VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Prenatální péče o prsy těhotné ženy
Bakalářská práce
Autor: Lenka Musilová Vedoucí práce: Mgr. Hana Bořilová Jihlava 2016
Zadání práce
Abstrakt Práce s názvem prenatální péče o prsy těhotné ženy je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou uvedeny poznatky o anatomii prsu, fyziologii laktace, péči o prsa v těhotenství, o plochých a vpáčených bradavkách. Dále tato část pojednává o komplikacích, které mohou vzniknout kojením s plochými bradavkami, o prenatální přípravě žen na kojení a významu laktační poradkyně. Ve výzkumné části jsou vyhodnocena data získaná pomocí anonymního dotazníku, který se danou problematikou zabýval. Výsledky jsou znázorněny v grafech a tabulkách.
Klíčová slova: prsa, těhotenství, bradavky, kojení, laktační poradkyně
Abstract The work called "Prenatal Breast Care During Pregnancy" is divided into theoretical and practical part. The theoretical part includes: breast anatomy, lactation physiology, breast care during pregnancy, retracted and inverted nipples and their complications during breastfeeding, prenatal preparation for breastfeeding and also mentions the role of a lactation consultant. The research part evaluates the gathered data using an anonymous questionnaire dealing with this issue. The results are summarised in attached charts and tables.
Keywords: breasts, pregnancy, nipples, breastfeeding, lactation consultant
Poděkování Především bych chtěla poděkovat Mgr. Haně Bořilové za odborné vedení mé bakalářské práce, za cenné rady, užitečné informace, ochotu a trpělivost. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentkám, které si našly čas a byly ochotné vyplnit dotazník. Poděkování patří i mé rodině a příteli za trpělivost a podporu při studiu a psaní této práce.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 18.4 2016 ...................................................... Lenka Musilová
Obsah Úvod.................................................................................................................................. 8 1
Současný stav problematiky ................................................................................... 10 1.1
Anatomie prsu .................................................................................................. 10
1.2
Fyziologie laktace ............................................................................................ 11
1.2.1
Tvorba mléka ............................................................................................ 11
1.2.2
Ejekční reflex ............................................................................................ 12
1.3
Péče o prsa v těhotenství .................................................................................. 12
1.3.1 1.4
Samovyšetření prsou v těhotenství ........................................................... 13
Ploché a vpáčené bradavky .............................................................................. 13
1.4.1
Manuální techniky na ploché a vpáčené bradavky ................................... 14
1.4.2
Použití pomůcek na ploché a vpáčené bradavky ...................................... 15
1.4.3
Jak kojit s vpáčenými a plochými bradavkami ......................................... 16
1.5
Komplikace, které mohou vzniknout kojením s plochými
a vpáčenými
bradavkami.................................................................................................................. 17 1.6
1.6.1
Předporodní kurzy..................................................................................... 19
1.6.2
Co je důležité vědět před zahájením kojení .............................................. 20
1.7 2
Prenatální příprava žen na kojení ..................................................................... 19
Laktační poradkyně .......................................................................................... 23
Výzkumná část ........................................................................................................ 24 2.1
Cíle výzkumu a hypotézy ................................................................................. 24
2.2
Metodika výzkumu........................................................................................... 24
2.3
Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí ......................... 25
2.4
Zpracování získaných dat ................................................................................. 25
2.5
Výsledky výzkumu........................................................................................... 26
2.5.1
Výsledky dotazníků .................................................................................. 26
2.5.2
Výsledky hypotéz ..................................................................................... 41
6
2.6
Diskuze............................................................................................................. 46
2.7
Návrh řešení a doporučení pro praxi ................................................................ 49
Závěr ............................................................................................................................... 50 Seznam použité literatury ............................................................................................... 52 Seznam tabulek ............................................................................................................... 55 Seznam grafů .................................................................................................................. 56 Seznam příloh ................................................................................................................. 57
7
Úvod Dané téma jsem si vybrala z důvodu, že není tato problematika v odborné literatuře příliš diskutována. Jelikož jsem ve své dosavadní praxi pociťovala nedostatky v prenatální péči o prsy těhotných žen, rozhodla jsem se tuto problematiku prozkoumat blíže. Zajímalo mne, zda gynekologové kontrolují těhotným ženám prsa, zda ženy pečují o svá prsa v těhotenství a zda ženy navštívily laktační poradkyni v těhotenství. Proto jsem si také zvolila tyto tři cíle bakalářské práce, jež se této problematiky týkají. V části teoretické je popsána anatomie prsu, fyziologie laktace, péče o prsy v těhotenství, dále
jsou
zde
uvedeny
informace
o
plochých
a
vpáčených
bradavkách,
o prenatální přípravě žen na kojení a práci laktační poradkyně. Ve výzkumné části jsou vyhodnocena data získaná pomocí anonymního dotazníku, který se danou problematikou zabýval. Dotazníky vyplňovaly ženy v mém okolí na Vysočině a na webových stránkách. Výsledky jsou znázorněny v grafech a tabulkách. Ženy by si své prsy v těhotenství měly hýčkat a věnovat jim potřebnou péči, jelikož budou pro miminko po narození hlavním zdrojem potravy. Měly by nosit vhodnou podprsenku a prsy podpírat, provádět masáže prsou. Užitečnou přípravou na kojení může být stimulace bradavek v rámci sexuálních aktivit nebo jemné masáže. Těhotenství je vhodnou přípravou na kojení a získání všech potřebných informací, které žena hned po porodu uplatní. Ženy mohou v dnešní době čerpat z mnoha zdrojů, z internetu, odborných knih, předporodních kurzů, z rad od své porodní asistentky, laktační poradkyně apod. Téma kojení by také mělo být součástí předporodní přípravy. Matky by se zde měly seznámit se správnou technikou kojení, polohami a dalšími poznatky, které jí pomohou v rozhodování se o způsobu výživy svého dítěte. Mnohé ženy se mylně domnívají, že kojení se nemusí učit a půjde vše samo a hladce, ale ne vždy tomu tak je. Zvláštní pozornost by měly kojení věnovat ženy prvorodičky a ženy s negativní předchozí zkušeností s kojením. Vyšetření prsů v těhotenství by se určitě nemělo zanedbávat. Může včas odhalit ploché a vpáčené bradavky. Jelikož tento typ bradavek většinou způsobuje při kojení potíže, je vhodné je léčit již v těhotenství. Pokud je tento problém řešený včas, žena je trpělivá, o všem informovaná a zvládá ona i dítě správnou techniku kojení, zpravidla tento nedostatek dokáže překonat a své dítě bez větších problému plně kojit. Myslím si, že tohle je v dnešní době velký problém, gynekologové kontrolují prsa ženám minimálně 8
a u některých žen se přijde na vpáčené nebo ploché bradavky až při zahájení kojení, kdy některé matky mnohdy nemají trpělivost, jsou tím zaskočené a kojení vzdávají. Kojit mohou prakticky všechny ženy, ale musí chtít kojit. Proto je důležité o kojení vědět vše potřebné a podporovat faktory, které úspěšnému kojení napomáhají. Myslím si, že je v období těhotenství vhodné navštívit laktační poradkyni, která také může ženě vyšetřit prsa a sdělit jí vše o kojení. Žena se s laktační poradkyní seznámí, získá k ní důvěru a v případě problémů po porodu ví, na koho se obrátit, nebojí se ji v případě problému kontaktovat.
9
1 Současný stav problematiky 1.1 Anatomie prsu Ženský prs (mamma feminina) (Příloha 1) je párový orgán uložený na přední straně hrudníku zhruba ve výši 2. a 6. žebra. Je pokryt jemnou, tenkou kůží, která se na jeho vrcholu mění v kruhový dvorec (areola mammae), ve středu vystupuje prsní bradavka (papilla mammae). V kůži prsního dvorce se nacházejí četné mazové žlázky a společně s kůží prsní bradavky je tmavěji pigmentována. Dvorec se v těhotenství zvětšuje a je více pigmentovaný (Roztočil, 2008). Mamiloareolární komplex obsahuje hladkou svalovinu, která reaguje na dotykové podráždění, při kontrakci se smrští areola a vyzdvihne papila. Erekce dvorce (areoly) a bradavky (papily) má velký význam při kojení (Rob, 2008). „Mléčná žláza je největší kožní žláza v lidském těle. Skládá se z 15-20 laloků (lobi gladulae mammariae), které mají kyjovitý tvar. Mléčná žláza je tuboalveolární žlázou, alveolární část se plně rozvíjí až během těhotenství. Z každého laloku, který představuje funkčně samostatnou žlázu, vystupuje mlékovod (ductus lactiferus)“ (Čech, 2006, s. 34). „Prs dospělé ženy může být plochý (mamma disciformis), polokulovitý (mamma semisphaerica) nebo hruškovitý (mamma piriformis)“ (Rob, 2008, s. 12).
Základ mléčné žlázy se vytváří v embryonálním období jak u dívek, tak u chlapců, u dívek však v pubertě dochází k rozvoji mléčné žlázy. Velikost prsu neovlivňuje mléčná žláza, záleží na množství tukové tkáně. Tuková tkáň prsu je individuálně různě rozvinutá. Během těhotenství se začíná mléčná žláza pod vlivem pohlavních hormonů a prolaktinu rozvíjet. Plně se rozvine se zahájením sekrece na konci těhotenství a během laktace (Čech, 2006). Tepny zásobující prsní žlázu vycházejí z větví hrudní tepny (arteria thoracica). Tepenné větve se sbíhají k prsní bradavce koncentricky v průběhu mlékovodů. Žíly prsu tvoří pod dvorcem pleteň a ústí do větví hrudní žíly (vena thoracica). Mízní cévy tvoří pod prsním dvorcem a mezi jednotlivými lobuly pleteně. Míza je odváděna několika směry. Z laterálních kvadrantů prsu putuje do centrálních axilárních a infraklavikulárních uzlin, z centrální části prsu do uzlin infraklavikulárních
10
a supraklavikularních a z mediálních kvadrantů prsu odtéká do parasternálních a mediastinálních uzlin a do mízních cév jater (Roztočil, 2008). Inervace prsu je tvořena senzitivními nervy, které pocházejí z nervů interkostálních, a autonomními nervy přicházejícími k mléčné žláze podél cév (Rob, 2008).
