Výstavba zařízení pro recyklaci chloristanu amonného z expirovaného raketového paliva Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí vydání 02

Výstavba zařízení pro recyklaci chloristanu amonného z expirovaného raketového paliva

Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí vydání 02

Zpracováno ve smyslu § 6 a přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

leden 2010

AMEC s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno, Czech Republic IČ: 26211564, DIČ: CZ26211564

ZÁZNAM O VYDÁNÍ DOKUMENTU

Výstavba zařízení pro recyklaci chloristanu amonného z expirovaného raketového paliva

Název dokumentu:

Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí, vydání 02 Zakázka:

C859-09-0

Objednatel:

BOCHEMIE a.s., Lidická 326, 735 95 Bohumín, Nový Bohumín

Účel vydání:

Finální dokument

Stupeň utajení:

Bez omezení

Rozdělovník:

13 výtisků BOCHEMIE a.s., Lidická 326, 735 95 Bohumín, Nový Bohumín. 1 výtisk

archiv AMEC s.r.o.

© AMEC s.r.o, 2010 Všechna práva vyhrazena. Žádná z částí tohoto dokumentu nebo jakékoliv informace z tohoto dokumentu nesmí být nad rámec smluvního určení (tj. nad rámec použití v rámci daného procesu EIA) vyzrazeny, zveřejněny, reprodukovány, kopírovány, překládány, převáděny do jakékoliv elektronické formy nebo strojově zpracovávány bez výslovného souhlasu odpovědného zástupce zpracovatele, firmy AMEC s.r.o.

FileName: C859-09-0 DOK Slavicin chloristan Vydání2p.doc SaveDate: 29.01.2010

Zakázka/dokument: C859-09-0/Z01 Vydání: 02

Výstavba zařízení pro recyklaci chloristanu amonného dokumentace vlivů záměru na životní prostředí, vydání 02

Zpracovatelé dokumentace

Autorizovaná osoba: Ing. Stanislav Postbiegl držitel autorizace k posuzování vlivů na životní prostředí MŽP č. j. 1178/159/OPVŽP/97 prodloužena dne 17.7.2006 rozhodnutím MŽP č. j. 46513/ENV/06

AMEC, s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno tel: 543 428 333

Datum zpracování dokumentace:

29.01.2010

Spoluautoři: Jméno a příjmení

Firma

Telefon

Ing. Pavel Cetl

AMEC, s.r.o.

543 428 334

držitel autorizace ke zpracování rozptylových studií č. j. 3151/740/03 ze dne 21. 8. 2003

Mgr. Markéta Klusková

AMEC, s.r.o.

543 428 338

Ing. Vlasta Pospíšilová

AMEC, s.r.o.

543 428 331

Externí spoluautor: Prof. MUDr. Jaroslav Kotulán, Csc. držitel osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví vydané rozhodnutím MZd dne 19.11.2004, č.j. HEM-300-26.8.04/25788, pořadové číslo osvědčení 1/Z/2004

Dokument je zpracován textovým editorem Microsoft Word 2003, registrovaným u společnosti Microsoft. Grafické přílohy jsou zpracovány grafickým editorem CorelDRAW 9, registrovaným u společnosti Corel Corporation.



Strana: 1 z 55


Obsah Úvod .......................................................................................................................................................................4 ČÁST A ÚDAJE O OZNAMOVATELI ......................................................................................................................10 A.1. Obchodní firma.................................................................................................................................................10 A.2. IČ ......................................................................................................................................................................10 A.3. Sídlo .................................................................................................................................................................10 A.4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele .....................................................10 ČÁST B ÚDAJE O ZÁMĚRU ...................................................................................................................................11 B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ........................................................................................................................................11 B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1..........................................................................................11 B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru ..............................................................................................................................11 B.I.3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) ..........................................................................................11 B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry ..............................................................................15 B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí ................................................................................15 B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru....................................................................................16 B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení ............................................................19 B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků ...........................................................................................19 B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat19 B.II. ÚDAJE O VSTUPECH..................................................................................................................................20 B.II.1. Půda ..............................................................................................................................................................20 B.II.2. Voda ..............................................................................................................................................................20 B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje.......................................................................................................20 Surovinové zdroje .........................................................................................................................................20 Energetické zdroje ........................................................................................................................................21 B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu .....................................................................................................22 B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH ..............................................................................................................................23 B.III.1. Ovzduší ........................................................................................................................................................23 B.III.2. Odpadní voda...............................................................................................................................................24 B.III.3. Odpady.........................................................................................................................................................25 B.III.4. Ostatní ..........................................................................................................................................................27 B.III.5. Doplňující údaje............................................................................................................................................27 ČÁST C ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ......................................................28 C.I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ..........28 C.II. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území .................................................30 C.II.1. Obyvatelstvo a veřejné zdraví.......................................................................................................................30 C.II.2. Ovzduší a klima.............................................................................................................................................30 C.II.3. Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky .........................................................................................31 C.II.4. Povrchová a podzemní voda ........................................................................................................................31 C.II.5. Půda ..............................................................................................................................................................33



Strana: 2 z 55


C.II.6. Horninové prostředí a přírodní zdroje ...........................................................................................................33 C.II.7. Fauna, flóra a ekosystémy............................................................................................................................33 C.II.8. Krajina ...........................................................................................................................................................35 C.II.9. Hmotný majetek a kulturní památky..............................................................................................................36 C.II.10. Dopravní a jiná infrastruktura......................................................................................................................36 C.III. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení. ...37 ČÁST D KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU I NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.............................................................................................................................................38 D.I. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI ..............................................................38 D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů ..........................................................................38 D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima.................................................................................................................................39 D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a eventuelně další fyzikální a biologické charakteristiky .......................................41 D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody ............................................................................................................41 D.I.5. Vlivy na půdu..................................................................................................................................................42 D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje ...............................................................................................42 D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy ................................................................................................................42 D.I.8. Vlivy na krajinu ...............................................................................................................................................42 D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky..................................................................................................42 D.I.10. Vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu........................................................................................................42 D.II. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ .......................................................43 D.III. CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH..........................................................................................................................44 D.IV. CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ............................................................................................45 D.V. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ ............................................................................................................................................46 D.VI. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ ...........................................................................................................................................47 ČÁST E POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU..............................................................................................48 ČÁST F ZÁVĚR .......................................................................................................................................................49 ČÁST G VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU ...................................50 ČÁST H PŘÍLOHY...................................................................................................................................................51 Seznam příloh: H.I. Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace H.II. Prohlášení Ministerstva obrany České republiky, Úřad státního odborného dozoru - pracoviště stavebního úřadu Olomouc H.III. Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb.Samostatné dokumenty H.IV. Autorizační osvědčení zpracovatele dokumentace Samostatné přílohy Příloha č.1 Příloha č.2 Příloha č.3 Příloha č.4

Rozptylová studie (Ing. Pavel Cetl, leden 2010) Hodnocení zdravotních rizik (Prof. MUDr. Jaroslav Kotulán, leden 2010) Bezpečnostní list vstupní suroviny – český překlad (leden 2010) Bezpečnostní list kyseliny sírové



Strana: 3 z 55


Úvod Všeobecné údaje Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí (dále jen dokumentace) Výstavba zařízení pro recyklaci chloristanu amonného z expirovaného raketového paliva je vypracována v rozsahu přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění (dále jen zákon). Na základě konzultace s KÚ Zlínského kraje a MŽP je záměr dle zák. č. 100/2001 Sb., v platném znění, se jedná o záměr zařazený dle přílohy č. 1 jako: kategorie I, bod 7.6., sloupec B: Zařízení k …. regeneraci … výbušných látek Dle §4 uvedeného zákona tento záměr patří pod odstavec (1) písmeno a) a podléhá vždy posuzování podle zákona. Příslušným úřadem je Krajský úřad Zlínského kraje. Oznamovatelem záměru je firma BOCHEMIE a.s., Bohumín. Dokumentace je zhotovena týmem odborníků specializovaných na jednotlivé oblasti životního prostředí z firmy AMEC, s.r.o. a externích spolupracovníků pod vedením autorizované osoby ing. Stanislava Postbiegla (osvědčení odborné způsobilosti č.j. 1178/159/OPVŽP/97). Jmenný seznam zpracovatelů je uveden na straně 1. Do pracovního programu zhotovitele byla zakázka zařazena pod číslem C859-09-0. Zpracování dokumentace bylo dokončeno v lednu 2010. Této předkládané dokumentaci předcházel dokument – dokumentace vypracovaná dle přílohy č. 4 zákona (S.Postbiegl, AMEC s.r.o., Brno, říjen 2009), která v souladu s odst.5 §6 zákona č.100/01 Sb. nahrazovala oznámení záměru. Krajský úřad tuto předchozí dokumentaci na základě doporučení zpracovatele posudku vrací a požaduje doplnit (vyjádření ze dne 22. prosince 2009, č.j. KUZL 82408/2009, soupisová značka KUSP 73012/2009 ŽPZE-RC). Na jednotlivé požadavky je konkrétně reagováno v následující kapitole „Vypořádání požadavků na základě doporučení zpracovatel posudku“. Obsah a rozsah dokumentace Obsah a rozsah dokumentace je dán osnovou, uvedenou v příloze č.4 zákona a podrobnější rozpracování některých kapitol pak požadavky vyplývajícími z vyjádření KÚ Zlínského kraje a vyjádření dotčených správních a samosprávných úřadů. Současně jsou některé informace upřesněny na základě dokumentace pro stavební povolení, která je současnosti dokončena a připomínkována (Recyklace expirovaného raketového paliva, Tractebel Engineering a.s., Pardubice, 12.12.2009). Předmětem záměru je instalace a provoz zařízení pro recyklaci oxidovadla - chloristanu amonného (NH4ClO4) z expirovaného raketového paliva. Princip recyklace je založen na fyzikálních principech - rozpouštění chloristanu amonného obsaženého v surovině ve vodě, vyčištění roztoku a řízená krystalizace čisté soli. Maximální roční kapacita technologie bude 2 500 tun zpracované suroviny. Předpokládané množství zpracovávané suroviny bude ale menší, cca 1 600 tun ročně. V předložené dokumentaci se uvažují vlivy při maximální možné roční kapacitě výroby. Záměr bude umístěn v prostoru nevyužívané muniční základny Bohuslavice nad Vláří, okres Zlín. Areál dnes spadá pod VOP 026 Šternberk, s.p., divize VTÚVM Slavičín – Bohuslavice. Záměr bude využívat některé stávající objekty v areálu, které budou částečně rekonstruovány. Nedojde k výstavbě nových budov. Pro zpracování dokumentace byly použity podklady poskytnuté oznamovatelem, provozovatelem areálu budoucího umístění záměru, dále byly získány informace během vlastních průzkumů lokality a z jednání s orgány státní správy a samosprávy, bylo využito informací presentovaných na veřejné síti (internetu) a archívu autorů. Cílem dokumentace je poskytnout základní údaje o záměru a jednotlivých dotčených složkách životního prostředí v jeho okolí a možných vlivech záměru na tyto složky a veřejné zdraví. Širší veřejnosti doporučujeme k prostudování část G dokumentace, která stručně shrnuje podstatné informace o záměru a jeho možných vlivech na životní prostředí a přílohovou část H. Podrobnější informace jsou pak uvedeny v příslušných kapitolách dokumentace (viz obsah na předchozích stránkách).



Strana: 4 z 55


Vypořádání požadavků na základě doporučení zpracovatel posudku Této předkládané dokumentaci předcházel dokument – dokumentace vypracovaná dle přílohy č. 4 zákona (S.Postbiegl, AMEC s.r.o., Brno, říjen 2009), která v souladu s odst.5 §6 zákona č.100/01 Sb. nahrazovala oznámení záměru. Krajský úřad tuto předchozí dokumentaci, na základě doporučení zpracovatele posudku, požaduje doplnit (vyjádření ze dne 22. prosince 2009, č.j. KUZL 82408/2009, soupisová značka KUSP 73012/2009 ŽPZE a vypořádat požadavky a připomínky, které jsou uvedeny v obdržených vyjádřeních ke zveřejněné dokumentaci. Způsob vypořádání požadavků KÚ na doplnění a komentář k tomu je uveden v navazující tabulce. Za touto tabulkou je provedeno vypořádání požadavků a připomínek, které jsou uvedeny v obdržených vyjádřeních. tab.: Vypořádání požadavků KÚ na doplnění dokumentace 1

Provést doplnění a hodnocení ve věci předpokládaného obsahu amonných a chloristanových iontů v surové a vyčištěné odpadní vodě, doložit ovlivnění toku vypouštěnými odpadními vodami výpočtem směšovacích rovnic a prokázat, že ve vypouštěných odpadních vodách nebudou překročeny koncentrace daných látek toxických pro vodní organismy (viz vyjádření Povodí Moravy k dokumentaci ze dne 23.11.2009). Očekávané složení odpadních vod je uvedeno v kapitole B.III.2. Technologické odpadní vody budou obsahovat nevelké koncentrace amonných iontů (0,1 g/l), chloristanové obsahovat nebudou. Tyto vody budou odváděny na ČOV a budou tak smíšeny se splaškovými vodami z výrobny. Dojde k naředění na cca 0,127 g/l RL a cca 0,025 g/l N-NH4. Toto znečištění je nižší, než jsou hodnoty imisních standardů ukazatelů přípustného znečištění povrchových vod (viz Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb.). Vzhledem k tomu, že množství vypouštěných odpadních vod (0,07 l/s) je vzhledem k průtokům Václavského potoka (2l/s při Q355) řádově nižší a znečištění je podlimitní, lze konstatovat, že záměr svými odpadními vodami negativně neovlivní konečný recipient – Václavský potok. Obsah látek toxických pro vodní organismy se v odpadní vodě nepředpokládá, nicméně v rámci zkušebního provozu bude provedeno stanovení toxicity odpadních vod na vodní organismy – uvedeno v kapitole D.IV. Zpracovatel dokumentace chápe připomínku Povodí Moravy jako upozornění na zákonnou povinnost oznamovatele (investora) řešit v dalších krocích přípravy stavby povinnosti vyplývající ze zákona č. 254/2001 Sb. o vodách.

2

Doplnit údaje o kategorizaci zdroje znečišťování ovzduší – technologická linka (objemový průtok, provozní hodiny, výkon odsávacího zařízení), veškeré znečišťující látky, které mohou při zpracování suroviny vznikat, předložit k pásovým sušárnám potřebné údaje (výkon, provozní hodiny) a způsob ohřevu - plynné, elektrické (viz vyjádření ČIŽP OI Brno k dokumentaci ze dne 7.12.2009). Požadované údaje o kategorizaci jsou předběžně uvedeny v kapitole B.III.1. Autor dokumentace upozorňuje, že není oprávněn požadované určit. To je možné pouze na základě odborného posudku, zpracovaného autorizovanou osobou dle zákona 86/2002 Sb. o ovzduší. Součástí tohoto OP bude i návrh kategorizace zdrojů znečišťování ovzduší realizovaných v rámci oznamovaného záměru. Tento odborný posudek bude standardním způsobem předložen příslušnému orgánu ochrany ovzduší. Rozhodnutí o kategorizaci zdroje a z toho vyplývající požadavky na provozovatele jsou pak nezbytným podkladem k územnímu a/nebo stavebnímu řízení. Je tedy zřejmé, že požadavek na uvedení kategorizace zdroje poněkud předbíhá postup přípravy stavby. Zpracovatel dokumentace chápe připomínku ČIŽP jako upozornění na zákonnou povinnost, tedy jaké údaje bude potřebné v dalších krocích přípravy stavby doložit.

3

Uvést přehled nebezpečných odpadů a podrobný popis výchozího materiálu z hlediska odstranění nebezpečných vlastností při nakládání a doplnění popisu dalších nebezpečných vlastností (viz vyjádření ČIŽP OI Brno k dokumentaci ze dne 7.12.2009). Přehled NO je a byl uveden v kapitole B.III.3. Z důvodů nejasností zde uvádíme, že zařízení bude zpracovávat materiál, který bude odebírán od dodavatele a dovážen jako surovina. Nejedná se o odpad a tedy ani zařízení nebude sloužit k odstraňování odpadů, ani jeho nebezpečných vlastností. Popis dalších nebezpečných vlastností vstupní suroviny byl proveden v kapitole B.II.3, nelze ale doplňovat vydaný bezpečnostní list suroviny, který je předmětem vyjádření ČIŽP. Oznamovatel záměru bude dodavatele suroviny o vyjádření informovat.

4

Vysvětlit rozpor mezi uvedenou potřebou vody pro technologické účely a roční produkcí technologických odpadních vod, doplnit údaje současného zatížení stávající ČOV, posouzení její funkčnosti se současně vypouštěném znečištění, uvést vodoprávním úřadem povolené emisní limity vypouštěných odpadních vod ze stávající ČOV, uvést likvidaci náplně mokré vypírky odsávaného plynu (zda bude likvidována s odpadními vodami), uvést znečištění technologických odpadních vod alespoň v ukazatelích BSK5, CHSKCr, NL, RAS, N-NH4+, AOX, věnovat náležitou pozornost znečištění odpadních vod v ukazateli N-NH4+ s ohledem na skutečnost, že amoniak může přecházet do kondenzátu, který má být vypouštěn s odpadní vodou (viz vyjádření ČIŽP OI Brno k dokumentaci ze dne 7.12.2009). Vše požadované je uvedeno v kapitole B.III.2. Zdánlivý rozpor vznikl neuvedením číselných hodnot u všech vstupů vody do bilance vodního hospodářství a současně uvedením celkového množství odváděných odpadních vod.

5

Doložit, že stávající ČOV technologické odpadní vody znečištěné zvýšenou solností vyčistí na limity stanovené NV č. 61/2003 Sb. ve znění pozdějších předpisů a novel (viz vyjádření MěÚ Valašské Klobouky k dokumentaci ze dne 8.12.2009). BČOV nemá schopnost čistit vody znečištěné zvýšenou solností, nicméně koncentrace rozpuštěných látek (solnosti) ve vypouštěných vodách bude nižší, než jsou limity stanovené NV č. 61/2003 Sb. (viz D.I.4.).



Strana: 5 z 55


6

Doložit dopady na okolní lesní pozemky a provést vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaných řešení (viz vyjádření MěÚ Valašské Klobouky k dokumentaci ze dne 8.12.2009). Výrobna neleží na PUPFL, ani v ochranném pásmu lesa a svým provozem na lesní pozemky nemůže působit. Stávající sklady leží v blízkosti lesních pozemků a částečně i v ochranném pásmu lesa (cca 25 m od kraje). Při skladování nedojde k žádné významnější změně proti stávajícímu stavu, tedy provoz skladů bude bez vlivu na okolní lesní pozemky. Zpracovatel dokumentace chápe požadavek MěÚ Valašské Klobouky zejména jako upozornění na zákonnou povinnost oznamovatele (investora) na povinnosti v dalších krocích přípravy stavby vyplývajících ze zákona č. 289/1995 Sb. o lesích.

7

V dokumentaci upřesnit informace zahrnující EVL a PO (NATURA 2000), přírodní parky, přírodní rezervace a přírodní památky (viz vyjádření AOPK ČR, Správa CHKO Bílé Karpaty k dokumentaci ze dne 14.12.2009). Konstatování existence dalších z hlediska ochrany přírody chráněných lokalit v širokém okolí je provedeno v kapitole C.I. Nutno konstatovat, že všechny lokality uvedené v předchozí dokumentaci i doplněné v této dokumentaci jsou značně vzdáleny od záměru a nejsou záměrem nijak ovlivňovány.

