VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra sociální práce
Volnočasové aktivity seniorů v Domově pro seniory Znojmo Bakalářská práce
Autor: Veronika Janoušková Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Jihlava 2016
|
Copyright © 2016 Veronika Janoušková
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne
................................................... Podpis
Poděkování Tímto bych ráda poděkovala paní Mgr. Martině Černé, Ph.D. za poskytnuté rady a odborné vedení při tvorbě bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala aktivizačním pracovnicím Domova pro seniory Znojmo, které mi byly nápomocny při zrealizování rozhovorů. Velký dík patří také klientům tohoto zařízení, kteří se podíleli na mém výzkumu. V neposlední řadě bych ráda poděkovala své rodině, která mi po celou dobu studia byla velkou oporou.
Anotace JANOUŠKOVÁ, Veronika: Volnočasové aktivity seniorů Domova pro seniory Znojmo. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra Sociální práce. Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015
Cílem této práce je zjistit na základě rozhovorů, jakým aktivitám se věnují ve svém volném čase vybraní senioři z Domova pro seniory Znojmo a vypracovat pro tuto organizaci návrhy na rozšíření nabídky volnočasových aktivit. Teoretická část práce se zabývá vymezením pojmů stárnutí, stáří a domova pro seniora. Dále se zabývá volnočasovými
aktivitami
seniorů
(ergoterapie,
muzikoterapie,
arteterapie,
reminiscenční terapie, taneční terapie, canisterapie, trénování paměti). V praktické části práce je na základě metody kvalitativního výzkumu zkoumáno, jakým aktivitám se věnují vybraní senioři Domova pro seniory Znojmo, míru spokojenosti s nabízenými aktivitami a zda-li postrádají nějakou aktivitu, kterou zařízení doposud nenabízí. Zjištěné informace budou využity při tvorbě návrhů na rozšíření nabídky volnočasových aktivit. Klíčová slova Domov pro seniory Senior Stárnutí Stáří Volnočasové aktivity
Annotation JANOUŠKOVÁ, Veronika: Leisure Activities of Seniors in Retirement Home Znojmo. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Social Work. Supervisor: Mgr. Martina Černá Ph.D. Degree of qualifications: Bachelor. Jihlava 2015
The aim of this work, based on interviews with selected seniors of Retirement Home Znojmo, is to determine, the activities they are engaged in their free time and prepare for this organization proposals to extend the range of leisure activities. The theoretical part deals with the definition of aging, old age and retirement homes. It also deals with recreational activities for seniors (occupational therapy, music therapy, reminiscence therapy, dance therapy, animal assisted therapy, memory training). The practical part is based on qualitative research methods examined the activities they are engaged in selected senior citizen Retirement Home Znojmo, degree of satisfaction with the activities offered and whether they lack any activity that the device still does not offer. Based on the information gathered will be drawn up proposals to extend activities.
Key words Retirement Home Senior Aging Age Leisure Activities
Seznam obrázků Obrázek č. 1: Zahradní ,,člověče, nezlob se" z bannerového plátna a dřevěných kuželek, Zdroj: http://www.zahradnizabava.cz/clovece.html Obrázek č. 2: Zahradní ,,Člověče, nezlob se!" z betonových dlažebních desek a dřevných kuželek, Zdroj: http://old.inspireli.com/cz/detail/10865
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Identifikační údaje respondentů, Zdroj: Vlastní zpracování. Tabulka č. 2: Zájem respondentů o volnočasové aktivity před nástupem do domova, Zdroj: Vlastní zpracování. Tabulka č. 3: Informovanost respondentů o nabízených volnočasových aktivitách v domově pro seniory Znojmo, Zdroj: Vlastní zpracování T Tabulka č. 5: Nejoblíbenější aktivita respondentů, Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka č. 4: Preference respondentů ve vykonávání aktivit, Zdroj: Vlastní zpracování
Obsah 1
Úvod ........................................................................................................................ 12
I. TEORETICKÁ ČÁST..................................................................................................15 2
Stárnutí a stáří .......................................................................................................... 14 2.1.
Stárnutí ............................................................................................................. 14
2.2.
Stáří .................................................................................................................. 15
2.2.1.
Charakteristika seniora ............................................................................. 16
2.2.2.
Mýty o stáří ............................................................................................... 17
2.2.3.
Ageismus .................................................................................................. 19
2.3.
3
2.3.1.
Fyzické změny .......................................................................................... 20
2.3.2.
Psychické změny....................................................................................... 20
2.3.3.
Sociální změny.......................................................................................... 21
Domov pro seniory .................................................................................................. 21 3.1.
4
Změny ve stáří .................................................................................................. 19
Poskytované služby .......................................................................................... 22
Volnočasové aktivity pro seniory ............................................................................ 24 4.1.
Ergoterapie ....................................................................................................... 25
4.2.
Muzikoterapie .................................................................................................. 26
4.3.
Arteterapie ........................................................................................................ 26
4.4.
Reminiscenční terapie ...................................................................................... 27
4.5.
Taneční terapie ................................................................................................. 28
4.6.
Canisterapie ...................................................................................................... 28
4.7.
Trénování paměti ............................................................................................. 29
II. PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................31 5
6
Cíl práce a výzkumné otázky .................................................................................. 30 5.1.
Cíl práce ........................................................................................................... 30
5.2.
Výzkumné otázky............................................................................................. 30
Domov pro seniory Znojmo .................................................................................... 31 6.1.
Historie a současnost Domova pro seniory Znojmo ........................................ 31
6.2.
Poskytované služby v Domově pro seniory Znojmo ....................................... 32
6.2.1.
Zahájení poskytování služby .................................................................... 33
6.2.2.
Ubytování.................................................................................................. 33
6.2.3.
Stravování ................................................................................................. 34
6.2.4.
Zdravotní a ošetřovatelská péče ................................................................ 34
6.2.5.
Hygiena ..................................................................................................... 35
6.2.6.
Další činnosti sociální služby ................................................................... 35
7
Volnočasové aktivity v Domově pro seniory .......................................................... 36
8
Metodika výzkumu .................................................................................................. 37 8.1.
Popis metodiky ................................................................................................. 37
Kvalitativní výzkum ................................................................................................ 38
9
9.1.
Rozhovor .......................................................................................................... 38
9.1.1. 10
Polostrukturovaný rozhovor ..................................................................... 39
Charakteristika respondentů a rozhovorů ............................................................ 40
10.1.
Respondent č. 1 ............................................................................................ 40
10.2.
Respondent č. 2 ............................................................................................ 41
10.3.
Respondent č. 3 ............................................................................................ 41
10.4.
Respondent č. 4 ............................................................................................ 42
10.5.
Respondent č. 5 ............................................................................................ 42
10.6.
Respondent č. 6 ............................................................................................ 43
11
Prezentace výsledků ............................................................................................. 44
12
Vyhodnocení výzkumných otázek ....................................................................... 53
13
Diskuze ................................................................................................................ 55
13.1.
Návrhy řešení................................................................................................ 57
14
Závěr .................................................................................................................... 60
15
Seznam použitých zdrojů ..................................................................................... 62
16
Přílohy.................................................................................................................. 66
1 Úvod Problematika stáří a stárnutí se stává neustále aktuálnějším a diskutovaným tématem. Lidská populace stárne a lidé se dožívají delšího věku, proto se problematice stáří věnuje celosvětová pozornost. V současné době se střední délka života prodlužuje i v České republice. Na tento fakt můžeme nahlížet z dvojího pohledu. Staří lidé mohou mít obavy z déle prožitého života nebo se mohou radovat z toho, že žijí déle než kdysi v minulosti, a mohou se tak déle radovat a prožívat život v kruhu své rodiny a přátel. Aby na tuto problematiku bylo nahlíženo pozitivně, vyžaduje se individuální a celospolečenský zájem o stáří a stárnutí a vytvoření vhodných podmínek pro zkvalitnění dlouhého života. Aby byl život seniorů kvalitní, je potřeba správné pochopení jejich potřeb. Každá společnost se jistým způsobem stará o své stárnoucí občany. Péče o ně by měla zahrnovat hmotné zabezpečení a zaručovat právo na hodnotné a důstojně prožité stáři. Senior by měl mít pocit jistoty, že nezůstane na všechno sám, ale že mu bude nabídnuta pomocná ruka a také podpora v podobě laskavého slova. O všechny potřeby seniora by se měla v první řadě postarat rodina, protože jedině rodina poskytuje to skutečné rodinné zázemí a pocit sounáležitosti. Podmínky dnešní doby nedovolují, aby se děti postaraly o své rodiče. Ať už je důvod jakýkoliv, senior je danými okolnostmi nucen odejít do některého institucionalizovaného zařízení. Zde by měl najít nový a bezpečný domov, ve kterém by mohl spokojeně žít. Nejčastějším institucionalizovaným zařízením je domov pro seniory. Zde se senior potýká s adaptací na nové prostředí, ve kterém musí přijmout podmínky zařízení a vytvořit si nové kontakty. Senioři přestávají být ekonomicky aktivní, neboť odchází do penze, tudíž mají tedy více volného času. Trávení volného času je důležitým aspektem spokojeného života pro každého člověka. Volný čas je doba, kdy nejsme zahlceni žádnými povinnostmi a věnujeme se těm aktivitám, které nám nějakým způsobem naplňují život. Staří lidé v domovech pro seniory nejsou většinou limitováni žádnými povinnostmi, tedy kromě činnostmi denního režimu. Téma bakalářské práce Volnočasové aktivity seniorů v Domově pro seniory Znojmo jsem si vybrala z toho důvodu, že mě daná problematika týkající se volnočasových aktivit seniorů zajímá. Zajímá mě také sama problematika stáří a stárnutí, neboť je to 12
proces, se kterým se setká každý z nás. Lépe řečeno stárneme vlastně od našeho narození. Dalším důvodem je fakt, že senioři jsou cílovou skupinou, se kterou bych chtěla po ukončení studia pracovat. Posledním důvodem je absolvování praxe v Domově pro seniory ve Znojmě, kde jsem byla po všech stránkách spokojená, a zajímalo mě, jak jsou spokojeni klienti Domova pro seniory s nabídkou volnočasových aktivit. Hlavním cílem této práce je zjistit formou rozhovorů, jakým aktivitám se věnují ve svém volném čase vybraní senioři v Domově pro seniory ve Znojmě. Dalším cílem je zjistit míru spokojenosti s nabízenými aktivitami a které aktivity postrádají. Na základě získaných informací bude vypracován návrh na rozšíření aktivit. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se práce zabývá především vymezení stáří a stárnutí, změnami související se stářím, charakteristikou seniorů jako cílové skupiny, aktivizací a možnostmi volnočasových aktivit. V praktické části je využita metoda kvalitativního výzkumu. Metodou zpracování kvalitativního výzkumu byl použit polostrukturovaný rozhovor, který probíhal se 6 respondenty. Rozhovor se uskutečnil s vybranými seniory Domova pro seniory ve Znojmě, kteří byli na základě dobrého zdravotního stavu a hlavně své vstřícnosti ochotni podílet se na rozhovoru. Rozhovorem se zjišťovalo, jakým volnočasovým aktivitám se senioři věnují ve svém volném čase, zda jsou dostatečně seznámeni s nabídkou volnočasových aktivit, míru spokojenosti s nabízenými aktivitami a zda-li postrádají nějakou aktivitu, kterou zařízení doposud nenabízí. Tento výzkum bude hlavně přínosem pro Domov pro seniory Znojmo, ve kterém se výzkum uskutečnění, neboť poslouží jako zpětná vazba ohledně výsledků výzkumu. Na jeho základě může zařízení zlepšit či rozšířit nabídku volnočasových aktivit. Přínos tohoto výzkumu by mohl být také pro katedru sociální práce, obor zdravotně sociální pracovník a odbornou veřejnost, která se touto problematikou zabývá. Hlavním zdrojem této bakalářské práce bude odborná literatura týkající se stáří a stárnutí, domovů pro seniory a volnočasových aktivit, ve kterých bude zařazena canisterapie, ergoterapie, arteterapie, reminiscenční terapie, muzikoterapie, trénování paměti. Dalšími zdroji budou některé odborné internetové zdroje a právní zákony.
13
I. Teoretická část 2 Stárnutí a stáří Dle Přibyla (2015) nelze stáří a stárnutí jednotně definovat. Uvádí se, že se existuje kolem tří set definic, které vymezují stáří a stárnutí, avšak ani jedna z nich není zcela platná. Z historie je známo, že Hippokrates vymezil stáří jako ztrátu vlhka, kdežto Aristoteles jako ztrátu tepla. Galénos nahlížel na stáří jako na stav mezi zdravím a nemocí, který je navozen změnami tělních šťáv s úbytkem vlhka, tepla a krve. Autoři zabývající se problematikou stáří a stárnutí se shodují na skutečnosti, že stáří (senium) je konečnou etapou života, kdežto stárnutí (senescence) je fyziologický proces a žádná bytost se mu nevyhne. Dle Pacovského a Heřmanové (1981) je ,,Stárnutí a stáří specifický biologický proces, který je charakterizován tím, že je dlouhodobě nakódován, je nevratný, neopakuje se, jeho povaha je různá, zanechává trvalé stopy. Jeho rozvoj se řídí druhově specifickým časovým zákonem. Podléhá formativním vlivům prostředí." Období stárnutí a stáří se všeobecně vyznačuje negativním postojem a je plný obav. Očekávají se různé problémy, omezení způsobené ztrátou soběstačnosti, snížení mentálních funkcí, omezení styků s okolím a ztráta možnosti rozvíjet svou osobnost a schopnosti. Negativní očekávání přispívají ke strachu z ponížení, ke ztrátě lidské důstojnosti a ke ztrátě respektu. Obavy jsou ale neopodstatněné, dané problémy se automaticky nenaplňují. Záleží na konkrétním průběhu stárnutí. (Malíková, 2010)
2.1.
Stárnutí
Stuart-Hamilton (1999) uvádí, že se vyskytuje nespočet způsobů, jak lze definovat stárnutí. Například se mohou pozorovat charakteristiky u starých lidí, které mají určité znaky. První skupinou jsou znaky, které jsou připisovány k poměrně vzdáleným událostem. Za vzdálenou událost se považuje třeba ztráta pohyblivosti způsobená dětskou obrnou, jsou to tzv. vzdálené (distální) efekty stárnutí. Druhou skupinou jsou znaky, které mají dopad díky současným dějům (například ztráta pohyblivosti kvůli zlomené noze), jsou to tzv. časově blízké (proximální) efekty stárnutí. Dané charakteristiky je také možné posuzovat na základě pravděpodobnosti, že je sdílí 14
i ostatní senioři. Jsou to univerzální a probabilistické znaky stárnutí. Univerzální znaky sdílí všichni senioři (např. vrásčitá kůže). Probabilistické znaky se mohou, ale i nemusí projevit (např. artróza). Tyto termíny lze srovnat obdobnými pojmy primární stárnutí (tělesné změny organismu) a sekundární stárnutí (změny spojené se stářím, které se nemusí nutně projevit). Někteří dodávají ještě pojem terciární stárnutí, který je vyjádřen rychlým a zřetelným fyzickým úpadkem, který přirozeně předchází smrti. Stárnutí je biologický proces, který není možný nijak zvrátit. Člověk stárne už od samého narození. Na procesu stárnutí se podílí rozdíly, které závisí na současném zdravotním a duševním stavu jedince, jeho rodinném zázemí a rodinných vztazích, vlastním sebepojetí hodnotového a postojového vybavení. Dalšími činiteli jsou průběh jeho života a životní styl. Stárnutí lze tedy chápat jako řadu změn, která se charakteristicky projevuje na těle a duši. [1]
2.2.
