Výstavba východ Syntéza společných německo-českých záměrů územního rozvoje směřujících k posílení územní soudržnosti. Dílčí zpráva

Výzkumný projekt 10.08.06.1.59.6 z pověření Spolkového úřadu pro stavebnictví a prostorové uspořádání (Bundesamt für Bauwesen und Raumordnung) :

Výstavba východ – Syntéza společných německo-českých záměrů územního rozvoje směřujících k posílení územní soudržnosti

Dílčí zpráva

Drážďany a Brno, stav k 12. lednu 2006

Leibniz-Institut für ökologische Raumentwicklung e. V. (IÖR)

Ústav územního rozvoje (Institut für Raumentwicklung)

Zadavatel Bundesamt für Bauwesen und Raumordnung (BBR) Deichmanns Aue 31-37 53179 Bonn SRN

Zpracovatel Leibniz-Institut für ökologische Raumentwicklung e. V. (IÖR) Weberplatz 1 01217 Drážďany SRN Ve spolupráci s: Ústav územního rozvoje (ÚÚR) (Institut für Raumentwicklung) Jakubské náměstí 3 601 00 Brno Česká republika

Projektový tým IÖR:

ÚÚR:

Dr.-Ing. Markus Leibenath (vedoucí projektu) Dip.-Ing. Robert Knippschild Cand. Dipl.-Geogr. Anke Hahn Cand. Dipl.-Geogr. Dana Simon Ing. Igor Kyselka, CSc. Ing. arch. Josef Markvart, CSc. Ing. Marie Polešáková, PhD. Mgr. Robert Veselý

Tato dílčí zpráva není vyjádřením názoru německé a české vlády, nýbrž je v kompetenci zpracovatelů (IÖR a ÚÚR).

2

IÖR / ÚÚR: Syntéza společného německo-českého záměru v oblasti územního rozvoje – dílčí zpráva (listopad 2005)

Shrnutí Cíl zprávy Cílem předložené dílčí zprávy je předložit výsledky tří prvních z celkem šesti pracovních kroků projektu. Pracovní krok 1 obsahuje hodnocení relevantních projektů a označení klíčových témat velkoplošné německo-české spolupráce v územním rozvoji. Předmětem pracovního kroku 2 je porovnání německého a českého systému plánování. V pracovním kroku 3 byly vypracovány prvky možného modelu rozvoje pro rozšířené německo-české pohraničí. Klíčová témata velkoplošné německo-české spolupráce v územním rozvoji Projekty INTERREG-IIIB s německou a českou účastí se vyznačují především třemi klíčovými tématy: (a) protipovodňová ochrana a management povodí, (b) rozvoj dopravy a (c) ochrana přírody a životního prostředí a rozvoj krajiny. Vezeme-li v úvahu i jiné velkoplošné německo-české projekty, lze uvést další dvě klíčová témata, a to ekonomika + technologie a kultura. Anketa, při níž byli dotazováni němečtí a čeští aktéři regionálního a zemského plánování, ukázala, že odborné pojmy jsou často různě interpretovány a že informační podklady jsou nedostatečné. Dále pak bylo ještě jednou zdůvodněno, že „doprava“ je klíčovým tématem, a byla jmenována řada investičních záměrů v oblasti dopravy, které vyžadují vzájemnou koordinaci. Za klíčové téma v oblasti ekonomiky byla označena konkurence týkající se investic, dotací, pracovních míst a příjmů z daní. Zároveň byly konstatovány synergické potenciály v mezinárodním (přeshraničním) marketingu cestovního ruchu a při vytváření přeshraničních průmyslových zón a sítí podniků. Dalšími klíčovými tématy jsou větrné elektrárny a velkoplošná maloobchodní zařízení, která byla uváděna mnoha německými respondenty. Problém spočívá v tom, že projekty tohoto druhu mají přeshraniční účinky, aniž by se k nim – viděno ze strany NSR - konala odpovídající řízení za účasti obou stran. Závěry vyplývající ze srovnání systémů plánování v Německu a v České republice V Německu je až šest úrovní veřejné správy /Spolek, země, vládní okresy (správní obvody), okresy (venkovské okresy) a obce/, které ovlivňují územní plánování, resp. vykonávají kontrolní (dohlédací) funkci, zatímco v České republice jsou to po provedené reformě veřejné správy jen tři úrovně veřejné správy (národní stát, kraje a obce). Také hloubka regulace v regionálním plánování (regionální plán – územní plán velkého územního celku) je také v obou zemích různý. V českém plánovacím systému hrají zřejmě obce větší roli než v německém. V Německu je využívání obnovitelných energií privilegováno zákonem o obnovitelných energiích. V České republice existuje podobný zákon (č. 180/2005 Sb.), takže v souladu IÖR / ÚÚR: Syntéza společného německo-českého záměru v oblasti územního rozvoje – dílčí zpráva (listopad 2005)

3

s evropskými zákony lze počítat s narůstajícím využíváním větrné energie. Zdá se, že řízení výstavby větrných elektráren z hlediska pravidel prostorového uspořádání je v Německu promyšlenější než v České republice. Jejich schvalování na místní úrovni je však v ČR naopak nákladnější než v SRN, zvláště pokud existuje územní plán obce, v němž je pro daný záměr třeba učinit příslušné změny. Posouzení projektů větrných elektráren z hlediska EIA je povinné v obou zemích. Pokud jde o velkoplošná maloobchodní zařízení, je jejich povolování, zvláště u objektů nad 1.200 m2, v ČR jednodušší než v SRN. Podle německého práva musí být územně významné plány a opatření, které mohou mít značné účinky na sousední státy, s těmito státy v souladu se zásadami vzájemnosti a rovnocennosti odsouhlaseny. Podobné povinnosti vyplývají ze směrnice EU o ekologickém auditu pro plány a programy (směrnice SEA). Kromě toho oba státy podepsaly konvenci Espoo o účasti veřejné správy a veřejnosti sousedního státu při projednávání projektů podléhajících EIA a s možnými negativními dopady na území sousedního státu. Dosud ovšem nebyla uzavřená žádná dvoustranná smlouva, která by konkretizovala konvenci Espoo. Přes všechny existující právní předpisy se zdá, že otázka odsouhlasování/koordinace výstavby větrných elektráren a maloobchodních velkoplošných provozoven není v současné době uspokojivě vyřešena. Budoucí vývoj rozšířeného německo-českého pohraničí a možné varianty politických jednání V rozšířeném německo-českém pohraničí existují velké rozdíly mezi městem a venkovem. Pro budoucí rozvoj celého území mohou být velmi důležitá velkoměsta. Zatímco Mnichov ještě patří k západoevropskému jádrovému prostoru („Modrý banán“ / Pentagon), leží Praha, Berlín a Wroclaw ve středoevropském pentagonu jakožto možné nové zóny ekonomické integrace. Je pravděpodobné, že území ležící mezi velkoměsty, se vyvinou buď v hlavní (jádrové, základní, Scharnier) a spojovací (Brücken-, s víceméně souvislým osídlením) prostory mezi Východem a Západem, nebo převezmou funkci ekologických vyrovnávacích prostor. Prvně jmenovaný případ platí především pro Duryňsko a Sasko, druhý pro východní Bavorsko a severní a západní Čechy. Ministerstva národních vlád odpovědná za prostorové uspořádání mohou přispět k posílení institucionálních kapacit a rozhodovací schopnosti aktérů na nižších úrovních. V tomto směru se jeví jako podstatné především tyto čtyři sféry pro jednání: 1. zdokonalení informačních podkladů, 2. vytvoření závazných mezistátních předpisů pro vzájemnou oboustrannou účast na postupu plánování pro stavební záměry s přeshraničními účinky, 3. úprava právních rámcových podmínek k usnadnění přímého odsouhlasování přes hranici, 4. rezervování prostředků na spolufinancování přípravy regionálních konceptů rozvoje.

4


Možnosti ministerstev ovlivnit rozvoj rozšířeného německo-českého pohraničí jsou v součtu omezené. U klíčových témat, jako je doprava, protipovodňová ochrana, ochrana životního prostředí a cestovní ruch je nutná spoluúčast nejen četných nestátních aktérů z podniků a občanské společnosti. Kromě toho existují i silné závislosti a propletence mezi úrovněmi politicko-administrativních systémů, protože mnohá rozhodnutí může učinit jen EU, nebo aktéři na úrovni regionů a obcí.


5

Obsah 1

Pozadí, cíle a metodika zprávy..................................................................................... 9 1.1 Plánované zřízení německo-české pracovní skupiny pro prostorový rozvoj.....................................................................................................................9 1.2 Poskytnout základní informace a ukázat politické možnosti ...............................10 1.3 Rozšířené německo-české pohraničí ..................................................................11 1.4 Analýza dokumentů, telefonní interview a písemné dotazování .........................13

2

Klíčová témata velkoplošné německo-české spolupráce v územním rozvoji........................................................................................................................... 14 2.1 Výsledky hodnocení projektů INTERREG-IIIB a jiných velkoplošných projektů s německou a českou účastí .................................................................14 2.2 Výsledky ankety datazující zástupce zemského a regionálního plánování.............................................................................................................18 2.2.1 Výsledky telefonního interview v německém pohraničí ...................... 18 2.2.2 Výsledky písemného a telefonního interview v českém pohraničí............................................................................................. 21 2.2.3 Shrnutí klíčových témat vyplynuvších z dotazování ........................... 23 2.3 Větrné elektrárny a velkoplošná maloobchodní zařízení v německočeském pohraničí ................................................................................................23 2.3.1 Větrné elektrárny v německo-českém pohraničí ................................ 23 2.3.2 Velkoplošné maloobchodní prodejny v německo-českém pohraničí............................................................................................. 26 2.3.3 Shrnutí klíčových témat v souvislosti s využíváním větrné energie ............................................................................................... 26 2.4 Celkové shrnutí: Možná klíčová témata velkoplošné německo-české spolupráce v územním rozvoji.............................................................................27

3

Srovnání systémů plánování vztahujících se k prostoru v Německu a v České republice........................................................................................................ 28 3.1 Mezioborové plánování celého území.................................................................28 3.2 Oborové plány pro větrné elektrárny ...................................................................34 3.3 Oborové plánování týkající se velkoplošných maloobchodních zařízení ...........38 3.4 Závěry pro přeshraniční koordinaci prostorového rozvoje ..................................39

4

Budoucí rozvoj rozšířeného německo-českého pohraničního prostoru a politické možnosti jednání ......................................................................................... 42 4.1 Aktuální situace rozšířeného německé-českého pohraničního prostoru.............42 4.2 Pozice německo-českého pohraničního prostoru ve struktuře evropských metropolí ..........................................................................................44 4.3 „Středoevropský krystal“ jako možný evropský region zesílené ekonomické integrace v německo-českém pohraničním prostoru? ....................48 4.4 Návrh tématických okruhů pro jednání ministerstev Německa a České republiky mající územní a regionální rozvoj ve své kompetenci .........................51

Použitá literatura.................................................................................................................. 54 Přílohy................................................................................................................................... 59 A-1: Přehled projektů INTERREG-IIIB s německou a českou účastí..........................61 A-2: Přehled velkoplošných projektů a iniciativ v německo-českém pohraničí, realizovaných mimo rámec INTERREG-IIIB .......................................................86 A-3: Interviewpartner ................................................................................................102 A-4: Stručný obsah připravovaného nového stavebního zákona v České republice............................................................................................................104


7

Seznam obrázků Obr. 1:

Koncepční uspořádání projektu „Syntéza německo-českého záměru prostorového (územního) rozvoje“.................................................................. 11

Obr. 2:

Přehledná mapa rozšířeného německo-českého pohraničního prostoru........................................................................................................... 12

Obr. 3:

Přehledná mapa prostoru CADSES ............................................................... 14

Obr. 4:

Projekty INTERREG-IIIB-CADSES s německou a českou účastí .................. 15

Obr. 5:

Průměrná rychlost větru v České republice .................................................... 24

Obr. 6:

Poloha plánovaného větrného parku u Chomutova........................................ 25

Obr. 7:

Systém plánování v Německu ........................................................................ 31

Obr. 8:

HDP na obyvatele ve střední Evropě v roce 2002 .......................................... 42

Obr. 9:

Výdaje na výzkum a rozvoj ve střední Evropě v roce 2000 ............................ 43

Obr. 10:

Panevropské dopravní koridory ...................................................................... 44

Obr. 11:

Modrý banán................................................................................................... 45

Obr. 12:

Západoevropský Pentagon............................................................................. 46

Obr. 13:

Možný středoevropský Pentagon ................................................................... 47

8


1

Pozadí, cíle a metodika zprávy

1.1

Plánované zřízení německo-české pracovní skupiny pro prostorový rozvoj

I německo–české pohraničí se vyznačuje ve srovnání s evropským průměrem podobně jako německo-polské pohraničí nízkou hustotou obyvatelstva, skrovnou ekonomickou silou a zčásti špatným dopravním spojením. Ve spojitosti s hlavním cílem polycentrického a vyváženého prostorového rozvoje formulovaného v Evropském konceptu prostorového rozvoje (EUREK) to znamená, že se musí rozvíjet i mimo evropské jádrové prostory ekonomicky silné a v globálním měřítku konkurenceschopné regiony. Proto je cílem německé spolkové politiky posilovat v Evropě úlohu rozšířeného německo-českého a německo-polského pohraničí, jehož rozšíření je vymezeno metropolitními regiony BerlínBrandenburg, Mnichov, Praha, Vratislav, Poznaň a Štětín. Na druhé straně už vedle velkého počtu přeshraničních kooperačních iniciativ na regionální a místní úrovni existuje intenzívní velkoplošná spolupráce mezi Spolkovou republikou Německo a Českou republikou. Nejdůležitějším nástrojem v tomto ohledu je společenská iniciativa EU INTERREG IIIB ve středo- a jihoevropském kooperačním prostoru CADSES (Central, Adriatic, Danubian and South-Eastern European Space). Asi odlišně než ve vztazích mezi Polskem a Německem zatím dosud neexistuje bilaterální vládní komise s výborem pro prostorové uspořádání. V r. 2004 však pan státní tajemník Tilo Braune a tehdejší náměstkyně ministra pro místní rozvoj paní Ivana Hanačíková z Českého ministerstva pro místní rozvoj dali podnět k vytvoření společné německo-české pracovní skupiny pro spolupráci v územním rozvoji. Bylo mj. dosaženo dohody o tom, že pracovní skupina by se měla zabývat následujícími tématy: •

výměna informací k metodice a organizaci prostorového uspořádání v obou státech (národní legislativa, spolupráce na evropské a regionální úrovni, orientační rámce pro kraje, resp. spolkové země);

•

spolupráce v nadnárodních projektech v rámci iniciativy EU INTERREG III B;

•

definování budoucího společného integračního rámce pro rozvoj dopravy a ekonomiky;

•

odsouhlasení větších investic do infrastruktury s přeshraničními účinky (mj. v oborech doprava, vodní hospodářství, obchod a vzdělávání);

•

zesíťování metropolitních oblastí Praha-Saský trojúhelník (-Berlin/Brandenburg) a PlzeňNorimberk.

Obě vlády také jmenovaly členy této pracovní skupiny, která se má pravděpodobně v únoru 2006 v Erfurtu sejít na ustavující schůzi. V přímé návaznosti na tuto schůzi má být uspořádán seminář s rozšířeným okruhem účastníků.


9

Ustavující schůze pracovních skupin i seminář mají být v rámci společného projektu připraveny německým a českým výzkumnými ústavy zabývajícími se problematikou územního rozvoje. IÖR dostal proto pověření, aby společně s Ústavem územního rozvoje realizoval odpovídající výzkumný projekt, v jehož rámci vznikla tato dílčí zpráva.

1.2

Poskytnout základní informace a ukázat politické možnosti

Tímto výzkumným projektem se sledují tyto obsahové cíle: •

vyhodnocení přeshraničních německo-českých kooperačních projektů v oblasti územního rozvoje a identifikace klíčových témat německo-české spolupráce v oblasti územního rozvoje;

•

souhrnný popis systémů prostorového plánování v Německu a České republice a popis kroků za oblast územního plánování nutných pro realizaci velkoplošných maloobchodů a větrných elektráren;

•

formulování modelu rozvoje pro rozšířené německo-české pohraničí;

•

vypracování doporučení pro budoucí jednání v rámci německo-české spolupráce v oblasti územního rozvoje.

Projekt sestává z 6 základních prvků či pracovních kroků (viz obr. 1): •

pracovní krok 1 – vyhodnocení relevantních projektů a identifikace klíčových témat velkoprostorové německo-české spolupráce v oblasti územního rozvoje;

•

pracovní krok 2 – německo-české porovnání systémů plánování, to znamená shrnutí a vzájemné porovnání systémů prostorového (územního) plánování a porovnání právních podkladů pro povolování velkoplošných maloobchodních zařízení a větrných elektráren;

•

pracovní krok 3 – formulování možného modelu rozvoje pro rozšířený prostor německočeského pohraničí;

•

pracovní krok 4 – organizační a obsahová příprava ustavující schůze pracovní skupiny pro prostorový rozvoj a navazujícího jednodenního semináře a součinnost při jejich přípravě;

•

pracovní krok 5 – shrnutí pracovních výsledků a výsledků diskuse a formulování politických doporučení pro budoucí německo-českou spolupráci v územním rozvoji;

•

pracovní krok 6 – koordinace spolupráce IÖR a ÚÚR.

10


Koncepční uspořádání projektu „Syntéza německo-českého záměru prostorového (územního) rozvoje“

(1) Vyhodnocení relevantních projektů a identifikace klíčových témat

(2) Porovnání systémů plánování

vč. porovnání právních podkladů k vybraným klíčovým tématům.

(3)

Formulová ní možného velkoplošn ého modelu rozvoje.

(4) Ustavující schůze pracovní skupiny a seminář:

Příprava a součinnost při realizaci.

(6) Koordinace spolupráce IÖR a ÚÚR.

Obr. 1:

(5) Shrnutí výsledků a formulování politických

doporučení pro jednání.

Cílem předkládané dílčí zprávy je prezentace výsledků prvních tří pracovních kroků.

1.3

Rozšířené německo-české pohraničí

Hovoří-li se o německo-českém pohraničí, myslí se tím buď území podporované ze společenské iniciativy EU INTERREG IIIA, nebo oblast euroregionů. Takto definované pohraničí odpovídá pásmu širokému na obou stranách hranice 50 – 100 km. Na rozdíl od toho se prostor, na nějž se vztahuje předkládaná zpráva, označuje jako rozšířené německo-české pohraničí. Protože zde stojí ve středu zájmu nikoli místní nebo regionální, nýbrž velkoplošná přeshraniční spolupráce, byl zkoumaný prostor definován poměrně široce. Jeho vnější rozsah je vymezen přibližně městy Praha, Mnichov, Norimberk, Erfurt, Berlín a Vratislav (viz obr. 2).


11

Obr. 2:

12

Přehledná mapa rozšířeného německo-českého pohraničního prostoru


1.4

Analýza dokumentů, telefonní interview a písemné dotazování

Projekt je založen v podstatě na vyhodnocení tištěných materiálů a na internetových výzkumech. Pro identifikaci klíčových témat velkoprostorové německo-české spolupráce v oboru prostorového rozvoje (pracovní krok 1) byly nadto ještě na německé straně realizovány telefonické interview a na české straně písemné ankety. Tento odlišný postup byl dohodnut mezi oběma partnerskými ústavy – IÖR a ÚÚR a je to kvůli různé komunikační kultuře: v Německu je návratnost v případě dotazníků, které jsou do veřejných zařízení zasílány poštou, často pouze 50 – 60 procent. V Česku zase je spíš neobvyklé to, aby zástupci úřadů podávali oficiální informace telefonem. Jak telefonické interview, tak dotazníky vycházejí z jednotného seznamu otázek, takže výsledky jsou srovnatelné. Hlavní otázky interview a dotazníků zněly: •

Které velkoprostorové přeshraniční prostorové problémy jsou obzvlášť naléhavé?

•

Ve kterých oblastech jsou přeshraniční potenciály pro rozvoj, jejichž využití by mělo být podpořeno přeshraniční spoluprací na vládní úrovni?

•

Které probíhající nebo ukončené přeshraniční kooperační projekty jsou zvlášť důležité a mohly by sloužit jako příklad pro jiné regiony?

Do anket byli vedle zástupců oborů větrná energie a maloobchod zapojeni především také zástupci zemského a regionálního plánování a euroregionů. Toto rozšíření okruhu adresátů má dvojí funkci: Za prvé, informace o přeshraničních problémech a rozvojových potenciálech, které jsou v regionu k dispozici, by měly být použity pro projekt. Za druhé, regionální aktéři, kteří se pak později mají účastnit práce pracovní skupiny pro regionální rozvoj nebo plánovaného veřejného semináře, by měli být zapojeni do procesu od začátku. Seznam dotazovaných aktérů je v Dodatku. Všechny informace k tématu „velkoplošná maloobchodní zařízení“ spočívají na elaborátech, které vypracovala firma Contextplan z pověření Německého semináře pro urbanismus a hospodářství (DSSW) a Společnost advokátů Nörr Stiefenhofer Lutz v rámci projektu INTERREG-III-B „Vital Cities“ (města k životu) (Contextplan 2005 a Nörr et al. 2005). Spolkové ministerstvo hospodářství podporovalo zvláště Zprávu Contexplan.


13

2

Klíčová témata velkoplošné německo-české spolupráce v územním rozvoji

2.1

Výsledky hodnocení projektů INTERREG-IIIB a jiných velkoplošných projektů s německou a českou účastí

Cílem iniciativy Společenství, která má název INTERREG, je přispět k vyrovnanému rozvoji a integraci evropského prostoru a překonat rozdělující účinek hranic. Tato iniciativa Společenství je tématicky zaměřena ve třech směrech, resp. má 3 části: A, B a C. Část A je zaměřena na podporu regionálního rozvoje přímo v pohraničních regionech, část C je zaměřena na zlepšování politiky rozvoje a soudržnosti mezinárodní a meziregionální spolupráce, zatímco část B, o kterou v dalším textu jde, má podporovat mezinárodní spolupráci a udržitelný rozvoj Společenství. Přitom mají být zohledněna a aplikována zvláště doporučení EUREK. Iniciativa INTERREG IIIB je realizována v rámci celé řady prostorů pokrytých jednotlivými programy, při čemž kooperační prostor, k němuž patří Česká republika i Německo, je jen jeden a nazývá se prostor zemí CADSES (viz obr. 3).

Obr. 3:

Přehledná mapa prostoru CADSES

(JTS 2005: o. S.) V prostoru CADSES existuje 24 projektů realizovaných ve vzájemné kooperaci Německa a České republiky (viz obr. 4). 14


Obr. 4: Poř. č.

Projekty INTERREG-IIIB-CADSES s německou a českou účastí P Akronym

r

o

j

e

k

t

y

Charakteristika projektů

1

ACCRETe

Zemědělství a klimatické změny: jak snížit účinky a hrozby vyvolané člověkem

2

CER²

Clustery středoevropských regionů pro energii získávanou ze sítě obnovitelných zdrojů

3

CITYREGIO

Regionální ekonomický rozvoj kooperací města s jeho zázemím

4

COHESION

Integrované koncepty zvyšování soudržnosti evropského prostoru

5

ELLA

ELBE/LABE – Preventivní opatření protipovodňové ochrany prostřednictvím transnárodního prostorového uspořádání

6

IdeQua

Osa identity a kvality sahající od Baltského moře k Egejskému moři

7

ILUP

Integrované plánování využití území

8

LHASA

Stabilizace velkých obytných oblastí

9

MAGIC

Správa podzemních vod v oblastech kontaminovaných průmyslem

10

ODERREGIO

Transnárodní akční program prostorového plánování protipovodňové ochrany v povodí Odry

11

PLANET CENSE

Síť plánovačů pro střední a jihovýchodní Evropu

12

RainDROP

Směrnice pro zmírňování účinků přívalových vod

13

RARE

Obnova železnic

14

RDA-Net CEDA

Síť agentur pro regionální rozvoj v oblasti střední Evropy, Podunají a u Středozemního moře

15

READY

Obnova a rozvoj v oblastech důlní těžby

16

REVITAMIN

Revitalizace oblastí bývalé těžby hnědého uhlí

17

SIC!

Realizace koridoru podle projektu SUSTRAIN

18

SISTEMaPARC

Prostorový informační systém transnárodního ekologického managementu chráněných oblastí a regionů CADSES

19

SURE

Úspěšná obnova a úprava prostředí v okolí zásahů do infrastruktury

20

TAQI

Transnárodní zlepšování kvality ovzduší jako řídící nástroj regionálního plánování

21

TECNOMAN perspectives

Perspektivy managementu lokalizace sítě TEN a uzlů koridorů

22

TRANs-IT

Regionální transferové aktivity v síti pro rozvoj podnikání a relaxačního cestovního ruchu, s podporou IT

23

TWIST

Doprava zaměřená na konkrétní společenské akce

24

VITAL CITIES

Konsolidace polycentrických urbánních systémů podporováním drobných prodejen ve vnitřních částech měst

Aby bylo možno zjistit klíčová témata dosavadní velkoplošné německo-české spolupráce, bylo provedeno hodnocení projektů INTERREG IIIB. Kromě všeobecných kritérií, jako jsou


15

např. doba realizace nebo zájmové území projektu, se pozornost soustředila na následující otázky: •

Jaká témata nebo problémy projekt řeší?

•

Co lze v konkrétních případech říci k současné situaci a možnému budoucímu rozvoji rozšířeného německo-českého pohraničního prostoru?

