VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA KATEDRA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ
Názory žen na sdělení pohlaví dítěte
Bakalářská práce
Autor: Libuše Štěpánková Vedoucí práce: Mgr. Lenka Görnerová Jihlava 2013
Anotace Bakalářská práce se zabývá tématem Názory žen na sdělení pohlaví dítěte. Rozděluje se na dvě základní části. Část teoretickou a část praktickou. V teoretické části je popisován vývoj plodu od oplození až po dokončený vývoj. Dále jsem se zaměřila na vývoj zevního genitálu u obou pohlaví. Na konci této části se věnuji problematice zjišťování pohlaví dříve a dnes. Praktická část se věnuje zpracování výsledků dotazníkového šetření týkajícího se názorů žen na sdělení pohlaví dítěte. Výsledky byly zpracovány do grafů.
Klíčová slova Těhotenství, vývoj plodu, plod, ultrazvuk, pohlaví, amniocentéza
Annotation This bachelor's thesis deals with women´s views of being told the sex of the child. It is divided into two parts. A theoretical part and a practical part. The theoretical part describes the development of the fetus from conception to the completion of its development. I also focused on the development of the external genitalia in both sexes. The end of this section is devoted to the problems of sex determination in the past and in the present. The practical part is devoted to processing the survey results related to women´s views of being told the sex of the child. The results have been summarized in graphs.
Keywords Pregnancy, development of the fetus, fetus, ultrasound, gender, amniocentesis
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užití své bakalářské práce či poskytnutí licence k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě dne 2013
................................................... Podpis
Poděkování Zde bych chtěla poděkovat své vedoucí práce Mgr. Lence Görnerové za cenné rady, trpělivost a odborné vedení bakalářské práce. Ráda, bych poděkovala i všem dotazovaným ženám za čas, který věnovaly vyplňování dotazníku. Dále bych chtěla poděkovat celé své rodině za podporu během studia i při vytváření závěrečné práce.
Obsah 1. Úvod .......................................................................................................................................... 8 1.1. Rozčlenění bakalářské práce ............................................................................................ 10 1.2. Cíle a hypotézy práce ....................................................................................................... 10 2. Teoretická část ........................................................................................................................ 11 2.1. Oplození ........................................................................................................................... 11 2.2. Vývoj plodového vejce .................................................................................................... 11 2.2.1. Plodové obaly ............................................................................................................ 12 2.3. Embryonální vývoj ........................................................................................................... 12 2.3.1. 2. týden .................................................................................................................... 12 2.3.2. 3. týden .................................................................................................................... 13 2.3.3. 4. týden .................................................................................................................... 13 2.3.4. 5. týden .................................................................................................................... 13 2.3.5. 6. týden .................................................................................................................... 13 2.3.6. 7. týden .................................................................................................................... 13 2.3.7. 8. týden .................................................................................................................... 13 2.3.8. 9. - 12. týden........................................................................................................... 14 2.4. Fetální vývoj .................................................................................................................... 14 2.4.1. 13. – 16. týden ......................................................................................................... 14 2.4.2.
17. -20. týden.......................................................................................................... 14
2.4.3. 21. – 24. týden ......................................................................................................... 15 2.4.4. 25. – 28. týden ......................................................................................................... 15 2.4.5. 29. – 32. týden .......................................................................................................... 15 2.4.6. 33. – 36. týden ......................................................................................................... 15 2.4.7. 37. – 40. týden ......................................................................................................... 15 2.5. Pohlaví ............................................................................................................................. 16 2.5.1. Vývoj pohlavního ústrojí........................................................................................... 16 2.5.2. Vývoj mužského pohlaví........................................................................................... 16 2.5.3. Vývoj ženského pohlaví ............................................................................................ 18 2.6. Historie určování pohlaví plodu ....................................................................................... 19 2.6.1. Mýty a pověry v babictví .......................................................................................... 19 2.7. Ultrazvuk .......................................................................................................................... 21 2.7.1. Transabdominální vyšetření ...................................................................................... 22
2.7.2. Transvaginální vyšetření ........................................................................................... 22 2.7.3. Ultrazvuková technika v těhotenství ......................................................................... 22 2.7.4. Povinná ultrazvuková vyšetření ................................................................................ 22 2.8. Amniocentéza................................................................................................................... 23 2.9. Preimplantační genetická diagnostika .............................................................................. 23 3. Praktická část .......................................................................................................................... 25 3.1. Metodika výzkumu .......................................................................................................... 25 3.2. Organizace a průběh výzkumu ......................................................................................... 25 3.3. Výsledky výzkumu .......................................................................................................... 26 4. Diskuse .................................................................................................................................... 39 5. Řešení pro praxi ...................................................................................................................... 41 6. Závěr ....................................................................................................................................... 42 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY......................................................................................... 44 SEZNAM GRAFŮ ...................................................................................................................... 46 SEZNAM PŘÍLOH ..................................................................................................................... 47 PŘÍLOHY ................................................................................................................................... 48
1. Úvod Práci na téma „ Názory žen na sdělení pohlaví dítěte“, jsem si vybrala z důvodu zájmu a zvědavosti, jak velké procento žen by se rádo dozvědělo něco více o svém potomkovi. Zejména jeho pohlaví a důvod prozrazení. Těhotenství se stává pro ženu ale i pro muže důležitou etapou života. Je považováno za naplnění smyslu biologické stránky ženy. Je to zázrak, který daruje život. Přivedením potomka na svět, je zásah do života každé ženy i rodiny. Bezpochyby se na tomto aktu podílejí muž a žena současně. Úkolem ženy je dítě donosit a porodit. Muž má odpovědnost za péči o těhotnou ženu, péči o rodinu a to nejen po materiální stránce (Gregora, 2005). Délka těhotenství se počítá v týdnech a to buď v lunárních měsících, které jsou kratší než kalendářní, mající délku 28 dní nebo v kalendářních měsících po 30 dnech. Těhotenství trvá 10 lunárních nebo 9 kalendářních měsíců. Skutečné těhotenství začíná v okamžiku splynutí mužské a ženské pohlavní buňky a od tohoto období se počítá 267 dnů. (Pařízek 2009) V minulosti, když ještě nebyly ultrazvuky a jiné metody ke zjištění pohlaví, dávaly ženy přednost babským radám, jak počít dítě vytouženého pohlaví. Tyto rady se týkaly jídla, období početí, aktivity při pohlavním styku nebo životního stylu. Rady se stávaly spolehlivými zhruba na 50 %. Dnes, aby žena mohla zjistit pohlaví svého potomka, musí podstoupit dané vyšetření. Nejdostupnější metodou, kterou lze zjistit pohlaví dítěte je ultrazvukové vyšetření. Těhotná žena by měla podstoupit několik vyšetření během těhotenství. Mezi povinná vyšetření patří období kolem 10., 20. a 30. týdne. Další metodou pro určení pohlaví je amniocentéza. Odběr plodové vody stále patří mezi využívané metody. Je praktikována na specializovaných gynekologických pracovištích. Provádí se ve druhém trimestru těhotenství. Mezi nejčastější důvody patří vysoký věk obou rodičů, opakované potraty nebo dědičné onemocnění v rodině. Často se neklade takový důraz na to, jestli žena nosí pod srdcem chlapečka či holčičku, ale přesto se najdou páry, které by si přáli vysněné pohlaví. Je tedy v dnešní době možný výběr pohlaví na přání? Během posledních let se rozbíhá metoda zvaná 8
preimplantační diagnostika. Tato metoda zaručuje vyšší přesnost a šanci, že se narodí potomek daného pohlaví. Přesnost se uvádí v 95%. Zpočátku byla tato metoda vyvinuta pro testování zárodku na genetické vady. Odběr jediné buňky se provádí krátce po splynutí spermie s vajíčkem, ještě před vložením do matčiny dělohy. Poté se zjistí pohlaví a je implantováno požadované embryo. V české republice je výběr pohlaví na přání zakázán. Povolení je pouze v případech, kde by dítě mohlo onemocnět některým z dědičných onemocnění. Otázkou je, zda by v budoucnosti nebylo diskriminováno jedno pohlaví nad to druhé v případě, že by se tato metoda zvrhla v přání rodičů o konkrétní pohlaví. Proto považujme těhotenství za zázrak a nechme na osudu, zda nám dopřeje děvče nebo chlapečka (www.lekarionline.cz).
9
1.1. Rozčlenění bakalářské práce Bakalářská práce je rozdělena do dvou hlavních částí. Teoretická část obsahuje 5 kapitol. První dvě kapitoly pojednávají o vývoji plodu během těhotenství. Tento proces je důkladně popsán v jednotlivých týdnech a to od početí až po konečný vývoj. Třetí kapitola se věnuje vývoji zevního genitálu u mužského a ženského pohlaví. Kapitola číslo čtyři a pět objasňují problematiku zjišťování pohlaví dříve a dnes. Praktická část obsahuje vyhodnocení výsledků z dotazníkového šetření zpracované pomocí grafů. Na koncové části bakalářské práce je uveden seznam použité literatury, grafů a příloh.
