytové zájezdy podniká nejčastěji skupina více přátel nebo páry. Pro ně je sestavena většina balíčků. Pouze jeden z balíčků bude zaměřen speciálně na rodiny i s dětmi, který bude sestaven pro odlišné potřeby všech členů rodiny. Sestavení tohoto balíčku a zejména jeho realizace je náročná. Myslím si, ţe je třeba přitáhnout pozornost i potenciálních mladších návštěvníků. Účelem je vytvořit na sebe nezávazné sloţky, z kterých by si mohl sám spotřebitel sestavit ideální balíček, který by mu byl vyčíslen souhrnně (nikoliv jednotlivé poloţky odděleně). Tyto sloţky jsou uvedeny v části nadstandardní sluţby.

62

5.4.1


Švédsko

Z analýzy dále plyne, ţe švédští hráči preferují perfektní a náročná golfová hřiště a hra golfu je pro tento severský národ při pobytu hlavní prioritou. Navštěvují hlavně okolní státy a nejsou příliš vnímaví k ceně. Raději zaplatí více za prestiţ a profesionalitu. Právě tyto poznatky vedou k závěru, ţe švédští hráči nejsou zcela ideálním segmentem pro oblast Jiţní Moravy, která nemá golfovou tradici a pověst a nenabízí širokou paletu mistrovských hřišť. Švédy by mohly zajímat regiony Středních Čech, Západočeských lázní či Ostravska. Ovšem pouze po velmi dobré a cílené kampani zaměřené právě na přání a potřeby tohoto národu. Podobné chování se dá předpokládat od všech severských států. Segment je to jistě zajímavý, protoţe na svém pobytu utratí dost peněz. Jiţní Morava by mohla být zajímavá aţ při opakovaných návštěvách Česka, kdy by hráči stáli o poznání České republiky a jejích tradic. Tehdy by se Jiţní Morava jevila jako vhodná volba. 5.4.2

Francie

Dalším národem četně vyjíţdějícím na golfové pobyty jsou Francouzi. U tohoto národu je všeobecně hlavním problémem jazyková nepřizpůsobivost a silné národní cítění. Golf je ve Francii povaţován za elitní sport, poukazující na postavení ve společnosti. Tento trend je na ústupu a golf se stává všeobecně přístupným sportem, ale jen pozvolna. Osobní poznatky získané při dotazníkovém šetření ve Francii ukázaly, ţe golf hrají vzdělaní lidé, otevření poznání nových míst a národů. Francouzský jazyk dokonce nebyl u mladší generace nezbytnou podmínkou k absolvování cesty. Shledávám tedy francouzské hráče zajímavým segmentem pro region Jiţní Moravy, speciálně oblast Slavkovského bojiště, kde se nachází odkaz na francouzskou historii. Myslím si, ţe Jiţní Morava můţe oslovit francouzské návštěvníky i nabídkou svých vín. V navrţeném balíčku navrhuji spojit hru golfu nejen s památkami francouzské historie, ale i s vinařskou turistikou Jiţní Moravy. Myslím si, ţe přínosná by byla spolupráce golfových areálů v blízkosti Brna (Slavkov, Kaskáda) s konkrétními francouzskými golfovými resorty. 5.4.3

Německo

Sousední stát České republiky disponující silnou základnou golfových hráčů. Golf je v Německu nejrychleji se rozvíjejícím sportem. Němci rádi a často cestují za golfem a Česká republika je pro ně dostupná nejen z hlediska vzdálenosti, ale také cenově. Jiţní Morava je hojně navštěvovaná tímto národem (14 % z celko-


63

vého počtu zahraničních turistů). Cílem je tedy vzbudit zájem u německých návštěvníků ke hře golfu na jihomoravských hřištích. 5.4.4

Velká Británie

Golf má v Británii nejdelší tradici a stojí na špici oblíbených sportů (především ve Skotsku). V případě Skotska je pro Českou republiku dobře vyuţitelný typický rys chování Skotů, kterým je šetřivost. Česká republika je cenově velmi přijatelná a je zde i dobrá letecká dostupnost (pravidelné, levné lety př. Glasgow či Edinburgh – Londýn- Brno). Slavkovské hřiště je hřiště skotského typu. Počasí v České republice je přívětivější neţ ve Skotsku a sezóna je delší. Britové a tedy především Skoti jsou výbornými potenciálními návštěvníky.

5.5 Tvorba komplexních balíčků Z výše nashromáţděných poznatků jsou vytvořeny balíčky, které se snaţí pokrýt potřeby návštěvníků k jejich spokojenosti. Balíčky jsou určené především pro Francouze, Brity, Němce a také Rakušany a Slováky (mají blízko na Jiţní Moravu) v případě zájmu amerických hráčů je moţné vyuţít jejich ochoty cestovat větší vzdálenosti (cestování po celé České republice za golfem by pro ně nebylo vnímáno jako velká vzdálenost). Hráče středního věku, kteří vyjíţdí na golfové pobyty s přáteli či partnerem. Kaţdý z balíčků je modifikovaný do dvou variant (Varianta A je 4-5 denní pobyt, Varianta B týden či více). Kaţdý balíček má základní verzi a potom je moţno přidávat nadstandardní poloţky (moţné přidat ke kaţdému balíčku) či si sestavit vlastní balíček dle osobních poţadavků vybráním z jednotlivých poloţek nabízených variant. V rámci této práce je nastíněno 5 moţných komplexních balíčků, které spojují hru golfu s atraktivitami Jiţní Moravy: 1.

Golf a Slavkovské bojiště (vinné stezky, rakouské hřiště)

2.

Golf a památky UNESCO

3.

Golf a Moravský Kras – jeskyně

4.

Golf a hrady a zámky

5.

Golf a města Moravy (Brno, Znojmo, Olomouc)

64


5.5.1

Golf a Slavkovské bojiště (vinné stezky, Rakouské hřiště)

Varianta A – pobyt 4-5 dní Golf + ubytování  1 krát vstup (Feetime) na kaţdé z hřišť: Slavkov, Kaskáda, Kořenec (popřípadě Dolany, záleţí na individuálním přání spotřebitele),  neomezený přístup do zámecké akademie30 ve Slavkově,  ubytování v 3 hvězdovém hotelu na slavkovském hřišti (nekuřácké pokoje, wi- fi, restaurace, pro golf shop, sociální zařízení, sprchový kout, venkovní terasa), (Golf Hotel Austerlitz, 2010),  snídaně v hotelu po dobu pobytu,,  uvítací láhev šampaňského na pokoji. Doplňkové aktivity  Vstup na Mohylu Míru,  vstup do zámku ve Slavkově,  informační leták o Santonu a Ţuráni. Varianta B – týden a déle Varianta A a k tomu dále: Golf  1 krát vstup (Feetime) na hřiště Poysdorf (Rakousko) a Dolany (či Kořenec),  vypůjčení golfového vybavení,  půjčení golfového vozíku na všech navštívených hřištích. Doplňkové aktivity  Vstup do zámku Lednice (1. okruh), Minaretu,  vstup do zámku ve Valticích,  informační leták o Mikulově, Pálavě a dalších zajímavých místech v Lednicko-Valtickém areálu (viz. Analytická část + tipy na restaurace),  ochutnávka vín a prohlídka v Mikulovských či Lechovických vinných sklepech (v případě nákupu pro skupinu 10 a více osob. Moţnost zajištění celodenní dopravy i s navštívením hřiště v Poysdorfu),

30

Cvičné golfové hřiště. Krátké, lehké jamky. Malý počet jamek (zpravidla 6-9).


65

 vstup do sportovního centra Bonaparte ve Slavkově - dvě plně automatizované bowlingové dráhy, dva klimatizované kurty na squash, fitness, solárium a bar. 5.5.2

Golf a památky UNESCO

Varianta A – pobyt 4-5 dní Golf + ubytování  1 Feetime (vstup) na kaţdé z hřišť: Telč, Kaskáda, Slavkov,  vypůjčení golfového vybavení,  neomezený přístup do zámecké akademie ve Slavkově (cvičné hřiště),  ubytování v 3 hvězdičkovém hotelu na slavkovském hřišti (nekuřácké pokoje, wi- fi, restaurace, pro golf shop, sociální zařízení, sprchový kout, venkovní terasa), (Golf Hotel Austerlitz, 2010),  snídaně v hotelu po dobu pobytu,  uvítací láhev šampaňského na pokoji. Doplňkové aktivity  Vstup do zámku v Lednici (1. Okruh), vily Tugendhat, arcibiskupský zámek v Kroměříţi, státní zámek v Telči a Telčského domu,  informační leták o městě Telč (UNESCO, tipy na restaurace s tradiční kuchyní),  vstup do zámku ve Slavkově. Varianta B – pobyt týden a déle Varianta A a dále: Golf  1 krát Feetime (vstup) na hřiště Poysdorf (Rakousko) a Dolany,  zapůjčení vozíku na navštívených hřištích. Doplňkové aktivity  Vstup do zámku ve Valticích,  informační leták o Mikulově, Pálavě a dalších zajímavých místech v Lednicko-Valtickém areálu (viz. Analytická část),  informační leták s doporučením jaká místa a restaurace navštívit v Olomouci (Morový sloup- UNESCO, orloj a jiné).

