Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví katedra didaktiky ekonomických předmětů
Optimalizace sítě středních škol Karlovarského kraje doktorská disertační práce
Doktorand: Ing. Pavel Procházka Školitel: Doc. PhDr. Jan Trnka, CSc.
© 2008 Ing. Pavel Procházka Praha září, 2008 KDEP FFÚ VŠE
Prohlášení Prohlašuji, že doktorskou práci na téma „Optimalizace sítě středních škol Karlovarského kraje“ jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Praze dne 30. září 2008
…………………………. podpis
2 - KDEP FFÚ VŠE
OBSAH ANOTACE………………………………………………………………....4 1. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU POZNÁNÍ ODBORNÉ PROBLEMATIKY…………………………………………………………5 2. CÍL DISERTAČNÍ PRÁCE……………………………………………..10 3. CHARAKTERISTIKA VÝZKUMU…………………………………….12 4. STANOVENÍ HYPOTÉZY…………………………………………..….14 5. POUŽITÉ VÝZKUMNÉ METODY……………….................................15 6. DOSAŽENÉ VÝSLEDKY………………………………………………..27 6.1 Osídlení ………………………………………………………………..27 6.2 Demografický vývoj…………………………………………………..28 6.3 Vzdělanostní struktura……………………………………………….32 6.4 Zaměstnanost………………………………………………………….34 6.5 Sekundární vzdělávání………………………………………………..43 6.6 Gymnaziální studium………………………………………………....48 6.7 Střední odborné školství……………………………………………...52 6.8 Studijní obory středních odborných učilišť (s maturitou)………....61 6.9 Učební obory středních odborných učilišť (bez maturity)…………63 6.10 Obory učilišť…………………………………………………………72 6.11 Obory odborných učilišť a Praktických škol.…………………...74 6.12 Proporce maturitních a nematuritních oborů dle sektorového členění……………………………………………………………………...79 6.13 Konkrétní výsledky optimalizačního procesu středních škol a školských zařízení v Karlovarském kraji……………………………...80 7. ZÁVĚRY (k provedení optimalizace sítě škol)..…….............................131 8. SEZNAM POUŽITÉ A CITOVANÉ LITERATURY……..………….133 9. PŘÍLOHY………………………………………………………………...136
3 - KDEP FFÚ VŠE
Anotace Disertační práce se zabývá širokou problematikou sekundárního vzdělávání v podmínkách neustále se měnícího vnějšího i vnitřního prostředí středních škol v Karlovarském kraji. Práce má přispět k rozvoji škol při zohlednění významných faktorů, kterými jsou - zcela objektivní posuzování žádostí škol o změny v síti a zejména realizace programu optimalizace institucionální struktury středního školství včetně optimalizace portfolia vzdělávací nabídky jednotlivých škol. Práce svým obsahem reaguje na Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy České republiky, zpracovaný podle zákona č. 564/1990 Sb. ve znění č. 132/2000 Sb., a to na jeho konečné znění předložené vládě dne 31. 3. 2002. Dále je práce založena na řadě dalších dostupných dokumentů i analytických prací, které umožňují srovnání dnešní situace i dalšího rozvoje Karlovarského kraje s ostatními kraji i s celou Českou republikou. Mezi ně patří především analytické práce Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy (SVP) a Národního ústavu odborného vzdělávání (NÚOV), informace Českého statistického úřadu a Ústavu pro informace ve vzdělávání, výstupy mezinárodních projektů EU a OECD atd. Kraje si uvědomují, že je nutné jednat rychle, že nelze čekat až na vyhrocení situace v důsledku demografického poklesu a neudržitelného růstu nákladů. Ovšem ke stanovenému úkolu chybí jakákoli metoda směřující k jeho vyřešení. Práce se snaží napomoci k odstranění uvedeného problému a svým způsobem řešení problému se stát i doporučeným metodickým návodem k optimalizačním záměrům v síti škol a školských zařízení.
Annotation Doctoral thesis is concerned with broad category of the secondary school system in conditions of floating exteriority and internal environment of high schools in the Karlovy Vary Region Authority. Thesis gives redress to development schools during working prominent factors that are totally objective in view schools’ requirements of changes in school network and especially implementation optimalization’s institutional concept structure of high schools including optimalization of kinds in education offer on the part of particular schools. Thesis of its content responds to The Concept of Education and the Development of the Education System in the Czech Republic, was launched by Resolution No. 564/1990 on 31 March 2002. Thesis is further based on next accessible documents and analyses checking up on the other Region Authority and on the whole Czech Republic. These include analyse of the The Czech Pedagogic Society, The Council of Higher Educations Institutions, National Programme for the Development of Education in the Czech Republic (White Paper), Council of higher Education Institutions, Institute for the Research and Development of Education of the Fakulty of Education of Charles University attitude and participation in OECD activities in the field of education will be focused especially on projects dealing with schoul education in the future. Authorities appreciate fast acting and it doesn’t possible until becoming acute by reason of the demographic decline and untenable cost growth. But today we are missing general method purposeful resolution this challenge. The thesis afford make its ambition on elimination of this problem and at the same time become guideline to opimalization’s concepts in network of schools and environments.
4 - KDEP FFÚ VŠE
1. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU POZNÁNÍ PROBLEMATIKY (OPTIMALIZACE SÍTĚ ŠKOL)
ODBORNÉ
V nedávné minulosti bylo sekundární vzdělávání nejdynamičtěji se vyvíjejícím prvkem výchovně vzdělávací soustavy. Zásadní změnou bylo prodloužení střední délky vzdělávání, která je základním měřitelným kritériem pro mezinárodní komparaci výchovně vzdělávacích systémů (3,85 roků). To znamená, že pro koncipování vzdělávací soustavy je novým prvkem nesrovnávat obsah studia, ale jeho délku 1. To platí především u regulovaných povolání. Karlovarský kraj patří z tohoto pohledu k nejméně rozvinutým krajům. Díky velmi malé dynamice změn se postupně propadl v mezikrajovém srovnání na pomyslnou poslední příčku. Hodnotou průměrné délky středoškolského vzdělávání 3,31 roku je téměř 14 % pod republikovým průměrem. Obr. 1:
Průměrná délka vzdělávání a počty vzdělávaných 1990-2010 18
2300
2200 17
počet vzdělávaných (v tisících)
délka vzdělávání (v letech)
2100 16 2000
15 1900
14
1800 1990
1995
2000
2005
2010
Zdroj: Dlouhodobý záměr ČR 2000 (neschválená verze návrhu DLZ, nikoli výpočty této analýzy) Zdroj: ČSÚ/řed. KK)
Karlovarský kraj dosahuje rovněž velmi slabé vzdělanostní úrovně. Karlovarský kraj totiž vykazuje (spolu se sousedním Ústeckým krajem) nejnižší průměrnou míru dosaženého vzdělání dospělé populace. Měřeno na typických rodičovských věkových kohortách 2 patří Karlovarskému kraji v mezikrajovém srovnání zřetelně předposlední místo (průměrná délka vzdělávání 12,21 roku, tj. zhruba o 5% méně než je republikový průměr. 1
Míra účasti populace na středoškolském vzdělávání, vyjádřená v letech SŠ studia, je syntetickým ukazatelem, který zohledňuje (1) podíl populace, účastnící se SŠ vzdělávání, (2) strukturu SŠ vzdělávání (např. maturitní nematuritní studium). Ta se odráží v ukazateli tím, že každý účastník SŠ studia je „znásoben“ délkou vzdělávání, kterého se účastní (tj. maturitní studium … 4 roky, učební obory … 3 roky, resp. 2 apod.). V tomto ukazateli jsou započítání všichni obyvatelé daného kraje bez ohledu na to, zda studují v kraji svého bydliště nebo v jiném. Zdrojem dat je Výběrové šetření pracovních sil, které realizuje čtvrtletně ČSÚ. 2 Rodičovskou kohortou je míněna věková skupina, typická pro rodiče žáků 2. stupně ZŠ a středoškoláků, tj. 3545 let.
5 - KDEP FFÚ VŠE
Pokud by nedošlo ve středním školství v Karlovarském kraji k razantním strukturálním změnám, nastane přímý důsledek, a to v podobě prohlubujícího se zaostávání kraje a zvětšování již tak značného odstupu Karlovarského kraje od zbytku republiky. Jednou z možností, jak do značné míry zmírnit důsledky méně příznivých výše nastíněných výchozích podmínek, je právě optimalizační proces. V současnosti k řešení úlohy optimalizačních procesů v síti všech příspěvkových organizací neexistuje jednotná metodika, podle které by mohli jejich příslušní zřizovatelé objektivně stanovovat a následně i rozhodovat o jakékoli změně v životě uvedených organizací. Existuje pouze Informační subsystém pro podporu řízení odvětví školství (ISRO školství), který je v této práci velmi využíván. Ve stávajícím systému ISRO školství jsou k dispozici detailní předdefinované pohledy zaměřené na výkony, vybavenost a finanční toky jednotlivých škol a školských zařízení členěných podle druhů a zřizovatelů. V zásadě lze souhlasit s názorem, že pro optimalizační procesy v síti příspěvkových organizací existuje celkem na slušné úrovni nabídka relevantních informací signálního charakteru, určená jako úvodní zdroj informací při rozhodování o veškerých změnách např. škol a školských zařízení. ISRO školství je možné využívat jako informační podporu při sestavení dlouhodobých záměrů vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy krajů a obcí. Rovněž lze pro zásadní rozhodování v optimalizačních procesech využívat datových fondů MŠMT ČR (UIV, ČŠI), MPSV ČR (Úřadů práce) a MF ČR (ARIS) a samozřejmě NÚOV (zejména v souvislosti tvorby rámcových vzdělávacích programů). Zdroje dat jsou k dispozici. Záleží pak na formě zpracování. V současné době například existuje tzv. regionální a municipální informační systém (RAMIS), který je v mnohých krajích i využíván. Dále lze za obdobný nástroj systémového sběru a ukládání všech relevantních dat, včetně i jejich dalšího možného zpracovávání za účelem objektivního rozhodování, pokládat regionální informační systémy – RIS(y).
6 - KDEP FFÚ VŠE
Následující ukázka zobrazuje strukturu ISRO školství pomocí nástroje RISA. Obr. 2: Informační subsystém pro podporu řízení odvětví školství
Hodnocení bonity příspěvkové organizace
Pasport zařízení
Prostorové zobrazení dat příspěvkové organizace
Detailní předdefinovatelné pohledy na výkony, vybavenost, finanční toky, kvalitu jednotlivých zařízení
Zdroj: ČSÚ/řed. Karlovarského kraje
Velmi důležitým zdrojem dat a údajů o zaměstnanosti představuje systém kartotéky typových pozic, který podává zcela konkrétní požadavek na obsazení poptávané pracovní pozice, včetně jejího kvalifikačního obsahu požadovaného od vzdělanostního systému ČR. Kartotéka typových pozic obsahuje strukturovaný soubor informací o povoláních a typových pozicích. Podrobný popis jednotlivých pozic zájemcům poskytne informace o pracovních činnostech; charakteru a předmětu práce; pracovních prostředích a podmínkách; zdravotních, osobnostních a kvalifikačních požadavcích. Nechybí zde ani informace o průměrném výdělku v regionálním členění. Kromě detailních informací o školách a školských zařízeních prezentovaných v ISRO školství nabízí RAMIS pro uživatele další subsystémy. IS pro podporu prostorového (regionálního) rozvoje odvětví školství, ve kterém jsou obsaženy základní územní charakteristiky školství členěné podle jednotlivých okresů. Dále jsou pro uživatele v Ekonomickém informačním subsystému k dispozici rozpočtové, finanční a poměrové ukazatele vztahující se ke konkrétnímu sledovanému odvětví, a to jak ve formě předdefinovaných pohledů, tak také ve formě tiskových sestav (tzv. reportů ve formátu *.xls). Je nutné připomenout skutečnost, že Karlovarský kraj žádný z výše uvedených informačních nástrojů (myšleno systémově navzájem propojených – integrovaných) nemá k dispozici 3. Z toho důvodu bylo a je nutné si sběr dat a jejich následné ukládání zajišťovat přímými vstupy prostřednictvím webových stránek na jednotlivé subjekty – jednotlivá ministerstva ČR a jimi zřizované příslušné organizace, další centrální orgány atd. V této souvislosti je nutné upozornit na skutečnost, že nemít možnost využívat komplexní 3
Například v Královehradeckém kraji je do struktury Informačního subsystému pro podporu řízení odvětví školství (ISRO školství) začleněn Regionální a municipální informační systém (RAMIS). Tento sytém nabízí relevantní informace signálního charakteru, využívající datových fondů MŠMT ČR (ÚIV, ČŠI), MPSV ČR (Úřadů práce) MF ČR (ARIS) atd. Je zcela zřejmé, že jakýkoli obdobný typ zvoleného systému, vyžaduje nemalý objem finančních prostředků, pro který ovšem ještě ani v roce 2008 nebyl tento případný záměr (vlastně vůbec žádný zájem), pro jeho schválení Zastupitelstvem Karlovarského kraje, předložen.
7 - KDEP FFÚ VŠE
integrovaný informační systém při řešení optimalizační úlohy si lze dnes již dovolit pouze u relativně menších rozsahů datových souborů – jakým je např. „svojí velikostí“ Karlovarský kraj. Současnou situaci informatizace Karlovarského kraje ukazuje následující obrázek. Obr. 3: Koncepce integrovaného informačního systému v ČR a její současný stav v KK
MF ČR
EIS - Executive Information System - strategické řízení Globální analýzy
MMR ČR
Finance
Strategické řízení
Zdroje
MIS - Management Information System - řízení na taktické úrovni
MV ČR
Taktické řízení
Správa, zdroje, legislativa, jakost Finanční řízení, analýzy, plánování, modelování, zdroje
Jiné centrální orgány
Prezentační a plikační portál GIS Portál
Města a obce
Organizace, komerční subjekty
Procesní řízení
Informační portál
Provozní evidence
Provozní agendy
Krizové řízení
Veřejné zakázky
Majetek
Usnesení, úkoly
PAM
Ekonomika
Projektové řízení
Operativní řízení a provoz
Rozpočet
OIS - Office Information System - podpora kancelářských prací a týmové spolupráce
EDI Electronic Data Interchange komunikace s okolím
Realizováno Částečně realizováno
Spisová služba
Datový sklad
Nerealizováno Připraveno k realizaci
Zdroj: vlastní – na základě materiálů KÚ KK
Co při řešení optimalizačních úloh chybí v současnosti úplně, je právě systémově vytvořená metoda napomáhající k nejobjektivnějším zásahům do sítě škol a školských zařízení. Práce má napomoci uvedený a dosti závažný nedostatek ve stavu poznání optimalizačních procesů odstranit.
8 - KDEP FFÚ VŠE
O realitě, v níž žijeme, si vždy vytváříme určitá mínění a představy, vytváříme modely skutečných jevů. Jde o abstrakce, o zjednodušení složitých souvislostí, neboť podtrhujeme fakta, která pokládáme za významná pro naši orientaci, a potlačujeme ostatní vnímané nebo pozorované skutečnosti. Ve vědních oborech se používá většinou jedné metody, ovšem za pomoci objektivních nástrojů, které nejsou zatíženy osobním zaujetím. Pokud je možné vyjádřit představu o nějakém ekonomickém jevu, popř. jej odhalit pomocí ekonomické teorie, vytváříme ekonomický model. Z ekonomiky školského zařízení například víme, že náklady na jednoho žáka jsou závislé na celkovém počtu žáků. Ekonomický model (prostřednictvím matematických modelů) tohoto vztahu nám umožňuje určit intenzitu i typ závislosti, a navíc zjistit takový počet žáků pro školy i obory, kdy jsou jednotkové náklady minimální. Optimalizační proces nepředstavuje pouze hraní si s čísly, ale jedná se o skutečně vědecký úkol, který vyžaduje samostatný tvůrčí způsob práce příslušného řešitele daného problému. Tato dizertační práce obsahuje původní výsledky, které by měly být uplatnitelné v praxi, a tudíž i životaschopné.
9 - KDEP FFÚ VŠE
2. CÍL DISERTAČNÍ PRÁCE Cílem disertační práce je najít metody dlouhodobé realizace optimalizace sítě středních škol z pohledu institucionálního, jako vztah mezi počtem žáků vycházejících ze základní školy a kapacitou středních škol. Uvedený cíl práce vychází z cíle určeného Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Karlovarského kraje (dále jen DLZ), který je stanoven pomocí tří základních priorit: 1. zvýšit účast na vzdělávání, 2. zajistit odpovídající kvalitu vzdělávání, 3. posílit efektivitu vzdělávání. Práce zcela jednoznačně podporuje preferenci strategického záměru KK, spočívající jak ve změně struktury studijních a učebních příležitostí, tak i přímo v konkrétních návrzích na změny v síti škol a školských zařízení, a to dokonce i s přispěním vlastní iniciativy a aktivity příslušných středních škol. Konkretizuje následující variantní řešení doporučená DLZ: a) sloučení dvou a více škol s uvolněním nadbytečné kapacity, b) sloučení dvou či více škol bez uvolnění nadbytečné kapacity (detašovaná pracoviště), c) změna oborové struktury školy (větší homogenita a tím i efektivita), d) zvýšení spolupráce a koordinovaný postup středních škol při zajišťování vzdělávací nabídky, e) úzká spolupráce kraje s obcemi především v majetkoprávních otázkách s cílem zefektivnit využívání nemovitého majetku kraje i obcí, K dosažení cíle považuji za nutné: a) dlouhodobě snižovat mimořádně vysokou míru roztříštěnosti oborů mj. snižováním počtu škol, které vyučují stejné obory (netýká se shluků oborů), b) udržet „geografickou rovnováhu“ na území kraje jak měřením kapacity, tak oborovou strukturou, c) vypracovat a udržovat systém „mnohovrstevného“ hodnocení škol pro účely optimalizace, d) podporovat jistou úměrnost – čím vyšší jednotkové náklady na jednotlivý studijní či učební obor, tím větší tlak na centralizaci oboru. Výslednicí takto uvedených cílů je filosofie upřednostňující velké školy (nad 500 žáků), školy integrující v jednom právním subjektu více studijních či učebních, pokud možno homogenních oborů, umožňujících vzájemnou horizontální i vertikální prostupnost
10 - KDEP FFÚ VŠE
(polyfunkční školy). Dále také preference univerzálních oborů před příliš specializovanými, rozšíření nástavbového studia absolventů učebních oborů s výraznou preferencí studia při zaměstnání, a to za současně probíhající centralizace do menšího počtu škol a vzniku několika center celoživotního vzdělávání. Takto pojatá strategie má zajistit rozšíření nabídky sekundárního vzdělávání, udržování a zlepšení jejich kvality, ekonomičtější využití kapacit, které jsou k dispozici, a v neposlední řadě posílení nabídky středoškolského vzdělávání v okrajových místech kraje. V obsahové náplni práce je nashromážděno značné množství dat a údajů, jež byly podrobeny důkladné analýze. V podstatě je možné uvést, že práce tvoří ucelený strategický program pro vzdělávací nabídku středních škol v Karlovarském kraji.
11 - KDEP FFÚ VŠE
3. CHARAKTERISTIKA VÝZKUMU Jedním z významných faktorů efektivní vzdělávací obslužnosti je charakter portfolia vzdělávací nabídky jednotlivých škol. Nejde však o pouze o prvoplánovanou ekonomickou efektivnost. Nadměrně roztříštěná oborová struktura vzdělávací nabídky jednotlivých středních škol je zdrojem řady kvalitativních problémů. Překonání důsledků a minimalizaci rizik, plynoucích z mimořádně nízkého počtu žáků v jednotlivých oborech či skupinách příbuzných oborů na jednotlivých školách, je možné provést pouze za cenu vysokých finančních nákladů. V řadě případů i přijetím některých méně obvyklých opatření a postupů. Je tedy zřejmé, že existence relativně malých škol, poskytujících vzdělání v širokém spektru vzájemně nepříbuzných oborů a typů studia, by měla být výjimečná a zároveň legitimizována silně argumentovaným veřejným zájmem, popř. faktickou neexistencí či vyšší nákladností jiných řešení. Výzkumný problém mé práce je založen na konkrétní příčině – demografický pokles žákovských věkových kohort 4, která vede k důsledku – snižování efektivity využití omezených finančních zdrojů jak na úrovni jednotlivých škol, tak v celokrajském měřítku. Na základě těchto skutečností je další rozvoj středních škol v Karlovarském kraji nemyslitelný bez velmi rychlého zvýšení jejich průměrné velikosti. Roztříštěná síť (škol, školských zařízení, oborů) způsobuje velké problémy s financováním. Tyto statisticky nepříznivé efekty vznikaly obvykle filozofiemi bývalých školských úřadů, které v mimořádné míře podporovaly akreditaci součástí středních odborných škol na střední odborná učiliště. Optimalizace je chápána jako střednědobý proces, který bude mít z principu algoritmu změn sítě několik etap. Předpokládá se vývoj kritérií hodnocení škol. Hledání kriteriální funkce nelze chápat přísně technokraticky, nicméně pro rozhodnutí bude třeba argumentaci opřít o mnohem více propracovaný systém hodnot. V současnosti je již zcela zřejmé, že období „triviálních optimalizací“, např. převod zřizovatelských práv u domovů mládeže, kde rizika nevratných změn byla minimální, se nemůže již opakovat. V práci jsou stanovena kritéria posuzování škol sekundárního vzdělávání jako sumarizace dat školy, která budou využívána pro modelování v GIS na téma „co se stane když“. Práce je tak zcela zaměřena na mimořádnou dávku obhajitelných argumentů, které budou vyžadovány pro zásadní politická rozhodnutí Rady a následně Zastupitelstva a to nejen Karlovarského kraje. Tím se optimalizace sítě škol a školských zařízení v Karlovarském kraji stává nejen nutnou, ale i zcela možnou a reálnou operací 5. Pro udržení konzistence výchovně vzdělávací soustavy jako výraz státní politiky ve vzdělávání je však nutné udržet a případně i posílit spolupráci s MŠMT ČR.
4
Termín věková kohorta je používán pro zobecnění pojmů namísto termínů ryze školských „věková skupina žáků SŠ“ apod. Důsledně je užíván zejména pro potřeby obecnějšího výzkumu lidských zdrojů. Věková kohorta = skupina obyvatel, které spojuje rok narození. 5 Konečné stanovisko v otázce změn sítě má doposud Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, což není systémově bezkonfliktní postavení.
12 - KDEP FFÚ VŠE
Spolupráce krajů mezi sebou by měla vycházet z principu „nulového salda 6“. To znamená, že směny žáků mezi kraji (měřeno jejich počtem) mají být přibližně stejné. V práci je možné nalézt i modely zohledňující obory a jejich cenu. Kraje z pohledu zřizovatele by měly skutečně systematicky a dlouhodobě prosazovat tyto cíle: - dlouhodobě realizovat optimalizaci sítě středních škol z pohledu institucionálního, jako vztah mezi počtem žáků vycházejících ze základní školy a kapacitou těchto škol; - optimalizaci zahájit jako řízený aktivní proces, bez vyčkání „hroucení“ škol; z kapacity současného stavu míst – „počtu židliček“, by v horizontu deseti let měla klesnout mírně nad polovinu (největší tempo poklesu v celé ČR nastává po roce 2007); Výslednému řešení takto naznačeného výzkumného problému odpovídají i metody a způsob přípravy, počítající i s významnými rizikovými aspekty potencionálních změn.
6
Tento faktor je v určitých ohledech významnější než pokles způsobený obecně známým vývojem počtu narozených dětí. Zejména u středních odborných škol je s ohledem na četnost vzdělávání v určitých oborech nutné koncipovat síť s tím, že žáci denně dojíždějí nebo jsou ubytováni. Pro tuto doposud neřešenou problematiku proto zavádím pojem kladné a záporné saldo žáků. Je-li hodnota „směny“ 1, do kraje (okresu) přichází studovat stejný počet žáků, jako z okresu za studijní nabídkou odjíždí do jiných krajů (okresů). Je-li hodnota menší než 1, z kraje (okresu) odjíždí více žáků za vzdělávací nabídkou než přijíždí – záporné saldo. Pro čísla větší než 1 jde o kladné saldo, kdy více žáků přijíždí než odjíždí.
13 - KDEP FFÚ VŠE
4. STANOVENÍ HYPOTÉZ Výše uvedený výzkumný problém určuje pouze základní orientaci výzkumu. Nevyjadřuje však další informace potřebné na jeho směřování. Ty se stanoví v hypotézách. Použitím následujících hypotéz byla stanovena „pravidla hry“, kdy při jejich důsledném dodržování je možno nalézt optimum (vítěz), či nikoli (poražený). Základní hypotéza Současný stav demografického vývoje vyžaduje prakticky neodkladné řešení na středních školách v kraji (do roku 2010 lze předpokládat úbytek ve výši 3 000 dětí ve věku 15 – 19 let, oproti roku 2000!). Uvedený stav demografického vývoje Karlovarského kraje zcela zřetelně naznačuje výraznou růstovou dynamiku jednotkové nákladovosti na žáka (růst v průměru na žáka v KK cca o 15 000 Kč v každém školním roce) 7. Vedlejší hypotézy - jednotlivé obory vzdělání jsou v kraji značně roztříštěné (lze řešit v rámci tvorby RVP a s tím i spojenou redukci oborů vzdělání); - příliš široká diverzifikace oborů vzdělání způsobí v horizontu let 2008 – 2010 problémy: - v kvalifikační struktuře pedagogických sborů, - v neudržitelnosti ekonomické situace škol; - roztříštěnost oborů má pak značný vliv i na skutečné (tj. skutečně živé jednotky) toky konkrétních věkových kohort – tzn. roztříštěnost i v oblasti přísně stanovených finančních normativů, čehož důsledkem bude neúnosná ekonomická situace, a to u většiny středních škol v kraji; - nejsou k dispozici specifické metody a další možné nástroje pro nezbytné úpravy (optimalizace) v síti škol – práce má tento nedostatek v popisované metodice řešení optimalizačního problému odstranit.
7
Jinými slovy lze vlastně vyjádřit předpoklad, že v prostředí, ve kterém přicházejí finanční prostředky za žákem a nikoli za institucí, budou tak do roku 2016 tři židle ze čtyř prázdné a pouze jedna bude obsazena, a tudíž i zaplacena – tři zbývající musí ze sítě škol prostě pryč.
14 - KDEP FFÚ VŠE
5. POUŽITÉ VÝZKUMNÉ METODY Veškeré poznatky získané v průběhu tvorby optimalizačního procesu v Karlovarském kraji jsou poplatné úrovni použitých prostředků poznání (chybějící integrovaný informační systém oproti stavu v jiných krajích). Důležitou roli lze přisuzovat i společenskému klimatu (v průběhu optimalizace působili ve svých funkcích dva političtí představitelé – uvolnění členové pro oblast karlovarského regionu, kteří hájili dva naprosto odlišné programy svých stran, např. větší či menší vůle cokoli měnit, čili značné rozdíly v tomto jednom z mnoha dalších jejich přístupů k nastoleným problémům) a konečně také i osobnímu rozvoji jednotlivce (značné rozdíly v přístupech ředitelů, lišících se škola od školy). Proces racionalizace, kam i optimalizace sítě středních škol svým obsahem patří, je podmíněn objektivním poznáním stavu v daném časovém úseku a ujasněním si cíle, kterého lze dosáhnout včetně volby adekvátních metod. Používání dále uváděných vědeckých metod je nezbytnou podmínkou – nezbytnou k tomu, abychom se dobírali k cíli po stejných kamenech poznání jako druzí. Vždy je totiž nutné si plně uvědomovat skutečnost, že jakýkoli proces racionalizace, kam optimalizace sítě středních škol svým obsahem samozřejmě patří, je podmíněn především úrovní řízení a organizací školské soustavy. Platí to zejména o vrcholových řídících orgánech, jejichž působnost se musí projevit ve dvou směrech. V první řadě musí na základě analytickovýzkumné činnosti – vlastní anebo pomocí jiných subjektů – včas a spolehlivě postřehnout potřeby společnosti (regionu) ve vzdělávání a to ve všech oblastech hospodářského a společenského života. Zvláště důležité je předvídat tyto potřeby ve značném předstihu za delší časové období, aby mohly formulovat školskou politiku v souladu s předpokládanými změnami, vyvolanými novými vědeckými poznatky. Podle očekávání dynamičnosti vývoje ekonomiky a společnosti, musí řídící orgány školství pružně přizpůsobovat organizaci a strukturu školství, včetně i celé vzdělávací činnosti v daných regionech vůbec 8. Proto v žádném případě nelze řešit tuto úlohu jako politicky motivovanou zakázku, ale jako vědecký úkol. Při hledání optimálního řešení nesměly být opomíjeny následující faktory: • efektivní využívání kapacit škol a jejich objektů – minimalizace neodůvodněných provozních a režijních nákladů; • zvýšení efektivity využívání materiálně technického vybavení a odborného potencionálu škol (existence neracionálně a neodůvodněně roztříštěného oborového portfolia vzdělávací nabídky jednotlivých škol a nedostatečné využívání a rozvoj odborného potencionálu učitelů); • vytváření předpokladů pro efektivní strategické řízení škol a jejich stabilitu (tyto předpoklady souvisí s velikostí školy a tím i velikostí strategického „manévrovacího“ prostoru); • vytváření předpokladů pro kvalitnější a širší nabídku vzdělávacích služeb a pro zvýšení prostupnosti a volitelnosti vzdělávacích cest (to se týká rovněž dalšího vzdělávání dospělých).
8
Optimalizace sítě všech škol a školských zařízení představuje svými zásadními a již nikdy nezvratitelnými rozhodnutími ze strany politických představitelů – jejich zřizovatelů v daném regionu, určitý „zásah“ do snad každé rodiny žijící na daném místě a v daném čase (současní klienti, jejich rodiče, sourozenci, prarodiče, absolventi škol z minulosti, partneři školy atd.).
15 - KDEP FFÚ VŠE
Je zde nutné připomenout, že poznání úrovně stavu každého oboru činnosti je sice obtížná a namáhavá práce, ale vzhledem k možnostem integrovaného informačního systému lze dosáhnout poměrně vysokého stupně potřebných údajů. Obtížnost spočívá ve vyhledávání adekvátních metod, které vedou k jejich objektivnímu posouzení, vyhodnocení a ve stanovení dlouhodobých, ale i krátkodobých cílů. Koncept práce byl založen právě na splnění výše uvedených požadavků. Tomu odpovídají i následující zvolené metody. a) Metoda San Keyova diagramu 9 San Keyův diagram představuje projekci vzdělávací soustavy na demografický vývoj 10, projekci vzdělanostní struktury na mikroregiony, projekci odborného vzdělávání na strukturu zaměstnanosti apod. Tyto pojmy mají i svoji míru jako numerickou hodnotu daného pojmu. Takto uvedená metoda byla v práci využita pro demografický vývoj aktuálně korigovaný migrací podle rytmu práce ČSÚ pro všechny typy zřizovatelů, jako základní pomůcky při koncipování kapacit všech předškolních zařízení, škol a školských zařízení. Beze zbytku je použitelná s vysokou mírou přesnosti u mateřských škol, základních škol, zvláštních (dnes praktických) škol, pomocných škol, základních uměleckých škol a domů dětí a mládeže. Pro sekundární vzdělávání není závislost počtu žáků a věkových skupin měřených na nějakém definovaném území tak jednoduchá a jednoznačná. Ačkoliv osnova dlouhodobého záměru nepředpokládá analýzu vnitřní migrace žáků sekundárního vzdělávání uvnitř kraje ani mezi kraji, je tento faktor v určitých ohledech významnější než pokles způsobený obecně známým vývojem počtu narozených dětí! Zejména u středních odborných škol je s ohledem na četnost vzdělávání v určitých oborech nutné koncipovat síť s tím, že žáci denně dojíždějí nebo jsou ubytovaní. Tato metoda je založená na demografickém vývoji, coby základní přesně měřitelné hodnotě, od které se rozvíjí výchovně vzdělávací soustava Karlovarského kraje. Jednotlivé věkové kohorty determinují kapacity škol a školských zařízení a jsou na nich vyhodnocovány „proporce vzdělávací soustavy“ v oblasti sekundárního vzdělávání 11. Metoda je založena na těchto krocích: - zjištění celkového počtu schválených míst v kapacitách v jednotlivých druzích středních škol v Karlovarském kraji (gymnázia, střední odborné školy, střední odborná učiliště a integrované střední školy) a to v členění bývalých okresů (Cheb, Sokolov, K. Vary); - porovnávání schválené kapacity se skutečnou naplněností – opět ve stejném členění; - zjištění celkového teoretického počtu žáků ZŠ přicházejících do jednotlivých druhů středních škol v nejbližších čtyřech letech (na základě ustanovení Dlouhodobého záměru ve vzdělanostní politice ČR jsou v % určeny tyto kvóty: pro gymnázia 17 %, pro SOŠ 33 % a pro SOU 55 %); - výpočet teoretického počtu žáků se provede tak, že současný stav všech žáků (vycházejících z 9. ročníků ZŠ v KK v roce 2002) řádně přihlášených na jednotlivých druzích středních škol 9
Interní materiál MV ČR z roku 1999. Práce je založena na delších prognózách demografického vývoje (např. posouvání věkové hranice u žen, které se rozhodly mít děti), než má dlouhodobý záměr, který pracuje zásadně s již narozenými dětmi). 11 Termín věková kohorta je používán pro zobecnění pojmů namísto termínů ryze školských (věková skupina dětí MŠ, věková skupina žáků SŠ apod.). Důsledně je užíván zejména pro potřeby obecnějšího výzkumu lidských zdrojů. Věková kohorta = skupina obyvatel, které spojuje rok narození. 10
16 - KDEP FFÚ VŠE
se vynásobí příslušnými koeficienty (např. gymnázium – 4 218 všech žáků * 0,17 = 717 žáků atd.); - poté se zjistí struktura gymnázií, středních odborných škol, středních odborných učilišť a to vzájemným porovnáním výše přepočteného počtu žáků (u gymnázií uvedených 717 žáků) s výší celkového počtu za všechny druhy škol – neboli s teoretickým počtem žáků (u gymnázií pak činí struktura 22 %, u střední odborné školy 44 % a středního odborného učiliště zbývajících 32 % 12); - pro skutečný počet míst v kapacitách středních škol, který by měl být v optimalizačním procesu zvolen, se výpočtem zjistí tzv. „Pmin“ – minimální počet žáků 13, - následně se zjistí „Pmax“ – tj. maximální počet míst v kapacitách, který nesmí být naopak zase nikdy překračován a kdy v čase řešení optimalizačního procesu musí být všechna schválená místa nad touto hranicí navržena k útlumu (tím dojde ke zrušení tříd, případně celých budov – tj. i celých škol) - a to korekcí o migrační saldo (v Karlovarském kraji byla zvolena hodnota – 1, čili Pmin = Pmax) 14. Metoda obsahuje rozsáhlou tabulku (viz např. tab. č. 1), která systémovým způsobem shromažďuje, vypočítává, porovnává, určuje a především přesně odhaduje všechna potřebná data za účelem zjištění optimální výše kapacit v místech středních škol. Rovněž také napomáhá určit proporci jednotlivých studijních a učebních oborů včetně určení proporcí jednotlivých druhů středních škol vůbec. Tím, že metoda odhaluje, a to velice přesným způsobem, nadbytečná místa („židle“), tak vlastně i přímo napomáhá k ekonomickému zefektivnění v hospodaření středních škol (je třeba si uvědomit fakt, že přísně normativní financování škol a školských zařízení znamená financování jednoho žáka a nikoli židle, která není obsazena – jinými slovy finanční částka „nejde za institucí“, ale za žákem). Metoda San Keyova diagramu tak napomáhá určit výši míst v kapacitách středních škol, druhy středních škol a také oborovou strukturu, vše v členění mikroregionů a samozřejmě také i celého kraje. To celé má za vliv i na efektivnější způsob (pomocí předem přesně stanovených normativů pro jednotlivé obory) financování středních škol. San Keyův diagram představuje jednu z užitečných metod např.i pro toky zásob materiálu, dále distribuci energie, vody, zboží, lidí a také samozřejmě i informací. San Keyův diagram představuje jakýsi manažerský pohled na tento tok všech výše uvedených veličin. Jednotlivé šíře tokových „nudlí“ jsou proporcionálně kombinovány, a to dle přesně stanoveného a požadovaného množství té které veličiny (původní citace v AJ San Keyova diagramu je uvedena v poznámce) 15.
12
Popisovaná struktura nepředstavuje nic jiného, nežli maximální hranici ve výši počtu žáků, která by neměla být v žádném případě nikdy překročena. 13 Takto určená hranice představuje minimální počet “židlí“ připravených na středních školách, který musí být v Karlovarském kraji stále k dispozici. V případě nedodržení tohoto počtu by to mohlo zcela vážným způsobem ohrozit šance v možnostech dalšího vzdělávání u absolventů ZŠ daného regionu. 14 Pro tuto doposud neřešenou problematiku je proto zaveden pojem kladné a záporné saldo žáků. Metrika tohoto jevu byla provedena na měření sald mezi okresy a kraji. Je-li hodnota „směny“ 1, do okresu (kraje) přichází studovat stejný počet žáků, jako z okresu (kraje) odjíždí. Pro čísla větší než 1 jde o kladné saldo (do regionu přijíždí více žáků) a naopak. 15 A Sankey diagram is a directional flow chart where the width of the 'noodles' is proportional to the quantity of flow, and where the flows can be combined, split and traced through a series of events or stages. Sankey diagrams are excellent for illustrating the performance of a system, and help to reinforce 'systems' thinking. No
17 - KDEP FFÚ VŠE
Obr. 4: Příklad San Keyova diagramu
Zdroj: nalezeno na webových stránkách – „slovník-cizích-slov.abz.cz“ (wikipedia.infostar.cz)
Tab. 1: Konkrétní použití metody San Keyova diagramu k 30. září 2004 (včetně ukázky jednoho studijního oboru) Stav k 30. září 2004 OKRES Karlovy Vary Cheb Sokolov OKRES
Karlovy Vary Cheb Sokolov
Kapacita Kapacita Kapacita Kapacita Kapacita Kapacita Kapacita celkem gymn. SOŠ SOU U OU Pr. školy 7 905 1 600 3 290 2 248 253 390 160 5 785 1 535 2 020 1 940 200 90 40 5 106 810 1 580 2 366 210 140 0 18 796 3 945 6 890 6 554 663 620 200 Napln. celk./denní nástavba 5907/133 4490/196 3685/105 14889/434 79%
Napln. gymn. 1 442 1 200 602 3 244 82%
Napln. SOŠ 2 584 1 716 1 483 5 783 84%
Napln. SOU 1 368 1 140 1 270 3 778 57%
Napln. U 87 148 91 326 49%
Napln.
Napln.
OU Pr. školy 235 58 73 17 134 0 442 75 71% 37%
other graphic technique can display as much contextual information on a single page. Sankey diagrams can be used for any types of flows, including energy, water, materialsgoods, people and information.
18 - KDEP FFÚ VŠE
Rok 2014
10089
1 316
4 872
3 271
239
313
78
54%
33%
71%
50%
36%
50%
38%
Na Na základě výše uvedených výpočtů je dále uvedena tabulka s návrhem pro určení objemu kapacit v roce 2014
Kap. obor.
Kapacita Kapacita Kapacita Kapacita Kapacita ˇKapacita gymn. celkem ob. SOŠ ob. SOU ob. U ob. OU ob. Pr. šk. 7 181 1 680 3 300 1 799 118 238 136 5 111 1 590 2 164 1 417 150 150 40 4 759 810 1 520 1 993 220 126 0 17 051
4 080
6 984
5 209
488
514
176
Zdroj: vlastní výpočty (výsledky stanovených kapacit byly stanoveny na základě konkrétních výpočtů pro jednotlivé obory – viz následující tabulka) obor 61-41-M/004 Obchodní akademie OKRES
Kapacita všech součástí
Karlovy Vary Cheb Sokolov
3403 3402 3409
Tendence Interpol.
Kapacita Kapacita Poč. ž. celkem SOŠ I.r (03)
Poč. SOŠ
P. SOŠ O4
Dif.
Poč.ž. SOŠ
9 689 5 400 4 981 20 070 Interpol.
O2/O3 ž. SŠ ž. SOU 1,00 480,00 1,00 375,00
759 759 136 2 2 0 480 490 490 119 2 2 0 375 440 440 88 2 2 0 315 1 689 1 689 343 6 6 0 1 170 diference absorbce San.Key Interpol. Struktura Diference dif. kap. %G kapacity SOU kapacity emitace SOŠ ž. ISŠ 0,00 0,00 0,00 161 ##### 161 0,80 120,00 0,00 0,00 0,00 -34 ##### -34 0,72 93,75 Zdroj: vlastní výpočty
b) Metoda prostupnosti vzdělávací soustavy 16 Pro potřebu plánovací praxe v oblasti rozvoje vzdělání existuje metoda pro určení perspektivního počtu absolventů jednotlivých studijních časových cyklů ve vztahu k výchozímu roku, která je dále rozepsána v následujících krocích:
N * L1 ⎞ T 1 ⎛ =K ⎟* ⎜N − 100 ⎠ 100 ⎝ K * L2 ⎞ T 2 ⎛ =F ⎜K − ⎟* 100 ⎠ 100 ⎝ F * L3 ⎞ ⎛ ⎜F − ⎟ =V 100 ⎝ ⎠ - kde: N – celkový počet šestiletých 16
Metodu využil pro potřebu plánovací praxe v oblasti rozvoje vzdělání a určení perspektivního počtu absolventů jednotlivých škol ve vztahu k výchozímu roku – maďarský ekonom J. Timar.
