Bezpečnost dětí v domácnosti. Praktické informace, rady a tipy

Bezpečnost dětí v domácnosti Praktické informace, rady a tipy

Slovo úvodem Vážení čtenáři, pro většinu z nás je ”domov” útočištěm, kde nám nic zlého nehrozí. Přesto i zde číhá nejedno nebezpečí, které si mnohdy ani neuvědomujeme. Vždyť jen kolik elektrických spotřebičů doma běžně a někdy i dost lehkomyslným způsobem používáme? V domácnosti, kde se navíc pohybují malé děti, pak musíme být několikanásobně obezřetnější. Nebezpečí je třeba předcházet - ať už různými zabezepčovacími mechanismy nebo správnými návyky při používání spotřebičů. Úraz elektrickým proudem však rozhodně není jediné nebezpečí, které našim dětem hrozí. V této publikaci vám přinášíme přehled všech možných rizik, kterým jsme my i naše děti v domácnosti vystaveni a také návrh, jaká opatření přijmout, aby pro nás byl domov skutečně bezpečným místem.

Obsah Nástrahy a rizika v domácnosti 1. Kuchyně

........................................................... 5

2. Dětský pokoj

........................................................... 9

3. Obývací pokoj a ložnice

........................................................... 10

4. Balkon, terasa

........................................................... 12

5. Zahrada, bazén, dílna, garáž

........................................................... 13

6. Koupelna, záchod

........................................................... 16

7. Schody, půda, sklep, komora

........................................................... 18

Nástrahy a rizika v různých situacích 8. Oslavy, Vánoce, Silvestr

............................................................19

9. Sám doma s kamarádem

............................................................20

Závěr

Bezpečnost dětí v domácnosti

NÁSTRAHY A RIZIKA V DOMÁCNOSTI Ať už bydlíte v bytě nebo domě, nástrahy číhají ve vaší domácnosti všude, ačkoliv jsou různého druhu a každé místo má svá specifika. V následujících kapitolách jsou popsána rizika a návrhy opatření, která by vám měla pomoci učinit pro vaše děti domácnost bezpečnější.

Kuchyně Ačkoliv kuchyně jednoznačně patří mezi nejnebezpečnější místnosti v domácnosti, pohybu dětí v ní se zkrátka nevyhneme. Nemůžeme se přeci první tři roky života našeho potomka živit pouze studenou stravou a jíst plastovou lžící, abychom předešli veškerým úrazům. Pro bezpečný pohyb dětí v kuchyni stačí osvojit si pár správných návyků, odstranit potenciální zdroje úrazu a ve správný čas dítě naučit dodržovat základní bezpečnostní zásady.

Co skladujeme mimo dosah dětí: • zápalky a zapalovače • ostré kuchyňské náčiní • mycí a čistící prostředky (saponáty,

soli do myčky, detergenty, rozpouštědla aj.)

• • • • •

Jak předcházet úrazům? Podlaha v kuchyni by neměla klouzat. Pozor na dlaždice, které se s trochou vody promění na kluziště. Malých koberečků je lepší se na čas vzdát, případně si opatřit ty s protiskluzovým povrchem.

5

hnojivo na květiny alkohol krmení pro domácí zvířata léky igelitové tašky, mikrotenové sáčky

Pečicí trouba by měla mít dětskou pojistku, která zabrání otevření. Pořiďte si troubu s kvalitní termoizolací – teplota jejího vnějšího povrchu nepřesahuje 60 °C. Výhodou je i elektronická pojistka, která zablokuje tlačítka proti změně nastavených hodnot. Na odblokování je třeba jistý čas podržet tlačítko, což je pro malé děti velmi náročný úkol. Nejlepší prevencí je umísKuchyně


tit pečicí nebo mikrovlnnou troubu dostatečně vysoko, aby na ní dítě nedosáhlo.

stavíme doprostřed stolu nebo co nejdále od kraje, aby na ně dítě nedosáhlo.

U kombinovaného sporáku je třeba dávat si pozor na manipulaci dítěte s knoflíky. Mohlo by nechtěně zapnout varnou plochu nebo pustit plyn.

Myčka by měla být vybavena pojistkou, která zajistí automatické vypnutí mycího programu a přívodu vody při otevření dvířek.

V kuchyni hrozí: • popálení a opaření

(elektrický proud, horké plochy, zápalky, horká tekutina, pára)

• otravy (léky, alkohol, čistící prostředky) • pády (uklouznutí, spadnutí ze stoličky,

židličky)

• dušení (drobnými předměty, igelitovým

sáčkem)

• úrazy ostrými předměty (pořezání nožem, sklem)

Sklokeramické varné desky s dotykovým ovládáním by měly být vybavené elektronickým zámkem. Ten je nutný držet nějaký čas pro odblokování. Výhodou je také indikátor zbytkového tepla, který nás upozorňuje na to, že je varná zóna ještě horká. Varnou desku sporáku ohraničíme ochranným krytem, který uchrání dítě před strhnutím horkých nádob. Šířku krytu si můžeme nastavit podle potřeb a můžeme využít i dětskou pojistku. Pokud kryt varné desky nemáme, je třeba se vyvarovat pokládání pánví a hrnců na krajní plotýnky.

