VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Péče o prvorodičky na oddělení šestinedělí Bakalářská práce
Autor: Lucie Němcová Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Dvořáková PhD. Jihlava 2015
Anotace Tato bakalářská práce se zabývá informovaností prvorodiček na oddělení šestinedělí. Práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a praktickou. Část teoretická stručně seznámí čtenáře se vším, co se týká ţeny na oddělení šestinedělí. Je zde popsáno šestinedělí, involuční změny v šestinedělí, péče o kojení, péče o novorozence a psychika ţeny. V praktické části své bakalářské práce zjišťuji míru informovanosti prvorodiček na oddělení šestinedělí. Tato část se věnuje zpracováním výsledků dotazníkového šetření. Výsledky jsou zpracovány do grafů.
Klíčová slova Šestinedělí, oddělení šestinedělí, involuční změny, péče o kojení, péče o novorozence, psychika ţeny.
Anotation This bachelor thesis deals with awareness primigravidae comfinement department. The work is divided to two parts, theoretical and practical. The theoretical part briefly introduces thereader with everything that concerns woman confinement department. Is here described puerperium, involutional changes in postpartum care about breastfeeding, newborn care and psyche of women. In the practical part of my thesis Explorer how informatic primagravidae confinement department. This section describes the processing of the surfy results. Results are presented in graphs.
Keywords Puerperium, confinement department, involutional changes, care of breastfeeding, care of newborn, psyche of women.
Poděkování Zde bych chtěla velmi poděkovat své vedoucí bakalářské práce PhDr. Vlastě Dvořákové PhD. za cenné rady, připomínky a čas, který mi věnovala při tvorbě této práce. Dále bych chtěla poděkovat všem ţenám, které si našly čas, vyplnily dotazník a poskytly mi tak cenné informace, které byly nezbytné k vypracování mé bakalářské práce. A v neposlední řadě chci poděkovat svému příteli, rodině a známým, kteří mě podporovali během celého studia a při tvorbě této závěrečné práce.
Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence.
……………………………….. V Jihlavě dne
……………………………….. Podpis
Obsah 1
2
Úvod ................................................................................................................................................ 8 1.1
Cíle výzkumu ............................................................................................................................ 9
1.2
Hypotézy .................................................................................................................................. 9
1.3
Rozčlenění bakalářské práce ................................................................................................... 9
Teoretická část .............................................................................................................................. 10 2.1
Involuční změny..................................................................................................................... 10
2.1.1
Děloha............................................................................................................................ 10
2.1.2
Očistky ........................................................................................................................... 10
2.1.3
Cervix ............................................................................................................................. 11
2.1.4
Vejcovod ........................................................................................................................ 11
2.1.5
Vaječník ......................................................................................................................... 11
2.1.6
Pochva a zevní rodidla ................................................................................................... 11
2.1.7
Břišní stěna .................................................................................................................... 11
2.2
Péče v šestinedělí .................................................................................................................. 12
2.2.1
Stravování šestinedělek ................................................................................................. 12
2.2.2
Vyprazdňování ............................................................................................................... 12
2.2.3
Hemoroidy ..................................................................................................................... 13
2.2.4
Hygiena .......................................................................................................................... 13
2.2.5
Péče o episiotomii ......................................................................................................... 13
2.2.6
Snížení tělesné hmotnosti ............................................................................................. 13
2.3
Péče o kojení ......................................................................................................................... 14
2.3.1
Výhody kojení pro dítě .................................................................................................. 14
2.3.2
Výhody kojení pro matku .............................................................................................. 14
2.3.3
Hlavní zásady správné techniky kojení .......................................................................... 15
2.3.4
Péče o prsy .................................................................................................................... 15
2.3.5
Bolestivé nalití prsů ....................................................................................................... 16
2.3.6
Bolestivé a popraskané bradavky .................................................................................. 16
2.4
Cvičení v šestinedělí .............................................................................................................. 16
2.5
Psychika ženy ......................................................................................................................... 17
2.5.1
Poporodní psychický stav .............................................................................................. 18
2.5.2
Poporodní blues ............................................................................................................ 18
2.5.3
Poporodní deprese ........................................................................................................ 18
2.5.4
Prevence psychických onemocnění v šestinedělí .......................................................... 19
2.6
První ošetření novorozence................................................................................................... 19
2.6.1
Zajištění tepla ................................................................................................................ 19
2.6.2
Toaleta horních dýchacích cest ..................................................................................... 20
2.6.3
Taktilní stimulace........................................................................................................... 20
2.6.4
Ošetření pupečního pahýlu ........................................................................................... 20
2.6.5
Zjištění skóre podle Apgarové ....................................................................................... 20
2.6.6
Dezinfekce spojivkových vaků ....................................................................................... 21
2.6.7
Prevence krvácivé nemoci ............................................................................................. 21
2.6.8
Označení totožnosti novorozence ................................................................................. 21
2.6.9
Zvážení a změření novorozence .................................................................................... 22
2.6.10
Přiložení novorozence k matce ..................................................................................... 22
2.7
Péče o novorozence v porodnici ........................................................................................... 22
2.7.1
Systém rooming - in....................................................................................................... 22
2.7.2
První koupání novorozence ........................................................................................... 23
2.7.3
Koupání v dalších dnech ................................................................................................ 23
2.7.4
První močení a odchod smolky ...................................................................................... 24
2.7.5
Přebalování novorozence .............................................................................................. 24
2.8
Výživa novorozence ............................................................................................................... 25
2.8.1 2.9
Období výhradně mléčné výživy.................................................................................... 25
Manipulace s novorozencem ................................................................................................ 25
2.9.1
Hlavní zásady ................................................................................................................. 25
2.9.2
Bezpečné držení a přenášení ......................................................................................... 26
3
4
Praktická část ................................................................................................................................. 27 3.1
Metodika výzkumné práce .................................................................................................... 27
3.2
Charakteristika výzkumného vzorku a výzkumného prostředí ............................................. 27
3.3
Charakteristika a průběh výzkumu ........................................................................................ 27
3.4
Zpracování získaných dat....................................................................................................... 28
3.5
Vlastní výsledky výzkumu ...................................................................................................... 29
3.6
Analýza a interpretace hypotéz ............................................................................................. 45
3.7
Diskuze................................................................................................................................... 48
3.8
Doporučení pro praxi............................................................................................................. 50
Závěr .............................................................................................................................................. 51
Seznam grafů ......................................................................................................................................... 53 Seznam tabulek ..................................................................................................................................... 54 Seznam použitých zdrojů....................................................................................................................... 55
1 Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila „Péče o prvorodičky na oddělení šestinedělí“. Práce má dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretickou část jsem si pomyslně rozdělila na dvě části. V první části jsem popsala péči o ţenu v šestinedělí, kam jsem popsala i involuční změny, kojení, péči v šestinedělí, péče o psychiku a cvičení v období šestinedělí. Ve druhé části jsem se zaměřila na péči o novorozence, kam jsem zařadila péči o novorozence po narození, péči během hospitalizace, výţivu a manipulaci s novorozencem. Praktická část obsahuje vyhodnocení dotazníkového šetření. Protoţe je mé téma Péče o prvorodičky na oddělení šestinedělí a zaměřila jsem se především na informovanost ţen po porodu, tak jsem pokládala otázky, abych zjistila míru informovanosti prvorodiček na oddělení šestinedělí. Toto téma jsem si vybrala proto, ţe mě vţdy zajímalo, jak ţeny, prvorodičky, zvládají péči po porodu. Jak zvládají pečovat o sebe v období šestinedělí a jak zvládají pečovat o své miminko. K tomu, aby ţeny, které jsou ve své roli maminky poprvé, je potřeba, aby byly dostatečně a především správně informované. To jak budou ţeny informovány, záleţí na nás porodních asistentkách, a proto jsem se ve svém výzkumu zajímala, zda jsou ţenám, zejména prvorodičkám, poskytovány odborné informace a zda zvládají svou úlohu maminky jak v péči o sebe tak v péči o novorozence. Je velmi důleţité, aby novopečené maminky netíţil pocit nejistoty a domů odcházely s pocitem, ţe péči zvládnou a jsou připraveni na velmi krásné, ale i náročné období šestinedělí. Ţena prochází v období šestinedělí řadou změn a je důleţité, aby věděla o tomto období co nejvíce a byla odborně informována, jak před porodem, tak po porodu na oddělení šestinedělí. Pro kaţdou ţenu je to krásné období, kdy poznává své děťátko a učí se o něj starat. Zároveň je toto období velmi náročné a to především pro prvorodičky, které vše zaţívají poprvé a je pro ně role maminky úplně nová. Všem ţenám velmi usnadníme novou roli tím, ţe budeme dbát na poskytování informací.
8
1.1 Cíle výzkumu Tato bakalářská práce má dané dva cíle. První cíl zjišťuje informovanost prvorodiček v péči o sebe v období šestinedělí a druhý cíl má za úkol zjistit informovanost prvorodiček o péči o novorozence.
1.2 Hypotézy 1. Domnívám se, ţe více neţ 60 % prvorodiček je velmi dobře informováno o péči o prsy v šestinedělí. 2. Domnívám se, ţe více neţ 70 % prvorodiček je dostatečně informováno v oblasti kojení. 3. Domnívám se, ţe méně neţ 70 % prvorodiček je dobře informováno, jak se starat o hráz a porodní poranění. 4. Domnívám se, ţe více neţ 50 % prvorodiček je velmi dobře informováno o péči o novorozence v oblasti přebalování a hygieny. 5. Domnívám se, ţe méně neţ 60 % prvorodiček ví, co je klubíčkování a jak ho pouţívat. 6. Domnívám se, ţe více neţ 60 % prvorodiček je dobře informováno o novorozeneckém screeningu.
1.3 Rozčlenění bakalářské práce Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí na teoretickou a praktickou. V první části, teoretické, jsem se zaměřila na popis šestinedělí, involuční změny, kde popisuji, jak se vrací do původního stavu děloha, vejcovody, vaječníky, pochva, břišní stěna, a jak se mění očistky. Dále jsem zde uvedla, jak by se o sebe měla ţena starat v období šestinedělí. Zařadila jsem sem především hygienu, stravování. V další části teoretickém části popisuji, jak se starat o prsa a kojení. V poslední části píši o psychice ţeny v období šestinedělí a o prevenci psychických onemocnění. V praktické části, se věnuji vlastnímu výzkumu a vyhodnocení dotazníku. Jednotlivé odpovědi jsou zpracovány do grafů. Vyhodnocení hypotéz jsem zpracovala do tabulek. K bakalářské práci přikládám dvě přílohy. První je tabulka Apgar score. Ve druhé příloze jsou fotky klubíčkování pro lepší představu manipulace s dětmi.
