VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
Daňové asignace – jako jeden z možných nástrojů financování neziskových organizací
Bakalářská práce
Autor: Kristýna Čevelová Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2014
Anotace: ČEVELOVÁ Kristýna: Daňové asignace – jako jeden z možných nástrojů financování neziskových organizací. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra ekonomických studií. Vedoucí práce Ing. Věra Nečadová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Tato bakalářská práce se zabývá pojmem daňová asignace jako jedné z možností financování neziskových organizací. Přičemž první část se zaměřuje na formy financování neziskových organizací a na rozbor pojmu daňová asignace při současném zhodnocení jejich výhod a nevýhod. Dále si klade za cíl prozkoumat možnosti již fungujících modelů ve státech, kde je daňová asignace uzákoněna a popsat vývoj otázky daňových asignací v České republice. Klíčová slova Daňová asignace, financování neziskových organizací, výhody a nevýhody daňové asignace, neziskový sektor.
Annotation: ČEVELOVÁ Kristýna: Tax assignation – as one of the Possible Mechanism of Funding Non-Profit Organizations. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Economic Studies. Thesis supervisor Ing. Věra Nečadová. Degree of professional qualification: bachelor. Thesis deals with the concept of tax assignation as one of the possible source of financing for non-profit organizations. The first part presents forms of funding of non-profit organizations and the analysis of tax assignation concept, including advantages and disadvantages evaluation of all these methods. Additionally, thesis aims to explore possibilities of existing tax assignation models in the states where it is enacted and describes the development of the matter in the Czech Republic Key
words
Tax
assignation,
funding
of
non-profit
and disadvantages of tax assignation, non-profit sector.
organizations,
advantages
Prohlášení
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení, apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne
......................................... podpis
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Věře Nečadové za cenné rady, náměty a připomínky, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. Poděkování patří také mé rodině, za podporu během mého studia.
Obsah ÚVOD ..................................................................................................................................................................... 8 1
VEŘEJNÉ FINANCE .................................................................................................................................. 9 1.1
1.1.1
Princip nenávratnosti ....................................................................................................................... 9
1.1.2
Princip nedobrovolnosti ................................................................................................................... 9
1.1.3
Princip neekvivalence .................................................................................................................... 10
1.2
2
Alokační funkce .............................................................................................................................. 10
1.2.2
Redistribuční funkce....................................................................................................................... 10
1.2.3
Stabilizační funkce ......................................................................................................................... 10
ČLENĚNÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ......................................................................................... 11 Ziskový sektor................................................................................................................................. 11
2.1.2
Neziskový sektor ............................................................................................................................. 11
2.1.3
Neziskový veřejný sektor ................................................................................................................ 12
2.1.4
Neziskový soukromý sektor ............................................................................................................ 12
2.1.5
Neziskový sektor domácností ......................................................................................................... 12
PODLE VICORA A. PESTOFFA ................................................................................................................... 12
NEZISKOVÉ ORGANIZACE .................................................................................................................. 14 3.1
5
PODLE PRINCIPU FINANCOVÁNÍ ................................................................................................................ 11
2.1.1
2.2
4
ZÁKLADNÍ FUNKCE VEŘEJNÝCH FINANCÍ.................................................................................................. 10
1.2.1
2.1
3
PRINCIPY PLATÍCÍ PRO VEŘEJNÉ FINANCE ................................................................................................... 9
FINANCOVÁNÍ NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ .............................................................................................. 15
3.1.1
Zdroje financování ......................................................................................................................... 15
3.1.2
Fundraising .................................................................................................................................... 18
TEORETICKÉ VYMEZENÍ DAŇOVÉ ASIGNACE ............................................................................ 19 4.1
DEFINICE A HISTORIE DAŇOVÉ ASIGNACE ................................................................................................ 19
4.2
NEGATIVA DAŇOVÝCH ASIGNACÍ ............................................................................................................. 20
4.3
POZITIVA DAŇOVÝCH ASIGNACÍ ............................................................................................................... 21
DAŇOVÉ ASIGNACE VE SVĚTĚ .......................................................................................................... 22 5.1
MAĎARSKO .............................................................................................................................................. 22
5.1.1
Historický vývoj ............................................................................................................................. 22
5.1.2
Příjemci daňové asignace .............................................................................................................. 23
5.1.3
Podmínky pro příjemce daňové asignace....................................................................................... 25
5.1.4
Další podmínky .............................................................................................................................. 26
5.1.5
Případy, ve kterých se nevyhoví žádosti o daňovou asignaci ......................................................... 27
5.1.6
Přínos daňových asignací v Maďarsku .......................................................................................... 27
5.2
SLOVENSKO.............................................................................................................................................. 28
5.2.1
Vznik daňových asignací na Slovensku .......................................................................................... 28
5.2.2
Nynější podmínky daňové asignace ............................................................................................... 31
5.2.3
Příjemci daňové asignace .............................................................................................................. 32
5.2.4
Podmínky pro příjemce .................................................................................................................. 33
5.2.5
Podmínky pro poplatníky ............................................................................................................... 34
5.2.6
Případy, ve kterých se nevyhoví žádosti o daňovou asignaci ......................................................... 34
5.3
6
7
POLSKO .................................................................................................................................................... 34
5.3.1
Podmínky pro poplatníky ............................................................................................................... 35
5.3.2
Podmínky pro příjemce .................................................................................................................. 35
5.3.3
Případy, ve kterých se nevyhoví žádosti o daňovou asignaci ......................................................... 36
5.3.4
Výzkum ........................................................................................................................................... 36
5.3.5
Statistika daňové asignace ............................................................................................................. 37
5.4
LITVA ....................................................................................................................................................... 39
5.5
RUMUNSKO .............................................................................................................................................. 39
DAŇOVÉ ASIGNACE V ČESKÉ REPUBLICE .................................................................................... 40 6.1
HISTORICKÝ VÝVOJ .................................................................................................................................. 40
6.2
POSLANECKÝ NÁVRH ZÁKONA O ASIGNACÍCH .......................................................................................... 43
6.3
DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ A VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ............................................................................. 44
SHRNUTÍ PRAKTICKÉ ČÁSTI ............................................................................................................. 49
ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 51 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................................................................ 53 INTERNETOVÉ ZDROJE ....................................................................................................................................... 54 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................................................... 59 SEZNAM TABULEK .......................................................................................................................................... 59 SEZNAM OBRÁZKŮ ......................................................................................................................................... 59 SEZNAM PŘÍLOH.............................................................................................................................................. 60
Úvod Jedním z problémů, které se v různých zemích řeší, je otázka financování neziskových organizací. Za zajišťování veřejně prospěšných služeb zodpovídá stát a tak je jenom v jeho kompetenci tyto činnosti svěřit do rukou neziskových organizací. Z toho však lze zároveň vyvodit i jakousi zodpovědnost za finanční podporu těchto organizací, přičemž vzniká otázka, do jaké míry by zde měl hrát roli právě stát. Mimo to je nutné určit i způsob tohoto financování. Jednou z možností jsou právě daňové asignace, které v sobě skrývají svá pozitiva, ale i negativa. Největší výhodou je jakýsi projev demokracie. Naopak nejdiskutovanějším problémem je porušování již zavedených zásad daně. Důvodem, proč píši bakalářskou práci o této problematice, je především její neznámost v široké veřejnosti. Ano, daňová asignace není příliš známý pojem a proto se pokusím o její podrobné vysvětlení. Hlavním cílem této bakalářské práce je charakterizovat pojem daňová asignace jako jednu z možností, jak financovat neziskový sektor v České republice, když se budu zabývat i možnými zahraničními zkušenostmi. Mimo jiné jednou z metod, které v této práci využiji, je dotazníkové šetření. Jeho cílem bude zjištění edukovanosti široké veřejnosti v České republice, co se týká otázky daňových asignací. Metody použité v této práci jsou popis, analýza, studování odborné literatury a legislativy, dále již zmíněné dotazníkové šetření. Práce je strukturována do 6 základních kapitol, přičemž první čtyři obsahují teoretické zkoumání veřejných financí, problematiku jejich financování a daňové asignace jako celku. Další kapitoly jsou zaměřeny na modely zemí s již fungující daňovou asignací a otázku této problematiky ve spojitosti s Českou republikou.
8
1 Veřejné finance Veřejné finance lze definovat jako specifické finanční vztahy a operace, kterých se účastní instituce veřejné správy, a také ostatní subjekty (např. občané, firmy, domácnosti, neziskové organizace apod.) „Obsahem specifických finančních vztahů a operací je:
veřejné zabezpečení veřejných statků (tj. jejich produkce a poskytování),
profinancování různých transferů (zejména sociálního rázu),
stimulace ekonomických subjektů k určitému chování (například k ekologickému chování) prostřednictvím dotací, pokut či daní.“1
1.1 Principy platící pro veřejné finance Pro finanční vztahy zmíněné výše platí určité principy. Těmito principy jsou nenávratnost, nedobrovolnost a neekvivalence.
1.1.1 Princip nenávratnosti Plátci daně při tomto principu zaniká nárok na její vrácení, či na jakoukoli protislužbu. Je však důležité zmínit, že stát s vybranou peněžní částkou hradí veřejné výdaje, přičemž většina občanů z nich v konečném měřítku profituje.
1.1.2 Princip nedobrovolnosti Pokud při platebním vztahu nelze určit účel použití, musí být tento povinný platební vztah vynucen zákonem. Dá se totiž předpokládat, že při naplnění principu neekvivalence by žádný plátce nebyl ochoten dobrovolně tento platební vztah uskutečnit.
1
HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Alena MAAYTOVÁ. Veřejné finance. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, s. 11. ISBN 978-80-7357-497-0.
9
1.1.3 Princip neekvivalence Při konkrétním peněžním vztahu v rámci veřejných financí neznáme účel platby. Plátci zaplatí daň, ale neví, na jaký účel tato daň bude použita.
1.2 Základní funkce veřejných financí Veřejné finance jsou chápané jako vztahy mezi subjekty, z důvodů tržního selhání v sobě obsahují i fiskální nástroje veřejné politiky. Z tohoto pohledu lze hovořit o třech základních funkcích veřejných financí:
alokační
redistribuční
stabilizační
1.2.1 Alokační funkce Tato funkce se vztahuje k činnostem souvisejícím s produkcí, zabezpečováním a financováním veřejných statků a služeb, které se vláda rozhodla poskytovat občanům bezplatně. Je však otázkou, jaké veřejné statky a v jakém objemu by měly být kryty z veřejných rozpočtů. Zdrojem pro odpověď by mohlo být hodnocení jejich efektivity.
1.2.2 Redistribuční funkce Redistribuční funkce řeší otázku týkající se přerozdělování příjmů. Cílem této funkce je zmírnit nerovnosti ve společnosti. Jsou jí řešeny především otázky, kterým cílovým skupinám zdroje odebrat a v jakém množství, nebo naopak jakým cílovým skupinám tyto zdroje prostřednictvím veřejných rozpočtů redistribuovat.
1.2.3 Stabilizační funkce Stabilizační funkce rozhodují o použití veřejných financí, a to jak z hlediska stránky příjmové, tak z hlediska stránky výdajové. Účelem je ovlivňování dynamiky hospodářského růstu, přičemž kritériem pro rozhodování je stabilita ekonomiky.
10
2 Členění národního hospodářství 2.1 Podle principu financování Podle principu financování členíme národní hospodářství České republiky dle níže uvedeného obrázku.
Obrázek 1: Členění národního hospodářství podle principu financování zdroj: Rektořík (2010)
Ukazuje, že národní hospodářství je děleno na ziskový a neziskový sektor. Sektor neziskový dále dělíme na sektor veřejný, soukromý a sektor domácností, přičemž je třeba uvědomit si rozdíl mezi všemi sektory.
2.1.1 Ziskový sektor Cílem ziskového sektoru je dosažení zisku. Ekonomické subjekty zde získávají své finanční prostředky z prodeje statků a služeb, které produkují či distribuují. Zisk, případně ztráta, je pak tvořen odečtením nákladů od výnosů spojených s činností těchto subjektů.
2.1.2 Neziskový sektor Neziskový sektor, na rozdíl od ziskového, nevytváří výsledek hospodaření ve formě zisku, nýbrž získává peněžní prostředky pro svoji činnost z tzv. přerozdělovacích procesů. Cílem tedy není zisk, ale užitek či realizace poslání.
11
2.1.3 Neziskový veřejný sektor Tento sektor je financován prostřednictvím veřejných financí.
Spravuje a řídí jej
veřejná správa. O tomto sektoru je rozhodováno veřejnou volbou a podléhá veřejné kontrole.
2.1.4 Neziskový soukromý sektor Soukromý sektor je financován ze soukromých financí, přesněji pomocí financí fyzických či právnických osob, které od tohoto financování neočekávají žádný zisk.
2.1.5 Neziskový sektor domácností Má významnou roli v rámci národního hospodářství, a to především začleněním se do koloběhu finančních toků. Vstupuje na trh s nabídkou pracovní síly, přičemž přináší např. poptávku po službách a výrobcích. Právě toto vede k formování občanské společnosti.
2.2 Podle Vicora A. Pestoffa Švédský ekonom Pestoff rozdělil národní hospodářství na výše zmíněné čtyři sektory a to na ploše trojúhelníka. Tento trojúhelník je postupně kreslen ve čtyřech fázích. V první fázi se trojúhelník dělí na sektor veřejný a soukromý, kde v horní části, jak si můžeme povšimnout na níže uvedeném obrázku, se vytváří veřejný sektor. Dále ve druhé fázi se rozdělí na sektor ziskový a neziskový, přičemž v této fázi se nám zobrazuje soukromý ziskový sektor. Ve třetí fázi se dělí na sektor formální a neformální, zde se nám rozkrývá neziskový neformální sektor neboli sektor domácností. Nakonec čtvrtá fáze nám přináší rozkrytí soukromého neziskového sektoru. Tato fáze je doplněna zónami, kde se jednotlivé vlastnosti překrývají. Proto zde vznikají dvě nové organizace, a sice hraniční či smíšené.