Podle těchto kritérií a otázek byly zpracovány pro všechny projekty stručné charakteristiky – krycí listy (viz Přílohy). Vyhodnocení ukázalo, že projekty lze zhruba rozdělit na dvě skupiny. V první skupině jsou projekty, u nichž se jedná o všeobecná průřezová témata, např. využití obnovitelných zdrojů energie nebo oživení čtvrtí kolem nádraží, nebo o témata, na jejichž řešení se nepodílejí žádní partneři z rozšířeného německo-českého pohraničního prostoru. Ve druhé skupině jsou naopak projekty, na nichž se podílejí partneři z rozšířeného německo-českého prostoru a které se týkají – i když ovšem nikoliv výlučně – prostorových problémů tohoto území. Těžištěm projektů, které z hlediska tématu a struktury partnerů mají vztah k německéčeskému pohraničnímu prostoru, je hranici překračující protipovodňová ochrana a správa povodí. V této souvislosti je třeba především jmenovat projekty ELLA a ODERREGIO, kde se jedná zřejmě o řešení říčních soustav obou řek, Odry a Labe. Projekt ILUP se zabývá nejen řekou překračující hranici, ale je zaměřen spíše na transnacionální výměnu zkušeností ve správě řek a méně se již zajímá o německo-českou spolupráci. Další výrazné těžiště je patrné v oblasti přeshraničního rozvoje dopravy. Pro německočeskou spolupráci je nepochybně stěžejní program SIC!, v němž strany zúčastněné na projektu řeší zlepšení dopravní dostupnosti a vzájemné vztahy mezi dopravou a územním rozvojem. Středem zájmu je panevropský dopravní koridor IV z Berlína a Norimberka přes Prahu do Vídně a Budapešti. Významný je také projekt TECNOMAN PERSPECTIVES, který se zabývá využitím impulsů k rozvoji transevropských dopravních sítí. Projekt TWIST se sice bezprostředně netýká přeshraničních dopravních sítí, avšak téma zpřístupnění venkovských regionů napojením na místní (příměstskou) osobní dopravu by mohlo být pro řídce osídlené části německo-českého pohraničí rovněž významné. Třetím stěžejním bodem je přeshraniční ochrana přírody, životního prostředí a tvorba krajiny. Projekt SISTEMaPARC je v tomto směru zcela klasický. Cílem je zde rozvoj a zesíťování sousedních národních parků v různých státech a výstavba společných informačních systémů přesahujících hranici. K projektovým regionům patří kromě Česko-saského Švýcarska s jejich dvěma národními parky také Krkonoše, kde je jeden český a jeden polský národní park. U jiných projektů z tohoto tématického okruhu není jejich přeshraniční charakter tak výrazný: SURE (Rekultivace horských a báňských regionů), TAQI (čistota ovzduší) a REVITAMIN (revitalizace bývalých báňských regionů) a READY (rovněž revitalizace bývalých báňských regionů). Z toho je zřejmé, že na obou stranách německo-české hranice a česko-polské hranice jsou citlivé oblasti vyžadující zvýšenou ochranu. Mimoto existuje řada dílčích regionů, které jsou z hlediska své horské polohy nebo důlní činnosti ekonomicky i ekologicky znevýhodněné a vykazují zvláštní potřebu sanace a rozvoje. 16


Z jiných projektů vyplývají další možná klíčová témata německo-české spolupráce v oblasti územního rozvoje. Jsou to projekty: IDEQUA, kde jde o rozvoj přeshraničního cestovního ruchu, PLANET CENSE, který je zaměřen na spolupráci v územním plánování, a projekt „Vital Cities“ zaměřený na urbanistický rozvoj a budování velkoplošných prodejen. Vezmeme-li v úvahu pouze projekty INTERREG-IIIB s německou a českou účastí, rýsují se především následující tři klíčová témata: •

protipovodňová ochrana a správa povodí

•

rozvoj dopravy

•

ochrana přírody a životního prostředí a tvorba krajiny.

Tento obrázek je však poněkud zkreslený, protože např. neexistují žádné projekty INTERREG-IIIB s německou a českou účastí, které by se věnovaly výslovně otázkám spolupráce mezi firmami na obou stranách hranice nebo kulturním otázkám. Právě v tématických okruzích ekonomiky, technologie a kultury existuje celá řada velkoplošných německo-českých kooperačních projektů a zařízení, které by byly financovány jinak než přes INTERREG. Zvláště průmyslové a obchodní komory a instituce pro podporu hospodářství se v posledních letech velmi angažovaly v přeshraniční spolupráci, a to např. v rámci projektů InnoDreiländereck, ARGE28,3-CIP (Three Countries Innovation Push; Inovační iniciativa tří zemí), Regioport a IMPRO. Také v kulturní oblasti existují aktivity, jako např. „Festival střední Evropy“. Kromě toho existují konkrétní velkoplošné projekty zaměřené na témata, jimiž se INTERREG IIIB zabývá jen všeobecně. Je to např. projekt ERGONET, v němž kooperuje přes hranici 62 podniků veřejné osobní dopravy (viz Přílohy, tab. „Velkoplošné přeshraniční německo-české projekty a zařízení, které nejsou financovány prostřednictvím INTERREG IIIB“, kterážto tab. si ovšem nečiní nárok na úplnost). Jestliže tedy vezmeme v úvahu nejen projekty INTERREG-IIIB, nýbrž i jiné velkoplošné německo-české projekty, je možno dodatečně identifikovat následující klíčová témata: •

ekonomika a technologie

•

kultura.

V dalších kapitolách pojednáme o problémech, příležitostech a naléhavých úkolech velkoplošné německo-české spolupráce z pohledu regionálních aktérů.


17

2.2

Výsledky ankety datazující zástupce zemského a regionálního plánování

2.2.1 Výsledky telefonního interview v německém pohraničí1 Partneři interview charakterizovali řadu přeshraničních projektů, problémů a potenciálů rozvoje. Tyto projekty, problémy a potenciály jsou shrnuty v dalším textu do tematických okruhů. Zdá se, že témata „Regionální plánování a obecná správa“ a „doprava“ stála dotazovaným osobám obzvlášť za zmínku, protože je uváděli téměř všichni aktéři. Další skupiny odpovědí vyplývají z oblastí „Hospodářství“, „Životní prostředí a turistický ruch“ a „Kultura, obyvatelstvo a společenské a sociální otázky“. Regionální plánování a všeobecná správa Rozdílné systémy plánování a veřejné správy v Německu a Česku byly postaveny do popředí jako hlavní příčina chybějících přeshraničních kooperací (srov. Kap- 3). Nadto bylo s politováním konstatováno, že vymezení regionů pro plánování v České republice a v Německu není vzájemně zkoordinováno a neodpovídá stávajícím přeshraniční funkčním souvislostem. Tak je například saský region pro plánování Saská Kamenice – Krušné hory ve funkčním ohledu velmi silně orientován na český region Karlovy Vary, ačkoliv jeho území hraničí převážně s Ústeckým krajem. Tím je vypracování přeshraničních konceptů rozvoje ztěžováno. Z německého pohledu vede dosud ne zcela ukončená reforma veřejné správy v České republice k tomu, že kompetence pro zájmy prostorového plánování se často mění a není jasné, kdo je příslušnou kontaktní osobou/partnerem k jednání pro německé úřady. Kromě toho bylo podotknuto, že stejné odborné termíny mají v každém z obou států vždy jiný význam. Už probíhaly a probíhají četné projekty s cílem vytvořit společnou informační bázi pro pracovníky veřejné správy v obou zemích. K tomu patří oba projekty EU – CLARA@EU a ENLARGE-NET (viz Seznam projektů v Příloze). Přeshraniční koordinace je ztížena i tím, že české obce mají k dispozici širší plánovací kompetence než jejich německé protějšky. Stavební úřady mohou například udělovat stavební povolení poměrně rychle. Podle názoru některých německých partnerů interview jsou příslušná ustanovení v České republice pojata příliš uvolněně.Proto by mělo být přednostně podporováno sbližování legislativních a plánovacích podkladů, například prostřednictvím smluv nebo dohod o prostorovém uspořádání mezi oběma národy. Kromě toho je žádoucí intenzivnější výměna informací jako celek a zvýšené přeshraniční harmonizace (koordinace) v záležitostech plánování, přičemž by musely být institucionální rámcové podmínky pro to ještě teprve vytvořeny. První podněty k tomu byly už v polovině 90. let v podobě přeshraničních konceptů rozvoje pro Krušné hory (Roch aj. 1995), Euroregion Egrensis = Chebsko) (Roch aj. 1994), čtyři saské euroregiony (Miller aj. 1999), střední bavorsko-české pohraničí (Jurczek 1996) a pro území styku tří zemí (Český

1

18

Tuto podkapitolu včetně výzkumu, který je jejím podkladem, vypracovala paní kand. Dipl.Geogr. Anke Hahn (Universita Trevír) jako součást své diplomové práce v říjnu a listopadu 2005 v IÖR. IÖR / ÚÚR: Syntéza společného německo-českého záměru v oblasti územního rozvoje – dílčí zpráva (listopad 2005)

les/Šumava/Mühlviertel (BayStMinLU 1994), na něž by podle názoru dotázaných osob měl být ostatně brán ze strany politiky větší zřetel. Bylo poukazováno také na to, že aktivity plánované německé-české pracovní skupiny pro prostorový rozvoj by měly být zharmonizovány se sasko-českou pracovní skupinou, která existuje od května 2005. Zvlášť byly zdůrazňovány dva přeshraniční projekty, v nichž jde o zharmonizování plánovacích podkladů. Je to modelový záměr přeshraniční realizace strategické EIA na úrovni regionálního plánování v místě styku tří států Saska, Polska a České republiky (viz Seznam projektů v Příloze) a další projekt, který obsahuje přeshraniční informační systém o prostoru za účelem výměny digitálních geografických dat mezi Bavorskem a Českou republikou. Doprava Německo-české pohraničí disponuje ve srovnání s evropskými jádrovými oblastmi v důsledku topografických daností a periferní polohy v zemi méně dobře vybudovanou dopravní sítí. Pro Sasko je zlepšení silniční a železniční infrastruktury v panevropském dopravním koridoru IV z Berlína přes Drážďany, Prahu a Vídeň do Bratislavy významným naléhavým přáním. Tomuto cíli slouží především projekt Interreg-IIIB (viz výše) (s.o.), jehož prostřednictvím má být s předstihem urychlena výstavba velkoprostorové dopravní infrastruktury ve střední a východní Evropě, aby byl usnadněn hospodářský rozvoj těchto regionů. Z bavorského pohledu stojí naproti tomu v popředí plány výstavby tras Norimberk – Praha (dálnice přes Smrčiny) a výkonnější silniční a železniční spojení z Mnichova přes Řezno do Prahy. Studie proveditelnosti prostorového uspořádání k tzv. „trase Dunaj-Vltava“ se zpracovává. S ohledem na regionální přeshraniční dopravu byl jako problém uveden malý počet neporušených hraničních přechodů v oblasti středního Krušnohoří a v některých bavorskočeských hraničních regionů. Opraveny by měly být nejen mezinárodní, ale i regionální dopravní trasy. Za konfliktní je považována zvyšující se konkurence mezi Bavorskem a Saskem při získávání finančních prostředků na projekty výstavby silnic. Ekonomika Dle vyjádření respondentů mají strukturální rozdíly mezi Německem a Českou republikou v mnoha případech za následek, že německé podniky lokalizované v pohraničí přemísťují z důvodu nižších nákladů svou výroby do Čech. Přitom sídlo ředitelství firmy zůstává většinou v Německu. Politování nad tímto vývojem vyjádřili především respondenti z Bavorska. Tradiční sklárny a porcelánky v německém pohraničí trpí také tím, že zahraniční investoři dávají často přednost České republice. Vznik rovnoprávných kooperací v prostoru


19

pohraničí je dle názoru německých respondentů ztížen konkurenčním bojem o pracovní místa, daňové příjmy a subvence. Respondenti poukázali na to, že firmám obou zemí se v důsledku integrace do Evropského vnitřního trhu otevírají nové trhy a místa podnikání, a to především v pohraničí. Hospodářskou spolupráci by bylo možno podpořit vytvářením „kreativního prostředí“ v podobě sítí malých a středně velkých podniku na obou stranách hranice. V některých projektech jsou už patrné začátky intenzivnější spolupráce, např. ve formě hranice překračující průmyslové zóny v oblasti německo-polského-českého trojúhelníku v rámci svazku měst Žitava – Hrádek nad Nisou – Bogatynia. Bavorsko-český portál „Regioport“ má napomáhat vytváření obchodních vztahů mezi podniky v pohraničí a sloužit jako virtuální vzdělávací a informační platforma (viz Seznam projektů v příloze). Životní prostředí a cestovní ruch Přeshraniční protipovodňová ochrana v Sasku a Čechách hraje, přinejmenším od katastrofálního vylití Labe v r. 2002, významnou roli. V projektu Interreg-IIIB „ELLA“ (s.o.) mají být vypracovány státní hranici překračující strategie a plány, které budou efektivně čelit povodňovému riziku. Sporným tématem v souvislosti pohraniční řeky Elbe / Labe je budování staveb na vzdutí vody (vzdouvacích stupňů) na území pohraničí. Zejména německá strana tento záměr odmítá, ale i v Čechách je spornou otázkou. Někteří respondenti dali podnět k tomu, aby bylo provedeno užší sladění předpisů týkajících se ochrany životního prostředí. V této souvislosti poukázali zvláště na projekt INTERREG-IIIB SISTEMa-PARC (s.o.). Národní parky Saské a České Švýcarsko a horská oblast Krušných hor usilují o zapsání do seznamu lokalit světového dědictví UNESCO. Rozvojové potenciály existují i v oblasti cestovního ruchu. Prostřednictvím přeshraničních marketingových strategií mají být vytvořeny společné německo-české destinace. Prvním takovým pokusem je projekt „Lázeňské srdce Evropy“ pro oblast Bavorsko-Čechy-Sasko (viz Seznam projektů v příloze). Všeobecně bylo zdůrazněno, že společný rozvoj a realizace opatření v rámci přeshraničního managementu regionu je hlavním úkolem pro budoucí spolupráci v cestovním ruchu. Kultura, obyvatelstvo a společenské a sociální problémy Jako překážka hlubší spolupráce byla často zmiňována nedávná minulost, která stále ještě ovlivňuje vztahy mezi Němci a Čechy. Zejména události před, během a po druhé světové válce jsou považovány za důvod zčásti ještě velmi distancovaných vztahů mezi lidmi na obou stranách hranice. Další překážkou vytváření společné, hranici překračující identity je jazyková bariéra. Jako další problém uváděli respondenti vystěhovávání obyvatel z českého, ale zčásti i německého pohraničí.

20


Projekt „Dobré sousedství“ (viz Seznam projektů v příloze), vypracovávaný Svobodným státem Bavorsko ve spolupráci s Universitou Kaiserslautern, je zaměřen na zlepšení sousedských vztahů mezi Němci a Čechy. K tomu má sloužit podpora výměny informací, přeshraniční spolupráce a modelových projektů v oblasti vzdělávání. Existují už rozmanitá partnerství mezi německými a českými vysokými školami. Dále existují nabídky na vzdělávání dětí a mládeže, např. na jazykovou výuku, dvojjazyčné vyučování ve školách a německo-české mateřské školky. Někteří respondenti si stěžovali na chybějící koordinaci ve zdravotnictví a zvláště záchranné službě. Spolupráce mezi zařízeními záchranné služby a nemocnicemi na české a německé straně by umožnila vytvořit hustší síť zařízení záchranné služby.

2.2.2 Výsledky písemného a telefonního interview v českém pohraničí Na rozdíl od Německa byla v České republice anketa provedena pouze mezi pracovníky krajských úřadů, ne však mezi zástupci euroregionů nebo ministerstev viz Seznam partnerů interview v Dodatku). Regionální plánování a obecná správa Dotázaní uvedli, že územní plánování je v přeshraniční měřítku nedostatečně koordinováno a že chybí vzájemné informace. Konají se sice přeshraniční pracovní porady, které však nejsou formalizovány a konají se mimo rámec státoprávních předpisů. Taková setkání a výměna informací jsou sporadické a uskutečňují se výlučně z osobní iniciativy. Rozhodující je, do jaké míry jsou zúčastněné osoby ochotny vyměňovat si informace a stále je aktualizovat. Výsledky rozhovorů jsou zcela nezávazné. České obce nejsou povinny být v koordinačním vztahu se sousedními obcemi v Německu. Německá strana má však velký zájem vyjadřovat se například k problematice větrných elektráren nebo velkoplošných maloobchodních zařízení v Česku. Na německé straně - a to vyjádřili zvláště dotazovaní z kraje Liberec s ohledem na region pro plánování Horní Lužice – Dolní Slezsko – je vcelku velký zájem o prodiskutování územních plánů. Proto se zde průběžně vyměňují informace a zkušenosti, ale ovšem na základě dobrovolnosti a především na úrovní územních plánů některých regionálních územních jednotek. Podle názoru většího počtu dotázaných je obtížné vytvořit vlastní přeshraniční databáze. To platí obecně pro mapy a prostorové informace o území, jakož i obzvláště pro témata doprava, technická infrastruktura a ochrana přírody. Problém spočívá v tom, že systémy souřadnic nejsou kompatibilní, že se pracuje v různých měřítkách a že geometrie linií na mapách nejsou koordinovány v přeshraničním měřítku. Částečně také zcela chybí příslušné informace pro sousední zemi. Další obtíže jsou podle názorů českých dotázaných osob důsledkem toho, že územní plánování a regionální plánování je v České republice organizováno odděleně, zatímco v Německu jsou oba typy integrovány. To je zdrojem četných nedorozumění. Zcela obecně


21

je překážka spolupráce spatřována z důvodu rozdílných kompetencí. K tomu přistupuje ještě jazyková bariéra, kterou lze překonávat pouze pomocí tlumočníků a překladů, ale přesto vede ke spíše jemným chybným interpretacím a nesprávným hodnocením, protože jsou pojmy překládány špatně nebo nepřesně nebo protože se beze všeho nedají přeložit. Doprava Dopravu uvádějí čeští dotázaní jako problémovou oblast. Chybí vlastní informace o plánované výstavbě přeshraničních dopravních komunikací. Prostorová koordinace by byla i zde výhodou. (Například nové silniční spojení Liberec – Zittau/Žitava). Z hlediska kraje Plzeň je překážkou pro výstavbu přeshraniční dopravní infrastruktury téměř souvislé pásmo chráněných přírodních území, k nimž patří vedle chráněných přírodních území v užším slova smyslu oba národní parky, event. různá území v rámci Natura -2000. Do značné míry otevřená je podle názoru dotázaných výstavba možných vysokorychlostních železničních tratí Berlín –Praha – Budapešť a Norimberk – Praha a možné intenzivnější využití Labe jako trasy pro lodní dopravu. Početné hraniční přechody, dosud neprostupné pro automobily, by měly být uvolněny pro motorizovanou dopravu a být zřízeny další hraniční přechody pro cyklisty a pěší. Ekonomika Vypracovávání přeshraničních konceptů rozvoje by mohlo být usnadněno stále vyšším stupněm koordinace mezi plánovači, čímž by bylo možno podporovat se navzájem při akvizici subvencí z EU. Jeden z dotázaných prezentoval jako problém plánování umístění investiční výstavby v jednom státě, která by mohla negativně ovlivnit ekonomickou situaci c jiném státě, jako například nákupní centra, benzinové pumpy, průmyslové oblasti nebo chráněné přírodní oblasti. Na užší interkomunální spolupráci sousedních obcí (např. Vejprty – Bärenstein nebo Jiříkov – Ebersbach – Neugersdorf) a na budování přeshraničních podnikatelských aktivit se pohlíží jako na šanci. V této souvislosti byl zmíněn plánovaný ekonomický park Philippsreuth – Strážný. Životní prostředí a turistický ruch Dotázaní vidí č¨šance v přeshraniční rozvoji turistického ruchu tím, že stávající rekreační oblasti budou dále rozvíjeny a zpřístupněny nové. Pomocí společného regionálního marketingu mají být nově vznikající destinace turistického ruchu prezentovány do zahraničí a dány na trh. K tematice životního prostředí bylo málo údajů. Bylo zdůrazněno revitalizace/rekultivace bývalých průmyslových nebo těžebních ploch („Brownfiellds“).

22

téma


2.2.3 Shrnutí klíčových témat vyplynuvších z dotazování Dotazování německých a českých aktérů regionálního a zemského plánování dává jistě úplný obrázek o všech klíčových tématech. Nicméně je to momentální snímek důležitých problémů a příležitostí, jak je aktéři vnímali. Velmi často byly uváděny institucionální nesouměrnosti a obecné problémy dorozumívání, které existují i v mnoha jiných hraničních prostorech. Specifičtější jsou už připomínky, že odborné termíny jsou často různě vykládány a že vzájemné informační podklady jsou nedostatečné. Tématu dopravy přikládali téměř všichni respondenti velkou váhu. Konkrétně uvedli následující problémy a projekty: •

vytvoření kompromisu mezi výstavbou dopravní infrastruktury a ochranou přírody,

•

výstavba vzdouvacích stupňů na Labi,

•

vysokorychlostní železniční trať Drážďany – Praha a Norimberk – Praha (resp. panevropský dopravní koridor IV),

•

vytvoření dodatečných hraničních přechodů pro chodce a cyklisty,

•

dálnice Norimberk – Praha na území Smrčin (pohoří na hranici Čech a Německa),

•

zlepšení silničního a železničního spojení mezi Mnichovem a Prahou (specielně dráha Dunaj – Vltava).

Hlavní téma v hospodářské oblasti je konkurence ve vztahu k investicím, dotacím a podporám, pracovním místům a výběru daní. Na druhou stranu bylo zřejmé, že existuje významný synergický potenciál v oblasti přeshraničního marketingu v cestovním ruchu a při vytváření přeshraničních průmyslových zón a podnikatelských sítí. Kromě toho v odpovědích mnoha německých respondentů byla zmiňována témata „větrné elektrárny“ a „velkoplošná maloobchodní zařízení“, jimiž se budeme podrobněji zabývat v následující kapitole. Je třeba ovšem konstatovat, že pro české respondenty obě tato témata nepředstavují žádné problémy.

2.3

Větrné elektrárny a velkoplošná maloobchodní zařízení v německo-českém pohraničí

2.3.1 Větrné elektrárny v německo-českém pohraničí Na obou stranách německo-české hranice už existují četné větrné elektrárny. Na mapách Saského zemského úřadu pro životní prostředí a geologii (LfUG 2004a a 2004b) jsou zakresleny tři v blízkosti hranice se nacházející stanoviště větrných elektráren, a to mezi


23

Annaberg-Buchholz a Olbernhau a další v blízkosti obcí Schellerhau, Börnersdorf-Bretenau, Neugersdorf a Zittau. Také na české straně byly postaveny větrné elektrárny, např. v Petrovicích (poblíž německé obce Bahratal) nebo v Loučné (poblíž německé obce Oberwiesethal). Německá spolková vláda podporuje výstavbu větrných elektráren na českém území Krušných hor prostřednictvím programu BMU (Bundesministerium für Umwelt, Naturschutz und Reaktorsicherheit) „Pilotní projekty zahraničí“, ve výši několika milionů Euro (Hudalla 2005: 7). Větrné elektrárny dosahují výšky stožáru až 100 m a průměru rotoru cca 70 m. Jelikož jsou stavěny na exponovaných místech, jsou viditelné i v sousední zemi na vzdálenosti desítek kilometrů, což představuje problém zvláště v přírodní a turisticky významné krajině Krušných hor, která je téměř nedotčena silniční sítí. Především na české straně se plánuje výstavba dalších větrných elektráren. Informace o plánovaných větrných elektrárnách jsou obecně obtížně dostupné. Nepodařilo se je získat např. v Úřadu hlavního města, ani v zemských úřadech Spolkového svazu pro větrnou energii. Také v Česku nejsou investoři ochotni tyto informace poskytovat. Česko musí podle smlouvy s EU zvýšit podíl obnovitelných energií na celkově vyráběné energii do roku 2010 ze současných tří na šest % (Hudalla 2005: 7). Proto byl vydán národní český zákon (č. 180/2005 Sb.), v jehož zdůvodnění je formulován cíl zvýšit roční výrobu elektřiny z větrných elektráren do r. 2010 na celkem 930 Gigawatthodin. V jiném dokumentu (základní varianta pro státní koncepci energetiky) se uvádí, že do r. 2030 by to mělo být dokonce 1.600 Gigawatthodin ročně (jedná se o telefonicky sdělenou informaci, kterou je třeba považovat za orientační). Krušné hory patří mezi největrnější oblasti České republiky (viz obr. 5), takže z českého hlediska jsou pro instalaci větrných elektráren takřka předurčené.

Obr. 5:

24

Průměrná rychlost větru v České republice


(Czech Venti / Proventi 2005: 8)

U mnoha záměrů byly již podány oficiální žádosti o povolení, popř. se už hledají způsoby jejich financování. Průzkumem na českých krajských úřadech bylo zjištěno: •

Liberecký kraj: 7 povolených a 3 plánované větrné elektrárny a 9 ve stadiu posuzování EIA.

•

Ústecký kraj: nejméně 300 větrných elektráren (bez rozlišení povolených, plánovaných a EIA).

•

Karlovarský a Plzeňský kraj: větrné elektrárny se plánují, ale žádné bližší informace nebyly poskytnuty.

•

Jihočeský kraj (ČB): žádné údaje.

Z německé strany nejsou žádné informace od německých ani od českých respondentů. V současné době nejdiskutovanějším je projekt větrného parku v prostoru mezi Chomutovem a Annaberg-Buchholz (viz obr.), kde má být postaveno 83 stožárů o výšce 80 m, průměrem vrtule 80 m a celkovém výkonu 155 megawatt. Pro tento velký projekt bylo 27. října 2005 vydáno kladné rozhodnutí z hlediska EIA. Dodavatel už hledá investory (Czech Venti a Proventi 2005).

Obr. 6:

Poloha plánovaného větrného parku u Chomutova

(Czech Venti und Proventi 2005: 6)


25

2.3.2 Velkoplošné maloobchodní prodejny v německo-českém pohraničí Šetření, které provedla firma Contexplan v rámci projektu „Vital Cities“, neobsahuje skoro žádné údaje o těchto prodejnách v německo-českém pohraničí, pouze je tam konstatováno, že neexistuje žádný jejich seznam a že v Kraslicích v blízkosti hraničního přechodu směrem na Klingenthal se plánuje velkoplošné nákupní a zábavní centrum o ploše 21.500 m2 (Contexplan 2005: 80). Dotazovaní zástupci zemského a regionálního plánování se o tomto centru u Kralic rovněž zmínili, někteří také o projektu ve Folmavě, resp. České Kubici v blízkosti Furth im Wald, a uvedli, že toto téma není pro plánování v saských regionech Oberes Elbtal/horní Polabí / Osterzgebirge/východní Krušnohoří a Oberlausitz/Horní Lužice-Niederschlesien/Dolní Slezsko významné. Problematika je vcelku podobná jako u větrných elektráren. Na české straně je výstavba plánována a realizována podle českého práva, má však dopady i na německou stranu. Obavám a pochybnostem německé veřejnosti však není věnována uspokojivá pozornost, protože – jak to vidí německá strana – neexistuje žádné dostačující přeshraniční řízení (pozn. překl.: a zřejmě ani žádný právně závazný podklad k zajištění účasti souseda na takovém územním řízení). V Německu je kromě toho velká nejistota, které projekty maloobchodních zařízení jsou na české straně plánovány.

2.3.3 Shrnutí klíčových témat v souvislosti s využíváním větrné energie Na obou stranách hranice existují jak větrné elektrárny, tak i velkoplošná maloobchodní zařízení. Především v České republice má být v pohraničí postaveno několik set větrných elektráren, které mohou být viditelné z německého vnitrozemí. Nejdůležitější projekt tohoto druhu je plánovaný velký větrný park u Chomutova v Ústeckém kraji, nedaleko AnnabergBuchholz. Pokud jde o hypermarkety plánované v pohraničí, jejich počet bude zdaleka nižší. Zatím jsou k dispozici jen informace o plánovaných nákupních centrech v Kraslici a Folmavě / České Kubici. Vlastní klíčovost tématu spočívá v tom, že projekty toho druhu mají přeshraniční účinky, ale dle názoru německých aktérů se nekonají žádná dostačující přeshraniční projednání (územní řízení).

26


2.4

Celkové shrnutí: Možná klíčová témata velkoplošné německo-české spolupráce v územním rozvoji

V projektech INTERREG-III B s německou a českou účastí se rýsují především tři klíčová témata: •

protipovodňová ochrana a management povodí,

•

rozvoj dopravy,

•

ochrana přírody a životního prostředí a rozvoj krajiny.

