Vytápění. Rady, tipy, informace

Vytápění Rady, tipy, informace

Měřiče spotřeby

Díky PRE jsem ušetřila 1 500 Kč na ročním provozu kombinované chladničky. Půjčte si i vy zdarma měřič spotřeby. www.energetickyporadce.cz/merici-zarizeni

Centrum energetického poradenství PRE Jungmannova 747/28, Praha 1 (palác TeTa) Otevírací doba: Po – Pá 10.00 –18.00 tel.: 840 550 055, e-mail: [email protected] www.energetickyporadce.cz www.facebook.com/energetickyporadce

2

Vytápění

Obsah

Energeticky úsporné bydlení

2

Topná média

9

Vytápění elektřinou

11

Vytápění zemním plynem

24

Vytápění LPG

31

Vytápění lehkými topnými oleji

34

Vytápění pevnými palivy

35

Alternativní zdroje vytápění

45

Regulace

54

Větrání a rekuperace tepla

57

Úspory ve vytápění

60

Závady na otopném systému a údržba

61

Rady, tipy, informace

1

Energeticky úsporné bydlení Pro obytné domy splňující nároky na nízkou spotřebu energií se vžil obecný pojem energeticky úsporné bydlení a toto označení se postupně stalo standardem kvalitní výstavby bytových i rodinných domů.

a dalších elektrospotřebičů. Vysoký podíl nákladů na vytápění nás vede k hledání možností, jak tyto výdaje snížit. V první řadě je nutné se zaměřit na eliminaci tepelných ztrát domu, které mají přímý vliv na spotřebu tepla a z ní vyplývající náklady na vytápění.

Energetickou náročnost budovy charakterizuje množství energie spotřebované na vytápění, ohřev vody, osvětlení, klimatizaci a běžný provoz spotřebičů. Vytápění standardních rodinných domů i bytů má na běžné spotřebě energie největší podíl. Podle odborníků se v běžné domácnosti vynaloží 60 až 70 % energie právě na vytápění, zbývajících 30 až 40 % se rozdělí mezi ohřev vody a provoz domácích

Koncepce energeticky úsporného domu je postavena na zásadě udržet teplo uvnitř budovy. Kromě správně nastaveného systému vytápění jsou pro snižování energetické náročnosti využívány i tepelné zisky. Díky správné orientaci domu vůči světovým stranám, případně vhodnému umístění na pozemku, lze teplo získávat i z běžného slunečního záření, pronikajícího dovnitř okny, případně prosklenými částmi fasády. Tepelné zisky a intenzitu světla je třeba regulovat prvky protisluneční ochrany – roletami, žaluziemi, markýzami a podobně.

Konstrukce energeticky úsporných domů je shodná s běžnými stavbami. Při použití vhodných materiálů a technologických postupů lze jako energeticky úspornou realizovat téměř libovolnou stavbu.

2

Vytápění


Jak zamezit tepelným ztrátám K nízké tepelné spotřebě energeticky úsporného domu nejvíce přispívají důkladně zateplený obvodový plášť budovy, kvalitní okna a tepelně izolovaná střecha a podlaha. Spolu s vhodně navrženou a nastavenou otopnou soustavou představují optimální cestu k úsporám.

Základním předpokladem energeticky úsporného bydlení je však kvalitní projekt, neméně důležité je pečlivé provedení stavby. V současnosti lze energeticky úsporné domy stavět prakticky ze všech stavebních materiálů. Obvodové zdi jsou doplněny kvalitní izolací, okny s nízkým součinitelem prostupu tepla a dalšími prvky, které společně zajišťují požadované nízké tepelné ztráty. Velmi důležité zůstává správné řešení detailů, zejména napojení rámů oken a dveří na obvodové zdivo.

Standardy energetické náročnosti Hodnoty energetické spotřeby, podle kterých rozlišujeme domy na energeticky úsporné, nízkoenergetické a pasivní, jsou jasně stanovené. Potřeba tepla může být v těchto budovách oproti starým nerekonstruovaným domům až desetkrát nižší, a to při zajištění vysokého komfortu bydlení v zimě i v létě. Podle energetické náročnosti (potřeby tepla na vytápění) se domy řadí do čtyř základních kategorií – energeticky úsporný dům, nízkoenergetický dům, pasivní dům a nulový nebo plusový dům. Energeticky úsporný dům dnes můžeme považovat za standardní řešení novostavby. Je postaven ze stavebních materiálů s potřebnými tepelně izolačními vlastnostmi, Rady, tipy, informace

které spolu s vhodně řešenou otopnou soustavou zajistí moderní bydlení s nízkými náklady na vytápění. Energeticky úsporný dům spotřebuje zhruba o 30 % méně energie než dům běžný. Návrh nízkoenergetického domu vychází ze systémového konceptu s využitím prvků zvyšujících energetickou efektivitu stavby. Vytápění bývá řešeno nízkoteplotním otopným systémem, často je využívána sluneční energie, a to jak pasivně v podobě tepelných zisků domu, tak aktivně prostřednictvím solárních kolektorů.

Od roku 2020 jen v pasivním standardu Evropská unie ukládá České republice povinnost od roku 2020 realizovat výstavbu pouze v pasivním standardu, tedy téměř s nulovou spotřebou energie.

3


Je dům skutečně energeticky úsporný? Nízká energetická náročnost novostavby je dnes silným argumentem prakticky všech stavebních společností. Udávané hodnoty se však vyplatí vždy ověřit, protože některé firmy používají označení energeticky úsporné domy jen ve svém obchodním názvu, případně pouze jako součást marketingové strategie. Požadujte proto u každého nového domu i bytu doložení průkazu energetické náročnosti budovy (PENB) – je dnes již ze zákona povinné.

4

Pasivní dům má dokonalou tepelně izolační obálku. K pokrytí zbytkové potřeby tepla, která vzniká v důsledku jeho přirozeného úniku z budovy, obvykle postačuje zpětné získávání tepla z odcházejícího vzduchu pomocí rekuperační jednotky, případně v kombinaci s energií získanou tepelným čerpadlem, z biomasy či slunečního záření. Pasivní tepelné zisky a využití větracích systémů se zpětným získáváním tepla v pasivních domech pokryjí až 80 % jeho spotřeby. Nulový dům se vyznačuje vyrovnaným poměrem vytvořené a spotřebované energie. Využívá teplotní zisky ze slunečního záření, zbytkové teplo z provozu běžných domácích elektrospotřebičů i teplo, které vydávají jeho obyvatelé. I tak se ale neobejde bez doplňkového zdroje tepla pro vytápění a pro ohřev vody. Provoz nulového domu v současnosti není hodnocen jako ekonomicky efektivní, protože kromě systému řízeného větrání s rekuperací tepla vyžaduje instalaci dalších nákladných technologických zařízení.

Vytápění


Průkaz energetické náročnosti budovy Náklady na vytápění v rodinném domě nebo bytě se s rostoucími cenami energií stávají stále důležitější informací. K posouzení jsou však nezbytné vzájemně porovnatelné údaje se skutečnou vypovídací hodnotou. Objektivní hodnocení energetické náročnosti budovy poskytuje průkaz energetické náročnosti budovy (PENB). Jeho smyslem je zlepšit orientaci majitelů, kupců a nových nájemníků v nákladech na energie v nemovitos-

tech. PENB poskytuje přehled o spotřebě energií rozepsaný do jednotlivých položek – spotřeba na vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti, přípravu teplé vody a osvětlení. Který typ budov a v jakém termínu musí mít Průkaz energetické náročnosti budov zpracovaný, určuje zákon o hospodaření energií. U novostaveb rodinných domů si musí nechat zpracovat průkaz ti majitelé, kteří podali žádost o stavební povolení

Potřebujete poradit? Informace o průkazu energetické náročnosti budov získáte v Centru energetického poradenství PRE. Dozvědět se ale můžete mnohem více. Odborní poradci zodpoví vaše dotazy týkající se PENB i dalších oblastí bydlení a v téměř dvaceti expozicích jsou pro vás připraveny informace, rady a tipy související s vytápěním, ohřevem vody, obnovitelnými zdroji energie, okny, osvětlením, domácími spotřebiči a příbuznými tématy. Dozvíte se, jak ušetřit nemalé peníze a v řadě případů současně zvýšit komfort bydlení.


5


Termovizní měření Pro zjištění míst, kudy z domu uniká nejvíce tepla, a skrytých vad jednotlivých konstrukčních prvků lze využít termovizní měření. Jedná se o bezkontaktní způsob kontroly kvality stavebních prací, který umožňuje získat att přehled o rozložení teploty na sníma-ném povrchu. Podrobné informacee k této problematice získáte v Centruu energetického poradenství PRE, kdee je možné tuto službu za výhodných podmínek také objednat.

v roce 2013. Obdobné podmínky platí i pro renovaci rodinného domu. Jednoduše řečeno, jde o stavební úpravy či jakékoli nástavby nebo přístavby zasahující do více než 25 % obálky budovy. Pokud se majitelé budovy rozhodnou danýý objekt prodat nebo nově pronajmout, musí síí hodnoty z PENB uvádět také v inzerci.

Cílem je efektivní hospodaření energiemi V době, kdy byly ceny energií nižší, nebyl tlak na omezení tepelných ztrát tak vel-

ký. Současné novostavby mají spotřebu tepla na vytápění výrazně nižší než domy postavené před dvaceti či více lety. U starších budov je proto potřeba snížit energetickou náročnost jedním z nejčastějších důvodů pro rekonstrukci. V případě bytového, ale i rodinného domu, je důležitým prvním krokem odborné posouzení výchozí situa-

Úspory jsou podmíněny regulací otopné soustavy Po zateplení a souvisejících stavebních úpravách bude mít dům nižší spotřebu tepla – podle rozsahu a typu úprav lze dosáhnout snížení nákladů na vytápění o 30 až 50 %. Tomuto novému stavu se musí přizpůsobit i otopná soustava, jinak nebude možné potenciál úspor plně využít.

6

Vytápění


15 – 20 %

20 – 25 %

Nejvíce tepla uniká z obytných budov okny a venkovními dveřmi. U vícepodlažních bytových domů se podíl jednotlivých konstrukcí na tepelných ztrátách od rodinného domu mírně liší. Stěnami uniká 30 až 40 % tepla, okny a dveřmi 40 až 50 %, střechou ale jen 5 až 8 % a podlahou v přízemí 4 až 6 %. 30 – 40 %

5 – 10 % ce – jak technického stavu budovy, tak její energetické náročnosti. Teprve na základě vstupní analýzy je možné navrhnout soubor opatření, která povedou k úsporám. Zejména u starších domů jich bývá celá řada – počínaje výměnou oken a zateplením obálky domu včetně střechy

Kolik tepla bude potřeba? Optimální způsob vytápění nelze stanovit obecně, ale vždy jen pro konkrétní budovu. Je nutné vzít v úvahu řadu aspektů – materiály a technologie použité při výstavbě, architektonické řešení domu i kvalitu projektu. Ani to ale nestačí. Porovnáme-li dva zcela shodné domy, spotřeba energie na vytápění se může lišit až několikanásobně. Vliv na ni má nejen počet osob, které v domě či bytě žijí, ale i jejich zvyklosti a nároky. Záleží také na orientaci domu vůči světovým stranám, na místních klimatických podmínkách a dostupnosti energií zvažovaných pro vytápění. To vše by měl projektant při návrhu otopné soustavy zohlednit.


a úpravou či rekonstrukcí otopné soustavy konče. Velmi důležitým krokem, na který se při rekonstrukcích stále ještě poměrně často zapomíná, je nutnost otopnou soustavu nově vyregulovat. Při stavbě nového rodinného domu je nezbytné systém vytápění plánovat již v počáteční fázi projektové přípravy. S návrhem otopné soustavy totiž souvisí celý soubor prvků a technologických řešení v domě – od zdroje tepla přes provozní instalace až po regulaci celé soustavy. Nejdůležitější informací je, jaký výkon bude pro topení a ohřev vody v konkrétním domě optimální.

Tepelné ztráty Tepelná ztráta představuje okamžitou hodnotu tepelné energie, která z domu uniká prostupem stavebními prvky, konstrukcemi a větráním. Na výši tepelných ztrát se podílí nejen materiály, ze kterých jsou stavební konstrukce, ale i poloha místnosti v objektu, počet stěn sousedících s venkovním prostorem, typ, počet a velikost otvorů (oken a dveří), větrání a další faktory.

7


Vytápění musí být především efektivní Důležitým kritériem při výběru vytápění je úspornost. Cílem je zvolit co nejúčinnější řešení, kdy energie pro vytápění bude stát co nejméně, ale přinese co možná nejvyšší topný efekt. Současnými předpoklady jsou minimální nároky na provoz a údržbu a dlouhá životnost systému i jednotlivých zdrojů tepla.

S ohledem na tepelné ztráty musí být zvolen výkon otopné soustavy a tepelný zdroj. Pro stanovení potřebného výkonu zdroje tepla je třeba vypočítat tepelnou ztrátu celého objektu, pro zjištění výkonu otopných těles je nutné stanovit tepelnou ztrátu jednotlivých místností. Určení výkonu zdroje tepla na základě výpočtu tepelných ztrát tedy může ušetřit

jak významné investiční, tak i provozní náklady. Vhodné dimenzování zdroje je také důležitým předpokladem pro dosažení vysoké účinnosti, optimálního fungování a nízkých emisí topidla. V Centru energetického poradenství PRE si můžete prostřednictvím dotykové plazmové obrazovky sami zjistit, kolik ušetříte za vytápění domu, přistoupíte-li k zateplení jeho pláště a výměně oken, kolik vás tyto úpravy budou stát a jakou úsporu vám přinesou.

Tepelné mosty S tepelnými ztrátami velice úzce souvisejí i tepelné mosty. Tak jsou označována místa, jimiž dochází ke zvýšeným únikům tepla z vytápěného prostoru. V praxi se tepelné mosty projevují chladnějším místem v interiéru, nebo naopak teplejším místem v exteriéru, pochopitelně pokud je interiér teplejší než exteriér. Na úniky tepla tepelnými mosty často navazují problémy spojené s vyšší koncentrací vlhkosti v daném místě. Zřetelným a zdraví nebezpečným projevem je objevení plísní, závažným následkem je nižší životnost stavebních prvků a konstrukcí.

Interaktivní aplikace Posouzení účinnosti zateplení objektu a výměny oken, která je k dispozici v Centru energetického poradenství PRE, umožňuje objektivně porovnat vliv různě účinného zateplení obvodového zdiva a různých typů oken na celkové tepelné ztráty domu a určit potenciální výši úspor a dobu návratnosti investice.

8

Vytápění

Topná média Volba systému vytápění pro byt či rodinný dům je rozhodnutí s dlouhodobým dopadem. Jakákoli zásadnější změna v budoucnu vždy znamená nezanedbatelnou další investici. Výběr v první řadě podmiňuje dostupnost určitého paliva, elektřiny nebo jiného energetického zdroje v dané lokalitě. Důležitý je i fakt, zda jsme omezeni typem anebo parametry stávající otopné soustavy.


Hned na dalším místě jsou provozní náklady, technická náročnost a náklady na údržbu. Způsob vytápění byste rozhodně neměli podřídit pouze výši počáteční investice. Je totiž možné, že takto vybraný systém bude mít drahý provoz, kratší životnost nebo další nároky, které výhodu

9

Topná média

Služby a spotřebiče za zvýhodněné ceny díky PRE Slevy u našich partnerů a zvýhodněnou nabídku zboží pro zákazníky PRE naleznete na adrese www.energetickyporadce.cz/nabidka-zbozi.

nízké pořizovací ceny rychle převáží. Zmíněná úvaha však v některých případech platí i naopak, a to zejména u objektů s velmi nízkou tepelnou ztrátou. Možností vytápění je celá řada – od tradičních až po zcela nové, vznikající pod tlakem měnících se požadavků. K trojici nejpoužívanějších, kam tradičně patří pevná paliva, zemní plyn a elektřina, se přidala kapalná paliva v podobě lehkých

10

topných olejů. Samostatnou a stále se rychle rozvíjející oblastí jsou alternativní zdroje – solární energie, využívání energie z vody, vzduchu a půdy (nečastěji pomocí tepelných čerpadel), vytápění biomasou a některá další, v současnosti méně běžná řešení. Právě alternativním zdrojům s obrovským potenciálem nových možností je v rámci odborných studií přikládán velký význam.

Vytápění

Lokální, nebo ústřední vytápění? Společně s výběrem topného média je třeba mimo jiné vyřešit otázku, zda bude vhodnější lokální, nebo ústřední vytápění. V případě lokálního vytápění jsou topidla umístěna přímo ve vytápěných místnostech, případně je z nich teplo rozváděno například průduchy do nejbližších okolních prostor. Jedná se především o kamna, krby a elektrické konvektory. Podle přenosu tepla se lokální topidla dále dělí na topidla konvekční, která ohřívají především vzduch, a na topidla sálavá, z nichž se teplo na okolní objekty šíří převážně infračerveným zářením. Druhou volbou je ústřední vytápění, které je vhodné v domech s větším počtem místností. Nejběžnější jsou systémy klasického ústředního topení, kde přenos tepla mezi kotlem a radiátory zajišťuje cirkulující voda. Výhodou vody jako média je její vysoká měrná tepelná kapacita, tedy schopnost akumulovat teplo. Jinou formou ústředního vytápění je vytápění nízkoteplotní. Může být podlahové, stěnové nebo stropní. Díky velké vyhřívané ploše stačí nízká teplota topné vody, což je velmi výhodné při použití kondenzačního kotle nebo kotle na dřevo s akumulační nádrží či v případě solárního systému. Méně známou a obvyklou formou ústředního vytápění je vytápění teplovzdušné. Získává na oblibě zejména v posledních letech, kdy je navrhováno do domů a bytů s nízkou spotřebou tepla a řízeným větráním s rekuperací tepla nebo tepelným čerpadlem typu vzduch / vzduch.

Vytápění elektřinou Vytápění elektřinou prošlo v minulosti několika etapami. Ne zrovna nejlépe se na vnímání využití elektřiny pro tyto účely podepsalo období velkého rozmachu přímotopů v polovině devadesátých let. Po utlumení zpočátku výrazné státní podpory ztratil tento způsob vytápění v očích uživatelů na finanční výhodnosti. Především kvůli tomu se nejen přímotopy, ale vytápění domovů elektřinou obecně, dostaly na řadu let mimo zájem. Nyní se elektřina jako hlavní topné médium vrací zpět. Současné domy mají výrazně nižší měrnou potřebu tepla na vytápění, řada majitelů domů a bytů proto o jejím využití k tomuto účelu vážně uvažuje. Počáteční investice a náklady na údržbu elektrických tepelných zdrojů jsou totiž nižší než u topidel na plyn a pevná paliva. Rady, tipy, informace

O tom, zda se vám vyplatí budovu vytápět elektřinou, rozhoduje mimo jiné i to, zda zvolíte přímotopy, elektrické podlahové vytápění nebo elektrokotel. Rozdíly v pořizovacích i provozních nákladech jsou značné – o to je důležitější správné zhodnocení konkrétních požadavků a volba řešení, které bude optimální jak z hlediska investiční náročnosti, tak i z hlediska komfortu, údržby a nákladů na provoz. Důležitým kritériem je vedle rozměrů a příkonu i předpokládaná životnost zařízení. Ve výběru vás může omezit nedostatečná kapacita připojení k elektrorozvodné síti

11


v dané lokalitě – s předstihem proto projednejte plánovanou instalaci se svým dodavatelem elektřiny. Systém vybírejte u renomovaných firem, které budou schopny zajistit spolehlivý záruční i pozáruční servis, a instalaci přenechejte profesionálům.

Elektrokotel Elektrokotel se nejčastěji používá jako samostatný hlavní zdroj pro teplovodní vytápění, případně jako bivalentní zdroj k tepelnému čerpadlu. Jeho součástí je vždy teplovodní otopná soustava a regulační systém. Všechny části musí být navrženy ve vzájemném souladu, jinak není možné dosáhnout požadované hospodárnosti provozu. Předností elektrokotle je vysoká účinnost vytápění s rychlým náběhem na nastavenou teplotu a možností snadné a přesné regulace, a to včetně vzdáleného přístupu.

Elektrokotel je vhodný jako náhrada kotlů na tuhá paliva (uhlí, dřevo) nebo může sloužit jako sekundární zdroj – například pro období, kdy jsme mimo dům a nemůžeme tedy přikládat. Je možné ho umístit jak do technické místnosti či chodby, tak do obytných prostor.