8

Vyčištěné odpadní vody budou vypouštěny do vodního toku Václavský potok, který ústí do Vláry (jedná se přeshraniční tok na území SR) – stručně vyhodnotit možný přeshraniční vliv. Vyhodnocení je provedeno v kapitole D.I.4. Očekávané složení odpadních vod je uvedeno v kapitole B.III.2. Technologické odpadní vody budou obsahovat nevelké koncentrace amonných iontů (0,1 g/l) a rozpustných látek (0,5 g/l). Tyto vody budou odváděny na ČOV a budou tak smíšeny se splaškovými vodami z výrobny. Dojde k naředění na cca 0,127 g/l RL a cca 0,025 g/l N-NH4. Toto znečištění je nižší, než jsou hodnoty imisních standardů ukazatelů přípustného znečištění povrchových vod (viz Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb.). Vzhledem k tomu, že množství vypouštěných odpadních vod (0,07 l/s) je vzhledem k průtokům Václavského potoka (2l/s při Q355) řádově nižší a znečištění je podlimitní, lze konstatovat, že záměr svými negativně neovlivní konečný recipient – Václavský potok. Obdobné tvrzení platí i pro řeku Vláru, ve které bude díky řádově vyšším minimálním průtokům než má Václavský potok (kapitola C.II.4.) vliv záměru nepostihnutelný. Záměr nemá žádný přeshraniční vliv.

9

Blíže specifikovat popis ČOV pro čištění odpadních splaškových vod a odpadních technologických vod (parametry, účinnost čištění, limity, apod.). Popis je proveden v kapitole C.II.4. kapitola je doplněna rozbory z posledních 4 měření v roce 2009, které mj. dokladují plnění požadovaných limitů s velkou rezervou.

10

Provést Analýzu průmyslových rizik s ohledem na riziko výbuchu, požáru a úniku mimo záchytná zařízení (způsob zabezpečení informovanosti obyvatelstva). Zhodnotit i rizika vzniklá při hašení možného požáru. Popsat vliv chemických látek z hlediska zdravotních rizik. V dokumentaci je v kapitole D.III. zpracovaná charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech. Požadovaná analýza průmyslových rizik bude nutnou a nedílnou součástí procesu legalizace záměru – bude vypracována podrobná bezpečnostní dokumentace objektu dle Zákona č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky (zákon o prevenci závažných havárií). Vlastnosti vstupních surovin byly a jsou částečně popsány v kapitole B.II.3. podrobnější údaje včetně zdravotních rizik jsou součástí bezpečnostních listů, které jsou přílohou dokumentace. Byl doplněn BL kyseliny sírové.

11

Rámcově popsat a vyhodnotit požární rizika s návrhem protipožárních opatření. Rámcový popis byl proveden v kapitole D.III. Nutno konstatovat, že záměr bude realizován v souladu se všemi platnými předpisy v oblasti požární ochrany (PO) a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Požadavky jednotlivých právních norem budou reflektovány na úrovni stavební, technologické i provozní dokumentace a konzultovány, schvalovány a kontrolovány příslušnými orgány státní správy a dozoru (Krajský Úřad Zlínského kraje, Vojenský stavební úřad Olomouc, Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj se sídlem v Brně, Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje, Krajská hygienická stanice Zlín, Český báňský úřad atd.). Podrobné požadované informace tedy budou dostupné v specializovaných dokumentech.

12

Rámcově popsat a vyhodnotit ohrožení povrchových a podzemních vod, půdy a horninového prostředí s návrhem havarijních opatření. Možnost havarijního úniku kapalin s negativním dopadem na kvalitu vod bude technickými opatřeními omezena na minimum. Projekt předpokládá realizaci záchytných jímek u zařízení, centrální záchytné jímky a havarijní jímky, předpokládá se minimalizace manipulací s nebezpečnými látkami v nechráněných místech, úplné zaokruhování všech provozních vod bez přímé výpusti, minimalizované množství vodě nebezpečných látek v procesu. Budou vypracována podrobná pravidla pro nakládání s chemickými látkami, projekt předpokládá maximální automatizaci výroby s vyloučením lidské obsluhy u kritických operací, atd. Havarijní únik roztoků bude takto zachycen a nekontrolovaný únik do životního prostředí, který by mohl způsobit poškození biotické složky životního prostředí, je málo pravděpodobný. K vyššímu neakceptovatelnému riziku ohrožení složek životního prostředí by mohlo dojít při málo pravděpodobném předpokladu, kdy by došlo k pochybení při tvorbě a schvalování projektu záměru včetně havarijních plánů, či v případě zásadní nepředpokládané chyby obsluhy. Ohrožení povrchových a podzemních vod, půdy a horninového prostředí bude za předpokladů standardního řešení minimální.

13

Blíže rozpracovat nakládání s odpady po dobu výstavby a provozu zařízení. Nakládání s odpady po dobu výstavby a provozu zařízení bylo uvedeno v kapitole B.III.3. Nově byly doplněny na základě vyjádření ČIŽP odpady s nebezpečnou vlastností, které by při výstavbu zařízení mohly vzniknout. Jedná se o zářivky, i když při prohlídce objektu kotelny nebyly spatřeny a směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků obsahující nebezpečné látky, i když pravděpodobnost výskytu tohoto odpadu je bývalé kotelny na uhlí malá.



Strana: 6 z 55


14

Vyhodnotit vliv mimořádných událostí (požár, výbuch, únik) na území a biotopy II. zóny CHKO Bílé Karpaty. Areál muniční základny Bohuslavice nad Vláří leží převážně v III. a IV. zóně CHKO Bílé Karpaty, kromě nevelkých pozemků při severním okraji hospodářské části základny, které leží dle zonace uvedené na www.bilekarpaty.cz v II.zóně. Vlastní výrobna pak leží ve IV. zóně, sklady ve III. zóně. Vzdálenost okraje II. zóny od výrobny je cca 130 m severním směrem. Významné dopady na porosty v této části areálu jsou při mimořádných událostech málo pravděpodobné a budou obdobné s popisy uvedenými v kapitole D.III. V případě požáru lze díky vzdálenosti očekávat jen nevelké poškození teplem, při výbuchu konstatuji, že výbušná stěna výrobního objektu je orientována jižním směrem, tedy v případě výbuchu budou případné trosky stavebních konstrukcí vrženy na opačnou stranu od II. zóny CHKO, při úniku roztoků nedojde k žádnému kontaktu s územím a biotopy II. zóny CHKO Bílé Karpaty.

15

Doložit dopady na okolní lesní pozemky v případě mimořádné události, jako je výbuch a požár v rámci hodnocení průmyslových rizik (viz vyjádření MěÚ Valašské Klobouky k dokumentaci ze dne 8.12.2009 ve vztahu k mimořádné události). Výrobna neleží na PUPFL, ani v ochranném pásmu lesa. Stávající sklady leží v blízkosti lesních pozemků a částečně i v ochranném pásmu lesa (cca 25 m od kraje). Riziko výbuchu je pravděpodobnější v prostoru výrobny. Pozemky v jejím okolí jsou dle katastru nemovitostí vedeny převážně jako ostatní plochy, dále koryto vodního toku a jižně a západně od výrobny rozsáhlý trvalý travní porost. Nejbližší lesní pozemek je vzdálen cca 200 m západním směrem. Při mimořádné události ve výrobně je ohrožení lesních pozemků nepravděpodobné, pro případ výbuchu konstatuji, že výbušná stěna výrobního objektu je orientována jižním směrem, tedy v případě výbuchu budou případné trosky stavebních konstrukcí vrženy mimo lesní pozemky. Pozemky v okolí skladů jsou zarostlé lesními dřevinami, nicméně jsou v katastru nemovitostí vedeny jako ostatní plochy. Na tyto ostatní plochy navazují lesní pozemky (nejblíže cca 25 m od hrany objektu). Při málo pravděpodobné mimořádné události (výbuch, požár) budou poškozeny žárem či troskami nejbližší dřeviny, ohrožení vzdálenějších lesních pozemků je nízké. Zpracovatel dokumentace chápe požadavek MěÚ Valašské Klobouky jako upozornění na zákonnou povinnost oznamovatele (investora) na povinnosti v dalších krocích přípravy stavby vyplývajících z § 14 odst.1 zákona č. 289/1995 Sb. o lesích. Ve vyjádření není požadováno vyhodnocení ve vztahu k mimořádné události.

16

Doporučuje se rámcově předložit údaje, jakým způsobem budou zajištěny pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti o ochrany zdraví při práci, zejména z hlediska mimořádných událostí (výbuch, požár) dle hodnocení průmyslových rizik (viz vyjádření KHS ZK se sídlem ve Zlíně k dokumentaci ze dne 17.12.2009 ve vztahu k mimořádné události). Práce a pobyt pracovníků v rizikovém prostředí bude omezen na nenižší možnou míru, proces výroby zde bude plně automatizován. Zpracovatel dokumentace chápe požadavek KHS ZK jako upozornění na zákonnou povinnost oznamovatele (investora) na povinnosti v dalších krocích přípravy stavby vyplývajících ze §2 zákona č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti ochrany zdraví při práci. Nejedná se tedy o požadavek týkající se procesu EIA.

17

Specifikovat přehled odstraňovaných dřevin, např. inventarizací s uvedením dřevin rostoucích mimo les chráněných podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů a novel. Podrobněji viz kapitola D.I.7. Konstatuji, že k odstraňování dřevin dojde zřejmě při realizaci napojení na inženýrské sítě, přesné vytyčení připojovacích bodů není dnes známé. Z konzervativních důvodů proto bylo v dokumentaci uvedena možnost kácení dřevin. Stále platí, že rozsah odstraňování stromů bude velmi žádný či malý a bude se týkat maximálně jednotek kusů. U náletových keřů nelze vyloučit potřebu vyčištění okolí stávajících komunikacích od náletů v blízkosti skladů. Také zde se jedná o jednotky ks mladých keřů (vzrůst ojedinělých keřů je patrný např. z obr. v kapitole C.II.7.).

18

Přeložit bezpečnostní listy do českého jazyka. Doložit bezpečnostní listy dalších chemických látek a chemických přípravků z provozu. V původní dokumentaci byla přiložena kopie anglicky psaného originálního BL vydaného dodavatelem suroviny. Dle doporučení byl tento BL přeložen do ČJ a je příloze přiložen. Příloha je doplněna i o BL kyseliny sírové (spotřeba cca 5 l denně).

19

Doložit splnění předpisů ADR při dopravě surovin a získaného materiálu, rámcově popsat trasu dopravy mimo chráněná území dle zákona o vodách. Doprava bude samozřejmě řešena v souladu s předpisy ADR. Trasa příjezdu TNA do areálu je v dokumentaci popsána a rozptylové studii vyhodnocena. Rámcově popisovat trasu dopravy mimo chráněná území dle zákona o vodách pro 2 TNA denně tam a zpět považuji za nerelevantní.

20

Doporučuje se porovnat varianty řešení tabulkovou metodou – navrhovaný záměr a stávající stav. Záměr není řešen ve variantách. Posouzení vlivu navrhovaného stavu na stávající území bylo a je standardně provedeno pro všechny oblasti životního prostředí.

21

Vyhodnotit expertní metodou vliv záměru na jednotlivé složky životního prostředí (např. v komplexním hodnocení). Posouzení vlivu záměru na jednotlivé složky životního prostředí bylo a je standardně v dokumentaci provedeno v kapitolách D. dokumentace, tato vyhodnocení bylo doplněna v kapitole D.II. souhrnnou tabulkou.

22

Doporučuje se doplnit vyjádření stavebního úřadu o informaci, zda navrhovaný záměr je, nebo není v souladu s územním plánem obce Vlachovice. Zpracovatel dokumentace nemůže ovlivnit vyjádření dotčeného stavebního úřadu. V této dokumentaci je vyjádření stavebního úřadu doplněno o prohlášení Ministerstva obrany České republiky, Úřad státního odborného dozoru - pracoviště stavebního úřadu Olomouc

23

Uvést zdroj popisu fauny a flory. V dokumentaci bylo a je úvodu, v kapitole C.II.7. a znovu v D.V. uvedeno, že k popisu a vyhodnocení ekosystémů byly použity mapové podklady a informace dostupné na Portálu CHKO Bílé Karpaty a vlastní průzkum lokality a jejího okolí.



Strana: 7 z 55


tab.: Vypořádání požadavků a připomínek v obdržených vyjádřeních (POZN: připomínky jsou uvedeny zjednodušeně, aby bylo možno na ně reagovat

Povodí Moravy, s.p, značka PM053739/2009-203/Pi, ze dne 23.11.2009 ..“ není nutno záměr dále posuzovat podle zákona 100/2001 Sb,. pokud bude dokumentace doplněna o 1.

předpokládaný obsah amonných a chloristanových iontů v surové a vyčištěné odpadní vodě

2.

bude doloženo ovlivnění toku vypouštěnými odpadními vodami výpočtem směšovacích rovnic

3.

prokazatelně budou přítomné koncentrace daných látek netoxické pro vodní organizmy.

Viz odpověď č.1 vypořádaní požadavků KÚ na doplnění dokumentace. Požadované je uvedeno v dokumentaci v kapitole B.III.2, D.I.4. a D.IV.

Česká inspekce životního prostředí, OI Brno, značka ČIŽP/47/IPP/0920516002/09/BLV, ze dne 7.12.2009 Ochrana ovzduší souhlasíme s vydáním kladného stanoviska k záměru posouzení vlivů na životní prostředí za podmínek, že subjekt doplní na ČIŽP OI Brno údaje ke kategorizaci zdroje znečišťování ovzduší Viz odpověď č.2 vypořádaní požadavků KÚ na doplnění dokumentace. Zpracovatel dokumentace chápe připomínku ČIŽP jako upozornění na zákonnou povinnost oznamovatele (investora) řešit v dalších krocích přípravy stavby povinnosti vyplývající ze zákona o ovzduší. Odpadové hospodářství 1.

v období výstavby nejsou uvedeny nebezpečné odpady, ….

2.

uvést , že výchozí materiál se nedá odstranit jako odpad přímo…..

3.

nedostatečná klasifikace nebezpečných vlastností v BL…..

Viz odpověď č.3, 13 vypořádaní požadavků KÚ na doplnění dokumentace. Ochrana vod zpracovaný materiál považujeme za nedostatečný z důvodů: 1.

rozpor v bilanci potřeby vody a produkci odpadních vod

2.

chybí údaj o zatížení dnešní ČOV

3.

nejsou uvedeny povolené limity vypouštění odp. voz ze stávající ČOV

4.

není popisována likvidace náplně mokré vypírky

5.

není uvedeno znečištění technologických odpadních vod v ukazatelích BSK5, CHSKCr, aj.…..

Viz odpověď č.4 vypořádaní požadavků KÚ na doplnění dokumentace. Požadované podrobnosti jsou doplněny v kapitole B.III.2.

Městský úřad Valašské Klobouky, značka ŽP/26144/2009, ze dne 8.12.2009 Vodní hospodářství 1.

záměr bude podléhat souhlasu dle §17 odst. a) vodního zákona

2.

odběr pitné vody je možný na základě povolení .. dle §8 odst.1 písmena a)

3.

vypouštění odp. vod je možné na základě povolení dle §8 odst.1 písmena c)

4.

ČOV vyčistí odp . vody na limity stanovené nařízením vlády č.61/2003 Sb.

Zpracovatel dokumentace chápe připomínku MÚ Valašské Klobouky jako upozornění na zákonnou povinnost oznamovatele (investora) řešit v dalších krocích přípravy stavby povinnosti vyplývající ze zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon). Dle předběžných výpočtů budou limity stanovené nařízením vlády č.61/2003 Sb. plněny (viz D.I.4). Také viz odpověď č.4,8,9 vypořádaní požadavků KÚ na doplnění dokumentace. Odpadové hospodářství bez připomínek Bez komentáře Ochrana přírody a krajiny bez připomínek Bez komentáře Ochrana ovzduší bez připomínek Bez komentáře



Strana: 8 z 55


Ochrana ZPF bez připomínek Bez komentáře Lesní hospodářství z hlediska zákona č. 289/1995 Sb. o lesích …projektová dokumentace neřeší případné dopady na okolní lesní pozemky …, je nutno výše uvedenou dokumentaci dopracovat v souladu s ust. §14 odst.1 zákona o lesích… Viz odpověď č.6 vypořádaní požadavků KÚ na doplnění dokumentace. Zpracovatel dokumentace chápe požadavek MěÚ Valašské Klobouky zejména jako upozornění na zákonnou povinnost oznamovatele (investora) na povinnosti v dalších krocích přípravy stavby vyplývajících ze zákona č. 289/1995 Sb. o lesích.

Správa chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, značka 2014/BK/2009/Ma, ze dne 14.12.2009 ..v dokumentaci požadujeme upřesnit… část C.I. a G …nejbližší EVL, přírodní park, přírodní rezervace, přírodní památka Viz odpověď č.7 vypořádaní požadavků KÚ na doplnění dokumentace. Požadované upřesnění bylo provedeno v kapitole C.I.

Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně, Č.J.zl21420/216/2009-01, ze dne 17.12.2009 1.

..nepožadujeme úplné posouzení vlivu záměru na životní prostředí

2.

v další etapě řízení ..doložit zajištění pracovních podmínek pro zaměstnance z hlediska zákona č.309/2006 Sb.í

Viz odpověď č.16 vypořádaní požadavků KÚ na doplnění dokumentace. Zpracovatel dokumentace chápe požadavek KHS ZK jako upozornění na zákonnou povinnost oznamovatele (investora) na povinnosti v dalších krocích přípravy stavby vyplývajících ze §2 zákona č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti ochrany zdraví při práci.

Obec Vlachovice, starosta, ze dne 17.12.2009 Obec nemá výhrad.. Bez komentáře



Strana: 9 z 55


ČÁST A ÚDAJE O OZNAMOVATELI

A.1. Obchodní firma BOCHEMIE a.s.

A.2. IČ 276 54 087

A.3. Sídlo Lidická 326 735 95 Bohumín, Nový Bohumín

A.4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele

Ing. Martin Procházka technický ředitel tel: 596 091 323 e-mail: martin(tečka)prochazka(zavináč)bochemie.cz



Strana: 10 z 55


ČÁST B ÚDAJE O ZÁMĚRU

B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE

B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 Název záměru: Výstavba zařízení pro recyklaci chloristanu amonného z expirovaného raketového paliva Zařazení dle přílohy č. 1: kategorie: bod: záměr: sloupec:

I 7.6. Zařízení k výrobě výbušin a regenerace nebo destrukce výbušných látek B

Dle §4 uvedeného zákona tato změna záměru patří pod odstavec (1) písmeno a) a podléhá vždy posuzování podle zákona. Příslušným úřadem je Krajský úřad Zlínského kraje.

B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru Předmětem záměru je instalace a provoz technologického zařízení pro recyklaci oxidovadla - chloristanu amonného (NH4ClO4) - z expirovaného raketového paliva (SRP). Jednotlivé kroky recyklace jsou založeny na fyzikálním principu. Princip recyklace je následující. Dovezená surovina bude v dávkách rozemleta a loužena ve vodě. V surovině obsažený pevný chloristan amonný se rozpustí. Roztok se následně přefiltruje. Oddělená pevná složka (guma, hliník) se vysuší, zabalí a expeduje. Roztok po filtraci bude dočišťován přídavkem aktivního uhlí a jeho následným odfiltrováním. Čistý roztok bude zahušťován odpařováním vody. Vznikající krystaly chloristanu amonného budou odfiltrovány z matečného roztoku a řízeně vysušeny. Produkt bude rozdělen na zrnitostní frakce, zabalen a expedován. Prostor technologie bude vybaven akumulační jímkou provozních a oplachových vod pro případné zachycení havarijního úniku. Jednotlivé operace tedy probíhají bez chemické reakce. Maximální roční kapacita technologie bude 2 500 tun zpracované suroviny. Reálně bude zpracováváno cca 1 600 tun, nicméně v následujícím textu se uvažují dopady při maximální možné kapacitě výroby. Technologické zařízení bude instalováno do stávajícího objektu kotelny v hospodářské části areálu. Pro skladování surovin a produktů budou využívány některé stávající skladové objekty v technickém prostoru areálu. Záměr nevyžaduje výstavbu nových budov ani zpevněných ploch. Bude využíváno stávajících objektů areálu, které budou pro potřeby záměru upraveny.

