Vysoká škola logistiky o.p.s.
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Doprava pneumatik z výrobní firmy k zákazníkům
Přerov 2011
Martin Jelínek
Vysoká škola logistiky o.p.s.
Doprava pneumatik z výrobní firmy k zákazníkům (Bakalářská práce)
Přerov 2011
Martin Jelínek
Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a vypracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná a ţe jsem v práci neporušil /a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. O právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). Souhlasím s prezentačním zpřístupněním své práce v knihovně Vysoké školy logistiky o.p.s. a s případným pouţitím této práce Vysokou školou logistiky o.p.s. pro pedagogické, vědecké a prezentační účely.
Přerov dne 22. dubna 2011
…………………… podpis
Resumé Tato bakalářská práce se zabývá problematikou dopravy nákladních pneumatik od výrobce k zákazníkům. Je zde popsána volba druhu dopravy, výběr dopravce a jednotlivé charakteristiky druhů doprav. Samostatnou část práce tvoří popis současného stavu zajištění dodávek do výrobních závodů a návrh dalších systémů přepravy pneumatik s ohledem na časovou náročnost jiného druhu dopravy a moţnosti jejího vyuţití.
Abstract This Bachelor's Essay is dealing with the problems of truck tyres transportation from the manufacturers to customers. It describes the selection of a transportation type, selection of a trucking company and individual characteristic of each transportation type. An independent part of the essay is created by a description of the present-day state of delivery arrangements to production plants and a proposal of other systems of tyre transportation with regards to time demands of the other transportation type and the possibilities of its utilization.
Obsah Úvod.................................................................................................................................. 6 1
Volba druhu dopravy a výběr dopravce .................................................................... 8 1.1
1.1.1
Přínos času a místa ............................................................................................................ 8
1.1.2
Vazby mezi dopravou, logistikou a marketingem ............................................................. 8
1.2
Faktory ovlivňující přepravní náklady a cenu přepravy .................................... 9
1.2.1
Hustota ............................................................................................................................... 9
1.2.2
Skladovatelnost ................................................................................................................ 10
1.2.3
Snadná či obtíţná manipulace ......................................................................................... 10
1.2.4
Ručení .............................................................................................................................. 10
1.3
Přeprava má přímý vliv na zákaznický servis .................................................. 11
1.4
Rozhodování o volbě způsobu přepravy a dopravci ........................................ 12
1.4.1
Rozpoznání problému ...................................................................................................... 12
1.4.2
Proces zkoumání .............................................................................................................. 12
1.4.3
Proces volby .................................................................................................................... 13
1.4.4
Následné vyhodnocení ..................................................................................................... 13
1.5
Subjekty dopravy ............................................................................................. 14
1.5.1
Přepravce ......................................................................................................................... 14
1.5.2
Zasilatelství (spedice) ...................................................................................................... 14
1.5.3
Dopravce.......................................................................................................................... 15
1.5.4
Přeprava ........................................................................................................................... 15
1.6
2
Doprava .............................................................................................................. 8
Přepravní dokumenty ....................................................................................... 16
1.6.1
Nákladní list..................................................................................................................... 16
1.6.2
Karnet TIR ....................................................................................................................... 17
1.6.3
Mezinárodní nákladní list CMR ...................................................................................... 18
1.6.4
Jednotný správní doklad (JSD) ........................................................................................ 19
1.6.5
Ostatní dokumenty ........................................................................................................... 19
Současný stav zajištění dodávek do výrobních závodů .......................................... 20 2.1
Silniční nákladní přeprava................................................................................ 20
2.1.1
Mezinárodní instituce v silniční přepravě ........................................................................ 21
2.1.2
ZÁJMOVÉ SDRUŢENÍ DOPRAVCŮ ČR ..................................................................... 22
2.1.3
PŘEPRAVNÍ VZTAHY V SILNIČNÍ NÁKLADNÍ PŘEPRAVĚ ................................. 23
2.2
Zákaznické poţadavky ..................................................................................... 23
2.2.1
Definice poţadavků ......................................................................................................... 23
2.2.2
Standardní poţadavky zákazníků OE .............................................................................. 24
2.3
Postup zabezpečování dodávek zboţí zákazníkovi OE ................................... 26
2.3.1
Přezkoumání poţadavků .................................................................................................. 26
2.3.2
Nynější tok informací ...................................................................................................... 26
2.3.3
Uzavírání smluv ............................................................................................................... 27
2.4
Popis samotné realizace přepravy .................................................................... 27
2.4.1
3
Návrh dalších systémů přepravy pneumatik ........................................................... 35 3.1
Ţelezniční doprava ........................................................................................... 35
3.1.1
Způsoby přepravy v ţelezniční nákladní dopravě ........................................................... 35
3.1.2
Popis dnešního stavu přepravy po ţeleznici .................................................................... 36
3.1.3
Pouţitelnost ţelezniční vlečky ......................................................................................... 37
3.2
4
Praktická jízda ................................................................................................................. 31
Intermodální (kombinovaná doprava) .............................................................. 38
3.2.1
Členění KD ...................................................................................................................... 38
3.2.2
Základní vlastnosti KD .................................................................................................... 38
3.2.3
VÝZNAM KD ................................................................................................................. 39
3.2.4
Příčiny malého zájmu o KD ............................................................................................ 40
Vyhodnocení návrhu ............................................................................................... 43
Závěr ............................................................................................................................... 45 Seznam pouţité literatury ................................................................................................. 6 Seznam zkratek ................................................................................................................. 8 Seznam obrázků .............................................................................................................. 10 Seznam příloh ................................................................................................................. 11
Úvod
V roce 2006 uzavřela firma Barum Continental spol. s r.o. Otrokovice (dále uţ jen BarumConti) smlouvy o dodávkách kompletů pneumatik s výrobci nákladních automobilů. Jedná se o montáţní závod
JSC MAZ-MAN Minsk, Bělorusko
(Bělorusko-Německá akciová společnost) a výrobní závod OAO MAZ Minsk, Bělorusko (Minský automobilový závod). Obě zmíněné společnosti se zabývají výrobou a montáţí těţkých nákladních automobilů. Od roku 2006, kdy dodávky začaly, se do dnešního dne přepravilo 7 794 kompletů (nákladní pneumatika s ocelovým ráfkem) nákladních pneumatik do obou firem s celkovou hmotností 779 tun. Pokud budeme brát v úvahu, ţe průměrně jedno auto veze 12,5 tuny, tak celkově bylo odvezeno na 62 nákladních aut. Dodávky kompletů se přepravují od výrobce společnosti BarumConti k zákazníkům do Běloruska. Pracovníci útvaru 1. vybavení BarumConti zajištují smluvně zasilatele a spedici BC Logistic, s.r.o., kerá zajištuje správné vyplnění dokumentů CMR, Karnetů TIR a JSD. Toto téma bakalářské práce jsem si zvolil proto, ţe pracuji v oddělení obchodní logistiky ve společnosti BarumConti a jsem obeznámen s problematikou zajištění dodávek kompletů nákladních pneumatik pro zákazníky. Překvapuje mne, kolik je potřeba dokumentů pro zajištění dodávek od přijetí objednávky zákazníkem, její vyřízení, nakládky, odbavení nákladního auta potřebnými přepravními dokumenty. První část bakalářské práce se bude zabývat problematikou volby druhu dopravy a výběru dopravce. Jednotlivými charakteristikami druhů doprav, subjekty na dopravním a přepravním trhu Druhá část se bude zabývat popisem současného stavu zajištění dodávek do výrobních závodů, v našem případě přepravou silničním nákladním vozidlem. Třetí část se bude zabývat návrhem dalších systémů přepravy pneumatik na základě zjištěného stavu. 6
Ve čtvrté části bude vyhodnoceno ověření jiného druhu dopravy neţ je současný, jeho klady a zápory s ohledem na časovou náročnost a na závěr práce stručné shrnutí výsledku řešení, moţné způsoby realizace návrhů, které porovnám s cílem práce formulovaným na začátku.
7
1 Volba druhu dopravy a výběr dopravce 1.1 Doprava V oblasti dopravy začala logistika nabývat na významu na přelomu 70. a 80. let, kdy došlo k deregulaci dopravního průmyslu. Nastal nárůst konkurence v rámci jednotlivých druhů doprava i mezi druhy navzájem. Přepravci získali více moţnosti dopravy, stali se pruţnější a konkurenceschopnější. Doprava jako taková zajišťuje přesun výrobků v prostoru, z místa výroby do místa spotřeby, a zvyšuje tak jejich hodnotu. Dále pak ovlivňuje rychlost a spolehlivost, s jakou se tento přesun uskuteční.[1]
1.1.1 Přínos času a místa Doprava zabezpečuje fyzické přemístění výrobků z místa, kde se vyrábějí, do místa, kde je jich zapotřebí. Tento přesun v prostoru nebo na určitou vzdálenost přidává výrobku hodnotu. Tato přidaná hodnota se nazývá přínos místa. Doprava poskytuje přidanou hodnotu ve formě přínosu místa. Skladováním výrobků do doby, neţ je jich zapotřebí, vzniká přínos času. I doprava je faktorem časového přínosu; určuje totiţ, jak rychle a jak spolehlivě se výrobek přesunuje z jednoho místa d o jiného. Tyto určující prvky jsou známy jako doba přepravy a spolehlivosti servisu. Pokud výrobek není k dispozici přesně tehdy, kde je ho zapotřebí můţe to míst pro podnik nákladné důsledky, jako např. ztrátu prodejů, nespokojenost zákazníků nebo výpadek výroby – pokud je produkt vstupem pro výrobní proces podniku. Významní poskytovatelé dopravních sluţeb, jakými jsou např. firmy CSX, Federal Express, Leaseway Transportation, Ryder Integrated Logistics anebo United Parcel Service (UPS), dosáhli úspěchu proto, ţe jsou schopni zajišťovat spolehlivé doby přepravy a tím zvýšit přínos času a místa u výrobků svých zákazníků.[4]
1.1.2 Vazby mezi dopravou, logistikou a marketingem Doprava zajišťuje přesun výrobků na geograficky oddělené trhy; pokud výrobky přicházejí na trh včas, nepoškozené a v poţadovaném mnoţství, poskytuje doprava 8
zákazníkům přidanou hodnotu. Tímto způsobem doprava přispívá k úrovni zákaznického servisu, coţ e jeden ze základních kamenů spokojenosti zákazníků – významné sloţky marketingové koncepce. Vzhledem k tomu, ţe doprava je zdrojem přínosu místa a přispívá k tvorbě přínosu času (coţ obojí je nebytné pro úspěšnou činnost marketingu), mají faktory jako dostupnost dopravy, kapacita dopravy a přepravní náklady významný vliv i na ta podnikatelská rozhodnutí, která zdánlivě s řízením vlastní funkce dopravy nesouvisejí; to je např., jaké výrobky by se měly vyrábět, kde by se měly prodávat, kde by měla být umístěna výrobní/skladovací zařízení podniku nebo odkud by měl podnik odebírat vstupní materiály.[4]
1.2 Faktory
ovlivňující
přepravní
náklady
a
cenu
přepravy Obecně lez faktory, které ovlivňují přepravní náklady/ceny, rozdělit do dvou hlavních kategorií: faktory související s charakterem výrobku a faktory souvisejících s charakterem trhu. Faktory související s charakterem výrobku. Faktorů souvisejících s povahou výrobku, které ovlivňují náklady a ceny přepravy, existuje celá řada. Můţeme je rozdělit zhruba do čtyř skupin: 1.