Účinnost elektrokotle dosahuje až 95 %. Oceníte tichý provoz, snadnou obsluhu bez nutnosti doplňování topiva a absenci spalin. Elektrokotle se nejčastěji vyrábějí v závěsném provedení a díky své kompaktní velikosti nebývají náročné na umístění. Elektrokotle vyžadují třífázové připojení k síti. Vysokým hodnotám elektrického proudu je nutné přizpůsobit rozvody a zvolit odpovídající jističe. Pro instalaci elektrokotle je nezbytný souhlas distributora elektřiny, který vám přidělí potřebný příkon a tarif. Optimální výkon kotle se stanoví z odhadu tepelných ztrát objektu. Maximální teplota vody na výstupu kotle je zpravidla 85 °C. Bezpečnost provozu zajišťuje řada ochranných

Hlavní a doplňkové zdroje tepla Zdroje vytápění lze rozdělit na hlavní a doplňkové. K hlavním zdrojům zpravidla řadíme centrální vytápěcí jednotky (elektrokotel, tepelné čerpadlo, plynový kotel a podobně), ale například i akumulační kamna, případně přímotopy. K doplňkovým zdrojům patří infrazářiče, infrapanely, případně topné žebříky, které nejsou napojeny na teplovodní soustavu vytápění. Pokud vytápíte dvě a méně místností, postačí vám lokální zdroj tepla do každé místnosti (přímotopné konvektory, akumulační kamna). Pro více než čtyři místnosti se už vyplatí řešit vytápění centrálně – pomocí elektrokotle či tepelného čerpadla.

12

Vytápění


prvků. Elektrokotel v základním provedení je možné doplnit oběhovým čerpadlem pro nucený oběh kapaliny, manometrem, expanzomatem a pojišťovacím ventilem. Také u elektrokotle lze zvolit verzi s akumulačním zásobníkem. V této verzi je přebytečná energie ukládána v akumulačních nádržích, odkud je podle potřeby automaticky dodávána do otopného systému. Při kombinaci elektrokotle s nepřímotopným zásobníkem o objemu 60 až 500 litrů lze zajistit ohřev vody pro celý dům.

Přímotopy Elektrické přímotopy mají účinnost 98 % a pracují na principu klasického konvekčního vytápění – topným tělesem je ohříván vzduch v místnosti, který cirkuluje a prohřívá ji. Jejich hlavní výhodou je schopnost nabídnout prakticky okamžitě požadovaný tepelný výkon. S jejich pomocí lze velmi rychle zajistit vhodné tepelné podmínky kdekoli v bytě či domě. Moderní typy přímotopů jsou vybaveny akumulační deskou, která zvyšuje jejich účinnost a až o jednu hodinu prodlužuje dobu, během které se teplo uvolňuje do okolí po vypnutí signálu hromadného dálkového ovládání. Lze je dobře regulovat pomocí programátoru. V domech a bytech se standardní spotřebou tepla na vytápění jsou přímotopy nejčastěji využívány jako doplněk k hlavnímu zdroji tepla, případně v kombinaci s alternativními zdroji. Vyráběny jsou v mnoha provedeních, včetně přenosných modelů s menším výkonem. O tuto skupinu je trvale velký zájem, protože díky své mobilitě, skladnosti a schopnosti rychle vyhřát daný prostor nabízejí přeRady, tipy, informace

Vytápění elektřinou + výborná dostupnost + snadné rozvedení po celém domě + snadná regulace výkonu + jednoduchá a komfortní obsluha + absence spalin v místě využití + výhodné vytápění pro domy s menší tepelnou ztrátou + ekonomicky výhodnější speciální sazby pro vytápění elektřinou (například v sazbě D45d je proud 20 hodin denně dodáván v levnějším nízkém tarifu) − cena elektrické energie – například přímotopy patří mezi dražší možnosti vytápění

nosné přímotopy snadné řešení vytápění všude tam, kam je zavedena elektřina. Z obecného hodnocení vycházejí přímotopy jako investičně nejméně nákladné, avšak ve srovnání napří-

Přímotopy existují v mnoha velikostech i provedeních – modely určené k umístění na zeď i přenosné spotřebiče s ventilátorem pro rychlejší proudění ohřátého vzduchu do vytápěné místnosti s použitím integrovaných spínacích hodin (s odstupňováním po 15 minutách).

13


Domácnost zaplatí v nízkém tarifu 2,63* Kč/kWh, ve vysokém tarifu 3,07* Kč/kWh. Zvýhodněná sazba Komfort PŘÍMOTOP 20, D45d** bude zákazníkovi přiznána, pokud: z věrohodným způsobem prokáže, že pro vytápění objektu jsou řádně instalovány a používány přímotopné elektrické spotřebiče, z součtový instalovaný příkon přímotopných elektrických spotřebičů a bojleru (pokud je instalován), činí nejméně 40 % příkonu odpovídajícího hodnotě hlavního jističe, z odběratel zajistí technické blokování topných elektrických spotřebičů v době platnosti vysokého tarifu. * Ceny jsou platné v roce 2013 a jsou uvedeny včetně DPH. ** Kompletní podmínky pro uplatnění distribuční sazby D45d naleznete na webu www.pre.cz.

klad s akumulačními kamny je jejich provoz znatelně dražší. Nevýhodou je jejich vysoká spotřeba elektřiny a v řadě případů i minimální nebo nulový podíl sálavé složky. Absence sálání způsobuje, že i když teplota vzduchu v místnosti rychle narůstá, stěny a podlaha zůstávají dlouho chladné.

Relativně brzy po vypnutí konvektorů se proto v místnosti opět ochladí. Tento jev odstraňují sálavé konvektory, které jsou konstrukčně provedeny tak, že polovina tepelné energie je předávána sáláním, druhá polovina konvekcí. Je tak zachována dynamika topení a současně jsou okolní stavební konstrukce ohřívány i přímou cestou. Proto je provoz sálavých konvektorů podstatně komfortnější a v obytných místnostech by měly dostat jednoznačnou přednost.

Akumulační kamna Základem akumulačních kamen je jádro ze speciálního materiálu s vysokou schopností zadržovat v sobě teplo. Akumulační kamna mění elektřinu na teplo v době nízké sazby a během vyššího tarifu akumulovanými přebytky vytápějí prostředí. Topení je tedy levnější i v době vyššího tarifu a provoz

Akumulační kamna dnes nacházejí uplatnění především při rekonstrukcích budov. Výhodou je instalace s využitím stávajících elektrických rozvodů. Moderní řídicí elektronika navíc výrazně zlepšila možnosti regulace, takže provoz je ekonomičtější.

14

Vytápění


akumulačních kamen díky tomu vychází levněji než provoz přímotopů. Ve srovnání s přímotopy však musíme počítat s vyššími pořizovacími náklady. Nevýhodou je i fakt, že akumulační kamna nejsou schopna dostatečně pružně reagovat na okamžitou potřebu tepla. Nutné je zmínit jejich rozměrnost a vysokou hmotnost, která se v závislosti na velikosti kamen pohybuje přibližně mezi 70 a 400 kg. Nevýhodou je vysoká povrchová teplota a nemožnost vyžít kamna také pro ohřev vody. U regulace počítejte pouze s orientační přesností. Ve srovnání s ostatními zdroji tepla jsou možnosti standardních akumulačních kamen omezené, zůstávají proto poněkud v ústraní. Lépe se přizpůsobit současným požadavkům na vytápění dokážou dynamická akumulační kamna, která postupně klasické typy nahradila. V případě osmihodinové akumulační sazby jsou díky svým vlastnostem vhodná jako hlavní zdroj vytápění. Samovolnému úbytku akumulovaného tepla brání kvalitní dvouvrstvá izolace. Kamna jsou vybavena ventilátorem, který zvyšuje jejich účinnost zrychlením cirkulace ohřátého vzduchu. U moderních typů oceňujeme také až o 30 % menší velikost a nižší hmotnost, které umožňují i zavěšení na stěnu pomocí speciálních konzol. Dynamická akumulační kamna jsou ve srovnání se standardními typy na nesrovnatelně vyšší

úrovni i ovládáním – nastavení se provádí prostřednictvím digitálního programovatelného termostatu. Akumulační kamna se k síti připojují zpravidla třífázově a jejich příkon se pohybuje mezi 2 a 7 kW.

Sálavé panely Hledáte-li moderní a stylové řešení vytápění, určitě by vaší pozornosti neměly uniknout elektrické sálavé panely. K vytápění využívají infračervené záření, takže na rozdíl od konvekčních topidel neohřívají vzduch, ale přímo stěny, předměty a osoby. Nevzniká tedy proudění, které by vířilo prach, proto je sálavé vytápění vhodné pro alergiky a astmatiky. Účinnost přenosu energie je vysoká, provoz panelů je tichý a snadno se reguluje. Tento způsob vytápění je velmi příjemný, připomíná totiž teplo vyzařované sluncem, přináší s sebou ale i omezení. Panely vytvářejí tepelné záření, jen pokud jsou zapnuté, a sálají pouze do určité vzdálenosti – mimo tuto aktivní zónu je zima.

Domácnost zaplatí v nízkém tarifu 2,34* Kč/kWh, ve vysokém tarifu 3,63* Kč/kWh. Zvýhodněná sazba Komfort AKU 8, D26d** bude zákazníkovi přiznána, pokud: z věrohodným způsobem prokáže, že pro vytápění objektu jsou řádně instalovány a používány akumulační elektrické spotřebiče, z součtový instalovaný příkon akumulačních elektrických spotřebičů činí nejméně 55 % příkonu odpovídajícího hodnotě hlavního jističe, z odběratel zajistí technické blokování elektrických akumulačních spotřebičů v době platnosti vysokého tarifu. * Ceny jsou platné v roce 2013 a jsou uvedeny včetně DPH. ** Kompletní podmínky pro uplatnění distribuční sazby D26d naleznete na webu www.pre.cz.


15


Ke zvýšení teploty vzduchu ve vytápěném prostoru dochází až po dlouhé době od ohřívaných předmětů, jejich využití v roli hlavního zdroje tepla by proto bylo velmi nákladné. Sálavé panely obvykle slouží jako doplňkové vytápění pro příležitostné účely, například v koupelnách nebo v ložnicích. Nejčastěji bývají vyrobeny z přírodního kamene (často je využíván mramor, žula, pískovec a trachyt) nebo tvrzeného skla. Díky svému hladkému povrchu jsou zcela hygienické a velmi snadno se udržují.

Infrazářiče Na stejném principu jako elektrické sálavé panely pracují infrazářiče. Známé jsou zejména z původních koupelen panelákových bytů. Zatímco u starších typů nebylo možné regulovat výkon a měly vysokou spotřebu elektřiny, v současné době se na

Sálavý panel je konstrukčně jednoduchý – skládá se z krycí desky z tvrzeného skla, kamene či kovu, topného elementu a termostatu. Panely jsou určeny k pevné instalaci na stěnu a trvalému připojení do elektrické sítě.

trhu stále častěji objevují elektrická sálavá topidla nové generace, využívající technologických inovací z oboru tepelné techniky. Nabízejí zdokonalené konstrukční provedení infračerveného ohřevu a hlavně nové materiály zvyšující účinnost přenosu tepla. K nejdokonalejším typům v současné době patří sálavá topidla s parabolickými hliníkovými reflektory. Elektrická sálavá topidla mají okamžitý tepelný účinek, vyšší modely navíc umožňují regulaci intenzity vydáva-

Infrazářiče ohřívají jen předměty nebo osoby nacházející se v prostoru sálání, vzduch se ohřívá až druhotně od předmětů. Díky tomu je možné záření směrovat efektivně a nevytápět zbytečně neobsazený prostor. Infrazářič přejde na plný výkon během několika sekund po zapnutí.

16

Umístění ovlivňuje funkci U sálavých panelů a infrazářičů hraje velkou roli jejich umístění. Při zavěšení na stěně sálají do prostoru rovnoměrně a účinněji. V případě instalace ke stropu nebo na něj ohřívají především předměty a osoby přímo pod sebou.

Vytápění


ného tepelného záření. V porovnání s přímotopy jsou díky využití infračerveného ohřevu energeticky nenáročná. Nová generace elektrických sálavých topidel je nabízena v mobilním i nástěnném provedení včetně designových řešení určených pro interiéry. V domácnostech naleznou využití jak pro přitápění v obytných interiérech, tak v koupelnách či na chodbách domu. Řadu typů lze použít i pro ohřev mimo dům či byt – na terasách, balkónech v dílně nebo pro posezení na zahrádce. Jedinou podmínkou je dostupnost elektrické přípojky.

Elektrický krb Elektrické krby jsou především designovou záležitostí. Jejich výkon se pohybuje mezi 1 a 2 kW, dokáží tedy vytopit místnost s podlahovou plochou zhruba do 20 m2. Většina typů nabízí možnost regulace výkonu termostatem a dálkové ovládání. Pro provoz nepotřebují žádné palivo, k ohřevu využívají pouze elektrickou energii. Plameny i hořící polena a žhnoucí uhlíky jsou pouze imitace. Některé typy jsou vybaveny nádržkou na vodu, která se odpařuje a napodobuje kouř. Výhodou je prostorově nenáročná konstrukce krbu a snadná instalace.

Nízkoteplotní topné systémy Existují nízkoteplotní topné systémy elektrické a teplovodní, oba typy v provedení podlahovém, stěnovém a stropním. Používají se často v kombinaci s kondenzačními kotli (voda v systému má nižší teplotu než u otopných těles), ale i s tepelnými čerpadly nebo slunečními kolektory. Tyto topné systémy patří mezi současné trendy. Důvodem je především nízká spotřeba energie a optimální rozložení teploty. Velké teplosměnné plochy jsou ohřívány na teploty jen o málo vyšší, než je teplota prostředí, přesto nám přinášejí požadovanou tepelnou pohodu. Rozdílem oproti takzvaným bodovým zdrojům tepla dochází také k podstatně rovnoměrnějšímu rozložení teploty v prostoru, omezení cirkulace vzduchu a jeho vysušování. Nízkoteplotní topné systémy lze v energeticky úsporných domech použít jako hlavní zdroj vytápění.

Výběr elektrického podlahového vytápění Typickým zástupcem nízkoteplotních topných soustav je elektrické podlahové vytápění. Rovnoměrné vyhřívání interiéru a temperance podlahy jsou vnímány jako velmi příjemné. Využití přirozeného pohybu ohřátého vzduchu směrem vzhůru na-

Elektrický krb pohodlně umístíte i do bytu v panelovém domě, nevyžaduje totiž žádný komín ani přívod plynu, stačí mu jen připojení k elektrické síti. Rady, tipy, informace

17


víc přináší i úsporu elektřiny. Rozdíl mezi teplotou vzduchu u podlahy a u stropu je přitom jen kolem 1 °C. Díky tomu je možné místnosti vyhřívat na teplotu až o několik stupňů nižší než u vysokoteplotních systémů (například radiátorů), a to při zachování pocitu stejné teploty. Důležitou součástí elektrického podlahového vytápění je regulace. Současné „inteligentní termostaty“ umožňují velmi efektivní řízení provozu včetně možnosti nastavení dlouhodobých režimů.

V praxi mají podlahové zdroje tepla nejčastěji podobu topných rohoží, kabelů a fólií. Kabely a rohože jsou určeny převážně do konstrukcí budovaných „mokrým“ procesem, tedy do betonů a tmelů. Topné fólie lze využít pouze v kombinaci se „suchými“ stavebními prvky – například pod plovoucí podlahy nebo stropní sádrokartonové konstrukce, kde není v rámci technologických postupů používána voda. Skladbu podlahy ovlivní její umístění vzhledem k okolním podmínkám – jinak bude vypadat struktura podlahy nad vytápěnými místnostmi, jinak nad nevytápěným či

Topné rohože jsou v závislosti na výkonu určené jako hlavní zdroj pro vytápění objektů s nízkými tepelnými ztrátami nebo pro komfortní vyhřívání podlahy v koupelnách a kuchyních. Příklad struktury podlahy vytápěné elektrickou topnou rohoží: 1 Nášlapná vrstva (keramická dlažba) 2 Flexibilní lepicí tmel 3 Topná rohož 4 Podlahová (limitační) sonda v ochranné trubici 5 Nosná betonová plovoucí deska 6 Ocelová výztuž 7 Tepelná izolace 8 Podklad (betonová deska)

Rohož, nebo kabel? ? Zda bude v konkrétním případě vhodnější topná rohož, nebo topný kabel, závisí především na tvaru vytápěné plochy. Pokud se jedná o místnost, která není příliš členitá, je vhodné použít topnou rohož. U té je předem daná rozteč mezi smyčkami a tím i rozměry plochy, kterou s ní pokryjete. V případě, že potřebujete vytápět celou podlahu členitější místnosti, je vhodnější, ale zároveň i pracnější, použít topný kabel. U něj je nutné si dopředu spočítat rozteč mezi smyčkami a při pokládce ji přesně dodržet.

18

Vytápění


vlhkým prostorem. Tyto okolnosti rozhodují především o tloušťce tepelné izolace a vkládání hydroizolací. Účinnost podlahového vytápění závisí na použité nášlapné vrstvě podlahové krytiny. Čím je její tepelný odpor menší, tím lepší dynamiky ohřevu i přenosu tepla do prostoru lze dosáhnout. Nejvhodnější je proto pokládat podlahové vytápění pod keramickou či kameninovou dlažbu. Na trhu se již objevily i dřevěné podlahy, které lze použít v kombinaci s podlahovým vytápěním. V každém případě je vhodné se před výběrem povrchové krytiny informovat, zda je daný typ pro tento způsob vytápění vhodný. Například u laminátových a dřevěných podlah bývá tato skutečnost vyznačena piktogramem na obalu. Nevhodné pro podlahové vytápění jsou koberce s délkou vlasu nad 10 mm a s pryžovou podložkou.

Teplá podlaha pro příjemný pocit Kromě velkoplošných realizací, kde je podlahové vytápění hlavním zdrojem tepla, bývají tyto systémy využívány i lokálně, z důvodu zvýšení komfortu. Příjemně teplou

Podlahové vytápění vyžaduje projekt Pro instalaci podlahového vytápění by měl být zpracován projekt obsahující mimo jiné specifikaci všech použitých materiálů. V případě pokládky do betonu či tmelu by měly být jednoznačně popsány i potěry, na které neexistuje univerzální recept. Pokud projektant nedoporučuje konkrétní průmyslově vyráběnou směs, měl by uvést celou recepturu potěrové směsi převzatou od dodavatele topného systému.

podlahu oceníme zejména v koupelně a na toaletě, kam se často vstupuje bosou nohou. V tomto případě se jedná spíše o příjemnou temperaci než o cílenou snahu zvýšit teplotu v místnosti. Dosta-

Velmi tenké velkoplošné topné fólie jsou ideální k vytápění nebo temperaci laminátových a dřevěných plovoucích podlah. Stavební konstrukce jsou při vytápění méně tepelně namáhány a povrchová teplota je rovnoměrně rozložena. Příklad struktury plovoucí podlahy vytápěné elektrickou topnou fólií: 1 Třívrstvá dřevěná nebo laminátová plovoucí podlaha 2 Podlahová (limitační) sonda v drážce 3 Krycí polyetylenová fólie 4 Podlahová topná fólie 5 Izolační podložka z extrudovaného polystyrenu 6 Podklad (beton, anhydrit, původní podlaha a podobně) Rady, tipy, informace

19


tečný výkon je udáván v rozmezí 100 až 160 W/m2, regulaci zajišťuje termostat.

Pro optimální výsledek

Před pokládkou topných rohoží je nutné znát konečné rozmístění vany a umyvadla, ale i koupelnového nábytku a pračky, protože tato místa se netemperují. Topné rohože jsou nabízeny v různých šířích. Nejužší mají jen 30 cm, což umožňuje jejich instalaci i do opravdu malých nebo členitých prostor. Běžná šířka je 50 cm, délka bývá variabilní.

z Pokud topné rohože instalujete při rekonstrukci koupelny a WC, bude pro vás důležitá jejich výška – čím nižší rohože použijete, tím snadnější instalace bude.