1.2 Fyziologie laktace Během těhotenství se mléčná žláza zvětšuje a připravuje se na svou důležitou životní roli, a tou je kojení. Bradavky jsou zvýšeně pigmentované a jsou erektilní. Estrogeny způsobují změnu žlázové tkáně na počátku těhotenství progresí vývodného systému, tedy zvyšováním počtu a délky mlékovodů. Vysoké hladiny estrogenů v těhotenství obsazují vazebná místa v alveolech a brání prolaktinu v předčasné tvorbě mateřského mléka. Po porodu se jejich produkce prudce snižuje do 48 hodin. Od poloviny těhotenství se do hormonální souhry zapojuje přední lalok podvěsku mozkového, hypofýzy, uvolňováním hormonu prolaktinu, může se to projevit vznikem prvních kapek mleziva. Mléko je tvořeno automaticky. Tvorbu mléka vyvolá i potrat v pozdějších stádiích těhotenství, předčasný porod nebo porod mrtvého dítěte. Další tvorba mléka pak závisí na časté stimulaci bradavek sáním dítěte. Hladina prolaktinu v průběhu těhotenství postupně stoupá, několik hodin před porodem klesne, poté opět vystoupá obvykle do tří hodin po porodu. V průběhu sání dítěte se dostává do krve matky a s ní i k mléčné žláze další hormon, a tím je oxytocin. Oxytocin se tvoří v mezimozku a do krve se dostává prostřednictvím podvěsku mozkového zadního laloku. Prolaktin je odpovědný za tvorbu mléka, oxytocin má vliv na uvolňování již vytvořeného mléka (Pařízek, 2008; Hofhanzlová, 2007).
1.2.1 Tvorba mléka V prvních hodinách a dnech po porodu teče z prsu matky tzv. kolostrum, je nažloutlé barvy a husté. Kolostrum obsahuje obranné látky, které dítě po narození v prvních hodinách života nejvíce potřebuje. Obvykle mezi druhým a třetím dnem nastupuje mateřské mléko, k nástupu mléka může dojít dříve i později. Každá matka vytváří takové mléko, jaké její dítě potřebuje. Je to velmi cenná a nenahraditelná tekutina, přizpůsobuje se
svým
složením
potřebám
každého
dítěte.
Mateřské
mléko
je
tvořeno
z více jak z 80 % vodou, dále bílkovinami, sacharidy, tuky. Obsahuje vitamíny
11
a minerály, jejichž množství je závislé na stravě matky, proto by její strava měla být vyvážená. Mateřské mléko má výbornou vstřebatelnost vitamínů, minerálů a stopových prvků, je pro dítě jak potravou, tekutinou, tak i lékem. Neexistuje žádná dokonalá náhrada mateřského mléka (Gaskin, 2011; Složení mateřského mléka, 2010).
1.2.2 Ejekční reflex Nejdříve je tento reflex nepodmíněný a u každé ženy trochu odlišný, trvá od několika desítek vteřin po začátku sání do několika minut. Ejekční reflex zajišťuje dítěti tzv. zadní mléko, které je bohatší na tuky a bílkoviny. Každá žena vnímá tento reflex jinak. Z původně nepodmíněné reflexu se postupně stává podmíněný, vyvolaný například pohledem matky na dítě, vzpomínkou na dítě. Poruchy tohoto reflexu jsou důsledkem špatné techniky kojení v prvních dnech po porodu. Důležitým předpokladem pro úspěšné kojení je kromě zdraví matky a dítěte, hormonální výbavy také časté přikládání novorozence k prsu podle jeho potřeb. Čím více dítě saje, tím více se mléko tvoří (Pařízek 2008; Gaskin 2011).
1.3 Péče o prsa v těhotenství Hned v počátcích gravidity se prsa ženy mění. Mění se jejich velikost a zabarvení dvorce. Díky tomu, že se prsa zvětšují, mohou vznikat takzvané strie, tvoří se všude tam, kde je vazivo v krátké době silně nataženo. Strie lze do určité míry ovlivnit masážemi prsou. Prsy je dobré masírovat směrem ke dvorci hvězdicovitě a kruhovitě. Masáž je i první přípravou na kojení. Bradavkám je vhodné dopřávat v těhotenství nejlépe jen vodu, vzduch a slunce. Užitečnou přípravou na kojení může být také stimulace prsou a bradavek v rámci sexuálních aktivit. Zvláštní péči je pak třeba věnovat bradavkám plochým nebo vpáčeným. Mýdlo a sprchové gely oslabují přirozenou ochranu kůže a poškozují přirozenou lubrikaci bradavek. Pokud má žena z jakéhokoliv důvodu vyschlé bradavky, je dobré nanášet pouze čistý lanolín. Bradavky je dobré udržovat v suchu, u některých žen se může stát, že jim vytékají kapky kolostra. V takových případech je vhodné nosit vložky v podprsence. Rostoucí prsy by měly být podepřeny pevnou podprsenkou se širšími ramínky, aby se svou váhou nepronášely (Stadelmann, 2009; Weigert, 2006; Čekal, Šulc, 2010).
12
Žena by si měla pořídit již v těhotenství podprsenku na kojení. S výběrem je lepší počkat až do 36. týdne těhotenství, protože prsy se stále mění a rostou. Průměrný nárůst bývá o dvě čísla a u každé ženy je to individuální. U výběru je důležité, aby prsy nebyly stísněné. V dnešní době je na trhu spousta dostupných podprsenek od různých výrobců, takže výběr je veliký. Podprsenka by měla mít odstranitelné košíčky. Nejlepším materiálem je 100% bavlna (Parker, 2010).
1.3.1 Samovyšetření prsou v těhotenství Ani během těhotenství by se nemělo zapomínat na pravidelné samovyšetření prsů. V těhotenství může být rozpoznání bulky o něco složitější, jelikož se prsy vlivem hormonů mění, jsou větší, citlivější, prsní tkáň je hustější. Samovyšetření by měla každá žena provádět každý měsíc a nejlépe vždy ve stejnou dobu, těhotná žena například na začátku nebo na konci měsíce. Samovyšetření žena provádí tak, že se postaví před zrcadlo s volně spuštěnými pažemi a pečlivě sleduje oba prsy. Všímá si symetrií, tvaru, změny na kůži. Toto prohlížení se provádí zepředu, z levého i pravého boku. Poté následuje prohmatávání prsů bříšky prstů, pozornost musí být věnována i podpaží. Dále je důležité, zda
z bradavky nevytéká
sekret.
Vyšetření
pohmatem
je
vhodné
provádět
ve stoje i vleže (Vičarová, 2007).
1.4 Ploché a vpáčené bradavky Každá žena by měla být v těhotenství vyšetřena svým gynekologem pro zjištění stavu bradavek, aby se vyloučily ploché a vpáčené bradavky. Pokud se u ženy zjistí problém plochých a vpáčených bradavek, je vhodné to řešit ještě před narozením dítěte. Pokud se tento problém neřeší v těhotenství, při kojení potom způsobuje potíže (Čekal, Šulc, 2010; Zamarská, 2006). Ženské bradavky za normálních okolností převyšují prsní dvorec zhruba o 5-10 mm. Při sexuálním vzrušení, ale také například při chladu se jejich výška může až zdvojnásobit. Zvětší se přitom obvykle i jejich průměr, a to přibližně o 2-3 mm. Stejně bradavky reagují i při sání dítěte, díky tomu je může pohodlně uchopit do úst. Oproti tomu ploché bradavky jsou v běžném stavu téměř vodorovné se zbytkem prsního dvorce. Při vzrušení se obvykle zvětší také jen mírně. U vpáčených bradavek je problém ještě výraznější, ty bývají přímo vtažené do prsního dvorce. Problém je buď oboustranný, nebo
13
se může jednat jen o jedno prso. Vpáčené bradavky jsou většinou vrozené, způsobuje je zkrácené vazivo (Příloha 2). Existují tři stupně vpáčených bradavek. Vpáčené bradavky se vyšetřují tak, že pomocí palce a ukazováčku zatlačíme na oblast dvorce tak, aby se ven vytáhla bradavka, následně sledujeme vytažení bradavky: 1. stupeň - bradavka se po zatlačení vytáhne hned navenek, když uvolníme tlak na dvorec, bradavka zůstává ještě chvíli navenek povytažená, pak spontánně klesá dovnitř, tyto ženy obvykle nemají problém s kojením; 2. stupeň - bradavka se vytáhne až po silnějším tlaku, jakmile přestaneme prsty vyvíjet tlak, bradavka se vrací zpět na místo; 3. stupeň - bradavka nereaguje na manipulaci, jde o nejzávažnější formu vtažení bradavky dovnitř, která obvykle vyžaduje chirurgický zákrok. Důležité je to, zda jsou bradavky vtaženy od dětství, nebo bradavky byly normální a po určitém čase se vtáhly dovnitř. Pokud jsou bradavky vpadlé od dětství, bývá obvykle příčinou tuhé vazivové pojivo, které brání bradavce dostat se navenek. U žen, u kterých došlo ke vtažení bradavky během života, se musí myslet na různá zánětlivá nebo nádorová onemocnění spojená s prsem. Existuje mnoho metod, které mohou odstranit tento problém, nejprve je však potřeba určit stupeň vtažení bradavky a podle toho zvolit nejvhodnější metodu. Nejlepším receptem na to, jak uspět při kojení i s vpáčenými bradavkami, je dobře se připravit již během těhotenství, a to pomocí manuálních technik nebo různých pomůcek. Se vším již v těhotenství pomůže laktační poradkyně, kterou by měla kontaktovat žena hned, jak se dozví, že máte ploché nebo vpáčené bradavky (Gaskin, 2011; Honzík, Pařízek, 2014; Kojení, 2015).
1.4.1 Manuální techniky na ploché a vpáčené bradavky Hoffmanova technika Oběma palci se uchopí dvorec bradavky, jeden palec je nad bradavkou a druhý těsně pod ní, následně se prsty zatáhne opačným směrem, to znamená, že prst, který je těsně pod bradavkou, se táhne směrem dolů a palec nad bradavkou se tahá směrem nahoru. Těmito dvěma pohyby by se měla bradavka vytáhnout ven. Takto je vhodné trénovat
14
s bradavkou několikrát denně. Při této technice se uvolňuje ztuhlé vazivo držící bradavku uvnitř. Stimulovat bradavky lze i při pohlavním styku, nápomocný může být partner. Tažení nebo sání bradavky při pohlavním styku může pomoci vpáčené bradavce dostat se navenek. Mezi další manuální techniky patří rolování bradavky mezi palcem a ukazováčkem, tuto manuální techniku lze opakovat klidně několikrát denně (Remeš, 2015).