Hustota – poměr hmotnosti a objemu.
2.
Skladovatelnost výrobku.
3.
Snadnost, resp. obtíţnost, manipulace.
4.
Ručení.
1.2.1 Hustota Hustota se týká poměru hmotnosti a objemu daného výrobku. U poloţek jako ocel, konzervovatelné potraviny v plechovkách, stavební materiály nebo tírenské suroviny je tento poměr (hmotnost/objem) vysoký – tj. vzhledem k velikosti jsou relativně těţké. 9
Na druhé straně takové produkty jako je elektronika, oblečení, zavazadla nebo hračky mají poměr hmotnosti a objemu nízký, tj. vzhledem ke svým velikostem jsou relativně lehké. Obecně lze říci, ţe přeprava výrobků s nízkou hustotou (tj. s nízkým poměrem hmotnosti a objemu) má tendenci stát více (pře přepočtu na kilogram zboţí) neţ přeprava výrobků s vysokou hustotou.[4]
1.2.2 Skladovatelnost Skladovatelnost je míra, do jaké je daný produkt schopen vyplnit dostupný prostor v přepravním prostředku. Například obilí, ruda nebo ropné produkty (ve velkém) mají výbornou skladnost, neboť mohou přepravní prostředek (ţelezniční vagon, cisternu, potrubí) vyplnit beze zbytku. Jiné poloţky jako např. automobily, stroje, zvířata nebo lidé, nemají dobrou skladnost, neboli vyuţiti kubatury přepravního prostředku. Skladnost určitého výrobku závisí na jeho velikosti, tvaru, křehkosti a dalších fyzických charakteristikách.[4]
1.2.3 Snadná či obtíţná manipulace Se skladností úzce souvisí i snadnost, resp. obtíţnost, manipulace s výrobkem. Přeprav výrobků, se kterými se obtíţně manipuluje, je draţší. Výrobky, které jsou co do svých fyzických charakteristik stejnorodé (např. suroviny, výrobky balené v kartonech, plechovkách nebo sudech) nebo se kterými lez manipulovat pomocí standardních manipulačních zařízení, vyţadují niţší náklady na manipulaci, a jejich přeprava je tudíţ relativně levnější.[4]
1.2.4 Ručení Důleţitým faktorem je i finanční hodnota výrobku. Výrobky, které mají vysoký poměr hodnoty vzhledem k objemu, je snadnější poškodit a existuje u nich vyšší pravděpodobnost krádeţí – je jejich přeprava proto stojíc více. Pokud dopravce přepravuje výrobky s vyšší finanční hodnotou (např. počítače, klenoty, domácí elektroniku), bude za přepravu účtovat vyšší ceny.
10
K dalším faktorům, jejichţ význam souvisí s charakterem výrobku, patří rizikovost přepravy výrobku a potřeba silného, odolného ochranného balení. Tyto faktory jsou obzvláště důleţité v chemickém průmyslu. Faktory související s charakterem trhu. Vedle vlastností daného výrobku ovlivňují přepravní náklady/cenu faktory související s povahou trhu. Mezi nejdůleţitější tří:[4] 1.
Míra konkurence v rámci určitého dopravního odvětví a mezi jednotlivými druhy dopravy.
2.
Rozmístění trhů, které určuje, na jaké vzdálenosti se musí zboţí přepravovat.
3.
Povaha a rozsah vládních regulačních opatření, která se týkají dopravy.
4.
Rovnováha či nerovnováha dopravy směrem na určitý trh a směrem ven z určitého trhu.
5.
Sezónnost přesunů výrobků.
6.
Zda je výrobek přepravován pouze vnitrostátně, nebo mezinárodně.
1.3 Přeprava má přímý vliv na zákaznický servis Zákaznický servis představuje kritickou sloţku logistického řízení. I kdyţ všechny činnosti logistického řízení přispívají svým dílem k úrovni servisu, který podnik poskytuje svým zákazníkům, dopady přepravy na zákaznický servis patří mezi nejdůleţitější. K nejdůleţitějším charakteristikám přepravního servisu, které ovlivňují úroveň zákaznického servisu, patří: •
Spolehlivost – vyrovnanost servisu
•
Doba přepravy
•
Pokrytí trhu – zvládnutí přepravy různorodých výrobků a splnění zvláštních poţadavků přepravců.
•
Výsledky v oblasti ztrát a poškození.
11
•
Schopnost dopravce poskytovat více neţ pouze základní přepravní servis (tj. stá se součástí celkových marketingových a logistických programů přepravce)
Kaţdý druh dopravy – silniční, kolejová, letecká, lodní a potrubní – poskytuje poněkud jinou kvalitu a úroveň servisu.[4]
1.4 Rozhodování o volbě způsobu přepravy a dopravci Ekonomická omezení, omezené zdroje, konkurenční tlaky a poţadavky zákazníků nutí podniky k tomu, aby přijímaly co nejefektivnější a nejproduktivnější rozhodnutí ve věci volby způsobů přepravy a dopravců. Vzhledem k tomu, ţe přeprava ovlivňuje zákaznický servis, dobu přepravy zboţí, spolehlivost servisu, zásoby, balení, skladování, spotřebu energie, míru znečištění (způsobené přepravou) a další faktory, musí řízení dopravy vytvořit co nejkvalitnější strategii způsobu přepravy/dopravců. Při rozhodování o výběru druhu dopravy/dopravce lze odlišit čtyři samostatné fáze: (1) rozpoznání problému, (2) proces zkoumání moţností, (3) proces volby a (4) následné zhodnocení.[4]
1.4.1 Rozpoznání problému Rozpoznání problému. Úvodní stadium procesu rozhodování o výběru druhu dopravy/dopravce – rozpoznání problému – můţe spustit řada různých činitelů: poţadavky zákazníků, nespokojenost s existujícím způsobem přepravy nebo změny v distribučním modelu podniku. Nejdůleţitější faktory mají obvykle nějakou souvislost se zákaznickým servisem. Pokud zákazník netrvá na určitém způsobu přepravy, lez po rozpoznání problému zahájit fázi zkoumání moţných alternativ.[4]
1.4.2 Proces zkoumání Proces zkoumání. V rámci procesu zkoumání posuzují příslušní manaţeři různé zdroje informací, které jim mohou napomoci přijmout optimální rozhodnutí ve věci volby druhu dopravy/dopravce. Moţnými zdroji informací mohou být minulé 12
zkušenosti, obchodní zástupci dopravců, podnikové záznamy o uskutečněných dodávkách nebo zákazníci podniku. Jakmile je shromáţděno dostatek relevantních informací, je moţno přikročit k rozhodnutí samotnému a zvolit optimální alternativu druhu dopravy/dopravce.[4]
1.4.3 Proces volby Proces volby. Proces volby zahrnuje věr jedné alternativy z několika druhů dopravy/dopravců, kteří jsou k dispozici. Na základě informací shromáţděných v rámci procesu zkoumání řídící pracovníci seku dopravy určí, která z dostupný h moţnosti nejlépe vyhovuje poţadavkům zákazníků na servis, a to za přijatelných nákladů. Obecně platí, ţe hlavními určujícími faktory při výběru druhu dopravy/dopravce jsou faktory související s úrovní zákaznického servisu. Co se týče kritérií pouţívaných při výběru a hodnocení dopravců v rámci jednotlivých druhů dopravy, existuje zde řada podobností. Takové faktory jak včasná vyzvednutí a dodání zboţí, rychlá odezva na dotazy zákazníků, spolehlivé dopravy přepravy a konkurenční sazby jsou všeobecně důleţité, bez ohledu na uvaţovaný druh dopravy nebo dopravce. Řídící pracovníci dopravy vyberou ten druh dopravy, resp. dopravce, který nejlépe vyhovuje rozhodovacím kritériím, a zásilka je odeslána prostřednictvím této formy přepravy. Kdyţ se v budoucnu objeví podobná rozhodovací situace, např. opakovaná objednávka nějakého zákazníka, můţe management zavést určitý rutinní postup, aby nebylo nutno celý výběrový proces opakovat. Rutinní postupy při určitém typu objednávek eliminují
neefektivity spojené s
opakovaným
konáním
stejného
rozhodování.[4]
1.4.4 Následné vyhodnocení Následné vyhodnocení. Jakmile management provede volbu druhu dopravy či dopravce, musí ustavit určité hodnotící postupy, pomocí kterých bude v budoucnu určovat úroveň výkonu zvoleného durhu dopravy/dopravce. V závislosti na individuálním podniku můţe být tento následný hodnotící proces extrémně podrobný 13
anebo také nemusí existovat vůbec. U většiny firem se rozsah následného hodnotícího procesu pohybuje někde mezi těmito dvěma extrémy. Jen zřídka se stává, ţe podnik vůbec nereaguje na stíţnosti zákazníků ohledně dopravců – to je ovšem také forma následného vyhodnocení. Podniky obvykle při následném vyhodnocení pouţívají jiné metody, např. analýzu nákladů, audity, přezkoumání včasných vyzvednutí zboţí a dodávkového výkonu. Některé podniky provádějí statistickou analýzu ukazatelů kvality přepravního servisu, poskytovaného dopravcem, např. včasnosti dodání nebo míry ztrát a poškození. Výběr druhu dopravy a dopravce se stává stále důleţitějším aspektem logistického řízení, neboť přepravci se obecně snaţí sniţovat počet dopravců, se kterými obchodují, a vytvářejí si systém několika klíčových dopravců. Větší přepravované objemy a kvalitnější dopravní servis dává totiţ přepravcům moţnost sníţit přepravní náklady. I pro dopravce je tento trend přínosem, protoţe nemusí jednat s tak velkým počtem přepravců a kaţdý z přepravců odesílá větší objemy produktů, pravidelně a po dlouhé časové období.[4]
1.5 Subjekty dopravy 1.5.1 Přepravce Především zákazník dopravce, v přepravní smlouvě zpravidla označovaný jako odesílatel nebo příjemce. Spotřebitel dopravních, resp. přepravních sluţeb, velmi často vlastník hmotného zboţí. Zahrnuje řadu subjektů (určených i z jiného neţ dopravně – přepravního hlediska, např. podle jejich postavení na trhu apod.): výrobce, obchodník, prodávající nebo kupující, exportér či importér apod. Jako přepravci vystupují v přepravních vztazích nejčastěji odesílatel a příjemce. V našem případě je přepravcem nákladních pneumatik firma Barum Continental spol. s r.o. Otrokovice.
