Výstavba sjezdových tratí v lokalitě Suchý vrch- Červená voda. Vliv záměru na krajinný ráz
Zpracoval:RNDr. Jiří Veselý leden 2007
OBSAH: 1. Přírodní charakteristika 1.1Geomorgologické uspořádání 1.2.Vegetační kryt 1.3. Přítomnost zvláště chráněných území, ÚSES 2.Kulturní charakteristiky 2.1. Charakter zástavby 2.2. Technická infrastruktura 2.3. Krajinné dominanty přírodního a kulturního charakteru 2.4. Negativní jevy v krajině 3. Historické charakteristiky 3.1. Přítomnost památkových zón 4. Závěrečné vyhodnocení
Při zpracování autor postupoval podle metodiky Míchal I. (red.) et al. (1999): Hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve veřejné zprávě. Ms (uloženo na MŽP ČR)
2
1. Přírodní charakteristika 1.1.Geomorgologické uspořádání Řešené území je vymezeno silnicí Červená voda – Boříkovice – Suchý vrch v Pardubickém kraji. Stavba je umístěna jednak na patě svahu bez vzniku krajinných dominant (budovy zázemí) a jednak plošně od vrcholu Suchého vrchu lesními porosty k nelesním pozemkům východním směrem. Geomorfologické začlenění území je podle Zeměpisného lexikonu ČSR následující: Provincie : Česká vysočina Soustava : Krkonošsko-jesenická Podsoustava : Orlická Celek : Kladská kotlina Podcelek : Štítská brázda
Hranice geomorfologických celků v okolí posuzovaného záměru.
Reliéf území lze charakterizovat jako silně rozčleněný, erozně – denudační. Reliéf je kvartérní. Podle Culka ( členění použité pro Nadregionální a regionální ÚSES České
3
republiky, Společnost pro životní prostředí, Brno 1995) patří do skupiny typů geobiocénů (STG) 5AB3 a místně přechází do 5AB4.Trofická řada oligotrofní. Hydrická řada normální.
1.2.Vegetační kryt.
Vegetační kryt hodnocené plochy je tvořen ve vyšších nadmořských výškách lesními porosty. Tyto jsou tvořeny převážně smrkem. Osivo je pravděpodobně nepůvodní a proto zde smrk trpí zlomy. Je třeba připomenout, že v uvedeném typu STG dochází k významnému namáhání lesních porostů i u porostů z původních semenných bank. Ve spodní části zájmového území se vyskytují sekané luční porosty, mokřadní porosty nekosené a doprovodná zeleň vodních toků.
1.2.Přítomnost. Zvláště chráněných území, ÚSES Řešené území leží v těsné blízkosti ptačí oblast Králický Sněžník. Tato ptačí oblast je poměrně rozsáhlá a důvod jejího vyhlášení je druhová ochrana stanoviště a populace druhu chřástal polní (Crex crex). Dalším zvláště chráněným územím ležícím blízko posuzovaného záměru je přírodní památka Čenkovička. Důvodem vyhlášení tohoto zvláště chráněného území je přítomnost cenných druhů živočichů a rostlin v málo ovlivněné nivě stejnojmenného vodního toku. Z hlediska krajinného rázu je nejvýznamnější skutečnost, že v těsné blízkosti posuzované lokality se nachází přírodní park Suchý vrch – Buková hora. Hlavním cílem vzniku přírodního parku je ochrana krajinného rázu. Přírodní park Suchý vrch - Buková hora je charakteristický vzájemnou vyrovnaností a souladem přírodních a entropických prvků, zejména střídáním rozsáhlých lesních komplexů, vyvážené zemědělské krajiny a lidských sídel. Území v blízkosti hranic uvedeného přírodního parku se nijak výrazně neliší od charakteru samotného parku. .
4
Posuzovaná lokalita leží na hranici ochranného pásma nadregionálního biokoridoru územního systému ekologické stability a částečně zasahuje do uvedeného biokoridoru.
2.1 Charakter zástavby. Posuzovaná lokalita leží mimo současně zastavěné území obce. Zástavba obcí je vesnického typu. Obec Červená voda je rozložena podél silnice I/11 spojující Pardubický kraj se severní Moravou v místě před překonáním nejvyššího bodu – sedlo u Červené vody (na spojnici Suchý vrch – Buková hora). Suchý vrch je významným bodem v krajině. Slouží jednak turistickým účelům, jako dobře pozorovatelný bod spolu s vyhlídkovou věží. Dále pak je důležitým telekomunikačním bodem. Tyto skutečnosti se promítají do množství staveb umístěných na vrcholu kopce (stavby jsou dobře viditelné na přiložených snímcích). 2.2. Technická infrastruktura. Vzhledem k umístění záměru nejsou v blízkosti přítomny žádné prvky technické infrastruktury. Realizace předmětné stavby si vyžádá zavedení elektrické energie. Nejbližší prvky technické infrastruktury lze sledovat v obci Červená voda. Jedná se zemědělské stavby, které nijak nepřispívají k udržení estetiky krajiny. Dalším prvkem technické infrastruktury je vrchol Suchého vrchu. Tato význačná krajinná dominanta v současné době slouží jako
5
důležitý prvek sloužící přenosu informací. Proto vedle známé siluety rozhledny lze na vrcholu pozorovat také nezanedbatelnou siluetu stožáru sloužícímu uvedeným účelům (viz Foto). 2.3. Krajinné dominanty přírodního a kulturního charakteru. Krajinné dominanty jsou tvořeny především jednotlivými vrcholy, které tvoří pozitivní monumentální prvky v okolní krajině. Jsou dobře viditelné z mnoha míst. Jsou to zejména Buková hora, a velmi dobře viditelný Suchý vrch. Dominanty kulturního charakteru nejsou v blízkosti posuzované lokality. Za zmínku stojí v této kapitole uvést klášter Hedeč nad městem Králíky. Tato kulturní a krajinná dominanta není dobře pozorovatelná z míst posuzovaného území. Přesto z části Suchého vrchu ji lze vidět a působí pozitivně v krajinné kompozici tohoto území. V blízkosti posuzované lokality není přítomen další žádný další biologicky, či krajinářsky významný prvek (kromě již uvedených ), který by měl význam z pohledu krajinného rázu posuzovaného území.