B.I.3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) Záměr bude umístěn v nyní nevyužívané muniční základně Bohuslavice nad Vláří, která je ve správě VOP-026 Šternberk, s.p., divize VTÚVM Slavičín. Celková plocha základny se dělí na tzv. technický prostor (TP) kde jsou umístěny skladovací objekty a tzv. hospodářský prostor (HP) s obslužnými objekty (vrátnice, kotelna, kanceláře apod.). Obvod TP je zabezpečen dvojitým oplocením a koridorem šířky 6m, HP má jednoduché oplocení. Celý areál je střežen. Objekty areálu jsou převážně rozmístěny na svazích protáhlého údolí Václavského potoka (viz následující obrázky).



Strana: 11 z 55


Areál základny leží na rozhraní několika katastrů (Vrbětice, Vlachovice, Divnice, Lipová). Záměrem budou dotčeny pozemky v k.ú. Vrbětice. Prostory využívané záměrem budou umístěny následně: kraj:

Zlínský

okres:

Zlín

obec:

Vlachovice

katastrální území: Dotčené parcely č.:

Vrbětice (umístění technologie) 267, (budova bez č.p.) – bývalá kotelna 409/1, 410/1, 437/1, 438/1, 438/3, 830/1 (manipulační plochy) – plochy kolem kotelny, 2770/1, 2813/1 (koryto vodního toku) – vyústění srážkových vod

Vlachovice (objekty pro skladování suroviny a produktů ) Okolní pozemky pro umístění technologie jsou v katastru nemovitostí vedeny převážně jako ostatní plochy, dále koryto vodního toku a jižně od výrobny rozsáhlý trvalý travní porost. Nejbližší lesní pozemek je vzdálen cca 200 m západním směrem. Pozemky v okolí skladů jsou sice zarostlé lesními dřevinami, nicméně jsou v katastru nemovitostí vedeny jako ostatní plochy. Na tyto ostatní plochy navazují lesní pozemky (nejblíže cca 25 m od hrany objektu). Nejbližší obytný prostor je vzdálený cca 750 m východně od záměru při západním okraji obce Vrbětice. Poloha záměru je zřejmá z následujících obrázků. Obr.: Umístění záměru, širší vazby, zákres do mapy



Strana: 12 z 55


Obr.: Umístění záměru, zákres do ortofoto mapy

Legenda: ________ technický prostor – skladovací objekty ________ hospodářský prostor _.

bývalá kotelna - umístění technologie

Obr.: Umístění záměru, zákres do ortofoto mapy s naznačení morfologie terénu

obec Vlachovice

sklady

výrobna



Strana: 13 z 55


Skladování Skladování suroviny a produktů bude prováděno v technickém prostoru v několika (2-3) typizovaných menších 2 bývalých muničních skladech o skladovací ploše každého cca 500 m (viz následující obrázek). Obr.: typový skladovací objekt 500 m2

Tyto objekty jsou rozmístěny v technickém prostoru ve vzájemných bezpečnostních vzdálenostech (cca 100 m). Sklady jsou vybaveny speciální elektroinstalací pro prostředí se zvýšeným nebezpečím požáru a výbuchu a jsou opatřeny hromosvodným systémem. Sklady byly konstruovány pro skladování munice, jejich řešení tedy počítá s bezpečnostními pravidly a snadným přístupem pro manipulační techniku. Jedná se o železobetonové stavby s masivním zdivem a kvalitními betonovými podlahami se zvýšenou nosností. Sklad je rozdělen na 2 samostatné místnosti, které jsou oddělené posuvnými dveřmi. Po celé délce skladu je osvětlená zastřešená rampa. Přirozené větrání je řešeno pomocí nasávacích šachet a stropních komínů, které je zabezpečeno proti vniknutí zvěře a ptactva. Systém větrání bude pro potřeby záměru posílen. Z důvodu nevyloučené možnosti úniku malého množství vodíku a čpavku ze skladované suroviny a produktu bude prostor určený pro skladování vstupní suroviny vybaven bezpečnostním systémem. Bezpečnostní systém bude sestávat z těchto částí: odsávací ventilátor (provedení Ex) havarijní ventilátor (provedení Ex) elektronické čidla k detekci amoniaku a vodíku (provedení Ex) osvětlení (provedení Ex) elektronický řídicí systém Systém bude řídit nucenou výměnu vzduchu ve skladu a zamezí spuštění elektrických spotřebičů v případě, že koncentrace vodíku a/nebo amoniaku bude větší, než určená limitní koncentrace. V takovém případě sepne havarijní ventilátor, který výměnu vzduchu urychlí. Havarijní ventilátor bude zároveň sloužit jako záložní ventilátor v případě poruchy odsávacího ventilátoru. Každý sklad je oplocen s přístupovými branami, příjezd ke skladům je po zpevněné cestě. Pro potřeby záměru bude nutné provést drobné opravy objektů a příjezdových komunikací v blízkosti jednotlivých skladů. Výrobna Pro zpracování suroviny bude využíváno několika objektů umístěných v hospodářském prostoru areálu. Technologické zařízení samotné recyklace a nová plynová kotelna bude umístěna do objektu č. 1 - budovy bývalé kotelny (viz obr. na titulní straně), při provozu budou využívány i další přilehlé objekty, rozmístění viz následující obrázek. Obr.: rozmístění objektů pro potřeby záměru



Strana: 14 z 55


Objekt č.1 kotelna je cca 30 let starý objekt. Stavebně se jedná o železobetonový skelet, vyplněný cihelným 2 zdivem, zastavěná plocha je cca 450 m . Stávající cihlový komín nebude pro potřeby záměru využíván. V objektu budou provedeny nezbytné stavební úpravy a instalace inženýrských sítí. K budově kotelny bude přivedeno středotlaké potrubí plynu. V okolí objektu budou provedeny úpravy zpevněných povrchů. Objekt č.3 je bývalý krytý sklad uhlí, stavebně se jedná o zastřešenou ocelovou konstrukci s betonovou podlahou. Bude sloužit jako manipulační prostor při výstavbě. Objekty č.2 a č.4 jsou zděné cihlové stavby, budou sloužit pro stání manipulační techniky (objekt 2) a zázemí pro zaměstnance (objekt 4). Objekt č.5 studna, bude sloužit jako zdroj vody pitné.

B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Charakterem záměru je instalace a provoz nového technologického zařízení ve stávajícím objektu bývalé kotelny. Prostor pro instalaci linky bude upraven. Technologie výroby je založena na fyzikálním principu. Jedná se o rozpuštění chloristanu amonného, který je obsažen v pevné surovině, ve vodě. Následuje filtrace pevných částic, vyčištění roztoku, řízená krystalizace čisté soli z roztoku a sušení krystalů. Jednotlivé operace probíhají bez chemické reakce. Maximální roční kapacita technologie bude 2 500 tun zpracované suroviny, předpokládaná 1600 tun ročně. Nová výrobní linka bude napojena na stávající infrastrukturu firmy, využívá se stávajících volných prostor, volných kapacit sítí. Nejedná se tedy o realizaci záměru „na zelené louce“. Při provozu se bude využívat specifických zkušeností zaměstnanců z doby dřívějšího provozu areálu. Emise ze záměru by mohly kumulovat se stávajícím imisním pozadím. V současnosti ale areál není provozován (kromě nevýznamných činností spojených s ostrahou a možností využívání skladů), bývalá uhelná kotelna je demontována. Obdobně je velmi omezen provoz a tedy i imisní působení dříve významného západně ležícího průmyslového areálu Vlárských strojíren. Záměr sám vyvolá nově spotřebu zemního plynu a mírné navýšení dopravní zátěže. Nevelké imisní působení včetně posouzení kumulace je dokladováno rozptylovou studií (viz příloha č.1). Záměr je umístěn v areálu určeném pro průmyslovou výrobu, resp. související činnosti. Kumulace vlivů jednotlivých aktivit je tedy v tomto prostoru předpokládána. S ohledem na charakter záměru, nedojde k významnému negativnímu ovlivnění stávajícího stavu a tedy ani k významnějším kumulativním vlivům.

B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí Při demontáži raketových systémů na jednotlivé komponenty je mj. odděleno expirované raketové palivo. Jedná se o surovinu s obsahem chloristanu amonného, který lze relativně snadno recyklovat. Recyklací se získá jednak čistý chloristan amonný, vhodný k původnímu užití a také další složky z paliva, které jsou také prodejnými produkty. Pro umístění záměru – realizace technologické linky a možnost zabezpečeného skladování - se hledala vhodná lokalita v dostatečně zabezpečeném prostoru, umožňující realizaci záměru. Výhodou areálu firmy VOP-026 Šternberk, s.p., divize VTÚVM Slavičín – Bohuslavice je mj. možnost využití stávajících objektů a dřívější zkušenost zaměstnanců s obdobnými aktivitami, které byly v areálu prováděny. Pro umístění technologických aparátů je tak využit stávají objekt kotelny a snadné napojení na rozvody inženýrských sítí, využije se stávajícího zázemí areálu. V území je díky dřívějším aktivitám v areálu možné plně využít místních pracovníků se zkušeností s obdobnými provozy.



Strana: 15 z 55


B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru Technické řešení Stavba bude rozdělena na následující stavební a inženýrské objekty: SO 01 – Hlavní výrobní objekt Hlavní výrobní objekt je navržen jako rekonstrukce objektu bývalé kotelny. Tento objekt byl dvoupodlažní a částečně podsklepený. Nově je navržen rovněž jako dvoupodlažní, suterén bude zasypán a objekt od suterénu vzhledem k nadměrné vlhkosti a výskytu podzemní vody odizolován. Celkově je nutno objekt zrekonstruovat a přizpůsobit požadavkům nové výroby. Budou provedeny úpravy z hlediska minimalizace rizik výbuchu pro tři místnosti objektu (realizace stěn odolných proti výbuchu u prostorů s tímto rizikem, realizace výbuchové stěny orientované na jižní stranu objektu), úpravy podlah (antistatické nejiskřivé stěrky, chemicky odolné stěrky apod.), nosnosti podlah, nové členění prostoru ap. (Realizace záchytné a havarijní jímky je zahrnuta ve stavbě SO 03 Demolice). SO 02 – Rozvodna Objekt je navržen jako zděná přístavba k hlavnímu výrobnímu objektu, jedná se o jednopodlažní objekt zastřešený pultovou střechou. Založení objektu je navrženo na železobetonových pasech. Do rozvodny bude novou přípojkou přivedena el. energie. SO 03 – Demolice Objekt demolic obsahuje bourací práce na hlavním výrobním objektu (budova bývalé kotelny) a konstrukcí podzemních jímek a kanálů, které bezprostředně sousedí s objektem. SO 04 – Vytápění Vytápění objektu je teplovodní s centrální přípravou topné vody v plynové kotelně a rozvody vody do jednotlivých topných okruhů a k jednotlivým ohřívačům vzduchotechniky. Jako zdroj energie je zvolen zemní plyn, protože v dané lokalitě není možnost napojení na CZT. Jiná ekonomicky vhodná a současně ekologická varianta není. Plynová kotelna je umístěna vedle objektu v kontejneru. Je zde instalován teplovodní plynový kotel se samostatným komínem vyvedeným cca 0,6 m nad střešní plášť. Pro technologii bude využíván zemní plyn k výrobě páry v parním vyvíječi. Parní vyvíječ se samostatným komínem bude umístěn v samostatném kontejneru vedle objektu. SO 05 – Základ pro záložní zdroj Pro zajištění napájení vybrané technologie pro dokončení operací a odvětrávání bude instalován záložní dieselgenerátor 150 kVA, který bude startovat automaticky při ztrátě napětí. Dieselgenerátor bude umístěn na základech (objekt SO 05) cca 6,5 m západně od budovy bývalé kotelny. IO 01 – Komunikace a zpevněné plochy Komunikace je navržená jako asfaltová plocha pro obsluhu ramp u rekonstruovaného objektu. Podél komunikace a zpevněných ploch jsou osazené obrubníky do betonového lože. Nová komunikace je navržená jako místní obslužná komunikace. Nový provoz bude probíhat kolem stavebního objektu SO 01. Zpevněné plochy kolem objektu budou odvodněné do dešťové kanalizace přes sorpční vpusti. V rámci konečných úprav bude provedeno ohumusování + zatravnění nebo pruh štěrku v šířce 1 m podél asfaltové komunikace. IO 02 – Dešťová kanalizace Dešťové vody – budou odváděny ze střech a zpevněných ploch do přečerpávací jímky. Odtud pak budou přečerpávány do recipientu (Václavsky potok). V místě stavby se vyskytuje podzemní voda, proto je kolem objektu zřízena trvale odvodňovaná drenáž, která bude zaústěna do přečerpávací šachty pro dešťové vody. Podzemní voda bude také přečerpávána do Václavského potoka. IO 03 – Splašková kanalizace Splaškové vody z objektu budou ze sociálního zařízení a vody z technologie. Vody ze sociálního zařízení i vody z technologie budou do přečerpávací stanice přivedeny nezávisle.



Strana: 16 z 55


Z přečerpávací stanice budou splaškové vody čerpány tlakovou kanalizací do kanalizačního řadu vedeného vedle komunikace na sever od objektu od splaškové kanalizace na areálovou ČOV. Do splaškové kanalizace budou přečerpávány i technologické odpadní vody, které nemohou obsahovat chloristan amonný (Podrobněji viz kapitola B.III.2.). IO 04 – Venkovní osvětlení Venkovní osvětlení v okolí objektu bude provedeno výbojkovými svítidly na výložnících na plášti objektu. Svítidla zajistí osvětlení nové části příjezdových ploch i osvětlení ploch pro nakládku a vykládku. Technologické řešení Technologické řešení je patrné z následujícího blokového schématu. Následuje podrobnější popis.

Vysvětlivky: SRP = raketové palivo, AP = chloristan amonný, ML = matečné louhy, V2 = výbušné prostředí V2 podle normy ČSN 33 2340

Proces Recyklace raketového paliva lze rozdělit do následujících technologických uzlů: a)

Rozdružování vstupní suroviny

Surovina vstupující do technologie je zvlhčené pevné raketové palivo. Jedná se o pevný materiál, připomínající houbu, složený z pevného oxidovadla (krystalky chloristanu amonného – dále AP) a hliníku, které jsou uzavřeny v pojivu – gumě (podrobněji viz kapitola B.II.3.) Tato vstupní surovina bude dovážena k výrobně ze skladu suroviny z technického prostoru v množství odpovídající potřebě pro jednu směnu. Obsluha postupně přiváží vstupní surovinu ze skladu umístěného mimo areál výrobní budovy, vybaluje ji z transportních obalů na dopravník vedoucí k automatickému mechanickému rozdružování. Surovina se dávkuje do zařízení na hrubé mletí. Dezintegrace suroviny probíhá za mokra. Materiál rozdělený na menší kusy je automaticky dávkován do jemného mletí. Násypky automatických podavačů materiálu a surovina v nich je během provozu zkrápěna matečným roztokem chloristanu amonného z následujících operací. b)

Loužení rozdruženého materiálu, separace druhotné suroviny

Při loužení suroviny se může uvolňovat malé množství vodíku a čpavku. Proto všechna zařízení v této sekci budou opatřena odtahem vznikajících plynů. Loužení je prováděno horkými vodnými roztoky. Všechna zařízení a potrubní trasy budou tepelně zaizolována. Rozdružený materiál se transportními trasami automaticky dopraví do loužícího kotle (duplikátoru), kde se rozpouští v surovině obsažený chloristan amonný v matečném roztoku. Případně doplní tenzidy a roztok se ve



Strana: 17 z 55


výměníku ohřeje. Po stanovené době loužení se suspenze gumy a částic hliníku v roztoku AP přečerpá na kalolis. Zde se ze vzniklé suspenze odseparují pevné podíly (směs butadienového kaučuku s hliníkem). Pevný podíl se promyje a dopraví do sušárny. Vysušený pevný podíl se expeduje v odběratelem požadovaných obalech jako potenciální druhotná surovina. Obsluha takto připravený materiál postupně odváží do místa expedice. Vyčištěný roztok AP odchází potrubními trasami do mezizásobníku a odtud pak k dalšímu zpracování - rafinaci. c)

Rafinace roztoku chloristanu amonného

Při rafinaci suroviny se může uvolňovat malé množství vodíku a čpavku. Proto všechna zařízení v této sekci budou opatřena odtahem vznikajících plynů. Rafinace je prováděna za tepla. Všechna zařízení a potrubní trasy budou tepelně zaizolovány. Matečný roztok je z mezizásobníku dopravován přes rukávový filtr, kde se odstraní předchozím krokem nezachycené jemné částice gumy a hliníku, do vyhřívaného rafinačního kotle. Roztok chloristanu amonného se rafinuje přídavkem adsorpčního činidla (aktivní uhlí). Po určité době dojde k zachycení nečistot na adsorpčním činidle a suspenze se vede na kalolis, kde se odseparuje a promyje pevná složka. Tato pevná složka obsahující zachycené nečistoty se pod dohledem obsluhy suší a odchází z výroby jako pevný odpad v předepsaných obalech. Rafinovaný roztok chloristanu amonného prochází přes rukávový filtr do krystalizačního duplikátoru. d)

Krystalizace a izolace produktu

Vyčištěný roztok chloristanu amonného se podrobí krystalizaci ochlazením roztoku. Proces je automaticky řízen. Ze vzniklé suspenze chloristanu amonného se izoluje pasta produktu, která je vedena k filtraci na kalolisu. Zde se oddělí pevná fáze – krystaly AP. Ty se operou, oddělí v odstředivce a následně suší. Matečné roztoky se vracejí potrubními trasami zpět do procesu pro přípravu roztoku chloristanu amonného. Zařízení v této sekci budou opatřena odtahem vznikajících plynů do absorpce. e)

Sušení a balení produktu

Oddělené čisté krystaly produktu se suší za definovaných podmínek ve vakuové sušárně. Usušený produkt se pod dohledem obsluhy třídí, homogenizuje, váží a balí do předepsaných obalů. AP se balí do PE sudů s PE vložkou.Takto připravený produkt uložený na přepravních paletách obsluha postupně odváží do skladů umístěných mimo areál výrobní budovy. f)

Likvidace odpadních matečných louhů

Z uzavřeného okruhu matečných louhů se definovaný podíl automaticky odtahuje k přepracování. Po automaticky řízeném zahuštění se roztok vrací zpět do výroby a zpracovává se na produkt kvality B. g)

Odsávání, absorpční kolona

Páry a plyny z technologie je odsáván přes absorpční kolonu s obsahem roztoku kyseliny sírové. Absorpcí se bezpečně zachycuje z technologie unikající amoniak, který může vznikat samovolně ze vstupní suroviny při vyšších teplotách. Dle potřeby je absorpční roztok v koloně doplňován čistou kyselinou. Část vypotřebovaného roztoku se odpouští k likvidaci. h)

Řízení a automatizace

Procesy budou ovládány řídicím systémem a většina dějů bude probíhat v automatickém režimu (čerpání, dávkování, ohřev, chlazení, stabilizace teploty obsahu zásobníků a stabilizace podtlaku odsávání, délka a ukončení procesů). Aby se minimalizovalo riziko úrazů, nebudou pracovníci přítomní v blízkosti zařízení v chodu v sekci hrubého a jemného mletí, loužení, sušení a balení chloristanu amonného, plnění kalolisů a sušení gumy s hliníkem. Tato místa budou vybavena kamerovým systémem k monitorování zařízení během provozu. Skladování surovin, produktů 2

Suroviny i produkty budou skladovány ve stávajících skladovacích objektech o výměře 500 m rozdělené přepážkou. Z důvodu teoretické možnosti vzniku a tím i úniku malého množství vodíku a čpavku ze skladované suroviny bude prostor určený pro její skladování vybaven bezpečnostním systémem. Bude sestávat z těchto částí: -

odsávací ventilátor (provedení Ex) havarijní ventilátor (provedení Ex) elektronické čidla k detekci amoniaku a vodíku (provedení Ex)



Strana: 18 z 55


-

osvětlení (provedení Ex) elektronický řídicí systém

Systém bude řídit nucenou výměnu vzduchu ve skladu a zamezí spuštění elektrických spotřebičů v případě, že koncentrace vodíku a/nebo amoniaku bude větší, než bude určená limitní koncentrace. V takovém případě sepne havarijní ventilátor, který výměnu vzduchu urychlí. Havarijní ventilátor bude zároveň sloužit jako záložní ventilátor v případě poruchy odsávacího ventilátoru. Sklady budou vybaveny elektronickým zabezpečením proti krádeži. Pracovní síly Ve výrobních prostorách není trvalá obsluha, pobyt pracovníků bude 2-6 hodin za směnu. Trvalým pracovištěm je velín. Předpokládaná směnnost

třísměnný (od pondělí rána do soboty rána).