1.5.2 Zasilatelství (spedice) Zasilatel event. speditér – subjekt, který svým jménem, na účet a v zájmu příkazce (přepravce) obstarává (zajišťuje) pro jeho potřeby přepravní sluţby. Přepravní nebo 14
dopravní sluţby můţe obstarat tím, ţe jejich dodání zprostředkuje u dalších subjektů (nejčastěji u dopravců)-pak se jedná o tzv. čistého zasílatele, nebo je můţe zajistit i tak, ţe je provede (zrealizuje) sám-pak jde o tzv. zasílatele s vlastním vstupem (právem vlastního vstupu). V takovém případě zasílatel rovněţ provozuje (můţe i vlastnit) dopravní prostředky, nejčastěji kamiony).[2]
1.5.3 Dopravce Provozovatel (dopravy či vozidel), mnohdy zároveň vlastník dopravních prostředkůmůţe však být jen jejich nájemcem (např. u finančního leasingu apod.). Vţdy se však jedná o subjekt realizující (provádějící) vlastní přemísťovací činnost v prostoru a v čase. Jde o producenta, ale i realizátora dopravních sluţeb na trhu (tzn. o prodávajícího dopravních či přepravních sluţeb).[3] V našem případě se jednalo o dopravce realizující přepravu společnost Valatrans a.s. (viz. Obrázek č. 1). Obrázek 1, Dopravce Valatrans, zdroj: vlastní zpracování
1.5.4 Přeprava a) výsledný efekt přemísťovacího (dopravního) procesu, tj. vlastní výsledná změna prostorového bytí v čase, ekonomicky tzv. realizace uţité hodnoty dopravy (vlastního přemístění, resp. přemísťovacího procesu) b) dto přepravní sluţby, tj. v širším smyslu označení souhrnu všech aktivit, zahrnující vlastní přemísťovací (dopravního) proces, ale i sluţby s tímto procesem související (např. nakládka, vykládky, překládka, pojištění, celní formality, fyto kontrola, meziskladování atd.). V poslední době je sem zahrnována id dopravní, resp. přepravní logistika.[3] 15
Jednoznačně nelze určit pro jaký druh dopravy je daný výrobek určený k dopravě nejvhodnější. V našem případě se jedná o přepravu kompletů nákladních pneumatik určených pro zákazníka OE.
1.6 Přepravní dokumenty 1.6.1 Nákladní list Přepravním dokladem není jen nákladní list, ale také – svým význam se od něho podstatně lišící – náloţný list. Objektivně se však nákladní i náloţný list v řadě svých znaků podobají a i co do svého obsahu jsou si relativně blízké. Zásadně společnými vlastnostmi obou těchto přepravních dokladů je, ţe jsou dokladem o uzavření přepravní smlouvy a po jejich řádném vyplnění a potvrzení smluvními stranami i dokladem o převzetí zásilky k přepravě. •
Nákladní list můţe vystavovat jak odesílatele (přepravce), tak i
dopravce, jako písemné potvrzení o objednávce přepravy. Dopravce na něm pak potvrdí převzetí zboţí k přepravě. Tím se nákladní list stává důkazní listinou o uzavření přepravní smlouvě. Nákladní list obvykle mívá několik stejnopisů, z nichţ je zpravidla jeden určen odesílateli, další pak doprovázející náklad s tím, ţe jeden je předán spolu s nákladem příjemci a další si ponechává dopravce. Viz Příloha8. • Náloţný list vystavuje dopravce na základě dohody stran na jméno či na řad určité osoby nebo na doručitele. Náloţný list je na rozdíl od nákladního listu cenný a tudíţ obchodovatelný papír. Ten reprezentuje vlastnická práva k přepravovanému zboţí, protoţe při vydání náloţného list (konosamentu) získává kupující vlastnictví ke zboţí předáním tohoto náloţného listu. Představuje i nárok na vydání přepravované zásilky dopravcem. Dopravce vydá přepravované zboţí pouze tzv. oprávněné osobě, tj. tomu, kdo mu předloţí originál náloţného listu, z něhoţ toto oprávnění vyplývá. Na něm se takto přijetí zásilky potvrdí.[2]
16
1.6.2 Karnet TIR Vývoj, charakteristika a význam systému TIR Problematika mezinárodních kamionových přeprav prováděných na základě Celní úmluvy o mezinárodní přepravě zboţí na podkladě karnetu TIR z roku 1975 (dále jen ,,Úmluvy TIR„„) je svoji podstatou i rozsahem jednou z nejdůleţitějších, ale patrně zároveň nejsloţitějších záleţitostí z celého komplexu současných vztahů a sluţeb mezinárodní kamionové přepravy. Obsah karnetu TIR a systému jeho pouţití: Karnet (z francouzského ,,Carnet„„ – sešit, útrţkovitý blok) obsahuje dva obalové listy a sérii tzv. kmenových a útrţkových listů. Karnet TIR obsahuje téţ tzv. manifest o zboţí a tiskopis tzv. havarijního protokolu. Kaţdý karnet TIR má své vlastní identifikační číslo a je jako dokument zásadně nepřenosný. Kaţdý karnet TIR
je vţdy pečlivě kontrolován, nedošlo-li k jeho uţití
neoprávněným dopravcem (mj. se kontrolují titulní strany karnetu a jeho obsah uvnitř s RZ uvedenou na obalu karnetu TIR apod.). Ve všech členských státech systému TIR má karnet jednotný obsah a strukturu. První – obalová (titulní) strana karnetu (srov. barevná příloha) je vytištěna francouzsky a anglicky. Druhá obalová strana obsahuje francouzsky psané znění pravidel systému TIR a třetí strana obalu pak totéţ v angličtině. Nově je v karnetech TIR uváděn i český text návodu. Zadní strana obalu (desek) karnetu TIR obsahuje ústřiţek zahrnující evidenční číslo karnetu, který lez pouţít při eventuálním zadrţení karnetu, např. celními orgány. Tento ústřiţek pak dostává řidič – vlastně jde o potvrzení o zadrţení karnetu. K tomuto ústřiţku však vţdy musí být vstaven protokol o zadrţení popisující důvody zadrţení karnetu TIR příslušnými kompetentními orgány. Manifest o zboţí (tzv. ţlutý manifest) je prvním listem tiskopisu karnetu TIR. Tento list je zpravidla vytištěn v jazyce státu vydávajícího karnet – srov. Barevná příloha. První list rovněţ obsahuje útrţkový a kmenový list č. 1 a 2. 17
Tento list není určen pro celní úřady. Na tomto listu můţe být (v odst. 22) určeno i směrování dopravní trasy. Účelem ,,ţlutého manifestu„„ je usnadnění vyplňování karnetu TIR a celní prohlídky. Tiskopis havarijního protokolu se pouţívá v případě poškození či zničení celního závěru nebo poškození přepravovaného zboţí, v těchto případech musí být vţdy potvrzen celními orgány. Vnitřní strany karnetu TIR se pouţívají při průjezdu státních hranic, resp. při pohraničních celních kontrolách při tranzitu. Kaţdá strana tiskopisu karnetu TIR (vţdy obsahující evidenční číslo karnetu TIR) musí být přesným způsobem vyplněna. Jen tak ji tranzitní celnice potvrdí.[3]
1.6.3 Mezinárodní nákladní list CMR Dohoda o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční dopravě (dále jen Dohoda CMR) upravila a sjednotila vztahy vyplývající z přepravní smlouvy, rep. přepravních podmínek. Ač to z názvu této dohody není zcela zřejmé, vztahuje se její působnost pouze na problematiku nákladní přípravy, tj. na oblast MKD (Mezinárodní kamionová doprava). Tyto přepravy se zpravidla realizují na základě unifikovaného nákladního listu CMR. Dohoda CMR se teda zásadně nevztahuje na jinou problematiku MKD neţ na přepravní smlouvy. Nákladní list CMR je v MKD základním přepravním dokumentem potvrzujícím akceptaci přepravních podmínek CMR. Viz. Příloha2. Nákladní list CMR je dokladem o uzavření přepravní smlouvy ve smyslu ustanovení Dohody CMR (srov. Charakteristika náloţného listu), ale i – pokud není prokázán opak – věrohodným dokladem o převzetí zásilky dopravcem. Nákladní list CMR se vystavuje ve třech původních vyhotoveních podepsaných odesílatelem a dopravcem. První (červené) vyhotovení nákladního listu obdrţí odesílatel, druhé (modré) doprovází zásilku (je určeno pro příjemce) a třetí (zelené) si ponechává dopravce, eventuální další (černá) vyhotovení jsou určena pro celní orgány, zasílatele apod.[3] 18
1.6.4 Jednotný správní doklad (JSD) Pojem JSD - jednotný správní doklad dnes nahradil dříve pouţívanou zkratku JCD a pojem jednotná celní deklarace. JSD je dokument, kterým je zboţí propuštěno do celního reţimu při dovozu zboţí do České republiky nebo při vývozu z Evropské Unie. JSD je vyuţíván také ve speciálních celních reţimech, kdy sice zboţí neopustí hranice našeho státu, ale je uloţeno například do celního skladu nebo svobodného celního pásma. Doklad JSD je předkládán celnímu úřadu při celním odbavení zboţí a zejména při dovozu zboţí pak slouţí k vyměření daní a jiných poplatků, souvisejících s dovozem zboţí do České republiky. Při vývozu zboţí z Evropské unie se jiţ dnes, po kompletním přechodu na systém e-vývoz, JSD doklad nevyuţívá. Vývoz je realizován elektronicky pomocí elektronické celní deklarace s tím, ţe je moţné vytisknout tzv. (viz. Příloha č. 6). Formuláře prodává SEVT (Statistické a evidenční vydavatelství tiskopisů)[11] a jsou rozlišené jak pro dovozní tak i vývozní operace nebo je lze koupit v sadě.[3] Způsob vyplňování řeší příloha nařízení Komise (ES) č. 414/2009 ze dne 30. dubna 2009, kterým se provádí nařízení Rady č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství.