19 - KDEP FFÚ VŠE
dětí začínajících povinnou školní docházku; K – celkový počet žáků přijatých do 1. ročníků škol sekundárního vzdělávání; F – celkový počet studentů přijatých do 1. ročníků vysokých škol; V – celkový počet absolventů vysokých škol; L1, 2, 3 – koeficienty studijních úbytků v jednotlivých stupních studia; T1, 2 - koeficienty pokračování ve studiu na školách vyššího cyklu (v %); jde o koeficienty výběrovosti. Uvedený vzorec 17 umožňuje vypočítat nejen jaký počet absolventů vysokých škol lze perspektivně očekávat (vzhledem k určenému období například až 20 let) při určitých kvantitativních vztazích mezi jednotlivými cykly vzdělávací soustavy, ale také umožňuje stanovit, jaký musí být rozvoj škol základního a sekundárního školství, aby byla kryta perspektivní potřeba v požadavcích regionu na absolventy středních a vysokých škol 18. Metoda optimálního umístění oborové struktury v nabídce sekundárního vzdělávání KK – „Těžiště“ 19 Zjištění nejvhodnější polohy středních škol (konkrétní příklad výpočtu je uveden v tab. č. 59) v daném území je pro svého zřizovatele značně významné. Umístění příslušné střední školy je třeba uvést v soulad investičních, personálních, urbanistických a jiných možností a nároků, předpokládaný vývoj „obsluhovaných“ oblastí, technické trendy, apod. Jedním z určujících metrik (kritérií) však zůstává jednak vzdálenost střední školy od místa současné a budoucí poptávky (věkových kohort), jednak demografický vývoj takto naznačené poptávky, a to i když se jedná o zajištění vzdělávacích služeb nadregionálního charakteru (např. houslařská SŠ v Lubech). Konkrétní problémy optimálního umístění jsou v síti škol a školských zařízení velice časté a mají nejrůznější podobu. Zjištění nejvhodnější polohy střední školy (a školského zařízení vůbec) je pro svého zřizovatele značně významné. Ovšem je také třeba vzít v úvahu skutečnost, že podaří-li se exaktně zjistit optimální polohu školy, nelze počítat vždy s možností tuto polohu realizovat. Pomocí této metody je možné určit bod [budovu(y) školy], jemuž by skutečné umístění mělo být co nejblíže a určuje, jak vysoké náklady navíc přináší jiné než optimální umístění. Následující odstavec uvádí základní způsob hledání optimální polohy budovy (kapacity umístění) střední školy či školského zařízení. Těžištěm soustavy budovních (hmotných)) bodů střední školy (SŠ) [xi; yi] , vi, kde i ═ 1, 2, ………, n, xi; yi jsou souřadnice SŠ a vi jsou hmoty (budovy) bodů SŠ, se nazývá bod T o souřadnicích:
17
Např. dle v práci uvedených údajů vstupuje v roce 1999 do základních škol v KK 2 837 šestiletých dětí. V roce 2 014 (vstup do sekundárního vzdělávání) pak z tohoto, takto uvedeného počtu, činí plánovaný úbytek (koeficient L1) cca ve výši 5 % - což představuje 142 žáků. Při vstupu do další úrovně vzdělávání přistupuje koeficient výběrovosti – T1, který při plánované úrovní 6 %, tak snižuje ve svém důsledku prostupnost pro vyšší úroveň vzdělávání o dalších 6 % (čili 2 832 – 142 a o – dalších 162 na 2 528 přijatých žáků). 18 Nejde však o komplexní rozbor, celý postup je třeba považovat pouze za dílčí šetření, které posuzuje problémy spojené s propustností vzdělávacího systému. 19 Autoři Bartoň, I. a Švagr, A: Ekonomicko matematické metody ve spojích. NADAS 1980
20 - KDEP FFÚ VŠE
n
∑vixi i=1
xT ═ — n
∑vii i=1
n
∑viyi i=1
yT ═ — n
∑vii i=1
V úlohách optimálního umístění školy (školského zařízení) jsou SŠi místa „spotřeby“ a vi výše (hodnota příslušné věkové kohorty). V plánování (určování) polohy budov jednotlivých středních škol a školských zařízení (resp. jeho nejbližšího okolí), lze definovat čtvercem o délce strany rovné měrné jednotce zvolené souřadně soustavy. Ekonoma zajímá, jaké optimalizační kritérium je těžištěm vyjádřeno. Lze dokázat, že T [xT; yT ] je jediným minimem funkce:
G=
n
∑vii [(xi – xT)2 + (yi – yT)2] i=1
d) Metoda nákladové struktury středního školství v KK 20
V práci je využita metoda srovnávání výší jednotkových nákladů v členění – celkové a mzdové náklady na jednoho žáka a zaměstnance - podle konkrétních jednotlivých učebních či studijních oborů. Základním krokem je sjednocení základny pro takto uvedené srovnávání. Touto základnou se stal přepočtený stav počtu žáků na školách celkem a počtu žáků v jednotlivých studijních či učebních oborech ze stavu hlášeného pro školní rok na rok kalendářní (například SOUHN v Lubech má nahlášeno pro školní rok 2004/05 – 75 žáků celkem a pro školní rok 2005/06 84 žáků – způsob přepočtu je stanoven pro rok 2005 následujícím způsobem: v roce 2005 má školní rok 2004/05 dobu trvání 8 měsíců – čili 75 žáků : 12 = 6 žáků/vztaženo na jeden měsíc; – tudíž v roce 2005 * 8 měsíců = 48 žáků a k tomu se připočte zbývající část kalendářního roku 2005 – tj. 4 měsíce z části školního roku 2005/06, čili 84 : 12= 7 žáků/měsíc školního roku a násobeno 4 měsíci kalendářního roku 2005 – tj. 28 žáků – konečný výsledek poté činí 48 žáků + 28 žáků = 76 přepočtených žáků pro kalendářní rok 2005). Sledovaná škola nabízí 3 „otevřené“ obory, které jsou odlišně naplněny žáky ve svých schválených kapacitách. Tato odlišnost je pak proporcionálně 20
Vlastní zdroj
21 - KDEP FFÚ VŠE
popsána v procentuálním zastoupení četnosti výskytu oborů na celkovém počtu zapsaných žáků – 20 %, 45 % a 35 % (samozřejmě z přepočteného stavu žáků pro každý kalendářní rok) = 100 %. Proporcionální přepočet fyzických jednotek v oborech vztažený na celkový počet poté je využit i pro nákladovou analýzu příslušné školy (například celkové náklady školy samozřejmě rovněž obdobným způsobem přepočteny na kalendářní rok - činí Kč 1 250 000,-- pak obor se zastoupením 20 % fyzických jednotek žáků představuje – finančně vyjádřeno Kč 205 000,-- - a tento obor je následovně porovnán se stejným oborem nabízeným jinou školou(ami) v kraji) 21. Touto metodou lze velmi objektivně porovnat efektivnost 22 případně neefektivnost nabízených oborů v portfoliu středních škol jak v Karlovarském kraji, tak i samozřejmě v krajích jiných. Zřizovatelé těchto příspěvkových organizací tak skutečně mohou rozhodovat, kde který obor zařadit a kde naopak vyřadit, a nebo i rozhodnout o vyřazení celého školského zařízení ze sítě škol a školských zařízení (právě na základě komparativní výhody). e) Metoda proporce maturitních a nematuritních oborů (Gaussova křivka)
Metoda je v práci využita na zcela konkrétním příkladě: Karlovarský kraj nabízí celkem 50 studijních oborů a 96 učebních oborů. Je nutné přihlédnout k zákonitosti (Gaussova křivka) v rozložení schopnosti vzdělávat se: pokud bude podíl maturantů příliš vysoký, nutně dochází k rapidnímu snížení minimální kvality maturanta. Jako důkaz je použit model pravděpodobnostního rozdělení – normální rozdělení, tzv. „Gaussova křivka“ (při stávajících neměnných podmínkách – ped. sbory, kvalita žáků na ZŠ atd.): - počet maturitních oborů v KK - 50 studijních oborů - počet všech druhů učebních oborů v KK – 96 učebních oborů - počet oborů celkem – 146 - střední hodnota µ – 146 : 2 = 73 - rozptyl σ – 96 – 73 a 73 – 50 = 23 - náhodná veličina (nahodile vybraná) X – ze statistického souboru s názvem „Všechny obory ve vzdělanostní nabídce Karlovarského kraje“ se bude vybírat.: - 4 studijní obory ze skupiny Podnikání v oborech, odvětví (sledujeme kvalitu - úspěšnost, že absolvent(i) vybírané skupiny odpovídá, či neodpovídá požadavkům maturitního profilu); - tato náhodná veličina (vybíraný obor) se dosadí se do vzorce normované veličiny U, která má tuto podobu X - µ, po dosazení dostáváme 97 – 73 = (1,04) pomocí distribuční hodnoty σ 23 distribuční funkce normovaného normálního rozdělení získáme hodnotu normálního rozdělení 0,85083, která vypovídá o tom, že existuje 85 % pravděpodobnost kvalitního či nekvalitního absolvování maturitního oboru; - pokud by byla situace taková, že počet vybraných maturitních oborů by se zmenšil o 2 na 48 (v té samé skupině oborů) pak by situace vypadala takto - 99 – 73 = 1,13 a pomocí 23 21
Na základě těchto propočtů představuje 1 žák v členění jednotlivých oborů následující náklady:- při zastoupení 20 % - 15 žáků = Kč 16 667,--; 45 % - 34 žáků = Kč 16 544,--; 35 % - 27 žáků = Kč 16 204,--. 22 Použití metody je zcela názorně ukázáno v Tab. č. 29 – 42 a zároveň v Obr. č. 20 – 27. Např. u studijního oboru Strojírenství (Tab. č. 30 a Obr. č. 22 a 23) je z hlediska ekonomického kritéria zcela zřejmé, kde uvedený obor zařadit a kde vyřadit.
22 - KDEP FFÚ VŠE
distribuční funkce získáme hodnotu pro zmenšený počet studijních oborů – 0,87076, což je 87 % pravděpodobnost (o 2% výše nežli v předcházejícím modelu), že absolvent vybraného studijního oboru bude úspěšný. Výše uvedený propočet vydává signál na snižování počtu maturitních oborů a v žádném případě ne na jeho zvyšování. Současná hodnota pravděpodobnosti úspěšnosti absolventů maturitních oborů v Karlovarském kraji je na velmi nízké úrovni – pod 90 %. Snižování jedné části proporce (studijní obory) nemusí být kompenzována zvyšováním částí další (učební obory) a to vzhledem k demografickému vývoji, stavu kapacit na středních školách a potenciálu škol – budov, vybavení i odbornosti učitelů. Minimální počet snížení by měl začínat na výši 10 maturitních oborů. Při počtu 40 maturitních již existuje 93 % pravděpodobnost na zvýšení kvality skutečných profilů absolventů. Dále tímto záměrem bude docházet i k lepšímu využívání všech cenných zdrojů (pedagogický personál, investiční majetek apod.) nutných pro skutečně profesionální výkon v sekundární sféře vzdělanostní nabídky Karlovarského kraje. Obr. 5:
Maturanti z příslušné věkové skupiny 1990-2010 70%
Maturanti ze studia nástavbového
60%
Maturanti ze studia SŠ při zaměstnání
50%
40%
Maturanti ze SOŠ a SOUM studia denního
podíl (v %) 30%
20%
Maturanti z gymnázií studia denního
10%
0% 1990
1995
2000
2005
2010
Zdroj: Dlouhodobý záměr ČR 2000 (neschválená verze návrhu nikoli výpočty této analýzy ) 23 (Pracovní návrh první verze – neprošlo poradou vedení MŠMT 10. července 2001 – novější verze výpočtů jsou v současné době ukládány u MV ČR, které nejsou volně přístupny)
23
Předkládaný materiál byl zpracován odborem 20 Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci se Střediskem vzdělávací politiky Pedagogické fakulty University Karlovy jako východisko pro další jednání. Na základě podkladů příslušných odborů ministerstva a přímo řízených organizací stanovil prioritní směry a nejdůležitější opatření rozhodující pro založení dalšího vývoje.
23 - KDEP FFÚ VŠE
f) Metoda empirického výzkumu
Pro získání výsledků (zpracování a analýza všech relevantních dat, včetně jejich interpretace) nutných pro objektivní rozhodování (na straně zřizovatele) o veškerých změnách v síti škol, byla v práci jako jedna ze součástí výzkumných metod zvolena metoda empirického výzkumu. Jeho pomocí se zjišťují nová fakta, na jejichž základě se formulují jednotlivá zobecnění (oborová struktura z pohledu potřeb celého regionu – tzv. „celokrajský pohled“) až po zákonitosti empirického charakteru (princip důsledného uplatňování výkonově normativní metody při rozpisu finančního příspěvku školám z obou veřejných rozpočtů). V rámci každého výzkumu lze vysledovat následující (v tabulce uvedené) fáze. Tab. 2: Fáze empirického výzkumu I. fáze
příprava výzkumu
definice problému, požadovaných údajů a vhodných zdrojů,
specifikace identifikace
II. fáze
shromáždění údajů
sběr požadovaných údajů z vytypovaných zdrojů,
III. fáze
získání výsledků
zpracování a analýza dat a interpretace v závislosti optimalizačním řešení
jejich na
I. fáze výzkumu je již dostatečně zpracována v úvodních dvou kapitolách práce. II. fáze výzkumu probíhala následujícím utříděným způsobem: - jako zdroje primárních údajů byly pro účely řešení optimalizace vytypovány – (1) nájemní vztahy škol (analýza stavu na straně školy jako nájemce, pronajímatele, půjčitele a vypůjčitele), (2) migrace žáků (dopravní obslužnost škol, místa trvalých bydlišť dojíždějících atd.), (3) pedagogická produktivita (počet žáků na 1 ped. pracovníka, dělení tříd, učební plány, spojování oborů v jednotlivých třídách), (4) další vzdělávání pedagogických pracovníků, (5) rodičovská veřejnost (jejich spolupráce se školou, jejich plány záměry atd.), (6) odloučená pracoviště škol (kvalita, jejich dostupnost atd.), (7) poznávání osobnosti ředitele; všechny tyto primární zdroje jsou současně i zdroji interními, kdy pomocí dotazníkových tabulek byly takto osloveny všechny střední školy v KK; z toho důvodu je tato metoda sběru primárních dat považována za šetření; pouze poznávání osobnosti ředitele bylo provedeno pomocí jedné z technik kvalitativní metody sběru údajů – projektivní techniky; - jako zdroje sekundárních údajů byly použity následující metriky – (1) pedagogický sbor (kvalifikovanost, věková struktura sboru dle pohlaví), (2) přijímací řízení (kritéria, využití externích služeb), (3) absolventi škol (úspěšnost, neúspěšnost na trhu práce, přijímací řízení na VŠ), (4) inspekční zprávy ČŠI (popis stavu psychohygienických a materiálních podmínek na školách), (5) nákladové ohodnocení jednotlivých studijních a učebních oborů (analýza výsledkových a rozvahových účtů), (6) investiční náročnost u majetku ve správě školských zařízení, (7) kapacita škol a jednotlivých oborů včetně jejich naplněnosti, (8) demografický vývoj obyvatelstva, včetně vlivu na jeho vzdělanostní strukturu v regionu (demografické těžiště, síť škol a oborů atd.), (9) struktura zaměstnanosti v regionu a ČR (poptávka a nabídka na trhu práce), (10) regionální specifika (věkové kohorty obyvatelstva, migrace, přistěhovalectví), (11) proporce sekundárního vzdělávání (maturitní a nematuritní obory); všechna uvedená sekundární data byla shromážděna za pomoci informačního systému vytvořeného na KÚ KK (viz str. č. 6).
24 - KDEP FFÚ VŠE
Po ukončení II. fáze výzkumu existovala v danou chvíli nepřehledná spousta údajů, které nejsou většinou přímo použitelné pro řešení optimalizačního problému. Z toho důvodu je potřeba tato data upravit, zpracovat, analyzovat. Práce je založena vedle použité metodiky také na znalosti problému (např. znalost základních priorit obsažených v Dlouhodobém záměru rozvoje vzdělávání a výchovně vzdělávací soustavy ČR a Karlovarského kraje), technickém vzdělání (dovednosti získané v oblasti informační technologie), dále také na nutnosti řídit se zdravým rozumem (zejména ve správné interpretaci zjištěných výsledků) a konečně na tvůrčím myšlení (např. myšlenka o proporcích maturitního a nematuritního studia – viz. Gaussova křivka). A Zpracování dat 1. Úpravou dat bylo nutné zabezpečit prověrku shromážděných dat z hlediska úplnosti a přesnosti, doplnění chybějících údajů a vyloučení informací zjevně nesprávných. Velmi důležitou oblastí v úpravě dat je jejich převod na co možná nejvíce shodnou základnu (školní rok převést na hospodářský, nezaměňovat jednotlivé druhy středních škol, včetně jimi nabízených typů a druhů oborů, rozlišení hlavní činnosti od doplňkové atd.). 2. Klasifikace údajů znamená roztřiďování dat do tříd (počet studentů v jednotlivých třídách a oborech) a kategorií (celkové náklady na žáka, zaměstnance, nebo mzdové náklady celkem popř. na žáka či opět na zaměstnance). 3. Kódování údajů ve fázi zpracování znamená převedení textových částí údajů do symbolů (převážně čísel). Takovým názorným příkladem je možnost vyjádření názvu jakéhokoli maturitního a učebního oboru jeho číselným označením (přímo kódem). 4. Sestavení tabulek a grafů většinou v této práci předcházelo analýze dat. Význam tabulek a grafů nelze ovšem přeceňovat, jedná se o velmi zjednodušené zobrazení (např. tab. 5 demografického vývoje vůbec neobsahuje údaje o migraci, přistěhovalectví, poptávku po vzdělání u dospělé populace – tzv. „odložená poptávka“ po studiu atd.) 24. B Analýza údajů V této fázi se jedná o proces, kdy data jsou připravena ke zkoumání, tak aby se objevily skutečnosti, souvislosti a závislosti, které jsou nezbytné pro řešení problému. 1. Rozdělení četnosti je počet výskytu jednotlivých variant znaku. Tak např. počet kuchařů na škole, v regionu a v ČR (četnosti absolutní) anebo vyjádřené v procentech – četnosti relativní. 2. Zkoumání úrovně a variability je v této práci zajištěno pomocí aritmetického průměru (pedagogická produktivita, naplněnost tříd, objem nákladů na žáka a pedagogického pracovníka atd.) a mediánu (stanovení normativu na žáka, obor a školu). 3. Zkoumání závislostí mezi zjištěnými jevy se v práci provádělo pomocí San Keyova diagramu (stanovování kapacit pro školy v budoucím období), Gaussovy křivky (proporce maturitního a nematuritního vzdělávání) a také matematicko statistické metody – t-test (úspěšnost absolventů na trhu práce).
24
Uvedený statistický soubor demografického vývoje obsahuje pouze skutečně narozené „fyzické jednotky“, ale ne již další „migrační pohyb“ dříve narozené populace.
25 - KDEP FFÚ VŠE
C Interpretace výsledků Při interpretaci výsledků u provedené analýzy v rámci řešení tak citlivého úkolu, kterým optimalizační proces určitě je, je potřeba zachovávat naprostou objektivitu. To znamená přisuzovat výsledkům ten význam, který mají, a ne ten význam, který si myslíme, že by měly mít, nebo ten význam, který od nich očekával jejich zadavatel (např. politická vůle zřizovatele). Zjištěné a interpretované výsledky jsou v práci prezentovány především v kap. č. 6. Obsah této kapitoly odpovídá svým významem návrhu na usnesení pro Zastupitelstvo Karlovarského kraje, čili zřizovatele příspěvkových organizací působících v sekundárním vzdělávání daného regionu.
26 - KDEP FFÚ VŠE
6. DOSAŽENÉ VÝSLEDKY 6.1. Osídlení
Mezi nejdůležitější regionální specifika, která dovolují srovnání nejenom mezi jednotlivými kraji, ale i na úrovni zemí Evropské unie a OECD, patří osídlení a struktura obyvatelstva a typy osídlení. Pro koncipování výchovně vzdělávací soustavy jsou nejpodstatnější tato fakta: Tab. 3: Porovnání základních charakteristik/údajů KK a ČR Statistické veličiny Celková hustota obyvatel na 1 km2
Průměrná rozloha obce Počet obyvatel (v %) v obcích do 500 obyvatel Počet obyvatel (v %) v obcích s počtem obyvatel v intervalu 2 000 – 5000 Počet obyvatel metropolí regionů z celku (v %)
Česká republika 130
Karlovarský kraj 92
12,6 643 750 (6,25)
20,8 16 203 (5,3)
1 884 900 (18,3)
52 642 (17,3)
1 174 200 (11,4)
56 054 (18,14)
Tab. 4: Počet obyvatel – klientů pro vzdělávání povinné školní docházky a sekundárního vzdělávání Věk 0-2 3-5 6-14 15-18 19-21 19-23
2002 8790 8306 32595 16643 12593 21992
2003 8890 8390 31118 16707 12509 21155
2004 8906 8514 29916 16614 12343 20846
2005 8945 8783 28684 16402 12409 20755
2006 9029 8884 27533 16169 12465 20678
2007 9065 8900 26862 15581 12558 20813
2008 9054 8936 26133 15246 12442 20689
2009 9022 9022 25725 14647 12168 20502
2010 8970 9058 25698 13670 11929 20333
Zdroj: ČSÚ/řed. KK
Je zcela zřejmé, že výše uvedené hodnoty, svědčí o poměrně řídce osídleném území Karlovarského kraje. To ovlivňuje zejména celá jihovýchodní část Karlovarského kraje, která se nachází mezi Vojenským újezdem Hradiště a svou rozlohou zasahuje až po město M. Lázně. Řídké osídlení je patrné také v příhraničních oblastech. V porovnání se situací v ČR se jeví jako velmi zajímavý údaj popisující skutečnost, že skoro 1/5 obyvatelstva karlovarského regionu je koncentrována ve své metropoli.
27 - KDEP FFÚ VŠE
6.2. Demografický vývoj Tab. 5 : Karlovarský kraj - projekce ČSÚ Věk 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
2002 2985 2968 2837 2713 2842 2751 2708 3008 3345 3706 3637 3984 3944 4039 4224 4215 4150 4124 4154 4079 4283 4231 4422 4977 5134 5158 5518 5683 5712 5345 4746
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2940 2985 3022 3026 3022 3011 2993 2970 2946 2917 2886 2851 2983 2939 2984 3020 3024 3020 3010 2991 2968 2944 2916 2884 2967 2982 2939 2983 3019 3023 3019 3009 2991 2968 2943 2915 2836 2966 2982 2937 2982 3019 3023 3019 3009 2990 2967 2943 2712 2836 2966 2981 2937 2981 3018 3022 3018 3007 2989 2966 2842 2712 2835 2966 2981 2936 2981 3017 3022 3018 3007 2989 2751 2841 2712 2835 2965 2979 2936 2981 3016 3020 3017 3006 2707 2750 2841 2711 2834 2964 2979 2936 2980 3016 3020 3016 3008 2707 2750 2841 2711 2834 2964 2979 2936 2980 3016 3020 3345 3007 2707 2750 2841 2711 2834 2964 2979 2934 2979 3016 3705 3345 3007 2707 2750 2841 2711 2834 2964 2979 2934 2979 3637 3704 3345 3007 2707 2749 2841 2710 2834 2964 2979 2934 3984 3636 3704 3344 3007 2707 2749 2840 2710 2833 2963 2979 3943 3983 3636 3703 3344 3006 2706 2749 2840 2710 2832 2962 4038 3943 3982 3635 3703 3342 3005 2705 2748 2838 2709 2832 4222 4036 3941 3980 3633 3701 3341 3004 2704 2747 2838 2708 4213 4220 4034 3939 3979 3632 3700 3340 3003 2704 2746 2837 4149 4212 4218 4033 3938 3977 3630 3698 3339 3002 2702 2744 4123 4146 4209 4217 4031 3936 3976 3628 3696 3337 3000 2701 4152 4120 4144 4207 4214 4028 3933 3973 3627 3695 3335 2999 4076 4149 4118 4142 4205 4212 4026 3932 3971 3624 3692 3333 4281 4074 4147 4116 4139 4202 4209 4024 3929 3969 3622 3690 4227 4278 4071 4144 4113 4137 4200 4207 4022 3927 3966 3621 4419 4225 4275 4069 4142 4110 4134 4197 4204 4019 3924 3964 4973 4416 4222 4272 4066 4139 4107 4131 4194 4201 4016 3922 5131 4970 4413 4219 4270 4063 4136 4105 4128 4191 4198 4014 5155 5128 4967 4411 4217 4267 4060 4134 4102 4126 4188 4196 5515 5152 5125 4966 4408 4215 4265 4059 4132 4100 4124 4187 5680 5512 5149 5123 4962 4406 4212 4263 4056 4130 4098 4122 5708 5675 5509 5146 5119 4959 4403 4209 4260 4054 4127 4095 5340 5702 5671 5503 5141 5115 4954 4399 4206 4256 4051 4124 Zdroj: ČSÚ (na základě metodiky uvedené např. na stránkách http://www.demografie.info/cz_popvyvoj)
2015 2816 2849 2883 2914 2942 2966 2988 3006 3016 3020 3016 2979 2934 2978 2962 2831 2707 2835 2743 2700 2997 3332 3688 3618 3961 3919 4011 4194 4184 4120 4092
Práce je založena na údajích současného demografického vývoje Karlovarského kraje, jelikož má přímý vliv na velikost populačních ročníků, které přicházejí do škol. Následující obrázek zcela jasně ukazuje nutnost neodkladného řešení situace na všech druzích i typech škol Karlovarského kraje. Situace vyžaduje řešení ve způsobu zefektivnění sítě středních škol, které bude respektovat nejen vývoj počtu žáků škol, ale také odstraňování velkého podílu nevyužitých, resp. potencionálně nevyužitých kapacit.
28 - KDEP FFÚ VŠE
2016 2779 2814 2849 2883 2914 2942 2965 2988 3006 3016 3020 3016 2979 2934 2977 2961 2830 2706 2834 2742 2698 2995 3329 3686 3615 3958 3917 4009 4191 4182 4116
Obr. 6: Počet dětí vstupujících do sekundárního vzdělávání v jednotlivých letech v KK
4500 4000
4150 4215 4224
4039
3944 3984 3637 3706
3500
3345
3000
3008
2842
2713
2837
2968 2985
2500 počet dětí
2000 1500 1000 500
20 15
20 14
20 13
20 12
20 11
20 10
20 09
20 08
20 07
20 06
20 05
20 04
20 03
20 02
20 01
20 00
0 19 99
počet
2708 2751
rok vstupu
Zdroj: ČSÚ/řed. KK
29 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 6: Nově přijatí do 1. ročníku denního studia SŠ podle věku
Podmínka výběru:
(rok 2004)
Území:
Karlovarský kraj
Zřizovatel:
kraj
Typ zařízení:
Střední školy
úplné střední (G, SOŠ) Číslo řádku
a 11 let 12 let 13 let 14 let 15 let 16 let 17 let 18 let 19 let 20 a více let celkem
celkem
1 1203 1204 1205 1206 1207 1208 1209 1210 1211 1212
8 6 4 leté leté leté
2 3 4 171 171 0 150 150 0 7 7 0 2 1 0 923 1 0 803 0 0 66 0 0 22 0 0 11 0 0 3
0
0
5 0 0 0 1 922 803 66 22 11 3
1213 2158 330 0 1828
vyšší
učební
střední pro z nástavbové nástavbové (SOŠ, maturitní pomaturitní žáky pro toho pro (SOŠ) (SOU) OŠ) celkem obory celkem 5. absolv. absolv. roč. ZŠ se SŠ ZŠ ZVUP 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 503 39 56 0 0 0 0 0 0 0 9 724 88 50 0 0 0 0 0 0 0 5 249 46 12 5 0 0 0 0 0 4 1 58 8 9 105 0 0 0 0 0 6 0 21 6 4 99 0
0
0
0
0
0
0
0
0 0 Zdroj. UIV
4
0
15
3
9
39
14
19
1570
190
140
248
Porovnáním předpokladu (obrázek 7) se skutečností (tabulka 5 – rok 2004) se situace v sekundárním vzdělávání Karlovarského kraje nachází ještě více v nepříznivějším stavu 25.
25
3994 žáků Skutečnost je totiž o 266 nově přijatých žáků nižší, což představuje hodnotu migračního salda: — = 93%. 3728 žáků
30 - KDEP FFÚ VŠE
Obr.7: Populace ve věku školní docházky 1990-2010 20-24 let 15-19 let 3000
6-14 let
počet osob (tisíce)
3-5 let
2000
1000
0 1990
1995
2000
2005
2010
Zdroj: Dlouhodobý záměr ČR 2000 (neschválená verze návrhu, nikoli výpočty této analýzy) (Pracovní návrh první verze – neprošlo poradou vedení MŠMT 10. července 2001)
31 - KDEP FFÚ VŠE
Z výše uvedených tabulek je patrné, že k propadu počtu přicházejících „klientů“ do sekundární sféry vzdělávání v Karlovarském kraji i v ČR dochází v roce 2007, kdy se střední školy musely vyrovnávat s meziročním poklesem až několik set dětí ročně (zhruba až o 25% nižší úroveň stavu z roku 2001). V tomto roce přicházelo do 1. ročníků sekundárního vzdělávání 3 345 žáků, kteří splnili svou povinnou školní docházku na základních školách a pro něž bylo v té době připraveno cca 5 100 kapacitních míst (schválených MŠMT ČR). Lze ovšem také uvést, že tato kapacita prvních ročníků SŠ má ve skutečnosti hodnotu cca 6 000 míst. Jestliže je zjištěno, že do prvních ročníků soukromých škol odchází ročně cca 5,6 % absolventů ZŠ (ve sledovaném roce to bude tudíž necelých 200 žáků), poté se popisovaný rozdíl mezi skutečnou kapacitou SŠ a předpokládanou skutečnou naplněností této kapacity ještě více prohlubuje. Na základě těchto skutečností je naprosto zřejmé, že proces utlumování přebytečných kapacit spojený s optimalizací sítě škol v karlovarském regionu se stal naléhavou a nevyhnutelnou potřebou daný stav řešit. 6.3. Vzdělanostní struktura Karlovarský kraj Obr. 8 a 9:
Pro tento kraj je z hlediska podílů absolventů charakteristický vyšší podíl vyučených a maturantů na SOŠ ve vztahu k průměru ČR, u ostatních kategorií pak jsou podíly nižší, velmi nízký pak u absolventů VOŠ. Lze tedy konstatovat, že v Karlovarském kraji je preferována příprava ve středním odborném školství, přitom vyšší podíl maturantů na SOŠ je kompenzován jejich nižším podílem na SOU. Danou strukturu lze charakterizovat jako směřující k tradičním kategoriím odborného vzdělávání, připravující větší podíl pracovníků do dělnických a středních odborných povolání se snahou vyhovět poptávce po absolventech této kategorie vzdělání. Míra nezaměstnanosti absolventů je nižší než je průměr ČR. Při podrobnějším srovnávání na základě přepočtené míry nezaměstnanosti je zřejmé, že i při vyšším podílu vyučených je jejich přepočtená míra nezaměstnanosti nižší než odpovídá průměru ČR, což platí i pro absolventy vyučené s MZ a absolventy SOŠ. O vyučené s maturitou by byl
40%
Podíly absolventů 99+00 Česká republika
35%
Karlovarský kraj
30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Vyuč
35%
Vyu sMZ
SOŠ
Gymn
VOŠ
Míra nezaměstnanosti absolventů (IV.01) Česká republika
30%
Karlovarský kraj
25% 20% 15% 10% 5% 0% Vyuč
Vyu sMZ
SOŠ
Gymn
VOŠ
Zdroj: Dlouhodobý záměr ČR 2000 (neschválená verze návrhu, nikoli analýza)
vyšší zájem, než odpovídá jejich podílu. Poměrně vysoká míra nezaměstnanosti při velmi malém počtu absolventů VOŠ může být způsobována i tím, že se připravují v jiném kraji, ale jsou evidováni jako nezaměstnaní podle místa trvalého bydliště. Uvedený stav avizuje zájem o vyučené absolventy i o absolventy SOŠ.
32 - KDEP FFÚ VŠE
V oborové struktuře je nejvyšší míra nezaměstnanosti 26 u vyučených ve všech technických skupinách s výjimkou skupin Potravinářství a Technická chemie, u vyučených s maturitou pak jednoznačně ve skupině Elektrotechnika, v oborech SOŠ pak ve skupinách Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů a Strojírenství. Nejlepší u vyučených je situace ve skupinách Obchod, Potravinářství a Technická chemie, u vyučených s maturitou ve skupině Technická chemie, u oborů SOŠ je nízká míra nezaměstnanosti u skupin Zdravotnictví, Gastronomie, hotel…. a Učitelství a sociální práce.
Z uvedených údajů je zřejmé, že vzdělanostní i profesní struktura absolventů a tedy i žáků je vzhledem k celostátní situaci příznivá, zejména v nižších kategoriích vzdělání. Při celkově nižší úrovni nezaměstnanosti se objevuje relativně (vzhledem k průměrům ČR) vyšší úspěšnost vyučených a to především ve službových oborech. Ve vzdělanostní struktuře, která respektuje vyšší potřebu vyučených, nejsou zásadní disproporce, ovšem i za dané situace je míra nezaměstnanosti absolventů SOŠ nižší než u vyučených. V relaci s průměry České republiky vzniká dojem určité poddimenzovanosti počtu žáků ve skupinách Technická chemie a Obchod v oborech učebních i u vyučených s MZ a u SOŠ pak ve skupině Učitelství a sociální práce a Gastronomie, hotelnictví a turismus. Výrazně vyšší podíl než odpovídá průměru ČR je, s výjimkou absolventů SOŠ, ve skupině Gastronomie, hotelnictví a turismus, vzhledem k nízké míře nezaměstnanosti je tento podíl v souladu s potřebou absolventů v kraji a zřejmě by byla účelná podpora této skupiny v oborech SOŠ. Vzdělanostní struktura Karlovarského kraje se značně liší od průměru České republiky zejména ve dvou hodnotách, a to vždy v neprospěch Karlovarského kraje. Porovnání zmíněných hodnot je znázorněno v následující tabulce a také na obrázku:
26
Údaje Úřadů práce (pololetní statistiky absolventů), NÚOV (Vzdělávání a trh práce v krajích).
33 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 7: Porovnání vzdělanostní struktury dospělé populace v KK a ČR Karlovarský kraj 2% 29 % 25 % 38 % 6%
bez vzdělání základní vzdělání střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské
ČR 2% 23 % 27 % 38 % 10 %
Zdroj: VŠPS ČSÚ
Obr. 10: Porovnání vzdělanostní struktury dospělé populace KK s ČR 40% 35% 30% 25%
Karlovarský kraj
20%
ČR
15% 10% 5%
vy so ko šk ol sk é
at ur ito u m
ity st ře dn ís
m at ur
st ře dn íb ez
zd ěl án í
zá kl ad ní v
be z
vz dě lá ní
0%
Zdroj: VŠPS ČSÚ
Uvedené nerovnoměrnosti v dané struktuře kraje – především vysoký podíl občanů s nedokončeným nebo jen základním vzděláním – jsou důsledkem skutečnosti, že v těžební oblasti převládla poptávka po nekvalifikované pracovní síle. Porovnáním obou vzdělanostních struktur je evidentní, že obyvatelstvo Karlovarského kraje má v republikovém srovnání průměrnou úroveň dosaženého vzdělání nižší. 6.4 Zaměstnanost
Na pracovním trhu Karlovarského kraje se v devadesátých letech snížil celkový počet pracovních míst o 5 tisíc, tedy 3% (v celé ČR v tomtéž období ubylo 123 tisíc, tedy 3,5% pracovních míst). S poklesem počtu pracovních míst (zaměstnaných) pochopitelně souvisel rovněž vývoj počtu nezaměstnaných. Vzdělanostní diferenciál v zaměstnanosti, který měří vliv vzdělání na míru nezaměstnanosti, se zvýšil od roku 1993 z 0,9% na 1,9%, avšak právě nárůst nezaměstnaných se základním vzděláním znamenal jeho nárůst z hodnoty 1,7% (průměr ČR – 1,9%). Popsanou situaci znázorňují následující obrázky.
34 - KDEP FFÚ VŠE
Obr. 11: V z d ě lá n í z a m ě s tn a n ý c h v r o c e 2 0 0 0 Č e s k á r e p u b lik a a k r a je (v % )
Č e s k á r e p u b lik a P ra ž s k ý S tře d o č e s k ý B u d ě jo v ic k ý P lz e ň s k ý K a r lo v a r s k ý Ú s te c k ý L ib e r e c k ý
Z á k la d n í
K r á lo v é h r a d e c k ý
O d b o rn é P a r d u b ic k ý
M a tu r itn í
J ih la v s k ý
V y s o k o š k o ls k é
B rn ě n s k ý O lo m o u c k ý Z lín s k ý O s tra v s k ý 0 %
2 0 %
4 0 %
6 0 %
8 0 %
1 0 0 %
Zdroj: Dlouhodobý záměr ČR 2000 (neschválená verze návrhu, nikoli výpočty této analýzy) (Pracovní návrh první verze – neprošlo poradou vedení MŠMT 10. července 2001)
35 - KDEP FFÚ VŠE
Obr. 12: Profesní struktury zaměstnanosti ČR 1990-2000, EU 1990-99, OECD 1990-98, Kraje ČR 2000
ČR 1990
Plzeňský
Zlínský
Královéhradecký Ostravský ČR 1995
Jihlavský
ČR 2000
Brněnský
Budějovický
Liberecký
Středočeský
Olomoucký
Pardubický
Ústecký
Industrializace
Karlovarský Pražský
EU 1999 EU 1990
EU 1995
OECD 1990
OECD 1995
OECD 1998
Modernizace
Zdroj: Dlouhodobý záměr ČR 2000 (neschválená verze návrhu, nikoli výpočty této analýzy) 27
Situaci na trhu práce v Karlovarském kraji v průběhu časového období nové dekády ilustruje následující analýza. V celém Karlovarském kraji bylo vytvořeno k 31. prosinci 2007 celkem v průměru 148 000 pracovních míst. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Karlovarského kraje (časový interval začínající skupinou občanů ve věku 18 – 19 let a končící věkovou skupinou v rozmezí 60 – 64 let) představuje v úhrnném počtu celkem 227 216 občanů. Vypočtený rozdíl ve výši 79 216 občanů je z části absorbován počtem podnikatelů, kterých je v kraji celkem 62 851. K témuž datu evidoval Úřad práce v Karlových Varech celkem 51 354 uchazečů o zaměstnání. Tato čísla jsou shromážděna v následující tabulce:
27
Postavení jednotlivých krajů v profesní struktuře zaměstnanosti do značné míry odráží postavení v odvětvové struktuře. Vedle zcela “odtržené“ Prahy (vždyť v Praze sice pracovalo jen 13% všech zaměstnaných, ale 27% všech českých vědeckých a odborných duševních pracovníků, tedy tzv. profesionálů, což jsou odborníci, lékaři, právníci, inženýři, ekonomové, učitelé) se poměrně modernizovanou profesní strukturou zaměstnanosti může chlubit i Brněnský, Karlovarský (což prokazuje, že výchozí pozice kraje na začátku nového tisíciletí nebyla vůbec špatná) a Pardubický kraj. Naopak na druhém konci modernizační škály se opět nachází Liberecký kraj a Vysočina. Mezi kraji s nejvíce industrializovanou profesní strukturou zaměstnanosti patřil Plzeňský, Olomoucký, Zlínský a Liberecký kraj, v procesu její deindustrializace se vedle Prahy nejdále dostal Karlovarský a Pardubický kraj. Důležité rovněž je, že rozdíly mezi jednotlivými kraji (kromě Prahy, která je podstatně vzdálenější) v odvětvové i profesní struktuře zaměstnanosti zhruba odpovídají desetiletému posunu, který v průběhu 90. let prodělala Česká republika jako celek (a to především díky rychlému strukturálnímu vývoji během první poloviny 90. let).
36 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 8: Situace na trhu práce v KK v roce 2007 počet pracovních míst počet podnikatelů počet pracovních příležitostí celkem (ř1 + ř2) ekonomicky aktivní obyvatelé KK přirozený stav nezaměstnanosti (ř4 - ř3) počet skutečně evidovaných nezaměstnaných "těsnící efekt" (ř6 - ř5)
ř1 ř2 ř3 ř4 ř5 ř6 ř7
148 000 62 851 210 851 227 216 16 365 51 354 34 989
Zdroj.: VŠPS ČSÚ/řed.KK
Číselný údaj na ř. č. 7 tzv. „těsnící efekt“ vypovídá o tom, že na karlovarský trh práce nevstupují uchazeči pouze ze sledovaného ekonomicky produktivního věkového intervalu, ale i z jiných věkových souborů. Dále existuje reálná možnost dojíždění za prací úspěšnějších občanů z jiných krajů. Přímo charakteristickým rysem pro Karlovarský kraj v této oblasti se stala ekonomická aktivita vietnamské, ukrajinské a ruské populace. Výše uvedené skutečnosti ve svém konečném důsledku představuje jakési „vytěsnění“ nabídky práce místních občanů z karlovarského pracovního trhu. Rozbor potřeb ekonomiky a pracovních trhů vůči vzdělání byl založen na empirických analýzách trhu práce a strukturách zaměstnanosti. A to nejenom v rámci analýz a charakteristik české ekonomiky a jednotlivých krajů ČR, ale pro srovnání i jiných zemí EU či OECD. Zároveň bylo podstatné, aby se nejednalo pouze o nějaký časový okamžik, ale aby rozbory mohly zahrnout určitý vývoj v průběhu alespoň jednoho či ještě lépe dvou desetiletí. A to bylo možné pouze při využití co nejpodrobnějších, ale přitom srovnatelných údajů o vývoji jak odvětvové (v klasifikaci ISIC, rev. 3), tak i profesní (v klasifikaci ISCO 88) struktury zaměstnanosti – navíc ve výše uvedených klasifikacích - v jednotlivých zemích OECD a v českých krajích. V rámci odvětvových struktur zaměstnanosti splňovala všechna uvedená kritéria Mezinárodní standardní klasifikace odvětví (ISIC) ve své poslední třetí revizi z roku 1990, kterou ve svých národních klasifikacích respektuje většina vyspělých zemí světa, a s ní kompatibilní u nás od roku 1993 používaná Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ). Předmětem klasifikace ISIC (rev. 3) i OKEČ jsou všechny pracovní činnosti vykonávané ekonomickými subjekty. Obecně jsou tyto činnosti dány kombinací práce, výrobní techniky, informačních sítí, materiálů a výrobků. Skladebnými prvky seskupení jsou zpravidla jednotky organizační struktury, jejichž činnost svými výsledky obsáhne jednu nebo více skupin či podskupin výrobků, prací a výkonů (služeb). Jednotlivá odvětvová seskupení jsou definována charakteristickými výsledky svých činností, pro zařazení jednotky je však rozhodující spíše výrobní proces a ne jeho výsledný produkt. Třídění také slouží pro členění ekonomických subjektů a nikoli výrobků či služeb. Třídění pracovníků podle ISIC a OKEČ nemá bezprostřední vztah k vykonávané profesi, ani k oboru či úrovni přípravy. Má spíše horizontální povahu. V první úrovni třídění obsahuje klasifikace ISIC (rev. 3) a OKEČ 17 skupin odvětví, která jsou označována velkými písmeny. Pro potřeby srovnávacích a vývojových empirických analýz je bylo možné seskupit do následujících 14 skupin odvětví. A-B Zemědělství, myslivost, lesnictví, rybolov C Dobývání nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
37 - KDEP FFÚ VŠE
F Stavebnictví G Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží H Pohostinství a ubytování I Doprava, skladování, pošty a telekomunikace J Peněžnictví a pojišťovnictví K Nemovitosti, pronájem, služby pro podniky, výzkum a vývoj L Veřejná správa; obrana; sociální zabezpečení M Školství N Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti O-Q Ostatní veřejné, sociální a osobní služby
Pro charakteristiku profesních struktur zaměstnanosti byla použita Mezinárodní standardní klasifikaci povolání z roku 1988 (ISCO 88), podle které byla u nás vytvořena a od roku 1993 zavedena česká Klasifikace zaměstnání (KZAM). Předmětem klasifikace je zaměstnání, tedy konkrétní činnost, kterou pracovník vykonává a která je zdrojem jeho hlavních pracovních příjmů. Klasifikace seskupuje zaměstnání podle podobnosti typu vykonávaných prací a na základě podobnosti kvalifikací vyžadovaných k plnění úkolů a povinností v zaměstnání. Přitom není podstatné, kde, tedy v jakém odvětví či v jaké organizaci, své zaměstnání vykonává. Klasifikace ISCO a KZAM se soustřeďují na kvalifikaci požadovanou pro provádění úkolů v zaměstnání, nikoli na skutečnost, zda je pracovník pro dané zaměstnání skutečně kvalifikován. Klasifikace ISCO i KZAM používá v první úrovni třídění 9 hlavních tříd, označených číslicemi. V české klasifikaci KZAM (ne však v klasifikaci ISCO) je 10. hlavní třída vyhrazena pro příslušníky armády, ke kterým však v dalším postupu práce již nepřihlíží. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci (legislativci, vyšší úředníci, manažéři včetně vedoucích a ředitelů malých a středních podniků) Vědečtí a odborní duševní pracovníci (profesionálové – odborníci, lékaři, právníci, inženýři, ekonomové, učitelé) Techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci (technici, ekonomičtí a část pedagogických a zdravotnických pracovníků) Nižší administrativní pracovníci (úředníci, administrativní pracovníci, pracovníci na přepážkách) Provozní pracovníci ve službách a obchodě Kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví (zemědělští a rybářští dělníci) Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři Obsluha strojů a zařízení (obsluha strojních zařízení, montáže) Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
Vytvoření jednotné databáze údajů o odvětvových a profesních strukturách zaměstnanosti v co největším počtu zemí OECD, v České republice a ve všech 14 krajích ČR bylo nesmírně pracné a zdlouhavé a bylo nutné pro to využít řady různých a mnohdy ne jednoduše dostupných zdrojů. V zásadě šlo o jednání s OECD 28 v Paříži, s EUROSTAT v Lucemburku a s ČSÚ v Praze. Výsledkem těchto aktivit je databáze, v níž jsou obsaženy dva základní bloky údajů, které jsme využili pro dále uvedené analýzy. Prvním je část databáze, která zahrnuje vývoj odvětvových a profesních struktur zaměstnanosti, v požadovaných klasifikacích ISIC, rev.3 a ISCO 88, ve více než 20 zemích OECD v pětiletých intervalech od roku 1980 do roku 1999. Druhým je část databáze, která zahrnuje 28
Ukázalo se totiž, že nejrůznější interní databáze OECD jsou pro naše účely podstatně využitelnější a navíc zahrnují delší časový úsek, než databáze Eurostatu.