1.2. Cíle a hypotézy práce V bakalářské práci byly stanoveny dva hlavní cíle. K cílům byly přiděleny dané hypotézy. Tato práce obsahuje 6 hypotéz. Cíl č. 1 Zjistit zda věk a vzdělání ovlivňují názor na sdělení pohlaví dítěte. Hypotézy:
Domnívám se, že ženy nad 30 let si nechávají říci pohlaví častěji, než ženy pod 30let.
Předpokládám, že ženy s vysokoškolským vzděláním si nechávají častěji prozradit pohlaví dítěte, než ženy s nižším vzděláním.
Cíl č. 2 Zjistit, jakou formou a z jakého důvodu bylo zjištěno pohlaví dítěte. Hypotézy:
Předpokládám, že vícerodičky znají pohlaví dítěte častěji než prvorodičky.
Důvodem zjištění pohlaví dítěte u více jak 30% žen jsou zdravotní důvody.
Více jak 50 % žen chce vědět pohlaví dítěte ze zvědavosti.
Více, jak 70 % žen se dovědělo pohlaví dítěte ultrazvukovým vyšetřením.
10
2. Teoretická část Těhotenství je časově omezený fyziologický proces, který ovlivňuje ženu fyzicky i emocionálně. Přizpůsobují se všechny tělové systémy a slouží rostoucímu plodu. Fyziologická délka těhotenství u ženy je 280 dní – 40 týdnů, 10 lunární měsíců po 28 dnech nebo 9 kalendářních měsíců. Těhotenství můžeme rozdělit do čtyř období: oplození (fertilizace), zanoření (implantace), uhnízdění (nidace) a vývoj plodového vejce (Čech, 2006, Cooperová 2004, Urbanová 2010).
2.1. Oplození Oplozením rozumíme spojení mužské a ženské zárodečné buňky v okamžiku, kdy spermie pronikne přes zónu pellucidu a končí spojením chromozomů oocytu a spermie. K oplození stačí jedna spermie. Když pronikne hlavička spermie do oocytu, zóna pellucida se stahuje, což znemožní vstup dalším spermiím. Dojde ke spojení chromozomů a ze dvou haploidních buněk vznikne jedna diploidní se sadou chromozomů 44 XX nebo 44 XY. Po spojení se oplozený oocyt nazývá zygota. Zygota se rychle dělí (rýhuje) a postupně se mění v blastomeru. Během dělení putuje vejcovodem směrem do dutiny děložní. Po dalším dělení buněk se z blastomery vytváří morula. Když se poruší zóna pellucida a pronikne do ní tekutina, stává se z moruly blastocysta. Blastocysta se dostává šestý den po oplození do dutiny děložní, kde se noří do její sliznice.
Zanoření (implantace) probíhá zhruba 40 hodin. Po zanoření
se blastocysta uhnízdí (niduje) do sliznice. 11. den po oplození je ukončen proces nidace (Roztočil, 2008, Eliášová 2008).
2.2. Vývoj plodového vejce Plodové vejce se skládá z placenty, plodových obalů, plodové vody, pupečníku a plodu. Placenta umožňuje kontakt mezi organismem matky a plodu. Pomocí placenty je plod zásobován kyslíkem a živinami a zároveň jsou odváděny zplodiny jeho metabolismu. Placenta je dočasná endokrinní žláza, jejíž plná funkce začíná od 12. týdne těhotenství (Roztočil, 2008).
11
2.2.1. Plodové obaly Decidua je těhotensky změněná děložní sliznice, která je mateřského původu. Zabezpečuje nidaci a výživu plodového vejce. Jedná se o zevní obal. Chorion tvoří střední obal, který se nachází na obvodu plodového vejce, vytváří vazivovou blánu, která splývá s amniálním obalem v místech mimo placentu. Třetím plodovým obalem je amnion. Bezcévná průsvitná blána tvoří vnitřní obal plodového vejce a jeho zevní část splývá s choriem. Z velké části vytváří plodovou vodu (Roztočil, 2008). Plodová voda je tekutina vyplňující amniální dutinu, ve které jsou zabezpečeny podmínky pro vývoj a růst embrya a plodu. Z velké části ji tvoří amniální epitel a také moč plodu. Dále obsahuje soli, bílkoviny, oloupané buňky plodu, mázek a lanugo (plodové chmýří). Je to čirá nebo lehce mléčně zkalená tekutina. Na konci třetího trimestru obsahuje mezi 600 – 1000ml (Roztočil, 2008). Pupečník pojí plod a placentu. Pupečník obsahuje jednu žílu, kterou proudí okysličená krev k plodu a dvě tepny odvádějící odkysličenou krev od plodu k matce. Ke konci těhotenství dosahuje délky 50 cm a 2cm tloušťky (Roztočil, 2008).
2.3. Embryonální vývoj Embryogeneze začíná 22. dnem po oplození a pokračuje do 12. týdne. Zprvu se vyvíjí kraniální části embrya a základy mozku a srdce.
2.3.1. 2. týden Ve druhém týdnu těhotenství se buněčná hmota dělí na dvě vrstvy buněk entoderm a ektoderm. Embryo je ploché a je označováno jako zárodečný terčík. Entoderm později vytváří vnitřní části embrya a entoderm zevní části. V tomto období se také tvoří dutina – žloutkový váček, který je tvořen vrstvou entodermálních buněk (Čech, 2006). Ve 13. dni těhotenství je možno rozlišit zárodečný stvol. Poté, až se v něm začnou tvořit cévy, říkáme mu pupečník (Čech, 2006).
12
2.3.2. 3. týden Třetí týden je označován jako období rychlého růstu. Z ektodermu se vyvíjí nervový systém, kůže, vlasy nehty. Z mezodermu se vytvářejí vnitřní orgány jako například ledviny, srdce, varlata, vaječníky, cév a krev. Vývoj ledvinného, respiračního a zažívacího systému zajišťuje entoderm (Čech, 2006).
2.3.3. 4. týden Neurální trubice se na obou koncích uzavírá ve čtvrtém týdnu a mozek rychle roste. Se zvětšováním mozku se embryo dostává do jeho typického postavení (Čech, 2006).
2.3.4. 5. týden Během pátého týdne dochází k viditelnému růstu hlavy a embryo má tvar písmena C. Postupně se vyvíjejí přední končetiny (Čech, 2006).
2.3.5. 6. týden U šestitýdenního embrya jsou vyvinuty končetiny s viditelnými prsty a zřetelná jsou i ústa, nos i oční víčka. Pomocí ultrazvuku je vidět pulzující srdce na obrazovce. Nediferencované pohlavní žlázy rozlišujeme podle histologické skladby embrya ve varlatech nebo vaječnících. Postupně se rozlišují zevní genitálie, vnitřní orgány se dají odlišit, v kostře embrya se vytvářejí osifikační jádra (Čech, 2006).
2.3.6. 7. týden Během tohoto týdne se dotvářejí chlopně mezi komorami a síněmi srdce. Mozkové buňky se rozdělují. Jsou vytvořeny základy nervů. Činnost svalů slouží k přenášení bolesti. Tvar zárodku se oproti čtvrtému týdnu moc nemění, jen růst hlavy výrazně pokračuje (Čech, 2006, Pařízek 2009).
2.3.7. 8. týden V osmém týdnu se vyvíjejí víčka, dutina ústní je vytvořena, obličej má definitivní lidskou podobu, zevní ucho je zřetelné, končetiny jsou odděleny od trupu, prsty se prodlužují. Vzpřímena je hlava a krk je více vyvinut. Tvoří se zevní genitál, ale pohlaví ještě nelze určit (Čech, 2006). 13
2.3.8.
9. - 12. týden
Na počátku 9. týdne těhotenství hlava dosahuje poloviny délky embrya, poté roste pomaleji. Krk se začíná prodlužovat, brada se oddaluje od hrudního koše, obličej je široký, oči jsou od sebe ještě oddáleny a uši se nacházejí nízko. Víčka jsou slepená. Začínají vznikat nehty, prsty jsou jasně vytvořeny. Horní končetiny dosahují delší délky oproti dolním končetinám, které se ještě vyvíjí. Do břišní dutiny se navracejí střeva a ledviny vylučují moč. Pohyb rtů naznačuje vývoj sacího reflexu. Ve 12. týdnu embryo zdvojnásobí svoji délku. Zevní pohlavní orgány jsou plně rozlišitelné. Hmotnost embrya je 8-14g, měří 5-8cm (Roztočil, 2008).
2.4. Fetální vývoj V tomto období se dítě označuje jako plod a v následujících sedmi měsících roste a dále pokračuje ve vývinu.