Stáří
Všichni autoři jsou ve vzájemné shodě, že stáří je poslední vývojovou fází ontogeneze. Jejich vnímání stáří se pak rozbíhá v jeho popisu. Uvedu jen některé z nich. Na stáří se zpravidla pohlíží negativně, protože během něho se postupně ztrácí některé schopnosti, někdy i soběstačnost. Současně je stáří považováno za nejkrásnější životní období, protože člověk může uskutečnit jeho přání, která zatím nebyla naplněna, a zrealizovat dosud neuskutečněné činnosti. (Malíková, 2011) Vágnerová (2007) charakterizuje stáří jako postvývojové stádium života jednotlivce. S tímto životním obdobím se pojí moudrost a jistý pocit naplnění. Protipólem je fakt, že se stářím se vyčerpává životní energie a mění se celková osobnost jedince. Vágnerová považuje období stáří jako období největší volnosti, na druhé straně jej vnímá jako období, ve kterém se jedinec potýká s nezbytnými ztráty zasahující do všech oblastí jedince. Dle Kalvacha (2006) je stáří obecným označením pozdních fází ontogeneze, ve kterých se nejzřetelněji projevuje souhrn involučních změn se zhoršováním odolnosti organizmu. Pichaud (1998) uvádí, že stáří je období, kdy se výrazně mění dosavadní způsob života. Člověk si nejobvykleji začíná uvědomovat přechod do období stáří ve chvíli, kdy
15
nastává doba tzv. ,,syndromu prázdného hnízda". Další takovou událostí je odchod do penze. Postupem času dochází síly, zpomaluje se životní tempo a zhoršuje se zdravotní stav. Zhoršuje se i ekonomická situace. Kalvach (2004) rozlišuje stáří na kalendářní, biologické a sociální. Kalendářní stáří je snadno vymezitelné, neboť je odvozeno od data narození. Běžně se vyjadřuje počtem let. Toto stáří je dané dosažením určitého věku. Avšak jeho periodizace nemusí být mezi ostatními autory ve vzájemné shodě. Biologické stáří se těžko určuje, protože u každého jedince je zcela individuální. Označuje se jako míra involučních změn. Dochází k poklesu fyziologických funkcí, oslabuje se fyzická i duševní výkonnost. Sociální stáří zahrnuje především nepřítomnost životního programu. Mění se sociální role a potřeby jedince. Do jisté míry začíná sociální stáří od důchodového věku, kdy senioři přestávají být ekonomicky aktivní. S tím souvisí změna životního stylu a společenských zájmů. Haškovcová (2010) uvádí vymezení lidské věku dle Světové zdravotnické organizace: 45 až 59 let: střední věk 60 až 74 let: počínající stárnutí, rané stáří, senescence 75 až 89 let: vlastní stáří, kmetství, senium 90 a více let: dlouhověkost, patriarchium Dle Přibyla (2015) se dnes většina autorů přiklání k členění na: 65 až 74 let: mladí senioři (young-old) 75 až 84 let: staří senioři (old-old) 85 a více let: velmi staří senioři (oldest-old, very old-old)
2.2.1. Charakteristika seniora Haškovcová (2010) uvádí, že staří lidé byli v minulosti pojmenováni poměrně nelichotivým způsobem. Jednou byli pojmenováni jako stařena a stařec, jindy jako bába nebo dědek. V 70. letech předešlého století se používalo nejčastěji označení gerón (z řeckého slova gerón = stařec), eventuálně geront. V tom samém období se uchytil také pojem přestárlí občané. Dle Haškovcové (2012) je gerón starobylé pojmenování 16
seniora, které se dnes téměř nepoužívá. Seniorem je starší nebo dokonce nejstarší člověk, který je obyčejně pokládám za váženého člena jistého společenství. Kalvach (2006) charakterizuje seniory na základě 6 úrovní funkční zdatnosti a různých potřeb: elitní senioři – zvládají mimořádnou zátěž nedostupnou většině mladých lidí. Jsou důkazem toho, že i ve vyšším věku může být člověk v dobré fyzické a psychické kondici. zdatní senioři – pravidelně se věnují náročnějším pohybovým aktivitám, udržují si velmi dobrou kondici. Vyžadují hlavně vytvoření podmínek pro svoje aktivity. nezávislí senioři – zvládají běžnou denní zátěž, nepotřebují pomoc rodiny ani specializované služby. Mají poměrně slabou kondici, jsou bez funkčních rezerv, což se může projevit v zátěžových situacích. křehcí senioři – mají problémy se zvládáním náročnějších činností běžného života (vaření, nakupování, úklid). Častěji u nich hrozí dekompenzace zdravotního a funkčního stavu. Tito lidé obvykle potřebují rodinnou, sousedskou či pečovatelskou pomoc. závislí senioři – mají problémy i se základními denními aktivitami (při jídle, vykonávání hygieny, pohybu, apod.). Potřebují průběžnou podporu rodiny nebo ošetřovatelskou službu, často vyžadují trvalou institucionalizovanou péči. úplně závislí senioři – jsou obyčejně trvale připoutáni na lůžko, vyžadují trvalou asistenci, ošetřování a péči. Patří sem i osoby s pokročilým syndromem demence a se závažnými poruchami duševních schopností. Většina těchto lidí je umístěna v ústavních zařízeních.
2.2.2. Mýty o stáří Jak už bývá zvykem, že se společností šíří různé pravdy a polopravdy, jinak tomu není ani v oblasti týkající se stáří. Haškovcová (2010) uvádí, že v 80. letech předešlého století definovali hlavně angličtí autoři tzv. typické mýty, podle kterých je objasňováno, jak dnešní společnost, prezentována jako moderní, mladá a ambiciózní, přistupuje ke stáří. Následující mýty jsou představovány v naší společnosti:
17
Mýtus falešných představ – předsvědčení společnosti, že senior požaduje zcela ekonomické a materiální zajištění svého živobytí. Společnost je tak přesvědčena, že spokojenost seniorů tkví v dostatečném materiálním zajištění. Mýtus zjednodušené demografie – mylné přesvědčení, že odchodem do důchodu se člověk stává starým. Staří lidé jsou všichni důchodci. Odchodem do penze jakoby skončila smysluplná část života. Tento mýtus naprosto pomíjí rozdíl mezi mladým a starým důchodcem. Ignoruje skutečnost, že díky prodlužující se střední délce života, může senior žít smysluplný život i v pokročilejším věku. Mýtus homogenity – stáří se od určité chvíle (např. od okamžiku odchodu do důchodu) zdá stejné, či-li homogenní. Všichni senioři jsou chápani jako stejně vypadající jedinci, proto se jejich potřeby nerozlišují individuálně. Mýtus neužitečného času – na jedné straně se seniorům neodpírá právo na zasloužený odpočinek, na druhé straně jsou nařčeni z toho, že nic nedělají. Pracující senioři jsou vnímáni jako užiteční, kdežto nepracující z důvodu odchodu do penze, jsou považováni jako zbyteční. Mýtus ignorance – představa, že se seniorem se nedá či nemá počítat. Názory starého člověka nikoho nezajímají, a jestliže jsou vyslechnuty, stejně se neberou vážně. Senior je na vedlejší pozici, tudíž i přehlížen a ignorován. Mýtus schematismu a automatismu – dnes už neplatí tradice předávání řemesla z otce na syna. Tento mýtus poukazuje na to, jako by senior nebyl už schopný myšlenek a vědění. Ze životních zkušeností mu zůstalo pouze neužitečné schéma automatických funkcí. Mýtus o úbytku sexu – představa o tom, že stáří má negativní vliv na sexuální touhy. Sex v vyšším věku je stále považován za tabu. Mýtus o lékařích – mylná představa, že všechny problémy starých lidí vyřeší lékaři. Senioři vidí řešení v zázračných lécích, které jim dopomohou k navrácení zdraví a zaručí jim spokojené stáří. Neuvědomují si ale, že sami by měli udělat něco pro své zdraví, např. změnit životní styl. Mýtus o arterioskleróze – v posledních letech se modifikuje jako mýtus o panu Alzheimerovi. Mýtus o chudobě – příčinou tohoto mýtu jsou nízké starobní důchody a neustálé změny v systému důchodového zabezpečení. Senioři mají obavy, že jejich důchody budou stagnovat a mladí se bojí, že žádné důchody už nebudou. 18
2.2.3. Ageismus Sýkorová (2007) uvádí, že stáří a stárnutí má v dnešní západní kultuře z velké části hanlivý význam. Představa o stáří a stárnutí je vlastně výsledkem sociálního sestavování fikcí, které jsou zatížené mýty a stereotypy. V českém jazyce byl pojem ageismus prve definován Vidovićovou (2005) jako věková diskriminace založená na myšlence sdíleného přesvědčení o kvalitativní nerovnosti jednotlivých fází lidského a životního cyklu. Projevem je postupný, symbolický a reálný průběh stereotypizace a znevýhodňování osob a skupin na základě jejich chronologického věku nebo skutečnosti, k jaké generaci přísluší. V některých případech se ageismus interpretuje jako odpor vůči starým lidem a vůbec proti všemu, s čím je stáří spojováno. Avšak neubírá se pouze jedním směrem. Někteří autoři upozorňují na to, že senioři jsou značně ovlivněni ageismem, protože přejímají stereotypy od mladších, a mnohokrát se s nimi ztotožňují. Staří lidé hodnotí vlastní situaci ambivalentně. Na jedné straně žijí spokojený a aktivní život, na druhé si myslí, že ve skutečnosti nežijí dobrý život. (Haškovcová, 2010) Ageismus se stal relevantním tématem v celé společnosti, proto jej začala Evropská unie v posledních letech monitorovat. Důsledky věkové diskriminace zasahují do oblasti společenské, občanskoprávní a trestněprávní. Seniorům hrozí vyloučení ze společnosti. Příčinou jsou různá omezení, která se projevují stárnutím – zhoršuje se celkový zdravotní stav, snižuje se schopnost pohybu, klesá fyzická výkonnost, klesají i duševní schopnosti. Dalšími příčinami jsou nedostačující finanční prostředky a množství jiných vlivů (např. nedostatečná informovanost, nevyužívání tolik moderních technologií, nezájem mladší generace, atd.). (Holczerová, Dvořáčková, 2013)
2.3.
Změny ve stáří
Každý jedinec se narodí s jistými dispozicemi. Reakce na různé situace v životě člověka jsou ovlivněny dědičnými předpoklady, životními zkušenostmi a prostředím, ve kterém jedinec žije. Se stářím jsou spojené změny v rovině fyzické, duševní a sociální. Jednotlivé změny jsou ve vzájemné interakci. (Venglářová, 2007)
19
2.3.1. Fyzické změny Každé tělo funguje jiným způsobem. Tělesné změny jsou ovlivněny především dědičností, proto mohou být u každého seniora rozdílné. Celkově se zhoršuje a zpomaluje pohyblivost. Ve stáří se projevují různé nemoci. Převážně se jedná o chronické nemoci, které většinou zapříčiňují i smrt. Společně se zdravotními problémy se podílí stáří na celkovém vzhledu člověka. Na obličeji se objevují značné vrásky a na rukou se tvoří pigmentové skvrny. Důležitým aspektem je sebepéče seniora, případně péče jiné osoby, není-li senior soběstačný. (Vágnerová, 2007) Pichaud a Thareau (1998) uvádějí, že se dostavují obzvláště tyto fyziologické změny: svrašťování a vysušování kůže, úbytek a zešedivění vlasů a chlupů, obtížnější vnímání vysokých tónů a zvýšení citlivosti na šumy, slábnutí zraku, obtížnější adaptace na světlo a tmu, úbytek kostní hmoty, ochabnutí svalstva, rychlejší únava dýchací soustavy, především při námaze, změna hormonální produkce, sekrece a aktivity, přetváření imunitního systému. Všechny morfologické a funkční změny ovlivňují nejen vzhled ale i chování seniora. Propukují pocity uzavřenosti, člověk se stává nedůvěřivým, chybí mu pocit jistoty. Začíná se čím dál více soustřeďovat sám na sebe, své tělesné orgány a jejich funkce. S tělesnými změnami se úzce pojí i změny v oblasti psychického vývoje jedince. (Dvořáčková, 2012)
2.3.2. Psychické změny Říčan (2014) chápe psychickou involuci jako spořádaně probíhající rozložení osobnosti. Se stárnutím se mění osobnost člověka. Do popředí se dostávají negativní vlastnosti a zároveň tedy i negativní rysy osobnosti. Dle Jarošové (2006) dochází k následujícím psychickým změnám: snížení kognitivních a gnostických funkcí (častější zapomínání, snižuje se schopnost paměti, koncentrace, zapamatování nových věcí), snížení fatických schopností (snižuje se funkce řeči, klesá schopnost cokoliv nazvat, porozumět řeči), snížení výkonnosti intelektu, zvýšená emoční nestabilita/labilita (změna nálad, nestálost rozhodnutí a postojů, změna požadavků), celková změna povahy (pozitivní vlastnosti se mění v neutrální či dokonce až v negativní a opačně z negativních na neutrální nebo pozitivní, např. dříve srdečný
20
člověk je nyní neochotný), celkový nebo částečný pokles zájmu seniora (buď nezájem ve všech oblastech nebo pouze v některých), změny v pořadí životních hodnot (orientace na rodinu, zdraví, duchovní hodnoty), změna potřeb (do popředí se dostává uspokojení potřeby lásky, sounáležitosti, duchovních potřeb a spirituality), snížená schopnost přizpůsobit se změnám, novým a náročným situacím.
2.3.3. Sociální změny Stárnutí a stáří ovlivňuje i celá řada sociálních aspektů. Za nejdůležitější úkol seniora nad 60 let se považuje dosažení integrity v pojetí vlastního života. Senior řeší konflikt mezi integritou a zoufalstvím. Pro správné docílení integrity je zapotřebí splnit následující podmínky: pravdivost, smíření a kontinuitu. Po správné integritě senior vezme celkově svůj život a přijme jeho smysl. Akceptuje své stáří, životní chyby a omyly, nesplněná přání a nedosažené cíle. Přijme svoji osobnost takovou, jaká je, neodsuzuje se, odpouští si. Senior tak může svobodně a důstojně dožít. (Malíková, 2011) Dle Malíkové (2011) jsou nejvýznamnějšími nepříznivými sociálními aspekty následující: odchod do důchodu (hůře snášejí muži, neboť nemají zájmy), omezení sociálního začlenění ve společenských a kulturních aktivitách, změna ekonomické situace (nižší finanční prostředky), generační osamělost (úmrtí partnera, osamocení jedince), zhoršená možnost kontaktů s přáteli, omezení rodinných kontaktů, úbytek přátel, strach z osamělosti a nedostatečné soběstačnosti, fyzická závislost z důvodu nemoci, pohybového nebo jiného omezení, nutná a nevyhovující změna životního stylu, strach ze stáří, samoty, vliv ageismu a stěhování.
3 Domov pro seniory Domovy pro seniory se dříve nazývaly domovy důchodců. Dnes se považují za nejznámější typ sociálních služeb poskytovaných v rezidencích. Mají zajímavou historii. Začaly se vyvíjet po 2. světové válce, kdy tehdejší domovy důchodců, jenž byly součástí systému sociální péče, byly postavené na myšlence, že v nich senioři budou žít klidný a spokojený život. V domovech důchodců později začali pracovat i zdravotníci, protože nově příchozí senioři očekávali nejen sociální, ale i zdravotní péči. Jednotlivé socialistické domovy poskytovaly péči rozdílně, proto se v některých domovech 21
neustále vytýkal nevyhovující technický stav, nedostatečné materiální vybavení a mnohdy i kasárenský způsob života. (Haškovcová, 2012) Pojem domov důchodců byl v roce 2006 nahrazen pojmem domov pro seniory, kdy byl přijat zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb. Dle tohoto zákona jsou domovy pro seniory pobytovými zařízeními sociálních služeb, které poskytují sociální péči starým lidem, obvykle lidem nad 65 let, kteří se stali závislí na pomoci druhých. (Matoušek a kol. 2013) Dle Matouška a kol. (2013) jsou domovy pro seniory náhradním bydlením pro staré lidi, kteří z jakýkoliv důvodů nemůžou nebo nechtějí žít ve svém domě a volí bydlení ve společnosti svých vrstevníků. Důvodem této volby může být těžká sociální situace (nekvalitní bydlení, vysoký věk, izolace od společnosti, osamělost, špatné zacházení) nebo trvající špatný zdravotní stav (poruchy mobility a kognitivních funkcí, jiná zdravotní postižení). Péče tak vyžaduje vysoké nároky, proto ji už nemůže obstarat rodina nebo terénní služby. Domovy pro seniory zajišťují komplexní péči – mají být v koncepci jako složka soustavy dlouhodobé zdravotně-sociální péče. Jejich úkolem je zachovat a rozvíjet kvality života seniorů. Domovy pro seniory zřizují krajské úřady nebo obce (v současné době zřizují kolem 70% domovů pro seniory), dále nestátní neziskové organizace (zřizují kolem 20% domovů pro seniory), církve nebo soukromé firmy. Každý domov pro seniory by měl být zapsán v registru sociálních služeb. (Matoušek a kol. 2013)
3.1.