Jídelní stůl si vybereme raději dřevěný než skleněný, ideálně se zaoblenými rohy. Ostré rohy opatříme bezpečnostními kryty. Ubrus by bylo lepší odložit do skříně. V případě, že se jej nechceme vzdát, je potřeba ho zabezpečit několika sponami, které zabrání jeho sesunutí. Dětská židlička by měla být co nejstabilnější, aby se s dítětem nemohla převrhnout. Nenecháváme v ní dítě ani chvíli bez dozoru, malí nenechavci dosáhnou až doprostřed stolu. Drobné pochutiny jako oříšky, semínka, bonbony apod. nedáváme na stůl, hrozí nebezpečí zadušení. Skladujeme je v uzavíratelných nádobách tak, aby se k nim dítě nemohlo dostat a v nestřeženém okamžiku je pozřít. Elektrické zásuvky opatříme krytkami. V nízko položených zásuvkách by krytka měla být samozřejmostí. Elektrické zásuvky určené pro méně často používané elektrické spotřebiče můžeme skrýt za stahovací roletku, kterou lze i uzamknout.

Když zaléváme kávu nebo čaj, nebo pijeme horký nápoj, v žádném případě bychom neměli držet dítě v náručí nebo na klíně. Nádoby s horkou tekutinou (např. hrnek s čajem)

6

Kuchyně


mohly spolknout nebo vdechnout. Léčiva, která je třeba skladovat v chladu, uložíme v lednici do uzavřené nádoby tak, aby se k nim malí zvědavci nedostali.

Do dvířek a zásuvek si dítě může přivřít prsty. Zabráníme tomu instalací zpomaleného systému dovírání dvířek. Při vysouvání zásuvky hrozí, že zásuvka vypadne a zraní dítě svou tíhou nebo předměty v ní umístěnými. Proto je potřeba zásuvky opatřit zábranami proti vypadnutí. V případě, že nechceme, aby dítě skříňku vůbec otevřelo, umístíme na ni zámek či mechanickou pojistku. I tu se ale mnozí šikulové naučí po nějaké době překonávat.

Odpadkový koš umístíme mimo dosah dětí. Elegantním řešením je koš vestavěný do vyčleněné kuchyňské skříňky. Víko koše se v některých případech může otevřít společně s kuchyňskými dvířky. Dobrým řešením je také vysoký masivní koš, který lze otevřít bez kontaktu s víkem - např. nášlapem nebo tlakem na krycí panel. Rozbité sklo, otevřené konzervy a obecně ostré předměty vyhazujeme raději rovnou do popelnice. Nože a další ostré nástroje (porcovací nůžky, kráječ na chleba, sekáček na led apod.) uchováváme v zásuvce opatřené proti výsuvu dětskou pojistkou. Naprosto nevhodná je pro tyto účely např. magnetická tabule.

Úchyty na zásuvkách a dvířkách mohou způsobit modřiny a poranění hlavy. Ideální jsou zapuštěné úchyty, které nevyčnívají. Přívodní kabely od spotřebičů (rychlovarná konvice, žehlička, fritovací hrnec) vedeme tak, aby nevisely z linky dolů. Zabráníme tak jejich strhnutí. Je potřeba dát také pozor, aby dítě nestrkalo do úst nebo dokonce nekousalo elektrické kabely. Ledničku a mrazničku opatříme pojistkami dveří proti otevření. Odstraníme i ozdobné magnetky drobných tvarů, které by děti

7

Kuchyně


Dítě by mělo mít možnost prozkoumat kuchyň společně s rodičem. Jen tak se totiž vyvarujeme toho, že bude mít potřebu samo zkoušet nejrůznější nástroje. Pokud dítěti neumožníme zjistit, jak věci v kuchyni fungují, bude se snažit dostat k informacím po svém a tehdy riskujeme daleko více. Není taktické bránit malému pomocníkovi, když se chce dívat, jak dospělí vaří, nebo se dokonce zapojit do práce. Raději mu upravíme prostředí tak, aby bylo co nejbezpečnější.

Jak na to? •

Snížit pracovní plochu se nám nejspíš nepodaří, spíš budeme potřebovat dítě na něco postavit tak, aby se nemuselo příliš natahovat. Nemělo by přitom balancovat na vratké stoličce. Na trhu jsou běžně k dostání kuchyňské stoličky s protiskluzovým povrchem a protiskluzovými nožkami.

•

Nástroje, se kterými dítěti dovolíme manipulovat, nesmí být ostré a musí být vyrobeny z bezpečných materiálů.

•

Zadáváme dítěti jednoduché a bezpečné práce jako třeba mazání pečiva oblým jídelním nožem nebo míchání studených tekutin. Dítě tak podpoříme v samostatnosti a rozvíjíme i obratnost a manuální zručnost.

•

Větší děti (3-4 roky) naučíme základním pravidlům bezpečnosti práce - zacházení s nožem, nůžkami a jinými rizikovými nástroji. Vysvětlíme, co se smí a nesmí dělat, co není bezpečné a proč a co může případně bolet. Dítě naučíme poznávat

8

nebezpečné předměty a používat ochranné pomůcky. •

Malému „kuchtíkovi“ můžeme vyčlenit jednu zásuvku, kterou může sám otvírat a ve které si může hospodařit se „svým nádobím“. Naproti tomu určíme ty zásuvky, které může otvírat jen za asistence rodiče


Dětský pokoj

•

Této místnosti by rodiče měli věnovat zvýšenou pozornost. Dítě zde tráví většinu svého času hraje si tu i odpočívá. Větší děti se v pokoji učí, ale vnímají ho i jako útočiště před vnějším světem. I v dětském pokoji však mohou číhat nebezpečné nástrahy.

•

V pokojíčku hrozí:

Jak se těmto nebezpečím vyhnout?

• pády (z postele, z okna, ze skříní, na radiátor)

Dětská postýlka by měla být především bezpečná. Dítě v ní pobývá mnohdy samo bez dozoru, a tak je třeba dbát při jejím výběru zvláštní opatrnosti.