1.4.2 Použití pomůcek na ploché a vpáčené bradavky Formovače bradavek Formovač (Příloha 3) se skládá ze dvou do sebe zasazených misek. Zevní miska má otvory, které zajišťují cirkulaci vzduchu, a slouží tedy jako prevence množení kvasinek. Vnitřní silikonová miska má malý otvor pro bradavku a měkké vnější okraje, které překrývají okraje zevní misky a chrání tkáň prsu před pohmožděním. Tato pomůcka vyvíjí jemný tlak na dvorec a postupně bradavku vytahuje. Formovače bradavek je vhodné začít nosit od 6. měsíce těhotenství. Nošení formovačů je ze začátku nepříjemné, postupem si na ně žena zvyká, a pokud jí to není nepříjemné, délku nošení by měla postupně prodlužovat (Jak formovače bradavek fungují, 2015). Injekční stříkačka Metoda spočívá v použití jednorázové injekční stříkačky o objemu 10 ml, v případě širokých bradavek 20 ml, úzký konec se musí odstřihnout nebo odříznout nožem. Po odříznutí je potřeba vytáhnout píst stříkačky a vložit jej do odříznuté části. Koncová část stříkačky se přiloží k bradavce a píst se pomalu povytáhne, vytvoří se podtlak a bradavka se povytáhne, stříkačka se nechá pár minut na bradavce. Pokud žena pociťuje bolesti, je potřeba povolit píst. Odříznutá část se nikdy nepřikládá k bradavce, protože je po odříznutí ostrá a může bradavku poškodit (Gaskin, 2011). Niplette systém Niplette systém (Příloha 4) se skládá z plastového kloboučku spojeného s válečkem s pístkem podobným injekční stříkačce, který slouží k vytvoření podtlaku v kloboučku
15
nasazeném na bradavku. Tento systém lze používat již před otěhotněním a během těhotenství po dobu 1. a 2. trimestru (ve 3. trimestru výrobce jeho používání nedoporučuje) a také během prvních dnů po porodu. Jakmile se zvýší laktace, Avent Niplette již obvykle není efektivní. Lze vyrobit i výrazně levnější, ale ne tak komfortní náhradu Niplette systému z injekční stříkačky odříznutím jejího ústí a zabroušením, tuto metodu jsem již zmiňovala výše (Niplette systém, 2015).
1.4.3 Jak kojit s vpáčenými a plochými bradavkami Doporučuje se kojit často ihned od porodu, ještě než se prsy nalijí. V tuto dobu je pro dítě jednodušší naučit se správně uchopit bradavku. Matky s plochými a vpáčenými bradavkami musí být trpělivé a vytrvalé a nevzdávat kojení. Pokud je vzájemná poloha matky a dítěte dobrá, většina děti se naučí dříve nebo později vytáhnout bradavku. Fotbalové držení (Příloha 5) může dítěti přisání usnadnit. Mezi kojením by měla žena nosit formovače bradavek. Před kojením se doporučuje odstříkat trochu mléka nebo odsát odsávačkou 10 minut před kojením, aby dvorec změknul a bradavka vystoupla. Bradavku lze také vzít do prstů a 1-2 minuty před kojením ji jemně mnout, bradavka se podráždí a vztyčí, lze se také dotknout její špičky chladnou žínkou nebo ji pofoukat. Není vhodné používat led, nadměrný chlad může na bradavce dočasně znecitlivět nervové zakončení a inhibovat spouštěcí reflex. Velice důležité je, aby matka od začátku ovládala správnou techniku kojení. Už jen při držení prsu při jeho nabízení dítěti palcem nad a prsty pod dvorcem může žena lehkým stláčením nebo vytažením tkáně prsu formovat bradavku. Dítě se musí naučit široce otevírat ústa, aby dásně pevně stiskly změkčený dvorec až za vpáčenou bradavkou. Prs podpírá matka po celou dobu kojení, aby odlehčila dítěti bradu, nad bradavkou nesmí být žádný tlak, protože se tím vytahuje bradavka z úst dítěte. Kojení s kloboučkem se doporučuje až jako poslední možné řešení pro matku, jejíž dítě se nenaučilo uchopit správně bradavku. Aby se dítě nestalo závislým na kojení přes klobouček, může matka omezit jeho použití na několik minut na začátku kojení a poté se pokusit přiložit dítě bez kloboučku. Každým dnem matka zkracuje použití kloboučku, až během 2-3 dnů není klobouček nutný vůbec. Klobouček omezuje množství mléka, které se dostane k dítěti, a má nepříznivý vliv na tvorbu mléka (Schneidrová, 2006; Weigert, 2006).
16
1.5 Komplikace, které mohou vzniknout kojením s plochými a vpáčenými bradavkami Bolestivé a popraskané bradavky Poranění bradavek je většinou důsledkem špatné techniky kojení. Nejčastější chybou bývá špatné přisátí nebo nevhodná poloha. Pokud má žena ploché a vpáčené bradavky, dítě se obtížně přisává a vznikají bolestivé a popraskané bradavky. Bolest je nejsilnější při přikládání a během krmení. U plochých a vpáčených bradavek je nutné se snažit, aby bradavky před kojením vystouply, mezi kojením je vhodné nosit formovače bradavek. Při bolestivých a popraskaných bradavkách je důležité nepřestávat kojit, zjistit příčinu poranění bradavek a bradavky vyléčit. Platí pravidlo, že kojení nesmí matku bolet. Před kojením si žena může na prsa přiložit teplé obklady, stimuluje se tím uvolnění mléka. Při tomto stavu je vhodné upravit polohu dítěte tak, aby bylo poranění na bradavce v koutku úst dítěte. Nejprve je dítěti nutné nabídnout méně bolestivý prs. Neměla by se omezovat frekvence ani délka kojení. Na konci kojení, pokud se dítě samo prsu nepustí, matka může zasunout malíček za vnitřní koutek úst dítěte, dítě se bezbolestně pustí bradavky. Po kojení je vhodné na bradavce nechat zaschnout pár kapek mléka, má zvláčňující a hojivé účinky. Na bradavky je vhodné používat pouze doporučené masti, například Bepanthen, Purelan, Suavinex apod., na mytí bradavek pouze vodu (Gregora, 2007; Zamarská 2006). Mastitida Příčinou zánětu prsní žlázy bývají většinou drobná poranění bradavky, která vznikají při nesprávné technice kojení, infekce se poté odtud dostane do prsní žlázy. K mastitidě může také dojít, pokud má žena nalitá prsa a nedochází ke spouštěcímu reflexu, dále když se neodstraní blokace mlékovodu, když žena zažívá velký stres a únavu a má oslabený imunitní systém. Mezi příznaky patří horký, bolestivý otok, zarudlý prs, teplota nad 38 °C, zimnice, bolest hlavy, svalů a kloubů, nevolnost. V počátcích onemocnění bývá někdy těžké rozlišit, zda se jedná o zánět, nebo o zadržení mléka. Pokud ovšem přetrvávají teploty a poruchy odtoku mléka 24 až 48 hodin, je nutné navštívit lékaře a zahájit léčbu antibiotiky. Důležité je dodržovat klid na lůžku, kromě antibiotik může žena brát prostředky tišící bolest a pít dostatek tekutin. Není důvod k přerušování kojení, doporučuje se kojit i z postiženého prsu, ale začínat s kojením vždy na zdravé straně prsu. Pokud zdravotní stav nedovolí kojení, mléko je nutné odstříkat. Pro zmírnění tlaku a
17
bolesti v prsu je vhodné použít studené obklady, těsně před kojením prs prohřát a odstříkat trochu mléka, aby dvorec změknul (Zamarská, 2006; Gaskin, 2011). Bolestivé nalití prsů Pokud jsou prsa bolestivá, oteklá, tvrdá a žena nemá teplotu, jedná se o nalití prsů. Většinou se prsa nalívají kolem 3. až 5. dne po porodu. Může se však tak stát i později, pokud dítě nezvládá správnou techniku kojení nebo je krmeno méně často. Tomuto stavu lze předejít, pokud je kojení zahájeno do půl hodiny po porodu. Žena kojí bez omezení délky
a
frekvence,
nepodává
dítěti
jiné
tekutiny
než
mateřské
mléko
a nepoužívá ani dudlíky. Je důležité kojit často během dne i noci z obou prsů. Lze stimulovat uvolnění mléka masážemi prsů. Před kojením je vhodné odstříkat trochu mléka, aby dvorec změknul, mezi kojením podávat studené obklady při otoku prsů, teplé obklady zase na uvolnění mléka. Vhodné je měnit polohy při kojení. Když dítě dopije, žena může odstříkat mléko, což uleví od bolesti. Doporučuje se používat vhodná podprsenka, která prsy dobře podpírá a není příliš těsná (Zamarská, 2006). Nedostatek mléka Tvorba mléka je hlavně otázkou nabídky a poptávky. Čím častěji se dítě k prsu přiloží, tím více mléka se vytvoří. Nedostatek mléka je způsobený špatnou technikou kojení, použitím dudlíku nebo jiných tekutin, než je mateřské mléko. Žena kojí krátce a uspěchaně, takže dítě vypije pouze přední mléko. Příčinou může být i použití kloboučku, stres, nadměrná fyzická zátěž. Při nedostatku mléka je důležitá správná technika kojení, je nutné kojit častěji, tzn. 10-12krát za 24 hodin, nabízet oba prsy (Zamarská, 2006). Dítě se špatně přisává V začátcích kojení se i dítě učí správnou techniku přisátí. Je důležité, aby žena uměla správnou techniku přiložení dítěte k prsu. Dítě je nutné přikládat k prsu jemně, drážděním úst dítěte bradavkou vyvolat hledací reflex. Na bradavky není vhodné používat parfemovaná mýdla, oleje apod., nepoužívat dudlík ani láhev. Je nutné nikdy nepřikládat křičící dítě, protože má jazyk nahoře a v této pozici se nedokáže přisát. Mezi známky správného přisátí patří: brada a nos dítěte se musí dotýkat prsu, ústa jsou široce otevřena, většina dvorce je v ústech dítěte, více dvorce je vidět nad ústy než pod nimi, dolní ret je
18
ohrnut ven, jazyk přesahuje dolní ret, bradavka i s dvorcem je na jazyku, tváře dítěte nevpadávají dovnitř a při sání se pohybují spánky a uši dítěte (Weigert, 2006). Neklidné, plačící dítě Nejprve je důležité najít příčinu, proč je dítě neklidné a plačící. Příčinou může být nesprávné přisátí, opožděný vypuzovací reflex. Dítěti matka nenabízí nic jiného než prs. Přikládá dítě dřív, než bude příliš hladové. Při plochých a vpáčených bradavkách, pokud je dítě správně přiloženo, nebere do úst pouze bradavku ale i velkou část dvorce, tudíž dostává dostatek mléka. Před kojením matka odsaje trochu mléka, aby bradavka vystoupla a dítě se lépe přisálo. Miminko také může být neklidné proto, že z matky cítí jinou vůni, než na jakou bylo zvyklé (Weigert, 2006).