66


5.5.3

Golf a Moravský Kras

Varianta A – pobyt 4-5 dní Golf + ubytování    

1 Feetime (vstup) na kaţdé z hřišť: Kaskáda, Kořenec, Slavkov, vypůjčení golfového vybavení, neomezený vstup na akademii na Kaskádě (cvičné hřiště), ubytování ve 4 hvězdičkovém hotelu Kaskáda (TV, rádio, telefon, minibar, trezor, klimatizace, internetová přípojka, sociální zařízení, sprchový kout, venkovní terasa), (Golf Brno-Hotel a.s., 2009),  neomezený přístup do wellness s bazénem 15 m, saunou a vířivkou,  snídaně v hotelu po dobu pobytu,  uvítací láhev šampaňského na pokoji. Doplňkové aktivity  Vstup do propasti Macocha, punkevních jeskyní a jeskyně Balcarky,  vstup do pivovaru Černá Hora. Varianta B – pobyt týden a déle Varianta A a dále: Golf  1 krát vstup na hřiště Kaskáda a Dolany, Doplňkové aktivity  Plavba parníkem po Brněnské přehradě a vstup na hrad Veveří,  vstup na státní zámek v Lysicích. 5.5.4

Golf a hrady a zámky

Varianta A – pobyt 4-5 dní Golf + ubytování  1 Feetime (vstup) na kaţdé z hřišť: Kaskáda, Kořenec, Slavkov,  neomezený vstup na akademii na Kaskádě (cvičné hřiště),  ubytování ve 4 hvězdičkovém hotelu Kaskáda (TV, rádio, telefon, minibar, trezor, klimatizace, internetová přípojka, sociální zařízení, sprchový kout, venkovní terasa), (Golf Brno-Hotel a.s., 2009),  neomezený přístup do wellness s bazénem 15 m, saunou a vířivkou,


67

 snídaně v hotelu po dobu pobytu,  uvítací láhev šampaňského na pokoji. Doplňkové aktivity  Vstup na zámek Vranov nad Dyjí, Lednice, Slavkov,  vstup na hrad Perštejn,  informační leták o Mikulově, Pálavě a dalších zajímavých místech v Lendicko-Valtickém areálu (viz. Analytická část). Varianta B – pobyt týden a déle Varianta A a dále: Golf  1 krát vstup na hřiště Kaskáda a Dolany,  vstup na hřiště Automotodrom Brno. Doplňkové aktivity    

5.5.5

Vstup na zámky Milotice, Lysice, vstup na hrad Perštejn, vstup do pivovaru Černá Hora, 25 minut jízdy na závodní dráze Masarykova okruhu (Automotordom Brno). Golf a krásy Znojemska

Varianta A – pobyt 4-5 dní Golf + ubytování    

1 Feetime (vstup) na kaţdé z hřišť: Kaskáda, Kořenec, Telč, neomezený vstup na akademii na Kaskádě (cvičné hřiště), Vypůjčení golfového vybavení, ubytování ve 4 hvězdičkovém hotelu Kaskáda (TV, rádio, telefon, minibar, trezor, klimatizace, internetová přípojka, sociální zařízení, sprchový kout, venkovní terasa), ) (Golf Brno a.s.-Hotel, 2009)  neomezený přístup do wellness s bazénem 15 m, saunou a vířivkou,  snídaně v hotelu po dobu pobytu,  uvítací láhev šampaňského na pokoji.

68


Doplňkové aktivity  Návštěva vinného malovaného sklepa v Šatově, přesun do Přímětického vinného sklepa na degustaci, (při zakoupení skupiny 10 a více osob moţnost zajištění dopravy do sklepů i zpět),  vstup do Skanzenu ve Střáţnici,  informační leták o městě Telč (UNESCO, tipy na restaurace s tradiční kuchyní),  vstup do brněnské zoologické zahrady (rodinné vstupné),  vstup do Znojemského podzemí. Varianta B – pobyt týden a déle Varianta A a dále: Golf +ubytování  1 krát Feetime na hřiště Kaskáda a Slavkov, Poysdorf,  neomezený vstup na akademii na Kaskádě (cvičné hřiště),  ubytování ve 4 hvězdičkovém hotelu Kaskáda (TV, rádio, telefon, minibar, trezor, klimatizace, internetová přípojka, sociální zařízení, sprchový kout, venkovní terasa), (Golf Brno a.s - Hotel, 2009)  neomezený přístup do wellness s bazénem 15 m, saunou a vířivkou,  snídaně v hotelu po dobu pobytu,  uvítací láhev šampaňského na pokoji. Doplňkové aktivity    

Vstup na hrad Buchlov, Vstup do aquaparku ve Vyškově (rodinné vstupné), Informace o zapůjčení lodí pro plavbu po Baťově kanále, informační leták o Národním parku Podyjí (co je k vidění, tipy na restaurace),

5.5.6

Nadstandardní volby

Moţnost kombinace s kaţdým vybraným balíčkem (sluţby navíc):  Brno pass: celodenní jízdné na brněnské MHD, vstup na hrad Špilberk, katedrálu sv. Petra a Pavla (do věţí), pivovaru Starobrno na Mendlově náměstí, Starou radnici, Villu Tugendhat a moţnost domluvení průvodce po Brně.  Zapůjčení auta (přistavení na letišti v Brně či k hotelu),


69

 Moţnost ubytování ve 4 hvězdičkovém hotelu Comsa s nadstandardním vybavením i sluţbami (centrum Brna),  Moţnost plné penze či polopenze31,  Vstupenka do Janáčkova divadla na operu či balet,  Plavba parníkem po Brněnské přehradě a vstup na hrad Veveří,

5.6 Doplnění informací o dalších P marketingového mixu V rámci této bakalářské práce není prostor k uvedení všech P marketingového mixu. Cílem práce bylo navrţení produktu komplexních balíčků, nikoliv vypracování MM. Přesto bych zde chtěla lehce nastínit i některé myšlenky týkající se dalších prvků marketingového mixu: 5.6.1

Price - Cena

Cena stanovena podle vyjednávací síly s partnerskými subjekty (hřiště, památky, hotely atd.). Golfisté mohou být k ceně do jisté míry nevnímaví, pokud dostanou nadstandardní, očekávané protihodnoty – nesmí být zklamaní. Diskriminační ceny pro mladé a starší klienty (okrajový segment, hlavní koncentrace na hráče středního věku), skupinové slevy – lepší podmínky (více moţností – zajištění dopravy na akce, či degustace). Nepoţívat strategii stanovení ceny podle nákladů, spíše sbírání smetany, ale zde je riziko odmítnutí produktu trhem, proto nejlepší cenovou politikou je diverzifikace produktu. Vytvořené balíčky by měly být jedinečné a mohly by zaplnit místo v nedostatečné nabídce na trhu české golfové turistiky. 5.6.2

Promotion - Propagace

Nejkvalitnější propagací jsou dobré reference, proto je velmi důleţitý úplný počátek provozu těchto balíčků, který musí být špičkový. Vytvořené balíčky by mohli nabízet vybraní touroperátoři. Propagovány by měly být i prostřednictvím CzechTourismu a to všemi dostupnými nástroji (webové stránky, centrály cestovního ruchu Jiţní Moravy, veletrhy atd.) Nejúčelnější způsobem propagace se jeví přímé oslovení golfových areálů v zemích vybraných cílových segmentů. Ty by oslovily členy svých klubů a mezi Není zahrnuto v základní verzi balíčků, aby hráči měli moţnost ochutnat místní speciality ve vytipovaných zařízeních a měli moţnost volby. Z dotazníků je patrné, ţe místní gastronomie je zajímavým aspektem pro návštěvu České republiky. 31