1.6.5 Ostatní dokumenty -
Průvodní osvědčení (EUR.1)
-
Osvědčení o původu (Certificate of Origin)
-
Faktura
-
Proforma faktura
-
Plná moc
-
Intrastat
19
2 Současný stav zajištění dodávek do výrobních závodů V současnosti je zajištění dodávek pneumatik do výrobních závodů v Minsku zajišťováno silniční nákladní dopravou.
2.1 Silniční nákladní přeprava Při srovnání s ostatními dopravními obory patří silniční nákladní přeprava celosvětově k neprogresivněji se rozvíjejícímu oboru. Jejími základními přednostmi je relativní rychlost, dostupnost, operativnost, rychlá přizpůsobivost změnám poptávky a schopnost bezproblémově realizovat systém přeprav ,,Z domu do domu„„. Její význam a podíl na světovém přepravním trhu stále roste. Silniční
nákladní přeprava přitom
z řady hledisek dlouhodobě prodělává
celosvětovou krizi (jde zejména o negativní vlivy na ţivotní prostředí, vysokou nehodovost atd.) Z makroekonomického, resp. národohospodářského hlediska je silniční přeprava ve svých důsledcích vţdy draţší neţ jí nejčastěji konkurující přeprava ţelezniční. Přitom však výše běţného přepravného zpravidla bývá právě opačná. Nicméně právě přepravné bývá v současnosti tím mnohdy nejvyhledávanějším hlediskem ve svých důsledcích (neexistují tarify, ceny za přepravu jsou smluvní, tj. na trţní bázi) způsobujícím bouřlivý rozmach silničních přeprav se všemi negativními důsledky. V ČR má negativní dopad neregulovaný nárůst počtu dopravců, který zapříčinil – v některých komoditách a relacích – více neţ 30 % převis nabídky nad poptávkou má za následek dlouhodobou stagnaci silničního přepravného, a to i při růstu vlastních nákladů dopravců.[2] Silniční nákladní přeprava se komerčně – organizačního hlediska obvykle dělí do tří relativně samostatných částí: -
celovozová přeprava
-
sběrná sluţba (přeprava sdruţených kusových zásilek)
-
nadgabaritní (někdy téţ ne zcela přesně nadrozměrná) přeprava, která je někdy zahrnována do tzv. speciálních přeprav – spolu s přepravou: ţivých zvířat, nebezpečných věcí a látek a zboţím pod kontrolovanou teplotou – srovn. Silničních přepravní řád (SPŘ), dělící zásilky na vozové, přikládky kusové – vztahovalo se pouze na vnitrostátní přepravu. 20
Relativně samostatnou částí silniční nákladní přepravy je mezinárodní silniční nákladní doprava (MKD). Její majoritní část, která je prováděna vozidly (resp. jejich soupravami) o uţitné hmotnosti nad 3,5 tuny, je v praxi nazývána mezinárodní kamionovou dopravou. Toto označení však dosud není oficiálním odborným termínem.[3]
2.1.1 Mezinárodní instituce v silniční přepravě MEZINÁRODNÍ SILNIČNÍ UNIE – IRU Zaloţena roku 1948 v Ţenevě jako Union Internationale des Transports Routiers, International Road Transport Union, Internationale Straßentransportunion (dále jen IRU). Má statut poradního orgánu Hospodářské a sociální rady OSN. IRU má za úkol soustřeďovat a zastupovat ţivnostenské zájmy a celohospodářské zájmy spojené s mezinárodní silniční dopravou osob a zboţí. Sdruţuje zástupce z 55 států pěti kontinentů. Účastní se práce regionálních komisí OSN v Evropě, Asii a Jiţní Americe, jakoţ i v Konferenci OSN pro obchod a rozvoj (UNCTAD). IRU je nejvýznamnější organizací mezinárodní silniční dopravy, má úzký vztah s jinými mezinárodními organizacemi jako s EU, Radou Evropy, Evropskou konferencí
ministrů
dopravy – CEMT
a mnoţstvím
dalších mezinárodních
organizací.[2] IRU je také mezinárodní ručící organizací v reţimu TIR (Celní konvence OSN o mezinárodní dopravě pod karnetem TIR), ustaveném v roce 1959 pod patronací EHK OSN. Členské státy IRU viz.Obrázek1.
21
Obrázek 2 Přehled států úmluvy IRU, zdroj: http://www.iru.org/index/en_iru_tir_scope_index/listtype.o
2.1.2 ZÁJMOVÉ SDRUŢENÍ DOPRAVCŮ ČR Mezi podnikateli působícími v silniční dopravě postupně vznikla (a v některých případech zase zanikla či jsou nefunkční) řada zájmových sdruţení, svazů, společenstev, asociací, unií a cechů. V ČR je nejstarším ale také co do velikosti a sloţení své členské základny i nejreprezentativnějším sdruţením veřejných a závodových dopravců, podnikajících především v mezinárodní kamionové a osobní silniční dopravě ČESMAD BOHEMIA. Smyslem a posláním jeho činnosti je přispívat k podpoře, rozvoji a prosperitě mezinárodní i vnitrostátní silniční dopravy a prosazovat zájmy podnikatelů – provozovatelů silniční veřejné dopravy i provozovatelů závodové dopravy. [6] Dnes Sdruţení provozuje celkem sedm regionálních pracovišť. Aktivity Sdruţení jsou i mimo území ČR – bylo zřízeno zastoupení Sdruţení v Ruské federaci (v Moskvě).
22
2.1.3 PŘEPRAVNÍ VZTAHY V SILNIČNÍ NÁKLADNÍ PŘEPRAVĚ Základní legislativní normou upravující vztahy v silniční dopravě je Zákon o silniční dopravě č. 111/1994 Sb., ve znění jeho pozdějších novelizací (zejména zákon č. 1/2001 Sb. – úplné znění zákona č. 111/1997 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších novel a prováděcích předpisů (zejména vyhláška MDS ČR č. 478/2000 Sb.). Právní úprava vztahů ve vnitrostátní silniční nákladní přepravě vychází dále z právní přepravy dané ustanoveními zákona č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve zněních pozdějších, resp. Návazných předpisů a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a změnách některých zákonů a vyhlášky č. 30/2001 Sb., MDS ČR, kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích. V úpravě vztahů v MKD mají zásadní význam mezinárodní bilaterální a multilaterální dohody (přejaté do našeho národního práva), jejichţ ustanovení mají přednost před právní úpravou těchto vztahů danou našim národním právem, resp. občanským a obchodním zákoníkem.[2]
2.2 Zákaznické poţadavky 2.2.1 Definice poţadavků Současný stav zajištění dodávek do výrobních závodů se realizuje na základě poţadavků od zákazníků, které se řídí vnitřním dokumentem dodavatele „číslo 1 VO 002 03“ a na zabezpečení jejich poţadavků coţ je v našem případě společnost Barum Continental spol. s.r.o.. Definice obvyklých bodů a standardních poţadavků, které se projednávají se zákazníkem OE (Original equipment – první vybavení) při specifikaci moţných dodávek. •
v případě dodávek samotných plášťů odpadají body týkající ráfků a
montáţe 23
•
v případě nutnosti vývoje nového pláště (pokud daná nabízená
specifikace zákazníkovi nevyhovuje) jsou specifikace projednány s centrálou koncernu a zákazník je o výsledku informován písemně Úlohou útvaru I. vybavení je najít na základě poţadavku zákazníka standardní výrobek v nabízeném sortimentu koncernu, který odpovídá poţadavkům OE zákazníka. V případě speciálních poţadavků dokumentace nebo individuální specifikace zákazníka jsou tyto projednány ve spolupráci s automotivními inţenýry divize OE Truck tyres v centrále koncernu Continental A.G. Hannover.