Vezeme-li v úvahu i jiné velkoplošné německo-české projekty, lze uvést další dvě klíčová témata: •

ekonomika a technologie

•

kultura.

Anketa, při níž byli dotazováni němečtí a čeští aktéři regionálního a zemského plánování poukázali v anketě na to, že odborné pojmy jsou často různě interpretovány a že informační podklady jsou nedostatečné. Dále pak bylo ještě jednou zdůvodněno, že „doprava“ je klíčovým tématem, a byla jmenována řada investičních záměrů v oblasti dopravy, které vyžadují vzájemnou koordinaci. Za klíčové téma v oblasti ekonomiky byla označena konkurence týkající se investic, dotací, pracovních míst a příjmů z daní. Zároveň byly konstatovány synergické („součinnostní“) potenciály v mezinárodním (přeshraničním) marketingu cestovního ruchu a při vytváření přeshraničních průmyslových zón a sítí podniků. Větrné elektrárny a velkoplošná maloobchodní zařízení představují další klíčová témata, která však uváděli pouze německé dotazované osoby. Vlastní hlavní problém zde spočívá v tom, že projekty tohoto typu mají přeshraniční vlivy, aniž by se – z německého pohledu konala dostatečná přeshraniční projednání (územní řízení).


27

3

Srovnání systémů plánování v Německu a v České republice

3.1

Mezioborové plánování celého území

NĚMECKO

vztahujících

se

k prostoru

ČESKÁ REPUBLIKA Veřejná správa

Pro pochopení německé správní struktury a systému plánování má zásadní důležitost spolkový princip vymezení na centralistickou nebo decentralizovanou státní formu. Státní moc je v Německu rozdělena mezi Spolek a 16 spolkových zemí, přičemž Spolku přísluší spíše zákonodárství (legislativa) a spolkovým zemím spíše správa. Všeobecně je třeba rozdělit zákonodárství v Německu na výhradní zákonodárství a souběžné zákonodárství. Na poli výhradního zákonodárství Spolku mají spolkové země oprávnění k zákonodárství pouze tehdy, když a pokud jsou k tomu výslovně zmocněny spolkovým zákonem, pokud Spolek svého legislačního práva nevyužívá. Spolek má právo vydávat právní normy, když je vyvolána nutnost nastolit spolkovým zákonodárstvím prostřednictvím právní úpravy rovnocenné životní podmínky na celém spolkovém území. Zákon o prostorovém uspořádání je záležitostí Spolku, protože slouží vytvoření rovnocenných životních podmínek na celém spolkovém území (Čl. 70-74 GG – Grundgesetzes – Ústavy; § 1 a 2 zákona o prostorovém uspořádání). Tato struktura vede v každé spolkové zemi k regionálním zvláštnostem a má vliv na strukturu prostoru. V následujícím textu se prezentují nejprve kompetence, právní základy a formální nástroje souhrnného nadřazeného plánování, než se bude věnovat pozornost neformálním nástrojům, postupům relevantním pro prostorové plánování a přeshraniční koordinaci. Vedle mezioborového a nadmístního plánování patří k systému plánování i oborové plánování. Protože domény větrná energie a velkoplošné prodejny jsou z politického hlediska v německo-českém pohraničí obzvlášť významné, bude se blíže přistupovat zvláště k těmto oběma dvěma typům oborového plánování.

ČR je unitární stát v čele s prezidentem. Moc zákonodárná náleží Parlamentu ČR. Parlament sestává z Poslanecké sněmovny (200 členů) a Senátu (81 členů). Moc výkonná náleží prezidentovi a vládě. Vláda se skládá z předsedy vlády, místopředsedů a ministrů. Moc soudní je tvořena nezávislými soudy. Soustavu soudů tvoří Ústavní soud, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud a vrchní, krajské a okresní soudy. Česká republika má kontinentální systém veřejné správy sestávající ze státní správy a samosprávy. Na regionální a municipální úrovni jsou samosprávné orgány pověřeny výkonem státní správy ve vymezeném rozsahu. Ústřední orgány státní správy Ústředními orgány státní správy jsou ministerstva a ústřední úřady. ČR má 15 ministerstev. Územní plánování je v kompetenci Ministerstva pro místní rozvoj. Ministerstvo pro místní rozvoj je ústředním orgánem státní správy ve věcech regionální politiky, bytové politiky, územního plánování a stavebního řádu, cestovního ruchu a pohřebnictví. Dále je v ČR 12 ústředních úřadů. Pro územní plánování je důležitý Statistický úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, Český báňský úřad a Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Krajské orgány Kraje jsou jednotky veřejné správy na regionální úrovni. Státní správou je pověřen krajský úřad, samosprávu vykonává krajské zastupitelstvo. V čele kraje stojí hejtman. V ČR je 14 krajů, přičemž hlavní město Praha je samostatným krajem. Největší kraj je Moravskoslezský s cca 1,2 mil. obyvatel, nejmenší je Karlovarský s cca 0,3 mil. obyvatel. Obecní orgány Obec je základní jednotkou veřejné správy na lokální úrovni. Státní správou je v rozdílném rozsahu podle významu obce pověřen obecní úřad, samosprávu vykonává zastupitelstvo obce. V čele obce stojí starosta. V ČR je v současnosti více než 6250 obcí. Velikostní struktura velice roztříštěná. 26% obcí má méně než 200 obyvatel a pouze 5 obcí (měst) má více než 100 tisíc obyvatel což je 0,1% z celkového počtu. V roce 2002 proběhla reforma veřejné správy, v jejímž rámci byly zrušeny okresní úřady. Okresní úřady byly výhradně orgánem státní správy. Jejich kompetence byly částečně převedeny na krajské úřady a částečně na vybrané obce, které byly pověřeny výkonem státní správy. Podle rozsahu kompetencí rozlišujeme: •

28

Obce s pověřeným úřadem, (tzv. obce II. stupně).


NĚMECKO

ČESKÁ REPUBLIKA Tyto obce vykonávají státní správu ve vymezeném rozsahu. V současnosti existuje 388 obcí II. stupně. •

Obce s rozšířenou působností, (tzv. obce III. stupně). Tyto obce vykonávají státní správu v rozšířeném rozsahu. V současnosti existuje 206 obcí s rozšířenou působností. Obce s pověřeným úřadem a obce s rozšířenou působností mají vymezeny správní obvody, sestávající ze správních obvodů přidružených obcí. Jsou zpravidla sídlem stavebního úřadu.

Kompetence, právní základy a formální nástroje souhrnného nadřazeného plánování Spolkovým státním zřízením je určován i systém prostorového plánování. Kompetence jsou rozděleny mezi Spolek, spolkové země a obce, přičemž Spolku přísluší pouze rámcová legislace, ale nikoli přímé ovlivňování právně účinnými plánovacími nástroji (plány). Přesto Spolek vykonává vliv prostřednictvím zásad prostorového uspořádání formulovaných v zákoně o prostorovém uspořádání (ROG), například i modelů prostorového rozvoje jako neformálních nástrojů ustanovených v ROG (§ 13 ROG). Na rozdíl od Spolku mají spolkové země k dispozici dalekosáhlé kompetence k prostorovému plánování a odpovídající právní a plánovací instrumentarium. Právní základy zemského a regionálního plánování vymezují rámec zákona o prostorovém uspořádání a jsou specifické pro zákony o zemském plánování v každé spolkové zemi. Spolkové země jsou povinny vypracovat pro své prostorové uspořádání nadřízené plány pro celé své území, respektujíce zásady prostorového uspořádání (např. v Sasku plán rozvoje spolkové země). Kromě toho je pro dílčí prostory nutno vyhotovit samostatné plány mající podobný charakter jako plány prostorového uspořádání pro celé území (regionální plány). V Německu existují v případech povinnosti realizovat (dosl. nositelství) regionální plánování rozmanité modely (nositeli jsou zemské okresy, vládní presidia (předsednictva vlády, tj. zemská zastupitelstva), nebo vlastní sdružení k tomuto účelu založená). Ačkoliv regionální plánování je součástí zemského plánování, bylo toto nositelství v některých spolkových zemích komunalizováno, to znamená, že kompetence byla dána obcím a zemským okresům. V souladu s obecní samosprávou jsou k místnímu plánování (územní plánování sídelních útvarů) kompetentní obce. Plán využití ploch je přitom nutno vyhotovit pro celé území obce; jím se řídí způsob využití půdy vyplývající z urbanistického rozvoje. Zastavovací plán je nutno odvodit z plánu využití ploch, obec o něm rozhodne jako o ustanovení a řídí urbanistické uspořádání, pokud jde o navenek právně závazná, tj. pro občany závazná ustanovení . Územní plánování sídelních útvarů musí být přizpůsobeno cílům prostorového uspořádání. Právním základem je stavební zákon (BauGB) a nepřímo zákon o prostorovém uspořádání (ROG, viz. obr.).

Základní pojetí Územní plánování má v České republice dlouholetou tradici, spadající až do období Rakouska – Uherska. Územní plánování se vždy vyznačovalo důrazem na urbanistickou koncepci, regulaci zástavby, ochranu památek a v novějším období na ochranu přírody a životního prostředí. Otázky sociálně ekonomické byly vždy (i v období socialismu, kdy byly řešeny jinými nástroji) potlačovány. I současné územní plánování se blíží německému pojetí zejména u územních plánů obcí (obdoba Flächenutzungsplan) a regulačních plánů (obdoba Bebaungsplan). Cíle územního plánování V současnosti platí zákon č. 50/1976 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který byl od svého vzniku několikrát novelizován. Tento zákon je na dobu svého vzniku poměrně kvalitní a progresivní, čehož důkazem je fakt, že přežil rozpad federálního Československa i změnu politického uspořádání. Zákon stanoví tyto cíle a úkoly: •

územní plánování soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a věcně koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území,

•

územní plánování vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních i kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek – půdy, vody a ovzduší,

•

územní plánování ve svých cílech prosazuje zásady komplexnosti při využívání území a změnách jeho využívání, soustavnosti a kontinuity a zohledňuje všechny sociální,ekonomické a kulturní dopady rozvoje území. Respektuje také princip udržitelného rozvoje v území. Územní plánování •

stanoví limity využití území,

•

reguluje funkční a prostorové uspořádání území,

•

určuje nutné asanační, rekonstrukční či rekultivační zásahy do území a stanoví způsob jeho dalšího využití,

•

vymezuje chráněná území, chráněné objekty, oblasti klidu a ochranná pásma a zabezpečuje ochranu všech chráněných území, chráněných objektů, oblastí klidu a ochranných pásem,

•

určuje zásady a podmínky pro věcnou a časovou koordinaci místně soustředěné výstavby,

•

posuzuje a hodnotí územně technické důsledky


29

NĚMECKO

ČESKÁ REPUBLIKA připravovaných staveb a jiných opatření v území, •

řeší umístění staveb, stanoví územně technické, urbanistické a architektonické zásady pro jejich projektové řešení a realizaci,

•

navrhuje využití zdrojů a rezerv území pro jeho nejefektivnější rozvoj; navrhuje pořadí výstavby a využití území,

•

navrhuje územně technická a organizační opatření, nezbytná k dosažení optimálního uspořádání a využití území. Orgány územního plánování Obecní úřad pořizuje územní plán obce, který se zpracovává pro celé správní území. Územní plán schvaluje zastupitelstvo obce. Ty obce, které nemají ekonomické a odborné předpoklady k pořízení územního plánu, mohou požádat o pořízení obec s rozšířenou působností. Schvalování takového plánu je v kompetenci zastupitelstva příslušné obce. Krajský úřad pořizuje územní plány velkých územních celků (zpravidla pro celé území kraje), vykonává funkci nadřízeného orgánu pro obecní úřady a pořizuje územně plánovací podklady pro svou potřebu. Krajské zastupitelstvo schvaluje územní plán velkého územního celku. Ministerstvo pro místní rozvoj pořizuje územně plánovací podklady nezbytné pro svoji činnost, vykonává funkci nadřízeného orgánu pro kraje a zpracovává koncepci rozvoje resortu, včetně návrhu nových předpisů. Ministerstvo obrany pořizuje a schvaluje územně plánovací dokumentaci a územně plánovací podklady na území vojenských újezdů.

30


Obr. 7: Systém plánování v Německu Státní struktura

Úrovně plánování

Právní základy

Spolek

Prostorové uspořádání

Zákon o prostorovém uspořádání (ROG)

Plánovací nástroje

Věcné obsahy

---

Zásady prostorového uspořádání Modely

Spolkové země

Prostorové uspořádání ve spolkových zemích (Zemské plánování)

ROG a zákony o zemském plánování

Regionální plánování

Obce

Územní plánování obcí

Plán prostorového uspořádání (např. Plán rozvoje spolkové země)

Cíle prostorového uspořádání

Regionální plán

Plán využití ploch

Zobrazení způsobu využití půdy

Zastavovací plán

Ustanovení pro urbanistický řád

Stavební zákon (BauGB)

(Vlastní zpracování vycházející z Turowskiho:2005:896)


31

NĚMECKO

ČESKÁ REPUBLIKA Nástroje

Neformální nástroje Kromě formálního instrumentaria jsou v Německu k dispozici ve stále větší míře neformální plánovací nástroje. Důvodem je pokračující zeštíhlení a deregulace plánování a požadavek více zapojit do procesů plánování aktéry, jichž se týká realizace. Slabiny formálního instrumentaria byly zjištěny zvláště na regionální úrovni. Regionální koncepty rozvoje (REK – Regionale Entwicklungskonzepte) jsou zatím uvedeny v ROG (§ 13) jako neformální nástroj, který má pomoci při podpoře realizace plánů prostorového uspořádání. Na rozdíl od spíše restriktivních formálních plánů mají být REK zřízeny spíše jako pozitivní plánování nabídky. Model, cíle a opatření jsou zpravidla formulovány na základě regionálních potenciálů a slabin. Vedle dokumentu má velký význam postup zpracování, aby byli do fáze zpracování zapojeni aktéři, jichž se týká realizace. Existují už i přeshraniční REK, například v německo-francouzském pohraničním regionu (prostorový model pro mandátní území Hornorýnské konference „Společná budoucnost pro Horní Porýní“). Modely prostorového rozvoje jsou nadřazené a názorné představy cílů pro prostor, jejichž spolunositeli je většina obyvatel a institucí a které mají řídit rozhodnutí vztahující se k prostoru a prostorový rozvoj. Modely jsou buď vědomě formulovány za účelem řízení prostorového rozvoje, nebo mohou růst nevědomě jako kolektivní konsensus. Jsou normativní, ideálního typu a názorné a mají být akceptovány ve vzájemném konsensu. Kromě toho musí učinit složité věcné obsahy a systémy cílů jasně srozumitelnými a sdělovat je. Pro německo-polské pohraničí asi už existuje model rozvoje určeného přeshraničního prostoru.

Územně plánovací podklady Územně plánovací podklady jsou nepovinné, nezávazné studijní, analytické a koncepční materiály, sloužící zejména pro pořízení a zpracování územně plánovací dokumentace. Zákon připouští, že v případě kdy neexistuje platná územně plánovací dokumentace, je možno využít tyto podklady jako podklad pro územní rozhodnutí. Tohoto bylo v určitém období využíváno zejména u venkovských obcí, kdy urbanistická studie navrhovala územní plán obce. V současnosti se od této praxe upouští. Územně plánovací podklady se dělí na: •

urbanistickou studii, která řeší koncepční, územně technické a urbanisticko-architektonické podmínky využití území,

•

územní generel, který řeší rozvoj jednotlivých složek v území,

•

územní prognózu,

•

územně technické podklady, které tvoří soustava průběžně aktualizovaných údajů o stavu území. Územní plán velkého územního celku Územní plán velkého územního celku se zabývá především širšími vztahy na úrovni kraje, stanoví regionálně významné limity využití území, hlavní rozvojové plochy, koridory dopravy a technické infrastruktury a regionální systémy ekologické stability. V současnosti se zpracovává zpravidla pro celé území kraje. Plán slouží zejména pro koordinaci územních plánů obcí. Územní plán obce Je základním dokumentem územního plánování. Stanoví urbanistickou koncepci, funkční využití jednotlivých ploch, vymezuje hranici zastavěného a zastavitelného území obce a určuje základní regulaci území. Zpracovává se pro celé správní území obce. Po dohodě může být pořízen i pro území více obcí. Regulační plán Stanoví podmínky využití jednotlivých pozemků a určuje regulační prvky plošného a prostorového uspořádání. Pořizuje se pro část území obce anebo pro celé území. Regulační plán stanoví podrobné podmínky pro vydání územního rozhodnutí. Územní rozhodnutí Územní rozhodnutí je správní rozhodnutí, na jehož základě je možno umístit do území stavbu, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území. Územní rozhodnutí vydávají stavební úřady jako výsledek územního řízení.

Řízení Zemské plánování jako správní úroveň příslušná pro prostorové uspořádání má pro realizaci cílů a zásad prostorového uspořádání různé nástroje. Plánování a opatření odporující prostorovému uspořádání lze v časových lhůtách, nebo bez nich zamítnout, pokud jsou cíle prostorového plánování s ním v rozporu. Pokud jsou nadřazené plány (např. Plán rozvoje spolkové země Sasko) aktualizovány nebo nově zpracovány, musí jim být podřízené plány (například 32

Pořizování územně plánovací dokumentace Pořizování územně plánovací dokumentace se považuje za výkon státní správy v působnosti krajů a obcí. Pořizování je formalizovaný úřední postup, který umožňuje aby uplatnili svá stanoviska zástupci tzv. dotčených orgánů státní správy (orgány jiných ministerstev hájících např. ochranu památek,ochranu přírody, bezpečnost nebo hygienu), majitelé staveb a


NĚMECKO saské regionální plány) přizpůsobeny. Teprve před několika lety bylo umožněno činit odchylky od cílů. Pokud se záměr odchyluje od cílů prostorového uspořádání, může příslušný zemský úřad při zapojení resortních úřadů (v ČR označené jako DOSS) a dotčených obcí v jednotlivých případech připustit odchylky od cílů, pokud je záměr obhajitelný z hlediska prostorového uspořádání a pokud tím nejsou dotčeny hlavní rysy plánování. Řízení o prostorovém uspořádání (ROV Raumordnungsverfahren) musí být realizováno v případě jednotlivých záměrů s nadmístním významem pro prostor (např. projekty velkoplošných prodejen, rozsáhlá zařízení pro volný čas nebo dálnice) a slouží testování únosnosti pro prostorové uspořádání v celkovém plánování před připuštěním (povolením), předepsaným zákony týkajícími se příslušného odvětví. Předmětem ROV je určení jednotlivého záměru s nadmístním významem pro prostor, tedy určení, zda záměr ROV podléhá, nebo nepodléhá, testování alternativ, vyslechnutí zúčastněných úřadů a účasti veřejnosti. Nakonec je rozhodnuto, zda záměr požadavkům prostorového uspořádání odpovídá, neodpovídá, nebo odpovídá pouze v určité míře. Posledně uvedený případ je nejčastější. Větrné elektrárny zpravidla ROV nepodléhají. Cílem EIA je testovat účinky projektů a záměrů na životní prostředí včetně všech interakcí a zlepšit akceptaci v řadách veřejnosti. Pro test životního prostředí předepisuje zákon o EIA stanovené řízení (k tomu viz kapitola Schvalovací řízení a právní základy pro větrnou energii). Další fází vypracovávání EIA je strategický test životního prostředí (SUP strategische Umweltprüfung, SEA). Zde je třeba respektovat požadavky jsoucí v zájmu životního prostředí a možné značné dopady na životní prostředí už při vypracovávání programů a plánů. V průběhu SEA jsou předepsány tyto kroky: •

screening/předběžný průzkum (SEA je, nebo není nutné),

•

scoping (určení rozsahu vyšetřování),

•

zpráva o životním prostředí (příslušný úřad vysvětlí možné účinky na životní prostředí a alternativy),

•

účast veřejnosti,

•

event. přeshraniční konzultace,

•

respektování postojů a event. (výsledků) přeshraniční konzultace,

•

informování zúčastněných úřadů a veřejnosti,

•

přezkoumání, zda budou použita plánovaná opatření a zda odpovídají cílům plánu nebo programu.

ČESKÁ REPUBLIKA pozemků a v neposlední řadě i zástupci veřejnosti. Pořizování má tyto fáze: •

příprava, projednání a schválení zadání. Zadání územně plánovací dokumentace schvaluje ten orgán, který bude schvalovat návrh územně plánovací dokumentace;

•

zpracování konceptu a jeho projednání;

•

zpracování konečného návrhu;

• schválení návrhu (provádí orgán samosprávy). Přiměřeně podle tohoto postupu se pořizují i změny platné dokumentace. Schválená územně plánovací dokumentace je závazným podkladem pro vydávání územních rozhodnutí. Územní řízení Územní řízení je správní řízení, které vede stavební úřad. Účastníky stavebního řízení je navrhovatel (žadatel o územní rozhodnutí) a osoby, jejichž vlastnická práva mohou být dotčena (většinou sousedé). Účastníkem řízení je dále obec a orgány, kterým toto postavení přiznává zákon (dotčené orgány státní správy). Závazným podkladem pro územní rozhodnutí je schválená územně plánovací dokumentace. Neexistuje-li územně plánovací dokumentace, opatří stavební úřad jiné podklady (např. urbanistickou studii). Územní rozhodnutí vydávají stavební úřady. V současnosti existuje 722 stavebních úřadů, které jsou součástí krajských úřadů a vybraných obecních úřadů.

Přeshraniční koordinace Německý zákon o prostorovém uspořádání obsahuje v § 16 ustanovení, že plánování a opatření významná pro prostor, která mohou mít značný vliv na sousední státy, musí být podle zásad vzájemnosti a rovnocennosti s nimi zkoordinována (odsouhlasena). Formulace stejného znění se nalézají také v čl. 22 odst. 4 věta 4 Bavorského zákona o zemském plánování a v § 10 Saského zákona o zemském plánování. V České republice srovnatelná zákonná ustanovení nejsou. V praxi dochází k přeshraniční koordinaci v prostorovém plánování mezi Německem a jeho sousedy na různých úrovních. Na celostátní úrovni existují četné vládní komise, jako například Německo-polská vládní komise pro IÖR / ÚÚR: Syntéza společného německo-českého záměru v oblasti územního rozvoje – dílčí zpráva (listopad 2005)

33

NĚMECKO ČESKÁ REPUBLIKA příhraniční a regionální spolupráci. Výbor pro prostorové uspořádání zde formuluje doporučení k prostorovému rozvoji v pohraničí. Mezi Německem a Českou republikou taková vládní komise nebo výbor pro prostorové uspořádání ještě neexistuje. Na úrovni spolkových zemí jsou další grémia pro koordinaci zemského a regionálního plánování a prostorového uspořádání (například Sasko-česká pracovní skupina Prostorový rozvoj). Zvláště euroregiony na západní hranici Německa se angažují při vytváření přeshraničních rozvojových koncepcí. Doposud spočívá přeshraniční koordinace na dobrovolném a neformálním základě. Kromě toho jsou tu mezinárodní závazky k přeshraniční spolupráci v oblasti testování životního prostředí. EIA je v přeshraničním rámci regulována Konvencí Espoo. Při očekávaných negativních účincích na sousední země musí být před povolením záměru na něm účastny úřady i veřejnost. Německo ratifikovalo tuto konvenci v r. 2002, Česká republika v r. 2001. Za účelem další přeshraniční koordinace učinilo Německo dohodu o spoluúčasti úřadů a veřejnosti s Nizozemím, Švýcarskem a Francií. Podobná dodatečná dohoda existuje mezi Českou republikou a Rakouskem. Německý spolkový úřad pro životní prostředí podal v letech 1998-2000 návrh výzkumného záměru s cílem vypracovat doporučení pro realizaci Smlouvy OSN-ECE o EIA v souvislosti s přeshraniční oblastí mezi Německem a Českou republikou. Jednání o obsahu týkající se německo-české dohody o přeshraniční EIA za účelem konkretizace Konvence OSN-ECE-Espoo měla být ukončena v r. 2004, aby bylo lze odsouhlasit návrh dohody v obou státech s jinými resorty, než bude moci dojít k oficiálnímu uzavření dohody. Při strategickém testu životního prostředí (SUP, SEA) existuje už text směrnice EU, takže členské státy musí zkoordinovat své plány prostorového uspořádání v přeshraniční měřítku. Dotčeným sousedním státům je třeba transparentně doložit, jak je na jejich pochybnosti a námitky brán zřetel. Rozhodnutí je nutno dokumentovat a odůvodnit a podrobně rozvést rozumné alternativy plánování. Oborové plánování Kromě souhrnného nadřazeného plánování je prostorové plánování celého území regulováno četnými oborovými plány. I v těchto oborových plánech je nutno rozlišovat mezi formálními a neformálními nástroji. Za prvé jsou specifické oborové plány (např. Plán spolkových dopravních tras), za druhé mohou být oborové plány integrovány do plánů prostorového uspořádání (např. saský dílčí plán „Využití větru, zajištění a těžba surovin“ jako součást regionálního plánu Uckermark-Barnim). V následujících kapitolách se má blíže hovořit zvláště o doméně větrná energie a velkoplošné prodejny, protože zde existuje z politického hlediska potřeba přeshraniční koordinace.

Předpokládá se, že počátkem roku 2007 bude v České republice uveden v platnost nový stavební zákon. Nejdůležitější principy nového zákona jsou shrnuty v příloze.

3.2

Oborové plány pro větrné elektrárny

NĚMECKO

ČESKÁ REPUBLIKA Priorita využívání větrné energie

Na základě zákona o obnovitelných energiích (EEG) a četných podpůrných programů stojí Německo zatím ve využívání větrné energie (celkový instalovaný výkon) v čele světové produkce; počet zařízení se jen v letech 1998 – 2002 zdvojnásobil. V důsledku EEG nahrazují dodávky proudu z obnovitelných energií energii vyráběnou podniky pro zásobování energií. Během tohoto značného zvyšování využívání větrné energie

34


NĚMECKO dochází stále častěji ke konfliktům s jinými typy využívání území. Od r. 1996 jsou větrné elektrárny podle stavebního práva privilegovány, a mohou být tudíž obecně povoleny mimo kompaktní zástavbu. Kvůli zamezení újmy obrazu krajiny nebo její koncentrace lze vykázat zóny koncentrace, v nichž, a pouze tam, jsou větrné elektrárny obzvlášť privilegovány, nebo přípustné.