70


nimi propagovaly vytvořené balíčky (ve Francii, Německu, Británii, Švédsku, Rakousku, Slovensku). Za tímto účelem by byl vytvořen katalog s mnoha ilustracemi, které spotřebitel vnímá lépe neţ jen popisné texty. Katalog by byl modifikován do anglické, německé, francouzské i švédské jazykové mutace. Prezentace na golfových veletrzích by probíhala ve spolupráci s CzechTourismem, ale zajištěna by byla partnerskou CK, která by měla největší zájem na kvalitní prezentaci těchto golfových pobytů. Na podporu regionálních balíčků by bylo vhodné vytvořit kalendáře a pohlednice s pestrými fotografiemi golfových areálů, ale také atraktivit cestovního ruchu Jiţní Moravy. Právě ilustrace mohou významně upoutat pozornost potenciálních klientů. Nabízeny by byly v zahraničí (v partnerských golfových areálech, veletrzích). Ideální by bylo vytvoření klipu vyzdvihující krásy Jiţní Moravy a zdejších areálů podobně jak tomu je v klipu Czech Tourismu (ten zobrazuje pouze golf a to v rámci celé ČR). Důleţitým prvkem je i zpětná vazba pro neustálé zlepšování nabízených sluţeb. V rámci zatraktivnění nabídky pro okrajové segmenty by při včasné rezervaci pobytu rodin, byly umoţněny cenové výhody (pro dítě letenku zdarma atd.) 5.6.3

Place – Distribuce

Komplexní balíčky golfové turistiky v rámci Jiţní Moravy mohou být nabízeny pouze touroperátorem. Nalezla jsem 30 subjektů zabývajících se golfovou turistikou (touroperátorů), ovšem jen velmi málo z nich se orientuje na incomingovou golfovou turistiku. Většina golfových CK nabízí cesty za golfem do zahraničí pro české klienty. Z nalezených cestovních kanceláří by se jevily vhodně pro vytvořený produkt cestovní kanceláře zabývající se příjezdovou golfovou turistikou a to: Abante Golf Packages. Tento subjekt tvoří golfové balíčky v rámci Čech.(Abante, 2001-2010) Komplexní balíčky vytvořené v této práci (pro Jiţní Moravu) jsou tedy zajímavým rozšířením územního působení a také rozšíření nabídky. Nabízeno online a přes partnerská hřiště. Vznik specializované kanceláře golfové turistiky nebo jako inovace produktu pro jiţ existující CK. Další cestovní kanceláří, která by mohla nabízet vytvořené balíčky je Artis 3000. Ti nabízejí hrací časy pro jednotlivce i skupiny na hřištích v ČR a Evropě, golfové kurzy na zlepšení hry pro 4 – 10 hráčů, malé i velké golfové turnaje pro 20 – 100 hráčů (Artis 3000, 2011). Nabídka komplexních golfových balíčků by byla novinkou a rozšiřovala by sluţby této CK.


71

CONNEA TRAVEL s.r.o je poslední vybranou CK pro distribuci vytvořených golfových balíčků. Pestré menu nabídky sluţeb firmy Connea Travel:golfové balíčky s výhodnou nabídkou, Golfová škola, uspořádání golfových turnajů, Tee times, ubytování, rent car, incentivní turistiku, individuální sestavení pobytu dle poţadavků. (Connea Travel s.r.o, 2011) Tento touroperátor nejvíce odpovídá mojí představě subjektu, který by byl vhodný k distribuci balíčků pro Jiţní Moravu. Golfové balíčky této firmy se zaměřují pouze na lázeňské oblasti ČR. Produkt by tedy byl nabízen jak přímo přes touroperátora, tak nepřímo přes czechTourism či centrálu cestovního ruchu Jiţní Moravy, České Golfové federace, golfových portálů (Czech Golf, Golf Show atd.). V dnešní době s vyspělou technikou je třeba při snaze vstoupit na světový trh cestovního ruchu vyuţít GDS a GRS32, ať uţ by byl produkt nabízen jakýmkoliv touroperátorem. 5.6.4

Partnership – Partnerství

Velmi důleţité vztahy se všemi subjekty, jeţ tvoří komplexní balíček. Golfová hřiště, hotely, památky, města a další. Pro vytvoření dobrých a fungujících vztahů se zahraničními golfovými areály by bylo vhodné uspořádat pro zástupce těchto areálů vzorový golfový pobyt. Zde by se potkaly všechny zájmové skupiny. Pobyt by doprovázely večerní společenské akce, kde by bylo moţno poznat partnery (na večerních akcích i zástupci místních partnerských subjektů- hotely, golfová hřiště, Czech Toursim atd. Pozici České republiky na poli golfové turistiky buduje CzechTourism, právě tato organizace by měla vytvářet dobré vztahy a podmínky pro partnerské vztahy českých a zahraničních golfových subjektů. 5.6.5

Lidé - People

Úspěšnost vytvořených balíčků stojí velkou měrou na lidech. Souhra managementu i personálu v 1. linii je nezbytná. Jedná se o nadstandardní sluţby a všichni zainteresovaní lidé si tohoto faktu musí být vědomi. Důleţité je i zacílení na správné cílové segmenty a tedy výběr klientů, kteří nejlépe ocení sestavený produkt a budou dále šířit dobré reference.

32

GDS Globální distribuční systémy. GRS globální rezervační systémy

72

Diskuze

6 Diskuze Prvním problémem byl nedostatek tištěné literatury zabývající se golfovou problematikou. Je to způsobeno rozvojem golfu na poli cestovního ruchu, který je teprve v počátku. Z tohoto důvodu bylo nutno čerpat z elektronických pramenů a to často ze zahraničních zdrojů. Stěţejní částí práce byl elektronický dotazník, který byl především určen golfistům mimo Českou republiku, coţ byl značně nesnadný úkol. Online šetření jsem vytvořila na českém internetovém serveru. Problémem bylo zobrazení webových stránek pouze v českém jazyce, právě tento faktor odrazoval respondenty. Z lidí, co měli zobrazený úvodní text, dotazník skutečně vyplnilo jen 24,9 % respondentů. Dotazník byl určen především pro zahraniční respondenty, tento problém jsem se snaţila vyřešit přesným překladem a podrobnými vlastními instrukcemi v anglickém jazyce. Čerpala jsem z vlastních zdrojů kontaktů a také jsem oslovila hráče přes sociální síť facebook, kde jsem oslovila tematické golfové skupiny. Dále jsem kontaktovala konkrétní golfové areály ve vybraných zemích (F, D, GB, S, SL, A). Ovšem ani jeden z areálů mi neodpověděl a návratnost dotazníků z facebooku byla taktéţ velmi nízká. Hlavním přínosem mi byly kontakty mezi golfisty v zahraničí, především tedy ve Skotsku, kde jsem měla podporu při publikaci marketingového šetření panem Gordonem (skotský sportovní komentátor) a ve spojení jsem byla i se Susan Wisovou, která pracuje v marketingové sféře golfu (mimo jiné pracuje i s Tigerem Woodsem). S americkými respondenty ovšem nastal technický problém a ti nemohli dotazník vyplnit. Se serverem VyplnTo.cz nastalo více technických potíţí, ale zřizovatel stránek se mi vţdy snaţil vyjít vstříc, i přes to, ţe jsem byla pouze drţitelem bezplatného účtu. Další skutečností, která by mohla být zlepšena, je formulace některých otázek pouţitých v dotazníkovém šetření. Ne všechny otázky a odpovědi bylo moţné vyuţít pro primární cíl dotazníku, kterým bylo zjištění preferencí a potřeb potenciálních zákazníků k vytvoření komplexních golfových, pobytových balíčků. To však neznamená, ţe tyto otázky byly zbytečné nebo navíc, ale jen to, ţe je nebylo moţné pouţít pro tento účel. Jelikoţ na poli incomingové golfové turistiky nepůsobí příliš subjektů, jednou z moţností distribuce by byl i vznik nové CK se zaměřením na komplexní golfové balíčky a to nejen v rámci Jiţní Moravy, ale celé České republiky. Posledním faktem, který by se dal vylepšit je samotný produkt, který nemá detailně propracované všechny aspekty marketingového mixu. Nejsem si jistá, zda by se v této konkrétní podobě stal konkurenceschopným a produkujícím

Diskuze

73

zisk. Jeho realizace souvisí na spolupráci mnoha subjektů a důleţité by bylo, jak silnou pozici ve vyjednávání podmínek by dokázal stanovit subjekt prezentující tento produkt. Stojím si ovšem za tím, ţe myšlenka komplexních golfových balíčků, spojená s doplňkovými aktivitami je reálná a uskutečnitelná.