2.4.1. 13. – 16. týden Plod ještě rychle roste, ale kůže je tenká. Do středu obličeje se pomalu přesouvají oči a uši se více posouvají ke straně. Lanugo (fetální ochlupení) pokrývá celé tělo. Zrychluje se vývoj svalů a kostí. Postupně se napřimuje. Dolní končetiny dosahují větší délky, než horní končetiny. Plod je více aktivní, ale matka jeho pohyby zatím nepociťuje. Začíná polykat plodovou vodu a střeva tvoří mekonium. Jeho délka se pohybuje okolo 80-140mm a váha kolem 140-200g (Roztočil, 2008).
2.4.2. 17. -20. týden Vyskytují se prudké pohyby, které matka vnímá jako kopání. Srdeční činnost můžeme poslechnout stetoskopem. Zpomaluje se růst, lanugo je přítomno na celém těle, nejvíce na ramenou. Začínají růst vlasy, řasy a obočí. Nehty jsou patrné, jak na rukou, tak na nohou. Plod je kryt mázkem (vernix casseosa). Mázek plod chrání před macerací. Vývoj plic pokračuje, tvoří se plicní sklípky a plicní kapilární řečiště, ale výměna plynů prozatím není možná (Roztočil, 2008).
14
2.4.3. 21. – 24. týden Mezi 21. - 24. týdnem roste hmotnost plodu. Kůže je červená a vrásčitá z důvodu nedostatku podkožního tuku, krev proudí v kapilárách. Vytvářejí se záhyby na ploskách nohou a dlaních. Začínají narůstat vlasy. Obočí a řasy jsou viditelné. Oko je vyvinuto – oční štěrbina se otevírá. Plod měří 200-280mm a váží 300-800g (Roztočil, 2008).
2.4.4. 25. – 28. týden V období mezi 25. - 28. týdnem těhotenství dostává obličej a tělo takový vzhled, který budou mít v době porodu. Kožní záhyby se začínají vystýlat tukem. V této chvíli je plod schopen mimoděložního života, ale plíce a plicní cévy jsou ještě nezralé. Dochází k rychlému vývoji mozku i nervového systému. Nervový systém může vyvolat dýchací pohyby, ale jen na krátkou chvíli. Tělesná teplota je zčásti řízena plodem. Oční víčka jsou plně otevřena. V tomto období dochází k sestupu varlat do šourku u mužského pohlaví. Míra a váha se pohybují okolo 260-300mm, 1000-1200g (Roztočil, 2008).
2.4.5. 29. – 32. týden Od 29. - 32. týdne hmotnost roste a dochází k vývinu tukové a svalové vrstvy. Kosti jsou ohebné, měkké a plně vyvinuty. Kůže se pomalu vyhlazuje, zesiluje svoje vrstvy a je růžová. Plod dostává novorozenecký vzhled. Ve 32. týdnu nehty přesahují konce prstů, proto jeho kůže může být poškrábaná. Velikost plodu se pohybuje okolo 350mm a 2000g (Roztočil, 2008).
2.4.6. 33. – 36. týden V dutině děložní začíná být méně plodové vody, protože je plod mnohem větší. Růst pokračuje, ale na konci 36. týdne zpomaluje. Lanugo postupně mizí. Plod je schopen mimoděložního života bez větších problémů. Jeho velikost je v průměru okolo 400mm a hmotnost 2500g (Roztočil, 2008).
2.4.7. 37. – 40. týden Plod je ve 38. týdnu dovyvinut. Jeho kůže je hladká a růžová. Lanugo už není tak hojné, nejvíce ho můžeme vidět na ramenou a horních končetinách. Sestup varlat u mužského pohlaví je dokončen. U ženského pohlaví se vaječníky nacházejí vysoko v dutině břišní 15
a zůstávají zde až do porodu. Klouby jsou ohnuty. Bradavky vyvinuty. Dále je urovnán cyklus spánku a bdění. Ve většině případů je plod otočen hlavičkou dolů. Obvod hlavičky je o 2 cm vetší než obvod hrudníku. Velikost plodu je ovlivněna hlavně výživou a genetikou, ale také záleží na věku matky či počtu plodů v děloze. Většinou chlapci mají větší hmotnost než děvčata. Plod na konci těhotenství váží průměrně mezi 3300 – 3600g, měří okolo 45 – 51cm. Plodová voda tvoří 600 – 800 ml. Celkově, tak plodové vejce představuje hmotnost okolo 5000g (Roztočil, 2008, Pařízek 2006).
2.5. Pohlaví Pohlaví dítěte určuje spermie otce v okamžiku početí. Spermie obsahuje chromozomy X nebo Y, kdežto vajíčko je pouze nositelem chromozomu X. Pokud vajíčko oplodní spermie s chromozomem X, pohlaví plodu bude ženské, pokud ponese chromozom Y, bude se jednat o pohlaví mužské. (Mackonochieová, 2001)
2.5.1. Vývoj pohlavního ústrojí Na počátku 6. týdne se začne vytvářet vedle Wolfova vývodu vývod Müllerův. Koncová část obou kanálků splynou do urogenitální lišty a tím vytvoří genitální provazec. Provazec je uložen vpředu od základu konečníku. Důležitou součástí pro vývoj pohlavní žlázy je plica genitalis, která přemění svou střední část ve vlastní pohlavní žlázu. Horní část genitální lišty zanikne a její koncová část se postupně změní ve vazivový pruh. Epitel na povrchu plica genitalis je nejprve plochý. U embryí ve 4. týdnu je 6-7 mm dlouhý. V 6. týdnu prorůstá dovnitř genitální lišty epitel mnohovrstevnatý, který se formuje do buněčných provazců, ale prozatím nelze určit pohlaví embrya (Vacek, 2006).
2.5.2. Vývoj mužského pohlaví 2.5.2.1. Vývoj varlete Při přeměně pohlavní žlázy v testis (varle) se vytvoří blána, která se nazývá tunica albuginea testis. Tato blána odděluje povrchový epitel od medulárních provazců, které jsou základem kanálků varlete. Kanálky mohutní, prodlužují se a pomalu se stáčejí v primitivní tubuli seminiferi contorti. Epitelové buňky kanálků se diferencují v podpůrné Sertoliho buňky, mezi nimiž jsou uloženy gonocyty (prvopohlavní buňky). Většina kanálků proroste do varlete a přemění se na rete testis (síť kanálků na zadní 16
straně varlete). Působením antiparamezonefrického hormonu zanikne Müllerův vývod a Leydigovy buňky začnou produkovat hormon testosteron. Testosteron podporuje růst penisu, vývoj skrota a prostaty. Kanálky varlete jsou během fetálního období bez podstatných změn. V období puberty se pohlavní buňky začínají množit a následuje spermiogeneze (tvoření spermií), (Vacek, 2006). 2.5.2.2. Vývodné cesty mužské pohlavní žlázy Na přeměnu pohlavní žlázy se nejvíce uplatňují androgeny. Antiparamezonefrický hormon zastavuje další vývoj Müllerova vývodu. Testosteron podporuje vývoj Wolfova vývodu. Müllerův vývod v 8. týdnu u mužského pohlaví postupně zaniká. Z jeho malého vrcholku se vytváří appendix testis (útvar na horním pólu varlete), (Vacek, 2006). 2.5.2.3. Zevní mužský genitál Zevní genitál se vlivem androgenů (mužské pohlavní hormony) přeměňuje. U vývoje mužského genitálu začíná růst falus (pohlavní úd) a tvoří základ penisu. Falus poměrně rychle roste a začíná se vzpřimovat. Úhel tvořící s přední břišní stěnou je poměrně menší než u opačného pohlaví. S růstem falu do délky rostou také uretrální řasy, které později srůstají a postupně se z nich vytvoří urethra penis. Dalším vývojem vzniká prepucium (předkožka), glans penis (žalud), frenulum (uzdička). Mezi ústrojím močovým, pohlavím a análním otvorem se nachází skrotální políčko, ve kterém probíhají skrotální valy. Valy k sobě přilnou a tak stvoří základ pro skrotum. (šourek) (Vacek, 2006). 2.5.2.4. Sestup varlete Když, je embryo staré dva měsíce začíná varle pomalu sestupovat k tříselnému kanálu. Na počátku 4. měsíce se varle dostává k jeho vchodu, ale prozatím je ponecháno v původní výši a až do 7. měsíce zde zůstává. Při běžícím 7. měsíci pomalu sestupuje tříselným kanálem. Během 8. – 9. měsíce definitivně vstoupí do skrota (šourku). (Vacek, 2006)
17
2.5.3. Vývoj ženského pohlaví 2.5.3.1. Vývoj vaječníku U ženského pohlaví chybí chromozom Y, který umožňuje vývoj mužských pohlavních znaků. Na vývoji ženských pohlavních orgánů se podílejí buňky prvopohlavní, coelomové a buňky mezenchymální. Oogonie (zárodečné buňky vaječníku) zvyšují svůj počet do konce 6. měsíce. V obou vaječnících se nachází 6 milionů oogonií.. Během dalšího vývoje jich téměř polovina zaniká. V době narození se pohybují v rozmezí 700 000 – 2 miliony. Mezi 3. – 4. měsíci se k oogoniím připojují buňky folikulární, ze kterých vznikají primární folikuly. Když se vytvoří obal z folikulárních buněk, přestávají se oogonie dělit a postupně se přemění na oocyty (vajíčka). Během fetálního vývoje se oocyty redukčně dělí a dostávají se do stadia diplotenního. V této fázi dochází k zástavě dělení, které pokračuje až s nástupem puberty (Vacek, 2006). 2.5.3.2. Vývodné cesty ženské pohlavní žlázy Wolfův kanálek zaniká s výjimkou svého koncového úseku. Tento úsek se, jak u mužského, tak u ženského pohlaví spolupodílejí na vývoji močové trubice, močovém měchýři i močovodu. Vlastní funkce žlázy je přidělena Müllerovu vývodu. Vývod rozdělujeme na tři části. Část horní, střední a koncovou. Koncová část pravého a levého vývodu se spojí a vzniká jednotný uterovaginální kanál. Horní úsek spolu se středním je základem pro vejcovody. Horní část uterovaginálního kanálu tvoří základ pro tělo a krček dělohy. Dno dělohy se utváří nespojenou částí Müllerových vývodů. Vaginu tvoří koncová část uterovaginálního kanálu a sinus urogenitalis. V 9. týdnu dojde k vyklenutí vnitřní stěny v hrbolek. Postupem vývoje však Müllerův hrbolek mizí. V 11. týdnu se vaginální ploténka luminizme. V 5. měsíci mezi čípkem a vaginou dojde ke zmnožení epitelu, který vytvoří nálevkovitý tvar. Uvnitř valu dojde k vývoji dutiny, ze které se později vyvine poševní klenba. Vnitřní část klenby poslouží ke stvoření čípku. Lumen vagíny je od sinus urogenitális oddělen, tak že mezi koncem vaginální ploténky a urogenitálním sinem vznikne vrstva mezenchymu, kde později dojde k uzavření vchodu do vaginy pomocí hymenu (panenské blána). Během dalšího vývoje se uprostřed zformuluje otvor zvaný ostium vaginae (Vacek, 2006).