Fond pracovní doby:

5520 hodin za rok při počtu 230 pracovních dní za rok

Předpokládaný počet nových pracovních míst

cca 30

B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Předpokládaný termín zahájení výstavby:

01. 2010

Předpokládaný termín uvedení linky do provozu:

12. 2010

B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Dotčeny jsou následující územně samosprávné celky: kraj:

obec:

Zlínský

tel.:

Kraj Zlínský tř. Tomáše Bati 3792 761 90 Zlín 577 043 111

tel.:

Obecní úřad Vlachovice Vlachovice č. 36 763 24 Vlachovice 577 324 070

Vlachovice

B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat Stavební povolení

Ministerstvo obrany České republiky, úřad státního odborného dozoru Pracoviště stavebního úřadu Olomouc třída 1. máje 1, Olomouc, PSČ 771 11 případně Městský úřad Valašské Klobouky - Stavební úřad Masarykovo náměstí 189 76617 Valašské Klobouky tel: 577 311 103



Strana: 19 z 55


B.II. ÚDAJE O VSTUPECH

B.II.1. Půda Instalace technologického zařízení bude stávající budově bývalé kotelny, skladování surovin a produktů bude prováděno ve stávajících skladech. Budou využívány stávající komunikace a zpevněné plochy. Přímo dotčené pozemky nejsou zemědělským půdním fondem ani se nejedná o pozemky určené k plnění funkce lesa. Záměr nepožaduje zábor ZPF ani PUPFL. Pouze stávající sklady, které budou sloužit i skladování suroviny a produktů leží v ochranném pásmu lesa.

B.II.2. Voda Období výstavby Během stavebních úprav bude voda odebírána pouze nahodile dle momentální potřeby pro přípravu stavebních materiálů (malty, lepidla, betonáže). Následná montáž technologických zařízení je bez významných nároků na spotřebu vody. Pitná voda bude spotřebovávána při zabezpečování osobní hygieny externích pracovníků. Půjde o relativně malá množství, přičemž odběry budou víceméně nahodilé dle momentální potřeby. Bude využíváno místních zdrojů a sociálních zařízení některého z blízkých provozů. Období provozu Výrobna bude napojena na stávající areálové rozvody pitné vody. Voda bude spotřebována pro osobní potřeby zaměstnanců (pití, osobní hygiena, sociální zařízení) a doplňování provozních potřeb záměru. Pro potřeby provozu bude v maximální míře bude využíváno recyklace vod (navracení matečného roztoku, užití propíracích vod, téměř 100% návrat kondenzátu). Zdrojem vody bude také vstupní surovina, která obsahuje cca 10-25 % vody. Potřebná voda je doplňována z místního zdroje pitné vody. Tato voda bude čištěna reverzní osmózou. Od původní představy odběru vody z místní vodoteče bylo upuštěno. Předpokládané vstupy vody do záměru jsou následující: 3

Potřeba pitné vody pro zaměstnance (dle normy):

cca 3,4 m /denně

Potřeba technologické vody (částečně pokryto ze vstupní suroviny):

cca 2,5 m /denně

Voda ve vstupní surovině:

cca 1,4 m /denně

3 3

B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Surovinové zdroje Expirované palivo Surovina vstupující do technologie je zvlhčené pevné expirované raketové palivo. Jedná se o pevný materiál, který je směsí pevného oxidovadla (krystalky chloristanu amonného – dále AP) hliníku a pojiva (guma). Surovina je klasifikována jako látka podporující hoření a dále je charakterizovaná R větami (viz Material Safety Data Sheet – příloha č.3): R8 – Dotek s hořlavým materiálem může způsobit požár. R30 – Při používání se může stát vysoce hořlavým. R48/20/21/22 – Zdraví škodlivý: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici vdechování, stykem s kůží a požíváním. Tyto nebezpečné vlastnosti se značně omezují při vlhkosti suroviny nad cca 3%.



Strana: 20 z 55


Nelze vyloučit, že tyto výše uvedené nebezpečné vlastnosti nejsou úplné a bezpečnostní list bude potřeba na základě jednání s dodavatelem doplnit o R48/20/21/22 – zdraví škodlivý, nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici vdechováním, stykem s kůží a požíváním a o R36 – dráždí oči. Hmota suroviny byla původně vytvarována do bloků dle tvaru a velikosti spalovacího prostoru motoru raketové techniky a to jak vojenské tak i civilní (pozn: rozsáhlé využití tohoto paliva je v mnohatunových blocích skládaných do spalovacího prostoru motoru pro pohon raketoplánů). Před dodáním k recyklaci bude toto palivo u dodavatele rozřezáno na kusy velikosti do cca 10 cm. Dodávané palivo bude baleno v uzavíratelných kbelících (PE nebo PP) s vloženým a zavázaným PE sáčkem nebo v kartónových krabicích s vloženým zavázaným PE sáčkem. V obou typech balení bude cca 15 kg suroviny. Krabice i kbelíky budou přepravovány na paletách. Palivo je vždy dostatečně zvlhčeno, aby byly potlačeny jeho nebezpečné vlastnosti. Složení suroviny: guma a v ní integrovaný hliníkový prach chloristan amonný (AP) další přísady Voda

cca 35 - 60 % cca 30 - 35 % pod 5 % cca 10 - 25 %

Spotřeba

cca 7 t/den cca 1600 t/rok cca 2500 t/rok

denně předpokládané množství: maximální množství

Ostatní suroviny V procesu recyklace AP budou dále využívány: ⋅ ⋅ ⋅

povrchově aktivní látky (tenzidy) pro zajištění smáčení suroviny adsorpční činidlo (aktivní uhlí) při čištění roztoků před krystalizací kyseliny sírová ředěná, jako roztok v absorpční koloně

Množství vedlejších surovin celkem:

cca 60 kg /den cca 200 kg/den cca 5 kg/den cca 265 kg/den

Ochrana zdraví a životního prostředí při nakládání s chemickými látkami bude prováděna v souladu s požadavky zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a přípravcích, ve znění pozdějších předpisů.

Energetické zdroje Zemní plyn Zemní plyn bude spotřebováván v parním vyvíječi (1310 kW), ve kterém se bude vyrábět pára pro potřeby technologie a v plynovém kotli (120 kW) pro temperaci objektu. Celková spotřeba plynu bude maximálně:

3

200 m /hod 3 cca 750 000 m /rok

Uváděné hodnoty představují max. možnou spotřebu, aktuální spotřeba bude určena podle výsledků měření během zkušebního provozu. Očekává se snížení zejména díky tomu, že není započítána úspora tepla díky navracení teplých kondenzátů do procesu, nejsou uvažována možná rekuperační opatření apod. Rozptylová studie (viz příloha č.1) je počítána na tyto maximální hodnoty. Motorová nafta K zajištění elektrické energie v případě výpadku bude záměr doplněn náhradním zdrojem o instalovaném příkonu -1 v palivu 326 kW. Maximální hodinová spotřeba motorové nafty bude činit 33,5 l.h . Náhradní zdroj bude provozován pouze výjimečně - během výpadku dodávek ze sítě a při technologických startech daných provozním řádem zařízení. Celková roční doba provozu bude cca 40 - 60 hodin. Celková spotřeba motorové nafty maximálně:

3

2 m /rok

Elektrická energie Spotřeba elektrické energie bude vázána na zabezpečení provozu linky (provoz drtičů, čerpadel, míchadel, výroba chladu, tlakového vzduchu aj.), a osvětlení a ventilaci. Nová výrobní linka bude napojena přes novou rozvodnu na stávající areálové rozvody, které mají dostatečnou dimenzi. Odhad spotřeby elektrické energie


cca 1932 MWh/rok


Strana: 21 z 55


B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Období výstavby V období výstavby bude nákladními vozidly realizován odvoz demoličních odpadů, dovoz materiálu pro stavební úpravy a dovozu aparátů. Provoz nákladních vozidel bude krátkodobě zvýšen a může představovat maximálně několik jízd nákladních vozidel denně, celkem za celé období cca 60 nákladních aut. Lze očekávat i nevelké navýšení provozu osobních automobilů při zabezpečení dopravy stavebních a montážních dělníků do prostoru realizace záměru. Nároky na dopravu budou celkově nevýznamné a budou omezeny na relativně krátké období. Období provozu Doprava surovin do areálu a expedice výrobků bude řešena těžkou nákladní dopravou. Doprava bude splňovat požadavky ADR. Příjezd do areálu se předpokládá ze směru od Slavičína. Vnitroareálová doprava surovin ze skladu k výrobně a produktů do skladu bude řešena vysokozdvižným vozidlem (návoz suroviny a odvoz produktů 1 x pro potřeby 1 směny). S realizací záměru bude spojeno navýšení osobní automobilové dopravy zaměstnanců. Pro potřebu dokumentace jsou uvažovány následující dopravní nároky. Osobní doprava: Nákladní doprava - dovoz surovin: Nákladní doprava - odvoz produktů: Areálová doprava :

cca 15 přijíždějících OA a 15 odjíždějících OA za den cca 1 příjezd TNA a 1 odjezd TNA za den cca 1 příjezd TNA a 1 odjezd TNA za den cca 4 pojezdy LNA za den (stejné vozidlo odveze produkt a přiveze novou surovinu

Technická infrastruktura: K objektu budoucí výrobny (bývalé kotelny) bude přivedeno středotlaké plynové potrubí. Nově bude budována dešťová kanalizace s vyústěním do Václavského potoka. Veškeré ostatní potřebné inženýrské sítě jsou v areálu dostupné a dostatečně dimenzované, záměr bude na ně přípojkami napojen.



Strana: 22 z 55


B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH

B.III.1. Ovzduší Zdroje tepla Pára pro potřeby technologického ohřevu bude vyráběna ve vyvíječi páry spalováním zemního plynu v parním kotli. Pro provoz byl navržen vyvíječ páry s topným výkonem 1310 kW. Z hlediska kategorizace se bude zřejmě jednat o střední zdroj znečišťování ovzduší. Vytápění objektu je teplovodní s centrální přípravou topné vody v plynovém kotli o výkonu 120 kW a rozvody vody do jednotlivých topných okruhů a k jednotlivým ohřívačům vzduchotechniky. 3

-1

Předpokládaná celková maximální hodinová spotřeba plynu pro tyto zdroje bude 200 m .h . Předpokládané množství emisí z tohoto zdroje je uvedeno v následující tabulce. Tab.: Celkové emise zdrojů tepla tuhé látky (g/h)

SO2 (g/h)

NOx (g/h)

CO (g/h)

org. látky (g/h)

4.0

1.9

260.0

64.0

12.8

POZN: Pro výpočet byly použity emisní faktory uvedené v nařízení vlády číslo 352/2002 Sb.

Jedná se o nevelká množství škodlivin, nebude použito žádné zařízení pro snižování emisí. Určitým opatřením je i díky ekonomickým důvodům snaha o optimalizaci vytápění a spotřeby teply ve výrobě a tedy i nižší spotřebu plynu. Technologická linka Dle údajů oznamovatele může za vyšších teplot při zpracování suroviny docházet k jejímu pozvolnému rozkladu a uvolňování malého množství vodíku a amoniaku. Aparáty, kde by k uvolňování plynů mohlo docházet, budou vybaveny odsáváním. Tyto odplyny budou odsávány do absorpční kolony. Do jsou dále kolony svedeny i všechny ostatní výduchy z linky (zejména výfuk z vývěv vakuových sušáren). Odsávané odplyny budou propírány v absorpční koloně v roztoku kyseliny sírové, která bude dle potřeby automaticky přidávána v množství cca 5 kg/den. 3

-1

Projekt předpokládá proti předchozím odhadům nižší celkový objem odsávaných odplynů - cca 300 m .h . Celkový obsah škodlivin na výstupu z kolony uvažujeme stejný jako v předchozí dokumentaci. Tab.: Emise z absorpční kolony emise

mg.m-3

g/hod

g/rok

vodík

0,05

0,035

307

amoniak

0,01

0,007

62

Z uvedeného je patrné, že se jedná o zanedbatelná množství emitovaných látek. Z hlediska kategorizace se bude zřejmě jednat o malý, případně střední zdroj znečišťování ovzduší. Konkrétní zatřídění bude provedeno na základě odborného posudku dle zákona č.86/2002 Sb. o ovzduší. Součástí tohoto OP bude i návrh kategorizace zdrojů znečišťování ovzduší realizovaných v rámci záměru. Tento odborný posudek bude standardním způsobem předložen příslušnému orgánu ochrany ovzduší a návrh kategorizace zdroje bude odsouhlasen ČIŽP. Náhradní zdroj energie Dále bude v objektu umístěn také náhradní zdroj elektrické energie o instalovaném příkonu v palivu 326 kW, -1 maximální hodinová spotřeba motorové nafty bude činit 33,5 l.h . Náhradní zdroj bude provozován pouze výjimečně, jeho celková roční doba provozu bude cca 40 - 60 hodin. Z hlediska kategorizace se bude zřejmě jednat o střední zdroj znečišťování ovzduší.



Strana: 23 z 55


Skladování Skladové prostory budou díky možnému riziku vzniku a tím i úniku vodíku a amoniaku odsávány a monitorovány. Při běžném provozu se možnost vzniku a tím i emise amoniaku a vodíku předpokládá téměř nulová. Možný výskyt velmi nízkých koncentrací může nastat v horkých dnech. Automobilová doprava vyvolaná záměrem Osobní a nákladní doprava vyvolaná provozem záměru bude celkem produkovat následující množství emisí Tab.: Celkové emise z dopravy tuhé látky (g/km.den) SO2 (g/km.den)

NOx (g/km.den)

CO (g/km.den)

org. látky (g/km.den)

3.02

43.6

35.6

13.2

0.13

POZN: Pro výpočet byl použit program MEFA 02 doporučený MŽP ČR.

Také v tomto případě se jedná o poměrně nízké množství emitovaných škodlivin.

B.III.2. Odpadní voda Splaškové vody Během provozu záměru bude množství odpadních splaškových vod přibližně odpovídat množství spotřebované pitné vody pro potřeby zaměstnanců. Znečištění odváděných vod bude mít charakter běžných splaškových odpadních. Vody budou odváděny areálovou kanalizací na areálovou BČOV (popis viz níže). 3

cca 3,4 m /den

Projektem předpokládané množství splaškových vod: Technologické odpadní vody

Jako odpadní voda se z výroby odvádí odpadní vody z reverzní osmózy, případné nevyužitelné přebytky destilátu, odpadní voda z absorpce, odpadní voda z vakuových jednotek a odluh z vyvíječe páry. Vody budou sváděny do společné záchytné jímky s průběžnou kontrolou složení a přečerpávány do splaškové kanalizace s odtokem na areálovou BČOV (popis viz níže). Záchytná jímka je jištěna havarijní jímkou, tedy v případě nestandardního stavu budou odpadní vody v této havarijní jímce zachyceny. 3

Vody z technologie budou vypouštěny v množství

cca 2,5 m /den

Odpadní vody budou znečištěny zvýšenou solností s obsahem síranu amonného. Obsah RL bude cca 0,3 - 0,5 g/l, obsah N-NH4 bude cca 0,1 g/l. Technologické odpadní vody nebudou, dle sdělení projektanta, znečištěny CHSKCr, BSK5, chloristanem, AOX, NL. Vzhledem k nedůvěře ohledně kvality vypouštěných odpadních vod bude v rámci zkušebního provozu provedena analýza mj. i ekotoxicity vypouštěných odpadních vod. Areálová čistička odpadních vod 3

Jedná se o BČOV Biofluid 15 (kapacita 100 EO, 15 m /den). Kapacita této ČOV je v současné době využívána minimálně (sociální potřeby ostrahy areálu). Vyčištěné vody z ní jsou a budou odváděny do Václavského potoka. Provoz a parametry vypouštění jsou dány Rozhodnutím OÚ Zlín ŽP/02/ZK/3166/259 ze dne 14.5.2002, platnost do 31.12.2012. V rozhodnutí uvedené požadované parametry: množství

1,7 l/s 3 14 m /den 3 3550 m /rok

kvalita

BSK5 CHSKCr NL

p p p

30 mg/l 120 mg/l 20 mg/l

m m m

70 mg/l 170 mg/l 70 mg/l

Provoz BČOV je pravidelně 4 x ročně v souladu rozhodnutím monitorován. Níže uvádíme výsledky posledních 4 rozborů (rok 2009). Z výsledků vyplývá, že ČOV s velkou rezervou plní stanovené limity pro vypouštění odpadních vod do Václavského potoka.



Strana: 24 z 55


tab.: Výsledky sledování provozu ČOV v roce 2009 datum

přítok

odtok

37

4,6

38

9,2

datum

přítok

odtok

120

<4

130

16

datum

přítok

odtok

40

<8

49

28

Parametr

jednotka

NL

mg/l

CHSKCr

mg/l

BSK5

mg/l

18

1,6

36

2,2

14

N-NH4

mg/l

<1

<1

-

0,07

<1

12.03.

17.06.

přítok

odtok

48

<4

27

13

3,6

5

2,6

<1

0,07

0,02

02.09.

datum

18.11.

Srážkové vody Realizací záměru dojde k nevelkému nárůstu zpevněných odvodňovaných ploch v okolí výrobního objektu, objekt původní kotelny bude nově vybaven svody srážkových vod. Zpevněné plochy kolem objektu budou asfaltové a odvodněné do dešťové kanalizace přes sorpční vpusti. Dešťové vody ze střech a zpevněných ploch budou odváděny do přečerpávací jímky. Odtud pak budou přečerpávány do recipientu (Václavsky potok). V místě stavby se vyskytuje podzemní voda hydraulicky vázaná na Václavský potok. Z důvodů zachycení podzemní vody v okolí základů bude kolem objektu zřízena trvale odvodňovaná drenáž, která bude zaústěna do přečerpávací šachty pro dešťové vody. Podzemní voda bude také přečerpávána do Václavského potoka.