1.6 Prenatální příprava žen na kojení Kojení je proces, který vyžaduje učení a výchovu ke kojení. Kojit mohou prakticky všechny ženy, ale musí chtít kojit. Je potřeba podporovat faktory, které úspěšnému kojení napomáhají. Právě těhotenství je vhodným obdobím pro přípravu na kojení a získávání potřebných informací. Po porodu by žena všechny informace, které se o kojení dozvěděla, měla umět uplatnit v praxi (Dušová, 2011).
1.6.1 Předporodní kurzy Informace o kojení v období těhotenství ženám poskytují předporodní kurzy, které jsou součástí propagace a podpory kojení. Může je navštívit žena i s budoucím tatínkem. Předporodní kurzy bývají rozděleny na několik lekcí, každá lekce se zabývá určitou problematikou. Bývají rozděleny na část praktickou a teoretickou. Co se lekcí o kojení týče, ženy se dozví o významu kojení, složení mateřského mléka, správné technice kojení, o odstříkávání mléka, jak často a jak dlouho kojit, o problémech, které mohou vzniknout během kojení, o životosprávě kojící ženy, na koho se obrátit v případě problémů. V kurzu by měly mít ženy možnost praktického nácviku poloh při kojení, například za pomoci panenky.
Pokud
kurzy
probíhají
v
nemocnici,
seznámí
se
žena
s jejím prostředím a s personálem, čímž se sníží strach z neznámého prostředí. Pokud má žena dostatek zavčas podaných informací, zvýší se její jistota a sebedůvěra. V České republice není účast na předporodních kurzech povinná, proto by měli zdravotníci zajistit
19
dostatečné informace ženě o kojení i jinde, a nepřímo se tak podílet na způsobu výživy dítěte a délce kojení (Pařízek, 2008; Trča 2009; Předporodní příprava, 2016).
1.6.2 Co je důležité vědět před zahájením kojení První přiložení Miminko dokáže sát mléko ihned po narození, potřebuje však dostatek času k orientaci v novém prostředí, proto je dobré na něj nepospíchat. Sací reflex je nejsilnější prvních 30 minut po porodu, nejdéle však do 2 hodin by miminko mělo být k prsu přiloženo. První přiložení je velice důležité pro správnou tvorbu mléka, také se včasným zahájením kojení lépe zavinuje děloha. Hormony oxytocin a prolaktin jsou po prvním přiložení do dvou hodin po porodu mnohonásobně vyšší než po přiložení k prsu v pozdější době. Proto je důležité, pokud to dovoluje zdravotní stav matky i dítěte, být první 2 hodiny v přímém kontaktu s dítětem (Zamarská, 2006; Pařízek, 2008). Pokud matka může, měla by si vybrat porodnici, která je označena jako Baby Friendly Hospital (Příloha 6), což znamená nemocnice přátelsky nakloněná dětem. Toto označení je na celém světě udělováno nemocnicím, jejichž novorozenecká oddělení splňují podmínky tzv. deset kroků k úspěšnému kojení (Nutrition, 2016). Výhody kojení pro dítě Světová zdravotnická organizace doporučuje kojit nejméně 6 měsíců a dále kojit s doplňkovou výživou 2 roky, případně i déle. Mateřské mléko je pro dítě ideální stravou, svým složením odpovídá potřebám kojence a nedá se ničím nahradit. Složení mléka se mění podle potřeb dítěte. Mateřské mléko obsahuje složky s protibakteriálním a protizánětlivým působením, chrání tedy dítě před infekcemi. Dále dítě chrání před průjmy. Pokud je dítě výlučně kojeno, je chráněno před přísunem alergenů. Snižuje se také riziko obezity a cukrovky. V mateřském mléce je sice méně železa než v kravském mléce, je však podstatně lépe využívané, a pokud je dítě kojeno do 6. měsíce, zabraňuje vzniku anémie z nedostatku železa. Zvyšuje také pravděpodobnost, že dítě bude mít silnější kosti v dospělosti i stáří. U kojených dětí je prokázán lepší vývoj duševních schopností. Také je prokázáno, že u kojených dětí je nižší riziko vzniku syndromu náhlého úmrtí dítěte (Zamarská, 2006; Hanáková, 2010).
20
Výhody kojení pro matku Kojením se děloha po porodu lépe zavinuje a rychleji vrací do původního stavu. Kojení podporuje vzájemnou citovou vazbu matky a dítěte, snižuje riziko rakoviny prsu, vaječníků a chrání ženu před osteoporózou. Zajišťuje také rychlejší návrat postavy k původní, kterou měla žena před těhotenstvím. Pleny kojeného dítěte nepáchnou tak, jako pleny dítěte, které je na umělé výživě. Mateřské mléko je kdykoliv přístupné. Kojení je pro matku pohodlnější, vychází levněji než umělá výživa, i když matka používá různé pomůcky ke kojení. Časté kojení oddaluje menstruaci a do určité míry, pokud matka kojí často a plně i v noci, působí jako antikoncepce. Žena trpí méně anemií (Hanáková, 2010; Zamarská, 2006). Technika kojení Techniku kojení tvoří souhrn zásad, které je nutné dodržovat už od prvního přiložení dítěte k prsu. Nejdůležitější je: správná poloha matky a dítěte, správné držení prsu, správné přisátí a sání dítěte. Kojení matku nesmí bolet, pokud se tak stane, znamená to, že dítě neleží správně a jeho polohu je tedy nutné upravit. Je-li bolestivá bradavka, bývá příčinou špatná technika sání. Důležité je se u kojení uvolnit, mít správnou a vhodnou polohu, uvolněná ramena. Správné držení prsu (Příloha 7) by mělo vypadat tak, že se prsty nesmějí dotýkat dvorce. Prs je podepírán zespodu všemi prsty kromě palce. Dále musí být palec položen vysoko nad dvorcem, tlak palce na prs způsobí napřímení bradavky. Prs dítěti musí být nabídnut tak, aby uchopilo nejen bradavku, ale co největší část dvorce. Brada dítěte je hluboko zanořená v prsu. Správná poloha matky a dítěte musí být pohodlná pro oba. Dítě se přikládá k prsu, ne prs k dítěti. Dítě leží na boku a obličej, hrudník, bříško i nožky směřují k matce. Ucho, rameno a kyčle dítěte jsou v jedné linii. Matka přitahuje rukou tělo dítěte za ramena a záda, ne za hlavičku. Mezi matkou a dítětem nesmí být žádná překážka. Matka neodtahuje prs od nosu dítěte. Brada, tvář a nos dítěte se dotýkají prsu a brada je hluboce zanořená v prsu. Správná technika přisátí (Příloha 8) vypadá tak, že bradavka je v úrovni úst dítěte. Drážděním úst bradavkou se u dítěte vyvolá hledací reflex, široce otevřená ústa jsou správnou odpovědí na tento dráždivý podnět. Prs matka nabízí tak, že dítě uchopí jak bradavku, tak i část dvorce. Prsty se nedotýká dvorce. Dítě ve správné poloze může volně dýchat. Křičící dítě se k prsu nepřikládá, protože je jazyk při křiku umístěn nahoře a dítě nedokáže v této poloze uchopit bradavku. Dítě správně saje, pokud jazyk přesahuje spodní ret, stočí se
21
pohárkovitě a uchopí bradavku s dvorcem. Bradavka i s dvorcem musí být uložena na jazyku. Dásně dvorec stlačují, bradavka se protahuje do zadní části dutiny dítěte a tlak posunuje
mléko
směrem
k bradavce.
Jazyk
se
vlní
zepředu
dozadu
a posunuje bradavku i s dvorcem na patro dítěte. Jazyk tlačí na mléčné sinusy, a tím je vyprazdňuje, dítě mléko polkne (Pařízek, 2008). Kdy a jak odstříkávat mateřské mléko Odstříkávání mléka je vhodné se naučit dřív, než se matka ocitne v situaci, kdy ho bude potřebovat. Je tedy dobré se technice odstříkávání a všemu kolem naučit již v době těhotenství. Mateřské mléko se odstříkává tehdy, je-li nadbytek mléka, pokud je matka oddělena od dítěte, při zadržování mateřského mléka, pokud dítě špatně saje nebo také k vytvarování bradavky s dvorcem. Prvním způsobem, jak mléko odstříkat, je ručně. Této technice je vhodné dávat přednost, protože napodobuje sání. Žena si přichystá čistou, vysterilizovanou nádobku, umyje si ruce a prs klidně může prohřát teplým obkladem nebo pod teplou vodou. Prs přidržuje tak, že palec umístí zhruba čtyři centimetry nad bradavku na horní část prsu a ukazováček do stejné vzdálenosti pod bradavku zespodu prsu. Není dobré řídit se podle vzdálenosti od dvorce, protože se jeho velikost u každé ženy liší. Prsty takto tvoří písmeno C (Příloha 9). Dlaní, která leží pod prsem, přitiskne prs k hrudníku a rytmicky stlačuje dvorec ukazovákem a palcem. Pokud mléko přestane téct nebo se tok zpomalí, posune prsty o 45° a potom o 90° a celý postup opakuje, vytlačí se tak mléko ze všech částí prsu. Ruční odstříkáváni nesmí matku bolet. Odstříkává asi 20 minut a vystřídá oba prsy. Další možností je použití ruční nebo elektronické odsávačky, pracující na principu podtlaku, který vysává mléko z prsu. Je potřeba pozorně prostudovat návod na sestavení odsávačky a její správné použití. (Gaskin, 2011; Weiss, 2010). Odstříkané mateřské mléko je vhodné uchovávat v chladničce maximálně po dobu 24 hodin a v mrazničce při teplotě -18 °C po dobu 3 měsíců. Pokud se mléko zamrazuje, není vhodné používat příliš velké nádobky, ale spíše nádobky určené k jedné spotřebě. Nádobka musí být uzavíratelná. Zmrazené mléko se rozmrazuje buď při pokojové teplotě, nebo ve vodní lázni, rozmražené mléko se znovu nezamrazuje. Mléko se nikdy neohřívá v mikrovlnné troubě. Mléko, které dítě nevypije, se zlikviduje. Pokud matka dítě kojí a chce pokračovat, nedává pít dítěti odstříkané mléko z lahvičky s dudlíkem, ale krmí ho alternativními způsoby, to znamená lžičkou, stříkačkou, kádinkou nebo pomocí
22
suplementoru. Na láhev s dudlíkem si dítě lehce navykne a začne odmítat prs (Zamarská, 2006).