74

Závěr

7 Závěr Golfová turistika je stěţejním tématem práce. Demonstruje rozvíjející se lukrativní výklenek na trhu cestovního ruchu. Golf nabývá na celosvětové popularitě, členská základna i počet golfových resortů roste kaţdým rokem. Česká republika disponuje dostatečným potenciálem pro naplnění potřeb golfových turistů. Tento předpoklad je ovšem nutno rozvíjet a účelně vyuţít. Česká republika byla v roce 2006 v rámci světového golfového veletrhu zvolena „Neobjevenou golfovou destinací roku“ (IAGTO Awards), ale tou také zůstala. Tato práce staví na heslu CzechTourismu „Czech Republic, The Golf Repulic“. Analyzuje současný stav golfové turistiky ve světě a podrobněji rozebírá tendence evropského trhu. Z tohoto rozboru vybírá vhodné trţní segmenty, na které by měla Česká republika zacílit a navrhuje komplexní produkt golfové turistiky pro region Jiţní Moravy, který doposud nebyl pro tento za golfový region vytvořen. Jedním z důvodů je niţší počet golfových resortů, proto práce zahrnuje i návrh příhraniční spolupráce Moravy s Rakouskem či popřípadě Slovenskem. Tvorbu produktu předcházel primární marketingový výzkum zkoumající preference a poţadavky potenciálních návštěvníků. Ten se skládal ze dvou dotazníkových šetření. První byl proveden formou osobního dotazování ve Francii a výsledky ukazují, ţe golf zde hrají lidé středního věku z průměrných či lehce nadprůměrných společenských vrstev. Pro naprostou většinu dotázaných nebyla Česká republika známá jako golfová destinace. Preferují hru golfu s přáteli, popřípadě s partnerem. Ideální dobou pobytu je pro golfisty týden, coţ je pozitivní aspekt, jelikoţ průměrný turista stráví v České republice 4,15 dne. Golfisté jsou také ochotni utratit více peněz neţ průměrný turista. Francouzští golfisté by po dobu své návštěvy chtěli navštívit 3-4 golfové areály, tedy jsou ochotni za golfem cestovat po regionu, coţ je z pohledu destinace další příznivý faktor. Stejně tak jak fakt, ţe tito návštěvníci by absolvovali golfové pobyty mimo hlavní letní sezónu a to od dubna do května a dále na podzim. Respondenti druhého dotazníkového šetření byli zástupci vícero národů, protoţe dotazník byl šířen v elektronické podobě. Výsledky se mírně lišily od francouzského pohledu a to především v přístupu k anglickému jazyku. Dotázaní preferovali pobyt s partnerem a aţ po té s přáteli, pro dobu pobytu golfových zájezdů preferují letní měsíce či popřípadě jarní měsíce. Důvodem k navštívení České republiky za účelem hry golfu byl pro dotázané, kromě dobrých referencí, také faktor ceny, přesto optimální výše denních výdajů pro dotázané byla v průměru 150 £ (175 €, 4 350 Kč), coţ převyšuje celorepublikový průměr. Dotá-

Závěr

75

zaní golfisté preferují ubytování ve 3 či 4 hvězdičkových hotelech a kromě hry golfu mají zájem o navštívení měst, hradů a zámků, ochutnání místní gastronomie, degustaci místních vín či zhlédnutí přírodních krás destinace. Obě šetření potvrdily domněnku, ţe Česká republika není známá jako golfová destinace, nicméně po vyplnění dotazníku byl u respondentů vzbuzen zájem. Výsledky šetření slouţily k vytvoření komplexních balíčků sluţeb pro destinaci Jiţní Moravy za účelem zvýšení návštěvnosti golfovými turisty. Balíčky kombinují hru golfu s doplňkovými atraktivitami a reagují na preference spotřebitelů. Jsou tvořeny nezávislými prvky, které se dají modifikovat dle individuálních potřeb, protoţe golfová turistika obsluhuje trh náročných klientů. Z dotazníků byla zjištěna preference plného servisu ze strany zprostředkovatele sluţeb, zahrnující poplatky golfovým areálům, transport, ubytování či doplňkové aktivity jako je navštívením zajímavých atraktivit cestovního ruchu v dané lokalitě. Atraktivity zahrnuté v těchto balíčkách jsou jednak z regionu Jiţní Moravy, ale také mimo něj. Patří sem Brno, Slavkovská bojiště, Moravský Kras, Lednicko-Valtický areál, Telč, Olomouc, Znojmo, Vranov nad Dyjí či Skanzen ve Střáţnici. Jiţní Morava nenabízí tolik golfových areálů jako Praha a okolí či západočeské lázně, ale disponuje zajímavými atraktivitami cestovního ruchu, které mohou díky vytvořeným balíčkům oslovit rekreační hráče. Optimální počet navštívených areálů je mezi 3-4, coţ vybraná lokalita splňuje, i kdyţ je nutno více cestovat. Zvýšení návštěvnosti by mohlo upoutat pozornost investorů, kteří by započali výstavbu nových areálů a navýšily kapacity a tím i znásobili konkurenční schopnost regionu. Výstup práce je určen především managerům cestovních kanceláří zaměřených na golfovou turistiku, dále potom centrále cestního ruchu Jiţní Moravy a CzechTourismu, či potenciálním investorům, kteří by financovali výstavbu nových golfových resortů v oblasti Jiţní Moravy. Dále je práce určena pro managery golfových klubů.

76

Literatura

8 Literatura ABANTE [online]. 2011-2010 [cit. 2011-12-15]. Home Page. Dostupné z WWW: . ARTIS 3000 [online]. 2011 [cit. 2011-12-15]. Golf Culture. Dostupné z WWW: . Baťův kanál [online]. 2011 [cit. 2011-12-10]. Současnost. Dostupné z WWW: . BUHALIS, DIMITRIOS; COSTA, CARLOS. Tourism Management Dynamics : trends, management and tools. UK: Elsevier Butterworth-Heinemman Pub., 2006. 279 s. CONNEA TRAVEL, S.R.O. Golf in the czech [online]. 2011 [cit. 2011-12-15]. Balíčky. Dostupné z WWW: . CUPÁKOVÁ, MARTINA. Zhodnocení potenciálu v Jihomoravském kraji. Brno, 2011. 121 s.

golfové

turistiky

CZECHTOURISM.Golf Guide. Praha: EV public relations, 2011. 84 s. Dostupné z WWW: . CZECHTOURISM [online]. 2008 [cit. 2011-12-14]. Výzkum příjezdové golfové turistiky. Dostupné z WWW: . CZECHTOURISM [online]. 2005 - 2011 [cit. 2011-11-13]. Úvod. Dostupné z WWW: . CZECH GOLF [online]. 2007 [cit. 2011-12-15]. Poysdorf: golfové hřiště v Rakousku. Dostupné z WWW: . ČGF [online]. 2010 [cit. 2011-12-10]. Průvodce projektem Hraj golf, změň život. Dostupné z WWW: .

Literatura

77

ČGF [online]. 2010 [cit. 2011-12-10]. Aktualizovaná prezentace projektu Hraj golf, změň život. Dostupné z WWW: . Golf Brno, a.s. [online]. 2009 [cit. 2011-11-28]. Hotel. Dostupné z WWW: . Golf Hotel Austerlitz [online]. 2010 [cit. 2011-12-11]. Hotel. Dostupné z WWW: . GOLF SHOW [online]. 2008 [cit. 2011-02-13]. Golf v České republice. Dostupné z WWW: . HÁJKOVÁ, LUCIE. Czech Republic "The GOLF republic"? (výsledky průzkumu), 2011. Dostupné z WWW: . HOLLOWAY, J. CHRISTOPHER. Marketing for tourism. Fourth Edition. London : Ashford Colour Press Ltd., 2004. 510 s. ISBN 0-276-68229-6. HORNER, Susan; SWARBROOKE, John. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada, c2003. 486 s. ISBN 80-247-0202-9. IAGTO [online]. 1997-2011 [cit. 2011-12-11]. Home Page. Dostupné z WWW: . Info Česko [online]. 2002-2011 [cit. 2011-12-10]. Malovaný sklep v Šatově. Dostupné z WWW: . JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. Marketing v cestovním ruchu: Jak uspět v domácí i světové konkurenci. Vyd. 1. Praha:Grada Publishing a.s, 2009. 288 s. ISBN 978-80-247-3247-3.