B.III.3. Odpady Výstavba Vzhledem k charakteru výstavby budou vznikat odpady z výkopových prací pro kanalizace a sítě, bouracích prací při rekonstrukci objektu bývalé kotelny (nepotřebné zdi, základy) a stavební odpady z realizace dostaveb zdí, základů, průchodek ap. Dále pak budou vznikat odpady typické při instalaci technologické linky (obaly, zbytky kabeláže, trubních propojení atd.) a v menším množství odpady ze úprav příjezdových komunikací. Zabezpečení likvidace odpadů bude záležitostí dodavatele stavby, jehož povinností bude zajistit manipulaci s tímto odpadem dle platných předpisů (tedy zejména v plném souladu s požadavky vyplývajícími ze zákona č.185/2001 Sb. v aktuálním znění a navazující vyhlášky). Proto předpokládáme, že odpady z výstavby budou rozděleny dle složek na části, které mohou být buď recyklovány (např. ocel, kovy, obaly), či jinak využity. Drobný stavební odpad a nevyužitelné složky odpadů vznikající při výstavbě budou shromažďovány a předávány odborným firmám majícím příslušná oprávnění. Konkrétně se předpokládá, že stavební odpad bude skladován ve velkoobjemových kontejnerech přímo na staveništi (ploše zařízení staveniště). Kontejnery budou zajištěny proti případnému úniku nebo znehodnocení stavebního odpadu (zakrytí plachtou). Stejně budou zajištěny během přepravy. Jedná se o skladování ve velkoobjemových kontejnerech na suť a směsný odpad a následný odvoz do recyklačního zařízení, případně na skládku. Odpady bez nebezpečných vlastností vzniklé během demolic budou tříděny a ukládány do sběrových nádob nebo kontejnerů a oprávněnou svozovou firmou budou odváženy k recyklaci. Obdobně bude nakládáno i s případnými odpady s nebezpečnou vlastností. Odpady druhotně nevyužitelné budou odváženy na skládku. Zbytkové stavební prvky (zdící materiál, dlažba, obklady, izolace, omítkoviny, nátěrové materiály aj.) budou po ukončení provádění stavby převezeny do skladů stavební výroby k použití na jiné stavbě. Evidence všech odpadů z výstavby, tj. druh, množství a způsob jejich odstranění, bude předložena u kolaudace. Produkci odpadů očekáváme relativně nízkou díky nevelkým demoličním a stavebním pracím a technologickém postupu instalace technologií - montáže z dovezených dílů. Celkové množství odpadů ostatních z období výstavby lze odhadnout řádově na nižší desítky tun. Množství odpadů nebezpečných lze odhadnout v případě jejich přítomnosti na řádově desítky kg. V následující tabulce je uveden výčet skupin a druhů odpadů, který vychází ze zkušeností z obdobných staveb a které pravděpodobně během výstavby budou vznikat ve větším množství.



Strana: 25 z 55


Tab: Předpokládané odpady produkované v období výstavby záměru Kód odpadu 15

Druh odpadu

Kategorie odpadu

Odpadní obaly, absorpční činidla, čistící tkaniny, filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené

15 01 01

Papírové a lepenkové obaly

O

15 01 02

Plastové obaly

O

15 01 03

Dřevěné obaly

O

17 17 01 01 17 01 02 17 01 06 17 01 07 17 03 02 17 04 05 17 04 11 17 05 04 17 06 04 20 20 01 21 20 02 01 20 03 01

Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst) Beton Cihly Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků obsahující nebezpečné látky Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06

O O N O

Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 O Železo a ocel O Kabely neuvedené pod 170410 O Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 O Izolační materiály neuvedené pod čísly 170601 a 170603 O Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů) včetně složek z odděleného sběru Zářivky a jiný odpad s obsahem rtuti N Biologicky rozložitelný odpad (odstraňovaná zeleň) O Směsný komunální odpad O

Provoz Z důvodů nejasností zde uvádíme, že zařízení bude zpracovávat materiál, který bude odebírán od dodavatele a dovážen jako surovina. Nejedná se o odpad a tedy ani zařízení nebude sloužit k odstraňování odpadů ve smyslu zákona č.185/2001 Sb. v aktuálním znění. Během provozu budou produkovány odpady, které lze obecně rozdělit na odpady z provozu výrobní linky, manipulační techniky, z údržby zařízení, údržby provozních objektů okolí a komunální/kancelářský odpad. Nakládání s odpady bude řešeno v nové výrobně v souladu s ustanoveními zákona č. 185/2001 Sb. v platném znění. Předmětem nakládání s ostatními a nebezpečnými odpady bude jejich shromažďování, třídění a dočasné skladování před předáním osobám oprávněným k jejich využití, resp. odstranění. Evidence odpadů bude vedena v souladu s vyhláškou MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Odpady budou na základě smluvních vztahů předávány oprávněným firmám k využití nebo odstranění. Pozn.: V současnosti je odvoz odpadů z areálu zabezpečován firmou Rumpold UHB, s.r.o. Předpokládá se pokračování spolupráce a rozšíření smlouvy pro nové druhy odpadů. Objemem významný bude odpad vznikající v uzlu rafinace roztoků – promyté aktivní uhlí s nasorbovanými nečistotami. Předpokládá se produkce cca 60 t/ročně. Množství těchto odpadů bude úměrné kvalitě a množství zpracované vstupní suroviny. Vlhký odpad bude ukládán do předepsaných obalů a pravidelně odvážen na zařízení k jeho odstranění. Některé typy odpadů budou odebírány zpětným odběrem servisními organizacemi při výměně (např. oleje, zářivky, vyřazená zařízení, pneumatiky). Předpokládané odpady produkované v období provozu záměru jsou uvedeny v následující tabulce. Tab: Předpokládané odpady produkované v období provozu záměru Kód odpadu 13 13 01 11 13 02 06 15 15 01 01 15 01 02

Druh odpadu

Kategorie odpadu

Odpady olejů a odpady kapalných paliv (kromě jedlých olejů a odpadů uvedených ve skupinách 05 a 12) Odpadní hydraulické oleje Syntetické hydraulické oleje Syntetické motorové, převodové a mazací oleje Odpadní obaly, absorpční činidla, čistící tkaniny, filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené Obaly (včetně odděleně sbíraného komunálního obalového odpadu) Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly


N N

O O


Strana: 26 z 55


Kód odpadu

Druh odpadu

Kategorie odpadu

15 01 10

Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné

N

15 02 02

Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

N

15 02 03

Absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné oděvy neuvedené pod číslem 15 02 02

O

16 16 01 03 16 02 13 16 02 14 16 03 03 16 05 06 20 20 01 01 20 01 21 20 02 01 20 03 01 20 03 03

Odpady v katalogu jinak neurčené Pneumatiky O Vyřazená zařízení obsahující nebezpečné složky neuvedená pod čísly 16 02 09 až 16 02 12 N Vyřazená zařízení neuvedená pod čísly 16 02 09 až 16 02 13 O Anorganické odpady obsahující nebezpečné látky N Laboratorní chemikálie a jejich směsi, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky N Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů) včetně složek z odděleného sběru papír, lepenka O zářivky a jiný odpad s obsahem rtuti N Biologicky rozložitelný odpad O Směsný komunální odpad O Uliční smetky O

B.III.4. Ostatní Hluk Technologické zdroje hluku Zdrojem hluku budou nové výduchy z odsávání technologické linky, klimatizace a komína nové kotelny. Výduchy budou pravděpodobně umístěny na střeše objektu výrobny. Jedná se o nevýznamné zdroje s očekávaným maximálním akustickým výkonem do 90 dB. Jejich provozem v žádném případě nedojde k překročení limitu LAeq,T <50/40 dB u nejbližší obytné zástavby (750 m) v denní/noční době. Doprava Zprovozněním záměru dojde k nevýznamnému zvýšení pohybu aut na stávajícím parkovišti a účelových komunikacích v areálu. Počet pojezdů nákladní dopravy po veřejných komunikacích bude minimální (maximálně 2 příjezdy a 2 odjezdy TNA denně). Tento dopravní provoz nepřekročí limit LAeq,T < 50 dB u nejbližší obytné zástavby v denní době (v noci nebude v provozu).

Vibrace Nebudou produkovány ve významné míře

Záření ionizující záření: elektromagnetické záření:

zdroje nebudou používány významné zdroje nebudou používány (pouze běžná komunikační zařízení)

Zápach Záměr není zdrojem zápachu

Jiné výstupy Nejsou.

B.III.5. Doplňující údaje Záměr je realizován v prostoru stávajících objektů v areálu. Významné zásahy do terénu či krajiny nebudou realizovány



Strana: 27 z 55


ČÁST C ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

C.I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ Záměrem dotčené území se nachází v Zlínském kraji, okres Zlín, v katastru obce Vlachovice, v areálu muniční základny Bohuslavice nad Vláří. Jedná se o areál vystavěný kolem roku 1934. Je zalesněn a chráněný oplocením. Díky speciálnímu režimu areálu (ostraha, omezený pohyb člověka v území) je okolí záměru uvnitř areálu dotčeno lidskou činností jen omezeně. V blízkosti areálu – cca 1,5 km západně - se v sousedním údolí rozkládá rozlehlý komplex průmyslového areálu bývalých Vlárských strojíren Slavičín. Strojírny byly vybudovány v roce 1934 jako muniční továrna (s tím souvisela i výstavba areálu záměru). Po válce zde byla významná zejména výroba textilních strojů. Po roce 1990 veškerá výroba postupně zanikla. Což se mj. odrazilo na nezaměstnanosti v regionu. V současnosti se jedná o typický brownfield. Některé objekty jsou znovu zprovozňovány, jejich působení je proti minulosti minimální. Z hlediska ochrany přírody lze území charakterizovat následně:

Areál muniční základny Bohuslavice nad Vláří leží převážně v III. a IV. zóně CHKO Bílé Karpaty, kromě nevelkých pozemků při severním okraji hospodářské části základny, které leží dle zonace uvedené na www.bilekarpaty.cz v II.zóně. Tyto druhá zóna by měla představovat souvislé plochy lesa s vysokou přírodní hodnotou, s průměrnou mírou přirozenosti a vzácnějšími stanovišti a vícedruhé louky. Jedná se o porosty, ve kterých jsou zvýšené zájmy ochrany přírody a proto jsou zde rovněž upřednostňovány jemné způsoby hospodaření. Jejím cílem je uchovat a vytvořit druhově a prostorově rozmanité lesní a luční ekosystémy sloužící zároveň jako funkční ochranné pásmo I. Zóny. Ve třetí zóně se nacházejí člověkem pozměněné lesní ekosystémy s druhotně zcela změněnou skladbou na stanovištích vhodných k intenzivnímu využití a dále mozaika luk, pastvin a polí s bohatou mimoletní zelení, s rozptýlenou zástavbou případně malými sídly. Ve čtvrté zóně je souvisle zastavěné území rezervou a případně navazují intenzívně obdělávaná orná půda bez kostry ekologické stability. Cílem jsou vhodně zastavěná území pro rozvoj podnikatelských aktivit v CHKO (včetně náročnějších forem cestovního ruchu) a bydlení. Většina technického areálu, kde jsou umístěny sklady, se nachází ve III. a IV. zóně. Hospodářský areál se nachází ve IV. zóně a okrajem i II. zóně. Objekt bývalé kotelny v hospodářském prostoru areálu se nachází ve IV. zóně. II. zóna nebude záměrem dotčena.

Dále se záměr nachází v přechodné zóně biosférické rezervace. Hlavním posláním je ochrana biologické rozmanitosti a udržení harmonického využívání krajiny. Kritérií pro zařazení území do systému biosférických rezervací je tak vedle ochrany divokých živočichů a planých rostlin ochrana kulturních plemen a odrůd a klasických technologií obhospodařování krajiny

Dotčené území není součástí soustavy Natura 2000. Mezi nejbližší evropsky významné lokality patří lokalita Valentová, kód lokality je CZ0720437, vzdálenost od zájmové lokality je cca 4,5 km, dále lokalita Bílé potoky, kód lokality je CZ0720441, její vzdálenost je cca 6,5 km od sledované lokality, další lokalitou je tok Vláry, kód záměru je CZ0723434, tato lokalita je vzdálená cca 6,5 km od sledovaně lokality, mezi další významné lokality patří Hodňovská dolina, kód lokality je CZ0722198 a je vzdálena cca 10 km, další lokalita se jmenuje Vlára-polesí, kód lokality je CZ0723435, lokalita je vzdálená od zájmového území cca 11 km, dále lokalita Tratihušt, kód lokality je CZ0722205, která je vzdálená od místa cca 11 km, dále lokalita Beskydy, kód lokality je CZ0724089, lokalita je vzdálená cca 11,5 km od zájmové oblasti, lokalita Hrušová dolina, kód oblasti je CZ0722199, její vzdálenost od realizovaného záměru bude cca 12,5 km, další lokalita se jmenuje Polichno, kód lokality je CZ0723415, vzdálenost od zájmového území je cca 15,5 km a lokalita Uhliska kód lokality je CZ0723403, která je vzdálena cca 18 km. Záměr nebude mít žádný vliv na výše vyjmenované lokality.

Ptačí oblasti jsou chráněná území vyhlašovaná za účelem ochrany ptáků. Vznikají na základě směrnice 79/409/EHS a společně s evropsky významnými lokalitami tvoří soustavu NATURA 2000. Česká republika implementovala tuto směrnici do zákona O ochraně přírody a krajiny (114/92 Sb.) a jednotlivá ptačí území jsou v ČR vyhlašována samostatně formou nařízení vlády. Dotčené území není součástí ptačí oblasti.



Strana: 28 z 55


Nejbližší ptačí oblast je lokalita Horní Vsacko, kód lokality je 2303, lokalita je vzdálená cca 20 km od zájmové lokality. Záměr nebude mít žádný vliv na ptačí lokality.

V místě záměru se nenachází žádný přírodní park. Nejbližší přírodní park je Vizovické vrchy, který je vzdálen cca 4,5 km od zájmové lokality. Přírodní park Vizovické vrchy je charakterizován souvisle zalesněnou hornatinou a je významný jak z pohledu krajinářského a ekologického, tak z pohledu rekreačního. Mohutný hřeben Vizovických vrchů (s nejvyšší horou Klášťov – 753 m) táhnoucí se jižně od Vizovic byl vyhlášen za přírodní park v roce 1993 na ploše 13 300 ha. Tento přírodní park nebude záměrem dotčen.

V místě záměru se nenachází žádná přírodní rezervace. Nejbližší přírodní rezervace se jmenuje Bílé potoky, cca 6,5 km od sledovaného záměru, tvoří ji dvě luční enklávy lemované lesním porostem na levém údolním svahu Klobouckého potoka 3 km jihovýchodně od Valašských Klobouk. Cílem je zachování krajinářsky hodnotného území s výskytem vstavačovitých rostlin. PR nebude záměrem dotčena.

V místě záměru se nenachází žádná přírodní památka. Nejbližší PP Pod Vrchy leží 4 km od místa realizace záměru na území místní části Bohuslavice nad Vláří. Nachází se zde lokalita s výskytem sněženky podsněžník.

Prvky ÚSES se v zájmovém území se nenacházejí

Registrované významné krajinné prvky (VKP) se v zájmové lokalitě a okolí nenacházejí. V okolí záměru se nacházejí lesy a vodní tok, které spadají do VKP ze zákona.

V uvažovaném místě, kde bude záměr realizován se nenachází památné stromy.

Z hlediska historického, kulturního nebo archeologického významu lze území charakterizovat následně:

Záměr je umisťován do prostoru, který v minulosti dlouhodobě (od cca 30. let minulého století) sloužil armádě zejména jako sklad munice. Prostor výrobny byl kotelnou na pevná paliva.

Na dotčeném území se nenacházejí kulturní ani historické památky podléhající zákonu č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o státní památkové péči a evidované v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky.

Záměr je navržen ve stávajících objektech, které budou rekonstruovány a zůstávají zachovány.

V širším okolí záměru se nenachází žádné obytné domy.

Nejbližší hlukově chráněnou zástavbou je cca 750 m východním směrem ležící okraj obce Vrbětice.

Ostatní charakteristiky:

Dotčené okolí záměru patří do působnosti stavebního úřadu Valašské Klobouky. Území tohoto stavebního úřadu není zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, uvedené ve sdělení MŽP ČR číslo 8, uveřejněné ve věstníku MŽP, částka 6 z června 2009. Území patří mezi vyjmenované oblasti ve kterých je třeba plnit imisní limit pro ochranu ekosystémů.

Dle údajů Systému evidence kontaminovaných míst ČR (http://sez.cenia.cz) není v zájmovém území ani jeho nejbližším okolí evidována žádná zátěž – kontaminované místo.

Dotčené území není součástí chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Území neleží ve zranitelné oblasti dle NV č. 103/2003 Sb.

V dotčeném území nebyly zjištěny extrémní poměry, které by mohly mít vliv na proveditelnost navrhovaného záměru.

Území Slavičína patří do působnosti stavebního úřadu Valašské Klobouky. Území tohoto stavebního úřadu není zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, uvedené ve sdělení MŽP ČR číslo 8, uveřejněné ve věstníku MŽP, částka 6 z června 2009. Území patří mezi vyjmenované oblasti ve kterých je třeba plnit imisní limit pro ochranu ekosystémů.



Strana: 29 z 55


C.II. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území

C.II.1. Obyvatelstvo a veřejné zdraví Záměr je umisťován do nyní nevyužívané muniční základny Bohuslavice nad Vláří. Areál základny byl již v době vzniku (rok cca 1935) programově realizován mimo dosah obytné zóny. Celý areál je oplocen a zabezpečen proti vstupu veřejných osob. Do areálu je možné se dostat pouze vstupní příjezdovou branou od silnice vedoucí mezi Slavičínem a Vlachovicemi. Nejbližším obytným územím jsou Vrbětice (část obce Vlachovice), okraj leží východně od areálu záměru ve vzdálenosti cca 750 m. Areál záměru je od obce oddělen protáhlým hřbetem s kótou Háj 431 m.n m., oddělujícím údolí Václavského potoka od údolí řeky Vláry (viz obrázek vložený v kapitole B.I.3). V současné době je region v širším okolí záměru postižen vysokou nezaměstnaností.

C.II.2. Ovzduší a klima Kvalita ovzduší Území Vlachovic a Vrbětic patří do působnosti stavebního úřadu Valašské Klobouky. Území tohoto stavebního úřadu není zařazeno dle sdělení MŽP ČR číslo 8, uveřejněné ve věstníku MŽP, částka 6 z června 2009 mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, na 2,5 % území působnosti uvedeného stavebního úřadu však je překračován cílový imisní limit pro benzo-a-pyren. Území záměru patří mezi vyjmenované oblasti ve kterých je třeba plnit imisní limit pro ochranu ekosystémů. V zájmovém území ani v jeho blízkém okolí se neprovádí soustavné sledování kvality ovzduší, proto pro popis stávající úrovně imisní zátěže byly využity údaje z měření na stanici imisního monitoringu ČHMÚ číslo 1510 – Zlín, ležící ve vzdálenosti cca 23 km (stanice má representativnost měření 4 - 50 km). Uváděné údaje representují výsledky měření za rok 2008. průměrná roční koncentrace (µg.m-3) hodnota ročního imisního limitu IHr (µg.m-3) -3

maximální naměřená 24hodinové koncentrace (µg.m )

NO2

NOx

PM10

16,9

21,9

26,2

40

30

40

45,4

72,4

128,7

30.12.

30.12.

29.12.

počet překročení limitní hodnoty (případů za rok)

-

-

24

hodnota 24hodinového imisního limitu IHd (µg.m-3)

-

-

50

89,3

-

194,0

22.10.

-

28.12.