38 - KDEP FFÚ VŠE
vývoj odvětvových a profesních struktur zaměstnanosti, rovněž v požadovaných klasifikacích ISIC, rev.3 a ISCO 88, v České republice a ve všech 14 krajích ČR od roku 1993 do roku 2000. Obě databáze bude možné poměrně jednoduše doplňovat o nové aktuální údaje 29. Důležitou otázkou je, zda za vývojem odvětvových a profesních struktur zaměstnanosti v rozvinutých zemích světa i v České republice a v jednotlivých krajích ČR existují nějaké obecněji platné zákonitosti či tendence, z jejichž hlediska by bylo možné posuzovat i náš dosavadní vývoj a jeho další perspektivy. Pro analýzu jsem využil údaje z vytvořené a dříve popsané databáze o vývoji struktur zaměstnanosti. Navázal jsem tak na studie, které uvedené souvislosti analyzovaly již v polovině 80. let. Analýzy skutečně prokazují existenci dvou podstatných a velice výrazných faktorů vývoje, které vysvětlují téměř dvě třetiny veškerých rozdílů v odvětvových a profesních strukturách zaměstnanosti v různých zemích (včetně České republiky a jejích čtrnácti krajů) a v různých obdobích. Oba silné faktory odvětvové a profesní struktury zaměstnanosti, které jsou na sobě navzájem nezávislé, představují zřetelné a rozhodující tendence vývoje zaměstnanosti vyspělé části světa v posledních desetiletích, ale i 14 českých krajů v průběhu 90. let. První z obou faktorů, který vysvětluje 40% rozdílů v odvětvových strukturách zaměstnanosti, označujeme jako modernizaci. Spočívá především v přesunu pracovní síly ze zemědělství (primární sektor) do průmyslu (sekundární sektor) a do služeb (terciární a v rozvinutějším stádiu zvláště kvartérní sektor). V počátečních stádiích modernizace šlo o přesun ze zemědělství do průmyslu a těžby nerostů, v pokročilejších stádiích pak o posilování stavebnictví, výroby elektřiny, plynu a vody, dopravy a spojů. Jeho skutečná polarita se však dnes nachází mezi primárem a kvartérem, tedy mezi stále ubývající prací v zemědělství na straně jedné a mezi rozvíjejícím se obchodem, veřejnými, sociálními, soukromými, tržními a osobními službami na straně druhé (povaha modernizačního faktoru je vyjádřena v horizontálním rozměru grafu). Míra modernizace každé země je spojena nejenom s její historickou tradicí, ekonomickou úrovní, stupněm zapojení do mezinárodní dělby práce, technologickou vyspělostí a produktivitou práce. Souvisí rovněž s celkovým životním stylem dané země, s orientací na základní hodnoty a normy, s převažujícími vzorci spotřeby apod. V dosaženém stupni modernizace proto mezi jednotlivými zeměmi existují podstatné rozdíly. V tomto smyslu k nejrozvinutějším ze zemí OECD patří bezpochyby USA, v Evropě pak Dánsko, Švýcarsko, Norsko a Nizozemí. Jiné evropské země naopak dohánějí historickou mezeru způsobenou dlouhodobým odlišným vývojem. Mezi země s málo rozvinutou modernizační tendencí patřilo v 50. letech nejenom třeba Španělsko a Itálie, ale například i Finsko, jehož dynamický rozvoj v následujících desetiletích byl impozantní. Příklad Finska je dokladem toho, že rozvinutost modernizačních tendencí zaměstnanosti se v zemích Evropské unie postupně sbližuje. Česká republika nepatřila po konci 2. světové války mezi země s vysokou mírou modernizace odvětvové struktury zaměstnanosti a není tomu tak ani dnes. V roce 1998 se řadila spíše mezi zaostalé z hlediska průměru zemí Evropské unie, ale naopak spíše k rozvinutým z hlediska naší reálné ekonomické úrovně. Přestože je úroveň české ekonomiky (měřená hrubým domácím produktem na hlavu) nižší než ve všech zemích Evropské unie, v modernizaci jsme o něco před Řeckem, Portugalskem, ale i Španělskem, Itálií a Irskem. Podstatně předčíme Maďarsko a zvláště Polsko s jeho rozsáhlým a nevýkonným zemědělstvím. Největší dynamiku jsme přitom zaznamenali právě v první polovině 90. let. Naopak po roce 1995 - a zvláště v roce 1998 - se další dynamika modernizačního faktoru 29
Byl vysloven předpoklad, že do konečné podoby textu měly být zahrnuty české i krajské údaje rovněž za alespoň delší část období let 2001 - 2005.
39 - KDEP FFÚ VŠE
v České republice podstatně zpomalila a dnes je stále ještě nižší než ve většině evropských zemích. Zároveň se však ve vývoji struktur zaměstnanosti výrazně prosadil i druhý silný faktor – industrializace, který vysvětluje 27% rozdílů mezi jednotlivými zeměmi. Industrializace je spojena s rozmachem průmyslu, těžby a výroby elektřiny, ale i dopravy a stavebnictví (zajímavé je, že doprava – tradiční odvětví terciéru - je v modernizační dimenzi umístěna mezi odvětvími průmyslu a odvětvími služeb a v industriální dimenzi dokonce více spjata s průmyslem a stavebnictvím). V Evropě se začala prosazovat již od konce 19. století, ale ve většině západoevropských zemí se v průběhu 60. let 20. století začala obracet ve svůj pravý opak – deindustrializaci doprovázenou poklesem zaměstnanosti v průmyslu, ale i stavebnictví a dopravě. Díky tomu se v západní Evropě počet zaměstnaných v průmyslu (sekundární sektor) a ve službách (terciární a kvartérní sektor) od sebe začal od poloviny 70. let rychle vzdalovat. Stupeň industrializace je více než v případě modernizace vázán na historický vývoj každé země. Některé totiž prošly mnohem silnější industriální etapou než jiné a navíc se tyto etapy odehrávaly v různých obdobích. Mezi tradičně výrazně industriální země nepochybně patřila například Velká Británie. Vrchol industrializace však prožila již v první polovině 20. století a od 50. let naopak prochází dramatickým procesem deindustrializace. Počet zaměstnaných v sekundárním sektoru poklesl z více než 12 miliónů v roce 1950 na pouhých 7 miliónů dnes. Obdobně, i když poněkud méně silně a s jistým časovým posunem, to platí například i pro tradičně industriální Belgii, Německo, Švédsko či Švýcarsko. Na druhé straně jsou především na jihu kolem Středozemního moře země Evropské unie, které nikdy nebyly industriálně příliš silné a prokazatelně tímto směrem ani nejdou. Rovněž Maďarsko a Polsko, ale také Irsko nikdy výrazněji nerozvinuly svou průmyslovou strukturu. V každém případě však můžeme konstatovat, že industrializace patří v Evropě k tendencím překonaným již před několika desetiletími, je spojována s rannými fázemi ekonomického rozvoje a stupně modernizace. Rychlá deindustrializace v průmyslově nejrozvinutějších zemích přitom posiluje konvergenci mezi zeměmi Evropské unie. Z hlediska industrializace se Česká republika nachází ve zcela extrémním postavení. Historicky totiž nepochybně patří mezi průmyslové rozvinuté země. Po 2. světové válce se však navíc stala významným dodavatelem širokého sortimentu průmyslových výrobků do mnohem méně rozvinutých zemí RVHP a naopak podstatně omezila obchodování s vyspělými státy světa. Vedlo to k výraznému oslabení tlaku na konkurenceschopnost našich výrobků a postupné ztrátě tempa v růstu produktivity práce, technického rozvoje a zavádění inovací. V marné snaze o dlouhodobou plnohodnotnou substituci produkčních faktorů byla kvalita postupně stále více nahrazována kvantitou, což se projevilo v dalším výrazném posilování industriální tendence. Zatímco srovnatelně průmyslově rozvinuté země začaly během 60. let industriální tendenci obracet, u nás pokračovalo její posilování až do konce 80. let. Ještě před 10 lety byla Česká republika zemí s daleko nejvyšším stupněm industrializace a teprve v průběhu 90. let začíná tuto tendenci obracet k deindustrializaci. Bohužel však méně v důsledku rychlého růstu produktivity práce a mnohem více v důsledku poklesu produkce díky nedostatečné konkurenceschopnosti. Protože však deindustrializace probíhá nejen u nás, ale v celém světě, jsme na konci 90. let v Evropě stále zemí s nejvyšší mírou industrializace a jen zdálky pozorujeme záda Německa a Švýcarska. Nyní se pokusíme odpovědět na otázku, zda rovněž za vývojem profesních struktur zaměstnanosti v rozvinutých zemích světa a v České republice existují nějaké obecněji platné zákonitosti či tendence, z jejichž hlediska by bylo možné posuzovat i náš dosavadní vývoj
40 - KDEP FFÚ VŠE
a jeho další perspektivy. Analýza profesních struktur zaměstnanosti odhalila také dva dominantní a na sobě nezávislé faktory, které dohromady vysvětlují sice o něco méně než u odvětvových struktur zaměstnanosti, ale stále ještě 55% veškerých rozdílů v profesních strukturách zaměstnanosti v různých zemích a v různých obdobích v druhé polovině 20. století. Navíc prokážeme, že oba faktory vlastně úzce souvisí s faktory odvětvové struktury zaměstnanosti a můžeme je rovněž označit jako modernizaci a industrializaci. Nejlépe se oběma faktory podařilo vysvětlit změny zaměstnanosti u vysokoškolsky vzdělaných jedinců (dále jen VŠJ) u nekvalifikovaných a pomocných dělníků, u úředníků a nižších administrativních pracovníků a u technických pracovníků a středních odborníků, kde nevysvětlených zůstává méně než 40% rozdílů. Naopak nejméně objasněné zůstávají rozdíly v zaměstnanosti provozních pracovníků ve službách a obchodě a u řemeslníků, kvalifikovaných výrobců a opravářů. Je zřetelné, že i v tomto případě oba silné faktory profesní struktury zaměstnanosti představují rozhodující tendence vývoje zaměstnanosti vyspělé části světa posledních desetiletí. První faktor – modernizace - je nesen evidentně polaritou mezi kvalifikovanými zemědělci a lesníky (a velmi částečně řemeslníky, kvalifikovanými výrobci a opraváři, provozními pracovníky ve službách a obchodě) na straně jedné a VŠJ, vedoucími a řídícími pracovníky, úředníky a nižšími administrativními pracovníky na straně druhé. Zatímco tradiční zemědělci představují naprosto nejrozšířenější profesi zemědělských společností, spojení VŠJ s úředníky reprezentuje typický profesní vzorec vysoce rozvinutých moderních společností. Velmi podstatné ovšem je, že s růstem těchto profesí klesá nejenom počet zemědělců, ale většinou také počet řemeslníků, výrobců, opravářů a provozních pracovníků v terciéru. Faktor velice úzce souvisí s celkovou, ne pouze ekonomickou rozvinutostí země a rovněž s mírou modernizace odvětvové struktury zaměstnanosti (korelační koeficient dosahuje hodnoty 0,82). To je také důvod, proč jej zahrnujeme pod společné označení modernizace. Modernizace z hlediska profesního i odvětvového pohledu vytváří poměrně zřetelnou vývojovou tendenci. Pořadí zemí v míře rozvinutosti modernizačního faktoru profesní struktury zaměstnanosti je sice podobné jako u odvětvových struktur, ale není zcela totožné. Dominují totiž dvě evropské země - Velká Británie a Nizozemí - a teprve za nimi následují Kanada, USA, Dánsko, Belgie a další. I v tomto ohledu patří mezi nejméně rozvinuté země Evropské unie Řecko a Portugalsko, následované Španělskem a Itálií. Rovněž Maďarsko a ještě více Polsko nepatří mezi modernizované země - pokud za kritérium vezmeme zastoupení profesí na trhu práce. Česká republika i v tomto případě sice zaostává za průměrem Evropské unie, ale má naopak vyšší míru modernizace než již zmíněné jihoevropské země. Vlivem našich historických a kulturních tradic i liberálnímu formování trhu práce v 90. letech se modernizační tendence vzhledem k současné ekonomické úrovni České republiky jeví jako mírně „přehřátá“. Navíc platí, že oproti obecným trendům máme v modernizační tendenci ještě poněkud rozvinutější profesní než odvětvovou strukturu zaměstnanosti. Perspektivně lze předpokládat jisté mírné „zbrzdění“ v obou naznačených směrech. Druhý faktor – industrializace - je spojen především s profesemi industriální fáze, kterými jsou hlavně nekvalifikovaní a pomocní dělníci, dělníci u strojů a zařízení, techničtí pracovníci a střední odborníci, částečně též provozní pracovníci, řemeslníci, kvalifikovaní výrobci a opraváři. Naopak zápornými hodnotami jsou zastoupeni VŠJ a zemědělští dělníci. Znamená to, že v plné industriální fázi rozvoje společnosti a ekonomiky jsou v pracovní síle méně zastoupeni. Velmi podstatné nepochybně je, že kategorie technických pracovníků a středních odborníků a kategorie VŠJ jsou do jisté míry substituční. Zatímco první z nich převažovala ve fázi industrializace, druhá z nich se prosazuje v následné deindustrializační fázi, kdy VŠJ do
41 - KDEP FFÚ VŠE
jisté míry technické pracovníky a střední odborníky z trhu práce vytlačují. Celkově má faktor řadu podobností s industrializačním faktorem odvětvových struktur (koeficient korelace činí 0,73), a proto jej označujeme rovněž jako industrializaci. Mezi silně industriální země ve struktuře profesí patří v Evropě vedle předpokládaných zemí navíc zvláště Dánsko a z mimoevropských členů OECD pak Japonsko a Korea. Rovněž v rámci této analýzy se potvrdilo, že jednou z nejvíce industrializovaných zemí na světě je právě Česká republika. A základní bariérou úspěšné deindustrializace je nízká produktivita práce, technická úroveň a konkurenceschopnost. Naše odvětvová a profesní struktura zaměstnanosti jsou i v tomto případě mírně „rozhozené“ a další vývoj může směřovat k jejich vyvážení. Nepochybné však je, že i u nás bude pokračovat tendence k deindustrializaci. Znamená nejen odliv pracovních míst ze sekundárního sektoru a z nekvalifikovaných i kvalifikovaných dělnických profesí spjatých tradičně se zpracovatelským průmyslem, ale také vytváření nových míst v kvartérním sektoru, spojených především s vysoce náročnou prací VŠJ. V následujících kapitolách jsou uváděny tabulky (zejména tab. č. 12 a výše) s návrhy na stanovení výší kapacit pro jednotlivé druhy studijních a učebních oborů v Karlovarském kraji. Tyto návrhy byly stanoveny na základě výpočtů pomocí vybraných metod uvedených v práci. Konkrétní ukázka výše uvedených výpočtů je uvedena na následujícím příkladě stanovení výše budoucí kapacity u studijního oboru víceletého a čtyřletého gymnázia: A San Keyův diagram (využití pro stávající stav) - v roce 2004 představovala nabídka uvedeného studijního oboru pro žáky ZŠ (tj. víceleté gymnázium) a absolventy ZŠ (tj. čtyřleté gymnázium) hodnotu 4 020 míst v celém Karlovarském kraji; - počet žáků v devátých ročnících ZŠ činil v témže roce 2 984; - počet všech studentů gymnázií činil 3 362; - interpolace 30počtu žáků gymnázií poté činí 3 362 * 1,17 (kvóta v % uvedená v DLZ ČR pro gymnázia - viz str. č. 16 práce), tj. 3 934, pro žáky SOŠ pak 5 729 * 1,33 (opět str. č. 16 práce), tj. 7 620 a konečně pro žáky SOU (U, OU i PrŠ) 5 022 * 1,55, čili 7 784; - součet všech výsledků vypočtených součinů udává hodnotu ve výši 19 338 žáků; - výsledek v podobě 19 338 žáků je pak označen jako tzv. teoretický počet žáků v daném regionu (jednotlivé kraje) ovšem v rámci celé ČR; - teoretický počet žáků poté napomáhá určit tzv. strukturu gymnázií (v %), a to tak, že interpolace žáků gymnázií (hodnota 3 934) se porovná s teoretickým počtem žáků všech oborů SŠ (hodnota 19 338) – čili struktura gymnázií Karlovarského kraje v roce 2004 měla hodnotu 20 %.
B San Keyův diagram (využití pro plánování budoucího stavu) - vypočtená hodnota struktury gymnázií představuje značně vysokou hodnotu (vypovídá vlastně o tom, že každý pátý žák karlovarského regionu je určen pro gymnázium), což odporuje i výsledkům výpočtů pomocí metody Gaussovy křivky; 30
Interpolace v tomto případě znamená přibližný výpočet hodnot funkce v bodě ležícím uvnitř intervalu z hodnot funkce v krajních bodech intervalu.
42 - KDEP FFÚ VŠE
- pro stanovení optimální výše kapacit u gymnázií se poté určuje minimální výše kapacit sekundárního vzdělávání – P min (tzv. minimální počet), který se stanoví tak, že počet žáků v 9. ročnících příslušného roku, tj. výše uvedených 2 984 se vynásobí koeficientem, stanoveným na základě požadované délky studia u adolescentů (v porovnání s EU) a který má hodnotu 4,5; - P min se pak rovná hodnotě 13 428 míst (židlí) pro všechny řádné absolventy ZŠ v Karlovarském kraji; - hodnota P min se poté musí „upravit“ výší migračního salda (str. č. 13 práce), která byla stanovena (pomocí dotazníkového šetření – viz tab. č. 9) na úroveň 1,1 (ponechána i jistá rezerva pro školy nadregionálního charakteru – např. Hotelová škola v M. Lázních, Hudebních nástrojů v Lubech a Kraslicích), čímž se vyjádří výše úrovně tzv. P max (maximální počet všech míst v nabízených kapacitách pro jednotlivé obory – výsledek = 14 771); - s využitím výpočtu pro zjištění struktury gymnázií (20 %) se zjistí diference kapacitních míst v nabídce gymnaziálního studia – čili P max * 0,2, tj. 14 771 *0,2 = 2 954 (schválená kapacita 4 020 a naplněnost 3 362 žáků – obě hodnoty jsou za hranicí P max!); - návrh na určení výše kapacity gymnaziálního studia karlovarského regionu byl stanoven (tab. č. 12 práce) tak, že hodnoty interpolačního počtu žáků (gymnázia – 3 934, SOŠ – 7 620 a SOU – 7 784) se vydělí počtem let studia příslušného oboru – u gymnázií 6 let (zde je určení délky studia zjednodušeno, protože neobsahuje např. šestiletá či sedmiletá gymnázia), SOŠ 4 roky a SOU 3 roky; - vypočtené hodnoty – u gymnázií 655, SOŠ 1 905 a SOU 2 595 se sečtou a výsledek 5 155 pak určí jednotlivé toky San Keyova diagramu (v %) pro jednotlivé segmenty sekundárního vzdělávání, čili gymnázia mají svůj optimální tok tímto stanovený na 12,7 %, SOŠ na 37 % a konečně SOU na 50,3 % (součet musí být 100 %); - metoda výpočtu Gaussovy křivky pro určení optimální výše kapacity v nabídce gymnázií ukazuje na hodnotu rovných 12 %, což z celku 5 155 představuje 619 míst (jeden ročník) krát počet let studia (zjednodušených šest) – tj. 3 714 míst (v tabulce č. 12 uvedeno 3 740). 6.5 Sekundární vzdělávání
S výjimkou konzervatoří má Karlovarský kraj ve své vzdělanostní nabídce v rozsahu od preprimárního vzdělání (bez vzdělání) až po první stupeň terciárního vzdělávání (VOŠ) obsaženy všechny kategorie vzdělávacích stupňů. Následující údaje (ukázané na obrázku) zjištěné na základě San Keyova diagramu popisují velmi přehledným způsobem rozložení populace vycházejících žáků ze základních škol v procentuálním porovnání situace v České republice a Karlovarského kraje do sekundární sféry vzdělávání karlovarského regionu ve školním roce 2004/2005.
43 - KDEP FFÚ VŠE
Obr. 13: Porovnání žáků SŠ v ČR a Karlovarském kraji (2004) 40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0%
SOU SOU maturitní nematuritní
G
SOŠ
Česká republika
26,2%
37,7%
9,4%
Karlovarský kraj
22,2%
38,1%
6,8%
U
OU
22,7%
0,4%
3,7%
27,3%
2,1%
3,4%
Zdroj.: UIV Praha (virtuální oddíly statistických výkazů)
Vývoj struktury možností vzdělávání se v jednotlivých druzích středních škol (včetně žáků odpovídajících ročníků víceletých gymnázií) vykazuje (a to i v celé ČR) mírný nárůst podílu přijímaných do učebních oborů 31. Tím je přerušen dlouhodobý trend v poklesu zájmu o učební obory, který začal v úvodu devadesátých let minulého století. Z analýzy přijímacího řízení však zcela jednoznačně vyplývá, že tento vývoj nebyl ani tak důsledkem změny zájmu absolventů základních škol, ale spíše výsledkem administrativních zásahů do struktury nabídky středních škol. Karlovarský kraj se v segmentu dalšího vzdělávání na středních a vyšších odborných, školách nachází na průměrné úrovni co do objemu realizovaných nabídek na změny a zvýšení kvalifikace, kvalifikační přípravu pracovníků firem, rekvalifikační programy či zájmovém vzdělávání. Velmi důležitý jev je zaznamenán v rozboru vnitřní migrace žáků sekundárního vzdělávání uvnitř kraje. Pro tuto doposud neřešenou problematiku je zaveden pojem „migrační saldo žáků“. Uvnitř kraje dochází k relativně dosti značnému cestování za vzdělávací nabídkou. Tato skutečnost má zásadní vliv na ubytovací služby (samostatné domovy mládeže či jako součásti středních škol), které je ovšem vždy nutno posuzovat jako určitý nadstandardní prvek spojený se zvyšováním úrovně vynakládání finančních prostředků. Modelový příklad, který je znázorněn v následující tabulce, má velmi zajímavou vypovídací hodnotu. Uvedená města, kde mají sídla střední školy v Karlovarském kraji, jsou schopna absorbovat vycházející absolventy povinné školní docházky a to v každém školním roce. Jinak řečeno je takto uvedený počet míst v kapacitách středních škol schopen přijmout až 70 % žáků bez nutnosti migračního dojíždění. Avšak analýza dat provedená v rámci tohoto projektu prokázala, že až 75% žáků se chová právě naopak – mezi městy migruje. 31
Na základě výsledků přijímacího řízení (např. v M. Lázních dohody ředitelů HŠ a SOU o přesunu neúspěšných žadatelů o maturitní obory HŠ) je zřejmé, že zhruba 1/3 nově přijatých nastupuje do učebních oborů z důvodu nedostatečných kapacit maturitních oborů, popř. z důvodu neúspěchu u přijímacích zkoušek na maturitní obory (HŠ může otevřít z kapacitních důvodů pouze 3 třídy – po 30 žácích, zbytek, tj. někdy i 100 uchazečů – a to z celé ČR, chce prostě zůstat v M. Lázních, čili z tohoto důvodu si např. uchazeč vybere učební obor kuchař, číšník atd.).
44 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 9: Migrace žáků 1. ročníků v KK (šk. r. 2004/2005)
Aš Cheb Karlovy Vary Kraslice Mariánské Lázně Ostrov Sokolov Kynšperk Loket Chodov Toužim Luby Žlutice
Počet žáků vycházejících z 9. třídy 131 324 609 87 170 215 201 71 42 198 65 37 48
Žáci přijatí do 1. ročníku středních škol 90 671 1 143 21 475 321 360 304 60 90 99 22 40
Abertamy
0
35
45
celkem
2 198
3731
4709
Všechny obce se sídlem SŠ v KK
Schválená kapacita
Poznámka
280 849 1338 60 523 481 383 393 83 56 133 40 45 v obci není II. stupeň ZŠ
Zdroj: vl. sběr dat (vlastní zdroj – vypracováno na základě výročních zpráv SŠ, u kterých byla tato šetření jejich přílohou)
45 - KDEP FFÚ VŠE
Obr. 14: Sektorové členění oborových skupin Terciární sektor
služby, průmysl 32
Kvartérní sektor
[60 %]
[13 %]
high-tech obory
Duševní práce Duševní práce
Manuál
zemědělské obory Primární sektor
Manuál
[20 %]
[7 %]
zprac. obory Sekundární sektor
Zdroj: UIV Praha/vl. výpočty
32
V současné době již bráno jako elektronicky zaměřeného odvětví.
46 - KDEP FFÚ VŠE
Obr. 15: Z a m ě s tn a n o s t p o d le s e k to r ů v r o c e 2 0 0 0 Č e s k á r e p u b lik a a k r a je ( v % )
Č e s k á r e p u b lik a P ra ž s k ý
P r im é r
S tře d o č e s k ý
S ekundér B u d ě j o v ic k ý
T e r c ié r P lz e ň s k ý
K v a rté r
K a r lo v a r s k ý Ú s te c k ý L ib e r e c k ý K r á lo v é h r a d e c k ý P a r d u b ic k ý J ih la v s k ý B rn ě n s k ý O lo m o u c k ý Z lí n s k ý O s tra v s k ý 0%
20%
40%
60%
80%
100%
Zdroj: Dlouhodobý záměr ČR 2000 (neschválená verze návrhu, nikoli analýza )
Karlovarský kraj nabízí celkem 50 studijních oborů a 96 učebních oborů, které mají střední školy schválené ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky ve své vzdělávací nabídce. V následující části práce jsou uvedeny studijní a učební obory, které byly ve školním roce 2004/2005 naplněny žáky. Tyto tzv. „živé“ obory jsou uvedeny souhrnně (dle druhu střední školy) s určenými cílovými kapacitami 33 včetně jejich naplněnosti. 33
Kapacita školy nebo zařízení (v příslušných měrných jednotkách – žák, lůžko) je údaj, vyjadřující optimální stav v naplněnosti dané školy nebo zařízení při dodržení všech platných předpisů a legislativních opatření. Plánovaná cílová kapacita konkrétního oboru nemůže být překračována, ovšem s tím, že celkový součet kapacit všech zařazených a schválených studijních/učebních oborů může být vyšší než celková kapacita školy, neboť se tak škole umožňuje pružně reagovat na poptávku ke studiu. Tato pružnost při naplňování oborů je však silně omezena zněním platné legislativy, ve které je uvedeno, že počet statisticky vykazovaných žáků v daném období
47 - KDEP FFÚ VŠE
Obory uvedené na konci prvních dvou tabulek a s nulovou kapacitou jsou ze skupiny „hitech“ (znalostní ekonomika – oblast inovací a nových technologií) a budou postupně zaváděny do jednotlivých SŠ. V ostatních druzích SŠ jsou navrženy obdobné skupiny oborů a z toho důvodu již nejsou v těchto tabulkách uváděny. 6.6 Gymnaziální studium
Karlovarský kraj nabízí v rámci gymnaziálního studia pouze čtyři z celkem 34 typů zaměření ve skupině oborů poskytující úplné střední všeobecné vzdělání v ČR. Situaci k 30. září 2004 v Karlovarském kraji v tomto vzdělávacím segmentu ukazuje následující tabulka, včetně schválených cílových kapacit a jejich naplněnosti (San Keyova hodnota činí 22,2 %). Tab. 10: Gymnaziální obory v KK
Kapacita 79 - Obecná příprava Gymnázium- všeobecné (čtyřleté) Gymnázium - estetickovýchovné předměty Gymnázium - tělesná výchova Gymnázium - všeobecné (osmileté) Celkem Cílová kapacita školy (součásti) celkem v KK
Naplněnost
720 120 120 3 060 4 020
1 034 74 80 2 174 3 362
Číslo oboru 79-41-K/401 79-41-K/407 79-41-K/413 79-41-K/801
3 945
Zdroj: UIV Praha/vl. Výpočty
Pouze jediná střední škola z osmi gymnázií Karlovarského kraje – Střední pedagogická škola a Gymnázium v K. Varech nabízí vedle dvou typů – čtyřletého a osmiletého všeobecného gymnázia také ještě dva další typy čtyřletých gymnázií – estetickovýchovné předměty a tělesnou výchovu. Schválené kapacity MŠMT ČR (Rozhodnutí MŠMT ČR o zařazení do sítě škol) u čtyřletých gymnázií (včetně druhého stupně osmiletého) představují 12 % celkové schválené nabídky terciární sféry v Karlovarském kraji. Pokud se v kraji udrží proporce na 2. stupni ZŠ v přijímání uchazečů do prim víceletých gymnázií na úrovni 8 % z celkového počtu žáků, pak výše uvedená hodnota toku (viz San Keyův diagram) pro absolventy ZŠ 34 se nachází v optimálním stavu (optimum se nachází kolem 12 % schválené kapacity k dosavadním 8 % nejlepším uchazečům pátých ročníků ZŠ další 4 %, jako vyjádření skutečně toho nejlepšího co na 2. stupni všech ZŠ zůstalo, tj. rovná polovina z kvóty určená pro páté ročníky). Na území bývalého okresu K. Vary se schválená kapacita téměř rovná skutečnému výstupu ze ZŠ na tomto území korigovaný migrací (je o 21 žáků vyšší). V chebském okrese je schválená kapacita o 109 žáků vyšší. Tyto rozdíly se mohou dále prohlubovat až do školního roku 2016/2017. Velmi zajímavá situace nastala v sokolovském okrese, kde k vycházejícím nadprůměrným absolventům ZŠ chybí celkem 112 míst schválené kapacity. Schválené kapacity MŠMT ČR u víceletých gymnázií – 1. stupeň představují 7 % z celkové schválené kapacity ZŠ v Karlovarském kraji a jsou nabízeny na rozdíl od čtyřletého typu a ve všech formách studia nesmí překročit celkovou kapacitu školy, její součásti nebo zařízení. Uvedená skutečnost představuje další oprávněný důvod k realizaci optimalizace – v tomto případě uvedení do souladu stavu cílových kapacit u jednotlivých oborů s jejich reálnou naplněnosti. 34
Uvedené hodnoty jsou propočteny na základě proporce maturitních a nematuritních oborů (Gaussova křivka).
48 - KDEP FFÚ VŠE
gymnázia sedmi středními školami (SpgŠ a G v K. Varech osmiletý typ gymnázia nenabízí). Proporci stanovenou v DLZ Karlovarského kraje určenou jako kvótu pro přijímání uchazečů do prim víceletého gymnázia ve výši 8 % se nedaří plnit v gymnáziích v Aši (18 %), v Chebu (15,2%), Ostrově (14%) a v M. Lázních (12%). Na území bývalého okresu K. Vary je schválená kapacita nastavena optimálně a svojí úrovní odpovídá toku žáků ZŠ vcházejících do 6. ročníků. Její výše představuje 6 % celkové kapacity ZŠ tohoto území. V chebském okrese je schválená kapacita o 93 % vyšší vzhledem k vycházejícím žáků z 5. ročníků ZŠ. Opět velmi zajímavá situace nastala v sokolovském okrese, kde k přicházejícím uchazečům ZŠ do prim víceletých gymnázií chybí celkem až 50 % schválené kapacity. Gymnaziální vzdělávání má za hlavní úkol připravit svého absolventa pro studium na vysoké či vyšší odborné škole. Příprava pro vstup na trh práce je zde na místě druhém. Na VŠ se každoročně hlásí 95 % maturantů gymnázií. Okolo 27 % maturantů odchází do tzv. praxe (brigády, náhodné pracovní příležitosti atd.), kde zůstávají zhruba 3 roky a pokouší se v tomto období o opakované přijetí na jakýkoli druh VŠ. K 31. března 2003 bylo 9 % absolventů hlášeno na pobočkách úřadů práce. Práce nesměřuje pouze ke hledání optima ve stanovení kapacit, oborové struktury a určení školy, která v síti škol zůstane a která ne, ale klade si za cíl (viz jedna z vedlejších hypotéz) i výrazně zlepšit vzdělanostní služby pro své „klienty“ – tj. zvýšit kvalifikovanost pedagogického sboru 35. Následující tabulky a obrázky názorným způsobem ilustrují daný stav před řešením optimalizačního problému v Karlovarském kraji. Tab. 11: Kvalifikovanost pedagogických pracovníků - gymnázia
škola
město
% Kvalif.
% nekvalik.
První české gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium
K.Vary Cheb Sokolov M.L Ostrov
97% 96% 96% 92% 89%
3% 4% 4% 8% 11%
Gymnázium, SOŠ a SOU textilní
Aš
78%
22%
Zdroj: Dotazníkové šetření (vlastní zdroj – vypracováno na základě výročních zpráv SŠ, u kterých byla tato šetření jejich přílohou)
35
Z tohoto důvodu je vždy uváděn přehled o daném stavu kvalifikovanosti pedagogického sboru (v tabulkách a obrázcích) a to u každého druhu sekundárního vzdělávání v Karlovarském kraji.
49 - KDEP FFÚ VŠE
Obr. 16: Gymnázia - kvalifikovanost v % % Kvalif.
100%
96%
96%
97%
% nekvalik.
89%
92% 90%
78% 80%
70%
60%
50%
40%
30%
22%
20%
11% 8% 4%
4%
10%
3%
0%
K.Vary
Cheb
Sokolov
M.L
Ostrov
Aš
Zdroj: Dotazníkové šetření (vlastní zdroj – vypracováno na základě výročních zpráv SŠ, u kterých byla tato šetření jejich přílohou)
Navrhovaná řešení daného stavu v gymnaziálním vzdělávání Karlovarského kraje:
a) Oblast typových zaměření gymnaziálních oborů Již na první pohled je zcela zřejmé, že tento stav ve výběru zaměření jednotlivých gymnaziálních oborů je ve vzdělanostní nabídce Karlovarského kraje zcela nedostačující. Je nutné tuto nabídku gymnaziálního studia zpestřit rozšířením o takové obory, které svým zaměřením se nejvíce přibližují kvartérní sféře – klasické a živé jazyky, matematika, programování a vybrané předměty v cizím jazyce. b) Schválené kapacity gymnaziálních oborů a jejich naplněnost Pro příští čtyři školní roky se celková naplněnost ve schválených kapacitách gymnázií bude pohybovat v rozmezí 99 % - 100 %. Vzhledem k obsahu dosahovaných výsledků sokolovského gymnázia využije Karlovarský kraj stávající schválenou kapacitu všech gymnázií jako výchozí bázi pro další případné úpravy. Pokud vznikne záměr a vůle k úpravám ve schválených kapacitách gymnázií, tak z důvodu zachování skutečně té nejvyšší kvality vzdělávání v gymnaziálních oborech budou směřovat ke snižování této výchozí báze. Záměrem Karlovarského kraje je představa dosáhnout 8 % úrovně přijatých uchazečů z celkového počtu žáků na druhém stupni ZŠ u víceletých gymnáziích, tak, aby byl zajištěn soulad s DLZ. Demografický vývoj celého Karlovarského kraje naznačuje, že gymnázia v Aši, M. Lázních, soukromém v Chebu a v Ostrově budou mít problémy se zachováním
50 - KDEP FFÚ VŠE
naplněnosti svých povolených kapacit. To vydává jasný signál k utlumování víceletých gymnázií na těchto středních školách. Dalším záměrem je udržet stávající hodnotu 12 % proporce gymnaziálního vzdělávání v celkové nabídce sekundární sféry v Karlovarském kraji, která je překračována v okresech Cheb (16 %) a mírně v K. Vary (13 %). c) Příprava gymnázií na VŠ (pro terciární sféru obecně) Počet absolventů gymnaziálních oborů Karlovarského kraje k 30. červnu 2003 činil 561. S použitím procentuálních hodnot z UIV, lze říci, že 532 absolventů karlovarských gymnázií zkouší uspět v přijímacích řízení škol z terciární sféry ČR, 152 absolventů (včetně těch, kteří neuspěli u zmiňovaného přijímacího řízení) odchází do praxe a konečně 51 se hlásí na pobočkách úřadu práce. Počet 203 absolventů (152 + 51), kteří vyšli z gymnaziálních oborů, je nutné označit jako počet neúspěšný. Vzhledem k faktu, že není možné zjistit v podmínkách ČR počet přijatých absolventů do terciární sféry, je hodnota procentuálního vyjádření neúspěšného počtu ve výši 36 % z celkového počtu poměrně vysoká a neodpovídá vzdělanostnímu cíli v tomto popisovaném oboru. Na základě sledování výsledků v přijímacích řízení absolventů gymnázií na VŠ ČR v rámci SET 2002 je v tomto kritériu nejúspěšnější gymnázium v Sokolově. Toto gymnázium, tím, že je jediným v sokolovském okrese a leží i v jeho přirozeném spádovém centru a konečně také i svými výsledky, se pro ostatní gymnázia stává jakýmsi vzorovým modelem. Tato střední škola udržuje vysokou kvalitu svých absolventů navolením nízkých kapacit (v porovnání s gymnázii v ostatních okresech by mohla absorbovat, při navýšení své kapacity, o 100 % více uchazečů ve svém regionu). Gymnázium v Sokolově má tak všechny předpoklady k rozšiřování své vzdělanostní nabídky o další typy gymnaziálních oborů. Tabulky, které jsou následně uváděny v barevných odstínech pro jednotlivé druhy středních škol, představují konkrétní výsledky všech použitých metod 36 v práci pro optimalizaci sítě středních škol v Karlovarském kraji a to jak pro jednotlivé obory, tak i pro střední školy, které je mají mít ve svém nabídkovém portfoliu. Tab. 12: Obory všeobecné přípravy Stav k 30. září 2003 Obory
Naplněnost (vzhl. k souč. kapacitám)
Střední školy
Plánovaný stav: r. 2010 Plánovaná kapacita
Střední školy
79 Odborná příprava
Gymnázium všeobecné – 4leté
1 ČG KV G Ostrov G Sokolov 1034 (144%) G Cheb G M. Lázně G a SOŠ Aš SPgŠ a G KV
1 ČG KV G Ostrov G Sokolov 840 G Cheb G M. Lázně G a SOŠ Aš
36
V práci použité metody respektovaly přesně stanovená srovnávací kritéria (nákladovost, atraktivita a kvalita (good will) školy, ped. sbory, nájemní vztahy, úspěšnost či neúspěšnost absolventů na trhu práce či ve sféře terciárního vzdělávání atd.), což mělo za následek ten, že nebylo možné stanovit určité váhy podílu použití té které metody na konečném stanovení optimalizačního výsledku.
51 - KDEP FFÚ VŠE
Gymnázium – estetickovýchovné předměty Gymnázium - tělesná výchova
Gymnázium všeobecné – 8leté
74 (62%) SPgŠ a G KV
120 SPgŠ a G KV
80 (67%) SPgŠ a G KV 1 ČG KV G Ostrov G Sokolov G Cheb 2056 (66%) G M. Lázně G a SOŠ Aš OA a G Chodov 118 SvŠ , ZŠ a G Cheb
120 SPgŠ a G KV 1 ČG KV G Ostrov G Sokolov 1940 G Cheb G M. Lázně G a SOŠ Aš OA a G Chodov 150 SvŠ , ZŠ a G Cheb 240 G Sokolov 240 G Cheb 240 1. ČG KV 3740 krajské školy 150 soukr. školy
Gymnázium - humanitní předměty Gymnázium – programování Gymnázium – živé jazyky 3244 (80%) krajské školy 118 soukr. školy
Celkem
Zdroj: UIV Praha/vl. výpočty
6.7 Střední odborné školství
Karlovarský kraj nabízí prostřednictvím středních odborných škol 35 naplněných studijních oborů, které svým typovým zaměřením patří mezi 16 oborových skupin středního odborného školství ČR. V procentuálním vyjádření to znamená průměrných 59 % celkové nabídky v ČR (v ČR celkem 27 oborových skupin) a pouhé 11% zastoupení z celkového počtu studijních oborů v ČR (316 celkem). Situaci k 30. září 2004 v Karlovarském kraji v tomto vzdělávacím segmentu zobrazuje následující tabulka, včetně schválených cílových kapacit a jejich naplněnosti (San Keyova hodnota činí 38,1 % 37). Tab. 13: Obory SOŠ
Kapacita Naplněnost Číslo oboru 23 Strojírenství a strojírenská výroba Strojírenství Silniční doprava Silniční doprava - provoz a údržba vozidel 26 - Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika
150 240 90
184 23-41-M/001 177 23-45-M/004 21 23-45-M/005
Elektrotechnika 28 - Technická chemie a chemie silikátů
360
310 26-41-M/002
60 90
69 28-44-M/002 11 28-46-M/001
200
154 31-43-M/001
Aplikovaná chemie Technologie keramiky 31 - Textilní výroba a oděvnictví Oděvnictví 33 - Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů
37
Způsob výpočtu je shodný s postupem popsaným pro gymnaziální studium – str. 41 – 42 práce.
52 - KDEP FFÚ VŠE
Výroba hudeb. nástrojů - výr.HN
100
29 33-43-M/002
Pozemní stavitelství Technická zařízení budov Stavebnictví 37 Doprava a spoje
360 90 180
246 36-41-M/001 115 36-45-M/002 153 36-47-M/001
Provoz a ekonomika dopravy Poštovní a peněžní služby 41 - Zemědělství a lesnictví
120 240
122 37-41-M/006 117 37-42-M/001
Agropodnikání Lesnictví 53 – Zdravotnictví
300 160
232 41-41-M/001 160 41-46-M/001
Všeobecná sestra Zdravotnický asistent Farmaceutický laborant Zdravotní laborant Zubní technika 63 - Ekonomika a administrativa
50 300 25 25 25
296 120 65 38 73
Obchodní akademie 64 - Podnikání v oborech, odvětví
1 469
1 194 63-41-M/004
Management textilu Management ve stavebnictví Management obchodu 65 - Gastronomie, hotelnictví a turismus
120 121 168
86 64-42-M/024 123 64-42-M/027 102 64-42-M/036
Hotelnictví a turismus 68 - Právo, právní a veřejnosprávní činnost
420
403 65-42-M/004
Veřejnosprávní činnost Veřejnoprávní ochrana 75 - Pedagogika, učitelství a sociální péče
330 200
368 68-43-M/001 127 68-42-M/002
Výchovná a humanitární činnost Před. a mimoškolní pedagogika 78 - Obecně odborná příprava
180 180
108 75-41-M/006 114 75-31-M/005
Technické lyceum Ekonomické lyceum Pedagogické lyceum 82 - Umění a užité umění
240 120 120
165 78-42-M/001 60 78-42-M/002 28 78-42-M/003
40
46 82-41-M/007
50
42 82-41-M/018
50
71 82-41-M/036
36 - Stavebnictví, geodézie a kartografie
Propag. výtvarnictví, prog. grafika Výtvarné zpracování keramiky a porcelánumodelování Výtv. zpracování keramiky a porcelánuzdobení
53-41-M/001 53-41-M/007 53-43-M/002 53-43-M/001 53-44-M/001
53 - KDEP FFÚ VŠE
Celkem Cílová kapacita školy (součásti) celkem v KK 53 – Zdravotnictví
6 973
5 729
6 850
Ošetřovatelka Ošetřovatel Celkem
30 25 55 viz SOŠ (je zahrnuto pod tento druh SŠ)
Cílová kapacita školy (součásti) celkem v KK
25 53-41-J/001 22 53-41-J/003 47
Zdroj: UIV Praha/vl. výpočty
Tab. 14: Kvalifikovanost pedagogických pracovníků - SOŠ Č.
škola
město
Střední pedagogická škola a 10 Gymnázium
% Kvalif.
% nekvalik.
Karlovy Vary
93%
7%
4 Obchodní akademie
Mariánské Lázně
88%
12%
7 Střední lesnická škola
Žlutice
86%
14%
Dalovice
83%
17%
Obchodní akademie a VOŠ 5 cestovního ruchu
Karlovy Vary
75%
25%
9 SOŠ logistických služeb a SOU
Dalovice
75%
25%
12 Střední průmyslová škola
Ostrov
74%
26%
11 Střední průmyslová škola
Loket
72%
28%
Mariánské Lázně
69%
31%
Střední průmyslová škola 13 keramická
Karlovy Vary
63%
37%
17 ISŠ technická a ekonomická
Sokolov
58%
42%
8 Střední odborná škola
Cheb
56%
44%
Obchodní akademie a 6 Gymnázium
Chodov
48%
52%
Královské Poříčí
40%
60%
Cheb
40%
60%
Karlovy Vary Kraslice
32% 31%
68% 69%
14 Střední zemědělská škola
3 Hotelová škola
16 SPŠ, SOU stavební a U 2 Střední zdravotnická škola Střední zdravotnická škola a 1 VZdŠ 15 SPŠ a SOU hudebních nástrojů
Zdroj: Dotazníkové šetření
54 - KDEP FFÚ VŠE
Obr. 17: Kvalifikovanost v % SOŠ % Kvalif. 100%
% nekvalik.