12
Obrázek 2: Konečná fáze členění národního hospodářství podle Pestoffa zdroj: Rektořík (2010)
13
3 Neziskové organizace V české odborné ekonomické literatuře není jednoznačně definována charakteristika organizací působících v neziskovém sektoru. Pro další výklad se vychází z definice uvedené v zákoně č.586/1992 Sb. o dani z příjmu, §18, odstavec 7, pro jehož účely se rozumí jako organizace charakteru právnické osoby, která nebyla zřízena nebo založena za účelem podnikání.2 To znamená, že neziskové organizace nejsou zřízeny za účelem vytváření zisku, nýbrž jejich cílem je veřejně prospěšný charakter. V praxi či odborné literatuře nejsou tyto organizace striktně označovány pojmem „nezisková organizace“, ale užívá se i termínů jako neziskový sektor, třetí sektor, veřejný sektor nebo občanský sektor. Mezi neziskové organizace, podle zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, §18, odstavce 8, řadíme:
zájmové sdružení právnických osob, pokud mají právní subjektivitu a nejsou zřízena za účelem výdělečné činnosti;
2
občanská sdružení včetně odborných organizací;
politické strany a politická hnutí;
registrované církve a náboženské společnosti;
nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti;
veřejné vysoké školy;
obce, organizační složky státu, vyšší územní samosprávné celky;
příspěvkové organizace, státní fondy;
subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon.3
Upraveno z: REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. 3., aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2010, s. 39. ISBN 978-80-86929-54-5.
3
Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů §18, odstavec 8
14
3.1 Financování neziskových organizací Každá nezisková organizace ke své činnosti potřebuje finanční zdroje. Obecně platí, že čím více těchto zdrojů je, tím lépe. Není ideální, aby byla nezisková organizace fixována pouze na jeden zdroj příjmů. To by v budoucnosti mohl být velký problém. Existuje kritérium financování, podle něhož dělíme neziskové organizace na: a) organizace, které jsou financovány pouze z veřejných rozpočtů – jde o územní celky a organizační složky státu; b) organizace, které veřejné rozpočty financují jen z části, kdy na tento příspěvek mají legislativní nárok – například církve, příspěvkové organizace, politické strany a politická hnutí, vybraná občanská sdružení, apod.; c) organizace, které mají různé druhy zdrojů – mohou to být například granty, sbírky, dary, apod. a d) organizace, které jsou financované hlavně z výsledků, jak realizují své poslání.
3.1.1 Zdroje financování Zde uvedu výčet možných zdrojů zmíněného financování neziskových organizací. Jedná se o: 1) dárcovství
Individuální dárci – Dárce je člověk, který chce organizaci prospět bez očekávání nějakého vyrovnání. Do individuálních dárců můžeme například zařadit osoby, které mají podobné zájmy jako organizace, zkušenost s daným problémem či dobrovolníky. Dále se budu krátce věnovat oslovení individuálního dárce. Nejdříve je třeba oslovit širokou veřejnost pomocí vnější komunikace. (například rozhovory v médiích, noviny, letáky, výroční zprávy a podobně). Poté by se měli ozvat sami dárci, které organizace zařadí do své databáze dárců a snahou je udělat z nich dárce pravidelné. Získat pravidelné dárce lze také například pomocí zaslání výroční zprávy, kde je předvedeno využití darů. 15
Firemní dárci – Jde opět o dárce, kteří nečekají žádnou protislužbu od neziskové organizace. Většina firem využívá dárcovství z důvodu, že si mohou určitou částku daru odečíst z daní. Dalším motivací, proč podniky dávají neziskovým organizacím dary, je zprostředkovaná reklama danou firmou, nebo součást tradice.
2) Příspěvky nadací a nadačních fondů
Nezisková organizace může podat žádost o finanční pomoc či grant, pokud předloží vypracovaný projekt. Nadace pak rozhodne, zda příspěvek poskytne, či nikoliv. V České republice je sektor nadací velice rozvinutý, a to v mnoha oblastech. Například nadace známých osobností, firemní nadace, grantující nadace, zahraniční nadace, a podobně.
3) Firemní sponzorství Sponzorství se oproti daru liší tím, že sponzorující firma od organizace očekává
protislužbu.
Touto
protislužbou
je
myšleno
zejména
zviditelnění firmy, která příspěvek poskytuje. Náklady na sponzoring má firma ve svých rozpočtech, přičemž na rozdíl od darů se neodčítají z daní. Jedná se však o daňově uznatelný náklad. 4) Samofinancování – dle P.Boukala a H.Vávrové mohou samofinancování zajistit tyto činnosti:
členské příspěvky – jedná se o individuální dary členů neziskových organizací. Na rozdíl od darů členové dostávají určitou protihodnotu. Touto protihodnotou mohou být slevy na vzdělávací semináře a podobně. Tento způsob financování není náročný na čas a nenese s sebou žádné riziko. Problémem však je jeho neziskovost.
příjmy z pronájmů – Nezisková organizace může v případě momentální nevyužitelnosti pronajímat svůj hmotný majetek, například automobily a budovy. Je však nutné dbát na přesnost sestavení smlouvy z důvodů nepoškozování partnerem dobrého jména neziskové organizace.
16
prodej vlastních výrobků – Organizace může prodávat své výrobky například v případě, že provozuje chráněnou dílnu. Výrobky by však měly korespondovat s posláním.
platby za poskytované služby
využití nehmotného majetku – Jedná se například o propůjčení jména neziskové organizace za poplatek firmě jiné.
5) Veřejné financování
Jedná se o finance ze státního rozpočtu, či rozpočtů obcí a krajů, v rámci dotační politiky státu.
6) Daňová zvýhodnění – daňové zvýhodnění se netýká pouze neziskové organizace, ale i dárců.
zvýhodnění dárců – Aby dárci byli daňově zvýhodnění, musí postupovat dle legislativy, která určí, na které účely může být dar poskytnut tak, aby byl daňově zvýhodněn. Stejně tak určí i sazbu. Dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu lze z §15 odst. 1 vyčíst, že fyzická osoba může od základu daně odečíst hodnotu darů, pokud činí alespoň 1 000 Kč, nebo přesáhne-li hodnota darů 2 % za základu daně. Je stanoven i maximální limit, který činí 10 % ze základu daně.4 Dle zmiňovaného zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmu lze z §20 odst. 8 vyčíst, že právnická osoba, může odečíst od základu daně hodnotu darů, pokud tato hodnota darů činí alespoň 2 000 Kč. V úhrnu lze však odečíst maximálně 5 % z již sníženého základu daně.5
vlastní činnost – Opět budu citovat zákon č.586/1992 Sb. o daních z příjmu, konkrétně §20 odst. 7. „Poplatníci vymezení v §18 odst. 3, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou základ daně snížit až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, použijí-li prostředky
4
Upraveno z: §15 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu
5
Upraveno z: §20 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu
17
získané takto dosaženou úsporou daňové povinnosti a to nejpozději ve 3 bezprostředně následujících obdobích. V případě, že 30 % snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně.“6
daňové asignace – Tato problematika není v České republice zatím uzákoněna. O tomto pojmu se budu zmiňovat v dalších kapitolách.
3.1.2 Fundraising Tento termín je velmi často používán u neziskových organizací. Fundraising znamená získávání finančních, ale také jiných prostředků tak, aby organizace mohla naplňovat své cíle a poslání. Pro pochopení, výše zmíněné jsou zdroje financování. Fundraising nám však napovídá, jak tyto zdroje získat. Jedná se také o metody či postupy, ve kterých jsou potřeba odborné znalosti. V odborných publikacích zabývajících se tímto pojmem lze najít velké množství dalších definic. Fundraiser je osoba, který v organizaci vykonává zmíněný fundraising. Tento člověk musí mít škálu vlastností a schopností. Řadíme mezi ně například umění vyjednávání, argumentace, pravdomluvnost, přesvědčování, sympatičnost, umění pohotově jednat, sebedůvěru, kreativní myšlení, umění požádat o dar apod. Fundraiser se dělí na interního, což je osoba pracující přímo v organizaci a externího, najímaného mimo organizaci.
6
Upraveno z: §20 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu
18
4 Teoretické vymezení daňové asignace 4.1
Definice a historie daňové asignace
Pojem daňová asignace není v České republice příliš používán. Hlavním důvodem bezesporu je, že tato forma financování neziskových organizací zde stále ještě není uzákoněna. Definic však existuje spousta. Jedna definice tento pojem charakterizuje tak, že každý daňový poplatník má možnost poukázat část své daně nestátní neziskové organizaci, a to dle svého uvážení. Jiná definice zní takto. Daňoví poplatníci se mohou přímo rozhodnout, do jaké neziskové organizace určité procento z jejich daně půjde. Znamenalo by to, že neziskové organizace dostanou na účet asignované částky od poplatníků, avšak zprostředkovaně finančním úřadem. To ve výsledku znamená, že se jedná o určitou formu státní dotace. Česká republika je jedinou zemí z Visegrádské čtyřky7, která ještě nezavedla daňovou asignaci. Daňové asignace mají původ v náboženských zemích, kdy byly chápány jako nástroj financování církví. První, kdo zavedl daňovou asignaci, bylo Španělsko roku 1988. V této zemi se nyní občané mohou rozhodnout, zda asignovat či nikoliv, a to částkou 0,5 %. Další zemí, která zavedla daňové asignace, byla Itálie. Stalo se tak v roce 1989. Poplatník zde smí poukázat 0,8 % na financování náboženských a charitativních činností církví, nebo se může rozhodnout tuto sumu poukázat na charitativní činnosti státu. Ve střední a východní Evropě se však o daňové asignaci začalo jednat v souvislosti s financováním neziskového sektoru. Nejednalo se tedy pouze o zdroj financování církví. Nyní již tento rozšířený model používá Slovensko, Maďarsko, Polsko, Litva a Rumunsko.
7
Členskými státy kromě České republiky jsou Slovenská republika, Polsko a Maďarsko. V4 vznikla roku 1991 jako deklarace o vzájemné spolupráci k integraci mezi vyspělé západoevropské země.
19
4.2 Negativa daňových asignací Často jsou s ekonomickými pojmy spojovány jejich klady a zápory. Jinak tomu není ani u daňových asignací. Jako jeden ze záporů lze bez debaty považovat tu skutečnost, že neziskové organizace s lepší propagací, či vyššími prostředky na ni, budou ve výhodě. Může se tedy stát, že organizace s menší mediální kampaní dostanou od poplatníků velmi malou, či téměř žádnou, asignující částku. Dalším záporem jsou vyšší požadavky na administrativu. S tím souvisí růst nákladů, jelikož více administrativy znamená více pracovníků na finančních úřadech. Poplatníků, kteří by měli pouze vymezenou kolonku v daňovém přiznání, by se toto negativum dotklo nejméně. Lze také zmínit možné obavy z nucení zaměstnanců přispívat právě do organizací, které je zaměstnávají. Asi největším problém však představuje porušení principů daně. V ekonomických publikacích různých autorů se můžeme dočíst, že daň je povinná a každý ji musí odvádět bez ohledu na to, na jaký účel tato daň bude použita. Daň je tedy neekvivalentní, nenávratná a plynoucí do veřejného rozpočtu. Jelikož se v průběhu let různé definice různých ekonomických pojmů mění, neviděla bych tento problém za tak zásadní. Spíše v tomto shledávám výhodu pro poplatníky, a to, že u daňových asignací je zřejmé, kam je tato částka odváděna. Konec horizontální spravedlnosti. To znamená, že pokud uvažujeme dva daňové poplatníky se stejným zdanitelným příjmem, přičemž jeden využije daňovou asignaci a druhý ne. Ten, který poskytl asignující částku, pak přispívá méně na úhradu veřejných statků. O tomto bodě však lze polemizovat. I neziskové organizace totiž zajišťují veřejné statky, což ve výsledku vyvrací zmínky o nespravedlnosti. Ztráta motivace poskytování darů.
Příkladem je Slovensko, kde byly zavedením
daňové asignace zrušeny výhody vyplývající z poskytnutí daru. Tento systém však existuje pouze na Slovensku.
20
4.3 Pozitiva daňových asignací Díky daňové asignaci mohou občané projevit zájem o neziskové organizace poukázáním 1 % či 2 % z daně, a tím se podílet na přerozdělování bohatství. Pokud však nechtějí, nemusí se vůbec zapojovat. Neziskové organizace díky daňové asignaci mohou zlepšovat komunikaci s občany a více je informovat o svých činnostech. To by z dlouhodobějšího hlediska vedlo k zisku potenciálních přispěvovatelů. Jedná se tedy o jakýsi koloběh finančních prostředků. Rovnoměrnější rozdělení, než je tomu u dotací. Stát může do jisté míry preferovat větší neziskové organizace. V případě daňové asignace vše závisí na preferencích jednotlivých občanů, kteří se svobodnou volbou rozhodují, kterou NO upřednostní. Tím by i méně dotované NO mohli lépe fungovat. Další zdroj financování pro neziskové organizace, pokud by kvůli zavedení nebylo odňato zvýhodnění při poskytnutí daru. Další možnou výhodou je, že odpadá jakékoliv vypracovávání projektů, jak je tomu například u dotací. Při daňových asignacích není tento účel dopředu znám, avšak údaje o využití asignujících částek musí NO zveřejnit, čímž navíc zachovává základní výhodu dotací. Podstatnou výhodu shledávám i v jistém způsobu zlepšení konkurenceschopnosti NO. Již nyní mezi sebou jednotlivé neziskové organizace soutěží o to, která z nich přinese lepší, kvalitnější, společnosti přijatelnější, prospěšnější a potřebnější služby či statky. K tomu, aby neziskové organizace získaly potřebné finanční prostředky, musí komunikovat a oslovit širokou veřejnost. Tím by ve snaze získat větší podíl potenciálních přispěvovatelů ještě zvýšili aktivitu ve svých dosavadních činnostech, čímž by byli opět blíže k občanům, kteří by si mohli vybírat na jaké záměry a cíle dále chtějí přispívat. Tím by byla zajištěna i určitá zpětná vazba pro stát. Ten by tím získával informace, co je pro občany více a co méně důležité.
21
5 Daňové asignace ve světě Jak jsem již zmínila výše, daňovou asignaci ve své zemi zavedly státy jako Maďarsko, Slovensko, Polsko, Litva a Rumunsko. V této kapitole se budu věnovat jejich historii, zavedením a podmínkami jejich použití.