18
2.5.3.3. Vývoj zevních pohlavních orgánů Při vývoji zevních genitálií je významný pohlavní hrbolek a sinus urogenitális. Pohlavní hrbolek je stvořen z kloakových řas. V období mezi 6. – 7. týdnem se genitální hrbolek prodlužuje a na jeho konci vzniká glans. Po stranách se nacházejí uretrální řasy, kde po obou stranách probíhají genitální valy, ze kterých vyrůstají labia majora (Vacek, 2006). 2.5.3.4. Ženský zevní genitál Po malém vzrůstu genitálního hrbolku je vytvořen klitoris. Stejně tak jako u mužského pohlaví se vytváří předkožka, která přechází svými okraji do labia minora (malé stydké pysky). Poševní předsíň vzniká ze sinu urogenitális. Ve 12. týdnu ovarium sestupuje do malé pánve, kde je upevněno ve výši děložního rohu pomocí vazu. Na přechodnou dobu se vytváří výchlipka pobřišnice, která vede přes tříselný kanál do labia majora (velkých stydkých pysků), ale na konci 8. měsíce zaniká. Ovarium zůstává v oblasti malé pánve, kde mění svoji polohu. (Hořejší 1990, Vacek 2006)
2.6. Historie určování pohlaví plodu 2.6.1. Mýty a pověry v babictví Pečlivě se pozoroval obličej těhotné. Jestliže byla ve tváři pěkná a měla kyselé chutě, nadbytek slin, bolel zub nebo měla špičaté břicho, očekávala chlapce. Pokud měla tvář přepadlou, se žlutými skvrnami nosila děvče. Obecně se tradovalo, že daleko více kope děvče. Když žena snědla švestky – srostlé ovoce, mohla se těšit na dvojčátka. Dále se říkalo, že když rodička na cestě potkala, jako prvního člověka mužského pohlaví očekávala chlapce, pokud ženského pohlaví mohla se těšit na děvče. Také při svatebním obřadu se pamatovalo na pohlaví dítěte. Když se do svatebních střevíců dal jetelový pětilístek, měla porodit chlapce. Jestliže se uložilo před postel kladivo, předurčovalo, že se narodí potomek mužského pohlaví. Dalo-li se před postel konopí, mělo přinášet děvče. K početí dívky daroval muž ženě panenku, pokud chtěl chlapce, musel jíst dostatek brambor. Žena, která chtěla syna, se měla často dívat na mužskou fotografii. Dbalo se i na početí v měsíční fázi. Na začátku měsíce bude počata holčička a chlapec na jeho konci (Navrátilová, 2004). Porodní báby předvídaly pohlaví dítěte podle uzlů na pupečním pahýlu. Pokud byl uzel červený, narodil se chlapec, pokud měl barvu do běla, narodila se holčička. Předvídalo 19
se, že žena svému dítěti vštípí ženské pohlaví, pokud zůstane její tělesné ústrojí takové, jaké je. Když žena chtěla zplodit potomka mužského pohlaví, musela nejdříve zmužnět. Aby zahladila zženštilost, chodila na procházky, hodně plavala a často jezdila na koni. Cviky byly podporovány dobrou výživou. Výživa byla spíše dráždivá a výživná, aby měla vliv na zplození potomka mužského pohlaví (Vránová, 2007, Doležal, 2001). Vránová popisuje že, když ženu v těhotenství bolely zuby například stoličky, nosila holčičku, když bolely řezáky nebo špičáky očekávala chlapce. Jestliže ji pálila žáha, mohla se těšit na chlapce. Sledoval se i tvar břicha, když bylo kulaté, označovalo chlapce, pokud bylo špičaté, předvídalo dceru. Když si těhotná stěžovala, že její dítě ji hodně kope, čekala děvče. Pohlaví dítěte se také určovalo pomocí prstenu, který byl uvázán na nitce. Těhotná žena držela v poklidu konec nitky a čekala, až se prsten začne sám pohybovat. Pokud se kýval, označoval chlapce. Při otáčení, předpovídal holčičku. Porod, který trval dlouhou dobu, předurčoval, že se narodí děvče (Vránová, 2007). Tradovalo se, že dívka, která se více podobala matce či babičce, bude více rodit děti ženského pohlaví. Naopak dívka připomínající svým vzhledem otce nebo dědečka, byla předpokladem pro rození mužských potomků (Debay, 1921). Žena mající hubenou a zmužněnou postavu s plochými prsy a širokými rameny při sňatku s jakýmkoli mužem, bude plodit vždy chlapce. Je to dáno jejím tělem, které se více přibližuje k mužskému pohlaví (Debay, 1921). Jestliže žena bude více jíst rosolovitá, škrobovitá jídla, čerstvá vejce, lehké pečivo, mléčné výrobky, smetanu, smetanový sýr, zavařeniny, chodit na krátké procházky a dodržovat klid zplodí děvče. Tímto docílí buničitého tkaniva, které zklidňuje nervovou soustavu. Po několika měsících tohoto dodržování se změní vylučování tělesných orgánů. Ve vaječnících je mužský živel vyhlazen, živlem ženským. Pokud dojde v tomto období k oplození, žena porodí dítě ženského pohlaví (Debay, 1921). Žena, která chtěla porodit chlapce, musela mít stravu bohatou na maso. Z masa se připravovaly bifteky nebo rostbíf. Také se jedly kotlety, skopové kýty, koroptve, bažanti, zajíci, kuřata, vejce, zelenina, kořeněná jídla. Jako nápoje sloužily stará uleželá vína, punč, grog. Využívala se studená nebo mořská lázeň, masáže, tělocvik, tanec a jízda na koni. Ženy prováděly takové cviky, kde se hodně zapojovaly svaly, celkově
20
se více hýbaly. Při tomto způsobu života, žena nabude mužnosti a zplodí chlapce (Debay, 1921). Aristoteles vyučoval, že když při pohlavním styku vane jižní vítr, je počato děvče a naopak (Ostrčil, 1940). Hippokrates tvrdil, že pravé varle zplodí chlapce a levé děvčata (Ostrčil, 1940). Jiní zase předpokládali, že pohlaví určuje stáří rodičů. Dlouho platilo tvrzení Hofackeroco – Sadlerovo (r. 1830), že chlapce zplodí otec, který je starší než matka. Rodiče stejného věku mývali chlapce méně často. Pokud byla matka starší než otec, zplodili dítě ženského pohlaví. Toto tvrzení vylučoval Ahlfed a prohlašoval, že čím starší prvorodička, tím bude větší pravděpodobnost, že porodí chlapce (Ostrčil, 1940). U židovské národnosti se hodně dbalo na zplození synů. Aby měla žena syna, musela ho zplodit v prvním týdnu po menstruaci, pokud by bylo počato déle, síla vajíčka by nebyla tak veliká a narodilo by se děvče (Fisherová – Duckelmannová, 19. stol.). Řecký básník Alkmaión (540. př. n. l.), předpovídal pohlaví podle větší či menší potence muže a ženy. Je-li žena při pohlavním styku vášnivější než muž, narodí se potomek mužského pohlaví a naopak (Fisherová – Duckelmannová, 19. stol.).