Temperované podlahy bývají často instalovány při rekonstrukcích. Jasnou přednost při tom dostávají ultratenké topné fólie. Jejich velmi nízká tloušťka – pouhé 0,4 mm – je umožňuje pokládat i tam, kde by v rámci rekonstrukce nebylo větší zvýšení podlahy možné. Tyto fólie je dokonce možné nalepit na stávající dlažbu a na ni položit dlaždice nové, takže se vyhneme nepořádku, který by vznikl při větších stavebních úpravách. Typická je však instalace topných rohoží přímo na podkladový beton. Podlaha se v tomto případě zvýší pouze o několik milimetrů a výškový rozdíl mezi temperovanou dlažbou a okolní krytinou lze bez problémů vyřešit přechodovou lištou.

z Počítejte s tím, že zpočátku bude možná nutné termostat i vícekrát přeprogramovat, než navolíte hodnoty, které vám budou plně vyhovovat.

z Příjemným doplněním temperované podlahy v koupelně je podlahové vytápění i na WC. Pokud místnosti sousedí, je možné obě rohože napojit na společný regulátor.

Systém elektrických topných rohoží či fólií a voda nejdou k sobě – to je poměrně častá námitka, která se při úvahách o temperaci koupelnové podlahy objevuje. Obava z možného zkratu, nebo dokonce z úrazu elektrickým proudem, je ale zbytečná. Topná rohož musí být k elektrické síti připojena přes samostatný jistič a proudový chránič. U kvalitních výrobků jsou samozřejmostí příslušné atesty pro použití ve vlhkém prostředí.

Teplovodní podlahové vytápění Alternativou elektrického podlahového vytápění je podlahové vytápění teplovodní. Uživatelský komfort pramenící z principu nekonvekčního vytápění je velmi podobný, zjednodušeně řečeno, mění se pouze topné médium.

Rozvoji podlahového vytápění pomohli i výrobci dřevěných a laminátových krytin. Zatímco starší typy těchto podlah nejsou pro tento způsob vytápění vhodné, v průběhu několika posledních let byly na trh uvedeny dřevěné a laminátové krytiny přímo určené k pokládce na nízkoteplotní topné systémy.

20

Vytápění


Princip podlahového konvektoru je stejný jako u přímotopu nebo klasického radiátoru – ohřev vzduchu. Rozdíl je především v tom, že kolektory jsou umístěny pod úrovní podlahy, nejčastěji u stěny s okny nebo prosklenými dveřmi, a nenarušují proto vzhled interiéru.

Teplovodní podlahové vytápění tvoří soustava speciálních plastových trubek nebo plastových rohoží, které jsou uloženy v předepsané skladbě vrstev podlahy. Kvalita trubek je pro funkčnost celého systému zásadní. Při použití nevhodných materiálů dochází k jejich zanášení, které může mít v krajním případě za následek zneprůchodnění určité části systému, nutnost rozbití podlahy a výměnu trubek. Velmi dobré vlastnosti vykazují trubky z polybutenu. Mají nejdelší životnost a neusazují se v nich nečistoty ani vodní kámen. Podle zkušeností z praxe je pro podlahové topení optimální průměr trubek 15 mm. Skladba podlahy je dána použitým systémem uchycení potrubí, způsobem provedení podlahy a typem povrchové krytiny. Podlahové rozvody jsou napojeny na hlavní zdroj vytápění (elektrokotel, tepelné čerpadlo), který ohřívá topné médium, nejčastěji vodu. Pomocí speciálních oběhových čerpadel dochází k neustálé cirkulaci topného média v systému. Teplovodní podlahové vytápění dosahuje instalovaného topného výkonu od 180 do 250 W/m2, a to při teplotě vstupní topné vody kolem 40 °C, což je o 20 °C méně než při vytápění radiátory.

Podlahové konvektory Do kategorie podlahového vytápění okrajově patří také podlahové konvektory, i když se již nejedná o velkoplošné nízkoteplotní otopné systémy. Zdrojem energie je elektřina, jako topné médium využívají vodu. Jsou tiché, bezpečné a efektivně vytopí byt i celý dům. Z hlediska provozních nákladů se pohybují mezi klasickými přímotopy a nízkoteplotními otopnými systémy.

S teplovodním podlahovým vytápěním počítejte předem Chceme-li použít teplovodní podlahové vytápění, je nutné mít dům projektován tak, aby byl v místnostech určených k montáži topného potrubí v podlaze také dostatek místa pro tepelnou izolaci. V přízemí a nad nevytápěnými prostorami je kromě podlahové krytiny třeba počítat s izolační vrstvou o tloušťce minimálně 60 mm a topnou vrstvou (rozvody a případná stěrka), v místnostech nad vytápěnými prostorami bude třeba prostor pro 30 mm izolantu a topnou vrstvu.


21


Podlahový konvektor se skládá z nerezového žlabu, uvnitř kterého je výměník tepla a případně ještě ventilátor. Vrchní pochozí část (mřížka), vyrobená z hliníku nebo ze dřeva, je pevná a odolná. Konvektor využívá principu proudění vznikajícího při kontaktu teplého a chladnějšího vzduchu. Vzduch o nižší teplotě padá do vnitřní části konvektoru, kde se ohřeje od horké vody ve výměníku a začne stoupat zpět do prostoru, a to jednak přirozeným způsobem, jednak s pomocí ventilátoru.

Stěnové a stropní vytápění Mezi méně známé způsoby vytápění dosud patří stěnové a stropní systémy. Nejčastěji jsou využívány elektrické topné rohože nebo fólie, známé z podlahového vytápění. U stěnového topení je možné se setkat i s teplovodními systémy. Využívají velmi nízký objem topné vody v systému (asi 500 ml/m2 topné plochy) a trubky velmi malého průměru, což umožňuje pře-

Nízkoteplotní vytápění přináší úspory Při vytápění stěnovým, podlahovým nebo stropním systémem lze teplotu v místnosti snížit o 3 až 4 °C (ve srovnání s vytápěním klasickými radiátory) při zachování stejné tepelné pohody, což znamená úsporu zhruba 20 % energie.

krytí trubky jednovrstvou omítkou, v ideálním případě pouze 5 mm silnou. Tím se značně redukuje čas potřebný k provedení prací, ale i cena celého systému. Zejména stropní vytápění patří stále mezi opomíjené možnosti, přestože má oproti podlahovému své charakteristické výhody – lze u něj instalovat vyšší příkon (140 až 200 W/m2) než do podlahy (40 až 100 W/m2), protože u stropu není na obtíž vyšší teplota (zhruba 45 °C), která by u podlahy byla nepřijatelná. Ve srovnání s podlahou je také k dispozici větší účinná topná plocha, protože část podlahy zabírá nábytek. Vytápění stropními fóliemi je také vysoce ekonomické – zvýšením teploty povrchů jednotlivých konstrukcí lze docílit tepelné pohody již při nižší teplotě prostředí, což přináší nezanedbatelnou úsporu. Vedle příjemného sálavého tepla zaručuje elektrické i teplovodní stěnové vytápění jistotu suchých stěn, čímž je chrání před napadením plísněmi. Za nevýhodu lze považovat individuální vnímání rozložení tepla, kdy u stropního vytápění pociťujeme teplo nejvíce v oblasti hlavy, naopak chladno nám může být od nohou. Z tohoto pohledu se jeví vhodnější opačné rozložení teplot u podlahového vytápění.

Teplovodní stěnové vytápění využívá k rozvodu tepla tenké trubky o průměru několika milimetrů.

22

Vytápění


Elektřina v systémech protizámrazové ochrany v exteriéru domu Elektrické vytápění se stále častěji využívá i mimo dům. Již před řadou let byly k vidění vytápěné okapové žlaby a svody, zabraňující tvorbě rampouchů a sněhových převisů na střechách. Řešení je snadné – do okapových žlabů a svodů se instalují elektrické topné kabely s ochranným opletením. Dostatečný výkon kabelu je 20 W/m, takže při vedení ve dvou větvích se využije ohřevu 40 W/m. Kabely jsou do žlabů instalovány pomocí speciálních nosných plastových příchytek. Součástí instalace je termostat s teplotním čidlem a čidlem sledujícím přítomnost sněhu a ledu. Termostat sepne vytápění jen tehdy, pokud jsou splněny podmínky pro tvorbu ledu. Jak zkušenosti potvrzují, investiční a provozní náklady jsou velmi nízké – spolehlivě levnější než opravy a rekonstrukce střech, svodů, žlabů a fasád poškozených ledem. Nasazením topných kabelů také prakticky odpadá riziko úrazu osob námrazky padajícími ze střechy. Elektrický topný kabel s vlastním termostatem nachází v zimních měsících i další využití. V nevytápěných prostorách domů, chat a chalup hrozí pokles teploty pod bod Rady, tipy, informace

Topné kabely umístěné nejčastěji pod zámkovou dlažbou se v zimním období postarají, aby povrch zůstal čistý a suchý.

mrazu a poškození vodovodního potrubí a dalších technologických rozvodů. Kovové potrubí lze ochránit nalepením topného kabelu přímo k trubkám hliníkovou lepicí páskou. Na plastové potrubí se kvůli lepšímu rozvodu tepla nejprve navine hliníková fólie a teprve poté se k němu kabel přilepí. Aby byla účinnost ohřevu co největší, je třeba po instalaci kabelu potrubí ještě dodatečně tepelně zaizolovat. K tomuto účelu slouží speciální návleky. Princip elektrického podlahového vytápění je využíván také u příjezdových a přístupových cest k domům. K rozmrazování venkovních ploch se používají topné rohože nebo kabely s ochranným opletením do vlhkého prostředí. Efekt je nezpochybnitelný – místo vrstvy sněhu a ledu čistý a suchý přístup do domu. Vlivem několika posledních silných zim se i tyto možnosti využití elektrického vytápění dostávají do popředí zájmu a realizací přibývá.

23

Vytápění zemním plynem Navzdory zvyšující se ceně zůstává zemní plyn nejrozšířenějším palivem pro vytápění. Při jeho hoření nevzniká žádný tuhý odpad, poměrně dobrá je i plynofikace České republiky. Důležitým kritériem je pohotový provoz s okamžitou dodávkou tepla. Ve většině moderních plynových topidel je možné spalovat jak zemní plyn, tak plyny ropné (LPG) – propan, případně propan-butan. Následující odstavce jsou věnovány vytápění zemním plynem, o vytápění LPG pojednává další kapitola.

z konstrukce – kotle stacionární nebo závěsné z možnost přípravy teplé vody – vybírat můžeme z řady variant s průtočným ohřevem, s vestavěným zásobníkem nebo s externím zásobníkem teplé vody Vzhledem k velké šíři různých typů a možností je nutné nejprve stanovit, zda bude plynový kotel sloužit pouze k vytápění domu, nebo i k ohřevu vody. Důležitá je také volba mezi konvenčním a kondenzačním kotlem.

Plynový kotel Plynové kotle jsou žádané z několika důvodů – snadno se regulují, mají ekonomický provoz, kompaktní konstrukci a malé rozměry. Díky modernímu designu dokážou moderní plynové kotle dobře splynout s interiérem – mnohdy vypadají spíše jako spotřebiče z kategorie bílého zboží. Plynové kotle lze dělit dle několika kritérií: z typ odvodu spalin – s tím souvisí výběr místa pro instalaci z stupeň vychlazení – kotle standardní, nízkoteplotní a kondenzační

Moderní plynové kotle již nemusíte skrývat. Umístit je můžete prakticky kamkoliv, kde je to vhodné z hlediska připojení odvodu spalin – například na chodbě, v podkroví, v kuchyni jako součást linky nebo v koupelně.

24

Vytápění


Atmosférické kotle Atmosférické kotle jsou spolehlivé a díky jednoduché konstrukci nenáročné na údržbu, mají ale poměrně vysokou spotřebu plynu. Při výkonu 24 kW běžně spálí kolem 3 m3 plynu za hodinu, což při dnešních cenách znamená poměrně vysoké navýšení rodinného rozpočtu. Přesto v současnosti patří k nejpoužívanějším typům plynových kotlů. Vyrábějí se v litinovém, ocelovém nebo nerezovém provedení. Jejich princip je jednoduchý – plyn spalují při běžném atmosférickém tlaku bez potřeby ventilátoru spalovacího vzduchu, jsou proto velmi tiché. Účinnost spalování se pohybuje nad 90 %. Kromě vytápění mohou atmosférické kotle sloužit i k ohřevu vody. V tomto případě jsou osazeny měděným nebo externím výměníkem.

Vytápění zemním plynem + + + + + − − −

vysoká dostupnost díky rozsáhlé plynofikaci snadná regulace výkonu vysoká výhřevnost čistý provoz a snadná obsluha šetrnost k životnímu prostředí podmínka plynofikace v dané lokalitě rostoucí cena plynu nutnost dodržovat bezpečností pravidla (přívod vzduchu, odvod spalin, bezpečnostní prvky proti zhasnutí plamene) − hrozba výbuchu při špatné údržbě spotřebičů nebo rozvodů − náročnější údržba než u elektrických topidel (pravidelné kontroly a revize)


Kondenzační kotle dokáží na rozdíl od atmosférických zužitkovat i převážnou část tepelné energie spalin.

Spaliny jsou odváděny do komína, nebo formou takzvaného turba přes obvodovou stěnu mimo budovu.

Stacionární kotle Stále je možné se setkat s domy, které jsou vytápěny klasickým, na zemi stojícím robustním a těžkým kotlem, který bývá označován jako stacionární. Teplo využívá pouze k ohřevu vody ve vnitřním zásobníku. V současnosti jsou tyto kotle považovány za technologicky zastaralé. Oproti moderním typům mají řadu nevýhod – především velké rozměry, horší možnosti regulace a nižší účinnost. Jejich místo v průběhu posledního desetiletí zaujímají moderní, především kondenzační kotle. Vzhledem k podstatně menším rozměrům a nižší hmotnosti jsou řešeny jako závěsné. Klasické stacionární kotle zůstávají nadále v provozu tam, kde by byla výměna za jiný typ možná jen při nákladných stavebních úpravách, případně jí brání jiné důvody.

Kondenzační kotle Jednoznačně lepší volbou, odpovídající požadavkům na vysoce efektivní vytápění, jsou kotle kondenzační, které v součas-

25


Kam kotel umístit? Kromě vytápění slouží často plynový kotel i k ohřevu vody. Kombinované kotle ohřívají nejen vodu pro vytápění, ale také pro užitkové účely, a musí mít proto ve srovnání s jednoúčelovými kotli vyšší výkon. Měly by být zavěšeny co nejblíže hlavních odběrných míst teplé vody – v koupelně nebo v kuchyni. Pro nezbytnou údržbu a kontrolu by měl být kotel snadno přístupný.

nosti stojí na špičce moderních technologií pro topení plynem. V případě konvenčního způsobu vytápění uniká část tepla obsaženého ve spalinách bez užitku do atmosféry a odnáší s sebou až 11 % využitelné energie. U plynových kondenzačních kotlů jsou spaliny obsahující množství horké vodní páry a energie maximálně zužitkovány. Procházejí speciálně upraveným tepelným výměníkem, ve kterém svoji energii předávají otopné vodě, a ochlazené jsou odváděny mimo budovu. Kondenzační plynové kotle pracují s vysokou účinností. Nejvíce energie – kondenzačního tepla – lze získat při takovém ochlazení, kdy vodní pára obsažená ve spalinách zkapalní. Aby k tomu došlo, musí být teplota zpětné otopné vody vracející se do výměníku kondenzačního kotle nižší, než je takzvaný rosný bod vodních par obsažených ve spalinách, to znamená přibližně pod 55 °C. Sečte-li se takto získaná energie, takzvané kondenzační teplo, a výhřevnost zemního plynu, lze za optimálních podmínek dosáhnout provozní účinnosti až 108 %.

26

V porovnání s klasickými plynovými kotli mají kondenzační plynové kotle až o 15 % nižší spotřebu paliva. Pro jejich optimální využití je důležité správné nadimenzování otopného systému a zajištění odvodu spalin a kondenzátu. Je třeba volit větší plochu topných těles, z čehož vyplývá, že teplota zpětné otopné vody bude nižší než na náběhu, a to v teplotním spádu vyšším než u konvenčních kotlů. Pořizovací cena kondenzačního kotle může být ve srovnání s běžným až dvojnásobná, ale díky vyšší účinnosti spalování jsou nižší jeho provozní náklady. Počáteční investice se (v závislosti na vytíženosti kotle) vrátí v průběhu čtyř až šesti let.

Kdy je vhodné uvažovat o novém plynovém kotli? V případě kotlů je nejvyšší čas na výměnu v případech, kdy jsou v provozu více než patnáct let, protože starší technologie je už zastaralá, provoz neekonomický a v řadě případů narůstají i výdaje za opravy. Při výměně starého plynového kotle za nový a volbě vhodné regulace může úspora provozních nákladů dosáhnout až několika desítek procent. Vytápění


U řady bytových domů došlo v posledních letech k přechodu na vlastní zdroj vytápění. Příčinou je hlavně výrazný růst cen tepla z centrálních zdrojů. Vlastní kotelny bývají obvykle vybaveny kondenzačními plynovými kotli zapojenými do kaskády, což umožňuje vyrobit jen tolik tepla, kolik se spotřebuje.

Turbokotel Kromě pojmů atmosférický a kondenzační kotel je možné se setkat také s označením turbokotel. Jedná se o plynový kotel, který není napojen na komín. Výhradně v provedení turbo se vyrábějí kondenzační plynové kotle. Turbokotle nasávají vzduch zvenku a zplodiny vyfukují také ven. Z tohoto důvodu však doznalo využití turbokotlů výrazného omezení. Podle aktuálně platných norem ČSN lze provést vyústění přes obvodovou zeď rodinných domů u kotlů s výkonem pouze do 14 kW a jen v technicky odůvodnitelných případech, přičemž se zpřísnily geometrické poměry pro určení polohy vyústění v závislosti na vzdálenosti a poloze oken, výšce vyústění a v dalších případech. Důvodem zpřísnění normy je snaha zajistit dobré hygienické podmínky tak, aby nedocházelo k nasávání spalin do obytného prostoru, a současně zlepšit podmínky pro rozptyl emisí a spalin.


27


Jaký výkon kotle zvolit? Stanovení optimálního topného výkonu kotle by mělo vycházet z výpočtu tepelných ztrát vytápěného domu. Poměrně častou chybou je, že navzdory zjištěné hodnotě raději pro jistotu volíme vyšší výkon, což je nejen zbytečné, ale především neekonomické. Kotel s výkonem pohodlně pokrývajícím tepelné ztráty domu při venkovní teplotě −30 °C pak bude při průměrných venkovních teplotách pohybujících se u nás v topném období kolem +4 °C v provozu jen občas a jeho celková roční účinnost bude nízká.

Za starý plynový kotel se dá bohužel považovat i ten, který je v provozu sice teprve pět let, avšak jedná se o některý z nejlevnějších typů. U těchto kotlů bývá nejčastějším důvodem výměny vysoká poruchovost. Na zřeteli je nutné mít i odtah spalin – také tato nezbytná součást systému musí být v souladu jak s požadavky nového zdroje vytápění, tak i s aktuálními normami. Případnou rekonstrukci spalinových cest (často se jedná například o nutnost vyvložkovat komín) je tedy nutné přičíst k ceně nového kotle a jeho instalace.

Lokální plynová topidla Také při vytápění plynem můžeme využívat výhod topidel, která jsou nezávislá na centrálním zdroji. Vždy ale zůstane podmínkou pevné připojení spotřebiče k plynové přípojce. Z lokálních plynových topidel jsme se řadu let setkávali praktic-

ky výlučně s vawkami, v poslední době se i u nás prosazují plynové krby a plynová kachlová kamna.

Vawky Z kategorie lokálních plynových topidel jsou jednoznačně nejznámější vawky. I když se na jejich principu v průběhu řady let nic zásadního nezměnilo, moderní typy mají moderní regulační prvky a účinnější hořáky. Počítejte s námi: Dnešní topidlo o výkonu 5 kW, které je určeno pro vytápění prostoru o objemu až 100 m3, má spotřebu 0,59 m3 zemního plynu za hodinu. Topidlo stejného výkonu vyráběné na konci osmdesátých let mělo spotřebu 0,69 m3 za hodinu. Jeho výměnou lze docílit okamžité 15% úspory zemního plynu. Podle údajů výrobců je ale většina dnes provozovaných vawek starší než deset let. Vawky jsou tak dalším typic-

Protože je přívod plynu a odtahový systém totožný u starých i nových modelů vawek, není problém výměnu provést. Kromě provozní úspory oceníte i estetičtější vzhled interiéru, protože design moderních topidel je výrazně lepší než u starých modelů.