1.7 Laktační poradkyně Laktační poradkyní se může stát zdravotník, a to dětská sestra, zdravotní sestra, porodní asistentka, nebo žena, která již rodila a má zkušenosti s kojením. Pokud se žena rozhodne stát se laktační poradkyní, musí absolvovat kurz pořádaný Laktační ligou. Laktační poradkyně může pracovat v mateřském centrum v ordinaci gynekologa, v porodnici, ale i v terénu, to znamená, že provádí návštěvu u matek přímo doma. Hlavním úkolem laktačního poradce v období těhotenství je především informovat všechny těhotné ženy o výhodách kojení pro ně i pro dítě a o faktorech negativně či pozitivně působících na kojení. Dále také může vyšetřit bradavky a v případě možných komplikací při kojení je adekvátně léčit, pomáhá natrénovat správnou techniku kojení a polohy při kojení. Laktační poradkyně pomáhá matkám při problémech s kojením, jako jsou například bolestivé nalití prsou, bolavé bradavky, ucpaný mlékovod, zánět prsou, nedostatek mléka. Ideální
je
najít
si
svou
laktační
poradkyni
již
v těhotenství
a kontaktovat ji, probrat s ní veškeré důležité informace ohledně kojení, navázat vztah, důvěru a v případě problému se na ni po porodu obrátit (Marková, 2015; Weiss, 2010). Laktační poradce musí matku vyslechnout. Je důležitý individuální přístup, zájem o matku, pochopení, vytvoření důvěry, musí mít trpělivost a dostatek času. Laktační poradce by měl zvolit správnou formu projevu, matku nenutit, ale správně navést, aby matka sama přišla na to, že kojení je jak pro ni, tak pro dítě tou nejlepší volbou. Laktační poradce musí rozumět základním mechanismům kojení a ovládat techniku kojení. Seznam laktačních poradkyň lze vyhledat na internetových stránkách Laktační ligy (Mydlilová, 2006; Seznam laktačních poradkyň, 2015).
23
2 Výzkumná část 2.1 Cíle výzkumu a hypotézy Cíle výzkumu Cíl č. 1 Zjistit, zda gynekologové kontrolují těhotným ženám prsa. Cíl č. 2 Zjistit, zda ženy pečují o svá prsa v těhotenství. Cíl č. 3 Zjistit, zda ženy navštívily laktační poradkyni v těhotenství. Hypotézy Hypotéza č. 1 Předpokládám, že 80 % a více žen gynekologové nekontrolují v těhotenství prsa. Hypotéza č. 2 Předpokládám, že 50 % a více žen nepečuje o svá prsa v těhotenství. Hypotéza č. 3 Domnívám se, že ženy se nejčastěji informují, jak pečovat o prsa v těhotenství, na internetu. Hypotéza č. 4 Předpokládám, že 80 % a více žen nenavštívilo laktační poradkyni již v těhotenství. Hypotéza č. 5 Domnívám se, že pokud těhotná žena navštívila laktační poradkyni v těhotenství, bylo to z důvodu nějakého problému, například ploché a vpáčené bradavky.
2.2 Metodika výzkumu K výzkumu tohoto tématu byla zvolena kvantitativní metoda formou anonymního dotazníkového šeření. Dotazník (Příloha 10) obsahoval 15 otázek. Z toho 11 otázek bylo uzavřených, 1 otevřená a 3 polootevřené. Respondentky měly možnost vybrat jednu nebo více odpovědí či odpověď dopsat, což bylo upřesněno pro lepší orientaci dotazovaných. Otázky byly tvořené s cílem zjistit, zda gynekolog kontroloval ženám prsa v těhotenství, zda ženy pečují o svá prsa v těhotenství a zda navštívily laktační poradkyni v těhotenství. K hypotéze č. 1 se vztahovaly otázky č. 4, 5, 6. K hypotéze č. 2 se vztahovaly otázky č. 7, 8, 10, 11. K hypotéze č. 3 se vztahovala otázka č. 9. K hypotéze č. 4 se vztahovaly
24
otázky
č.
12,
14
a
k hypotéze
č.
5
se
vztahovala
otázka
č. 13. Výsledky jsou znázorněny v grafech a tabulkách.
2.3 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Dotazník byl určen pro těhotné ženy, které byly na konci těhotenství (měly pár dní před termínem porodu) a pro ženy po porodu. Dotazníky byly rozdány ženám v mém okolí na Vysočině a umístěn na webové stránky pro maminky. V mém okolí jsem maminkám rozdala 40 dotazníků, z webu bylo vyplněno 68 dotazníků. Návratnost byla 100 %, celkem bylo tedy vyplněno 108 dotazníků. Dotazníkové šetření probíhalo od prosince 2015 do března 2016.
2.4 Zpracování získaných dat Výsledky dat byly zpracovány pomocí programů Microsoft Word a Microsoft Excel a jsou znázorněny pomocí grafů a tabulek s odpovídajícím komentářem.
25
2.5 Výsledky výzkumu 2.5.1 Výsledky dotazníků Otázka č. 1 Kolik je Vám let? 6%
4%
méně než 20 20-29 let
37 %
30-39 let 40 a více 53 %
Graf 1 Věk
Z celkového počtu 108 (100 %) nejvíce respondentek 57 (53 %) bylo ve věkové kategorii 20-29 let. 40 (37 %) respondentek spadalo do kategorie 30-39 let. Méně pak bylo žen 4 (4 %) ve věkové kategorii méně než 20 let a 7 (6 %) žen v kategorii 40 a více let.
26
Otázka č. 2 Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? 5% 8%
Základní Vyučena
47 %
Střední s maturitou Vyšší odborné 32 %
Vysokoškolské
8%
Graf 2 Vzdělání
Ze 108 (100 %) žen uvedlo 5 (5%) základní vzdělání, 9 (8 %) žen, že je vyučeno. Střední vzdělání s maturitou uvedlo 34 (32 %) žen. Vyšší odborné uvedlo 9 (8 %) žen. Nejvíce žen 51 (47 %) uvedlo vysokoškolské vzdělání.
27
Otázka č. 3 Budete rodit nebo jste rodila? 4% 11 %
poprvé podruhé potřetí 27 %
58 %
po čtvrte a více
Graf 3 Po kolikáté žena bude rodit nebo rodila
Nejvíce žen 63 (58 %) odpovědělo, že bude rodit nebo rodilo poprvé. Podruhé odpovědělo 29 (27 %) žen. 12 (11 %) žen rodilo nebo bude rodit potřetí a počtvrté a více odpověděly 4 (4 %) ženy.
28
Otázka č. 4 Kontroloval Vám Váš gynekolog v těhotenství prsa?
12 %
Ano
Ne
88 %
Graf 4 Kontrola prsou v těhotenství gynekologem
Ze 108 žen pouhých 13 (12 %) odpovědělo, že jim jejich gynekolog v těhotenství kontroloval prsa. Zbylých 95 (88 %) žen uvedlo, že jim jejich gynekolog prsa v těhotenství nekontroloval.
29
Otázka č. 5 Pokud Vám Váš gynekolog kontroloval prsa v těhotenství, tak kdy?
27%
40% Na začátku těhotenství Uprostřed těhotenství Na konci těhotenství Na začátku i konci těhotenství
20%
13%
Graf 5 Pokud gynekolog kontroloval těhotné prsa, tak kdy
Ze 13 žen, které v předchozí otázce odpověděly, že jim jejich gynekolog kontroloval v těhotenství prsa, 3 (27 %) uvedlo, že kontrola prsou proběhla na začátku těhotenství. 2 (20 %) odpověděly, že jim jejich gynekolog prsa kontroloval uprostřed těhotenství. 1 (1 3%) žena odpověděla, že jí gynekolog kontroloval prsa na konci těhotenství a na konci i začátku těhotenství kontroloval gynekolog prsa 7 (40 %) ženám.
30
Otázka č. 6 Věděla jste, že Váš gynekolog je povinen Vám prsa v těhotenství zkontrolovat?
21 %
Ano Ne
79 %
Graf 6 Informovanost žen o kontrole prsou v těhotenství gynekologem
Ze 108 (100 %) žen 23 (21 %) odpovědělo, že ví, že její gynekolog by jí měl zkontrolovat v těhotenství prsa. Zbylých 85 (79 %) odpovědělo, že neví nebo nevěděly, že jejich gynekolog by jim měl zkontrolovat v těhotenství prsa.
31
Otázka č. 7 Pečovala jste o svá prsa v těhotenství?
Ano
48 % 52 %
Ne
Graf 7 Péče o prsa v těhotenství
Z grafu je patrné, že 56 (52 %) žen odpovědělo, že o svá prsa pečovala v těhotenství. 52 (48 %) žen uvedlo, že o svá prsa v těhotenství nepečovala.
32
Otázka č. 8 Pokud jste pečovala o svá prsa v těhotenství, tak jak?
20 %
Másáže prsou 58 %
Střídání teplé a studené vody
25 % Stimulace bradavek Kvalitní podprsenka, kvůli podpírání prsou Mazání proti striím
33 %
15 %
Graf 8 Jak ženy pečovaly o prsa v těhotenství
U této otázky mohly respondentky vybrat více odpovědí. Z průzkumu vyplývá, že nejvíce žen 35 (58 %) provádělo masáže prsou. 20 (33 %) žen si stimulovalo bradavky. 7 (15 %) žen praktikovalo střídání teplé a studené vody. Dalších 15 (25 %) žen uvedlo, že nosily kvalitní podprsenku kvůli podpírání prsou a posledních 11 (20 %) žen pečovalo o svá prsa mazáním proti striím.
33
Otázka č. 9 Od koho jste získala informace jak pečovat o svá prsa v těhotenství?
9%
15 %
Internet 40 %
Knihy Lékař Porodní asistentka Laktační poradkyně
8%
Předporodní kurz Jiné 12 %
6%
10 %
Graf 9 Od koho ženy získaly informace jak pečovat o prsa v těhotenství
Z grafu lze vyčíst, že 43 (40 %) respondentek získalo informace ohledně péče o prsa v těhotenství samo z internetu. 16 (15 %) žen získalo informace z předporodních kurzů, 13 (12 %) od porodní asistentky. 11 (10 %) žen získalo informace jak pečovat o svá prsa v těhotenství z knih. 10 (9 %) odpovědělo jiné a v dotazníku tyto ženy odpovídaly, že informace získaly ze zdravotní školy, od své matky, od kamarádky, sousedky a tchýně. 9 (8 %) žen informace získalo od laktační poradkyně a zbylých 6 (6 %) získalo informace od lékaře.
34
Otázka č. 10 Myslíte si, že je důležité pečovat o prsa v těhotenství?
41 % Ano Ne 59 %
Graf 10 Jestli si ženy myslí, že je důležitá péče o prsa v těhotenství
Z celkového počtu 108 (100 %) respondentek si 64 (59 %) myslí, že je důležité o prsa v těhotenství pečovat. Zbylých 44 (41 %) si myslí, že to není důležité.