2.7. Ultrazvuk Neexistuje mnoho lékařských oborů, kde by byl ultrazvuk považován za tak významný, jako v gynekologii a porodnictví. Ultrazvukové vyšetření se využívá ve všech stádiích těhotenství. Jeho použití je zcela bezpečné a pomocí obrazovky můžeme sledovat vyšetřované orgány. Jedná se o mechanické vlnění, které se šíří a přenáší energii. Ve tkáních lidského těla se většinou šíří podélně. Příčným vlněním se šíří v kostech. Rychlost přenosu ultrazvuku ovlivňují fyzikální vlastnosti prostředí. (vzduch 330m/s, tkáně lidského těla okolo 1540m/s). V porodnictví se ultrazvukové vlnění pohybuje o vysoké frekvenci, velmi často mezi 2,5 – 7,5 MHz. Během těhotenství se fyzikální podmínky stávají optimálními, díky uložení plodu v plodové vodě, která představuje příznivé akustické prostředí (Konečná, 2006, Binder, 2011, Čech a kol, 2006, Smith 2006).
21
2.7.1. Transabdominální vyšetření U použití ultrazvuku přes stěnu břišní se využívají sondy o velikosti pásma 3,5 – 5 MHz. Tento přístup se využívá u vyšetření podbřišku, celé břišní dutiny, malé pánve nejlépe při naplnění močového měchýře. Vyšetření se využívá při útvarech, které sahají nad sponu a výše do břišní dutiny například těhotenství od třetího měsíce (Čech a kol., 2006).
2.7.2. Transvaginální vyšetření Sondy jsou opatřeny speciální konstrukcí a pracují o frekvenci 4 – 7,5 MHz. Mají lepší rozlišovací schopnost, ale zobrazují pouze do délky 8 – 12 cm. Vyšetření přes pochvu umožňuje dobré zobrazení vnitřních rodidel. U tohoto vyšetření není nutná náplň močového měchýře, ale je nutností dbát na hygienická opatření. Využívá se při diagnostice velmi raného těhotenství a také při podezření na mimoděložní těhotenství. V pozdějším stadiu těhotenství se zobrazuje děložní hrdlo a dolní pól plodového vejce (Čech a kol. 2006).
2.7.3. Ultrazvuková technika v těhotenství Pomocí ultrazvukového vyšetření se mohou rodiče poprvé podívat na své dítě. Ultrazvuk se využívá v průběhu celého těhotenství, porodu a šestinedělí. Zobrazuje skeletální i měkké tkáně plodu jako jsou orgány plodu, dále placentu, plodové vejce, plodovou vodu. U placenty rozliší nejen zevní obrysy ale i vnitřní strukturu. Používá se u komplexní biometrie plodu a plodového vejce. Umožní zobrazení srdeční akce plodu, pohybů plodu, průtoku krve v cévách pupečníku i některé ostatní cévy. Dále sleduje časný vývoj plodového vejce, počet embryí u vícečetných těhotenství, růst plodu, uložení placenty a pomáhá k určení pohlaví plodu (Čech, 2006, Teusen 2003).
2.7.4. Povinná ultrazvuková vyšetření Při záchytu těhotenství využijeme vaginální sondu, která už v 5. týdnu je schopna rozlišit fetální pól. V 6. týdnu nám zobrazí životaschopnost – srdeční činnost plodu. Mezi 10. – 13. týdnem se posílají ženy na prvotrimestrální screening, který přesně určuje stáří plodu. Měří se délka od temena po kostrč plodu. Dále se při tomto vyšetření provádí šíjové projasnění, které odhalí možné riziko Downova syndromu. Poměřuje se i délka nosní kosti, která je u tohoto syndromu velmi malá. 22
Ve druhém trimestru okolo 20. týdne provádíme ultrazvuk za účelem posouzení správného růstu plodu. Měří se obvod hlavičky, obvod bříška a délka stehenní kosti. Zkoumají se i rozštěpové vady rtů a patra. Prohlížejí se končetiny, jestli jsou všechny. Pozoruje se funkce srdce, kontroluje se, zda má všechny 4 oddíly a zda jsou průtoky krve v normě. Dále se kontrolují ledviny, močový měchýř, mozek, páteř a ostatní vnitřní orgány. V tomto období se ženy nejčastěji ptají na pohlaví. Během třetího trimestru kolem 30. týdne těhotenství se opět stanovuje biometrie (měření hlavičky, bříška, stehenní kosti) plodu. Kontroluje se uložení plodu v děloze. Nejčastěji se nachází hlavičkou dolů. Určuje se také hmotnost plodu a množství plodové vody. Prohlíží se placenta a určuje se její funkce pomocí průtoků krve.
2.8. Amniocentéza Tato metoda byla poprvé použita v roce 1966. Vyšetření se obvykle provádí ve druhém trimestru těhotenství (od patnáctého týdne) přes břišní stěnu pomocí jehly. První mililitr pro kultivaci nepoužijeme z důvodu nebezpečí kontaminace mateřskými buňkami. Odebereme vzorek 15 – 20 ml plodové vody. Amniocentéza nevyžaduje anestezii a provádíme ji za sterilních podmínek. Materiál odešleme do cytogenetické laboratoře, kde se kultivují oloupané epitelie plodu a amniocyty. Tímto získáváme celý karyotyp, který nám umožní odhalení anomálií chromozomů a pomůže ke zjištění pohlaví.
2.9. Preimplantační genetická diagnostika Tento genetický test se provádí z jedné až dvou buněk embrya. Je prováděn na jádrech, které jsou momentálně v klidné fázi. Embryo je 8 - 10 buněčné. Při kontrolovaném vývoji embrya a jeho přenosu, se s vysokou pravděpodobností vyvine zdravý plod. Při preimplantační diagnostice se nejčastěji vyšetřují chromosomální vady, mezi které patří Downův syndrom, Pataův syndrom, Edwardsův syndrom. Další vyšetření zkoumá genové mutace. Mezi genové mutace patří například cystická fibróza, hemofíie, fenylketonurie. Tímto vyšetřením, lze zjistit i pohlaví dítěte. V České republice je výběr pohlaví na přání rodičů zakázán, ale ze zdravotních důvodů povolen. Screening je prováděn u matek, které přenášejí typ daného dědičného onemocnění, kde by byl postižen plod mužského pohlaví. Jedná se o hemofilii typu A a B, daltonismus (porucha barevného 23
vidění) nebo ektodermální dysplázii. Mezi další důvody patří, páry po neúspěšných in vitro fertilizacích (umělé oplození), porod nebo potrat dítěte s chromozomální vadou, u opakovaných potratů, věk matky nad 36 let a je doporučen u chirurgického odběru spermií. Výsledky preimplantační genetiky je nutné posoudit dvěma odborníky a to embryologa a genetika. Pokud jsou výsledky vhodné, dojde k implantaci nebo zmražení embrya. Povinností genetika je vyjádřit se ke stavu do 48 hodin. Výsledky nemusejí být stoprocentní a to z důvodu, že se testují pouze některá onemocnění. Mezi největší rizika patří možnost vpravení postiženého embrya. Tyto chyby se nestávají často, ale jsou dány omezeným testováním chorob. Proto velmi důležitou roli zastává embryolog, který zpozoruje chybný vývoj a neodsouhlasí implantaci embrya, které má špatné genetické testy (www.lekari-online.cz).
24
3. Praktická část 3.1. Metodika výzkumu Výzkumné šetření bakalářské práce probíhalo pomocí anonymního dotazníku, který byl sestaven s pomocí vedoucí práce (viz příloha 1). Pro dosažení cílů, byla využita kvantitativní metoda výzkumu. Dotazník byl určen všem těhotným ženám a skládá se z 8 otázek. 8 otázek je uzavřených, kde měly respondentky označit vždy jednu odpověď. Pod osmou otázkou byl nechán prostor, kde mohly matky napsat svůj vlastní názor. Otázky jedna a dvě jsou zaměřeny na demografické údaje: věk a nejvyšší dokončené vzdělání. Otázka číslo 3 zjišťuje, o kolikáté těhotenství se jedná. Otázky 4 – 7 se věnují názorům matek na sdělení pohlaví dítěte. Osmá otázka, se zaměřila na ovlivnění vztahu k dítěti po sdělení pohlaví. Účelem tohoto dotazníku bylo zjistit, zda si rodičky nechávají prozradit pohlaví dítěte, jakou metodou bylo zjištěno pohlaví a zda se ovlivnil jejich vztah ke svému potomkovi.