2.4. Negativní prvky v krajině. Tyto prvky jsou lokalizovány prakticky na jediné místo a to je vrchol Suchého vrchu (prvky zemědělských struktur jsou umístěny mimo možnost pozorování z posuzované lokality). Původní rozhledna na Suchém vrchu byla poměrně citlivě začleněna do vrcholové partie hřebenu Buková hora - Suchý vrch( viz foto). Naproti tomu novější stožár sloužící především telekomunikačním účelům lze jenom s obtížemi vhodně začlenit do této vrcholové linie. Jeho technokratické řešení potom vyniká především z bližšího pohledu. Jedná se však o jediný negativní prvek rozsáhlého prostoru místa krajinného rázu, který nemůže nijak významně ovlivnit současně dochovaný stav krajiny
3.1.Přítomnost památkových zón. Do území nebo jeho bezprostřední blízkosti nezasahují žádné známé památkové zóny ani krajinné kompozice.
4. Závěrečné vyhodnocení
Pro účely závěrečného vyhodnocení byly použity charakteristiky území (části 1 až 3 hodnocení). Dále pak stručná dokumentace záměru výstavby uvedeného záměru. Dokumentace byla vyhotovena ve čtyřech variantách. Do práce byly zapracovány aktuální
6
průzkumy zpracované Ing. Ivoše Machara PhD., (hodnocení vlivu na lokality Natura 2000), botanický průzkum zpracovaný Ing. Renatou Břeňovou. Dále byla lokalita navštívena V různých ročních obdobích a byla pořízena fotodokumentace (v klimaticky příhodném období časně letního aspektu). Pro účely tohoto hodnocení byly pořízeny šikmé letecké snímky v letním období (RNDr. František Bárta) a v neposlední řadě byly použity snímky z historických pramenů, které dokladují stav krajiny ve 30 40tých letech minulého století. Z těchto snímků je možné odečíst způsob lesního hospodaření, rozsah lesních porostů a rozsah nelesní zeleně v krajině.
Z dokumentace záměru vyplývá, že na lokalitě nedojde k výstavbě významných krajinných dominant. Stavby vzniklé na pozemku jsou omezeny na budovy zázemí. Tyto budovy budou umístěny v blízkosti silnice spojující Červenou vodu s Boříkovicemi. Umístění budov podél silnice odpovídá historickému uspořádání zástavby. Budovy je nutné vybavit klasickou sedlovou střechou krytou taškami, nebo krytinou podobnou (šindele). Nepřijatelná je střecha plechová, atp. Dalším prvkem pozorovatelným budou sloupy technického zařízení (lanovky a vleky). Z tohoto důvodu doporučuji variantu Optimum. Důvod pro upřednostnění této varianty je fakt, že právě sloupy technického vybavení jsou umístěny nejblíže k hranici lesa a tím je možnost jejich pozorování zmenšena. Z pohledu umístění sloupů proto nedoporučuji další varianty k akceptování. Posledním pozorovatelným jevem je vykácení prostoru pro sjezdovky a lanovku v lesním masivu Suchého vrchu. Při posuzování historického stavu hospodaření, rozsahu lesních porostů a současného stavu lesních porostů (především ve vrcholové partii) je zřejmé, že průsek, který má sloužit sjezdovce ve variantě optimum bude přibližně odpovídat velikostně průseků, běžného historického hospodaření v lesním masivu Suchého vrchu. Stočením linie průseku (vytvoření oblouku) nijak tuto skutečnost nepoškodí. Dále doporučuji, aby uvedené linie (lanová dráha vleku, dráhy sjezdovek) nebyly osvíceny v nočních hodinách. Tedy aby na sjezdovce neprobíhalo noční lyžování, neboť v nočních hodinách tyto linie výrazně vystupují z krajiny a mohly by v takovém případě poškozovat dochovanost krajinného rázu. Na závěr lze konstatovat, že výstavba lyžařského areálu na uvedené lokalitě při dodržení podmínek uvedených v tomto posouzení nepřekročí historický rámec krajinného rázu v území.
RNDr. Jiří Veselý
7
Přílohy. Varianty Fotodokumetace
Varianta OPTIMUM. Akceptovatelná varianta z pohledu krajinného rázu.
8
Varianta PRVNÍ Varianta neakceptovatelná z pohledu umístění trasy lanovky (sloupové vedení)
9
Varianta SLEPÁ. Varianta neakceptovatelná z pohledu umístění trasy lanovky (sloupové vedení)
10
Varianta MAXIMUM. Varianta neakceptovatelná z pohledu umístění trasy lanovky (sloupové vedení), a z pohledu rozsahu sjezdovek.
11
V levé části snímku zájmová lokalita s dobře patrným způsobem hospodaření v masivu Suchého vrchu.
Vrcholová partie Suchého vrchu je výrazně odlesněná. Na obrázku jsou dobře patrné prvky infrastruktury.
12
Historický snímek ukazuje historickou zástavbu a míru zalesnění v místě současného záměru. V lesním masivu dobře patrný způsob hospodaření (30 léta 20. století)
Snímek ze stejného místa ukazuje změnu osídlení, zalesnění, rozvoj mimolesní zeleně v území.
13