2.2.2 Standardní poţadavky zákazníků OE 1. OBCHODNÍ POŢADAVKY: -
Názvosloví
-
Dodací podmínky
-
Platební podmínky
-
Cenové podmínky
-
Platba / bankovní spojení
-
Platnost cen
-
Ustanovení ke kompletacím
-
Platnost smlouvy
-
Podklady pro stanovení úvěrového rámce, příp. pojištění
2. TECHNICKÉ POŢADAVKY PNEU: -
Rozměr, dezén pro pouţití
-
Nosnost, index nosnosti
-
Provedení TL/TT (bezdušové/dušové)
-
Závislosti huštění a nosnosti
-
Dvojmontáţ / jednomontáţ
-
Speciální poţadavky
3. RÁFEK -
Standardní ráfek / Povolený ráfek
-
Nosnost 24
-
Zális (ET), otvory šroubů, centráţ
-
Dvojmontáţ / jednomontáţ - kontrola
-
Poţadavky na ventil
-
Speciální poţadavky (barva apod.)
4. DUŠE, VLOŢKY -
Rozměry nominální / povolené
-
Provedení ventilu
5. MONTÁŢ -
Lokalizace montáţe / reţim dodávek (JIT, týdenní rozvoz)
-
Předpisy huštění
-
Logistické poţadavky montáţe (paletizace)
6. LOGISTICKÉ POŢADAVKY -
Místo určení / odběru (INCOTERMS 2010)
-
Obaly
-
Průvodní dokumenty
-
Dodací harmonogram / dodací lhůty
-
Nakládkový reţim
-
Kontrola před dodávkou
-
Zpoţdění dodávky - způsob komunikace
7. ZÁRUČNÍ
PODMÍNKY,
ODPOVĚDNOST
ZA
VÝROBEK -
Záruční lhůta
-
Přechod
vlastnického
práva
(viz.
příloha
č.
5
INCOTERMS 2010) -
Odpovědnost za vady výrobku
Pracovníci odpovědní za I. vybavení zabezpečují dodávky plášťů respektive kompletních kol zákazníkům OE, (viz. Obrázek č. 2).
25
Obrázek 3 Nákladní pneumatika s ráfkem, zdroj: vlastní zpracování
2.3 Postup zabezpečování dodávek zboţí zákazníkovi OE Specifikování výrobků a poţadavků pro první vybavení (specifikované zákazníkem vč. podmínek dodání, dále zákonné poţadavky předpisů vztahující se k výrobku a poţadavky doplňující).
2.3.1 Přezkoumání poţadavků •
Na úrovni zákazníků koncernových – automotivní inţenýr centrály přezkoumá splnitelnost poţadavků a po dohodě se zákazníkem zajistí předloţení výrobků prvovýrobci ke schválení, včetně testů, homologačních protokolů a nutných atestů s cílem uvolnění výrobku do první montáţe. Vede evidenci uvolněných a připravovaných výrobků.
•
Na úrovni lokálních zákazníků – OE odbor ve spolupráci s technickými útvary firmy připraví „Technické a přejímací podmínky potvrzující uvolnění výrobků do první montáţe” ( Standardní
poţadavky
zákazníků
OE).
2.3.2 Nynější tok informací 1. Uzavření kupní smlouvy 2. Přijetí předběţné objednávky od zákazníka (roční výhled, 3 měsíční výhled)
26
3. Stanovení FC nákupu (koncernové zboţí v systémech FOS, objednávky zboţí od externích dodavatelů) 4. Přijetí
měsíční
objednávky
od
zákazníka
(zadání
objednávek
do
objednávkového systému SAP) 5. Potvrzení objednávky zákazníkům z hlediska mnoţství a termínů dodání na základě reálné dostupnosti poţadovaného zboţí. 6. Zajištění dodávek zboţí na konsignační a kompletační sklady (plášťů, diskových kol, disků, ráfků, duší, vloţek a ventilů). 7. Vedení evidence nakupovaného i vlastního zboţí uloţeného v konsignačních a kompletačních skladech. 8. Zajištění a provedení montáţe kompletních kol (v případě, ţe je toto poţadováno zákazníkem) 9. Zajištění dodávek zákazníkům (z výrobních závodů, kompletačních a konsignačních skladů) 10. Zajištění fakturace
2.3.3 Uzavírání smluv - Kupní smlouva se zákazníkem I. vybavení se všemi přílohami uvedenými v této smlouvě. - Objednávka od zákazníka I. vybavení - Potvrzení objednávky zákazníka I. vybavení - Dodací list, Freight list – výstup ze systému SAP/R3 (podnikový informační systém) nebo dodací list Service providera (poskytovatele sluţby) - Faktura
2.4 Popis samotné realizace přepravy Útvar 1. Vybavení (OE) na základě poţadavku od zákazníka (v našem případě firmy OAO MAZ, Minsk, Bělorusko), který specifikuje potřebné mnoţství a termín dodání kompletů pneu. Vybere na základě svého výběru zasilatele, který zajistí přepravu daného výrobku k odběrateli. Útvar OE předá 27
potřebné podklady na základě mandátní smlouvy společnosti BC LOGISTICS s.r.o. Otrokovice, která zajistí celně-deklarační sluţby tzn. vystupuje jako zástupce zákazníka vůči celnímu úřadu:
vystavení JSD, VDD
INTRASTAT
zpracování
-
a
odeslání
statistického hlášení o intrakomunitárním obchodu
zjednodušený postup systému e-vývoz
vystaví dokladu o původu zboţí EUR1, ATR
poskytne
ručení
pro
schválený
reţim
společného tranzitu
zastupuje v celním řízení (přímé, nepřímé)
odbaví
zákazníka
prostřednictvím
zjednodušených celních postupů bez přímé účasti celníka
zajistí komplexnost sluţeb včetně archivace dokladů
vystaví doklad Karnet TIR
vystaví dokladu CMR
Ceny těchto sluţeb jsou předmětem mandátní smlouvy, z pochopitelných důvodů neuvádím cenu této sluţby, protoţe je předmětem obchodního tajemství. V dohodnutý termín se dostaví dopravce k nakládce do skladu hotových výrobků naší společnosti (BarumConti) (viz. Obrázek č. 3). Zde při převzetí zásilky si na místě nakládky dopravce zkontroluje správnost údajů o naloţení a to v nákladním listě mnoţství kusů, neporušenost zásilky. Na základě správnosti naloţení pracovník společnosti BC Logistic, Otrokovice předá dopravci vyplněný CMR, JSD a pokud se jedná o celovozovou zásilku, tak uzavře celní uzávěrou vozidlo a otevře karnet TIR. Úkon zaclení je završen přiloţením celní závěry a jejím zapečetěním. Na zadní straně JSD uvede číslo příslušného Karnetu TIR a celní závěry a potvrdí, ţe zboţí opouští území společenství. Tento list JSD pak slouţí jako doklad k odpočtu DPH.
28
Obrázek 4 Sklad, zdroj: vlastní zpracování
Na základě otevřeného Karnetu TIR (formální úkon zaclení kamionu) následuje odjezd kamionu s nákladem pod celní uzávěrou na státní hranice, resp. Na předepsaný hraniční přechod. První tranzitní celní úřad zde zkontroluje, zdali je řádně vyplněn karnet TIR. Dále je provedena kontrola neporušenosti celního (nákladového) prostoru a neporušenosti celního uzávěru kamionu. Je-li vše shledáno bez závad, je od tiskopisu oddělen první – bílý – útrţkový list a zde zaloţen do evidence. Potvrzený kmenový list zůstává v karnetu TIR jako potvrzení od tohoto celního úřadu. Druhý tranzitní celní úřad činí obdobné úkony s tím, ţe potvrzuje další z páru útrţkových listů – zelený, jehoţ jedna část slouţí jako evidenční doklad, zatímco druhá je zaslána vstupnímu celnímu úřadu, resp. Tomu, který otevřel karnet, jako informace o bezproblémovém průběhu celní operace. Po dojezdu kamionu do státu určení (v našem případě Bělorusko) má naprosto zásadní význam správné ukončení tranzitní celní operace. To probíhá na vnitrostátním celním úřadě (Minsku). Vnitrostátní celní úřad určení prověřuje všechny předchozí kmenové listy, provádí odstranění celní závěry a následnou fyzickou kontrolu přepravovaného zboţí (podle jeho popisu v karnetu TIR a dalších dokumentech, zejména v nákladním listu CMR). V případě, ţe proběhne vše bez závad, můţe být karnet TIR ukončen, coţ se musí provést na celním úřadě. 29
Karnet TIR se povaţuje za ukončený, jsou-li na něm otisky všech příslušných razítek celních úřadů. Poté dopravce předá zboţí příjemci (OAO MINSK). Dopravce (řidič) si nechá potvrdit CMR o předání zboţí příjemci. V našem případě jsou ceny za přepravu předmětem zasilatelské smlouvy (viz. Tabulka č. 1). Podrobnosti této zasilatelské smlouvy neuvádím, protoţe jsou předmětem obchodního tajemství. Tabulka 1: Cena přepravy podle m3
Objem v m3 Cena v Kč
85
100
120
50 000
61 000
78 000
Dodací podmínka: CIP dle Incoterms 2010 -přeprava a pojištění placeno do (ujednané místo určení) Platební podmínka: je předmětem kupní smlouvy (neuvádím, protoţe je předmětem obchodního tajemství) Délka přepravní trasy: 1 041 km (viz.Obrázek č.4) Doba přepravy: 2 řidiči
20hodin
1 řidič
72hodin
-
celková doba přepravy je proměnlivá, protoţe má na ní vliv odbavení na Polsko Běloruské hranici, které můţe dosahovat v některých případech podle zkušeností řidičů i 12hodin.