3.2. Organizace a průběh výzkumu Výzkum probíhal na gynekologicko-porodnickém oddělení Litomyšlské nemocnice, po souhlasu hlavní sestry nemocnice (viz příloha 2). Celkem bylo rozdáno 110 dotazníků. 80 jich bylo vyplněno písemně, 22 dotazníků bylo odesláno matkám přes internet. Zpět se jich navrátilo 102. U dvou bylo uvedeno více možných odpovědí a tak je nebylo možné použít. Celkem tedy pro vyhodnocení bylo použito 100 dotazníků. Šetření se uskutečnilo od prosince 2012 do března 2013. Výsledky výzkumu jsou zpracovány do grafů, pro lepší přehlednost. Textová část bakalářská práce byla zpracována v Microsoft Office Word 2007, grafy byly zhotoveny v Microsoft Office Excel 2007.
25
3.3. Výsledky výzkumu Otázka č. 1 Jaký je Váš věk?
70 60
58
Absolutní četnost
50 42 40 Do 30 let
30
31 a více let 20 10 0 Do 30 let
31 a více let Věk
Graf 1: Věk respondentek
Z celkového počtu 100 respondentek bylo 58% (58) mladších 30 - ti let. 42 % (42) dotazovaných žen bylo ve věku 31 a více.
26
Otázka č. 2 Jaké je Vaše vzdělání?
50 44
45 40
Absolutní četnost
35 30
28 25
Základní
25
Střední bez maturity 20
Střední s maturitou Vysokoškolské
15 10 5
3
0 Základní
Střední bez maturity
Střední s maturitou
Vysokoškolské
Vzdělání
Graf 2: Dosažené vzdělání
Z dotazovaných žen uvedlo že, 3 % (3) mají základní vzdělání, 25 % (25) žen má ukončené střední vzdělání bez maturity, 44% (44) žen uvedlo své dokončené vzdělání střední s maturitou a 28 % (28) žen dosahuje vysokoškolského titulu.
27
Otázka č. 3 Po kolikáté jste nyní těhotná?
40
38
37
35
Absolutní četnost
30
25 21
1.
20
2. 3.
15
4. a více
10
4
5
0 1.
2.
3.
4. a více
Počet těhotenství
Graf 3: Počet těhotenství
Jak znázorňuje graf 3, poprvé těhotných žen bylo 38 % (38), 37 % (37) uvedlo druhé těhotenství, 21 % (21) očekávalo třetího potomka a 4 % (4) uvedly čtvrté a více těhotenství.
28
Otázka č. 4 Nechala jste si prozradit pohlaví dítěte?
60 55 50
Absolutiní četnost
45 40
30
Ano Ne
20
10
0 Ano
Ne Zjištění pohlaví
Graf 4: Prozrazení pohlaví
Z výzkumu vyplynulo, že 55 % (55) žen si nechalo prozradit, co očekávají a 45 % (45) nechtělo pohlaví vědět.
29
Otázka č. 5 Z jakého důvodu jste si nenechala pohlaví prozradit?
50 45
43
40
Absolutní četnost
35 30 25
překvapení
20
jiné
15 10 5
2
0 překvapení
jiné Důvod
Graf 5: Důvod nesdělení pohlaví
Pohlaví si nenechalo prozradit z důvodu překvapení 96 % (43) žen. 4 % žen (2) uvedly odpověď jiné a obě dvě uvedly, že pohlaví nechtěl vědět manžel.
30
Otázka č. 6 Z jakého důvodu jste si nechala prozradit pohlaví dítěte?
40 37 35
Absolutní četnost
30
25
Zvědavost
20
Ekonomická situace Z hlediska zdraví dítěte
15
Výběr jména 9
10 6 5
3
0 Zvědavost Ekonomická Z hlediska Výběr jména situace zdraví dítěte Důvod sdělení pohlaví
Graf 6: Důvod sdělení pohlaví
Jako nejčastější důvod prozrazení pohlaví byla zvědavost, kterou zakroužkovalo 67 % (37) žen, druhá nejčastější odpověď byla z hlediska zdraví dítěte, tuto skutečnost uvedlo 16% (9) žen .11 % (6) uvedlo z ekonomické situace a 5 % (3) z důvodu výběru jména.
31
Otázka č. 7 Jakou metodu jste podstoupila ke zjištění pohlaví?
50 45 45 40
Absolutní četnost
35 30 25
Ultrazvuk Amniocentéza
20 15 10 10 5 0 Ultrazvuk
Amniocentéza
Metoda zjištění pohalví
Graf 7: Metoda zjištění pohlaví
Z 55 dotazovaných žen, které chtěly vědět pohlaví dítěte, odpovědělo 82% (45), že jim bylo sděleno při vyšetření ultrazvukem a 18% (10) pomocí amniocentézy.
32
Otázka č. 8 Pokud jste si nechala prozradit pohlaví, ovlivnil se Váš vztah k dítěti? (mohu oslovovat on/ona místo „to“.
35 31 30
Absolutní četnost
25
24
20 Ano 15
Ne
10
5
0 Ano
Ne Ovlivnění vztahu
Graf 8: Ovlivnění vztahu k dítěti
44 % (24) respondentek z počtu dotazovaných 55 uvedlo, že se jejich vztah ovlivnil. Všechny shodně vepsaly, že se více těšily. 56 % (31) žen napsalo, že se jejich vztah nezměnil.
33
Hypotéza č. 1: Domnívám se, že ženy nad 30 let si nechávají říci pohlaví častěji, než ženy pod 30let.
29,5 29 29 28,5
Absolutní četnost
28 27,5 27
do 30 let
26,5 26
31 a více
26 25,5 25 24,5 do 30 let
31 a více Věk
Graf 9: Rozdělení žen podle věku, které si nechaly prozradit pohlaví
Z grafu číslo 9 vyplývá, že si ženy do 30 let nechávají prozradit pohlaví častěji 53 % (29), než ženy, kterým je 31 let a více 47 % (26).
34
Hypotéza č. 2: Předpokládám, že ženy s vysokoškolským vzděláním si nechávají častěji prozradit pohlaví dítěte, než ženy s nižším vzděláním.
Počet, žen které si nechaly prozradit pohlaví
30 25 25
20 16 Základní
15 11 10
5
Střední bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské
3
0 Základní
Střední bez maturity
Střední s maturitou
Vysokoškolské
Vzdělání
Graf 10: Rozdělení žen podle jejich nejvyššího dosaženého vzdělání
Ženy se základním vzděláním označují 5% (3). 29 % (16) žen střední bez maturity. Nejpočetnější skupinu 45% (25) tvořily ženy s dosaženým vzděláním střední s maturitou. Ženy s vysokoškolským titulem tvoří 20% (11).
35
Hypotéza č. 3: Předpokládám, že vícerodičky znají pohlaví dítěte častěji než prvorodičky. 40 36 35
30
Počet
25
20
19 Prvorodičky Vícerodičky
15
10
5
0 Prvorodičky
Vícerodičky Těhotenství
Graf 11: Prozrazení pohlaví u prvorodiček a vícerodiček 35 % 19 prvorodiček chtěly vědět pohlaví. Vícerodičky tvořily 65 % ( 36) z celkového počtu 55 žen.
36
Hypotéza č. 4 a 5 Důvodem zjištění pohlaví dítěte u více jak 30% žen jsou zdravotní důvody. Více jak 50 % žen chce vědět pohlaví dítěte ze zvědavosti. 40 37 35
Absolutní četnost
30
25
Zvědavost
20
Ekonomická situace Z hlediska zdraví dítěte
15
Výběr jména 9
10 6 5
3
0 Zvědavost Ekonomická Z hlediska Výběr jména situace zdraví dítěte Důvod sdělení pohlaví
Graf 12: Důvody zjištění pohlaví
Jako nejčastější důvod prozrazení pohlaví byla zvědavost, kterou uvedlo 67 % (37) žen, druhou nejčastější odpovědí bylo z hlediska zdraví dítěte, která byla uvedena 16% (9) ženami, 11 % (6) uvedlo z ekonomické situace a 5 % (3) z důvodu výběru jména.
37
Hypotéza č. 6 Více, jak 70 % žen se dovědělo pohlaví dítěte ultrazvukovým vyšetřením. 50 45 45 40
Absolutní četnost
35 30 25
Ultrazvuk Amniocentéza
20 15 10 10 5 0 Ultrazvuk
Amniocentéza
Metoda zjištění pohalví
Graf 13: Metoda zjištění pohlaví Z počtu 55 dotazovaných žen uvedlo 82 % (45), že se dověděly pohlaví pomocí ultrazvukového vyšetření. 18 % (10) žen uvedlo jako metodu zjištění pohlaví amniocentézu.