93% 88%
90%
86%
83% 75%
80%
75%
74% 72%
69%
70%
68% 63%
60% 50% 38%
40% 25%
30% 20% 10%
13%
14%
25%
26%
28%
12
11
58%
42%
56% 44%
60%
69%
60%
52% 48% 40%
40% 32%
31%
31%
17%
7%
0% 10
4
7
14
5
9
3
13
17
8
6
16
2
1
15
Zdroj: Dotazníkové šetření (vlastní zdroj – vypracováno na základě výročních zpráv SŠ, u kterých byla tato šetření jejich přílohou)
Tři oborové skupiny mají shodné zastoupení ve všech třech okresech – Ekonomika a administrativa; Stavebnictví, geodézie a kartografie; Právo, právní a veřejnosprávní činnost. Nejvyšší počet oborových skupin i studijních oborů má karlovarský okres. Dále je v přílohové části práce uvedena nabídka 6 studijních oborů, obsažených ve třech oborových skupinách splňujících kritéria odvětví kvartérního sektoru. V celé České republice lze uznat cca tak 50 těchto studijních oborů zastoupených v každé oborové skupině (16 % celkové nabídky), což je z pohledu vstupu země do EU velmi nepříznivé. Ovšem ještě horší situace je z tohoto pohledu v Karlovarském kraji (13% z celkové nabídky). Jako neobvyklý jev v nabídce středních škol Karlovarského kraje lze charakterizovat absenci jakéhokoliv studijního oboru z oborové skupiny ekologie, životní prostředí (např. těžební činnost a chemický průmysl s jeho vlivem na životní prostředí v sokolovském regionu atd.). San Keyův diagram názorně ukazuje absorpci žáků 9. ročníků pro střední odborné školství Karlovarského kraje jako celku a také i jednotlivých okresů. Hodnota toku ve výši cca 40 % odpovídá proporci schválených kapacit tohoto vzdělanostního druhu středních škol. Neúměrný stav je ale ve skutečném počtu žáků přicházejících na studium odborného vzdělávání. Je zcela zřejmé, že schválené kapacity jsou předimenzované, přičemž nejhorší situace je v karlovarském okrese – o 1 500 míst, v chebském o 600 míst a nejlépe, skoro přesně, je navolená kapacita v sokolovském okrese (1 800 žáků pro 1 900 míst schválené kapacity). Opět je nutné přihlédnou k demografickému vývoji, migračnímu saldu a kvalitě maturitního vzdělávání. Střední odborné školství má za hlavní úkol připravit svého absolventa pro vstup na trh práce, či pro samostatné podnikání. Tento ukazatel poměrně přesně naznačuje, které typy oborů nadále podporovat a které naopak tlumit. Utlumením oborů, a to na konkrétních školách, bude docházet k významným úsporám ve využívání veškerého majetku a lidských zdrojů. Takto ušetřené zdroje lze pak využívat na zavádění z pohledu trhu práce perspektivních studijních oborů.
55 - KDEP FFÚ VŠE
Navrhovaná řešení daného stavu ve středním odborném školství Karlovarského kraje:
a) Oblast typových zaměření studijních oborů Obdobně jako u typového zaměření gymnázií je nutné i ve středním odborném školství karlovarského regionu posilovat tlak na zavádění nových perspektivních studijních oborů, které svým zaměřením odpovídají kvartérní sféře (osobní a provozní služby, polygrafie, speciální technické obory, ekologie, životní prostředí, publicistika, knihovnictví a informatika). Současně se zaváděním těchto oborů musí docházet k utlumování studijních oborů z oborových skupin ekonomika a administrativa, podnikání v oborech, odvětví, zemědělství a lesnictví, textilní výroba, stavebnictví a strojírenství). Zavádění nových perspektivních studijních oborů bude vyžadovat i kvalitní pedagogické sbory pro zajištění co možná nejvyšší úspěšnosti ve vstupu do života mladých absolventů. Tato kvalita může být dosažena soustřeďováním studijních oborů, které jsou svým charakterem obdobné. Tím dochází ke tvoření jakýchsi středisek odborného vzdělávání ovšem s absencí učebních oborů, které by v nabídce těchto středních škol být neměly (právě již jen z důvodu zajištění vysoké kvality výuky u nových studijních oborů, kde spíše převládá všeobecně vzdělávací příprava). V přílohové části práce je i s pomocí programu GIS naznačeno, kde lze tento záměr postupně realizovat – oborová skupina ekonomika a gastronomie v M. Lázních, oborová skupina zdravotnictví a nové obory v Chebu, oborové skupiny strojírenství a elektrotechnika, včetně nových oborů v Lokti a Sokolově, oborová skupina stavebnictví v Královském Poříčí, oborové skupiny zdravotnictví, pedagogika, umění a užité umění, ekonomika, zemědělství a lesnictví v Karlových Varech a oborová skupina strojírenství v Ostrově. Karlovarský kraj představuje natolik malou statistickou jednotku (ekonomická síla, velikost trhu práce, demografický vývoj atd.), že pro jednu oborovou skupinu bude stanoveno pouze jedno středisko. Případné změny v tomto počtu schvalovat pouze ve zcela výjimečných případech (např. mimořádná veřejná zakázka na konkrétní obor v souvislosti výstavby průmyslových zón). b) Schválené kapacity studijních oborů a jejich naplněnost U středních škol s naplněností svých kapacit kolem 50 % je pravděpodobnost chybného a neopravitelného rozhodnutí téměř nulová. Při snižování předimenzované kapacity cca o 20%, což je případ Karlovarského kraje, a s přihlédnutím k snižujícímu se demografickému vývoji až o dalších 25 % s ukončením tohoto poklesu ve školním roce 2016/2017, jde již o složitější úlohu, a je možné se dopustit nenapravitelných chyb. V karlovarském okrese je kapacita středního odborného školství předimenzována o 1 500 míst, v chebském okrese je to o 200 míst a v sokolovském okrese chybí k toku „San Keyova“ diagramu v tomto segmentu 600 míst. Na základě údajů zjištěných z Úřadu práce, demografického vývoje a ještě např. objemu investic v Karlovarském kraji, je nutné v následujících letech tyto disproporce v kapacitách odstraňovat a to způsobem, jak je výše uvedeno. Celková kapacita středního odborného vzdělávání v Karlovarském kraji se tímto ve školním roce 2008/2009 ustálí ve výši 7 055 míst. V dalších létech bude klesat o 15 – 20 %, a to až do roku 2015/2016 . Je nutné přijmout skutečnost, že žádný z okresů Karlovarského kraje nedosahuje v celkovém pohledu svoji schválenou kapacitu pro odborné školství ani ze ¾. Nejhorší situace nastala v karlovarském regionu, kde hlavní podíl nesou soukromé školy a ekonomické obory spolu se zemědělskými. V tomto segmentu odborného vzdělávání bude docházet ke
56 - KDEP FFÚ VŠE
shlukování těchto oborů, kdy celý proces bude provázen celkovým snižováním kapacit a také zaváděním nových oborů a to ve zbývajících úrovních kapacit. Absolutní prioritu dostanou nejen z pohledu akreditace, ale i materiálně, obory splňující podmínku HI tech. Město Karlovy Vary se tak postupně vygeneruje ve středisko oborů se zaměřením na pedagogiku (250 míst), zdravotnictví (450 míst), logistiku (pošty, telekomunikace, doprava a letectví v celkovém počtu 400 míst), umění a užité umění (200 míst) a elektro (300 míst). Obdobné ambice v podobě dalšího střediska v tomto regionu lze shledávat v Ostrově pro strojírenství (v úhrnné výši kapacity 700 míst). Obdobná situace je v chebském regionu, kde se bude postupovat stejným způsobem – útlum kapacit v oborech ekonomických, zemědělských a také ovšem na rozdíl od karlovarského regionu – oborech textilních. To znamená v Aši ponechat gymnaziální obory, v Chebu utlumit všechny dosavadní studijní obory, s výjimkou zdravotnictví a zavést HI tech. studijní obory (v celkové kapacitě 250 míst) a v M. Lázních ponechat pouze ekonomické a gastronomické obory při ponechání současných úrovní kapacit. Stávající kapacity Karlovarský kraj ponechá v sokolovském regionu, kde ovšem při zavádění HI tech. budou preferovány obory se zaměřením na chemii a životní prostředí. Hlavní prioritou na tomto území se stane vytváření střediska pro stavebnictví Karlovarského kraje, což znamená zřízení jednoho jediného centra pro studijní obory tohoto zaměření. Je nutné postupně tlumit ekonomické obory v tomto regionu (dvě střediska pro jedno typové zaměření představují maximální počet), tím, že stávající kapacita pro toto zaměření bude právě nahrazována těmito výše popisovanými obory. Pro celý kraj platí dodržování dlouhodobého snižování mimořádně vysoké roztříštěnosti oborů mj. snižováním počtu škol, které vyučují stejné obory (netýká se shluků oborů) a také udržování „geografické rovnováhy“ (viz – GIS) na území kraje jak měřením kapacity, tak oborovou strukturou. Rovněž pro celý kraj platí, že lyceizaci lze zavádět pouze na perspektivních a silných (velkých) středních odborných školách technického, ekonomického, zdravotního a pedagogického zaměření. c) Příprava středního odborného školství pro trh práce Počet absolventů středního odborného vzdělávání Karlovarského kraje k 30. červnu 2003 činil 550, z toho je na pobočkách Úřadu práce evidováno k 30. září 2003 celkem 35 těchto absolventů. Tab 15: Obory SOŠ Stav k 30. září 2003 Obory
Naplněnost (vzhl. k souč. kapacitám)
Střední školy
Plánovaný stav: r. 2010 Plánovaná kapacita
Střední školy
16 Ekologie a ochrana životního prostředí Ekologie a ochrana krajiny Průmyslová ekologie
120 ISŠTE Sokolov 120 ISŠTE Sokolov
23 Strojírenství a strojírenská výroba Strojírenství
184 (123%)
SPŠ Ostrov SPŠ Loket
240
SŠ Ostrov ISŠTE Sokolov
57 - KDEP FFÚ VŠE
Silniční doprava Silniční doprava - provoz a údržba vozidel Silniční doprava – diagnostika motorových vozidel Řízení jakosti ve strojírenství Strojírenství a administrativní technika s rozšířeným jazykovým vyučováním
177 (74%)
ISŠTE Sokolov SPŠ Ostrov
240
21 (23%) SPŠ Ostrov
SŠ Ostrov ISŠTE Sokolov
0 utlumit 120 SŠ Ostrov 120 ISŠTE Sokolov 120 ISŠTE Sokolov
26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika Elektrotechnika
310 (86%)
SPŠ Ostrov ISŠTE Sokolov
240
SŠ Ostrov ISŠTE Sokolov
Obrazová a zvuková technika – technické zaměření
120 ŽSŠ Sokolov
Automatizační technika
120
SŠ zatím není v návrhu SŠ zatím není 120 v návrhu SŠ zatím není 120 v návrhu
Digitální telekomunikační technika Elektronické počítačové systémy Informační technologie – aplikace osobních počítačů
120 SPŠ Loket
Správce informačních systémů
120
SŠ zatím není v návrhu
28 Technická chemie a chemie silikátů Aplikovaná chemie Technologie keramiky
69 (115%) SPŠ keram. KV 11 (12%) SPŠ keram. KV
120 SŠ keram. KV 90 SŠ keram. KV
G a SOŠ Aš 154 (77%) SOŠ, SOU a U Kynšperk
240
31 Textilní výroba a oděvnictví Oděvnictví
G a SOŠ Aš ŽSŠ Sokolov
33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů Dřevařství Dřevěné konstrukce Výroba hudeb. nástrojů - výr.HN
SPŠ a SOU Kraslice SPŠ a SOU st. 0 (0%) K. Poříčí SPŠ, SOUHN 29 (29%) Kraslice 38
SŠ nábyt. Kynšperk SŠ nábyt. 120 Kynšperk
0 (0%)
120
80 ŽSŠ Sokolov
34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie SŠ zatím není v návrhu SŠ zatím není 120 v návrhu
Počítačová grafika
120
Polygrafie 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie Pozemní stavitelství Technická zařízení budov Stavebnictví Geodézie 38
SOŠ Cheb 246 (68%) SPŠ, SOU st. Kr. Poříčí 115 (128%) SPŠ Loket 153 (85%) SPŠ keram. KV
SŠ stav. KV 240 SPŠ Loket ŽSŠ Cheb 120 SPŠ Loket 120 SŠ stav. KV 120 SPŠ Loket
Přesun tohoto oboru znamená i vyřazení příslušné SŠ ze sítě škol a školských zařízení.
58 - KDEP FFÚ VŠE
37 Doprava a spoje Provoz a ekonomika dopravy Poštovní a peněžní služby
SOŠ log. sl. Dalovice SOŠ log. sl. 117 (49%) Dalovice
122 (102%)
Provoz a ekonomika letecké dopravy
SOŠ log. sl. Dalovice SOŠ log. sl. 120 Dalovice SOŠ log. sl. 120 Dalovice 120
39 Speciální a interdisciplinární technické obory Mechatronika
120 ŽSŠ Cheb
41 Zemědělství a lesnictví Agropodnikání Lesnictví Mechanizace a služby
SOŠ Cheb SZeŠ Dalovice 160 (100%) SLŠ Žlutice 232 (77%)
Szem.Š Dalovice ŽSŠ Cheb 120 SLŠ Žlutice 120 Szem.Š Dalovice 240
53 Zdravotnictví Všeobecná sestra Zdravotnický asistent Farmaceutický laborant Zdravotní laborant Zubní technika
SZdrŠ Cheb 296 (592%) SZdrŠ a VZŠ KV SZdrŠ Cheb 120 (40%) SZdrŠ a VZŠ KV SZdrŠ a VZŠ 65 (360%) KV SZdrŠ a VZŠ 38 (152%) KV SZdrŠ a VZŠ 73 (292%) KV
0 utlumit SZdrŠ Cheb 360 SZdrŠ a VZŠ KV SZdrŠ a VZŠ 120 KV SZdrŠ a VZŠ 120 KV SZdrŠ a VZŠ 120 KV
63 Ekonomika a administrativa
Obchodní akademie
OA M. Lázně SOŠ Cheb OA aVOŠ KV 948 (84%) OA a G Chodov SOA Sokolov 246 SOA Pod. KV
Informatika v ekonomice
G a OA M. Lázně OA a VOŠ KV 600 OA a G Chodov ŽSŠ Cheb 340 SOA Sokolov SOA Podnik. KV SPŠ Loket (od 120 1.9.2005)
64 Podnikání v oborech, odvětví Management textilu Management ve stavebnictví Management obchodu
86 (72%) G a SOŠ Aš 123 (102%) SPŠ Loket 102 (85%) ISŠTE Sokolov
0 utlumit 0 utlumit ISŠTE Sokolov 120 SOŠ obch., prov. 48 hot. a SOU KV
65 Gastronomie, hotelnictví a turismus Hotelnictví a turismus
403 (96%) HŠ M. Lázně
400 HŠ M. Lázně
68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost
59 - KDEP FFÚ VŠE
Veřejnosprávní činnost
Veřejnoprávní ochrana
SOŠ, SOU a OU a PrŠ Nejdek 368 (112%) ISŠTE Sokolov ISŠZM, OU a U Cheb 127 (64%) TRIVIS KV
SŠ Nejdek 360 ISŠTE Sokolov ŽSŠ Cheb 200 TRIVIS KV
69 Osobní služby Masér sportovní a rekondiční
120
SZdrŠ Cheb (od 1.9.2005)
72 Publicistika, knihovnictví a informatika Knihovnické a informační systémy a služby
120 ŽSŠ Sokolov
75 Pedagogika, učitelství a sociální péče Výchovná a humanitární činnost Před. a mimoškolní pedagogika
108 (60%) SPgŠ a G KV 114 (63%) SPgŠ a G KV
Sociální péče – pečovatelská činnost Sociální péče – sociální činnost pro etnické skupiny Pedagogika volného času Speciální pedagogika ve vězeňské službě
120 SPgŠ a G KV 120 SPgŠ a G KV SZdrŠ Cheb (od 120 1.9.2005) SZdrŠ Cheb (od 60 1.9.2005) 120 SPgŠ a G KV 120 SPgŠ a G KV
78 Obecně odborná příprava Technické lyceum
ISŠTE Sokolov 165 (69%) SPŠ Ostrov G a SOŠ Aš OA a G Chodov OA M. Lázně
Ekonomické lyceum
60 (50%)
Pedagogické lyceum
28 (23%) SPgŠ a G KV
Zdravotnické lyceum
ISŠTE Sokolov 360 SŠ Ostrov G a SOŠ Aš OA a G Chodov G a OA M. 480 Lázně OA a VOŠ KV 120 SPgŠ a G KV SZdrŠ Cheb (od 120 1.9.2005)
82 Umění a užité umění Propag. výtvarnictví, prog. grafika Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu - modelářství Výtv. zpracování keramiky a porcelánu - zdobení Scénická technika Grafika v reklamní praxi Foto – videoreportér - producent Hudba
46 (115%) SPŠ keram. KV
60 SOŠ keram. KV
42 (84%) SPŠ keram. KV
60 SOŠ keram. KV
71 (142%) SPŠ keram. KV
60 SOŠ keram. KV 60 60 60 60
ŽSŠ Sokolov SOŠ keram. KV SOŠ keram. KV SPgŠ a G KV
15
SZdrŠ a VZŠ KV
53 Zdravotnictví Ošetřovatelka
SZdrŠ Cheb 25 (83%) SZdrŠ a VZŠ KV
Ošetřovatel
22 (88%)
SZdrŠ a VZŠ KV
SZdrŠ a VZŠ 100 KV SZdrŠ Cheb
60 - KDEP FFÚ VŠE
5403 (81%) krajské školy 373 soukr. školy
Celkem
9445 krajské školy 588 soukr. školy
Zdroj: UIV Praha/vl. výpočty
6.8 Studijní obory středních odborných učilišť (s maturitou)
V Karlovarském kraji tento druh studia představuje k 30. 9. 2004 3 % podílu absolventů ZŠ v oblasti sekundárního vzdělávání. Celkový počet v nabídce ČR těchto popisovaných oborů je 146, tudíž 17 % z celkové nabídky všech studijních či učebních oborů. V karlovarském regionu to představuje pouhá 4 % z jeho celkové nabídky v sekundární sféře vzdělávání. Studijní obory SOU představují svým typovým zaměřením pouze zlomek z daných možností výběru v ČR (v nabídce sekundární sféry celého Karlovarského kraje jsou pouze dvě skupiny oborů z 19). Celková schválená kapacita těchto oborů na 6 středních školách – po dvou v každém okrese Karlovarského kraje obsahuje celkem 410 míst a její naplněnost je 104 %. Tab. 16: Obory s maturitou na SOU
Kapacita
Naplněnost
Číslo oboru
23 - Strojírenství a strojírenská výroba Mechanik strojů a zařízení 26 - Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika
150
30 23-44-L/001
24
101 39 26-43-L/001
Obchodník 69 - Osobní a provozní služby
230
124 66-41-L/008
Kosmetička 82 - Umění a užité umění
100
133 69-41-L/004
50 30 674 viz SOU (je zahrnuto pod tento druh SŠ
71 82-51-L/009 61 82-51-L/027 520
Mechanik elektronik 66 – Obchod
Uměleckořemeslná stavba HN - strunné nást. Uměl. řem. stavba HN dech., bicí nástroje Celkem
Cílová kapacita školy (součásti) celkem v KK
Zdroj: UIV Praha/vl. výpočty
Absolvent studijního oboru se může dál vzdělávat v pomaturitním studiu inovačního nebo specializačního charakteru, pokud je střední školou organizováno. Může navštěvovat za účelem prohloubení specifického vzdělání v oboru i různá školení a kurzy. Dle svého zájmu a schopností může absolvent po příslušné přípravě na SOU ve zkrácené době přípravy 39
SŠ může (se souhlasem MŠMT ČR – udělení výjimky) překročit kapacitu určitého oboru, ale ne celkovou kapacitu dané školy, či školského zařízení.
61 - KDEP FFÚ VŠE
vykonat závěrečnou zkoušku z předepsaných dovedností a získat tak výuční list v příbuzném učebním oboru. To vše samozřejmě zvyšuje dobu studia absolventů těchto oborů a zároveň dochází i k prohloubení jejich dovedností, čímž se zvyšuje i jejich úspěšnost na trhu práce. Je zřejmé, že tento druh oboru je pro uchazeče velmi atraktivní, jak konečně ukazuje i naplněnost schválených kapacit. Navrhovaná řešení daného stavu ve studijních oborech středních odborných učilišť vzdělávání Karlovarského kraje:
Oblast typových zaměření studijních oborů Nabídku typových zaměřeních studijních oborů SOU je nutné rozšířit minimálně o dvě oborové skupiny – osobní a provozní služby a speciální a interdisciplinární technické obory, vše z důvodu přípravy na kvarterní sféru po vstupu země do EU a široké možnosti uplatnění se v podnikání. Tab. 17: Obory s maturitou na SOU Stav k 30. září 2003 Obory
Naplněnost (vzhl. k souč. kapacitám)
Střední školy
Plánovaný stav: r. 2010 Plánovaná kapacita
Střední školy
23 Strojírenství a strojírenská výroba Mechanik strojů a zařízení
30 (20%)
SOU a U aut. a str. Ostrov
120 SŠ Ostrov
26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika Mechanik elektronik
101 (421%) SOŠ řem. Cheb
120 ŽSŠ Cheb
33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů SŠ nábyt. 240 Kynšperk SŠ stav. KV
Operátor dřevařské a nábytkářské výroby 39 Speciální a interdisciplinární technické obory Autotronik
80
Soukr. SOU st. a aut. KV
66 Obchod
Obchodník
SOU str. a sl. 53 (35%) KV SOU M. Lázně 71 SOŠ a SOU obch. a hot. KV
SOU str. a sl. KV SOŠ a SOU 80 obch. a hot. KV 80
69 Osobní a provozní služby Kosmetička
SOŠ, SOU 64 (64%) a U Kynšperk 69 SOŠ a SOU obch. a hot. KV
ŽSŠ Sokolov 120 SOŠ a SOU 96 obch. a hot. KV
82 Umění a užité umění Umělecko-řemeslná stavba HN strunné nást.
71 (142%) SOUHN Luby
80 ŽSŠ Cheb
62 - KDEP FFÚ VŠE
Uměl.-řem.stavba HN dech., bicí nástroje Uměleckořemeslné zpracování kamene a keramiky – práce keramické Uměleckořemeslné zpracování skla – hutní tvarování Uměleckořemeslné zpracování – broušení a rytí Uměleckořemeslné zpracování - malba skla
61 (203%)
SPŠ a SOUHN Kraslice
80 ŽSŠ Sokolov 40 40 40 40
380 (75%) krajské školy 140 soukr. školy
Celkem
1000 256
SOŠ keram. KV (od 1.9.2005) SOŠ keram KV (od 1.9.2005) SOŠ keram. KV (od 1.9.2005) SOŠ keram. KV (od 1.9.2005) krajské školy soukr. školy
Zdroj: UIV Praha/vl. výpočty
6.9 Učební obory středních odborných učilišť (bez maturity)
Karlovarský kraj nabízí prostřednictvím 20 středních odborných učilišť (samostatných, či jako jedné ze součásti jiného typu školy 43 naplněných učebních oborů, které svým typovým zaměřením patří mezi 12 oborových skupin středního učňovského školství v ČR). V procentuálním vyjádření to znamená 24 % celkové nabídky učebních oborů v ČR (k dispozici jich je 179 celkem) a 67% zastoupení z celkového shluku učebních oborů, tj. oborových skupin (v ČR celkem 18 učebních oborových skupin). Situaci k 30. září 2004 v Karlovarském kraji v tomto vzdělávacím segmentu zobrazuje následující tabulka, včetně schválených cílových kapacit a jejich naplněnosti (San Keyova hodnota činí 27,3 %). Tab. 18: Obory na SOU
Kapacita
Naplněnost Číslo oboru
23 - Strojírenství a strojírenská výroba Zámečník Nástrojař Klempíř - strojírenská výroba Obráběč kovů Lakýrník Mechanik opravář Automechanik 26 - Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika
432 40 144 204 24 40 434
95 37 33 58 9 26 403
23-51-H/001 23-52-H/001 23-55-H/002 23-56-H/001 23-61-H/001 23-66-H/001 23-68-H/001
Elektrikář Elektrikář - silnoproud Mechanik elektronických zařízení Autoelektrikář 28 - Technická chemie a chemie silikátů
90 182 30 74
86 98 43 81
26-51-H/001 26-51-H/003 26-53-H/001 26-57-H/001
Keramik Sklář Brusič skla Malíř skla a keramiky 29 - Potravinářství a potravinářská chemie
105 30 30 90
43 7 7 48
28-57-H/007 28-58-H/005 28-61-H/005 28-62-H/003
Cukrář - výroba
139
133 29-54-H/002
63 - KDEP FFÚ VŠE
Řezník – uzenář - výroba Řezník – uzenář - prodej 31 - Textilní výroba a oděvnictví
110 60
23 29-56-H/002 24 29-56-H/003
Krejčí 33 - Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů
255
78 31-58-H/001
Truhlář - výroba nábytku Truhlář - dřevěné konstrukce Čalouník 36 - Stavebnictví, geodézie a kartografie
75 194 65
103 33-56-H/002 178 33-56-H/003 9 33-59-H/001
Instalatér Klempíř - stavební výroba Malíř Tesař Montér suchých staveb Zedník 41 - Zemědělství a lesnictví
198 130 70 121 90 482
136 3 32 10 27 124
36-52-H/001 36-55-H/001 36-57-H/001 36-64-H/001 36-66-H/001 36-67-H/001
Zemědělec, hospodyňka Zahradník Opravář zemědělských strojů Mechanizátor lesní výroby Zpracovatel dřeva 63 - Ekonomika a administrativa
135 36 90 75 24
15 25 64 45 3
41-51-H/007 41-52-H/001 41-55-H/003 41-56-H/001 41-57-H/001
Technickoadministrativní pracovník 65 - Gastronomie, hotelnictví a turismus
240
186 63-51-H/002
Kuchař - číšník pro pohostinství Kuchař Číšník, servírka 66 – Obchod
155 270 450
198 65-51-H/002 662 65-52-H/001 382 65-53-H/001
Prodavač - smíšené zboží Prodavač - průmyslové zboží Aranžér Prodavač - drogistického zboží Operátor skladování 69 - Osobní a provozní služby
578 96 69 55 32
140 34 37 27 30
Kadeřník Celkem Cílová kapacita školy (součásti) celkem v KK
235 6 478
66-51-H/004 66-51-H/017 66-52-H/001 66-51-H/006 66-53-H/003
316 69-51-H/001 4 118
6 554
Zdroj: UIV Praha/vl. Výpočty
V přílohové části práce je znázorněna celková struktura nabídky učebních oborů na středních odborných školách – jejich součástí středních odborných učilišť a to i po jednotlivých okresech. Osm oborových skupin má shodné zastoupení ve všech třech okresech – Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika; Gastronomie, hotelnictví a turismus; Obchod; Osobní a provozní služby; Potravinářství a potravinářská chemie;
64 - KDEP FFÚ VŠE
Stavebnictví, geodézie a kartografie; Strojírenství a strojírenská výroba; Textilní výroba a oděvnictví. Počet oborových skupin i učebních oborů je téměř ve všech okresech shodný. Stejně jako u studijních oborů tak i učebních postrádá Karlovarský kraj ve své nabídce středních škol některé atraktivní obory z oborových skupin Doprava a spoje; Tělesná kultura, tělovýchova a sport; Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů. San Keyův diagram názorně ukazuje absorpci žáků 9. ročníků pro střední učňovské školství Karlovarského kraje jako celku a také i jednotlivých okresů. Hodnota toku od výše 37 % v prvních ročnících dále postupně v dalších ročnících klesá ve prospěch OU a U na 29 %. Tato struktura neodpovídá proporci schválených kapacit tohoto vzdělanostního druhu středních škol, která je namodelovaná pro 40 % tok absolventů ZŠ. Neúměrný stav je také ve skutečném počtu žáků přicházejících na studium učňovského vzdělávání. Je zcela zřejmé, že schválené kapacity jsou předimenzované, přičemž nejhorší situace, stejně jako u středního odborného vzdělávání, je v karlovarském okrese – o 820 míst, v chebském o 320 míst a nejlépe, skoro přesně, je navolená kapacita v sokolovském okrese (1 890 žáků, pro 2 000 míst optimálně schválené kapacity). Opět je nutné přihlédnout k demografickému vývoji a migračnímu saldu. Střední učňovské školství (stejně jako střední odborné školství) má za hlavní úkol připravit svého absolventa pro vstup na trh práce, či pro samostatné podnikání. Tento ukazatel poměrně přesně naznačuje, které typy oborů nadále podporovat a které naopak tlumit. Utlumením oborů, a to na konkrétních školách, bude docházet k významným úsporám ve využívání veškerého majetku a lidských zdrojů. Takto ušetřené zdroje lze pak využívat na zavádění z pohledu trhu práce perspektivních učebních oborů. Absolventi, kteří úspěšně vykonali závěrečnou zkoušku, se mohou rovněž ucházet o přijetí do studijního oboru pro absolventy tříletých učebních oborů (tzv. nástavby), ovšem pouze těch, které svým zaměřením navazují na předešlou přípravu. Z tohoto důvodu je nutné, aby Karlovarský kraj důsledně tyto vazby v učňovském školství sledoval a při realizaci změn v síti škol navrhoval takové učňovské obory, které popisovanou návaznost na možnost dalšího studia nepostrádají. Navrhovaná řešení daného stavu v učebních oborech středních odborných učilišť Karlovarského kraje:
a) Oblast typových zaměření učebních oborů Obdobně jako u typového zaměření ve středním odborném školství je nutné i v učňovském školství rovněž posilovat tlak na zavádění nových perspektivních učebních oborů, které svým zaměřením odpovídají, nebo mohou odpovídat kvartérní sféře (vybrané učební obory, které Karlovarský region postrádá ve skupině oborů - osobní a provozní služby [sportovní a rekondiční masér], polygrafie [fotograf, knihař], obchod [operátor skladování]). Současně se zaváděním těchto oborů musí docházet k utlumování učebních oborů z oborových skupin strojírenství (zejména v karlovarském okrese), stavebnictví (karlovarský a chebský okres), zemědělství (karlovarský a chebský okres), elektrotechnika (opět chebsko a karlovarsko), textilní (všechny okresy) a gastronomie (všechny tři okresy). Zavádění nových perspektivních učebních oborů spolu s naznačeným utlumováním již oborů zařazených bude vyžadovat i kvalifikované pedagogické sbory. Důvod je naprosto stejný jako u odborného vzdělávání - zajištění co možná nejvyšší úspěšnosti ve vstupu do života mladých absolventů učňovského vzdělávání. A rovněž tak i v tomto vzdělávacím segmentu může být tento nutný požadavek v přípravě adolescentů zajištěn soustřeďováním – integrováním učebních oborů, které jsou svým charakterem obdobné. Tím dochází
65 - KDEP FFÚ VŠE
k vytváření jakýchsi středisek učňovského vzdělávání s další možností přípravy v navazujících studijních oborech pro jejich absolventy (nástavby). Záměr Karlovarského kraje vytvořit učňovská střediska je založen, na rozdíl od studijních oborů (převaha všeobecného vzdělávání), na odbornou přípravu. S pomocí programu GIS je naznačeno, kde lze tento postupně záměr realizovat – oborová skupina gastronomie, hotelnictví a turismus v Mariánských Lázních a Karlových Varech, oborová skupina strojírenství a strojírenská výroba v Sokolově a Ostrově nad Ohří, oborová skupina stavebnictví, geodézie a kartografie v Královském Poříčí (jedna ze dvou výjimek, kde odborné vzdělávání bude soustředěno společně s učňovským), zemědělství a lesnictví v Karlových Varech, oborová skupina technická chemie v Karlových Varech, zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů v Kynšperku nad Ohří, oborová skupina elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika v Chebu a Ostrově (druhá výjimka v existenci společného působení odborného školství s učňovským) a konečně oborová skupina potravinářství a potravinářská výroba v Chebu a Kynšperku nad Ohří. b) Schválené kapacity učebních oborů a jejich naplněnost V karlovarském okrese je kapacita středního učňovského školství předimenzována o 850 míst, v chebském okrese je to o 320 míst a v sokolovském okrese chybí k toku „San Keyova“ diagramu v tomto segmentu 120 míst. Na základě údajů zjištěných z Úřadu práce, demografického vývoje a také ještě např. objemu investic v Karlovarském kraji, je nutné v následujících letech tyto disproporce v kapacitách odstraňovat a to způsobem, jak je výše uvedeno. Celková kapacita středního odborného vzdělávání v Karlovarském kraji se tímto ve školním roce 2008/2009 ustálí ve výši 7 000 míst. V dalších letech bude klesat o 15 – 20 %, a to až do roku 2015/2016. Žádný z okresů Karlovarského kraje nedosahuje v celkovém pohledu svoji schválenou kapacitu pro učňovské školství ani z ¾. Nejhorší situace nastala v karlovarském a mariánskolázeňském mikroregionu, kde hlavní podíl nesou soukromé školy a gastronomické obory spolu s textilními. V tomto segmentu učňovského vzdělávání bude docházet ke shlukování těchto oborů, kdy celý proces bude provázen celkovým snižováním kapacit a také zaváděním nových oborů a to ve zbývajících úrovních kapacit. Město Karlovy Vary se tak postupně vygeneruje ve středisko oborů se zaměřením na zemědělství a lesnictví (400 míst), gastronomii, hotelnictví a turismus (1000 míst) a technickou chemii – keramické obory (200 míst). Stejně jako u odborného vzdělávání, lze opět obdobné ambice v podobě dalšího střediska v tomto regionu shledávat v Ostrově pro strojírenství a elektrotechniku (v úhrnné výši kapacity 400 míst). Obdobná situace je v chebském regionu, kde by se mělo postupovat obdobným způsobem – útlum kapacit v oborech zemědělských, stavebních, strojírenských a také ovšem na rozdíl od karlovarského regionu – oborech textilních. To znamená v Chebu utlumit všechny dosavadní učební obory, které nejsou elektronického či potravinářského zaměření, (v celkové kapacitě 400 míst) a v M. Lázních ponechat pouze gastronomické obory při postupném snižování kapacity na konečnou výši 500 míst. Velmi zajímavá situace nastala právě v Mariánských Lázní, kde k tomu, aby zůstala naplněnost ve schválených a pro toto město tradičních gastronomických oborech (žáci tohoto oborového zaměření jsou soustřeďováni v Chebu) zachována alespoň ze 2/3, tak je obsazována učni z jiných krajů – převážně Plzeňského. Stávající kapacity Karlovarský kraj ponechá v sokolovském regionu, kde se generují tři základní střediska učňovského vzdělávání. Obory se zaměřením na zpracovávání dřeva v Kynšperku nad Ohří (400 míst – toto vysoké číslo již také zahrnuje určitou možnost na soustřeďování oborů lesnických s obory zaměřenými právě na zpracovávání dřeva). Hlavní
66 - KDEP FFÚ VŠE
prioritou na tomto území se i v tomto středoškolském segmentu stane vytváření střediska pro stavebnictví Karlovarského kraje, což znamená zřízení jednoho jediného centra pro učební obory tohoto zaměření a to tak, aby bylo dosaženo úplné stoprocentní naplněnosti současné schválené kapacity v Královském Poříčí. Snahou Karlovarského kraje je vybudování moderního strojírenského střediska v Sokolově, kde v kombinaci s nově otevřenými obory z oblasti zpracovávání plastů, či hornické geologie dojde k postupnému naplňování současné schválené kapacity (420 míst). Pro celý kraj i v této sféře sekundárního vzdělávání platí dodržování dlouhodobého snižování mimořádně vysoké roztříštěnosti oborů mj. snižováním počtu škol, které vyučují stejné obory (netýká se shluků oborů) a také udržování „geografické rovnováhy“ (viz – GIS) na území kraje jak měřením kapacity, tak oborovou strukturou. c) Příprava středního učňovského školství pro trh práce Počet absolventů středního odborného vzdělávání Karlovarského kraje k 30. červnu 2003 činil 250), z toho je na pobočkách Úřadu práce evidováno k 30. září 2003 celkem 42 těchto absolventů. Tab. 19: Obory na SOU Stav k 30. září 2003 Obory
Naplněnost (vzhl. k souč. kapacitám)
Střední školy
Plánovaný stav r. 2010 Plánovaná kapacita
Střední školy
23 Strojírenství a strojírenská výroba
Zámečník
95 (22%) 0
Nástrojař
Klempíř - strojírenská výroba
37 (93%)
24 (18%) 9
Obráběč kovů Lakýrník Mechanik opravář
58 (28%) 9 (16%) 0 26 (65%)
SOU aut. a str. Ostrov SOU, OU a U st. KV ISŠTE Sokolov SOU stav. a aut. KV SOŠ, SOU OU a PrŠ Nejdek SOU aut. a str. Ostrov ISŠŽM, OU a U Cheb SOU stav. a aut. KV ISŠTE Sokolov ISŠŽM, OU a U Cheb SOU stav. a aut. KV SOU, OU a U les Abertamy
ISŠTE Sokolov 90 SOU stav. a aut. 2 KV
40 SŠ Nejdek SŠ Ostrov 70 ŽSŠ Cheb 12 SOU stav. a aut. KV 90 ISŠTE Sokolov ŽSŠ Cheb 30 SOU stav. a aut. 5 KV 40 SŠ Nejdek
67 - KDEP FFÚ VŠE
Automechanik
343 (92%)
60 Strojírenská výroba
0 (0%)
Obrábění kovů
0 (0%)
ISŠTE Sokolov SOU zem., OU a U Toužim SOU a U aut. a str. Ostrov ISŠZM, OU a U Cheb SOU řem. Cheb SOU stav. a aut. KV SOU aut. a str. Ostrov SOU aut. a str. Ostrov
ISŠTE Sokolov SOU zem. 360 Toužim SŠ Ostrov ŽSŠ Cheb 60 SOU stav. a aut. KV 130
SŚ Ostrov ISŠTE Sokolov
30 SŠ Ostrov
26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika Elektrikář
Elektrikář - silnoproud
Mechanik elektronických zařízení Autoelektrikář Elektrotechnická výroba Mechanik elektrotechnických zařízení
86 (96%) ISŠTE Sokolov SOU a U aut. a str. Ostrov SOU, OU a U 82 (51%) st. KV SOU stav. a aut. 16 KV 43 (143%) SOU řem. Cheb SOU a U aut. a 81 (113%) str. Ostrov 0 SOU stav. a aut. KV 0 (0%) ISŠTE Sokolov 0 (0%) SOU řem. Cheb
90 ISŠTE Sokolov SŠ Ostrov 30 SOU stav. a aut. 20 KV 60 ŽSŠ Cheb SOU zem. 130 Toužim SŠ Ostrov 2 SOU stav. a aut. KV 60 ISŠTE Sokolov 30 ŽSŠ Cheb
28 Technická chemie a chemie silikátů Keramik Sklář Brusič skla Malíř skla a keramiky
SOU ker.a skl. KV SOU ker. 7 (23%) a skl. KV SOU ker.a skl. 7 (23%) KV SOU ker.a skl. 48 (53%) KV
43 (41%)
105 SOŠ keram. KV 30 SOŠ keram. KV 30 SOŠ keram. KV 90 SOŠ keram. KV
29 Potravinářství a potravinářská chemie
Cukrář - výroba
Řezník – uzenář - výroba Řezník – uzenář - prodej
SOU str. a sl. KV 133 (96%) SOU M. Lázně SOŠ, SOU a U Kynšperk SOU str. a sl. KV 23 (21%) ISŠZM, OU a U Cheb SOU str. a sl. 24 (40%) KV
SOU str. a sl. KV 180 HŠ M. Lázně ŽSŠ Sokolov 30 ŽSŠ Cheb 30
SOU str. a sl. KV
68 - KDEP FFÚ VŠE
Pekař
SOU str. a sl. KV 0 (0%) SOŠ a SOU Kynšperk ISŠZM Cheb
SOU str. a sl. KV 120 ŽSŠ Cheb ŽSŠ Sokolov
SOŠ, SOU, OU a PrŠ Nejdek 78 (31%) SOŠ, SOU a U Kynšperk SOU M. Lázně
SŠ Nejdek 140 ŽSŠ Sokolov G a SOŠ Aš
31 Textilní výroba a oděvnictví
Krejčí
33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů Truhlář - výroba nábytku
Truhlář - dřevěné konstrukce
Čalouník
SOŠ, SOU a U 82 (164%) Kynšperk 21 SOU stav. a aut. KV SOU, OU a U st. KV SPŠ, SOU st. 177 (92%) a U Kr. Poříčí SOU řem. Cheb 1 SOU stav. a aut. KV SOŠ, SOU a U 9 (14%) Kynšperk
90
SŠ nábyt. Kynšperk
90
SŠ nábyt. Kynšperk
40
SŠ nábyt. Kynšperk
Mechanik hudebních nástrojů – strunné nástroje
0 (0%) SOU Luby
60 ŽSŠ Cheb
Truhlář
SOU stav. KV 0 (0%) SOU stav. a aut. KV
SŠ nábyt. Kynšperk 90 SŠ stav. KV 35 SOU stav. a aut. KV
Mechanik dech. a bicích nástrojů
3 (5%)
SPŠ a SOU Kraslice
0 utlumit
36 Stavebnictví, geodézie a kartografie
Instalatér
133 (73%) 3
Klempíř - stavební výroba
0 (0%) 3
SOU, OU a U st. KV SPŠ, SOU st. a U Kr. Poříčí ISŠZM, OU a U Cheb SOU řem. Cheb SOU stav. a aut. KV SOU, OU a U st. KV ISŠZM, OU a U Cheb SOU řem. Cheb SOU stav. a aut. KV
ISŠTE Sokolov 120 SŠ stav. KV ŽSŠ Cheb 15 SOU stav. a aut. KV
SŠ stav. KV 90 ISŠTE Sokolov 10 SOU stav. a aut. KV
69 - KDEP FFÚ VŠE
29 (48%) Malíř 3 Podlahář
0 (0%) 10 (9%)
Tesař 0
Montér suchých staveb
Zedník
Pokrývač
SOU, OU a U st. KV SPŠ, SOU st. a U Kr. Poříčí SOU stav. a aut. KV SOU stav. a aut. KV SOU, OU a U st. KV SPŠ, SOU st. a U Kr. Poříčí SOU stav. a aut. KV
SPŠ, SOU st. 27 (30%) a U Kr. Poříčí SOU, OU a U st. KV SPŠ, SOU st. 124 (26%) a U Kr. Poříčí 0 ISŠZM, OU a U Cheb SOU stav. a aut. KV ISŠZM, OU 0 (0%) a U Cheb
ŽSŠ Sokolov SŠ stav. KV SOU stav. a aut. 10 KV 90
5
SOU stav. a aut. KV
SŠ nábyt. 90 Kynšperk 5 SOU stav. a aut. KV ISŠTE Sokolov SŠ stav. KV 90 SŠ nábyt. Kynšperk ISŠTE Sokolov SŠ stav. KV 150 ŽSŠ Cheb 2 SOU stav. a aut. KV 30 ŽSŠ Cheb
41 Zemědělství a lesnictví Zemědělec, hospodyňka
15 (11%)
Zahradník
25 (69%)
Opravář zemědělských strojů
64 (71%)
Mechanizátor lesní výroby
45 (60%)
Zpracovatel dřeva Krajinář
3 (13%) 0 (0%)
ISŠZM, OU a U Cheb SOU zem. Toužim SOU, OU a U zem. Toužim ISŠZM, OU a U Cheb SOU, OU a U les. Abertamy SOU, OU a U les. Abertamy SOU, OU a U les. Abertamy
30 ŽSŠ Cheb 40
SOU zem. Toužim
60 ŽSŠ Cheb 40 SŠ Nejdek 0 utlumit 40 SŠ Nejdek
63 Ekonomika a administrativa Technickoadministrativní pracovník Zpracování technické dokumentace
SPŠ, SOU st. a U Kr. Poříčí 186 (78%) ISŠZM, OU a U Cheb
0 utlumit 30 ŽSŠ Sokolov
65 Gastronomie, hotelnictví a turismus
70 - KDEP FFÚ VŠE
123 (79%) Kuchař - číšník pro pohostinství 75
Kuchař
Číšník, servírka
662 (130%)
382 (85%)
SOU, OU a U zem. Toužim SOŠ, SOU a U Kynšperk ISŠZM, OU a U Cheb SOŠ a SOU obch. a hot. KV SOU str. a sl. KV SOŠ, SOU a U Kynšperk ISŠZM, OU a U Cheb SOU M. Lázně SOU str. a sl. KV SOŠ, SOU a U Kynšperk SOU M. Lázně
ZSŠ Sokolov 120 ŽSŠ Cheb SOU str. a sl. KV 120 SOŠ a SOU obch. a hot. KV ŽSŠ Sokolov ŽSŠ Cheb 570 SOU str. a sl. KV HŠ M. Lázně SOU str. a sl. KV 450 ŽSŠ Sokolov HŠ M. Lázně
66 Obchod
Prodavač - smíšené zboží
140 (24%)
Prodavač - průmyslové zboží
34 (35%)
Aranžér
37 (54%)
Prodavač - drogistického zboží
27 (49%)
Operátor skladování
30 (94%)
Prodavač - potravinářské zboží
0 (0%)
SOU str. a sl. KV SOŠ, SOU a U Kynšperk SOU řem. Cheb SOU M. Lázně SOU str. a sl.. KV Soukr. SOU drog. M. Lázně SOŠ obch a SOU KV. Soukr. SOU drog. M. Lázně SOŠ log. sl. a SOU Dalovice SOU str. a sl. KV SOŠ, SOU a U Kynšperk
SOU str. a sl. 130 KV ŽSŠ Sokolov SOU str. a sl. KV Soukr. SOU drog. M. Lázně 81 SOŠ a SOU obch. a hot. KV Soukr. SOU 55 drog. M. Lázně 40
0 utlumit SOU str. a sl. 130 KV ŽSŠ Sokolov
69 Osobní a provozní služby
Kadeřník
SOŠ, SOU a U Kynšperk 231 (201%) ISŠZM, OU a U Cheb 85 SOŠ obch a SOU KV
ŽSŠ Sokolov 160 ŽSŠ Cheb 120 SOŠ a SOU obch. a hot. KV
82 Umění a užité umění Umělecký keramik Celkem
SOŠ keram. KV (od 1.9.2005) 4975 krajské školy 559 soukr. školy 70
3781 (58%) krajské školy 340 soukr. školy Zdroj: UIV Praha/vl. výpočty
71 - KDEP FFÚ VŠE
6.10 Obory učilišť
Karlovarský kraj nabízí prostřednictvím 8 škol (ani jedno samostatné; všechny jsou součástmi střední odborné školy nebo středního odborného učiliště) 9 naplněných oborů, které svým typovým zaměřením patří mezi 6 oborových skupin středního učňovského školství v ČR. V procentuálním vyjádření to znamená 5 % celkové nabídky oborů v ČR (k dispozici jich je 185 celkem) a 40 % zastoupení z celkového shluku oborů, tj. 6 oborových skupin (v ČR celkem 15 oborových skupin). Stav k 30. září 2004 v Karlovarském kraji v tomto vzdělávacím segmentu zobrazuje následující tabulka, včetně schválených cílových kapacit a jejich naplněnosti (San Keyova hodnota činí 2,1 %). Tab. 20: Obory U
Kapacita
Naplněnost
Číslo oboru
23 - Strojírenství a strojírenská výroba Strojírenská výroba Technické služby v autoservisu 28 - Technická chemie a chemie silikátů
108 50
16 23-51-E/501 29 23-68-E/501
Keramická výroba 29 - Potravinářství a potravinářská chemie
40
21 28-57-E/502
Potravinářská výroba 33 - Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů
30
48 29-51-E/501
Zpracování dřeva Čalounická výroba 36 - Stavebnictví, geodézie a kartografie
56 30
8 33-57-E/002 12 33-59-E/504
16 150
17 36-57-E/008 86 36-67-E/503
12
9 41-52-E/510
90 582
80 65-51-E/001 326
Malířské a natěračské práce Stavební výroba 41 - Zemědělství a lesnictví Zahradnická výroba 64 - Podnikání v oborech, odvětví Provoz společného stravování Celkem Cílová kapacita školy (součásti) celkem v KK
663
Zdroj: UIV Praha/vl. výpočty
V přílohové části práce je znázorněna celková struktura nabídky oborů na středních odborných školách – jejich součástí středních odborných učilišť a učilišť, a to i po jednotlivých okresech. Pouze jedna oborová skupina má shodné zastoupení ve všech třech okresech – Stavebnictví, geodézie a kartografie. Počet oborových skupin i oborů je v členění okresů nesourodý, až chaotický. San Keyův diagram opět názorně ukazuje absorpci žáků 9. ročníků pro střední učňovské školství Karlovarského kraje jako celku a také i jednotlivých okresů. Hodnota toku reálného celkového počtu je ve výši 2 % z celkového toku všech žáků sekundární sféry. Tato struktura odpovídá proporci schválených kapacit tohoto vzdělanostního druhu středních škol, která je
72 - KDEP FFÚ VŠE
namodelovaná pro 3 % tok absolventů ZŠ. Neúměrný stav je ovšem ve skutečném počtu žáků přicházejících na studium učňovského vzdělávání. Je zcela zřejmé, že schválené kapacity jsou předimenzované, přičemž nejhorší situace je opět v karlovarském okrese – o 110 míst, v chebském o 50 míst a v sokolovském okrese o 90 míst. Samozřejmě, že i v tomto školském segmentu je přihlédnuto k demografickému vývoji, migračnímu saldu atd. Učňovské školství má za hlavní úkol připravit svého absolventa pro výkon povolání, kdy má tuto přípravu ukončenou úspěšným vykonáním závěrečné zkoušky. Navrhovaná řešení daného stavu v učebních oborech učilišť Karlovarského kraje:
a) Oblast typových zaměření učebních oborů V zásadě platí, že základní trend určují obory nabízené středními odbornými učilišti. Z tohoto důvodu bude typové zaměření oborů učilišť ve svém vývoji shodné se zaměřením učebních oborů, nabízenými středními odbornými učilišti, kde jsou učiliště jejich součástmi. b) Schválené kapacity učebních oborů a jejich naplněnost I zde je nutné v následujících letech disproporce v kapacitách odstraňovat. Celková kapacita vzdělávání na učilištích Karlovarského kraje se tímto ve školním roce 2008/2009 ustálí ve výši 440 míst. V dalších letech bude při zachování 2 – 3 % proporce na celkovém počtu absolventů ZŠ klesat o 15 – 20 %, a to až do roku 2015/2016. Na základě zjištěných údajů je zřejmé, že naplněnost schválených kapacit u tohoto druhu střední školy se pohybuje okolo 1/2. Přičemž nejhorší situace je v karlovarském okrese (22 %) a naopak v chebském regionu je úroveň stavu v naplněnosti kapacit pro učební obory učilišť nejvyšší (80 %). Tato poměrně slušná úroveň naplněnosti kapacit v chebském regionu je dosažena kladným migračním saldem. c) Příprava učilišť pro trh práce Počet absolventů středního odborného vzdělávání Karlovarského kraje k 30. červnu 2003 činil 156, z toho bylo na pobočkách Úřadu práce evidováno k 30. září 2003 celkem 56 těchto absolventů. Tab. 21: Obory U Stav k 30. září 2003 Obory
Naplněnost (vzhl. k souč. kapacitám)
Střední školy
Plánovaný stav: r. 2010 Plánovaná kapacita
Střední školy
23 Strojírenství a strojírenská výroba Strojírenská výroba Technické služby v autoservisu Obrábění kovů
ISŠZM, OU a U Cheb ISŠZM, OU a U Cheb 29 (58%) SOU, OU a U zem. Toužim SOU aut. a str. 0 (0%) Ostrov
16 (32%)
50
ŽSŠ Cheb SŠ Ostrov
ŽSŠ Cheb 60 SOU zem. Toužim 30 SŠ Ostrov
28 Technická chemie a chemie silikátů
73 - KDEP FFÚ VŠE
Keramická výroba
21 (53%)
SOU a U ker. a skl. KV
40 SOŠ keram. KV
48 (160%)
ISŠZM, OU a U Cheb
20 ŽSŠ Cheb
SOŠ, SOU a U Kynšperk
20 ŽSŠ Sokolov
29 Potravinářství a potravinářská chemie Potravinářská výroba 31 Textilní výroba a oděvnictví Výroba konfekce
0 (0%)
33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů Zpracování dřeva Čalounická výroba
SOU, OU a U st. KV 8 (14%) SOŠ, SOU a U Kynšperk SOŠ, SOU a U 12 (40%) Kynšperk
30
SŠ nábyt. Kynšperk
20
SŠ nábyt. Kynšperk
36 Stavebnictví, geodézie a kartografie Malířské a natěračské práce
Stavební výroba
SOU, OU a U st. KV SPŠ, SOU st. a U Kr. Poříčí ISŠZM, OU a U 86 (57%) Cheb SOU, OU a U st. KV
17 (106%)
30 SŠ stav. KV ŽSŠ Cheb SŠ stav. KV 100 OU a U H. Slavkov
41 Zemědělství a lesnictví Zahradnická výroba Zemědělská výroba
Lesní výroba
SOU, OU a U zem. Toužim SOU, OU a U zem. Toužim 0 (0%) ISŠZM, OU a U Cheb SOU, OU a U 0 (0%) zem. Toužim SOU Abertamy
9 (75%)
30
SOU zem. Toužim
SOU zem. 50 Toužim ŽSŠ Cheb 30 SŠ Nejdek
65 Gastronomie, hotelnictví a turismus Provoz společného stravování Celkem
SOŠ, SOU a U Kynšperk 80 (89%) ISŠZM, OU a U Cheb 326 (56%) krajské školy
50
ŽSŠ Sokolov ŽSŠ Cheb
560 krajské školy
Zdroj: UIV Praha/vl. výpočty
6.11 Obory odborných učilišť a Praktických škol
Odborná učiliště a praktické školy patří do skupiny, kterou školský zákon nazývá speciálním školstvím. Z tohoto důvodu jsou obě skupiny v projektu popsány současně. Podíl žáků přicházejících z primární sféry (zejména ZŠ praktická) nepřesahuje žádné obvyklé hodnoty – nacházející se v intervalu 2,2 - 3 % (opět San Keyův diagram).