30
Obrázek 5 Trasa přepravy, zdroj: www.mapy.idnes.cz
2.4.1 Praktická jízda Měl jsem tu moţnost si domluvit schůzku s přímým účastníkem této přepravy, který mě popsal celý průběh přepravy a to následovně: Po nakládce a vybavení potřebnými dokumenty odjezd od společnosti BarumConti v Otrokovicích byl kolem desáté hodiny dopoledne, jeli dva řidiči, kteří se střídali po čtyři a půl hodinách. Průběh cesty po českých silnicích byl zcela normální, odpovídající denní době a stavu vozovky, která je po letošní zimě ve velmi špatném stavu. Průjezd Polskem také odpovídal denní době, kolony se netvořili. V úterý ráno byl příjezd k hranici před Běloruskem. Zde stáli v koloně, která se pomalu pohybovala (viz. Obrázek č. 5). Jednalo se o terminál u města Koroszcyn, polská strana odbavovala v tento den rychle. Po překročení řeky Bug následoval terminál Běloruský a ten k velkému údivu odbavil jěště rychleji neţ polský. Přechod se jmenoval Kukuriky PL– Kazlovice BY.
31
Obrázek 6 Kolona před hranicemi, zdroj: vlastní zpracování
Po dvanácté hodině opouští Běloruský terminál a hned za hranicemi se tankuje Běloruská nafta. Zajímavost je, ţe ceny na čerpacích stanicích mají ukazatele cen digitální a neustále na nich problikávají ceny ve třech měnách, běloruský rubl, ruský rubl a dolar. Můţete si vybrat měnu, ve které budete platit. Cena nafty je proti ceně v česku o 35% niţší. Po natankování se pokračuje hned dál po rychlostní silnici M1, která je součástí dopravního koridoru spojujícího Berlín, Varšavu, Minsk a Moskvu. Kvalita silnice je na velice dobré úrovni, která se nedá srovnat s našimi. Rychlostní silnice M1 je čtyřproudá (viz. Obrázek č. 6). [13] Obrázek 7 Silnice M1, zdroj: vlastní zpracování
32
Zajímavostí na běloruských silnicích, jsou konvoje kamionů doprovázených policií, protoţe na hranicích celníci sestavují konvoje z vozidel vezoucích lukrativní zboţí jako jsou cigarety, alkohol, elektronika atd.. Řidiči pak nezbývá nic jiného neţ celníka uplatit, aby se nemusel táhnout v konvoji a nebo jet v relativním bezpečí, za které se platí v EUR. V úterý po třetí hodině odpolední se zajelo na hlídané parkoviště, kvůli bezpečnostní přestávce a v noci se pokračuje dál. Ve středu dopoledne se přijelo na celní úřad k proclení a během poledne se vykládalo v areálu OAO MAZ na místě určení. K samotné kompletaci pneumatik na nákladní automobily ve výrobě společnosti OAO MAZ se mohl řidič podívat osobně (viz. Obrázky č. 7 a 8). Na základě těchto zkušeností, které nastaly při dopravě, se v bakalářské práci zabývám přepravou nákladních pneumatik z výrobního závodu BarumConti Otrokovice do OAO MAZ Minsk a chci ověřit jiný druh dopravy neţ je ten současný. Obrázek 8 Montáţ v OAO MAZ MINSK, zdroj: vlastní zpracování
33
Obrázek 9 Montáţ v JSC MAZ-MAN MINSK, zdroj: vlastní zpracování
34
3 Návrh dalších systémů přepravy pneumatik 3.1 Ţelezniční doprava Ţelezniční dopravu lze charakterizovat jako hromadnou dopravu s nepřetrţitým provozem a stochastickým charakterem výrobního procesu. Je schopna přepravit velké mnoţství nákladu na jakékoli vzdálenosti. Hlavní přednosti ţelezniční dopravy:
Energetická úspornost
Šetrnost k ţivotnímu prostředí
Vhodnost pro zboţí nadměrných rozměrů a hmotností
Neplatí pro ni zákazy jízd o víkendech a svátcích
Přeprava zboţí, kde nezáleţí na rychlosti dopravy
Hlavní nevýhody ţelezniční dopravy:
Závislost na jízdních řádech a trasách
Náklady na obaly
Mnoţství a kvalita sluţeb
Omezená dostupnost vhodných vozů
Postrádá pruţnost a univerzálnost
3.1.1 Způsoby přepravy v ţelezniční nákladní dopravě -
Vozové zásilky - k jejich přepravě je třeba nejméně jeden samostatný vůz
-
Kusové zásilky - k jejich přepravě není potřeba samostatného vozu, zásilka je omezena max. rozměry (délka 6,5 metru, šířka 2,2 metru, výška 1,5 metru) nebo maximální hmotností (5 tun), omezení neplatí pro zásilky v kontejnerech.
-
Spěšniny -
jedná se o předměty, které lze snadno nakládat a vykládat, hmotnost
jednoho kusu je omezena na 15kg. -
Nedoprovázená kombinovaná, resp. Především kontejnerová přeprava - zde ČD provádějí mezinárodní ţelezniční přepravy i ve spolupráci s tzv. MTO (Multimodal Transport Operator – operátory multimodální přepravy). MTO působí zejména v kontejnerových přepravách
35
-
Doprovázená kombinovaná přeprava – jde o přepravu silničních vozidel s jejich posádkami, které jsou přepravovány v doprovodném ţelezničním osobním voze. Přepravní podmínky mezinárodní nákladní přepravy jsou uvedeny v Úmluvě o
mezinárodní ţelezniční přepravě (CIM). Důkazem o uzavření přepravní smlouvy na základě výše uvedených podmínek je pak mezinárodní ţelezniční nákladní list CIM/SMGS. Mezinárodní
ţelezniční
přeprava
(vývoz,
dovoz)
má
přepravné
určeno
mezinárodními tarify.[2]
3.1.2 Popis dnešního stavu přepravy po ţeleznici Jaké jsou zkušenosti s přepravou nákladních pneumatik ţelezniční nákladní přepravou ve společnosti BarumConti Otrokovice: Při přepravě pneumatik musí být dodrţovány interní předpisy (pracovní instrukce) pro nakládku pneumatik. -
Tyto pracovní instrukce jasně vymezují, za jakých podmínek se můţe uskutečnit nakládka do přistavených přepravních prostředků (v našem případě ţelezničních nákladních vagonů). Je stanoveno, ţe přistavené přepravní prostředky nesmí být znečistěné od předcházející přepravy jiného druhu přepraveného zboţí. Loţná plocha nesmí obsahovat prach, špínu, rez, kyseliny či oleje. Střechy vagonů nesmějí propouštět do nákladového prostoru kapaliny. Pokud přistavený ţelezniční nákladní vagon bude takto znečištěn, nesmí se uskutečnit nakládka.
-
Během
přepravy
se
musí
zabezpečit,
aby
nedocházelo
k poškození
přepravovaného zboţí, např. deformace patek pneumatik, poškození kompletů (pneumatika na ráfku). Při
přepravě
ţelezničním
nákladním
vagonem
došlo
k těmto
poškození
přepravovaných nákladních pneumatik, které vznikly při překládce na Polsko Běloruských hranicích vlivem změny rozchodu kolejí. -
Při překládce došlo k poškození ocelových ráfků vlivem neodborné manipulace, které
zapříčinily zdrţení montáţe ve výrobním závodě a
vícenáklady. Ze strany dodavatele (BarumConti) nebyl dodrţen přijatelný zákaznický servis. 36
-
Problém kontroly loţné plochy ţelezničních nákladních vagonů Běloruských státních ţeleznic (BŢD-Běloruskaja Ţeleznaja Doroga)[12] při překládce způsobil v nejednom případě poškození pneumatik prachem a špínou od předchozího pouţití přepravovaného zboţí (zřejmě od pytlů cementu). Viz.Obrázek10. Obrázek 10 Nepřijatelná loţná plocha, zdroj: vlastní zpracování
-
Často dochází ke krádeţím pneumatik přímo ze ţelezničních nákladních vagonů během stání v ţelezničních stanicích, jak na Českých drahách, Polských státních drahách i Běloruských státních drahách. Toto mělo vliv na splnění poţadovaných objemů dodávek k zákazníkovi v reţimu JiT.
Za další nelze nevzpomenout dlouhé čekací lhůty na cenové nabídky od přepravců po ţeleznici. Finanční náklady související s vlivem poškození a jejich četností při přepravě, jsou obchodním tajemstvím firmy, z tohoto důvodu je nelze uvádět v bakalářské práci.
3.1.3 Pouţitelnost ţelezniční vlečky V našem případě je moţné uskutečnit přepravu po ţeleznici, jelikoţ v areálu společnosti BarumConti Otrokovice je ţelezniční vlečka, kterou provozuje společnost Bardos s.r.o. Otrokovice. Ve skladu hotových výrobků je nakládací rampa pro nakládku do ţelezničních nákladních vozů.
37
3.2
Intermodální (kombinovaná doprava)
Budoucnost nákladní dopravy v celém světě lze pojmenovat jediným slovem: < INTERMODALISMUS > INTERMODALITA (MULTIMODALITA) se vyznačuje tím, ţe se koordinovaně vyuţívají jednotlivé druhy dopravy pomocí překládky přepravních jednotek mezi jejich dopravními prostředky. V podstatě se nejedná o jakýsi nový druh dopravy, ale o efektivní vyuţívaní především těch vzájemně propojených konvenčních druhů dopravy (ţelezniční, silniční, vodní a letecké), které pro svoje komparativní a systémové přednosti mohou spolehlivě zabezpečovat přepravní poţadavky hospodářských center v národním i mezi-národním měřítku. Z kombinace různých druhů doprav mohou profitovat všichni. To značí dopravci, zákazníci, intermodální sluţby a celá společnost.
3.2.1 Členění KD Mezinárodně pouţívaná terminologie definuje tyto přepravy: Multimodální přeprava – přeprava vyuţívající alespoň dva dopravní obory Intermodální přeprava
přeprava jedné přepravní jednotky
-
pomocí několika dopravních oborů aniţ by došlo k manipulaci s jejím obsahem Kombinovaná přeprava
- intermodální přeprava s převaţující
ţelezniční, říční, námořní či leteckou dopravou, kdy počáteční a konečná silniční doprava je podle moţností co nejkratší
3.2.2 Základní vlastnosti KD •
rychlost dopravního procesu, která má pozitivní vliv na dobu přepravy zboţí od odesílatele k příjemci,
•
úspora energie a práce při realizaci balení, skladování, manipulování a přepravy zásilek kombinované dopravy,
•
zabezpečení ochrany zboţí proti poškození nebo zničení v průběhu přepravy, 38
•
je ekologicky výhodnější oproti samostatné silniční dopravě.