5.1 Maďarsko 5.1.1 Historický vývoj Prvním státem, který zavedl daňovou asignaci, jako jeden z možných nástrojů financování neziskových organizací, bylo Maďarsko. Po pádu Komunistické strany získaly neziskové organizace možnost seberealizace. Do té doby byly řízeny a kontrolovány touto stranou. To samozřejmě platí i pro církve, ty se odloučily od státu. Ne však jejich iniciativou, ale rozhodnutím všech parlamentních stran. Církve se začaly obávat, že nezvládnou samy sebe financovat. V roce 1991 se začala tvořit první myšlenka o zavedení daňových asignací, a to během projednávání zákona o navrácení majetku církvím. S nápadem o tom, že část daňových příjmů občanů by šlo ve prospěch církví, přišla maďarská liberální strana Aliance svobodných demokratů. Tento návrh nebyl zamítnut, ale ani přijat do roku 1994. V tomto roce totiž byly ve volbách zvoleny strany Aliance svobodných demokratů a také Socialistická strana a ve svém programu měly zahrnutou tuto myšlenku. Paradoxně po zvolení koalice se tato myšlenka zapomněla. Ovšem následně byla myšlenka poukázání daně opět obnovena. V roce 1995 zmíněná koalice musela udělat určité nesympatické škrty v rozpočtech ministerstev. Ministerstvo školství a kultury za pomoci svých poradců a přátel vyvíjelo tlak na koalici, aby jim vykompenzovala ztráty v rozpočtech. A tak roku 1995 byl návrh o poukázání částky 1 % daně z příjmů předložen parlamentu a schválen. V platnost, pak tento zákon vyšel roku 1997 a poplatníci mohli asignovat 1 % své daně z příjmu, zákon byl ustanoven v § 45 zákona o daních z příjmů, ve kterém bylo zmíněno, že pouze jedné organizaci se smí asignovat. S tímto paragrafem měli problém církve, důvodem podle politických odpůrců církve bylo to, že by měli málo podporovatelů. A tak v průběhu roku 1997 mezi sebou diskutovaly církve a vláda, výsledkem této diskuze byla možnost asignovat další 22
procento daně z příjmu církvím. Tento zákon vešel v platnost roku 1998. Ovšem v zákoně stálo, že pokud někdo nechtěl toto procento věnovat církvím, mohl se rozhodnout, že asignující částku poskytne pro speciální účel určený každý rok státem (zdravotní péče, ekologie,…). Tyto dvě procenta na sobě nejsou závislá. Znamená to tedy, že první procento mohou občané poskytnout jim vybrané neziskové organizaci (procento nelze rozdělit na více organizací). Druhé procento mohou věnovat církvím či podpořit speciální účel vymezený každý rok státem. Nechce-li plátce daně z příjmu asignovat, pak jeho celá daň jde do veřejného rozpočtu.
5.1.2 Příjemci daňové asignace Dle maďarského zákona č. CXXXI/1996 o dani z příjmů může plátce daně z příjmu podle §4 poukázat 1 % těmto organizacím: a) Nevládní organizace, sdružení (s výjimkou organizací reprezentující zájmy zaměstnavatelů, politických stran, asociace pojišťoven); b) nadace, veřejné nadace; c) Maďarská akademie věd; d) národní vědecko-výzkumný fond (Otka); e) následující instituce: o Maďarská státní opera; o Národní archiv v Maďarsku; o Národní knihovna v Széchenyi; o Maďarský národní filmový archiv; o John von Neumann - Digitální knihovna a multimediální centrum; o Národní muzeum umění; f) knihovny, archivy, muzea a jiné kulturní a tvůrčí instituce; g) Maďarské vysokoškolské vzdělání; h) Národní fond pro spolupráci; 23
i) Maďarská akademie umění.8 Další 1 % daně z příjmu může plátce poskytnout dle § 4/A: a) Vybraným registrovaným církvím; (církve, náboženská sekta nebo sbor; b) na speciální účel definován každoročně státem.9
8
Upraveno z §4 zákona č. CXXVI/1996
9
Upraveno z §4/A zákona č. CXXVI/1996
24
Tabulka 1: Speciální účel definován každoročně státem (1999 – 2013)
Rok
Speciální účel vymezen státem
Celková nabídnutá částka (v mld. forintů10)
2013
Program Národní talent
1,38
2012
Program Národní talent
1,26
2011
Program Národní talent
1,66
2010
Program Národní talent; Dekontaminace ambrózie
1,97
2009
Podpora programu proti dětské chudobě; Program Národní talent
1,9
2008
Dekontaminace ambrózie; Podpora programu proti dětské chudobě
2,1
2007
Dekontaminace ambrózie, Prevence sociální kriminality, Sportovní aktivity zaměřené na zlepšení zdraví, Ochrana a rozšíření lesů pro veřejné blaho, Odstranění nezákonných skládek
1,91
2006
Dekontaminace ambrózie; Sportovní aktivity zaměřené na zlepšení zdraví; Ochrana a rozšíření lesů pro veřejné blaho
1,58
2005
Dekontaminace ambrózie; Sportovní aktivity zaměřené na zlepšení zdraví; prevence sociální kriminality
1,3
2004
Dekontaminace ambrózie
1,1
2003
Dekontaminace ambrózie a program veřejného zdraví
0,8
2002
Zlepšení podmínek pro neodkladnou péči o pacienty
0,9
2001
Zlepšení podmínek pro neodkladnou péči o pacienty
0,6
2000
Podpůrný program pro stavbu kanálu a rekonstrukci přehrady pro prevenci povodňových škod
0,55
1999
Program podpory pro tisícileté oslavy Maďarského státu
0,46
Pramen: Data z http://adhat.hu/egyszazalek, zpracování vlastní
5.1.3 Podmínky pro příjemce daňové asignace Příjemce se musí registrovat do 30. září na daňovém úřadu, pokud splní všechny podmínky, pak se stává certifikovaným příjemcem daňových asignací (DA). (Například,
10
Kurz k 1.4.2014: 1 maďarský forint = 0,089 Kč
25
nezisková organizace má v úmyslu být příjemcem DA v roce 2015, které budou za rok 2014, pak musí podat žádost o registraci do 30. září 2014.) Pokud nastanou jakékoliv změny, musí je příjemce neprodleně nahlásit do 15. dne od první změny. Podmínky, které musí splnit:
příjemce je registrován v Maďarsku;
příjemce musí být zaregistrován nejméně dva roky (knihovny, archivy a jiné kulturní a tvůrčí činnosti alespoň 3 roky);
musí provádět veřejně prospěšné činnosti (vzdělávací, ochrana životního prostředí, kulturní, apod.);
není závislý na politických stranách;
jeho daňové povinnosti jsou v pořádku (pokud nejsou, musí asignované částky použít k zaplacení nedoplatků);
poslední povinností je zveřejňovat, na co použili a v jaké výši asignující částky.
5.1.4 Další podmínky Soukromá osoba, která je povinna platit daň z příjmu a je rozhodnuta asignovat, pak vyplňuje speciální formulář APEH11. V tomto formuláři uvede své jméno, adresu a daňové identifikační číslo, dále daňové identifikační číslo či technické číslo (v případě církví a speciálních účelů, přičemž toto číslo po řádném zaregistrování přiděluje APEH) příjemců. Ať už jeden nebo oba formuláře vloží do jedné obálky a odešle příslušnému finančnímu úřadu. Jedná-li se o fyzickou osobu – zaměstnance, pak tyto formuláře vložené a zalepené v obálce předá svému zaměstnavateli (ten nemá právo vidět označené příjemce), který dané materiály zašle na finanční úřad, ale předtím doplní přílohu u neotevřené obálky o své údaje. Může to ovšem učinit sama fyzická osoba a to nejpozději do 20. května. Jakmile APEH obdrží veškeré formuláře, musí být zajištěná ochrana všech informací. Další povinností je oddělení podkladů o příjemci a dárci, takto oddělené podklady musí
11
The Hungarian Tax and Financial Control Administration
26
být na úřadu uložené minimálně po dobu pěti let. Po této době budou dokumenty zničeny. Příjemce „prvního“ procenta dostanou sumu asignovaných částek na svůj účet nejpozději do 15. prosince. U příjemce „druhého“ procenta je termín do 31. ledna.
5.1.5 Případy, ve kterých se nevyhoví žádosti o daňovou asignaci Pokud daňový poplatník uvedl dvě daňová identifikační čísla (pak se jedná o příjemce „prvního“ procenta) nebo uvedl dvě technická čísla (pak se jedná o příjemce „druhého“ procenta). Dalším případem, je pokud poplatník vyplní špatně daňové identifikační či technické číslo nebo naopak číslo vyplní nečitelně či vůbec. Jestliže poplatník nezaplatí daň z příjmů fyzických osob včas, také pokud poplatník neuvede vlastní identifikační číslo na obálku. Tabulka 2: Počet neplatných formulářů pro podání daňové asignace (2001 – 2009)
Rok
Počet neplatných formulářů (v tisících)
2009 223 2008 166 2007 206 2006 124 2005 105 2004 76 2003 149 2002 106 2001 83 Pramen: Data z http://adhat.hu/egyszazalek, zpracování vlastní
5.1.6 Přínos daňových asignací v Maďarsku
Podporuje charitativní chování a účast v občanské společnost;
umožňuje jednotlivcům, aby volili;
prokazuje veřejnou podporu pro nevládní organizace;
27
podporuje interakci mezi občany a NNO.12 Tabulka 3: Suma asignujících částek v letech 1999 - 2013
Rok
Suma asignující "prvním" příjemcům (v mld. forintů)
Suma asignující "druhým" příjemcům (v mld. forintů)
2013 7,43 2012 7,23 2011 9,2 2010 9,7 2009 9,7 2008 9,4 2007 8,8 2006 7,7 2005 7 2004 6,9 2003 6,2 2002 5,16 2001 4,32 2000 3,7 1999 2,87 Pramen: Data z http://adhat.hu/egyszazalek, zpracování vlastní
5,66 5,29 6,76 7,21 6,8 7 6,21 5,38 4,8 4,6 3,84 3,1 2,6 2,15 1,86
5.2 Slovensko 5.2.1 Vznik daňových asignací na Slovensku Stejně jako v Maďarsku po pádu Komunistické strany na Slovensku začal vznikat samostatný neziskový sektor, který již existoval, ale byl řízen a kontrolován touto stranou. Když se roku 1997 v Maďarsku zavedly daňové asignace, začal i neziskový sektor na Slovensku uvažovat o jejich zavedení, jako formu přijímaní finančních prostředků. Téhož roku se konala ve slovenském městě Stupavě konference, kde se setkali zástupci neziskových organizací a tuto myšlenku projednávali. Chytlo se to na tolik, že o rok později shromáždili zástupce neziskových organizací po celém Slovensku a udělali seminář. Když po volbách roku 1998 vystřídal Mikuláš Dzurinda Vladimíra Mečiára,
12
Přeloženo z http://www.niok.hu/1/contente.htm
28
vneslo to do nevládního sektoru světlo. O rok později si s novým premiérem sjednali schůzku zástupci třetího sektoru a diskutovali na téma daňové asignace, Mikuláš Dzurinda jim vyjádřil podporu. Ještě téhož roku, tedy 1999 vláda tento návrh schválila. Novela zákona o dani z příjmu, kde byla uzákoněna daňová asignace, však byla až roku 2001. Nyní mohli daňoví poplatníci, tedy fyzické osoby, odvádět zákonem vyčleněným organizacím konajícím veřejné blaho 1 % ze svých daní z příjmů, však minimálně 20 Slovenských korun. V praxi to znamenalo, že v roce 2002 mohli asignovat částku daně z příjmu z roku 2001. V roce 2002 následovala další novela. Tato novela ustanovila, že právnické osoby také mohou poukázat 1 % ze zaplacené daně z příjmu. Jednalo se ve světě o velkou novinku. Oproti fyzickým osobám minimální částka byla 250 Slovenských korun. Slovensko během několika let prodělalo pár novel. Další přinesla daňová reforma roku 2003, kdy došlo k zavedení rovné daně na všechny druhy příjmů ve výši 19 %. Bohužel přivedla řadu nesympatických opatření, jedním z nich bylo zrušení odpočtu daně v případě poukázání daru (ve výšce 10 % ze základu daně pro FO a 2 % ze základu daně pro PO). Dále chtěli zrušit nejen daňové úlevy ve výši 300 000 Slovenských korun ze soukromých příjmů neziskových organizací, ale také daňové asignace. Nakonec, dvě posledně zmiňovaná opatření byla zrušena. Zrušení odpočtu daru bylo platné a jako kompenzace se přešlo z jedno procentní daňové asignace na poukázání 2 % daně z příjmu (pro fyzické i právnické osoby). Změny přicházejí i v dalších letech. Rok 2004 přinesl v platnost další novelu, která doplňovala a upřesňovala postup pro poukázání části daně, jaké organizace a jak se mohou registrovat, pokud chtějí, aby jim daňový poplatníci asignovali. V roce 2005 přišla pozitivní změna v podobě vylepšení administrativních prací. Dříve fyzické i právnické osoby, poukazující část svých daní, museli vyplnit nejen daňové přiznání, ale ještě osobní formulář posílající zvlášť daňovému úřadu. Změnou bylo zavedení samostatné kolonky v daňovém přiznání pro asignující částky. Na straně druhé, tedy administrativních pracovníků, šlo o zdlouhavější proces, kdy museli poznat, kterému subjektu osoby přidělili své 2 % daní.