ČESKÁ REPUBLIKA

Regulace prostorovým uspořádáním Pro vykázání (vymezení území pro) zařízení na využívání větrné energie existuje ve spolkových zemích rozličné instrumentarium. Obecně zná prostorové uspořádání tři nástroje pro zajištění ploch pro určité využívání. V oboru využívání větrné energie lze se nadít dosažení regulace a koncentrace zařízení pomocí těchto nástrojů. Prioritní území odpovídá cíli prostorového uspořádání, a tím klade nejpřísnější požadavky. Cíl, resp. prioritní území musí být definitivně zváženy úřadem příslušným pro prostorové uspořádání, a jsou tudíž pro následující fáze plánování závazné. Prioritní území pro využívání větrné energie dávají těmto formám využití absolutní přednost před jinými typy využití a potvrzují z hlediska zemského plánování jejich nezávadnost. Vykázání do jiných území plánu nejsou však vyloučena; působení koncentrace se tudíž dá prosadit jen podmíněně. Vyhrazené území odpovídá zásadě prostorového uspořádání, a je tudíž zadáním pro následné zvažování (posuzování) a rozhodování o vymezení. Na vyhrazených územích se při následném zvažování tomuto využívání přiznává před jinými typy využití zvláštní důležitost. Vyhrazená území také nevypovídají nic o koncentraci využívání. Třetí formou vykázání je vhodné území. Tím mají být směrována opatření a záměry do území, která jsou pro ně obzvláště vhodná. Na každé využívání vhodného území je třeba pohlížet jako na nezávadné. Odpovídající opatření a záměry mimo tato území jsou vyloučeny. Určením vhodného území je proto nutno nasměrovat koncentraci využívání a zařízení do tohoto určeného území. Větrné elektrárny mohou být vyloučeny v důsledku cílů prostorového uspořádání, které jsou s jejich budováním v rozporu. Využívání větrné energie je často předmětem věcně (oborově) specifických dílčích prostorů v regionálních plánech.To se týká zvláště regionů, v nichž při využívání větrné energie například v důsledku dobrých lokálních podmínek nastává potřeba zvláštních regulativů (například Oborový dílčí plán „Využití větru, zajištění a těžba surovin“ jako součást regionálního plánu Uckermark-Barnim).

Za území s významným klimatologickým potenciálem větrné energie je v České republice považováno území s roční průměrnou rychlostí větru v úrovni 10 m nad terénem přesahující 4,0 m/s. Obecně lze umístit větrnou elektrárnu či soustavu větrných elektráren jen ve volné krajině, tedy mimo hranice zastavěného a zastavitelného území obce. Metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva životního prostředí připouští minimální vzdálenost 500 m či 1000 m (dle typu sídla) pro tzv. vysokou větrnou elektrárnu (výška stožáru větší než 35 m o výkonu 1,5 MW a více). V následujícím textu jsou strukturovaně popsány kroky za oblast územního plánování, které musí investor podniknout pro úspěšnou realizaci záměru výstavby větrné elektrárny či soustavy větrných elektráren.

Územní plánování na úrovni obce a právní řízení na ochranu proti imisím Z hlediska stavebního práva mohou být větrné elektrárny povoleny podle § 35 odst. 1 věta 5 stavebního zákona jako privilegované stavební záměry.V plánu využití ploch mohou být vykázány vyhrazené plochy, které zajišťují dostačující odstup od jiných typů využití. Pro povolení větrných elektráren jsou při 1-2 zařízeních příslušné nižší úřady stavebního dozoru (zemský okres nebo město) a v případě větrných parků (tři a více zařízení) vždy

Krok 1 Investor si ověří na stavebním úřadě (obecním úřadě), zda je vůbec možné či nikoliv na vytipovaném území z důvodu existujících územních limitů podmíněných stavbami či ochranou přírody a krajiny (viz příloha 1) realizovat záměr výstavby větrné elektrárny. (Např. pokud celé území obce leží v národním parku, vylučuje to výstavbu větrných elektráren. Mohou být však uděleny výjimky.)


35

NĚMECKO podle spolkové země krajské správní orgány, státní úřady pro životní prostředí nebo jiné. Kromě toho jsou v případě větrných parků nutná právní řízení na ochranu proti imisím podle Spolkového zákona o ochraně proti imisím (BImschG), která vyžadují rovněž spoluúčast veřejnosti (3 – 5 zařízení – zjednodušené řízení podle § 19, v případě 6 zařízení a více oficiální řízení podle § 10). V rozporu s povolením mohou být tyto zájmy: •

ustanovení v plánech využití ploch nebo cíle prostorového uspořádání a zemského plánování,

•

ochrana přírody a péče o krajinu,

•

ochrana památek,

•

přírodní charakter krajiny a její úloha jako rekreační oblasti,

• konfigurace sídla a obraz krajiny. Obce a nositelé prostorového plánování mohou nadto prostřednictvím § 35 odst. 3 BauGB zamezit koncentraci větrných elektráren, pokud je to v rozporu s veřejnými zájmy, pokud lze např. očekávat škodlivé působení na životní prostředí a tyto důvody při zvažování převažují. Na úrovni plánů prostorového uspořádání a plánů využití ploch však nesmí docházet k negativnímu plánování, to znamená záměr nesmí být blokován, nýbrž musí být zabezpečen a být vykázán na jiném místě v plánovaném území.

ČESKÁ REPUBLIKA Krok 2 Investor osloví se svým záměrem obec. Nezbytnou podmínkou pro realizaci jeho záměru je souhlas obce obec se vysloví, zda chce nebo nechce na svém území větrné elektrárny (bez souhlasu obce je zcela nemožné zrealizovat záměr). V některých případech se již konala obecní referenda. Již v této fázi je možno nahlížet do územního plánu obce. Krok 3 Investor vstoupí v jednání s příslušným stavebním úřadem (případně jiným určeným orgánem – např. odborem rozvoje obce s rozšířenou působností – tuto informaci sdělí investorovi obec). Mohou nastat dva případy: Krok 3, Varianta A - Obec má platný územní plán obce Stavební úřad s investorem projedná územní plán obce (včetně limitů a regulativů). Pokud je v územním plánu vymezena plocha pro větrné elektrárny, je zahájeno územní řízení (viz další informace v bodě 3A, 3B a 3A,3B). V současnosti drtivá většina obcí nemá v územním plánu obsaženu funkci využití plochy pro větrnou elektrárnu (využití plochy pro větrnou elektrárnu nelze vyčíst z regulativů). Protože výstavba větrné elektrárny znamená v tomto případě změnu využití plochy, je nutno pořídit změnu územního plánu obce. Pořizování změny územního plánu obce: •

pořizovatelem změny územního plánu obce je obec, je tedy nezbytná shoda obce se záměrem investora (v případě malých obcí se na základě jejich žádosti stane pořizovatelem příslušná obec s rozšířenou působností),

•

investor jako iniciátor změny územního plánu obce, nese náklady spojené s jejím pořizováním,

•

investor poskytne stavebnímu úřadu všechny nutné podklady,

•

investor spolupracuje po celou dobu pořizování změny územního plánu obce se stavebním úřadem a obcí. Proces pořizování změny územně plánovací dokumentace obce se skládá z několika fází: •

příprava, projednání a schválení zadání změny,

•

zpracování, projednání a schválení konceptu změny,

•

zpracování konečného návrhu změny,

• schválení návrhu změny. Součástí územního plánu obce (tedy i změny) je kapitola Nároky navrhovaného řešení na zemědělský a lesní půdní fond – viz krok 5. vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu. Poté co má obec schválenu změnu územního plánu obce zahájí stavební úřad územní řízení, na základě kterého vydá či nevydá územní rozhodnutí o umístění stavby. V tomto případě je závazným podkladem pro územní rozhodnutí schválená změna územního plánu obce. Vydané územní rozhodnutí musí být v souladu s územním plánem obce (se změnou územního plánu).

36


NĚMECKO

ČESKÁ REPUBLIKA Krok 3, Varianta B - Obec nemá územní plán obce Tato situace může být pro investora v podstatě snazší. Stavební úřad zahájí „pouze“ územní řízení. Investor předloží potřebné podklady dle požadavků stavebního úřadu. Ty stavební úřad porovná a vyhodnotí s dostupnou územně plánovací dokumentací (územní plán velkého územního celku) a dostupnými územně plánovacími podklady (urbanistická studie obce, územní generel), případně provede šetření v terénu. V případě významného záměru výstavby větrných elektráren může stavební úřad požadovat zpracování územně plánovacích podkladů (pokud nejsou k dispozici) či dokonce územního plánu obce. Výsledkem územního řízení je či není vydání územního rozhodnutí, na jehož základě je možno umístit stavbu (větrné elektrárny) do území. Územní řízení je mnohem méně náročný proces, než pořizování změny územního plánu obce. Krok 3, Varianty A a B Pořizování změny územního plánu obce je formalizovaný postup, kde uplatňují svá stanoviska formou připomínek zástupci tzv. dotčených orgánů státní správy, majitelé staveb a pozemků a veřejnost. Územní řízení je formalizované správní řízení, jehož výsledkem je vydání územního rozhodnutí. Účastníky jsou navrhovatel změny, osoby, jejichž vlastnická práva mohou být dotčena, a dotčené orgány státní správy. Velmi významným dotčeným orgánem státní správy jsou příslušné orgány ochrany přírody. Proces rozhodování o umístění jednotlivých staveb zejména soustav větrných elektráren vyžaduje úzkou součinnost orgánů územního plánování (stavební úřady, odbory územního plánování krajských úřadů) a orgánů ochrany přírody. Na územní řízení a územní rozhodnutí navazuje stavební řízení a vydání stavebního povolení. Krok 4: EIA (viz dále) Hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA)

Větrné parky s větrnými elektrárnami vyššími než 35 m nebo s výkonem u každé přesahujícím 10 kW podléhají •

EIA v případě 20 nebo více větrných elektráren,

•

v případě 6 – 19 větrných elektráren musí být nejprve podrobeny všeobecné předběžné zkoušce, nebo

•

v případě 3 – 5 větrných elektráren předběžné zkoušce týkající se jejich lokalizace. Všechny další záměry nepodléhají EIA. EIA musí být provedena pouze tehdy, pokud záměr podle posouzení příslušných úřadů obecně (všeobecná předběžná zkouška) nebo na základě specifických lokálních daností (předběžná zkouška vztahující se k lokalizaci) může mít značné negativní vlivy na životní prostředí. Základem pro EIA je zákon o EIA na základě úkolu zadaného EU (Směrnice EIA) a povolovacího řízení podle zákonů vztahujících se k příslušným odbornostem. Řízení EIA se člení do pěti kroků:

Podle zákona č 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, je záměr na výstavbu větrné elektrárny s celkovým výkonem vyšším než 500 kW nebo s výškou stojanu přesahující 35 m předmětem posuzování podle tohoto zákona, a to tehdy, pokud se tak stanoví v tzv. zjišťovacím řízení podle § 7 tohoto zákona. Zjišťovací řízení případně posuzování vlivu záměru na životní prostředí provádí referáty životního prostředí krajských úřadů (případně Ministerstvo životního prostředí): •

investor podá tzv. oznámení pro zjišťovací řízení,

•

probíhá zjišťovací řízení (rozhodne, zda proběhne posuzování vlivu záměru na životní prostředí nebo ne),

•

výsledkem posuzování je souhlasné, podmínečně souhlasné (požadující např. snížení počtu větrných elektráren, změna umístění atd.) nebo zamítavé stanovisko. EIA se dotýká různých záměrů (viz Příl. č. 1 zákona č. 100/2001 Sb.). Řada těchto záměrů je vnímána


37

NĚMECKO •

konstatování povinnosti EIA (vždy podle záměru – viz výše),

•

řízení scooping (příslušný úřad informuje nositele záměru o nutnosti předložit předepsané podklady o vlivech záměru na životní prostředí; dále se objasňuje předmět, rozsah a metody EIA),

•

podklady nositele úkolu (nositel záměru předloží příslušnému úřadu podklady podstatné pro rozhodnutí, k tomu patří i vyšetření životního prostředí, které musí vypracovat nositel záměru; alternativní zkouška je dobrovolná),

•

spoluúčast úřadů a veřejnosti (příslušný úřad vyzve ke spoluúčasti jiné příslušné úřady, vyžádá si jejich stanoviska a zajistí veřejnosti náhled do těchto podkladů jejich vystavením; pokud lze očekávat účinky na životní prostředí v jiném státě, děje se to také v přeshraničním měřítku);

•

souhrnné znázornění/záznam (vyhotoví je příslušný úřad před rozhodnutím a obsahuje vyjádření zúčastněných úřadů a veřejnosti).

ČESKÁ REPUBLIKA veřejností ze zorného úhlu jejich vlivu na krajinný ráz. Hodnocení vlivů na krajinný ráz bylo na základě zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, začleněno do EIA. Podle § 12 tohoto zákona je pro umísťování a povolování staveb stejně jako dalších činností, které by mohly rušit nebo měnit krajinný ráz, nezbytný souhlas orgánů ochrany přírody.

Konvence Espoo reguluje EIA v přeshraniční rámci. Pokud lze očekávat negativní účinky na sousední země, musí se před povolením záměru na něm podílet také úřady a veřejnost tohoto státu (viz výše, kapitola 3.1.) Územní plánování na úrovni obce a právní řízení na ochranu proti imisím (pokračování) Krok 5, Vynětí pozemku pro záměr ze ZPF (zemědělský půdní fond) Referáty životního prostředí jednotlivých krajských úřadů rozhodují o vynětí pozemku ze ZPF. O vynětí se fakticky rozhodne již během procesu pořizování změny územního plánu obce. Součástí územního plánu obce (tedy i pořizované změny) je kapitola „Nároky navrhovaného řešení na zemědělský a lesní půdní fond“. Také zde mohou být podány připomínky k záměru. Z vypořádání připomínek vyplyne souhlasné nebo zamítavé stanovisko k vynětí. Může dojít také k tomu, že souhlas k vynětí se týká jen části záměru. Vlastní vynětí pozemků ze ZPF probíhá na základě schválené změny územního plánu obce. Z pohledu investora se jedná již jen o formální akt. Investor zaplatí jednorázově státu poplatek za vynětí pozemku ze ZPF. Cena je určena předpisem, odvíjí se od bonity půdy. Tentýž proces probíhá i v případě lesní půdy.

3.3

Oborové plánování týkající se velkoplošných maloobchodních zařízení

K tomuto tematickému okruhu vypracovala firma Contextplan z pověření DSSW (das Deutsche Seminar für Städtebau und Wirtschaft) elaborát (Contextplan 2005:26 a 32-34) teprve nedávno. Kromě toho existuje rozsáhlý právní posudek právních rámcových podmínek lokalizace maloobchodu v České republice (Nörr aj. 2005). Proto se zde nebudeme zabývat celkovým přehledem.

38


V tomto právním posudku je ostatně zajímavá tato pasáž, v níž jde o přeshraniční zharmonizování plánování maloobchodní sítě v České republice: „Podle stávající české právní situace nevyplývá také žádná povinnost zharmonizovat záměr na základě přeshraničního EIA (posuzování vlivů na ŽP). Taková povinnost přeshraniční spolupráce byla zavedena novelou zákona v r. 2004. Okruh povinných záměrů je ovšem omezen zvlášť na ty záměry, jež jsou zmíněny v příloze 1. Pro nákupní centra, která jsou uvedena v příloze 2, povinnost přeshraniční spolupráce podle českého práva nevyplývá. Tato povinnost Rovněž nevyplývá, pokud je pochybné, zda by záměr vyhověl realizaci směrnice SEA, protože záměry uvedené v příloze dvě k této směrnici jsou paušálně vyloučeny. V dalším předpokládá české právo přeshraniční spolupráci při EIA na ministerské úrovni. Podle českého práva informuje ve formě zprávy příslušný úřad o výsledku EIA ministerstvo životního prostředí, které v případě nutné přeshraniční koordinace zaangažuje ministerstvo zahraničí“ (Nörr a jiní 2005:38).

Ve zprávě firmy Contextplan se konstatuje, že velkoplošná maloobchodní zařízení v Česku se řídí podle stavebního zákona územním plánem obce. Lokalizace větší než 3.000 m2 povinně podléhají EIA. V Německu se toto řízení děje podle zastavovacího plánu nebo podle § 34 v intravilánu, není-li zastavovací plán, event. podle § 35 v extravilánu. V intravilánu jsou však takové záměry přípustné pouze do 1.200 m2, o větších rozměrech pouze v jádrových nebo zvláštních územích a v extravilánu pouze tehdy, pokud s tím nejsou v rozporu veřejné zájmy nebo cíle prostorového uspořádání. Proto se zdá, že schvalování zvláště velkoplošných lokalizací větších než 1.200 m2 bude v České republice probíhat jednodušeji než v Německu (Contextplan 2005:26 a 32-34).

3.4

Závěry pro přeshraniční koordinaci prostorového rozvoje2

Systémy prostorového plánování v České republice a v Německu se v několika podstatných bodech liší. Rozdíly se vztahují hlavně k rozdílné správní struktuře v obou státech. Federální systém v Německu je protějškem spíše centrálního systému v České republice. Zatímco v Německu existují ve spolkových zemích rozmanité zákony o plánování a plánovací postupy, v České republice jsou jednotné. V Německu se v podobě Spolku, spolkových zemí, vládních okresů, plánovacích regionů, Zemských krajů a obcí vyskytuje až šest úrovní, které ovlivňují prostorové plánování, event. vykonávají kontrolní funkci, zatímco v České republice jsou po reformě veřejné správy v podobě národního státu, krajů a obcí (obcí s rozšířenou působností) tři, event. čtyři úrovně. Český systém plánování je tudíž přehlednější než německý. Regionální správní úrovni v České republice (Region = kraj), která je příslušná i pro regionální plánování, jsou podřízena krajská zastupitelstva. Ve srovnání s německým systémem z toho vyplývá šance krátké cesty od odborné přípravy opatření relevantního pro prostor až k politické legitimizaci 2

Tato kapitola byla vypracována společně v IÖR a v ÚÚR. Nereprodukuje však oficiální stanovisko Českého ministerstva pro regionální rozvoj nebo dotazovaných okresů. Totéž samozřejmě platí analogicky také pro německou stranu.


39

a realizaci. Je však třeba mít na paměti, že na základě teprve krátkodobých zkušeností se správními strukturami v r. 2002 jsou postupy a pravomoci zavedeny teprve v malém rozsahu a že správní orgány si nejsou ještě stoprocentně jisté. Hloubkový dosah řízení v regionálním plánování (regionální plán = plán velkého územního celku) je v obou zemích rovněž rozdílný. Zatímco v Německu se regionální plány vypracovávají většinou v měřítku 1:100 000, jsou české územní plány velkého územního celku v měřítku 1:50 000 podrobnější a jejich propojovací účinek silnější („Regionální stavební právo“). Dále se zdá, že obce hrají v českém plánovacím systému významnější úlohu než v Německu. Zvláště obce s rozšířenou působností mohou přebírat i nadmístní úkoly. Neformální nástroje prostorového uspořádání a regionálního plánování jsou v Německu výraznější a běžnější. Lze to zpětně odůvodnit na jedné straně větší zkušeností německé strany s neformálními nástroji nebo intenzivnějším zaměřením na realizaci u stávajícího formálního instrumentaria na české straně. Podle německého práva musí plánování a opatření významná pro prostor, které mohou mít značné účinky na sousední státy, podle zásad vzájemnosti a rovnocennosti s těmito státy odsouhlasena. V České republice neexistují srovnatelná zákonná ustanovení, Kromě toho existují mezinárodní závazky k přeshraniční spolupráci v oblasti EIA. Konvence Espoo reguluje EIA v přeshraniční rámci. Při očekávaných negativních vlivech na sousední země se musí před připuštěním záměru na tom podílet také úřady a veřejnost z této země. Německo ratifikovalo tuto konvenci r. 2002, Česká republika v r. 2001. Doposud neexistuje žádné německo-česká dohoda o přeshraniční EIA, která by konkretizovala Konvenci OSN ECE Espoo. V případě strategické EIA (tj. SEA) stanoví naproti tomu již text směrnice EU, že členské státy musí své plány prostorového uspořádání zkoordinovat v přeshraničním rámci. V Německu se v současnosti privileguje využití regenerativních/obnovitelných energií zákonem o obnovitelných energiích. V České republice existuje podobný zákon (č. 180/2005 Sb.). Je tudíž třeba počítat – také na podkladě evropských dohod – s dalším vzestupem využívání větrné energie. Zdá se, že regulace prostorového uspořádání pro větrné elektrárny je v Německu ve zralejším stadiu než v České republice. Zatímco v Německu existuje zvláště se zvolením vhodného území účinný nástroj k řízení a koncentraci větrných elektráren na regionální úrovni, je v České republice k dispozici pouze relativně obecný regulativ o vyloučení zařízení a odstupu. Naproti tomu se zdá být schvalování na české straně nákladnější než na německé, zvláště pokud je k dispozici územní plán obce, který musí být kvůli záměru pozměněn. V obou zemích je pro větrné elektrárny povinná EIA. Zdá se, že velkoplošná maloobchodní zařízení větší než 1 200 m2 jsou v České republice povolována snáze než v Německu. Pro nákupní střediska v blízkosti hranice nemusí přeshraniční EIA být podle českého práva realizována. Nutnost přeshraniční koordinace mezi oběma systémy plánování vyplývá zvláště z rozdílných struktur veřejné správy. Na základě těchto rozdílů se při přeshraniční spolupráci vyskytují propletence mezi více úrovněmi, které vyžadují od aktérů podílejících se na nich ochotu ke kooperaci přesahující jednotlivé úrovně. Paritní konstelace nemohou být vždy 40


zaručeny. I v oblasti větrné energie a velkoplošného maloobchodu se postupy při zákazu a povolení v České republice a v Německu od sebe liší. Proto je důležité pravidelné, oboustranné informování o záměrech a plánech přesahujících hranice a relevantních k prostoru, jakož i výměna informací o plánovacích postupech a procesech a o aktuálních záměrech legislativy (novelizace, prováděcí nařízení, limity atd.). Nadále je nutno usilovat o společné neformální rozvojové koncepty za účelem překonání asymetričnosti v systémech plánování a ve správních strukturách.


41

4

Budoucí rozvoj rozšířeného německo-českého pohraničního prostoru a politické možnosti jednání

4.1

Aktuální situace rozšířeného německé-českého pohraničního prostoru

Německo-český pohraniční prostor je zvláště podél hranice osídlen poměrně řídce. Tak hustota obyvatelstva v Horní Falci je 111,7 obyv/km2 (německý průměr je 230,6) a v regionu NUTS-II jihozápadní Čechy je to 66 obyv/km2,) (český průměr: 129,6) (EU KOM 2004) 188 a 200). Hustota obyvatelstva Saska a severních Čech naproti tomu odpovídá příslušnému národnímu průměru. Na pozadí vcelku spíše skrovné hustoty obyvatelstva vystupují rozdíly mezi městem a venkovem o to výrazněji. Nejvýznamnější metropole rozšířeného německé-českého pohraničního prostoru jsou hlavní města států – Berlín a Praha. Vedle toho jsou další velkoměsta jako Mnichov, Vratislav, Norimberk, Lipsko-Halle, Drážďany a Erfurt. Rozdíl mezi velkými městy je stejně tak patrný, pozorujeme-li prostorový vliv ukazatelů „hrubý domácí produkt na obyvatele“ a „výše výdajů na výzkum a rozvoj“ (viz obr.).

Obr. 8:

HDP na obyvatele ve střední Evropě v roce 2002

(EU-KOM 2005: 35)

42


Obr. 9:

Výdaje na výzkum a rozvoj ve střední Evropě v roce 2000

(EU-KOM 2004: 53)

Oblasti mezi velkými městy nejsou jen převážně řídce osídleny, nýbrž jsou charakterizovány též přírodními prvky, které situaci pohraničí navíc posilují. Tím se myslí především pásmo pohoří od Českého lesa až k Jizerským horám a Krkonoším na české západní a severní hranici. Současně vede tento přírodní potenciál k tomu, že zejména na německo-české hranici byla vyhlášena celá řada chráněných území (NP, CHKO) a území v soustavě NATURA 2000. Proto je jádrové území německo-českého příhraničního prostoru možné charakterizován jako území s vysokým podílem souvislých volných (přírodních) prostorů. Tyto potenciály přírodního prostoru a například vysoká hustota lázní vedou k tomu, že z hlediska turistického ruchu je tento užší německo-český pohraniční prostor atraktivní. Na druhé straně plní německo-český pohraniční prostor důležitou spojovací funkci mezi západní a východní Evropou. To se projevuje přibližně v tom, že území bude protnuto třemi panevropskými dopravními koridory II (Berlín ů Varšava – Minsk – Moskva), III (Berlín/Drážďany – Krakov – Kijev) a IV (Norimberk /Drážďany – Praha - Vídeň – Budapešť (viz obr.).


43

Obr. 10:

Panevropské dopravní koridory

(CEMAT 2000: 6)

4.2

Pozice německo-českého pohraničního prostoru ve struktuře evropských metropolí

Metropole nebo metropolitní regiony jsou lokality, jejichž funkce vždy přesahují státní/národní hranice. Jako motory společenského, ekonomického, sociálního a kulturního rozvoje si mají uchovat výkonnost a konkurenceschopnost a přispívat k tomu, aby byl proces evropské integrace urychlen (Sinz 2005:1). Zařazení mezi metropole má význam i vzhledem k budoucímu rozdělování evropských finančních prostředků ze strukturálních fondů – především v rámci nového Cíle 2 – jakož i pro přidělování prostředků na výstavbu velkoplošné dopravní infrastruktury (Ravior/Gustedt 2005:3; Sinz 2004.37 n.). Pro zařazení mezi metropole nebo metropolitní regiony je vedle určitých symptomů vybavení a fungování důležitá také schopnost spojovat v regionu potenciály, které jsou k dispozici, a kooperativně jich používat. To znamená, že prezentace a uvedení na trh v mezinárodní konkurenci se může zdařit jen prostřednictvím fungující vnitrostátní organizace. V důsledku toho musí metropole chápat sebe samy jako regionální sítě, které mohou dosáhnout svých nadregionálních cílů pouze kooperací partnerů (Sinz 2004:36 a 38). Například na rozdíl od Spojených států má Evropa k dispozici pouze jeden jádrový prostor. Nachází se přibližně mezi Londýnem a Milánem. Existují rozmanité obrazy zviditelnit tento jádrový prostor. Nadále je znám jako „modrý banán“, což navrhl Brunet již v r. 1989 (viz obr.).

44


Obr. 11:

Modrý banán

(Brunet, hier zitiert aus BUND Freiburg 2005: o. S.)

Podobným směrem se ubírá obraz západoevropského Pentagonu, který zahrnuje města Londýn, Hamburk, Mnichov, Milán a Paříž (viz obr.). Takto definované území v sobě spojuje 18 % plochy, 41 % obyvatel. 49 % HDP a 75 % výdajů na vědu a rozvoj v dřívější EU 15 (EU-KOM 2004:27).


45

Obr. 12:

Západoevropský Pentagon

(Nordregio 2005: 12)

Kromě tohoto západoevropského jádrového prostoru existují v rozšířené EU další zóny se zvýšenou ekonomickou dynamikou a nadprůměrnou integrací do světové ekonomiky. K nim patří středomořské pobřeží mezi Milánem a Barcelonou, region Öresund a oblast Pobaltí mezi Tallinnem, Rigou, Stockholmem a Helsinkami. Ve střední Evropě je cluster zesílené ekonomické aktivity mezi městy Berlín, Varšava, Budapešť, Vídeň a Praha. Tento prostor, jejž lze označit rovněž za možný „středoevropský Pentagon“, sdružuje v sobě nadto aglomerace Štětín, Krakov/Katovice, Poznaň, Vratislav, Bratislavu a „saský trojúhelník“ měst Lipsko-Halle, Drážďany a Chemnitz - Zwickau (viz obr.). A právě v něm jsou zahrnuta česká velkoměsta Brno a Ostrava.