9
2 Teoretická část Šestinedělí je pro ţeny velmi náročné období, protoţe se srovnávají s novou ţivotní rolí a s ní spojené nové úkoly. Toto období ţeně usnadní správné informace podávané ţeně po porodu lékařem, porodní asistentkou i novorozeneckou sestrou. Na oddělení šestinedělí se ţena setká se dvěma skupinami zdravotních sester. O ţenu se starají porodní asistentky a edukují ji o všech změnách, co nastaly nebo nastanou a učí ji, jak o sebe pečovat v období šestinedělí. O novorozence se starají dětské sestry, které pomáhají mamince s péčí o novorozence a učí ji, jak se o novorozence co nejlépe postarat ve všech oblastech (Hájek, Čech, Maršál, 2014), (Gregora, Velemínský, 2011) Šestinedělí (puerperium) je období od 42. dne po ukončení těhotenství a porodu. V tomto období dochází v organismu ţeny ke dvěma skupinám změn, involuční a progresivní. Šestinedělí lze rozdělit na časné (do 7. dne) a pozdní (do 42. dne); (Slezáková, 2011, Hájek, Čech, Maršál 2014).
2.1 Involuční změny Tělo šestinedělky se dostává funkčně i anatomicky do původního stavu před otěhotněním. 2.1.1 Děloha Hmotnost dělohy v termínu porodu bez plodu, placenty, plodových obalů, pupečníku a plodové vody je cca 1000g. Váha netěhotné dělohy je cca 50 – 100g. Involuce dělohy je individuální, nicméně zhruba do 14 dnů po porodu děloha nepřesahuje malou pánev a do konce šestinedělí má normální velikost. Změny jsou způsobeny vazivovou přeměnou myometrálních snopců a jejich atrofií (Roztočil, 2008).
2.1.2 Očistky V šestinedělí je produkován sekret, který tvoří směs ranného sekretu, deciduy, koagulačního tkáňového moku a sekretů děloţního hrdla, pochvy i vulvy. Tento sekret nazýváme očistky (lochia). V prvních dnech po porodu převaţuje krevní sloţka, jsou tedy červené – lochia rubra. V průběhu šestinedělí se mění sloţením i barvou a čtvrtý den odchází nahnědlý sekret lochia fusca, později převaha bílých krvinek vytvoří ţlutavé lochia flava a po týdnu jsou jiţ očistky bělavé – lochia mucosa (Hájek, Čech, Maršál, 2014).
10
2.1.3 Cervix Během těhotenství dochází k nárůstu cervikální sliznice, cervikální ţlázy hypertrofují a dochází k jejich hyperplazii. Tyto změny jsou doprovázeny výrazním nárůstem vaskularity děloţního hrdla (Roztočil, 2008). Regrese cervikální tkáně začíná 4. poporodní den a koncem prvního týdne po porodu a koncem prvního poporodního týdne je otok hrdla minimální a krvácení z něj ustává. Na konci šestinedělí jiţ mizí většina předporodních a časně poporodních změn na čípku (Roztočil, 2008).
2.1.4 Vejcovod Epitel vejcovodu v těhotenství je charakterizován úbytkem sliznice s řasinkovým epitelem a naopak dochází k hypertrofii tvární svaloviny. Po porodu dochází vlivem estrogenní stimulace k opětovnému nárůstu řasinkového epitelu (Roztočil, 2008).
2.1.5 Vaječník Probíhající laktace je determinující faktor nástupu první poporodní ovulace a menstruace. U nekojících ţen proběhne první ovulace mezi 70. a 75. dnem po porodu a u kojících ţen v průměru v šesti měsících po porodu. Ovulace můţe u nekojících ţen nastat jiţ po skončení šestinedělí nebo i dříve. Délka anovulace závisí od frekvence kojení, doby trvání kaţdého kojení a mnoţství doplňkové stravy novorozence (Roztočil, 2008).
2.1.6 Pochva a zevní rodidla Pochva se vrací do původního stavu do 3 týdnů po porodu, ale zůstává sníţená elasticita a slizniční řasy jsou vyhlazené. Po porodu hrozí pokles poševních stěn, který se podílí na pozdějším sestupu pánevních orgánů. U zevních rodidel mizí prosáknutí a sniţuje se pigmentace (Slezáková, 2010).
2.1.7 Břišní stěna Elasticita břišní stěny a tonus přímých břišních svalů se normalizuje do 6 – 7 týdnů po porodu. Diastáza přímých břišních svalů přetrvává např. po porodu velkého plodu, po vícečetném těhotenství nebo po polyhydramnionu (Slezáková, 2010). 11
2.2 Péče v šestinedělí 2.2.1 Stravování šestinedělek Strava v šestinedělí by měla být lehce stravitelná, vyváţená a pestrá. Měla by obsahovat dostatek bílkovin, minerálů, vitamínů a ţeleza. Strava by měla být pravidelná 5 – 6krát denně. Tři bohatší jídla a 2 – 3 svačiny sloţené z ovoce, zeleniny, mléčných výrobků nebo neslaných sýrů (Ašenbrenerová, Behinová, Kaiserová, 2012). Hlavní zásady výživy: Nehladovět – Kojící ţena nesmí hladovět, a naopak nadměrný přísun energie vede do tukových zásob a ne ke zvýšené tvorbě mléka. Celkový příjem kojící ţeny by měl být 2100 aţ 2800 kilokalorií. Kvalitní strava – Řídíme se tím, ţe kvalita potravin převaţuje nad kvantitou. Dostatek tekutin – Kojící ţena musí dodrţovat pitný reţim 2,5 aţ 3,5 litrů. Nejvhodnější je neperlivá voda. Naopak nejsou vhodné sladké perlivé nápoje. Omezení nevhodných potravin – Kojící ţena by se měla vyhýbat nadýmavým potravinám, silně kořeněným jídlům, uzeninám nebo kyselému ovoci. Šestinedělka by měla dále omezit příjem černé kávy nebo černého čaje. Kouření a alkohol – Mělo by být samozřejmostí, ţe těhotné a kojící ţeny by se měly nejlépe úplně vyhnout konzumaci alkoholu a kouření cigaret. Tyto škodlivé látky se mateřským mlékem dostávají k dítěti (Divišová, 2011).
2.2.2 Vyprazdňování U šestinedělky je důleţité pravidelné vyprázdnění močového měchýře ve 4 – 6 hodinových intervalech (nezbytné pro správné zavinování dělohy). Po porodu má mnoho ţen problém spontánně se vymočit, protoţe nepociťují nucení na močení. Příčinou bývá ochabnutí močového měchýře, břišního lisu a tělesná vyčerpanost. Ţena se musí po porodu vymočit do 6 hodin jinak je nutné vycévkování (Slezáková, 2010).
12
První stolice se dostavuje druhý aţ třetí den po porodu. Prvnímu vyprázdnění pomůţe dostatek pohybu, větší příjem ovoce a zeleniny a dostatek tekutin (Slezáková, 2010).
2.2.3 Hemoroidy Hemoroidy jsou častou komplikací v těhotenství i po porodu. Bolestivé nebo prolabované hemoroidy se léčí kompresí ve sprše. Dále se podávají ledové obklady, masti z dubové kůry nebo čípky obsahující kortikoidy. Další volbou při hemoroidech jsou antihemoroidalia s protizánětlivým účinkem (Hájek, 2004).
2.2.4 Hygiena V období šestinedělí je velmi důleţitá hygiena. Sprchování se doporučuje po kaţdém vyprázdnění (není vhodné pouţívat ţínku). Koupání je v období šestinedělí nevhodné. Očistky jsou infekční, a proto je nutná zvýšená osobní hygiena, častá výměna vloţek, osobního a loţního prádla a mytí rukou, zejména po manipulaci s prádlem, vloţkami a před manipulací s dítětem a bradavkami (Slezáková, 2010).
2.2.5 Péče o episiotomii Episiotomii je nutné často sprchovat, mydlit a větrat. Není vhodné pouţívat vloţky s igelitovou spodní částí, doporučují se porodnické vloţky z lékárny. Při otoku rány je moţné aplikovat led na hráz nebo jiný studený obklad v průběhu prvních 24 hodin po porodu. Léčení episiotomie také usnadňuje aplikace TeaTree oleje na perineum, který má antimikrobiální, antiseptické a protizánětlivé účinky (Roztočil, 2008), (Ward, Hisley, 2009).
2.2.6 Snížení tělesné hmotnosti Okamţitá poporodní ztráta je mezi 5 a 6,5 kg. Tato ztráta je vyvolána porodem plodu, placenty, odtokem plodové vody a krevní ztrátou. Během 6 poporodních týdnů se na výchozí hmotnost dostane 28 % ţen. Program diety a cvičení můţe docílit úbytku hmotnosti cca 0,5 kg za týden mezi 4. a 14. týdnem po porodu u obézních ţen. Tento program nemá vliv na sníţení růstu jejich novorozenců. Není vhodné, aby ţeny výrazně redukovaly váhu, pokud kojí. Redukce váhy se doporučuje aţ po ukončení 6. měsíce kojení. K produkci mateřského mléka je potřeba více energie a v případě drţení diety by se mohlo stát, ţe při odbourávání tukových polštářů, můţe dojít ke zvýšenému vylučování 13
škodlivých látek do mateřského mléka (Lamschová, Havlíček, 2010); (Roztočil, 2008); (Ašembrenerová, Behinová, Kaiserová, 2012).
2.3 Péče o kojení Kojení je nejpřirozenější a nejvhodnější způsob výţivy, který má vliv na zdravý růst a vývoj dítěte a působí na somatické a psychické zdraví dítěte i matky. Mateřské mléko nelze ničím nahradit (Roztočil, 2008). Mateřské mléko je nejoptimálnější výţivou pro dítě. Především v prvních měsících ţivota je kaţdý den, kdy dítě dostane mateřské mléko, velikou výhodou. Děti plně kojené po šest měsíců mají mnohem silnější obranyschopnost a prodělávají menší mnoţství infekčních onemocnění neţ nekojené děti. Kojení je více neţ výţiva ve fyziologickém smyslu, je to i výţiva v psychologickém smyslu. Kojení je zároveň nejintenzivnější a nejněţnější komunikací mezi matkou a dítětem (Kammerer, 2007).
2.3.1 Výhody kojení pro dítě -
Ochrana před průjmy
-
Chrání před infekcemi dýchacích cest, zánětu středouší
-
Sniţuje riziko cukrovky, alergie, obezity, anémie
-
Zajišťuje dobrý vývoj duševních schopností
-
Dítě méně často vyţaduje hospitalizaci
-
Kojené dítě má v dospělosti a ve stáří silnější kosti
2.3.2 Výhody kojení pro matku -
Rychlejší zavinování dělohy po porodu
-
Menší poporodní krevní ztráty
-
Menší riziko chudokrevnosti u ţen
-
Menší riziko rakoviny prsu, vaječníků a osteoporózy
-
Rychlý návrat postavy ke stavu před těhotenstvím
-
Podpora citové vazby mezi matkou a dítětem 14
-
Pleny méně páchnou
-
Kojení nic nestojí na rozdíl od umělé stravy (Mydlilová, 2001).