35
Otázka č. 11 Pokud jste u předchozí otázky zaškrtla ano (Myslím si, že je důležité pečovat
o prsa v těhotenství), tak proč? Uveďte prosím důvod, proč si myslíte, že je důležité pečovat o prsa v těhotenství?
9% 16 %
Prevence rakoviny prsu Kvůli přípravě na kojení je to velmi důležité 15 %
Prevence proti striím Budou pro moje dítě hlavním zdrojem potravy Kvůli zjištění stavu bradavek 50 % 10 %
Graf 11 Proč je důležité o prsa v těhotenství pečovat
U předchozí otázky uvedlo 64 (59 %) respondentek, že si myslí, že je důležité v těhotenství o prsa pečovat. U této další otázky měly uvést důvod, proč si myslí, že je důležité o prsa v těhotenství pečovat. Všechny ženy se shodly na nejčastějších pěti odpovědích. 32 (50 %) udává důvod kvůli přípravě na kojení. 6 (10 %) žen udává důvod kvůli prevenci striím. Dalších 10 (15 %) uvedlo, že si myslí proč je důležité pečovat o svá prsa z důvodů budoucího zdroje potravy pro své dítě. 10 (16 %) si myslí, že je důležité pečovat o svá prsa z důvodů zjištění stavu bradavek. 6 (9 %) udává jako důvod prevenci rakoviny prsou.
36
Otázka č. 12 Navštívila jste laktační poradkyni v těhotenství?
14 %
Ano Ne
86 %
Graf 12 Návštěva laktační poradkyně v těhotenství
Na otázku, zda žena navštívila laktační poradkyni v těhotenství, odpovědělo ze 108 (100 %) respondentek 15 (14 %) žen ano a zbylých 93 (86 %), že laktační poradkyni v těhotenství nenavštívilo.
37
Otázka č. 13 Pokud jste navštívila laktační poradkyni v těhotenství z jakého důvodu?
9%
Zjistila jsem, že mám ploché, vpáčené bradavky
30 %
Chtěla jsem se informovat o správné technice kojení, o polohách a získat co nejvíce informací o kojení Jiná
61 %
Graf 13 Důvody návštěvy laktační poradkyně
Pokud ženy navštívily laktační poradkyni, tak 2 (9 %) uvedlo, že to bylo z důvodů plochých, vpáčených bradavek. 14 (61 %) navštívilo laktační poradkyni z důvodu, že se chtěly informovat o správné technice kojení, polohách a získat co nejvíce informací ohledně kojení. Zbylých 7 (30 %) žen vybralo možnost jiná a všech 7 žen uvedlo, že v rámci předporodního kurzu mělo možnost se setkat s laktační poradkyní a na vše se jí zeptat a informovat se.
38
Otázka č. 14 Myslíte si, že je vhodné navštívit laktační poradkyni před porodem?
26 %
Ano, žena získá informace o kojení, správné technice a polohách, naváže důvěru a v případě problému po porodu ví na koho se obrátit Ne, nemá to žádný význam
74 %
Graf 14 Je vhodné navštívit laktační poradkyni před porodem
Z grafu vyplývá, že 80 (74 %) respondentek si myslí, že je vhodné navštívit laktační poradkyni před porodem. Zbylých 28 (26 %) se domnívá, že to žádný význam nemá.
39
Otázka č. 15 Chcete svoje dítě kojit? 5%
Ano Ne
95 %
Graf 15 Chcete svoje dítě kojit
Z grafu vidíme, že ze 108 (100 %) žen chce 103 (95 %) kojit své dítě a zbylých 5 (5 %) své dítě kojit nechce, jako důvody uvedly negativní zkušenosti z předchozím kojením, poporodní depresi, více jim vyhovovalo krmit dítě umělou výživou.
40
2.5.2 Výsledky hypotéz Hypotéza č. 1: Předpokládám, že 80 % a více žen gynekologové nekontrolují v těhotenství prsa. Tabulka 1 Hypotéza č. 1
Kontrola prsou Pokud ano, tak Informovanost žen o kdy kontrola v těhotenství tom, zda vědí, že by proběhla gynekologem jim jejich gynekolog měl v těhotenství prsy zkontrolovat n
%
n
%
n
%
Ano
13
12 %
-
-
23
21 %
Ne
95
88 %
-
-
85
79 %
Na začátku těhotenství
-
-
3
27 %
-
-
Uprostřed těhotenství
-
--
2
20 %
-
-
Na konci těhotenství
-
-
1
13 %
-
-
Na začátku i na konci těhotenství
-
-
7
40 %
-
-
Celkem
108
100 %
13
100 %
108
100 %
Podle zjištěných výsledků vyplývá, že pouze 12 % žen byly zkontrolována prsa v těhotenství gynekologem. 88 % ženám prsa zkontrolována v těhotenství gynekologem nebyla. Dále pokud ženám byly zkontrolovány prsy v těhotenství bylo to nejčastěji 40 % na začátku i na konci těhotenství. 21 % žen ví, že by jim jejich gynekolog měl v těhotenství prsy prohlédnout, zbylých 79 % o tom neví. Hypotéza se potvrdila.
41
Hypotéza č. 2: Předpokládám, že 50 % a více žen nepečuje o svá prsa v těhotenství. Tabulka 2 Hypotéza č. 2a
Pečovala jste o svá prsa Myslíte si, že je důležité o v těhotenství
prsy v těhotenství pečovat
n
%
n
%
Ano
56
52 %
64
59 %
Ne
52
48 %
44
41 %
Celkem
108
100 %
108
100 %
Tabulka 3 Hypotéza č. 2b
Pokud jste o svá prsa pečovala, tak jak
n
%
Masáže prsou
35
58 %
Střídání teplé a studené vody
7
15 %
Stimulace bradavek
20
33 %
Kvalitní podprsenka
15
25 %
Mazání proti striím
11
20 %
Celkem
88
151 %
Proč je důležité o prsy pečovat
n
%
Prevence rakoviny prsu
6
9%
Příprava na kojení
32
50 %
Prevence proti striím
6
10 %
Zjištění stavu bradavek
10
16 %
Hlavní zdroj potravy pro dítě
10
15 %
Celkem
64
100 %
Tabulka 4 Hypotéza č. 2c
42
Z výsledků výzkumu je patrné, že 52 % žen pečovalo o svá prsa v těhotenství a zbylých 48 % o svá prsa v těhotenství nepečovala. 59 % žen si myslí, že je důležité v těhotenství o prsa pečovat. Pokud ženy o svá prsa pečovaly, prováděly nejčastěji masáže prsou. Nejvíce žen 50 % si myslí, že jako hlavní důvod, proč o prsa v těhotenství pečovat je z důvodů přípravy prsou na kojení. Hypotéza se nepotvrdila.
Hypotéza č. 3: Domnívám se, že ženy se nejčastěji informují, jak pečovat o prsa v těhotenství, na internetu. Tabulka 5 Hypotéza č. 3
Od koho jste získala informace, jak n
%
pečovat o svá prsa v těhotenství Internet
43
40 %
Knihy
11
10 %
Lékař
6
6%
Porodní asistentka
13
12 %
Laktační poradkyně
9
8%
Předporodní kurz
16
15 %
Jiné
10
9%
Celkem
108
100 %
Z výsledků vidíme, že nejvíce žen získalo informace, jak pečovat o svá prsa v těhotenství, z internetu 43 (40 %) žen. 11 (10 %) žen získalo informace z knih. Dále pak pouhých 6 (6 %) žen od lékaře. Od porodní asistentky tyto informace získalo 13 (12 %) žen. Od laktační poradkyně pak 9 (8 %) žen. Z předporodních kurzů 16 (15 %) žen. Odpověď jiné zaškrtlo 10 (9 %) žen a nejčastěji uvedly, že informace získaly ze zdravotní školy, od své matky, od kamarádky, sousedky a tchýně. Tato hypotéza se potvrdila. 43
Hypotéza č. 4: Předpokládám, že 80 % a více žen nenavštívilo laktační poradkyni již v těhotenství.
Tabulka 6 Hypotéza č. 4
Návštěva laktační poradkyně Myslíte si, že je vhodné v těhotenství
navštívit laktační poradkyni před porodem
n
%
n
%
Ano
15
14 %
80
74 %
Ne
93
86 %
28
26 %
Celkem
108
100 %
108
100 %
Z výsledků je patrné, že laktační poradkyni v těhotenství navštívilo pouze 14 % žen, zbylých 86 % žen laktační poradkyni v těhotenství nenavštívilo. Hypotéza se potvrdila.
44
Hypotéza č. 5 Domnívám se, že pokud těhotná žena navštívila laktační poradkyni v těhotenství, bylo to z důvodu nějakého problému, například ploché a vpáčené bradavky. Tabulka 7 Hypotéza č.5
Důvody návštěvy laktační poradkyně v n
%
těhotenství Zjistila jsem, že mám ploché, vpáčené 2
9%
bradavky Chtěla jsem se informovat o kojení
14
61 %
Jiné
7
30 %
Celkem
23
100 %
Z výzkumu vyplývá, že hlavním důvodem návštěvy laktační poradkyně v těhotenství pro ženy bylo získání informací o kojení. Hypotéza se nepotvrdila.
45
2.6 Diskuze K bakalářské práci prenatální péče o prsy těhotné ženy jsem si zvolila cekem tři cíle a k nim pět hypotéz. Cílem práce bylo zjistit, zda gynekologové kontrolují těhotným ženám prsa. Dále jsem se zajímala o to, zda ženy pečují o svá prsa v těhotenství a zda navštívily laktační poradkyni v těhotenství. Ke každému z cílů se vztahovaly hypotézy, které se potvrdily, nebo se nepotvrdily pomocí
výzkumného
šetření.