200

-

-

datum naměření maxima v daném roce

maximální naměřená hodinové koncentrace (µg.m-3) datum naměření maxima v daném roce -3

hodnota hodinového imisního limitu IH1h (µg.m )

-3

Citovaná stanice naměřila v roce 2008 u oxidu dusičitého roční průměrnou koncentraci 16,9 µg.m , tj. přibližně -3 na úrovni 42% imisního limitu pro průměrné roční koncentrace (LVr=40 µg.m ). Naměřená maxima dosahovala -3 hodnot 89,3 µg.m , tedy opět hodnot podlimitních a to na úrovni cca 45 % imisního limitu pro maximální -3 hodinové koncentrace (LV1h=200 µg.m ). S ohledem na umístění záměru v CHKO Bílé Karpaty uvádíme také celkovou imisní zátěž oxidy dusíku (NOx). -3 Průměrná roční imisní zátěž naměřená stanicí ve Zlíně dosahovala hodnoty 21,9 µg.m , tedy 73% imisního limitu -3 pro ochranu ekosystémů (LVr=30 µg.m ). Koncentrace tuhých látek frakce PM10 naměřila citovaná stanice v roce 2008 u roční průměrnou koncentraci -3 přibližně na úrovni 66% imisního limitu pro průměrné roční koncentrace (LVr=40 µg.m ). Naměřená denní -3 -3 maxima dosahovala hodnot 128,7 µg.m , tedy hodnot nadlimitních s podlimitní četností (LV24h=50 µg.m , četnost dosažení nad 35 případů za rok).



Strana: 30 z 55


Klima Z klimatického hlediska zasahuje hodnocené území do mírně teplé klimatické oblasti – MT 9, kterou je možno stručně charakterizovat následně: MT 9 – dlouhé léto, teplé, suché až mírně suché, přechodné období krátké s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátká zima, mírná, suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. MT 9 Počet letních dnů

40 až 50

Počet dnů s průměrnou teplotou 10° a více

140 -160

Počet mrazových dnů

110-130

Počet ledových dnů

30 až 40

Průměrná teplota v lednu

-3 až -4

Průměrná teplota v červenci

17 až 18

Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu

6 až 7 7 až 8

Průměrný počet dnů se srážkami 1mm a více

100-120

Srážkový úhrn ve vegetačním období

400-450

Srážkový úhrn v zimním období

250-300

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

60 až 80

Počet dnů zamračených

120 -150

Počet dnů jasných

40 až 50

C.II.3. Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky Hluk Ve sledovaném území nejsou žádné významnější zdroje hluku. Areál je v současné době využíván jen omezeně, není zde provozována žádná výroba, dopravní provoz je minimální.

Vibrace V území se nevyskytují významné zdroje vibrací.

Ionizující záření V území nejsou provozovány zdroje radioaktivních výpustí do životního prostředí.

Neionizující záření V dotčeném území jsou provozovány pouze běžné zdroje elektromagnetického záření telekomunikačního charakteru a dále elektrorozvodná síť.

Ostatní Další závažné fyzikální nebo biologické faktory, které by bylo nutno zohlednit, nebyly zjištěny.

C.II.4. Povrchová a podzemní voda Povrchová voda Dotčené území je členěno z vodopisného hlediska následovně: hlavní povodí 4-00-00 řeky Dunaj, dílčí povodí 4-21-08 Váh od odbočení Púchovského kanálu po jeho zaústění v Trenčíně., drobné povodí 4-21-08-057 Václavský potok.



Strana: 31 z 55


Václavský potok je recipientem areálové ČOV a budou do něj odváděny zachycené srážkové vody. Václavský potok pramení jižně od obce Haluzice, tj cca 3,5 km severozápadně od výrobny. Protéká směrem k JV údolím, ve kterém jsou umístěny sklady muniční základny, míjí výrobnu a dále po cca 1 km se JV od výrobny vlévá jako pravostranný přítok do řeky Vláry. 2

Plocha povodí je cca 12 km . Václavský potok není významným vodním tokem. Správcem toku je v prostoru výrobny ZVHS, v oblasti prameniště pak Lesy ČR. Minimální průtok Q355 Václavského potoka je dle ČHMÚ 2 l/s. Záměrem využívané objekty jsou umístěny na levém břehu toku. Václavský potok se vlévá do řeky Vláry, která odvádí vody do řeky Váh v Slovenské republice. Jakost povrchové vody v řece Vláře je sledována na odběrném profilu Vlachovice (říční km 34.50). Výsledky za období 2007-2008 jsou uvedeny v následující tabulce. tab.: Jakost vody v řece Vláře, období 2007-2008, profil Vlachovice ukazatel

jednotka

minimum

maximum

průměr

medián

C90

C95

imisní limity

teplota vody

°C

0.4

17.5

9.3

8.6

16.1

1 7.1

25

8.0

8.5

8.2

8.2

8.3

8.4

6-8

reakce vody

třída jakosti

elektrolytická konduktivita

mS/m

23.9

75.8

43.5

43.8

54.0

63.5

biochemická kyslíku BSK-5

mg/l

1.1

3.9

2.0

1.8

2.5

3.1

6

II.

chemická spotřeba kyslíku dichromanem

mg/l

8.7

26.6

14.0

12.9

20.5

23.6

35

II.

amoniakální dusík

mg/l

<0.02

0.53

0.18

0.15

0.27

0.43

0.5

II.

dusičnanový dusík

mg/l

0.4

3.8

1.6

1.5

2.7

3.0

7

II.

celkový fosfor

mg/l

0.05

0.28

0.14

0.14

0.22

0.24

0.2

III.

spotřeba

3

II.

3

Průtoky Vláry se sledují v limnigrafické stanici Popov a dosahují zde hodnot pro Q30 4,15 m /s a Q355 0,07 m /s. Posuzované území není součástí chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Území leží v povodí lososových vod nesplňující cílové hodnoty (NV 71/2003 Sb.) za 2007-2008 v parametru BSK5. Území neleží ve zranitelné oblasti dle NV č. 103/2003 Sb.

Podzemní voda Z dostupných obecných údajů lze lokalitu charakterizovat následně. Širší území je budováno převážně horninami flyšového pásma Západních Karpat, v nichž se střídají nepropustné jílovce s pískovci a místními polohami slepenců. Pro toto území jsou příznačné celkově nepříznivé hydro-geologické podmínky a velmi omezený výskyt podzemních vod, které jsou vázány pouze na místní mocnější polohy pískovců. Vertikální komunikace vod končí na vrstvách pelitů, a tak se vytvářejí drobné hydrogeologické jednotky, odpovídající jednotlivým lavicím pískovců. Proto prameny ve flyšových oblastech jsou rozptýlené a většinou s menší vydatností. Prameny jsou převážně malé a velmi rozkolísané vydatnosti. Relativně vydatnější zdroje podzemní vody jsou v kvartérních fluviálních sedimentech podél některých vodních toků (Olšava, Velička, Radějovka, Vlára). Z hlediska hydrogeologických rajónů se areál nachází v hydrogeologickém rajónu 3223, Flyš v povodí Váhu severní část. Flyšové sedimenty jsou zde tvořeny jílovci a slínovci, hladina podzemní vody v širším území je -4 2 volná, s průlinovo-puklinovým typem propustnosti s nízkou transmisivitou (méně než 1.10 m /s). Mineralizace vody se pohybuje v rozmezí 0,3 až 1 g/l, chemický typ Ca-Mg-HCO3-SO4. V hospodářské části areálu je umístěna studna, která je vázána na kvartérní fluviální sedimenty nivy Václavského potoka. Ustálená hladina podzemní vody ve studni se pohybuje v hloubce cca 0,5 m pod terénem. Očekává se značné kolísaní hladiny podzemní vody v souvislosti s hladinou Václavského potoka (amplituda až 1m). Voda má vysokou agresivitu na betonové a ocelové konstrukce působením CO2.



Strana: 32 z 55


C.II.5. Půda V širším okolí areálu se nachází skupina kambizemí (hnědých půd), svažitých půd a rendzin. Technická část areálu se pak na většině území nachází kambizemních hnědých půdách, které vznikly na svahovinách karbonátových flyšových břidlic. Menší část zaujímají ilimerizované půdy, kde dochází k mechanickému přesunu mikroskopických, zejména jílových částic, prosakující vodou z horní části půdy do spodních ve slabě kyselém prostředí. Je to proces charakteristický pro půdy listnatých lesů mírného pásu na sypkých až středně těžkých sedimentech nížin. Na území hospodářského areálu se nachází fluvizemě, dříve označované jako nivní půdy, v okolí svažité a kambizemní půdy. Část půd je neklasifikovaná.

C.II.6. Horninové prostředí a přírodní zdroje Bílé Karpaty náleží geologicky Západním Karpatům, které jsou součástí středoevropských alpid. Geologická stavba Západních Karpat je výsledkem horotvorných pohybů v druhohorách a třetihorách. Téměř celé území Bílých Karpat patří do západního úseku flyšového pásma Karpat, zastoupeného skupinou magurskou. Magurský flyš je budován intenzívně zvrásněnými terigenními mořskými sedimenty křídy a starších třetihor s dominancí flyšové facie. Flyšem z hlediska litologického rozumíme mnohonásobné střídání jílovců, prachovců, pískovců a slepenců ve vrstvách silných zpravidla od několika cm až do několika metrů. Flyšové sedimenty dosahují velkých mocností (až přes 1000m). Všechny paleogenní a neogenní horniny jsou překryty málo mocnými usazeninami kvartérními (svahové hlíny, sutě, fluviální sedimenty apod.). Přímo v zájmovém území se pak střídají v údolnicích ležící kvartérní (fluviální a deluviální) písčitohliněné sedimenty, spraše a sprašové hlíny s horninami flyše. Oblast nepatří mezi sesuvné oblasti, nejsou zde evidována chráněná ložisková území.

C.II.7. Fauna, flóra a ekosystémy Pro popis flóry a fauny byl kromě zveřejněných materiálů proveden ve vegetačním období vlastní terénní průzkum (září 2009). Bylo tedy možno zachytit reprezentativní výskyt flóry a fauny. Plochy dotčené realizací záměru je možno rozdělit na dva základní celky A a B (viz následující text).

Celek A - prostor bývalé kotelny- budoucí výrobny Záměr vlastní recyklace bude probíhat ve stávajícím, hospodářském areálu firmy VOP-026 Šternberk, s.p., divize VTÚVM Slavičín – Bohuslavice v objektu bývalé kotelny. Areál je v současnosti z velké části jen omezeně udržován. Nachází se v něm staré budovy, haly, neudržované příjezdové komunikace, zpevněné plochy, parkoviště apod. Výše zmíněné plochy v okolí bývalé kotelny se obecně vyznačují nízkou až nulovou přírodovědnou hodnotou. Obecně jsou tyto plochy postiženy ruderalizací a šířením invazních druhů rostlin (viz následující fotodokumentace).

budova bývalé kotelny – budoucí výrobny


pohled na areál kotelny od sociální budovy


Strana: 33 z 55


Flóra K nejvýznamnějším elementům flóry zde patří vysázené či náletové dřeviny, v bylinném patře pak převládají ruderální druhy. V širším okolí se nachází několik vzrostlých stromů. Mezi nejvýznamnější patří dub zimní (Quercus patraea), vrba bílá (Salix alba), olše lepkavá (Alnus glutinosa), javor babyka (Acer campestre), habr obecný (Carpinus betulus), smrk ztepilý (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris), lípa srdčitá (Tilia cordata), trnovník akát (Robinia pseudoacacia), ořešák královský (Juglans regia). Keřovité patro tvoří krušina olšová (Frangula alnus), svída krvavá (Cornus sanguinea), bez černý (Sambucus nigra), brslen evropský (Euonymus europaeus), pámelník bílý (Symphoricarpos albus), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare). V byliném patře se nachází pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), podběl lékařský (Tussilago farfara), mrkev obecná (Daucus carota), hluchavka nachová (Garrulus darius), pastinák setý (Pastinaca sativa), řebříček obecný (Achillea millefolium), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), hadinec obecný (Echium vulgare), čekanka obecná (Cichorium intybus), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), jetel ladní (Trifolium badium), lnice květel (Linaria vulgaris), vlaštovičník větší (Chelidonium majus), jetel plazivý (Trifolium repens), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), jitrocel vetší (Plantago major), zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides), lebeda rozkladitá (Atriplex patula), rozchodník ostrý (Sedum acre), komonice lékařská (Melilotus officinalis), tavolník prostřední (Spiraea media), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus), svlačec rolní (Convolvulus arvensis), vratič obecný (Tanacetum vulgare), ječmen myší (Hordeum murinum), lipnice obecná (Poa trivialis), pýr plazivý (Elytrigia intermedia). Fauna: Fauna v blízkém okolí kotelny je celkově chudá, omezená na druhy snášející toto prostředí (drobní savci, odpovídající entomofauna atd.). Výskyt větších obratlovců je omezen skutečností, že se místo záměru nachází ve střeženém, oploceném a elektronicky hlídaném areálu. V blízkosti areálu protéká Václavský potok. Tento potok je dostatečně vzdálen od budovy bývalé kotelny a bude záměrem dotčen pouze vypouštěním srážkových vod. Z hlediska ornitocenóz dané plochy mohou poskytovat hnízdní, úkrytové či potravní (např. bobuložravé druhy) příležitosti pro odpovídající druhy ptáků.

Celek B – prostor skladů Suroviny před recyklací a produkt po recyklaci budou skladovány v několika (2-3) stávajících skladech v technické části areálu. V souvislosti se záměrem zde bude provedena oprava přístupových komunikací v prostoru skladu. Areál skladů se vyznačuje vyšší přírodovědnou hodnotu a zachovanou biodiverzitou, než hospodářský prostor (viz popis celek A - prostor bývalé kotelny). Důvodem je menší stavební zásah do tohoto prostředí, dále je zde dlouhodobě zamezen vetší pohyb jak dopravních prostředků, tak lidí. Sklady se nachází roztroušeně po celém areálu, který je z větší části zalesněn (viz následující obrázky).

Ortofotomapa s vyznačením technického areálu se stávajícími sklady


Stav okolí jednoho z objektů skladů


Strana: 34 z 55


Flóra V technickém areálu kolem skladů se nachází např. javor mléč (Acer platanoides), pajasan žláznatý (Ailanthus altissima), trnovník akát (Robinia pseudoacacia), lípa srdčitá (Tilia cordata), borovice lesní (Pinus sylvestris), smrk ztepilý (Picea abies), javor babyka (Acer campestre), dub zimní (Quercus patraea). Keřovité patro tvoří krušina olšová (Frangula alnus), svída krvavá (Cornus sanguinea), bez černý (Sambucus nigra). V byliném patře se nachází zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides), knotovka bílá (Melandrium album), lebeda rozkladitá (Atriplex patula), rozchodník ostrý (Sedum acre), komonice lékařská (Melilotus officinalis), mochna pětilístek (Potentilla reptans), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus), mochna stříbrná (Potentilla argentea), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), mrkev obecná (Daucus carota), hluchavka nachová (Garrulus darius), tolice vojtěška (Medicago sativa), pastinák setý (Pastinaca sativa), jestřábník (Hieracium sp.), pýr plazivý (Elytrigia intermedia), řebříček obecný (Achillea millefolium), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), hadinec obecný (Echium vulgare), čekanka obecná (Cichorium intybus), ) starček obecný (Senecio vulgaris), přeslička rolní (Equisetum arvense), kontryhel obecný (Alchemilla vulgaris), podběl obecný (Tussilago farfara), jahodník obecný (Fragaria vesca), hrachor lesní (Lathyrus silvestris), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), jetel ladní (Trifolium badium), lnice květel (Linaria vulgaris), lipnice obecná (Poa trivialis), vlaštovičník větší (Chelidonium majus), jetel plazivý (Trifolium repens), heřmánkovec přímořský (Tripleurospermum inodorum), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), jitrocel vetší (Plantago major), svlačec rolní (Convolvulus arvensis), vratič obecný (Tanacetum vulgare), třtina křovištní (Calamagrostis epigeios), ječmen myší (Hordeum murinum), mařinka vonná (Asperula odorata), ostružiník ježiník (Rubus caesius). Fauna Výskyt větších obratlovců na tomto území je omezen skutečností, že celá plocha se nachází ve střeženém, oploceném a hlídaném areálu. Areálem protéká Václavský potok, který je, díky dlouhodobému omezenému vstupu do tohoto areálu a tím i zachování přírodního stavu, cenný z hlediska možného výskytu vzácnějších živočichů, např. obojživelníků. Z hlediska ornitocenóz dané plochy poskytují hnízdní, úkrytové či potravní (např. bobuložravé druhy) příležitosti pro odpovídající druhy ptáků. Dopad provozu záměru na ptačí populaci bude zcela zanedbatelný.

C.II.8. Krajina Zájmové území leží na severním okraji v předhůří Chráněné krajinné oblasti Bílých Karpat, na rozhraní Moravy a Slovenska, v jihovýchodní části Valašska. Od severu dotvářejí obraz panoramatu okolní krajiny Vizovické vrchy s nejvyšší horou Klášťov (753 m), Bílým Karpatům na jihu vévodí vrchol Velké Javořiny (970 m) a Velký Lopeník (912 m). Západně zasahuje do území oblast Luhačovského Zálesí s proslulými lázněmi. Kopcovitý terén odděluje na východě Českou republiku od Slovenska. Bílé Karpaty patří k makrotypu horské erozně-denudační krajiny mírného pásma s nejvyšším bodem Velkou Javořinou (970 m n. m.). Základním fyziologickým znakem tohoto krajinného makrotypu je členitost povrchu s velmi kolísavou amplitudou reliéfu, sklonitostních poměrů území a nadmořských výšek. Celkově dominují vypuklé tvary nad vhloubenými. Dalším výrazným znakem, vyplývajícím z jejich polohy, je zpravidla bystřinný charakter toků se značným spádem a převahou erozních procesů nad akumulační činností. Reliéf je tvořen převážně plochými, širokými a nepříliš dlouhými hřbety, které jsou rozčleněny či od sebe odděleny 80 -150 m hlubokými otevřenými údolími bez strmých svahů. Různá odolnost flyšových hornin se promítá do celkového reliéfu terénu. Geomorfologicky se výrazněji uplatňují pouze odolnější pískovce, které budují nejvyšší horské partie, např. Velká Javořina a Velký Lopeník. V místech s méně odolnými horninami jsou převážně mírné, dlouhé svahy, oblé, měkce modelované hřbety a rozsáhlé horizontální nebo jen velmi málo ukloněné plošina. Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty leží ve třech orografických celcích Bílé Karpaty, Dolnomoravský úval a Vizovická vrchovina. Dolnomoravský úval zasahuje do CHKO jižně od města Strážnice a Vizovická vrchovina je součástí CHKO v oblasti východně od města Luhačovice. Zájmové území se nachází v provincii Západní Karpaty, Subprovincii Vnější Západní Karpaty, Oblasti Slovenskomoravské Karpaty, celku Vizovická vrchovina, podcelku Luhačovická vrchovina, na rozhraní geomorfologických Haluzická vrchovina a Olšavsko-vlárská brázda. Záměr je umístěn v údolí Václavského potoka a je tak oddělen od okolní krajiny podlouhlými hřbety, které postupně klesají od SZ k JV z nadmořské výšky cca 510 m.n.n do údolí říčky Vláry (cca 280 m.n.m.).



Strana: 35 z 55


C.II.9. Hmotný majetek a kulturní památky Hmotný majetek Realizací záměru dojde k demolicím ve stávajícím objektu (nepotřebné příčky, zdi), což je v porovnání s rozsahem investice v území zcela zanedbatelné. Stávající hmotný majetek bude zhodnocen. Architektonické a historické památky Dotčené území neleží v památkově chráněném území. Nemovité kulturní památky, podléhající zákonu č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o státní památkové péči a evidované v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky, se v místě nenacházejí. Archeologická naleziště V okolí záměru nelze vyloučit existenci archeologické památky, při realizaci záměru bude zasahováno do terénu jen minimálně. S velmi nízkou pravděpodobností je možné zasažení případného archeologického objektu.