2.3.3 Hlavní zásady správné techniky kojení -
Najít pohodlnou polohu pro matku i dítě.
-
Dítě se přiloţí k prsu ne naopak.
-
Matka si přidrţuje prs tak, aby se prsty nedotýkaly dvorce. Prs drţí zespodu všemi prsty kromě palce, ten je uloţen vysoko nad dvorcem.
-
Bradavka musí být vţdy v úrovni úst dítěte.
-
Hledací reflex vyvoláme dráţděním úst bradavkou.
-
Prs je nabídnut tak, aby dítě uchopilo nejen bradavku, ale co největší část dvorce.
-
Nepřikládáme dítě k prsu křičící. Při křiku má dítě jazyk umístěn nahoře a dítě není schopno se přisát.
-
U správně přisátého dítěte dolní ret a jazyk překrývá oblast pod bradavkou.
-
Prsu se musí dotýkat špička nosu i brada.
-
Matka nesmí prsty odtahovat prs od úst dítěte, protoţe tímto pohybem vysune dítěti bradavku z úst. Dítě ve správné poloze můţe dýchat.
-
Matkám je dále potřeba vysvětlit, ţe novorozenci během prvních dnů ztratí něco ze své porodní hmotnosti. Úbytek by neměl přesáhnout 10 %. Do 10-14 dnů po narození zdravé dítě svůj hmotnostní úbytek obvykle vyrovná (Sedlářová, 2008; Slezáková, 2011).
2.3.4 Péče o prsy Nejdůleţitější je mytí rukou před kojením a manipulací s bradavkou. Důleţitá je správná péče o prsy a jejich hygiena. Prsy se omývají pouze vodou, ale není vhodné omývat je těsně před kojením. Smyly by se ochranné látky a narušil by se pach, podle kterého se orientuje dítě při hledání potravy. Bradavku je nutné stále udrţovat v suchu, a proto je vhodné pouţívat vloţky do podprsenky k zachycení mateřského mléka. Odkapávající mléko by mohlo způsobit maceraci bradavky a její poškození. Po kojení i odsávání je také vhodné nechat bradavku dobře oschnout. V období kojení je dobré, aby ţeny nosily podprsenky, ale pouze ty kojící nebo bavlněné a dostatečně velké a především bez kostic (Sedlářová, 2008).
15
2.3.5 Bolestivé nalití prsů Mezi třetím a pátým dnem po porodu dochází k přechodnému nalití prsů, kdy jsou prsy oteklé, bolestivé, horké a tvrdé. Léčbou je časté kojení dítěte z obou prsů, stimulace a uvolňování mléka masáţemi pod teplou sprchou. Teplé obklady před kojením nebo vypití teplého nápoje. Po teplé sprše rozmasírování ztuhlého dvorce, aby se dítěti podařilo lépe přisát. Vhodná je i masáţ krouţivými pohyby. Po kojení nebo mezi kojením studené obklady. Studený obklad lze nahradit tvarohem, který se natvaruje na prs. (Gregora, Velemínský, 2011), (Roztočil, 2008), (Hottmarová, 2010).
2.3.6 Bolestivé a popraskané bradavky Bolestivé a popraskané bradavky jsou jedním z nejčastějších problémů při kojení. Často bývá způsoben nesprávným přiloţením dítěte nebo chybným sáním. Důleţité je řídit se správnými zásadami při kojení přičemţ jedna z nejdůleţitějších je, ţe kojení nesmí bolet. V případě bolesti bradavek je nutno upravit techniku kojení. V případě, ţe bradavky nejsou jen bolestivé, ale i popraskané je důleţité aby ragáda byla v koutku úst dítěte. Řídíme se tím, ţe dítěti nabídneme jako první méně bolestivý prs. I kdyţ je kojení nepříjemné, je nutné vydrţet a neomezovat délku ani frekvenci kojení (Mydlilová, 2001). Na popraskané bradavky je vhodné po kojení nechat zaschnout pár kapiček mateřského mléka nebo aplikovat mast určenou na bradavky. K hojení prasklinek také velmi pomáhá nechat bradavky volně dýchat a nechat větrat. Bradavka se tak dobře zahojí (Roztočil, 2008).
2.4 Cvičení v šestinedělí Cílem cvičení v šestinedělí je působení na organismus ţeny tak, aby se vrátil do stavu před otěhotněním. Účelem cvičení v šestinedělí je tedy působení na řadu orgánů: krevní oběh, svalová soustava, zavinování dělohy, podpoření laktace a rychlejší návrat do dobré psychické i fyzické kondice. Rehabilitace po porodu má význam preventivní, léčebný a estetický (Roztočil, 2008). První den po porodu se nedělka vertikalizuje a polohuje na břicho. Poloha na břiše napomáhá rychlejšímu zavinování dělohy a jejímu návratu do přirozené polohy. Nedělka se polohuje na břicho na dvě hodiny denně v průběhu celého šestinedělí. Pokud nejsou ţádné poporodní komplikace, je moţné 24 hodin po porodu začít s vlastním cvičením. Cvičí se na lůţku
16
ve vodorovné poloze bez polštáře a přikrývky. Doba cvičení je přibliţně 20 minut. Kaţdý cvik se opakuje 5-10krát. Cvičení je prokládáno dechovým cvičením a relaxací. Cvičení se dělí do třech skupin: 1. skupina – ţeny první den po porodu, 2. skupina – ţeny 2. a 3. den po porodu a 3. skupinu tvoří ţeny 4. den po porodu. Třetí skupina cvičí stejné cviky jako předešlé dny, ale cvičení je náročnější. Přidávají se cviky na posilování přímých i šikmých břišních svalů a cviky na správné drţení těla. Tyto cviky se provádí v poloze na zádech, na břiše, na boku, v sedu i ve stoji (Roztočil, 2008). První skupina ţen cvičí vleţe na zádech a provádí hrudní a břišní dechová cvičení. Dále zařazujeme cviky dolních a horních končetin, cviky malých kloubů rukou a nohou, cviky na posilování prsních svalů a cviky na posilování pánevního dna. Druhá skupina cvičí stejné cviky jako předchozí den, ale přidáme cviky velkých kloubů dolních končetin v poloze vleţe, na boku a na břiše. Cvičení je intenzivnější a je více zaměřeno na posilování pánevního dna (Roztočil, 2008). V domácím prostředí je vhodné pokračovat v rehabilitačních cvicích a postupně přidávat nové. Trénink zaměříme na posilování pánevního dna, zádové svalstvo, hýţdě a břišní svaly. Pokud ţena kojí, není dobré extrémně zvyšovat zátěţ a intenzitu (kyselina mléčná ve svalech mění chuť mléka). Stejně tak se nedoporučuje redukce, protoţe dítě potřebuje tuk obsaţený v mléce (Lojková, 2012).
2.5 Psychika ženy Šestinedělí je období, ve kterém dochází k návratu do stavu hormonálního i fyzického období, ve kterém dochází k návratu do stavu hormonálního i fyzického období před těhotenstvím s výjimkou kojení. Z psychologického pohledu se jedná o období pro ţenu rizikovější z hlediska vzniku duševních poruch. Přítomny jsou symptomy mírné depresivity nebo neurotických projevů, které jsou povaţovány za adekvátní, ne zcela patognomické (Roztočil, 2008). Šestinedělí je rizikové období pro vznik nebo relaps psychotických onemocnění. Mohou se vyskytnout závaţné duševní poruchy chování zahrnující puerperální psychózu. U šestinedělky dochází ke změně projevů chování, které má charakter úzkosti a ambivalentního postoje k novorozenci, který můţe vést k jeho poranění nebo usmrcení. Zde je nutná psychiatrická péče ve spolupráci s rodinou rodičky většinou s hospitalizací na psychiatrickém oddělení (Roztočil, 2008). 17
2.5.1 Poporodní psychický stav Poporodní psychický stav nedělky je moţno klasifikovat do tří stupňů. Je obtíţné ţenu do některé skupiny přiřadit. První a největší skupinou jsou ţeny, které nijak nevybočují z normálu netěhotné ţeny. Dobře zvládají svoji novou roli matky a vnitřně proţívají pocit štěstí a spokojenosti. Druhým stupněm je poporodní blues a třetím stupněm poporodní deprese a puerperální psychóza (Roztočil, 2008).
2.5.2 Poporodní blues „Poporodní blues“ nebo „baby blues“ jsou po porodu běţná. Matka proţívá období, kdy se cítí skleslá, ale nakonec opět nachází radost ze ţivota ze své nové role matky. Kolísání emocí vymizí s adaptací na změny v jejím ţivotě. Náladou se rozumí hluboká a dlouhotrvající emocionální hladina, která ovlivňuje pohled na ţivot. Psychóza závaţně narušuje vnímání skutečnosti. Mezi poruchy nálad tedy řadíme poporodní depresi a poporodní psychózu. Jsou mnohem váţnější neţ poporodní blues (Leifer, 2004).
2.5.3 Poporodní deprese Poporodní deprese je takový psychický stav matky, kdy chybí její kontakt s realitou. Matka například neví, co je za den, neuvědomuje si, ţe je celý den v pyţamu, chybí ji skutečné vnímání reality (Špaňheová, 2003). Je to stav navazující na poporodní blues, kdy příznaky přetrvávají ještě po 14 dnech a prohlubují se. Objevují či přetrvávají se pocity jako beznaděj, bezmoc, strach ze samoty, pocity selhání, obavy z budoucnosti, nerozhodnost, ztráta zájmu a radosti, nechutenství nebo přejídání. Ţeny mají pocit, ţe se nedokáţou o dítě postarat. Mohou být přítomny téţ poruchy spánku, vztek, podráţděnost, neschopnost dotýkat se dítěte a pečovat o něj, nekontrolovaná plačtivost a ztráta kontroly nad sebou. Dalšími projevy mohou být zejména sebevýčitky, úzkost, únava aţ vyčerpanost a pocity nejistoty, někdy se dostaví i fobické příznaky (Leifer, 2004), (Hájek, Čech, Maršál a kol. 2014). Poporodní deprese se obvykle objevuje 6. aţ 12. den po porodu, ale můţe se objevit i za rok poté. Můţe přetrvávat měsíce, neţ se dostaví zlepšení. Depresivní ţena je úzkostnější a jako matka se cítí neschopná. Interakce mezi ní a jejími dětmi jsou omezené a má 18
zpomalené reakce na podněty od dětí. Děti depresivních matek bývají častěji podráţděné. Zatím nebyla zjištěna ţádná specifická příčina poporodní deprese (Leifer, 2004), (Hájek, Čech, Maršál a kol. 2014). Léčba poporodní deprese zahrnuje psychoterapii, zvýšení sociální podpory a antidepresivní léky. Do péče o rodičku zapojíme i její rodinu. Izolace bývá jak příčinou, tak důsledkem deprese (Leifer, 2004), (Hájek, Čech, Maršál a kol. 2014).