Poskytované služby
,, (1) V domovech pro seniory se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. (2) Služba podle odstavce (1) obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí ubytování, b) poskytnutí stravy, c) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, d) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, 22
f) sociálně terapeutické činnosti, g) aktivizační činnosti, h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí." [2] Malíková (2011) uvádí, že vyhláška č. 505/2006 Sb., v části druhé (dále jen vyhláška) určuje obsah základních činností u jednotlivých druhů sociálních služeb: a) Poskytnutí ubytování – poskytovatel by měl zohlednit zdravotní stav seniora a vytvořit tak útulné, příjemné a především bezpečné prostředí. Pokoje jsou vybaveny polohovacím lůžkem, nočním stolkem, stolem se dvěma židlemi, křeslem, skříní, signalizačním zařízením aj. Dnes většina pokojů disponuje i vlastním sociálním zařízením. V rámci poskytnutí ubytovacích služeb je zajištěn úklid, praní ložního a osobního prádla a žehlení. b) Poskytnutí stravy – poskytovatel je povinen zajistit podání stravy (pětkrát denně, diabetikům šestkrát). Zajišťuje také potřebnou pomoc při podání stravy a správnou konzistenci stravy (kašovitá, mixovaná). Způsob poskytnutí stravy musí být zohledněn dle individuálních požadavků a stravovacích návyků každého klienta. Stravování probíhá v jídelně, u imobilních na pokoji u stolu nebo na lůžku. c) Pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu – zahrnuje pomoc při přesunech (vstávání z lůžka, ulehání, změna polohy, přesuny na lůžko/vozík aj.), pomoc při oblékání a svlékání, podávání nápojů a stravy, pomoc při manipulaci se speciálními pomůckami a pomoc při orientaci v prostoru. d) Pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu – pomoc je poskytována při celkové osobní hygieně (péče o vlasy, pomoc při použití WC, holení, pedikúře a manikúře). Poskytuje se pravidelně dvakrát denně nebo pak kdykoliv dle potřeby. Celková koupel probíhá jednou týdně. Pozornost je také zaměřena na prevenci dekubitů. e) Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím – spočívá v zajištění podpory a pomoci ve využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů, které pomáhají udržovat, případně obnovovat kontakt s rodinou. Podporuje klienta, aby byl co nejvíce začleňován do společnosti. Velmi podstatné je zprostředkování společenských akcí (různé oslavy, posezení u čaje či kávy, promítání filmů, poslech hudby apod.) 23
f) Sociálně terapeutické činnosti – spočívá na stejné bázi jako zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, navíc je doplněno o možnost využití psychoterapie a socioterapie. g) Aktivizační činnosti – součástí jsou volnočasové a zájmové činnosti, také pomoc při nácviku a zlepšování motorických, psychických a sociálních dovedností. h) Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí – pomáhá klientovi při obtížích s komunikací, která je vedena k zachování práv a jeho oprávněných zájmů.
4 Volnočasové aktivity pro seniory Pod pojmem volnočasové aktivity si lze představit všechny společenské, kulturní a sportovní aktivity, které dělají lidé ve svém volném čase. Někteří lidé v penzi nevědí, jaké činnosti se mají věnovat. Někteří si neumějí ve svém volném čase aktivity uspořádat, jiní se neúčastní raději žádných aktivit. Pečující o seniory by měli dobře vědět, jaké volnočasové aktivity nabízí daná lokalita, a měli by tak aktivně zapojovat i nesmělé seniory. Sociální instituce nabízí a provozují pravidelné aktivity. (Haškovcová, 2012) Aktivizační programy v domovech pro seniory by měly být součástí sociální služeb. Měly by zajistit, aby každý člověk měl příležitost žít životem, jakým žil předtím, a pokračoval ve věcech, které jsou pro něj důležité. Zrealizování programu musí být učiněno s rozumem a s jistou prozíravostí. Klíčovým prvkem pracovníků je uvědomění si hodnoty a významu tohoto programu, nutností je také znalost a respekt vůči potřebám a přáním jednotlivých klientů. Pracovníci by měli být vyškoleni v jednotlivých aktivizačních technikách. Program vedený nevhodným způsobem by neměl správný účinek nebo by mohl dokonce i ublížit. (Zgola, 2003) Jakákoliv aktivita v průběhu života udržuje v pohotovosti jak psychickou tak i fyzickou stránku osobnosti člověka. Zpomaluje tak proces stárnutí. Pasivní životní styl může být ve stáří začátkem nezastavitelného úpadku fyziologických funkcí, celkového rozpadu osobnosti, který následně může vést k depresím. Senior si zaslouží odpočinek právem, ale nesmí podlehnout lenosti. Na základě zohlednění schopností seniora lze stárnutí zpomalit tím, že bude neustále udržován v aktivitě. (Šimíčková-Čížková, 2008)
24
Aktivizaci seniorů lze chápat v užším a v širším slova smyslu. Aktivizace v užším slova smyslu se zaměřuje na osoby, které mají ohroženou nebo už ztracenou soběstačnost. Zahrnuje prevenci imobilizačního syndromu a ergoterapii, při níž dochází k nácviku všedních činností a obnově soběstačnosti. Aktivizace v širším slova smyslu se podílí na smysluplném trávení volného času nebo se snaží udržet a rozvíjet pohybové aktivity. (Holczerová, Dvořáčková, 2013) Každý program aktivit se musí naplánovat individuálně, neboť ne každý má stejné potřeby a přání. Smysluplná činnost musí splňovat určitá kritéria. Každá činnost musí být založená na dobrovolnosti, účelnosti a příjemném pocitu z jeho provedení. Ze společenského hlediska musí být přijatelná a musí vést k úspěchu. (Zgola, 2003)
4.1.
Ergoterapie
V České republice nebylo zpočátku snadné pro tuto terapii najít název, neboť se považovala za nesmysluplnou a nikomu nebylo jasné, jaká by byla její náplň. Ergoterapie byla ovlivněna medicínou, proto se nejdříve využívala ve zdravotnictví. V roce 1992 se oddělila z fyzioterapie a bylo možné se v oboru ergoterapie vzdělávat. (Jelínková, Krivošíková, Šatrajová, 2009) Dle Kalvacha, Zadáka, Jiráka a kol. (2004) je ergoterapie dnes celosvětově chápána jako samostatná disciplína. Ergoterapie je léčba pomocí práce, čímž se odlišuje od pracovní rehabilitace. Ergoterapie využívá specifické diagnostické a léčebné postupy, případně činnosti při rehabilitaci jedinců v každém věku, s různým mentálním, fyzickým, smyslovým nebo psychickým postižením.Účelem ergoterapie je docílit co nejvyšší soběstačnosti a nezávislosti klientů. Ergoterapie může probíhat v domácím, pracovním nebo sociálním prostředí. V ergoterapii se zjišťuje funkční zdatnost seniorů na základě testu Barthelové (ADL), který hodnotí základní všední činnosti. Dále se testem (IADL) zjišťují instrumentální všední činnosti. V ergoterapii probíhají aktivity jako: nácvik všedních činností, nácvik užívání a funkčnosti kompenzačních pomůcek. Významnou složkou ergoterapie je práce s člověkem stiženého demencí. Součástí jsou aktivity zaměřené na pohybovou koordinaci a jemnou motoriku, kognitivní rehabilitace řečových poruch. Snaží se také zapojit seniory do práce s počítači. (Kalvach, Zadák, Jirák, 2004)
25
Cílem ergoterapie je: podporovat zdraví a duševní pohodu skrze aktivity, které jsou smysluplné; pomáhat zlepšit schopnosti potřebné ke zvládání běžných činností; umožňovat naplnění sociální role; napomáhat k zapojení osob do aktivit jejich sociálního prostředí a komunity; usilovat o možnost podílet se na každodenních aktivit bez ohledu na zdravotní stav klienta. (Holczerová, Dvořáčková, 2013)
4.2.
Muzikoterapie
Muzikoterapie patří mezi expresivní terapie – pracuje s výrazovými uměleckými prostředky (hudební, dramatické, literární, výtvarné, pohybové). Muzikoterapie je léčba pomocí hudby. V češtině se v některých případech užívá pojem ,,hudební terapie". (Kantor, Lipský, Weber, 2009) Tato terapie tkví ve využívání zvuku ke komunikaci, navození relaxace a pocitu pohody, podporuje hojení. Terapie probíhá formou poslechu hudby, zpěvu, pohybu na hudbu nebo různá cvičení při hudbě. (Holczerová, Dvořáčková, 2013) Muzikoterapie snižuje chronickou bolest, funguje jako odpůrná terapie u pacientů s popáleninami, rakovinou, dětskou mozkovou obrnou, iktem, Parkinsonovou chorobou a dalšími mozkovými příhodami. Lze ji chápat jako rozptýlení a ušlechtilé vyplnění času od různých obtíží, čímž poskytuje životní smysl. (Linka, 1997) Muzikoterapie může být: individuální, párová, skupinová. Individuální muzikoterapie pracuje jen s jedním klientem, který vyžaduje individuální přístup. Párová pracuje se dvěma klienty zároveň. K léčbě je sice zapotřebí více klientů, ale stále je zde vyžadován individuální přístup. Používá se hlavně při řešení problémů ve vztazích. Skupinová pracuje se skupinou, jejíž velikost záleží na řešení daného problému. (Linka, 1997)
4.3.
Arteterapie
Ze širšího pohledu se arteterapie chápe jako léčba uměním – pomoc výtvarným uměním, hudbou, tancem, četbou knih. V užším slova smyslu je chápána jako léčba výtvarným uměním. Výtvarná díla vypovídají o duševním stavu autora, proto se tato technika využívá často i v léčbě různě duševně nemocných lidí. (Mlýnková, 2011) Arteterapie může mít formu individuální nebo skupinové terapie. K cílům arteterapie patří: uvolnění, prožívání a vnímání sebe samého, vizuální a verbální uspořádání 26
zážitků, uvědomění si vlastních možností, hodnocení sebe samého přiměřeným způsobem, zvýšení osobní svobody a motivace, rozvíjení fantazie, celkový rozvoj osobnosti. Dalšími cíli je schopnost vnímat a přijmout druhé, uznávat jejich hodnoty, navazovat kontakty, zapojovat se do skupiny, společně řešit problémy, podělit se o zkušenosti s druhými, kteří mají podobné zážitky, a vytvářet sociální podporu. (Šicková-Fabrici, 2008) Výtvarná tvorba se považuje za odpočinkovou činnost, která jistým způsobem obohacuje život klienta. Díky tvořivosti je klient odváděn od destruktivního chování a psychických obtíží. Starším lidem pomáhá zlepšit jejich pohybové schopnosti. Za důležité se považuje nejen dosažení citových zážitků, ale také pocit uznání a mít prostor pro své vzpomínky. Ovšem nejdůležitější při výtvarném tvoření je vztah mezi současnými a minulými zkušenostmi. (Cambellová, 1998) Při arteterapii se cvičí krátkodobá paměť, posiluje se vědomí vlastní hodnoty, probíhá rehabilitace jemné motoriky. Díky ní se mohou senioři zadaptovat na nové životní situace, pokles fyzických sil, změnu zdravotního stavu, na sociální a hlavně ekonomické důsledky spojené s odchodem do důchodu. Hlavním záměrem arteterapie je práce s klientem, který má aktuální problém. Pracuje s technikami, které posilují smysl pro důstojnost. Snahou arteterapie je aktivizovat vitalitu, flexibilitu a stimulovat kreativitu seniorů. ( Šicková-Fabrici, 2008)
4.4.
Reminiscenční terapie
V názvu je sice obsaženo slovo terapie, ale ve skutečnosti se o terapii nejedná. Proto je reminiscenční terapie někdy nazývána jako ,,práce se vzpomínkami" nebo jen jako ,,reminiscence". Reminiscenční terapie se nejčastěji chápe jako proces, při kterém dochází ve skupinách ke vzpomínání na příjemné události z minulosti. Vzpomínání probíhá prostřednictvím starých fotografií, předmětů, hudebních nahrávek, filmů apod. Vzpomínání funguje jako terapeutický prostředek. Reminiscenční terapie je postavena na faktu, že v paměti zůstávají nejvíce vědomosti a vzpomínky, které jsou uloženy v dlouhodobé paměti. Díky práci se vzpomínkami mohou pracovníci snáze pochopit osobnost klienta, upevnit vztah mezi klientem a pracovníkem a smysluplně plánovat služby. (Špatenková, Bolomská, 2011)
27
Některá zařízení mají pro své klienty zřízeny i vzpomínkové místnosti, tzv. memory room. Místnosti jsou vybaveny a upraveny podle doby odpovídající klientově mládí. Při reminiscenci se používají staré filmy, nahrávky hudby, zpívání tehdejších hitů, tanec apod. Následně probíhá vzpomínání a reflexe zážitků. Záměrem reminiscence je vybavení příjemných vzpomínek, díky kterým klient může znovu pocítit pozitivní emoce. Příjemné vzpomínky ovlivňují pozitivně psychiku jedince a jeho celkový zdravotní stav. (Malíková, 2011)
4.5.
Taneční terapie
K využití tance v terapii se přistupuje různě. V taneční terapii je použit zřetelný hudební doprovod, v němž zní tóny od klasické hudby po bubny. Volbu pohybů určuje buď terapeut, nebo se dá prostor improvizaci klientů, čímž se zvětšuje jejich tvořivost. Někdy probíhá terapie kombinací volbou terapeuta a zároveň i klientů. Na terapii má hlavně vliv rytmus ve skupině, dotyk se zemí, jednoduché pohyby a jejich opakování, hlasový doprovod a terapeutické prostředky jako součást rituálu. (Holczerová, Dvořáčková, 2013) Už jen samotné členství ve skupině je léčivým účinkem u klientů, kteří trpí depresemi, úzkostmi nebo různou formou izolace či útlumu. Rytmus je nepostradatelnou součástí života. Vnímáním rytmu se inervují některé svaly, čímž se objevuje sklon k provedení pohybů shodných vnímanému rytmu. Toto podporuje tělesné a psychické uvolnění napětí a bloků. Vliv mají zde také prožitky ze sexuální oblasti. Dotek se zemí navozuje klientům pocit opory a stability. Opakování pohybů odpoutává od aktuálního tíživého psychického stavu, snižuje se únava a odbourává obavy ze zesměšnění. Zpěv při tanci uvolňuje svalstvo a prohlubuje dýchání. (Vymětal, 2007) Cílem taneční terapie je umožnění člověku jasně vnímat a orientovat se ve vztazích, ve vztahu k sobě samému ve smyslu porozumět a přijmout sebe samého, mít možnost volby a otevřeně vyjadřovat sebe samého. (Čížková, 2005)
4.6.
Canisterapie
Canisterapie je léčba pomocí kontaktu psa a člověka. Pes svou přítomností přináší lidem dobrou náladu všude tam, kde zásadně chybí. Canisterapie probíhá formou individuální nebo skupinové. [3] 28
Hlazením, mazlením nebo komunikací se psem se rozvíjí citové schopnosti. Rozumové schopnosti se rozvíjí například cílenou hrou nebo rozšiřováním slovní zásoby. Na rozvoj pohybových schopností má vliv jemná nebo hrubá motorika, či házení míčků psovi. Při canisterapii může také klient relaxovat, což má pozitivní vliv na psychiku a duševní rovnováhu klienta. [4] Jakákoliv forma canisterapie má zásadní význam pro klienta. Mnohdy je canisterapeut a jeho pes jedinou návštěvou klienta, čímž tak nahrazují roli rodiny. Canisterapie má nejen pozitivní psychické účinky, ale také ji lze využít jako podpůrnou léčbu určitých zdravotních problémů. Canisterapie napomáhá orientovat se v prostoru a čase, při nácviku koncentrace a paměti, poznávat citovou složku a sociálně cítit. Podněcuje ke hře, pohybu, verbální a neverbální komunikaci. [5]
4.7.
Trénování paměti
Dle Mlýnkové (2011) má paměť schopnost přijímat, uchovávat a znovu vybavovat informace. Díky paměti si uvědomujeme sebe samého, naše prožitky, krásné vzpomínky, vědomosti, dovednosti či manuální zručnosti. Trénování paměti u seniorů je jedna z možností, jak zajistit, aby byli dostatečně mentálně nezávislí a mohli vykonávat jejich každodenní činnosti. Trénováním paměti využívají senioři kvalitně jejich volný čas. Cvičení je účinné tehdy, když se dbá na specifické rysy každého klienta. Stejné cvičení nemůže dělat každý senior. Na základě zohlednění možností a schopností klienta je třeba zvolit vhodné a přiměřené cvičení. Cvičení pomáhá při radikálních změnách způsobu života, ustálit povinnosti a vžité návyky. (Pospíšilová, 1996) Haškovcová (2010) uvádí, že nejjednodušší volbou tréninku paměti jsou křížovky nebo scrabble. Dále to jsou různá paměťová cvičení, která spíše připomínají znalostní testy. Speciální technikou je tzv. mozkový jogging, který spočívá v přivedení myšlenek a paměti z relativní neschopnosti k schopnosti fungovat.