29
Rok 2006 přinesl novou politickou stranu k moci a nový ministr financí začal uvažovat o zrušení daňových asignací pro právnické osoby. To ovšem nenechalo chladné neziskové organizace. Takže rok 2007 přinesl minimální změny ve věcech jako: o zvýšení
minimální
asignující
částky
z 20
Slovenských
korun
na
100 Slovenských korun o zrušeno poukázání 2 % z daní neziskovým organizacím, které se věnovaly ochraně životního prostředí, vzdělání (od roku 2008 se na vzdělání mohlo opět asignovat), ochrana lidských práv a v neposlední řadě organizace rozvíjející duchovní hodnoty; o dříve diskutované zrušení odpočtu daně z příjmu neziskovým organizacím do částky 300 000 Slovenských korun nyní vešlo v platnost. Rok 2009 přinesl historicky nejvyšší výnos z daňové asignace, celkem se jednalo o více než 55 milionu eur. V roce 2011 se schvaluje novela zákona o dani z příjmu, která v sobě zahrnuje změnu v podobě snížení poukázání daně z příjmu u právnických osob z 2 % na 1,5 % s účinností od 1. ledna 2012. Pokud ovšem organizace daruje obnos v hodnotě alespoň 0,5 % daně z příjmu, pak může asignovat 2 % z daně. Tabulka 4: Počet příjemců daňové asignace a celková částka získaná z daňových asignací pro neziskové organizace
Rok
Počet příjemců
Suma získaná pro neziskové organizace (Eura)
2002 3 925 3 381 863 2003 3 332 3 221 992 2004 3 826 28 056 103 2005 5 688 30 897 002 2006 7 062 37 345 181 2007 7 620 42 125 868 2008 7 720 49 179 740 2009 8 993 55 178 264 2010 9 453 44 146 478 2011 9 903 41 971 733 2012 10 565 44 695 969 2013 11 120 46 708 235 Zdroj:Data z http://rozhodni.sk/prijimatel/databazy/,www.financnasprava.sk, zpracování vlastní
30
Jelikož výnosy z asignací pro neziskové organizace jsou celkem vysoké, jak dokazuje tabulka č. 4, tak mě zajímalo, jak si vedly dotace. Logicky vyplývá, že dotace ze strany státu by měli být nižší než před uzákoněním tohoto způsobu financování. Paradoxně, jak ukazuje tabulka č. 5 tomu tak není. Řekla bych, že je to z důvodu toho, že s uzákoněním asignací začal růst neziskový sektor. A dalším hřebíčkem bylo zrušení odpočtu daru ze základu daně. Tabulka 5: Celková částka dotací poskytnutá státem neziskovým organizacím v letech 1996 - 2012 Rok
Dotace (v SK od r. 2002 - 2008; v EUR od r. 2009 - 2012)
2002
1 402 683 000
2003
1 073 328 000
2004
1 080 632 000
2005
1 302 281 000
2006
1 728 720 000
2007
1 827 113 000
2008
2 282 379 000
2009
67 140 000
2010
64 060 000
2011
51 595 000
2012
57 141 000
Zdroj: Data z www.finance.gov.sk, zpracování vlastní
5.2.2 Nynější podmínky daňové asignace § 50 zákona č. 595/2003 zákona o dani z příjmu upravuje poukázání části daně neboli daňovou asignaci. Pro další účely budu z tohoto zákona vycházet. Již zmíněný zákon říká, že poukázat část ze svých daní smí: a) Fyzická osoba, která podá daňové přiznání do 30. dubna příslušnému daňovému úřadu (spolu s ním potvrzení o zaplacené dani z příjmu) nebo zaměstnanec, kterému vypracovává roční zúčtování zaměstnavatel, mohou asignovat 2 % jedné organizaci. V případě dobrovolníka, který odpracoval minimálně 40
31
hodin pro neziskovou organizaci - a doloží potvrzení o odpracování této dobrovolnické činnosti - smí poukázat 3 % z daně. b) Právnická osoba, která podá daňové přiznání do 31. března a zároveň do tohoto data daruje finance ve výšce alespoň 0,5 % z daně na veřejně-prospěšný účel (nemusí být jenom na zákonem vyčleněné organizace), tak může asignovat 2 %. Ve druhém případě smí poukázat pouze 1,5 % z daně. Minimální hodnota u fyzické osoby musí činit 3 €. U právnické osoby se jedná minimálně o 8 € pro jednoho příjemce. V daňovém přiznání se vždy zaokrouhluje na eurocenty dolů. V prohlášení, které poplatníci musí vyplnit, aby mohli asignovat, musí obsahovat: a) u fyzické osoby se jedná o jeho celé jméno a příjmení, trvalý pobyt, rodné číslo a číslo telefonu. Právnická osoba musí uvádět název s právní formou, sídlo a identifikační číslo; b) celková částka, kterou bude poplatník odvádět neziskovým organizacím; c) identifikační číslo (čísla) příjemce (příjemců), kterým asignujeme, dále jejich název s právní formou a sídlo; d) rozepsání jednotlivých částek pro každou organizaci, které budeme poukazovat část daně; e) jakého zdaňovacího období se prohlášení týká.
5.2.3 Příjemci daňové asignace Podíl zaplacené daně lze poskytnout příjemci, kterým je a) občanské sdružení; b) nadace; c) neinvestiční fond; d) neziskové organizace poskytující všeobecně prospěšné služby; e) účelové zařízení církve a náboženské společnosti;
32
f) organizace s mezinárodním prvkem; g) Slovenský Červený kříž; h) subjekty výzkumu a vývoje; i) Fond rozvoje odborného vzdělávání a přípravy.13 Podíl zaplacené daně lze poskytnout příjemci a použít pouze pro účely, které jsou předmětem jeho činnosti, pokud předmětem jeho činnosti jsou: a) ochrana a podpora zdraví; prevence, léčba, resocializace drogově závislých v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb; b) podpora a rozvoj tělesné kultury; c) poskytování sociální pomoci; d) zachování kulturních hodnot; e) podpora vzdělávání; f) ochrana lidských práv; g) ochrana a tvorba životního prostředí; h) věda a výzkum; i) organizování a zprostředkování dobrovolnické činnosti.14
5.2.4 Podmínky pro příjemce Správce daně předá příjemci celkovou sumu pro něho poukázaných daní, ale jen v tom případě, jestliže splňuje veškeré podmínky. Příjemce nesmí mít nedoplatek na dani a na povinném pojistném (to musí být potvrzené od příslušného orgánu a mladší 30 dnů). Další podmínkou je zřízení účtu v bance a dodání čísla účtu. Avšak sama banka musí vydat potvrzení příjemci a opět platí, že potvrzení musí být mladší 30 dnů. Nezisková organizace musí být založena alespoň
13
Doslovný překlad z §50 odstavce 4 Slovenského zákona o dani z příjmu č. 595/2003
14
Doslovný překlad z §50 odstavce 5 Slovenského zákona o dani z příjmu č 595/2003
33
po dobu jednoho roku a zapíše se minimálně do 31. prosince do centrálního registru příjemců. Notářská komora Slovenské republiky vede registr oprávněných příjemců a také zveřejňuje celkový seznam osvědčených příjemců pro příští rok do 15. ledna. Zda podmínky nezisková organizace splňuje, ověřuje každoročně notář, vyhrazený čas je od 1. září do 15. prosince. Správce daně, po splnění všech podmínek, zasílá na příslušný účet asignující částky, nejpozději do 90 dnů po podání daňového přiznání. Je důležité zmínit, že pokud je příjemce po přijetí asignací do 12 měsíců zrušen, musí celkovou sumu vrátit zpět správci daně. Příjemce vrací peníze správci daně, i pokud nepoužije finanční prostředky z daní na činnosti, které již byly zmíněny v odstavci „Příjemci daňové asignace“.
5.2.5 Podmínky pro poplatníky Ani poplatník nesmí mít nedoplatek na dani. Pokud daňové přiznání dělá zaměstnanci zaměstnavatel, pak je třeba dodat potvrzení o tom, že při ročním zúčtování byla zaměstnanci daň sražena.
5.2.6 Případy, ve kterých se nevyhoví žádosti o daňovou asignaci o V žádném případě nelze asignovat či asignace přijmout pokud nebyly splněny výše zmíněné podmínky (jak u příjemce, tak u plátce); o pokud nejsou v prohlášení správné údaje; o Právnická osoba může poukázat část svých daní více příjemcům, jestliže se vyskytne více příjemců u fyzických osob, pak je asignace neplatná; o Jestliže se osvědčený příjemce zruší před poukázáním části daně.
5.3 Polsko Od 1. ledna 2005 lze v Polsku asignovat 1 % z daně neziskovým organizacím. Tuto možnost mají fyzické osoby a lze asignovat jen jedné veřejně prospěšné organizaci.
34
5.3.1 Podmínky pro poplatníky Asignovat smí fyzické osoby podávající daňové přiznání. Do daňového přiznání je třeba v příslušných kolonkách vyplnit název organizace, jeho registrační číslo a asignující částka, přičemž tato částka nesmí přesáhnout 1 % z daně. Poplatník daně musí poslat asignující částku na účet vybrané organizace, doklad o zaplacení 1 % z daně si uschová. Poté zaplatí celkovou daň příslušnému správci daně, včetně asignované částky. Jelikož poplatník zaplatí asignované jedno procento dvakrát, tak musí vyplnit formulář o navrácení poukázané sumy společně s doložením dokladu o zaplacení neziskové organizaci.
5.3.2 Podmínky pro příjemce Příjemci opravňující přijímat daňové asignace jsou vyjmenováni v Zákoně o veřejně prospěšných aktivitách a dobrovolnictví – jsou to nadace, sdružení, charita, družstva a sdružení územních samosprávných celků. Příjemci nesmí být politické strany, profesní sdružení, subjekty jednající na základě vztahů mezi státem a katolickou církví (i poměr státních a jiných církví), odborové organizace a organizace zaměstnavatelů. Peníze, které organizace získá od daňových poplatníků, smí využít pouze na veřejně prospěšné aktivity vyjmenované v již zmíněném zákoně. Činnosti veřejně prospěšné společnosti mohou být například sociální pomoc, charitativní činnost, podpora národní tradice, ochrana a podpora zdraví, vědy, vzdělání a výchova, ekologie, ochrana fauny a flóry, veřejný pořádek a bezpečnost, pomoc obětem katastrof, ochrana kulturního a národního dědictví, podpora zaměstnanosti, činnosti podporující rozvoj vynálezů a podobně. Příjemce musí mít status veřejně prospěšné společnosti minimálně rok. A nesmí být zapojen do ekonomické činnosti zahrnující výrobu produktů v elektronickém průmyslu, pohonných hmot, tabáku, lihovin, vína, piva a jiných destilátů, dále obchod s drahými kovy.
35
5.3.3 Případy, ve kterých se nevyhoví žádosti o daňovou asignaci Zpoždění odevzdání daňového přiznání (30. dubna je poslední termín odevzdání). V případě, že poskytovatel chybně napíše registrační číslo či název organizace v daňovém přiznání.
5.3.4 Výzkum V roce 2013 proběhl v Polsku výzkum na téma - Proč lidé darují/nedarují 1 % neziskové organizaci? Studie byla prováděna na reprezentativním vzorku 1005 Poláků nad 15 let. Výsledky jsou uvedené v následujících dvou grafech.
Nemám důvěru v organizacích přijimacích 1%
1%
Vůbec jsem o takové možnosti neslyšel
1%
Nevěděl jsem jak poukázat 1%
3%
Nikdo mě o to neprosil
4%
Nevěděl jsem komu poukázat 1%
4%
Nemůžu si to dovolit
2%
Moje příjmy jsou příliš nízké, že by to nemělo smysl
10%
Nevím / nevzpomínám si Neměl jsem čas Zapoměl jsem darovat 1%, nemyslela jsem na to Nemám zájem, nepřikládám tomu žádnou váhu
12% 2% 5% 6%
Moje daňove přiznání chystá někdo jiný
20%
Neplatím daň / žádná odpovědnost k fin. úřadu
Graf 1: Důvody pro nepoukázání 1 % z daně – studie 2013 Zdroj: Data z http://civicpedia.ngo.pl, vlastní zpracování
36
37%
Chtěl jsem pomoc osobě, o které jsem se dozvěděl v televizi, tisku, internetu apod.
5%
Slyšel jsem o organizaci v médiích (noviny, internet, reklama, TV,apod.)
6%
Vybral jsem jednu z organizací, kterýý byla nastavena v programu pro vyplnění přiznání
6%
Vybíral jsem spontálně, podle srdce
7%
Vybral jsem organizaci, která naplnila moji představu
7%
Chtěl jsem podpořit místní organizaci v mém okolí
7%
Chtěl jsem dát peníze na konkrétní oblast a hledal jsem organizaci, která se o ni zajímá
7%
Rodina či známí mi doporučili organizaci
7%
Nevzpomínám si
9%
Znám osobně organizaci, či lidi v ní
13%
Chci pomoc konkrétní osobě, kterou znám osobně či prostřednictvím rodiny a přátel
31%
Graf 2: Důvody pro poukázání 1 % z daně – studie 2013 Zdroj: Data z http://civicpedia.ngo.pl, vlastní zpracování
5.3.5 Statistika daňové asignace V následují tabulce a grafech je uveden vývoj počtu asignujících osob, příjemců a celkových asignovaných částek. Tabulka 6: Celkový počet příjemců daňové asignace v letech 2008 - 2013 Rok
Počet příjemců
2013 2012 2011 2010 2009 2008 Zdroj: Data z www.pozytek.gov.pl, vlastní zpracování
37
7656 7295 7023 7963 6038 6383
11,2
11,5
2012
2013
10,1 8,6 7,3 5,1
0,68 2004
2005
1,6
1,1
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2014
Graf 3: Počet daňových poplatníků využívající daňové asignace pro neziskové organizace v letech 2005 – 2013 (v mil.) Zdroj: Data z http://civicpedia.ngo.pl, vlastní zpracování
457,3 381,5
480
400,2 360,9
298,3
105,4 41,6
2004
2005
62,3
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Graf 4: Celková suma předaná neziskovým organizacím v rámci daňových asignací v letech 2005 - 2013 (v mil. Amerických dolarů) Zdroj: Data z http://civicpedia.ngo.pl, vlastní zpracování
Jak lze z tabulky a grafů vyčíst, rok od roku stoupá počet příjemců, daňových poplatníků využívající daňové asignace i celková suma získaná z poukázání daně.
38
5.4 Litva Fyzické osoby podávající daňové přiznání smí asignovat až 2 % ze svých daní od roku 2003. V Litvě je možné asignovat i více než jedné neziskové organizaci a občané nemusí vypočítávat asignující sumu. Stačí pouze uvést, kolik procent konkrétní organizaci poukazují. Speciální formulář s žádostí asignovat musí obsahovat osobní údaje o poplatníkovi, identifikační kód, jméno, adresu příjemce a kolik procent příjemci poukazují. Takto vyplněný formulář musí být doručen na daňový úřad nejpozději do 30. dubna.
5.5 Rumunsko Roku 2003 schválili v Rumunsku možnost poukázání 1 % daně z příjmu fyzických osob, který vešel v platnost roku 2005. V tomto roce mohli občané Rumunska asignovat poměrnou část daně z příjmu za rok 2004.
39
6 Daňové asignace v České republice Jak už bylo zmíněno, v České republice nebyly daňové asignace uzákoněny. To však neznamená, že se o jejich zavedení nediskutovalo. V první části této kapitoly se budu věnovat vývoji návrhů na zavedení daňové asignace.