74 - KDEP FFÚ VŠE
Karlovarský kraj nabízí prostřednictvím 6 odborných učilišť, které jsou součástmi škol vedle středních odborných škol (ve dvou středních školách), středních odborných učilišť (3 střední školy) a v jednom případě také samostatnou speciální střední školou, 11 vzdělávacích programů odborných učilišť a 2 tříleté přípravy praktických škol. Situaci k 30. září 2004 v Karlovarském kraji v tomto vzdělávacím segmentu zobrazuje následující tabulka, včetně schválených cílových kapacit a jejich naplněnosti (San Keyova hodnota činí 3,4 %). Tab. 22: Obory OU
Kapacita Naplněnost
Číslo oboru
23 - Strojírenství a strojírenská výroba Zámečnické práce a údržba Obráběcí práce 29 - Potravinářství a potravinářská chemie
57 87
52 23-51-E/004 34 23-56-E/004
Pekařské práce 33 - Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů
30
13 29-53-E/002
Truhlářské práce 36 - Stavebnictví, geodézie a kartografie
14
37 33-56-E/001
Šití oděvů Malířské, lakýrnické a natěračské práce Zednické práce 41 - Zemědělství a lesnictví
30 45 92
7 36-67-E/001 7 36-57-E/005 27 36-67-E/001
Květinářské práce - květ. a aranž. práce Opravářské práce Pěstební a lesnické práce 65 - Gastronomie, hotelnictví a turismus
14 45 30
32 41-52-E/008 45 41-55-E/002 21 41-56-E/002
167 611
167 65-52-E/001 442
Kuchařské práce Celkem Cílová kapacita školy (součásti) celkem v KK
620
Kapacita
Naplněnost Číslo oboru
78 - Obecně odborná příprava Praktická škola tříletá Praktická škola dvouletá Celkem Cílová kapacita školy (součásti) celkem v KK
112 0 112
47 78-61-D/001 11 dobíhá 58
124
Zdroj: UIV Praha/vl. Výpočty
Tab. 23: Obory PrŠ Celkem
112
Cílová kapacita školy (součásti) celkem v KK
124
58
Zdroj: UIV Praha/vl. Výpočty
75 - KDEP FFÚ VŠE
Karlovarský kraj nabízí prostřednictvím 6 odborných učilišť, které jsou součástmi středních odborných škol (ve dvou středních školách), středních odborných učilišť (3 střední školy) a v jednom případě také samostatnou speciální střední školou sdružující obě popisované součásti 22 vzdělávacích programů odborných učilišť a 2 tříleté přípravy praktických škol. Uvedené programy a tříleté přípravy patří svým typovým zaměřením mezi 9 oborových skupin této kategorie vzdělání v ČR. V procentuálním vyjádření to znamená 4 % celkové nabídky vzdělávacích programů v ČR pro odborná učiliště (k dispozici jich je 185 celkem) a 60 % zastoupení z celkového shluku vzdělávacích programů, které jsou součástí oborových skupin pro učiliště (v ČR celkem 15 učebních oborových skupin). Praktická škola v ČR obsahuje pouze dvě přípravy – jedno a dvouletou praktickou školu a tříletou praktickou školu. V procentuálním vyjádření to tudíž znamená 50 % možnost praktické přípravy adolescentů Karlovarského kraje z této celkové a zároveň velmi skromné nabídky ČR. Pouze jedna oborová skupina má shodné zastoupení ve všech třech okresech – Gastronomie, hotelnictví a turismus. San Keyův diagram opět názorně ukazuje absorpci žáků 9. a nižších ročníků pro střední učňovské školství Karlovarského kraje jako celku a také i jednotlivých okresů. Hodnota toku reálného celkového počtu je ve výši 3,5 % z celkového toku všech žáků sekundární sféry. Tato struktura odpovídá proporci schválených kapacit tohoto vzdělanostního druhu středních škol, která je namodelovaná pro 6 % tok absolventů ZŠ. Neúměrný stav je ovšem ve skutečném počtu žáků přicházejících na praktickou přípravu v popisovaných druzích středních škol. Je zcela zřejmé, že schválené kapacity jsou opět i v tomto speciálním školství Karlovarského kraje předimenzované. Nejhorší situace se opět opakuje v karlovarském okrese – o 250 míst, v chebském o 70 míst a v sokolovském okrese pro změnu chybí v kapacitách celkem 60 míst. Samozřejmě, že i v tomto školském segmentu je opětovně přihlédnuto k demografickému vývoji, migračnímu saldu atd. Učňovské školství má za hlavní úkol připravit svého absolventa pro výkon povolání odpovídajících příslušnému učebnímu oboru (odborné učiliště) a pro výkon jednoduchých činností (praktická škola). Navrhovaná řešení daného stavu v učebních oborech učilišť Karlovarského kraje:
a) Oblast typových zaměření vzdělanostních programů odborných učilišť a praktické přípravy Typové zaměření lze cílit pouze u vzdělávacích programů odborných učilišť. Obsah vzdělávacích programů odborných učilišť odpovídá požadavkům celého regionu. Určitá změna nastane v oborové skupině Zemědělství a lesnictví, kde bude docházet k postupnému utlumování vzdělanostních programů. Naopak novým zařazením jednoho ze tří vzdělávacích programů z oborové skupiny Obchod se odstraní dosti citelná mezera v nabídce praktické přípravy pro absolventy ZvŠ (dnes základních škol praktických) Karlovarského kraje. b) Schválené kapacity učebních oborů a jejich naplněnost Karlovarský kraj postupně sníží úroveň celkové kapacity, tak aby se ustálila na celkovém počtu 540 míst. Kapacita přes 400 míst přímo sama za sebe vydává signál na zřízení jedné jediné speciální střední školy s takto stanovenou (schválenou i naplněnou) kapacitou. Dle měření GIS se jako nejvhodnější lokalita jeví sokolovský region.
76 - KDEP FFÚ VŠE
c) Příprava odborných učilišť a praktických škol pro trh práce Tab. 24: Obory OU a PrŠ Stav k 30. září 2OO3 Obory
Naplněnost (vzhl. k souč. kapacitám)
Střední školy
Plánovaný stav: r. 2010 Plánovaná kapacita
Střední školy
23 Strojírenství a strojírenská výroba Zámečnické práce a údržba Obráběcí práce
SOŠ, SOU, OU 52 (91%) a PrŠ Nejdek OU H. Slavkov SOŠ, SOU, OU 34 (39%) a PrŠ Nejdek OU H. Slavkov
SŠ Nejdek 90 OU a U H. Slavkov SŠ Nejdek 90 OU a U H. Slavkov
29 Potravinářství a potravinářská chemie Pekařské práce Řeznické a uzenářské práce
ISŠZM, OU a U Cheb ISŠZM, OU a U 0 (0%) Cheb
13 (43%)
30 ŽSŠ Cheb 20 ŽSŠ Cheb
31 Textilní výroba a oděvnictví Šití oděvů
7 (23%)
SOŠ, SOU, OU a PrŠ Nejdek
30 SŠ Nejdek
SOU, OU a U st. KV
SŠ nábyt. 82 Kynšperk SŠ stav. KV
33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů Truhlářské práce
37 (264%)
36 Stavebnictví, geodézie a kartografie Malířské, lakýrnické a natěračské práce Zednické práce Stavební práce
ISŠZM, OU a U Cheb SOU, OU a U 27 (29%) st. KV SOŠ Nejdek ISŠZM, OU a U 0 (0%) Cheb 7 (16%)
20 ŽSŠ Cheb 72
SŠ stav. KV SŠ Nejdek
20 ŽSŠ Cheb
41 Zemědělství a lesnictví Květinářské práce - květ. a aranž. práce Opravářské práce Pěstební a lesnické práce
SOU,OU a U zem.Toužim SOU,OU a U zem.Toužim 45 (100%) ISŠZM, OU a U Cheb SOU,OU a U 21 (70%) les. Abertamy
32 (229%)
40
SOU zem. Toužim
SOU zem. 60 Toužim ŽSŠ Cheb 20 SŠ Nejdek
65 Gastronomie, hotelnictví a turismus
Kuchařské práce
SOŠ, SOU, OU a PrŠ Nejdek 167 (100%) ISŠZM, OU a U Cheb OU H.Slavkov
SŠ Nejdek 170 ŽSŠ Cheb OU H. Slavkov
77 - KDEP FFÚ VŠE
78 Praktická škola Praktická škola tříletá
47 (42%)
SOŠ a SOU Nejdek
90 SŠ Nejdek
SpŠ KV,
SpŠ KV, 24 Vančurova 40 SpŠ Aš
11 (46%) Vančurova 17 SpŠ Aš 500 (66%) krajské školy 17 jiné školy
Praktická škola dvouletá Celkem
858 krajské školy 40 jiné školy
Zdroj: UIV Praha/vl. výpočty
Tab. 25: Kvalifikovanost pedagogických pracovníků – ostatní druhy středních škol škola
město
% Kvalif.
% nekvalik.
SOŠ, SOU,OU a PrŠ
Nejdek
SOU lesnické, OU a U
Abertamy
71%
29%
SOU hudebních nástrojů
Luby u Chebu
62%
38%
SOU stravování a služeb
Karlovy Vary
58%
42%
SOU keramické a sklářské a U
Karlovy Vary
53%
47%
SOU zemědělské, OU a U
Toužim Mariánské Lázně
48%
52%
47%
53%
Cheb Kynšperk nad Ohří
45%
55%
41%
59%
ISŠ zemědělsko-manažerská, OU a U
Cheb
38%
62%
SOU automobilní a strojírenské a U
Ostrov
36%
64%
SOU stavební, OU a U
Karlovy Vary
27%
73%
Odborné učiliště
Horní Slavkov
0%
100%
Střední odborné učiliště SOU řemesel SOŠ, SOU a U
79%
21%
Zdroj: Dotazníkové šetření (vlastní zdroj – vypracováno na základě výročních zpráv SŠ, kterých byla tato šetření jejich přílohou)
78 - KDEP FFÚ VŠE
Obr. 18: Kvalifikovanost v % - SOU a ostatní školy % Kvalif.
% nekvalik.
120% 100% 100%
80%
79% 73%
71% 62%
60%
58%
38%
40%
42%
53%
59%
52%
53% 55% 47% 48% 47% 45%
41%
62% 64%
38% 36%
29%
27%
21% 20% 0% 0% 22
19
21
27
29
24
30
26
20
18
28
25
23
Zdroj: Dotazníkové šetření (vlastní zdroj – vypracováno na základě výročních zpráv SŠ, u kterých byla tato šetření jejich přílohou)
6.12. Proporce maturitních a nematuritních oborů dle sektorového členění
Procentuální zobrazení podílu maturitní – nematuritní obory v nabídce středních škol v Karlovarském kraji ukazuje následující obrázek. Tab. 26: Relativní proporce vzdělávací soustavy sekundárního školství ve třídění maturitní - nematuritní ve školním roce 2003/2004 okres Karlovy Vary Počet let studia maturitní nematuritní
1 2 287 2 044
2 2 090 1 794
3 1 945 1 399
4 1 785 0
8 107 5 237
celkem
4 331
3 884
3 344
1 785
13 344
% podíl na celku
32%
29%
25%
13%
100%
Zdroj: UIV Praha/vl. výpočty
Propočet uvedený v části práce – „použité metody“ vydává zcela zřejmý signál na snižování počtu maturitních oborů a v žádném případě ne na jeho zvyšování. Hodnota pravděpodobnosti úspěšnosti absolventů maturitních oborů v Karlovarském kraji je na velmi nízké úrovni - pod 90 %. Snižování jedné části proporce (studijní obory) nemusí být kompenzována zvyšováním
79 - KDEP FFÚ VŠE
částí další (učební obory) a to vzhledem k demografickému vývoji, stavu kapacit na středních školách a potenciálu škol - budov, vybavení i odbornosti učitelů. Minimální počet snížení by měl začínat na výši 10 maturitních oborů. Při počtu 40 maturitních již existuje 93 % pravděpodobnost na zvýšení kvality skutečných profilů absolventů. Dále tímto záměrem bude docházet i k lepšímu využívání všech cenných zdrojů (pedagogický personál, investiční majetek apod.) nutných pro skutečně profesionální výkon v sekundární sféře vzdělanostní nabídky Karlovarského kraje. 6.13 Konkrétní výsledky optimalizačního procesu středních škol a školských zařízení v Karlovarském kraji
V následující části této kapitoly práce je popsán zcela konkrétní výsledek optimalizačního procesu, včetně ukázky zcela nového „vnitřního života“ všech školských příspěvkových organizací, které se staly tzv. nástupnickými školami, a také těch, které v této školní síti zůstaly ve své (relativně – změna nastala v nabídce oborového portfolia) nezměněné podobě. Tab. 27 40: Průměrná velikost školy, 1998-2004 (ČR – průměrné počty žáků na SŠ) 1998/ 1999
1999/ 2000
2000/ 2001
2001/ 2002
2002/ 2003
2003/ 2004
2005/ 2006
2006/ 2007
2007/ 2008
SŠ celk.
276,5
218,0
220,9
226,0
254,9
287,4
288,2
388,9
393,4
G
364,7
341,7
344,9
353,2
367,5
395,1
408,5
-
-
SOŠ
214,0
176,6
191,5
194,3
195,4
237,5
249,1
321,2
324
SOU
320,7
212,6
195,3
198,2
273,6
293,7
278,9
232,8
225,5
Zdroj: Dlouhodobý záměr ČR 2000 (neschválená verze návrhu, nikoli provedená analýza); od roku 2006 – datové servery ÚIV (kde se již nerozlišuje mezi čtyřletými maturitními obory u G SOŠ)
a) Střední škola služeb, Sokolov, Komenského 7/759 – vznik nové školy, nástupnická škola, •
Střední průmyslová škola a střední odborné učiliště hudebních nástrojů, Kraslice, Kpt. Jaroše 1843 - slučovaná škola,
•
cílová kapacita školy po sloučení je 560 míst při průměrné naplněnosti třídy ve výši 28 žáků 41,
40
Průměrná velikost gymnázií je nejvyšší ze všech středních škol, a to podstatně – průměrné gymnázium má o 27 % vyšší počet žáků než průměrná střední škola vůbec, o 40 % více než průměrná SOŠ a o 26 % více než průměrné SOU. Nízké počty žáků v SOŠ ve srovnání s oběmi ostatními typy škol ukazují na stále vysokou roztříštěnost sítě středních odborných škol. Není možné počítat s tím, že velikost škol bude růst zvyšováním počtů nově přijímaných (pokud to nebude samozřejmě součástí potřebného trendu profilace kvalitních škol na úkor škol méně kvalitních), a dalšího zvětšování škol bude možné dosáhnout jen dalším snižováním jejich počtů.
80 - KDEP FFÚ VŠE
•
b) Střední škola nábytkářská, Kynšperk nad Ohří, Školní 764 – vznik nové školy (na základě vzniku dvou příspěvkových organizací z jedné organizace – a to SOŠ a SOU se sídlem v Kynšperku nad Ohří),
•
cílová kapacita školy po sloučení je 400 míst při průměrné naplněnosti třídy ve výši 24 žáků,
c) Hotelová škola, Mariánské Lázně, Komenského 449 - nástupnická škola, •
Střední odborné učiliště, Mariánské Lázně, Poštovní 7 – slučovaná škola,
•
cílová kapacita školy po sloučení je 880 míst při průměrné naplněnosti třídy ve výši 28 žáků,
d) Integrovaná střední škola zemědělsko-manažerská, Odborné učiliště a Učiliště, Cheb, Obrněné brigády 6 – „slučovaná“ škola (ovšem odpovědná svému zřizovateli za veškeré legislativní úkony, které jsou se slučováním příspěvkových organizací spojené), •
Střední odborná škola, Cheb, Baltazara Neumanna 1 – slučovaná škola,
•
Střední odborné učiliště řemesel, Cheb, Komenského 29 – slučovaná škola,
•
Střední odborné učiliště hudebních nástrojů, Luby u Chebu, Revoluční 536 – slučovaná škola,
•
cílová kapacita školy po s1oučení je 350 míst při průměrné naplněnosti třídy ve výši 26 žáků,
e) Střední průmyslová škola keramická, Karlovy vary, nám. 17. listopadu 12 – nástupnická škola, •
Střední odborné učiliště keramické a sklářské a Učiliště, Karlovy Vary, Závodu míru 144 - slučovaná škola
•
cílová kapacita školy po sloučení je 450 míst při průměrné naplněnosti třídy ve výši 24 žáků,
f)
Střední průmyslová škol, Ostrov, Jáchymovská 1 – nástupnická škola,
•
Střední odborné učiliště automobilní a strojírenské a Učiliště, Ostrov, Dolní Žďár 43 – slučovaná škola
cílová kapacita školy po sloučení je 1000 míst při průměrné naplněnosti třídy ve výši 25 žáků,
g) Střední odborná škola, Střední odborné učiliště, Odborné učiliště a praktická škola, Nejdek, Husova 600 – nástupnická škola, 41
Nově vzniklá škola spojí 1 380 schválených míst ve svých celkových oborových kapacitách (SŠ Kynšperk – 1 160 míst a SŠ Kraslice 210 míst). Naplněnost obou škol v roce 2005 činila necelých 50 % - tj. cca 690 žáků, a to při dlouhodobém klesajícím trendu demografického vývoje a také navíc skutečnosti, že na SŠ v Kraslicích působila většina žáků z jiných regionů ČR.
81 - KDEP FFÚ VŠE
Střední odborné učiliště lesnické, Odborné učiliště a Učiliště, Abertamy, Hornická 286 – slučovaná škola,
cílová kapacita školy po sloučení je 750 míst při průměrné naplněnosti třídy ve výši 25 žáků
h) Gymnázium a Obchodní akademie, Mariánské Lázně, Ruská 355 – splývající
škola, •
Obchodní akademie, Mariánské Lázně, Lužická 412 – splývající škola,
•
cílová kapacita školy po sloučení je 790 míst při průměrné naplněnosti třídy ve výši 28 žáků,
i)
Střední průmyslová škola, Střední odborné učiliště a Učiliště, Královské Poříčí, Lázeňská 176 - zrušovaná škola,
•
cílová kapacita školy po sloučení je 1306 míst, bude vyřazena ze sítě škol
j)
S. r. o pro správu majetku – vznik nové organizace,
•
Předmět hlavní činnosti – hospodaření s vybraným majetkem škol a školských zařízení. Vznik k 1. 1. 2006. Personální zajištění – ředitel, ekonom a 3 realitní makléři.
Následující tabulky poskytují ekonomické informace o výdajích a nákladovosti na žáka ve středních školách v ČR a v Karlovarském kraji. Tab. 28: Celkové výdaje na vzdělávání na žáka ve SŠ, seřazeno po letech 2001 – 2004 (v 1 000 Kč) 2001 2002 2003 2004 Česká republika 35,5 Česká republika 34,9 Česká republika 36,9 Česká republika 33,9 Plzeňský kraj 31,4 Karlovarský kraj 32,7 Olomoucký kraj 33,9 Středočeský kraj 30,4 Karlovarský kraj 32,3 Plzeňský kraj 32,8 Plzeňský kraj 34,1 Brněnský kraj 30,9 Středočeský kraj 32,8 Středočeský kraj 33,5 Středočeský kraj 34,3 Plzeňský kraj 31,6 Brněnský kraj 33,2 Jihočeský kraj 33,9 Jihočeský kraj 34,9 Olomoucký kraj 32,5 Hl. město Praha 35,5 Brněnský kraj 33,9 Brněnský kraj 35,0 Moravsko-sl. k. 33,3 Zlínský kraj 35,9 Moravsko-sl. k. 34,7 Karlovarský kraj 35,1 Karlovarský kraj 33,8 Moravsko-sl. k. 36,2 Královéhrad. k. 34,8 Moravsko-sl. k. 36,3 Ústecký kraj 33,9 Jihočeský kraj 36,5 Olomoucký kraj 35,0 Vysočina 36,5 Hl. město Praha 34,3 Ústecký kraj 37,0 Liberecký kraj 35,1 Ústecký kraj 36,5 Jihočeský kraj 35,0 Královéhrad. k. 37,3 Vysočina 35,2 Královéhrad. k. 38,2 Královéhrad. k. 35,5 Liberecký kraj 37,4 Hl. město Praha 35,8 Hl. město Praha 38,5 Vysočina 35,8 Pardubický kraj 37,7 Ústecký kraj 35,9 Liberecký kraj 40,3 Zlínský kraj 37,2 Olomoucký kraj 37,8 Zlínský kraj 36,3 Zlínský kraj 42,3 Liberecký kraj 37,9 Vysočina 38,0 Pardubický kraj 39,4 Pardubický kraj 43,8 Pardubický kraj 38,7 Zdroj: Dlouhodobý záměr ČR 2000 (neschválená verze návrhu nikoli výpočty této analýzy) Pozn.:oblast podprůměrná: min až prům-0,166*(max-min) oblast průměrná: prům-0,166*(max-min) až prům+0,166*(max-min) oblast nadprůměrná: prům+0,166*(max-min) až max
82 - KDEP FFÚ VŠE
Obr. 19: Vývoj běžných výdajů na žáka v krajích, v tis. Kč, 1997-2000, seřazeno vždy podle r. 2000 Vývoj „vzdálenosti“ struktury 1997 kraje 1998 od průměrné 1999 2000 struktury s průměrnými SO indexu U 50 náklady ČČR R 45 40
0,8
35
Praha Brněnský Středočeský Olomoucký Pardubický Česká republika Královéhradecký Vysočina Plzeňský Jihočeský Zlínský Moravsko-sl. Ústecký Liberecký Karlovarský
30
0,6
25 20
0,4
15 10
0,2
5
-0,2
ha Pr a
av sk os M or
0,0
l.
0
-0,4
SO Š -0,6 -0,8
50
ČR
45 40 35
1996/1997 30
1997/1998
1998/1999
1999/2000
25 20 15 10
c
5
Pr ah a
M or av sk osl.
0
G 35
ČR
30 25 20 15 10
c
5
M or av sk osl.
Pr ah a
0
Zdroj: Dlouhodobý záměr ČR (neschválená verze návrhu nikoli výpočty této analýzy)
83 - KDEP FFÚ VŠE
Následující tabulky (všechny jsou z roku 2004) poskytují zcela pravdivý obraz „ekonomického“ života vybraných jednotlivých studijních a učebních oborů, poskytovaných jednotlivými středním školami v Karlovarském kraji. Tabulky jsou členěny dle získání vzdělanostního stupně. Uváděná porovnávání nákladovosti (dle mnou vytvořené metody) – tj. vlastně cen u těchto vybraných oborů v Karlovarském kraji – signalizují směr v zařazování oborové struktury do sítě škol a to do té střední školy, kde je to v porovnání s ostatními středními školami optimální (z pohledu ekonomické efektivnosti – viz poznámka č. 22 na str. 22). Zdrojem dat těchto tabulek je UIV a vlastní výpočty.
84 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 29; Obr. 20 a 21: Studijní obor: Agropodnikání IČO
Název SŠ
77291 SZŠ 47723360 SOŠ
Sídlo SŠ
KKOV Název oboru AgropodDalovice 41-.. nikání Cheb
41-..
Agropodnikání
Počet žáků
NáplněNákl. dle nost Celk. nákl. napl.
121
100%
96
30%
8496450
8496497
15812502 4743750
Nákl. na žáka 70219 49414
140 120 77291 Střední zemědělská škola Dalovice 41-41-M/001 Agropodnikání
počet žáků
100 80
47723360 Střední odborná škola Cheb 41-41-M/001 Agropodnikání
60 40 20 0 školy
80000 70000
Kč/žák
60000 77291 SZŠ Dalovice 41-.. Agropodnikání
50000 40000
47723360 SOŠ Cheb 41 -.. Agropodnikání
30000 20000 10000 0 školy
85 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 30; Obr. 22 a 23: Studijní obor Strojírenství IČO Název SŠ Sídlo SŠ 49767216 SPŠ Loket 70845425 SPŠ Ostrov
KKOV Název oboru 23-… Strojírenství 23-…. Strojírenství
Počet Celkové Náklady dle Náklady na žáků naplněnosti žáka Naplněnost náklady 84 26,1% 18327195 4783398 56945 100 21% 20418465 4287878 42879
105
počet žáků
100 95
49767216 SPŠ Loket 2341-M001 Strojírenství
90
70845425 SPŠ Ostrov 23-41-M001 Strojírenství
85 80 75 školy
60000 50000
Kč/žák
40000 30000
49767216 SPŠ Loket 23-41M001 Strojírenství
20000
70845425 SPŠ Ostrov 23-41M001 Strojírenství
10000 0 školy
86 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 31; Obr. 24 a 25: Studijní obor Technické lyceum
IČO
Název Sídlo SŠ KKOV oboru
Název SŠ
G, SOŠ, a 47723416 SOU text.
Aš
49766929 ISŠ tech. a ek. 70845425 SPŠ
Počet žáků
Naplněnost 4
1%
Sokolov
Technické 78-… lyceum Technické 78-… lyceum
94
11,11%
Ostrov
Technické 78-… lyceum
39
8,20%
Celkové náklady 22527895
Nákl. Nákl. dle napl. na žáka 225278
56320
63368257 7040213
74895
20418465
52355
52355
100 47723416 G, SOŠ, a SOU text. Aš 78-… Technické lyceum
počet žáků
80 60
49766929 ISŠ tech. a ek. Sokolov 78-… Technické lyceum
40 20
70845425 SPŠ Ostrov 78-… Technické lyceum
0 školy
47723416 Gymnázium,SOŠ a SOU textilní Aš 78-42-M/001 Technické lyceum
80000
Kč/žák
60000
49766929 ISŠ technická a ekonomická Sokolov 78-42-M/001 Technické lyceum
40000 20000 0 školy
70845425 Střední průmyslová škola Ostrov 78-42-M/001 Technické lyceum
87 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 32; Obr. 26 a 27: Studijní obor Všeobecná sestra Název SŠ SZdŠ 669709 a VZdŠ
Počet Celkové Náklady dle Náklady naplněnosti na žáka Sídlo SŠ KKOV Název oboru žáků Naplněnost náklady Karlovy Všeobecná Vary 53-… sestra 164 34,70% 31367037 10884361 66368
669733 SZdŠ
Cheb
IČO
Všeobecná 53-… sestra
207
75,80% 17687819
13407367
250
počet žáků
200
669709 SZdŠ a VZdŠ Karlovy Vary 53-… Všeobecná sestra
150
669733 SZdŠ Cheb 53… Všeobecná sestra
100 50 0 školy
66500
669709 Střední zdravotnická škola a VZdŠ Karlovy Vary 5341-M/001 Všeobecná sestra
Kč/žák
66000 65500 65000 64500
669733 Střední zdravotnická škola Cheb 53-41-M/001 Všeobecná sestra
64000 63500 školy
88 - KDEP FFÚ VŠE
64770
Tab. 33 Obr. 28 a 29: Studijní obor Elektrotechnika IČO
Sídlo SŠ
KKOV Název oboru
Počet žáků
Naplně- Celkové nost nákl.
Nákl. dle napl.
Nákl. Na žáka
Název SŠ ISŠ tech. 49766929 a ek.
Sokolov
26…
Elektrotechnika
102
12%
63368257
7604191
74551
70845425 SPŠ
Ostrov
26...
Elektrotechnika
215
45,20%
20418465
9229146
42926
250 200
ISŠ tech. a ek. Sokolov 26… Elektrotechnika
150 Poč. žáků 100
SPŠ Ostrov 26... Elektrotechnika
50 0 školy
80000 70000
ISŠ technická a ekonomická Sokolov 26-41M/002 Elektrotechnika
Kč/žák
60000 50000 40000 30000
Střední průmyslová škola Ostrov 26-41M/002 Elektrotechnika
20000 10000 0 školy
89 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 34; Obr. 30 a 31: Studijní obor Oděvnictví
IČO
Název SŠ
669750 SOŠ, SOU a U G, SOŠ a SOU 47723416 text.
Název KKOV oboru
Sídlo SŠ Kynšperk nad Ohří 31-…. Oděvnictví Aš
Počet žáků
31-… Oděvnictví
Celkové Naplněnost náklady
Náklady dle Náklady naplněnosti na žáka
106
9,90% 49490033
4899513
46222
46
12% 22527895
2703347
58768
120 669750 SOŠ, SOU a U Kynšperk nad Ohří 31-…. Oděvnictví
počet žáků
100 80 60
47723416 G, SOŠ a SOU text. Aš 31… Oděvnictví
40 20 0 školy
80000 669750 SOŠ, SOU a U Kynšperk nad Ohří 31-43-M/001 Oděvnictví
Kč/žák
60000 40000
47723416 Gymnázium,SOŠ a SOU textilní Aš 3143-M/001 Oděvnictví
20000 0 školy
90 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 35; Obr. 32 a 33: Studijní obor Pozemní stavitelství
IČO
Název SŠ
SPŠ,SOU stav. 175811 a U
47723360 SOŠ
Sídlo SŠ
Název KKOV oboru
Královské Poříčí
Pozemní 36-…. stavitelství
148
24%
36398039
8735529
59024
Cheb
Pozemní 36-… stavitelství
118
33%
15812502
5218126
44221
počet žáků
200
Počet žáků
Celkové Naplněnost náklady
Náklady dle naplněnosti
175811 SPŠ,SOU stav. aU Královské Poříčí 36…. Pozemní stavitelství
150 100
47723360 SOŠ Cheb 36-… Pozemní stavitelství
50 0 školy
70000
175811 SPŠ,SOU stavební a U Královské Poříčí 36-41-M/001 Pozemní stavitelství
60000
Kč/žák
50000 40000
47723360 Střední odborná škola Cheb 3641-M/001 Pozemní stavitelství
30000 20000 10000 0
školy
91 - KDEP FFÚ VŠE
Náklady na žáka
Následující tabulky a obrázky poskytují informace již o učebních oborech v Karlovarském kraji: Tab. 36; Obr. 34 a 35: Učební obor Číšník, servírka
IČO
Název SŠ
Sídlo SŠ KKOV Název oboru Mariánské 518891 SOU Lázně 65-.. Číšník, servírka SOU str. a Karlovy 520055 sl. Vary 65-.. Číšník, servírka SOŠ, 669750 SOU a U
Kynšperk nad Ohří
počet žáků
200
65-..
Číšník, servírka
Počet Celkové žáků Naplněnost náklady
Náklady dle Náklady naplněnosti na žáka
147
28,16% 23374870
6582363
44778
170
29,70% 26634347
7910401
45532
30
28,00% 49490033
13857209
46191
518891 SOU Mariánské Lázně 65-.. Císník, servírka
150
520055 SOU str. a sl. Karlovy Vary 65-.. Císník, servírka
100 50 0 školy
669750 SOŠ, SOU a U Kynšperk nad Ohří 65.. Císník, servírka
46500
46000 518891 Střední odborné učiliště Mariánské Lázně 6553-H/001 Císník, servírka
45500 Kč/žák
520055 SOU stravování a služeb Karlovy Vary 65-53H/001 Císník, servírka
45000
669750 SOŠ, SOU a U Kynšperk nad Ohří 65-53H/001 Císník, servírka
44500
44000 školy
92 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 37; Obr. 36 a 37: Učební obor Kuchař
IČO
Název SŠ ISŠ zem.-man., 77461 OU a U
Sídlo SŠ
520055 SOU strav. a sl.
Cheb Mariánské Lázně Karlovy Vary
669750 SOŠ, SOU a U
Kynšperk nad Ohří
518891 SOU
KKOV
Název oboru
65-…
Kuchař
175
17,15%
40653307
10867656
39840
65-…
Kuchař
180
34,48%
23374870
8059655
44776
65-…
Kuchař
204
35,66%
26634347
9497808
46558
65-…
Kuchař
110
10,36%
49490033
5127167
46611
200 počet žáků
Naplněnost
Celkové náklady
Náklady dle Náklady na naplněnosti žáka
77461 ISŠ zem.-man., OU a U Cheb 65-… Kuchař
250
518891 SOU Mariánské Lázně 65-… Kuchař
150 100
520055 SOU strav. a sl. Karlovy Vary 65-… Kuchař
50 0 školy
669750 SOŠ, SOU a U Kynšperk nad Ohří 65-… Kuchař
77461 ISŠ zemědělskomanažerská, OU a U Cheb 65-52-H/001 Kuchař
48000 46000
Kč/žák
Počet žáků
518891 Střední odborné učiliště Mariánské Lázně 65-52-H/001 Kuchař
44000 42000
520055 SOU stravování a služeb Karlovy Vary 65-52H/001 Kuchař
40000 38000 36000
školy
669750 SOŠ, SOU a U Kynšperk nad Ohří 65-52H/001 Kuchař
93 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 38; Obr. 38 a 39: Učební obor Zedník
IČO
Název KKOV oboru
Název SŠ ISŠ zem.-man., 77461 OU a U SPŠ,SOU stav. 175811 a U
Sídlo SŠ Cheb Královské Poříčí
SOU stav., OU 669725 a U
Karlovy Vary
Počet žáků
Naplněnost
Celkové náklady
Náklady dle Náklady na naplněnosti žáka
36-...
Zedník
23
2,25%
63368257
1425786
61991
36-...
Zedník
54
8,70%
36398039
3166629
58641
36-...
Zedník
36
9,30%
30145057
2803490
77875
60 77461 ISŠ zem.-man., OU a U Cheb 36-... Zedník
počet žáků
50 40
175811 SPŠ,SOU stav. a U Královské Poříčí 36-... Zedník
30 20
669725 SOU stav., OU a U Karlovy Vary 36-... Zedník
10 0 školy
90000 80000
77461 ISŠ zemědělskomanažerská, OU a U Cheb 36-67-H/001 Zedník
70000 Kč/žák
60000
175811 SPŠ,SOU stavební a U Královské Poříčí 36-67H/001 Zedník
50000 40000 30000
669725 SOU stavební, OU a U Karlovy Vary 36-67H/001 Zedník
20000 10000 0 školy
94 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 39; Obr. 40 a 41: Učební obor Kadeřník
IČO
Název SŠ Sídlo SŠ ISŠ zem.-man., OU a 77461 U Cheb Kynšperk 669750 SOŠ, SOU a U nad Ohří
Název KKOV oboru
Počet žáků
Naplněnost
Celkové náklady
Náklady dle Náklady na naplněnosti žáka
69-….