28

Vytápění V Vy ytá táppěěnníí


Plynové krby Posezení u krbu může být nejen romantické, ale i ekonomicky výhodné. S touto možností přicházejí plynové krby, které jsou tradičně využívané v zemích západní Evropy, zejména v Belgii a Anglii. Plynový krb má ve srovnání s krbem na tuhá paliva řadu předností. I když vzhledem si jsou oba typy podobné, využití plynu jako paliva poskytuje možnost velmi přesné regulace. Díky zabudované elektronice lze, na rozdíl od klasických krbů, snadno nastavit požadovanou teplotu v místnosti. Pro pohodlnou obsluhu můžete využívat i dálkový ovladač. Plynový krb vytopí až 200 m3 při maximálním výkonu mezi 9 a 14 kW a dosahuje účinnosti spalování kolem 85 %.

Krby spalující plyn navodí velmi přirozeně atmosféru hořícího dřeva, snadno se regulují a dokážou pohodlně vytopit i několik místností. Především do nich ale nemusíte přikládat – množství přiváděného plynu i vzduchu je řízeno automaticky.

kým příkladem topidla, které dokud slouží, nemyslí jeho uživatel na výměnu. Přitom se každým dalším dnem připravuje o výhodu úspornějšího provozu, který nabízejí moderní typy vawek. Moderní lokální plynová topidla umožňují přesné nastavení vytápěcího režimu. Také již nefungují na principu „věčného“ plamínku – zapalují se elektronicky a uspoří tím asi 0,4 m3 zemního plynu denně. Rady, tipy, informace

Kvalitní vestavěný plynový krb je velmi dobrou napodobeninou skutečného ohně. Zatopit v něm je otázkou několika vteřin. Plynový plamen prohořívá mezi poleny ze speciální keramické hmoty a iluze dřevěného ohniště je dokonalá. Další výhodou plynových krbů je i to, že kromě vlastní instalace je navíc potřeba jen vyvložkování komína. Odpadá shánění, řezání a skladování dřeva i vynášení popela a s ním spojená prašnost.

Plynová kachlová kamna I když jsou kachlová kamna nejčastěji spojována s vytápěním pevnými palivy, existují i typy vytápěné plynem. Spalovací komora je zpravidla litinová s kachlovým obložením. Mezerou mezi komorou a obložením proudí vzhůru vzduch a ohřívá se

29


Na co bychom měli dohlížet sami

přestupem tepla stěnou spalovací komory. V horní části kamen pak vystupuje do místnosti. Jsou-li v domě stěnové průduchy dokážou kachlová kamna s přehledem vytopit dvě i více místností.

z Je plynové potrubí řádně připevněno? Je v dobrém stavu? Jsou v krytu potrubí větrací otvory?

Bezpečnost provozu

z Jsou větrací otvory v místnostech s plynovými spotřebiči otevřeny? z Je zajištěn dostatečný přívod vzduchu v případě, že bylo provedeno utěsnění oken nebo jejich výměna? z Je přívodní hadice ke sporáku dostatečně vzdálená od plamene, horkých částí pláště, případně jiných zdrojů tepla? z Hoří všechny viditelné plameny modře? z Pracuje zařízení tak, že při provozu nevznikají saze? z Je provoz zařízení normální, to znamená bez neobvyklého zápachu či hluku? z Dostanete se bez překážek k plynoměru a k uzávěru plynu pro váš byt nebo rodinný dům? Je-li odpověď na všechny otázky „ano“, je vaše zařízení zřejmě v pořádku. V opačném případě kontaktujte servis.

30

Plynové spotřebiče prodávané v běžné obchodní síti jsou bezpečné, což garantují příslušné normy. Kotle jsou standardně vybaveny čidly, která předcházejí nebezpečí zpětného proudění spalin do místnosti vlivem vadného kouřovodu či odsávání par z místnosti digestoří nebo ventilátorem, kdy dochází k otočení proudění působením uměle navozeného tahu. Řídicí jednotka blokuje provoz zařízení také při úniku plynu, úniku vody z otopné soustavy, přehřátí okolního prostoru nad stanovenou mez, ztrátě tlaku vzduchu u přetlakového větrání kotelny a podobně. Neodmyslitelnou bezpečnostní funkcí je elektronické zapalování a sledování plamene. Podmínkou bezpečného provozu je profesionální instalace plynových spotřebičů. Odborná firma i živnostník by měli být schopni předložit příslušná oprávnění pro práci v dané oblasti. Na bezpečnost je nutné myslet i v situacích, kdy dochází ke změně podmínek provozu plynového kotle. Ty často souvisejí s rekonstrukcí bytu nebo domu. Je potřeba mít vždy na paměti, že na spálení jednoho krychlového metru plynu kotel spotřebuje zhruba čtrnáct krychlových metrů vzduchu. Pokud provádíte dodatečné stavební úpravy v prostoru nasávání spalovacího vzduchu – například výměnu oken, modernizaci koupelny nebo dodatečnou montáž ventilátoru – měli byste se po jejich dokončení obrátit na revizního technika a nechat ověřit, zda tento zásah neovlivňuje bezproblémový a bezpečný provoz plynového kotle nebo jiného plynového spotřebiče.

Vytápění

Vytápění LPG

Vytápění LPG

LPG (Liquified Petroleum Gas), neboli zkapalněný ropný plyn, vzniká při zpracování ropy nebo zemního plynu. Chemicky se jedná o směs propanu a butanu. Kromě vyšší ceny je hlavním rozdílem oproti zemnímu plynu větší výhřevnost. Ještě zajímavější je v tomto ohledu čistý propan, který si vysokou výhřevnost zachovává i při velmi nízkých teplotách.

+ + + + + + −

Další předností je ekologičnost spalování LPG – nevznikají při něm saze ani jiný pevný odpad a množství emisí je několikanásobně menší než při využití pevných paliv. Vytápění pomocí LPG je na rozdíl od jiných způsobů povoleno dokonce i v chráněných krajinných oblastech. Ačkoli se u nás nejčastěji setkáme s využitím propan-butanu, díky aktivitám dodavatelských firem roste i spotřeba čistého propanu. Podle průzkumu nezávislé agentury FOCUS z roku 2012 používá LPG v rekreačních objektech skoro 250 000 českých domácností. Na rozdíl od jiných kapalných paliv, jedině LPG má kromě standardního využití velkou tradici v rámci rekreačního bydlení a aktivit. Uplatnění nachází především tam, kde je vytápění jinými zdroji příliš kkomplikované nebo nemožné. TTato nezávislost na dostupnosti jjiných topných médií je však vykoupena vysokými provozními náklady. Vytápění LPG se proto vyplatí jen u domů s nízkou potřebou tepla. Cenu je možné alespoň částečně ovlivnit

− − −

−

−

nezávislost na plynofikaci snadná regulace výkonu vysoká výhřevnost čistý provoz a snadná obsluha šetrnost k životnímu prostředí možnost pronájmu zásobníku nutný dostatečný prostor pro umístění zásobníku a příjezdová cesta pro zásobovací vůz vysoká cena paliva vazba ceny paliva na světové ceny ropy nutnost dodržovat bezpečností pravidla (přívod vzduchu, odvod spalin, bezpečnostní prvky proti zhasnutí plamene) hrozba výbuchu při špatné údržbě zásobníku, spotřebičů nebo rozvodů náročnější údržba než u elektrických topidel (pravidelné kontroly a revize)

nákupem ve vhodnou dobu. Některé společnosti uvádějí na svých webech aktuální ceny propanu a propan-butanu a krátkodobé prognózy jejich vývoje. Tato služba umožňuje nakoupit palivo v době, kdy je jeho cena nejnižší, tedy zpravidla během letních měsíců.

Před koupí propan-butanové láhve zkontrolujte datum její poslední revize, které by nemělo být starší deseti let. Tento údaj najdete na límci láhve, u starších typů pak na jejím podstavci. Pro snadnější orientaci je toto datum uvedeno duplicitně ještě zvýrazněným nástřikem na těle tlakové láhve. Rady, tipy, informace

31

Vytápění LPG

Co zvýší efektivitu vytápění plynem a kapalnými palivy? z instalace a použití moderních kondenzačních kotlů z řízení provozu kotle a další připojené tepelné techniky pomocí ekvitermní regulace z ekonomicky odůvodněná kombinace s alternativními zdroji (nejčastěji solárními kolektory) z použití kvalitního paliva od důvěryhodného dodavatele z vhodná volba termínu nákupu paliva (využití období nízkých cen, spojení dodávky s ostatními spotřebiteli v blízkém okolí) z pravidelná údržba kotle, zásobníků i dalších prvků otopné soustavy

Jak rekreační objekty, tak rodinné domy je možné LPG vytápět dvěma způsoby. Pro menší odběry, tedy typicky pro rekreační využití, jsou k dispozici tlakové láhve se zkapalněným plynem. Vybírat je možné podle náplně (propan-butan nebo výhřevnější čistý propan) a podle velikosti (typické jsou láhve o hmotnosti náplně 2 kg, 5 kg, 10 kg nebo 33 kg). Optimální volba závisí především na četnosti a intenzitě topení a na tom, zda chcete plyn používat i na vaření, ohřev vody nebo grilování. Na

32

Přítomnost podzemního zásobníku na LPG prozrazuje v okolí domu pouze nenápadná jímka, ve které se nachází ventil pro doplňování zkapalněného plynu.

chalupu by vám měly stačit tři až čtyři standardní 10kg propanové láhve ročně. Vytápění je jednoduché – láhve s kapalným plynem jednoduše připojíte k topidlům. Těch je na trhu dostatečný výběr v různých cenových kategoriích. Nesnažte se za každou cenu ušetřit a ověřte si, zda má vybrané topidlo bezpečnostní čidlo, které by mělo být standardem u všech zařízení tohoto typu. Únik plynu není při správném zacházení příliš pravděpodobný, ale vždy je dobré mít jistotu, že vám v takovém případě nic nehrozí. Pro rodinné domy, které kromě vaření používají propan-butan nebo propan i k vytápění a ohřevu vody a běžně spotřebují více než 40 kg plynu ročně, se vyplatí LPG ve zkapalněné podobě skladovat v tlakovém zásobníku. Podmínkou je příjezdová komunikace, která umožňuje dopravu zásobníku na místo určení a následně příjezd cisterny s plynem do čerpací vzdálenosti. Zpravidla je Vytápění

Vytápění LPG

možné volit mezi nadzemním, zpola zapuštěným či podzemním typem. Stále větší oblibě se těší podzemní zásobníky, které nijak nenarušují vzhled svého okolí. Podobně jako u kotlů, také u zásobníků je potřeba provádět pravidelné roční revize. Většina dodavatelů kapalných paliv zajišťuje vedle závozu paliva i tyto kontrolní, servisní a revizní služby, některé společnosti nabízejí i pronájem zásobníků, pokud si nechcete koupit svůj vlastní. Instalace LPG vytápění je časově nenáročná, pouze je třeba mít k dispozici vhodné místo pro zásobník v blízkosti domu (nad zemí nebo pod ní). Odtud je pak propan, již v plynném skupenství, veden potrubím do budovy, kde je využíván k vytápění, ohřevu vody nebo při vaření.

S jakou spotřebou LPG bychom měli počítat? Orientačně můžeme vycházet z předpokladu jednoho doplnění kapalného paliva v průběhu topné sezóny. Pro ilustraci – k vytápění a ohřevu vody malometrážního domu do 150 m2 ve standardním provozu čtyřčlenné rodiny bude na celou topnou sezónu dostatečné jedno naplnění zásobníku o objemu 4 850 l. Cena propanu se mění podle poptávky a aktuální situace na světovém trhu s ropou, proto je nutné všechna pro a proti zvážit již ve fázi úvah o možnostech vytápění a počítat s tím, že provozní náklady mohou podléhat značným výkyvům.

Čím je nebezpečný oxid uhelnatý a kdy může vznikat? Vznik oxidu uhelnatého je následkem nedokonalého spalování látek obsahujících uhlík, tedy nejen zemního plynu a LPG, ale i jiných paliv ropného původu, uhlí či dřeva. Nebezpečnost tohoto toxického plynu spočívá v tom, že není vidět ani cítit. Po vdechnutí se váže na krevní barvivo (hemoglobin) mnohonásobně rychleji než kyslík, čímž způsobuje postupnou otravu organizmu – nejdříve nevolnost, bolesti hlavy, zvracení a malátnost, později poruchy vědomí, které mohou vyústit až ve smrt. Ve kterých situacích riziko vzniku oxidu uhelnatého narůstá? z Není zajištěn dostatečný odtah spalin trvale provozovaných spotřebičů. Kouřovody odvádějící spaliny do komína jsou netěsné, zkorodované, špatně dimenzované, nebo je ucpaný komín, což může způsobit pronikání spalin zpět do místnosti. Hromadící se oxid uhličitý a uhelnatý snižují kvalitu spalování a podporují tvorbu dalšího oxidu uhelnatého. z Hořáky spotřebičů nemají správně nastavený poměr vzduchu a paliva pro spalování nebo jsou ve špatném technickém stavu – zkorodované, propálené či zanesené nečistotami. z Nečistotami jsou zaneseny výměníkové plochy průtokových ohřívačů vody a kotlů. z Není zajištěn řádný přívod spalovacího vzduchu do místnosti, což se projeví nedokonalým hořením a tvorbou oxidu uhelnatého. Potřebu vzduchu pro bezpečné spalování stanoví výrobce v návodu spotřebiče.


33

Vytápění lehkými topnými oleji Vytápění lehkými topnými oleji + nezávislost na dostupnosti centrální sítě topného zdroje + kapalné palivo zaváženo podle spotřeby jen jednou až dvakrát ročně + plná automatizace a bezobslužný provoz + vytápění objektu podle zvoleného režimu + ohřev teplé vody + spolehlivost, bezpečnost + účinné spalování díky moderním kondenzačním kotlům + ohleduplnost k životnímu prostředí (žádná ekologická daň) − nutná instalace podzemního nebo nadzemního zásobníku v odpovídajícím dosahu − podmínka kvalitní příjezdové komunikace pro zásobovací vůz − dražší provoz ve srovnání se zemním plynem a LPG − povinnost dodržovat hygienické a bezpečnostní požadavky při skladování paliva − vazba ceny paliva na aktuální světové ceny ropy

34

Topení kapalnými palivy nemá v našich podmínkách velkou tradici. V sousedních zemích je však velmi rozšířené – v Německu a Rakousku je pomocí lehkého topného oleje vytápěno přibližně 40 % domácností. V současnosti jejich počet narůstá i v České republice. Lehké topné oleje se vyrábějí z ropy destilací a dalšími chemickými postupy. Pro vytápění jsou nejvhodnější extra lehké topné oleje (TOEL, ETO, TOLEX) známé též pod názvem topná nafta. Výhodou je jejich vysoká výhřevnost. Například ve srovnání s uhlím vzniká jejich spalováním také poměrně malé množství škodlivin, proto kotle na topné oleje splňují i náročné ekologické limity. Lehké topné oleje lze spalovat Leh jak v lokálních topidlech, tak i v kotli pro ústřední vytápění. Moderní topidla se svým komfortem obsluhy a možnostmi regulace podobají kotlům na zemní plyn, účinnost spalování dosahuje až 95 %. Často lze využít stejný kotel pro plyn i topný olej – liší se pouze instalovaným hořákem a nastavením řídicí jednotky. Existují i kotle schopné spalovat kapalná i pevná paliva.

V nabídce výrobců kvalitní topné techniky lze dnes najít také kombinované kotle na několik druhů paliv – v tomto případě na dřevo, pelety a extra lehký topný olej. Vytápění

Pro skladování lehkých topných olejů se používají plastové nádrže, které mohou být na rozdíl od zásobníků na LPG uvnitř domu. Instalují se do samostatných místností, sklepů nebo skladů na uhlí. Doporučenou sestavu pro standardní rodinný dům (do 150 m2) obývaný čtyřčlennou rodinou tvoří tři vzájemně propojené zásobníky, každý o objemu 1 000 litrů, což dostačuje k pokrytí celoroční spotřeby tepla na vytápění a ohřev vody. Vytápění moderními kotli na lehký topný olej je plně automatizované, nevyžaduje každodenní obsluhu a udržuje teplotu v celém objektu podle zvoleného režimu.

Podmínkou úspor je vhodná regulace Nepodceňujte regulaci kotle a regulaci vytápěcí soustavy obecně. Chybějící, nebo nevhodně seřízené regulační prvky mohou způsobit zvýšení provozních nákladů až o 20 %.

Vytápění pevnými palivy Uhlí a dřevo mají v našich končinách jako topivo hlubokou historii. Přesto i využití těchto paliv prošlo v posledních letech vývojem. Stejně jako u všech ostatních topných médií je dnes důraz kladen na zvýšení účinnosti spalování a v rámci možností i na čistotu, automatizaci a ekologii provozu. Rychle se ujaly i nové formy pevných paliv, které vznikly především ve snaze více využívat obnovitelné zdroje a odpad z výroby. Typickým zástupcem této skupiny jsou například dřevní zbytky ve formě pilin, štěpky či pelet. Nové nároky i topiva přiměly výrobce k vývoji technologicky vyspělých topidel, která jsou společně s narůstajícími cenami ostatních topných médií hlavním důvodem, proč se k vytápění pevnými palivy vrací velký počet majitelů rodinných domů.

Kotle na pevná paliva Hledáme-li kotel s energeticky úsporným provozem, neměli bychom se zaměřovat pouze na nízkou spotřebu paliva a pořizovací cenu. Důležitým kritériem je, zda vyhovuje legislativně stanoveným emisním požadavkům. Od roku 2014 budou muset všechny nově prodávané kotle splňovat emisní třídu 3. Obecně platí, že dražší tyRady, tipy, informace

py umí obvykle lépe hospodařit s palivem, proto mají úspornější provoz – odborníci uvádějí až poloviční úspory za výdaje za topnou sezónu. Jednou z dobrých vlastností kotlů na pevná paliva je jejich dlouhá životnost. V případě starých, avšak stále funkčních kotlů, je to ale spíše nevýhoda. Jejich účinnost se pohybuje okolo padesáti procent, navíc vyžadují poměrně časté doplňování paliva. Investice do nového, technologicky vyspělého kotle, přináší ekonomicky výhodnější provoz, pohodlnější obsluhu a větší ohleduplnost k životnímu prostředí. Moderní kotle pracující na principu zplyňování dřeva palivo lépe využijí. Účinností 70 až 85 % se dokonce přibližují kotlům na plyn. Automaticky řízené systémy mohou dosáhnout účinnosti dokonce ještě vyšší – až 90 %. Kromě toho znamená pořízení automatického kotle také vysoký uživatelský komfort. Při výběru se ale ujistěte, zda kupujete kotel, který má skutečně plně automatický provoz včetně samočinné

35


dodávky paliva do topeniště. Někteří prodejci své kotle označují jako automatické, ve skutečnosti však tato podmínka není splněna. V rozporu s automatickým provozem je například podmínka denně, případně obden kotel obsluhovat. Skutečně automatický kotel vyžaduje obsluhu zhruba ve dvoudenním až třídenním intervalu.

Jaký výkon zvolit? Také při výběru kotle na pevná paliva je zásadní otázkou stanovení vhodného výkonu kotle. Předimenzování vede často k zanesení vnitřního prostoru dehtem. Jedině čistý kotel přitom zajistí maximální přenos tepla a deklarovaný výkon, naopak zanesená spalovací komora a kouřové cesty snižují účinnost topení a tím provoz prodražují. Kromě předimenzování výkonu kotle může být jeho zanášení zaviněno také nedostatečným komínovým tahem, nízkou teplotou vratné vody či nekvalitním nebo vlhkým palivem. Spolu s nedodržováním dalších provozních zásad stoupá též riziko požáru a průniku spalin do interiéru. Aby kotel fungoval bez závad a úsporně, je bezpodmínečně nutné jej správně začlenit do otopné soustavy, jinak hrozí zkrácení jeho životnosti či poškození rozvodů nebo částí otopné soustavy. Veškeré kotle na pevná paliva musí být provozovány výhradně ve vysokoteplotním režimu, dokonce přímo nesmí být provozovány při teplotě zpětné vody pod 65 °C (tato hodnota platí pro většinu výrobků na trhu). V opačném případě je rozdíl teplot vně a uvnitř kotlového tělesa příliš velký, do-

36

chází ke kondenzaci vodních par na vnitřní stěně spalovací komory a ve zvýšené míře ke korozi kotle. Obecně větší problém hrozí u ocelových kotlů, litinové jsou o něco odolnější. Nicméně všichni výrobci si hlídání minimální teploty vratné vody kladou jako podmínku pro uznání záruk na kotel jako takový. Kotel na pevná paliva je možné použít i v soustavách navržených na nízkoteplotní režim provozu, například s podlahovým vytápěním. Pak je nutné, a z hlediska dosažení vyššího stupně komfortu obsluhy i velmi užitečné, doplnit do soustavy akumulační nádobu. Toto řešení přispívá také k hospodárnosti provozu.