• popálení (elektrická zásuvka, zvlhčovač

vzduchu)

• dušení (malými částmi hraček, peřinou, igelitovým sáčkem)

Jednotlivé příčky po stranách postýlky by od sebe měly být vzdáleny max. 6 cm, aby se dítě mezi nimi nemohlo nijak zaklínit. Žádná příčka nesmí být nalomená, ani s třískami. Matrace by měla pevně sedět v rámu postýlky, aby dítě nemohlo strčit do mezery nožičku. •

Při umístění postýlky dbáme na to, aby se nenacházela v blízkosti okna - dítě může vylézt a vypadnout. Dáváme také pozor na nábytek v blízkosti postýlky, aby se po něm nedalo vyšplhat ven.

•

U postýlky by se neměly vyskytovat předměty, které na sebe malé dítě může stáhnout.

•

Různé druhy gumových hraček či chrastítek nenecháváme volně v postýlce, v nestřeženém okamžiku si je dítě vloží do pusy a může se udusit. Hračky by neměly mít provázek nebo tkanici delší než 30 cm.

9

V případě ochrany před domácími zvířaty a jinými nevítanými hosty můžeme postýlku zakrýt síťkou. Rizikem se může stát velká a těžká přikrývka, pod kterou se miminko snadno ztratí a ven těžko dostává. Volíme tedy lehké varianty polštářků a peřinek, případně peřinku přichytíme k příčkám.

• poranění ostrými předměty

(rozbité sklo, ostré rohy nábytku, nůžky)

• uklouznutí (po mokré podlaze,

koberečku)

• otrava (výtvarné potřeby, zdravotně závadné hračky)

Palanda se týká podstatně starších dětí. Přesto by měla splňovat základní kritéria bezpečnosti. •

Horní postel by měla být vždy opatřena rámem, který pomáhá chránit neklidné spáče.

•

Vzdálenost příček na postranním žebříku by neměla být moc velká, aby na ně dítě dosáhlo.

•

V blízkosti umístěné skříně lákají k lezení, a tak pečlivě volíme rozmístění nábytku v pokoji.

Dětský pokoj


Policové systémy a skříně je vhodné zajistit upevněním ke zdi či ke stropu. Zabrání se tím jejich možnému zřícení, když na ně dítě - horolezec vyleze. Do dětského pokoje nepatří sklo v jakékoliv podobě. Ať se již jedná o skleněný nábytek v podobě stolku či vitrínky nebo o výplň dveří. Děti při honičce nesledují, co by se mohlo rozbít. Mnohým zraněním předejdeme také tím, že zvolíme nábytek se zaoblenými rohy a hranami, případně ostré rohy opatříme chrániči. Výběr podlahy bychom měli přizpůsobit aktivitám dítěte. Podlaha by především neměla být klouzavá. Kusové koberce či menší koberečky pořizujeme vždy s protiskluzovou úpravou, bezpečnější je samozřejmě koberec na celé ploše pokoje. Okna je potřeba zajistit proti náhodnému otevření. Vhodné jsou okenní zámky, západky nebo řetízky, které dovolují okno jen pootevřít, takže dítě nemůže vypadnout. Stejně účinné jsou nejrůznější pevné okenní zábrany - rám se sítí proti hmyzu, mříže nebo pevné rolety. Blízko okna by neměl být nábytek, který k němu dítěti usnadní přístup (pohovka, židle, skříňka). U dveří dětského pokoje by neměl být klíč, aby se malé děti nemohly uvnitř zamknout.

Dětské nůžky by měly mít zaoblené špičky. Igelitové tašky a mikrotenové sáčky do dětského pokoje nepatří. V dětském pokoji by se neměly vyskytovat drobné předměty, které si dítě může strčit do uší či nosu nebo které může spolknout a udusit se jimi. Při hře s korálky, stavebnicí či skládání puzzle vždy na dítě dohlížíme a po skončení hry drobnosti uklidíme na bezpečné místo. Hračky vybíráme s ohledem na věkovou kategorii – např. stavebnice pro menší děti obsahují jednodušší a větší tvary, které nejsou snadno rozebratelné a menší části nejdou oddělit. Staršího sourozence poučíme, aby si své věci uklízel z dosahu batolete. Při nákupu sledujeme i zdravotní nezávadnost hraček.

Obývací pokoj a ložnice Obývací pokoj je centrem rodinného života a trávíme zde společně s dětmi část dne. Slouží také jako reprezentační místnost. Ložnice je pak v první řadě útočištěm dospělých, přesto i sem má dítě přístup. Proto bychom i těmto částem bytu měli věnovat pozornost a zajistit zde našim dětem bezpečný pohyb.

Elektrické zásuvky opatřete krytkami. Výtvarné potřeby (vodové barvy, tempery, lepidla) nenecháváme nikdy v dosahu malých dětí, které mají tendenci vše ochutnávat. Starší děti poučíme o nebezpečnosti těchto látek a pověříme je dohledem nad jejich správným uskladněním a ochranou před mladšími sourozenci. 10

Obývací pokoj a ložnice


Jak úrazům vzniklým v obývacím pokoji a ložnici předcházet?