78

Literatura

KOTLER, P. aj. (1996): Principles of marketing, Prentice Hall, ISBN 0-13165903-0 KOVÁŘ, Ladislav. Toulky Moravou. Vyd. 1. Brno: Šimon Ryšavý, 1997. 373 s. ISBN 80-902143-8-X. LAWS, Eric. Improving tourism and hospitality services. UK: CABI, 2004. 203 s. ISBN 0851999956. Mapy Google [online]. 2011 [cit. 2011-11-20]. Šlapanice. Dostupné z WWW: . MIDDLETON, VICTOR T.C, et al. Marketing in Travel and Tourism.. Fourth Edition. UK: Butterworth-Heinemann, 1998. 528 s. ISBN 0750686936. MORRISON, ALASTAIR. Marketing pohostinství a cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, a.s. ,1995. 523 s. ISBN 80-85605-90-2. SKANZEN STRÁŢNICE i [online]. 2011 [cit. 2011-12-10]. Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy ve Stráţnici a Stráţnické slavnost. Dostupné z WWW: . Národní park Podyjí [online]. 2007 [cit. 2011-12-11]. Home. Dostupné z WWW: . Punkevní jeskyně [online]. 2005-2011 [cit. 2011-12-10]. Moravský kras. Dostupné z WWW: . RYGLOVÁ, KATEŘINA. Cestovní ruch - soubor studijních materiálů. Třetí rozšířené vydání. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2009. 187 s. ISBN 978-807418-28-6. SEATON, A.V.; BENNETT, M. M. The marketing of tourism products: concepts, issues and cases. Reprinted 2004. London :Cengage Learning EMEA, 1996. 540 s. ISBN 1-86152-302-5. SELTZER, Leon Z. Golf: The Science and the Art. Oklahoma, USA : Tate Publishing & Enterprises, 2007. 174 s. ISBN 1602478481.

Literatura

79

Slavkov u Brna - Austerlizt [online]. 2010 [cit. 2011-12-10].Hrady a zámky. Dostupné z WWW: . STANDEVEN, Joy ; DE KNOP, Paul . Sport tourism. USA : Human Kinetics, 1999. 367 s. ISBN 0-87322-853-7. Státní zámek Milotice [online]. 2011 [cit. 2011-12-10]. Zámek. Dostupné z WWW: . Státní zámek Vranov nad Dyjí [online]. 2007-2011 [cit. 2011-12-10]. Home. Dostupné z WWW: . STEM MARK. Příjezdový cestovní ruch v Jihomoravském kraji [online]. Jihomoravský kraj : Stem/Mark, 2008 [cit. 2011-12-10]. Dostupné z WWW: . Stezky dědictví [online]. 2010 [cit. 2011-12-11]. Home. Dostupné z WWW: . SWARBROOKE, John; HORNER, Susan . Consumer behaviour in tourism. Oxford: Butterworth-Heinemann, 1999. 453 s. ISBN 0750632836. Turistická oblast jiţní Moravy - Jiţní Morava [online]. 2010 [cit. 2011-12-10]. Brno a okolí. Dostupné z WWW: . UNIOSGUIDE. Jižní Morava Brno: hrady a zámky, histroická města, kultura a příroda. Vyd. 1. české Budějovice: Unios, 2002. 64 s. ISBN 80-86141-09-8. VAŠTÍKOVÁ, MIROSLAVA. Marketing služeb – efektivně a moderně. Praha: Grada Publishing a.s, 2008. 232 s. ISBN 978-80-247-2721-9. VISIT SCOTLAND. Summary of the World Golf tourism market. In World Golf tourims market [online]. Scotland, 2006 [cit. 2011-12-10]. Dostupné z WWW:. Vítejte v České republice [online]. 2009 [cit. 2011-12-10]. Jižní Morava. Dostupné z WWW: .

80

Literatura

WAHLA CSS., PROF. RNDR. ARNOŠT. Obecná geografie cestovního ruchu. Vyd. 1. Brno: Ediční středisko Mendelovy univerzuty v Brně, 2010. 103 s. ISBN 978-80+7375-381-8. ZELENKA,Csc,Doc.RNDr. JOSEF.Specifika marketingu cestovního ruchu. Marketing cestovního ruchu [online].2004,[cit. 2011-12-10].Dostupný z WWW: .

Přílohy

81

Přílohy

82

Popis atraktivit cestovního ruchu v region Jiţní Morava

A Popis atraktivit cestovního ruchu v region Jižní Morava Brno a okolí Hlavním městem Moravy je Brno, které hostí mnohé výstavy, ale nejpozoruhodnější je prezentace ohňostrojů Ignis Brunesiss. Tato unikátní přehlídka se kaţdoročně pořádá na brněnské přehradě a finální ohňostroj na hradu Špilberk. (Kovář, 1997)  Hrad Špilberk Slouţil jako královský hrad k obraně města, právě proto se tyčí na kopci přímo v centru. Při třicetileté válce ochránil Brno před Švédy a během 19. století byl přebudován na mohutnou barokní pevnost slouţící jako vězení pro politické vězně. V dnešní době zde sídlí Muzeum města Brna a turisty láká návštěvou kasemat. (Uniosguide, 2002)  Katedrála Sv. Petra a Pavla (Petrov)  Stará radnice Známá pro architektonickou zvláštnost v podobě stavitelské hříčky, kterou je zkřivená věţička nad vstupem či vystaveným symbolem města – krokodýlem (brněnský drak). (Uniosguide, 2002)  Národní divadla: Mahenovo divadlo – jedno z prvních divadel na světě, kde bylo zavedeno ţárovkové elektrické osvětlení. Janáčkovo divadlo – operní divadlo.  Villa Tugendhat Nevšední rodinná vila s avantgardními prvky navrţená architektem byl Ludwig Miese van der Rohe (1929-30). Na konci roku 2001 byla zařazena na seznam památek UNESCO. (Uniosguide, 2002)  Přehrada a hrad Veveří  Botanická zahrada, zoologická zahrada, arboretum. Slavkovská bojiště V okolí Slavkova (20 km od Brna) proběhla v roce 1805 slavná bitva tří císařů33. Tato významná bitva se navţdy vryla do místní historie a dýchá z kaţdého rohu. Dobrým příkladem je kaţdoroční konstrukce bitvy, která se stává velkou událos33

francouzský Napoleon Bonaparte, rakouský František I. a ruský Alexandr I.


83

tí a má mezinárodní zastoupení. Celou tuto éru připomíná mnoho významných míst a památníků. (Kiclová a spol., 2002)  Slavkov Největší chloubou je velkolepé barokní sídlo s anglickým parkem, ve kterém se nachází golfová akademie. Právě na tomto místě byl podepsán v roce 1805 mír (Slavkov u Brna – Austerlizt, 2010)  Mohyla Míru Týčí se na prateckém kopci a právě zde vrcholily boje bitvy u Slavkova. Staroslovanská mohyla tyčí se do výšky 26 metrů a za ní se nachází malé moderně technicky vybavené muzeum slavkovské bitvy. (Uniosguide, 2002)  Santon Kopec s malou bílou kapličkou, kde se při bitvě nacházela francouzská dělostřelecká základna. Právě pod tímto kopcem se kaţdoročně pořádá dříve zmíněná rekonstrukce bitvy. (Kovář, 1997)  Ţuráň Na tomto pahorku s jedním stromem Napoleon geniálním způsobem velel svým vojskům. Vrcholek s památníkem dnes výsostným územím Francie. (Kovář, 1997) Křtiny Vesnici leţící severovýchodně od Brna vévodí chrám Panny Marie vybudovaný podle plánů J. B Santini- Aichel s komplexem barokních budov. Křtiny jsou historickým poutním místem. (Uniosguide, 2002) Nedaleko Křtin se nachází historický jeskyní útvar Býčí Skála. Pojmenovaný podle bronzové sošky býka, která se na místě našla. (Kovář, 1997)

Pálava a Lednicko-Valtický areál Na Obr. 2 vyznačen oranţovou barvou. Kraj luţních lesů a vinic má bohatou historii, mnoho stavebních památek a rozmanité přírodní krásy. (Turistická oblast jiţní Moravy, 2010) Pálava (Pavlovské vrchy) Skupina skalnatých vrchů, silně kontrastující s okolním vinným, rovinatým krajem. Je vidět například i z Brna a svým tvarem připomíná leţící Venuši. Na Pálavě můţeme obdivovat zcela unikátní faunu i flóru, která nejvíce vyniká v květnu. Tato lokalita také spadá do rezervace UNESCO, ovšem nachází se tu i mnoho SPR (státních přírodních rezervací) jako jsou Děvín, Sirotčí hrádek, Stolová