Mezi hojně využívané dnes patří kotle na dřevo, štěpku a další biomasu, například piliny nebo pelety. Kotel propojený s akumulační nádrží na topnou vodu je často využíván také k přípravě teplé vody. Vytápění


Čím v kotli na pevná paliva topit? Kotle na tuhá paliva se liší také podle topiva – zastoupeny jsou kotle na dřevo a pelety, dále pak na hnědé nebo černé uhlí a kotle umožňující spalovat více typů paliv. Typická je kombinace dřevo a pelety nebo uhlí a dřevo. Chytré kotle dokážou přecházet mezi režimy pro různá paliva automaticky. Vždy je však nutné dbát na doporučení výrobce a používat pouze ten typ paliva, pro které je kotel určen.

Přikládání Kotle s manuálním přikládáním jsou dnes již překonané kotli s automatickým podáváním paliva. Ty jsou vybaveny násypkou, odkud je topivo podle potřeby dávkováno do spalovací komory. Doba bezobslužného provozu se různí podle konkrétního modelu kotle a druhu paliva. V závislosti na nastaveném výkonu se násypka zpravidla nemusí doplňovat dva až čtyři dny, zásobník popela bývá nutné vysypávat v třídenních intervalech.

Kotle na uhlí V kotli se k vytápění využívá uhlí nebo koks. Koks neobsahuje těkavé hořlavé složky a lze jej proto spalovat jednodušším, prohořívacím způsobem, což umožňuje přesněji regulovat výkon kotle. Také emise jsou nižší než při spalování uhlí. Často se používá stejná konstrukce kotle pro hnědé uhlí i koks a pouze se přesune klapka určující způsob hoření – odhořívací pro uhlí, prohořívací pro koks. Rady, tipy, informace

Moderní zplyňovací kotle dokážou efektivně využít jak hnědé a černé uhlí, tak dřevo. Dalšími výhodami jsou menší frekvence přikládání a nižší nároky na vynášení popela.

Kotle lze posuzovat i podle způsobu a náročnosti obsluhy. Kotle na kusové uhlí, koks či brikety vyžadují plnou manuální obsluhu při každém zatopení i přiložení. Výhodou je jejich relativně nízká pořizovací cena, nevýhodou nízká účinnost a kratší životnost kotle i komína, a to zejména při použití kotle bez akumulačního zásobníku.

Vytápění uhlím + nízká cena hnědého uhlí (jedno z nejlevnějších paliv) + vysoká výhřevnost černého uhlí a koksu + nové kotle často vybaveny automatickým provozem s komfortem obsluhy srovnatelným s plynovými − nutný prostor pro skladování uhlí − u běžných typů kamen nutné pravidelné přikládání a péče o topeniště − špína a uhelný prach − znečišťování ovzduší, zvláště při nedokonalém spalování hnědého uhlí

37


Vytápění dřevem + cenově nejvýhodnější zdroj tepla + šetrnost k životnímu prostředí (při správném spalování) − nutný prostor pro skladování dřeva − nižší výhřevnost (v závislosti na druhu dřeva) odpovídající hnědému uhlí (12 až 14 MJ/kg) − u běžných typů kamen nutné pravidelné přikládání a péče o topeniště

Kotle na dřevo Také v případě kotlů na dřevo je možné vybírat z několika typů. U tradičních litinových kotlů vzniká teplo klasickým prohoříváním kusového dřeva (o vlhkosti pod 30 %). Tyto kotle vyžadují plnou obsluhu, přito znamená zatopení, p , pprůběžné ppři

kládání i vymetání popela. Výhodou je relativně nízká cena, nevýhodou nízká účinnost (do 50 %) oproti kotlům na dřevoplyn. Jsou nevhodné pro spalování drobného dřeva a dřevního odpadu. Výrazně lepší využití paliva nabízejí ocelové dřevozplyňující kotle. Dřevo se nejprve bez přístupu kyslíku zahřeje a zuhelnatí. Při tom se uvolňuje hořlavý dřevoplyn, který podporuje následné spalování zuhelnatělého dřeva za vysokých teplot. Výhodou je relativně dlouhý interval mezi jednotlivými přikládkami (až dvanáct hodin) a vyšší účinnost než u běžného prohořívacího principu. Do zplyňovacího kotle na dřevo se standardně přikládají velká polena o délce 33 až 100 cm (podle typu kotle). Účinnost spalování dosahuje až 87 % v závislosti na druhu použitého dřeva. Zplyňovací kotle jsou konstruovány především na kusové dřevo o vlhkosti do 20 %, drobný dřevní odpad a dřevní brikety. Výkon zle řídit pomocí elektronické regulace v rozmezí 50 až 100 %. Předností jsou též snadná obsluha, časově nenáročné čištění, velký prostor na popel, který vyžaduje vybírání pouze jedenkrát týdně, a malé rozměry kotle.

Kotle na biomasu Vytápění biomasou je zejména z ekologických důvodů slibována velká budoucnost. Věcně správně je do této kategorie řazeno i běžné vytápění dřevem, které jako obnovitelný zdroj energie splňuje základní podmínku biomasy. Jinak je však s biomasou spojováno především vytápění peletami a lisovanými briketami. Kromě obnovitelnosti vyhovuje biomasa také svou výhřevností. Z tech-

Regulátory snímají teplotu kotlové vody, teplotu spalin, případně i teplotu v místnosti, a na základě těchto hodnot řídí spalování tak, aby bylo co nejúčinnější. Na snímku automatický kotel na dřevěné pelety.

38

Vytápění


Vytápění biomasou + dobrá výhřevnost (například dřevěné brikety 17,5 až 19 MJ/kg, pelety 16,5 až 18,5 MJ/kg) + kotle na biomasu často vybaveny automatickým provozem s komfortem obsluhy srovnatelným s plynovými + šetrnost k životnímu prostředí + ve srovnání s ostatními palivy stále výhodná cena − dostatečně velké a suché skladovací prostory − důkladné vysušení biomasy (jinak rychle klesá výhřevnost)

nického hlediska je výhodný malý objem produkovaného popela. To umožňuje jednodušší konstrukci topidel a lepší regulaci, případně automatizaci procesu spalování. Pro vytápění biomasou se využívají zplyňující kotle. Kotle určené pro spalování jednoho druhu biomasy (napří-

klad pelet) mají vysokou účinnost. Kotle vícedruhové jsou univerzálnější a umožňují změnu paliva s ohledem na cenu nebo okamžitou dostupnost. Vedle různých kombinací biomasy (například pelety / štěpka / obilí, kusové dřevo / pelety) jsou

Co jsou pelety? Jedná se o vysoce ekologické topivo vyráběné z dřevního odpadu a zbytků dřevní hmoty silným stlačením. Výsledné pelety mají průměr od 6 do 20 mm a délku do 40 mm. Světlé jsou vyráběny z měkkého smrkového dřeva, v tmavých je příměs kůry. O peletách se hovoří jako o dřevěném palivu budoucnosti – z hlediska ekonomiky provozu jsou díky velké skladnosti výhodné i při dopravě a manipulaci. Ze skupiny biomasy patří pelety k nejznámějším. Vzorky jednotlivých druhů biomasy si můžete prohlédnout v Centru energetického poradenství PRE.


39


Největším přínosem krbových vložek je zásadní zvýšení účinnosti spalování ve srovnání s klasickými krby a možnost ohřívat vodu nebo vzduch pro vytápění celého domu.

na trhu zastoupeny i kotle, které kromě biomasy spalují i uhlí. Vždy je podmínkou používat pouze topivo, které je pro daný kotel určeno.

Krby a krbové vložky ožky Ohniště klasického krbu, nabízející přímo sálající teplo a příjemný prožitek ze živého ohně, má jistě své kouzlo. Jeho tepelná účinnost se však pohybuje jen mezi 15 a 20 %. Jde tedy především o estetický doplněk domova, který ale nemá žádný větší význam pro vytápění domu. Rovněž vyžaduje větší průměr komínu kvůli dostatečně účinnému odtahu spalin a důsledné zabezpečení okolí krbu proti požáru.

Z řady důvodů jsou proto zajímavější uzavřené krbové vložky. Umožňují zcela bezpečný provoz a rovnoměrné spalování dosahující účinnosti kolem 80 %. Oproti otevřeným krbům spotřebují přibližně o dvě třetiny paliva méně – v závislosti na tepelném výkonu čtyři až sedm kilogramů dřeva za hodinu. Základním typem krbových vložek jsou jednoplášťové vložky bez ventilátoru, obvyklle litinové. Jejich výhodou jsou dobré doob akumulační vlastnosti. Pomaleji se zahřívají, ale o to déle jsou male mal schopny uchovat teplo v době, kdy už se v krbu netopí. Teplo produkují sáláním za pomoci přirozené cirkulace vzduchu, který do krbu vstupuje nasávací mřížkou pod vložkou. Na jejím povrchu se ohřeje a výdechy v horní části krbu se vrací zpět do místnosti. Proto jsou jednoplášťové litinové vložky vhodné pro vytápění jedné místnosti nebo jako doplňkový zdroj tepla. Nejúčinnější jsou dvouplášťové krbové vložky. Pokud jsou opatřeny rozvodem teplého vzduchu, mohou vytápět i několik místností současně. Teplovzdušným systémem, doplněným pro větší efektivitu ventilátorem, lze z jedno-

Princip dvojitého spalování Při dvojitém spalování se zužitkovává energie zbytkových hořlavých plynů, které by za jiných okolností odešly se zplodinami komínem. Systém využívá vedení vzduchu kanálky podél spalovací komory, kde se vzduch předehřeje na vysokou teplotu, čímž podpoří spalování. Toto řešení umožňuje přirozené zásobování plamene v odpovídajícím místě podle stávající potřeby a fáze hoření. Nejsnáze funkci dvojitého spalování poznáme podle „bočních“ plamínků v horní části spalovací komory (nad plamenem).

40

Vytápění


Krbová vložka, nebo krbová kamna? Mezi největší přednosti krbových kamen ve srovnání s krbovou vložkou patří rychlost instalace – zatímco krbovou vložku musíte obezdívat a napevno zabudovat do interiéru, instalaci krbových kamen lze provést okamžitě. Většina nabízených krbových kamen má průměr komínu 150 mm, stačí je tedy pouze postavit na zvolené místo a nechat odborníkem napojit na kouřovod. Krbová kamna v interiéru také nezabírají tolik místa jako krb. Krbová kamna bývají konstruována pro nižší tepelné výkony než krbové vložky, mají proto menší spotřebu dřeva – od 1,5 do 3,5 kg za hodinu v závislosti na účinnosti kamen a kvalitě dřeva.

ho zdroje vytopit i 500 m3. Krb s krbovou vložkou se tak může stát hlavním topným systémem teplovzdušného vytápění. Stále častěji využívanou možností je také propojení dvouplášťové krbové vložky s výměníkem pro ohřev vody v otopném systému.

Krbová kamna Také krbová kamna zažila svůj velký návrat. Jejich přednosti si totiž velmi dobře rozumí se současnými trendy, výhodou je i poměrně nízká cena. Kromě ekologického aspektu je zajímavá především jejich vysoká účinnost. Ta se u kvalitních krbových kamen s dvojitým spalováním může pohybovat nad 80 %. Pro porovnání – účinnost klasických otevřených krbů dosahuje maximálně 20 %.

Živý oheň má své kouzlo. Zatímco u krbu si můžete pohled do plamenů dopřát pouze zpředu, krbové vložky mohou mít průhled ze dvou, nebo dokonce ze tří stran. Rady, tipy, informace

Před výběrem krbových kamen je nutné stanovit, zda budou v daném objektu hlavním zdrojem tepla, nebo se využijí jen k občasnému přitápění. Podle toho zvolíte jejich výkon. Podstatné je, kolik krychlových metrů prostoru potřebujete kamny vyhřát – 1 kW výkonu stačí k vytopení přibližně 20 m3.

41


Základem teplovzdušných krbových kamen je dvouplášťová spalovací komora. Vzduch je ohříván mezi stěnami pláště, odkud vyúsťuje v horní části kamen nebo je rozváděn do dalších místností.

jednoplášťová sálavá kamna se hodí především pro intenzivní přitápění, dvouplášťové konvekční typy pozvolna ohřívají vzduch v místnosti, takže prostor vydrží vytopený déle. Stejně jako v případě krbových vložek si lze vybrat krbová kamna s výměníkem nebo bez něj. Krbová kamna bez výměníku zajišťují pouze vytápění daného prostoru, varianta s výměníkem využívá získanou energii k ohřevu vody v otopném systému, případně k přípravě teplé vody pro domácnost. Kamny pak můžeme prostřednictvím radiátorů vytápět celý dům.

Pokud chcete rychle vyhřát prostor, kam jezdíte jen občas – například chalupu – zvolte kamna, která budou mít výkon asi o polovinu vyšší než kamna do stejně velkého, ale trvale obývaného domu. Zatímco

K instalaci teplovodního vytápění je třeba zpracovat projekt. Systém musí být chráněn proti přetopení a poruchám oběhu vody, které by mohly poškodit výměník, zdroj tepla i teplovodní soustavu. Tento systém vytápění se hodí pro dlouhodobě obývané domy, neboť má pomalejší náběh a větší tepelnou setrvačnost, výhodou je možnost snadné regulace a menší prašnost ve srovnání s teplovzdušným vytápěním.

Kolik paliva za sezónu protopíte? Suché dřevo, nejběžnější biomasa, má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím – přibližně 15 MJ/kg. Výhřevnější jsou lisovaná paliva, zastoupená zejména peletami a briketami – do 19,5 MJ/kg. Nejnižší výhřevnost vykazuje štěpka – do 12 MJ/kg. Méně často se setkáváme s vytápěním dalšími zdroji biomasy – kukuřicí, slámou a podobně. Množství potřebného paliva je dáno energetickou bilancí konkrétní budovy. Například dům s celkovou roční tepelnou ztrátou 20 až 25 kW spotřebuje za sezónu 5 až 7 tun pelet nebo briket. Orientačně je možné vycházet také z velikosti násypky. Kotel s násypkou například na 180 kilogramů pelet vystačí s touto zásobou zhruba na týden a vytopíte jím obytnou plochu až 200 m2.

42

Vytápění


Jaké palivové dřevo používat? Palivové dřevo rozlišujeme podle typu dřeviny (listnaté, jehličnaté) a tvrdosti (tvrdé, měkké). Dřevo jehličnanů najde uplatnění zejména v kotlích, pro krby je vhodnější dřevo listnatých stromů. Na trhu je k dostání i směs obou typů. Před nákupem dřeva na topení zkontrolujte jeho vlhkost. Vlhké hůře hoří, spalování je méně účinné (část energie se spotřebuje na odpaření vody) a vzniká při něm více sazí a dehtu, kterými se zanáší spalovací prostor a kouřovod. Čerstvé dřevo obsahuje přes 50 % vody, proto je nutné je nechat vyschnout – optimálně na vlhkost do 20 %. Dřevo ale vysychá až dva roky, proto pokud potřebujete topit hned, nebo nemáte prostor, kde byste ho mohli uskladnit, vyplatí se kupovat rovnou proschlé dřevo připravené k topení. Skladování je ideální ve formě polen, která prosychají rychleji než kulatina. V interiéru dřevo uložte nejméně 80 cm od krbu, pokud není odděleno nehořlavou stěnou. Nikdy nespalujte dřevo s jakoukoliv povrchovou úpravou nebo impregnací. Kromě negativního vlivu na životní prostředí můžete poškodit tepelný zdroj nebo spalinové cesty. Vzniklé exhalace mohou být navíc zdraví nebezpečné.

Lokální topidla

Měkké dřevo

V některých domech, ale zejména na řadě chalup se setkáme s lokálními topidly na pevná paliva, která vytápějí jen jednu místnost. Tato klasická kamna jsou určena ke spalování dřeva, uhlí a briket. Lze do nich obvykle přiložit velké množství paliva najednou a udržovat tak s relativně malými nároky na obsluhu celodenní provoz.

z nejčastěji dřevo jehličnanů (ale i lípa, olše nebo topol) z obsahuje větší množství pryskyřice – vhodné na podpal z hoří rychle, jiskří, kouří

Dnes jsou klasická kamna postupně nahrazována krbovými, případně kachlovými. Výhodou kachlových kamen je vedle zajímavého vzhledu velká akumulace tepla a nízká povrchová teplota, při které nedochází k pálení ulpívajícího prachu. Kachlová kamna bývají opatřena systémem kanálů, které umožní regulovat výkon a dají se použít i k rozvodu vzduchu do dalších místností (přirozenou konvekcí nebo pomocí ventilátoru). Dobře navržená kachlová kamna mohou mít až 85% účinnost. Stačí topit jen několik hodin denně, poté vyhřívají prostor akumulovaným teplem. Rady, tipy, informace

Tvrdé dřevo z většinou dřevo listnáčů vhodné do krbu (dub, buk, habr, jasan) z hoří stabilně a dlouho, nejiskří z vhodné i na vaření (tvoří žhavé uhlíky)

43


Podmínkou je dostatečný odtah Jak klasický otevřený krb, tak krbová vložka nebo kamna je třeba napojit na komín, jehož průměr musí odpovídat kouřovodu. Další podmínkou je dostatečná účinná výška komínového tělesa. Na dobrý tah komínu má vliv i směr, rychlost a síla větru v okolí a správné stavebně technické řešení krbu, vložky nebo kamen. V některých případech je možné vyřešit nedostatečnou výšku komína speciálními ventilátory, které zajišťují dobrý odtah i u komína s malou účinnou výškou.

Komín Při vytápění pevnými palivy je dobře fungující a pravidelně udržovaný komín naprostou nezbytností. Pokud jste se rozhodli pro nový kotel, ověřte si, jestli pro něj budou parametry komínu dostačující. V řadě případů je výměna kotle příležitostí pro rekonstrukci nebo alespoň nové vyvložkování komínového tělesa.

strukce bude nevyhnutelná. Dalšími důvody jsou špatný tah komína, přechod na jiný druh paliva nebo zapojení dalšího spotřebiče. Kompletní oprava je nutná i v případě, že do místnosti proniká zápach spalin, a když původní vložka již nedokáže plnit svou funkci. Než s rekonstrukcí začnete, je třeba komín řádně prohlédnout. Kvalita posouzení stávajícího stavu je důležitá a rozhodně patří do rukou profesionálů. Kromě znalostí a zkušeností je v některých případech nutné využít i speciální techniku, včetně kamerového monitoringu spalinových cest. Vzhledem k nezbytné revizi spalinové cesty před zprovozněním komínu se vyplatí svěřit jeho rekonstrukci odborníkům, kteří nabízejí komplexní služby – od návrhu přes realizaci až po připojení spotřebiče. Technologie pro vložkování komínů jsou navrženy tak, aby celý proces probíhal shora bez nutnosti bourání a dalších zásahů. Existují vložky keramické (šamotové), nerezové a plastové. Optimální možnost závisí na druhu spotřebiče a palivu. Pro kotle na tuhá paliva se používá šamot nebo nerez, u kondenzačních kotlů mohou být komínové vložky plastové. Výhodou keramiky je velmi dlouhá životnost (desítky let), která je však podmíněna správnou a pečlivou montáží.

Prioritou je bezpečnost. Pokud komín nesplňuje nároky platných předpisů, rekon-

Opatření stávajícího komína kvalitní vložkou zajistí jeho bezpečné využití se stávajícím i s novým spotřebičem. Vložkování nevyhovujících komínů je nejpoužívanějším způsobem jejich rekonstrukce.

44

Vytápění

Pokud vnitřní rozměry komínu neodpovídají požadavkům, přistupuje se před vložkováním k frézování. Tato léty prověřená technologie spočívá v postupném odebírání materiálu z vnitřní části komína, čímž dochází ke zvětšování průměru spalinové cesty, aniž bychom museli zasahovat do vnějšího pláště. Tímto způsobem můžeme zvýšit tah

a získat dodatečný prostor pro novou komínovou vložku. Technologie frézování umožňuje upravit starou komínovou šachtu tak, aby k ní bylo možné připojit i moderní tepelné spotřebiče.