6.1 Historický vývoj V České republice se poprvé začalo diskutovat o daňových asignacích v 90. letech v souvislosti s osamostatněním církví od státu a zároveň jsou asignace spojovány s vyřešením otázky církevních restitucí. Našla se však spousta odpůrců, kteří nesouhlasili se zavedením daňových asignací, jako nástroje financování církví. Někteří zástupci církve měli strach, že poukázané částky budou nízké. Jiní se tomuto způsobu financování nebránili. Roku 1996 V. Klaus přislíbil vyřešení vztahu s církví. Samozřejmě je tím myšleno jejich financování, včetně restitucí. V návrhu, který vypracovali lidé kolem V. Klause, byla jednou z možností financování církví také daňová asignace (pod novým názvem sponzorské prémie). Tento návrh však nebyl přijat. Volby v roce 1998 vyhrála strana ČSSD, jejímž předsedou byl Miloš Zeman. Ten vyzval církve k diskutování o jejich financování a vztahu ke státu, což u minulých vlád nebylo běžné. Ve svém programu vyjádřil podporu některých aktivit, které se dotýkají neziskového sektoru. Neziskovému sektoru tak svitla naděje na změnu jejich financování. Průlom můžeme zaznamenat v roce 2001, kdy byl vypracován první návrh zákona o daňových asignacích poslanci Unie svobody, především poslancem Kořistkou a poslankyní Mihalčíkovou. Tento návrh stanovoval, že asignovat je možné pouze neziskovým organizacím, nikoliv církvím. Byl rozeslán ostatním poslancům a jako návrh zaslán vládě 17. prosince 2001. Tento zákon však neprošel ani prvním čtením a byl zamítnut s tvrzením, že v zákoně jsou velké nedostatky. Zprávu i argumenty o vyjádření nesouhlasu tohoto návrhu přikládám jako přílohu č. 2. Dále jako přílohu č. 1 uvádím přesné znění vypracovaného návrhu zákona o daňových asignacích, kterým se budu zabývat v následující podkapitole.
40
Po neúspěchu přijetí daňových asignací vznikla v roce 2003 skupina Iniciativa pro 1 %. Tato skupina se skládala z nestátních neziskových organizací podporující myšlenku daňové 1% asignace jako jeden z možných nástrojů jejich financování. Skupina vznikla na základě práce Fóra dárců. Fórum dárců, jakmile byl na začátku roku 2002 zamítnut návrh zákona o daňových asignacích, začalo tvořit návrh nový. Byli přizváni i odborníci, především auditoři a právníci, aby nevznikl stejný problém, jako u předchozího návrhu a byl po všech stranách bez nedostatků. Nejenže tvořili nový návrh zákona, ale také se aktivně podíleli na komunikaci s politiky, novináři, a také s neziskovými organizacemi. Komunikaci s občany do doby schválení nechtěli podnikat. Zda tato taktika byla správná či nikoliv, je spekulativní. Komunikaci s neziskovými organizacemi pokládám za důležitou součást a to z důvodu, že skupina Iniciativa pro 1 % měla ve svém začátku pouze 60 členů neziskových organizací. Asociace nadací Fórum dárců tedy vypracovala návrh zákona měnící původní zákon č. 586/1992Sb., o daních z příjmu. Poslanec Kořistka stále podporuje myšlenku zavedení daňových asignací v České republice a v roce 2005 podává zákon vypracovaný Fórem dárců v poslanecké sněmovně, jako druhý pokus pro jeho uzákonění. Ve sněmovně zmínil, že by bylo nutné zavést pouze jeden nový paragraf, který umožní aplikovat daňové asignace do našeho daňového systému. Speciální zákon by se předložil v dalším období za předpokladu, že by byla politická vůle, jak říká Kořistka. Zmínil také, že i ministr financí ODS Vlastimil Tlustý je otevřen novému nástroji financování neziskových organizací. O této zmínce si prý přečetl v deníku Právo 7. září 2005. Dne 1. listopadu 2005 proběhlo hlasování o pozměňovacím návrhu. Návrh však opět nebyl přijat. U hlasování bylo přítomno 159 poslanců, přičemž k přijetí zákona bylo potřeba 80 hlasů. 93 poslanců hlasovalo proti a 46 poslanců pro přijetí návrhu. Všichni přítomní členové z Unie svobody (US-DEU) a ze strany ODS (vyjma jednoho poslance) hlasovali pro, naopak členové KSČM, ČSSD a KDU-ČSL (vyjma jednoho poslance) byli proti tomuto návrhu. Omluveno bylo 20 členů, hlasování se zdrželo taktéž 20 poslanců a nepřihlášeno bylo 21 poslanců. Argumentací pana poslance Sobotky (ČSSD), který také hlasoval proti zavedení asignací, bylo, že představovaný návrh by mohl způsobit chaos ve správě daní a návrh je špatně sestaven. Tak uvedl v Mladé frontě DNES 6. března roku 2006. Dalším 41
odpůrcem byl člen vlády Martin Jahn, naopak ještě před hlasováním pronesl poslanec za ODS Vlastimil Tlustý výrok, že se těmto úvahám „nebrání“. V návrhu dokonce zaznělo i přibližné vyčíslení, ve kterém bylo z průzkumu od Fóra dárců zjištěno, že při zavedení daňových asignací v ostatních zemích, využije tuto možnost kolem 30 % oprávněných osob. Při odhadu asignace 30 % fyzických osob v České republice by to znamenalo pro neziskové organizace získání přibližně 300 milionů korun. V roce 2006 se konaly volby do poslanecké sněmovny. Přestože bylo spoustu odpůrců k tématu daňová asignace, téměř ve všech volebních programech se o asignacích mluví. Výjimkou není ani ČSSD, která vyslovila nesouhlas se zavedením daňových asignací již v roce 2005. V roce 2008 se Bohuslav Sobotka opět snažil rozvést diskusi na téma daňové asignace, což je zřejmé z jednání valné hromady ANNO konané 19. 6. 2008. Podporoval tam zavedení takové novely zákona o daních z příjmů do české legislativy. Do diskuze se zapojil pan Rudolf, který tvrdí, že na Slovensku jsou náklady na marketingové kampaně neziskových organizací stejně vysoké jako finance, které získají z asignací. Dokonce prý došlo i ke zkrácení dotačních titulů, a tak na Slovensku neziskové organizace spíše prodělaly. Za to paní Černá přispěla v diskuzi pozitivně, když zmínila, že asignace by mysleli i na menší neziskové organizace, hlavně pak na municipální úrovni. Když budu citovat: „Upozorňuji na to, že návrh zákona o daňových asignacích byl již několikrát předložen z Fóra dárců, od roku 2001, a byla bych ráda, kdyby se ANNO mohly podrobně seznámit s nově navrhovanou předlohou. Žádám B. Sobotku o poskytnutí návrhu zákona k diskusi a k projednání ve Výboru pro legislativu a financování Rady vlády pro ANNO.“15 Bohumil Sobotka byl k tomuto výstupu příznivý a chtěl spolupracovat s Fórem dárců tak, aby mohli zákon prosadit. Zda poslanec Sobotka opravdu s Fórem dárců spolupracoval, či nikoliv, nemohu popřít ani potvrdit. Zmínka o tom však nikde nefiguruje. Člen rady vlády pro nestátní neziskové organizace Pavlásek roku 2009 představil svůj návrh na téma daňové asignace. Uvedl, že mluví za malá občanská sdružení. Materiál,
15
ORINIAKOVÁ, Pavla. Neziskové organizace a regionální rozvoj. Záznam z jednání valné hromady ANNO v ČR, Praha 19.6.2008. Dostupné z: http://www.cpkp.cz/regiony/index.php?id=184
42
který předložil, prý dle JUDr. Deverové obsahuje chyby. Další poznámku pronesla JUDr. Frištánská, která zmínila, že nyní se Ministerstvo financí zabývá zákonem o veřejně prospěšných organizacích, kterým budou navrhnuty velké benefity. Výbor rozhodl, že s daným návrhem nesouhlasí. Poslední aktivní zmínka je z roku 2012, kdy Sobotka spojuje daňovou asignaci nejen s neziskovými organizacemi, ale hlavně je spojuje s problematikou církví, kdy je třeba vyřešit dlouholetý problém církevních restitucí. Bohužel uplynuly 2 roky a žádná změna vůči daňovým asignacím nepřišla.
6.2 Poslanecký návrh zákona o asignacích Vypracovaný zákon o asignacích z roku 2001 umožňoval fyzickým osobám poukázat až 7 % ze své daně několika oprávněným příjemcům. Výši daru by dárce vypočítal sám a uvedl ji do Prohlášení. Toto Prohlášení o daru musí odevzdat do 30. září na finančním úřadě. Přičemž poukázaná částka musí být ve výši minimálně 500 Kč na jednoho příjemce. Podmínkou také bylo, že fyzická osoba musela mít příjem alespoň 7 200 Kč za uplynulé zdaňovací období. Ministerstvo financí vydá formulář Prohlášení o daru, stejně tak by mělo na starosti vést seznam oprávněných příjemců (právnických osob). Seznam příjemců by byl vždy zveřejněn k 30. červnu. Příjemcem by měla být právnická osoba, zřízena za účelem jiným než za podnikáním, vyjmenována v zákoně. Byla by to především sdružení, nadace, obecně prospěšné společnosti, účelová zařízení církví, vysoké školy a příspěvkové organizace. Právnická osoba musí splnit opět zákonem stanovené pravidla, aby se vůbec mohla o post neziskové organizace, které se asignují částky, ucházet (nemá nedoplatky na daních, na zdravotním a sociálním pojistném, dále je registrována alespoň 2 roky před podáním žádosti, osoby v řídících orgánech nespáchali trestný čin). Asignované částky smí být poskytnuty pouze na veřejně prospěšné účely vyjmenované v zákoně, pro představu například věda, výzkum, vzdělání, kultura a podobně. Za neplatné prohlášení se považuje, pokud poplatník má nedoplatek na dani a ani ve lhůtě 15 dnů od výzvy tento nedoplatek nezaplatí.
43
Do 5. prosince by se zveřejnily výsledky, kolik peněz dostaly jednotlivé organizace a do konce ledna by se jim tyto částky převedly na příslušný účet. Pokud nezisková organizace nevyužije prostředky na oprávněný účel ve lhůtě 24 měsíců, pak musí tuto finanční sumu vrátit do 30 dnů na finanční úřad. V tomto návrhu se píše o asignaci jako o daru, o poskytovateli jako o dárci. Řekla bych, že toto je velice zavádějící, jelikož dar a asignace jsou dva odlišné pojmy.
Důvod, proč vláda nesouhlasí, přikládám v příloze č. 2. Hlavními důvody byly, že prý asignace představují nesystémový zásah do financování neziskového sektoru, v návrhu jsou uvedeny nepřímé novely. Dalším problémem, který jsem také zmiňovala, bylo používání pojmu dar, ačkoliv se o dar nejedná. Poslední připomínkou bylo, že je návrh zavádějící a věcně neurčitý. Více jsou důvody vysvětleny v příloze. S tímto odůvodněním by se dalo souhlasit a zřejmě si toho byli vědomi i poslanci, kteří návrh podali. Proto poté pan poslanec Kořistka začal spolupracovat s Fórem dárců na dalším návrhu, který předložili v roce 2005, ale bohužel nebyl, opět, schválen. Tento návrh, bohužel, nebylo možné dohledat.
6.3 Dotazníkové šetření a vyhodnocení dotazníku Do své bakalářské práce jsem se rozhodla zařadit i dotazníkové šetření týkající se daňových asignací, když jsem především chtěla oslovit co největší počet respondentů, aby následné vyhodnocení dotazníku mělo co největší vypovídací schopnost. Domnívala jsem se, že řada respondentů nebude mít o této problematice žádné znalosti, i když v minulosti v odborných ekonomických kruzích několikrát debata na toto téma proběhla a následně i v Parlamentu ČR byla o daňových asignacích diskuze, když jsem následně při vyhodnocování dotazníků byla z řady výsledků velmi překvapena. K získání informací o tom, zda by lidé uvítali v České republice daňové asignace, jsem se snažila tedy zjistit z dotazníku. Pro sběr těchto informací jsem použila elektronické i tištěné dotazníky, které byly anonymní. Celkem se mi podařilo za velké pomoci mé vedoucí práce, paní Ing. Věry Nečadové, sesbírat 297 dotazníků. Získaná data jsem zpracovala a vyhodnotila pomocí programu Microsoft Excel
44
Otázka č. 1: Slyšeli jste, resp. víte co je daňová asignace? Ačkoliv v mém okolí lidé netušili, co znamená daňová asignace a slyšeli tento pojem poprvé, tak mě velice překvapilo vyhodnocení první otázky, kde téměř polovina oslovených již o daňové asignaci slyšeli. Z grafu níže lze vyčíst, že překvapivých 47 % respondentů se s tímto pojmem setkali, zbylých 53 % pojem daňová asignace slyšeli poprvé.
Slyšeli jste, resp. víte co je daňová asignace?
47%
Ne
53%
Ano
Graf 5: Informovanost lidí o pojmu daňová asignace (zdroj: vlastní zpracování)
Otázka č. 2: Kdybyste měli možnost poukázat 1% ze své daně na neziskové organizace, využili byste této možnosti? Z oslovených respondentů, by se přiklonilo k možnosti poukázání 1 % ze své daně na neziskové organizace 76 %. Řekla bych, že toto číslo je dosti vysoké a skrývá se za ním větší motivace občanů odvádět daně. Zbylých 24 % respondentů by tuto možnost nevyužilo a jsou zřejmě s odvodem daní do státu spokojeni. Kdybyste měli možnost poukázat 1% ze své daně na neziskové organizace, využili byste této možnosti?
24%
Ne Ano
76%
Graf 6: Zda by lidé využili možnost daňové asignace (zdroj: vlastní zpracování)
45
Otázka č. 3: Do jaké oblasti byste své 1% nejraději věnovali? Z výzkumu vyplývá, že největší procento oslovených by rádo dalo své 1 % z daně na zdravotnictví (31 %), druhé v pořadí by bylo vzdělání (19 %), následovala ekologie (16 %), sociální oblast (12 %), věda a výzkum (9 %), kulturní oblast (8 %) a ostatní (5 %). V průzkumu mohli respondenti využít i odpovědi otevřené, kde se nemuseli rozhodovat mezi nabídnutými odpověďmi. Pár z nich si tuto možnost vybrala a odpověděla, že by své jedno procento rádi dali na sport, zemědělství, útulky, církev a turistiku – v grafu zahrnuto jako ostatní. Po vyhodnocení této otázky jsem dospěla k závěru, že by bývalo bylo vhodnější uvést méně oblastí, případně je sloučit, aby se respondenti příliš nerozptýlili. Na druhou stranu je dobré vědět, že by občané nezanevřeli například na kulturu, vědu a dokonce sami projevili zájem, kam dané procento asignovat.