Kadeřník
97
9,50%
40653307
3862064
39815
69-….
Kadeřník
134
12,60%
49490033
6235744
46535
160 140
počet žáků
120 ISŠ zem.-man., OU a U Cheb 69-51-H/001 Kadeřník
100 80
SOŠ, SOU a U Kynšperk nad Ohří 69-51-H/001 Kadeřník
60 40 20 0 školy
48000 46000
ISŠ zemědělsko-manažerská, OU a U Cheb 69-51-H/001 Kadeřník
Kč/žák
44000 42000
SOŠ, SOU a U Kynšperk nad Ohří 69-51-H/001 Kadeřník
40000 38000 36000 školy
95 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 40; Obr. 42 a 43: Učební obor Instalatér
IČO
Název SŠ
ISŠ zem.-man., 77461 OU a U SPŠ,SOU stav. 175811 a U
Sídlo SŠ
KKOV
Cheb Královské Poříčí
36-… 36-…
Název oboru
Počet žáků
Celkové Naplněnost náklady
Náklady dle naplněnosti
Náklady na žáka
Instalatér
52
5%
40653307
2032665
39090
Instalatér
34
6%
36398039
2183882
64232
Instalatér
0
0%
15938818
0
0
Instalatér
43
11%
30145057
3315956
77115
36-… 668486 SOU řem. SOU stav., OU 669725 a U
Cheb 36-… Karlovy Vary
77461 ISŠ zemědělskomanažerská, OU a U Cheb 36-52-H/001 Instalatér
60
počet žáků
50
175811 SPŠ,SOU stavební a U Královské Poříčí 3652-H/001 Instalatér
40 30
668486 SOU řemesel Cheb 36-52-H/001 Instalatér
20 10 0 školy
669725 SOU stavební, OU a U Karlovy Vary 36-52H/001 Instalatér
90000 80000 77461 ISŠ zemědělskomanažerská, OU a U Cheb 36-52-H/001 Instalatér
70000
Kč/žák
60000
175811 SPŠ,SOU stavební a U Královské Poříčí 36-52H/001 Instalatér
50000
668486 SOU řemesel Cheb 36-52-H/001 Instalatér
40000 30000
669725 SOU stavební, OU a U Karlovy Vary 36-52H/001 Instalatér
20000 10000 0 školy
96 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 41; Obr. 44 a 45: Učební obor Truhlář – dřevěné konstrukce Náklady Název Počet Celkové dle Náklady žáků IČO Název SŠ Sídlo SŠ KKOV oboru Naplněnost náklady naplněnosti na žáka TruhlářSPŠ,SOU Královské dřevěné 43 175811 stav. a U Poříčí 33-… konstrukce 7,46% 36398039 2715294 63146 33Truhlářdřevěné 50 668486 SOU řem. Cheb 20% 15938818 3187764 63755 konstrukce 33-.. Truhlářdřevěné SOU stav, Karlovy 82 Vary konstrukce 669725 OU a U 21,18% 30145057 6384723 77862 175811 SPŠ,SOU stav. a U Královské Poříčí 33-56-H/003 Truhlář-dřevěné konstrukce
90 80
počet žáků
70 60
668486 SOU řem. Cheb 33-56-H/003 Truhlář-dřevěné konstrukce
50 40 30 20 10 0 školy
SPŠ,SOU stavební a U Královské Poříčí 33-56H/003 Truhlář-dřevěné konstrukce
90000 80000 70000 60000
Kč/žák
669725 SOU stav, OU a U Karlovy Vary 3356-H/003 Truhlářdřevěné konstrukce
SOU řemesel Cheb 3356-H/003 Truhlářdřevěné konstrukce
50000 40000 30000 20000 10000 0
školy
SOU stavební, OU a U Karlovy Vary 33-56H/003 Truhlář-dřevěné konstrukce
97 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 42; Obr. 46 a 47: Učební obor Kuchařské práce
IČO
Název SŠ
Sídlo SŠ
KKOV
Název oboru
Počet žáků
Naplněnost
Celkové náklady
Náklady dle Náklady na naplněnosti žáka
ISŠ zem.-man., 77461 OU a U
Cheb
65-….
Kuchařské práce
29
2,80%
40653307
1138293
39251
SOŠ, SOU,OU 77526 a PrŠ
Nejdek
65-….
Kuchařské práce
76
22,60%
21400347
4836478
63638
Horní Slavkov
65-….
Kuchařské práce
57
44,18%
8795342
3885782
68172
49742086 OU 80 70
77461 ISŠ zem.-man., OU a U Cheb 65-…. Kuchařské práce
počet žáků
60 50
77526 SOŠ, SOU,OU a PrŠ Nejdek 65-…. Kuchařské práce
40 30 20
49742086 OU Horní Slavkov 65-…. Kuchařské práce
10 0 školy
80000 70000 77461 ISŠ zemědělskomanažerská, OU a U Cheb 65-52-E/001 Kuchařské práce
60000
Kč/žák
50000
77526 SOŠ, SOU,OU a PrŠ Nejdek 65-52-E/001 Kuchařské práce
40000 30000
49742086 Odborné učiliště Horní Slavkov 6552-E/001 Kuchařské práce
20000 10000 0 školy
98 - KDEP FFÚ VŠE
Následující tabulky a obrázky poskytují informace o „výkonech“ (počtu žáků) v ČR a v Karlovarském kraji v letech 2005 - 2007. Uvedené informace zcela jasně a zřetelně potvrzují daný předpoklad – pokles úrovně demografického vývoje, a to jak v České republice, tak i v Karlovarském kraji. Tab. 43: 1. roč. ČR 2005 Denní studium 140995
2. roč. 131087
3. roč. 118158
4. roč. 76944
Celkem 467184
Obr. 48: ČR 2005 500000 450000 400000 Počet žáků
350000 300000 250000
Denní studium
200000 150000 100000 50000 0 1. roč.
2. roč.
3. roč.
4. roč.
Celkem
Zdroj: UIV Praha/datové servery
99 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 44 Karlovarský kraj 2005 1. roč. 2. roč. 3. roč. 4. roč. Celkem Denní studium 4464 4045 3458 2054 14021
3941 počet narozených v roce 1990 (obr. 6; str. 29) Obr. 49: Karlovarský kraj 2005
16000 14000 12000
Počet žáků
10000 8000
Denní studium
6000 4000 2000 Zdroj: UIV Praha/datové servery
0 1. roč.
2. roč.
3. roč.
4. roč.
Celkem
Zdroj: UIV Praha/datové servery
100 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 45: 1. roč. 142204
ČR 2006 Denní studium
2. roč. 128991
3. roč. 116009
4. roč. 78328
Celkem 465532
Obr. 50: ČR 2006 500000 450000 400000 Počet žáků
350000 300000 250000
Denní studium
200000 150000 100000 50000 0 1. roč.
2. roč.
3. roč.
4. roč.
Celkem
Zdroj: UIV Praha/datové servery
101 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 46: 2. roč. 3. roč. 4. roč. Celkem Karlovarský kraj 2006 1. roč. Denní studium 4394 3838 3495 2113 13840
3980 počet narozených v roce 1991 (obr. 6; str. 29) Obr. 51: Karlovarský kraj 2006 16000 14000
Počet žáků
12000 10000 8000
Denní studium
6000 4000 2000 0 1. roč.
2. roč.
3. roč.
4. roč.
Celkem
Zdroj: UIV Praha/datové servery
102 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 47: 1. roč. 138335
ČR 2007 Denní studium
2. roč. 128869
3. roč. 113716
4. roč. 77301
Celkem 458221
Obr. 52: ČR 2007 500000 450000 400000 Počet žáků
350000 300000 250000
Denní studium
200000 150000 100000 50000 0 1. roč.
2. roč.
3. roč.
4. roč.
Celkem
Zdroj: UIV Praha/datové servery
103 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 48: 2. roč. 3. roč. 4. roč. Celkem Karlovarský kraj 2007 1. roč. Denní studium 4376 3706 3270 2188 13540
3633 počet narozených v roce 1992 (obr. 6; str. 29) Obr. 53: Karlovarský kraj 2007 16000 14000
Počet žáků
12000 10000 8000
Denní studium
6000 4000 2000 0 1. roč.
2. roč.
3. roč.
4. roč.
Celkem
Zdroj: UIV Praha/datové servery
Tab. 49:
Počet žáků víceletého gymnázia přijatých do 1. ročníku KK 2005 336 KK 2006 327 KK 2007 326
Rozdíl mezi Rozdíl mezi přijatými do 1. víceletým G a ročníku všech SŠ prognózou (vyjma počtu žáků v kvintě víceletého gymnázia) a prognózou -37 299 (4240 – 3941) -136 191 (4171 – 3980) 166 492 (4125 – 3633)
Zdroj: UIV Praha/datové servery
Rozdíly mezi prognózou a skutečností (3. sloupec tabulky 49) je zapříčiněn záporným migračním saldem v rámci oblasti České republiky (námět pro další možné analytické práce – na téma příčin rostoucí úrovně odlivu absolventů ZŠ z Karlovarského kraje).
104 - KDEP FFÚ VŠE
Nyní jsou v práci uvedeny dva příklady optimalizačního řešení. V prvém příkladě se jedná o řešení tzv.„rychlé“ (také je možno jej nazvat „od stolu“). Druhý příklad optimalizačního řešení již vychází z celkového obsahu této práce. 1. Příklad optimalizačního řešení Příspěvková organizace – střední škola, která má na tzv. „koberci“ oborové struktury Karlovarského kraje převzít roli centra vzdělávání a učení ve stavebnictví: Tab. 50:
SPŠ, SOU stavební a U, Královské Poříčí, Lázeňská 176 Součásti
Počty žáků/ Počty tříd (vše k 1. 9. 2004)
SOŠ (Nástavby; formy studia) SOU (Nástavby; formy studia) U OU Škola celkem
Nyní
Kapacita 1.9.2005
(návrh ředitelů SŠ – „od stolů“ – „jejich přání“ 42)
Poznámka % napl.
184 (51; 29D; 22V)/ 10 tříd (4; 2D; 2V) 510 (115; 19D; 96V)/ 24 tříd (6; 2D; 4V) 35/ 2 třídy
240
77%
3 obory (1; 1D; 1V)
976
52%
12 oborů (2; 1D; 2V 2Dk)
90
39%
1
729 (166; 48D; 118V)/ 36 tříd (10; 4D; 6V)
1306
56%
16 oborů (3; 2D; 3V; 2Dk)
Domov mládeže Školní jídelna Odloučená pracoviště
Oborové portfolio školy Číslo
Obor souč.
Obor – číslo/ - název
Forma studia
Žáci 04/0 5
Kapacita % 04/05 Počet tříd napl. (napl. 1tř.)
Poznámka
42
Toto přání nebylo nikdy a nikde oficiálně před veřejností zveřejněno (všichni ředitelé SŠ tento sloupec naplněnosti kapacity ve svých výročních zprávách vyplnili jako zcela naplněný – čili 100 %!).
105 - KDEP FFÚ VŠE
1
2
1
M SOŠ
2 3
4 5
6 7 8 9 10
11 12 13 14 15
16
M SOŠ LN SOŠ LN SOU LN SOU
H SOU H SOU H SOU H SOU H SOU H SOU H SOU H SOU H SOU H SOU E U
3
4
5
6
7
8
33 – 41 – M/002 Dřevěné konstrukce 36 – 41 – M/001 Pozemní stavitelství 63 – 42 – L/502 Tech. hosp. a správní činnosti
D4
0
120
0
0%
D4
133
240
6 (22)
55%
D2
29
30
97%
V3
22
30
23 – 43 – L/506 Provozní technika 36 – 44 – L/502 Stavební provoz
V3
64
30
2 (15) 1,99 (7,3) 2,66 (21,3)
33 – 56 – H/001 Truhlář 33 - 56 – H/003 Truhlář - dřev. konstrukce 36 – 52 – H/001 Instalatér 36 – 57 – H/001 Malíř 36 – 57 – H/003 Malíř – stav. výroba 36 – 64 – H/001 Tesař 36 – 66 – H/001 Montér suchých staveb 36 – 67 – H/001 Zedník 36 – 67 – H/004 Obkladač 63 – 51 – H/002 Technickoadmini strativní pracovník 36 – 67 - E/503 Stavební výroba
Dk3 D2
19
90 30
V3
32
30
Dk3 D3
2 (9,5) 1,33 (10,6)
90 90
D3
46
80 0
2,09 (15,3)
D3
38
80
D3
24
93
D3
0
0
1,73 (12,6) 1,09 (8) 0
D3
10
80
D3
27
90
D3
64
300
0,45 (3,3) 1,23 (9) 2,92 (21,3)
90
D3 D3
186
240 0
8,48 (31)
D2
35
90
2 (17,5)
9
73% 213% 1. 9. 2005 zařazen
63% 107% 1. 9. 2005 zařazen 1. 9. 2005 zařazen 58% 1. 9. 2005 vyřazen (dobíhající) 48%
26% 0% dobíhající 13% 30% 21% 1. 9. 2005 zařazen 78% 1. 9. 2005 vyřazen (dobíhající)
389%
106 - KDEP FFÚ VŠE
Vysvětlivky : Sloupec 2: M - studijní obory maturitní středních odborných škol L - studijní obory maturitní středních odborných učilišť LN – studijní obory maturitní nástavbové H - učební obory s výučním listem středních odborných učilišť E U – učební obory učilišť OU – učební obory odborných učilišť (absolventi ZvŠ) Sloupec 4 : D 2 - denní studium dvouleté; D3 – denní studium tříleté; D4 – denní studium čtyřleté; Dk3 – dálkové studium tříleté; V3 - večerní studium tříleté; Ex3 – externí studium tříleté Další data potvrzují, že je skutečně možné i pomocí tzv. „sociálních“ nákladů (domov mládeže, jídelny atd.) dosáhnout žádoucího stavu – tj. směrovat – optimalizovat toky věkových kohort do míst, kde je to, vzhledem k uvedeným hypotézám práce, skutečně optimální. Tab. 51:
Aš Bečov nad Teplou Březová u Sokolova
3
2
2
Bukovany u Sokolova
5
1
Citice
1 1
Dalovice
9 5
Hroznětín Cheb Chlum Svaté Maří Chodov Jindřichovice
2
Karlovy Vary
1 3
2 3
5
1
3 2
6 1
7 1 2
3 5
1
4 1 1
5
1
1
2
1 3
4 2 3
Celkem
Technickoadministrativní prac.
5
12
1
7
3 1 1 9
3
5 2 7 42 1 19 2 7
2
3
36 1 18
65 5 39
2
2
3
1
Klášterec nad Ohří Krajková
36-67-E/003 Stavební výroba
1
1
2 9 1 13
4 1
Hlavno Horní Slavkov
36-67-H/001 Zedník
36-64-H/001 Tesař 36-66-H/001 montér suchých staveb
36-57-H/001 Malíř
1
1
Dolní Rychnov Habartov
36-52-H/001 Instalatér
33-56-H/003 Truhlář dřevěné konstrukce
Obce dojíždějících žáků
36-41-M/001 Pozemní stavitelství
Počet dojíždějících žáků v jednotlivých naplněných oborech školy včetně procentuálního vyjádření z celkového stavu
4
1
107 - KDEP FFÚ VŠE
Kraslice Královské Poříčí Krásná Krásno
4 2 1 2
3
1
Kynšperk
1
2
1
1 3
2
2 1
3 2
3
Kyselka Libavské Údolí Loket Lomnice Loučky
1 4 5 2
1 2 1
1 6
2 1
1
1
1 1
1
Mar. Lázně
2
Merklín
2
1 1 3 2 1 2 4
1
6
Milevsko Nová Role Nové Sedlo
3 1 2
1
3 2 1 1
1
4
1 1
1
1 5
Šindelová Oloví Ostrov nad Ohří Plesná u Chebu Rotava Rovná u Sokolova Sadov Sokolov
2 5 1 1 5 5
1
Luby u Chebu
Nejdek
4 1
1 1 1
1 26
Staré Sedlo
2
1 9 2 2
8
7
21 9 1 4 11 1 5 21 13 2 1 1 2 1 5 6 17 1 7 7 1 11 2
3
5
20
1
1
1
5
1 43 1
1 126 3 10 4 1 3
Vřesová
5 4 1 1
Vintířov u Sokolova
1
1
1
21
10
1
2
2
2
41
127
42
36
42
20
27
61
30
178
563
Svatava Teplá u Toužimi Tábor
Celkem
2
Zdroj: vlastní šetření
Ovšem tato v práci navržená varianta optimalizačního řešení nebyla přijata – škola byla na základě politického rozhodnutí vyřazena ze sítě škol a školských zařízení. Výsledek tohoto rozhodnutí je prezentován v následujících tabulkách. Vyřazení této školy ovlivnilo činnost dalších tří středních škol v karlovarském regionu, přičemž nástupní střední školou se stala Integrovaná střední škola v Sokolově 43 (viz následující tabulky)
43
Opět je rovněž nutné připomenout stranu č. 93 práce – tj. porovnání finanční nákladovosti učebních oborů (zedník) nabízených jednotlivými středními školami v Karlovarském kraji.
108 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 52: Stav před optimalizačním opatřením
Integrovaná střední škola technická a ekonomická, Sokolov, Jednoty 1620 Součásti
SOŠ SOU (Nástavby – formy studia) U OU Škola celkem
Počty žáků/ Počty tříd (vše k 1. 9. 2004) 539/ 20 tříd 362 (78; 78Dk)/ 15 tříd (3; 3Dk)
Kapacita 1.9.2005
Nyní
901 (78; 78Dk)/ 35 tříd (3; 3Dk)
Poznámka % napl.
610
88 %
5 oborů
420
86 %
10 oborů (3; 3D; 2V; 3Dk)
1030
87 %
15 oborů (3; 3D; 2V; 3Dk
Domov mládeže Školní jídelna Odloučená pracoviště
1. Sokolov, Lomnice, Areál Erika
Praxe
Oborové portfolio školy Čís.
Obor souč.
1
2
1
M SOŠ M SOŠ M SOŠ
2 3 4
5 6
M SOŠ M SOŠ LN SOU
Obor – číslo/ - název
Forma studia
Žáci 04/05
4
5
3 23 – 45 – M/004 Silniční doprava 26 – 41 – M/002 Elektrotechnika 64 – 42 – M/036 Management obchodu 68 – 43 – M/001 Veřejnosprávní činnost 78 – 42 – M/001 Technické lyceum 23 – 43 – L/506 Provozní technika
04/05
6
D4
96
120
D4
106
120
D4
102
120
D4
140
D4 D2 Dk3
Kapacita Počet tříd % (napl. Napl. 1 tř.) 7 8
3,56 (24) 3,93 (26,5) 3,78 (25,5)
80 %
100
5,19 (35)
140 %
95
120
3,52 (23,75)
79 %
0 66
60 60
2,53
Poznámka
88 % 85 %
0% 110 %
109 - KDEP FFÚ VŠE
9
(22) 7
L SOU
8
LN SOU
9
10 11 12 13 14 15
LN SOU H SOU H SOU H SOU H SOU H SOU H SOU
23 – 44 – L/001 Mechanik strojů a zařízení 26 – 41 – L/501 Elektrotechnika 64 – 41 – L/515 Podnikání v techn. povol. 23 – 51 – H/001 Zámečník 23 – 51 – H/510 Strojírenská výroba 23 – 56 – H/001 Obráběč kovů 23 – 68 – H/001 Automechanik 26 – 51 - H/001 Elektrikář 26 – 51 – H/504 Elektrotechnická výroba
V3 D4 D2 Dk3
60 30
12
V3 D2 Dk3 D3
60 60
0,46 (4)
65
90
2,75 (21,6)
60 60
D3
58
90
D3
75
90
D3
86
90 60
0% 20 % 0% 0% 0%
60 30 60
D2 Dk3
D2
0%
72 % 0% 0%
2,45 (19,3) 3,17 (25) 3,63 (28,6)
64 % 83 % 95 % 0%
Vysvětlivky : Sloupec 2: M - studijní obory maturitní středních odborných škol L - studijní obory maturitní středních odborných učilišť LN – studijní obory maturitní nástavbové H - učební obory s výučním listem středních odborných učilišť E U – učební obory učilišť OU – učební obory odborných učilišť (absolventi ZvŠ) Sloupec 4 : D 2 - denní studium dvouleté; D3 – denní studium tříleté; D4 – denní studium čtyřleté; Dk3 – dálkové studium tříleté; V3 - večerní studium tříleté; Ex3 – externí studium tříleté
110 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 53: Stav po optimalizačním opatřením
Integrovaná střední škola technická a ekonomická Sokolov, Jednoty 1620 Právní forma Sídlo školy
IČO Součásti
příspěvková organizace Jednoty 1620 (v majetku KK; veškerá výuka)
49 766 929
SOŠ SOU
IZO 600 170 527
700 200
Počty žáků (předpoklad: 2009 2011 781 684 214 189
Poznámka 2014 583 145
Z toho denní nástavby U OU
Škola celkem Domov mládeže Školní jídelna
900
995 NE NE
873
728
111 - KDEP FFÚ VŠE
Odloučená pracoviště zařazena do sítě škol Ostatní budovy nebo odborná pracoviště nezařazená v síti škol
Sídlo Sokolov, Lomnice Areál Erika Sokolov, K.H.Máchy 1276
Vlastník KK
Nájemné
KK
převést na SŠ Služeb Sokolov
Využití Praxe (v souč. prodáno) DM pro lektory, laboratoře CHE
Doplňková činnost ISŠTE - pronájem bytových a nebytových prostor (nemovitostí školy), - další profesní vzdělávání a rekvalifikace pracovníků, - svářečská škola, - poskytování a zprostředkování vzdělávacích služeb pro veřejnost, - poskytování telekomunikačních služeb, - nákup a prodej tepla, - pronájem a zapůjčování movitého majetku, SOU Královské Poříčí - rozvod tepla (skupina 32), - poskytování ubytovacích služeb, - hostinská činnost, - provádění staveb včetně jejich změn, udržovacích prací na nich a jejich odstraňování, - pronájem bytových a nebytových prostor a poskytování služeb s tím spojených, - vzdělávání dospělých, pořádání rekvalifikačních kursů, - doprava žáků a zaměstnanců za účelem výuky, ověřování odborné způsobilosti ve stavebnictví. 58 089 188,00 rozdíl (021-081) Majetek účetní hodnota (021) 19 949 955,00 Oprávky (081) 38 139 233,00
Oborové portfolio školy Číslo
Obor. součást
1
2
1
M SOŠ
2
M SOŠ M SOŠ M SOŠ
3 4 5
M
Obor – číslo - název: a) původní b) převod ze SŠ c) návrh nového oboru
Forma studia
3 16-01-M/004 Ekologie a ochrana krajiny 16-02-M/001 Průmyslová ekologie 23–41–M/001 Strojírenství 23-41-M/003 Řízení jakosti ve strojírenství 23-41-M/004
4
Kapacita/provozní náklady Kap. KK a) Převod ze Provozní SŠ normativ celkem/ Počet SŠ po 1. 9. 2004 (v záv. převod shodných oborů) b) Návrh zař. nového oboru 6 7 8
Napl. třídy/poč. tříd
9
D4
120 1 SŠ
nový H2/6225
120/4
D4
120 nový H2/6225 1 SŠ 240/ Převod ze SPŠ F2/5395 2 SŠ v Lokti 120 nový F2/5395 1 SŠ
120/4
D4 D4 D4
120
nový F2/5395
112 - KDEP FFÚ VŠE
120/4 120/4 120/4
SOŠ
M SOŠ M SOŠ M SOŠ M SOŠ M SOŠ LN SOU
Strojírenství a administrativní technika s rozšířeným jazykovým vyučováním 23–45–M/004 Silniční doprava 26–41–M/002 Elektrotechnika 64-42-M/036 Management obchodu 68-43-M/001 Veřejnosprávní činnost 78–42–M/001 Technické lyceum 23–43–L/506 Provozní technika
12
LN SOU
13
H SOU H SOU H SOU H SOU H SOU H SOU
6 7 8 9 10 11
14 15 16 17 18
1 SŠ
D4
G3/5395
120/4
F2/5395
120/4
K1/3590
120/4
G1/3590
120/4
E1/3560
120/4
D2 Dk3 V3
F2/5395
60/2
26–41–L/501 Elektrotechnika
D2 Dk3 V3
F2/4405
60/2
23–51–H/001 Zámečník 23–51–H/510 Strojírenská výroba 23–56–H/001 Obráběč kovů 23–68–H/001 Automechanik 26–51-H/001 Elektrikář 26–51–H/504 Elektrotechnická výroba 36-52-H/001 Instalatér
D3
90 1 SŠ 130/ 2 SŠ 90 1 SŠ 360 4 SŠ 90 1 SŠ 60 1 SŠ
NO3/8244
90/3
NO4/10394
90/3
NO3/8244
90/3
NO4/10394
90/3
NO3/8244
90/3
NO3/8244
60/2
D3
120/ Převod ze SŠ 3 SŠ v KP
NO3/8244
30/1 (10 žáků na 1/3 třídy) 30/1 (10 žáků na 1/3 třídy 30/1 (10 žáků na 1/3
D4 D4 D4 D4
D2 D3 D3 D3 D2
240/ 2 SŠ 240/ 2 SŠ 120/ 1 SŠ 360 3 SŠ 360/ 3 SŠ
19
H SOU
20
H SOU
36-55-H/001 Klempíř – stavební výroba
D3
90/ 2 SŠ
21
H SOU
36-66-H/001 Montér suchých staveb
D3
90/ Převod ze SŠ v NO2/5665 3 SŠ KP
nový NO3/8244
113 - KDEP FFÚ VŠE
22
H SOU
36-67-H/001 Zedník
D3
150/ Převod ze SŠ 3 SŠ v KP
NO1/3085
23
H SOU
36-67-H/004 Obkladač
D3
90 Převod ze SŠ 1 SŠ v KP
NO1/3085
třídy) 30/1 (10 žáků na 1/3 třídy) 90/3
Při nepřekročení cílové kapacity celé školy – tj. 900 žáků a při použití statistické charakteristiky – prostřední hodnoty uspořádaného statisticky ekonomického souboru (normativy neinvestičních výdajů) tzv. mediánu x ̃, lze poměrně přesně stanovit celkové provozní výdaje tohoto školského zařízení. Uspořádejme nyní hodnoty podle pořadí a z toho vypočteme medián: 3085, 3560, 4405, 5395, 5665, 8244, 10394 44 - medián, jakožto prostřední hodnota, odpovídá 3 a půltému prvku a získá se jako aritmetický průměr sousedních dvou hodnot 5395 + 5665 ~ x = -----------------= 5530 2 - prostřední hodnota 5530 výrazně lépe charakterizuje v tomto případě úroveň normativů než aritmetický průměr - konečný výsledek, tj. celková výše objemu provozních výdajů činí Kč 4 977 000,-Vysvětlivky : Sloupec 2: M - studijní obory maturitní středních odborných škol L - studijní obory maturitní středních odborných učilišť LN - studijní obory maturitní nástavbové H - učební obory s výučním listem středních odborných učilišť EU - učební obory učilišť OU - učební obory odborných učilišť (absolventi ZvŠ) Sloupec 4 : D 2 - denní studium dvouleté; D3 - denní studium tříleté; D4 - denní studium čtyřleté; Dk3 dálkové studium tříleté; V3 - večerní studium tříleté; Ex3 - externí studium tříleté Závěr: Práce je založena na vytváření lepších podmínek pro to, aby mohla být studentům (učňům) v rámci jedné školy a jednoho zaměření (v tomto případě stavebnictví, čili jedno
44
Směrnice Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. j.: 28 768/2005-45, kterou se stanoví závazné zásady, podle kterých provádějí krajské úřady rozpis finančních prostředků státního rozpočtu (stanovení normativů na obor SŚ).
114 - KDEP FFÚ VŠE
z nejnákladnějších oborů vůbec) nabídnuta daleko širší možnost výběru z následujících příležitostí: (1) Prostupnost více druhů vzdělávání, (2) možnost získávání kombinované kvalifikace (např. zedník – obkladač), (3) snížení studijní neúspěšnosti cestou širší nabídky alternativních vzdělávacích možností a (4) a v neposlední řadě vzájemné obohacení různých druhů vzděláváním o žádoucí prvky (např. zkvalitnění výuky všeobecných předmětů na SOŠ, popř. SOU, zvýšení podílu praktických dovedností a zaměření na SOŠ, širší možnost modulárního uspořádání učebních programů apod.) Všechny tyto příležitosti (1 – 4) byly tímto nevědeckým rozhodnutím nevyužity – stavebnické obory zůstaly nadále v „roztříštěném“ stavu ve čtyřech středních školách – čili kopírující stav před optimalizací. Tab. 54: Stav před optimalizačním řešení ve městě Karlovy Vary
Střední průmyslová škola keramická, Karlovy Vary, nám. 17. listopadu 12 Součásti
Počty žáků Počet tříd/ (vše k 1. 9. 2004) 404/ 17 tříd
SOŠ SOU (Nástavby; forma studia) U OU Škola celkem
Nyní
Kapacita 1.9.2005
450
450
404/ 17 tříd
Poznámka % napl. 89,7 %
11 oborů
89,7 %
11 oborů
Domov mládeže Školní jídelna Odloučená pracoviště
Oborové portfolio školy Čís.
Obor souč.
1 1
2
2 3
M SOŠ M SOŠ M SOŠ
Obor – číslo/ - název
3 28 – 44 – M/002 Aplik. chemie – analytická chemie 28 – 44 – M/003 Aplik. chemie – chem. technologie 28 – 44 – M/004 Aplik. chemie – farmaceut.
Forma studia
4 D4 Ex4 D4 Ex4 D4
Žáci 04/0 5
Kapacita % 04/05 Počet tříd (napl. naplně1 tř.) nost 5 6 7 8 69 60 3 115 % (17,25) 80 % 4 5 0 60 0%
0
0 60
Poznámka
9
Dobíhající
0%
115 - KDEP FFÚ VŠE
4
M SOŠ
5
M SOŠ
6
M SOŠ
7
M SOŠ
8
M SOŠ
9
M SOŠ
10
M SOŠ
11
M SOŠ
substance 28 – 44 – M/005 Aplik. chemie – ochrana ŽP 28 – 44 – M/005 Aplik. chemie – VT v chemii 28 – 44 – M/005 Aplik. chemie – pod. management 28 – 46 – M/001 Technologie keramiky 36 – 47 – M/001 Stavebnictví 82 – 41 – M/007 Propag. výtvarnictví – propag. grafika 82 – 41 M/018 Výt. zprac. keramiky a porcelánu modelářství 82 – 41 M/036 Výt. zprac. keramiky a porcelánu zdobení
D4
0
60
0%
D4
0
60
0%
D4
0
60
0%
D4
11
90
Ex4 D4
2 153
5 180
Ex4 D4
6 46
5 40
D4
42
50
1,82 (10,5)
84 %
D4
71
50
3,07 (17,75)
142 %
0,47 (2,75) 6,63 (38,2/19,12 5) 1,99 (11,5)
12,2 % 40 % 85 % 120 % 115 %
Vysvětlivky : Sloupec 2: M - studijní obory maturitní středních odborných škol L - studijní obory maturitní středních odborných učilišť LN - studijní obory maturitní nástavbové H - učební obory s výučním listem středních odborných učilišť E U - učební obory učilišť OU - učební obory odborných učilišť (absolventi ZvŠ; dnes zákl. školy praktické) Sloupec 4 : D 2 - denní studium dvouleté; D3 - denní studium tříleté; D4 - denní studium čtyřleté; Dk3 dálkové studium tříleté; V3 - večerní studium tříleté; Ex3 - externí studium tříleté
116 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 55:
SOU stavební, OU a U Karlovy Vary, Sabinovo nám. 16 Součásti
Počty žáků Počet tříd/ (vše k 1. 9. 2004)
SOŠ SOU (Nástavby; forma studia) U OU
Poznámka % napl.
293 (28; 28D)/ 11 tříd (1; 1D) 37/ 2 třídy 64/ 6 tříd
300
97,6 %
12 oborů (2; 2D)
60
61,6 %
4 obory
70
91,4 %
2 obory
394/ 19 tříd 85
430
91,6 %
18 oborů (2; 2D)
180
47,2 %
Praktická škola Škola celkem Domov mládeže Školní jídelna Odloučená pracoviště
Nyní
Kapacita 1.9.200 5
1. Karlovy Vary, Stará Kysibelská 45 2. Karlovy Vary, Stará Kysibelská 75
3. Karlovy Vary, Stará Kysibelská 77
pension Hostie DM praxe truhlárna (+malíři) praxe – malíř, elektrikář, instalatér, truhlář, zámečník
* odhad
Oborové portfolio školy Čís.
Obor souč.
Obor – číslo/ - název
1 1
2 LN SOU LN SOU L SOU
3 4 26 – 41 L/506 D2 Provozní elektrotechnika 36 – 44 – L/502 D2 Stavební provoz D4 33 – 41 – L/006 Operátor dřev. a náb. výroby
2 3
Forma studia
Žáci 04/05
Kapacita % 04/05 Počet tříd Napl. (napl. 1 tř.) 5 6 7 8 28 60 1 46,6 (14) % 0 60 0% 120
Poznámka
9
1. 9. 2005 zařazen
117 - KDEP FFÚ VŠE
4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15
H SOU H SOU H SOU H SOU H SOU H SOU H SOU H SOU H SOU E OU
23 – 51 – H/001 Zámečník 26 – 51 - H/003 Elektrikář silnoproud 33 – 56 – H/003 Truhlář – dřev. konstrukce 33 – 56 – H/001 Truhlář 36 – 52 – H/001 Instalatér 36 – 55 – H/001 Klempíř stavební výroba 36 – 57 – H/001 Malíř 36 – 64 - H/001 Tesař 36-67-H/001 Zedník 33 – 56 – E/001 Truhlářské práce
D3
30
36
D3
65
90
D3
82
0
D3
90
D3
44
84
D3
0
60
D3
5
60
D3
0
36
39
90
37
14 42
D3
1,13 (10) 2,45 (21,66) 3,09 (27,3)
1,66 (14,6) 0,18 (1,66)
83,3 % 72,2 % 0 % 1. 9. 2005 vyřazen (dobíhající) 1. 9. 2005 zařazen 52,3 % 0% 8,3 % 0%
1,47 (13) 3,46 (18,5)
43,3 % 1. 9. 2005 změněna kapacita oboru
E OU E U
16
E U
17
E U
18
E U
36 – 67 – E/001 D3 27 42 2,53 Zednické práce (13,5) 9. 2005 D2 0 16 0 % 1. 26 – 51 – změněno č. k. E/002(E/502) oboru Elektrotechnická výroba 9. 2005 D2 0 16 0 % 1. 33 – 57 – změněno č. k. E/002(E/502) oboru Zpracování dřeva 9. 2005 D2 17 16 36 – 57 – 0,91 106,25 1. změněno č. k. (8.5) ˇ% oboru a jeho 24 E/008(E/508) kapacity Malířské a natěračské práce 9. 2005 D2 20 30 36 – 67 – 1,08 66,6 1. změněno č. k. (10) % oboru a jeho 50 E/003(E/503) kapacity Stavební výroba Vysvětlivky : Sloupec 2: M - studijní obory maturitní středních odborných škol L - studijní obory maturitní středních odborných učilišť LN - studijní obory maturitní nástavbové H - učební obory s výučním listem středních odborných učilišť E U - učební obory učilišť OU - učební obory odborných učilišť (absolventi ZvŠ; dnes zákl. škola praktická) Sloupec 4 : D 2 - denní studium dvouleté; D3 - denní studium tříleté; D4 - denní studium čtyřleté; Dk3 dálkové studium tříleté; V3 - večerní studium tříleté; Ex3 - externí studium tříleté
118 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 56: Stav po optimalizačním opatřením (ve městě Karlovy Vary)
Střední škola stavební, Karlovy Vary, Sabinovo náměstí 16 Právní forma Sídlo školy
IČO Součásti
příspěvková organizace Sabinovo náměstí 16 (cizí; škola; Kč 200 000,--)
00 669 725
IZO
SOŠ SOU (Nástavby; forma studia) U OU Škola celkem Domov mládeže Školní jídelna celkem
600 009 319
220 250
2009 219 261
30 60 560
25 45 550
Počty žáků (předpoklad: 2011 2014) 189 159 216 197 21 39 465
Poznámka
19 32 407
119 - KDEP FFÚ VŠE
Odloučená pracoviště zařazena v síti škol
Sídlo KV, Stará Kysibelská 45 KV, Stará Kysibelská 75
Vlastník KK
KV, Stará Kysibelská 77
KK
Sídlo
Nájemné
KK
Vlastník
Nájemné
Využití Pension Hostie; DM Praxe; truhlárna; malíři Praxe – malíř; elektrikář instalatér; truhlář; zámečník Využití
Ostatní budovy nebo odborná pracoviště nezařazená v síti škol Doplňková činnost - provádění staveb, jejich změny a odstraňování, - poskytování ubytovacích služeb, - koupě zboží za účelem dalšího prodeje a prodej v režimu živnosti volné, - pronájem nemovitostí, bytových a nebytových prostor s poskytováním i jiných než základních služeb spojených s pronájmem, - pronájem audiovizuální techniky, sportovních a rekreačních potřeb, - pořádání kurzů ve stavebních oborech. 21 357 564, 93 Majetek účetní hodnota (021) rozdíl (021 SPŠ – 081) 4 851 320, 33 Oprávky (081) 16 506 244, 6 Zapojení školy do projektů (EU, MŠMT, Kraj)
Číslo
Obor. součást
Obor – číslo - název: a) původní b) převod ze SŠ c) návrh nového oboru
1 1
2 M SOŠ
2
M SOŠ LN SOU
3 36-41-M/001 Pozemní stavitelství 36-47-M/001 Stavebnictví 26 – 41 L/506 Provozní technika
3
Forma studia
4 D4 D4 D2
Kapacita/provozní náklady Napl. oboru/počet Kap. KK a) Převod ze Provozní tříd celkem/ SŠ po 1. 9. normativ Počet SŠ 2004 (v záv. převod shodných oborů) b) návrh zař. nového oboru 6 7 8 9 240/ Převod ze SPŠ F2/5395 120/4 3 SŠ v KP
120/ Převod ze SPŠ 1SŠ keram. v KV Převod ze SPŠ v KP
F2/5395
120/4
F2/5395
40/2 (20 žáků na třídu)
120 - KDEP FFÚ VŠE
26 – 41 L/506 Provozní elektrotechnika 36 – 44 – L/502 Stavební provoz
D2
F2/5395
D2
F2/5395
D4
240/ 2 SŠ
NO3/8244
H SOU
33 – 41 – L/006 Operátor dřev. a náb. výroby 33 – 56 – H/001 Truhlář
D3
90/ 2 SŠ
NO3/8244
8
H SOU
36 – 52 – H/001 Instalatér
D3
120/ 3 SŠ
NO3/8244
9
H SOU
D3
90/ 2 SŠ
NO3/8244
10
H SOU
36 – 55 – H/001 Klempíř stavební výroba 36 – 57 – H/001 Malíř
D3
90/ 2 SŠ
NO1/3085
11
H SOU
D3
90/ Převod ze SPŠ 3 SŠ v KP
NO2/5665
12
H SOU E OU
36-66-H/001 Montér suchých staveb 36-67-H/001 Zedník 33 – 56 – E/001 Truhlářské práce
D3
150/ 3 SŠ 82/ 2 SŠ
NO1/3085
14
E OU
36 – 67 – E/001 Zednické práce
D3
72/ 2 SŠ
NO1/3085
15
E U
D2
30/ 2 SŠ
NO1/3085
16
E U
36 – 57 – E/508 Malířské a natěračské práce 36 – 67 – E/503 Stavební výroba
D2
100/ 3 SŠ
NO1/3085
4
LN SOU
5
LN SOU
6
L SOU
7
13
D3
NO1/3085
60/2 (30 žáků na třídu) 60/2 (30 žáků na třídu) 120/4 30/1 (10 žáků na 1/3 třídy) 60/3 (20 žáků na třídu) 60/3 (20 žáků na třídu) 60/3 (20 žáků na třídu) 30/1 (10 žáků na 1/3 třídy) 90/3 40/1 (15 žáků na třídu) 40/1 (15 žáků na třídu) 30/1 (15 žáků na ½ třídy 50/2 (25 žáků na ½ třídy)
Při nepřekročení cílové kapacity celé školy - tj. 560 žáků při použití statistické charakteristiky - prostřední hodnoty uspořádaného statisticky ekonomického souboru (normativy neinvestičních výdajů) tzv. mediánu x ~, lze poměrně přesně stanovit celkové provozní výdaje tohoto školského zařízení. Uspořádejme nyní hodnoty podle pořadí a z toho vypočteme medián (viz pozn. č. 40 str. 113): 3085, 5395, 5665, 8244,
121 - KDEP FFÚ VŠE
- medián, jakožto prostřední hodnota, odpovídá 2 a půltému prvku a získá se jako aritmetický průměr sousedních dvou hodnot 5395 + 5665 ~ x = ----------------- = 5530 2 - prostřední hodnota 5530 výrazně lépe charakterizuje v tomto případě úroveň normativů než aritmetický průměr - konečný výsledek, tj. celková výše objemu provozních výdajů činí Kč 3 096 800,-Vysvětlivky : Sloupec 2: M - studijní obory maturitní středních odborných škol L - studijní obory maturitní středních odborných učilišť LN - studijní obory maturitní nástavbové H - učební obory s výučním listem středních odborných učilišť E U - učební obory učilišť OU - učební obory odborných učilišť (absolventi ZvŠ; dnes zákl. škola praktická) Sloupec 4 : D 2 - denní studium dvouleté; D3 - denní studium tříleté; D4 - denní studium čtyřleté; Dk3 dálkové studium tříleté; V3 - večerní studium tříleté; Ex3 - externí studium tříleté Závěr: Práce je založena na vytváření lepších podmínek pro to, aby mohla být studentům (učňům) v rámci jedné školy a jednoho zaměření (v tomto případě stavebnictví, čili jedno z nejnákladnějších oborů vůbec) nabídnuta daleko širší možnost výběru z následujících příležitostí: (1) Prostupnost více druhů vzdělávání, (2) možnost získávání kombinované kvalifikace (např. zedník – obkladač), (3) snížení studijní neúspěšnosti cestou širší nabídky alternativních vzdělávacích možností a (4) a v neposlední řadě vzájemné obohacení různých druhů vzděláváním o žádoucí prvky (např. zkvalitnění výuky všeobecných předmětů na SOŠ, popř. SOU, zvýšení podílu praktických dovedností a zaměření na SOŠ, širší možnost modulárního uspořádání učebních programů apod.) Všechny tyto příležitosti (1 – 4) byly tímto nevědeckým rozhodnutím nevyužity – stavebnické obory zůstaly nadále v „roztříštěném“ stavu ve čtyřech středních školách – čili kopírující stav před optimalizací.
122 - KDEP FFÚ VŠE
Následující přehled tabulek a obrázků (včetně přílohové části) potvrzuje ta rozhodnutí (ve změnách v síti škol a školských zařízení), která jsou založena na výsledcích racionálního uvažování.
2. Příklad optimalizačního řešení Tab. 57: Stav před optimalizačním řešení
SPŠ, Ostrov, Jáchymovská 1 Součásti
SOŠ (z toho jiná forma studia) SOU (Nástavby; forma studia) U OU Škola celkem
Počty žáků/ Počty tříd (vše k 1. 9. 2004) 525 (60Dk)/ 21 tříd (3Dk)
Nyní 590
Poznámka % napl. 88,9 5 oborů % (5D; 3Dk)
525 (60Dk)/ 21 tříd (3Dk)
590
88,9 %
343
350
98 %
Domov mládeže Školní jídelna Odloučená pracoviště
5 oborů (5D; 3Dk)
Oborové portfolio školy Čís .
Obor souč.