Alternativní zdroje vytápění Alternativní vytápění k sobě přitahuje pozornost již řadu let. Průkopnická léta má tato dynamicky se rozvíjející oblast za sebou a díky sériové výrobě a moderním technologiím se stává cenově dostupnější. Řada výrobků dokáže splnit jak běžné, tak specifické požadavky, což

ještě více rozšiřuje možnosti jejich využití. Z alternativních zdrojů jsou pro vytápění nejvíce využívána tepelná čerpadla, biomasa a bioplynové stanice.

Tepelná čerpadla Dobře navržený a instalovaný systém pro získávání tepla pomocí tepelného čerpadla dokáže dům nejen spolehlivě vytápět, ale pokryje i spotřebu teplé vody. Roční provozní náklady na vytápění se po jeho instalaci sníží o 30 až 60 % ve srovnání s využitím zemního plynu nebo vytápění elektřinou. Tepelné čerpadlo je založeno na jednoduchém principu kruhového cyklu. Z okolí vytápěného domu odebírá tepelnou energii obsaženou ve vodě, zemi nebo vzduchu a převádí ji na vyšší teplotní hladinu, která je použitelná k vytápění a ohřevu vody.

Výhodou tepelných čerpadel země / voda je stabilita provozu bez ohledu na venkovní teplotu. Vedle vytápění obvykle zajišťují i přípravu teplé vody. Doplňkovým zdrojem tepla bývá často elektrokotel. Rady, tipy, informace

Pro získání energie z okolního prostředí je potřeba dodat tepelnému čerpadlu malé množství elektřiny pro pohon kompresoru, který spolu s dalšími prvky zabezpečuje jeho správný chod. V chladicím okruhu tepelného čerpadla cirkuluje pracovní médium – chladivo (s nízkým bodem va-

45


Tepelná čerpadla + výhodné řešení v případě příhodných podmínek, profesionálního návrhu a kvalitní realizace + využití obnovitelných zdrojů energie – šetrnost k životnímu prostředí + čistý provoz a dobré možnosti regulace výkonu − nutné odborné posouzení vhodnosti řešení ve vztahu ke konkrétní situaci − vzhledem k vyšším pořizovacím nákladům nutný profesionální propočet návratnosti

ru), které cyklicky mění své skupenství. V plynném stavu je stlačeno kompresorem, čímž dojde k jeho zahřátí. Poté putuje do kondenzátoru, kde odevzdá teplo, a vlivem ochlazení zkapalní. Následně projde expanzním ventilem do výparníku. Zde chladivo v důsledku snížení tlaku změní své skupenství zpět na plynné a celý cyklus se může opakovat.

Spotřeba elektřiny na pohon kompresoru je výrazně nižší než pro přímé vytápění, proto je finanční úspora tak výrazná. Vytápění tepelným čerpadlem se často kombinuje s ohřevem teplé vody. V domech vybavených řízeným větráním s rekuperací tepla nachází uplatnění takzvaná ventilační tepelná čerpadla.

Kdy je využití tepelného čerpadla vhodné? Pojem tepelná čerpadla máme podvědomě spojený s vytápěním pasivních nebo nízkoenergetických budov, což je ovšem velký omyl. U domů s malými tepelnými ztrátami by tepelné čerpadlo určené k vytápění zůstávalo po většinu roku nevyužité, mnohem častěji se zde proto setkáme s tepelnými čerpadly pro ohřev teplé vody. U standardních rodinných domů se nejčastěji používá kombinace tepelného čerpadla s doplňkovým zdrojem tepla a nízkoteplotní otopnou soustavou, v jejímž rámci vykazuje nejlepší výsledky. Další významnou skupinou budov, kde tepelná čerpadla mohou přinést výrazné úspory, jsou rekonstruované starší domy. V současnosti je až 35 % instalací prováděno právě při rekonstrukcích. Jedná se zpravidla o vysokoteplotní tepelná čerpadla, která lze kombinovat s původním otopným systémem, nejčastěji ústředním vytápěním pomocí radiátorů.

Domácnost zaplatí v nízkém tarifu 2,53* Kč/kWh, ve vysokém tarifu za 3,03* Kč/kWh. Zvýhodněná sazba Komfort TČ 22, D56d** bude zákazníkovi přiznána, pokud: z věrohodným způsobem prokáže, že pro vytápění objektu je řádně instalován a používán systém s tepelným čerpadlem, z tepelný výkon tepelného čerpadla kryje minimálně 60 % tepelných ztrát vytápěného objektu, z odběratel zajistí technické blokování topných elektrických spotřebičů kromě pohonu kompresoru tepelného čerpadla v době platnosti vysokého tarifu. * Ceny jsou platné v roce 2013 a jsou uvedeny včetně DPH. ** Kompletní podmínky pro uplatnění distribuční sazby D56d naleznete na webu www.pre.cz.

46

Vytápění


Jak vybrat vhodné tepelné čerpadlo? z Tepelné čerpadlo si nechte dodat jako komplet – včetně profesionálně zpracovaného projektu, instalace, uvedení do provozu a servisní smlouvy. z Důležitou součástí tepelného čerpadla je kvalitní regulace – nikoliv obyčejný termostat. Požadujte ekvitermní regulátor určený pro tepelná čerpadla.

K aktuálně nejrozšířenějším patří tepelná čerpadla země / voda a vzduch / voda (na snímku). K přitápění se dají využít také invertorové klimatizační jednotky, které v létě chladí a v zimě dodávají teplý vzduch.

z Než se definitivně rozhodnete, věnujte čas prohlídce již zprovozněných tepelných čerpadel. Sledujte, jak instalace vypadá po dlouhodobém provozu, zeptejte se majitele, jak probíhal záruční servis, vyzkoušejte si ovládání regulace, poslechněte si, zda je zařízení hlučné.

Podnikatel zaplatí v nízkém tarifu 2,33* Kč/kWh, ve vysokém tarifu 2,74* Kč/kWh. Zvýhodněná sazba Aktiv TČ 22, C56d** bude zákazníkovi přiznána, pokud: z věrohodným způsobem prokáže, že pro vytápění objektu je řádně instalován a používán systém s tepelným čerpadlem, z tepelný výkon tepelného čerpadla kryje minimálně 60 % tepelných ztrát vytápěného objektu, z odběratel zajistí technické blokování topných elektrických spotřebičů kromě pohonu kompresoru tepelného čerpadla v době platnosti vysokého tarifu, z vytápěcí soustava s tepelným čerpadlem bude napájena samostatným přívodem a měřena samostatným měřicím zařízením. * Ceny jsou platné v roce 2013 a jsou uvedeny bez DPH. ** Kompletní podmínky pro uplatnění distribuční sazby C56d naleznete na webu www.pre.cz.


47

48

země / voda (šikmé vrty)

země / voda (kolmý vrt)

země / voda (plošný kolektor)

vzduch / vzduch

vzduch / voda

Typ tepelného čerpadla

stálejší výkon v porovnání s typem vzduch / voda bezhlučný provoz nenarušuje vzhled okolí použití v oblastech s omezenou hloubkou vrtání i s horšími prostorovými podmínkami všechny vrty svedeny do jednoho místa redukce nákladů na zemní práce lehčí konstrukce vrtné techniky (nehrozí poškození povrchu)

nenarušuje vzhled okolí

stálejší výkon v porovnání s typem vzduch / voda bezhlučný provoz

nelze využít k ohřevu teplé vody

čistý a bezobslužný provoz

potřeba místa pro šachtu s rozdělovačem

vliv kolektoru na povrchovou vegetaci v případě poddimenzování systému (ochlazuje půdu) povrch nelze posázet stromy – kořeny by mohly narušit kolektor vysoké pořizovací náklady (nutný hloubkový vrt)

vysoké pořizovací náklady (nutné zemní práce) nároky na plochu pro umístění kolektoru

problém s umístěním venkovní jednotky na památkově chráněných objektech

zvýšené proudění vzduchu ve vytápěném prostoru (víření prachu)

hlučnost problém s provozem při nízkých teplotách

doplňková funkce klimatizace

vybrané typy fungují až do −25 °C snadné odstranění poruch jednoduchá a rychlá instalace nízké investiční náklady

problém s umístěním venkovní jednotky na památkově chráněných objektech

vyšší úroveň hlučnosti

snadná montáž

topný výkon závislý na venkovní teplotě

možný celoroční provoz s využitím pro ohřev vody v domě i v bazénu

Nevýhody

nižší pořizovací cena

Výhody

Přehled systémů tepelných čerpadel Alternativní zdroje vytápění

Vytápění


Tepelné čerpadlo vzduch / voda odebírá energii z vnějšího prostředí a předává ji vodě v akumulačním zásobníku. Typ vzduch / vzduch funguje obdobně s tím rozdílem, že ve výměníku se ohřívá přímo vzduch, kterým se dům vytápí.

voda / voda

Tepelné čerpadlo voda / voda odebírá energii z vody ve studni, větší vodní plochy či vodního toku a předává ji vodě v akumulačním zásobníku. Vzhledem ke specifickým požadavkům je tento typ nejméně rozšířený.

přídavné čerpací práce na dopravu vody

narušení rovnováhy podzemních vod při neodborném provedení

vyšší nároky na údržbu

přísné požadavky na primární zdroj (chemické složení, teplota, průtok)

složité technické řešení nutné dostatečné množství podzemní vody nebezpečí vyčerpání studny

Tepelné čerpadlo země / voda odebírá energii z půdy v okolí domu a předává ji vodě v akumulačním zásobníku. Výběr vhodného řešení tepelného kolektoru závisí na podloží a velikosti pozemku v konkrétním případě.

konstantní výkon stabilní topný faktor bezhlučný provoz


49


Typy tepelných čerpadel Rozdíl mezi jednotlivými typy čerpadel je v tom, odkud energii berou a v jaké podobě ji odevzdávají. Všechna tepelná čerpadla mají v názvu uveden systém, podle něhož pracují, a to v podobě element / element. Jednotlivé typy se liší svojí účinností i nároky na instalaci a provoz. Výběr optimálního řešení zpravidla zaa číná u dispozice pozemku – u jeho orientace vzhledem ke světovým stranám, typu podloží a nadmořské výšky. Při rozhodování musíme zohlednit i náklady na instalaci – například provedení zemních vrtů, případně položení plošných zemních kolektorů u typů země / voda. Tato část nákladů odpadá u tepelných čerpadel vzduch / voda a vzduch / vzduch.

Určení optimálního výkonu tepelného čerpadla V první řadě je nutné si ověřit, zda je v případě vašeho domu využití tepelného

Přispět k tepelné pohodě dokážou i některé klimatizace. Ačkoliv je jejich hlavním úkolem vzduch v interiéru ochlazovat, invertorové typy nabízejí i režim vytápění. Funkci hlavního zdroje plnit nemohou, ale příležitostné zvýšení teploty v místnosti zvládnou dobře.

čerpadla vůbec možné, a pokud ano, jestli se vyplatí. Základní informací je odhad tepelných ztrát objektu a celkové roční potřeby energie na vytápění. Z vypočtených hodnot vychází předpokládaná spotřeba energie, která závisí nejen na hygienických předpisech, ale i na požadavku investora na vnitřní teplotu v objektu. Je třeba zohlednit také skutečnost, zda bude tepelné čerpadlo ohřívat i vodu či vytápět venkovní nebo vnitřní bazén. V závislosti na jeho typu, na tepelně izolačních vlastnostech domu a dalších podmínkách je tepelný výkon čerpadla u novostaveb navrhován na 100 % tepelných ztrát domu. V případě potřeby je doplňkově využíván bivalentní zdroj tepla, nejčastěji elektrokotel. Tepelné čerpadlo by měla dimenzovat zkušená osoba s příslušnou praxí v této oblasti nebo projektant vytápění. Stanovit správný výkon je opravdu důležité, abychom neplatili zbytečně. Musíme si uvědomit, že zatímco u plynového kotle může volba vyššího výkonu znamenat

Publikace Tepelná čerpadla Tepelná čerpadla Rady, tipy, informace Rady, tipy, informace

50

Problematice vytápění pomocí tepelných čerpadel se podrobně věnuje publikace Centra energetického poradenství PRE Tepelná čerpadla – rady, tipy, informace.

Vytápění


zhruba o 10 000 korun vyšší pořizovací náklady, v případě tepelného čerpadla může cenový rozdíl mezi systémy o výkonu 8 kW a 15 kW dosáhnout až 100 000 korun! Předimenzované tepelné čerpadlo bude navíc častěji spínat, takže kompresor se rychleji opotřebí. Naopak, bude-li tepelné čerpadlo poddimenzováno, poběží častěji bivalentní zdroj, což zvýší celkové provozní náklady. Při správně zvoleném výkonu bude tepelné čerpadlo pracovat v optimálním plynulém režimu s minimem spínacích cyklů a bivalentní zdroj doplní potřebný výkon pouze v případě velmi nízké venkovní teploty nebo nárazově zvýšené spotřeby vody (například přijede-li návštěva), jeho spotřeba nás tedy o provozní úspory nepřipraví.

Volba topného faktoru Při výběru tepelného čerpadla je důležitým kritériem znalost topného faktoru. Jeho hodnota vyjadřuje, s jakou účinností tepelné čerpadlo pracuje. Platí, že čím vyšší topný faktor je, tím je provoz daného tepelného čerpadla efektivnější. Topný faktor 3 například znamená, že tepelné čerpadlo vyprodukuje třikrát více energie, než odebere z elektrické sítě. Jinými slovy, z 1 kWh elektřiny dodané tepelnému čerpadlu za stanovených podmínek „vyrobí“ 3 kWh energie tepelné. Tento poměr závisí na systému tepelného čerpadla, jeho kvalitě a požadované teplotě topné vody. V současnosti se lze u tepelných čerpadel běžně setkat s topným faktorem z intervalu 2,5 až 5. Renomovaní výrobci uvádějí hodnoty topného faktoru vztažené k teplotě −7 °C a k teplotě 2 °C při ohřevu topné vody na 35 °C.

Doplňkové zdroje vytápění K tepelnému čerpadlu vždy pořizujeme doplňkový, neboli bivalentní zdroj tepla, určený pro dorovnávání výkonu pro vytápění a ohřev vody. Nejčastějším doplňkovým zdrojem tepla je elektrokotel nebo elektrická patrona vnořená do Rady, tipy, informace

Solární kolektory + využití především pro přípravu teplé vody – kolektory umožňují získat 40 až 75 % potřebné energie + z potřebného množství tepla na vytápění dokážou solární kolektory v optimálním případě dodat až 25 %, tato hodnota je ale značně závislá na energetické náročnosti domu, typu vytápění a ploše solárního systému − pořizovací cena solárního systému − závislost výkonu na počasí − nutná kombinace s dalším zdrojem tepla

zásobníku topné vody. Některé typy tepelných čerpadel již mají elektrickou patronu zabudovanou, v ostatních případech se instaluje samostatně. Pokud se instalaci tepelného čerpadla rozhodneme provést v rámci rekonstrukce a dům byl dosud vytápěn plynovým kotlem, lze jej používat i nadále – jako doplňkové vytápění.

Solární systémy Doba slunečního svitu se v České republice pohybuje mezi 1 330 až 1 800 hodinami ročně, na metr čtvereční tedy za rok dopadne přibližně 1 000 až 1 200 kWh sluneční energie. Je zřejmé, že její využití je i v našich zeměpisných podmínkách zajímavé. I tak se ovšem vyplatí nechat si předem spočítat návratnost investice pro konkrétní lokalitu a terénní podmínky.

51


Vzhledem k nestálému výkonu závislému z na počasí a roční době slouží solární olární kolektory hlavně k přípravě teplé vody. v

Solární systémy nejčastěji slouu uží k přípravě teplé vody, lze je ale využít i k vytápění. Řešení je vhodné především u nízkoteplotních otopných soustav, jako je podlahové nebo stěnové topení. K ohřevu topnéé vody se nejčastěji využívají kapalinové sluneční kolektory. Podle jejich konstrukce, rychlosti průtoku teplonosné kapaliny, aktivní plochy a intenzity dopadajícího slunečního záření ohřeje kolektor vodu během jednoho průtoku zhruba o 5 až 80 °C.

Vytápění domů s nízkými tepelnými ztrátami Bydlení v energeticky úsporných domech má v dnešní době nezpochybnitelný význam. Odpovídá požadavkům na snižo-

vání energetické náročnosti domů, přináší úspory a je šetrné k životnímu prostředí. Máte-li k dispozici zdroj levného dřeva, vychází vytápění dřevem finančně nejvýhodněji. Požadujete-li vyšší komfort, v úvahu přicházejí automatické kotle na pelety, případně kondenzační kondenzačnní kotel na zemní plyn. Kdo hledá řešení s nízkými s nízký investičními náklady, zvolí třeba elektrické přímotopné vytápění.

Nízkoenergetické domy Pro nízkoenergetický dům s měrnou potřebou tepla na vytápění do 50 kWh/m2 za rok bývá navrhován v podstatě standardní otopný systém. Je však dimenzován na nižší výkon, odpovídající nižší spotřebě domu. Je jen na vašem uvážení, pro jaký zdroj tepla se rozhodnete. Pro objekty, které se svými parametry pohybují v kategorii nízkoenergetických domů, totiž není nejdůležitějším faktorem cena energie. Významný vliv mají pořizovací a udržovací náklady a životnost topného systému. Teoretické výpočty ukazují, že u nízkoenergetických domů jsou roční provozní náklady při vytápění plynovými kondenzačními kotli a elektrickými přímotopy téměř stejné. Ve prospěch elektřiny hovoří takzvaný nízký tarif, ve

Publikace Fotovoltaika a Ohřev vody Fotovoltaika Ohřev vody Rady, tipy, informace

1

52

Detailně se problematice solárních systémů věnují publikace Centra energetického poradenství PRE Fotovoltaika a Ohřev vody – rady, tipy, informace.

Vytápění


kterém jsou v objektech s elektrickým vytápěním provozovány 20 hodin denně veškeré elektrospotřebiče. Domy v nízkoenergetickém standardu spotřebují přibližně 40 % energie na vytápění, zbytek celoroční spotřeby zahrnuje vše ostatní – osvětlení, provoz domácích spotřebičů a elektrotechniky a další běžný provoz domácnosti. Obyvatelé domu vytápěného elektrickými přímotopy tak mohou využívat až 60 % energie za poloviční cenu oproti domácnostem využívajícím plynový kotel.

Pasivní domy Oproti nízkoenergetickému domu vykazuje dům v pasivním standardu měrnou potřebu tepla na vytápění do 15 kWh/m2 za rok. Kvalitně postavený pasivní dům má tedy tak malé tepelné ztráty, že se v něm obejdeme bez obvyklé otopné soustavy a vytápění není zásadní otázkou. Dostatek tepla uvnitř budovy je zajištěn kvalitní izolací, systémem nuceného větrání s rekuperací a orientací prosklených ploch směrem k jihu. Podle zkušeností uživatelů pasivních domů je přitápění nutné jen po několik málo dnů v roce. U menších objektů do 150 m2 obytné plochy jsou pro pasivní domy dostatečné tepelné zdroje o výkonu 2 až 5 kW. Vzhledem k malému spotřebovanému množství je z finančního hlediska téměř jedno, zda k vytápění použijeme zemní plyn, uhlí nebo elektrickou energii.

Vytápění nízkoenergetického domu z Měrná potřeba tepla na vytápění je v nízkoenergetickém domě maximálně 50 kWh/m2 za rok. z Typické je nízkoteplotní vytápění – podlahové, stěnové nebo stropní. z Vhodné jsou kondenzační kotle, elektrokotle a kotle na biomasu s výkonem do 10 kW. z V některých případech se vyplatí využít alternativní zdroje – tepelná čerpadla anebo solární panely. z Doporučováno je větrání s rekuperací tepla.

Z klasických zdrojů tepla je pro pasivní dům velmi vhodné nízkoteplotní stěnové, stropní či podlahové topení, použít lze také přímotopné panely, malé radiátory a nejrůznější sálavé panely. Již standardním řešením bývá

Publikace Pasivní domy

Pasivní dům Pasivní domy Rady, tipy, informace Rady, tipy, tipy, informace informace Rady,

Detailně se vytápění v pasivních domech věnuje publikace Centra energetického poradenství PRE Pasivní domy – rady, tipy, informace.