46


Obr. 13:

Možný středoevropský Pentagon

(Vlastní návrh na základě: Nordregio 2005: 12)

Co znamená tato analýza pro pozici česko-německého pohraničního prostoru v evropské metropolitní struktuře? – Lze konstatovat, že v rozšířeném německo-českém pohraničním prostoru je veliký rozdíl mezi městem a venkovem a že velkoměsta mají být pro budoucí rozvoj celého prostoru obzvláště důležitá. Zatímco Mnichov náleží do západoevropského jádrového prostoru (Modrý banán/Pentagon), leží Praha, Berlín a Vratislav už ve středoevropském Pentagonu jakožto v možné nové integrační zóně světové ekonomiky. Z velkoprostorového hlediska leží tedy německo-český pohraniční prostor mezi západoevropským Pentagonem a středoevropským Pentagonem. Kromě toho je důležité konstatování, že v rozšířeném německo-českém pohraničním prostoru leží celá řada evropských metropolí. Jsou to města Praha, Vratislav, Mnichov, Norimberk, Lipsko, Drážďany a Berlín, která s výjimkou Berlína patří do sítě evropských metropolí METREX. Z hlediska německé konference ministrů prostorového uspořádání tvoří


47

„saský trojúhelník“ „potenciální metropolitní region evropského střihu“, zatímco regionu Norimberk se přisuzují „symptomy evropského metropolitního regionu“ (Sinz 2005:1n.)

V následující podkapitole se bude zkoumat otázka, jaký obraz se hodí pro znázornění velkoprostorové přeshraniční spolupráce mezi Německem a Českou republikou.

4.3

„Středoevropský krystal“ jako možný evropský region zesílené ekonomické integrace v německo-českém pohraničním prostoru?

Označení „evropský region zesílené ekonomické integrace“ bylo vymyšleno na základě pojmu „zóna ekonomické integrace“, který je v současnosti předmětem zvýšené pozornosti. Je v těsném spojení s modelem „Polycentrický prostorový rozvoj a nový vztah mezi městem a venkovem“, který byl navržen v rámci Evropského konceptu prostorového rozvoje (EUREK). Podle něj nabízí taková zóna kvalitní globální ekonomické funkce a služby, které umožňují vysokou úroveň příjmů a dobře rozvinutou infrastrukturu. V rámci EUREK se pohlíží na další integrační zóny světové ekonomiky – vedle evropského jádrového prostoru – jako na potřebné, aby byla posílena konkurenceschopnost EU, urychlen ekonomický rozvoj a vytvořena další pracovní místa. K dosažení tohoto cíle musí v budoucnosti být přiznána větší důležitost kvalitním a globálním službám i ve velkoměstech mimo jádrový prostor. Je zřejmé, že německo-český pohraniční prostor momentálně netvoří evropský region zesílené ekonomické integrace, který by se mohl měřit se silnými západoevropskými regiony. Jaká perspektiva nebo jaký obraz budoucnosti se však pro tento prostor hodí? V této souvislosti se vyplatí pohlédnout pro srovnání na německo-polský pohraniční prostor, pro nějž byla navržena vize „německo-polský dům“. Tento pojem platí pro přeshraniční pětiúhelník měst Berlín – Drážďany – Vratislav – Poznaň – Štětín. Nositeli modelu německopolského domu jsou německá a polská vláda. Obě strany potvrdily, že v tomto prostoru dají vzniknout hospodářskému regionu, který bude fungovat jako most mezi novými a starými členskými státy. Tak se dojde k realizaci příspěvku k polycentrickému rozvoji v Evropě (Selke 2004:1n.). Na příkladu německo-polského pohraničního prostoru je možno názorně ukázat, jak jsou politické představy modelů přeshraničních hospodářských regionů na východní hranici Německa ještě daleko od současné situace (Selke 2004?2, 7, 11 a 16): •

Neexistuje politický konsensus ohledně cílené práce na rozvoji pohraničního prostoru směrem k evropskému hospodářskému regionu.

•

Zájmy aktérů nebyly dosud uvedeny na společného jmenovatele.

•

Označení „německo-polský dům“ ještě není všude akceptováno.

•

Obecně je sotva možno cílenou podporou ekonomiky rozvíjet v regionech vysoce kvalitní ekonomické zóny.

48


•

I přes ojedinělé pozitivní rozvoje není ekonomická perspektiva pohraničního prostoru jako celek příznivá.

•

Dopravní infrastruktura je nedostatečná a vykazuje závažné nedostatky.

•

Pohraniční prostor je poznamenán psychologickými, event . sociokulturními bariérami vůči sousedovi na druhé straně hranice, ekonomickými obavami z konkurence a jazykovými problémy.

K tomu by se mohlo dodat, že soužití Poláků a Němců je ještě stále ovlivňováno vzájemnými předsudky, které jsou živeny moderními dějinami války a vyhánění. To je jedním z důvodů, proč se přeshraniční povědomí identity obyvatelstva rozvíjí velmi málo. Všechny tyto charakteristiky lze bez problémů přenést na německo-český pohraniční prostor. K psychologickým a sociokulturním bariérám zde přistupují ještě přirozené prostorové bariéry v podobě Středohoří, které přeshraniční propojení sítěmi infrastruktury ještě ztěžují. Při vypořádávání se s prostorovými modely pro německo-český pohraniční prostor jsou tyto zábrany v každém případě pozorovatelné. Aby bylo možno model jako „německo-polský dům“ a s ním spojenou představu situovat a uskutečnit jako evropský hospodářský region, „vyžaduje to cílenou politickou hranice přesahující snahu mnoha různých úřadů a společenských skupin na obou stranách hranice“ (Selke 2004:7). Proto by bylo snadno pochopitelné, že by takový model měl být formulován na základě široké společenské diskuse. Na pozadí strukturálních deficitů německo-českého pohraničního prostoru, četných bariér mezi Čechy a Němci a nutnosti integrace regionálních aktérů do vypracování přeshraničního modelu se na následující závěry může z hlediska politického poradenství pohlížet pouze jako na ideový náčrt nebo hru názorů. Modelem pro další rozvoj německo-českého pohraničního prostoru „středoevropský krystal“ (viz obr.).


by mohl být

49

Obr. 14: „Středoevropský krystal“

Legenda: Rozšířený německo-český pohraniční prostor Euroregion (silná linie) Státní hranice Spolková země, kraj, vojvodství 50


Vládní kraje Plánovaný region Pojem „krystal“ vyplývá z fasetovité struktury obrazu, který vznikne, když spojíme velká města německo-českého pohraničního prostoru čarami. Odkazuje na tradici výroby skla a keramiky na tomto území. Skleněný krystal je průhledný a průsvitný – symbol funkce spojení a propojení německo-českého pohraničního prostoru sítěmi na rozhraní mezi západoevropským jádrovým prostorem EU a možným novým středoevropským Pentagonem. Krystal může však sám o sobě být i šperkem – symbolem ekologických potenciálů, kulturně historických zvláštností a četných rekreačních a lázeňských míst v regionu. Krystal se však vyznačuje tím, že má rozmanité fasety: Především sasko-český dílčí prostor je také regionem technologie a průmyslu. Nadto existuje na obou stranách hranice množství veřejných i soukromých vysokých škol a jiných vzdělávacích zařízení, které kooperují v přeshraničním měřítku (např. sasko-česká síť vysokých škol mezi Technickou univerzitou v Saské Kamenici a Západočeskou univerzitou v Plzni), pročež můžeme hovořit také o přeshraniční krajině výzkumu a vzdělávání. Tím může model středoevropského krystalu vyjadřovat četné potenciály a silné stránky německo-českého pohraničního prostoru. Obrázek ukazuje zřetelně, že metropolitní regiony Praha, Mnichov, Norimberk, saský trojúhelník a Vratislav představují nosné rohové pilíře tohoto prostoru a jeho budoucího rozvoje. Vhodným stanovením politických priorit pro prostorový rozvoj a odpovídajícím regionálním marketingem by se v příštích letech měla zlepšit i konkurenceschopnost hranice přesahujícího velkoregionu. Kromě toho by se politika posílení německo-českého zájmového spádového prostoru měla zaměřit na působení proti skepsi, která v některých vrstvách obyvatelstva existuje proti přeshraniční kooperaci jdoucí do větší hloubky. To bude možné nejspíše tak, že bude pro lidi v pohraničí dosaženo zcela praktických zlepšení životní situace. V následující podkapitole se navrhuje pět pásem pro jednání, která jsou vhodná především pro úroveň národních vlád.

4.4

Návrh tématických okruhů pro jednání ministerstev Německa a České republiky mající územní a regionální rozvoj ve své kompetenci

Ministerstva, která jsou příslušná pro prostorové uspořádání na národní úrovni, mají jen omezené možnosti ovlivnit rozvoj německo-českého pohraničí. U klíčových témat jako doprava, protipovodňová ochrana, ochrana životního prostředí a turistický ruch nejsme odkázáni pouze na spoluúčast četných nestátních aktérů z podniků a občanské společnosti. Kromě toho existují i silné závislosti a propletence mezi úrovněmi politicko-.správních systémů, protože četná rozhodnutí může učinit pouze EU anebo regionální či obecní aktéři.


51

V tomto smyslu se jedná v případě přeshraničního rozvoje o typický problém víceúrovňové governance. Národní vlády však mohou přispět k posílení institucionální kapacity, a tím schopnosti aktérů rozhodovat na nižší než celonárodní úrovni. V tomto ohledu se jeví jako podstatné čtyři pole působnosti, které budou dále podrobněji osvětleny: 1. Zlepšení informačních podkladů, 2. Vytvoření závazných mezistátních regulativů pro oboustranné podílnictví na plánovacím procesu pro stavební záměr s přeshraničními účinky, 3. Změna rámcových koordinací,

právních

podmínek pro usnadnění přímých přeshraničních

4. Poskytnutí prostředků kofinancování na vypracování regionálních konceptů rozvoj, 5. Společné zastoupení přeshraničních požadavků vůči Evropské unii. Ad 1.: Zlepšení informačních podkladů by se mělo vztahovat za prvé na informace o nástrojích, postupech, kompetencích a možných změnách zákonů v oblasti prostorového rozvoje a za druhé na informace o prostorových strukturách a problémech. Lidé z praxe si mnohokrát stěžovali, že jsou dnes stejně jako dříve informování nedostatečně o systémech a postupech plánování v příslušené sousední zemi. Příručky jako Německo-česko-slovenská příručka ARL už nejsou po reformách veřejné správy České republice a na Slovensku aktuální. Kromě toho se mnoho konkrétních přeshraničních problémů vnímá různě anebo nejsou opravdu tematizovány a řešeny. Ad 2.: Aby došlo k celkovému zlepšení vzájemného podílení se na plánovacím procesu pro stavební záměr s přeshraničními účinky a aby především i aktérům z pohraničních regionů byla lépe objasněna jejich práva a povinnosti, velmi by pomohlo, kdyby se Česká republika a Německo dohodly na společném objasnění nebo na návodu pro přeshraniční podílení se úřadů a veřejnosti na záměrech týkajících se životního prostředí. Mezi Nizozemím a Německem, mezi Francií, Německem a Švýcarskem a mezi Českou republikou a Rakouskem už takové doplňkové dohody k takzvané Konvenci Espoo existují. Doplňkové mezistátní dohody velmi podrobně regulují, jak se má formovat přeshraniční řízení (postupy podílení se) (viz BMU 2005a: o.S). Srovnatelná dohoda mezi Českou republikou a Německem byla sice vypracována, ale dosud nebyla podepsána (BMU 2005b:o.S.). Ad 3. Další problém spočívá v tom, že regionální aktéři sice často o problémech a šancích vědí a informují se přes hranice o možnostech řešení, ale pak při realizaci narážejí na limity jejich suverenity a právních kompetencí. V otázkách sociálních záležitostí, ale také například ochrany přírody a při záměrech vztahujících se k infrastruktuře a dopravě lze řešení přesahujících hranice dosáhnout pouze individuálními státními smlouvami. Proto by se mělo uvažovat o tom, zda přeshraniční kompetence k jednání regionálních a místních aktérů může být zlepšena buď rámcovou mezistátní dohodou analogickou Karlsruhské smlouvě, anebo evropským regulativem (heslo: Evropské svazy pro územní spolupráci – ETVZ).

52


V této době je neuspokojivá také přeshraniční koordinace záměrů významných pro prostor, které mohou mít značné dopady na sousední zemi. Příslušné úřady si o tom vyměňují informace, ale mapové a textové dokumenty zpravidla nejsou přeloženy. Kromě toho se zdá, že nelze vždy opakovat postup, jak se zachází s námitkami a názory ze sousední země. Nápomocné by mohlo proto být uzavírání dalších mezistátních dohod za účelem konkretizace § 16 ROG. Ad 4. Čtvrtá možnost jednání se vztahuje k vypracování přeshraničních konceptů prostorového rozvoje. Protože v moderních společnostech je úspěšný regionální rozvoj možný pouze tehdy, když kooperuje více společenských aktérů z různých odvětví, jsou odpovídající koordinační a plánovací podněty potřebné. První základy byly položeny prostřednictvím přeshraničních konceptů z 90. let (Roch aj. 1995; Roch aj. 1994; Jurczek 1996 a BayStMinLU 1994). Tyto koncepty byly v praxi však jen málo respektovány, protože vznikly spíše jako vědecká dobrozdání odborníků a méně jako výsledek přeshraničních dialogů. Proto je třeba vytvořit nové, „moderní“, hranici přesahující koncepty, které by byly projednávané v úzké spolupráci regionálních a lokálních činitelů. V trojúhelníku Sasko, severní Čechy, a Dolní Slezsko o takovém konceptu už existují velmi konkrétní představy. Realizace této ideje však dosud zkrachovala na tom, že území projektu na subvence z INTERREG IIIA je příliš velké a pro INTERREG IIIB příliš malé. Alternativní finanční prostředky nebyly k dispozici. Tím dochází k strukturální finanční mezeře, která by eventuálně mohla být vyplněna národními vládami. Ad 5. Jak již bylo zmíněno v úvodu k této podkapitole, nelze určité úkoly a požadavky, které souvisí s rozvojem německo-českého pohraničního prostoru, řešit pouze mezistátní kooperací, ale vyžadují zaangažování evropských institucí. Toto platí například pro strukturální politiku nebo výstavbu velkoplošných dopravních spojení. Zde by bylo žádoucí vypracovat společné německo-české postoje již v raných fázích vytváření politiky a také o nich v Bruselu společně informovat. Přitom by se mělo poukázat zvlášť na to, aby se posílil význam evropských metropolitních regionů a aby byly mezi sebou lépe propojeny.


53

Použitá literatura Všeobecná literatura ARL / FA STU / ÚÚR (1997): Deutsch-Slowakisch-Tschechisches Handbuch der Planungsbegriffe. Hannover. ARL. ARL (1998): Methoden und Instrumente räumlicher Planung. Handbuch. Hannover. ARL. ARL / IGPiK (2001): Deutsch-Polnisches Handbuch der Planungsbegriffe. Hannover. ARL. BayStMinLU (Hrsg.; 1994): Entwicklungskonzept Bayerischer Wald/Sumava (Böhmerwald)/Mühlviertel. Materialien für den bayerischen Teil. München. BMU (= Bundesministerium für Umwelt, Naturschutz und Reaktorsicherheit) (2005): Kurzinfo Umweltprüfungen UVP/SUP. Online verfügbar: http://www.bmu.de/umweltvertraeglichkeitspruefung/downloads/doc/36046.php, 25.11.2005 Braam, Werner (1999): Stadtplanung. Düsseldorf. Werner-Verlag. BUND Freiburg (2005): Die Verscheußlichung des Breisgaus. Online verfügbar: http://vorort.bund.net/suedlicher-oberrhein/projekte/flaeche/verscheusslichung_flugblatt.htm, 24.11.2005. CEMAT (= Europäische Raumordnungsministerkonferenz) (2000): Leitlinien für eine nachhaltige räumliche Entwicklung auf dem europäischen Kontinent. Online verfügbar: http://www.bbr.bund.de/raumordnung/europa/download/cemat_leitlinien.pdf, 23.11.2005 Contextplan (2005): Regionale Abstimmung von Standortentwicklung im Grenzraum im Rahmen des Interreg IIIB-Projekts „Vital Cities“ (Work Packages 3.3.2) im Auftrag des Deutschen Seminars für Städtebau und Wirtschaft (DSSW). Berlin: Contextplan. Czech Venti / Proventi (2005): Větrný Park Chomutov [= Windpark Chomutov], Online verfügbar: http://www.czechventi.cz/czech/projekt/files/vetrny_park_chomutov.pdf, 03.11.2005 Danielzyk, Rainer (2005): Informelle Planung. In: Akademie für Raumforschung und Landesplanung: Handwörterbuch der Raumordnung. Hannover. ARL. Seite 465-469. Dehne, Peter (2005): Leitbilder in der räumlichen Entwicklung. In: Akademie für Raumforschung und Landesplanung: Handwörterbuch der Raumordnung. Hannover. ARL. Seite 608-616. EU-KOM (= Europäische Kommission) (1997): Mitteilung der Kommission. Energie für die Zukunft: Erneuerbare Energieträger. Weißbuch für eine Gemeinschaftsstrategie und Aktionsplan. Brüssel. Online verfügbar: http://europa.eu.int/comm/energy/library/599fi_de.pdf, 10.06.2005 EU-KOM (= Europäische Kommission) (1999): EUREK Europäisches Raumentwicklungskonzept. Auf dem Wege zu einer räumlich ausgewogenen und nachhaltigen Entwicklung der Europäischen Union. Online verfügbar: http://europa.eu.int/comm/regional_policy/sources/docoffic/official/reports/pdf/sum_de.pdf, 23.11.2005 EU-KOM (= Europäische Kommission) (2004): Eine neue Partnerschaft für die Kohäsion. Konvergenz, Wettbewerbsfähigkeit, Kooperation. Online verfügbar: http://europa.eu.int/comm/regional_policy/sources/docoffic/official/reports/cohesion3/cohesion 3_de.htm, 23.11.2005 EU-KOM (= Europäische Kommission) (2005): Mitteilung der Kommission. Dritter Zwischenbericht über den Zusammenhalt: Auf dem Weg zu einer Partnerschaft für Wachstum, Beschäftigung und Zusammenhalt. Online verfügbar: http://europa.eu.int/comm/regional_policy/sources/docoffic/official/reports/pdf/interim3/com(20 05)192full_de.pdf, 23.11.2005 Freistaat Sachsen, Staatsministerium des Innern (2003): Landesentwicklungsplan Sachsen. In Kraft seit 16. Dezember 2003. Dresden.

54


Fürst, Dietrich / Scholles Frank (2001): Handbuch Theorien + Methoden der Raum- und Umweltplanung. Dortmund. Dortmunder Vertrieb für Bau- und Planungsliteratur. Goppel, Konrad (2005): Landesplanung. In: Akademie für Raumforschung und Landesplanung: Handwörterbuch der Raumordnung. Hannover. ARL. Seite 561-573. Höhnberg, Ullrich (2005): Instrumente zur Verwirklichung von Raumordnung und Landesplanung. In: Akademie für Raumforschung und Landesplanung: Handwörterbuch der Raumordnung. Hannover. ARL. Seite 483-488. Hudalla, Anneke (2005): Berlin fördert Windräder im Nachbarland. Sächsische Zeitung vom 15.08.2005: 7 Internationales Wirtschaftsforum Regenerative Energien (o.J.): Genehmigungsverfahren von Windenergieanlagen und Planungsaspekte. http://www.iwr.de/wind/raum/genehm030801.html. Abgerufen am 14.10.2005. Internationales Wirtschaftsforum Regenerative Energien (o.J.): Planungsaspekte im Vorfeld von WEAVorhaben. http://www.iwr.de/wind/raum/r_vorgab.html. Abgerufen am 14.10.2005. JTS (= INTERREG IIIB CADSES, Joint Technical Secretariat) (2005): 18 participating countries. Online verfügbar: http://www.cadses.net/en/programme/18countries.html, 08.11.2005 Jurczek, Peter (1996): Grenzüberschreitendes Entwicklungskonzept „Mittlerer bayerisch-tschechischer Grenzraum“. München, Prag. Kirste, Stephan (2005): Das Zusammenwirken von Raum- und Bauleitplanungsrecht dargestellt am Beispiel der Zulässigkeit von Windenergieanlagen. In: Deutsches Verwaltungsblatt Heft 16 2005. Seite 993-1004. Knieling, Jörg / Weick, Theophil (2005): Regionale Entwicklungskonzepte. In: Akademie für Raumforschung und Landesplanung: Handwörterbuch der Raumordnung. Hannover. ARL. Seite 928-933. LfUG (= Sächsisches Landes für Umwelt und Geologie) (2004a): Windenergie- und Wasserkraftanlagen im Regierungsbezirk Chemnitz (Stand: 31.12.2004). Online verfügbar: http://www.umwelt.sachsen.de/de/wu/umwelt/lfug/lfuginternet/documents/Uebersichtskarte_WEA_C_311204.pdf, 09.11.2005. LfUG (= Sächsisches Landes für Umwelt und Geologie) (2004b): Windenergie- und Wasserkraftanlagen im Regierungsbezirk Dresden (Stand: 31.12.2004). Online verfügbar: http://www.umwelt.sachsen.de/de/wu/umwelt/lfug/lfuginternet/documents/Uebersichtskarte_WEA_DD_311204.pdf, 09.11.2005. Mayer-Metzner, Helmut (2005): Die regionalplanerische Steuerung der Errichtung von Windenergieanlagen. In: Bayrische Verwaltungsblätter 5/2005. Seite 129-137. Müller, Bernhard / Wiechmann, Thorsten / Beier, Markus et al. (1999): Gemeinschaftliches Entwicklungs- und Handlungskonzept für die vier sächsischen Euroregionen. Dresden. Nordregio (2005): ESPON 1.1.1 Potentials for polycentric development in Europe. Project report. Online available: http://www.espon.lu/online/documentation/projects/thematic/1873/fr1.1.1_revised.pdf, 23.11.2005 Priebs, Axel / Zeck, Hildegard (2005): Großflächiger Einzelhandel. In: Akademie für Raumforschung und Landesplanung: Handwörterbuch der Raumordnung. Hannover. ARL. Seite 415-419. Regionaler Planungsverband Oberlausitz-Niederschlesien (2000): Regionalplan OberlausitzNiederschlesien. Festgestellt durch Satzung am 10. November 2000, verbindlich seit 30. Mai 2002. Bautzen. Roch, Isolde / Hübler, Karl-Hermann / Hana, Willi / Mundil, Richard et al. (1995): Leitlinien und Entwicklungsziele des sächsisch-böhmischen Erzgebirges. Berlin. Roch, Isolde / Jurczek, Peter / Mundil, Richard (1994): Grenzüberschreitendes Entwicklungskonzept für das Dreiländereck Bayern-Böhmen-Sachsen. München u.a. Rühl, Christiane (2001): Planungsrechtliche Aspekte der Ansiedlung von Windenergieanlagen. In: Zeitschrift für Umwelt- und Planungsrecht 11+12/2001. Seite 413-419. IÖR / ÚÚR: Syntéza společného německo-českého záměru v oblasti územního rozvoje – dílčí zpráva (listopad 2005)

55

Runkel, Peter (2005): Raumwirksame Fachplanungen. In: Akademie für Raumforschung und Landesplanung: Handwörterbuch der Raumordnung. Hannover. ARL. Seite 281-289. Runkel, Peter (2005): Ziele, Grundsätze und Erfordernisse der Raumordnung. In Akademie für Raumforschung und Landesplanung: Handwörterbuch der Raumordnung. Hannover. ARL. Seite 1315-1322. Sächsisches Staatsministerium des Innern (2004): Raumordnung und Landesentwicklung in Sachsen. Dresden. Schink, Alexander (2005): Umweltverträglichkeitsprüfung/Umweltprüfung. In: Akademie für Raumforschung und Landesplanung: Handwörterbuch der Raumordnung. Hannover. ARL. Seite 1191-1200. Schink, Alexander (2005): Umweltverträglichkeitsprüfung/Umweltprüfung. In: Akademie für Raumforschung und Landesplanung: Handwörterbuch der Raumordnung. Hannover. ARL. Seite 1191-1200. Schmidt, Ingo (1997): Wirkung von Raumordnungszielen auf die Zulässigkeit privilegierter Außenbereichsvorhaben. Zugleich eine rechtliche Untersuchung über die landesplanerische Behandlung von Windkraftanlagen. Beiträge zum Siedlungs- Wohnungswesen und zur Raumplanung Band 175. Münster. Schmitz, Gottfried (2005): Regionalplanung. In: Akademie für Raumforschung und Landesplanung: Handwörterbuch der Raumordnung. Hannover. ARL. Seite 963-973. Scholich, Dietmar (2005): Vorranggebiet, Vorbehaltsgebiet, Eignungsgebiet. In: Akademie für Raumforschung und Landesplanung: Handwörterbuch der Raumordnung. Hannover. ARL. Seite 1261-1265. Scott, James (2005): Grenzüberschreitende Raumordnung. In: Akademie für Raumforschung und Landesplanung: Handwörterbuch der Raumordnung. Hannover. ARL. Seite 408-414. SMI (= Sächsisches Staatsministerium des Innern) (2004): Raumordnung und Landesentwicklung in Sachsen. – Online verfügbar: http://www.sachsen.de/de/bf/staatsregierung/ministerien/smi/smi/upload/LE_broschuere_2004. pdf, 24.11.2005 Stich, Rudolf / Schmidt-Eichstaedt, Gerd (2005): Bauleitplanung. In: Akademie für Raumforschung und Landesplanung: Handwörterbuch der Raumordnung. Hannover. ARL. Seite 75-82. Turowski, Gerd (2005): Raumplanung (Gesamtplanung). In: Akademie für Raumforschung und Landesplanung: Handwörterbuch der Raumordnung. Hannover. ARL. Seite 893-898. Upmeier, Hans-Dieter / Brandenburg, Christoph (2004): Neues Baugesetzbuch 2004 und weitere wichtige Gesetze. München. Werner Verlag. Wirtschaftsministerium Baden-Württemberg (2003): Windfibel. Windenergienutzung - Technik, Planung und Genehmigung. Stuttgart.

Německé zákony a právní předpisy Stavební zákoník (BauGB). Ze dne 23. června 1960 (BGBl I 1960, 341). V novém znění dle úředního oznámení z 23. 9. 2004 I 2414; naposled pozměněn článkem 21 G ze dne 21. 6. 2005 I 1818. K dispozici [online] http://bundesrecht.juris.de/bundesrecht/rog/index.html, odkud byl stažen 26. 10. 2005. Bavorský zákon o zemském plánování (BayLplG) ze dne 27. prosince 2004, online na http://www.stmwivt.bayern.de/landesentwicklung/bereiche/recht/laplages.pdf, 28. 11. 2005. Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí (UVPG). Ze dne 12. února 1990 (BGBI I 1990,205), v novém znění dle úředního oznámení z 25. 6. 2005 I 1757, 2797; pozměněn čl. 2 G ze dne 24. 6.2005 I 1794). K dispozici [online] http://bundesrecht.juris.de/bundesrecht/uvpg/index.html. Stažen dne 26. 10. 2005.