29
II. Praktická část 5 Cíl práce a výzkumné otázky 5.1.
Cíl práce
Hlavním cílem této práce je zjistit na základě rozhovorů, jakým aktivitám se věnují ve svém volném čase vybraní senioři z Domova pro seniory Znojmo a vypracovat pro tuto organizaci návrhy na rozšíření nabídky volnočasových aktivit. Dalším cílem je zjistit, míru spokojenosti s nabízenými aktivitami a jaké aktivity postrádají.
5.2.
Výzkumné otázky
Výzkumné otázky jsou jádrem každého výzkumu. Mají dvě základní funkce: vést výzkum takovým způsobem, aby umožnily získat výsledky v souladu s určenými cíli, a navést na cestu, jakou by měl být výzkum proveden. Výzkumné otázky musí být tedy nejen v souladu s určitými cíli, ale i v souladu s výzkumným problémem. (Švaříček, Šeďová, 2014) Byly určeny následující výzkumné otázky: 1. výzkumná otázka Jakým volnočasovým aktivitám se věnují senioři z Domova pro seniory ve Znojmě? 2. výzkumná otázka Jaká je míra spokojenosti seniorů s volnočasovými aktivitami? 3. výzkumná otázka Jakou aktivitu by senioři z Domova pro seniory ve Znojmě senioři uvítali?
30
6 Domov pro seniory Znojmo Dle zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb. poskytuje Centrum sociálních služeb Znojmo devět registrovaných služeb sociální péče, přičemž jednou z nich je právě služba Domov pro seniory. Centrum sociálních služeb je příspěvkovou organizací, jenž zřizuje Město Znojmo. Centrum sociálních služeb spolufinancuje Jihomoravský kraj, Město Znojmo a Město Moravský Krumlov. Domov pro seniory Znojmo se nachází na adrese U Lesíka 11.
6.1.
Historie a současnost Domova pro seniory Znojmo
Mezi lety 1993 až 2002 se zařízení nazývalo Penzion pro důchodce, v té době byl jeho zřizovatelem Okresní úřad ve Znojmě. Když v roce 2002 zanikl okresní úřad, stal se zřizovatelem Městský úřad Znojmo, přičemž byl zachován statut příspěvkové organizace. Od 1. ledna roku 2004 docházelo k přeměně z Penzionu na Domov důchodců. Prvně se transformovalo I. patro, jehož kapacita byla 43 lůžek. V roce 2005 se zřídilo II. patro, které mělo 42 lůžek, a do kterého se postupně přijímali noví žadatelé. V roce 2007 s přijetím nového zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách se změnil původní název Domov důchodců na nynější Domov pro seniory. V té době se v Domově pro seniory ve Znojmě poskytovaly dva typy služeb – I. patro bylo určené pro domov se zvláštním režimem a II. patro bylo pro domov pro seniory. Celková kapacita byla 85 lůžek. Dne 1. června roku 2007 se sloučil Domov pro seniory s Centrem sociálních služeb Znojmo, p. o. a nadále je jeho součástí. [6] Na město Znojmo byl vznešený požadavek – výstavba nového domova pro seniory. Jeho výstavba se oficiálně zahájila dne 10. května 2011 a dokončení stavby se předpokládalo na jaře roku 2013. Stavba má nyní kapacitu 99 lůžek. V budově je poskytována služba domov pro seniory a služba domov se zvláštním režimem. Služba domov pro seniory má kapacitu 71 lůžek, která je poskytována jak v budově A, tak i v budově B. V budově A je kapacita služby domova pro seniory 40 uživatelů. Budova B má kapacitu služby domova pro seniory 31 uživatelů. Obě budovy jsou spojeny krčkem. [6]
31
6.2.
Poskytované služby v Domově pro seniory Znojmo
,,Posláním domova pro seniory je poskytování pobytové služby prostřednictvím pomoci a podpory jako důstojné náhrady za běžné domácí prostředí těm seniorům, kteří s ohledem na svůj věk a zdravotní stav nemohou trvale žít ve svém přirozeném sociálním prostředí. Pomoc a podpora vychází z individuálně určených potřeb uživatelů, respektuje základní lidská práva a svobody, důstojnost a usiluje o sociální začleňování uživatelů." [7] Cílem sociální služby je: a) podporovat pomocí poskytované služby důstojné prožití a dožití stáří uživatele, b) spokojenost uživatele v oblasti ubytování, stravování, sociálně aktivizačních služeb na základě individuálních potřeb a zajištění soukromí, c) podporovat pomocí poskytované sociální služby co nejdelší uchování schopností a dovedností, hlavně k sobě samému a umět aktivně využít svůj volný čas, d) poskytovat sociální službu vzhledem k individuálním a osobním přáním klienta, a podporovat jejich provedení. [7] Sociální služby jsou poskytované na těchto zásadách:
Individuální přístup – ke každému klientovi je přistupováno individuálně. Služby jsou poskytovány s přihlédnutím ke schopnostem, možnostem a potřebám každého uživatele.
Respektování důstojnosti a práv uživatelů – důstojnost a práva se respektují na základě vztahu uživatele a zaměstnance, který je založen na zdvořilosti a projevení úcty. Zařízení se také snaží vytvořit laskavé a přátelské prostředí, které bude částečnou náhradou dřívějšího sociálního prostředí uživatele.
Uplatnění vlastní vůle – během poskytování služeb respektuje organizace svobodu v rozhodování uživatelů (jaké služby a jejich rozsah chtějí využívat). Podporována je i důvěra navzájem mezi všemi uživateli a personálem.
Mlčenlivost – na základě zákona o ochraně osobních údajů je zachovávána mlčenlivost osobních a citlivých údajů uživatele.
Flexibilita – služby jsou přizpůsobovány vzhledem k potřebám uživatelů. [7]
32
Cílovou skupinou jsou senioři ve věkové kategorii od 60 let věku. Služba nemůže být tedy poskytnuta osobám mladším 60 let. Dále nemůže být poskytnuta osobám trpícím Alzheimerovou chorobou, osobám vyžadující péči zdravotnického zařízení či nepřetržitou lékařskou péči, osobám s různě infekčními nemocemi (AIDS, TBC, hepatitida apod.), osobám duševně nemocným a chronicky duševně nemocným, které trpí závislostí na alkoholu nebo jiných omamných látkách, osobám řešícím otázku umístění v domově jen z rodinných nebo bytových důvodů a osobám, kterým by domov nemohl splnit jejich speciální požadavky (personální, technické nebo věcné vybavení). Ve zvláštních případech může ředitel domova udělat výjimku. Výjimka může být udělena z důvodu nižšího věku zájemce, a to teprve po celkovém posouzení jeho sociální situace. [7]
6.2.1. Zahájení poskytování služby Poskytování sociální služby je zahájeno dnem, kdy sociální pracovník s vedoucím oddělení přijme nového uživatele. Po domluvě mezi sociálním pracovníkem a uživatelem se sjednají poslední podmínky ohledně poskytování sociální služby. Uživatel je vedoucím oddělení seznámen s prostředím a denním režimem sociální služby. Během prvních dnů ho vedoucí oddělení seznámí s klíčovým pracovníkem a primární sestrou, jejich úkolem je podat podrobné informace o poskytování sociální služby. S uživatelem nastává individuální plánování. Pracovníci, rodina nebo jiné blízké osoby pomáhají uživateli s ubytováním a vybalováním jeho věcí. [8]
6.2.2. Ubytování Domov pro seniory je v II. patře budovy A, v přízemí a I. patře budovy B. Uživatelé jsou ubytování v jednolůžkových a dvoulůžkových/třílůžkových pokojích. Pokoje jsou vybaveny nábytkem – postel, skříň, noční stolek, židle, stůl. V některých typech pokojů jsou i kuchyňské linky, televizor a komoda. Uživatelé si mohou svůj pokoj vyzdobit obrázky, květinami, fotografiemi, textilem (ubrusy, ubrousky, polštářky). Mohou mít i vlastní spotřebič (TV, rádio a jiné), ale musí odpovídat příslušným technickým normám. Musí se také dohodnout se spolubydlícím, zda mu nebude poslech rádia či TV vadit. [8,9]
33
V případě nespokojenosti uživatele s ubytováním, může např. z důvodu nevyhovujícího soužití s druhým uživatelem, podat písemnou žádost o přestěhování. Při uvolnění místa na jiném pokoji je dané místo nabídnuto žadateli, který podal žádost o přestěhování. O vhodnosti přestěhování rozhoduje vedoucí oddělení, sociální pracovník nebo klíčový pracovník. [8] Oblečení a ostatní prádlo by si měl uživatel nechat označit příslušným číslem, které se dohodlo během sociálního šetření. Označení je uvedeno na vnitřní straně prádla. [8] Domov pro seniory je zařízení otevřeným – uživatelé mohou libovolně odcházet a přicházet. Odchod a příchod je vhodné hlásit personálu kvůli počtu uživatelů v Domově pro seniory v případě nouzové nebo havarijní situace. [8]
6.2.3. Stravování Zařízení má vlastní kuchyni, ve které připravuje stravu. Stravování je postaveno na zásadách zdravé výživy. Uživatelé si mohou vybrat ze tří druhů jídel, včetně dietních. Připravována je strava racionální, diabetická a dietní, kterou mohou mít uživatelé dle doporučení lékaře. Po doporučení dietního režimu lékařem se může uživatel rozhodnout, zda bude jíst dietně či nikoliv. V případě schopného uživatele spočívá výběr jídla na něm samém, v opačném případě je výběr stravy posouzen klíčovým pracovníkem ve spolupráci s nutriční terapeutkou, rodinou nebo opatrovníkem. Strava se podává čtyřikrát denně: snídaně, oběd, svačina, večeře a druhá večeře pro diabetiky. Pokud má uživatel racionální stravu (dietu č. 3), může oběd vybírat ze dvou variant. Uživatel se může rozhodnout, kde se bude stravovat (v jídelně, klubovně, aktivizačních místnostech nebo na pokoji). Na pokojích se podává strava těm, kterým jejich zdravotní stav nedovoluje dojít do jídelny. Svačiny se podávají na pokojích. [8,9]
6.2.4. Zdravotní a ošetřovatelská péče Zařízení poskytuje uživatelům zdravotní a ošetřovatelskou péči nepřetržitě 24 hodin denně. Zdravotní péče a pomoc je zabezpečena dle odpovídajícího fyzického a psychického stavu uživatele. Zdravotní péče je indikována lékařem a hrazena uživatelovým zdravotním pojištěním. Uživatelé se mohou registrovat u praktického lékaře ordinujícím přímo v zařízení. Jestliže uživatel zůstane u svého praktického lékaře, všechna lékařská ošetření, vyšetření, medikaci atd. si musí zaopatřit sám, 34
případně s pomocí rodiny. Praktický lékař ordinuje v zařízení pravidelně, čímž jsou uživatelům zajišťována odborná vyšetření. Je-li zdravotní stav uživatele nepříznivý, přeprava k lékaři na odborné vyšetření je zajištěna sanitou. [8]
6.2.5. Hygiena Hygiena je vykonávaná v koupelnách na pokojích nebo v centrálních koupelnách, které má budova A i B. Pod dohledem nebo za asistence personálu je hygiena u imobilních uživatelů prováděna na základě ošetřovatelských standartů. Kadeřnické, pedikérské a masérské služby vykonávají externí pracovníci, kteří do zařízení dochází. Poskytování těchto služeb si uživatelé obstarají sami nebo jejich zájem o ně sdělí personálu. [8]
6.2.6. Další činnosti sociální služby "Pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu: pomoc při oblékání a svlékání, včetně speciálních pomůcek; pomoci při přesunu na lůžko nebo vozík; pomoc pro vstávání z lůžka, ulehání, změna poloh; pomoc při podávání jídla a pití; pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním i vnějším prostoru. Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: podpora a pomoc při využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů; pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách, podporující sociální začleňování osob. Sociální terapeutické činnosti: socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob. Aktivizační činnosti: volnočasové a zájmové aktivity; pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s přirozeným sociálním prostředím; nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností. Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů." [7]
35
7 Volnočasové aktivity v Domově pro seniory Péče o seniory zahrnují také aktivizační, kulturní a společenské činnosti. Účast na těchto aktivitách si klienti vybírají dle svých zájmů, schopností, dovedností a aktuálního zdravotního stavu. Klienti mohou vybírat z následující nabídky činností: terapie v pracovní dílně (procvičování a zdokonalování jemné motoriky, podílení se na výrobě výzdoby Domova) návštěva klubovny, zde se provádí především kognitivní trénink nácviky chůze kondiční cvičení pečení a práce v kuchyni (příprava občerstvení na narozeninové oslavy, pečení velikonočních mazanců a keksů, pečení perníků, vánočního cukroví, vánočky) muzikoterapie, solná jeskyně, aromaterapie relaxační perličkové koupele individuální cvičení přednášky (Senioři v dopravě, Občanský zákoník, Pověsti Znojemska, Vladimír Menšík, promítání fotek pana Sochora, Finanční poradenství pro seniory, Tři tenoři, Procházka po hradbách Znojma, Vánoce slavných) cvičení Tai-chi zpívání s kytarou canisterapie (individuální, skupinová) mše svatá, návštěva kněze na pokoji výlety (výlet vláčkem po městě Znojmě, návštěva Vranovské přehrady, Slavnosti chleba ve Slupi návštěva hřbitova na dušičky, vánoční výlet do města Znojma společenské akce (hudební odpoledne s harmonikou – Vesele do nového roku, Masopustní merenda, Vítání jara, Velikonoční zábava, Ukončení sezony, Den seniorů, Den otevřených dveří, Mikulášská zábava; Tříkrálová sbírka, Tři kamarádi (odpoledne s dechovkou), country vystoupení seniorů z Prahy, pálení čarodějnic na zahradě Domova, různá vystoupení dětí k příležitosti Dnu matek, výroba vánočních vazeb, mezigenerační setkávání – zdobení vánočních stromečků dětmi z okolních MŠ a ZŠ, nadílka Mikuláše a jeho družiny, vánoční posezení s klienty) vycházky po zahradě Domova a v Městském lesíku. 36
8 Metodika výzkumu 8.1.
Popis metodiky
Praktická část práce mé bakalářské práce byla zpracována na základě kvalitativního výzkumu. K výzkumnému šetření byla použita metoda rozhovoru, konkrétně technika polostrukturovaného
rozhovoru
(někdy
nazýván
také
jako
rozhovor
řízený,
strukturovaný s otevřenými otázkami). Rozhovory byly zrealizovány s uživateli pobytového zařízení Domova pro seniory ve Znojmě. Sběr dat byl uskutečněn v měsíci duben 2016 během jedné návštěvy. Respondenti byli vybráni na základě doporučení aktivizační pracovnice. Bylo vybráno 6 respondentů z Domova pro seniory z budovy A i B. Mezi respondenty bylo 5 žen a 1 muž. Polostrukturovaný rozhovor pro uživatele sociální služby Domov pro seniory Znojmo obsahuje 15 otevřených otázek, které byly v případě nedostatečné odpovědi doplněny dalšími dotazy. První čtyři otázky jsou identifikačního charakteru. Zbylé otázky jsou zaměřeny na volnočasové aktivity klientů této služby, které jim zařízení nabízí. Dotazováním je zjišťována spokojenost klientů s nabízenými aktivitami a zda-li postrádají nějakou aktivitu, kterou doposud zařízení nenabízí. Rozhovory byly zrealizovány s každým respondentem individuálně na jeho pokoji za přítomnosti aktivizační pracovnice. Rozhovory byly zaznamenávány písemně, protože už jen přítomnost aktivizační pracovnice mohla některé odpovědi ovlivnit. Vědomí, že je rozhovor ještě ke všemu nahráván, by mohl respondenty případně ovlivnit daleko více. Zařízení Domov pro seniory Znojmo bylo ke zrealizování výzkumu vybráno úmyslně, neboť zde byla vykonána má čtyřtýdenní praxe v rámci studia v měsíci listopad/prosinec 2015, a byla zde viděna vhodnost ke zpracování bakalářské práce, především z důvodu mého zájmu o danou problematiku.