Začněme hned od podlahy. Dekorativní koberečky, které nejsou nijak k podlaze připevněny ani nemají protiskluzovou úpravu, jsou v případě dětských honiček velmi nebezpečné a je lepší se jich na čas vzdát. Skleněný nábytek nahradíme raději dřevěným či ratanovým. Sklo má sice svoje kouzlo, ale v případě dětí v domácnosti není nejvhodnější. Zkusme se tedy vzdát skleněných vitrín, konferenčních stolků, skleněných polic a regálů, skleněných stojanů na noviny či CD. V některých bytech se stále ještě setkáváme se skleněnou výplní dveří, která v případě dětských her nemusí vydržet a roztříštit se. Na trhu je naštěstí velké množství alternativ, které jsou k dětským hrátkám vstřícnější – ať už se jedná o dveře dřevěné, shrnovací nebo zasouvací. V každém případě dveře zajistíme tak, aby se v nich malé dítě nemohlo přiskřípnout.

Televizi je lepší umístit do skříňky s dvířky, která v případě potřeby můžeme kdykoliv zavřít. Nejen, že se tak vyvarujeme jejího nadměrného sledování, ale navíc je její ukrytí dalším krokem ke zvýšení bezpečnosti dětí. Pokud máme v obývacím pokoji krb nebo kamna, je vhodné zabezpečit je před dětmi ohrádkou, abychom předešli popálení. Stejně jako u ostatních místností věnujeme pozornost zabezpečení oken. Ta by měla být zajištěna proti otevření pojistkou. V blízkosti oken by se neměl vyskytovat nábytek, po kterém dítě může vyšplhat. Stojací lampa je častou ozdobou obývacího pokoje. Není však pro děti příliš bezpečná. Rizikem se může stát šňůra vedoucí do zásuvky, kterou malé dítě strčí do pusy nebo rozkouše.

Pro nábytek platí ty samé zásady jako v případě dětského pokoje: •

Pokud je to možné, vyvarujeme se ostrých rohů, případně na ně nasadíme ochranné kryty.

•

Skříňky, policové sestavy a knihovny přichytíme ke stěně.

•

Ve spodní části nábytku se snažíme vyvarovat nejrůznějších klíčů a úchytů vystrčených do prostoru. Způsobují modřiny nejen dětem, ale i dospělým.

•

Proti otevření zásuvek a skříněk použijeme bezpečnostní pojistky.

11

Obývací pokoj a ložnice


Elektrické zásuvky zajistíme krytkami. Celkovou atmosféru pokoje dotváří různé dekorační předměty jako jsou keramické vázičky, misky s kamínky, vazby ze sušených květin apod.

V pokoji a ložnici hrozí: • pády (z gauče, ze skříní, z okna, uklouznutím na koberečku) • pořezání (skleněný nábytek, výplň dveří, porcelán a keramika) • drobná poranění (ostré rohy, úchyty na skříních, ostny na rostlinách) • popálení (kamna/krb, elektrická zásuvka, přívodní šňůry od lampy, audio/ video přehrávačů)

• zranění malými předměty

(udušení, poranění smyslových orgánů)

• otravy (jedovaté rostliny, chemicky

ošetřené květiny, léky, zdravotně závadné hračky)

Při výběru těchto doplňků musíme vždy myslet také na potenciální nebezpečí, které mohou způsobit: •

Předměty z porcelánu, skla či keramiky se snadno rozbijí, zvlášť pokud jsou volně umístěny v prostoru. Dáme je proto raději do míst, kam se dítě běžně nedostane. Stejně tak svíčky, aroma lampy a vonné tyčinky .

•

Misky s drobnostmi (kamínky, oříšky apod.) by se v blízkosti dětí neměly vůbec vyskytovat. Hrozí vdechnutí nebo zasunutí do uší / nosu.

•

Sušené květiny umístíme mimo dosah dětí, aby je nemohly strkat do pusy nebo

12

dokonce jíst. Často bývají ošetřeny chemickými prostředky, aby zůstaly dlouho pěkně barevné a voňavé. V případě živých květin a rostlin volíme takové, které nepředstavují pro děti ohrožení. Rostliny jedovaté, chemicky ošetřené nebo s ostny (kaktusy) do svého domu či bytu raději nepustíme. Akvárium může být nejen koníčkem, ale zároveň i příjemnou dekorací. Pokud však máme malé děti, měli bychom jeho pořízení zvážit. Při dětských hrátkách nemusí sklo vydržet, a může tak způsobit ošklivé pořezání. Navíc proud vody poškodí v případě nehody okolní nábytek. Nebezpečí mohou předsavovat i dekorační závěsy nebo záclony až na zem. Dítě dokáže vyvinout velkou sílu, když se na závěs nebo záclonu pověsí, a může tak na sebe strhnout nejenom látku, ale i garnýž.

Balkon, terasa Jak můžeme balkon zabezpečit? Pro malé zvídavé děti jsou balkon a terasa velkým lákadlem. Ve snaze získat co nejlepší výhled se děti pokouší vylézt na zábradlí nebo jím prostrčit hlavu. Hrozí jim pád z velké výšky, který může skončit závažným úrazem s trvalými následky nebo dokonce smrtí dítěte. Dítě nenecháváme nikdy na balkoně nebo terase bez dozoru. Pokud je to možné, dveře vedoucí na balkon nebo terasu za sebou pokaždé zamykáme, případně do nich instalujeme ohrádku. K zábradlí nestavíme žádný nábytek, jízdní Balkon, terasa


kola, velké květináče, ani jiné předměty, které by dítěti umožnily na zábradlí vylézt, nebo se z balkonu či terasy vyklánět. Zábranou proti vypadnutí může být mříž nebo zasklení balkonu. V případě, že jsou mezi sloupky zábradlí velké mezery, kterými by se malé dítě mohlo protáhnout, připevníme na zábradlí jemnější pletivo.