Výsledky
jednotlivých
otázek
výzkumu
a hypotéz jsem zpracovala do grafů a tabulek s jednotlivými komentáři. První hypotéza, předpokládám, že 80 % a více žen gynekologové nekontrolují v těhotenství prsa, se potvrdila. Z dotazníkového šetření vyplývá, že 88 % respondentek gynekolog nekontroloval v těhotenství prsa. A pouhým 12 % jejich gynekolog kontroloval v těhotenství prsa. Také mě zajímalo, zda gynekolog ženám kontroloval prsy, tak kdy. Výsledkem bylo, že ze 13 žen, které odpověděly, že jim jejich gynekolog kontroloval v těhotenství prsa, 27 % uvedlo, že kontrola prsou proběhla na začátku těhotenství. 20 % odpovědělo, že jim jejich gynekolog prsa kontroloval uprostřed těhotenství. 13 % žen odpovědělo, že jim gynekolog kontroloval prsa na konci těhotenství a na konci i začátku těhotenství kontroloval 40 % žen jejich gynekolog prsa. Dále mě k této hypotéze zajímalo, jestli vůbec ženy vědí, že by jim měl jejich gynekolog prsa zkontrolovat. Ano odpovědělo 21 % žen a 79 % žen to vůbec nevědělo. Výsledek mě vůbec nepotěšil. Zde je důležitá práce gynekologů a porodních asistentek, kteří mají jako první možnost vyhledat potencionální problém při kojení již v době těhotenství, a to právě tím, že ženě zkontrolují prsa. Druhá hypotéza, předpokládám, že 50 % a více žen nepečuje o svá prsa v těhotenství, se nepotvrdila. 52 % žen uvedlo, že o svá prsa v těhotenství pečovala, a 48 % žen uvedlo, že o svá prsa v těhotenství nepečovala. Dále mě k této hypotéze zajímalo, pokud žena pečovala o svá prsa, tak jakým způsobem. Nejvíce žen 58 % provádělo masáže prsou. 33 % žen si stimulovalo bradavky. 15 % žen praktikovalo střídání teplé a studené vody. Dalších 25 % žen uvedlo, že nosily kvalitní podprsenku, kvůli podpírání prsou a 20 % žen pečovalo o svá prsa tak, že je mazaly přípravky proti striím. Zajímala jsem se také o to, jestli ženy považují za důležité pečovat o svá prsa v těhotenství. Odpověď ano uvedlo 59 % žen a 41 % uvedlo, že si nemyslí, že je důležité o svá prsa v těhotenství pečovat. Poslední otázka k této hypotéze byla otevřená
46
a respondentky měly napsat, pokud odpověděly, že si myslí, že je důležité o svá prsa v těhotenství pečovat, důvod, proč si myslí, že to je důležité. Všechny ženy se shodly na nejčastějších pěti odpovědích. 50 % udává důvod kvůli přípravě na kojení. 10 % žen udává důvod kvůli prevenci striím. Dalších 15 % uvedlo, že si myslí, proč je důležité pečovat o svá prsa, z důvodů budoucího zdroje potravy pro své dítě. 16 % si myslí, že je důležité pečovat o svá prsa z důvodů zjištění stavu bradavek. A 9 % udává důvod prevence rakoviny prsou. Myslím si, že do určité míry by těhotná žena o svá prsa pečovat měla, jelikož budou hlavním zdrojem obživy pro její dítě. Doufám, že do budoucna bude ještě více žen o svá prsa pečovat. Třetí hypotéza, domnívám se, že ženy se nejčastěji informují, jak pečovat o prsa v těhotenství, na internetu, se potvrdila. Z výzkumu vyplývá, že 40 % respondentek získalo informace ohledně péče o prsa v těhotenství samo z internetu. 15 % žen získalo informace z předporodních kurzů, 12 % od porodní asistentky, 10 % žen získalo informace jak pečovat o svá prsa v těhotenství z knih. 9 % odpovědělo jiné a v dotazníku tyto ženy odpovídaly, že informace získaly ze zdravotní školy, od své matky, od kamarádky, sousedky a tchýně. 8 % žen informace získalo od laktační poradkyně a zbylých 6 % získalo informace od lékaře. Jelikož jsou na internetu mnohdy zkreslené a nepravdivé informace, žena by spíše měla dostávat informace z věrohodnějších zdrojů, a tím by měl být třeba lékař, porodní asistentka nebo laktační poradkyně. Ženy by měly být poučené o tom, co je správné, co se týká péče o prsa a co ne. Čtvrtá hypotéza, předpokládám, že 80% a více žen nenavštívilo laktační poradkyni již v těhotenství, se potvrdila. Z výzkumu se potvrdilo, že 86 % žen laktační poradkyni v těhotenství nenavštívilo a 14 % žen uvedlo, že laktační poradkyni v těhotenství navštívilo. U této hypotézy mě také zajímalo, jaký názor má žena na návštěvu laktačního poradce před porodem. 74 % odpovědělo, že si myslí, že to je vhodné, žena získá informace
o
kojení,
správné
technice
a
polohách,
naváže
důvěru
a v případě problémů ví, na koho se obrátit. 26 % žen uvedlo, že si myslí, že navštívit laktačního poradce v těhotenství nemá žádný význam. Je potěšující, že 74 % respondentek odpovědělo kladně a uvědomuje si význam laktačního poradenství. Spousta žen v dnešní době ocení radu a pomoc v situacích, kdy si samy neví rady. Domnívám se, že
ženy
by
se
měly
více
obracet
na
laktační
poradkyně
v těhotenství
47
a získávat informace o kojení, aby je po porodu mohly uplatnit v praxi a byly na případné problémy, které mohou nastat, alespoň částečně připravené. Pátá hypotéza, domnívám se, že pokud těhotná žena navštívila laktační poradkyni v těhotenství, bylo to z důvodu nějakého problému, například ploché a vpáčené bradavky, se nepotvrdila. Pokud ženy navštívily laktační poradkyni, tak 9 % uvedlo, že to bylo z důvodů plochých, vpáčených bradavek. 61 % navštívilo laktační poradkyni z důvodu, že se chtěly informovat o správné technice kojení, polohách a získat co nejvíce informací ohledně kojení. Zbylých 30 % žen vybralo možnost jiná a všech 7 žen uvedlo, že v rámci předporodního kurzu měly možnost se setkat s laktační poradkyní a na vše se jí zeptat a informovat se. Potěšujícím výsledkem bylo, že 61 % žen navštívilo laktační poradkyní v těhotenství za účelem se informovat. Výsledky výzkumu jsem porovnala s prací Sokelové (2008), která ve svém výzkumu uvádí, že pouze 20 % gynekologů prohlíželo v těhotenství ženám prsy. Výzkum byl proveden se 100 ženami, u mne se 108 ženami, výsledky se mírně liší. Souhlasím se Sokelovou, která ve svém výzkumu podotýká, že v medicíně platí, včasná diagnóza rovná se rychlejší uzdravení, proto včasné zjištění plochých a vpáčených bradavek by vyřešilo spoustu potíží s kojením. Dalším zajímavým faktem je, že Sokelová (2008) ve svém výzkumu zjistila, že 33 % žen se připravuje na kojení v těhotenství a 67 % tak nečiní. Dále Kotrsalová (2014) ve svém výzkumu zjišťovala, kolik žen před porodem kontaktovalo a navštívilo laktační poradkyni, bylo to pouze 11,54 % žen. Což se s mým výzkumem liší pouze o necelé 3 %.
48
2.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi Důležité je, aby se změnil přístup gynekologů ke kontrole prsou v těhotenství. Pouze malému počtu žen jsou včasně zjištěny problematické prsní bradavky. Ženy by samy měly vědět, že jejich gynekolog by jim měl v těhotenství zkontrolovat prsa, a pokud se k tomu sám gynekolog nebude mít, měla by si o toto vyšetření žena sama požádat. Zkontrolovat ženě prsa může i porodní asistentka či laktační poradkyně. Gynekologové a porodní asistentky mají jako první možnost vyhledat potencionální problém při kojení v době těhotenství a včas ho léčit, pokud ženě prsa zkontrolují. V předporodních kurzech by se o tomto problému bylo vhodné zmínit a ženy na to upozornit. Vhodné by také byly informační letáčky, které by na tento problém upozorňovaly. Jak bylo z mého výzkumu zjištěno, ženy se nejvíce informují, jak o svá prsa pečovat, na internetu, kde jsou mnohdy zkreslené, nepravdivé nebo zastaralé informace, přesto je však ženy používají. Tyto informace by proto měla žena dostávat od zdravotnického personálu, porodní asistentky či laktační poradkyně nebo formou letáku či brožury, které by měly být k dispozici v ordinacích gynekologa či prenatálních poradnách. Žena by také měla být upozorněna na to, že i v těhotenství je vhodné provádět samovyšetření prsou každý měsíc, nejlépe vždy ve stejnou dobu, pro dobré zapamatování například na začátku nebo konci měsíce. Mnoho žen se domnívá, že laktační poradce se navštěvuje až po porodu, když se vyskytne nějaký problém s kojením. Bylo by vhodné, aby těhotné ženy dostávaly informace o laktačním poradenství v prenatálních poradnách nebo prostřednictvím letáků, brožurek, kde by byl kladen důraz na význam zkontaktování laktačního poradce před porodem jako prevence možných pozdějších komplikací s kojením. Ženy by si měly osvojit alespoň částečně techniku kojení a znát základní informace o kojení. Po porodu tak budou sebevědomější a v lepší psychické pohodě. Každý zdravotník podílející se na edukaci žen o kojení by měl mít v této oblasti dostatečné vzdělání a měl by být informováno důležitosti správné techniky kojení již od prvního přiložení k prsu. Měl by mít také přehled o nejnovějších poznatcích a výzkumech v této oblasti.
49
Závěr V teoretické části bakalářské práce jsem se zmínila o anatomii prsu. Dále jsem se zaměřila na fyziologii laktace, kde je popsáno, jak hormony působí na mléčnou žlázu, jak probíhá tvorba mléka a co to je ejekční reflex. Poté je popsána péče o prsa v těhotenství, jak je vhodné tedy o prsy pečovat v těhotenství a také že je důležité i v těhotenství samovyšetření prsou. Teoretická část se také zabývá plochými a vpáčenými bradavkami a komplikacemi, které mohou vzniknout kojením s plochými a vpáčenými bradavkami. Jsou i popsané pomůcky na ploché, vpáčené bradavky. Popisuji, jak kojit s tímto typem bradavek. Také zde zmiňuji prenatální přípravu žen na kojení, a co by měla každá žena vědět před zahájením kojení. Na závěr teoretické části se zmiňuji o práci laktační poradkyně. K výzkumu tohoto tématu byla zvolena kvantitativní metoda formou anonymního dotazníkového šetření. Na začátku jsem si zvolila hypotézy, které se na základě výsledků výzkumu potvrdily, nebo nepotvrdily. Výsledky výzkumu jsou znázorněny v grafech a tabulkách s jednotlivými komentáři. Pro tuto práci byly stanoveny tři cíle a k nim vhodně stanoveno celkem pět hypotéz. Prvním cílem bylo zjistit, zda gynekologové kontrolují těhotným ženám prsa. Z výsledků vyplynulo, že pouhým 12 % respondentek byla v těhotenství zkontrolována prsa gynekologem. Zbylým 88 % ne. Výsledek je v celku nepotěšující. Tento cíl byl splněn. Druhým cílem bylo zjistit, zda ženy pečují o svá prsa v těhotenství. Z výzkumu jsem zjistila, že 52 % respondentek o svá prsa v těhotenství pečovala. 48 % žen o svá prsa nijak nepečovalo. Tento cíl byl splněn. Třetím cílem práce bylo zjistit, zda ženy navštívily laktační poradkyni v těhotenství. Výzkum ukázal, že pouhých 14 % žen navštívilo laktační poradkyni v těhotenství, zbylých 86 % laktační poradkyni v těhotenství nenavštívilo. Tento cíl byl též splněn. Myslím si, že toto téma je v odborné literatuře a vůbec celkově málo diskutované a probírané. Našla jsem málo odborné literatury, kde by bylo psáno o plochých a vpáčených bradavkách, přitom není zrovna malé procento žen, u kterých se tento problém s bradavkami vyskytuje. Na internetu se objevují některé poznatky a zkušenosti maminek, ale odborných rad, článků, knih, těch je k nalezení minimum. Také nepotěšujícím zjištěním je, že tak málo gynekologů kontroluje ženě v těhotenství prsa.