56


Zákon o ochraně před škodlivými vlivy na životní prostředí, a to znečištěním ovzduší, hlukem, otřesy a podobnými událostmi (BImschG): Ze dne 15. března 1974 (BGBl I 1974, 721, 1193). V novém znění dle úředního oznámení z 26. 9. 2002 I 3830; naposled pozměněn čl. 1 G v. 25. 6. 2005 I 1865). K dispozici [online] http://bundesrecht.juris.de/bundesrecht/bimschg/index.html. Stažen dne 26.10.2005. Zákon o prostorovém uspořádání a zemském plánování Svobodného státu Sasko (zákon o zemském plánování - SächsLPlG) = Článek 1 zákona, který nově upravuje zemské plánování a mění saský stavební řád. Ze dne 14. prosince 2001. K dispozici [online] http://www.sachsen.de/de/bf/staatsregierung/ministerien/smi/smi/upload/SchsLPlgG.pdf, stažen dne 28. 11. 2005. Ústava Spolkové republiky Německo (GG). Ze dne 23. května 1949 (BGBl I S. 1) (BGBl III 100-1). Naposled změněn pozměňovacím zákonem z 26. července 2002 (BGBl I S. 2863). K dispozici [online] http://www.bundesregierung.de/Gesetze/-,4222/Grundgesetz.htm. Stažen dne 26. 10. 2005. Zákon o prostorovém uspořádání (ROG). Ze dne 18. srpna 1997 (BGBl I 1997, 2081, 2102). Naposled změněn článkem 2b G v. 25. 6. 2005 I 1746. K dispozici [online] http://bundesrecht.juris.de/bundesrecht/rog/index.htm. Stažen dne 26. 10. 2005.

České zákony a právní předpisy vztahující se k větrným elektrárnám Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 214/2001 Sb., kterou se stanoví vymezení zdrojů energie, které budou hodnoceny jako obnovitelné, § 2 a § 3. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 252/2001 Sb., o způsobu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů a z kombinované výroby elektřiny a tepla. Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona. Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 135/2001 Sb.,o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci. Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, § 4, § 5, § 5a, § 12, § 16, § 26, § 45 Lit. e), h) a i), § 49, § 50, § 56 odst. 1, § 77 a § 78. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) ve znění zákona č. 93/2004 Sb., § 3 písm. b), § 4 odst. 1 a § 10a odst. 1, příloha č. 1, 2, 3 a 4. Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), § 2 písm. r), § 103 a § 104. Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů). Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, § 4 a § 5 odst. 4. Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád – platný od 1. 1. 2006. Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. ICAO-Annex 14 Úmluva č. 147/1947 Sb., o mezinárodním civilním letectví. Metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva životního prostředí (zatím je v návrhu) ke koordinaci řešení vysokých větrných elektráren v územně plánovací dokumentaci a v územně plánovacích podkladech.


57

Metodický pokyn Ministerstva životního prostředí ze dne 14. 9. 2005 k vybraným aspektům postupu orgánů ochrany přírody při vydávání souhlasu podle § 12 a případných dalších rozhodnutí dle zákona č. 114/1992 Sb., které souvisí s umísťováním staveb vysokých větrných elektráren. Nařízení vlády č.195/2001 Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce, § 2. Úplné znění zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), jak vyplývá z pozdějších předpisů, § 2 odst. 2, pism. a) a 29, § 33.

58


Přílohy


59

A-1: Přehled projektů INTERREG-IIIB s německou a českou účastí ACCRETe – Agriculture and Climate Changes: how to Reduce human Effects and Threats •

Keine eigene Homepage!

•

Informationen unter: http://www.cadses.net/en/projects/apprpro.html?projectId=1008

Laufzeit

•

09/2005-12/2007

Leadpartner

•

Province of Parma

Beteiligte deutsche Partner

•

University of Rostock

Beteiligte tschechische Partner

•

Czech Hydrometeorological Institute, Praha

Räumlicher Bezug (beteiligte Länder, geographisches Gebiet)

•

Griechenland, Italien, Deutschland, Tschechische Republik, Slowenien, Rumänien

Behandelte Themen und Probleme

•

Klimaschutz

Aussagen zur gegenwärtigen Situation des erweiterten dt.-tschech. Grenzraums

•

Nicht vorhanden

Aussagen zur möglichen zukünftigen Entwicklung des erweiterten dt.-tschech. Grenzraums

•

Nicht vorhanden

Fazit

•

Das Projekt ist aufgrund der Partnerstruktur und des geographischen Bezugs für den erweiterten deutschtschechischen Grenzraum nicht relevant.

•

Kein spezifisch grenzüberschreitendes Thema.

Internetadresse


61

CER² – Central European Regions Cluster for Energy from Renewables NETwork Internetadresse

•

http://www.cer2.net/

Laufzeit

•

11/2003-10/2006

Leadpartner

•

arsenal research (AR), Wien


•

WFG – Association for Business Development Schwäbisch Hall


•

CALLA – Association for environmental conservation, Ceske Budejovice

•

VERONICA - Czech Union for Nature Conservation - basic org. Veronica, Brno


•

Österreich, Deutschland, Polen, Tschechische Republik, Slowakische Republik, Ungarn, Slowenien


•

Erneuerbare Energien


•

Nicht vorhanden


•

Spezifischere Aussagen eventuell in den erarbeiteten Energiekonzepten (vgl. Homepage): Basisversion, Klimaschutzversion, Wirtschaftsbelebungsversion sowie Nachhaltigkeitsversion

Fazit

•

Das Projekt ist aufgrund der Partnerstruktur und des geographischen Bezugs für den erweiterten deutschtschechischen Grenzraum nur eingeschränkt relevant.

•

Grenzüberschreitender Charakter des Themas unklar.

62


CITYREGIO – Regional economic development through city-surrounding co-operation Internetadresse

•

http://cityregio.aufbauwerk-leipzig.de/index.asp

Laufzeit

•

03/2001-12/2005 (Umsetzung)

Leadpartner

•

Stadtverwaltung Leipzig


•

City of Leipzig, Department for Economics and Labour

•

Leipziger Land Distrikt, Leipzig

•

Muldentalkreis, Grimma

•

Landkreis Delitzsch, Delitzsch

•

Regional Development Agency of Pilsen region, Plzen

•

City of Plzen (Mayor’s Office / Urban planning and development department ), Plzen

•

Association of municipalities of Pilsen region, Plzen

•

Business and Innovation Centre Plzen, Plzen

•

University of West Bohemia, Plzen


•

Stadtregionen in Oberösterreich (Linz), Westböhmen (Pilsen) und Westsachsen (Leipzig)


•

Mobilisierung ungenutzter Wirtschaftspotentiale durch die Etablierung von Stadt-Umland-Kooperationen und Clusterentwicklung ¾ Regionales Standortmanagement, Erschließung zukunftsorientierter und innovativer Wirtschaftsfelder, Erfahrungsaustausch mit internationalen Partnern

•

Erhalt der Wettbewerbsfähigkeit auch für Zentren 2. Ordnung

•

Konkurrenzdruck im Bereich der Wirtschaftsförderung durch Globalisierung und EU-Integration

•

Mangelnde intraregionale Kooperation und Koordination

•

Wettbewerbssituation zwischen Zentren und Umland, besonders im Bereich der Wirtschaftsförderung

•

Vgl. Homepage:

•

Wirtschaftsunterstützung und –entwicklung ¾ Mobilisierung und Vernetzung des endogenen regionalen Wirtschaftspotentials Vertikale Wirtschaftsketten Entwicklung der Humanressorcen (Projektleitung der Arbeitsgruppe bei der Stadt Plzeň) ¾ Verbesserung der regionalen Arbeitsmarktsituation

•

Verbesserung der Umweltsituation durch rationellere Landnutzung

•

Das Projekt ist aufgrund der Partnerstruktur und des geographischen Bezugs für den erweiterten deutschtschechischen Grenzraum durchaus relevant.

•





Fazit


63

COHESION – Integrated Concepts Enhancing Cohesion of European Space •


•

Informationen unter: http://www.cadses.net/en/projects/apprpro.html?projectId=955 http://www.asista.cz/eng/cohesion.htm

Laufzeit

•

03/2001-12/2005

Leadpartner

•

Central Union of Vine and Wine Producing Co-operative Organisations of Greece (KEOSOE), Athen


• b&s - Unternehmensberatung und Schulung für den Ländlichen

Internetadresse

Raum GmbH, Leipzig Beteiligte tschechische Partner

•

ASISTA s.r.o., Most

• District Economic Chamber of Most (DECM), Most Räumlicher Bezug (beteiligte Länder, geographisches Gebiet)

•

Weinanbaugebiete in Griechenland, Deutschland, Österreich, Tschechien, Italien, Bulgarien und Rumänien


•

Informationsaustausch von Modellen der Regionalentwicklung

•

Sicherung der Wettbewerbsfähigkeit der Weinprodukte

•

Aufbau eines Netzwerkes mit Akteuren aus dem Bereich „Wein, Weinbau, Weintradition“


•

Nicht vorhanden


•

Nicht vorhanden

Fazit

•

Das Projekt ist für den deutsch-tschechischen Grenzraum nicht relevant.

•

Es handelt sich nicht um ein spezifisch grenzüberschreitendes Thema.

64


ELLA – ELBE/LABE – Vorsorgende Hochwasserschutzmaßnahmen durch transnationale Raumordnung Internetadresse

•

http://www.ella-interreg.org/

Laufzeit

•

07/2003-06/2006

Leadpartner

•

Saxon State Ministry of Interior (SMI), Dresden


•

Sächsisches Staatsministerium des Innern

•

Bundesministerium für Verkehr, Bau- und Wohnungswesen (BMVBW) - Deutscher Verband für Wohnungswesen, Städtebau und Raumordnung eV., Berlin

•

Ministerium für Bau und Verkehr des Landes Sachsen-Anhalt, Magdeburg

•

Landkreis Stendal

•

Sächsisches Staatsministerium für Umwelt und Landwirtschaft

•

Sächsisches Landesamt für Umwelt und Geologie

•

Gemeinsame Landesplanung Berlin-Brandenburg (GL BB), Potsdam

•

Bundesanstalt für Gewässerkunde, Koblenz

•

Deutscher Verband für Wohnungswesen, Städtebau und Raumordnung e.V., Berlin

•

Bundesministerium für Verbraucherschutz, Ernährung und Landwirtschaft, Bonn

•

Ministry for Regional Development of the Czech Republic (MMR), Praha 1


• Ústí region (Ust-Kr), Usti nad Labem • South Bohemian Region (S-Boh-Kr), Ceske Budejovice •

Region of Pilsen (KraPi), Pilsen

• Královéhradecký kraj, Hradec Králové •

Central Bohemia Region (KraCeBoh), Praha 5

• Region Liberec (KraLi), Liberec • Pardubický kraj, Pardubice • Ministry of Environment of the Czech republic, Praha 10 • Elbe River Basin Authority, Hradec Kralove 3 Räumlicher Bezug (beteiligte Länder, geographisches Gebiet)

•

Elbeeinzugsgebiet in Deutschland, Tschechien, Ungarn, Polen


•

Grenzüberschreitende Kooperation fast aller regionaler Raumplanungsinstitutionen des Elbebeckens zum vorbeugenden Hochwasserschutz ¾ Entwicklung einer gemeinsamen Strategie ¾ Bereitstellung von Daten und Informationen über Risikopotenziale, Maßnahmen etc. (Gefahrenkarten, etc.) ¾ Verbesserung der Raumplanungsinstrumente


•

Vgl. Homepage:

•

Langfristige Strategie im Hochwasser-Management fehlt

•

Gemeinsamer rechtlicher Rahmen fehlt

•

Strategie mit detaillierten Aussagen vorgesehen



65

Fazit

66

•

Das Projekt ist aufgrund der Partnerstruktur und des geographischen Bezugs für den erweiterten deutschtschechischen Grenzraum von sehr hoher Relevanz.

•

Hochwasserschutz im Einzugsgebiet der Elbe ist ein spezifisch grenzüberschreitendes Thema.


IdeQua – identity and quality axis reaching from the Baltic Sea to the Agean Sea Internetadresse

•

http://www.idequa.net/

Laufzeit

•

11/2003-12/2006

Leadpartner

•

InvestitionsBank des Landes Brandenburg, Potsdam


•

Investitionsbank des Landes Brandenburg, Potsdam

•

Internationale Bauausstellung (IBA) Fürst-Pückler-Land, GmbH, Großräschen

•

Landkreis Dahme-Spreewald, Lübben

•

Stadt Cottbus

•

Hansestadt Rostock

•

Non profit Herder Association Mecklenburg/West Pomerania, Rostock

•

German Association for Housing, Urban and Spatial Development, Berlin

•

Hungarian Tourism Board, Frankfurt am Main

•

Romantik Hotel "Alte Försterei", Zinna


•

Town Turnov - Local Authority, Turnov


•

Deutschland, Tschechische Republik, Ungarn, Rumänien, Bulgarien, Griechenland


•

Etablierung einer Identitäts- und Qualitätsachse von der Ostsee bis zur Ägäis ¾ Erarbeitung von Bausteinen kultureller Identität im Projektraum ¾ Bestandsaufnahme touristischer Dienstleistungen entlang der Route und Analyse bestehender Qualitätskriterien ¾ Bewerbung und Vermarktung der Route als touristisches Ziel

•

Schwerpunkte: Herausstellung und Vermarktung der Besonderheiten und Alleinstellungsmerkmale, Umsetzung internationaler Qualitätsstandards in mittelständischen Touristikbetrieben, Stärkung regionaler Wirtschaftskreisläufe


•

Regional übergreifendes, eventuell identitätsstiftendes Element und zugleich verbindendes Merkmal ist die touristische Attraktivität (vgl. Homepage)


•

Entwicklungskonzepte, Maßnahmenkataloge vorgesehen

Fazit

•

Das Projekt ist aufgrund der Partnerstruktur und des geographischen Bezugs für den erweiterten deutschtschechischen Grenzraum relevant.

•

Die Entwicklung europäischer Tourismusrouten und die Vernetzung touristischer Angebote sind grenzüberschreitend bedeutsame Themen.


67

ILUP – Integrated LandUse Planning Internetadresse

•

http://www.ilup.org/

Laufzeit

•

01/2002 – 12/2006

Leadpartner

•

Federal Ministry of Agriculture, Forestry, Environment and Water Economics, (BMLFUW) Forest Division, Wien


•

Freistaat Bayern, Bayerisches Staatsministerium für Regionale Entwicklung und Umwelt, Abteilung 5, Wassermanagement, München


•

Ekotoxa Opava Ltd., Opava


•

Flussräume in Niederösterreich, Steiermark, Niederbayern, Ober Pomoraví (Tschechien), Bezirk Feldbach (Ungarn), Norden Griechenlands


•

Integrierte Landnutzungsplanung und Flussmanagement

•

Nachhaltiger Hochwasserschutz

•

Vgl. Homepage:

•

In Risikozonen (z.B. Donaubereich) ist Wasserwirtschaft entscheidend für Raumentwicklung)

•

Risikopotential in Flussräumen ist auf Grund des hohen Nutzungsdrucks stark gestiegen

•

Probleme: Hochwasser, Eutrophierung, Änderung des Fließverhaltens, Reduzierung der Überschwemmungsgebiete


•

Nicht vorhanden

Fazit

•


•

Flussmanagement und Hochwasserschutz sind auch grenzüberschreitend bedeutsame Themen.


68


LHASA – Large Housing Areas Stabilisation Action Internetadresse

•

http://www.lhasa-online.net/

Laufzeit

•

04/2003-03/2006

Leadpartner

•

Bezirksamt Marzahn-Hellersdorf der Stadt Berlin


•

Bezirksamt Marzahn-Hellersdorf der Stadt Berlin

•

iprom Immobilien- und Projektmanagement Gesellschaft mbH, Berlin

•

Stadt Leipzig

• German Association for Housing, Urban and Spatial Development, Berlin


• City of Plzen - Urban Planning and Development Department, Plzen


•

Großwohnsiedlungen in Deutschland, Italien (Venedig), Tschechien, Slowakei, Ungarn (Budapest), Polen (Warschau)


•

Weiterentwicklung von Großwohnsiedlungen in städtischer Randlage ¾ Vier Hauptbereiche: Städtebau, Sanierung, Partizipation und lokale Ökonomien


•

Vgl. Homepage:

•

Großwohnsiedlungen in Ostdeutschland: hoher Leerstand und Fluktuation

•

Großwohnsiedlungen in osteuropäischen Staaten: unklare Eigentumsverhältnisse, fehlender Lebensraum, fehlendes Grün, Probleme mit sozialen Randgruppen (z.B. Roma), baulicher Verfall sowie Fehlen von integrierten Planungsinstrumenten


•

Extensive und naturnahe Gestaltung von Wohnfolgelandschaften erforderlich (vgl. Homepage)

Fazit

•


•



69

MAGIC – Management of Groundwater at Industrially Contaminated Areas Internetadresse

•

http://www.magic-cadses.com/

Laufzeit

•

06/2005-03/2008

Leadpartner

•

Central Mining Institute (GIG), Katowice (PL)


•

Landeshauptstadt Stuttgart


•

Institute of Public Health Ostrava


•

Deutschland, Polen, Tschechische Republik


•

Grundwassermanagement


•

Nicht vorhanden


•

Nicht vorhanden

Fazit

•


•


70


ODERREGIO – Transnational Action Program Spatial Planning for Preventive Flood Protection in the Oder Catch Internetadresse

•

http://www.oderregio.org/

Laufzeit

•

12/2002-12/2006

Leadpartner

•

Gemeinsame Landesplanungsabteilung Berlin-Brandenburg, Potsdam


•

Gemeinsame Landesplanungsabteilung Berlin-Brandenburg, Potsdam

•

Bundesministerium für Verkehr, Bau- und Wohnungswesen, Berlin

•

Sächsisches Staatsministerium des Innern, Abteilung Landesentwicklung, Dresden


•

Ministerstvo pro místní rozvoj CR, Prag


•

Einzugsgebiet der Oder in Deutschland, Tschechien und Polen


•

Schaffung eines grenzüberschreitenden Handlungsprogramms zur raumordnerischen Hochwasservorsorge im Einzugsgebiet der Oder ¾ Technischer Hochwasserschutz Verstärkung des Deichsystems, Schaffung von Retentionsvolumen, Bau von Umflutkanälen etc. ¾ Nichtbauliche Maßnahmen Verbesserung der Datensituation, Information der Bürger etc.


•

Vgl. Homepage:

•

Vorbeugender Hochwasserschutz verbesserungswürdig (gemeinsame Strategien und gemeinsames Verständnis des Schutzes bisher zu schwach ausgeprägt)


•

Vgl. Handlungskonzeption, 5. Kapitel „Analyse und Bewertung der Handlungsfelder“ (veröffentlicht 06/2000 im Rahmen der ersten Phase von OderRegio, Interreg ll)

Fazit

•

Das Projekt ist aufgrund der Partnerstruktur und des geographischen Bezugs für den erweiterten deutschtschechischen Grenzraum, der auch die Stadt Breslau einschließt, relevant.

•

Hochwasserschutz ist ein spezifisch grenzüberschreitendes Thema, sofern es sich – wie hier – um grenzüberschreitende Flusseinzugsgebiete handelt.


71

PLANET CENSE – Planners Network for Central and South East Europe Internetadresse

•

http://www.planet-cense.net/

Laufzeit

•

11/2003-10/2006

Leadpartner

•

Austrian Institute for Regional Studies and Spatial Planning (ÖIR), Wien


•

Federal Ministry for Transport, Building and Housing repr. by German Association for Housing Urban and Spatial Development, Berlin

•

Ministry for Labour and Construction Mecklenburg-Vorpommern, Schwerin

•

Joint Spatial Planning Department of Berlin and Brandenburg, Potsdam

• Deutscher Verband für Wohnungswesen, Städtebau und Raumordnung e.V., Berlin Beteiligte tschechische Partner

• Ministry of Regional Development, Prague


•

Albanien, Bosnien-Herzegowina, Bulgarien, Deutschland, Griechenland, Italien, Kroatien, Österreich, Polen, Rumänien, Serbien-Montenegro, Slowakische Republik, Slowenien, Tschechische Republik, Ungarn Î CADSES


•

Schaffung eines Netzwerkes von nationalen Raumplanungsinstitutionen und Experten im gesamten CADSESRaum (setzt Zusammenarbeit von Vision Planet fort)

•

Drei Bausteine: ¾ "Europäisches Raumplanungsportal" (ESP GATEWAY): Förderung der Anwendung und Weiterentwicklung des EUREK ¾ "Forum für Raumwirksamkeitsanalysen": u.a. zwei Pilotprojekte ("Metropolennetzwerke in Zentral- und Südosteuropa" und "Transnationale Nord-SüdVerkehrskorridore"). ¾ Planet-Cense-Abschlusskonferenz


•

Gemeinsame Planungspraxis noch verbesserungswürdig


•

Raumentwicklungsstrategie (für den gesamten CADSES-Raum!) vorgesehen

•

Abschlussbericht zum Projekt „Metropolennetzwerke in Zentralund Südosteuropa“ (erscheint 2006) wird Szenarien enthalten

Fazit

•


•

Die Teilnehmen sind relativ allgemein und offen definiert, aber zum Beispiel die Anwendung des EUREK ist ein spezifisch grenzüberschreitendes Thema.

72


RainDROP – Development of Stormwater Operational Practices Guideline •


•

Informationen vorhanden unter: http://www.cadses.net/en/projects/apprpro.html?projectId=1016

Laufzeit

•

07/2005-06/2007

Leadpartner

•

City of Karviná (CZ)


•

Municipality of Kupferzell


•

City of Karviná

•

The Vsetín Microregion


•

Deutschland, Tschechische Republik, Slowakische Republik, Griechenland


•

Erstellung von Generalentwässerungsplänen


•

Nicht vorhanden


•

Nicht vorhanden

Fazit

•


•


•


•

Informationen unter: http://www.cadses.net/en/projects/apprpro.html?projectId=953

Laufzeit

•

07/2005-12/2006

Leadpartner

•

Euroconsultants SA GAIAOSE SA, Thessaloniki


•

Stadt Karlsruhe


•

THEMA CONSULTING, S.R.O., Prague


•

Griechenland, Rumänien, Slowenien, Deutschland, Tschechische Republik


•

Umgestaltung und Sanierung von Bahnhöfen und nachhaltige Entwicklung der umliegenden städtischen Gebiete


•

Nicht vorhanden


•

Nicht vorhanden

Fazit

•


•


Internetadresse

RARE – Railroad Areas Reclaim Internetadresse


73

RDA-Net CEDA – Regional Development Agencies Network in Central European, Danubian and Adriatic Area •


•

Informationen unter http://www.cadses.net/en/projects/apprpro.html?projectId=928

Laufzeit

•

10/2002- 09/2005

Leadpartner

•

Regione Abruzzo, L’Aquila


•

Markland G.m.b.H, Falkensee


• Agentura pro regionalni rozvoj, Ostrava


•

Italien, Deutschland, Tschechien, Österreich, Slowakei, Slowenien, Rumänien, Ungarn und Ukraine


•

Errichten eines Netzwerkes europäischer Regionaler Entwicklungsagenturen

•

Aufbau eines Expertenpools

•

Erhöhung der Kompetenzen und Humanressourcen für das Management


•

Nicht vorhanden


•

Aufbau eines raumplanerischen Kompetenznetzwerkes („virtual resource center“), welches nationale und regionale Regierungen berät und unterstützt (vgl. Homepage)

Fazit

•


•


Internetadresse

74


READY – Rehabilitation and Development in Mining Regions Internetadresse

•

http://www.ioer.de/projekte/p_164.htm

Laufzeit

•

12/2003-11/2006

Leadpartner

•

Stadt Oelsnitz / Erzgebirge


•

Stadt Oelsnitz

•

Institut für Ökologische Raumentwicklung (IOER)

•

Gräfenhainichen

•

Johanngeorgenstadt

•

Lugau

•

Meuselwitz

•

Schlema

•

Schöneck

•

Landkreis Wittenberg

•

Zwickau

•

Freistaat Sachsen /Sächsisches Ministerium des Inneren

•

City of Chodov

•

City of Horni Slavkov


•

Bulgarien, Deutschland, Italien, Österreich, Rumänien, Slowakei, Tschechien


•

Sanierung und Entwicklung von Bergbaustädten

•

Verbesserung ihrer ökologischen, sozialen und wirtschaftlichen Situation

•

Vgl. Homepage:

•

Meist monostrukturierte Wirtschaft

•

Großflächige und dauerhafte Umweltschädigungen

•

Begrenzte Innovationsfähigkeit

•

Negatives Image bei den Investoren

•

Übergewicht an patriarchalischen Strukturen

•

Spezielle Infrastruktur, die neuen Herausforderungen noch angepasst werden muss


•

Nicht vorhanden

Fazit

•


•

Das Thema der Revitalisierung ehemaliger Bergbaugebiete ist teilweise auch grenzüberschreitend von Bedeutung, zum Beispiel im Erzgebirge.




75

REVITAMIN – Revitalisation of former brown coal mining areas Internetadresse

•

http://www.revitamin.net/

Laufzeit

•

01/2004-12/2005

Leadpartner

•

Weißenfels Rural District


•

Landkreis Weißenfels

•

Wirtschaftsamt Burgenlandkreis, Naumburg

•

isw Institut für Strukturpolitik und Wirtschaftsförderung gemeinnützige Gesellschaft mbH, Halle

•

Sächsische Akademie der Wissenschaften, Leipzig

•

ECOVAST European Council for the Village and the Small Town, Weißenfels

•

Geokompetenzzentrum Freiberg e.V.

•

Central German Park of the Environment and Industrial Culture, Zeitz

•

Montan Bildungs- und Entwicklungsgesellschaft mbH Theißen (MBEG)

•

Halle - Dessau Industrie- und Handelskammer, Halle

•


•

State Ministry for Building and Transport of Saxony-Anhalt, Magdeburg

•

Saxon State Ministry for Economic Affairs and Labour (SMWA)

•

Saxon State Agency of the Environment and Geology (LfUG), Freiberg

•

Central German brown coal company, Theißen

•

Lusatian and Central German brown coal administration company (LMBV), Berlin

•

Euro-Regions of the Ore Mountains, Most

•

Municipality of Most

•

Most Chamber of commerce and industry


•

Deutschland, Österreich, Slowenien, Slowakische Republik, Tschechische Republik


•

Revitalisierung von ehemaligen Bergbaugebieten und –flächen

•

Entwicklung einer transnationalen computergestützten Entscheidungshilfe für Bergbauregionen

•

Konzeptionelle Überlegungen zum Schutz der historischen Gebäude

•

Aufbau eines Informations- und Kooperationsnetzwerkes für die Bergbauregionen


•

Originäre Landschaft durch Bergbau verändert und teilweise zerstört (vgl. Homepage)


•

Nicht vorhanden

Fazit

•


•

Das Thema der Revitalisierung ehemaliger Bergbaugebiete ist zum Teil auch grenzüberschreitend von Bedeutung.