37
9 Kvalitativní výzkum Kvalitativní výzkum je někdy chápán pouze jako doplněk kvantitativního výzkumu, jindy jako opak nebo jako významné postavení ve vědě, jenž je vybudované na přírodních základech. V sociálních vědách dosáhl systematicky rovnocenného postavení i s dalšími formami výzkumu. (Hendl, 2005) Obecně lze říci, že kvalitativní výzkum je každý výzkum, který není statisticky hodnocen, nepoužívá tedy kvantifikační postupy. Zaměřuje se na oblast lidských příběhů, postojů, vztahů, společenských hnutí a organizací, přičemž ke svému hodnocení používá kvantitativní ukazatele, ale analýza je kvalitativní. Údaje jsou shromažďovány pomocí kvantitativních postupů, které jsou poté hodnoceny a propojovány s kvalitativním výzkumem. (Pána, Somr, 2007) Kvalitativní výzkum je uskutečněn na základě delšího a intenzivního kontaktu se situací jednotlivce nebo skupiny. Výzkumník usiluje o získání celkového pohledu na danou problematiku. Metody získávání dat nejsou sestaveny dle přesných a jednotných zásad. Klíčovým nástrojem je sám výzkumník. Data v kvalitativním výzkumu jsou přepisovány z terénních poznámek z pozorování a rozhovorů, mohou být využity i fotografie, audiozáznamy, videozáznamy, deníky, apod. (Hendl, 2005) 9.1.
Rozhovor
Rozhovor patří patrně mezi nejdůležitější, nejnáročnější, nejstarší a nejpoužívanější metodu, která umožňuje získat informace na základě hlubšího zkoumání motivů odpovědí na otázky. Rozhovor je založen na spolehlivosti, validitě a objektivitě. Tato metoda je na rozdíl od ostatních velice časově náročná. [10] Rozhovor bývá také označován pod termínem interview. Lze ho vymezit jako dotazování nestandardizovaným způsobem. Rozhovor je veden s jedním respondentem a obyčejně jedním výzkumníkem prostřednictvím několika otevřených otázek. Otevřené otázky mohou výzkumníkovi pomoct v porozumění pohledu jiných lidí. Jeden ze základních východisek kvalitativního výzkumu je zachycování výpovědí a slov v jejich přirozené podobě. (Švaříček, Šeďová, 2014)
38
Hendl (2005) uvádí, že není žádný návod, jak vést efektivní rozhovor. Rozhovor může být postaven například na těchto osvědčených zásadách: Účel výzkumu stanovuje celý proces rozhovoru. Otázky musí být jasně srozumitelné. Klade se vždy pouze jedna otázka. Výzkumník pozorně naslouchá. Dává dotazovanému dostatek času na odpověď. Časové možnosti dotazovaného jsou zohledňovány. Po rozhovoru se komplementuje a kontroluje kvalita a úplnost poznámek tazatele.
9.1.1. Polostrukturovaný rozhovor Polostrukturovaný rozhovor je obtížnější na technickou přípravu. Výzkumník si připraví závazné schéma rozhovoru. Schéma je tvořeno specifickými otázkami, na které se výzkumník ptá respondentů. Během rozhovoru je žádoucí nechat respondenta, aby svou odpověď upřesnil či vysvětlil. Respondent vysvětlí, jak to myslel, a díky kladení doplňujících otázek si výzkumník ověří, zda danou věc správně pochopil. Polostrukturovaný rozhovor má definované tzv. jádro interview – nejmenší množství témat a otázek. U polostrukturovaného rozhovoru podstatně záleží na prostředí, kde rozhovor probíhá. Někdy se vyžaduje, aby rozhovor probíhal v určitých prostorách (např. v parku, na ulici, v kavárně, apod.). Dle náročnosti a délky rozhovoru se využívají různé pomůcky. Lze použít záznamový arch (slouží pro záznam socioekonomických údajů o respondentovi) nebo různé osnovy v podobě ,,taháku" (slouží jako kontrola okruhů, na které se chce výzkumník zeptat). Výhodou polostrukturovaného rozhovoru je dosažení větší přesnosti a výtěžnosti než při strukturovaném rozhovoru. (Miovský, 2006) Nevýhodou tohoto rozhovoru je restrikce daného tématu. Omezení také spočívá ve stejně kladených otázek různým respondentům, díky čemuž se přehlíží situovanost rozhovoru. Tento rozhovor nebere v potaz individuální rozdíly a okolnosti. Omezuje také varietu poskytovaných informací. (Hendl, 2005)
39
10 Charakteristika respondentů a rozhovorů Z důvodu nízkého zájmu o nabízené volnočasové aktivity ze strany mužů byl výzkumný vzorek tvořen pěti ženami a jedním mužem. Všichni respondenti byli klienti Domova pro seniory ve Znojmě, tři ženy společně s mužem byli z budovy A, dvě ženy byly z budovy B. U respondentů je zachována anonymita, proto je uvedeno pouze počáteční písmeno jejich příjmení. Respondenti byli vybráni na základě doporučení aktivizační pracovnice, která byla také u rozhovorů přítomna.
10.1. Respondent č. 1 Prvním respondentem byla žena, které bylo 88 let. Vzhledem k bývalé situaci České republiky, která se potýkala s obsazením Němci, vystudovala paní H. pouze základní vzdělání. Studovala sice na gymnáziu, ale jednoho dne byla nucena pod nátlakem Němců odejít znovu do páté třídy, kde byla 4 roky. Poté se ji ujal pan doktor Knoblauch, který si ji vzal na svou univerzitu, kde studovala dva semestry. Pracovala v keramice, byla reklamní referentkou v keramice. O keramice vedla i různé přednášky. V domově pro seniory je 7 měsíců. Rozhovor s respondentem č.1 se odehrával v příjemné atmosféře. Paní H. byla velmi komunikativní, lze říci až příliš. Na dané otázky odpovídala velice vstřícně a s úsměvem. Z rozhovoru bylo zřejmé, že paní H. je hodně společenská a ráda si povídá. Působila poměrně klidným dojmem. Bylo možné vypozorovat, že paní H. je značně inteligentní a má široký přehled o různých věcech, o čemž svědčila její neustálá tendence odvracet se od položené otázky. Především období během války jí hodně zasáhlo, proto převážně mluvila o událostech z té doby, což bylo nesmírně zajímavé. Paní H. byla velice aktivní, o čemž vypovídá i její účast na mnoha volnočasových aktivitách. Tento rozhovor byl ze všech zrealizovaných rozhovorů nejdelší a zároveň nejpříjemnější. Paní H. by si povídala ještě několik hodin, ale z časového hlediska to nebylo možné, protože jak jsem již zmiňovala, u rozhovorů přiseděla i aktivizační pracovnice.
40
10.2. Respondent č. 2 Druhým respondentem byla žena, která byla ze všech respondentů nejstarší. Této ženě bude zanedlouho 95 let. Paní P. má dosažené základní vzdělání. Od svého dětství, konkrétně od 10 let, sloužila u sedláka na farmě, kde byla až do svých 25 let. V domově pro seniory žije již 3 roky. Rozhovor s respondentem č. 2 probíhal s menšími obtížemi. Vzhledem k vysokému věku paní P. měla chvílemi problém dané otázce porozumět. Na otázky odpovídala převážně stručně a pečlivě si rozmýšlela, jak na ně odpoví. Důvodem byla zřejmě její neuvolněnost, celkově byl rozhovor napjatý. Ale na konci rozhovoru byla paní P. už více sdílnější. Z rozhovoru bylo možné vypozorovat, že paní P. je spíše samotářská, společnost moc nevyhledává. Bylo ovšem poznat, že je z naší přítomnosti nadšená. Ale dle mé domněnky byla poslední odpověď paní P. ovlivněna přítomností aktivizační pracovnice. Na paní P. bylo vidět, že chtěla něco říct, ale nakonec odpověděla takovým způsobem, aby by ji daná odpověď zřejmě neuškodila u personálu.
10.3. Respondent č. 3 Třetím respondentem byla opět žena, která byla ve věku 90 let. Její dosažené vzdělání je střední odborné učiliště v oboru kuchařka. Po ukončení studia si také našla práci v tomto oboru. V domově pro seniory pobývá krátce, uživatelkou tohoto zařízení je od ledna 2016. Tato respondentka působila na mě velice klidným dojmem. Paní B. byla milá a na otázky odpovídala vždy s úsměvem. Její odpovědi byly ale převážně stručné, k zodpovězení některých z nich musela být pobízena, potřebovala navést na správnou cestu. Paní B. se mírně styděla, ale bylo to zřejmě zapříčiněno faktem, že ještě procházela procesem adaptace na nové prostředí a okolí. Rozhovor jinak probíhal bez nějakých větších problémů. Na paní B. se jen muselo mluvit více hlasitěji a správně artikulovat.
41
10.4. Respondent č. 4 Čtvrtým respondentem byla také žena, které bylo 87 let. Vystudovala základní školu. Věnovala se především domácím pracím, hlavně vařila a šila. Paní J. je v domově pro seniory také krátce, nastoupila v lednu 2016. Tato respondentka měla velice špatný sluch. I přes naslouchátko a můj dostatečně zvýšený hlas moc dobře nerozuměla položeným otázkám. Některé otázky musely být položeny
vícekrát.
Tento
handicap
měl
značný
důsledek
na
odpovědi.
Paní J. odpovídala velice stručně, její odpovědi byly převážně jednoslovné. Paní J. byla hodně neklidná. Z rozhovoru se dalo i vypozorovat, že se stydí. Dle mého názoru se dostatečně ještě nepřizpůsobila novému prostředí, z čehož lze usoudit i na základě nízké účasti na volnočasových aktivitách. Tento rozhovor byl ze všech rozhovorů nejkratší, ale přesto nejsložitější právě kvůli již zmíněnému handicapu. Na této respondentce bylo vidět, že rozhovor jí není příjemný.
10.5. Respondent č. 5 Pátým respondentem byla poslední žena tohoto výzkumného vzorku. Této ženě bylo 87 let. Její dosažené vzdělání je základní. Pracovala převážně jako švadlena. Paní A. byla jediným respondentem, který nebyl z České republiky, pocházela totiž ze Slovenska. V domově pro seniory je už 7 let, zanedlouho tomu bude už 8 let. Tato respondentka působila na mě velice mile. . Paní A. odpovídala na otázky docela stručně, což mě poněkud překvapilo vzhledem k jejímu vřelému přivítání a její značné komunikativnosti. Na začátku rozhovoru se paní A. ujišťovala, zda-li jí budu vůbec rozumět, když mluví slovensky. Tento rozhovor probíhal v poklidném duchu. Přítomnost aktivizační pracovnice u tohoto rozhovoru odváděla pozornost od mých položených otázek a paní A. si s ní chtěla neustále povídat, protože bylo zřejmé, že ji má moc ráda. Paní A. tedy často odbíhala od položené otázky, povídala hodně o její rodině, dokonce i pár fotek nám ukázala.
42
10.6. Respondent č. 6 Posledním respondentem a zároveň jediným mužem tohoto výzkumného vzorku byl pan V. ve věku 79 let. Vystudoval střední pedagogickou školu. Po studiu se věnoval především hudební výchově a vedl pěvecký sbor. V domově pro seniory je uživatelem od roku 2007. Na jedné straně byl pan V. ochotný podílet se na provedení rozhovoru, na druhé straně měl pocit, že by byl zbytečný, neboť dle jeho názoru by mi neměl co říct. Stále mě utvrzoval v tom, že tento rozhovor bude stejně bezpředmětný a nemá mi co nabídnout. Tento respondent působil poměrně rozpačitým dojmem. Dle mého názoru to bylo dáno hlavně jeho domněnkou, že jeho odpovědi nebudou mít žádný smysl. Pan V. odpovídal na dané otázky převážně stručně. Jeho rozpačitost se potvrdila i v předposlední otázce, kdy následně svoji odpověď změnil.
43
11 Prezentace výsledků Polostrukturovaný rozhovor je sestaven z 15 otázek, přičemž první čtyři otázky jsou zaměřeny na identifikační údaje respondentů. Zbylá část otázek se zabývá mírou informovanosti, mírou spokojenosti s volnočasovými aktivitami a poslední dvě otázky zjišťují, jestli respondenti postrádají nějakou aktivitu a je-li něco, co by na volnočasových změnili. Odpovědi na první čtyři otázky, které se týkaly identifikačních údajů, byly zpracovány do následující tabulky č. 1. Tabulka č. 1: Identifikační údaje respondentů, Zdroj: Vlastní zpracování.
Respondent
Pohlaví
Věk
Dosažené vzdělání
Poslední zaměstnání reklamní referentka
Délka pobytu v DS
Respondent č. 1 Respondent č. 2 Respondent č. 3 Respondent č. 4 Respondent č. 5 Respondent č. 6
Paní H.
88 let
ZŠ
Paní P.
94 let
ZŠ
práce na farmě
3 roky
Paní B.
90 let
SOU - kuchař
kuchařka
3 měsíce
Paní J.
87 let
ZŠ
šička
3 měsíce
Paní A.
87 let
ZŠ
švadlena
7 let
Pan V.
79 let
SOŠ s maturitou
učitel
9 let
7 měsíců
Následující otázky jsou směřovány k volnočasovým aktivitám, které zjišťují, zda-li jsou klienti dostatečně informováni o nabízených aktivitách, jejich míru spokojenosti s danými aktivitami a jestli jim nějaká aktivita chybí či by uvítali nějakou změnu na těchto aktivitách. Otázka č. 5: Zjišťoval/a jste před nástupem do domova, jaké volnočasové aktivity domov nabízí? Pátá otázka zjišťovala, jestli respondenty před nástupem do domova pro seniory zajímalo, jaké jsou možnosti využití volného času. Odpovědi jsou zaznamenány do tabulky č. 2.
44
Tabulka č. 2: Zájem respondentů o volnočasové aktivity před nástupem do domova, Zdroj: Vlastní zpracování.