Jaké úrazy se mohou dětem stát na balkoně a terase? • pády (z balkonu, skrze skleněné výplně) • otravy (okrasné rostliny, hnojiva)

Některé rostliny pěstované na balkonech a terasách mohou být jedovaté. Nebezpečné jsou například oleandry, nebo právě teď módní durmany, obchodně označované jako „andělské trumpety“. Jedovaté rostliny proto umístíme na místa pro děti nedosažitelná, případně od jejich pěstování na balkoně upustíme. Pokud nám balkon nebo terasa slouží zároveň k uskladnění nářadí, hnojiv nebo jiných chemikálií, zajistíme, aby všechny nebezpečné látky a předměty byly uzamčené nebo jinak zabezpečené. Před dětmi rovněž uklízíme popelníky s nedopalky, sirky a zapalovače.

Zahrada, bazén, dílna, garáž Pro děti je jistě skvělé, když mohou vyrůstat v domě se zahradou. Vlastní zahrádka však skrývá kromě nejrůznějších zajímavých podnětů i mnohá nebezpečí, která je třeba odhalit a učinit proti nim příslušná preventivní opatření. Největší riziko představují zahradní jezírka a bazény, a to zvláště v případě, že děti nejsou v zahradě pod stálým dozorem. 13

Co můžeme pro bezpečí dětí udělat? Zahradu je třeba opatřit kvalitním oplocením. To se stává nutností především v případě, že bydlíme poblíž rušné komunikace nebo v blízkosti rybníka. Zkontrolujeme, jestli děti nemůžou na některých místech plot podlézt, přelézt, nebo prolézt nějakým otvorem. Zajistíme také, aby se zahradní nebo vchodová branka dobře zavírala. Je dobré ji zamykat nebo jinak zajistit tak, aby dítě nemohlo vyběhnout do ulice. Zahrada, bazén, dílna, garáž


Kolem bazénu a v něm se děti mohou pohybovat jen pod dohledem dospělé osoby. I pokud máme na bazénu kryt, je třeba hlídat, jestli po něm děti nechodí (mohl by se pod nimi propadnout). Nejlepší ochrana proti pádu malých dětí do bazénu je jeho oplocení. Od útlého věku děti vedeme k tomu, aby se nebály vody a co nejdříve je naučíme plavat. Starší děti v žádném případě nenecháváme skákat do mělkého bazénu.

nářadí, o které by děti mohly zakopnout nebo se jím poranit. Zabezpečíme také schůdky, žebříky a štafle.

Velká i malá zahradní jezírka můžeme zakrýt pevným pletivem, které dobře upevníme. Takové zabezpečení používáme do doby, než budou děti dost velké, aby do jezírka nemohly jen tak spadnout, a než absolvují plavecký výcvik.

Dohlédneme, aby děti samy nelezly na stromy, žebříky a jiné konstrukce v zahradě, z nichž by mohly spadnout a vážně se při tom poranit.

Studny, septiky a sudy na dešťovou vodu musíme bezpečně zakrýt tak, aby do nich dítě nemohlo spadnout. Pozor na nezakryté jámy a příkopy v zahradě. Dalším místem v zahradě, kterému je potřeba věnovat zvýšenou pozornost, je kůlna nebo garáž s nářadím a zahradnickými potřebami. Na bezpečném místě uložíme nejen ostré předměty, elektrické křovinořezy a podobné nástroje, ale také všechno ostatní

14

Hnojiva, pesticidy a jiné chemikálie skladujme mimo dosah dětí v zamknutých nebo jinak zajištěných skříňkách či zásuvkách. Stejně tak krmení pro domácí zvířata. Malé děti při objevných výpravách do dílny, garáže nebo kůlny dobře hlídáme, případně tyto objekty zamykáme.

Houpačky, kolotoče, klouzačky a jiné dětské prolézačky v zahradě musí být zhotoveny tak, aby byly pro děti bezpečné, nejen tvarem a zvolenými prvky, ale i nezávadnými materiály (laky, mořidla atd.). Pod prolézačkami má být povrch, který absorbuje pády, např. písek je lepší než asfalt. Děti naučíme chovat se na prolézačkách bezpečně - držet se a sedět, nikoliv stát na kolotoči, dodržovat bezpečnou vzdálenost od obsazené houpačky apod. Má-li dítě na venkovním prostranství kolem domu možnost jezdit na kole, koloběžce nebo bruslích, mělo by mít přilbu a chrániče. Je chybou vnímat to tak, že „tady doma se ti nemůže nic stát, když tu nejezdí auta“. Přilba nechrání jen před auty, ale i před pádem nebo nárazem, k němuž může dojít klidně i na dvorku. Poranění mohou způsobit také trny a špičaté větve rostlin, dále různé mříže a podpěry, především pod a ve výšce očí dítěte. Buď je odstraníme, nebo alespoň opatříme krytem.

Zahrada, bazén, dílna, garáž


Na zahradě je třeba chránit děti i před poraněním zvířaty. Malé děti nenecháváme ani s vlastním psem na zahradě bez dozoru. Ohlídáme, aby děti nestrkaly ruce skrz plot k sousedům, kteří mají na zahradě psa. Pískoviště opatříme na noc krytem, aby nemohlo být znečištěno psími nebo kočičími výkaly.