50
Doufám, že se do budoucna změní přístup gynekologů k tomuto problému a že zdravotnický personál bude budoucí matku dostatečně edukovat o péči o prsa v těhotenství, informovat o laktačních poradkyních a zdůrazňovat důležitost návštěvy laktační poradkyně již v těhotenství. Vždyť právě kojení je pro matku a její dítě prostředkem navození vzájemného vztahu a vzniku intimních okamžiků, které jen tak nějaký jiný zážitek nepřekoná.
51
Seznam použité literatury Babiez s.r.o, 2015. Niplette systém [online]. aventbaby.cz [cit. 2015-12-20] Dostupné z: http://www.aventbaby.cz/niplette-system-1-ks ČECH, Evžen, Zdeněk HÁJEK, Karel MARŠÁL a Bedřich SRP, 2007. Porodnictví. 2., přepracované a doplněné vyd. Praha: Grada Publishing, a.s. ISBN 978-80-247-1303-8. ČEKAL, Miloš a Jan ŠULC, 2010. Průvodce ženy jiným stavem. 4. vyd., Praha: Československý spisovatel. ISBN 978-80-87391-39-6. DUŠOVÁ, Bohdana, 2011 Laktační poradenství. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě. ISBN 978-80-7368-838-7. FN Brno Bohunice, 2016. Předporodní příprava, Obilní Trh [online]. [cit. 2016-03-04] Dostupné z: http://www.fnbrno.cz/nemocnice-bohunice/gynekologicko-porodnicka-klinklinika/predporodni-priprava-obilni-trh/t3245 GASKIN, Ina May, 2011. Průvodce kojením. 1. vyd. Praha: Argo. ISBN 978-80-2570483-7. GREGORA, Martin a Miloš VELEMÍNSKÝ, 2007. Čekáme děťátko. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s.. ISBN 978-80-247-1489-9. HANÁKOVÁ, Taťána, 2010. Velká česká kniha o matce a dítěti: [vše, co potřebujete vědět o těhotenství a porodu : péče o novorozence a kojence]. 1. vyd. Brno: Computer Press. ISBN 978-80-251-2788-9. HOFHANZLOVÁ, Judita, 2007. Miminko: kojení, ošetřování, výživa, výchova. 1. vyd. Jihlava: Calendula. ISBN: 978-80-903971-0-1 HONZÍK Tomáš a Antonín PAŘÍZEK, 2014. Ploché vpáčené bradavky. [online]. [cit. 2015-12-14]. Dostupné z: http://www.porodnice.cz/tehotenstvi-a-z/ploche-vpacenebradavkyKOTRSALOVÁ, Aneta, 2014. Laktační poradenství. Bakalářská práce. Univerzita Pardubice. Fakulta zdravotnických studií. Laktační liga, 2015. Seznam laktačních poradkyň [online]. [cit. 2015-12-04] Dostupné z: http://www.kojeni.cz/maminkam/poradci/
52
MARKOVÁ, Lucie, 2015. Jak pracuje laktační poradkyně. [online]. materninty-care.cz [cit. 2015-12-14]. Dostupné z: http://maternity-care.cz/odborne-clanky/jak-pracujelaktacni-poradkyne MEDELA AG, 2015. Jak formovače bradavek fungují [online]. © 2015 [cit. 2015-1204]. Dostupné z: http://www.medela.cz/produkty/formovace-bradavek MEDELA AG, 2015. Kojení [online]. [cit. 2015-12-04] Dostupné z: http:// www.medela.cz/c/kojeniMRÁZKOVÁ, Jiřina, 2010. Složení mateřského mléka [online]. kojeni.net [cit. 201603-04]. Dostupné z: http://www.kojeni.net/pruvodce-kojici-zeny/16-Slozeni_materskeh skeho_mleka.html MYDLILOVÁ, Anna, 2006. Standardní praktické pokyny pro kojení v ČR, současný pohled, vydáno v rámci Národního programu zdraví MZ ČR, Projekty podpory zdraví, č. 9265 PARKER-LITTLER, Catharine, 2010. Průvodce těhotenstvím a porodem: vše o vašich 40 týdnech a ještě víc, na co se bojíte kohokoli zeptat. 1. vyd. Praha: Ikar. ISBN 978-80249-1376-6. PAŘÍZEK, Antonín, 2008. Kniha o těhotenství a dítěti. 3. vyd. Praha: Galén. ISBN 97880-7262-594-9. REMEŠ Robert, 2015. Vpáčené bradavky [online]. [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: http://www.estheticon.sk/zakroky/uprava-vpaacenych-bradaviek ROB, Lukáš, Alois MARTAN a Karel CITTERBART, 2008. Gynekologie. 2., dopl. a přeprac. vyd. Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-501-7. ROZTOČIL, Aleš, 2008. Moderní porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s. ISBN 978-80-247-1941-2. SCHNEIDROVÁ, Dagmar, 2006. Kojení: nejčastější problémy a jejich řešení. 2., dopl. a přeprac. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s.. Pro rodiče. ISBN 80-247-1308-X. SOKELOVÁ, Eva, 2008. Kojení v porodnicích - dětské sestry versus porodní asistentky. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita Brno. Lékařská fakulta.
53
STADELMANN, Ingeborg, 2009. Zdravé těhotenství, přirozený porod: citlivý průvodce těhotenstvím, porodem, šestinedělím a kojením, který nabízí ověřené praktické návody, jak v těchto obdobích využít bylinek, homeopatických přípravků a éterických olejů. 3., přeprac. vyd. Překlad Barbora Sadílková, Barbora Tomečková. Praha: One Woman Press. ISBN 978-80-86356-50-1. TRČA, Stanislav, 2009. Budeme mít děťátko. 9., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s. Pro rodiče. ISBN 978-80-247-2581-9. VIČAROVÁ, Vítězslava, 2007. Problematika nádoru prsu. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta humanitních studií. WEIGERT, Vivian, 2006. Všechno o kojení. 1. vyd. Praha: Portál. Rádci pro rodiče a vychovatele. ISBN 80-7367-071-2. WEISS, Robin Elise a Marcello PIETRANTONI, 2010. Těhotenství krok za krokem: průvodce těhotenstvím od prvních dnů do porodu. 1. vyd. Praha: Fortuna Libri. ISBN 978-80-7321-518-7. WHO, 2016. Nutrition - Baby-friendly Hospital Initiative [online]. [cit. 2016-03-06] Dostupné z: http://www.who.int/nutrition/topics/bfhi/en/ ZAMARSKÁ, Jana a Ivana AUINGEROVÁ, 2006. Kojení: praktické rady pro maminky. 1. vyd. Brno: Computer Press. ISBN 80-251-0772-8.
54
Seznam tabulek Tabulka 1 Hypotéza č. 1 ................................................................................................. 41 Tabulka 2 Hypotéza č. 2a ............................................................................................... 42 Tabulka 3 Hypotéza č. 2b ............................................................................................... 42 Tabulka 4 Hypotéza č. 2c ............................................................................................... 42 Tabulka 5 Hypotéza č. 3 ................................................................................................. 43 Tabulka 6 Hypotéza č. 4 ................................................................................................. 44 Tabulka 7 Hypotéza č.5 .................................................................................................. 45
55
Seznam grafů Graf 1 Věk ...................................................................................................................... 26 Graf 2 Vzdělání ............................................................................................................... 27 Graf 3 Po kolikáté žena bude rodit nebo rodila .............................................................. 28 Graf 4 Kontrola prsou v těhotenství gynekologem ......................................................... 29 Graf 5 Pokud gynekolog kontroloval těhotné prsa, tak kdy ........................................... 30 Graf 6 Informovanost žen o kontrole prsou v těhotenství gynekologem ....................... 31 Graf 7 Péče o prsa v těhotenství ..................................................................................... 32 Graf 8 Jak ženy pečovaly o prsa v těhotenství ................................................................ 33 Graf 9 Od koho ženy získaly informace jak pečovat o prsa v těhotenství...................... 34 Graf 10 Jestli si ženy myslí, že je důležitá péče o prsa v těhotenství ............................. 35 Graf 11 Proč je důležité o prsa v těhotenství pečovat..................................................... 36 Graf 12 Návštěva laktační poradkyně v těhotenství ....................................................... 37 Graf 13 Důvody návštěvy laktační poradkyně ............................................................... 38 Graf 14 Je vhodné navštívit laktační poradkyni před porodem ...................................... 39 Graf 15 Chcete svoje dítě kojit ....................................................................................... 40
56
Seznam příloh Příloha 1 Anatomický obrázek prsu................................................................................ 58 Příloha 2 Typy bradavek ................................................................................................. 59 Příloha 3 Formovače bradavek ....................................................................................... 60 Příloha 4 Niplette systém ................................................................................................ 61 Příloha 5 Boční fotbalové držení .................................................................................... 62 Příloha 6 Deset kroků k úspěšnému kojení ..................................................................... 63 Příloha 7 Správné držení prsu ......................................................................................... 64 Příloha 8 Technika přisátí a sání ..................................................................................... 65 Příloha 9 Ruční odstříkáváni mléka (tvar písmene C) .................................................... 66 Příloha 10 Dotazník ........................................................................................................ 67
57
Příloha 1 Anatomický obrázek prsu
58
Příloha 2 Typy bradavek
59
Příloha 3 Formovače bradavek
60
Příloha 4 Niplette systém
61
Příloha 5 Boční fotbalové držení
62
Příloha 6 Deset kroků k úspěšnému kojení
63
Příloha 7 Správné držení prsu
64
Příloha 8 Technika přisátí a sání
65
Příloha 9 Ruční odstříkáváni mléka (tvar písmene C)
66
Příloha 10 Dotazník
67