V současném rozvíjejícím se dopravním trhu si poţadavky na kvalitu dopravy začíná diktovat uţivatel a ne dopravce, jako tomu bylo doposud. Uţ se nedá přepravcům nařizovat, jaký druh dopravy (případně jejich kombinaci) si zvolí na zamýšlenou přepravu, ale tito se rozhodují podle vlastních kritérií, které nemusejí být shodné s představami centrálních státních orgánů, jako například v oblasti ochrany ţivotného prostředí, případně přání dopravců, pro které je příznačná snaha získat maximum moţných a pro nich výhodných přeprav. Ze strany přepravců a speditérů jsou na dopravce kladené následující poţadavky:
dostatečná hustota dopravní sítě a kapacita infrastruktury,
rychlost a dodrţování termínů přepravy tak, ţe u určitých zásilek půjde o dodání právě včas (just in time),
dostatečná nabídka informací o přepravovaných zásilkách v průběhu celé přepravy,
moţnost rezervace přepravy konkrétním dopravním spojem,
pruţnost v nabídce poţadovaných přeprav zákazníkům ze strany dopravců,
moţnost pojištění zboţí v průběhu přepravy,
ceny za přepravu a poskytnuté sluţby.
3.2.3 VÝZNAM KD Ve vyspělých zemích je kombinované přepravě přikládán velký význam. Ekologizace dopravy a přepravy patří mezi nosné a podporované programy v rámci Evropské Unie (EU). Význam kombinované přepravy vystupuje do popředí především v posledních letech v souvislosti s obecnou snahou regulace neúměrného růstu silničních přeprav a z důvodu negativního dopadu nadměrného silničního provozu na ţivotní prostředí. Kombinovaná přeprava je z celospolečenského hlediska i z dal¬ších hledisek vůči ţivotnímu prostředí nejšetrnější způsob přepravy. K rozhodujícím hlediskům, která ovlivňují podporu zavedení a rozvoje kombinovaných přeprav především patří:[6]
39
•
trvale rostoucí objem nákladní přepravy,
•
nadměrný nárůst podílu nákladní silniční přepravy na celkovém objemu přeprav,
•
dopravní komplikace v důsledku přetíţení silničních komunikací a vyčerpání kapacity a propustnosti určitých míst - hrdel, jako je např. hraniční přechod, průjezdy zástavbou, úseky přepravní cesty, kde není vybodována víceproudá komunikace ap.),
•
zhoršující se stav ţivotního prostředí,
•
potřeba sniţování energetické náročnosti přepravy,
•
poţadavky trhu na zvyšování kvality přepravy a komplexnost poskytovaných sluţeb s pře¬pravou souvisejících.
Kombinovaná přeprava dále vytváří předpoklady a podmínky např. pro: •
zvýšení bezpečnosti přepravovaného zboţí a sníţení rizika poškození či ztráty zboţí v celém řetězci přepravy,
•
sníţení, respektive odstranění těţké ruční práce,
•
zvýšení bezpečnosti při práci a sníţení pracovních úrazů a důsledků z těchto úrazů vyplývajících pro organizace i stát,
•
komplexní mechanizaci a automatizaci nakládkových a vykládkových operací,
•
zlepšení pracovního prostředí,
•
zrychlení přepravy.
3.2.4 Příčiny malého zájmu o KD •
absence dopravní politiky státu, ve které by byl deklarován
•
celospolečenský zájem o rozvoj kombinované dopravy a přepravy,
40
•
opomenutí kombinované dopravy jako dopravního oboru v legislativě státu,
•
malá rozloha státu,
•
utlumení vnitrostátní kombinované přepravy v důsledku rozdělení Československa
a
tím
výrazné
zkrácení
vnitrostátní
přepravní
vzdálenosti, •
celková zaostalost a nedostatečná vybavenost v oblasti technické základny v řetězci kombinované dopravy,
•
nestejná cenová základna jednotlivých dopravních oborů, která zvýhodňuje konvenční silniční dopravu oproti ostatním oborům dopravy a nezohledňuje zejména dopady dopravních procesů na ekologii.[6]
Popis současného stavu přepravy kontejnery KD V blízkosti společnosti BarumConti Otrokovice se nachází terminál kombinované dopravy společnosti Metrans Group, Zlín-Ţelechovice/Lípa, s dostatečným logistickým zázemím pro uskutečnění přepravy nákladních pneumatik do Běloruska. Terminál je vzdálen od Otrokovic 23km (viz. Obrázek č. 9). Obrázek 11 Terminál Metrans, zdroj: vlastní zpracování
Při přepravě kompletů nákladních pneumatik vznikají problémy s nakládkou přepravovaného zboţí tak jak při nakládce do ţelezničních nákladních vagonů 41
viz.podkapitola 3.1.3. Při této přepravě odpadá fyzická překládka přepraveného zboţí na Polsko Běloruské hranici, ale pouze překládka kontejneru z jednoho ţelezničního podvozku na druhý v ţelezniční stanici Brest. Tato přeprava kontejnerem klade velký důraz na loţení zboţí do kontejneru z důvodu rovnoměrného zabezpečení zboţí uvnitř kontejneru. Vzniklé prázdné prostory uvnitř kontejneru se musejí vyplnit vhodnými vaky (airbagy) (viz. Obrázek č. 12), aby nedocházelo vlivem přepravy k pohybu zboţí uvnitř kontejneru. To by jinak mělo vliv na poškození zboţí při přepravě a jeho znehodnocení tak jak uvádím v podkapitole 3.1.3.
Obrázek 12 Kontejner s airbagy, zdroj: vlastní zpracování
42
4 Vyhodnocení návrhu
Protoţe jsem potřeboval vyhodnotit mnou navrhovaná řešení, sestavil jsem si poptávkový list, který uvádím v příloze1. Tento poptávkový list jsem odeslal na náhodně vytypované ţelezniční přepravce a provozovatele kombinované dopravy. Samozřejmě jsem se nechal inspirovat jiţ dostupnými poptávkovými listy, které jsou běţně dostupné na internetu. Vţdy jsem vybral pouze tři od kaţdého dopravce, data o silniční nákladní přepravě jsem vzal jako základní, která slouţila k porovnání a vyhodnocení.
Samozřejmě
jsem se nechal inspirovat jiţ dostupnými poptávkovými listy, které jsou běţně dostupné na internetu. Váhová kritéria, jsou převzata od pracovníků útvaru „První výbavy“ BarumConti, kteří s nimi pracují na základě interních předpisů. Na základě takto získaných dat jsem vytvořil tabulku2 pro srovnání jednotlivých druhů doprav. Pracovníci útvaru OE poptávali dopravu na základě mého poptávkového listu, objem přepravy 85m3 a hmotnost zásilky 12,4 tun. Tabulka 2: Porovnání na základě kritérií, zdroj:vlastní zpracování
Kritérium cena za přepravu v Kč čas přepravy ve dnech čas potřebný k objednání dostupnost bezpečnost při přepravě
Váha Silniční nákladní Železniční kritéria Jednotky doprava doprava 0,27 0,25 0,2 0,15 0,13
Kč dny dny ano/ne ano/ne
50 000 2 3 ano ne
95 000 5 14 ano ne
Kombinovaná doprava 80 000 4 10 ano ano
Z tabulky č. 2 je zřejmé, ţe nejvhodnější způsob přepravy, v našem případě je to přeprava pneumatik, je silniční nákladní doprava nejvýhodnější. Cenové srovnání: nejlevnější Časové srovnání: nejrychlejší Čas potřebný k objednání: nejrychlejší 43
Dostupnost: dostupná Bezpečnost při dopravě: ne – moţnost krádeţe přepravovaného zboţí, při stání vozidla na nezajištěném prostranství, případně dopravní havárie během přepravy. Proč jsme nezvolili ţelezniční dopravu: 1. Cena za přepravu je o 1,9 krát draţší neţ silniční nákladní doprava 2. Čas přepravy je o 2,5 krát delší neţ silniční nákladní doprava 3. Čas potřebný k objednání je o 4,66 krát delší neţ silniční nákladní doprava 4. Bezpečnost: moţnost krádeţe zboţí z ţelezničního vozu, při stání ve stanicích, porušení pneumatik při překládce na Polsko Běloruské hranici Překládka na hranicích je z důvodu změny rozchodu mezi
1.
ţeleznicí PKP a BŢD Proč jsme nezvolili kombinovanou dopravu: 1. Cena za přepravu je o 1,6 krát draţší neţ silniční nákladní doprava 2. Čas přepravy je 2 krát delší neţ silniční nákladní doprava 3. Čas potřebný k objednání je o 3,33 krát delší neţ silniční nákladní doprava Vhodnost pouţití KD: 1. Bezpečnost: jediná dobrá, protoţe po celou dobu přepravy jsou pneumatiky chráněny přepravní jednotkou 2. Překládka Polsko Běloruských na hranicích z důvodu změny rozchodu kolejí mezi ţeleznicí PKP a BŢD je snadná, překládá se pouze kontejner a ne zboţí uvnitř přepravního obalu. Ze zdroje ministerstva dopravy za rok 2009 (Přepravní proudy věcí ve vývozu z ČR podle jednotlivých zemí v tis. tun) jednoznačně vyplývá, ţe silniční nákladní dopravou bylo přepraveno nejvíce věcí (viz. Příloha č. 7).