1 1
2
2
M SOŠ M SOŠ
3
M SOŠ
4
M SOŠ
5
M
Obor – číslo/ - název
3 23 – 41 – M/001 Strojírenství 23 – 45 – M/004 Silniční doprava 23 – 45 – M/005 Sil. dopr. - provoz a údržba vozidel 26 – 41 – M/002 Elektrotechnika 78 – 42 – M/001
Forma studia
Dk5 D4
Kapacita Poznámka 04/05 Počet tříd % (napl. Napl. 1. tř.) 5 6 7 8 9 101 120 3,92 84 % 100 (25,2) 81 120 3,14 67,5 (20,2) 100 21 0 0,81 0 dobíhající
D4
204
240
Dk5
60
100
D4
58
120
4 D4 Dk5 D4
Žáci 04/05
7,92 (51/25,5) 3 (20) 2,25
85 % 60 % 48 %
123 - KDEP FFÚ VŠE
SOŠ Technické lyceum (29) Vysvětlivky : Sloupec 2: M - studijní obory maturitní středních odborných škol L - studijní obory maturitní středních odborných učilišť LN - studijní obory maturitní nástavbové H - učební obory s výučním listem středních odborných učilišť E U - učební obory učilišť OU - učební obory odborných učilišť (absolventi ZvŠ; dnes zákl. škola praktická) Sloupec 4 : D 2 - denní studium dvouleté; D3 - denní studium tříleté; D4 - denní studium čtyřleté; Dk3 dálkové studium tříleté; V3 - večerní studium tříleté; Ex3 - externí studium tříleté
124 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 58:
SOU aut. a str. a U, Ostrov, Dolní Žďár 43 Součásti
Počty žáků Počty tříd (vše k 1. 9. 2004)
Nyní
Kapacita 1.9.2005
Poznámka % napl.
SOŠ 274 (52;52D) 10 tříd (2; 2D) 0
330
83 %
10 oborů (2; 2D)
48
0%
2 obory
274 (52; 52D)/ 10 tříd (2; 2D)
378
72,4 %
12 oborů (2; 2D)
SOU (Nástavby; forma studia) U OU Praktická škola Škola celkem
Domov mládeže Školní jídelna Odloučená pracoviště * odhad
1. Karlovy Vary, Sportovní 4
Dílny
Oborové portfolio školy Čís .
Obor souč.
Obor – číslo/ - název
1 1
2 LN SOU L SOU
3 23-43-L/506 Provozní technika 23 – 44 – L/001 Mechanik strojů zařízení 26 -46 – L/505 Autoelektronika 23 – 51 – H/001 Zámečník 23 – 51 – H/510 Strojírenská výroba 23 – 55 – H/002 Klempíř - stroj. výroba 23 – 56 – H/001 Obráběč kovů
1 2 3 4 5 6
LN SOU H SOU H SOU H SOU H SOU
Forma studia
Žáci 04/05
04/05
4
5
6
D2
Kapacita Počet % tříd Napl. (napl. 1 tř.) 7 8
Poznámka
9
24
D4
30
120
1,08
25 %
D2
52
60
2 (26)
86 %
D3
0
72
0%
D2
0
48
0%
D3
0
36
0%
D3
0
90
0%
125 - KDEP FFÚ VŠE
7 8 9 10 11 12
H SOU H SOU H SOU H SOU E U E U
23 – 56 – H/507 Obrábění kovů 23 – 68 – H/001 Automechanik 26 – 51 – H/003 Elektrikář silnoproud 26 – 57 – H/001 Autoelektrikář 23 – 51 – E/501 Strojírenská výroba 23 – 56 – E/501 Obrábění kovů
D2
0
48
0%
D3
94
90
D3
17
72
D3
81
36
3,38 104 % (31,3) 0,61 23,6 % (5,6) 2,92 225 % (27)
D2
0
48
D2
0
48
Vysvětlivky : Sloupec 2: M - studijní obory maturitní středních odborných škol L - studijní obory maturitní středních odborných učilišť LN - studijní obory maturitní nástavbové H - učební obory s výučním listem středních odborných učilišť E U - učební obory učilišť OU - učební obory odborných učilišť (absolventi ZvŠ) Sloupec 4 : D 2 - denní studium dvouleté; D3 - denní studium tříleté; D4 - denní studium čtyřleté; Dk3 dálkové studium tříleté; V3 - večerní studium tříleté; Ex3 - externí studium tříleté
126 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 59: Stav po optimalizačním řešení
„Ruční“ způsob výpočtu metody těžiště je velmi náročný, a proto byla v práci využita výpočetní technologie používána v rámci programu tzv. GIS. Nicméně ruční způsob výpočtu by měl zhruba tuto následující podobu: V úlohách optimálního umístění zařízení (v tomto případě SŠ aut. a str. v Ostrově) je vždy nutné toto místo spotřeby porovnávat s výší této spotřeby (vyjádřeno jako úroveň významu jednotlivého místa – např. příjem přihlášek na jednotlivé obory v daném místě, přičemž v plánování polohy optimálního místa je vahou i počet míst, tj. „školních židlí“, a to i v nejbližším okolí školy). Jednoduchou ukázkou metody těžiště je pak příklad výpočtu teoretického umístění školského zařízení ve „městě“, rozděleném na čtverce, v nichž jsou zjištěny počty existujících i předpokládaných žáků (jedná se vlastně o výpočet – na základě v metodě uvedených vzorců – souřadnic a to na vodorovné ose).
Střední škola automobilová a strojní, Ostrov, Jáchymovská 1 Právní forma Sídlo školy
IČO Součásti SOŠ SOU
příspěvková organizace Jáchymovská 1, 363 11 Ostrov, (v majetku kraje; škola)
70 845 425
400 300
Počty žáků (předpoklad: 2009 2011 2014) 424 357 328 319 266 243
127 - KDEP FFÚ VŠE
(Nástavby; forma studia) U OU Škola celkem Domov mládeže Školní jídelna celkem Odloučená pracoviště zařazena v síti škol
Ostatní budovy nebo odborná pracoviště nezařazená v síti škol
30
31
26
23
730
774
649
594
Sídlo Vlastník Nájemné Ostrov, Dolní KK Žďár 43 KV, Autobusy 72 tis. Kč Sportovní 4 KV Sídlo Vlastník Nájemné KK Ostrov, Zámecký park 224 „palác Princů“ Ostrov, Šlikova 245 KK (součást zámku) Ostrov, Hlavní 716 KK (pension)
Využití škola praxe automechanici
Využití škola, laboratoře
Doplňková činnost - SPŠ - opravy silničních vozidel - pronájem nebytových prostor a nemovitostí a poskytování služeb s tím souvisejících, - pronájem bytových prostor a poskytování služeb s tím spojených, - pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí, - poskytování a zprostředkování služeb pro veřejnost, - stravování zaměstnanců škol a školských zařízení, - SOU - ubytovací služby v ubytovacím zařízení (pension), - pořádání rekvalifikačních kursů zakončených zkouškou pro pracovní činnost, - pedagogické minimum pro instruktory PPV, - pronájem části dílenských prostor (majetek Škody s.r.o), - pronájem nemovitostí a nebytových prostor, - poskytování základních služeb spojených s pronájmem nebytových prostor. 15 393 679,40 Majetek účetní hodnota (021) rozdíl (021SPŠ 081) 14 976 824,00 Oprávky (081) 416 855,40 9 155 078,90 Majetek účetní hodnota (021) rozdíl (021SOU 081) 4 648 657,00 Oprávky (081) 4 506 421,90 - projekt „Evropského vzdělávání…“ firem Zapojení školy do projektů (EU, BOSCH a ŠKODA MŠMT, Kraj) - projekt „Pilot – S“ z ESF 3.1.
škola pronajímá se
zapojeni navrženo
128 - KDEP FFÚ VŠE
Číslo
Obor. součást
1 1
2
2 3
4 5 6 7 8 9
M SOŠ M SOŠ M SOŠ M SOŠ M SOŠ L SOU LN SOU LN SOU H SOU
10
H SOU
11
H SOU
12 13
14 15 16
Obor – číslo - název: a) původní b) převod ze SŠ c) návrh nového oboru
3 23–41–M/001 Strojírenství 23–45–M/004 Silniční doprava 23–45–M/005 Sil. dopr. – diagnostika motorových vozidel 26–41–M/002 Elektrotechnika 78–42–M/001 Technické lyceum 23–44–L/001 Mechanik strojů a zařízení 23 - 43 –L/506 Provozní technika 26-46–L/505 Autoelektronika 23–51–H/510 Strojírenská výroba
Forma studia
4 D4 Dk5 D4 Dk55 D4
D4 Dk5 D4 D4 D2 D2 D2
Kapacita/provozní náklady Naplněnost a) Převod ze SŠ Provozní oboru/počet Kap. KK po 1. 9. 2004 normativ tříd celkem/ (v záv. převod Počet shodných oborů) SŠ b) návrh zař. nového oboru 6 7 8 9 240/ F2/5395 120/4 2 SŠ 240/ G3/5395 120/4 2 SŠ/ 120/ G3/5395 nový 120/4 1 SŠ
240/ 2 SŠ 360/ 3 SŠ 120/ Převod ze SOU 1 SŠ aut. v Ostrově Převod ze SOU aut. v Ostrově Převod ze SOU aut. v Ostrově 130/ Převod ze SOU 2 SŠ aut. v Ostrově
F2/5395
120/4
E1/3560
120/4
NO3/824 4
120/4
F2/5395 F2/5395 NO4/103 94
23–55–H/002 Klempíř - stroj. výroba 23–56–H/507 Obrábění kovů
D3
70/ Převod ze SOU 2 SŠ aut. v Ostrově
NO3/824 4
D2
30/ Převod ze SOU 1 SŠ aut. v Ostrově
NO3/824 4
H SOU H SOU
23–68–H/001 Automechanik 26 – 51 – H/003 Elektrikář silnoproud
D3
360/ 4 SŠ 30/ 1 SŠ
Převod ze SOU aut. v Ostrově Převod ze SOU aut. v Ostrově
NO4/103 94 NO3/824 4
H SOU E U
26 – 57–H/001 Autoelektrikář 23–51–E/501 Strojírenská výroba
D3
130/ 2 SŠ 50/ 2 SŠ
Převod ze SOU aut. v Ostrově Převod ze SOU aut. v Ostrově
NO3/824 4 NO3/824 4
E U
23–56–E/501 Obrábění kovů
D2
30/ Převod ze SOU 1 SŠ aut. v Ostrově
NO3/824 4
D3
D2
40/1,5 (13 žáků na 1/3 třídy) 36/1,5 (12 žáků na ½ třídy) 16/2 (16 žáků na ½ třídy) 30/3 30/1 10 žáků na 1/3 třídy) 90/3 30/1 (15 žáků na ½ třídy) 30/1 (15 žáků na ½ třídy)
129 - KDEP FFÚ VŠE
Při nepřekročení cílové kapacity celé školy - tj. 730 žáků při použití statistické charakteristiky - prostřední hodnoty uspořádaného statisticky ekonomického souboru (normativy neinvestičních výdajů) tzv. mediánu x ~, lze poměrně přesně stanovit celkové provozní výdaje tohoto školského zařízení. Uspořádejme nyní hodnoty podle pořadí a z toho vypočteme medián: 3560, 5395, 8244, 10394 - medián, jakožto prostřední hodnota, odpovídá 2 a půltému prvku a získá se jako aritmetický průměr sousedních dvou hodnot 5395 + 8244 ~ x = -----------------= 6820 2 - prostřední hodnota 6820 výrazně lépe charakterizuje v tomto případě úroveň normativů než aritmetický průměr - konečný výsledek, tj. celková výše objemu provozních výdajů činí Kč 4 978 600,-Vysvětlivky : Sloupec 2: M - studijní obory maturitní středních odborných škol L - studijní obory maturitní středních odborných učilišť LN - studijní obory maturitní nástavbové H - učební obory s výučním listem středních odborných učilišť E U - učební obory učilišť OU - učební obory odborných učilišť (absolventi ZvŠ; dnes zákl. škola praktická) Sloupec 4 : D 2 - denní studium dvouleté; D3 - denní studium tříleté; D4 - denní studium čtyřleté; Dk3 dálkové studium tříleté; V3 - večerní studium tříleté; Ex3 - externí studium tříleté Závěr: Práce je založena na vytváření lepších podmínek pro to, aby mohla být studentům (učňům) v rámci jedné školy a jednoho zaměření (v tomto případě strojírenství, čili opět jedno z nejnákladnějších oborů vůbec) nabídnuta daleko širší možnost výběru z následujících příležitostí: (1) Prostupnost více druhů vzdělávání, (2) možnost získávání kombinované kvalifikace (např. zedník – obkladač), (3) snížení studijní neúspěšnosti cestou širší nabídky alternativních vzdělávacích možností a (4) a v neposlední řadě vzájemné obohacení různých druhů vzděláváním o žádoucí prvky (např. zkvalitnění výuky všeobecných předmětů na SOŠ, popř. SOU, zvýšení podílu praktických dovedností a zaměření na SOŠ, širší možnost modulárního uspořádání učebních programů apod.) Všechny tyto příležitosti (1 – 4) byly tímto nevědeckým rozhodnutím nevyužity – stavebnické obory zůstaly nadále v „roztříštěném“ stavu ve čtyřech středních školách – čili kopírující stav před optimalizací.
130 - KDEP FFÚ VŠE
7.
ZÁVĚRY (K PROVEDENÍ OPTIMALIZACE SÍTĚ ŠKOL)
Na základě provedeného výzkumu Bylo potvrzeno, že lze řešit úlohy, v nichž počet „židliček“ umístěných na středních školách je vyšší než počet vcházejících klientů. Podle předpokladů jsou v optimu všichni ti, kteří jsou nějaké střední škole přiřazeni a zase naopak každý poskytovatel služeb sekundárního vzdělávání je plně využit. Jedná se tudíž o případ státních příspěvkových organizací, jejichž počet – kapacita převyšuje počet klientů – spotřebitelů. Optimálním řešením je poté návrh využití stávajících zařízení, návrh na vyřazení těchto zařízení, popř. návrh na přemístění existujících zařízení do jiných poloh prostorové – tj. školní sítě. Základní hypotéza Výrazná růstová dynamika jednotkové nákladovosti na žáka byla potvrzena.
Oborová roztříštěnost v KK charakterizována například na učebním oboru „Tesař“ 45, zaznamenala jednotkový nákladový výdaj ve výši Kč 45 000. Po úpravě v síti škol (optimalizace) – tj. soustředění tohoto oboru do jedné střední školy (Královské Poříčí), činí tento finanční ukazatel částku ve výši Kč 31 000. Celkový počet škol 37 škol, do nichž se ročně vkládalo 132 milionů korun, byl zredukován z důvodu malého počtu adolescentů, nevyužitých kapacit a roztříštěnosti oborů na 27 škol s ročním neinvestičním příspěvkem na cca 151 milionů korun. Kraj tedy v budoucnu bude vkládat objem financí do menšího počtu škol, což umožňuje zlepšení vybavenosti škol a především zkvalitnění výuky. Vedlejší hypotézy
- Roztříštěnost oborů byla potvrzena. Popisovanou úpravou sítě škol dochází jednoznačně k rozhodnutí, kdy příslušný zřizovatel ve svém regionu (vlastně své místnosti) „rozloží koberec“ a poté postaví nábytek – v tomto rohu bar (gastronomie, ekonomie a zdravotnictví – tj. krajské město Karlovy Vary), uprostřed místnosti křeslo (dřevařské obory – tj. Kynšperk nad Ohří) a konečně nad koberec – tj. na stěnu místnosti LCD televizor (obory kvartéru – tj. město Cheb); - Personální zajištění výuky potvrzena nebyla. U této vyslovené hypotézy je nutné zajistit průhledné legislativní prostředí, které je zcela založeno mimo oblast mezilidských vztahů („dokud já tady zůstanu v postavení ředitele, tak ty tady budeš působit – neměj obavy“) 46i; - Roztříštěnost skutečných (tj. skutečně živé jednotky) toků konkrétních věkových kohort - byla potvrzena. Jednotlivé věkové skupiny adolescentů budou vcházet přirozeným způsobem ne do čtyř rozptýlených jednotek, ale již pouze do jedné případně dvou; - Specifické metody a další možné nástroje – byla potvrzena. V popisovaném výzkumu nebyl skutečně zaznamenán jediný případ, nástroj, metodika či snad jakýsi „recept“ pro řešení optimalizačních úprav v síti škol 47.
45
V každém školním roce (od 2001 až 2007) je zapsán celkový počet ve výši celkem 60 – 75 učňů, a to ve čtyřech středních školách. 46 Úroveň kvalifikace nově vytvořených sborů je již skutečně v plné kompetenci ředitelů SŠ, kteří mají v této oblasti řízení k dispozici skutečně značnou pravomoc, která je navíc podpořena platnou legislativou. 47 Reforma veřejné správy byla provedena pod záštitou MVČR. Zřizovatelské úkony vůči všem příspěvkovým organizacím byly od roku 2001 prováděny v rámci regionálních samospráv (VÚSC) a to bez jakékoli metodiky,
131 - KDEP FFÚ VŠE
Na základě všech zjištěných relevantních dat a údajů, které byly následně podrobeny důkladné analýze je tímto předkládán návrh konceptu optimalizace sítě středních škol v Karlovarském kraji, kdy se očekávají následující přínosy: •
efektivní využívání kapacit škol a jejich objektů, minimalizace neodůvodněných provozních a režijních nákladů; snížení jednotkových provozních nákladů,
•
zvýšení efektivity využívání materiálně technického vybavení a odborného potenciálu škol; efektivnímu nakládání s těmito zdroji brání v současné době mj. neracionálně a neodůvodněně roztříštěné oborové portfolio vzdělávací nabídky jednotlivých škol a nedostatečné využívání a rozvoj odborného potenciálu učitelů,
•
vytváření předpokladů pro efektivní strategické řízení škol a jejich stabilitu (tyto předpoklady souvisí s velikostí školy a i velikostí strategického „manévrovacího“ prostoru,
•
vytváření předpokladů pro kvalitnější a širší nabídku vzdělávacích služeb a pro zvýšení prostupnosti a volitelnosti vzdělávacích cest (řešení integrace různých typů a druhů středních škol do velkých institucí, ale rovněž se schopností efektivně využít odborného potenciálu školy a „prostoru“ pro vytvořen pestré a flexibilní nabídky studijních možností a jejich kombinací; to se týká rovněž dalšího vzdělávání dospělých.
Návrh na Optimalizaci středních škol Karlovarského kraje byl zpracován (v původní verzi jako zcela vědecký) a předložen v souladu s jednou ze tří základních strategických priorit Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Karlovarského kraje.
či systémového monitorování ze strany všech ústředních orgánů ČR (MŠMT ČR nevyjímaje). Tento stav nadále přetrvává (a to se všemi důsledky, včetně optimalizačních řešení v síti příspěvkových organizací).
132 - KDEP FFÚ VŠE
8. SEZNAM POUŽITÉ A CITOVANÉ LITERATURY a) Monografie [1] ASZTALOS, O. – KOUDELA, J. – ROTPORT, M.: Didaktika ekonomických předmětů. VŠE Praha 1991 [2] ASZTALOS, O.: Ekonomické vzdělávání v systému středního a vyššího školství v ČR. VŠE Praha 1996 [3] BARTOŇ, I. – ŠVAGR A: Ekonomicko – matematické metody ve spojích. NADAS Praha 1980 [4] BAŠTA, A. – ROLLO,J.: Metody operační analýzy II. ČVUT Praha 1970 [5] BEŇO, M. – LIPSKÁ, M.: Analýza vývoja struktury materských, základných a stredných škol v SROV. Ústav informácií a prognóz vo školstve Bratislava 1995 [6] COOMBS P. H.: The World Educational Cisis. Paris 1968 [7] DENISON E. F.: The rezidual Factor of Economic Growth. Paris 1963 [8] FLETCHER, A: -CLARKE, G.: Řízení a matematika. Svoboda Praha 1968 [9] FOTR, J. – HRUZOVÁ, H.: Případové studie manažerského rozhodování a manažerské hry. VŠE Praha 1996 [10] GAVORA, P.: Výzkumné metody v pedagogice. Paido , Brno 1996 [11] HABR, J.: Jednoduché optimalizační metody pro ekonomickou praxi. SNTL Praha 1970 [12] JANEČKOVÁ, L. – VAŠTÍKOVÁ, M.: Marketing měst a obcí. Grada 1999 [13] KAHN, N.: Jak efektivně studovat a pracovat s informacemi. Portál 2001 [14] KAMIAČ, A.: Kvalifikácia a analýza nákladov na vzdelanie a reprodukciu kvalifikovanej pracovnej sily. VŠE Bratislava 1967 [15] KYMLIČKA, M.: Ekonomické aspekty vzdělání v socialismu. ACADEMIA Nakladatelství Československé akademie věd Praha 1977 [16] LANGHAMMER, R. a kol.: Optimalizační metody v řízení dopravy. NADAS Praha 1966 [17] LIŠKOVÁ D.: Špecifické problémy vnútornej ekonomiky školstva a kvantifikácia nákladov na vzdelanie. VŠE Bratislava 1972
- analýza
[18] MACHLUP F.: The Production ad Distribution of Knowledge in The United States Princeton University Press 1962 [19] MAŇAS, M.: Teorie her a optimální rozhodování. SNTL Praha 1974 [20] PHILLIPS H. M.: Economic and Social Aspects of Educational Planning. UNESCO Paris 1964 [21] PRUCHA, J.: Pedagogický výzkum – uvedení do teorie a praxe. UK Praha 1995 [22] PRUCHA, J. – WALTEROVÁ, E. – MAREŠ, J.: Pedagogický slovník. 2. vyd. Praha1998 [23] REINZENTHALER V.: Problémy ekonomiky vzdělání. Brno 1970 [24] REISENAUER, R.: Metody matematické statistiky a její aplikace. 1. vyd. Praha 1970
133 - KDEP FFÚ VŠE
[25] SEGER, J.: Teorie statistiky pro obor ekonomika a průmyslu. Vysoká škola ekonomická Praha 1988. [26] SCHULTZ T. W.: Education and Economic growth in Social Forces Influencing Američan Education. Chicago 1961 [27] STRAUSS, A. – CORBINOVA, J.: Základy kvalitativního výzkumu. 1. vyd. Boskovice/Albert 1999 [28] ŠVEC, V.: Kvalitativní pedagogický výzkum. MU Brno 1994 [29] TUHARSKÝ, P.: Rozbor vzťahu medzi vzdělaním a rastom osobných príjmov. VŠE Bratislava 1968 [30] TUREK, I.: K základom pedagogického výskumu. Prešov 1991 [31] ZUCHOVICKIJ, S. I. – RADČIKOVÁ, I. A.: Matematické metody síťové analýzy. SNTL/ALFA Praha 1973
b) Dokumenty •
Český statistický úřad – Karlovy Vary, 2001 – 2003: Statistická ročenka KK 2001 – 2003; ČSÚ – KK, 2001 – 2003.
•
Metodika tvorby regionálních produktů, Epoconsult Praha 1999
•
MŠMT ČR, 2002: Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy ČR. Praha, MŠMT ČR, 2002.
•
OŠMT KÚ Karlovarského kraje, 2003: Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Karlovarského kraje. K. Vary, 2002.
•
MŠMT ČR, 2001: Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (Bílá kniha). Praha, MŠMT ČR, 2001.
•
Pedagogický výzkum a vzdělávací politika – vytváření mostů, Phare UK 1997
c) Legislativní předpisy Zákon č. 561/2004 Sb. O předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání (školský zákon)
d) Odborné časopis Zpravodaj odborného vzdělávání – NÚOV
e) Články v odborných časopisech 48 KOUCKÝ, J. – GOULLIOVÁ, K – KOVAŘOVIC, J. – PROCHÁZKOVÁ, I.: Evropská unie a vzdělávání, Učitelské noviny 22-23/2003, příloha RITOMSKÝ, A.: Štatistické spracovanie pedagogických výskumných dát počítačom Pedagogická revue 1994 STRUMILIN S. G.: Efektivnost obrazovanija v SSSR, Ekonomičeskaja gazeta 14/1962 48
Články aktuálnějšího obsahového charakteru nebyly autorem práce nalezeny.
134 - KDEP FFÚ VŠE
f) Internetové stránky http.//europa.eu.int www.acebus.cz www.atlasskolstvi.cz www.ccjskola.cz www.edu.cz www.eu-dat.cz www.mmr.cz www.msmt.cz www.nuov.cz www.nvf.cz www.uiv.cz •
ÚIV při OŠMT ČR – výkonové výkazy, 2001 – 2003: Třídy a žáci podle ročníků; Evidenční počet pedagogických pracovníků; Počet pracovníků, ÚIV při OŠMT ČR 2001 – 2003.
g) Konzultace s odborníky Dr. Jan Jirkovský, MVČR Ing. Josef Moravec, KÚKHK
135 - KDEP FFÚ VŠE
9. PŘÍLOHY Následující přehled SŠ 49poskytuje zcela nový pohled na střední školy v Karlovarském kraji, které v síti škol zůstaly, včetně ukázky i jejich nové nabídky (vedle již nabízené) oborového portfolia. Způsob tvorby tabulek byl založen na propočtech u všech v práci uvedených metod: a) San Keyův diagram – stanovení oborového portfolia té které střední školy, včetně stanovení kapacit a to, jak pro ten který studijní či učební obor, tak i pro celou střední školu; b) Metoda prostupnosti vzdělávací soustavy – stanovení kapacit maturitních a učebních oborů (v kombinaci s použitím metody Gaussovy křivky); c) Metoda optimálního umístění oborové struktury v nabídce sekundárního vzdělávání KK – „Těžiště“ – určení konkrétní střední školy (v tomto případě vlastně konkrétní budovy) a v tomto případě za pomoci výpočetního programu „Geografického informačního programu“ (viz úvodní mapky KK v následujících tabulkách); d) Metoda nákladové struktury středního školství v KK – čili v každé tabulce stanovení optimální úrovně normativu neinvestičních výdajů.
Výše uvedený způsob tvorby tabulek (a veškerá jejich vypovídací schopnost včetně použité terminologie), byl a je v Karlovarském kraji odvozen (ale také zejména i využíván ve všech minulých i současných materiálech určených pro zásadní a strategická rozhodnutí Rady a Zastupitelstva Karlovarského kraje) z obsahu této práce. Následující výsledné tabulky tak tímto se svými strukturovanými obsahy (na základě všeho výše uvedeného) představují skutečně ten nejvyšší podíl na konečném (byť v mnohém dosti pozměněném – viz politická rozhodnutí) návrhu řešení v optimalizaci sítě středních škol Karlovarského kraje.
49
SŠ jsou řazena dle regionálního hlediska – čili směrem od chebského mikroregionu po karlovarský mikroregion.
136 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 60
Střední škola, Cheb, Obrněné brigády 6 Právní forma Sídlo školy
IČO Součásti
příspěvková organizace Obrněné brigády 6
00 077 461
SOŠ SOU (Nástavby; forma studia) U OU PrŠ Škola celkem Domov mládeže
500 650
Počty žáků (předpoklad: 2009 2011 2014) 491 434 387 697 614 552
100 80
94 71
82 62
74 50
1330
1353
1192
1063
Poznámka
137 - KDEP FFÚ VŠE
Školní jídelna
Odloučená pracoviště zařazena v síti škol
Ostatní budovy nebo odborná pracoviště nezařazená v síti škol
Sídlo Cheb, Jiráskova 6
Vlastník KK
KK KK
Využití Domov mládeže,dům služeb Dílny svařovna škola
KK KK
Školní kuchyň výuka
KK KK město KK
škola DM nevyužívané praxe – mechanik elektron.zařízení
Cheb, Podhradská 8 Cheb, Obrněné brigády 26 Cheb, Na Hrázi 1 Cheb, Baltazara Neumanna 1 Cheb, Májová 68 Cheb, Křížovnická 4 Aš Hlavní 54 Aš, Kostelní 8 Cheb, Komenského 29 Cheb, Břehnická 15
cizí cizí
Cheb, Májová 33 Cheb, tř. Svobody 6 Luby, Revoluční 536 Luby, Petra Bezruče 722 Divadelní náměstí č.p.554 Divadelní náměstí č.8 Pomezí 19
Nájemné
400 tis. Kč 320 tis. Kč
cizí cizí město cizí KK KK Obec Pomezi
truhlář 1. a 2. ročník praxe škola DM garáže
25 tis. Kč
1. patro výuka Praktická výuka
Doplňková činnost: ISŠZM: - hostinská činnost, - stavební činnost, - opravárenská činnost, - organizování přednáškové činnosti a kurzů, - poskytování dalšího vzdělávání a přípravy pracovníků formou rekvalifikace v povolených oborech, - poskytování dalšího vzdělávání a přípravy pracovníků formou kvalifikačních zkoušek v oborech povolených platnou legislativou, - ověřování odborné způsobilosti ve stavebnictví, - provozování autoškoly, - opravy motorových vozidel, - osvědčení způsobilosti svařování (svářečské kurzy a periodické přezkušování svářečů), - koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej v režimu živnosti volné, - stravování zaměstnanců škol a školských zařízení. SOŠ - pronájem bytových a nebytových prostor a poskytování služeb s tím spojených, - pronájem venkovních ploch, SOU řemesel:
138 - KDEP FFÚ VŠE
- poskytování ubytovacích služeb v zařízeních penzionu. SOU HN: - výroba, opravy a prodej hudebních nástrojů, - pořádání výukových kurzů výroby hudebních nástrojů, - poskytování ubytovacích služeb. Majetek účetní hodnota (021) ISŠZM Cheb Oprávky (081) Majetek účetní hodnota (021) SOŠ Cheb, Balt.Neumann. Oprávky (081) Majetek účetní hodnota (021) SOU řemesel Cheb Oprávky (081) Majetek účetní hodnota (021) Luby Oprávky (081)
31 957 913,95
rozdíl (021081) 15 700 527,95 rozdíl (021081)
16 257 386,00 31 236 507,91 8 147 512,00 14 289 313,41
23 088 995,91 rozdíl (021081)
5 165 708,00 0,00
9 123 605,41 rozdíl (021081) 0,00
0,00
Oborové portfolio školy Čís.
Obor souč.
Obor – číslo - název: a) původní b) převod ze SŠ c) návrh nového oboru
1 1
2 M SOŠ
2
M SOŠ M SOŠ M SOŠ
3 36-41-M/001 Pozemní stavitelství 39-41-M/003 Mechatronika 41-41-M/001 Agropodnikání 63-41-M/004 Obchodní akademie 68–43–M/001 Veřejnoprávní činnost 26-43-L/001 Mechanik elektronik 82–51–L/009 Uměleckořemeslná
3 4 5
M SOŠ
6
L SOU
7
L SOU
Forma studia
4 D4 D4 D4 D4
Kapacita/provozní náklady (kap. a) Převod ze provozní KK SŠ po 1.9. normativ celkem/ 2004 (v záv. převod počet SŠ) shodných oborů). b) Návrh zař. nového oboru 6 7 8 240/ Převod ze SOŠ F2/5395 3 SŠ Cheb
120/ 1 SŠ 240/ 2 SŠ 600/ 4 SŠ
9 120/4
nový F2/5395
120/4
Převod ze SOŠ H2/6255 Cheb Převod ze SOŠ K1/3590 Cheb
120/4
G1/3590
120/4
D4
360/ 3 SŠ
D4
120/ Převod ze NO3/8244 1 SŠ SOU řem. v Chebu 80/ Převod ze SŠ NO4/10394 1 SŠ HN
D4 Ex
Naplněnost třídy/počet tříd
120/4
120/4 80/4 (20 žáků na
139 - KDEP FFÚ VŠE
8
LN SOU
stavba HN strunné nástroje 29–41–L/502 Potravinářský průmysl
v Lubech D2
třídu)
G3/5395
V3
9
LN SOU
36–44–L/502 Stavební provoz
V3
F2/5395
10
LN SOU
64–41–L/515 Podnikání v technických povol.
D2
G1/3590
V3
11
LN SOU
D2 64–41–L/518 Podnikání v oborech zem.les. V3
H1/3590
12
LN SOU
D2 64–41–L/521 Podnikání v oborech obchodu a služeb V3
K1/3590
13
H SOU
23–55–H/002 Klempíř – strojírenská výroba
D3
70/ 2 SŠ
NO3/8244
14
H SOU
23–61–H/001 Lakýrník
D3
30/ 1 SŠ
NO2/5665
15
H SOU
23–68–H/001 Automechanik
D3
16
H SOU
26-52-H/004 Mechanik
D3
360/ (Převod ze NO4/10394 řem 4 SŠ SOU v Chebu) 30/ Převod ze NO3/8244 1 SŠ SOU řem. v
30/2 (15 žáků na ½ třídy) 30/3 (10 žáků na ½ třídy) 30/3 (10 žáků na ½ třídy) 30/2 (15 žáků na ½ třídy) 30/3 (10 žáků na ½ třídy) 30/2 (15 žáků na ½ třídy) 30/3 (10 žáků na ½ třídy) 30/2 (15 žáků na ½ třídy) 30/3 (10 žáků na ½ třídy) 30/1 (10 žáků na 1/3 třídy) 30/1 (10 žáků na 1/3 třídy) 120/6 (20 žáků na třídu 30/1 (10 žáků na
140 - KDEP FFÚ VŠE
elektrotechnických zařízení 26-53-H/001 Mechanik elektronických zařízení 29–53–H/001 Pekař
Chebu
1/3 třídy)
D3
60/ Převod ze 1 SŠ SOU řem. v Chebu
NO3/8244
60/3 (20 žáků na třídu)
D3
120/ 3 SŠ
NO2/5665
29-56-H/001 Řezník – uzenář (nahrazující obor)
D3
30/ 1 SŠ
NO2/5665
D3 Ex
H SOU
33–54–H/003 Mechanik HN strunné nástroje 36–52–H/001 Instalatér
60/ Převod ze SŠ NO4/10394 1 SŠ HN v Lubech NO3/8244 120/ (Převod ze 3 SŠ SOU řem. v Chebu)
22
H SOU
36–67–H/001 Zedník
D3
150/ 3 SŠ
NO1/3085
23
H SOU
36–69–H/001 Pokrývač
D3
30/ 1 SŠ
NO2/5665
24
H SOU
41–51–H/007 Zemědělec – hospodyňka
D3
30/ 1 SŠ
NO2/5665
25
H SOU
D3
60/ 1 SŠ
NO2/5665
26
H SOU
41–55–H/003 Opravář zemědělských strojů 65–51–H/002 Kuchař-číšník pro pohostinství
D3
120/ 3 SŠ
NO2/5665
27
H SOU
65–52–H/001 Kuchař
D3
570/ 4 SŠ
NO2/5665
28
H SOU
69–51–H/001 Kadeřník
D3
160/ 2 SŠ
NO2/5665
29
E U
23–51–E/501 Strojírenská výroba
D2
50/ 2 SŠ
NO3/8244
30/1 (10 žáků na 1/3 třídy) 30/1 (10 žáků na 1/3 třídy) 60/3 (20 žáků na třídu) 30/1 (10 žáků na 1/3 třídy) 30/1 (10 žáků na 1/3 třídy) 30/1 (10 žáků na 1/3 třídy) 30/1 (10 žáků na 1/3 třídy) 60/3 (20 žáků na třídu) 30/1 (10 žáků na 1/3 třídy) 120/6 (20 žáků na třídu) 120/6 (20 žáků na třídu) 20/1 10 žáků na 1/2 třídy)
17
H SOU
18
H SOU
19
H SOU
20
H SOU
21
D3
141 - KDEP FFÚ VŠE
D2
60/ 2 SŠ
NO1/3085
D2
20/ 1 SŠ
NO2/5665
E U
23–68–E/501 Technické služby v autoservisu 29–51–E/501 Potravinářská výroba 36–67-E/503 Stavební výroba
D2
100/ 3 SŠ
NO1/3085
33
E U
41–51-E/501 Zemědělská výroba
D2
50/ 2 SŠ
NO2/5665
34
E U
D2 Ex2
50/ 2 SŠ
NO1/3085
35
E OU
65–51–E/501 Provoz spol.stravování 29–53–E/OO2 Pekařské práce
D3
30/ 1 SŠ
NO2/5665
36
E OU
D3
20/ 1 SŠ
NO2/5665
37
E OU
D3
20/ 1 SŠ
NO1/3085
38
E OU
29–56–E/002 Řeznické a uzenářské práce 36–57–E/005 Malířské, lakýrnické, natěračské práce 36–67–E/002 Stavební práce
D3
20/ 1 SŠ
NO1/3085
39
E OU
41–55–E/002 Opravářské práce
D3
60/ 2 SŠ
NO2/5665
40
E OU
65–52-E/001 Kuchařské práce
D3
170/ 3 SŠ
NO1/3085
30
E U
31
E U
32
20/1 10 žáků na1/2 třídy) 20/1 10 žáků na1/2 třídy) 20/1 10 žáků na1/2 třídy) 20/1 10 žáků na1/2 třídy) 20/1 10 žáků na1/2 třídy) 30/1 10 žáků na 1/3 třídy) 20/1 10 žáků na1/2 třídy) 20/1 10 žáků na1/2 třídy) 20/1 10 žáků na1/2 třídy) 20/1 10 žáků na1/2 třídy) 20/1 10 žáků na1/2 třídy)
Při nepřekročení cílové kapacity celé školy – tj. 1 330 žáků a při použití statistické charakteristiky – prostřední hodnoty uspořádaného statisticky ekonomického souboru (normativy neinvestičních výdajů) tzv. mediánu x ̃, lze poměrně přesně stanovit celkové provozní výdaje tohoto školského zařízení. Uspořádejme nyní hodnoty podle pořadí a z toho vypočteme medián: 3085, 3560, 3590, 5395, 5665, 6255, 8244, 10394 - medián, jakožto prostřední hodnota, odpovídá 4 a půltému prvku a získá se jako aritmetický průměr sousedních dvou hodnot
142 - KDEP FFÚ VŠE
5395 + 5665 ~ x = -----------------= 5530 2 - prostřední hodnota 5530 výrazně lépe charakterizuje v tomto případě úroveň normativů než aritmetický průměr - konečný výsledek, tj. celková výše objemu provozních výdajů činí Kč 7 354 900,-Vysvětlivky : Sloupec 2: M - studijní obory maturitní středních odborných škol L - studijní obory maturitní středních odborných učilišť LN – studijní obory maturitní nástavbové H - učební obory s výučním listem středních odborných učilišť E U – učební obory učilišť OU – učební obory odborných učilišť (absolventi ZvŠ; dnes zákl. škola praktická) Sloupec 4 : D 2 - denní studium dvouleté; D3 – denní studium tříleté; D4 – denní studium čtyřleté; Dk3 – dálkové studium tříleté; V3 - večerní studium tříleté; Ex3 – externí studium tříleté
143 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 61:
Gymnázium, Cheb, Nerudova 7 Právní forma příspěvková organizace Sídlo školy Nerudova 7 (v majetku KK; veškerá výuka)
IČO 47 723 386 Součásti
IZO
Gymnázium
600 009 009
500
Počty žáků (předpoklad: 2009 2011 2014) 352 299 276
Poznámka
SOŠ SOU - z toho denní nástavba U
144 - KDEP FFÚ VŠE
OU Škola celkem Domov mládeže Školní jídelna -
500
Sídlo školy
352
Vlastník
299
276
Nájemné
Využití
Odloučená pracoviště zařazená v síti škol Ostatní budovy nebo odborná pracoviště nezařazená v síti škol Doplňková činnost -
provozování tělovýchovných zařízení a zařízení sloužících regeneraci a rekondici, koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej v režimu živnosti volné při zajišťování příležitostných akcí a zájmového vzdělávání, poskytování ubytovacích služeb, pronájem volných nebytových prostor a venkovních ploch, vyučování v oboru cizích jazyků, pořádání kurzů a jiných vzdělávacích akcí a provozování vzdělávacích zařízení podle požadavků institucí, firem a sdružení, pronájem a půjčování věcí movitých, poskytování služeb školních provozoven a kapacity dílen, rozmnožovny, prádelny a mandlu, poskytování poradenství a vývoj vzdělávacích pomůcek a odborné literatury, počítačových programů, komunikací, sítí a zpracování dat, pronájem bytových prostor a poskytování služeb s tím spojených, pořádání kulturních a sportovních akcí a poskytování služeb s tím spojených, provozování školní hvězdárny pro veřejnost, popularizační i odborná činnost na úseku astronomie a přírodních věd a poskytování služeb s tím spojených. 140 239 075,70 25 106 980,00
Majetek účetní hodnota (021) Oprávky (081)
Číslo
Obor. Obor – číslo souč. - název: a) původní b) převod ze SŠ c) návrh nového oboru
1 1
2 K Gym
2
K Gym
3 79–41–K/401 Gymnázium všeobecné 79–41–K/801 Gymnázium všeobecné
Forma studia
4 D4 D8
Rozdíl (021-081) 115 132 095,70
Kapacita/provozní náklady Naplněnost Kap. a) Převod ze Provozní oboru/počet KK SŠ po 1. 9. normativ třídy celkem/ 2004 Počet (v záv. převod SŠ shodných oborů) b) návrh zař. nového oboru 6 9 840/ E1/3560 240/8 6 SŠ0
1940/ 7 SŠ
C1/3378 D1/3560
380/13
145 - KDEP FFÚ VŠE
3
K Gym
75–41–K/4(8)05 Gymnázium všeobecné
D4(8)
240/ 1 SŠ
nový
C1/3378 D1/3560 E1/3560
240/8
Při nepřekročení cílové kapacity celé školy – tj. 500 žáků a při použití statistické charakteristiky – prostřední hodnoty uspořádaného statisticky ekonomického souboru (normativy neinvestičních výdajů) tzv. mediánu x ̃, lze poměrně přesně stanovit celkové provozní výdaje tohoto školského zařízení. Uspořádejme nyní hodnoty podle pořadí a z toho vypočteme medián: 3378, 3560, - medián, jakožto prostřední hodnota, se získá jako aritmetický průměr sousedních dvou hodnot 3378 + 3560 ~ x = -----------------= 3469 2 -- konečný výsledek, tj. celková výše objemu provozních výdajů činí Kč 1 734 500,-Vysvětlivky : Sloupec 2: M - studijní obory maturitní středních odborných škol L - studijní obory maturitní středních odborných učilišť LN – studijní obory maturitní nástavbové H - učební obory s výučním listem středních odborných učilišť E U – učební obory učilišť OU – učební obory odborných učilišť (absolventi ZvŠ; dnes zákl. škola praktická) Sloupec 4 : D 2 - denní studium dvouleté; D3 – denní studium tříleté; D4 – denní studium čtyřleté; Dk3 – dálkové studium tříleté; V3 - večerní studium tříleté; Ex3 – externí studium tříleté
146 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 62:
Gymnázium a Střední odborná škola, Aš, Hlavní 106 Právní forma příspěvková organizace Sídlo školy Aš, Hlavní 106 (v majetku KK; veškerá výuka)
IČO 42 723 416 Součásti
IZO
Gymnázium SOŠ SOU (Nástavby; forma studia) U OU Škola celkem Domov mládeže Školní jídelna Odloučená pracoviště zařazena do sítě škol
600 008 975
240 250
Počty žáků (předpoklad: 2009 2011 2014 162 141 126 266 236 210
490
428
377
Sídlo Aš, Kotkova 15
Vlastník KK
Aš, Krajkářská 7
KK
Poznámka
336 1x výdejna Nájemné Využití Dílny SOŠ, část pronajímána DM, část pronajímána
147 - KDEP FFÚ VŠE
Odloučená pracoviště zařazena do sítě škol
Aš, Nedbalova 5,7,9,11 Aš, Plzeňská 10
KK
Aš, Krajkářská 1,3,5 Aš, Na Vrchu 570
KK
turist. ubytovna Škola
KK
DM, část pronajímána pronajato
KK
Doplňková činnost - vyučování – obor umění, - koupě zboží za účelem jeho prodeje a prodej v mezích živnosti volné, - pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí, - vyučování v oboru cizích jazyků, - kopírování pro potřeby žáků školy, - pronájem bytových a nebytových prostor a poskytování služeb s tím spojených, - hostinská činnost, - textilní výroba, - ubytování v turistické ubytovně. Majetek účetní hodnota (021) G, SOŠ, SOU Aš Oprávky (081)
Číslo
Obor. součást
1 1
2 K Gym
2
K Gym
3
M SOŠ M SOŠ
4
43 947 162,00
rozdíl (021-081)
13 308 286,00
30 638 876,00
Oborové portfolia školy Obor – číslo Kapacita/provozní náklady Naplněnost Forma - název: studia Kap. a) Převod ze Provozní třídy/počet a) původní KK SŠ po 1. 9. normativ tříd b) převod ze SŠ celkem/ 2004 c) návrh nového (v záv. Počet oboru SŠ převod shodných oborů) b) návrh zař. nového oboru 3 4 6 7 8 9 D4 840/ E1/3560 79–41-K/401 120/4 6 SŠ Gymnázium všeobecné D8 1940/ C1/3378 240/8 79–41–K/801 7 SŠ D1/3560 Gymnázium všeobecné 31–43–M/001 D4 240/ F2/5395 120/4 Oděvnictví 2 SŠ 78–42–M/001 D4 360/ E1/3560 120/4 Technické lyceum 3 SŠ
Při nepřekročení cílové kapacity celé školy – tj. 490 žáků a při použití statistické charakteristiky – prostřední hodnoty uspořádaného statisticky ekonomického souboru
148 - KDEP FFÚ VŠE
(normativy neinvestičních výdajů) tzv. mediánu x ̃, lze poměrně přesně stanovit celkové provozní výdaje tohoto školského zařízení. Uspořádejme nyní hodnoty podle pořadí a z toho vypočteme medián: 3378, 3560, 5395, 5665, - medián, jakožto prostřední hodnota, odpovídá 2 a půltému prvku a získá se jako aritmetický průměr sousedních dvou hodnot 3560 + 5395 ~ x = ----------------- = 4478 2 - prostřední hodnota 3469 výrazně lépe charakterizuje v tomto případě úroveň normativů než aritmetický průměr - konečný výsledek, tj. celková výše objemu provozních výdajů činí Kč 2 194 220,-Vysvětlivky : Sloupec 2: M - studijní obory maturitní středních odborných škol L - studijní obory maturitní středních odborných učilišť LN – studijní obory maturitní nástavbové H - učební obory s výučním listem středních odborných učilišť E U – učební obory učilišť OU – učební obory odborných učilišť (absolventi ZvŠ; dnes zákl. škola praktická) Sloupec 4 : D 2 - denní studium dvouleté; D3 – denní studium tříleté; D4 – denní studium čtyřleté; Dk3 – dálkové studium tříleté; V3 - večerní studium tříleté; Ex3 – externí studium tříleté
149 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 63:
Gymnázium a Obchodní akademie Mariánské Lázně, Ruská 355 Právní forma příspěvková organizace Sídlo školy Mariánské Lázně, Ruská 355 (v majetku města; nájem 350.000,-Kč, veškerá výuka)
IČO 47 723 394 Součásti
IZO
Gymnázium SOŠ SOU (Nástavby; forma studia) U OU Škola celkem Domov mládeže Školní jídelna Odloučená pracoviště zařazena do sítě škol
600 008 991
300 300
Počty žáků (předpoklad: 2009 2011 198 173 329 291
2014 155 259
600
527
414
Sídlo Vlastník ML, KK Lužická 412
464
Nájemné
Poznámka
Využití Veškerá výuka bez TV
Doplňková činnost
150 - KDEP FFÚ VŠE
Obchodní akademie ML - pronájem bytových a nebytových prostor a poskytování služeb s tím spojených, - pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí. Gymnázium ML - vyučování v oboru cizích jazyků, - vyučování v oboru informatiky a počítačové techniky, - pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí. Majetek účetní hodnota (021) OA ML Oprávky (021) Majetek účetní hodnota (021) Gymnázium ML Oprávky (081)
Číslo
Obor. součást
Obor – číslo - název: a) původní b) převod ze SŠ c) návrh nového oboru
1
2
3 79–41-K/401 Gymnázium všeobecné 79–41–K/801 Gymnázium všeobecné 63-41-M/004 Obchodní akademie 78-42-M/002 Ekonomické lyceum Zařazení studijního oboru se zaměřením Hitech.