38
4. Diskuse V praktické části bakalářské práce jsem se pokusila zjistit, zda si ženy nechávají sdělit pohlaví dítěte, z jakého důvodu a jakou metodou. Zhodnocení otázek je popsáno pod příslušnými grafy. První otázka se zaměřuje na věk žen. 52 % žen bylo do 30let a 42 % žen uvedlo svůj věk nad 31 let. Myslíme si, že věk není rozhodujícím faktorem pro sdělení pohlaví. V otázce číslo 2 jsem zkoumala vzdělání respondentek. Nejvíce 44% žen uvedlo, jako své nejvyšší dokončené vzdělání střední s maturitou. Druhé nejvyšší dokončené vzdělání bylo vysokoškolské 28 %. 25 % žen uvedlo střední bez maturity a 3% uvedly základní vzdělání. Domnívám se, že ženy, které mají vysokoškolské vzdělání, se daleko více zajímají o pohlaví dítěte. Vzhledem k tomu že vysokoškolačky tvořily pouze 28 %, se výzkum nepotvrdil. Další otázka se zaměřovala na to, po kolikáté je žena těhotná. Nejvíce bylo prvorodiček 38 %. Pouze o jedno procento méně tvořily druhorodičky 37 %. Žen, které byly těhotné potřetí bylo 21 % a 4 % žen uvedlo čtvrté těhotenství a více. Otázka číslo 4 se zabývala, jestli si ženy nechaly prozradit pohlaví. Z výzkumu vyplývá, že 55 % žen si nechá prozradit pohlaví dítěte. Zbývajících 45 % jsou ženy, které pohlaví nechtějí znát a nechávají si překvapení k porodu. I přesto, že je dostupnost vyšetření během těhotenství více častá než před několika lety, tak je rozdíl 10 % poměrně malý. Cílem 5. otázky bylo zjistit, proč ženy nechtějí znát pohlaví dítěte. 96 % uvedlo překvapení, 4% zakroužkovaly jako odpověď jiné a obě ženy shodně napsaly, že pohlaví jejich potomka nechtěl vědět manžel. 6. otázka zkoumá, z jakého důvodu bylo prozrazeno pohlaví dítěte. Nejvíce byla uvedena odpověď zvědavost, kterou označilo 67 %. Druhou nejčastější odpovědí bylo z hlediska zdraví dítěte 16 %. 11 % žen napsalo, jako důvod sdělení pohlaví ekonomickou situaci. Pouze 5 % označilo svůj důvod výběr jména. Otázka číslo 7 objasňovala, jakou metodou bylo zjištěno pohlaví dítěte. 82 % žen uvedlo, že se dovědělo pohlaví pomocí ultrazvuku. 18 % žen podstoupilo amniocentézu a při tomto si nechaly prozradit pohlaví.
39
Osmá otázka se zajímala o to, zda se vztah žen změnil, po tom co si nechaly prozradit pohlaví. Většina žen 44 %, kterým se vztah ovlivnil, uvedlo, že se více těšily. Zbývajících 56 % napsalo, že vztah k očekávanému potomkovi se nezměnil. Myslím si, že vzhledem ke stanoveným cílům a hypotézám, byla tato otázka v dotazníku zbytečná, ale bylo zajímavé si přečíst, kolika ženám se vztah k očekávanému dítěti změnil. Ze stanovených hypotéz se potvrdily tři a to hypotézy číslo 3, 5, 6. Hypotézy číslo 1, 2, 4 se nepotvrdily. Hypotéza č. 1: Domnívám se, že ženy nad 30 let si nechávají říci pohlaví častěji, než ženy pod 30let. Z výzkumu vyplývá, že ženy nad 31 let a více si pohlaví nechávají říci, méně častěji než ženy do 30 let. Ženy, nad 31 let tvoří 47 % (26) a ženy do 30 let 53 % (29). Hypotéza se nepotvrdila. Hypotéza č. 2: Předpokládám, že ženy s vysokoškolským vzděláním si nechávají častěji prozradit pohlaví dítěte, než ženy s nižším vzděláním. 5 % žen se základním vzděláním chtělo znát pohlaví dítěte. U žen se středním vzděláním bez maturity, chtělo vědět pohlaví 29 %. Nejpočetnější skupinu tvořily ženy se
středním
vzděláním
s maturitou.
Tato
skupina
chtěla
znát
pohlaví
ve
45 %. Ženy s vysokoškolským titulem, chtěly znát pohlaví méně častěji. Celkem jich bylo 20%. Je nutné vzít v úvahu, že zkoumaný vzorek respondentů tvořilo 72 % žen s nižším vzděláním a jen 28 % žen s vysokoškolským titulem. Hypotéza se tedy nepotvrdila. Hypotéza č. 3: Předpokládám, že vícerodičky znají pohlaví dítěte častěji než prvorodičky. Z 55 respondentek, které chtěly vědět pohlaví svého potomka, bylo 65%. Prvorodičky si nechaly říci pohlaví v 35 % případech. Dle mého názoru, prvorodičkám nezáleží tolik na pohlaví dítěte z důvodu očekávání prvního potomka, oproti vícerodičkám, které děti již mají a usilují o opačné pohlaví. Tato hypotéza se potvrdila.
40
Hypotéza č. 4: Důvodem zjištění pohlaví dítěte u více jak 30% žen jsou zdravotní důvody. Další hypotéza zaměřená na zjištění pohlaví dítěte ze zdravotních důvodů se nepotvrdila. Z dotazovaných žen uvedlo tuto skutečnost pouze 16 %. Hypotéza č. 5: Více jak 50 % žen chce vědět pohlaví dítěte ze zvědavosti. V grafu číslo 12, který se zabývá zjištěním pohlaví dítěte, z různých důvodů můžeme vyčíst, že 67 % dotazovaných, chtělo znát pohlaví dítěte ze zvědavosti. Tato hypotéza se potvrdila. Hypotéza č. 6: Více, jak 70 % žen se dovědělo pohlaví dítěte ultrazvukovým vyšetřením. K této hypotéze se vztahuje graf číslo 13. Výsledkem tohoto šetření je zjištění, že 82 % dotazovaných žen, podstoupilo vyšetření ultrazvukem, při kterém jim bylo sděleno pohlaví dítěte. Zbývajících 18 % žen podstoupilo amniocentézu. Z odběru plodové vody lze také zjistit pohlaví dítěte, které je stoprocentní. Hypotéza se potvrdila.
5. Řešení pro praxi Za poslední dvě desetiletí došlo k výraznému zdokonalení techniky, při které můžeme odhalit pohlaví dítěte. A proto si myslím, že informovanost maminek o metodách zjištění pohlaví dítěte, je vysoká. Každá těhotná žena podstoupí minimálně jedno ultrazvukové vyšetření, při kterém jí je možno sdělit pohlaví. Tento způsob patří mezi nejčastější. Návrh na řešení pro praxi na dané téma nelze jednoznačně určit, neboť záleží na každé matce, zda si nechá či nenechá říci pohlaví svého potomka. Je důležité, aby měl lékař dostatek času na matku a vše důkladně vyšetřil. Mnoho z lékařů nemá s určováním pohlaví problém. Ale myslím si, že by bylo dobré, kdyby ultrazvukové vyšetření a tím i odhalení pohlaví bylo v kompetenci porodních asistentek a tím by byly ženám zase o kousek blíže.
41
6. Závěr Tato bakalářská práce se zabývá tématikou Názory žen na sdělení pohlaví dítěte. Práce je zaměřená na všechny těhotné ženy. Teoretická část obsahuje důležité informace k tomuto tématu. První kapitola se zaměřuje na vývoj plodu od oplození až po dokončený vývoj. Následující kapitola popisuje vývoj zevního genitálu. U mužského genitálu je popsán vývoj varlete, vývodné cesty pohlavní žlázy, zevní genitál a sestup varlete. Genitál ženského pohlaví začíná vývojem vaječníku, vývodnými cestami pohlavní žlázy a končí vývojem zevního genitálu. V třetí kapitole jsou sepsány historické mýty a pověry v určování pohlaví dítěte. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na zjišťování pohlaví v dnešní moderní době. Je zde popsáno ultrazvukové vyšetření, odběr plodové vody a preimplantační diagnostika, která je z těchto metod nejmladší. Praktická část byla výzkumného typu. Obsahuje vyhodnocené výsledky výzkumu, které jsou zpracovány pomocí grafů. K výzkumnému šetření byl použit dotazník, který se skládal z osmi otázek. Dotazník byl rozdán mezi 110 těhotných žen. Zpět ke zpracování se jich vrátilo 102. Z tohoto počtu byly 2 nezhodnotitelné, z důvodu uvedení více odpovědí. Tato práce se zaměřila na dva hlavní cíle. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda věk a vzdělání ovlivňují názory žen na sdělení pohlaví. V porovnání s věkem, si ženy nad 31 a více let nechávají častěji sdělit pohlaví než ženy do 30 let. Tento výzkum jednoznačně nepoukazuje na to, že by ženy s vyšším vzděláním chtěly znát pohlaví více. Druhým cílem bylo zjistit, jakým nejčastějším způsobem se ženy dozvídají pohlaví svého potomka a z jakého důvodu ho chtějí znát. Nejběžnější metodou zjištění pohlaví dítěte je vyšetření ultrazvukem. Nejčastější odpovědí, z jakého důvodu si nechaly prozradit pohlaví, byla zvědavost. K těmto cílům bylo vytvořeno šest hypotéz. První hypotéza zněla: Domnívám se, že ženy nad 30 let si nechávají říci pohlaví častěji, než ženy pod 30let. Tato hypotéza se nepotvrdila.