84


hora, Kočičí kámen a mnohé další. Na jednom v pálavských vrcholků se tyčí zřícenina hradu Děvín. (Uniosguide, 2002)  Mikulov Město nacházející se v těsné blízkosti Pálavy v centru vinařské oblasti. Polovina domů tohoto města je vyhlášena za městskou památkovou rezervaci. Kuriozitou Mikulova je zachovalý desátkový vinný sud z roku 1643. Dominantou Mikulova je Svatý kopeček, na jehoţ vrcholu stojí barokní kostel z bílých kamenných kvádrů a výstup na něj je lemován výjevy z kříţové cesty. Dále ve městě nalezneme zámek a první piaristický klášter ve Střední Evropě. (Kovář, 1997)  Novomlýnské nádrže Vodní dílo, sestavené z Horní a Dolní nádrţe, které rozděluje silnice vybudovaná na sypaných hrázích. V dnešní době v především Horní nádrţ centrem rekreace a vodních sportů, jakými jsou windsurfing nebo kiting. Nedaleká vesnička Strachotín je plná vinných sklepů. (Kovář, 1997) Lednicko-Valtický areál Tato umělecky ztvárněná krajina je největší na světě (cca 200 km 2), proto byla v roce 1996 po právu zařazena mezi světové dědictví UNESCO. Lokalita nabízí širokou škálu atraktivit, jakými jsou dva zámky, drobný romantické stavby zasazené nenápadně do přírody (kolonády, sochy a lesní chrámy, zámečky apod.), která přechází z parkových zahrad zvolna v krajinu vkusně doplněnou vzácnými druhy stromů, vybudovanými rybníky a jiné. Mezi nejpozoruhodnější památky patří:  Zámek Lednice Reprezentativní šlechtické sídlo ve stylu tudorovské novogotiky. Je jedním z nejzajímavějších romantických skvostů v České republice. Pozoruhodná je zámecká knihovna. Té vévodí dřevěné točité schodiště, jeţ bylo ručně vyřezáno z jediného stromu a je ozdobeno mnohými ornamenty. Strop je rovněţ vyřezávaný. K zámku patří i barokní jízdárna postavená J. B. Fischerem z Erlachu, skleník s tropickou vegetací a dále také francouzský park volně přecházející do anglické zahrady se soustavou jezer a ostrovů. Park je plný empírových pavilonů a další romantické stavby. (Kiclová a spol. 2002) (Kovář, 1997)  Minaret Maurská 60 metrů vysoká věţ je hlavní dominantou anglického parku a vévodí celému okolí. Nachází se v jedné přímé linii se zámkem, ovšem přesně na druhé straně rozlehlého parku. (Kovář, 1997)


85

 Janův Hrad (Janohrad) Romantický letohrádek, leţící 2,5 km od Lednice. Z lednického parku je moţnost plavby aţ na Janův hrad soustavou kanálů po řece Dyji. Dříve slouţící pro slavnosti honů a lovu, nyní zpřístupněn veřejnosti. Výborně zapadá do krajiny luţního lesa. (Kovář, 1997)  Valtice Město v historii spadalo pod Rakousko (hranice byly posunuté aţ do roku 1919). Nachází se zde pěkný zámek s parkem. Který je nejreprezentativnější památka 1. Kategorie na Moravě. Zámek se prezentuje široce vybaveným interiérem. Milovníci vína ocení v zámecké jízdárně kaţdoročně pořádané Valtické vinné trhy. Pod zámkem je zbudovaný známý Kříţový sklep34 . V parku je na 63 druhů listnatých a 22 jehličnatých druhů stromů. Dále město nabízí návštěvu kláštera Milosrdných bratří. (Uniosguide, 2002)  Dále se v Lednicko-Valtickém areálu nachází: Chrám Tři Grácie, Sv. Hubert, Rendez-Vous, Belveder, Apollonův chrám, Rybniční zámeček, Kolonáda, Nový Dvůr, Lovecký zámeček, Hraniční zámeček

Moravský Kras Na Obr. 2 znázorněná ţluto-hnědou barvou (severně od Brna). Jedná se o jednu z nejčistších oblastí na našem území s více neţ tisícovkou jeskyní. Prostředí ideální nejen k objevování podzemních krasových jevů, ale také k jízdě na koni, cykloturistice pro zdatnější či horolezectví. (Kovář, 1997) (Turistická oblast Jiţní Moravy, 2010) Punkevní jeskyně Nejvyhledávanější jeskyně celého krasu. Návštěvníky bezesporu láká nejen bohatá krápníková výzdoba, ale také moţnost romantické plavby na lodičkách v prostorách jeskynního komplexu. Roční návštěvnost přesahuje sto tisíc návštěvníků. Během prohlídky přístup na dno propasti Macocha (Punkevní jeskyně, 2005-2011). Mezi další jeskyně v oblasti patří: Balcarka, Kateřinská jeskyně či Sloupskošošůvské jeskyně.

34

Kapacita tohoto sklepa je velkolepá: 22 000 hl vína. To je 2 200 000 litrů vína

86


Macocha Světoznámá 138 metrů hluboká propast (největší ve Střední Evropě) vznikla zřícením stropu ohromné jeskyně. K jejímu názvu se váţe pověst ze 17. století. Nad propastí jsou vybudovány dva vyhlídkové můstky. (Punkevní jeskyně, 2005-2011). Lysice Státní zámek v Lysicích disponuje bohatým interiérem. V současnosti se v prostorách zámku kaţdoročně pořádají koncerty v rámci Mezinárodního hudebního festivalu moravských měst Concentus Moraviae. Tradiční jsou i červnové "Zámecké feérie" s řadou kulturních akcí. (Kovář, 1997)

Slovácko Na Obr. 2 značeno modrou barvou (jediná oblast překračující hranice Jihomoravského kraje). (Turistická oblast jiţní Moravy, 2010) Oblast proslavená folklórem, vínem a tradičními řemesly. Skanzen ve Strážnici Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy ve Stráţnici, jak zní oficiální název zdejšího skanzenu. Od města Stráţnice jej odděluje Baťův kanál. V současnosti je rozdělen do více areálů. Kaţdý reprezentuje jednotlivé oblasti jihovýchodní Moravy nebo charakteristické typy staveb. Mezi nejznámější pravidelně pořádané programy a kulturní akce stráţnického skanzenu náleţí Abeceda řemesel (např. pletení košíků) nebo Podzim na dědině (např. lisování ovoce, mletí obilí nebo šlapání zelí).(Skanzen Stráţnice, 2011) Baťův kanál Délka kanálu je v současnosti 53 km. (Otrokovice – Skalice). Rozdíl výšek hladin na této vodní cestě koriguje 13 zdymadel. Kanál překlenuje53 mostů a mnohé z nich jsou technické památky. Moţnost zapůjčení lodě a plavby po kanálu bez zvláštních oprávnění (nad 18 let). Začátek i konec sezóny provází slavnostní akce. Baťův kanál lemuje cyklostezka. (Baťův kanál, 2011) Milotice Malá vesnice uprostřed slováckých vinic zajímavá pro státní zámek, nazývaný také perlou jihovýchodní Moravy. Zámek je unikátně zachovaným komplexem barokních staveb a zahradní architektury. Dominantou vstupních prostor zám-


87

ku je hlavní schodiště, které náleţí k nejhonosněji vyzdobeným na Moravě. (Státní zámek Milotice, 2011)

Znojemsko a Podyjí Znojmo Historie tohoto města sahá hluboko do pravěkých dějin. Středověk připomínají dochované zbytky hradeb. První hradní památkou je unikátní románská rotunda sv. Kateřiny. Znojmo má vybudovanou mnohopatrový komplex podzemních chodeb, kde v dnešní době probíhají prohlídky s velice poutavým výkladem. (Kovář, 1997) (Turistická oblast jiţní Moravy, 2010) Vranov nad Dyjí V blízkosti města se nachází Vranovská přehrada o délce cca 30 km, která slouţí v sezóně k rekreaci. Na vysoké skále nad městečkem se tyčí barokní zámek (původně to byl gotický hrad). Finální podobu vytvořil architekt J. B Fischer z Erlachu, po velkém poţáru v 17. století. Zámek je unikátní světskou barokní památkou v celé Střední Evropě. Právě proto je zámek hojně vyhledávaným místem pro filmové štáby. Natáčen tu byl i akční snímek XXX s Vinem Dieselem. (Státní zámek Vranov nad Dyjí,2007-2011) Křížový sklep v Příměticích Je druhým největším kříţovým sklepem na světě. Zrají v něm ta nejlepší znojemská vína. Unikátní je i zdejší akustika. Raritou je zejména takzvaný jezuitský telefon – kdyţ potichu promluvíte do zdi, váš hlas se po klenbě donese na opačnou stranu chodby. V prohlídce je zahrnuta ochutnávka vín (6 vzorků). (Uniosguide, 2002) Malovaný sklep v Šatově Pískovcové stěny unikátního vinného sklepa v Šatově zdobí naivní malby. Jedná se o evropskou raritu. Místní rodák zasvětil 33 let svého ţivota (volný čas) k výmalbě sklepa. (Info Česko, 2002-2011). Podyjí Krajina zachovalého říčního systému a bohatých lesů je národním parkem české republiky, který na rakouské straně hranic přechází do Nationalpark Thayatal. Podyjí prezentuje široké spektrum druhů fauny i flóry. Typické jsou pestré mo-

88


zaiky skalních amfiteátrů a srázných stěn, meandry, rozsáhlá suťová pole a těţko prostupné strţe či nivní louky podél řeky Dyje. (Národní park Podyjí, 2007).