Do jaké oblasti byste své 1% nejraději věnovali? Ekologie Kulturní oblast
31%
19%
16%
Ostatní
8% 5% 12% 9%
Sociální oblast Věda a výzkum Vzdělání Zdravotnictví
Graf 7: Do jaké oblasti by lidé nejraději asignovali (zdroj: vlastní zpracování)
46
Otázka č. 4: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Nejvíce respondentů bylo se středoškolským vzděláním s maturitou, jejichž zastoupení je 46 %, další významnou skupinou byli respondenti s vyučením (22 %), dále vysokoškolské vzdělání (18 %) a jako poslední skupinou, přesto dosti zastoupenou byli respondenti se základním vzděláním (14%).
Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? středoškolské s maturitou
14%
vysokoškolské
46%
22%
vyučen
18%
základní
Graf 8: Vzdělanost respondentů (zdroj: vlastní zpracování)
Otázka č. 5: Jaký je Váš věk? Věková skupina 21- 30 let byla v průzkumu nejvíce zastoupená, konkrétně 35 %. Hned v patách je věková kategorie 41-50, která tvoří 29 % všech dotazovaných. Následuje věkové rozhraní 31- 40 (14 %), dále 51- 60 (12%). Ve srovnání se vzděláním by se čtenář mohl domnívat, že věkové rozpětí 15-20 bude tvořit 14 %, ovšem není tomu tak, jde pouze o 6 %, poslední skupinou jsou respondenti s věkem 61 a více (4 %).
Jaký je Váš věk? 4% 6% 12%
15-20 21-30
35%
31-40 41-50
29%
51-60
14%
61 a výš
Graf 9: Věk respondentů (zdroj: vlastní zpracování)
47
Otázka č. 6: Jste muž nebo žena? Poslední otázkou, kterou dotazník obsahoval, byla zvídavost na pohlaví respondentů, kde převahu ve vyplnění dotazníku měly ženy.
Jste muž nebo žena?
34%
muž žena
66%
Graf 10: Pohlaví respondentů (zdroj: vlastní zpracování)
Pokud bych měla tedy stručně shrnout tento průzkum, domnívám se, že vyšel velice kladně, jelikož 76 % dotázaných respondentů by rádi asignovali neziskovým organizacím a každá z nabízených oblastí by si našla svého podporovatele, přičemž i sami respondenti si určili, kam by rádi asignovali. Domnívám se, že jde o projev občanského zájmu o veřejně prospěšné aktivity v naší zemi a lidé nejsou k těmto věcem nevšímavý. Ovšem, stále mě zaráží edukovanost respondentů, kteří ví, co daňové asignace znamenají. V tomto ohledu shledávám chybu v mnou položených otázkách, kde měla být ještě jedna otázka respondentům, kteří již slyšeli o asignacích, aby tento pojem vysvětlili.
48
7 Shrnutí praktické části Problematiku daňových asignací jsem si vybrala z důvodu, že známost tohoto pojmu v České republice není příliš rozšířená. Proto jedním z cílů bakalářské práce bylo čtenářovi vysvětlit, co daňová asignace znamená. Pro připomenutí daňová asignace znamená právo každého občana platící daň z příjmů poukázat část své daně (většinou 1 % či 2 %) nestátní neziskové organizaci, která musí splňovat předepsané podmínky a kterou si občan sám vybere. Domnívám se, že lidé jsou často nespokojení s odvodem daní a vidí ji jako pomyslnou „černou díru“. A proto vidím daňové asignace jako možnost, kdy veřejnost by se mohla podílet, alespoň z části, na financování veřejných aktivit a to prostřednictvím odvodu své části daně dle svého uvážení a preference. Otázka by mohla znít, proč dávat například 1 % své daně zrovna veřejně prospěšným organizacím. Jelikož občané si uvědomují přínos neziskových organizací až v momentě, kdy ji sami potřebují. Prostřednictvím daňové asignace, bych věřila, že by se lidé více zajímali o neziskové organizace a o to, za jakým účelem byly zřízeny a jak přispívají veřejnosti. Denně se vyskytují případy, kdy lidé prostřednictvím televize žádají o pomoc a zde můžeme vidět, jak jsou občané solidární a peníze, které jsou třeba k pomoci postižené osobě, vždy rádi poskytnout. Proto se domnívám, že by asignace byly projevem určité solidarity a demokracie. Musím však souhlasit s tvrzením, že daňové asignace narušují daňové principy a díky tomu může řada ekonomů zavrhnout tuto možnost financování veřejně prospěšných organizací. Ovšem některé konstrukce, které jsou nyní v zákonech, se také mohou vylučovat s daňovými principy. Vezměme si například princip neúčelovosti daně – daň z nemovitosti jde do obce, kam tato nemovitost spadá. Obec používá peněžní prostředky na zvelebování obce, které by měly zvyšovat hodnotu života v dané obci a tím se zvyšují i ceny nemovitostí v dané lokalitě. V České republice, tento systém uzákoněn nebyl, ačkoliv se o něm v minulosti jednalo. Proto mě také zajímal názor, oslovených lidí, zda znají pojem daňová asignace a zda by tento systém uvítali. Dotazník vyplnilo elektronicky i papírově celkem 297 lidí především z Vysočiny. Tento vzorek je sice malý pro konečné návrhy, to by samozřejmě musela být oslovená alespoň polovina obyvatelstva, ale pro naše šetření je tento vzorek prozatím dostačující. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že téměř polovina oslovených se již s pojmem daňová asignace setkali, což bylo největším 49
překvapením této práce. Otázka číslo dva byla nejdůležitější a její znění bylo „Kdybyste měli možnost poukázat 1% ze své daně na neziskové organizace, využili byste této možnosti?“. Tři čtvrtiny dotázaných by poukázali 1 % ze své daně, jedna třetina by tuto možnost neuvítala. Nejvíce by lidé poukázali část své daně na oblast zdravotnictví, hned po zdravotnictví by bylo vzdělání, ekologie a sociální oblast. Kulturní oblast, věda a výzkum a ostatní získalo nejméně procent. Jako další možnost, kam by lidé rádi poukázali své 1 % z daně, bylo uvedeno na útulky, zemědělství, sport, církev a turistiku. Domnívám se, že otázka daňových asignací by mohla být představena veřejnosti a možné referendum by tuto problematiku vyřešilo. Věřím, že lidé by se rádi zapojili do financování veřejnosti (jak z dotazníkového šetření vyplývá) a při odvodu daně by byli s tímto faktem více smířeni a motivováni, než je tomu nyní.
50
Závěr Vycházíme-li z tabulek týkajících se vývoje výše získaných finančních prostředků dosažených daňovou asignací v čase, které jsou součástí této bakalářské práce, pak můžeme prohlásit, že přibývá finančních prostředků u neziskových organizací, ale současně přibývá i asignujících osob. Z tohoto faktu vyplývá, že lidé se čím dál více snaží financovat neziskové organizace, a také si uvědomují jejich význam pro svobodnou demokratickou společnost, přičemž chápou jejich podstatu. Pokud uvažujeme Maďarský model, pak lze vyčíst, že od roku 1997 zde asignace fungují, přičemž nebyl důvod pro jejich zrušení. Obecně Maďarský model hodnotím kladně. Důvodem jsou právě zvyšující se počty asignujících osob, ale i financí, které neziskové organizace získávají. Lidé se cítí více zapojeni do veřejných aktivit a navíc se mohou sami rozhodnout, zda přispějí či nikoliv. V Maďarsku nebyly zrušeny dotace ani jiné formy financování, což je také velkým kladem. Slovenský model však hodnotím o poznání pesimističtěji. Důvodem je zrušení odpočtu daru od základu daně. V konečné evaluaci tedy asignace neziskovému sektoru nepomohly, nýbrž z výše uvedených tabulek vyplývá, že stát neziskové organizace rok od roku více dotuje, a to je právě dle mého názoru následek zrušení odpočtu daru. Kdybych měla posoudit vhodnost asignací v České republice, tak zastávám spíše pozitivní přístup. Nutné je však dodržet určitá kritéria. Tím mám na mysli zejména to, aby zákon stanovil jasně formulované podmínky, čímž zabrání vzniku neziskových organizací za účelem prospěchářského získání financí formou daňových asignací. Je také velmi důležité zvážit systém z dlouhodobého hlediska, aby posléze nebyly kráceny dotace, či dokonce po Slovenském vzoru nebyl zrušen odpočet daru od základu daně. To by zřejmě mělo negativní vliv a daňové asignace by tedy neměli žádný efektivní přínos. Jelikož se dlouhou dobu mluví o církevních restitucích a tato otázka není úplně dořešena, jako vhodné řešení navrhuji zavedení daňové asignace i s možností financování církví. Cílem bakalářské práce bylo objasnit pojem daňové asignace a přihlédnout, jak takto zavedené poukázání části daně funguje v jiných zemích. Vzhledem k údajům uvedeným ve shrnutí praktické části BP se domnívám, že cíl bakalářské práce jsem splnila a čtenáři dostatečně podrobně osvětlila tento pojem, když zároveň čtenář této bakalářské práce by 51
měl po jejím přečtení vědět, jak daňová asignaci v ostatních zemích funguje a nechávám pouze na uvážení čtenáře, zda se přiklání k zavedení daňové asignace i v ČR, či nikoliv, když měl možnost se seznámit jednak se zhodnocením daňové asignace, jejich výhodami a případnými v úvahu přicházejícími nevýhodami.
52
Seznam použité literatury
BOUKAL, Petr a Hana VÁVROVÁ. Ekonomika a financování neziskových organizací. Praha: Oeconomica, 2007, 89, [20] s. ISBN 978-80-245-1293-8.
HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Alena MAAYTOVÁ. Veřejné finance. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 340 s. ISBN 978-80-7357497-0.
HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Alena MAAYTOVÁ. Veřejné finance. Praha: ASPI, 2007, 364 s. ISBN 978-807-3573-010.
HAMERNÍKOVÁ, Bojka. Financování ve veřejném a neziskovém nestátním sektoru. Praha: Eurolex Bohemia, 2000, 213 s. ISBN 80-902-7523-0.
KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 5. Praha: Wolters Kluwer, 2010. 275 s. ISBN 978-80-7357-574-8.
LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance v České republice: teorie a praxe. 1. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2013. 130 s. ISBN 978807204861.
LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance: pracovní listy. 2. přeprac. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2011, 48 s. Učební texty vysokých škol. ISBN 978-80-214-4237-5.
MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2012. 21. vyd. Praha: Grada, 2012. 264 s. ISBN 978-80-247-4254-0.
NEČADOVÁ,V.:
Veřejné finance, Studijní opora, Jihlava: Vysoká škola
polytechnická, 2012, 327 str. ISBN 978-80-87035-69-6.
NEČADOVÁ, Věra. Veřejná správa. Jihlava: Studijní opora, Vysoká škola polytechnická, 2009. 143 s. ISBN 978-80-87035-19-1.
NEČADOVÁ,V.: Sociální politika pro kombinované studium, Studijní opora, Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2013, 191 str. ISBN: 978-80-87035-84-9.
PEKOVÁ, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. 4. aktual. a roz. vyd. Praha: ASPI 2008. 579 s., ISBN 978-80-7357-358-4.
53
PEKOVÁ,J., PILNÝ, J., JETMAR,M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: 3. přep. vyd. ASPI 2008. 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5.
REKTOŘÍK, J. Organizace neziskového sektoru – základy ekonomiky, teorie a řízení. Praha: EKOPRESS 2001. ISBN 80-86119-41-6.
REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. 3., aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2010, 188 s. ISBN 978-8086929-54-5.
RULÍK, Michal. Fundraising neziskové organizace. Příbram, 2008. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Ing. Jan Nový.
ŠEDIVÝ, Marek a Olga MEDLÍKOVÁ. Úspěšná nezisková organizace. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 154 s. Management (Grada). ISBN 978-80-247-2707-3.
ŠEDIVÝ, Marek. Úspěšná nezisková organizace. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 154 s. ISBN 978-80-247-2707-3.
Internetové zdroje
1% a TÉT. [online]. [cit.2014-04-14]. Dostupné z: http://www.tetalap.hu/
Adhat.hu. Adjunk egy részt a civileknek - 1% [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://adhat.hu/egyszazalek
Asociácia firemných nadácií [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: www.asfin.sk
Asociácia firemných nadácií: analýzy a štatistika. Ako sa vyvíjala asignácia [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.asfin.sk/?p=341
Civicpedia. Co skłania do przekazywania „1%”? [online]. 11.3.2014 [cit. 201404-15]. Dostupné z: http://civicpedia.ngo.pl/wiadomosc/967155.html
Civicpedia. Wyniki 1% - komu daliśmy pół miliarda [online]. 1.10.2013 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://civicpedia.ngo.pl/wiadomosc/918292.html
Elektronické právne informácie. Daňová asignácia (Mechanizmus poukazovania podielu zaplatenej dane do výšky 2 % – súčasnosť a budúcnosť) [online]. 2010 54
[cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.epi.sk/Main/Default.aspx?Template=~/Main/TArticles.ascx&MID= 221&phContent=~/EDL/ShowSubArticles.ascx&CatId
Finanční správa Slovenská republika. Na 2% sa vyzbieralo 46 708 235,15 eur [online]. 31.1.2014 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: https://www.financnasprava.sk/sk/archiv-noviniek/detail-novinky/_2-savyzbieralo-46-708-235-ts/bc
FRIŠTENSKÁ, Hana. Vláda České republiky. In: Zápis ze schůze Výboru pro legislativu a financování RVNNO ze dne 8. ledna 2009 [online]. 2009 [cit. 201404-15]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/ppov/rnno/legislativa-afinancovani/2008/8--ledna-2009-53344
FUJAKOVÁ, Anna. Komparácia daňových zvýhodnení neziskových organizácií v ČR a SR. Brno, 2006. 53 l. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/127473/esf_b/BAKALARSKA_PRACA.txt. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Ing. Katarína POLUNCOVÁ.
JIROUDEK, Radek. Možnosti financování neziskových organizací v ČR. 2007. Dostupné z: http://hdl.handle.net/10563/4660. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Vedoucí práce Leona Hrozová.
Jogtár. 1996. évi CXXVI. törvény a személyi jövedelemadó meghatározott részének az adózó rendelkezése szerinti felhasználásáról [online]. 1996, 14.4.2014 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://net.jogtar.hu/jr/gen/hjegy_doc.cgi?docid=99600126.TV
KOLČAVOVÁ, Petra. Daňové asignace versus daňové zvýhodnění. Brno, 2007. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/165734/esf_b/Bakalarka.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Simona Škarabelová , Ph.D.