42
Hypotéza číslo 2: Předpokládám, že ženy s vysokoškolským vzděláním si nechávají častěji prozradit pohlaví dítěte, než ženy s nižším vzděláním. Tato hypotéza se taktéž nepotvrdila. Hypotéza číslo 3: Předpokládám, že vícerodičky znají pohlaví dítěte častěji než prvorodičky. Hypotéza se potvrdila. Čtvrtá hypotéza: Důvodem zjištění pohlaví dítěte u více jak 30% žen jsou zdravotní důvody. Hypotéza se nepotvrdila. Hypotéza číslo 5: Více jak 50 % žen chce vědět pohlaví dítěte ze zvědavosti. Hypotéza se potvrdila. Hypotéza číslo 6: Více, jak 70 % žen se dovědělo pohlaví dítěte ultrazvukovým vyšetřením. Tato hypotéza se potvrdila.
43
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BINDER, Tomáš a Blanka VAVŘINKOVÁ. Těhotná v ordinaci negynekologa. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011, 201 s. Aeskulap. ISBN 978-80-204-2518-8. COOPEROVÁ. Perfektní kniha o matce a dítěti. první. Bratislava: Perfekt, 2004. ISBN 80-8046-276-3. ČECH, Evžen, Zdeněk HÁJEK, Karel MARŠÁL a Bedřich SRP. Porodnictví. 2., přepracované a doplněné vyd. Praha: Grada, 2007, 544 s. ISBN 97880247130382010. DOLEŽAL, Antonín. Od babictví k porodnictví. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2001, 144 p., [4] leaves of plates. ISBN 80-246-0277-6. DEBAY, Auguste. Venuše oplozená: Nová theorie o mužské a ženské plodnosti dle vůle ploditele. Praha: Kober, 1921. ELIAŠOVÁ, Anna. Pôrodná asistencia I: fyziológia. Martin: Osveta, c2008, 103 s. ISBN 978-80-8063-261-8. FISCHER-DÜCKELMANN, Anna. Žena lékařkou: lékařská kniha, věnovaná péči o zdraví a léčbě nemocí se zvláštním ohledem na ženské a dětské nemoci, pomoc ku porodu a ošetřování dítek. Editor Anna Bayerová. Praha: J.R. Vilímek, 1900?, 613 s. GREGORA, Martin. Kniha o matce a dítěti. Vyd. 1. Praha: Grada, 2005, 230 s. ISBN 80-247-0854-X. HOŘEJŠÍ, Jan. Dětská gynekologie. Vyd. 1. Praha: Avicenum, 1990, 281 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-201-0075-X. KONEČNÁ, Hana. On the quest for a child: two small wings. 1st english ed. Překlad Jana Poláková, Thomas Milton Pierce. Praha: Triton, 2006, 295 s. ISBN 80-725-4811-5. MACKONOCHIE, Alison. Těhotenství týden po týdnu. Praha: Svojtka, 2001, 96 s. Praktická příručka (Svojtka. ISBN 80-723-7355-2. 44
NAVRÁTILOVÁ. Narození a smrt v české lidové kultuře. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2004, 413 p., [8] leaves of plates. ISBN 80-702-1397-3. OSTRČIL, Antonín. Zdravověda a životospráva ženy. Praha: Melantrich, 1940. PAŘÍZEK, Antonín. Kniha o těhotenství a dítěti: [český průvodce těhotenstvím, porodem, šestinedělím - až do dvou let dítěte]. 4. vyd. Praha: Galén, 2009, 738 s. ISBN 978-807-2626-533. PAŘÍZEK, Antonín. Kniha o těhotenství a porodu: první český interaktivní průvodce těhotenstvím, porodem a šestinedělím. 2. vyd. Praha: Galén, 2006, 414 s. ISBN 80-7262411-3. Preimplantační genetická diagnostika. LékařiOnline.cz: Léčba neplodnosti [online]. 2006-2013, 2008 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.lekari-online.cz/lecbaneplodnosti/zakroky/preimplantacni-geneticka-diagnostika ROZTOČIL, Aleš. Moderní porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 405 s. ISBN 978802-4719-412. SMITH, N a A SMITH. Ultrazvuk v porodnictví: praktická příručka. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 184 s. ISBN 80-247-1107-9. TEUSEN, Gertrud. Prenatální komunikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2003, 79 s. Průvodce výchovou v rodině. ISBN 80-717-8753-1. URBANOVÁ, Eva. Reprodukčné a sexuálne zdravie ženy v dimenziách ošetrovateľstva a pôrodnej asistencie. Martin: Osveta, c2010, 256 s. ISBN 978-80-8063-343-1. VACEK, Zdeněk. Embryologie: učebnice pro studenty lékařství a oborů všeobecná sestra a porodní asistentka. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1267-9. VRÁNOVÁ], [Věra. Historie babictví a současnost porodní asistence. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. ISBN 978-802-4417-646.
45
SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Věk respondentek ............................................................................................... 26 Graf 2: Dosažené vzdělání .............................................................................................. 27 Graf 3: Počet těhotenství................................................................................................. 28 Graf 4: Prozrazení pohlaví ............................................................................................. 29 Graf 5: Důvod nesdělení pohlaví .................................................................................... 30 Graf 6: Důvod sdělení pohlaví ........................................................................................ 31 Graf 7: Metoda zjištění pohlaví ...................................................................................... 32 Graf 8: Ovlivnění vztahu k dítěti .................................................................................... 33 Graf 9: Rozdělení žen podle věku, které si nechaly prozradit pohlaví ........................... 34 Graf 10: Rozdělení žen podle jejich nejvyššího dosaženého vzdělání ........................... 35 Graf 11: Prozrazení pohlaví u prvorodiček a vícerodiček .............................................. 36 Graf 12: Důvody zjištění pohlaví.................................................................................... 37 Graf 13: Metoda zjištění pohlaví .................................................................................... 38
46
SEZNAM PŘÍLOH Příloha číslo 1: Dotazník Příloha číslo 2: Povolení ke sběru dat Příloha číslo 3: Obrázky vývoje plodu
47
PŘÍLOHY Příloha 1: Dotazník
Milá maminko, jmenuji se Libuše Štěpánková a jsem studentkou 3. ročníku na Vysoké škole Polytechnické Jihlava v oboru Porodní asistentka. Chtěla bych Vás požádat o vyplnění anonymního dotazníku, jehož výsledky budou zpracovány v mé bakalářské práci na téma: Názory žen na sdělení pohlaví dítěte. Odpovědi na otázky mi velmi pomohou při zpracování mé bakalářské práce. Odpovědi prosím označte. Předem Vám děkuji za čas a za Vaši spolupráci. Libuše Štěpánková 3. ročník Obor porodní asistentka 1. Jaký je Váš věk? a) do 30 let b) 31 a více
2. Jaké je Vaše nejvyšší dokončené vzdělání? a) Základní b) Střední bez maturity c) Střední s maturitou d) Vysokoškolské
3. Kolikáté je toto vaše těhotenství? a) I. b) II. c) III. d) IV. a více
48
4. Nechala jste si prozradit pohlaví dítěte? a) Ano b) Ne Pokud ANO, pokračujte prosím otázkou číslo 6. Pokud jste odpověděla NE, dále vyplňte jen otázku číslo 5. Děkuji za spolupráci. 5. Pokud nenechala tak z jakého důvodu? a) Překvapení b) Jiné …………………. 6. Pokud ano, tak z jakého důvodu? a) Zvědavost b) Ekonomická situace c) Z hlediska zdraví dítěte d) Výběr jména e) Jiné
7. Jakou metodu jste využila ke zjištění pohlaví? a) Ultrazvuk b) Amniocentéza (odběr plodové vody) c) Jiné………………………….
8. Pokud jste si nechala prozradit pohlaví, ovlivnilo to Váš vztah k dítěti? (můžu oslovovat on, ona místo „to“) a) Ano b) Ne Zde můžete napsat svou poznámku: ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………
Děkuji za vyplnění dotazníku.
49
Příloha 2: Povolení ke sběru dat
50
Příloha 3: Obrázky vývoje plodu
Obr. č. 1: Vývoj plodu v 7. týdnu
Obr. č. 2: Vývoj plodu ve 12. týdnu
51
Obr. č. 3: Vývoj plodu ve 24. týdnu
Obr. č. 4: Vývoj plodu ve 36. týdnu
Dostupné z http://www.babyweb.cz/24-tyden-tehotenstvi-vyvoj-plodu-tehotenske-zmeny
52