Respondent Respondent č. 1 Respondent č. 2 Respondent č. 3 Respondent č. 4 Respondent č. 5 Respondent č. 6
Odpověď ANO NE NE NE NE NE
Na základě této položené otázce bylo zjištěno, že kromě jednoho respondenta nikdo nezjišťoval, jaké volnočasové aktivity jsou v domově pro seniory nabízeny, než se stali jeho uživateli. Informace o možnostech volnočasových aktivit zjišťovala respondentka č. 1, která uvedla, že než nastoupila do domova pro seniory, všechno pečlivě prostudovala a o všem se nechala informovat. U této respondentky se s tím dalo počítat, neboť je nesmírně aktivní a její zájem spadá snad do všech možných oblastí. Respondentka č. 4, která nebyla příliš komunikativní a na tuto otázku odpověděla pouze jednoslovně. Z této odpovědi bylo zřejmé, že se před nástupem do zařízení nezajímala o to, jaké volnočasové aktivity jsou nabízeny Stejně tak tomu bylo i u respondentky č. 5, která uvedla, že též nezjišťovala, jaké jsou možnosti volnočasových aktivit. Nakonec uvedla možnost, že si to zřejmě už ani nepamatuje, neboť v zařízení je uživatelem téměř 8 let. Zbylí respondenti neměli zájem zjišťovat, jaké volnočasové aktivity v domově pro seniory jsou nabízeny z jednoho důvodu – potkala je nějaká životní situace či událost, se kterou se museli smířit a museli ji okamžitě řešit. Částečným řešením bylo tedy umístění do domova pro seniory. Vzhledem k okolnostem a snaze co nejrychleji umístit jedince do domova, nepokládal nikdo z nich za důležité, aby měl přehled o tom, jaké jsou možnosti využití volného času. Respondentka č. 2 uvedla, že by jí v životě nikdy nenapadlo, že by se mohla dostat do domova pro seniory. Avšak z jakého důvodu se tak stalo, nezmínila. Z rozhovoru bylo zřejmé, že se jednalo o nepříjemnou událost, o které nechce mluvit. Respondentka č. 3 uvedla: ,,Ne, nezjišťovala jsem, jaký volnočasový aktivity nabízí. Byla jsem dlouho nemocná, a tak jsem neměla ani zájem něco takovýho zjišťovat. Před nástupem do domova jsem totiž byla 7 měsíců na léčebně dlouhodobě nemocných. A poté jsem hned musela nastoupit sem." Respondent č. 6 také 45
odpověděl, že neměl zájem zjišťovat, jaké volnočasové aktivity tu jsou nabízeny, protože jeho důvodem, proč musel odejít do domova pro seniory, bylo úmrtí jeho manželky. Otázka č. 6: Máte nějaké pravidelné povinnosti? Pokud ano, tak jaké? Na tuto otázku všichni respondenti odpověděli, že žádné pravidelné povinnosti nemají. Kromě tedy respondenta č. 6, který navíc s vtipem uvedl, že jeho každodenní povinností je píchání inzulínových injekcí, takže se pravidelně zaměřuje jedině na tohle a na vše okolo cukrovky. Touto otázkou bylo zjišťováno, zda-li jsou klienti domova pro seniory dáni dodržováním určitého režimu. Snahou Domova pro seniory ve Znojmě je co nejvíce přizpůsobovat režim dle přání a potřeb klientů. Snaží se o to, aby zařízení působilo pokud možno co nejméně jako ústavní prostředí. Podmínky jsou nastaveny tak, aby se zde uživatel co nejvíce cítil jako doma. Uživatelé by měli pouze dodržovat noční klid a některá doporučení, jenž jsou uvedena ve vnitřních pravidlech zařízení. Kromě toho by měli také dodržovat čas stravování, který je ovšem samozřejmostí. Otázka č. 7: Víte, jaké volnočasové aktivity domov nabízí? Následující otázkou se zjišťovalo, zda-li respondenti ví o nabízených volnočasových aktivitách. Jednotlivé odpovědi respondentů jsou zpracovány do tabulky č. 3. Tabulka č. 3: Informovanost respondentů o nabízených volnočasových aktivitách v domově pro seniory Znojmo, Zdroj: Vlastní zpracování
Respondent Respondent č. 1 Respondent č. 2 Respondent č. 3 Respondent č. 4 Respondent č. 5 Respondent č. 6
Odpověď ANO NE ANO NE ANO ANO
Respondentky č. 2 a č. 4 zmínily, že neví, jako volnočasové aktivity jsou v domově pro seniory nabízeny. V případě respondentky č. 2 se předpokládá, že její nevědomost o nabízených aktivitách spočívá především v nízkém zájmu zapojovat se do aktivit a také skutečnost, že je tato respondentka spíše samotářská a nevyhledává příliš 46
společnost dalších uživatelů domova pro seniory. Respondentka č. 4 je v zařízení teprve 3 měsíce a zřejmě se ještě dostatečně nepřizpůsobila novému prostředí, proto zatím neměla zájem zjišťovat, jaké volnočasové aktivity domov nabízí. Tato respondentka stejně jako respondentka č. 2 je spíše samotářská a málo komunikativní, což je očividně další příčinou její neinformovanosti, protože sama by neoslovila personál, aby jí tyto informace sdělil. Zbylí respondenti odpověděli, že ví, jaké volnočasové aktivity domov nabízí. O těchto aktivitách jsou informováni ze strany personálu nebo z umístěných nástěnek na chodbách, kde je vždy vyvěšeno, jaké aktivity toho dne jsou právě na programu. Respondentka č. 1 uvedla, že sama zjišťovala, jaké jsou možnosti volnočasových aktivit, o všem se nechala pečlivě informovat. Pravidelně si také čte informace o aktivitách na již zmiňovaných nástěnkách. Otázka č. 8: Mohl/a byste mi říci, jaké aktivity domov nabízí? Tato otázka navazovala na předešlou otázku. Zjišťovala, jestli respondenti skutečně ví, jaké aktivity jsou nabízeny. Na tuto otázku neodpovídala respondentka č. 2 a č. 4, protože na předešlou otázku odpověděly, že neví, jaké volnočasové aktivity jsou nabízeny. Respondentka č. 1 potvrdila svou předcházející odpověď, když uvedla velké množství aktivit, které domov pro seniory nabízí. Velký podíl na tom také má její účast na mnoha volnočasových aktivitách. Respondentka č. 3 vyjmenovala také spoustu aktivit, ale nebylo to tak znatelné množství jako u respondentky č. 1. Vzhledem ale k teprve tří měsíčnímu obývání v domově pro seniory je tato respondentka dostatečně informována o těchto aktivitách. Sama také zmínila, že o volnočasových aktivitách se dozvídá z nástěnek. Respondentka č. 5 uvedla některé aktivity, ale špatně se jí vybavovaly. Převážně se zmínila o aktivitách, kterým se věnuje nejvíce. U respondenta č. 6 bylo z předešlé odpovědi na otázku, zda-li ví, jaké volnočasové aktivity domov nabízí, zřejmé, že si svou odpovědí není příliš jistý. Tento fakt se potvrdil ve chvíli, kdy měl říct, jaké volnočasové aktivity jsou nabízeny. Respondent uvedl pár aktivit, kterých se účastní. Zmínil i další aktivity, ale nebylo jich tolik jako u předešlých odpovědí respondentek. U tohoto respondenta se dalo očekávat, že nebude mít tak široký přehled o daných aktivitách, když jeho zájem spadá jen na několik málo aktivit, kterým se ale věnuje pravidelně. 47
Otázka č. 9: Jste spokojen/a s nabídkou aktivit? Devátá otázka zjišťovala míru spokojenosti respondentů s nabízenými volnočasovými aktivitami. Na tuto otázku opět neodpovídala respondentka č. 4, neboť nemůže posoudit, zda-li je spokojena či nespokojena, když neví, jaká je nabídka volnočasových aktivit. Respondenti č. 1, 3 a 6 uvedli, že jsou spokojeni s nabídkou těchto aktivit. Respondentka č. 2 a 5 podotkly, že jsou také spokojené, ale ne v takové míře jako uvedli spokojení respondenti. Respondentka č. 2 řekla: ,,Není to jako doma, ale tak jako dá se to." Z této odpovědi bylo zřejmé, že se respondentce stýská po rodinném zázemí domova a každodenních aktivitách, které doma vykonávala. Respondentka č. 5 uvedla následující odpověď: ,,Dá se říci, že jsem s těmito aktivitami spokojena." Dle mého názoru se nechtěla tato respondentka k dané otázce více vyjadřovat, protože u rozhovoru byla přítomna aktivizační pracovnice, kterou měla ráda, a nechtěla tento dobrý vztah narušit nějakou její nespokojeností týkající se těchto aktivit. Otázka č. 10: Dáváte přednost individuálním nebo skupinovým aktivitám? Desátá otázka zjišťovala, jestli respondenti vykonávají aktivity raději sami nebo dávají přednost aktivitám spíše ve skupině. Tato otázka také nebyla položena respondentce č. 4, neboť nemohla posoudit, zda má radši individuální nebo skupinové aktivity, když se zatím neúčastní tolik aktivit. Pro větší přehlednost jsou odpovědi zaznamenány do tabulky č.4. Tabulka č. 4: Preference respondentů ve vykonávání aktivit, Zdroj: Vlastní zpracování
Respondent Respondent č. 1 Respondent č. 2 Respondent č. 3 Respondent č. 5 Respondent č. 6
Aktivity Skupinové Individuální Skupinové Skupinové Skupinové
Kromě respondentky č. 2 vykonávají ostatní respondenti (respondent č. 1, 3, 5, 6) raději volnočasové aktivity, které probíhají ve skupině. Respondentka č. 2 je spíše samotářská, proto dává přednost spíše individuálním aktivitám. 48
Otázka č. 11: Jakým nabízeným aktivitám se věnujete? Následující otázka se zabývá tím, jakým volnočasovým aktivitám se respondenti věnují. Ze získaných odpovědí bude zjištěno, jaké aktivity jsou v oblibě uživatelů domova pro seniory ve Znojmě a naopak ty aktivity, které nejsou tak hojně využívány. Respondentka č. 1 je ze všech respondentů nejaktivnější, což dokazuje její účast na mnoha volnočasových aktivitách. Tato respondentka uvedla, že se účastní každých přednášek, které v zařízení probíhají. Chodí zpívat, nejraději má zpívání v doprovodu kytary. Kromě muzikoterapie se také účastní canisterapie, kterou má hodně v oblibě, protože má ráda psy. V zařízení často vystupují děti z různých škol a těchto akcí se také velice ráda zúčastňuje. S oblibou využívá i perličkových koupelí. Respondentka se zmínila, že ráda chodí na cvičení Tai-chi. Toto cvičení jí natolik oslovilo, že si ho sama cvičí na svém pokoji každý večer. Také uvedla, že cvičí u madel, u kterých si udělá pár cviků. Tato cvičení vždy zakončí pohledem na krásné a světelné panorama města Znojma, načež uvedla, že tento pohled je lepší jak sledování programů v televizi. Mimoto hodně čte literaturu a ráda kreslí. Respondentka č. 2 na danou otázku odpověděla: ,,Ráda čtu, luštím křížovky a zajímá mě, co je pěkného, takže si také ráda čtu časopisy. Také peču, třeba teď na Velikonoce jsme pekli cukroví. V pracovní dílně vyrábím různé věci. Chodím na mši svatou. Nedávno jsem začala chodit na cvičení Tai-chi, který není špatný. Mám hodně ráda muziku, takže se hodně zúčastňuju muzikoterapie. Nejradši mám, když se hraje na harmoniku." Respondentka také uvedla, že chodí ráda do přírody, kam ji bere zdravotní sestra. Respondentka č. 3 uvedla: ,,Hodně chodím do pracovní dílny, kde tak různě vyrábím, co se dá. Chodím na to cvičení Tai-chi. Pak mám taky ráda ty perličkový koupele. Baví mě malování, vymalovávání a pletení. Čtu různé knížky a chodím na přednášky. Vždycky mám ráda, když sem k nám do zařízení přijdou děti z nějaký školy a zpívají, tak na to taky ráda chodím. Baví mě, když pečeme cukroví. Teď na Velikonoce jsme pekli linecké cukroví." Respondentka č. 4 je v zařízení krátce. O možnostech využití volného času není dostatečně informovaná, proto se předpokládalo, že se mnoha aktivit neúčastní. Tato
49
respondentka uvedla, že sama neví, jakých aktivit se účastní. Po chvilce se zmínila, že se chodí dívat na vystoupení dětí ze škol. Dále se účastní bohoslužeb. Respondentka č. 5 mi na tuto otázku sdělila, že se účastní téměř veškerých aktivit. Ráda chodí na cvičení Tai-chi. Pravidelně využívá perličkových koupelí. Tato respondentka je věřící, proto se pokaždé účastní bohoslužeb. Chodí do pracovní dílny, kde se věnuje vytváření různých věcí. Na každých probíhajících akcích v zařízení, když mají nějaké vystoupení děti ze škol, je tato respondentka vždy přítomna, protože má děti ve velké oblibě. Často navštěvuje klubovnu, kde se vždy ráda potká s dalšími uživateli tohoto zařízení. S aktivizační pracovnicí se věnuje nácvikům chůze a poté si také cvičí sama na posteli. Respondent č. 6 stejně jako ostatní muži v zařízení se mnoha aktivitám nevěnuje. Na tuto otázku odpověděl, že rád navštěvuje kulturní akce nebo když v zařízení vystupují děti. Otázka č. 12: Jaká je Vaše nejoblíbenější aktivita? Dvanáctá otázka se dotazuje respondentů, která jejich aktivita považují za nejoblíbenější. Respondentka č. 4 na tuhle otázku odpověděla, že ještě neví, protože v zařízení je teprve krátce, mnoha aktivit se neúčastní, proto nemůže posoudit, jaká aktivita je její nejoblíbenější. Odpovědi ostatních respondentů jsou pro lepší zpřehlednění uvedeny v tabulce č. 5. Tabulka č. 5: Nejoblíbenější aktivita respondentů, Zdroj: Vlastní zpracování
Respondent Respondent č. 1 Respondent č. 2 Respondent č. 3 Respondent č. 5 Respondent č. 6
Nejoblíbenější aktivita Tai-chi Příroda Pracovní dílny Tai-chi Kulturní akce
Respondentka č. 1 se ještě zmínila, že další její nejoblíbenější aktivitou je povídání, o čemž se dalo přesvědčit během rozhovoru. Také respondentka č. 5 uvedla ještě druhou její nejoblíbenější aktivitu. Její další nejoblíbenější aktivitou jsou různá vystoupení dětí
50
nebo jakákoliv aktivita, v níž se pohybují děti. Tato respondentka dále uvedla, že má děti hodně ráda. Otázka č. 13: Jste s některou aktivitou nespokojen/a? Z odpovědí respondentů na tuto otázku vyplynulo, že všichni jsou s nabízenými aktivitami spokojeni. Respondentky č. 1 a 3 uvedly, že není žádná aktivita, se kterou by byly nespokojeny, a jsou se vším tedy spokojeny. Respondentka č. 2 odpověděla, že neexistuje aktivita, se kterou by byla nespokojena. Dále uvedla: ,,Když někam jdu, tak se mi to líbí. Kde je veselo, tam to mám ráda." Respondentka č. 5 odpověděla, že nemůže říci, že by byla s některou aktivitou nespokojena. Uvedla, že je všude ráda a kamkoliv jde ráda. Respondentka č. 4 a respondent č. 6 na tuto otázku odpověděli pouze jedním slovem ,,ne". Otázka č. 14: Postrádáte nějakou aktivitu, kterou zařízení doposud nenabízí? Následující otázka zjišťovala, zda-li existuje nějaká aktivita, kterou by respondenti uvítali, avšak zařízení ji zatím nezprostředkovává. Respondentka č. 1 a 3 odpověděly, že žádnou takovou aktivitu nepostrádají. Respondentka č. 1 dodala, že by akorát chtěla vyzkoušet rotoped. Rotoped se v zařízení nachází, jen respondentka se dlouhou dobu odhodlává, aby ho konečně vyzkoušela. Uvedla, že z něj má strach. Respondentka č. 4 uvedla, že na danou otázku nemůže zatím odpovědět, protože její zájem o volnočasové aktivity není zatím tak značný. Respondentka č. 2 uvedla: ,,Nejraději bych pracovala, abych taky přiložila ruku k dílu. Nemůžu ale kvůli špatný noze." Z této odpovědi je zřejmé, že respondentce chybí činnosti, kterým se běžně věnovala doma. Dále uvedla, že by uvítala, kdyby si s ní mohl někdo častěji povídat. Také by chtěla více chodit do přírody, kterou má nesmírně ráda. Respondentka č. 5 odpověděla, že by se ráda věnovala háčkování a vyšívání. Tyto aktivity jsou součástí arteterapie, kterou zařízení zprostředkovává. Překážkou ve vykonávání těchto aktivit je zdravotní stav respondentky, načež také sama uvedla, že jí to značně mrzí, ale musí se s tím smířit. Respondent č. 6 zpočátku uvedl, že by rád chodil do divadla. Poté ale svoji odpověď změnil a uvedl, že na chození do divadla je už stejně starý, a když se v divadle zhasne, tak stejně ani na to nevidí. Respondent nakonec řekl, že žádnou aktivitu tedy nepostrádá. 51
Otázka č. 15:
Existuje něco, co byste na volnočasových aktivitách změnil/a?
(forma, obsazení personálu,...) Ve finálním výsledku bylo zjištěno, že respondenti by na volnočasových aktivitách nic neměnili. Respondentka č. 1, 3, 5 a respondent č. 6 odpověděli, že jsou se vším spokojeni a nic by neměnili. Respondentka č. 3 dále uvedla, že v případě provedení určité změny na volnočasových aktivitách, závisí tento fakt také na možnostech ostatních. U respondentky č. 2 bylo možné vypozorovat, že by mohlo existovat něco, co by chtěla změnit, ale zřejmě díky přítomnosti aktivizační pracovnice odpověděla: ,,Ne, nechci. Nevidím důvod, proč bych si měla stěžovat, když si nikdo jiný také nestěžuje." Respondentka č. 4 na danou otázku odpověděla jen krátce. Uvedla, že nemůže říci, co by změnila. Jak už bylo několikrát zmiňováno, tato respondentka je v zařízení teprve 3 měsíce a zatím se mnoha aktivitám nevěnuje.