2.5.4 Prevence psychických onemocnění v šestinedělí Hlavní prevencí psychických poruch u šestinedělky je dostatek pozornosti a informací, které ji pomůţou v její nové a náročné roli matky. Nejvíce pozornosti je většinou vţdy soustředěno na těhotenství a porod. Přitom období po porodu (tzv. postnatální období) přináší ţeně a jejímu partnerovi i různé problémy. V ideálním případě porod proběhne bez komplikací, o miminko se starají milující, nadšení (i kdyţ velmi unavení) rodiče. Většina pozornosti rodiny se ale v tu chvíli věnuje miminku. Snadno se zapomíná na čerstvou rodičku, která prošla jednou z nejdůleţitějších fyzických a emocionálních zkušeností svého ţivota. Podpora a péče o ţenu jsou v tuto dobu stejně důleţité jako v období před porodem (Ašenbrenerová, Behinová, Kaiserová, 2012).
2.6 První ošetření novorozence První ošetření novorozence na porodním sále provádí dětská sestra nebo porodní asistentka. Novorozenec v prvních chvílích po narození potřebuje především teplo, kontakt s matkou, první přisátí k prsu a případnou adekvátní péči. Před kaţdým porodem sestra zkontroluje potřebné pomůcky a ověří jejich funkčnost, popř. pomůcky včas doplní (Hájek, Čech, Maršál, 2014), (Sedlářová, 2008).
2.6.1 Zajištění tepla Prvním úkolem po porodu novorozence je zabránit ztrátám tepla. Novorozence hned po narození a přerušení pupečníku můţeme osušit, zabalit do roušky a poloţit matce na břicho. Následně novorozence přemístíme na ošetřovací stůl s tepelným zářičem nebo na předehřáté vyhřívací lůţko (Sedlářová, 2008).
19
Pokud dítě matce hned přiloţíme, převezmeme je od porodníka a ve sterilní roušce v Trendelenburgově poloze (lehce hlavičkou dolů) doneseme na ošetřovací stůl pod tepelný zářič. Důkladně dítě osušíme. Otíráním se kromě osušení přirozeně stimulují vitální projevy novorozence, zejména dýchání. Příznivým znamením je, ţe dítě rychle nabývá růţové barvy, silně křičí, čile se pohybuje a hluboce dýchá (Sedlářová, 2008).
2.6.2 Toaleta horních dýchacích cest Odsávání z úst, nosu a ţaludku u fyziologických novorozenců rutinně neprovádíme, protoţe přináší řadu negativních reakcí jako je vagové dráţdění (apnoe, bradykardie), dále pak nauzeu a zvracení a můţe poškodit sliznici úst, nosu a ţaludku. Odsátí provádíme pouze v indikovaných případech při potíţích jako je zkalená plodová voda nebo resuscitace. V takových případech provádíme toaletu dýchacích cest v následujícím pořadí: odsávání z dutiny ústní, nosní, ze ţaludku a nakonec z dolních cest dýchacích (Sedlářová, 2008).
2.6.3 Taktilní stimulace Osušení dítěte od zbytku plodové vody je dostatečnou taktilní stimulací u křičícího růţového novorozence. Obdobnou taktilní stimulací u kříšeného dítěte pomáháme navodit respirační aktivitu. Aktivní stimulace zahrnuje dráţdění plosky nohy a masáţ zad (Sedlářová, 2008), (Hájek, Čech, Maršál, 2014).
2.6.4 Ošetření pupečního pahýlu Poporodní ošetření pupečního pahýlu provádíme sterilně a asepticky, protoţe představuje reálnou vstupní bránu pro infekci. Pupeční pahýl zaškrtíme umělohmotnou svorkou. Při prvním ošetření pupeční pahýl dezinfikujeme vhodným dezinfekčním roztokem a překryjeme sterilním mulovým čtvercem. V dalších hodinách pupečník necháváme volný a kontrolujeme, zda nekrvácí (Sedlářová, 2008).
2.6.5 Zjištění skóre podle Apgarové Hodnota skóre dle Apgarové po 1. minutě je důleţitá pro rozhodnutí, zda musejí být provedena resuscitační opatření. Skóre dle Apgarové po 5. a 10. minutách jsou prognosticky významnější. Hodnocení provádí porodník nebo porodní asistentka během rutinního ošetření (Muntau, 2009). 20
Ke klinickému hodnocení stavu novorozence se pouţívá skóre podle Apgarové, kdy se hodnotí: srdeční frekvence, dýchání, svalový tonus, reakce na podráţdění a barva kůţe (viz tab. č. 1); (Trojan, 2003). Hodnocení k tab č. 1 (příloha č. 1) Zdravý novorozenec dosáhne 8 – 10 bodů v kaţdé hodnocené minutě. Lehce aţ středně afyktický novorozenec je ohodnocen 4 – 7 body. Pokud novorozenec trpí těţkou asfyxií, dosáhne pouze 0 – 3 body (Trojan, 2003).
2.6.6 Dezinfekce spojivkových vaků Dalším krokem při ošetřování fyziologického novorozence po porodu je kredeizace (profylaxe neonatální konjunktivitidy). Provádí se na porodním sále kapkami určenými k tomuto pouţití. Je prevencí gonokokového zánětu spojivek (Sedlářová, 2008).
2.6.7 Prevence krvácivé nemoci Po porodu podáváme také vitamin K1 (Kanavit), u fyziologických novorozenců intramuskulárně v jednorázové dávce 1mg jako prevence krvácivé nemoci novorozenců. Alternativní moţností jsou kapky do úst. Doma pak je doporučováno pokračovat ve formě kapek podle schématu: 1 kapku kaţdý týden do 1 měsíce věku a dále pak kojeným dětem 1 kapku kaţdý měsíc. Vitamin K se doporučuje podávat do půl roku dítěte (Sedlářová, 2008).
2.6.8 Označení totožnosti novorozence Označení novorozence je jednou ze základních neopominutelných součástí prvního ošetření novorozence. Ideální je, označíme-li dítě záhy po narození v průběhu prvního kontaktu s matkou nebo s rodiči. Vhodné je současné označení matky s údaji o dítěti. Značení mimo tělíčko dítěte není povaţováno za dostatečné a nenahrazuje povinné značení. ČNeoS (Česká neonatologická společnost) doporučuje pouţívat ke značení speciální nerozpojitelný plastový náramek. Označovací náramek se upevňuje na zápěstí ručičky. Pro zvýšení bezpečnosti značení je moţno napsat další nebo duplicitní označení přímo na tělíčko dítěte. Popisování dítěte provádíme metylenovou modří ve vodnatém roztoku na kůţi hrudníku nebo stehýnku dítěte. Identifikační náramek musí obsahovat jméno a příjmení novorozence, číslo porodu, datum narození, hodiny, minuty, pohlaví i jméno a matky (často se jmenuje jinak). Označení se odstraňuje aţ po propuštění z porodnice (Sedlářová, 2008). 21
2.6.9 Zvážení a změření novorozence Při prvním ošetření novorozence provedeme zváţení a změření tělesné délky. Měření tělesných obvodů, tj. obvod hlavičky a hrudníčku, můţeme provést později. Obvod hlavy je lepší měřit s odstupem času, po ústupu moţných otoků nebo porodních nádorů. U novorozence narozeného koncem pánevním změříme celkovou délku také s časovým odstupem (Sedlářová, 2008).
2.6.10 Přiložení novorozence k matce První přiloţení novorozence k matce můţeme provést hned po porodu, po přerušení pupečníku. Dobře zadaptovaného osušeného novorozence poloţíme matce na břicho nebo na prsa a přikryjeme ho teplou plenou, aby neprochladl. Novorozenec v těsné blízkosti rozeznává její hlas, vůni těla a přijímá její teplo. Většina novorozenců při přiloţení k prsu začne sát. Takové okamţiky jsou důleţité pro rozvoj interakce a posílení citové vazby mezi matkou a dítětem. Včasné přiloţení k prsu a první sání, nejlépe do 30 minut po porodu, kdy touha novorozence je nejvyšší a hormonální odpověď organismu matky na sání dítěte ji nejideálnější, bývají prvním krokem k úspěšnému kojení (Sedlářová, 2008).
2.7 Péče o novorozence v porodnici 2.7.1 Systém rooming - in Novorozenec je od narození v neustálém kontaktu s matkou. Matku a dítě oddělujeme pouze v indikovaných případech, většinou daných zdravotním stavem novorozence nebo matky, a to na dobu nezbytně nutnou. V těchto případech je novorozenec ošetřován na pokoji novorozeneckého oddělení. Zbytečné oddělování matky od dítěte je chybou a příčinou řady problémů jako je narušené kojení, nespokojené a plačící dítě v důsledku separační úzkosti. Ve většině českých porodnic je zavedený systém rooming-in. Je všestranně výhodný, usnadňuje vytvoření a upevnění citové vazby mezi dítětem a matkou, umoţňuje optimální podmínky ke kojení dle potřeb miminka a matce zácvik v péči o novorozence pod dohledem odborníků (Langmeier, Krejčířová 2006). Novorozence i v dalších dnech pečlivě sledujeme. Denně je prohlédnut pediatrem a opakovaně během dne kontrolován novorozeneckou sestrou (Sedlářová, 2008).
22
2.7.2 První koupání novorozence První koupání, respektive osprchování novorozence se provádí, pokud si rodiče nepřejí jinak, dvě hodiny po porodu a provádí ho novorozenecké sestry nebo porodní asistentky (Sedlářová, 2008). Prvním koupáním novorozence odstraníme krev a nadbytečný mázek. Teplota vody by měla být přibliţně 37,8 aţ 40,6 °C a v pokoji by měla být teplota 23,9 aţ 26,7 °C. Dítě by mělo být zabalené, aby neprochladlo. Do zhojení rány po odstřiţení pupečníku se dítě koupe pod tekoucí vodou. Špinavé části tělíčka umyjeme jemným mýdlem. Nejdříve omyjeme obličej a postupujeme kefalokaudálním směrem. Oči se čistí navlhčeným kouskem vaty směrem od vnitřního koutku k vnějšímu a kaţdé oko jiným kouskem vaty. Genitál a konečník myjeme vţdy aţ nakonec a čistí se odpředu dozadu, aby se do močového ústrojí nedostala infekce (Leifer, 2004).