44
Závěr
Výběr druhu dopravy a dopravce je v současnosti důleţitým prvkem při rozhodování se při zajištění poţadavků zákazníků OE. Firma BarumConti není jediným dodavatelem nákladních pneumatik pro OAO MINSK a zároveň doprava není její hlavní činností. To podstatné je výroba pneumatik. Ale protoţe správná firma, cokoliv dělá, dělá to co nejefektivněji, s nejniţšími náklady na výrobu, skladování, dopravu a s nejvyšší přidanou hodnotou jak pro sebe, tak především pro zákazníka. T tohoto důvodu jsem zvolil téma bakalářské práce, týkající se této problematiky a snaţil se naznačit moţné alternativní způsoby zajištění dodávek do výrobních závodů, které jsou umístěny v zahraničí. Navrţené varianty vychází z jednoduchého modelu, kdy pro firmu jako dodavatele je jednodušší si na tyto přepravy smluvně zajistit sluţby spedičních firem, které mají prostředky a především zkušenosti s přepravou zboţí a celním odbavením. V našem případě se tato spolupráce osvědčila. Nedílnou součástí přepravy jsou správně vyplněné dokumenty, které jsou zárukou dobrých vztahů a bezproblémového průběhu obchodní transakce. Zákazníkovi slouţí jako důkaz, ţe od svého dodavatele dostal výrobky v pořádku. Tyto dokumenty také slouţí dodavateli, ţe na jejich základě Běloruská banka odešle příslušné platby na jeho účet podle stanovené platební podmínky. Proto je v zájmu všech zúčastněných, aby doprava probíhala rychle, bezpečně a aby během přepravy nedocházelo k poškození přepravovaného zboţí. Předpokládal jsem, ţe přeprava po ţeleznici a kombinovaná přeprava bude levnější neţ silniční nákladní přeprava, ale na základě cenových nabídek na přepravu této vzdálenosti jsem došel k závěru, ţe pro dopravu kol z BarumConti do MAZ Minsk a je cenově a časově nejdostupnější opravdu silniční nákladní doprava. Pro tuto dopravu nákladních pneumatik a kompletů, nepřicházejí v úvahu jiné druhy dopravy.
45
Seznam pouţité literatury [1] DRAHOTSKÝ, Ivo; ŘEZNÍČEK, Bohumil. Logistika procesy a jejich řízení. Vyd.1. Brno : Computer Press, 2003. 327 s. ISBN 80-7226-521-0. [2] PERNICA, Petr, et al. Doprava a zasilatelství. Vyd.1. Praha : ASPI Publishing, s.r.o., 2001. 480 s. ISBN 80-8639513-8. [3] NOVÁK, Radek. Mezinárodní kamionová doprava. Vyd.2. Praha : ASPI Publishing, s.r.o., 2003. 252 s. ISBN 80-86395-53-7. [4] LAMBERT, Douglas M., et al. Logistika: příkladové studie, řízení zásob,
přeprava a skladování, balení zboží. Vyd.1. Praha : Computer Press, 2000. 583 s. ISBN 80-7226-221-1. [5] SVOBODA, Vladimír. Doprava jako součást logistických systémů. Vyd.1. Praha : Radix, spol. s r.o., 2006. 147 s. ISBN 80-86031-68-3.
Elektronické zdroje [6]Prodopravce [online]. 11.06.2010 [cit. 2011-04-19]. O združení. Dostupné z WWW: http://www.prodopravce.cz/cesmad-6.php [7]MINSK AUTOMOBILE PLANT [online]. 2009 [cit. 2011-04-19]. Dostupné z WWW:
. [8]"MAZ-MAN" [online]. 2011 .
[cit.
2011-04-19].
Dostupné
z
WWW:
[9]Continental [online]. 2011 [cit. 2011-04-19]. Dostupné z WWW: . [10]Logisped[online].2011[cit.2011-04-19].Dostupné .
z
[11]SEVT[online]. 2011 [cit.2011-04-19]. Dostupné z .
WWW: WWW:
[12] Белорусская железная дорога [online].2011[cit.2011-04-19].Dostupné z WWW: .
[13]Belavtostrada [online].2011[cit.2011-04-19].Dostupné z WWW: .
Školní skripta a materiály [14]VOLESKÝ, K., CEMPÍREK,V., Intermodální (kombinovaná) doprava. Přerov, 2001. 125 s. Studijní materiál. Vysoká škola logistiky o.p.s.
Seznam zkratek SAP/R3
Podnikový informační systém
CMR
Mezinárodní nákladní list
RZ
Registrační značka
BarumConti
Barum Continental spol. s r.o.
OE
Original Equipment – první vybavení
CIP
Dodací podmínka
SPŘ
Silniční přepravní řád
MKD
Mezinárodní kamionová doprava
CEMT
Conférence Européenne des Ministres Evropská konference ministrů dopravy)
EHK
Evropská hospodářská komise
OSN
Organizace spojených národů
UNCTAD
United Nations Conference on Trade and DevelopmentKonference OSN pro obchod a rozvoj na ministerské úrovni
EU
European union-Evropské společenství
FC
Forecast – Výhled
FOS
Firm Order Systém – Firemní informační systém
EUR1
Doklad o původu zboţí
ATR
Doklad o statusu zboţí
EUR
Měnová jednotka Evropského společenství
JiT
Just In Time –Právě včas/Logistická technologie
MTO
Multimodal Transport Operator –Multimodální operátor přepravy
ČR
Česká republika
PL
Polská republika
BY
Běloruská republika
PKP
Polskie Koleje Państwowe – Polské státní dráhy
INCOTERMS
International Commercial Terms - soubor mezinárodních pravidel obchodních doloţek
des
Transports-
Seznam tabulek Tabulka č.1: Cena přepravy podle m3…………………………………........................30 Tabulka č.2:Porovnání na základě kritérií….................................................................43
Seznam obrázků Obrázek 1 Dopravce Valatrans ....................................................................................... 15 Obrázek 2 Přehled států úmluvy IRU ............................................................................. 22 Obrázek 3 Nákladní pneumatika s ráfkem ...................................................................... 26 Obrázek 4 Sklad .............................................................................................................. 29 Obrázek 5 Trasa přepravy .............................................................................................. 31 Obrázek 6 Kolona před hranicemi .................................................................................. 32 Obrázek 7 Silnice M1 ..................................................................................................... 32 Obrázek 8 Montáţ v OAO MAZ MINSK ..................................................................... 33 Obrázek 9 Montáţ v JSC MAZ-MAN MINSK .............................................................. 34 Obrázek 10 Nepřijatelná loţná plocha ........................................................................... 37 Obrázek 11 Terminál Metrans ........................................................................................ 41 Obrázek 12 Kontejner s airbagy .................................................................................... 42
Seznam příloh
Příloha č. 1
Poptávkový list ţelezniční nákladní a kombinované dopravy
Příloha č. 2
CMR- Mezinárodní nákladní list
Příloha č. 3
DLN – Dodací list pouţívaný v Barum Continental spol. s r.o.
Příloha č. 4
Technické schválení výrobku
Příloha č. 5
Dodací podmínky Incoterms 2010
Příloha č. 6
JSD – Jednotný správní doklad (formulář)
Příloha č. 7
Přepravní proudy věcí ve vývozu z ČR podle jednotlivých zemí (v tis. tun), zdroj Ministerstvo dopravy ČR
Příloha č. 8
Nákladní list pouţívaný Českými drahami
* povinný údaj
Poznámka
Odesílatel* Příjemce* název* BarumContinental spol. s.r.o. název* OAO MAZ Objízdná 1628, 76531 OTROKOVICE adresa* adresa* SOZIALISTITSCHESKAJA 2, 220021 MINSK, BELARUS kontaktní údaje (osoba, tel. email)* [email protected] kontaktní údaje (osoba, tel. email)* Druh zboží označení zboží komplet nákladní pneumatiky a ocelového ráfku kód zboží dle celního sazebníku* 87087091 ADR/RID (ano/ne - označení) NE hmotnost zboží brutto/netto* 19600kg balení zboží* (vč. Rozměrů) NE stohovatelnost ANO, 8 pneu na sobě Údaje o přepravě místo odeslání* BarumContinental spol. s.r.o. místo doručení* OAO MAZ Objízdná 1628, 76531 OTROKOVICE adresa* adresa* SOZIALISTITSCHESKAJA 2, 220021 MINSK, BELARUS vlečka ano/ne* ANO vlečka ano/ne* ANO trasa (požadovaná) termín přepravy* Doručení v 20.týdnu tohoto roku Frekvence přeprav* 1x Existující přeprava (ano: kdo?)* Ostatní požadavky spolupráce LTR/Železnice/Logistika požadovaný typ vozu(2/4 osý, krytý..) 4 osý, krytý sledování zásilky celní odbavení, pojištění, apod. zajistit celní odbavení, pojištění přepr. pomůcky (kontejnery, palety) ostatní technologické vybavení
Poptávka železniční přepravy , kombinované přpravy
Příloha č.1
Poptávkový list ţelezniční nákladní a kombinované dopravy
Příloha č. 2 CMR- Mezinárodní nákladní list
Příloha 3 DLN – Dodací list pouţívaný v Barum Continental spol. s r.o.
Příloha 4 Technické schválení výrobku
Příloha 5 Dodací podmínky Incoterms 2010
Příloha 6 JSD – Jednotný správní doklad (formulář)
Příloha 7 Přepravní proudy věcí ve vývozu z ČR podle jednotlivých zemí (tis. tun)
Příloha 8 Nákladní list pouţívaný Českými drahami
Autor (vypracoval)
Martin Jelínek
Název BP
Doprava pneumatik z výrobní firmy k zákazníkům
Studijní obor
Dopravní logistika
Rok obhajoby BP
2011
Počet stran
45
Počet příloh
8
Vedoucí BP
Ing. Alexander Čapka
Oponent BP
Anotace
Bakalářská práce se zabývá problematikou dopravy nákladních pneumatik od výrobce k zákazníkům a návrhem dalších systémů přepravy pneumatik s ohledem na časovou náročnost jiného druhu dopravy a moţnosti jejího vyuţití.
Klíčová slova
Druhy dopravy, doprava, přeprava, silniční nákladní doprava
Místo uloţení
ITC (knihovna) Vysoké školy logistiky v Přerově
Signatura