52
12 Vyhodnocení výzkumných otázek První výzkumnou otázkou je: Jakým volnočasovým aktivitám se věnují senioři z Domova pro seniory ve Znojmě? Výsledky výzkumu uvádí, že senioři Domova pro seniory ve Znojmě se účastní několika volnočasových aktivit. Z odpovědí respondentů vyplynulo, že se nejčastěji účastní různých dětských vystoupení, která se konají přímo v zařízení. Tuto aktivitu zmínilo pět respondentů. Druhou nejvíce využívanou aktivitou je cvičení Tai-chi, které uvedly čtyři respondentky. Tvoření v pracovní dílně, četbu knih a účast na bohoslužbách zmínily tři respondentky. Přednášek na různé témata a muzikoterapie se účastní třetina respondentek. Perličkových koupelí využívají dvě respondentky. Kreslení, pečení cukroví a individuální cvičení na pokoji uvedla třetina respondentek. Jednotlivými odpověďmi byly ještě zmíněny: canisterapie, luštění křížovek, pletení, návštěva klubovny, procházky v přírodě, nácviky chůze a kulturní akce. Vyhodnocení výzkumné otázky č. 2 Druhou výzkumnou otázkou je: Jaká je míra spokojenosti seniorů s volnočasovými aktivitami? Otázky č. 9, 13 a 15 zjišťovaly míru spokojenosti respondentů s volnočasovými aktivitami. Jedna respondentka na devátou otázku neodpovídala z důvodu krátkého pobytu v zařízení a její prozatímní nízké účasti na volnočasových aktivitách. Polovina respondentů uvedla, že je s volnočasovými aktivitami spokojena. Dvě respondentky jsou spokojeny částečně. Z otázky, jsou-li respondenti s některou aktivitou nespokojeni, vyšlo najevo, že všichni respondenti jsou spokojeny s volnočasovými aktivitami. Spokojenost seniorů s volnočasovými aktivitami byla potvrzena i poslední otázkou rozhovoru. Tato otázka se týkala dotazu, zda-li by respondenti na volnočasových něco změnili. Z odpovědí respondentů bylo zjištěno, že jsou s volnočasovými aktivitami spokojeni a neexistuje nic, co by chtěli změnit.
53
Vyhodnocení výzkumné otázky č. 3 Třetí výzkumnou otázkou je: Jakou aktivitu by senioři z Domova pro seniory ve Znojmě senioři uvítali? Jedna respondentka uvedla, že neví, jakou jinou aktivitu by uvítala, protože se zatím mnoha aktivitám nevěnuje. Dvě respondentky jsou se vším spokojené, proto nemají potřebu navyšovat nabídku volnočasových aktivit. Jedna respondentka by uvítala, kdyby se mohla podílet na chodu zařízení. Této respondentce chybí domácí práce. I přes možné zprostředkování této aktivity, nemohla by respondentka tuto aktivitu vykonávat, protože ze zdravotního hlediska by to nebylo možné. Podobně tomu tak bylo i u druhé respondentky, která uvedla, že by ráda pletla a vyšívala, ale kvůli jejímu špatnému zraku se této aktivitě nemůže věnovat. Jediný muž tohoto výzkumného vzorku prve uvedl, že by rád chodil do divadla. Danou odpověď ale změnil a uvedl důvod, že na chození do divadla je už příliš starý a ani ze zdravotního hlediska není možné se na této aktivitě podílet. Tento důvod byl mnou považován za neadekvátní, protože z mého pohledu bylo zřejmé, že zdravotní stav tohoto respondenta je v relativním pořádku. Minimálně v takovém stavu, za kterého je možné chodit do divadla.
54
13 Diskuze Formou polostrukturovaného rozhovoru, který obsahoval 15 otázek, bylo dotazováno 6 uživatelů sociální služby Domova pro seniory Znojmo. Respondenti byli vybráni na základě doporučení aktivizační pracovnice a dobrého zdravotního stavu uživatelů. V domově pro seniory pobývají především ženy, proto výzkumný vzorek byl tvořen převážně ženami, tedy 5 ženami a pouhým jedním mužem. První čtyři otázky polostrukturovaného rozhovoru byly identifikačního rázu. Otázka č. 1 zjišťovala věk respondentů. Nejmladším respondentem byl pan V., kterému bylo 79 let. Naopak nejstarší respondentem byla žena ve věku 94 let. Druhé nejstarší respondentce bylo 90 let. Jedna respondentka měla 88 let a zbylým dvěma respondentkám bylo 87 let. Otázka č. 2 byla směřována na nejvyšší dosažené vzdělání respondentů. Čtyři respondenti mají dosažené základní vzdělání. Jeden respondent má ukončené střední odborné učiliště v oboru kuchař a druhý respondent má střední odbornou školu s maturitou. Otázka č. 3 se týkala posledního zaměstnání respondentů. Jejich zaměstnání se pohybovalo v různých profesních oblastech. Mezi profesemi byla uvedena reklamní referentka v keramice, švadlena, šička, kuchařka nebo jedna respondentka se zmínila, že sloužila několik let na farmě u sedláka. Jediný muž tohoto výzkumu byl učitelem hudební výchovy. Otázka č. 4 zjišťovala, jak dlouho respondenti v zařízení pobývají. Nejdéle tu žije pan V., který tu je už 9 let. Respondentka č. 5 je v zařízení 7 let, respondentka č. 2 tu je 3 roky a respondentka č. 1 teprve 7 měsíců. Dvě respondentky do zařízení přišly takměř ve stejnou dobu a pobývají zde pouhý 3 měsíce. Otázka č. 5 zkoumala, jestli respondenti zjišťovali před nástupem do zařízení, jaké volnočasové aktivity tu jsou nabízeny. O nabídku těchto aktivit před nástupem do zařízení se zajímala pouze jedna respondentka. Zbylá část respondentů neměla zájem zjišťovat, protože do zařízení museli odejít buď na základě jejich určité životní situace nebo zhoršeného zdravotního stavu. Otázka č. 6 zjišťovala, zda-li mají respondenti nějaké pravidelné povinnosti. Kromě režimu dne, který spočívá pouze v dodržování stravování v určitém čase a v dodržování nočního klid, nemají žádné pravidelní povinnosti.
55
Otázky č. 7 a 8 měly za úkol zjistit, jaká je informovanost respondentů o nabízených volnočasových aktivitách. Pouze dvě respondentky uvedly, že neví, jaké volnočasové aktivity jsem v domově pro seniory nabízeny. Otázky č. 9, 13 a 15 zkoumaly míru spokojenosti s nabízenými volnočasovými aktivitami. V zásadě jsou všichni respondenti s těmito aktivitami spokojeni, jen dvě respondentky uvedly, že jsou s nabízenými aktivitami spokojeny částečně. Nikdo z nich by ale na volnočasových aktivitách nic neměnil. Otázka č. 10 spočívala v preferenci individuálních nebo skupinových aktivit. Většina respondentů preferuje skupinové aktivity. Pouze jedna respondentka uvedla, že dává přednost spíše individuálním aktivitám. Otázky č. 11 a 12 se zaměřovaly na to, jakým aktivitám se respondenti věnují. Výsledky výzkumu ukázaly, že jako celek se věnují mnoha volnočasovým aktivitám. Nejvíce respondentů (5 respondentů) se účastní dětských vystoupení konaných přímo v zařízení. Další hojně využívanou aktivitou je cvičení Tai-chi, kterému se věnují čtyři respondentky. Polovina respondentů chodí pracovních dílen, čte knihy a účastní se bohoslužeb. Třetina respondentů se účastní různých přednášek a muzikoterapie. Dvě respondentky využívají perličkových koupelí. Třetina respondentů ráda kreslí, peče cukroví a individuálně cvičí na pokoji. Dalšími jednotlivě zmíněnými aktivitami byly canisterapie, luštění křížovek, pletení, návštěva klubovny, procházky v přírodě, nácviky chůze a kulturní akce. Nejoblíbenější aktivitou dvou respondentek je cvičení Tai-chi. Dalšími nejoblíbenějšími aktivita jsou pracovní dílny, kulturní akce a chození do přírody. Jedna respondentka neuvedla její nejoblíbenější aktivitu z důvodu jejího zatímního krátkého pobytu v zařízení. Otázka č. 14 zjišťovala, jaká aktivita respondentům v zařízení chybí. I přes to, že jeden respondent svoji odpověď změnil z určitého důvodu, který byl mnou pokládán za neadekvátní, považovala jsem tuto odpověď za platnou. Dvě respondentky by rády věnovaly určitým činnostem, ale jejich zdravotní stav jim to neumožňuje. Jedna z nich dále uvedla, že by uvítala, kdyby jí někdo dělal častěji společnost, povídal si s ní a doprovázel ji na procházkách do přírody. Třetině respondentů nechybí žádná aktivita, se vším je spokojena. Jedna respondentka zatím neví, jakou aktivitu by uvítala, protože v zařízení je krátce a mnoha aktivitám se ještě nevěnuje.
56
13.1. Návrhy řešení Dle výsledků provedeného výzkumu je zřejmé, že uživatelé Domova pro seniory ve Znojmě jsou velmi spokojeni s nabízenými volnočasovými aktivitami. Domovu se tedy doporučuje, aby nadále bylo jeho snahou udržet poskytování těchto aktivit na tak kvalitní úrovni, jako prováděl doposud. I přes značnou spokojenost respondentů bylo vyzkoumáno, že pár aktivit by respondenti v zařízení uvítali. Cílem této práce je vytvořit určité návrhy na rozšíření volnočasových aktivit v daném zařízení. Pomocí otázky č. 14 bylo zjišťováno, jakou aktivitu respondenti v zařízení postrádají. Dvě respondentky nepostrádají žádnou aktivitu, protože jsou se vším spokojené. Třetina respondentů by uvítala určitou aktivitu, ale na základě jejich zdravotního stavu, není možné danému požadavku vyhovět. Dva respondenti by některou aktivitu uvítali. Tyto informace pomůžou při tvorbě návrhů na rozšíření aktivit. Návrh č. 1 Prvním návrhem na rozšíření volnočasových aktivit je navštěvování divadla. Ve Znojmě se nachází Městské divadlo, které sídlí na náměstí Republiky 20. Divadlo pořádá divadelní představení i koncerty. Z hlediska kapacity je schopné pojmout až 300 návštěvníků. Provoz je zajišťován Městskou Besedou. Na každý měsíc má bohatý program divadelních představení.
Cena jednotlivých
představení se odvíjí na základě hereckého obsazení. Běžná cena se pohybuje od 40 Kč do 150 Kč. Za dražší vystoupení se platí od 200 do 350 Kč. Pokladna divadla je otevřena jen půl hodiny před začátkem představení, proto je mnohdy vhodné zakoupit vstupenky v předprodeji v Turistickém informačním centru. Případně lze vstupenky zakoupit nebo rezervovat na rezervačním portálu www.vstupenkyznojmo.cz. Do divadla by se mohlo chodit jednou za měsíc. V případě nízkého zájmu o tuto volnočasovou aktivitu ze strany uživatelů domova, navrhovala bych frekvenci této aktivity alespoň jednou za čtvrtletí.
57
Návrh č. 2 Během rozhovoru s aktivizační pracovnicí mi bylo sděleno, že uživatelé Domova pro seniory Znojmo hrají velmi rádi petanque. Na základě této informace byl vytvořen druhý návrh. Návrhem je vyrobení všeobecně známé společenské hry ,,Člověče, nezlob se!", která by ovšem neprobíhala ve formě deskové hry, ale konala by se přímo na půdě zahrady. Na půdě by se vytvořilo klasické herní pole, vyhotovily se kuželky a herní kostka v odpovídající velikosti. Materiál ke zhotovení této hry by záležel na výběru zařízení. Doporučovala bych výběr z následujících dvou variant: Varianta č. 1
Obrázek č. 1: Zahradní ,,člověče, nezlob se" z bannerového plátna a dřevěných kuželek, Zdroj: http://www.zahradnizabava.cz/clovece.html
Varianta č. 2
Obrázek č. 2: Zahradní ,,Člověče, nezlob se!" z betonových dlažebních desek a dřevných kuželek, Zdroj: http://old.inspireli.com/cz/detail/10865
58
Návrh č. 3 Třetím návrhem je také venkovní aktivita, která by neměla být pro seniory příliš náročná. Jedná se o zahradní minigolf. Patrně jde o aktivitu, které se většina seniorů nevěnovala či ji dokonce nikdy nevyzkoušela. Právě o to více se nabízí myšlenka pro vytvoření této aktivity. Tato aktivita nevyžaduje tolik prostoru. Zahradní minigolfy jsou různých velikostí. Například jedno minigolfové hřiště/dráha má více než 6 minigolfových jamek. V případě nevyhovující velikosti, nabízí se také zmenšená varianta, která se vejde kamkoliv. V této hře mohou klienti domova pro seniory rozvíjet svou fantazii například už jen rozmístěním překážek na hřišti nebo dráze. Ovšem takový minigolf není zrovna levnou záležitostí. Zahradní minigolf stojí zhruba 36 tisíc a jeho zmenšená varianta se pohybuje okolo 20-ti tisíc. Tato aktivita je poměrně finančně nákladná, proto doporučuji odkázat se na stránky http://www.zahradnizabava.cz/, kde je možné vybrat z mnoha dalších zahradních aktivit, které nejsou tak značně finančně nákladné, např. zahradní dáma, zahradní domino, kroužky - hod na terč, apod.
59
14 Závěr Stáří s sebou přináší určité fyzické a psychické změny, které je nutno si uvědomovat, avšak mnoho seniorů si tento fakt nepřipouští. Proces stárnutí by se měl určitým způsobem minimalizovat. Senior by měl sám vyhledávat aktivity, do kterých by se mohl zapojovat, případně by měl být veden k určité činnosti. Mnoho seniorů je umístěno v domovech pro seniory. Podstatnou součástí jejich pobytu v domově je způsob využití volného času. Zařízení se snaží co nejvíce přizpůsobit podmínky prostředí takovým způsobem, aby se co nejvíce přibližovalo životu uživatele a mohl se tak věnovat aktivitám, kterým se věnoval před nástupem do domova pro seniory. Volnočasové aktivity činí život nejen příjemnějším, ale podílejí se i na zkvalitnění duševního stavu, posílení paměti nebo pohybem zvyšování fyzické zdatnosti. V teoretické části je nejprve popsána kapitola o stárnutí a stáří. V této kapitole jsou také zmíněny mýty spojené se stářím, charakteristika seniora a ageismus. V souvislosti se stářím jsou uváděny změny s ním spojené: fyzické, psychické a sociální. Následující kapitola se zabývá obecným vymezením pojmu domov pro seniory a jeho poskytovanými službami. Poslední kapitola teoretické části je věnována volnočasovým aktivitám seniorů. V této kapitole je ještě vylíčena ergoterapie, muzikoterapie, arteterapie, reminiscenční terapie, taneční terapie, canisterapie a trénování paměti. V praktické části bakalářské práce byly nejprve uvedeny informace o Domově pro seniory ve Znojmě a jeho poskytovaných službách. Další kapitolou byly volnočasové aktivity, které domov nabízí nebo se pravidelně v zařízení konají. Před realizováním výzkumu, byl nejprve kvalitativní výzkum obecně popsán. Kvalitativní výzkum byl realizován pomocí polostrukturovaného rozhovoru s respondenty Domova pro seniory ve Znojmě. Výzkum ukázal, jakým volnočasovým aktivitám se senioři Domova pro seniory věnují, jak jsou s těmito aktivitami spokojeni a zda-li nějakou aktivitu postrádají. Vyšlo najevo, že senioři se věnují mnoha aktivitám. Mezi nejčastější aktivitou bylo zmiňované vystoupení dětí z různých škol. Dále bylo zjištěno, že většina seniorů je s nabídkou volnočasových aktivit spokojena a nic by na ní neměnila. Mezi zmiňovanou aktivitou, kterou by někteří uvítali, bylo navštěvování divadla a chození na procházky do přírody. Po vyhodnocení výzkumného šetření byly vytvořeny návrhy na rozšíření volnočasových aktivit. První návrh byl vytvořen na základě odpovědi respondenta, který svou odpověď 60
nakonec změnil, ale přesto byla mnou brána v potaz. Předmětem tohoto návrhu je navštěvování divadla. Druhým návrhem bylo vytvoření zahradního ,,Člověče, nezlob se!". Třetí návrh byl postaven na stejný bázi jako druhý. Tento návrh spočíval v pořízení minigolfu. Z hlediska finanční nákladnosti byly zde uvedeny internetové stránky, na kterých je možné naleznout levnější alternativu již zmiňovaného minigolfu. Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit na základě rozhovorů, jakým aktivitám se věnují vybraní senioři Domova pro seniory Znojmo a vytvořit pro tuto organizaci návrhy na rozšíření volnočasových aktivit. Dalším cílem bylo zjistit míru spokojenosti s nabízenými volnočasovými aktivitami a existuje-li aktivita, kterou by v domově rádi uvítali. Byly stanoveny tři výzkumné otázky, pomocí kterých mělo být zjištěno, jakým volnočasovým aktivitám se senioři věnují, jejich míru spokojenosti s nabízenými aktivita a jakou aktivitu by v zařízení uvítali. K naplnění cílů práce byl zvolen kvalitativní výzkum, ve kterém byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory probíhaly se šesti klienty Domova pro seniory Znojmo. Na základě výsledků výzkumu a předmětu této bakalářské práce, jenž bylo vytvoření návrhů na rozšíření volnočasových aktivit, byly naplněny všechny stanovené cíle. Dle mého názoru bude tato bakalářská práce přínosem především pro Domov pro seniory ve Znojmě, který využije výsledků výzkumu k rozšíření nabídky volnočasových aktivit. Přínos tohoto výzkumu by mohl být také pro katedru sociální práce, pro obor zdravotně sociální pracovník a odbornou veřejnost, která se danou problematikou zabývá. Nakonec tento výzkum bude přínosem i pro samotnou autorku.