2.7.3 Koupání v dalších dnech V následujících dnech provádí koupání novorozence matka sama nebo pod dohledem dětské sestry nebo porodní asistentky. Dříve bylo doporučováno dítě koupat kaţdý den, v současnosti to neplatí, protoţe příliš časté koupání dětí s pouţíváním velkého mnoţství mycích prostředků vede k poškození přirozeného ochranného filmu pokoţky. Dítě tedy není potřeba koupat denně, stačí umývat obličej, místa vlhké zapářky a hýţdě. Na celé tělo pouţijeme jemné dětské mýdlo jednou za týden (Sedlářová, 2008). Dítě můţeme sprchovat i koupat. Novorozence sprchujeme aţ do úplného zhojení pupečního pahýlu. Koupeme buď ve vaničce, nebo ve speciálním koupacím kyblíku. Před koupáním si připravíme všechny potřebné pomůcky, abychom nemuseli odbíhat od novorozence. Po koupeli novorozence pečlivě vysušíme a podle potřeby ošetříme pokoţku dětským olejíčkem a dítě oblečeme. Zdravou pokoţku není nutné ošetřovat olejíčkem kaţdý den, ale pokud si maminky přejí, doporučují se naparfémované přípravky a promašťovat pouze záhyby nebo suchou kůţi (Sedlářová, 2008).
23
2.7.4 První močení a odchod smolky Průchodnost konečníku zjistíme po porodu při prvním ošetření novorozence. Jestli je konečník průchodný, zjistíme měřením tělesné teploty, kdy se zavádí digitální teploměr namočený v oleji nebo masti do konečníku (pátráme po případné atrézii nebo srůstu); (Slezáková, 2010). Novorozenec většinou poprvé močí během porodu nebo krátce po něm. Informace o prvním močení je důleţitá. Asi 92 % donošených dětí močí do 24 hodin. Ostatní novorozenci se obvykle vymočí do 48 hodin. První stoličkou novorozence je smolka. Má černou barvu je vazké konzistence a měla by odejít během prvních 48 hodin. Kdyţ dítě začne pít větší mnoţství mléka, začíná se smolka měnit v přechodnou stoličku (zelenočerná aţ ţlutozelená) a potom v mléčnou stoličku (ţlutá, kašovitá), (Sedlářová, 2008).
2.7.5 Přebalování novorozence K hygieně novorozence neodmyslitelně patří také přebalování novorozence. Přebalování novorozence je usnadněno pouţíváním jednorázových plenkových kalhotek. Je dobré zvolit kvalitnější kalhotky a svou velikostí přímo úměrné ke hmotnosti dítěte. Někteří novorozenci ale mohou plenkové kalhotky hůře snášet a jsou pro ně látkové pleny jedinou variantou. Při balení novorozence do plenek je důleţité, aby ho kalhotky neomezovaly v pohybu. Kolena a stehna musejí zůstat volná a novorozenec musí být schopen pokrčit nohy v kyčlích. Jedině tak je udrţeno správné postavení kyčelního kloubu (Gregora, 2008). U čištění dívčího genitálu postupujeme odpředu dozadu, aby se zbytky stolice nedostaly do pochvy. Přesvědčíme se jemným oddálením stydkých pysků, ţe bělavý mázek mezi nimi je stále bílý a není špinavý od stolice. V tomto případě vytřeme mázek kouskem ubrousku namočeným v oleji. U přebalování chlapečka nezapomínejme na kůţi pod penisem, kde by mohly zůstat zbytky stolice. Předkoţku nepřetahujeme. Před ošetřením zadečku mastí a zabalením dítěte do plenek necháme zadeček chvilku volně na vzduchu. Dítě nesmíme nechat na přebalovacím pultu samotné, mohlo by spadnout (Gregora, 2008). 24
2.8 Výživa novorozence 2.8.1 Období výhradně mléčné výživy V novorozeneckém období dítě dostává výhradně mateřské mléko nebo výrobek mléčné výţivy pokud kojení není moţné. Optimální výţivou novorozence je mateřské mléko. Matky co plně kojí, chrání citlivou a ještě nezralou sliznici střev před alergeny a původci nemoci. V prvních měsících je kaţdý den, kdy dítě dostává mateřské mléko, obrovskou výhodou. Děti, které matky plně kojí po čtyři aţ šest měsíců mají silnější obranyschopnost a prodělávají méně infekčních onemocnění neţ děti nekojené. První a nejdůleţitější činností, kterou se matka po porodu učí, je kojení dítěte. Sestry matce maximálně pomáhají a podporují v kojení. Vedle zdravé matky a zdravého novorozence je také velmi důleţitá správná technika kojení, jejímţ základem je správné drţení prsu a správné přikládání k prsu. Matky musí být poučeny o tom, ţe novorozenci během prvních dnů ztratí něco ze své porodní hmotnosti. Úbytek by neměl přesáhnout 10 %. Do 10-14 dnů po narození zdravé dítě svůj hmotnostní úbytek obvykle vyrovná (Slezáková, 2011).
2.9 Manipulace s novorozencem 2.9.1 Hlavní zásady Manipulace s novorozencem musí být vţdy šetrná a jemná, aby nedocházelo k úlekovým reakcím. Stejně tak bychom se měli vyvarovat rychlým a prudkým pohybům. Vţdy podpíráme dítěti hlavu a tělo tak, aby nepřepadla do záklonu, zejména při zvedání a pokládání. Pro spánek je vyhrazena poloha na zádech. Správnou manipulaci s dítětem je třeba naučit všechny členy rodiny. Zvýšenou polohu aplikujeme v případě častého ublinkávání, v jiných případech volíme klasickou horizontální polohu (Ašenbrenerová, Behinová, Kaiserová, 2012).
25
2.9.2 Bezpečné držení a přenášení Novorozence drţíme jednou rukou za stehýnko, druhou rukou kříţem za rameno. Hlavu má dítě opřenou o předloktí naší druhé paţe (Ašenbrenerová, Behinová, Kaiserová, 2012).
26
3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumné práce Výzkum této bakalářské práce byl zaloţen na metodě dotazníkového šetření. Jedná se o kvantitativní výzkum pomocí dotazníku vlastní konstrukce. Dotazník celkem obsahuje 16 uzavřených otázek a je zcela anonymní. Dotazník vyplnilo celkem 103 respondentek. Dotazník jsem sestavila a po zkonzultování a schválení vedoucí práce a byl distribuován prostřednictvím internetu. Dotazník byl sestaven tak, aby zodpověděl na cíle a hypotézy bakalářské práce. Dotazník je součástí přílohy č. 3. Dotazník jsem pomyslně rozdělila na dvě části. První se zabývá zjišťováním informovanosti prvorodiček v péči o sebe na oddělení šestinedělí a druhá část zjišťuje informovanost prvorodiček v péči o novorozence. Pro vyhodnocení praktické části bylo pouţito 100 % vyplněných dotazníků.
3.2 Charakteristika výzkumného vzorku a výzkumného prostředí Dotazník byl vytvořen v internetovém programu Survio.com Při vyplňování dotazníku jsem apelovala na to, aby ho vyplňovaly pouze prvorodičky, které rodily v nedávné době, tedy v posledních pěti letech. Výsledky jsou zpracovány ve formě grafů. *http://www.survio.com/survey/d/M5H4Y9D8I6P8K5T9W
3.3 Charakteristika a průběh výzkumu Dotazník bylo moţné vyplnit od 30. ledna 2015 do 12. března 2015. Anonymního výzkumu se účastnilo 103 respondentů. Vyplněný dotazník byl respondentkou odeslán do databáze, ve které byl dotazník zpracován. V systému Survio.com se výsledky samy zpracovaly a vyhodnotily. Výsledky dotazníkového šetření byly pouţity pouze pro výzkum této práce.
27
3.4 Zpracování získaných dat Praktická část bakalářské práce byla vytvořena pomocí programů Microsoft Office Excel a Microsoft Office Word.
28
3.5 Vlastní výsledky výzkumu Otázka č. 1 Jaký je Váš věk?
Věk respondentek 4,0%
7,9%
34,7%
53,5%
méně než 20
20 až 30 let
31 až 40 let
více než 40 let
Graf 1 věk respondentek
Graf č.1 se zabývá věkem respondentek. Spodní ani vrchní hranice nebyla přesně určena. Otázka je rozdělena do třech skupin. Do první skupiny méně neţ 20 let se napsalo 8 (7,8 %) respondentek. Do skupiny 20 aţ 30 let se zařadilo 54 (52,4 %) ţen. Do skupiny 31 aţ 40 let se napsalo 36 (35,0 %) ţen. Do poslední skupiny více neţ 40 let se zařadilo 5 (4,9 %) ţen.
29
Otázka č. 2 Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání?
Nejvyšší dosažené vzdělání 45,0%
41,8%
40,0% 35,0%
30,1%
30,0%
25,2%
25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0%
2,9%
0,0% základní
střední bez maturity
střední s maturitou
vysokoškolské
Graf 2 Nejvyšší dosažené vzdělání
Druhá otázka se zabývá nejvyšším dosaţeným vzděláním respondentek. Základní vzdělání mají 3 (2,9 %) respondentky. Střední vzdělání bez maturity má 31 (30,1 %) respondentek. Střední vzdělání s maturitou má 43 (41,8 %) ţen. Poslední skupinou respondentek, které mají vysokoškolské vzdělání je 26 (25,2 %).
30
Otázka č. 3 Navštěvovala jste předporodní kurz?
Navštěvovanost předporodního kurzu
46,6% 53,4%
ano
ne
Graf 3 Navštěvovanost předporodního kurzu
Třetí graf zaznamenává navštěvovanou předporodního kurzu. Předporodní kurz navštěvovalo 48 (53,4 %) ţen. Na otázku, navštěvovala jste předporodní kurz, odpovědělo ne 55 (46,6 %) ţen.
31
Otázka č. 4 Ocenila byste kontrolu porodní asistentkou, která by Vám pomohla a poradila v péči o novorozence a v péči o sebe v období šestinedělí po propuštění z porodnice?
Kontrola porodní asistentkou doma 21,4%
78,6% ano
ne
Graf 4 Kontrola porodní asistentkou doma
Čtvrtá otázka zjišťovala, zda by prvorodičky uvítaly kontrolu doma porodní asistentkou v období šestinedělí. Ano odpovědělo 81 (78,6 %) ţen. Ne odpovědělo 22 (21,4 %) ţen.
32
Otázka č. 5 V období šestinedělí čerpám rady od/z:
Od koho sbírám informace v šestinedělí 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0%
57,6%
62,1% 52,4% 41,7% 31,1% 15,5% 1,0%
Graf 5 Od koho sbírám informace v šestinedělí
V páté otázce jsem zjišťovala, od koho si prvorodičky nechávají radit v období šestinedělí. Na otázku bylo moţné odpovědět více odpověďmi. Od odborníků v porodnici a odborných ambulancí čerpá rady 59 (57,6 %), od maminky, babičky a rodiny 64 (62,1 %), od kamarádky 43
(41,7
%),
z odborné
literatury
čerpá
rady
32
(31,1
%),
z internetu
54 (52,4 %), 16 (15,5 %) respondentek odpovědělo, ţe se řídí vlastním rozumem a nenechávají si radit od nikoho a 1 (1,0 %) respondentka uvedla jiný zdroj informací neţ uvedené.