C.II.10. Dopravní a jiná infrastruktura Záměr se nachází ve stávajícím hospodářském areálu firmy VOP-026 Šternberk, s.p., divize VTÚVM Slavičín – Bohuslavice. Při realizaci záměru nedojde k výstavbě stávajících komunikací areálu. Vzhledem k charakteru záměru jsou stávající komunikace dostatečné. V hospodářském prostoru areálu se nachází železniční vlečka, která přechází v kolejové seřadiště o 4 kolejích a má kapacitu cca. 50 vagonů se dvěma vykládacími rampami. Vlečka je napojena na železniční stanici “Bohuslavice nad Vláří”, která je ve vzdálenosti cca 2 km. Vlečka nebude v souvislosti se záměrem využívána. Areál je dopravně napojen na komunikaci č.4886 (Slavičín – křižovatka silnic 49520 a 49521 u Bohuslavic). Tato komunikace bude sloužit k expedici produktů a dovozu surovin, má podmínečně vyhovující parametry (směrové, šířkové a výškové uspořádání). Zatížení komunikace je převzato ze sčítání dopravy ŘSD ČR v roce 2005 a uvedeno v následující tabulce. tab.: Dopravní zatížení komunikace č.4886 (sčítaní dopravy ŘSD ČR 2005) silnice

sčítací úsek

těžká

osobní

motocykly

Suma

4886

6-6760

348

1699

13

2080

Do prostoru výrobny bude přivedeno plynové potrubí. Ostatní nezbytná infrastruktura je dostatečná .



Strana: 36 z 55


C.III. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení. Záměr je situován mimo obytnou zónu do stávajícího hospodářského areálu firmy VOP-026 Šternberk, s.p., divize VTÚVM Slavičín – Bohuslavice. Technologické zařízení bude realizováno v objektu bývalé kotelny, suroviny před recyklací a produkt po recyklaci budou skladovány v několika stávajících skladech v technické části areálu. V rámci záměru nedojde k výstavbě nových budov. V dotčeném území (tj. plocha záměru a její okolí) lze hodnotit životní prostředí jako kvalitní, relativně málo dotčené lidskou činností. V průběhu zpracování dokumentace nebyly zjištěny žádné závažné problémy v kvalitě životního prostředí, které by vylučovaly možnost umístění záměru. Z hlediska kvality životního prostředí nedojde k jeho neúnosnému zatížení. V dotčeném území nebyly zjištěny extrémní poměry, které by mohly mít vliv na proveditelnost navrhovaného záměru.



Strana: 37 z 55


ČÁST D KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU I NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

D.I. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů Posouzení vlivů na obyvatelstvo bylo zpracováno Prof. MUDr. Jaroslav Kotulánem, Csc., držitelem osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví vydaného rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví dle § 19 odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění zákona č. 93/2004 Sb. a dle navazující vyhlášky č. 353/2004. Rozhodnutí vydáno dne 19.11.2004, č.j. HEM-30026.8.04/25788, pořadové číslo osvědčení 1/Z/2004 – viz příloha č.2. Na tuto přílohu v podrobnostech odkazujeme. Níže shrnujeme závěry: Jsou komentovány následující možné působení záměru: a)

Znečišťování ovzduší oxidem dusičitým

Z výsledků rozptylové studie (příloha č.1 tohoto dokumentu) vyplývá, že v nejbližším obytném území jsou -3 příspěvky záměru k průměrným ročním koncentracím NO2 hluboko pod úrovní 0,01 µ.m a maximální hodinové -3 imisní koncentrace hluboko pod 1 µ.m . Koncentrace 0,01 µg.m představuje 0,025 % shora uvedeného limitu pro průměrné roční imisní koncentrace -3 NO2, 1 µg.m obdobně 0,5 % limitu pro maximální hodinové koncentrace NO2. Uvedené úrovně příspěvků záměru jsou podle rozptylové studie dosahovány zhruba v polovině vzdálenosti od zdroje k nejbližší obci, v obytném území jsou ještě značně nižší (pro bezvýznamnost nejsou již v rozptylové studii počítány). Vzhledem k uvedeným skutečnostem a k údajům, že místní pozadí je ve znečišťujících látkách podlimitní, je možno uzavřít, že příspěvek záměru k imisím NO2 je v nejbližším obytném území zdravotně bezvýznamný. -3

b)

Znečišťování ovzduší prašností

Podle výše citované rozptylové studie budou v nejbližším obytném území příspěvek záměru k průměrným ročním -3 koncentracím činit méně než 0,005 µg.m a ke 24hodinovým maximálním imisním koncentracím PM10 méně než -3 0,1 µg.m . Výše zmíněné koncentrace PM10 představují 0,01 % stanoveného limitu pro roční průměry a 0,2 % limitu pro krátkodobá (24hodinová) maxima. Je z toho zřejmé, že příspěvek záměru k prašnosti v obytném území bude tak nepatrný, že nemůže zdraví místních obyvatel jakkoliv ovlivnit. c)

Výstavba

V době výstavby budou prováděny jednak demoliční práce, kde odvoz suti bude vyžadovat cca 10 nákladních automobilů, jednak práce stavební a montážní, kde k dovozu materiálu bude zapotřebí cca 50 nákladních aut. Tato doprava bude rozložena do období 1 roku, takže nezvýší znatelně dopravní hustoty na přilehlých komunikacích. Práce v samotném areálu nebudou mít vzhledem ke značné odlehlosti na nejbližší obytné území žádný vliv. d)

Psychosociální vlivy

Obyvatelstvo blízkých obcích by mohlo být při nedostatečné informovanosti nebo při ovlivnění scestnými informacemi znepokojeno zejména obavami z možných havárií. Tuto stránku potenciálních rizik je proto třeba podrobně vyhodnotit a v případě potřeby obyvatelstvo o výsledcích náležitě informovat. e)

Sociální vlivy

Po stránce sociální bude záměr přínosem, vytvoří cca 30 nových pracovních míst.



Strana: 38 z 55


D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima Výstavba Stávající imisní zátěž zájmového území bude v důsledku realizace záměru stavby ovlivněna jen minimálně. Bude se jednat o emise z dopravy při dovozu stavebních materiálů a technologie a odvozu stavebních odpadů (úpravy objektu bývalé kotelny a komunikačních ploch u skladů a provozem stavebních strojů). Hlavními emitovanými škodlivinami bude prach a oxidy dusíku. Emise škodlivin však bude nízká (cca 60 nákladních aut celkem) a krátkodobá (omezená pouze na úvodní období výstavby). Vliv výstavby tedy bude nízký. Provoz Vliv provozu na stávající imisní situaci bude ovlivněn provozem automobilové dopravy vázané na záměr a zejména zdroji tepla spalujícími zemní plyn. Ostatní zdroje (technologická linky, náhradní zdroj energie)‚ jsou nevýznamné. Pro vyhodnocení nárůstu imisní zátěže oxidu dusičitého a tuhých látek v důsledku provozu areálu byl zpracován výpočet dle metodiky SYMOS 97, verze 2003 (viz příloha č. 1 - Rozptylová studie). Obr.: Rozložení imisních příspěvků oxidu dusičitého (NO2) za provozu

příspěvek maximální hodinové koncentrace NO2 (µg.m-3)

příspěvek průměrné roční koncentrace NO2 (µg.m-3)

Výpočtem zjištěné příspěvky posuzovaných zdrojů dosahují relativně nízkých hodnot (příspěvek krátkodobého -3 -3 maximální zatížení oxidem dusičitým do 8 µg.m , příspěvky průměrné roční koncentrace do 0,05 µg.m ). Maximální příspěvky jsou dosahovány pouze v těsné blízkosti zdroje, na poměrně malém území bez obytné zástavby. V případě ročních průměrných hodnot je příspěvek velmi nízký ve výši cca 0,4% imisního limitu. V případě hodinových maxim dosahuje příspěvek cca 4% hodnoty imisního limitu, což s ohledem na stávající imisní zátěž také není hodnota, která by způsobila významné (nebo dokonce přeslimitní) zhoršení stávajícího stavu. Ve větší vzdálenost jsou již dosahovány příspěvky, které s ohledem na stávající úroveň imisní zátěže zásadním způsobem nezmění zatížení zájmového území oxidem dusičitým (NO2).



Strana: 39 z 55


Obr.: Rozložení imisních příspěvků oxidů dusíku (NOx) za provozu

příspěvek průměrné roční koncentrace NOx (µg.m-3)

Výpočtem zjištěné příspěvky posuzovaných zdrojů dosahují relativně nízkých hodnot (příspěvek průměrné roční -3 koncentrace do 0,5 µg.m ). Maximální příspěvek je dosahován pouze v těsné blízkosti zdroje, na poměrně malém území bez obytné zástavby. Příspěvek je tedy velmi nízký - cca 1,6% imisního limitu, což s ohledem na stávající imisní zátěž není hodnota, která by způsobila významné (nebo dokonce přeslimitní) zhoršení stávajícího stavu. Obr.: Rozložení imisních příspěvků tuchých látek (PM10) za provozu

příspěvek maximální 24hodinové koncentrace PM10 (µg.m-3)

příspěvek průměrné roční koncentrace PM10 µg.m-3)

Výpočtem zjištěné příspěvky posuzovaných zdrojů dosahují relativně nízkých hodnot (příspěvek denního -3 -3 maximální zatížení PM10 do 1,2 µg.m , příspěvky průměrné roční koncentrace do 0,02 µg.m ), které s ohledem na stávající úroveň imisní zátěže zásadním způsobem nezmění zatížení zájmového území PM10. U obou hodnocených škodlivin tedy nepředpokládáme dosažení či překročení imisních limitů. Klima Vlivy na klima jsou vzhledem k charakteru záměru vyloučeny.



Strana: 40 z 55


D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a eventuelně další fyzikální a biologické charakteristiky Hluková situace v dotčeném území se po zprovoznění záměru významně nezmění. Vzhledem k minimálnímu dopravnímu provozu a vzdálenosti stacionárních zdrojů hluku nedojde k žádným výrazným akustickým změnám. U nejbližších venkovních chráněných prostor a prostor staveb nedojde prakticky k žádné změně stávající hlukové situace. I v případě realizace zdrojů s vyšším akustickým výkonem (do 90 dB) lze vzhledem ke značné vzdálenosti potenciálně dotčených objektů (cca 750m) v těchto místech hluk z provozu záměru předpokládat spolehlivě podlimitní jak v denní, tak v noční době. Toto tvrzení bylo ověřeno orientačním výpočtem, kdy na střechu budovy kotelny/výrobny byly modelově vloženy 2 výduchy o Lw = 90 dB. Z obrázku je patrné, že izolinie o hodnotě 50 dB je ve vzdálenosti cca 50 m od zdrojů, tedy uvnitř oplocené části areálu a izolinie 40 dB bude cca 160 m od zdrojů. Reálné hodnoty budou nižší, není započteno žádné tlumení okolními objekty a morfologií a vlastnostmi terénu. Negativní vlivy ostatních fyzikálních resp. biologických faktorů (vibrace, záření elektromagnetické nebo radioaktivní apod.) jsou vyloučeny.

D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody Vlivy na odvodnění území Realizací záměru ve stávajícím areálu dojde ke zpevnění nevelkých ploch v okolí výrobny. Toto území bude odvodněno přímo do blízkého Václavského potoka. Jedná se o nevýznamný vliv na odvodnění území.

Vliv na jakost povrchových vod 3

Zvýšené množství odpadních vod (5,9 m /den, t.j cca 0,07 l/s), odváděných kanalizací na stávající areálovou 3 ČOV její provoz, díky dostatečné hydraulické rezervě (kapacita 15 m /den), neovlivní. Odváděné splaškové vody od cca 30 zaměstnanců stávající areálovou ČOV, vzhledem k dostatečné čistící kapacitě (100 EO) a stávající minimální zátěži, negativně neovlivní. Z výše uvedeného vyplývá, že provoz a funkčnost ČOV nebude odpadními vodami ovlivněna tak, aby nebylo možné plnit schválené parametry (BSK, CHSK a NL). Odváděné odpadní vody z technologického procesu budou obsahovat do 0,5 g/l rozpustných látek (RL) a cca 0,1 g/l amonného dusíku (N-NH4). Budou odváděny na ČOV a budou tak smíšeny se splaškovými vodami z výrobny. Dojde k naředění na cca 0,127 g/l RL a cca 0,025 g/l N-NH4. Toto znečištění je nižší, než jsou hodnoty imisních standardů ukazatelů přípustného znečištění povrchových vod (viz Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb.). Po průchodu ČOV lze navíc předpokládat další snížení koncentrace RL a N-NH4 naředěním stávající hydraulickou zátěží ČOV, u N-NH4 na víc i čistícím procesem. Vzhledem k tomu, že množství vypouštěných vod (0,07 l/s) je vzhledem k průtokům Václavského potoka (2l/s při Q355) řádově nižší a znečištění je podlimitní, lze konstatovat, že záměr svými negativně neovlivní konečný recipient – Václavský potok. Obdobné tvrzení platí i pro řeku Vláru, ve které bude díky řádově vyšší vodnosti vliv záměru nepostihnutelný.



Strana: 41 z 55


Vlivy na podzemní vodu Záměr nemá při standardním provozu žádný vliv na jakost podzemní vody. V rámci výstavby a provozu bude prováděno odčerpávání podzemní vody z drenáže v okolí základů stavby do blízkého Václavského potoka. Vzhledem k hydraulické souvislosti podzemních vod a vod Václavského potoka se jedná o minimální ovlivnění.

D.I.5. Vlivy na půdu Záměr nezasáhne do půdního horizontu přímo ani nepřímo. Nemůže dojít k ovlivnění půd.

D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Záměr nezasáhne do horninového prostředí, nedojde tedy k jeho ovlivnění.

D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Při realizaci záměru dojde k úpravám stávajících příjezdových komunikací k objektům skladů a jejich okolí, úpravám okolí stávající kotelny a k výkopům pro potřeby uložení inženýrských sítí. V okolí kotelny jsou stromy a keře z velké části náletové, částečně nepůvodní vysázené. Dřeviny jsou dlouhodobě neudržované. Jedná o dřeviny rostoucí na pozemcích mimo PUPFL. Vliv na flóru a faunu bude dán případnou potřebou odstranění těchto dřevin a podrostu. K odstraňování dřevin dojde zřejmě při realizaci napojení na inženýrské sítě, přesné vytyčení připojovacích bodů a tím i trasování není dnes známé. Rozsah odstraňování stromů bude malý a bude se týkat maximálně jednotek kusů, u náletových keřů nelze vyloučit potřebu vyčištění okolí stávajících komunikacích od náletů v blízkosti skladů. Veškeré případné odůvodněné kácení dřevin bude realizováno výhradně v období vegetačního klidu a mimo hnízdní sezónu s ohledem na ochranu ptactva v hnízdním období. Kácení bude možné realizovat jen na základě pravomocného správního rozhodnutí příslušných orgánů. Dopad na faunu bude zanedbatelný. Při zahájení prací lze očekávat, že dojde k migraci přítomných živočichů na okolní blízké lokality. Záměr nezpůsobí zánik jedinečného biotopu ani nepovede k vyhubení některého rostlinného či živočišného druhu. Realizací záměru nebudou ovlivněny prvky ekologické stability a to jak na úrovni místní, tak regionální. Při provozu nebude docházet k emitování významných množství škodlivin, či hluku. Imisní působení bude nízké. Provoz nebude ovlivňovat biotickou složku životního prostředí ve svém okolí. Vzhledem k výše uvedenému lze konstatovat, že ovlivnění biotické složky životního prostředí realizací a provozem záměru bude minimální.

D.I.8. Vlivy na krajinu Realizací záměru nedojde k ovlivnění krajinného prostoru.

D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky V rámci navýšení provozu nedojde k významnému ovlivnění (navýšení) stávajícího hmotného majetku firmy. Architektonické památky nebudou z důvodu jejich absence v lokalitě ovlivněny. Možnost archeologického nálezu a případné ovlivnění je nerelevantní.

D.I.10. Vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu Vzhledem k dopravním nárokům záměru a dopravnímu zatížení navazující komunikace č. 4886 je zřejmé, že nedojde k významnému ovlivnění navýšení dopravy, viz následující tabulka.



Strana: 42 z 55


tab.: ovlivnění dopravní situace záměrem počet vozidel sčítaní dopravy ŘSD ČR 2005

potřeby záměru

navýšení

těžká

348

4

1,2 %

osobní

1699

30

1,7 %

Nedochází k rozvoji ani k omezení stávající infrastruktury. Vliv na dopravní i jinou infrastrukturu je minimální.

D.II. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ Vzhledem k malému imisnímu působení (ovzduší, hluk) záměru a vyvolané dopravě a nízké emisi škodlivin do odpadních vod nebude realizací záměru docházet k významným negativním vlivům na životní prostředí ani ke zvyšování zdravotních rizik či k narušování faktorů pohody obyvatelstva. Podrobněji viz následující tabulka tab: souhrnná tabulka velikosti vlivů záměru na jednotlivé složky životního prostředí

Vliv

velikost vlivu

Vlivy na zdraví

0

Sociálně ekonomické vlivy

+1

Vlivy na ovzduší

-1

Vlivy na klima

0

Vlivy na hlukovou situaci a eventuelně další fyzikální charakteristiky

-1

Vlivy na půdu, vč. záboru

0

Vlivy na lesní porosty, vč. záboru

0

Vlivy na povrchové vody

-1

Vlivy na podzemní vody

0

Vlivy na faunu

0

Vlivy na flóru

0

Vlivy na ekosystémy

0

Vlivy na krajinný ráz

0

Vlivy na hmotný majetek

+1

Vlivy na a kulturní památky

0

Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje

0

Vlivy na geologické a paleontologické památky

0

Vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu

0 velikost vlivu

významný nepříznivý vliv: - 2 nepříznivý vliv: - 1 nevýznamný až nulový vliv: 0 příznivý vliv: +1



Strana: 43 z 55


Z hlediska možného přeshraničního vlivu je jedinou teoretickou možností ovlivnění Slovenského území vypouštění odpadních vod ze záměru do toku Václavský potok, který se vlévá do řeky Vláry, která odtéká z území ČR na Slovensko do povodí Váhu. Záměr bude zdrojem nevelké emisi škodlivin (obsah RL bude cca 0,3 - 0,5 g/l, obsah N-NH4 bude cca 0,1 g/l) vypouštěných s odpadními vodami do Václavského potoka. Vzhledem k řádově rozdílným průtokům (množství vypouštěných odpadních vod 0,07 l/s, Václavský potok při Q355 má 2 l/s, řeka Vlára při Q355 má 70 l/s) a tedy i několikařádovému naředění odpadních vod je zřejmé, že vliv záměru na jakost povrchových vod bude minimální už v recipientu – Václavském potoku u řeky Vláry pak bude nezaznamenatelný. Nepříznivé vlivy přesahující státní hranice jsou tedy vyloučeny.