61
15 Seznam použitých zdrojů Tištěné zdroje: CAMPBELL, Jean. Techniky arteterapie ve výchově, sociální práci a klinické praxi: [skupinové výtvarně-terapeutické činnosti pro děti i dospělé]. Vyd. 1. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-204-1. ČÍŽKOVÁ, Klára. Tanečně-pohybová terapie. Vyd. 1. V Praze: Triton, 2005. ISBN 80-7254-547-7. DVOŘÁČKOVÁ, Dagmar. Kvalita života seniorů: v domovech pro seniory. 1. vyd. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-4138-3. HAŠKOVCOVÁ, Helena. Fenomén stáří. Vyd. 2., podstatně přeprac. a dopl. Praha: Havlíček Brain Team, 2010. ISBN 978-80-87109-19-9. HAŠKOVCOVÁ, Helena. Sociální gerontologie, aneb, Senioři mezi námi. 1. vyd. Praha: Galén, 2012. ISBN 978-80-7262-900-8. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-040-2. HOLMEROVÁ, Iva, Božena JURAŠKOVÁ a Květuše ZIKMUNDOVÁ. Vybrané kapitoly z gerontologie. 3., přeprac. a dopl. vyd. Praha: EV public relations, 2007. ISBN 978-80-254-0179-8. HOLCZEROVÁ, Vladimíra a Dagmar DVOŘÁČKOVÁ. Volnočasové aktivity pro seniory. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4697-5. JAROŠOVÁ, Darja. Péče o seniory. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita, 2006. ISBN 80-7368-110-2. JELÍNKOVÁ, Jana, Mária KRIVOŠÍKOVÁ a Ludmila ŠAJTAROVÁ.Ergoterapie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-583-7. KALVACH, Zdeněk, ZADÁK Zdeněk, JIRÁK Roman a kol. Geriatrie a gerontologie. Vyd. 1. Praha: Grada, 2004, 864 s. ISBN 80-247-0548-6.
62
KALVACH, Zdeněk a Alice ONDERKOVÁ. Stáří: pojetí geriatrického pacienta a jeho problémů v ošetřovatelské praxi. Praha: Galén, 2006. Care. ISBN 80-7262-4555. KANTOR, Jiří, Matěj LIPSKÝ a Jana WEBER. Základy muzikoterapie. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-2846-9. LINKA, Arne. Kapitoly z muzikoterapie. Vyd. 1. Rosice u Brna: Gloria, 1997. ISBN 80-901834-4-1. MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních [sic] zařízeních. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3148-3. MATOUŠEK,
Oldřich,
KŘIŠŤAN,
Alois
(ed.). Encyklopedie
sociální
práce.
Vyd. 1. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0366-7. MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006. Psyché (Grada). ISBN 80-247-1362-4. MLÝNKOVÁ, Jana. Péče o staré občany: učebnice pro obor sociální činnost. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3872-7. PACOVSKÝ, Vladimír a Hana HEŘMANOVÁ. Gerontologie. Vyd. 1. Praha: Avicenum, 1981. Knižnice praktického lékaře. PÁNA, Lubomír a Miroslav SOMR. Metodologie a metody výzkumu. 1. vyd. České Budějovice:
Vysoká
škola
evropských
a
regionálních
studií,
2007.
ISBN 978-80-86708-52-2. PICHAUD, Clément a Isabelle THAREAU. Soužití se staršími lidmi: praktické informace pro ty, kdo doma pečují o staré lidi, i pro sociální a zdravotnické pracovníky. Vyd. 1. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-184-3. POSPÍŠILOVÁ, Anna. Cvičení paměti pro seniory: vzorová cvičení. Vyd. 1. Praha: Jan, 1996. ISBN 80-85529-23-8. PŘIBYL, Hugo. Lidské potřeby ve stáří. Praha: Maxdorf, 2015. Jessenius. ISBN 978-80-7345-437-1.
63
ŘÍČAN, Pavel. Cesta životem: [vývojová psychologie] : přepracované vydání. 3. vyd. Praha: Portál, 2014. ISBN 978-80-262-0772-6. STUART-HAMILTON, Ian. Psychologie stárnutí. Vyd. 1. Praha: Portál, 1999. ISBN 80-7178-274-2. SÝKOROVÁ, Dana. Autonomie ve stáří: kapitoly z gerontosociologie. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2007. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-8086429-62-5. ŠICKOVÁ-FABRICI, Jaroslava. Základy arteterapie. Vyd. 2. Překlad Jana Křížová. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-408-3. ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŽKOVÁ, Jitka. Přehled vývojové psychologie. 2. vyd. Olomouc: Unverzita Palackého v Olomouci, 2008. ISBN 978-80-244-2141-4. ŠPATENKOVÁ, Naděžda a Barbora BOLOMSKÁ. Reminiscenční terapie. 1. vyd. Praha: Galén, 2011. ISBN 978-80-7262-711-0. ŠVAŘÍČEK, Roman a Klára ŠEĎOVÁ. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Vyd. 2. Praha: Portál, 2014. ISBN 978-80-262-0644-6. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie II.: dospělost a stáří. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1318-5. VENGLÁŘOVÁ, Martina. Problematické situace v péči o seniory: příručka pro zdravotnické a sociální pracovníky. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-2472170-5. VIDOVIĆOVÁ, Lucie a Ladislav RABUŠIC. Věková diskriminace - ageismus: úvod do teorie a výskyt diskriminačních přístupů ve vybraných oblastech s důrazem na pracovní trh. Praha: VÚPSV, výzkumné centrum Brno, 2005. ISBN 80-239-4645-5. VYMĚTAL, Jan. Speciální psychoterapie. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2007. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-1315-1. ZGOLA, Jitka M. Úspěšná péče o člověka s demencí. Vyd. 1. Praha: Grada, 2003. Psyché (Grada). ISBN 80-247-0183-9.
64
Elektronické zdroje: [1] KOLEKTIV AUTORŮ: Manuál aktivního stáří. Praha: ERA, 2012 [online]. [cit. 2016-03-13]. Dostupné z: http://aktivne.eracr.cz/wp-content/uploads/2013/01/A5-
manual_nahled.pdf [2] Zákon o sociálních službách č.108/2006 [online]. [cit. 2016-03-20]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108#cast3
[3] Canisterapie [online]. [cit. 2016-03-24]. Dostupné z: http://www.canisterapie.cz/cz/ [4] Canisterapie: typy canisterapie [online]. [cit. 2016-03-24]. Dostupné z: http://www.canisterapie.cz/cz/canisterapie-zakladni-informace/typy-canisterapie-
38.html [5] Canisterapie: léčebné účinky canisterapie [online]. [cit. 2016-03-24]. Dostupné z: http://www.canisterapie.cz/cz/canisterapie-zakladni-informace/lecebne-ucinky-
canisterapie-9.html [6] Centrum sociálních služeb: úvod [online]. [cit. 2016-04-05]. Dostupné z: http://cssznojmo.ic.cz/novy/uvod.php
[7] Centrum sociálních služeb: domov pro seniory [online]. [cit. 2016-04-06]. Dostupné z: http://cssznojmo.ic.cz/novy/sluzba5.php
[8] Vnitřní pravidla domova pro seniory [online]. [cit. 2016-04-07]. Dostupné z: http://cssznojmo.ic.cz/dokumenty/Domov_pro_seniory/pravidla.pdf
[9] Praktická příručka pro uživatele sociální služby domov pro seniory [online]. [cit. 2016-04-13]. Dostupné z:
http://cssznojmo.ic.cz/dokumenty/Domov_pro_seniory/prirucka.pdf [10] Psychologie v teorii a praxi: rozhovor, jeho druhy a požadavky tazatele [online]. [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://rudolfkohoutek.blog.cz/1002/rozhovor-jeho-druhy-
a-pozadavky-na-tazatele
65
16 Přílohy Příloha č. 1: Otázky k rozhovoru Příloha č. 2: Záznam rozhovoru s respondentem č. 2 Příloha č. 3: Harmonogram volnočasových aktivit
66
Příloha č. 1: Otázky k rozhovoru 1. Kolik Vám je let? 2. Jaké je Vaše dosažené vzdělání? 3. Jaké bylo Vaše poslední zaměstnání? 4. Jak dlouho žijete v domově? 5. Zjišťoval/a jste před nástupem do domova, jaké volnočasové aktivity domov nabízí? 6. Máte nějaké pravidelné povinnosti? Pokud ano, tak jaké? 7. Víte, jaké volnočasové aktivity domov nabízí? 8. Mohl/a byste mi říci, jaké aktivity domov nabízí? 9. Jste spokojen/a s nabídkou aktivit? 10. Dáváte přednost individuálním nebo skupinovým aktivitám? 11. Jakým nabízeným aktivitám se věnujete? 12. Jaká je Vaše nejoblíbenější aktivita? 13. Jste s některou aktivitou nespokojen/a? 14. Postrádáte nějakou aktivitu, kterou zařízení doposud nenabízí? 15. Existuje něco, co byste na volnočasových aktivitách změnil/a? (forma, obsazení personálu,..)
67
Příloha č. 2: Záznam rozhovoru s respondentem č. 2 1. Kolik Vám je let? ,,Bude mi 95 let." 2. Jaké je Vaše dosažené vzdělání? ,,Mám jenom základní vzdělání. Od svých 10 let jsem sloužila u sedláka až do 25 let. To byly strašný časy." 3. Jaké bylo Vaše poslední zaměstnání? Na tuto otázku odpověděla respondentka sama už v otázce č. 2. 4. Jak dlouho žijete v domově? ,,No, zhruba nějak 3 roky." 5. Zjišťoval/a jste před nástupem do domova, jaké volnočasové aktivity domov nabízí? ,,Ne, nezjišťovala. V životě by mě nenapadlo, že tady budu." 6. Máte nějaké pravidelné povinnosti? Pokud ano, tak jaké? ,,Ne, o žádných nevím." 7. Víte, jaké volnočasové aktivity domov nabízí? ,,Spíš to nevím." 8. Mohl/a byste mi říci, jaké aktivity domov nabízí? Na danou otázku respondentka neodpovídala, protože nevěděla, jako aktivity jsou nabízeny. 9. Jste spokojen/a s nabídkou aktivit? ,,Není to jako doma, ale tak jako dá se to." 10. Dáváte přednost individuálním nebo skupinovým aktivitám? ,,Raději se věnuju aktivitám sama."
68
11. Jakým nabízeným aktivitám se věnujete? ,,Ráda čtu, luštím křížovky a zajímá mě, co je pěkného, takže si také ráda čtu časopisy. Také peču, třeba teď na Velikonoce jsme pekli cukroví. V pracovní dílně vyrábím různé věci. Chodím na mši svatou. Nedávno jsem začala chodit na cvičení Tai-chi, který není špatný. Mám hodně ráda muziku, takže se hodně zúčastňuju muzikoterapie. Nejradši mám, když se hraje na harmoniku." 12. Jaká je Vaše nejoblíbenější aktivita? Její nejoblíbenější aktivitou je chození do přírody, na procházky a povídání si. 13. Jste s některou aktivitou nespokojen/a? Odpověděla, že neexistuje aktivita, se kterou by byla nespokojena. Dále uvedla: ,,Když někam jdu, tak se mi to líbí. Kde je veselo, tam to mám ráda." 14. Postrádáte nějakou aktivitu, kterou zařízení doposud nenabízí? ,,Nejraději bych pracovala, abych taky přiložila ruku k dílu. Nemůžu ale kvůli špatný noze." Respondentce zřejmě chybí činnosti, kterým se běžně věnovala uvítala, kdyby si s ní mohl někdo častěji povídat. Také by chtěla více chodit do přírody, kterou má nesmírně ráda. 15. Existuje něco, co byste na volnočasových aktivitách změnil/a? (forma, obsazení personálu,..) Respondentka chtěla zřejmě něco říct, ale nakonec odpověděla: ,,Ne, nechci. Nevidím důvod, proč bych si měla stěžovat, když si nikdo jiný také nestěžuje." Respondentka tak odpověděla zřejmě kvůli přítomnosti aktivizační pracovnice.
69
Příloha č. 3: Harmonogram volnočasových aktivit Pondělí: 9:15 – 10:00
Individuální činnost dle přání a potřeb uživatelů (nácvik chůze, procházky, individuální cvičení, dlahování, trénování paměti, atd.)
10:00 - 11:30
KLUB v budově A i B
12:15 - 14:30
Individuální činnost dle přání a potřeb uživatelů (nácvik chůze, procházky, individuální cvičení, dlahování, míčkování, trénování paměti, atd.)
14:30 -15:30
Zpívání s dobrovolnicí paní Červinkovou, dohled během akce, předání, dohledu pracovníkům přímé péče
Úterý: 9:15 – 09:30
Individuální činnost dle přání a potřeb uživatelů (nácvik chůze, procházky, individuální cvičení, dlahování, trénování paměti
10:00 - 11:30
Budova B: DÍLNA (II. patro) Individuální činnost dle přání a potřeb uživatelů (nácvik chůze, procházky, individuální cvičení, dlahování, trénování paměti, atd.) Relaxační techniky
12:15 - 14:00
Individuální činnost dle přání a potřeb uživatelů (nácvik chůze, procházky, individuální cvičení, dlahování, trénování paměti, atd.) Relaxační techniky
14:00 -15:30
Budova A: DÍLNA Individuální činnost dle přání a potřeb uživatelů (nácvik chůze, procházky, individuální cvičení, dlahování, trénování paměti, atd.) Relaxační techniky
Středa 9:30 - 10:30
Skupinové cvičení Tai-chi
10:30 - 11:30
Individuální činnost dle přání a potřeb uživatelů (nácvik chůze, procházky, individuální cvičení, dlahování, trénování paměti, atd.)
12:15 - 15:30
Individuální činnost dle přání a potřeb uživatelů (nácvik chůze, procházky, individuální cvičení, dlahování, trénování paměti, atd.) Relaxační techniky
70
Čtvrtek 9:15 – 11:30
Individuální činnost dle přání a potřeb uživatelů (nácvik chůze, procházky, individuální cvičení, dlahování, trénování paměti, atd.) Relaxační techniky
12:15 - 14:00
Individuální činnost dle přání a potřeb uživatelů (nácvik chůze, procházky, individuální cvičení, dlahování, míčkování, trénování paměti, atd.) Relaxační techniky
14:00 -15:30
Budova B: DÍLNA (I. patro) Individuální činnost dle přání a potřeb uživatelů (nácvik chůze, procházky, individuální cvičení, dlahování, trénování paměti, atd.) Relaxační techniky
Pátek 9:15 – 10:00
Individuální činnost dle přání a potřeb uživatelů (nácvik chůze, procházky, indiv. cvičení, dlahování, trénování paměti, atd.)
10:00 - 11:30
KLUB A a B (v I. patrech)
12:15 - 15:30
Individuální činnost dle přání a potřeb uživatelů (nácvik chůze, procházky, individuální cvičení, dlahování, trénování paměti, atd.)
Návštěvy duchovního otce – 1x za 14 dní (termín se přizpůsobuje možnostem duchovního otce): 13:00 - 13:30
Svatá zpověď
13:30 - 14:15
Bohoslužba
Canisterapie – 2x měsíčně nebo dle možností terapeuta Pečení, oslavy narozenin uživatelů – daného měsíce po domluvě s uživateli stanoven termín konání. Kulturní a společenské akce – dle domluvených akcí zařízení. Výlety – dle domluvených akcí zařízení.
71