33
Otázka č. 6 Jak hodnotíte poskytnuté informace od odborníků v porodnici o stravování v šestinedělí?
Informovanost o stravování v šestinedělí 7,8% 10,7%
27,2%
17,5%
36,9% velmi dobře
spíše dobře
spíše špatně
velmi špatně
neumím posoudit
Graf 6 Informovanost o stravování v šestinedělí
Graf č. 6 zaznamenává informovanost respondentek o stravování v šestinedělí. Odpovědi jsou rozděleny do pěti skupin. Moţnost velmi dobře zaškrtlo 28 (27,2 %), spíše dobře 38 (36,9 %), spíše špatně 18 (17,5 %), velmi špatně 11 (10,7 %) a odpověď neumím posoudit, označilo 8 (10,7 %).
34
Otázka č. 7 Byly informace o kojení od odborníků v porodnici pro vás dostačující?
Informace o kojení 5,8% 12,6% 40,8%
40,8%
ano
spíše ano
spíše ne
ne
neumím posoudit
Graf 7 Informace o kojení
Graf č. 7 zaznamenává informovanost prvorodiček o kojení v porodnici. Respondentky mohly vybrat jednu z pěti moţností. Odpověď ano zvolilo 42 (40,8 %) respondentek, odpověď spíše ano uvedlo 42 (40,8 %) ţen, spíše ne označilo 13 (12,6 %), pro ne se rozhodlo 6 (5,8 %) a odpověď neumím posoudit, neoznačil nikdo.
35
Otázka č. 8 Jak hodnotíte informace od odborníků v porodnici v péči o prsy?
Informovanost v péči o prsy 9,7%
2,9% 32,0%
13,6%
41,8% velmi dobře
spíše dobře
spíše špatně
velmi špatně
neumím posoudit
Graf 8 Informovanost v péči o prsy
Osmá otázka zjišťovala informovanost prvorodiček v péči o prsy na oddělení šestinedělí. Respondentky měly moţnost vybrat z pěti odpovědí. Na otázku odpovědělo celkem 103 respondentek. První moţnost velmi dobře vybralo 33 (32,0 %) dotazovaných ţen, spíše dobře zaškrtlo 43 (41,8 %) ţen, 14 (13,6 %) respondentek si myslí, ţe nebyly dostatečně informovány o péči o prsy a označily tedy odpověď spíše špatně, velmi špatně zatrhlo 10 (9,7 %) dotazovaných ţen a 3 (2,9 %) respondentek neuměly posoudit míru informovanosti v péči o prsy.
36
Otázka č. 9 Jak hodnotíte informace od odborníků v porodnici v péči o hráz a porodní poranění?
Informovanost o porodním poranění 10,7% 29,1%
10,7%
15,5%
34,0% velmi dobře
spíše dobře
spíše špatně
velmi špatně
neumím posoudit
Graf 9 Informovanost o porodním poranění
Devátou otázkou v dotazníku bylo otázka zjišťující míru informovanosti o porodním poranění a hrázi. Respondentky odpovídaly v pěti moţnostech. První moţnost velmi dobře zatrhlo 30 (29,1 %) dotazovaných ţen, spíše dobře označilo 35 (34,0 %) ţen, spíše špatně 16 (15,5 %), 11 (10,7 %) respondentek odpovědělo, ţe nebyly spokojeny s informovaností v péči o hráz a porodní poranění a zatrhly odpověď velmi špatně. Neumím posoudit, zaškrtlo stejné mnoţství dotazovaných ţen jako na předchozí odpověď tedy 11 (10,7 %) dotazovaných ţen.
37
Otázka č. 10 Uvítala byste lekce o cvičení v šestinedělí během hospitalizace?
Zájem o lekce cvičení během hospitalizace 18,5%
81,6% ano
ne
Graf 10 Zájem o lekce cvičení během hospitalizace
Další otázka v dotazníku zjišťovala, zda by měly prvorodičky zájem o lekce cvičení během hospitalizace. Celkem odpovídalo 103 respondentek. 84 (81,6 %) ţen uvedlo, ţe by lekce cvičení a rehabilitace po porodu uvítaly. Ostatní, tedy 19 (18,5 %) dotazovaných ţen uvedlo, ţe zájem nemají.
38
Otázka č. 11 Víte, co je metoda klubíčkování a umíte ji pouţívat?
Klubíčkování 45,0%
39,8%
40,0%
35,9%
35,0% 30,0%
24,3%
25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0%
Znám klubíčkování a umím ho Vím co je klubíčkování, ale používat neumím tuto metodu používat
Nikdy jsem o klubíčkování neslyšela
Graf 11Klubíčkování
Jedenáctou otázkou v dotazníku byla otázka, která zjišťovala, jestli maminky znají metodu klubíčkování a jestli ji umí pouţívat. Odpověď znám klubíčkování a umím tuto metodu pouţívat, zaškrtlo 37 (35,9 %) dotazovaných ţen. Další skupinou jsou prvorodičky, které vědí co je to je to metoda klubíčkování, ale neumí tuto metodu pouţívat. Tuto moţnost označilo 25 (24,3 %) ţen. Poslední moţnost označily ţeny, které o klubíčkování nikdy neslyšely, je jich 41 (39,8 %).
39
Otázka č. 12 Jak hodnotíte informace od odborníků v porodnici v oblasti hygieny a přebalování novorozence?
Informovanost o přebalování a hygieně novorozence 1,9%
2,9% 1,9%
50,5% 42,7%
velmi dobře
spíše dobře
spíše špatně
velmi špatně
neumím posoudit
Graf 12 Informovanost o hygieně a přebalování
Graf č. 12 zaznamenává informovanost prvorodiček o přebalování novorozence a jejich hygieně. Celkem odpovídalo 103 respondentek a mohly zaškrtnout jednu z pěti odpovědí. Moţnost velmi dobře označilo 52 (50,5 %) ţen. Další moţností bylo spíše dobře a zaškrtlo ji 44 (42,7 %) ţen. Moţnost spíše špatně označilo 2 (1,9 %) ţen. 3 (2,9 %) ţen si myslí, ţe byly velmi špatně informovány v této problematice. Poslední moţnost neumím posoudit, označilo 2 (1,9 %) ţen.
40
Otázka č. 13 Jak hodnotíte informace od odborníků v porodnici o vyšetření očí novorozence?
Informovanost o vyšetření očí novorozence 6,8% 9,7% 30,1%
13,6%
39,8% velmi dobře
spíše dobře
spíše špatně
velmi špatně
neumím posoudit
Graf 13Informovanost o vyšetření očí novorozence
Třináctá otázka v dotazníku zjišťovala informovanost prvorodiček o vyšetření očí novorozenců. Na otázku odpovídalo celkem 103 respondentek a měly na výběr z pěti moţností. První skupina zaškrtla, ţe jsou velmi dobře informovány o vyšetření očí novorozence. Takto odpovědělo31 (30,1 %) ţen. Druhou moţnost spíše dobře zaškrtlo 41 (39,8 %) ţen. Moţnost spíše špatně označilo 14 tedy 13,6 % dotazovaných prvorodiček. Deset ţen se zařadilo do skupiny, které byly velmi špatně informovány o vyšetření očí novorozenců. A do poslední moţnosti s názvem neumím posoudit, se napsalo 7 (6,8 %) ţen.
41
Otázka č. 14 Jak hodnotíte informace od odborníků v porodnici o vyšetření kyčlí novorozence?
Informovanost o vyšetření kyčlí novorozence 2,9% 1,9% 9,7% 33,0%
52,4% velmi dobře
spíše dobře
spíše špatně
velmi špatně
neumím posoudit
Graf 14 Informovanost o vyšetření kyčlí novorozence
Jako 14. otázka v dotazníku byla otázka, která zjišťovala informovanost matek, prvorodiček o vyšetření kyčlí novorozence. Na otázku odpovědělo 103 respondentek a odpovědět mohly formou Likertovy škály. Třicet čtyři (33,0 %) ţen si myslí, ţe byly dobře informovány v této problematice. Přes polovinu dotazovaných ţen se zařadilo do druhé skupiny a to spíše dobře. Přesně jich bylo 54 (52,4 %). 10 (9,7 %) prvorodiček uvedlo, ţe byly informovány spíše špatně. Méně ţen tedy 3 (2,9 %) uvedlo, ţe byly informovány velmi špatně. 2 (1,9 %) uvedly, ţe neumí posoudit, jak byly informovány o vyšetření kyčlí novorozence.
42
Otázka č. 15 Jak hodnotíte informace od odborníků v porodnici o novorozeneckém screeningu?
Informovanost o novorozeneckém screeningu 9,7% 6,8%
29,1%
12,6%
41,8% velmi dobře
spíše dobře
spíše špatně
velmi špatně
neumím posoudit
Graf 15 informovanost o novorozeneckém screeningu
Z uvedeného grafu vyplývá, ţe 30 (29,1 %) ţen bylo dobře informováno o novorozeneckém screeningu. Čtyřicet tři (41,8 %) ţen bylo informováno spíše dobře. Třináct (12,6 %) ţen uvedlo, ţe byly informovány spíše špatně. Sedm (6,8 %) prvorodiček uvedlo, ţe nebyly dostatečně informovány v problematice novorozeneckého screeningu. Poslední moţnost označilo 10 (9,7 %) ţen, tyto ţeny si nejsou jisté, zda byly dostatečně informovány nebo ne.
43
Otázka č. 16 Jak hodnotíte informace od odborníků v porodnici o vyšetření uší novorozenců?
Informovanost o vyšetření uší novorozence 12,6% 23,3% 7,8%
14,6%
41,8% velmi dobře
spíše dobře
spíše špatně
velmi špatně
neumím posoudit
Graf 16 Informovanost o vyšetření uší
Z posledního uvedeného grafu vyplývá, ţe 24 (23,3 %) ţen bylo velmi dobře informováno o vyšetření uší novorozence. Čtyřicet tři (41,8 %) ţen si myslí, ţe bylo spíše dobře informováno o tomto tématu. Patnáct (14,6 %) dotazovaných ţen, uvedlo, ţe byly spíše špatně informovány a 8 (7,8 %) ţen uvedlo, ţe byly velmi špatně informovány. Do poslední moţnosti, neumím posoudit, se zapsalo 13 (12,6 %) ţen.
44
3.6 Analýza a interpretace hypotéz Hypotéza č. 1: Domnívám se, že více než 60 % prvorodiček bylo velmi dobře informováno o péči o prsa v šestinedělí. Jak hodnotíte informace od odborníků v porodnici v péči o prsa? Velmi dobře Spíše dobře Spíše špatně Velmi špatně Neumím posoudit Celkem
Absolutní četnost 33 43 14 10 3 103
Relativní četnost 32,0 % 41,8 % 13,6 % 9,7 % 2,9 % 100 %
Tabulka 1 Vyhodnocení hypotézy č. 1
První tabulka znázorňuje odpovědi dotazovaných ţen, jak byly v porodnici informovány o péči o prsy. Z výzkumu vyplývá, ţe velmi dobře je o péči o prsy v šestinedělí informováno pouze 32 % prvorodiček. Hypotéza č. 1 se mi nepotvrdila.