Konopářský svaz České republiky. Více než polovina občanů ČR chce uzákonit daňové asignace [online]. 2005 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.konopi.info/service.asp?act=email&val=37902
55
Ministerstvo financií Slovenskej republiky [online]. 2012 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.finance.gov.sk/
Ministerstvo vnitra České republiky. Mezinárodní organizace a veřejná správa: Visegrádská čtyřka [online]. 2014 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/mezinarodni-spoluprace92.aspx?q=Y2hudW09Nw%3D%3D
Nadace VIA. In: Daňové asignace - přínos, či riziko? [online]. 2004 [cit. 201404-16]. Dostupné z: http://www.nadacevia.cz/cz/o-nadaci/via-v-mediich/danoveasignace-prinos-ci-riziko
Neziskové organizace a regionální rozvoj. In: ORINIAKOVÁ, Pavla. Záznam z jednání valné hromady ANNO v ČR, Praha 19.6.2008 [online]. 2008 [cit. 201404-15]. Dostupné z: http://www.cpkp.cz/regiony/index.php?id=184
Neziskové sdružení odborníků PANET. Financovanie neziskového sektora na Slovensku po roku 1989: Souhrnná analýza [online]. 2004 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.panet.sk/download/5_publikacia.pdf
NIOK Hungary. The 1% law in Hungary [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.niok.hu/1/contente.htm
ORINIAKOVÁ, Pavla. Neziskové organizace a regionální rozvoj. Záznam z jednání valné hromady ANNO v ČR, Praha 19.6.2008 [online]. 2001 [cit. 201404-15]. Dostupné z: http://www.cpkp.cz/regiony/index.php?id=184
PATOČKOVÁ, Martina a Jiří ŠTICKÝ. Idnes.cz: Ekomomika. Řekněte si, kdo utratí vaše daně [online]. 2006 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/reknete-si-kdo-utrati-vase-dane-dmd/ekonomika.aspx?c=A060305_204846_ekonomika_ad
Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky. 49. schůze, 31. hlasování, 1. listopadu 2005, 14:07 - Novela zákona o daních z příjmů [online]. 2005 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?g=40551&l=cz
56
Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky. Sněmovní tisk 1194, Návrh zákona o asignacích [online]. 2001 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=3&t=1194
Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky. Sněmovní tisk 1194/0, Návrh zákona o asignacích [online]. 2002 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=3&ct=1194&ct1=0
Pozytek.gov.pl. Ustawa o działalności pożytku publicznego i o wolontariacie [online]. 2003, 1.1.2012 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.pozytek.gov.pl/Ustawa,o,dzialalnosci,pozytku,publicznego,i,o,wolon tariacie
Sami rozhodnite, kto potrebuje vase dane [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://rozhodni.sk/
HOŘEJŠÍ, Tomáš. EURO. Kdo tu vládne charitě [online]. 2005, č. 49 [cit. 201404-16]. Dostupné z: http://euro.e15.cz/kdo-tu-vladne-charite795101#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink
Zákony pro lidi. Předpis č. 586/1992 Sb. [online]. 1992 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586
Eklesia.lt. KAIP SKIRTI 2 PROCENTUS JŪSŲ VALSTYBEI PERVEDAMO PAJAMŲ MOKESČIO? [online]. 2011 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.ekklesia.lt/dalyvauk/2-pajamu-mokestis/
SOBOTKA, Bohuslav. Česká strana sociálně demokratická. In: Naše alternativa vůči vládnímu narovnání s církvemi: veřejnoprávní fond a daňové asignace [online]. 2012 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.cssd.cz/media/tiskovezpravy/nase-alternativa-vuci-vladnimu-narovnani-s-cirkvemi-verejnopravnifond-a-danove-asignace/
Společenstvo pro církevní právo. Přehled o jednáních mezi státem a církvemi během let 1990 - 1998 [online]. 2002 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://spcp.prf.cuni.cz/dokument/jednani.htm
57
ŠIKUT, Milan. Daňová asignace jako způsob financování neziskových organizací. Praha, 2008. Dostupné z: http://www.vse.cz/vskp/show_evskp.php?evskp_id=5070. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomikcá v Praze. Vedoucí práce Ing. Barbora Slintáková, Ph.D.
TEKLÝ, Lukáš. Zavedení daňové asignace ve prospěch neziskových organizací v ČR. Praha, 2006. Dostupné z: http://www.vse.cz/vskp/572_zavedeni_danove_asignace_ve_prospech_neziskov ych_organizaci_v_cr. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomikcá v Praze. Vedoucí práce Ing. Barbora Slintáková, Ph.D.
Vláda České republiky. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 9. ledna 2002 č. 13 + P [online]. 2002 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://kormoran.odok.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/9B5CF3AE79385F1A C12571B6006D04D8
Zákony pre ľudí.sk. Predpis č. 595/2003 Z. z.Zákon o dani z príjmov [online]. Datum aktualizace 2.4.2014 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.zakonypreludi.sk/zz/2003-595
58
Seznam grafů GRAF 1: DŮVODY PRO NEPOUKÁZÁNÍ 1 % Z DANĚ – STUDIE 2013.............................................................. 36 GRAF 2: DŮVODY PRO POUKÁZÁNÍ 1 % Z DANĚ – STUDIE 2013 .................................................................. 37 GRAF 3: POČET DAŇOVÝCH POPLATNÍKŮ VYUŽÍVAJÍCÍ DAŇOVÉ ASIGNACE PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE V LETECH 2005 – 2013 (V MIL.) ........................................................................................................
38
GRAF 4: CELKOVÁ SUMA PŘEDANÁ NEZISKOVÝM ORGANIZACÍM V RÁMCI DAŇOVÝCH ASIGNACÍ V LETECH 2005 - 2013 (V MIL. AMERICKÝCH DOLARŮ)..................................................................................... 38 GRAF 5: INFORMOVANOST LIDÍ O POJMU DAŇOVÁ ASIGNACE ..................................................................... 45 GRAF 6: ZDA BY LIDÉ VYUŽILI MOŽNOST DAŇOVÉ ASIGNACE ..................................................................... 45 GRAF 7: DO JAKÉ OBLASTI BY LIDÉ NEJRADĚJI ASIGNOVALI ....................................................................... 46 GRAF 8: VZDĚLANOST RESPONDENTŮ ........................................................................................................ 47 GRAF 9: VĚK RESPONDENTŮ ....................................................................................................................... 47 GRAF 10: POHLAVÍ RESPONDENTŮ ............................................................................................................. 48
Seznam tabulek TABULKA 1: SPECIÁLNÍ ÚČEL DEFINOVÁN KAŽDOROČNĚ STÁTEM (1999 – 2013) ....................................... 25 TABULKA 2: POČET NEPLATNÝCH FORMULÁŘŮ PRO PODÁNÍ DAŇOVÉ ASIGNACE (2001 – 2009) ................ 27 TABULKA 3: SUMA ASIGNUJÍCÍCH ČÁSTEK V LETECH 1999 - 2013.............................................................. 28 TABULKA 4: POČET PŘÍJEMCŮ DAŇOVÉ ASIGNACE A CELKOVÁ ČÁSTKA ZÍSKANÁ Z DAŇOVÝCH ASIGNACÍ PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE
.............................................................................................. 30
TABULKA 5: CELKOVÁ ČÁSTKA DOTACÍ POSKYTNUTÁ STÁTEM NEZISKOVÝM ORGANIZACÍM V LETECH 1996 - 2012................................................................................................................................... 31 TABULKA 6: CELKOVÝ POČET PŘÍJEMCŮ DAŇOVÉ ASIGNACE V LETECH 2008 - 2013 ................................. 37
Seznam obrázků OBRÁZEK 1: ČLENĚNÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ PODLE PRINCIPU FINANCOVÁNÍ ................................... 11 OBRÁZEK 2 : KONEČNÁ FÁZE ČLENĚNÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ PODLE PESTOFFA .............................. 13
59
Seznam příloh: PŘÍLOHA 1: NÁVRH VĚCNÉHO ZÁKONA O ASIGNACÍCH Z ROKU 2001 PŘÍLOHA 2: USNESENÍ VLÁDY ČR K ZÁKONU O ASIGNACÍCH PŘÍLOHA 3: DOTAZNÍK
60
Příloha 1: Návrh věcného zákona o asignacích z roku 2001
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2001 III. volební období ___________________________________________________________
1194
Poslanecký návrh
zákon ze dne ..........2002,
o určení části výnosů daně z příjmu fyzických osob pro dobročinné účely (zákon o asignacích)
61
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§1 Tento zákon upravuje poskytování části daňového výnosu daně z příjmu fyzických osob ve prospěch dobročinných organizací, které jej použijí na veřejně prospěšný účel.
§2 Dárce (1) Dárcem může být fyzická osoba, která je poplatníkem daně z příjmu fyzických osob ) a podává daňové přiznání v České republice. 16
(2) V případě, že poplatník má příjmy pouze ze závislé činnosti17) a nemá povinnost podávat přiznání k dani z příjmu fyzických osob považuje se pro účely tohoto zákona roční zúčtování provedené zaměstnavatelem za podané přiznání. §3 Rozhodnou částkou daně se rozumí daň, která byla vykázána v daňovém přiznání poplatníka daně z příjmu fyzických osob. Daň vybíraná srážkou,18) která byla poplatníkovi daně sražena plátcem a není uvedena v daňovém přiznání poplatníka se nezapočítává do rozhodné částky daně. V případě, že poplatník využil možnosti snížení základu daně z důvodu poskytnutí daru dle § 15 odst. 8) zákona o dani z příjmů, snižuje se rozhodná částka daně o částku, o kterou byl snížen základ daně.
§4 Prohlášení o daru (1) Dárcem se může stát poplatník, který ve svém daňovém přiznání k dani z příjmu fyzických osob za uplynulé zdaňovací období vykázal rozhodnou částku daně ve výši 7 200 Kč nebo vyšší. (2) Dárce může v prohlášení o daru rozhodnout o darování nejvíce 7 % z rozhodné částky daně ve prospěch oprávněných příjemců. Výši darů dárce sám vypočte a uvede do prohlášení. Výše daru ve prospěch jednoho oprávněného příjemce nesmí být nižší než 500 Kč. (3) Platně je podáno prohlášení o daru, které bylo podáno v termínu do 30.září místně
) § 2 zákona č.586/1992 Sb. o daních z příjmů.
16
) § 6 zákona č.586/1992 Sb.
17
) § 38d zákona č.586/1992 Sb.
18
62
příslušnému finančnímu úřadu19). Prohlášení o daru se podává na formuláři vydaném Ministerstvem financí. (4) V případě, že místně příslušný správce daně eviduje splatný nedoplatek daně,20) vyzve neprodleně poplatníka, aby dlužnou daň uhradil ve lhůtě 15 dnů. (5) Prohlášení o daru, které bylo podáno poplatníkem, který ani po výzvě správce daně neuhradil dlužnou daň, se nepovažuje za platně podané. (6) Prohlášení o daru, které bylo podáno poplatníkem, kterému bylo správcem daně povoleno posečkání daně nebo její zaplacení ve splátkách21) se nepovažuje za platně podané. (7) Pokud na základě opravného přiznání, dodatečného přiznání nebo stanovení daně správcem daně dojde k tomu, že takto stanovená výše daně je nižší než rozhodná částka daně, potom rozdíl, který vznikne překročením maximální stanovené výše darů bude předepsán na základě rozhodnutí finančního úřadu poplatníkovi. Rozdíl se nepředepíše pokud činí méně než 100 Kč. §5 Oprávněný příjemce (8) Oprávněným příjemcem je právnická osoba, která je uvedena na seznamu oprávněných příjemců vedeném Ministerstvem financí. (9) Seznam oprávněných příjemců zveřejní Ministerstvo financí vždy k 30.červnu. Seznam zahrnuje název, sídlo, identifikační číslo, číslo bankovního účtu oprávněného příjemce a oprávněný účel. (10) O zapsání na seznam oprávněných příjemců může právnická osoba, která splňuje dále uvedené podmínky požádat Ministerstvo financí vždy od 1.ledna do 28. února. (11) O zápis na seznam oprávněných příjemců může požádat právnická osoba, která byla založena nebo zřízena za jiným účelem než za účelem podnikání a byla založena nebo zřízena jako a) b) c) d)
občanské sdružení podle zákona o sdružování občanů,22) obecně prospěšná společnost podle zákona o obecně prospěšných společnostech,23) nadace a nadační fondy podle zákona o nadacích a nadačních fondech,24) účelová zařízení církví podle zákona o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností,25)
) § 4 zákona č.337/1992 Sb. o správě daní a poplatků.
19
)§ 62 zákona č.337/1992 Sb. ve znění zákona č. 255/1994 Sb.
20
) § 60 zákona č.337/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
21
) zákon č.83/1990 Sb. o sdružování občanů.
22
) zákon č.248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů.
23
) zákon č.227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících
24
zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech). ) zákon č.308/1991 Sb. o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností.
25
63
e) vysoká škola podle zákona o vysokých školách,26) f) příspěvková organizace dle zákona o rozpočtových pravidlech,27) g) příspěvková organizace dle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.28) (12) Ministerstvo financí zapíše na seznam oprávněných příjemců pouze tu právnickou osobu, která a) byla založena alespoň 2 roky před dnem podání žádosti o zápis do seznamu a po tuto dobu vykonává činnost, pro kterou byla založena nebo zřízena, b) nemá splatný nedoplatek na daních, na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení, c) na jejíž majetek nebyl prohlášen konkurz nebo proti které nebylo zahájeno konkurzní nebo vyrovnací řízení, nebo nebyl návrh na prohlášení konkurzu zamítnut pro nedostatek majetku úpadce nebo není v likvidaci, d) splňuje podmínku, že žádná z osob vykonávající funkci statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem činnosti uchazeče, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku. (13) V žádosti o zápis na seznam oprávněných příjemců musí být uveden účel, pro financování kterého bude dar použit (oprávněný účel). Mezi oprávněné účely patří e) f) g) h) i) j) k) l) m) n) o)
financování vědy a vzdělání, financování výzkumu a vývoje, financování kultury, školství, výdaje na požární ochranu, výdaje na podporu a ochranu mládeže, výdaje na ochranu zvířat, výdaje na účely sociální, výdaje na účely zdravotnické, výdaje na účely ekologické, výdaje na účely humanitární a charitativní, výdaje na účely tělovýchovné a sportovní. (14) Ministerstvo financí uvede na seznam oprávněných příjemců
p) Akademii věd České republiky, q) Grantovou agenturu České republiky. U těchto příjemců se za oprávněný účel považuje účel, pro který byly založeny nebo zřízeny. (15) Proti nezapsání na seznam oprávněných příjemců je přípustné odvolání k ministrovi financí ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění seznamu. Ministr o odvolání rozhodne ve lhůtě 30 dnů.