Na zahradě hrozí: • tonutí (okrasná jezírka, bazény) • otravy (okrasné rostliny, chemické postřiky, hnojiva)

• pády (ze zídky, schodů, houpačky) • úrazy ostrými předměty (zahradnické náčiní, sklo)

• poranění zvířaty • popáleniny (táborák, gril, svíčky) V létě se do zahrady slétá mnoho hmyzu. Naučíme proto děti dávat si pří jídle pozor, aby nespolkly včelu nebo vosu. Vysvětlíme jim také, proč nesmí včely, vosy a sršně dráždit. Pozor na vosí hnízda v zahradě. Pravidelně také odklízíme spadané ovoce, aby vosy nebo sršně nelákalo. Velmi opatrní musíme být při zahradním grilování. Nenecháváme děti pobíhat kolem grilu nebo kolem otevřeného ohniště. Je třeba zjistit, které rostliny v zahradě jsou jedovaté. Listy, šťáva, stonky, květy, kořeny, plody anebo semena mírně až velmi silně jedovatých rostlin mohou způsobit vážné zdravotní komplikace. Části některých rostlin mohou být dokonce pro děti smrtelně jedovaté. Dále existují rostliny, které způsobují méně vážné 15

problémy, jako je svědění nebo podráždění sliznice dutiny ústní, nebo působí jako kožní alergeny. Těchto rostlin se v zahradě raději vyvarujeme, případně je pěstujeme na místě, které je pro děti nedostupné. To je důležité především tehdy, máme-li velmi malé děti, které vše rády strkají do pusy. Starší děti by měly co nejdřív pochopit, co je to jedovatá rostlina a že se takové rostliny nemají mnohdy ani dotýkat. Poučit děti o jedovatosti rostlin je lepší řešení, než všechny nebezpečné rostliny ze zahrady odstranit a tím své děti stoprocentně chránit. Setkání s takovými rostlinami ostatně nezabráníme ve chvíli, kdy se děti budou pohybovat mimo naši zahradu. Většina dětí neumí zpočátku rozeznat jedlé plody od jedovatých. Naučíme je, že jakékoliv plody smí jíst pouze v případě, kdy to někdo dospělý dovolí. Následující seznam obsahuje základní přehled hojně se vyskytujících zahradních rostlin, které jsou nějakým způsobem nebezpečné. Rostliny, které jsou zčásti nebo zcela jedovaté: • • • • • • • • • • • •

Oměj šalamounek (Aconitum napellus) Áron (Arum) Rulík zlomocný (Atropa belladona) Durman (Datura stramonium) Ostrožka stračka (Delphinium, Consolida) Náprstník červený (Digitalis purpurea) Čemeřice černá (Helleborus niger) některé druhy vlčího bobu (Lupinus) Oleandr obecný (Nerium oleander) všechny druhy máku (Papaver) fazole – syrové lusky (Phaseolus, v odrůdách) Skočec obecný (Ricinus communis) Zahrada, bazén, dílna, garáž


Jedovaté dřeviny: • • • • • • • • •

Zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens) Plamének (Clematis) Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) Brslen (Euonymus) Štědřenec odvislý, tzv. zlatý déšť (Laburnum anagyroides) Tis červený (Taxus baccata) Zerav - túje (Thuja) Jalovec chvojka a Jalovec virginský (Juniperus sabina, Juniperus virginiana) Trnovník akát (Robinia pseudoacacia)

Rostliny s jedovatými semeny a lusky: • • • •

Durman (Datura stromanium) Povijnice (Ipomoea purpurea) Štědřenec (Laburnum) Hrachor vonný (Lathyrus odoratus)

• Skočec obecný (Ricinus communis) • Vistárie čínská (Wisteria sinensis) Rostliny s nejedlými či jedovatými bobulemi a bobulím podobnými (dužnatými) plody: • • • • • • • • • •

Áron (Arum) Rulík (Atropa) Břečťan (Hedera) Cesmína (Ilex) Jalovec (Juniperus) Zimolez (Lonicera) Ptačí zob (Ligustrum) Bez černý (Sambucus), jedlé jsou pouze zralé, tepelně upravené plody Kalina (Viburnum) Pámelník (Symphoricarpos)

Koupelna, záchod Koupelna a toaleta jsou nezbytnou součástí každého bytu. I zde je vše šito na míru nám dospělým a dětem mohou hrozit úrazy.

Co hrozí v koupelně: • pády (ve vaně, na dlažbě) • tonutí • opaření • úrazy elektrickým proudem • otravy, poleptání (kosmetika, barva na vlasy, čistící prostředky)

16

Koupelna, záchod


Jak zabezpečíme záchod a koupelnu? Vanu je vhodné zabezpečit protiskluzovou vložkou nebo protiskluzovými samolepkami. Zabráníme tak uklouznutí dítěte ve vaně a následnému úderu do hlavy, případně i tonutí. Vždy na dítě ve vaně dohlížíme, k utonutí může dojít i ve velmi malém množství vody. Podlaha bývá většinou pokrytá dlaždicemi nebo jiným materiálem umožňujícím snadný úklid. Opatříme dětem proto alespoň bačkory nebo ponožky s protiskluzovou úpravou. Ostré hrany nebo rohy opatříme chrániči. Zrcadla umístíme tak, aby je dítě nemohlo rozbít a pořezat se. Maximální teplota teplé užitkové vody z hlediska bezpečnosti je 54 °C. Seřídíme proto ohřívač tak, aby se dítě nemohlo opařit ani při náhlém spuštění pouze horké vody. Existují i vodovodní baterie, které mají teplotní regulaci. Dítě už od nejútlejšího věku raději naučíme

17

pouštět nejprve studenou vodu a pak do ní přidávat teplou. Elektrické spotřebiče (fén, kulmu, holicí strojek apod.) umístíme mimo dosah malých zvědavců a vysvětlíme jim, že nic z toho nesmí používat ve vaně nebo s mokrýma rukama. Čistící a hygienické potřeby, kosmetiku, eventuálně léky umístíme mimo dosah dětí, nejlépe do výšky nebo pod zámek. Ani chemikálie s bezpečnostními uzávěry nenecháváme volně, riziko je sice menší, ale šikovnější děti je mohou otevřít. Pračku vždy po praní vypneme, uzavřeme přívod vody, event. vytáhneme ze zásuvky, kterou zabezpečíme krytkou. Pro menší děti opatříme na záchod protiskluzný stupínek a redukci na sedátko. V pozdějším věku je vhodné postupně děti seznamovat s věcmi, které mohou být nebezpečné, vysvětlit jim, k čemu jsou a proč nejsou na hraní.