Golfové resorty Jiţní Moravy a okolí

89

B Golfové resorty Jižní Moravy a okolí Brno Kaskáda (27 jamek) Viz. Obr. 4 golfový areál je pod číslem 1 (mistrovské, hlavní, hráčské hřiště) Resort se nachází 9 km od Brna a je povaţován za jeden z největších golfových skvostů vybudovaných v Česku. Kaskáda je nové (4 roky) precizně zpracované hřiště. Od června 2006 byly postupně uváděny do provozu 3 devítky - Dřevěná, Kamenná a Ţelezná (tato třetí devítka byla otevřena 21. května 2007) (Golf Brno a.s., 2009) v areálu se nachází i 6 jamková akademie (cvičné hřiště). Na hřišti se nachází 13 uměle vybudovaných jezer a vodních ploch. Hřiště je fyzicky velmi náročné, herně mimořádné obtíţné, esteticky povedené, kvalitou hracích ploch vyhlášené. K areálu patří i velké relaxační a regenerační centrum. Celkové vybavení a moţnosti areálu jsou velmi široké. (CzechTourism - Golf Guide, 2011) Z průzkumu hodnocení kvality golfových areálů provedených M.Cupákovou (2011) vyplývá velmi kladné hodnocení resortu Kaskáda. Téměř maximálně zde jsou hráči spokojeni s okolím areálu, parametry hřiště, vybavením areálu, poskytovanými sluţbami a jediný nedostatek vidí v nabídce členství. Golfový areál Kaskáda získal 84,18 % spokojenosti návštěvníků.(Cupáková, 2011) Kořenec Golf a Ski Resort (18 jamek) Viz Obr. 4 golfový areál je pod číslem 2 (červeně). Mistrovské hřiště nacházející se v srdci přírodního parku je příjemně zalesněné. Nedotčená příroda s panoramatickými výhledy a čistým ovzduším v kopcovitém terénu nabízí jedinečnou hru. Členitý terén, solitérní stromy a remízky s kaskádou jezírek fragmentují cestu od odpaliště k jamce. Areálu korunní moderní klubovna, jejímţ jádrem je kanadský srub. Resort nabízí všechny očekávané sluţby (od restaurace po kongresovou halu). (CzechTourism - Golf Guide, 2011) V rámci průzkumu M. Cupákové spokojenosti návštěvníků si stojí taktéţ velmi dobře. Nejlépe hodnocené je okolí areálu, dobrá je i vybavenost, poskytované sluţby a propagace. Zapracovat by areál měl na nabídce členství. Celková míra spokojenosti činí 81,36 %. (Cupáková, 2011) Austerlitz Golf Resort (18 jamek) Viz Obr. 4 golfový areál je pod číslem 3 (červeně). Hřiště skotského typu vybudované na podkladech Hanse-Georga Erthardta ze Steyru (přední evropský golfový architekt). Hřiště je ve zvlněném terénu, ovšem chybí zde stromy, atraktivitu a obtíţnost zaručují přírodní překáţky a vodní plochy. Členité fairwaye, vysoký rough, obrovské zvlněné greeny a spousta hlubo-

90


kých bunkerů to je Slavkov. Zajímavé je umístění akademie do zámeckého parku ve Slavkově, kde byl podepsán mít tří císařů po bitvě u Slavkova. (CzechTourism - Golf Guide, 2011) Podle M. Cupákové jsou hráči nadmíru spokojení sokolím hřiště, parametry a vybavení resortu, ale opět nesouhlasí zcela s nabídkou členství. Celková míra spokojenosti je 79,16 %. (Cupáková, 2011) Golfový areál Telč (18 jamek) Viz Obr. 4 golfový areál je pod číslem 4 (červeně). Hřiště je v překrásné, mírně zvlněné přírodě Vysočiny, jedná se tedy o hřiště mimo Jiţní Moravu (110 km od Brna, 120 km po dálnici) u památkově chráněné Telče (UNESCO). Hřiště má velmi atraktivní vzhled, je plné vodních ploch a vzrostlých stromů. Kvalitu hřiště dokládá i fakt, ţe se zde jiţ třikrát pořádalo mistrovství české PGA na rány. Úvodní třetina je členitější a kvůli svaţitému terénu a vysokým stromům je zde kladen důraz na přesnou hru. Zbývající část hřiště má spíše plošší charakter s o něco větší stranovou tolerancí při úderech z odpaliště, zároveň však s větší délkou drah. K areálu patří stylový hotel Šiškův mlýn, který byl oceněn stavbou roku 2000. (CzechTourism - Golf Guide, 2011) Golfový Club Olomouc (18 jamek) Viz Obr. 4 (červeně). 12 km od Olomouce v předhůří Oderských vrchů se nachází golfový areál Dolany. Hřiště má 18 jamek a veřejnou akademii s 9 jamkami. Horský terén udávají sportovní ráz hřiště a převýšení mezi dolní a horní částí hřiště činí 140 metrů. Tahákem je ostrovní jamka číslo 8. (CzechTourism - Golf Guide, 2011) Poysdorf (18 jamek) Viz Obr. 4 (červeně). Hřiště nacházející se těsně za Rakouskou hranicí, 15 km od Mikulova (50 km od Brna) Areál je situován v jedinečné, mírně zvlněné krajině severního Weinviertlu. V Poysdorfu bylo otevřeno v roce 2004 hřiště Veltlinerland Poysdorf, obklopené vinicemi, perfektně zapadající do okolí. Toto mistrovské hřiště je zakomponováno do staleté viniční krajiny Weinviertlu. Nachází se zde i čtyř jamková akademie a velkorysé cvičně plochy. Golf, příroda a vzácná vína vytvářejí dokonalou symbiózu. Golfový klub Veltlinerland Poysdorf byl na jaře 2006, vyznamenán cenou v kategorii ”Turismus ve Weinviertel” jako ”Nejlepší vinařskoturistická infrastruktura” a v listopadu téhoţ roku získalo titul ”Nejlepší nové rakouské hřiště roku 2006”.(Czech Golf, 2007)


91

Golf Klub AMK Automotodrom Brno (9 jamek) Viz Obr. 4 (modře – pro účel práce určené jako cvičné hřiště). Hřiště je jedinečné svou polohou, nachází se uvnitř Masarykova okruhu (Automotodrom Brno, závodní dráha). Hřiště přístupné s doprovodem mi bez HCP je velmi členité. Kopcovité prostředí okruhu nabízí řadu překvapení a napětí při hře. Dráhy se proplétají mezi vysokými jehličnany a k úspěchu je zapotřebí velké představivosti, improvizace a širokého rejstříku golfových úderů. Hřiště je ideální jako cvičné a potěší příjemnou cenou. (CzechTourism - Golf Guide, 2011) Golf Club Lázně Kostelec u Zlína (9 jamek) Viz Obr. 4 (modře – pro účel práce určené jako cvičné hřiště). Areál se opět nachází v kopcovitém terénu, speciálně 6. jamka prověří kondici hráče. Hřiště otevře v sezóně 2012 tři nově znormované jamky. Ty nahradí stávající jamky č. 7, 8, 9, které se nachází kolem drivingu a jsou jiţ nedostačující (tyto původní jamky se změní na akademii). Nové hřiště bude tedy stále 9-ti jamkové, ale náročnější (PAR 70) a výrazně se prodlouţí. Součástí komplexu je i indoor golfový trenaţér se šesti odpališti. Standardní doplňkové sluţby rozšiřuje moţnost podstoupení lázeňských procedur, protoţe golfový areál je součástí lázní. (CzechTourism - Golf Guide, 2011) JEZERA Ostrožská Nová Ves (9 jamek) Viz Obr. 4 (modře – pro účel práce určené jako cvičné hřiště). Hřiště se nachází v rovinaté krajině 8 km od Uherského Hradiště. Specifické je rozdělení jamek jezery. Netradiční je uspořádání hřiště: 3 třípary, 3 čtyřpary a 5 pětiparu. Jamka číslo 8 je téměř ostrovní. Hřiště je cenově velmi přijatelné. V Ostroţské Nové Vsi se nachází také sirné lázně. (CzechTourism - Golf Guide, 2011)