53

v pasivním domě teplovzdušné vytápění s řízenou cirkulací teplého vzduchu nebo bez ní. Systém s cirkulací je náročnější na prostor, ale zabezpečuje i pokrytí vyšších tepelných ztrát v krátkém čase. Pasivní dům lze vytápět také kotlem na biomasu. Ideálním řešením jsou peletová kamna s automatickým zásobníkem, který ušetří čas na obsluhu. Klasická krbová kamna jsou omezena výkonem – příliš velký výkon totiž může způsobovat přetopení interiéru.

Vytápění pasivního domu z Měrná potřeba tepla na vytápění je v pasivním domě maximálně 15 kWh/m2 za rok. z Měrná potřeba primární energie je maximálně 120 kWh/m2 za rok. z Klasický otopný systém může zcela chybět. z Nezbytné je větrání s rekuperací tepla. z Důležitou roli hrají přirozené tepelné zisky.

V souvislosti s vytápěním pasivního domu nás jistě napadne i tepelné čerpadlo. Při těchto úvahách ale musíme pamatovat především na pořizovací cenu budoucího

zdroje tepla. Z tohoto pohledu není klasické tepelné čerpadlo pro vytápění pasivního domu optimální.

Regulace Podle zákona o hospodaření energií by v České republice neměly být provozovány otopné soustavy bez možnosti regulace, přesto se s nimi topenáři stále setkávají. Regulační prvky otopného systému a jednotlivých topidel mají přitom významný vliv nejen na provozní náklady, ale především na výsledný komfort vytápění. Způsob regulace musí odpovídat typu otopné soustavy a požadavkům na mož-

Ovladače systémů pro automatizaci domácnosti jsou nejen nabité funkcemi, ale mají i elegantní nadčasový design, díky kterému se snadno stanou přirozenou součástí interiéru. Často si lze vybrat minimálně ze dvou barevných provedení.

54

Vytápění

Regulace

Vzdálená správa vytápění Pro regulaci vytápění domu je stále častěji využívána forma vzdáleného přístupu. Jedná se o komfortní a velmi příjemné řešení, které umožňuje přes internet sledovat provozní stav, zapínat a vypínat topení i jinak upravovat parametry vytápění domu. Tyto funkce lze využívat prostřednictvím internetové aplikace nebo moderního chytrého telefonu.

nosti ovládání. Regulátory mohou být přímo na kotlích, na větvích soustavy nebo na jednotlivých topných tělesech. Nejúčinnější je ekvitermní regulace, která řídí teplotu média v závislosti na venkovní teplotě se zpětnou vazbou na vnitřní teplotu. Moderní elektronické typy přinášejí vysoký komfort provozu a dokážou bez problémů uspořit až 20 % nákladů na vytápění. V řadě případů se investice do ekvitermní regulace může vrátit již během první topné sezóny. Seřízení otopného systému by mělo následovat po každé významnější stavební úpravě objektu. V návaznosti na kvalitně provedenou rekonstrukci domu se jedná o důležitý krok, který má významný vliv na to, o kolik se sníží celková spotřeba tepla na vytápění. První úspory přinese již zateplení domu a výměna netěsnících oken. Bohužel, řada majitelů domů těmito úpravami končí. Přitom potenciál úspor tepla lze plně využít až v případě, kdy na stavební část rekonstrukce bude navazovat osazení otopného systému regulační-

Moderní elektronické ovládací systémy umožňují řídit a programovat nejen vytápění, ventilaci a klimatizaci, ale i osvětlení, stínicí prvky a provoz dalších elektrospotřebičů v domácnosti. O aktuálním nastavení a spotřebě informují prostřednictvím integrovaného displeje. Rady, tipy, informace

mi prvky a nové nastavení celé soustavy. V průměru lze takto náklady na vytápění snížit o dalších 17,5 %. Regulace a přizpůsobení vytápění novým podmínkám zatepleného domu spočívá ve snížení výkonu celé otopné soustavy. Toho se dosahuje buď snížením průtoku topného média, nebo jeho teploty. Složitost a finanční náročnost celého procesu přitom závisí na technické pokročilosti jednotlivých komponent systému. Nově provedená regulace moderní otopné soustavy zvýší celkové náklady na zateplení pouze o několik desítek tisíc korun a lze ji stihnout během čtrnácti dnů. Pokud je v objektu zastaralý systém vytápění s nedostatečnými možnostmi regulace, nebo dokonce zcela bez těchto prvků, může se celý proces kvůli návrhu vhodného řešení, instalaci potřebných armatur a koordinaci s obyvateli pro-

55

Regulace

táhnout na několik týdnů. V tomto případě bude výrazně vyšší i výsledná cena, která se může pohybovat až v řádu stovek tisíc korun.

Prvky regulace Z hlediska uživatele je řízení tepelného zdroje a otopné soustavy t možné provádět dvěma způsoby – pomocí centrální regulace, nebo prostřednictvím regulace pokojové. Pojem centrální regulace je velmi často spojován se systémem používaným u teplovodních otopných soustav s plynovým kotlem, kdy je v obývací místnosti umístěn nástěnný programovatelný termostat, který sleduje teplotu a zapíná nebo vypíná kotel. Celý objekt je pak vytápěn podle této referenční místnosti. V současné době jde ale o překonaný systém s nedostačujícími parametry. U elektrického vytápění je centrální regulací myšleno programování a řízení teplot v jednotlivých místnostech z jednoho místa (centrálně), pro každou místnost však

Úspory po provedení stavebních úprav Pokud v rámci rekonstrukce domu provedete výměnu oken, zateplení střechy a obvodových zdí a proběhne i regulace otopné soustavy, může se úspora energie na vytápění pohybovat až kolem 50 %.

56

K řízení vytápění, případně i klimatizace, slouží elektronické termostaty. Jejich prostřednictvím je možné nastavit požadovanou teplotu v jednotlivých místnostech domu, u pokročilejších modelů i její změny během dne.

lze nastavit naprosto individuální režim, tedy kdy a na jakou teplotu má být místnost vytápěna. Systémy centrální regulace elektrického vytápění také obvykle umožňují propojení s počítačem, ve kterém je nainstalován obslužný software. Výrazně se tím zvýší a zjednoduší komfort ovládání, je možné online kontrolovat aktuální teploty v různých částech objektu, provádět operativní zásahy do nastaveného programu, ale i sledování a počítání provozních hodin.

Úspory ohlídá termostat U pokojové regulace elektrického vytápění bývá regulátor (termostat) obvykle umístěn přímo v interiéru vytápěné místnosti a na základě sledovaných parametrů (teplota vzduchu v místnosti, teplota podlahy / stropu) ovládá připojené vytápění. Regulátory mohou být analogové nebo digitální (programovatelné), se snímáním teploty prostoru anebo podlahy / stropu (podlahové nebo stropní vytápění), s různými možnostmi nastavení a programování. Digitální termostaty umožňují automatické zapínání a vypínání topného systému a současně udržování teploty ve vytápěné místnosti (na vyhřívané podlaze nebo stropě) na různých hodnotách tak, jak vám právě vyhovují. Samotné termostaty se liší podle toho, kolikrát denně dokážou teplotu změnit (počet teplotních změn), zda lze Vytápění

Termostatická hlavice by dnes měla být standardním vybavením každého radiátoru. Pomáhá zajistit ekonomický provoz a chrání otopnou soustavu před poškozením.

pro každou změnu nastavit jinou teplotu, nebo termostat pouze přepíná mezi dvěma přednastavenými hodnotami a podobně. Termostaty mohou být vybaveny dalšími funkcemi, typický je například režim „dovolená“ či „pracovní den“. Mezi často využívané patří i počítadlo provozních hodin. Při výběru regulátoru je potřeba pečlivě zvážit, k jakému účelu má sloužit a kdo jej bude obsluhovat. Některé termostaty nabízejí opravdu bohaté možnosti nastavení, což jde ale ruku v ruce se složitějším ovládáním. Špatně nastavené provozní parametry přitom můžou naprosto znehodnotit fungování celého otopného systému.

Regulaci vyžadují také radiátory Pro dosažení maximální účinnosti radiátorů je třeba teplovodní soustavu před topnou sezónou odvzdušnit. Topná tělesa je vhodné osadit termostatickými hlavicemi, které umožňují poměrně přesné nastavení intenzity vytápění a plní i funkci jednoduchého termostatu – jakmile teplota dosáhne nastavené úrovně, ventil se uzavře. Zároveň brání i podchlazení nebo dokonce zamrznutí radiátoru v neobývaných místnostech tím, že při poklesu teploty pod určitou mez ventil otevřou, i pokud je nastaven na nulový průtok.

Větrání a rekuperace tepla Větrání má pro kvalitu bydlení zásadní význam. V první řadě je nezbytná výměna vzduchu důležitou hygienickou podmínkou pro pobyt v uzavřených prostorách. Při běžné činnosti vyprodukuje jeden člověk za hodinu asi 15 až 20 litrů oxidu uhličitého. Pro jeho odvětrání je udáván požadavek intenzity výměny vzduchu 0,5 h−1. Větrání by ale mělo být zajištěno i v prostorech, kde právě nikdo nepobývá. Pro tyto případy by měla být intenzita větrání přibližně 0,1 h−1 kvůli odvodu vlhkosti a případných škodlivin. Kromě hygienického hlediska má větrání řadu dalších důležitých funkcí. Výrazným vlivem se například podílí na tepelných ztrátách. Uvádí se, že energie, která unikne z domu nebo bytu při větrání, představuje asi 30 až 50 % všech tepelných ztrát. Čím nižší celkovou tepelnou ztrátu dům vykazuje, tím výraznější podíl na ní bude mít větrání. Proto je důležité naučit se větrat správně a efektivně. Rady, tipy, informace

Jak správně větrat U starších domů dochází k výměně vzduchu samovolnou infiltrací netěsnostmi oken a dveří. Tuto formu spárového větrání však není možné považovat za dostatečnou. V domech po rekonstrukci je správné větrání ještě důležitější. Zatímco dříve bylo možné spoléhat na určitou výměnu vzduchu netěsnostmi, po instalaci nových oken a zateplení je nutné se o větrání důsledně starat. Chyby mohou během poměrně krátkého období vést k objevení plísní a časem i k poškození zdiva. Příčinou je hromadící se vlhkost, která bývá často dávána

57


Jak udržet vlhkost vzduchu na optimální úrovni? S teplotou úzce souvisí relativní vlhkost vzduchu. V obytných místnostech by se měla pohybovat mezi 40 a 50 %. Na této hodnotě ji pomáhá udržet mimo jiné i správné větrání. Ohříváním vzduchu se jeho relativní vlhkost snižuje a při vytápění ústředním topením může klesnout až na 20 %, což některým lidem způsobuje dýchací potíže. Proto je vhodné vlhkost zvýšit použitím zvlhčovače nebo alespoň odparníků na topných tělesech. Většina zvlhčovačů je vybavena vlhkoměrem a jsou schopny udržovat vlhkost v místnosti na předem stanovené hodnotě.

za vinu novým oknům, případně zateplení pláště domu. Skutečnou příčinou je přitom nejčastěji špatné uživatelské chování a v některých případech nedodržení technologického postupu při provádění stavebních prací.

Řízené větrání Velkou pomoc při výměně vzduchu v domech přináší systémy nuceného větrání, které do místnosti přivádí čerstvý vzduch z vnějšího prostředí. Je ale nezbytné mít v domě instalované rozvody vzduchu, náklady navíc představuje spotřeba elektrické energie na provoz ventilátoru a investiční náklady. I tato forma větrání ale přináší tepelné ztráty, proto je vhodné kombinovat systém řízeného větrání s rekuperační jednotkou.

Řízené větrání s rekuperací tepla Jak zajistit dostatečnou výměnu vzduchu v budově, avšak nesnižovat tak tepelnou pohodu uvnitř? Odpovědí je řízené větrání s rekuperací. Čím nižší tepelné ztráty budova vykazuje, tím je provoz řízeného

58

větrání s rekuperací efektivnější. Snížení tepelných ztrát tedy nepřinese u starších nezateplených objektů s původními okny, kde výměna vzduchu probíhá přirozeně. Naopak v nízkoenergetických a především v pasivních domech s velmi nízkými tepelnými ztrátami je tato forma větrání považována již za běžný standard. Pro pasivní domy jsou nezbytné rekuperační výměníky s minimální účinností 80 %. Při ní je i v zimních mrazech (−15 °C) zajištěna teplota vzduchu v interiéru kolem 16 °C. Únik tepla větráním je tedy skutečně minimální a dům je nutné dotápět pouze několik dní v roce.

Větrání s rekuperací tepla + stálá výměna vzduchu zajišťující plnění hygienických požadavků + omezení prašnosti uvnitř domu + snížení výskytu alergenů + udržování optimální vlhkosti vzduchu + úspora energie snížením tepelných ztrát u nízkoenergetických a pasivních domů − poměrně vysoké pořizovací náklady a dlouhodobá návratnost investice − instalace kvůli rozvodům vzduchu možná jen u novostaveb a kompletních rekonstrukcí − nutná profesionální montáž − u některých systémů vyšší hlučnost

Vytápění


1 – přívod venkovního vzduchu 2 – rekuperační výměník tepla 3 – ventilátor 4 – odpadní vzduch odváděný mimo dům 5 – ovládací panel 6 – ventilátor 7 – přívod předehřátého vzduchu do místností 8 – odvod znečištěného vzduchu z vnitřních prostor domu

O větrání a výměně vzduchu v energeticky úsporných a pasivních domech koluje řada mýtů, včetně oblíbeného, že v pasivním domě není možné otevírat okna. Jak je to ale doopravdy? Rekuperační jednotka zajišťuje, že ohřátý vzduch, který je nutné vyměnit za čerstvý, je místo vyvětrání oknem odváděn mimo budovu přes tepelný výměník. Zde předává teplo čerstvému vzduchu přiváděnému zvenku. Tak se energie, kterou by jinak bylo nutné doplnit vytápěním, vrací zpět. Obě cesty jsou přitom hermeticky oddělené, čerstvý a odpadní vzduch se tedy nemíchají. Ohřátý čerstvý vzduch je následně rozváděn vzduchovody do místností, čímž je zajištěno zdravé životní prostředí i tepelná pohoda. Do vstupních rozvodů vzduchotechniky je možné vřadit filtry, které zachytí nejen prach, ale i alergizující pyly. Průběžné větrání zamezuje kondenzaci vzdušné vlhkosti, růstu plísní a vzniku zatuchlosti, které

jsou typické pro nevětrané a špatně vytápěné domy. Používání řízeného větrání a rekuperačního systému pochopitelně nebrání otevření okna. Důvodem ale již není výměna vzduchu, protože ventilační systém se v pasivním domě o optimální přívod čerstvého vzduchu stará automaticky. Otevřené okno tak zprostředkovává hlavně bližší kontakt s venkovním prostředím. Větrání oknem má proto smysl jen tehdy, když venkovní teplota stoupne alespoň na 20 °C, tedy především v létě, jinak byste zbytečně plýtvali teplem.

Publikace Praktický průvodce větráním a klimatizací Více se o správném větrání a možnostech výměny vzduchu dočtete v publikaci Centra energetického poradenství PRE Praktický průvodce větráním a klimatizací.


Praktický průvodce větráním a klimatizací

59

Úspory ve vytápění Vytápění se kvůli současným cenám energií stává velkým tématem pro hledání úspor. Kromě správného výběru způsobu vytápění, topidel a systému regulace zde stále ještě zůstává značný prostor ke snižování nákladů. Tisíce korun ročně lze ušetřit svým chováním. Důležité je, že v naprosté většině případů můžete úspor dosáhnout bez jakýchkoliv investic – stačí pouze změna návyků. Cítit se doma příjemně je základním předpokladem kvalitního bydlení. I když tepelná pohoda je do značné míry subjektivní pocit, je možné při stanovování optimální teploty v jednotlivých místnostech vycházet z doporučených hodnot. Z řady odborných studií vyplývá, že nejlepší výkon při fyzicky nenáročné práci podává člověk při teplotě 22 °C. Při teplotě 27 °C výkon klesá o 25 % a při 30 °C již dosahuje pouze 50 %.

Tipy pro tepelnou pohodu a úsporný provoz z Nepřetápějte místnosti, zvyšujete tím spotřebu energie a zbytečně vysušujete vzduch. Snížením vnitřní teploty o 1 °C lze ušetřit až 6 % energie na vytápění. z Pokud svůj dům či byt vytápíte pomocí radiátorů, v době topení je od místnosti neoddělujte závěsy – teplo se pak drží mezi nimi a okny. Také dlouhé záclony a nesprávně rozestavěný nábytek

60

mohou spotřebu tepla zvýšit až o 20 %. U přímotopů a akumulačních kamen hrozí riziko požáru. z Čím nižší je teplota média v otopné soustavě, tím nižší jsou finanční náklady (podlahové vytápění 30 až 45 °C, teplovodní radiátory 70 až 90 °C). z Topná tělesa umístěte pokud možno pod okna. Teplý vzduch pak bude stoupat vzhůru a mísit se se studeným, proudícím od okna. Tím bude zajištěna přirozená cirkulace a šíření tepla v místnosti. z Předokenní rolety nejen chrání před sluncem, ale spolu s kvalitními okny snižují tepelné ztráty a v letních měsících tak brání přehřívání objektu (více informací o problematice stínění naleznete v publikaci Okna – rady, tipy, informace).

Okna


OB-1

z Tepelnou pohodu ovlivňuje nejen teplota vzduchu, ale i jeho relativní vlhkost a proudění.

Doporučené teploty v interiéru Obývací místnost, pracovna Ložnice Kuchyně Koupelna WC Chodba, předsíň Schodiště

20 °C 18 °C 20 °C 24 °C 20 °C 15 °C 10 °C

Vytápění

z Větrejte krátce a intenzivně. z Na stěnu za radiátory umístěte reflexní panely či fólie. Budou odrážet teplo, které by zbytečně unikalo do stěny a dále mimo dům. z Používejte vhodnou regulační techniku (programovatelné pokojové termostaty), kterými si navolíte optimální teplotu místnosti v libovolné denní době. z Topný systém úplně nevypínejte – objekt vychladne a následný tepelný náběh po příchodu domů trvá déle a zvyšuje spotřebu.

Teplovodní topení nezapomeňte odvzdušnit Při zavzdušněném topení se vzduchové bubliny hromadí v horní části radiátoru, takže topné těleso se dostatečně nerozehřeje. Typickým projevem jsou vlahé nebo zcela studené radiátory v nejvyšších patrech domu. Odvzdušnění topení je vhodné provést na začátku topné sezóny a každoročně je opakovat. Ve většině případů kvůli tomu není nutné zvát topenáře.

Závady na otopném systému a údržba Pouze udržovaná otopná soustava a dobře vyčištěné a seřízené topidlo zaručují spolehlivý, úsporný a bezpečný provoz a požadovaný výkon. Závady otopného systému patří k poruchám, které většinou představují závažnou komplikaci. Protože se nejčastěji projevují v průběhu topné sezóny, může nefunkční topení znemožnit obývání některých místností, případně celého domu.

pozdější dobu. Na podzim jsou pak servisní střediska zahlcena požadavky, které nejsou z kapacitních důvodů schopna do zahájení topné sezóny uspokojit.

Nejčastější opravy otopných systémů zahrnují výměnu regulačních ventilů otopných těles, které by později mohly začít kapat, či dokonce protékat. Do plánovaných rekonstrukcí je nutné zařadit náhradu starých trubek, otopných těles a kotlů za nové. Na tento krok by měla navazovat výměna regulačních prvků.

Elektrická topidla vyžadují pouze minimální údržbu. Základní podmínkou jejich bezpečného a bezporuchového provozu je odborná instalace v souladu s pokyny výrobce. Vzhledem k vysokému příkonu je vhodné nechat provést revizi.

Vzhledem k funkční provázanosti jednotlivých částí otopné soustavy a potřebnému vybavení tyto úpravy nepatří mezi zásahy, které by si mohl uživatel domu provádět svépomocí. Montáž a demontáž jednotlivých prvků systému vytápění patří do rukou odborníka – instalatéra-topenáře.

Běžná údržba spočívá v odstranění prachu, kterým zabráníte jeho přepalování na povrchu topidel (přímotop, akumulační kamna). Při provádění údržby musí být elektrické topidlo vždy ve vypnutém stavu. Nepoužívejte vodu, dostatečné je vysátí vysavačem, případně setření prachu nasucho.