Koupelna, záchod


Schody, půda, sklep, komora Schody jsou navrženy a vyrobeny na výšku a rozměry dospělého člověka. Pro dítě však mohou představovat problém, někdy i smrtelné nebezpečí. Pád ze stoje na zem je pro malé dítě většinou bez následků, neboť padá z malé výšky. Oproti tomu pád ze schodů končívá často zraněním.

Jak zabránit pádům? Schody je vhodné zabezpečit alespoň protiskluzovou úpravou. Pro děti je také bezpečnější plné schodiště než jednotlivé stupně s otevřenými mezerami. Zábradlí musí být pevné, mezery mezi jednotlivými příčkami dostatečně malé, aby se dítě jimi nemohlo protáhnout nebo se zaklínit. Schodiště můžeme kvůli bezpečí velmi malých dětí zabezpečit nahoře i dole vrátky. Neseme-li dítě po schodech, vždy se jednou rukou přidržujeme zábradlí. Větší děti naučíme po schodech bezpečně chodit. Velkým nebezpečím jsou schodišťové šachty v bytových domech. Nemáme-li možnost je dostatečně zabezpečit, zajišťujeme vždy byto-

vé dveře tak, aby se malé dítě nemohlo dostat bez našeho vědomí z bytu na chodbu. Půda, sklep nebo komora jsou pro děti lákadlem, tajemnými místy, která rády prozkoumávají. Nechceme-li dětem zamezit vstup do těchto prostor úplně, zajistíme opět všechny přístroje, nástroje, těžké a ostré předměty, elektrické a další rozvody tak, aby se dětem nemohlo nic stát.

V technických místnostech hrozí: • pády (ze schodů, štaflí) • dušení (igelitové obaly, drobné součástky)

• otravy (čistící prostředky, barvy a ředidla, jed na hlodavce, insekticidy)

18

Schody, půda, sklep, komora


NÁSTRAHY A RIZIKA V RŮZNÝCH SITUACÍCH Po prostorech v domácnosti jsou dalším rizikem situace, při kterých je bezpečnost dětí ohrožena. Týká se to nejen setkání většího počtu lidí, kdy pozornost a ostražitost nad dětmi polevuje a dochází tak k úrazům i v dobře známém prostředí, ale i případů, kdy je dítě doma samo nebo si hraje s dalším dítětem.

Oslavy, Vánoce, Silvestr

Svátky by měly být dobou klidu, pohody a veselé nálady. Dospělí však někdy polevují v pozornosti, děti jsou naopak vzrušené a méně se kontrolují. Proto také při oslavách dochází ke zraněním.

Co hrozí při oslavách: • • •

popálení (svíčky, pyrotechnika, táborák) úrazy smyslových orgánů

(poškození sluchu detonací, zasažení očí jiskrami)

otravy (alkohol, hořlaviny)

Jak úrazům o svátcích předejít? Nejčastější a nejtěžší zranění způsobuje zábavní pyrotechnika. V žádném případě nepatří dětem do ruky, manipulovat s ní by děti neměly ani pod dohledem dospělých. Pokud si chcete dopřát ohňostroj ve vlastní režii, nakupujte pouze ve specializovaných obchodech a dodržujte návod k použití a bezpečnostní pokyny. Nejtěžší úrazy vzikají při odpalování rachejtlí 19

a dělobuchů z ruky – nikdy nemáme stoprocentní jistotu, že dělobuch nebo raketa nevybuchne předčasně. Často dochází k poranění očí úlomky nebo žhavými částmi. Stává se také, že letící rachejtle zasáhne jiného člověka, případně způsobí požár. Proto na nikoho nikdy ani z legrace nemíříme. Děti poučíme, že se nemají dotýkat rachejtlí, které zhasly, ani je zkoušet znovu zapalovat. Ve skupině by měl v jednom okamžiku pyrotechniku odpalovat vždy pouze jeden člověk, aby nedošlo ke zmatku a bylo případně kam ustoupit. Bez rizika pro malé děti nejsou ani prskavky. Vždy dáváme pozor na možné popálení, u dívek pozor na dlouhé vlasy. Prskavky také mohou být jedovaté – často obsahují sloučeniny barya a stroncia. Oslavy, Vánoce, Silvestr