Hypotéza č. 2: Domnívám se, že více než 70 % prvorodiček je dostatečně informováno v oblasti kojení. Byly informace o kojení od odborníků v porodnici pro Vás dostačující? Ano Spíše ano Spíše ne Ne Neumím posoudit Celkem
Absolutní četnost 42 42 13 6 0 103
Relativní četnost 40,8 % 40,8 % 12,6 % 5,8 % 0,0 % 100 %
Tabulka 2 Vyhodnocení hypotézy č. 2
Tato tabulka ukazuje, ţe prvorodičky na otázku, zda jsou dostatečně informovány v oblasti kojení, uvedlo 40,8 % ţen „ano“ a „spíše ano“ uvedlo také 40,8 % ţen. Celkem je tedy dostatečně informováno 81,6 % respondentek. Hypotéza č. 2 se mi tedy potvrdila.
45
Hypotéza č. 3: Domnívám se, že méně než 70 % prvorodiček je dobře informováno jak se starat o hráz a porodní poranění. Jak hodnotíte informace od odborníků v porodnici v péči o hráz a porodní poranění? Velmi dobře Spíše dobře Spíše špatně Velmi špatně Neumím posoudit Celkem
Absolutní četnost 30 35 16 11 11 103
Relativní četnost 29,1 % 34,0 % 15,5 % 10,7 % 10,7 % 100 %
Tabulka 3 Vyhodnocení hypotézy č. 3
V této tabulce je znázorněno, jak jsou prvorodičky v porodnici informovány v péči o hráz a porodní poranění. Odpověď velmi dobře uvedlo 29,1 % dotazovaných a spíše dobře uvedlo 34,0 %. Vyplývá z toho tedy, ţe 63,1 % dotazovaných prvorodiček je dobře informováno o tom jak se starat o hráz a porodní poranění. Hypotéza č. 3 se mi tedy potvrdila.
Hypotéza č. 4: Domnívám se, že více než 50 % prvorodiček je velmi dobře informováno o péči o novorozence v oblasti přebalování a hygieny. Jak hodnotíte informace od odborníků v porodnici v oblasti přebalování a hygieny novorozence? Velmi dobře Spíše dobře Spíše špatně Velmi špatně Neumím posoudit Celkem
Absolutní četnost 52 44 2 3 2 103
Relativní četnost 50,5 % 42,7 % 1,9 % 2,9 % 1,9 % 100 %
Tabulka 4 Vyhodnocení hypotézy č. 4
Tato tabulka vyhodnocuje odpovědi prvorodiček na otázku, jak hodnotí informace o péči o novorozence v oblasti přebalování a hygieny. 50,5 % prvorodiček uvedlo, ţe jsou velmi dobře informovány v tomto tématu. Hypotéza č. 4 se mi potvrdila. 46
Hypotéza č. 5: Domnívám se, že méně než 60 % prvorodiček ví co je klubíčkování a jak ho používat. Víte co je metoda klubíčkování a umíte ji používat? Znám klubíčkování a umím ho pouţívat Vím co je klubíčkování, ale neumím tuto metodu pouţívat Nikdy jsem o klubíčkování neslyšela Celkem
Absolutní četnost 37
Relativní četnost 35,9 %
25
24,3 %
41 103
39,8 % 100 %
Tabulka 5 Vyhodnocení hypotézy č 5
Tato tabulka znázorňuje, zda prvorodičky znají klubíčkování a mí ho pouţívat. Uvedenou metodu manipulace s dětmi zná a umí pouţívat pouze 35,9 % prvorodiček. Hypotéza č. 5 se mi tedy potvrdila.
Hypotéza č. 6: Domnívám se, že více než 60 % prvorodiček je dobře informováno o novorozeneckém screeningu. Jak hodnotíte informace od odborníků v porodnici o novorozeneckém screeningu? Velmi dobře Spíše dobře Spíše špatně Velmi špatně Neumím posoudit Celkem
Absolutní četnost 30 43 13 7 10 103
Relativní četnost 29,1 % 41,8 % 12,6 % 6,8 % 9,7 % 100 %
Tabulka 6 Vyhodnocení hypotézy č. 6
Poslední tabulka ukazuje informovanost prvorodiček o novorozeneckém screeningu. 29,1 % ţen uvedlo, ţe jsou informovány velmi dobře a 41,8 % ţen uvedlo, ţe jsou informovány spíše dobře, takţe 70,9 % prvorodiček je o této problematice dobře informováno. Hypotéza č. 6 se mi tedy potvrdila.
47
3.7 Diskuze Má bakalářská práce byla zaměřena na splnění dvou cílů, které měly zjistit informovanost prvorodiček na oddělení šestinedělí o péči o sebe a zjistit informovanost prvorodiček o novorozence. K těmto cílům jsem si stanovila 6 hypotéz, které jsem vyhodnotila v analýze a interpretaci hypotéz. První cíl zněl: „Zjistit informovanost prvorodiček na oddělení šestinedělí o péči o sebe“. K tomuto cíli se vztahovaly otázky v dotazníku č. 6, 7, 8, 9. Na otázku č. 6 – Jak hodnotíte poskytnuté informace od odborníků v porodnici o stravování v šestinedělí, odpovědělo 64 % ţen, ţe dobře, 28 % ţen odpovědělo, ţe nejsou dobře informovány a 7 % ţen odpovědělo, ţe míru informovanosti neumí posoudit. Další otázka, která se týkala tohoto cíle, byla otázka č. 7 a zjišťovala míru informovanosti ţen o kojení. O této oblasti jsou ţeny většinou informovány dobře, uvedlo to 82 % prvorodiček. Ostatní uvedly, ţe nejsou spokojeni s informovaností o kojení. Těchto ţen bylo 18 % ţen. Tyto výsledku na otázku ohledně kojení se mi jeví jako úspěšné. Další otázkou v pořadí týkající se tohoto cíle je otázka č. 8 a zjišťovala informovanost prvorodiček v péči o prsy. 74 % prvorodiček na tuto otázku odpovědělo, ţe jsou dobře informovány, 24 % respondentek nejsou spokojeni s úrovní informovanosti o péči o prsy. Zbytek, tedy 3 % ţen uvedlo, ţe tuto otázku neumí zhodnotit. Poslední otázkou tohoto cíle je otázka č. 9 a ta zjišťuje informovanost klientek o péči o porodní poranění. 63 % respondentek jsou spokojeni s mírou podaných informací v porodnici a 26 % dotazovaných ţen vyhodnotilo podané informace jako nedostačující v této oblasti. Výsledky otázek procentuálně vychází jako pozitivní, kdyţ se ale podíváme na vyhodnocení hypotéz podobně v tabulkách uvedených v analýze a interpretaci hypotéz, zjistíme, ţe kladné odpovědi sice převaţují, ale záporných odpovědí rozhodně není málo a máme co zlepšovat. První cíl se podařilo zmapovat. Druhý cíl zní: „Zjistit informovanost prvorodiček v péči o novorozence“. K tomuto cíli se vztahují následující otázky v dotazníku: č. 11, 12, 13, 14, 15, 16. Ve výše uvedených otázkách jsem se zajímala především o to, jak jsou ţeny, prvorodičky informovány dětskými sestrami a porodními asistentkami pracujícími na novorozeneckém oddělení informovány o péči o jejich novorozence.
48
V otázce č. 11 mě zaujalo, ţe pouze 36 % ţen zná a ví, jak se pouţívá metoda klubíčkování. Myslím si ale, ţe tento fakt ovlivňuje situace, ţe na dotazník odpovídaly i ţeny, které rodily své první dítě před delší dobou. Metoda klubíčkování je modernější spíše aţ v posledních letech. V následující otázce č. 12 jsem sledovala, jak jsou, ţeny informovány o péči o miminko v oblasti hygieny a přebalování. Výsledky této otázky mě příjemně překvapily, protoţe 93 % ţen uvedlo, ţe podané informace jim v této problematice stačí a jsou dobře informované. Třináctá otázka zjišťovala míru informovanosti maminek o vyšetření očí u novorozenců na vrozený šedý zákal. Myslím si, ţe míra podaných informací zdravotnickým personálem novopečeným maminkám byla spíše úspěšná, neboť 70 % jich uvedlo, ţe informace pro ně byly dostačující. Další otázka č. 14 zjišťovala informovanost ţen o vyšetření kyčlí novorozence ortopedem. 85 % prvorodiček uvedlo, ţe bylo s podanými informacemi spokojeno. V patnácté otázce mě zajímalo, jestli jsou ţeny dostatečně informovány o novorozeneckém screeningu, který se provádí novorozencům v rámci hospitalizace. 71 % respondentek zaškrtlo, ţe jsou dobře informovány o tomto vyšetření. V poslední otázce, která se vázala k tomuto cíli, se ptám na to, jak jsou maminky informovány o vyšetření uší novorozence a zda jim tyto informace stačí. Odpověď velmi dobře a spíše dobře zatrhlo celkem 65 % dotazovaných ţen. V této oblasti vidím ještě jisté mezery. Výsledky výzkumu druhého cíle jsou myslím, velmi dobré. Z výzkumu vyplývá, ţe velké procento ţen chodí z porodnice domů nabyto spousty informací, a nemají pocit nevědomosti. Stále však je co zlepšovat, aby to malé procento ţen, které jdou domů s trochou nejistoty, bylo co nejvíce eliminováno. Druhý cíl se tedy podařil objasnit. Bakalářskou práci jsem porovnala se třemi dalšími výzkumy. S výzkumem Martiny Horákové (2013), s prací Adély Zoubkové (2014) a s výzkumem Kristýny Škarvardové (2013). S výzkumem Martiny Horákové (2013) pod názvem Edukační činnost porodní asistentky na oddělení šestinedělí jsme obě došly k výsledku, ţe většina ţen uvedla, ţe jsou dostatečně informovány v oblasti kojení, v péči o prsy a v péči o novorozence. Stejně tak jsme došly ke stejnému výsledku, ţe ţeny na oddělení šestinedělí jsou dobře informovány o stravování v období šestinedělí a kojení a ţe většina ţen je dobře informována i o porodním poranění. Dále jsem výzkum porovnala s prací Adély Zoubkové (2014). Její bakalářská práce nese název „Úroveň znalostí ţen o těhotenství, porodu a šestinedělí“. Oba naše výzkumy se shodují především v otázkách, které se týkají kojení. Shodly jsme se na tom, ţe většina dotazovaných ţen je spokojena s informovaností o kojení a všem co ke kojení přísluší. Stejně 49
jako v porovnání předešlého výzkumu Martiny Horákové jsme se i tady shodly, ţe jsou ţeny na oddělení šestinedělí dostatečně informovány o stravování v období kojení. Jako poslední práci na porovnání s mou bakalářskou prací jsem si vybrala výzkum Kristýny Škarvardové (2013) s názvem „Informovanost šestinedělek v péči o novorozence“. Její práce se s mou prací shodla hlavně v oblasti hygieny a přebalování novorozence. I přes to, ţe otázky uvedené autorky jsou podrobnější, protoţe se zaměřila pouze na péči o novorozence, jsme se shodly na tom, ţe maminky jsou dobře informovány v péči o novorozence, vědí jak své miminko přebalovat, koupat a vědí jak o své miminko pečovat v oblasti hygienické péče.