Ideální čas pro servisní prohlídku je po skončení topné sezóny. Bohužel, velmi často tuto akci odkládáme na Rady, tipy, informace

Elektrická topidla

61


Plynová topidla Z hlediska vlivu údržby na bezpečnost a efektivitu provozu tvoří velmi důležitou skupinu plynová topidla. Kromě vlastních bezpečnostních prvků spotřebiče ovlivňují jeho funkčnost a spolehlivost provozní podmínky a pravidelná servisní péče. Základem jsou servisní prohlídky, které by měl provádět odborný servisní technik jednou ročně. Podle norem a doporučení výrobců jsou povinné také kontroly a čištění spalinových cest i plynových zařízení, které se opakují jedenkrát za rok. Právě pravidelné prohlídky jsou často podceňovány, ačkoliv povinnost zajistit bezpečný

a spolehlivý provoz plynového spotřebiče vyplývá pro jejich majitele přímo z legislativy. Riziko představují také případné stavební úpravy v domě nebo bytě, které mohou mít vliv na provoz plynových spotřebičů. Jedná se zejména o instalaci ventilátoru, výměnu oken nebo utěsnění prostoru, které snižuje přívod čerstvého vzduchu. V těchto případech nečekejte na období pravidelné servisní prohlídky a nechte novou situaci odborně posoudit bez odkladu. Následky zanedbávání údržby jsou zřejmé – zhoršení technického stavu plynového spotřebiče, nárůst spotřeby plynu nebo ohrožení zdraví. Péče o plynové kotle a průtokové ohřívače přitom není časově ani finančně náročná. Odstávka zařízení mimo topnou sezónu je rozhodně kratší a méně nepříjemná, než jakou způsobí většina poruch.

Moderní značkové plynové kotle sice splňují náročné podmínky bezpečnostních norem, neméně důležitá je ale i pravidelná a profesionální servisní péče, která prodlouží životnost spotřebiče a podílí se i na ekonomickém provozu. Údržba je důležitá i kvůli zachování hygieny prostředí a našeho zdraví.

62

Vytápění


Autodiagnostika šetří čas i náklady Všechny nové plynové kotle musí splňovat přísné bezpečnostní normy. Vyšší modely vybavené autodiagnos-

Víte, na co si dát pozor? z V případě elektrických kotlů nebo elektrických přímotopných panelů si nechte revizním technikem zkontrolovat samotné topidlo i jeho napojení k rozvodné síti. z Při přechodu z jednoho typu paliva na jiné dejte zkontrolovat komín odborně způsobilou osobou. z Topidla na tuhá paliva nikdy nezapalujte pomocí těkavých hořlavin, například benzínu. z Pod kotlem na tuhá paliva zajistěte nehořlavou podlahu nebo podložku. z Při instalaci a údržbě topidla dodržujte návod výrobce. z Nesušte oděvy a jiné textilie nad topidly na tuhá paliva, nezakrývejte je a nepokládejte na ně žádné cizí předměty. z V kotelnách a okolí topidel dbejte na pořádek (to platí i pro kotle na plynná a kapalná paliva). z I zdánlivě vychladlý popel může způsobit požár. Vždy jej skladujte v nehořlavých nádobách mimo ostatní domovní odpad. z Na topidlech neprovádějte žádná „vylepšení“ – můžete tím zvýšit riziko vzniku požáru, výbuchu, úrazu či otravy oxidem uhelnatým.


tikou zobrazují v případě nestandardních provozních stavů na displeji chybový kód. Tato funkce následně krátí čas potřebný k opravě kotle. Díky ní může servisní technik poradit uživateli i po telefonu, a pokud jde o náročnější zásah, může si potřebný náhradní díl vzít rovnou s sebou. Ani tyto bezpečnostní prvky ale nesnižují důležitost pravidelných servisních kontrol.

Vyčištěný kotel má nižší spotřebu Součástí servisní prohlídky by mělo být i vyčištění a seřízení plynového spotřebiče, které zajistí účinnější spalování a nižší spotřebu. Zvýšené výdaje za opravy mohou plynout také ze zanedbané péče o zásobníkovou část kotle a přívody. Mezi ty tradiční patří zanesení výměníku, který je pak více tepelně namáhán a může dojít až k jeho propálení. Netěsnosti potrubí, jako například kapající spoj, mohou zapříčinit zkrat v elektronice kotle. V nejhorším případě dochází vlivem zanesení hořáku k nedokonalému spalování a zplodiny mohou unikat do okolí. Pokud se jedná o starší typ, který není vybaven čidlem teploty spalin pod hořákem, může dojít až k ohrožení zdraví osob oxidem uhelnatým.

Kotle na pevná paliva, krby a krbová kamna Mezi nejčastější poruchy kotle na pevná paliva patří jeho zanesení zbytky popela, které mohou zablokovat spalinové cesty. Dosti běžnou závadou je také zanesení komína popílkem. Kotel pak nemá dosta-

63


tečný tah a není schopen nasát potřebné množství vzduchu pro spalování, čímž výrazně ztrácí svůj výkon. To se obvykle projeví nízkou teplotou vody v soustavě.

odstávce. Nedostatečný přístup vzduchu při hoření může totiž být příčinou i daleko závažnějšího jevu, než je rezivění kotle, kdy se při nedokonalém spalování tvoří prudce jedovatý oxid uhelnatý.

Zvláště nízká teplota vratné vody v otopném systému má největší podíl na poruchovosti kotle. Pokud po většinu času hoření dosahuje voda správné provozní teploty, většina zbytků po hoření propadá do sběrné nádoby či vylétává v podobě plynů komínem pryč. Jakmile se však teplota v kotli vlivem chladnější vratné vody sníží, spaliny v kotli začnou kondenzovat. Důsledkem je tvorba dehtu a jiných agresivních látek, které při dlouhodobém působení zapříčiní rezavění spalovací nádoby z vnitřní strany a tím postupnou degradaci celého kotle.

Nezbytná je také ukázněnost v používání paliva, k jehož spalování je konkrétní tepelný spotřebič určený. Především netopte ničím, co do kotle a kamen nepatří – například komunálním a biologickým odpadem (sláma, PET láhve a jiné plastové obaly). Kromě zhoršení stavu ovzduší zvyšujete riziko poškození spalovacího prostoru a kouřovodu nebo komína. Současně stoupá i nebezpečí přehřátí spotřebiče a vzniku požáru. Každé topidlo a komín jsou konstruovány na určitý druh paliva a jeho používání je nutné dodržovat. Před přechodem z jednoho paliva na jiné (například z plynového vytá-

Nedodržením předepsaných provozních podmínek a zanedbáváním údržby se životnost kotle výrazně zkracuje. Například při dlouhodobém nízkoteplotním provozu může dojít ke zkorodování kotlového tělesa již po dvou letech provozu. Krátkodobým řešením je zvýšení teploty v kotli přidáním paliva či pořízení směšovacího termostatického ventilu, který zajistí ohřátí vratné vody. Levnějším a jednodušším řešením je však pravidelné čištění jednoduchým vymetením popela za pomoci prostého smetáčku před každým, ale zejména před prvním zatopením po letní

Ani velmi moderní a technicky pokročilé kotle a krbová kamna se neobejdou bez pravidelné údržby, která je ale méně náročná než dříve. Základem jsou kontrola a čištění spalinové cesty a vlastního spotřebiče.

64

Vytápění


Lhůty pro kontrolu a čištění spalinové cesty, výběr pevných znečišťujících částí a kondenzátu a čištění spotřebiče paliv dle nařízení vlády č. 91/2010 Sb. Výkon připojeného spotřebiče paliv

Činnost

Čištění spalinové cesty do 50 kW včetně

nad 50 kW

Kontrola spalinové cesty

Druh paliva připojeného spotřebiče paliv Pevné Kapalné Plynné Celoroční Sezónní provoz provoz 3× ročně 2× ročně 3× ročně 1× ročně 1× ročně

1× ročně

1× ročně

Výběr pevných znečišťujících částí a kondenzátu Kontrola a čištění spalinové cesty Výběr pevných znečišťujících částí a kondenzátu

1× ročně

1× ročně

1× ročně

2× ročně

1× ročně

1× ročně

2× ročně

1× ročně

1× ročně

Čištění spotřebiče paliv

2× ročně

pění na topení dřevem) je nezbytné posouzení odborníka, zda je ve vašem případě nové řešení vhodné a možné, a pokud ano, zda nebude nutné provést úpravy spalinové cesty. Krby a krbová kamna vyžadují standardní péči o čistotu topeniště. U krbových kamen musíte navíc počítat s nutným čistěním prosklených ploch. Je-li nutné promazání pantů nebo jiných pohyblivých částí kamen, používejte grafit nebo maziva odolná proti vysokým teplotám.

Komín U všech topidel, vyžadujících ke svému provozu komín, je pro otopný výkon, spotřebu paliva i bezpečnost osob nejdůležitější podmínkou správná péče o komínové cesty. Podle předpisů platných od 1. ledna 2011 je nutné nechat provést kontrolu všech používaných komínů minimálně jednou ročně. Spolu s tím byste měli komín aspoň třikrát ročně nechat vyčistit. Rady, tipy, informace

nejméně podle návodu výrobce

Při kontrole komínu je nutné prověřit jeho nadstřešní i půdní část. Zima se přitom obvykle nejvíce podepíše na starších jednovrstvých komínech vyzděných z cihel. Komín je namáhán nejen spalinami, ale musí čelit také povětrnostním vlivům a často i prudkým a vysokým teplotním rozdílům. Zátěž se časem může projevit takzvanou degradací spojovací malty, která se začne drolit a vypadávat. Někdy může dojít i k rozpadu cihel. Jestliže se závada na komíně opakuje, mělo by se přistoupit k celkové a systémové rekonstrukci celé spalinové cesty. Ta může spočívat například v převložkování stávajícího komínového průduchu komínovou vložkou z keramického nebo kovového materiálu. Pravidelná kontrola a údržba komínu i kouřovodů se odrazí i na výkonu připojeného spotřebiče. Nevyčištěný komín totiž

65


Komín jste povinni vyčistit třikrát za rok a můžete to provést i sami. Jednou ročně ho ale musí přijít zkontrolovat kominík s průkazem odborné způsobilosti.

nejen špatně táhne, ale k vyhřátí prostor je potřeba mnohem více paliva. Neudržované spalinové cesty navíc znamenají riziko požáru a také otravy oxidem uhelnatým, který se spolu se spalinami nedostane přes zanesený komín a vrací se zpět do prostoru. Jestliže kvůli nevyčištěnému nebo zanedbanému komínu vznikne požár a majitel domu se nemůže prokázat zprávou o kontrole a údržbě, hrozí mu pokuta až 25 000 Kč. Navíc toto zanedbání znamená i velkou komplikaci při jednání s pojišťovnou o výši pojistného plnění. Výsledkem každoroční prohlídky, při níž technik musí zkontrolovat vše od spotřebiče až po ústí komína a také prověřit těsnost všech spojů, napojení a dvířek, je zpráva o kontrole. V ní se uvádí podrobné informace o komíně, spalinových cestách, konstrukci domu i provedených či odložených opravách. Zprávu o kontrole získá nejen majitel objektu, jeho kopii by si měl uschovat i kominík. Právě u něj si lze vyžádat kopii v případě, že majitel dokument ztratí. Pamatujte, že za nezávadný stav komína vždy nese odpovědnost správce nebo majitel objektu, ne kominík. Povinností každého majitele objektu je udržovat komín v dobrém technickém a provozuschopném stavu. Čištění komína si může každý majitel nemovitosti s topidlem na tuhá nebo kapalná paliva o výkonu do 50 kW provádět sám, a to třikrát ročně. Kontrola komína probíhá jedenkrát

66

ročně a musí ji vždy provádět osoba odborně způsobilá – kominík s průkazem odbornosti. Lhůty kontrol a čištění spalinové cesty, vybírání pevných znečišťujících částí a kondenzátu a čištění spotřebiče vyplývají z Vyhlášky č. 91/2010 Sb. V tabulce jsou uvedeny lhůty kontrol a čištění za období jednoho roku.

Za nedostatky zaplatíte Hasiči mohou za špatně vyčištěný komín nebo jiné porušení zásad bezpečného provozu topidel a komínů udělit pokutu až do výše několika desítek tisíc korun. V případě požáru se navíc nedodržením bezpečnostních předpisů můžete připravit o pojistné plnění.

Vytápění


Pozor na požár! U všech topidel je důležité dodržovat zásady protipožární ochrany. Například elektrické přímotopy musí být vždy dostatečně vzdálené od hořlavých předmětů, kromě možného rizika elektrického zkratu ale při správném používání elektrických topidel riziko požáru nehrozí. Ani u plynových topidel není, při dodržení podmínek použití, riziko požáru nijak výrazné. Pokud požár přece jenom vznikne, ze všeho nejdříve vypněte přívod plynu nebo elektřiny! Podstatně jiná je situace u topidel na pevná paliva. Mezi nejčastější důvody požárů patří špatné umístění či instalace a nesprávná obsluha topidla. Řada z nich vzniká také kvůli nedodržení bezpečné vzdálenosti od okolních předmětů, ale i stavebních konstrukcí a podlahových krytin. Neobsahuje-li návod k použití topidla bližší údaje, lze za dostatečnou vzdálenost považovat u spotřebičů na tuhá paliva 80 cm ve směru hlavního sání a 20 cm v ostatních směrech.

sahovat ani k němu těsně přiléhat žádné hořlavé stavební prvky, jako je například konstrukce krovu či stropu, obložení a podobně. Požáry vznikají též kvůli trámům zazděným v komíně, od jisker z komína nebo vznícením sazí. V případě vzplanutí sazí v komíně urychleně odstraňte veškerý hořlavý materiál z blízkosti komínového tělesa. Nikdy je nehaste vodou, mohlo by dojít k popraskání komína nebo dokonce k výbuchu. Do příjezdu hasičů se můžete pokusit zkrotit plameny vhazováním písku vymetacími dvířky nebo ze střechy do komína. Poměrně podceňovanou příčinou požárů je nevhodné uskladnění topiva. U černého a hnědého uhlí a briket dejte pozor na riziko samovznícení. Tato pevná paliva byste měli skladovat tak, aby nenavlhla,

Pod topidlem na pevná paliva musí být umístěna ochranná podložka. Půdorys topidla musí přesahovat nejméně o 30 cm před přikládacím a popelníkovým otvorem a o 30 cm na bočních stranách. V případě tepelného spotřebiče určeného k vaření musí být přesah ochranné podložky vpředu alespoň 60 cm a po stranách 30 cm. U krbu jsou zásady ještě přísnější a vyžadují izolační podložku nejméně 80 cm v otevřeném směru a 40 cm na stranách k ní kolmých. Zásada bezpečné vzdálenosti platí také pro komínové těleso. Hořlavé látky by od něj měly být v půdních prostorách vzdáleny nejméně jeden metr – riziko zvyšují zejména textil a seno. Do komínového zdiva nesmí za-

Jestliže podlaha v okolí topidla na pevné palivo není z nehořlavého materiálu, musí být překryta ochrannou podložkou s minimálním přesahem 30 až 80 cm v závislosti na typu topidla. Rady, tipy, informace

67


nebyla uskladněna v příliš velkých vrstvách (nad 1,5 m) a měla nad sebou dostatek prostoru pro odvětrávání. Skladovací plocha musí být před navezením paliva řádně vyčištěná a suchá a stěny uhelny řádně omítnuté, protože například cihlová drť proces samovznícení prokazatelně urychluje.

Nejčastější příčinou požáru bývá naše nedbalost – ponechání hořlavin blízko topidla, špatná montáž, nedodržení návodu k použití, přikrývání zařízení, z technických příčin jsou to závady přívodní elektroinstalace či šňůry a selhání termostatu.

Uhlí skladujte odděleně od ostatních paliv a vždy zvlášť novou navážku od staré. V jeho blízkosti zamezte umístění zdrojů tepla (rozvody trubek od topení, páry nebo teplé vody). Pozor také na manipulaci se zdroji otevřeného ohně (svíčka, cigareta, zapalovač) v blízkosti topiva. Pravidelně kontrolujte, zda uvnitř uskladněného paliva nedochází k nárůstu teploty.

zásadní problémy znemožňující funkci tepelného čerpadla, a to již po třech či čtyřech sezónách. Při dodržení všech podmínek správného výběru, nákupu, instalace a provozu nevyžadují tepelná čerpadla prakticky žádnou údržbu, a to ani v zimních měsících. Ve standardních podmínkách se lze běžně setkat se zařízeními, která pracují deset i více let bez jakékoliv závady.

Tepelná čerpadla

Ačkoliv tepelná čerpadla patří mezi systémy vyžadující velmi malou péči, nepodceňte doporučené servisní kontroly – rozdíl mezi spotřebou dobře udržovaného a zanedbaného tepelného čerpadla se pohybuje v rozmezí od 10 do 25 %.

Bez odpovídající údržby se neobejdou ani tepelná čerpadla. Zaměřit bychom se měli zejména na kompresor, jehož chod a životnost je pro provoz tepelného čerpadla rozhodující. Čím vyšší je výkon tepelného čerpadla, tím častěji se kompresor spíná a rychleji se opotřebuje. U kvalitních výrobků je životnost kompresoru dvacet i více let. Po této době je sice možné provést generální opravu chladicího okruhu a provozovat systém dál, ale zařízení bude morálně a technicky zastaralé. Lze očekávat, že další vývoj tepelných čerpadel posune tuto oblast výrazně vpřed. Důležitým předpokladem mnohaletého provozu s minimem poruch je v každém případě nákup kvalitního zařízení od renomovaného výrobce. Nízká kvalita některých výrobků může mít za následek zcela

68

Nepodceňujte rizika

Solární panely Solární systémy jsou často označovány jako zcela bezúdržbové. Přesto bychom měli minimálně dvakrát ročně provést orientační prohlídku, která by měla zahrnovat zejména kontrolu veškerého potrubí. Všímat bychom si měli případných netěsností, kterými by mohla unikat teplonosná kapalina, což by kromě snížení účinnosti ohřevu znamenalo i nemalou finanční ztrátu. Průběžně kontrolujte také sběrnou nádobu pod pojistným ventilem kolektorového okruhu, zda při maximálním poledním slunečním svitu nedochází k odkapu. Skleněné plochy panelů i jejich rámy je nutné udržovat v čistotě a čas od času ověřit, že je zasklení neporušené. I když je odolné proti povětrnostním vlivům, extrémně silné bouřky s kroupami je mohou poškodit. Vytápění

Termovizní sada


Díky PRE vím, kde mám slabé místo. Půjčte si i vy termokameru a odhalte úniky tepla. www.energetickyporadce.cz/merici-zarizeni

Centrum energetického poradenství PRE Jungmannova 747/28, Praha 1 (palác TeTa) Otevírací doba: Po – Pá 10.00 –18.00 tel.: 840 550 055, e-mail: [email protected] www.energetickyporadce.cz www.facebook.com/energetickyporadce


69

Uvedené publikace a řadu dalších si můžete zdarma vyzvednout v Centru energetického poradenství PRE nebo stáhnout na www.energetickyporadce.cz.

dům ní inform dom Pasiv ace y ivní Pas Rady, tipy,

Okna

ace Rady, informace tipy, inform Rady, tipy,

Tepelná čerpadla Rady, tipy, informace Rady, tipy, informace

Praktický prů vodce větráním a klim atizací

ace

y, inform

Rady, tip

OB-1

Publikaci Vytápění – rady, tipy, informace vydala pro své zákazníky Pražská energetika, a. s. Na Hroudě 1492/4, 100 05 Praha 10 Zákaznická linka PRE: 840 550 055 Centrum energetického poradenství PRE Jungmannova 747/28 (Palác TeTa), Praha 1 www.pre.cz, www.energetickyporadce.cz www.facebook.com/energetickyporadce Texty: Centrum energetického poradenství PRE, Media Advice Obrázky: PRE, Media Advice, Atmos, Bellfires, Dakon, Dimplex, ELK, Fenix, Gamat, Haas & Sohn, Junkers, Romotop, Schiedel, Siemens, Stiebel-Eltron, Tansun, Verner, Viessmann, Wolf ČR Grafické zpracování: Media Advice Vyšlo v Praze v říjnu 2013

70

Vytápění

Vytápění. Rady, tipy, informace

Recommend Documents