D.III. CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH Základním předpokladem pro bezpečný provoz zařízení je vhodné umístění objektu, technologické řešení provozu, optimální strojní zařízení, přiměřená automatizace řízení procesů, systém havarijního zabezpečení, odbornost obsluhy zařízení a řada další aspektů. Manipulace se surovinami, doprava surovin a výroba bude proti havarijním stavům standardně zabezpečena. Základním preventivním opatřením při dopravě je maximální zabezpečení přepravy podle platných předpisů. nutné je maximální zajištění bezpečnosti přepravované suroviny mj. ve smyslu Evropské dohody o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí (ADR). Přes maximální snahu o prevenci havarijních a nestandardních stavů na úrovni projektové dokumentace (stavební a technologické) bude nutnou a nedílnou součástí procesu legalizace záměru vypracování podrobné bezpečnostní dokumentace objektu dle Zákona č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky (zákon o prevenci závažných havárií). V průběhu procesu bude v souladu s ustanoveními zákona o prevenci závažných havárií vypracováno následující bezpečnostní dokumentace: • Návrh na zahájení územního řízení, popřípadě žádosti o stavební povolení v případě, že se územní řízení nevydává (§ 21 písm.(1) zákona) v členění: - návrh na zařazení objektu do příslušné skupiny podle přílohy č.1 k zákonu č. 59/2006 Sb., o PZH, (pro látky s dominantní klasifikací „výbušné“ podtřídy 1.3 Dohody ADR), - analýza a hodnocení rizik podle přílohy č.1 k prováděcí vyhlášce č. 256/2006 Sb., o podrobnostech systému PZH, pro úroveň stavebního řízení. • Bezpečnostní dokumentace nutná pro povolení uvedení stavby do zkušebního provozu (§ 21 písm.(3) a (4) zákona, schvaluje KÚ) v členění: - bezpečnostní zpráva (BZ pro objekt skupiny B) – podle přílohy č.3 k prováděcí vyhlášce č.256/2006 Sb., o podrobnostech systému PZH. Dokumentace BZ bude pro část III. Analýza a hodnocení rizika BZ zahrnovat následující části: ⋅ identifikace zdrojů rizika závažné havárie včetně hodnocení Domino efektů pro zdroje rizika uvnitř objektu i vně objektu ⋅ posouzení spolehlivosti lidského činitele u vybraných zdrojů rizika ⋅ posouzení environmentálního rizika metodou EAI (Environmental Accident Index) ⋅ modelování následků a posouzení přijatelnosti rizika - podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a vypracování vnějšího havarijního plánu (§ 21 písm.(5) zákona) podle přílohy č.6 k prováděcí vyhlášce č.256/2006 Sb., o podrobnostech systému PZH. • Bezpečnostní dokumentace nezbytná pro uvedení stavby do zkušebního provozu (§ 21 písm.(5) zákona) v členění: - vnitřní havarijní plán podle přílohy č.6 k prováděcí vyhlášce č.256/2006 Sb., o podrobnostech systému PZH, - plán fyzické ostrahy (§ 14 zákona) podle prováděcí vyhlášky č.250/2006 Sb., kterou se stanoví rozsah a obsah bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu zařazených do skupiny A nebo B. Ze všech potenciálních environmentálních rizik relevantních pro záměr přicházejí v úvahu především možné důsledky následujících jevů: požár, výbuch a únik škodlivých látek do prostředí.



Strana: 44 z 55


Za rizikové činnosti lze považovat v souvislosti s identifikovanými jevy téměř všechny činnosti popsané v záměru: doprava, výroba, skladování surovin i výrobku. Záměr bude realizován v souladu se všemi platnými předpisy v oblasti požární ochrany (PO) a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Požadavky jednotlivých právních norem budou reflektovány na úrovni stavební, technologické i provozní dokumentace a konzultovány, schvalovány a kontrolovány příslušnými orgány státní správy a dozoru (Krajský Úřad Zlínského kraje, Vojenský stavební úřad Olomouc, Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj se sídlem v Brně, Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje, Krajská hygienická stanice Zlín, Český báňský úřad atd.). Manipulace se surovinami, doprava surovin a výroba bude proti havarijním stavům standardně zabezpečena. Základním preventivním opatřením při dopravě je maximální zabezpečení přepravy podle platných předpisů tj. zejména ve smyslu Evropské dohody o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí (ADR). Při dodržování všech stanovených bezpečnostních a požárně-preventivních předpisů, provozních řádů aj. lze předpokládat, že rizikovosti provozu Záměru bude akceptovatelně nízká. Zpracovávaná surovina a produkt jsou látky silně oxidující. Mohou zapálit hořlavé materiály (dřevo, papír, olej, oděvy, atd.). Jedná se o látky, které mají dráždivé účinky, při dlouhodobé expozici mohou poškodit zdraví. Při vdechnutí, kontaktu s prachem či látkou samotnou může dojít k vážnému poškození zdraví, poleptání. V případě zahoření či výbuchu může dojít k oxidačnímu rozkladu chloristanu amonného, jehož konečnými produkty jsou vodní pára, chlorovodík a chloridy, oxidy dusíku příp. dusičnany. Při kontaktu chloristanu s ostatními složkami suroviny dojde k jejich oxidaci, pojivo v surovině – guma a případné další organické příměsi budou zoxidovány na vodní páru a oxid uhličitý, v palivu obsažený hliník bude zoxidován na oxid hlinitý. Všechny zmíněné produkty jsou environmentálně málo rizikové (netoxické, málo reaktivní atd.). Po energetické iniciaci (nárazem, působení tepla apod.) může látka explodovat. Fyzikální důsledky výbuchu (tlaková vlna, uvolnění velkého množství tepla atd.) budou minimalizovány vhodným umístěním záměru (mimo veřejnou zónu), vhodnými stavebními úpravami objektu (např. vyfukovací zóny pro moderaci směru působení výbuchu) a optimální projektovanou dispozicí technologie (vhodné umístění jednotlivých zařízení v objektu). Chemické efekty odpovídají údajům v předchozí části textu. Havarijní a nestandardní stavy spojené s únikem chemických látek do prostředí jsou reprezentovány především rizikem úniku do vod (rozpustné složky suroviny, produkt příp. další pomocné látky) a ovzduší (především plynný vodík a amoniak). Možnost havarijního úniku kapalin s negativním dopadem na kvalitu vod bude technickými opatřeními omezen na minimum (záchytné jímky, minimalizace manipulací s nebezpečnými látkami v nechráněných místech, recyklace odpadních vod, podrobná pravidla pro nakládání s chemickými látkami atd.). Havarijní únik roztoků bude takto zachycen a nekontrolovaný únik do životního prostředí, který by mohl způsobit poškození biotické složky životního prostředí, bude minimální. Obsah záchytných jímek bude zneškodňován v souladu s ustanoveními zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon). Ochranu recipientu Václavský potok zvyšuje i činnost stávající ČOV na niž bude kanalizace objektu napojena. Surovina i produkt mohou podléhat pozvolnému rozkladu, kdy se může uvolňovat plynný amoniak a vodík. Proto budou všechna místa technologie i sklady odsávány. Prostor určený pro skladování bude vybaven bezpečnostním systémem, který se bude sestávat z odsávacího ventilátoru (provedení Ex), havarijního ventilátoru (provedení Ex), elektronických čidel k detekci amoniaku a vodíku (provedení Ex), osvětlení (provedení Ex). Elektronický řídicí systém bude řídit nucenou výměnu vzduchu ve skladu a zamezí spuštění elektrických spotřebičů v případě, že koncentrace vodíku a/nebo amoniaku bude větší, než určená limitní koncentrace. V takovém případě sepne havarijní ventilátor, který výměnu vzduchu urychlí. Havarijní ventilátor bude zároveň sloužit jako záložní ventilátor v případě poruchy odsávacího ventilátoru.

D.IV. CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Za běžného provozu nevyvolává záměr žádné významné nepříznivé vlivy, které by bylo nutno eliminovat případně kompenzovat. Prevence nebo vyloučení nepříznivých vlivů vyplývá zejména z důsledného dodržování platných zákonných předpisů, norem a schválených provozních nebo havarijních řádů. Z nejdůležitějších upozorňujeme na následující opatření:



Strana: 45 z 55


-

V průběhu výstavby je třeba maximálním způsobem snižovat prašnost důsledným kropením plochy staveniště v suchých dnech, udržovat v čistotě výjezdy na veřejné komunikace a vyjíždějící vozidla a omezit volné skládky prašných materiálů.

-

Provoz je a bude vybaven prostředky k zachycení a odstranění havarijních úniků vodám nebezpečných látek. V případě havárie bude zabráněno úniku, příp. bude zajištěna likvidace nebezpečných látek a zamezeno jejich vniknutí do kanalizace.

-

Veškeré odpadní vody budou kanalizací převáděny na BČOV Biofluid 15 a po vyčištění odváděny do Václavského potoka v souladu s nově získaným povolením.

-

V rámci zkušebního provozu bude provedena analýza ekotoxicity vypouštěných odpadních vod.

-

Bude zajištěna pravidelná kontrola a údržba zdrojů znečišťování ovzduší a bezchybný provoz zařízení na snižování emisí.

-

Procesy budou ovládány řídicím systémem a většina dějů bude probíhat v automatickém režimu, což omezuje riziko dopadů při selhání obsluhy.

-

Bude omezen pohyb pracovníků v blízkosti vybraných zařízení v chodu z důvodů minimalizace rizika úrazů. Tato místa budou vybavena kamerovým systémem k monitorování zařízení během provozu.

-

Bude důsledně dodržováno plnění bezpečnostních předpisů.

-

Linku bude obsluhovat prokazatelně dostatečně vyškolená obsluha.

D.V. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ Charakteristiky použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů jsou rozděleny podle jednotlivých řešených okruhů: Obyvatelstvo Vliv záměru na obyvatelstvo byl vyhodnocen na podkladě textu Dokumentace, rozptylové studie a kartografických podkladů. Hodnocení vlivů na obyvatelstvo, zdravotních rizik a jejich možných důsledků bylo provedeno odbornou úvahou a rizikovou analýzou na základě vědecké literatury. Ovzduší a klima Pro vyhodnocení imisní zátěže hodnoceného území po realizaci záměru byl použit výpočet podle metodiky SYMOS 97, verze 2003 – výpočtový program firmy IDEA-ENVI (viz příloha č. 1). Údaje o stávající imisní zátěži byly čerpány ze Sdělení MŽP ČR číslo 8, uveřejněné ve věstníku MŽP, částka 6 z června 2009 a dále z Rozptylové údaje z měření na stanici imisního monitoringu. Hluková situace ev. další fyzikální a biologické charakteristiky Hodnocení bylo provedeno odbornou úvahou na základě údajů o dopravní situaci v území, vzdálenosti nejbližší obytné zástavby a údajů o provozu samotného záměru. Povrchová a podzemní voda Při zpracování se vycházelo z podkladů a informací získaných z odborné literatury, platné legislativy a z webových stránek příslušných odborných organizací. Takto získané znalosti byly doplněny vlastním terénním šetřením posuzovaného území. Půda Hodnocení vlivů na půdy bylo zpracováno na základě dostupných podkladů a vlastního průzkumu lokality. Horninové prostředí a přírodní zdroje Při koncipování kapitol popisujících horninové prostředí byl využit archív a odborná literatura zpracovatele.



Strana: 46 z 55


Fauna, flóra a ekosystémy K popisu a vyhodnocení ekosystémů byly použity mapové podklady a informace dostupné na Portálu CHKO Bílé Karpaty a vlastní průzkum lokality a jejího okolí. Krajina Kapitola o krajině byla zpracována na základě dostupných podkladů a vyhodnocení pohledového řešení při stávajícím stavu lokality. Hmotný majetek a kulturní památky Kapitola o hmotném majetku byla vypracována na základě informací získaných od investora záměru. Kapitoly o architektonických a historických památkách a archeologických nálezech byly zpracovány na základě informací z odborné literatury, platné legislativy a z webových stránek příslušných odborných organizací. Dopravní a jiná infrastruktura Při zpracování dopravní části dokumentace bylo použito mapových podkladů, údajů ze sčítání dopravy Ředitelství silnic a dálnic z roku 2005 a informací získaných od investora záměru.

D.VI. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ Tato dokumentace byla zpracována na základě současných znalostí o výstavbě a provozu záměru. V období mezi z pracováním předchozí a této dokumentace byl dokončen projekt pro stavení řízení. Dokumentace byla řešena s ohledem na zabezpečení konzervativního přístupu k hodnocení, tedy vždy bylo uvažováno s emisí, působením apod. při maximální možné roční kapacitě výroby. Z hlediska možného negativního psychosociálního působení záměru na obyvatelstvo doporučujeme podrobně vyhodnotit potenciální havarijní rizika provozu zařízení a v případě existence obav obyvatel okolních obcích jim podat podrobné a pravdivé informace. Je zřejmé, že toto vyhodnocení bude možné provést až v období detailní znalosti technologického řešení záměru (zejm. rozměr, typ a umístění aparátů). Samozřejmostí bude takové řešení, které rizikovost záměru snižuje minimálně na úroveň legislativních požadavků. Při vyhodnocení podkladů pro zpracování této dokumentace nebyly zjištěny takové kritické skutečnosti při provozu záměru, které by bylo navíc nutné ověřit podrobnějšími analýzami. V průběhu zpracování této dokumentace se nevyskytly takové nedostatky ve znalostech nebo neurčitosti, které by znemožňovaly jednoznačnou specifikaci možných vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví, nebo které by omezovaly spolehlivost prezentovaných závěrů.



Strana: 47 z 55


ČÁST E POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Záměr je řešen v jedné variantě, dané dostupným zabezpečeným areálem, pozemkem a existujícími objekty. Lokalizace proto nebyla řešena ve více variantách.



Strana: 48 z 55


ČÁST F ZÁVĚR Tato dokumentace hodnotí vlivy na životní prostředí způsobené realizací a provozem záměru „Výstavba zařízení pro recyklaci chloristanu amonného z expirovaného raketového paliva“. Předmětem záměru je instalace a provoz technologického zařízení pro recyklaci oxidovadla - chloristanu amonného (NH4ClO4) - z expirovaného raketového paliva. Jednotlivé kroky recyklace jsou založeny na fyzikálním principu. Principem je rozpuštění chloristanu amonného ve vodě, vyčištění roztoku a řízená krystalizace čisté soli. Předmětem posouzení byly vlivy navrženého záměru na jednotlivé složky životního prostředí a na zdraví obyvatelstva. Vzhledem k charakteru záměru byla zvýšená pozornost věnována především hodnocení vlivu záměru na ovzduší. Pro účely kvantifikace a podrobného vyhodnocení vlivů byly zpracovány doprovodné studie (rozptylová studie, posouzení vlivů záměru na veřejné zdraví), uvedené v přílohách dokumentace. Záměr nebyl předložen ani hodnocen ve variantách, neboť jeho umístění je úzce vázáno na vybranou a pro záměr vhodnou lokalitu. Na základě vyhodnocení možných vlivů na zdraví obyvatelstva a životní prostředí nebyly zjištěny žádné závažné negativní vlivy, které by neumožňovaly záměr realizovat. Za pozitivní vliv se dá považovat vytvoření nových pracovních pozic. Na úrovni současných znalostí uvedených v této dokumentaci, doporučujeme s realizací záměru souhlasit.



Strana: 49 z 55


ČÁST G VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Shrnutí netechnického charakteru obsahuje ve stručné a srozumitelné formě údaje o záměru a dále závěry jednotlivých dílčích okruhů hodnocení možných vlivů záměru na životní prostředí. Zájemcům o podrobnější údaje proto doporučujeme prostudování příslušných kapitol dokumentace. Záměr bude umístěn v prostoru nevyužívané muniční základny Bohuslavice nad Vláří, okres Zlín. Areál dnes spadá pod VOP 026 Šternberk, s.p., divize VTÚVM Slavičín – Bohuslavice. Záměr bude využívat některé stávající objekty v areálu, které budou částečně rekonstruovány. Nedojde k výstavbě nových budov (umístění viz kapitola B.I.3). Předmětem záměru je instalace a provoz zařízení pro recyklaci oxidovadla - chloristanu amonného (NH4ClO4) z expirovaného raketového paliva. Jednotlivé kroky recyklace jsou založeny na fyzikálním principu. Principem recyklace je rozpuštění chloristanu amonného ve vodě, vyčištění roztoku a řízená krystalizace čisté soli. Maximální roční kapacita technologie bude 2 500 tun zpracované suroviny. Předpokládané množství zpracovávané suroviny bude ale menší, cca 1 600 tun ročně. V předložené dokumentaci se uvažují vlivy při maximální možné roční kapacitě výroby. Produktem budou čisté krystaly chloristanu amonného, který je vhodný pro původní užití a další získané složky jsou prodejnými produkty. Záměr produkuje jen malé množství odpadů. Technologická linka bude instalována ve stávajícím objektu bývalé kotelny v hospodářském prostoru areálu. Suroviny před recyklací a produkty po recyklaci budou skladovány v několika (2-3) stávajících skladech v technické části areálu. Záměr nepožaduje zábor ZPF ani PUPFL, spotřeba surovin a vody je malá. Dopravní nároky jsou minimální, představují cca 1-2 % nárůst dopravy na stávající málo zatížené komunikaci III/49520 směrem na Slavičín. Emise do ovzduší jsou nevelké. Významnější je pouze výduch z parogenerátoru. Odplyny z technologické linky budou čištěny v absorbéru, do ovzduší odchází minimální množství amoniaku (62 g/rok) a vodíku (307 g/rok). Záměr není významným zdrojem odpadních vod, odpadů, je hlukově nevýznamný. Záměr je umisťován do člověkem relativně málo dotčeného území. Zájmová lokalita se nachází ve III. a IV. zóně CHKO Bílé Karpaty. Dále se záměr nachází v přechodné zóně biosférické rezervace. Přímo do zájmové plochy nezasahuje žádná ptačí oblast ani evropsky významná lokalita. Mezi nejbližší evropsky významné lokality patří lokalita Valentová, kód lokality je CZ0720437, vzdálenost od zájmové lokality je cca 4,5 km, dále lokalita Bílé potoky, kód lokality je CZ0720441, její vzdálenost je cca 6,5 km od sledované lokality, další lokalitou je tok Vláry, kód záměru je CZ0723434, tato lokalita je vzdálená cca 6,5 km od sledovaně lokality. Nejbližší ptačí oblast je lokalita Horní Vsacko, kód lokality je 2303, lokalita je vzdálená cca 20 km od zájmové lokality. V místě záměru se nenachází žádný přírodní park. Nejbližší přírodní park Vizovické vrchy, který je vzdálen cca 4,5 km od zájmové lokality. Nejbližší přírodní památka Pod Vrchy leží 4 km od místa realizace záměru na katastrálním území Bohuslavice nad Vláří. V zájmové lokalitě a okolí se nenacházejí registrované významné krajinné prvky. Díky minimálním emisím a nevýznamné vyvolané dopravě lze konstatovat, že možné vlivy záměru ve všech sledovaných oblastech (obyvatelstvo, ovzduší, povrchová a podzemní voda, půda, fauna, flóra, ekosystémy, krajina a případně jiné) jsou přijatelně nízké, či nulové. Záměr přináší do území cca 30 nových pracovních míst. Za běžného provozu záměr nevyvolává žádné významné nepříznivé vlivy, které by bylo nutno kompenzovat. Prevence, či vyloučení nepříznivých vlivů z provozu záměru vyplývá zejména z důsledného dodržování platných zákonných norem, předpisů a schválených provozních a havarijních řádů. V Brně 29.01.2010 za kolektiv autorů ……………………………………………. ing. Stanislav Postbiegl autorizace č. j. 1178/159/OPVŽP/97, prodloužení MŽP č. j. 46513/ENV/06

Seznam osob, které se podílely na zpracování dokumentace se nachází v úvodní části. Následuje přílohová část



Strana: 50 z 55


ČÁST H PŘÍLOHY

H.I. Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace



Strana: 51 z 55


H.II. Prohlášení Ministerstva obrany České republiky, Úřad státního odborného dozoru pracoviště stavebního úřadu Olomouc



Strana: 52 z 55


H.III. Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb.



Strana: 53 z 55


H.III. Autorizační osvědčení zpracovatele dokumentace



Strana: 54 z 55


Další samostatné přílohy jsou volně řazeny za hlavním textem dokumentace. Příloha č.1 Rozptylová studie (P.Cetl, leden 2010) Příloha č.2 Hodnocení zdravotních rizik a vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví (J. Kotulán, leden 2010) Příloha č.3 Bezpečnostní list vstupní suroviny – český překlad (leden 2010) Příloha č.4 Bezpečnostní list kyseliny sírové



Strana: 55 z 55

Výstavba zařízení pro recyklaci chloristanu amonného z expirovaného raketového paliva Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí vydání 02

Recommend Documents