3.8 Doporučení pro praxi Tato bakalářská práce by mohla být vyuţita pro vzdělání a informovanost maminek na oddělení šestinedělí. Mohla by být vyuţita i jako studijní materiál pro studentky porodní asistence. Z praktické části je zřejmé, v jakých oblastech jsou ţeny na oddělení šestinedělí nedostatečně informovány a čtenáři této práce by se mohly zaměřit na osvětu ostatního zdravotnického personálu v daných oblastech, které v praxi potřebují zlepšit. I přes to, ţe si myslím, ţe tento výzkum nedopadl úplně negativně, je důleţité, aby se dále zvyšovalo procento dostatečně edukovaných ţen v oblastech týkajících se šestinedělí a péče o novorozence.
50
4 Závěr V mé bakalářské práci jsem se zajímala tématem „Péče o prvorodičky na oddělení šestinedělí“. Do teoretické části jsem zahrnula několik důleţitých témat, o kterých se myslím, ţe by šestinedělky měly vědět, a v praktické části zjišťuji míru informovanosti prvorodiček daných témat. Na začátku této práce jsem si stanovila dva cíle a domnívám se, ţe jsem cíle splnila. Hypotézy jsem si stanovila podle toho, co mi přišlo nejdůleţitější v dané oblasti. Od kaţdého cíle mám dané tři hypotézy. Jako první cíl jsem si stanovila zjistit, jak jsou prvorodičky informovány v péči o sebe v období šestinedělí. Tento cíl jsem si stanovila proto, ţe mi přišlo vhodné zjistit, do jaké míry jsou informovány ţeny, které rodí poprvé a s problematikou šestinedělí nemají ţádné zkušenosti. Myslím si, ţe by měly být informovány všechny ţeny, ale na prvorodičky bychom si měli vymezit více času a vše jim trpělivě vysvětlit a ověřit si zda všemu porozuměly o to pečlivěji. K tomuto cíli se vázaly tři hypotézy. Stanovila jsem si hypotézu, ţe se domnívám, ţe více neţ 70 % prvorodiček je dobře informováno o kojení a všem co s ním souvisí. Byla jsem příjemně překvapena, protoţe hypotéza se mi nejen potvrdila, ale ještě o více neţ 10 % předčila mé očekávání. Další hypotéza, která s kojením souvisí, protoţe se jedná o péči o prsy. Myslela jsem si, ţe více neţ 60 % prvorodiček uvede, ţe byly velmi dobře informovány o péči o prsy, ale toto uvedlo pouze 32 % ţen. Z výzkumu tedy vyplývá, ţe většina ţen si nepřipadá dostatečně informované v této oblasti a proto my, porodní asistentky musíme zvýšit úroveň informovanosti ţen a objasnit jim vše, co je jim nejasné, aby domů neodcházely s pocitem, ţe jsme jim toho k té péči o prsy vlastně moc neřekly. První cíl se mi tedy podařilo splnit. Druhým cílem bylo zjistit, zda jsou ţeny dostatečně informovány v péči o novorozence během hospitalizace. K tomuto cíli byly stanoveny také tři hypotézy. Jedna z nich zněla, ţe se domnívám, ţe více neţ 50 % prvorodiček je velmi dobře informováno o péči o novorozence v oblasti přebalování a hygieny. Chtěla zdůraznit je, ţe z výzkumu vyplynulo, ţe 93 % procent prvorodiček ví, jak se starat o novorozence v oblasti hygieny a přebalování. Toto číslo mi přijde jako velmi úspěšné. Cíl číslo dvě se mi tedy podařilo splnit.
51
Za jednu z nejzajímavějších otázek v dotazníku povaţuji otázku, kdy jsem se ptala ţen, prvorodiček zda by měly zájem o kontrolu porodní asistentkou v domácnosti, aby měly moţnost si popovídat s odborníkem o svých problémech, a aby nebyly nuceny sbírat informace na neodborných webových stránkách. Příjemně mě překvapilo, ţe by tuto moţnost uvítalo téměř 80 % prvorodiček. Další otázkou, kterou bych chtěla zdůraznit je, ţe jsem se ptala, zda by ţeny uvítaly během hospitalizace lekce cvičení a rehabilitace pod odborným dohledem. Výsledek mě také příjemně překvapil, protoţe přes 80 % ţen by o cvičení mělo zájem. Závěrem bych chtěla říci, ţe i přes to, ţe výsledky výzkumu informovanosti prvorodiček v porodnici jsou pozitivní, tak stále je co zlepšovat, abychom z porodnice domů propouštěli jenom maminky, které jsou o všem informovány a se vším si vědí rady a hlavně aby neměly pocit, ţe nejsou dostatečně seznámeny s péčí o sebe během šestinedělí a s péčí o jejich miminko. Jsem ráda, ţe jsem si vybrala toto téma, protoţe si myslím, ţe pro mě je velmi přínosné do budoucího povolání.
52
Seznam grafů Graf 1 věk respondentek .......................................................................................................... 29 Graf 2 Nejvyšší dosaţené vzdělání .......................................................................................... 30 Graf 3 Navštěvovanost předporodního kurzu .......................................................................... 31 Graf 4 Kontrola porodní asistentkou doma .............................................................................. 32 Graf 5 Od koho sbírám informace v šestinedělí ....................................................................... 33 Graf 6 Informovanost o stravování v šestinedělí ..................................................................... 34 Graf 7 Informace o kojení ........................................................................................................ 35 Graf 8 Informovanost v péči o prsy ......................................................................................... 36 Graf 9 Informovanost o porodním poranění ............................................................................ 37 Graf 10 Zájem o lekce cvičení během hospitalizace ................................................................ 38 Graf 11 Klubíčkování ............................................................................................................... 39 Graf 12 Informovanost o hygieně a přebalování ...................................................................... 40 Graf 13 Informovanost o vyšetření očí novorozence ............................................................... 41 Graf 14 Informovanost o vyšetření kyčlí novorozence ............................................................ 42 Graf 15 Informovanost o novorozeneckém screeningu ........................................................... 43 Graf 16 Informovanost o vyšetření uší ..................................................................................... 44
53
Seznam tabulek Tabulka 1 Vyhodnocení hypotézy č. 1 ..................................................................................... 45 Tabulka 2 Vyhodnocení hypotézy č. 2 ..................................................................................... 45 Tabulka 3 Vyhodnocení hypotézy č. 3 ..................................................................................... 46 Tabulka 4 Vyhodnocení hypotézy č. 4 ..................................................................................... 46 Tabulka 5 Vyhodnocení hypotézy č. 5 ..................................................................................... 47 Tabulka 6 Vyhodnocení hypotézy č. 6 ..................................................................................... 47
54
Seznam použitých zdrojů AŠENBRENEROVÁ, Ivana, Markéta BEHINOVÁ a Klára KAISEROVÁ. Nová velká kniha o mateřství. 3. vyd. Praha: Mladá fronta, 2012. ISBN 978-80-204-2816-5. DIVIŠOVÁ A KOL, Monika. Zdravé hubnutí po porodu. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3630-3. DORT, Jiří, Eva DORTOVÁ a Petr JEHLIČKA. Neonatologie: učební texty Univerzity Karlovy v Praze. Praha: Karolinum, 2012. ISBN 9788024622538. GREGORA, Martin a Magdalena PAULOVÁ. Péče o novorozence a kojence: Maminčin domácí lékař. 3. vyd. Praha 7: Grada Publishing a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2564-2. GREGORA, Martin a Miloš VELEMÍNSKÝ ML. Nová kniha o těhotenství a mateřství. Praha 7: Grada Publishing a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3081-3. HÁJEK, Zdeněk, Evţen ČECH a Karel MARŠÁL. Porodnictví: 3., zcela přepracované a doplněné vydání. 3. vyd. Praha 7: Grada Publishing a.s., 2014. ISBN 978-80-247-4529-9. KAMMERER, Doro. První tři roky života dítěte: Průvodce pro rodiče. 1. vyd. Praha 7: Grada Publishing a.s., 2007. ISBN 978-80-247-1839-2. Laktační liga. MYDLIOVÁ, Anna. Laktační liga [online]. 2001 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.kojeni.cz/ LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2006. ISBN 80-247-1284-9. LEIFER, Gloria. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství. 1. vyd. Praha 7: Grada Publishing a.s., 2004. ISBN 80-247-0668-7. LOJKOVÁ, Daniela. Získejte rovnováhu těla, mysli, duše a ducha. Praha 7: Grada Publishinga.s, 2012. ISBN 978-80-247-2268-9. MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 1. vyd. Praha 7: Grada Publishing a.s., 2009. ISBN 978-80-247-2525-3.
55
Péče o prsa a bolestivé nalití prsou. HOTTMAROVÁ, Petra. Vaše děti [online]. 2010 [cit. 2015-03-23]. Dostupné z: http://www.vasedeti.cz/vyziva/kojeni/pece-o-prsa-abolestive-naliti-prsou/ Problémy s bradavkami. AŠENBRENEROVÁ, Ivana. Mladá žena [online]. 2008 [cit.201503-23]. Dostupné z: http://mladazena.maminka.cz/scripts/detail.php%3Fid=388818 ROZTOČIL, Aleš. Moderní porodnictví. 1. vyd. Praha 7: Grada Publishing a.s., 2008. ISBN 978-80-247-1941-2. SEDLÁŘOVÁ, Petra. Základní ošetřovatelská péče v pediatrii. 1. vyd. Praha 7: Grada Publishing a.s., 2008. ISBN 978-80-247-1613-8. SLEZÁKOVÁ, Lenka. Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví. 1. vyd. Praha 7: Grada Publishing a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3373-9. ŠPAŇHEOVÁ, Ilona. Psycholog radí. Laktační psychóza. MaMiTa. 2003, roč. 2003, č. 4. TROJAN, Stanislav. Lékařská fyziologie. 4. vyd. Praha 7: Grada Publishing a.s., 2003. ISBN 80-247-0512-5. WARD, Susan L. a Shelton M. HISLEY. Maternal-ChildNursing Care. Philadelphia: F.A. Davis Company, 2009. ISBN 978-0-8036-2813-7.
56