) zákon č.111/1998 Sb. o vysokých školách.
26
) zákon č.218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů
27
(rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. ) zákon č.250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.
28
64
§6 (16) Na základě platně podaných prohlášení o daru povede finanční úřad sumarizaci za jednotlivé oprávněné příjemce a o výši částek informuje Ministerstvo financí. Ministerstvo financí v termínu do 5.prosince zveřejní částky pro jednotlivé oprávněné příjemce celkem a v členění podle jednotlivých finančních úřadů. (17) Finanční úřady převedou oprávněným příjemcům částky darů v průběhu měsíce ledna. §7 (18) Oprávněný příjemce může darované finanční prostředky použít pouze pro oprávněný účel ve lhůtě 24 měsíců ode dne, kdy jí byly připsány na účet. (19) V případě, že darované finanční prostředky nejsou oprávněným příjemcem použity pro oprávněný účel, je oprávněný příjemce povinen prostředky vrátit do 30 dnů po uplynutí lhůty místně příslušnému finančnímu úřadu. (20) Oprávněný příjemce je povinen darované prostředky řádně vyúčtovat nejpozději do 30 dnů po uplynutí lhůty místně příslušnému finančnímu úřadu. (21) Vyúčtování se provede na formuláři vydaném Ministerstvem financí. (22) Kontrolou použití finančních prostředků a jejich vyúčtování je pověřen místně příslušný správce daně. (23) Při kontrole se postupuje přiměřeně podle zákona o správě daní a poplatků a dar je pro účel kontroly považován za dotaci ze státního rozpočtu. §8 Účinnost zákona Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
65
DŮVODOVÁ ZPRÁVA OBECNÁ ČÁST Financování organizací tvořících tzv. neziskový sektor nebo též občanský sektor je otázkou diskutovanou ve všech zemích střední a východní Evropy. Jedním z klíčových témat těchto debat je otázka zda a do jaké míry má stát podporovat rozvoj neziskových organizací a zda a do jaké míry se má podílet na financování činností, které tyto organizace zabezpečují. Postavení neziskových organizací v České republice není z legislativního hlediska ideální, přestože se situace v posledních letech - oproti tristnímu stavu z počátku devadesátých let - změnila k lepšímu. Široká veřejnost, včetně politické reprezentace, si postupem času začala více uvědomovat nezastupitelnost a prospěšnost neziskových organizací v mnoha oblastech lidského konání. Byl přijat zákon o obecně prospěšných společnostech, grantové programy různých ministerstev se již vcelku často zaměřují tím správným směrem. Zároveň dochází k potřebným kontrolám, zda je poskytnutými penězi nakládáno tak, jak má být. Přesto zůstává faktem, že financí na rozvoj a podporu neziskového sektoru není stále dost, mnoho skvělých a prospěšných projektů nikdy nespatří světlo světa jen z důvodu nedostatku peněz. Jedním z problémů v otázce postavení neziskových organizací u nás je neadekvátní finanční podpora ze strany státu, přičemž je třeba přiznat, že se objem finančních prostředků, poskytovaných na aktivity neziskového sektoru ze státního rozpočtu v roce 2000 ve srovnání s rokem předchozím, zvýšil. Problém finanční podpory ze strany státu má dvě roviny. Za prvé, objem státní pomoci neziskovému sektoru relativně zaostává za prudkým nárůstem počtu neziskových organizací a navýšení finančních prostředků ani nepokrylo vliv inflace. Za druhé, podpora neziskových organizací ze strany státu je neadekvátní i proto, že jim ve srovnání ze státními organizacemi poskytujícími stejný druh služeb, poskytuje menší objem dotací. Navrhovaný text zákona, který vychází z právní úpravy této problematiky přijaté již v roce 1995 v Maďarsku, chce přispět ke zvýšení účasti každého občana, který je poplatníkem daně z příjmu fyzických osob podílet se na věcech veřejných, kterou občanské iniciativy rozvíjejí a je chápána jako důležitá součást pluralitní demokracie. Návrh zákona tak otevírá prostor i individuálním drobným dárcům se dobrovolně 66
rozhodnout darovat část daně na podporu činnosti neziskových organizací, škol, zdravotnických zařízení či kulturních institucí, které jej použijí na veřejně prospěšný účel. Celkový dopad do veřejných rozpočtů může znamenat snížení disponibilních daňových příjmů státního rozpočtu až o 7 mld. Kč. To však v případě, kdyby všichni poplatníci daně z příjmu fyzických osob využili možnost asignace. V praxi bude tento počet nižší. Mimo jiné i proto, že možnost asignovat je odepřena poplatníkům s daňovou povinností ve výši 0 až 7 200 Kč a poplatníkům, kteří mají jakýkoliv nedoplatek na daních. Dále je poplatníkům uplatňujícím asignaci zohledněno případné předchozí snížení daňového základu o dary (§ 15 odst. 8) zákona o daních z příjmů). Výsledný dopad do státního rozpočtu je potom odhadován na 2 - 3 mld. Kč. Dopad na rozpočty obcí a krajů se nepředpokládá neboť hrubý výnos daně, který je dle definice zákona o rozpočtovém určení výnosů daní rozhodující pro výpočet podílu daňového výnosu pro obce a kraje, zůstává nezměněn. Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami podle čl.10 Ústavy ČR a s ústavním pořádkem České republiky. ZVLÁŠTNÍ ČÁST §1 Zákon obecně definuje vymezení subjektů a účelů, ve prospěch kterých může být provedena asignace. §2 Dárcem, který rozhodne o převedení části své daně může být pouze fyzická osoba, která podle zákona o daních z příjmů je poplatníkem daně v České republice a podává daňové přiznání. V případě zaměstnance, který nepodává přiznání je rozhodující roční zúčtování, které provádí zaměstnavatel. §3 Vzhledem k tomu, že částka daně, kterou může dárce asignovat je omezena, stanovuje se základ, z kterého se maximální možná částka daně vypočítává. Do tohoto základu se nezapočítává daň vybíraná srážkou, která se neobjevuje v souladu se zákonem o daních z příjmů v daňovém přiznání. V případě, že poplatník využil možnosti snížení daňového
67
základu o částku daru na veřejně prospěšný účel, snižuje se základ o hodnotu tohoto daru. §4 Dárce, který chce provést asignaci, podá prohlášení o daru, které obsahuje potřebné údaje pro asignaci daně ve prospěch dobročinné organizace. Poplatník může provést asignaci ve prospěch více příjemců, avšak musí být dodržena zásada, že minimální částka ve prospěch jednoho subjektu činí alespoň 500 Kč. Přitom celková asignovaná daň nesmí překročit 7% z rozhodné částky daně. Asignace je odepřena poplatníkům, kteří jsou dlužníci vůči finančnímu úřadu a to bez ohledu na to, zda jde o dluh po splatnosti nebo dluh, který je na základě rozhodnutí finančního úřadu posečkán nebo splátkován. V případě, že by došlo ke snížení rozhodné částky daně, potom případné překročení asignované daně jde k tíži dárce. §5 Oprávněným příjemcem, který se může ucházet o zařazení na seznam právnických osob, ve prospěch kterých jsou možné asignace, je pouze právnická osoba, která není podnikatelem a je založena podle vyjmenovaných českých zákonů. Zapsat na seznam není možno osobu, která má nedoplatky na daních nebo pojistném, osobu bez historie, osobu v konkurzu a osobu, jejíž statutární orgány nesplňují podmínku beztrestnosti. Na seznamu je u každé osoby uveden účel, na který bude asignovaná částka použita. Povoleny jsou pouze oprávněné účely uvedené v zákoně. Jde o obecně přijímaný seznam veřejně prospěšných účelů. §6 Prostřednictvím Ministerstva financí je zjištěna celková částka pro jednotlivé oprávněné příjemce. Ta je následně převedena ve prospěch oprávněných příjemců. §7 Oprávněný příjemce může použít asignované finanční prostředky během následujících 24 měsíců. Prostředky musí být vyúčtovány způsobem analogickým k vyúčtování dotací. Vyúčtování je provedeno na formuláři vydaném Ministerstvem financí a následně podléhá kontrole stejně, jako je kontrolováno použití dotací ze státního rozpočtu. 68
§8 Navrhuje se účinnost zákona dnem 1. ledna 2003.
Monika Mihaličková v.r. Jaroslav Perger v.r. Ivana Hanačíková v.r. Ludmila Müllerová v.r. Stanislav Volák v.r. Ivan Pilip v.r. Ladislav Korbel v.r.
Zdeněk Kořistka v.r. František Ondruš v.r. Josef Janeček v.r. Václav Krása v.r. Karel Kühnl v.r. Pavel Svoboda v.r.
69
Příloha 2: Usnesení vlády ČR k zákonu o asignacích
VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY
USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 9. ledna 2002 č. 13 + P k poslaneckému návrhu zákona o určení části výnosů daně z příjmu fyzických osob pro dobročinné účely (zákon o asignacích) (sněmovní tisk č. 1194) Vazba na záznam z jednání vlády:
Vláda I. p ř i j í m á k návrhu zákona o určení části výnosů daně z příjmu fyzických osob pro dobročinné účely (zákon o asignacích) (sněmovní tisk č. 1194) stanovisko, uvedené v příloze tohoto usnesení; II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Provede: předseda vlády Předseda vlády Ing. Miloš Z e m a n , v. r. Příloha k usnesení vlády ze dne 9. ledna 2002 č. 13
Stanovisko vlády k návrhu zákona o určení části výnosů daně z příjmu fyzických osob pro dobročinné účely (zákon o asignacích) (sněmovní tisk č.1194)
70
Vláda na své schůzi dne 9. ledna 2002 projednala a posoudila návrh zákona o určení části výnosů daně z příjmu fyzických osob pro dobročinné účely (zákon o asignacích) (sněmovní tisk č. 1194) a vyjádřila s tímto návrhem n e s o u h l a s , neboť návrh zákona a) představuje nesystémový zásah do financování tzv. neziskového sektoru, b) obsahuje nepřímé novely např. zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, c) je vnitřně rozporný, neboť používá pojmů "dar", "prohlášení o daru", ačkoliv se věcně o dar nejedná, ale jedná se o asignaci, tzn. přikázání k převodu části daňového výnosu daně z příjmů fyzických osob, kterým by měl poplatník, který již daň přiznal a uhradil, asignovat, tj. přikázat finančnímu úřadu, aby příslušnou část jím zaplacené daně určené jinak jako příjem státního rozpočtu či jiného veřejného rozpočtu, převedl na určeného oprávněného příjemce; princip obsažený v návrhu zákona, který vychází z toho, že lze individuálně "darovat" veřejný statek, nelze akceptovat, d) je pojmově nejasný i věcně neurčitý a zavádějící, neboť - nevymezuje jednoznačně "rozhodnou částku", z níž by měla být odvozena částka převáděná oprávněnému příjemci, - pod pojem "dobročinné organizace" (§ 1) zahrnuje i subjekty, které lze stěží jako "dobročinnou organizaci" označit (např. Akademii věd, organizace požární ochrany či vědecké a výzkumné organizace apod.), - nevymezuje jednoznačně "oprávněný účel", k němuž lze prostředky získané asignací použít, což by mohlo vést k obcházení zákona, - některé použité pojmy neodpovídají pojmům uvedeným v souvisejících právních předpisech (např. pojem "nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení" (§ 5 odst. 5 písm. b)), - vykazuje řadu legislativně technických nedostatků, např. jsou v něm použity legislativní zkratky zavedené v jiných zákonech (např. "poplatník", "správce daně"), neupravuje dostatečně například řízení ve věci zápisu do seznamu "oprávněných příjemců" (§ 5), jakož i běh lhůt (§ 6). Vláda současně upozorňuje, že předpokládaný finanční dopad návrhu zákona na státní rozpočet, uvedený v důvodové zprávě, je značně podhodnocen, neboť schválení návrhu zákona by mělo značný dopad jak na příjmy veřejných rozpočtů (státního rozpočtu a rozpočtů územních samosprávných celků), tak na výdaje státního rozpočtu (zvýšené výdaje související se zavedením a výkonem potřebné administrativy ve státní správě, tj. s vytvořením seznamu oprávněných příjemců, s kontrolou daňových přiznání z hlediska správného stanovení "rozhodné částky" a s kontrolou použití prostředků příjemcem prostředků a jejich vyúčtováním).
71
Příloha 3: Dotazník
Vážená paní, vážený pane, jmenuji se Kristýna Čevelová, jsem studentkou Vysoké školy polytechnické Jihlava, oboru Finance a řízení a pracuji na závěrečné bakalářské práci, která se týká problematiky daňových asignací. Žádám Vás laskavě o vyplnění tohoto krátkého dotazníku, který je zcela anonymní. Veškeré údaje, které zde vyplníte, budou použity pouze ke zpracování mé bakalářské práce. Jednotlivé Vámi vybrané odpovědi označte křížkem v připraveném kroužku. Děkuji Vám upřímně za Váš čas, který jste tomuto dotazníku věnovali a za spolupráci. Kristýna Čevelová
Daňová asignace 1. Slyšeli jste, resp. víte co je daňová asignace? a) Ano b) Ne 2. Kdybyste měli možnost sami rozhodnout, aby bylo poukázáno 1 – 2 % z daní, které platíte neziskovým organizacím, využili byste této možnosti? Pokud Vaše odpověď je "ne" prosím přejděte až na otázku č. 4 a) Ano b) Ne 3. Do jaké oblasti byste své 1% nejraději věnovali? a) b) c) d) e) f) g)
Zdravotnictví Ekologie Věda a výzkum Vzdělání Kulturní Sociální oblast Jiné……………………………
4. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) b) c) d)
Základní Vyučen Středoškolské s maturitou Vysokoškolské
72
5. Jaký je Váš věk? a) b) c) d) e) f)
15 – 20 21 – 30 31 - 40 41 – 50 51 – 60 61 a více
6. Jste muž nebo žena? a) Muž b) Žena
73