Nebezpečí může hrozit i od svíček na vánočním stromečku nebo adventním svícnu. Zapálenou svíčku nikdy nenecháváme v místnosti bez dozoru, nedáváme ji do blízkosti jakýchkoliv hořlavých materiálů. I elektrické svíčky na vánočním stromečku mohou někdy zahořet – používejte pouze výrobky s atestem od renomovaných prodejců. Stromek nestavíme do blízkosti záclon, závěsů, apod. Na Silvestra může být vánoční stromek již dost proschlý, je proto třeba dávat ještě větší pozor při manipulaci s prskavkami a otevřeným ohněm. Pokud stromek s elektrickými svíčkami začne hořet, je potřeba nejprve odpojit přívod proudu, než začneme hasit vodou. Odstraníme také drobné, event. jedovaté části dekoračních předmětů, adventních svícnů

apod. Jmelí umístíme mimo dosah dětí. Na oslavách bývá také alkohol. Dáváme bedlivý pozor, aby k němu děti neměly přístup a aby jim ho nikdo nenabízel nebo nepodával. Ve volném prodeji by měly být pouze pyrotechnické pomůcky třídy nebezpečnosti I. a II., od třídy III. je potřeba mít certifikát nebo speciální zkoušky. Přestože je u výrobků třídy I. povolen i prodej osobám mladším 18 let, ani tato pyrotechnika není bez rizika a může způsobit vážná poranění. Základem většiny pyrotechnických efektů je totiž střelný prach doplněný barvícími chemikáliemi a dalšími přísadami.

Sám doma s kamarádem

vé činnosti se smí provádět pouze v přítomnosti dospělých. U neposlušných dětí je dobré pro jistotu sporák/troubu zabezpečit tak, aby je samy nemohly zapnout.

Malé děti by nikdy neměly zůstávat bez dozoru. Pokud je z vážného důvodu musíme nechat na chvíli o samotě, zkontrolujeme zajištění oken a dveří, uložení chemikálií a léků, ostrých předmětů a případně horkých těles a tekutin.

Dítě by také odmalička mělo vědět, že nesmí otevírat cizím lidem. Je také dobré naučit je ovládat telefon, aby mohlo rodičům zavolat, kdykoliv se bude cítit osaměle nebo v nebezpečí.

Nebezpečí s sebou nesou také dětské pokusy rodičům v době nepřítomnosti s něčím „pomoci“, např. ohřát si jídlo. Dítě většinou nezná správné souvislosti různých postupů, může se zakoukat do knihy nebo na televizi a zapomenout, že něco vaří. Je proto nutné děti nejen naučit základní bezpečné postupy při práci v kuchyni, ale především jim vysvětlit, že tako-

Pokud dítě za naší nepřítomnosti něco provede, nesmí se bát trestu natolik, aby se to snažilo zatajit. To by např. při pádu na hlavu nebo otravě mohlo mít vážné následky. Je třeba si uvědomit, že za jakékoliv jednání malého dítěte vždy neseme odpovědnost my.

20

I dětské hry mohou být nebezpečné.



Těžko zabráníme dětem v kočkování nebo praní, měly by ovšem znát hranice možností. I malé dítě může například kopnutím do břicha kamarádovi natrhnout játra nebo slezinu. Velmi nebezpečné je především jakékoliv přidušování ať už polštářem, bundou nebo v nejhorším případě igelitovým sáčkem. Nejednou na toto „hraní“ doplatil někdo životem. Oblíbenou zábavou jsou pokusy – s pyrotechnikou, ohněm, chemikáliemi (co se stane, když smícháme tuhle vodičku s tímto práškem), kdo vydrží nejdéle pod hladinou apod. Výjimkou nejsou ani pokusy s čicháním těkavých látek

21

(např. plynu do zapalovače), různé způsoby navození mdloby apod. Před všemi těmito aktivitami musíme děti vážně varovat, vysvětlit jim, že jim hrozí trvalé poškození zdraví a že mohou i zemřít. Nezbednější děti je potřeba pro jistotu častěji kontrolovat. A nakonec nesmíme zapomenout na to, že naše děti sice mohou být o všech nebezpečích dobře poučeny, ale to nemusí platit o dětech našich sousedů, které si k nám přijdou hrát. Dávejme proto vždy dobrý pozor.



Závěr Na první pohled se jeví pravděpodobnost dětství bez úrazů jako nemožná. Je přece tolik nástrah, které mohou ohrozit zdraví a často i život dítěte! Lze vůbec všem předejít, včas se jich vyvarovat a ochránit dítě? Žádný rodič není dokonalý - udržet stoprocentní pozornost a všemu zabránit samozřejmě nedokáže, ať se snaží sebevíc. Některým dětem však ani dobře míněné rady, příkazy a zákazy nestačí. Pro ty, kteří podcení rodičovská varování, je často praktická zkušenost potvrzením jejich oprávněnosti. U dětí každého věku je neocenitelnou pomůckou komunikace a včasné vysvětlení a zdůvodnění, díky nimž mnohdy předejdete riziku či úrazu samotnému. Každá prožitá situace přináší ponaučení jak pro rodiče, tak pro děti. Většině úrazů mohou dospělí zabránit. Prvním krokem k bezpečnému domovu je prevence možných rizik. Řešit nástrahy a potenciální nebezpečí s předstihem, ne až jejich důsledky, je polovinou úspěchu. Zabezpečením domácnosti, správnými návyky a zodpovědným chováním se můžete nebezpečných situací vyvarovat a předejít jim. Říka se, že všude dobře - doma nejlépe a o bezpečném domově to platí dvojnásob.

22

Závěr

Pro svoje zákazníky vydala Pražská energetika, a. s. Na Hroudě 1492/4, 100 05 Praha 10 Zákaznická linka PRE:267 055 555 www.pre.cz Centrum energetického poradenství PRE Jungmannova 28 (palác TeTa), Praha 1 www.energetickyporadce.cz Texty: AKADEMOS; PRE Foto: PRE, Ing. Lucia Dvořáková Vyšlo v Praze v únoru 2011

Bezpečnost dětí v domácnosti. Praktické informace, rady a tipy

Recommend Documents