76


SIC! – Sustrain Implement Corridor Internetadresse

•

http://www.sustrain-ic.net/english/project.htm

Laufzeit

•

01/2003- 01/2006

Leadpartner

•

Amt der Burgenländischen Landesregierung – Europabüro, Eisenstadt


•

Freistaat Sachsen, Staatsministerium des Inneren, Referat Grenzüberschreitende Planung, Dresden

•

Gemeinsame Landesplanung Berlin – Brandenburg, Potsdam

•

Freistaat Thüringen, Staatskanzlei, Abteilung Raumordnung und Landesplanung, Erfurt

•

Ministry of Labour and Construction Mecklenburg-Vorpommern, Schwerin

•

Bundesministerium für Verkehr, Bau und Wohnungswesen (BMVBW), Berlin

•

Ministry for Regional Development, Czech Republic, Prague

•

Ministry for Transport, Czech Republic, Prague

•

Untersuchter Kernraum: NO-Österreich, Tschechien, Ostdeutschland, NW-Ungarn, W- und S-Polen, W- und Zentralslowakei

•

Erweiterter Untersuchungsraum: Österreich, Deutschland, Ungarn, Slowakei, Polen

•

Untersuchung der Wechselwirkungen zwischen Ausbau der Verkehrsinfrastruktur und Raumentwicklung (mit langfristigen Impulsen für einen wirtschaftlichen Aufschwung)

•

Verbesserung der Erreichbarkeit als Voraussetzung für ökonomische Prosperität

•

Einleitung von Entscheidungsprozessen für eine nachhaltige Verkehrsinfrastruktur

•

Große Entfernung zum Kernraum der EU (vgl. Homepage)

•

Verstärkung regionaler Disparitäten (zwischen “Blauer Banane“ und neuen Beitrittsländern)

•

Hohe Kosten für den Infrastrukturausbau (vgl. Homepage)

•

Wachsende Verkehrsströme in Ost-West-Richtung könnten die Verkehrssituation in Westeuropa noch verschlechtern, wenn es nicht gelingt, die transeuropäischen Korridore in Richtung Ostund Südosteuropa den veränderten Bedingungen anzupassen (vgl. Homepage)

•

Vgl. SIC! Interim Report (Nov. 2004), 2. Kapitel „Results WP2 and WP3 – Infrastructure and supply/Demand forecast“:

•

Bedeutende Achse (beim Bahnverkehr) im Jahr 2000 (vgl. S. 70) ¾ Hamburg-Berlin/Hannover-Leipzig-Dresden-Prag-Brno ¾ Prag-Prerov-Ostrava-Katowice

Beteiligte tschechische Partner Räumlicher Bezug (beteiligte Länder, geographisches Gebiet)




77


Fazit

78

•

Grenzraum kann Teil einer „New Banana“, eines neuen ökonomischen Zentrums von Europa, werden

•

Private-Public-Partnerships zur schnellen Realisierung der Infrastrukturinvestitionen notwendig

•

Etablierung eines hochrangig besetzten transnationalen „Transport Steering Committees“ zur Abstimmung und politischen Akzeptanz der fachlichen Vorschläge (v.a. im Zusammenhang mit PPP)

•

Vgl. SIC! Interim Report (Nov. 2004), 2. Kapitel „Results WP2 and WP3 – Infrastructure and supply/Demand forecast“: ¾ Starkes Wachstum (beim Bahnverkehr) in der Ost-West Achse Hamburg/Leipzig-Berlin-Poznan-Warschau, ebenso in der Achse Salzburg-Linz-Wien-Budapest (vgl. S. 70) ¾ Kein Wachstum (beim Bahnverkehr) in der Achse DresdenPrag (vgl. S. 70) ¾ Katowice-Ostrava-Wien-Graz als Nord-Süd-Korridor (vgl. S. 70) ¾ Engpässe im Jahr 2020: alle Agglomerationen, DresdenUsti, Vsetaty-Kolin (im Norden von Prag), Prerov-Ostrava (vgl. S. 108)

•

Das Projekt ist aufgrund der Partnerstruktur und des geographischen Bezugs für den erweiterten deutschtschechischen Grenzraum von sehr hoher Relevanz.

•

Die großräumige Verbesserung der verkehrlichen Erreichbarkeit ist ein spezifisch grenzüberschreitendes Thema.


SISTEMaPARC – Spatial Information Systems for Transnational Environmental Management of Protected Areas and Regions in CADSES •

http://www.ioer.de/sistemaparc/

•

http://www.tu-dresden.de/sistemaparc/project.html

Laufzeit

•

01/2004-12/2006

Leadpartner

•

University of Dresden, Institute of Photogrammetry and Remote Sensing (UD-DE), Dresden


•

Technische Universität Dresden, Fachrichtung Geowissenschaften, Institut für Photogrammetrie und Fernerkundung

•

Institut für ökologische Raumentwicklung e.V. (IÖR)

•

Ministry of Environment and Agriculture - National Park Administration "Sächsische Schweiz" Bad Schandau (NPAS-D)

•


•

Saxon State Foundation for Nature and Environment, Bad Schandau

•

Office for Regional Planning Oberes Elbtal / Osterzgebirge, Radebeul

•

Faculty of Environmental Studies University of Jan Evangelista Purkyne, Ústí nad Labem

Internetadresse


• Bohemian Switzerland National Park Administration, Krásná Lípa • Správa CHKO CR - Správa CHKO Labské pískovce, Decín IV • National Park Administration Krkonose, Vrchlabí Räumlicher Bezug (beteiligte Länder, geographisches Gebiet)

•

Tschechische Republik, Polen, Ungarn, Österreich, Slowenien, Italien und Deutschland


•

Entwicklung und Vernetzung von Schutzgebietsregionen

•

Aufbau gemeinsamer grenzüberschreitender und transnationaler Kommunikations- und Managementplattformen für den Schutz des Naturerbes

•

Aufbau grenzübergreifender Datenbanken für Monitoring- und Planungsaufgaben

•

Vgl. Homepage

•

Mehrere unterschiedliche Verwaltungs- und Managementstrukturen sowie GIS-Systeme arbeiten am Schutz des Naturerbes

•

Einheitliche Datengrundlagen fehlen

•

GIS wird in den Schutzgebieten bereits intensiv genutzt, Bedarf an Kooperation und internationalem Austausch


•

Nicht vorhanden

Fazit

•


•

Das grenzüberschreitende Management natürlicher Ressourcen und insbesondere die Entwicklung benachbarter Nationalparke sind spezifisch grenzüberschreitende Themen.



79

SURE – Successful Restoration and Rehabilitation Accompanying Infrastructural Interventions Internetadresse

•

http://www.sureproject.net/index.php

Laufzeit

•

01/2004-12/2006

Leadpartner

•

Federal Research Institute for Agriculture in Alpine Regions (BAL), Raumberg-Gumpenstein (AT)


•

Hochschule Anhalt (University of Applied Science), Köthen

•

MIBRAG mbH, Theißen


•

OSEVA PRO Ltd., Grassland Research Station Roznov – Zubri (OSEVA), Zubri


•

Italien, Griechenland, Deutschland, Tschechische Republik, Slowakische Republik, Österreich


•

Rekultivierung und Wiederherstellung von Landschaften unter Berücksichtigung ökologischer Gesichtspunkte auch unter extremen Standortsbedingungen, drei Schwerpunkte: ¾ Wiederherstellung von Steilflächen in hohen Lagen ¾ Rekultivierung zerstörter Standorte nach infrastrukturellen Baumaßnahmen ¾ Rekultivierung von ehemaligen Tagebaugebieten


•

Erschließung der Bergregionen für den Tourismus, der Ausbau der Infrastruktur (u.a. Verkehr, Leitungen) und die Rohstoffgewinnung führten zu einer Zerstörung hunderter Quadratkilometer Land (vgl. Homepage)


•

Aktionsplan vorgesehen

Fazit

•


•

Das Thema der Rekultivierung von Landschaften kann unter Umständen auch grenzüberschreitend von Bedeutung sein.

80


TAQI – Transnational Air Quality Improvement: A Management Tool for Regional Planning •

Keine eigene Homepage

•

Informationen vorhanden unter: http://www.cadses.net/en/projects/apprpro.html?projectId=1000

Laufzeit

•

07/2003-07/2006

Leadpartner

•

Austrian Environmental Expert Group (AEEG), Wien


•

Bavarian Environmental Protection Agency (Bayrisches Landesamt für Umweltschutz), Augsburg


•

Czech Hydrometeorological Institute (CHMI), Prague


•

Deutschland, Österreich, Italien, Tschechische Republik, Slowakische Republik


•

Verbesserung der Luftqualität im europäischen Zentralraum

•

Schaffung einer homogenen, transnationalen und aktuellen Emissionsdatenplattform


•

Nicht vorhanden


•

Nicht vorhanden

Fazit

•

Das Projekt ist aufgrund der Partnerstruktur und des geographischen Bezugs für den erweiterten deutschtschechischen Grenzraum höchstens indirekt relevant.

•

Die Verbesserung der Luftqualität ist prinzipiell ein spezifisch grenzüberschreitendes Problem.

Internetadresse


81

TECNOMAN perspectives – TEN and Corridor Nodes Position Management Network perspectives Internetadresse

•

http://www.tecnoman.net/

Laufzeit

•

01/2003-12/2005

Leadpartner

•

Office of the State Government of Styria, Department 16 A, State Planning and Regional Development, Graz


• Economic Region Chemnitz-Zwickau, District Office of Chemnitz County, Glauchau

•

City Of Pilsen, Plzen

•

City of Ostrava, Department of Economic Development, Ostrava

•

SOUTH BOHEMIAN REGION – THE REGIONAL AUTHORITY, Ceské Budejovice


•

Österreich (Wien, Graz, Kärnten, Oberösterreich), Griechenland (Thessaloniki, Halkidiki, Pieria), Deutschland (ChemnitzZwickau), Ungarn (Südliche Tiefebene), Tschechien (Ostrava, Plzen, Südböhmen), Polen (Wroclaw), Serbien (Belgrad), Rumänien (Westregion)


•

Entwicklung strategischer Konzepte für die zukunfts- und nachfrageorientierte Entwicklung von Wirtschaftsstandorten in den TEN und TINA Knotenpunkten (TEN…Städte bzw. Regionen entlang der transeuropäischen Verkehrsnetze und ihrer Verlängerung) Î Knotenmanagement

•

Drei thematische Fokusse: Umgang mit bestehenden Strukturen, Neuentwicklung von Wirtschaftsstandorten (Leitung: ChemnitzZwickau) und integrierte Entwicklungskonzepte für funktionelle Agglomerationen


•

Ostrava und Plzen als Knotenregionen (vgl. Homepage)


•

Von folgenden Partnern sollen noch regionale Beiträge auf der Homepage veröffentlicht werden: ¾ Chemnitz-Zwickau: „Neuentwicklung von Wirtschaftsstandorten” ¾ Wroclaw: „Neuentwicklung von Wirtschaftsstandorten“ und „Integrierte Entwicklungskonzepte für funktionelle Agglomerationen“

Fazit

•


•

Das Thema weist auch grenzüberschreitende Aspekte auf.


82


TRANs-IT – Transfer Regional Activities in Networks for Business Development and Wellness-Tourism supported by Information Technologies Internetadresse

•

http://www.transit-eu.net/index.php?show=news&lang=de

Laufzeit

•

01/2004-06/2006

Leadpartner

•

Kreisverwaltung Burgenlandkreis, Naumburg


•

Burgenlandkreis, Naumburg

•

Institute for structural policy and economic development (registered association), Halle

•

ZSG Zeitzer Standortgesellschaft mbh, Tröglitz

•

Kurgesellschaft Bad Kösen mbH

•

Ministry for Building and Transport, Magdeburg


•

Eurovision LTD, Brno


•

Österreich, Tschechien, Deutschland, Ungarn


•

Einsatz von Informations- und Kommunikations-Technologien (IuK) zur Lösung konkreter Probleme im ländlichen Raum ¾ Herausbildung tragfähiger partnerschaftlicher Handlungsansätze durch Know-how-Transfer ¾ Vernetzung innerhalb der Region, regionale Ressourcenmobilisierung und aktive Einbindung in überregionale Innovationsnetzwerke

•

Förderung und elektronische Vermarktung zukunftsorientierter Formen des Tourismus, insbesondere von Wellnessangeboten

•

Studie „Vergleich der Teledichte in den Partnerregionen“ (Dez. 2004): ¾ Informations- und Kommunikations-Technologien sind ein starker Wachstumsmarkt (vgl. S. 12) ¾ Unterschiedliche Ausprägung der Telekommunikation im Landkreis Südmähren (vgl. S. 7)

•

Ausarbeitung „Überblick regionale Kur- und Wellness-Angebote und Empfehlungen für transnationale Vermarktungsstrategie“: ¾ Auslastung relevanter Hotels bisher zu gering, individuellere Angebote notwendig (S. 151 ff.)

•

Studie „Vergleich der Teledichte in den Partnerregionen“ (Dez. 2004): ¾ Zielstellungen der Partnerregionen formuliert (S. 9 ff.)

•

Ausarbeitung „Überblick regionale Kur- und Wellness-Angebote und Empfehlungen für transnationale Vermarktungsstrategie“: ¾ Mögliche Maßnahmen formuliert (vgl. S. 150 ff.) Schaffen einer gemeinsamen Plattform zur Vermarktung Implementierung eines IT-gestützten Buchungssystems etc.

•


•




Fazit


83

TWIST – Transport with a social target •


•

Informationen vorhanden unter: http://www.cadses.net/templates/tyTP_standard.php?id=965&top ic=projects%2Fapprpro

Laufzeit

•

01/2004 – 12/2006

Leadpartner

•

Regione Abruzzo, L’ Aquila


•

Oberhavel Besitz- und Verwaltungsgesellschaft mbH, Germendorf

•

Technologiezentrum Verkehrstechnik GmbH Hennigsdorf

•

Technostart Unternehmens- und Technologieberatung GmbH, Berlin


•

Dopravní podnik mesta Ceské Budejovice, a.s.


•

Deutschland, Griechenland, Italien, Tschechische Republik, Ungarn


•

Neuorganisation des öffentlichen Verkehrs und damit der Mobilität für benachteiligte Personengruppen in ländlichen Gegenden ¾ Analyse der Nachfrage nach öffentlichen Verkehrsmitteln ¾ Austausch von Erfahrungen ¾ Aufbau neuer Verkehrssysteme


•

Nicht vorhanden


•

Nicht vorhanden

Fazit

•

Das Projekt ist aufgrund der Partnerstruktur und des geographischen Bezugs für den erweiterten deutschtschechischen Grenzraum – mit Einschränkungen – relevant.

•

Die Organisation des öffentlichen Verkehrs in ländlichen Gebieten ist auch grenzüberschreitend relevant.

Internetadresse

84


VITAL CITIES – Consolidation of Polycentric Urban Systems through the Promotion of the Settlement of Retail Trade Businesses in Inner Urban Areas Internetadresse

•

http://www.vital-cities.net/

Laufzeit

•

02/2003-02/2006

Leadpartner

•

InvestitionsBank des Landes Brandenburg (ILB), Potsdam


•

InvestitionsBank des Landes Brandenburg, Potsdam

•

German Association for Housing, Urban and Spatial Development, Berlin

•

Joint Spatial Planning Department Berlin-Brandenburg (GL BB), Potsdam

•

Bavarian State Ministry for State Development and Environmental Affairs, München

•

Saxon State Ministry of Interior, Dresden

•

City of Potsdam

•

Association of Interests City Centre registered Association Frankfurt (Oder) (IGIS)

•

City of Görlitz

•

Federal Association Medium and Large-scale Retail Enterprises (BAG), Berlin

•

German Association for Housing, Urban and Spatial Development (DV), Berlin

•

ECE Project Management Ltd., Berlin Branch Office, Berlin


•

Association of Consumer Research Prague (GfK)


•

Deutschland, Italien, Österreich, Ungarn, Tschechien, Polen


•

Stärkung polyzentrischer Städtesysteme und Unterstützung der Raumentwicklung in der CADSES-Region ¾ Untersuchung des Einkaufs- und Konsumverhaltens der Kunden ¾ Darstellung und Erläuterung der rechtlichen Rahmenbedingungen der Projektstaaten für die Ansiedlung von Einzelhandelsvorhaben in Innenstädten ¾ Abhalten von Einzelhandelsforen


•

Vgl. Homepage:

•

Hohe Bedeutung nicht-integrierter Einzelhandelsstandorte (und damit erhöhtes Verkehrsaufkommen, Umweltprobleme, Zersiedlung)

•

Kaufkraftverlust in den Innenstädten


•

Nicht vorhanden

Fazit

•


•

Die Frage der Lokalisierung von Einzelhandelseinrichtungen stellte ein grenzüberschreitend bedeutsames Thema dar.


85

A-2: Přehled velkoplošných projektů a iniciativ v německo-českém pohraničí, realizovaných mimo rámec INTERREG-IIIB Akronym 3-CIP Projekt

Vollständige Bezeichnung Three Countries Innovation Push

•

Partner

Laufzeit

Wirtschaftsförderung Sachsen GmbH (WFS) (Lead Partner)

20042006

•

Agentur für regionale Entwicklung GmbH

•

Marschallamt der Wojewodschaft Wielkopolskie

•

Region Ústí

•

Agentur für regionale Entwicklung Wrocław

•

ZukunftsAgentur Brandenburg GmbH (ZAB)

•

Regionale Entwicklungsagentur Egrensis

•

Marschallamt der Wojewodschaft Lubuskie

Finanzier ung EU

Kurzbeschreibung •

•

86

Ziele: −

In den pl. und tschech. Partnerregionen sollen neue innovative Ansätze wirtschaftlicher Kompetenzfelder identifiziert und analysiert werden

−

Entwicklung von 3-Länder Kernbranchen-Kooperationen, Organisation von Kernbr.-Konferenzen und regionalen Kooperationstreffen mit Workshops

−

Entwicklung eines Handbuches mit einem nachhaltigen Aktionsplan für die 3-CIP Partnerregionen (Fokus: Erarbeitung einer gemeinsamen Strategie, eines gemeinsamen Aktionsprogramms und der Umsetzung des Projektes)

Internet-Adresse http://www.3cip.com/

Kernbranchen: −

Automobile, Maschinenbau,

−

Energietechnik, Chemie, Mikroelektronik, Textil, Glas, Nahrung, Baustoffe etc.


Akronym AGV

ARGE 28

Vollständige Bezeichnung Arbeitsgemeinschaft Verkehr im deutschtschechischpolnischen Grenzraum

Arbeitsgemeinschaft der Wirtschaftskammern entlang der Grenzen zu den mittel- und osteuropäischen EUBeitrittsländern

Partner •

Dornier Consulting GmbH

•

Verkehrsverbünde

•

TU Dresden

•

Planungsbüros

•

SMI, SMWA

•

Regionale Planungsstelle Bautzen

•

Partner aus Liberec, Prag, Polen

•

28 Industrie- und Handelskammern, Handwerkskammern und Wirtschaftskammern aus Deutschland, Österreich, Italien und Griechenland

Laufzeit

Finanzier ung

Seit 2003

k. A.


Seit 1998

k. A.

bavaria bohemia kultur online

•

Stadt Schönsee (Lead Partner)

•

Landkreis Schwandorf

•

Gemeindevereinigung "Chance für Südwesten" (CZ)


Seit 2003

INTERREG III A

Beitrag zur Lösung offener Fragestellungen und Verkehrsprobleme im Grenzraum

•

Kerngebiet ist zunächst Euroregion Neiße, später gesamter Grenzraum von der Ostsee bis Bayern

•

Ziele:

•

Bbkult.net

Ziel: −

•

−

Förderung des Binnenmarktes zwischen bisherigen und neuen EUMitgliedern

−

Anpassung der Wirtschaftstrukturen mit Bulgarien und Rumänien

Internet-Adresse http://www.tudresden.de/srv/agv/

http://www.arge28.d e/

Maßnahmen: −

Positionspapiere mit Forderungen an die Politik

−

2002-2005: Pilotprogramm: „Gemeinsam mit Europa wachsen“ – Unterstützung für kleine und mittelständische Unternehmen (KMU)

−

Grenzübergreifende Projekte

Internetplattform zur grenzüberschreitenden Kulturinformation der Nachbarregionen Oberpfalz und Pilsen

87

http://www.bbkult.n et/

Akronym CEE

CLARA@eu

88

Vollständige Bezeichnung Central Eastern Europe

Cooperation of Local and Regional Authorities in the Regions of Karlovy Vary, Chemnitz and Oberfranken at the moment of Enlarging the Union

Partner

Laufzeit

Finanzier ung

•

Bavarian Ministry of Economy, Infrastructure, Transport (Lead Partner)

k. A.

k. A.

•

co-operations between software companies of the participating countries

http://www.ceepartners.com/

•

Technology F.A.S.T. GmbH., Munich

•

Other countries: Czech Republic, Slovak Republic, Republic of Croatia, the Republic of Slovenia, Romania, Hungary, Bulgaria

•

Regierung Oberfranken (Lead Partner)

20042006

EU

•

Grenzüberschreitendes Kompetenznetzwerk aller Institutionen der öffentlichen Verwaltung

•

Ziel:

http://www.regierun g.oberfranken.baye rn.de/htm/clara@eu /[email protected]

•

Regionspräsidium Karlovy Vary

•

Regierungspräsidium Chemnitz

•

Verwaltungspräsidien in Chemnitz

•

EUREGIO EGRENSIS

•

Bayreuth

•

Vogtlandkreis

Kurzbeschreibung

−

Internet-Adresse

Herausforderungen in der Verwaltung durch den EU-Beitritt neuer Staaten meistern


Akronym Dienstleistun gszukunft (D LZ)

Vollständige Bezeichnung Dienstleistungszukunf t durch Kooperation, Mobilität, Qualifikation und Transformation

Partner

Laufzeit

Finanzier ung

k. A.

EU

•

ver.di Sachsen (Lead Partner)

•

ver.di Bundesvorstand Berlin

•

ver.di Bezirke Ostsachsen / Dresden-Oberelbe und Chemnitz-Erzgebirge / Vogtland Zwickau

•

Gewerkschaft HTV Wien

•

Interregionaler Gewerkschaftsrat Elbe- Neiße

•

Berufsfortbildungswerk Sachsen

•

Berufsförderungsinstitut Niederösterreich

•

Arbeitsamt Bautzen

•

Hochschule Zittau-Görlitz

• •

•

Gewerkschaft Solidarnosc Jelenia Gora

•

Gewerkschaft CMKOS Liberec

•

Gewerkschaft CMKOS Usti nad Labem etc.


Thema: −

•

Entwicklungen und Folgen der EUErweiterung für den Dienstleistungsbereich und sich daraus ergebende gewerkschaftlichen Gestaltungsmöglichkeiten

Ziele: −

Förderung der Mobilität von ArbeitnehmerInnen in den Beitrittsregionen

−

Sicherung und Förderung von vertretbaren Arbeits- und Einkommensbedingungen

−

Vermeidung von Lohn- und Sozialdumping

Klinikum Görlitz

−

Deutsche Berufsausbilderverband e.V. Görlitz

Abbau von Ängsten und Informationsdefiziten

−

Branchenorientiertes Sprach- und Kommunikationstraining

•

Deutsche Berufsausbilderverband e.V. Görlitz

•

TU Chemnitz

•

Chemnitzer Verkehrsbetriebe

•

Dresdner Verkehrsbetriebe

•

AOK Sachsen

•

F. Ebert-Stiftung Warschau


•

•

Projektregionen: −

Regierungsbezirk Dresden

−

Regierungsbezirk Chemnitz

−

Bundesland Niederösterreich

Partnerregionen: −

Wojewodschaft Niederschlesien

−

Region Libercesky´kraj

−

Region Ustecky´kraj

89

Internet-Adresse http://www.dienstlei stungszukunft.de/dr esden/pro_beschrei bung.html

Akronym DTIHK

EGRONET

90

Vollständige Bezeichnung DeutschTschechische Industrie- und Handelskammer

Gemeinsames Nahverkehrssystem der deutschen Bundesländer Bayern, Thüringen und Sachsen sowie des tschechischen Bezirks Karlovy Vary

Partner IHKs

•

Verkehrsverbund Vogtland

•

Verkehrsbund Mittelsachsen

•

Kraj Karlsbad

•

Landkreise Hof, Wunsiedel, Tirschenreuth, Neustadt, SaaleOrla

•

Stadt Hof

•

54 Verkehrsunternehmen

Laufzeit

Finanzier ung

Seit 1993

k. A.

Seit 2000

k. A.


Selbstverständnis: −

Mittler von Wirtschaftsbeziehungen zwischen beiden Ländern

−

Pflegt und vertieft die Beziehungen zwischen Geschäftsleuten und Unternehmen aus Deutschland und Tschechien

−

Moderator zwischen den Betrieben

−

Forum für den Erfahrungsaustausch

−

Vertritt die Interessen ihrer Mitglieder gegenüber der Politik und nichtstaatlichen Institutionen

−

Begleitet und betreut deutsche Unternehmen, die sich in Tschechien engagieren wollen

•

Externes Projekt der EXPO 2000

•

Inhalt: −

Möglichkeit, mit Straßenbahnen, Bussen und Zügen der Freistaaten Bayern, Thüringen und Sachsen sowie des Bezirks Karlovy Vary (Karlsbad) die Region zu erkunden

−

Nur ein einziger Fahrschein, das EgroNet-Ticket, für die Nutzung aller Verkehrsangebote

−

Aufeinander abgestimmte Fahrpläne

Internet-Adresse http://www.dtihk.cz/

http://www.egronet. de/


Akronym ENLARGENET

Vollständige Bezeichnung Cross-border networks between cities and regions in Saxony, Lower Silesia and Northern Bohemia for preparing the EUEnlargement

Partner •

Landeshauptstadt Dresden (Lead Partner)

•

Regierungsbezirk Dresden

•

Wojewodschaft Niederschlesien

•

Bezirk Ústecky kraj

•

Stadt Chemnitz

•

Stadt Wrocław

•

Stadt Ústí nad Labem

•

Sächsisches Kommunales Studieninstitut Dresden

•

Leibniz-Institut für ökologische Raumentwicklung e. V. (IÖR), Dresden

Laufzeit 20032005

Finanzier ung EU


•

ETB Neiße e.V.

Eurotransfer- und Beratungsring Neiße e. V.

-


Seit 1993

k. A.

Ziele: −

Lokale und regionale Behörden auf die administrativen, wirtschaftlichen und sozialen Konsequenzen der EUErweiterung vorbereiten

−

Nutzung der mit der EU-Erweiterung verbundenen Entwicklungschancen

−

Aufbau dauerhafter Netzwerke und Kooperationsstrukturen zwischen Verwaltungen und weiteren Akteuren beiderseits der bisherigen EUAußengrenze

−

Erfahrungen austauschen, gemeinsame Strategien hinsichtlich der EU-Erweiterung erarbeiten und diese in enger Abstimmung und Zusammenarbeit umsetzen.

Internet-Adresse http://enlargenet.dresen.de

Arbeitsweise −

3 öffentliche Konferenzen

−

20 moderierte dreisprachige Arbeitsgruppen-Workshops

−

Website, Newsletter etc.

•

Beratungszentrum für grenzüberschreitenden Technologietransfer in der EUROREGION NEISSE (v.a. für kleine und mittelständische Unternehmen)

•

Partner von IRC Saxony

91

http://www.etbneisse.de/

Vollständige Bezeichnung

Akronym EU RegioPart

EU-MEDEAST

k. A.