92

Politické a ekonomické faktory ovlivňující trh cestovního ruchu

C Politické a ekonomické faktory ovlivňující trh cestovního ruchu Politické faktory  Rozrůstání Evropské Unie o další členské státy převáţně z východní Evropy z roku 2004. Toto rozšíření také zahrnovalo Maltu a Kypr. Další potenciální členové jsou: Norsko a Turecko. S kaţdým novým členem se zvětšuje evropský jednotný trh. Všichni noví členové podléhají jednotné legislativě Evropské Unie ve všech oblastech (od pracovního práva aţ po ochranu spotřebitele). (Zelenka, 2004)  Daňové zákony. Případné zvýšení daně by vedlo ke zdraţení sluţeb cestovního ruchu (Vaštíková, 2008)  Pravděpodobnost politické nestability v částech východní Evropy, která negativně ovlivní rozvoj cestovního ruchu. Při vyřešení této situace, by měl naopak cestovní ruch rychle růst.(Zelenka, 2004)  Silná liberalizace, deregulace a privatizace můţe mít dramatický dopad na odvětví letecké dopravy, kde sniţující se státní podpora národních leteckých společností podpoří vzrůst skutečné konkurence. (Zelenka, 2004)

Ekonomické faktory Politicko-ekonomický pohled bude směrován politikou ekonomie EU a bude se zabývat otázkami:  Jaký můţe být dopad měnové unie (jednotná evropská měna Euro) na směnné kurzy a na toky turistů, kteří jsou značně vnímaví k výkyvům cen měnových kurzů. Vývoj Eura je v poslední době velmi dramatický a budoucnost celé měnové unie je ohroţena státní krizí Řecka (ke kterému se přidávají i Itálie a Španělsko). (Zelenka, 2004)  Jak silný dopad bude mít zrušení bezcelních prodejen pro aerolinie, letiště či provozovatele trajektů? (Zelenka, 2004) Čistě ekonomický pohled podle Zelenky (2004):  Významný je ekonomický růst mnoha jihoevropských a východoevropských států. Tam se můţe rozšířit základna turistů směřujících do zahraničí.  Vysoké průměrné mzdy v regionu Jiţní Moravy v porovnání s průměrem ČR.  Silná konkurence donutí místní firmy po nasycení domácích trhů, orientovat se na prodej produktů občanům jiných států.

Golf Survey (English)

93

D Golf Survey (English) 1.

Do you think there are in Czech Republic (a country same size as Scotland with twice as many inhabitants?) o o o o o

2.

Would you be interested in a golfing holiday in the Czech Republic? o o o o

3.

Castles and palaces (UNESCO) Cities (sights, shopping, night life etc.) Thermal spa, beauty treatments Exhibitions and museums (ex. Open-air folk museum) Tasting/getting to know local food Tasting/getting to know local wine Visiting breweries to sample Czech beer Physical activity - cycling, horse riding etc. Historical heritage –memorial and battlefield of Napoleon Bonaparte Discovering nature (mountains, lakes, Krast area)

How would you like your golfing holiday to be organised ? o o o

6.

Good references Weather conditions Price Tying in golf with other leisure or sightseeing activities

Apart from playing golf, what kind of leisure activities would you like to do or what would you like to see in the Czech Republic? o o o o o o o o o o

5.

Yes No Maybe Czech Republic is not a known golf destination (but could be fun to try)

What would convince you to come to Czech Republic for a golfing holiday? o o o o

4.

Less than 15 16-75 76-110 111-150 Over 150

B Package holiday (online or tour operator?) Create your own holiday (through a tour operator) Plan your holiday yourself (online etc.)

What kind of services would you expect from a tour operator? (Select all that apply) o o o o o o

Full service (all options below) Transport to Czech Republic Golf course fees Accommodation Leisure or sightseeing trips Cultural activities (opera, theatre, concert, folk celebration)

94

Golf Survey (English) o o 7.

What factors do you consider when selecting where to go on a golfing holiday? o o o o o o

8.

Possibility to pay by card Coach services Rental of golf clubs Rental of golf cart Additional services (on-course refreshments, babysitting etc. ) Restaurant/ bar/ club room Practice ground Indoor hall Self check-in Wi- Fi connection Good website (contact, price list, facilities, service info, photo gallery etc.)

What kind of accommodation would you choose for your stay? o o o o

11.

1 2 3-4 More than 4

How important is each service in the golf resort? (Rate each service from 1 to 5, 1 is the most important) o o o o o o o o o o o

10.

Characteristics of the course (style, number of holes, difficulty etc.) Course maintenance Prestige of the course ( fame, reputation, golf tournaments ) Comfort of the course (shade areas, rain shelters, ball cleaners, drinking fountains, starting and finishing next to clubhouse Design of course (fits into the surroundings, water hazards, attractive scenery etc.) Non members welcome

How many courses you would like to visit during your holiday ? o o o o

9.

Car rental information about Czech republic (golf courses, nature, cities, what else to see or do)

3 star hotel 4 star hotel Private accommodation Self catered apartment

How important is each of these hotel facilities (Rate each factor from 1 to 5 with 1 being the most important ) o o o o o o

Beauty/spa treatments Swimming pool All inclusive Possibility to pay by card Fitness facilities Good website

Golf Survey (English) o o o 12.

April- May June- August September- December

Gender: o o

19.

Family Your partner Friends

What time of year would you choose for your golfing holiday? o o o

18.

100 Pounds / 116 euro / 2 900 Kč 150 pounds / 175 euro / 4 350 Kč 200 pounds / 232 euro / 5 800 Kč Over 200 pounds / 232 euro / 5800 Kč

Would you prefer to go on a golfing holiday with? o o o

17.

Weekend (long weekend) 4- 5 days One Week More than one week

What is the highest daily amount you would be happy to budget for? (not including the cost of travelling to the Czech Republic) o o o o

16.

I would not like to change hotel and play on just one golf course. I would rather travel to different courses, than change accommodation. I would only change hotel once I would not mind changing hotels to experience more (golf courses, hotel, landscape, cities, )

How long would you like to stay? o o o o

15.

Directly on the golf course Up to 16 km ( 10 miles) Up to 24 km (15 miles) Up to 32 km (20 miles )

Would you like to change hotels when playing at a different golf course? o o o o

14.

Kids playground Wi-Fi connection Parking space

What do you feel is an acceptable distance from the hotel to the golf course? o o o o

13.

95

Male Female

Age: o o o o

Under 25 26-35 46-60 over 60

96


E Golf Questionnaire (francaise) 1.

A quelle fréquence jouez-vous au golf? o o o o o

2.

Combien dánnées jouez-vous déjà au golf? o o o o o o

3.

Moin que 1 an 2-3 4-5 6-10 10-20 Plus que 20

Quést qui est important sur le terrain de golf? (Qualifiez les facteurs suivants; 5 – le plus important) o o o o o o o

4.

Irrégulièrement Plusieurs fois par mois 1 fois par semaine 2 fois par semaine Chaque jour

Design de terrain Tradition de terrain Service (restauration, hôtel, wellness, les cours de golf, équitations..) Centrum Fitness Wi-fi dans le club Possibilité de prêter d´équipement Sservice déntraîneur professionnel

Avec qui preférez.vous de jouer au golf? o o o o o

Épouse/époux 1 camarade 2 camarade Avec vos enfants Tournoi professionnelle

5.

Voulez-vous partir en vacances de golf?

6.

Étaiez-vous déjà en vacances de golf? Si oui, où?

Si vous avez répondu oui dans la question 5, 7.

Où voudriez-vous aller? o o o o o o

Régions Françaises Pays voisins Europe Asie Pays exotiques – îls tropicaux Pays spécial, lequel?

OUI

NON


97

8.

Voudriez-vous planifier votre voyage de golf, ou préfèrez-vous de la recommander par lágance de voyage? OUI NO

9.

Durée optimal de vacances de golf: o o o o

10.

Week-end 3-5 jours Semaine Plus quúne semaine

Combien voudriez vous dépenser pour la vacance de golf (3 jours, par personne)? o o o o o

Moins que 500 € 501 – 1000 € 1001 – 1500 € 1501 – 2000 € Plus que 2000 €

11.

Voulez-vous visiter plusieurs de terrains là bas?

12.

Si vous-avez répondu oui, combien des terrains voudriez-vous voir? o o o o

13.

OUI

NON

2 3 4 Plus que 4

A quel tepms préfèrez vous de partir en vacances? o o o

Avril – May Juin – Août Septembre – Octobre

14.

Préfèrez vous le personnel qui parle français?

OUI

NON

15.

Avez-vous jamais été en République Tchéque(RT)?

OUI

NON

16.

Pensez-vous que la République Tchéque est une destination de golf?

OUI

NON

17.

Il y a 10,5 milions habitants en RT, combien des terrains de golf, pensez vous se trouvent lá bas?

18.

Age: o o o o o o

19.

Moins que 25 26 – 35 36 – 45 46 – 55 56 – 65 Plus que 66

Sexe o o

Homme Femme

Vytvoření produktu golfová turistika pro region Jižní Morava

Recommend Documents