Regional cross border networking in the health and social sector

Partner •

•

Bildungswerk der Sächsischen Wirtschaft e.V.

•

Berufsbildungsverein Annaberg e.V.

•

AMSF Assoziation internationaler Zusammenarbeit von Firmen

•

PONTERA obcanské sdruzeni

•

Ministerium für Arbeit, Soziales, Gesundheit und Frauen des Landes Brandenburg (ev. Leadpartner)

•

Festival Mitte Europa

92

-

Bildungsförderwerk ARBEIT UND LEBEN Sachsen gGmbH (Lead Partner)

Laufzeit

Finanzier ung

k. A.

EU


Ziel: −

Seit 2004

EU

• •

Stadtverwaltungen in Cottbus und DD

Fachliche Unterstützung von Unternehmen in der Grenzregion, um die Existenz der Unternehmen in der Region kurz- und langfristig zu festigen

Unternetzwerk von ENLARGE-NET für das Gesundheits- und Sozialwesen Gesunde und Soziale Städte

−

Gesundheitsvorsorge Gesundheitsversorgung

•

Sächsisches Staatsministerium für Soziales

−

Humanressourcen

•

Urzad bzw. Kraje von Zielona Góra, Wroclaw, Usti

−

Ältere und Behinderte

•

Einrichtungen der Gesundheitswirtschaft Seit 1992

EU

•

http://www.regiopart -sachsen.de/

http://eu-medeast.dresden.de/

Teilnetzwerke: − −

Zahlreiche Künstler

Internet-Adresse

Festival, von Dresden nach Waldsassen, von Cheb nach Děčín im Zeitraum Mitte Juni bis Anfang August

http://62.91.30.75/st art.asp?breite=115 2


Akronym GRENAH

GRIPS

Vollständige Bezeichnung Entwicklung grenzüberschreitende r Planungsinstrumente im Nahverkehr

Grenzlandprojekt für Arbeitnehmerinnen und Arbeitnehmer von der Ostsee bis zu den Alpen

•

Partner

Laufzeit

Finanzier ung

Verkehrsverbünde Oberelbe (Lead Partner), Mittelsachsen, NOL, Vogtland

Seit 2004

EU

•

TU Dresden, Verkehrs- und Infrastrukturplanung

•

Behörden in Polen und Tschechien

•

DGB Bezirk Berlin-Brandenburg (Lead Partner)

•

Mehrere DGBs

•

Arbeit und Leben Berlin

•

DAA Institut Brandenburg Ost

•

IG BAU Bezirk Oberfranken

•

IG BCE Bezirk Marktredwitz-Selb

•

IMU-Institut für Medienforschung und Urbanistik GmbH

•

ISA CONSULT GmbH

•

KOWA

•

Qualifizierungsförderwerk Chemie QFC GmbH

•

schiff-gmbh

•

TIBAY e. V.


Seit 2003

EU


•

•

Ziele: −

Attraktiverer grenzüberschreitender ÖPNV für eine ländergrenzenübergreifende Mobilitätssicherung mit dem ÖPNV

−

Verbesserung der grenzüberschreitenden Kommunikation sowie Kooperation zwischen den Entscheidungsträgern im Nahverkehr

Ziele: −

Arbeitnehmer in den deutschpolnischen und deutsch-tschechischen Grenzregionen befähigen, die EUErweiterung aktiv mitzugestalten und dadurch Ängste abzubauen

−

Wettbewerbsfähigkeit der Grenzregionen und der betroffenen Sektoren insgesamt verbessern

Maßnahmenbereiche: −

Entwicklung von sozio-ökonomischen Strategien für die Grenzregion im Dialog mit Vertreter/innen aus Gewerkschaften, Politik und Wirtschaft

−

Regionale Aktionen zur Lösung konkreter Probleme in Betrieben und Kommunen

93

Internet-Adresse http://www.tudresden.de/srv/gren ah/

http://www.gripsinitiative.de/content/ index.php

Akronym


Partner •

Gute Nachbarschaft

•

I2-Net

IMPRO

94

Bayrisches Staatsministerium für Wirtschaft, Infrastruktur, Verkehr und Technologie, Abteilung Landesentwicklung (Lead Partner)

Laufzeit k. A.

Finanzier ung INTERRE G III A


•

TU Kaiserslautern, Lehrstuhl Regionalentwicklung und Raumordnung

Interregional Internationalisation Network

20 Service Centres in 5 Ländern (Deutschland, Österreich, Ungarn, Polen, Slowenien)

k. A.

Interessenverbund Metall- und Präzisionstechnik Ost-Erzgebirge e.V.

Unternehmen im Bereich der Feinmechanik

k. A.

EU

Ziel: −

•

http://www.gutenachbarschaft.info

Teilprojekte: −

Aufbau eines rechtlich-administrativen Informationssystems

−

Leitfaden für Sponsoring von Projekten

−

Förderung der Zusammenarbeit von Medien

−

Unterstützung des bayr.-tschech. Schüleraustausches

−

Broschüre über „Best practices“ grenzüberschreitender Projekte

−

Informationen über den Arbeitsmarkt

−

Projekt „bayer.-tschech. Austausch im Kindergartenbereich“

−

Workshops zur Vermittlung interkultureller Kompetenz

Ziel: −

k. A.

Abbau von Vorurteilen und Berührungsängsten

Internet-Adresse

Kooperationsanbahnung für kleine und mittlere Unternehmen in europäischen Grenzregionen

•

Interessenverbund traditioneller Metallund Präzisionstechnik- Hersteller im OstErzgebirge mit Zentrum Glashütte

•

Arbeitsfelder: −

Fertigungskooperation

−

Erzeugnisentwicklung

−

Grenzüberschreitende Kooperation

−

Fach- und Führungskräfte

http://www.coregio. net/cms/ziel/36100/ EN/ http://www.impropraezision.de/


Akronym InnoDreiländ ereck

IRC Saxony

Vollständige Bezeichnung Innovationsnetzwerk in der Region Oberlausitz / Niederschlesien

Innovation Relay Centre Saxony

Partner •

•

Hochschule Zittau/Görlitz

•

71 IRCs (an denen 240 Organisationen beteiligt sind) in allen Regionen der EU

•

Jugendforum

Deutschtschechisches Jugendforum

Regionale Technologiezentren in Hoyerswerda, Niesky, Bautzen, HY

•

Laufzeit

Finanzier ung

Seit 2003

k. A.

Seit 2004 (?)

EU

IRCs durch eine öffentliche Ausschreibung innerhalb des 6. Rahmenprogramms für Forschung und technologische Entwicklung der Europäischen Gemeinschaft ausgewählt Etwa 40 deutsche und tschechische Jugendliche


k. A.

k. A.


•

Ziele: −

Stärkung der Wettbewerbsfähigkeit der KMU

−

Erarbeitung einer Innovationsstrategie und eines leistungsfähigen Innovationssystems

Ziele: −

Förderung des transnationalen Technologietransfers zwischen kleinen und mittleren Unternehmen

−

Hilfe bei der Vermittlung und Nutzung von europäischen Forschungsergebnissen

•

Schwerpunkte: Nanotechnologie, Technologien der Mikrosysteme

•

Ziele: −

Vernetzung der Akteure im Jugendbereich

−

Interessenvertretung der Jugend auf allen politischen Ebenen

95

Internet-Adresse http://www.innodreil aendereck.de/

http://www.ircsachsen.de/

http://www.ahoj.info /delivery/page.php? id=9


Akronym Kleines Dreeck

Kurherz Europa

96

Städteverbund Kleines Dreieck

-

Partner

Laufzeit

Finanzier ung

Seit 2001

k. A.

Kurzbeschreibung

•

Zittau

•

Bogatynia

−

Entwicklung der Wirtschaft

•

Hrádek nad Nisou

−

Trilateraler Gewerbegebietsverbund und Optimierung des Gewerbeflächenmanagements

−

Förderung der Unternehmerzusammenarbeit

−

Gemeinsame Entwicklung und Vermarktung touristischer Angebote

−

Entwicklung Verkehr und Ver- und Entsorgung

−

Ausbau der Verkehrsinfrastruktur

−

Schaffung effektiver ÖPNV-Systeme

−

Gemeinsame Konzepte zur Ver- und Entsorgung

−

Entwicklung des Lebensraumes

−

Integrative Arbeit der Schulen und gemeinsame Kinder- und Jugendarbeit

−

Initiativen zur Entwicklung der Dreisprachigkeit

−

Revitalisierung der Städte

−

Öffentlichkeitsarbeit nach Innen und Außen

•

12 Bäderorte in Deutschland und Tschechien

k. A.

k. A.

•

•

Aufgaben:

Grenzüberschreitende Kooperation der Bäderorte

Internet-Adresse http://www.zittau.de /kleines-dreieck/

http://www.kurherze uropas.com/


Akronym Lebenslange s Lernen Bildungsnetz werk Elbe Neiße - Oder

Partnerschaf tsveranstaltu ngen

Vollständige Bezeichnung Grenzüberschreitend e Bildungsoffensiven für Arbeitnehmer in KMU sowie Kurzzeitarbeitslose in den Grenzregionen zu Polen und Tschechien

Regionale Partnerschaftsveranst altungen im Dreiländereck PolenTschechienDeutschland für den Maschinen-, Anlagenund Metallbau, das Baugewerbe, den Tourismus und den Einzelhandel

Partner •

Bildungswerk Ost-West GmbH (Lead Partner)

•

Wirtschaftsentwicklungs- und Qualifizierungsgesellschaft mbH

•

Institut für Berufspädagogik der Technische Universität Dresden

•

Deutsche Private Finanzakademie

•

Initiative zur Entwicklung der Vereinbarkeit von Arbeit und Familie (EVA)

•

Tschechische und polnische Partner

•

Technologie- und Gründerzentrum Bautzen (Lead Partner)

•

7 Partner aus Deutschland, 6 aus der Tschechischen Republik und 2 aus Polen


Laufzeit

Finanzier ung

Kurzbeschreibung

Internet-Adresse

2004 2006

EU

•

Qualifizierung, Umschulung und Steigerung der beruflichen und geografischen Mobilität von Kurzzeitarbeitslosen sowie zu gering qualifizierten Arbeitnehmern

http://rcswww.urz.tu dresden.de/~ast/Ne tzwerk/

20042006

EU

•

Gegenstand der Unternehmertreffen:

http://www.oberlaus itz.com/sites/partne rschaftsveranstaltu ngen/

−

Verstärkte Nutzung unternehmensnaher Dienstleistungen

−

Informationen über rechtliche Rahmenbedingungen,

−

Bildung von Kooperationen

−

Aufbau grenzüberschreitender Geschäftsbeziehungen

97

Akronym Regioport

Vollständige Bezeichnung Grenzüberschreitend es Wirtschaftsportal

•

98

Restructuring, Economic development and Vitalisation supported by Innovation and Technologytransfer Activities and the Extension of cooperation

Laufzeit

Finanzier ung

Landkreise Cham und Regen (Lead Partner)

k. A.

EU

•

IPM Institut in Pilsen

•

IHKs

•

Handwerkskammer in Niederbayern/Oberpfalz

•

REVITLAE

Partner


Gemeinsame Business-Plattform für die ostbayerische Region und die westtschechischen Bezirken

•

folgende Portaldienste:

Passauer Neue Presse, Mittelbayerische Zeitung, Straubinger Tagblatt

•

Bezirksregierungen in Pilsen, Karlsbad, Budweis

•

Universität Pilsen

•

Wirtschaftskammer Pilsen

•

Wirtschaftsförderung Sachsen GmbH (Lead Partner)

•

Amt der Steiermärkischen Landesregierung Österreich/Steiermark

•

Telepark Bärnbach Errichtungsund Betriebs GmbH Österreich/Steiermark

•

Small Business Development Centre / Euro INFO Centre Ljubljana Slovenia

•

Stadt Miskolc Ungarn/Nordungarn

•

North-Hungarian Regional Development Agency Ungarn/Nordungarn

20042007

EU

•

•

−

Branchenbuch

−

Kooperationsbörse

−

Immobilienbörse

−

Beraternetzwerk

−

Jobbörse

−

Veranstaltungsbörse

Ziele: −

Kooperationen zu Wissens- und Technologietransfers

−

Hilfestellungen bei der Entstehung von Clustern und Netzwerken

−

Kooperation, Innovation und technischer Entwicklung von KMU

Internet-Adresse http://www.regioport .com

http://www.revitae.n et/revitae/revitae_d e.nsf

Arbeitsweise: −

Gemeinsame Workshops und Events für Vertreter von Wirtschaft und Verwaltung


Akronym SPIRITInitiative

SUP-Projekt

TANDEM

Vollständige Bezeichnung Training, Coaching, Qualifizierung von Arbeitnehmerinnen und Arbeitnehmern für eigenverantwortliche zukunftsfähige Entwicklung der deutsch-polnischen und deutschtschechischen Grenzregionen Strategische Umweltprüfung für die RegionalplanungsEntwicklung eines transnationalen Prüfund Verfahrenskonzeptes für Sachsen, Polen und Tschechien (Projekt 165) Koordinierungszentru m Deutsch Tschechischer Jugendaustausch

Partner •

DGB Bildungswerk BerlinBrandenburg Wilhelm Leuschner (Lead Partner)

•

Vgl. Partner bei GRIPS

•

IÖR (Lead Partner)

•

BTU Cottbus

•

Regionaler Planungsverband Bautzen

•

Marschallamt Breslau

•

Marschallamt Lebuser Land

•

Kraj Liberec

•

Lraj Usti

Koordinierungszentren in Regensburg und Pilsen

Laufzeit

Finanzier ung

k. A.

EU

20042006

INTERRE G lll A

Seit 1996

•

•


D: Bund und Länder CZ: nat. Reg.

Kurzbeschreibung

Internet-Adresse

•

„Entwicklung und Umsetzung eines Qualifizierungsprogramm mit einem Online Bildungs-Portal für gefährdete Gruppen von Arbeitnehmer/innen für die deutschen Grenzregionen“ (vgl. Homepage)

http://www.spiritinitiative.de

•

Ziele:

http://www.ioer.de/i oer_projekte/p_165. htm

•

−

Grenzüberschreitende Öffentlichkeitsund Behördenbeteiligung

−

Etablierung eines vergleichbaren Prüfansatzes der SUP

−

Entwurf eines grenzüberschreitenden Umweltmonitoring-Konzeptes

Ziel: −

•

Jugend- und Schüleraustausch zwischen der Bundesrepublik Deutschland und der Tschechischen Republik ausweiten

4 Hauptaufgaben: −

Beratung und Information

−

Vermittlung von Austauschpartnern

−

Weiterqualifizierung

−

Finanzielle Förderung

99

http://www.tandemorg.de/start.php

Akronym Umgebindela nd

Virtuelle Forstbehörd e

Vollständige Bezeichnung Umgebindeland Dreiländereck

Das sächsischböhmische Waldportal

Partner •

Euroregion Neiße

•

Landkreis Löbau/Zittau

•

Landkreis Bautzen

•

Landkreis S. Schweiz

•

Euroregion Nisa (CZ)

•

Landkreis Zgorzelec (PL)

•

Landkreis Luba (PL)

•

Euroregion Nysa (PL)

•

Landesforstpräsidium Sachsen (Lead Partner)

•

Forsteinrichtungsinstitut UHUL (CZ)

Laufzeit Seit 1997

20032005

Finanzier ung

Kurzbeschreibung

Div. Quellen, u. a. INTERRE G lll A, LEADER+ usw.

•

EU

•

•

West-East Business Partnership

•

•

100

Zusammenschluss von Euro Info Centres (in Augsburg, Berlin, Chemnitz, Wiesbaden, Osnabrück, Nürnberg, Lahr, DD, Erfurt, Leipzig, München) Partner in Belgien, Italien, Polen, Slowenien, Spanien, Tschechien (BIC Pilsen), Ungarn

k. A.

k. A.

•

Erhalt der Umgebindehäuser

−

Bis 2006: Erarbeitung eines REK

Ziel: Grenzüberschreitende Zusammenarbeit in den Bereichen Wald, Forst- und Holzwirtschaft

http://www.saechsis ch-boehmischerwald.info

Informations- und Datenplattform Ziel: −

•

http://www.umgebin deland.de

Maßnahmen: −

−

• WEB_P

„Schlüsselprojekt der Oberlausitz“ (vgl. Homepage)

Internet-Adresse

Unternehmen beim Aufbau von Geschäftskontakten mit den neuen Mitgliedsstaaten unterstützen

http://www.westeastpartnership.net/

Arbeitsweise: −

Kooperationsbörsen

−

Fachseminare


Akronym Wirtschaftsk ooperation

Zukunftsfond s

Vollständige Bezeichnung Kontaktzentren für SächsischTschechischPolnische Wirtschaftskooperatio n

DeutschTschechische Zukunftsfonds

Partner •

IHK in Dresden und in Südwestsachsen

•

Generalkonsulate in Polen und Tschechien

•

Wirtschaftsförderung Sachsen GmbH

•

Tschechisches Zentrum Dresden

•

Vereinigung tschechischer Unternehmen in Deutschland

•

Deutsch-Tschechische IHK

•

Deutsch-Polnische Wirtschaftsförderungsgesellschaf t AG

•

Regierungen in Deutschland und der Tschechischen Republik

Laufzeit

Finanzier ung

k. A.

k. A.

1997 2007

Regierung en in Dtl. und CZ


Verbund von Kontaktbüros

•

Ziel:

• •

Unterstützung für sächsische Unternehmen bei deren grenzüberschreitenden gewerblichen Aktivitäten zu Polen und Tschechien

−

Förderung und Stärkung der grenzüberschreitenden Wirtschaftskooperation

Zwischenstaatliche Institution Ziel: −

•

•


−

Förderung der Verständigung zwischen Deutschen und Tschechen

Arbeitsweise: −

Deutsch-tschechisches Gesprächsforum

−

Büro für Opfer des Nationalsozialismus (Bearbeitung von Anträgen für Entschädigung etc.)

−

Stipendien für Auslandsaufenthalte von Studenten

Prioritäten: Jugendprojekte, Schulaustausche und Bildung

101

Internet-Adresse http://www.polentschechienkontakt.info/servlet/ portal?knoten_id=9 731&sprache=deu

http://www.fb.cz/Def ault.aspx?lang=de

A-3: Interviewpartner Lfd. Nr.

Name, Vorname

Funktion

Art des Interviews (Telefoninterview oder schriftl. Befragung)

Branchenvertreter Windenergie 1.

Kloz, Ing.

Oddělení OZE, MPO (Abteilung “Erneuerbare Energiequellen“ des Industrie- und Handelsministeriums)

Telefoninterview

2.

Kreibich, Eckard Dr.

Landesbüro Sachsen des Bundesverbands Windenergie e.V., Dresden

Telefoninterview

3.

Lexová, Ing. Klára

Odbor posuzování vlivů na životní prostředí, MŽP Referat für Beurteilung der Wirkungen auf die Umwelt des Umweltministeriums

Telefoninterview

4.

N.N.

EGÚ Brno, a.s. (EGÚ Brno, AG)

Telefoninterview

5.

N.N.

Odbor ŽP a zemědělství, KÚ Ústeckého kraje (Referat „Umwelt und Landwirtschaft“ des Bezirksamtes von Ústecký Bezirk)

In Zusammenarbeit mit Frau Novotná vom Ústecký kraj

6.

N.N.

Odbor rozvoje venkova, zemědělství a ŽP, Liberecký kraj (Referat „Landentwicklung, Landwirtschaft und Umwelt“ des Bezirksamts des Liberecký kraj)

In Zusammenarbeit mit Frau Lauermannová vom Liberecký kraj

7.

N.N.

Stavební úřad ve Frýdlantu, Liberecký kraj (Baubehörde in Frýdlant, Liberecký kraj)

In Zusammenarbeit mit Frau Lauermannová vom Liberecký kraj

8.

Paulsen, Thorsten

Leiter Öffentlichkeitsarbeit im Hauptstadtbüro des Bundesverbands Windenergie e.V., Berlin

Telefoninterview

9.

Werle, Norbert

Vertriebsingenieur bei der Gamesa Wind GmbH, Aschaffenburg

Telefoninterview

vedoucí Oddělení územního plánování, KÚ Karlovarského kraje (Leiterin der Abteilung „Raumplanung“ des Bezirksamtes des Karlovarský kraj)

Fragebogen und ergänzendes Telefoninterview

Leiter Regionale Planungsstelle Chemnitz

Telefoninterview

Landes- und Regionalplanung 10.

11.

Češková, Ing. arch. Jana

c Fischer, Dr. Frank

12.

Fuess, Peter

Regionsbeauftragter der Region Regensburg im Sachgebiet 350 „Landesund Regionalplanung“ der Regierung der Oberpfalz, Regensburg

Telefoninterview

13.

Goppel, Prof. Dr. MDirig. Konrad

Leiter der Abteilung IX „Landesentwicklung“ im Bayr. Staatsministerium für Wirtschaft, Infrastruktur, Verkehr und Technologie, München

Telefoninterview

14.

Heinrich, Dr. Peter

Leiter Regionale Planungsstelle Bautzen

Telefoninterview

15.

Koller, Helmut

Leiter der Abteilung „Raumordnung, Bauund Wohnungswesen“ beim Regierungspräsidium Dresden

Telefoninterview

16.

Kropop, Sebastian

Leiter Regionale Planungsstelle Plauen

Telefoninterview

17.

Lauermannová, RNDr. Kateřina

vedoucí Odboru územního plánování a stavebního řádu, KÚ Libereckého kraje

Fragebogen und ergänzendes

102


Lfd. Nr.

Name, Vorname

Funktion

Art des Interviews (Telefoninterview oder schriftl. Befragung)

(Leiterin des Referates „Raumplanung und Bauordnungsrecht“ des Bezirksamtes des Liberecký kraj)

Telefoninterview

18.

Münke, Eike

Leiter der Abteilung 5 „Raumordnung, Bauund Wohnungswesen“ beim Regierungspräsidium Chemnitz

Telefoninterview

19.

Musil, Ing. arch. Jaromír

vedoucí Odboru regionálního rozvoje, KÚ Karlovarského kraje (Leiter des Referates „Regionalentwicklung“ des Bezirksamtes des Karlovarský kraj)

Fragebogen

20.

Novotná, Ing. Jolana

vedoucí Oddělení územního plánování, KÚ Ústeckého kraje (Leiterin der Abteilung „Raumplanung“ des Bezirksamtes des Ústecký kraj)

Fragebogen und ergänzendes Telefoninterview

21.

Russig, Dr. Heidemarie

Leiterin Regionale Planungsstelle Radebeul

Telefoninterview

22.

Tomšík, Ing. Viktor

vedoucí Oddělení územního plánování a stavebního řádu, KÚ Jihočeského kraje (Leiter der Abteilung „Raumplanung und Bauordnungsrecht“ des Bezirksamtes des Jihočeský kraj)

Fragebogen

23.

Trawnicek, Dr. Edgar

Leiter des Referats 45 „Europäische Raumplanung, Fachplanung“ im Sächsischen Staatsministerium des Innern, Dresden

Telefoninterview

24.

Treml, RNDr. Václav

vedoucí Oddělení územního plánování, KÚ Plzeňského kraje (Leiter der Abteilung „Raumplanung“ des Bezirksamtes von Plzeňský Bezirk)

Fragebogen

25.

Voss, Dr. Jochen

Leiter Sachgebiet 350 „Raumordnung, Landes- und Regionalplanung“ der Regierung von Oberfranken, Bayreuth

Telefoninterview

26.

Weber, Dr. Jürgen

Leiter Sachgebiet 350 „Raumordnung, Landes- und Regionalplanung“ der Regierung von Niederbayern, Landshut

Telefoninterview

Euroregionen 27.

Ebenhöh, Beate

Geschäftsführerin Euroregion Erzgebirge/ Krusnohori, Freiberg

Telefoninterview

28.

Ehm, Harald

Geschäftsführer Euroregion Egrensis, Arbeitsgruppe Bayern e.V., Marktredwitz

Telefoninterview

29.

Preußscher, Christian

Geschäftsführer Euroregion Elbe/ Labe, Pirna

Telefoninterview

30.

Sammer, Kaspar

Geschäftsführer Euroregion Bayrischer Wald/ Böhmerwald, Freyung

Telefoninterview

31.

Schulz, Achim

Geschäftsführer Euroregion Egrensis, Arbeitsgruppe Vogtland/ Westerzgebirge e.V., Plauen

Telefoninterview

32.

Watterott, Gerhard

Geschäftsführer Euroregion Neisse/ Nysa, Zittau

Telefoninterview


103

A-4: Stručný obsah připravovaného nového stavebního zákona v České republice V současnosti je zpracován a v parlamentu projednáván návrh nového zákona o územním plánování a stavebním řádu. Návrh zpracovalo Ministerstvo pro místní rozvoj. Spolupředkladateli jsou Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo vnitra. Návrh přináší tyto nové principy: •

Vychází z principu udržitelného územního rozvoje, který chápe jako vyrovnaný a vyvážený rozvoj ekonomický, sociální a enviromentální.

•

Důsledně hájí volnou krajinu a nepovoluje rozšiřovat zastavěné území obce bez schválené ÚPD.

•

Zřizuje na obcích III. stupně úřady územního plánovaní. Tyto úřady jsou kompetentní pro pořizování ÚPD ostatních obcí. Krajský úřad může přidělit kompetenci pro pořizování i dalším obcím.

•

Orgány územního plánování na krajské a obecní úrovni poskytují předběžné územně plánovací informace.

•

Nově se upravuje veřejné projednávání při pořizování ÚPD a stanovuje se funkce zástupce veřejnosti.

•

Krajské úřady a úřady územního plánování zpracovávají průběžně územně analytické podklady pro svůj správní obvod jako jednotnou soustavu informací o území.

•

Na celostátní úrovni Ministerstvo pořizuje nový nástroj pod názvem Politika územního rozvoje. Je to dokument strategického charakteru, který koordinuje resortní strategie a je závazný pro pořizování ÚPD krajů.

•

Na krajské úrovni pořizuje kraj povinně územně plánovací dokumentaci celého území kraje pod názvem Zásady územního rozvoje. Tento dokument se každé 2 roky aktualizuje.

•

Územní plán (obce) vymezuje zastavěné území a zastavitelné plochy mimo toto území. Může stanovit povinnost zpracovat pro zastavitelnou plochu regulační plán. Při pořizování územního plánu je možno upustit od konceptu. Územní plán je závazný v celém svém rozsahu.

•

Návrh regulačního plánu zpracovává žadatel, anebo se zpracovává z podnětu obce. Obec anebo kraj mohou podmínit vydání regulačního plánu smlouvou o spoluúčasti žadatele na vybudování nové veřejné infrastruktury.

•

Nově se ustanovuje územní opatření o stavební uzávěře a o asanaci území jako opatření obecné povahy.

•

Ustavuje se předkupní právo a náhrady za změny v území.

104


Předpokládá se, že nový stavební zákon bude uveden v platnost počátkem roku 2007.


105

Výstavba východ Syntéza společných německo-českých záměrů územního rozvoje směřujících k posílení územní soudržnosti. Dílčí zpráva

Recommend Documents