1
K Gym
2
K Gym
3
M SOŠ
4
M SOŠ
5
M SOŠ
3 399 964,00
rozdíl (021-081)
2 428 449,00 0,00
971 515,00 rozdíl (021-081)
0,00
0,00
Oborové portfolia školy Form Kapacita/provozní náklady Naplněnost a Kap. a) Převod ze Provozní třídy/počet studia KK SŠ po 1. 9. normativ tříd celkem/ 2004 Počet (v záv. SŠ převod shodných oborů) b) návrh zař. nového oboru 4 6 7 8 9 D4 840/ E1/3560 120/4 6 SŠ
D8
1940/ 7 SŠ
C1/3378 D1/3560
240/8
D4
600/ Převod z OA 4 SŠ v ML
K1/3590
120/4
D4
480/ Převod z OA 3 SŠ v ML
E1/3560
120/4
E1/3560
120/4
D4
nový
151 - KDEP FFÚ VŠE
Při nepřekročení cílové kapacity celé školy – tj. 600 žáků a při použití statistické charakteristiky – prostřední hodnoty uspořádaného statisticky ekonomického souboru (normativy neinvestičních výdajů) tzv. mediánu x ̃, lze poměrně přesně stanovit celkové provozní výdaje tohoto školského zařízení. Uspořádejme nyní hodnoty podle pořadí a z toho vypočteme medián: 3378, 3560, 3590 - medián, jakožto prostřední hodnota, odpovídá 2 a půltému prvku a získá se jako aritmetický průměr sousedních dvou hodnot 3560 + 3590 ~ x = ----------------- = 3575 2 - prostřední hodnota 3575 výrazně lépe charakterizuje v tomto případě úroveň normativů než aritmetický průměr - konečný výsledek, tj. celková výše objemu provozních výdajů činí Kč 2 145 000,-Vysvětlivky : Sloupec 2: M - studijní obory maturitní středních odborných škol L - studijní obory maturitní středních odborných učilišť LN – studijní obory maturitní nástavbové H - učební obory s výučním listem středních odborných učilišť E U – učební obory učilišť OU – učební obory odborných učilišť (absolventi ZvŠ; dnes zákl. škola praktická) Sloupec 4 : D 2 - denní studium dvouleté; D3 – denní studium tříleté; D4 – denní studium čtyřleté; Dk3 – dálkové studium tříleté; V3 - večerní studium tříleté; Ex3 – externí studium tříleté
152 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 64:
Střední zdravotnická škola, Cheb, Hradební 2 Právní forma příspěvková organizace Sídlo školy Cheb, Hradební 2 (v majetku KK; veškerá výuka)
IČO 00 669 733 Součásti
SOŠ SOU (Nástavby; forma studia) U OU Škola celkem Domov mládeže
600 019 632
IZ
300
Počty žáků (předpoklad: 2009 2011 2014 307 271 242
300
307
271
Poznámka
242 1x
153 - KDEP FFÚ VŠE
Školní jídelna
1x
Odloučená pracoviště zařazena do sítě škol
Sídlo Cheb, Javorová 7
Vlastník KK
Nájemné -
Využití DM, ŠJ
Doplňková činnost - pronájem bytových a nebytových prostor a poskytování služeb s tím spojených, - půjčování a pronájem movitého majetku, - poskytování ubytovacích služeb, - pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí, - hostinská činnost, - stravování zaměstnanců škol a školských zařízení. 33 628 422,00 rozdíl (021-081) Majetek účetní hodnota (021) 14 844 054,00 Oprávky (021) 18 784 368,00
Číslo
Obor. součást
Obor – číslo - název: a) původní b) převod ze SŠ c) návrh nového oboru
1 1
2
3 53–41–M/007 Zdravotnický asistent 69-41-M/001 Masér sportovní a rekondiční 75–41–M/003 Sociální péče – pečovatelská činnost 75-41-M/005 Sociální péče – sociální činnost pro etnické skupiny 78-42-M/005 Zdravotnické lyceum
M SOŠ
2
M SOŠ
3
M SOŠ
4
M SOŠ
5
M SOŠ
6
J SOŠ
53-41–J/003 Ošetřovatel
Oborové portfolia školy Kapacita/provozní náklady Naplněnost Forma studia Kap. a) Převod ze Provozní třídy/počet KK SŠ po 1. 9. normativ tříd celkem/ 2004 Počet (v záv. SŠ převod shodných oborů) b) návrh zař. nového oboru 4 6 7 8 9 D4 360/ S1/5630 180/6 Dk5 2 SŠ
D4
120 1 SŠ
K1/3590
120/4
D4 Dk5
120/ 1 SŠ
G2/4020
120/4
D4 Dk5
60/ 1 SŠ
G2/4020
60/2 (15 žáků na ½ třídy)
D4
120/ 1 SŠ
E1/3560
120/4
100/ 2 SŠ
S1/5630
D3
60/3 (20 žáků na třídu)
154 - KDEP FFÚ VŠE
Při nepřekročení cílové kapacity celé školy – tj. 300 žáků a při použití statistické charakteristiky – prostřední hodnoty uspořádaného statisticky ekonomického souboru (normativy neinvestičních výdajů) tzv. mediánu x ̃, lze poměrně přesně stanovit celkové provozní výdaje tohoto školského zařízení. Uspořádejme nyní hodnoty podle pořadí a z toho vypočteme medián: 3560, 3590, 4020, 5630, -
medián, jakožto prostřední hodnota, odpovídá 2 a půltému prvku a získá se jako aritmetický průměr sousedních dvou hodnot
3590 + 4100 ~ x = ----------------- = 3845 2 - prostřední hodnota 4610 výrazně lépe charakterizuje v tomto případě úroveň normativů než aritmetický průměr - konečný výsledek, tj. celková výše objemu provozních výdajů činí Kč 1 383 000,-Vysvětlivky : Sloupec 2: M - studijní obory maturitní středních odborných škol L - studijní obory maturitní středních odborných učilišť LN – studijní obory maturitní nástavbové H - učební obory s výučním listem středních odborných učilišť E U – učební obory učilišť OU – učební obory odborných učilišť (absolventi ZvŠ; dnes zákl. škola praktická) Sloupec 4 : D 2 - denní studium dvouleté; D3 – denní studium tříleté; D4 – denní studium čtyřleté; Dk3 – dálkové studium tříleté; V3 - večerní studium tříleté; Ex3 – externí studium tříleté
155 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 65:
Hotelová škola, Mariánské Lázně, Komenského 449 Právní forma příspěvková organizace Sídlo školy Mariánské Lázně, Komenského 449 (v majetku KK; veškerá výuka bez TV)
IČO 00 077 119 Součásti
IZO
SOŠ SOU (Nástavby; forma studia) U OU Škola celkem Domov mládeže Školní jídelna Majetek účetní hodnota (021) HŠ Oprávky (021) Majetek účetní hodnota (021)
600 009 033
420 460
Počty žáků (předpoklad: 2009 2011 356 315 524 462
2014 280 415
880
880
695
777
Poznámka
1x 1x 27 043 022,20 10 194 057,85 10 270 152,14
rozdíl (021-081) 16 848 964,35 rozdíl (021-081)
156 - KDEP FFÚ VŠE
SOU Oprávky (081) Zapojení školy do projektů (EU, MŠMT, Kraj)
5 165 339,90
5 104 812,24 zapojeni navrženo
Číslo
Obor. součást
1 1
2 M SOŠ
2
LN SOU
3
H SOU
4
H SOU H SOU
5
Oborové portfolia školy Obor – číslo Forma Kapacita/provozní náklady Naplněnost - název: studia a) Převod ze Provozní třídy/počet Kap. a) původní KK SŠ po 1. 9. normativ tříd b) převod ze SŠ celkem/ 2004 c) návrh nového Počet (v záv. oboru SŠ převod shodných oborů) b) návrh zař. nového oboru 3 4 6 7 8 9 D4 400/ J2/6255 65–42–M/004 400/14 1 SŠ Hotelnictví a (28 žáků turismus na třídu) D2 60/ převod ze J2/6255 65–41–L/504 60/2 Dk3 1 SŠ SOU v ML. Společné stravování D3 180/ převod ze NO2/566 29–54–H/002 60/3 3 SŠ SOU v ML 5 (20 žáků Cukrář - výroba na třídu) D3 570/ převod ze NO2/566 65–52–H/001 180/6 4 SŠ SOU v ML 5 Dk3 Kuchař D3 450/ převod ze NO2/566 65–53–H/001 180/6 3 SŠ SOU v ML 5 Číšník, servírka L
Při nepřekročení cílové kapacity celé školy – tj. 880 žáků a při použití statistické charakteristiky – prostřední hodnoty uspořádaného statisticky ekonomického souboru (normativy neinvestičních výdajů) tzv. mediánu x ̃, lze poměrně přesně stanovit celkové provozní výdaje tohoto školského zařízení. Uspořádejme nyní hodnoty podle pořadí a z toho vypočteme medián: 5665, 6255 - medián, jakožto prostřední hodnota, se získá jako aritmetický průměr výše uvedených dvou hodnot
157 - KDEP FFÚ VŠE
5665 + 6255 ~ x = -----------------= 5960 2 - konečný výsledek, tj. celková výše objemu provozních výdajů činí Kč 5 244 800,-Vysvětlivky : Sloupec 2: M - studijní obory maturitní středních odborných škol L - studijní obory maturitní středních odborných učilišť LN - studijní obory maturitní nástavbové H - učební obory s výučním listem středních odborných učilišť E U - učební obory učilišť OU - učební obory odborných učilišť (absolventi ZvŠ; dnes zákl. škola praktická) Sloupec 4 : D 2 - denní studium dvouleté; D3 - denní studium tříleté; D4 - denní studium čtyřleté; Dk3 dálkové studium tříleté; V3 - večerní studium tříleté; Ex3 - externí studium tříleté
158 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 66:
Gymnázium Sokolov, Husitská 2053 Právní forma příspěvková organizace Sídlo školy Sokolov, Husitská 2053 (v majetku KK; veškerá výuka)
-
IČO 49 767 194 Součásti
Gymnázium SOŠ SOU (Nástavby; forma studia) U OU Škola celkem Domov mládeže Školní jídelna
IZO
600
600
600 009 882 Počty žáků (předpoklad: 2009 2011 574 507
574
507
Poznámka 2014 390
390
159 - KDEP FFÚ VŠE
Sídlo
Vlastník
Nájemné
Využití
Odloučená pracoviště nezařazena do sítě škol Doplňková činnost - pronájem bytových a nebytových prostor a nemovitostí a poskytování služeb s tím spojených, - vzdělávání dospělých, pořádání rekvalifikačních kursů. Majetek účetní hodnota (021) Gymnázium Sokolov Oprávky (081)
Číslo
Obor. součást
Obor – číslo - název: a) původní b) převod ze SŠ c) návrh nového oboru
1
2
3 79–41-K/401 Gymnázium všeobecné 79–41–K/801 Gymnázium všeobecné 75-41-K/4(8)11 Gymnázium – humanitní předměty
1
K Gym
2
K Gym
3
K Gym
202 592 437,54
rozdíl (021-081)
31 858 168,30
170 734 269,24
Oborové portfolia školy Forma Kapacita/provozní náklady Naplněnost studia Kap. a) Převod ze Provozní třídy/počet KK SŠ po 1. 9. normativ tříd celkem/ 2004 Počet (v záv. SŠ převod shodných oborů) b) návrh zař. nového oboru 4 6 7 8 9 D4 840/ E1/3560 120/4 6 SŠ
D8 D4(8)
1940/ 7 SŠ 240/ 1 SŠ
C1/3378 D1/3560 nový
D1/3560
240/8 240/8
Při nepřekročení cílové kapacity celé školy – tj. 600 žáků a při použití statistické charakteristiky – prostřední hodnoty uspořádaného statisticky ekonomického souboru (normativy neinvestičních výdajů) tzv. mediánu x ̃, lze poměrně přesně stanovit celkové provozní výdaje tohoto školského zařízení. Uspořádejme nyní hodnoty podle pořadí a z toho vypočteme medián: 3378, 3560 - medián, jakožto prostřední hodnota, se získá jako aritmetický průměr výše uvedených dvou hodnot
160 - KDEP FFÚ VŠE
3378 + 3560 ~ x = -----------------= 3469 2 - - konečný výsledek, tj. celková výše objemu provozních výdajů činí Kč 2 081 400,-Vysvětlivky : Sloupec 2: M - studijní obory maturitní středních odborných škol L - studijní obory maturitní středních odborných učilišť LN – studijní obory maturitní nástavbové H - učební obory s výučním listem středních odborných učilišť E U – učební obory učilišť OU – učební obory odborných učilišť (absolventi ZvŠ; dnes zákl. škola praktická) Sloupec 4 : D 2 - denní studium dvouleté; D3 – denní studium tříleté; D4 – denní studium čtyřleté; Dk3 – dálkové studium tříleté; V3 - večerní studium tříleté; Ex3 – externí studium tříleté
161 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 67:
OU a U Horní Slavkov, Kounice 8 Právní forma Sídlo školy
příspěvková organizace Kounice 8 (ve vlastnictví KK; škola, DM)
.
IČO 49 742 086 IZO 600 023 0/87 Součásti
SOŠ SOU (Nástavby; forma studia) U OU Škola celkem Domov mládeže Školní jídelna
Počty žáků (předpoklad: 2009 2011 2014)
40 100 140
Sídlo
39 99 138
Vlastník
34 87 121
Nájemné
Poznámka
26 70 96
Využití
Odloučená pracoviště zařazená do sítě škol
162 - KDEP FFÚ VŠE
Ostatní budovy nebo odborná pracoviště nezařazená v síti škol
Horní Slavkov, Kounice 5
KK
teorie, praxe
Doplňková činnost pronájem bytových a nebytových prostor a poskytování služeb s tím spojených 9 228 647,50 rozdíl (021-081) Majetek účetní hodnota (021) 2 587 875,10 Oprávky (081) 6 640 772,40
Oborové portfolio školy Číslo
Obor. součást
Obor – číslo - název a) původní b) převod ze SŠ c) návrh nového oboru
Forma studia
1
2
3
1
E U
36-67-E/003 Stavební výroba
4 5 D2
2
E OU
2 3
Kapacita/provozní náklady Kap. a) Převod ze SŠ Provozní KK po 1. 9. 2004 normativ celkem/ (v záv. převod Počet SŠ shodných oborů) b) Návrh zař. nového oboru 6 7 8
Naplněnost třídy/počet tříd
9
100/ Převod ze SŠ 3 SŠ v KP
NO1/3085
30/1 (15 žáků na třídu
D3
90/ 2 SŠ
NO3/8244
60/3 (20 žáků na třídu)
E OU
23–51–E/004 Zámečnické práce a údržba 23–56–E/004 Obráběcí práce
D3
90/ 2 SŠ
NO3/8244
E OU
65–52–E/001 Kuchařské práce
D3
170/ 3 SŠ
NO2/5665
60/3 (20 žáků na třídu) 60/3 (20 žáků na třídu)
Při nepřekročení cílové kapacity celé školy – tj. 140 žáků a při použití statistické charakteristiky – prostřední hodnoty uspořádaného statisticky ekonomického souboru (normativy neinvestičních výdajů) tzv. mediánu x ̃, lze poměrně přesně stanovit celkové provozní výdaje tohoto školského zařízení. Uspořádejme nyní hodnoty podle pořadí a z toho vypočteme medián: 3085, 5665, 8244 - medián, jakožto prostřední hodnota, odpovídá 1 a půltému prvku a získá se jako aritmetický průměr sousedních dvou hodnot
163 - KDEP FFÚ VŠE
5665 + 8244 ~ x = -----------------= 6955 2 - prostřední hodnota 6955 výrazně lépe charakterizuje v tomto případě úroveň normativů než aritmetický průměr - konečný výsledek, tj. celková výše objemu provozních výdajů činí Kč 973 700,-Vysvětlivky : Sloupec 2: M - studijní obory maturitní středních odborných škol L - studijní obory maturitní středních odborných učilišť LN - studijní obory maturitní nástavbové H - učební obory s výučním listem středních odborných učilišť E U - učební obory učilišť OU - učební obory odborných učilišť (absolventi ZvŠ; dnes zákl. škola praktická) Sloupec 4 : D 2 - denní studium dvouleté; D3 - denní studium tříleté; D4 - denní studium čtyřleté; Dk3 dálkové studium tříleté; V3 - večerní studium tříleté; Ex3 - externí studium tříleté
164 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 68:
SŠ nábytkářská, Kynšperk nad Ohří, Školní 764 Právní forma Sídlo školy
IČO Součásti
příspěvková organizance Školní 764, Kynšperk nad Ohří (v majetku KK; veškerá výuka)
00 669 750
IZO
600009939
2009 SOŠ SOU (Nástavby; forma) U OU Škola celkem Domov mládeže
Počty žáků (předpoklad 50: 2011 2014
Poznámka
120 350 60 530 1x
50
Údaje předpokládaného počtu žáků nejsou vyplněny, jelikož se jedná o zcela netradiční způsob řešení v návrhu optimalizačního řešení v síti škol. V tomto případě se jedná totiž o školu, která bude nabízet pouze obory z odvětví dřevařského zaměření a nikoli jako do roku 2006, kdy byly v nabídce školy zastoupeny obory i z dalších odvětví (gastronomie, služby, stavebnictví atd.). Z tohoto důvodu je uvedena pouze celková kapacita školy (ředitel této střední školy pak tímto optimalizačním návrhem získává jakýsi „manévrovací prostor“).
165 - KDEP FFÚ VŠE
Školní jídelna Odloučená pracoviště zařazena do sítě škol
Sídlo Kynšperk, Mládeže 496 Kynšperk, Školní 715
Vlastník KK
Nájemné
KK
Využití DM+ŠJ ŠJ
Doplňková činnost SOŠ, SOU a U Kynšperk - xerografické služby, - poskytování ubytovacích služeb, - hostinská činnost, - ostatní služby – praní a mandlování prádla, - poskytování vzdělávání organizacím i občanům různými formami včetně mimoškolního vzdělávání, - pronájem bytových a nebytových prostor a poskytování služeb s tím spojených, stravování zaměstnanců škol a školských zařízení, 42 236 034,90 rozdíl (021Majetek účetní hodnota (021) 081) 22 661 606,00 Oprávky (081) 19 574 428,90
Oborové portfolio školy Číslo
Obor souč.
Obor – číslo - název: a) původní b) převod ze SŠ c) návrh nového oboru
1 1
2 M SOŠ
3 33–41–M/001 Dřevařství
2
M SOŠ
3
L SOU
4
LN SOU
5
H
33-41-M/002 Dřevěné konstrukce 33-41-L/006 Operátor dřevařské a nábytkářské výroby 33-42-L/502 Dřevařská a nábytkářská výroba 33-56-H/001
Forma studia
Kap. KK celkem/ Počet SŠ
4
5
D4
120/ 1 SŠ
D4
120/ 1 SŠ
D4
240/ 2 SŠ
D2 Dk3 D3
Kapacita/provozní náklady a) Převod ze Provozní SŠ po 1. 9. normativ 2004 (v záv. převod shodných oborů) b) nárvh zař. nového oboru 6 F2/5395 Převod ze SŠHN v Kraslicích Převod ze SŠ F2/5395 v KP nový NO2/5665
F2/5395
90/
NO3/8244
Naplněnost třídy/počet tříd
9 120/4 120/4 120/4
30/2 (15 žáků na třídu) 90/3
166 - KDEP FFÚ VŠE
SOU
Truhlář
Ex3
2 SŠ
6
H SOU
33–59–H/001 Čalouník
D3 Ex3
40/ 1 SŠ
NO1/3085
7
H SOU
36-64-H/001 Tesař
D3
90/ Převod ze SŠ 2 SŠ v KP
NO2/5665
8
H SOU
D3
90/ Převod ze SŠ 3 SŠ v KP
NO2/5665
9
E U
36-66-H/001 Montér suchých staveb 33–57–E/502 Zpracování dřeva
D2
30/ 1 SŠ
NO1/3085
10
E U
33–59–E/504 D2 Čalounická výroba
20/ 1 SŠ
NO1/3085
11
OU PrŠ
33-56-E/001 Truhlářské práce
D2
82/ 2 SŠ
nový NO3/8244
(30 žáků na třídu) 40/1,5 (13 žáků na třídu) 30/1 (10 žáků na třídu 30/1 (10 žáků na třídu 30/2 (15 žáků na třídu) 20/1 (10 žáků na třídu) 40/2 (20 žáků na třídu
Při nepřekročení cílové kapacity celé školy – tj. 530 žáků a při použití statistické charakteristiky – prostřední hodnoty uspořádaného statisticky ekonomického souboru (normativy neinvestičních výdajů) tzv. mediánu x ̃, lze poměrně přesně stanovit celkové provozní výdaje tohoto školského zařízení. Uspořádejme nyní hodnoty podle pořadí a z toho vypočteme medián: 3085, 3590, 5395, 5665, 8244, - medián, jakožto prostřední hodnota, odpovídá 2 a půltému prvku a získá se jako aritmetický průměr sousedních dvou hodnot 3590 + 5395 ~ x = -----------------= 4493 2 - prostřední hodnota 4493 výrazně lépe charakterizuje v tomto případě úroveň normativů než aritmetický průměr - konečný výsledek, tj. celková výše objemu provozních výdajů činí Kč 2 291 430,-Vysvětlivky : Sloupec 2: M - studijní obory maturitní středních odborných škol L - studijní obory maturitní středních odborných učilišť LN – studijní obory maturitní nástavbové H - učební obory s výučním listem středních odborných učilišť E U – učební obory učilišť OU – učební obory odborných učilišť (absolventi ZvŠ; dnes zákl. škola praktická) Sloupec 4 : D 2 - denní studium dvouleté; D3 – denní studium tříleté; D4 – denní studium čtyřleté; Dk3 – dálkové studium tříleté; V3 - večerní studium tříleté; Ex3 – externí studium tříleté
167 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 69:
Střední průmyslová škola Loket, T.G.Masaryka 3 Právní forma příspěvková organizace Sídlo školy T. G. Masaryka 3 (v majetku KK; veškerá výuka bez TV)
IČO 49 767 216 Součásti
IZO 600 009 874
SOŠ SOU (Nástavby; forma studia) U OU Škola celkem Domov mládeže Školní jídelna Odloučená pracoviště zařazena do sítě škol
300
300
Počty žáků (předpoklad: 2009 2011 2014) 324 284 220
324
Sídlo Vlastník Loket, KK T.G.Masaryka 18
284
Poznámka
220
Nájemné
Využití DM
Doplňková činnost - poskytování ubytovacích služeb,
168 - KDEP FFÚ VŠE
- hostinská činnost, - kovoobráběčství, - pronájem bytových a nebytových prostor a nemovitostí a poskytování služeb s tím spojených, stravování zaměstnanců škol a školských zařízení. 12 205 554,4 rozdíl (021-081) Majetek účetní hodnota (021) 0 8 775 823,00 Oprávky (081) 3 429 731,40
Číslo
Obor. součást
1
2
1
M SOŠ
2
M SOŠ
3
M SOŠ
4
M SOŠ M SOŠ
5
Obor – číslo - název: a) původní b) převod ze SŠ c) návrh nového oboru
Oborové portfolia školy Form Kapacita/provozní náklady Naplněnost a Kap. a) Převod ze Provozní třídy/počet studia KK SŠ po 1. 9. normativ tříd celkem/ 2004 Počet (v záv. SŠ převod shodných oborů) b) návrh zař. nového oboru 4 6 7 8 9 F2/5395 D4 120/ nový 120/4 1 SŠ
3 26–47–M/003 Informační technologie – aplikace osobních počítačů 36-41-M/001 Pozemní stavitelství 36–45–M/002 Technická zařízení budov 36-46-M/002 Geodézie – geodézie 63-41-M/040 Informatika v ekonomice
D4
240/ Převod ze SŠ 3 SŠ v KP
F2/5395
120/4
D4
120/ 1 SŠ
F2/5395
120/4
D4
120/ 1 SŠ 120/ 1 SŠ
F2/5395
120/4
K1/3590
120/4
D4
nový
Při nepřekročení cílové kapacity celé školy – tj. 300 žáků a při použití statistické charakteristiky – prostřední hodnoty uspořádaného statisticky ekonomického souboru (normativy neinvestičních výdajů) tzv. mediánu x ̃, lze poměrně přesně stanovit celkové provozní výdaje tohoto školského zařízení. Uspořádejme nyní hodnoty podle pořadí a z toho vypočteme medián:
169 - KDEP FFÚ VŠE
3590, 5395 - - medián, jakožto prostřední hodnota, se získá jako aritmetický průměr výše uvedených dvou hodnot 3590 + 5395 ~ x = -----------------= 4493 2 - - konečný výsledek, tj. celková výše objemu provozních výdajů činí Kč 1 347 900,-Vysvětlivky : Sloupec 2: M - studijní obory maturitní středních odborných škol L - studijní obory maturitní středních odborných učilišť LN - studijní obory maturitní nástavbové H - učební obory s výučním listem středních odborných učilišť E U - učební obory učilišť OU - učební obory odborných učilišť (absolventi ZvŠ; dnes zákl. škola praktická) Sloupec 4 : D 2 - denní studium dvouleté; D3 - denní studium tříleté; D4 - denní studium čtyřleté; Dk3 dálkové studium tříleté; V3 - večerní studium tříleté; Ex3 - externí studium tříleté
170 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 70:
Gymnázium a Obchodní akademie Chodov, Smetanova 738 Právní forma příspěvková organizace Sídlo školy Chodov, Smetanova 738 (v majetku KK, veškerá výuka)
IČO 49 767 208 Součásti
Gymnázium SOŠ SOU (Nástavby; forma studia) U OU Škola celkem Domov mládeže Školní jídelna
IZO
240 120
360
Sídlo
600 009 891 Počty žáků (předpoklad: 2009 2011 2014 225 198 151 162 142 110
387
Vlastník
340
Poznámka
261
Nájemné
Využití
Odloučená pracoviště zařazena do sítě škol
171 - KDEP FFÚ VŠE
Doplňková činnost - pronájem bytových a nebytových prostor a poskytování služeb s tím spojených, - pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí včetně lektorské činnosti, - reklamní činnost a marketing. 24 749 095,92 rozdíl (021-081) Majetek účetní hodnota (021) OA a G Chodov 24 199 144,92 Oprávky (021) 549 951,00
Číslo
Obor. součást
1
2
1
K Gym
2
M SOŠ M SOŠ
3
Obor – číslo - název: a) původní b) převod ze SŠ c) návrh nového oboru
Oborové portfolia školy Kapacita/provozní náklady Naplněnost Form a a) Převod ze Provozní třídy/počet Kap. studia KK SŠ po 1. 9. normativ tříd celkem/ 2004 Počet (v záv. SŠ převod shodných oborů) b) návrh zař. nového oboru 4 6 7 8 9 D8 1940/ C1/3378 240/8 7 SŠ D1/3560
3 79–41–K/801 Gymnázium všeobecné 63–41–M/004 D4 Obchodní akademie 78–42–M/002 D4 Ekonomické lyceum
600/ 4 SŠ 480/ 3 SŠ
K1/3590
120/4
E1/3560
120/4
Při nepřekročení cílové kapacity celé školy – tj. 360 žáků a při použití statistické charakteristiky – prostřední hodnoty uspořádaného statisticky ekonomického souboru (normativy neinvestičních výdajů) tzv. mediánu x ̃, lze poměrně přesně stanovit celkové provozní výdaje tohoto školského zařízení. Uspořádejme nyní hodnoty podle pořadí a z toho vypočteme medián: 3378, 3560, 3590 - medián, jakožto prostřední hodnota, odpovídá 1 a půltému prvku a získá se jako aritmetický průměr sousedních dvou hodnot 3378 + 3560 ~ x = -----------------= 3469 2 - prostřední hodnota 3469 výrazně lépe charakterizuje v tomto případě úroveň normativů než aritmetický průměr - konečný výsledek, tj. celková výše objemu provozních výdajů činí Kč 1 248 840,--
172 - KDEP FFÚ VŠE
Vysvětlivky : Sloupec 2: M - studijní obory maturitní středních odborných škol L - studijní obory maturitní středních odborných učilišť LN - studijní obory maturitní nástavbové H - učební obory s výučním listem středních odborných učilišť E U - učební obory učilišť OU - učební obory odborných učilišť (absolventi ZvŠ; dnes zákl. škola praktická) Sloupec 4 : D 2 - denní studium dvouleté; D3 - denní studium tříleté; D4 - denní studium čtyřleté; Dk3 dálkové studium tříleté; V3 - večerní studium tříleté; Ex3 - externí studium tříleté
173 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 71:
Střední škola, Sokolov, Komenského 7/759 Právní forma Sídlo školy
příspěvková organizace Komenského 7/759 (v majetku KK; využití pro výuku)
-
IČO Součásti
SOŠ SOU (Nástavba; forma studia) v tom U v tom OU Škola celkem Domov mládeže Školní jídelna celkem
180 450
Počty žáků (předpoklad: 2009 2011 2014) 200 180 150 450 450 450
40
40
40
40
670
690
670
640
Poznámka
174 - KDEP FFÚ VŠE
Odloučená pracoviště zařazena do sítě škol
Ostatní budovy nebo odborná pracoviště nezařazená v síti škol
Sídlo Sokolov, Heyrovského 1626 Sokolov, Heyrovského 1627 Sokolov, K.H. Borovského 1267 Sokolov, Komenského 7/759 Sokolov, Tovární 1363
Vlastník KK
Kraslice, kpt.Jaroše 1843 Kraslice, Pod Nádražím 1093 Kraslice, Pod Nádražím 502 Kraslice, Pod Nádražím 632 Sokolov, K.H.Máchy 1276 Sokolov, Staré náměstí 134
KK
Nájemné
Využití kosmetičky
KK
Praxe kadeřnictví
KK
DM + OP Speciální školy KV, Vančurova
KK
škola
KK
Praxe Cukrář, čalouník, krejčí DM, Šj, tělocvična
město
244 000,- Kč
Amati Denak KK
21630,-
teorie praxe, truhlárna teorie, praxe, 2 byty DM, laboratoř
KK KK
pronajato cizímu subjektu do r. 2008
Doplňková činnost: SPŠ Kraslice - výroba hudebních nástrojů, - opravy hudebních nástrojů , - poskytování ubytovacích služeb, - hostinská činnost, - pořádání rekvalifikačních kursů, - pronájem bytových a nebytových prostor a poskytování služeb s tím spojených, - stravování zaměstnanců škol a školských zařízení. Majetek účetní hodnota (021) Kraslice Oprávky (081)
14 951 242,90 3 690 201,00
rozdíl (021-081) 11 261 041,90
175 - KDEP FFÚ VŠE
Oborové portfolio školy Číslo
Obor souč.
Obor – číslo - název: a) původní b) převod ze SŠ c) návrh nového oboru
1 1
2 M SOŠ
2
M SOŠ M SOŠ
3 26-46-M/001 Obrazová a zvuková technika – technické zaměření 31–43–M/001 Oděvnictví 33-43-M/002 Výroba hudeb. nástrojů-výroba HN 72-41-M/001 Knihovnické a informační systémy a služby
3
4
M SOŠ
5
6
Forma studia
4 D4
D4 D4 Ex4 Dk5
Kapacita/provozní náklady Naplněnost a) Převod ze provozní Třídy/počet SŠ po 1.9. 2004 normativ tříd (v záv. převod shodných oborů) b) nárvh zař. nového oboru 5 6 7 8 120/ F2/5395 nový 120/4 1 SŠ
Kap. KK celkem/ Počet SŠ
240/ 2 SŠ 80/ 1 SŠ
Převod ze SŠ v Kynšperku Převod ze SŠHN v Kraslicích
F2/5395
120/4
F2/5395
80/4
D4
120/ 1 SŠ
nový
G1/3590
120/4
M SOŠ
D4 82-41-M/003 Scénická technika
60/ 1 SŠ
nový
UMP1/88 35
LN SOU LN SOU
64–41–L/524 Podnikání 31 – 43 – L/501 Oděvnictví
D2 Dk3 D2 V3
Převod ze SŠ v Kynšperku Převod ze SŠ V Kynšperku
K1/3590
60/2 (30 žáků na třídu) 60/2
8
LN SOU
D2 Dk53
Převod ze SŠ v Kynšperku
K1/3590
9
L SOU L SOU
69–41–L/504 Vlasová kosmetika 69–41–L/004 Kosmetička 82-51-L/027 Uměleckořemesl ná stavba HN – dechové a bicí nástroje 29–53–H/001 Pekař
7
10
11
H SOU
F2/5395
30/2 (15 žáků na třídu) 30/2 (15 žáků na třídu) 120/4
D4 Dk5 D4
120/ 1 SŠ 80/ 1 SŠ
Převod ze SŠ v Kynšperku Převod ze SŠHN v Kraslicích
NO2/5665 NO4/1039 4
80/4
D3
120/ Převod ze SŠ 3 SŠ v Kynšperku
NO2/5665
60/3 (20 žáků na třídu)
176 - KDEP FFÚ VŠE
D3 Ex3 Dk3 D3 L
180/ Převod ze SŠ 3 SŠ v Kynšperku
NO2/5665
140/ Převod ze SŠ 3 SŠ v Kynšperku
NO2/5665
36-57-H/001 Malíř
D3
90/ Převod ze SŠ v 2 SŠ KP
NO1/3085
D3 Ex3
30/ 1 SŠ
NO1/3085
D3
120/ Převod ze SŠ 3 SŠ v Kynšperku
NO2/5665
H SOU
63-52-H/001 Zpracování technické dokumentace 65–51–H/002 Kuchař-číšník pro pohostinství 65–52–H/001 Kuchař
D3 Ex3
570/ Převod ze SŠ 4 SŠ v Kynšperku
NO2/5665
18
H SOU
65–53–H/001 Číšník – servírka
D3 Ex3
450/ Převod ze SŠ 3 SŠ v Kynšperku
NO2/5665
19
H SOU
D3
130/ Převod ze SŠ 2 SŠ v Kynšperku
NO1/3085
20
H SOU
D3 Ex3
130/ Převod ze SŠ 2 SŠ v Kynšperku
NO1/3085
21
H SOU
D3 Ex3
60/ Převod ze SŠ 1 SŠ v Kynšperku
NO1/3085
22
H SOU
66–51–H/003 Prodavač – potravin. zboží 66–51–H/004 Prodavač – smíšené zboží 66–51–H/022 Prodavač a výrobce lahůdek 66–52-H/001 Aranžér
D3 Ex3
60/ Převod ze SŠ 1 SŠ v Kynšperku
NO2/5665
23
H SOU
69–51–H/001 Kadeřník
D3
160/ Převod ze SŠ 2 SŠ v Kynšperku
NO2/5665
24
E U
31–59–E/503 Výroba konfekce
D2;
20/ Převod ze SŠ 1 SŠ v Kynšperku
NO1/3085
25
E U
65–51–E/501 Provoz společného stravování
D2 Ex2
50/ Převod ze SŠ 2 SŠ v Kynšperku
NO1/3085
12
H SOU
29–54–H/002 Cukrář – výroba
13
H SOU
31–58–H/001 Krejčí
14
H SOU
15
H SOU
16
H SOU
17
nový
90/3 (30 žáků na třídu) 40/1,5 třídy (15 žáků na 1/2 třídy) 30/1 (10 žáků na 1/3 třídy) 30/1 (10 žáků na 1/3 třídy) 30/ (10 žáků na 1/3 třídy) 90/3 (30 žáků na třídu) 90/3 (30 žáků na třídu) 90/3 (30 žáků na třídu) 90/3 (30 žáků na třídu) 60/3 (20 žáků na třídu) 60/3 (20 žáků na třídu) 40/1,5 (15 žáků na půl třídy) 20/1 (10 žáků na třídu) 30/1 15 žáků na1 třídu
Při nepřekročení cílové kapacity celé školy – tj. 670 žáků a při použití statistické charakteristiky – prostřední hodnoty uspořádaného statisticky ekonomického souboru
177 - KDEP FFÚ VŠE
(normativy neinvestičních výdajů) tzv. mediánu x ̃, lze poměrně přesně stanovit celkové provozní výdaje tohoto školského zařízení. Uspořádejme nyní hodnoty podle pořadí a z toho vypočteme medián: 3085, 3590, 5395, 5665, 8835, 10394, - medián, jakožto prostřední hodnota, odpovídá 3 a půltému prvku a získá se jako aritmetický průměr sousedních dvou hodnot 5395 + 5665 ~ x = -----------------= 5530 2 - prostřední hodnota 5530 výrazně lépe charakterizuje v tomto případě úroveň normativů než aritmetický průměr - konečný výsledek, tj. celková výše objemu provozních výdajů činí Kč 3 705 100,-Vysvětlivky : Sloupec 2: M - studijní obory maturitní středních odborných škol L - studijní obory maturitní středních odborných učilišť LN – studijní obory maturitní nástavbové H - učební obory s výučním listem středních odborných učilišť E U – učební obory učilišť OU – učební obory odborných učilišť (absolventi ZvŠ; dnes zákl. škola praktická) Sloupec 4 : D 2 - denní studium dvouleté; D3 – denní studium tříleté; D4 – denní studium čtyřleté; Dk3 – dálkové studium tříleté; V3 - večerní studium tříleté; Ex3 – externí studium tříleté
178 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 72:
Gymnázium Ostrov, Studentská 1205 Právní forma příspěvková organizace Sídlo školy Ostrov, Studentská 1205 (v majetku KK; veškerá výuka)
IČO 49 753 771 Součásti
Gymnázium SOŠ SOU (Nástavby; forma studia) U OU Škola celkem Domov mládeže Školní jídelna
IZO
360
360
600 009 297 Počty žáků (předpoklad: 2009 2011 2014) 344 287 263
344
287
Poznámka
263 1x
179 - KDEP FFÚ VŠE
Odloučená pracoviště nezařazena do sítě škol
Sídlo Ostrov, Odborů 1206
Vlastník KK
Nájemné
Využití Jídelna
Doplňková činnost - hostinská činnost, - pronájem bytových a nebytových prostor a poskytování služeb s tím spojených, - pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí včetně lektorské činnosti, - stravování zaměstnanců škol a školských zařízení. Majetek účetní hodnota (021) Gymnázium Ostrov Oprávky (081)
Číslo
1 1 2
Obor. součást
2 K Gym K Gym
Obor – číslo - název: a) původní b) převod ze SŠ c) návrh nového oboru
3 79–41-K/401 Gymnázium všeobecné 79–41–K/801 Gymnázium všeobecné
42 219 078,00
rozdíl (021-081)
30 390 159,00
11 828 919,00
Oborové portfolia školy Forma Kapacita/provozní náklady Naplněnost studia Kap. a) Převod ze Provozní oboru/počet KK SŠ po 1. 9. normativ tříd celkem/ 2004 Počet (v záv. SŠ převod shodných oborů) b) návrh zař. nového oboru 4 6 7 8 9 D4 840/ E1/3560 120/4 6 SŠ
D8
1940/ 7 SŠ
C1/3378 D1/3560
240/8
Při nepřekročení cílové kapacity celé školy – tj. 360 žáků a při použití statistické charakteristiky – prostřední hodnoty uspořádaného statisticky ekonomického souboru (normativy neinvestičních výdajů) tzv. mediánu x ̃, lze poměrně přesně stanovit celkové provozní výdaje tohoto školského zařízení. Uspořádejme nyní hodnoty podle pořadí a z toho vypočteme medián: 3378, 3560 - medián, jakožto prostřední hodnota, se získá jako aritmetický průměr výše uvedených dvou hodnot 3378 + 3560 ~ x = -----------------= 3469 2 - - konečný výsledek, tj. celková výše objemu provozních výdajů činí Kč 1 248 840,--
180 - KDEP FFÚ VŠE
Vysvětlivky : Sloupec 2: M - studijní obory maturitní středních odborných škol L - studijní obory maturitní středních odborných učilišť LN - studijní obory maturitní nástavbové H - učební obory s výučním listem středních odborných učilišť E U - učební obory učilišť OU - učební obory odborných učilišť (absolventi ZvŠ; dnes zákl. škola praktická) Sloupec 4 : D 2 - denní studium dvouleté; D3 - denní studium tříleté; D4 - denní studium čtyřleté; Dk3 dálkové studium tříleté; V3 - večerní studium tříleté; Ex3 - externí studium tříleté
181 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 73:
1. české gymnázium Karlovy Vary, Národní 25 Právní forma příspěvková organizace Sídlo školy Karlovy Vary, Národní 25 (Drahovice; v majetku KK; veškerá výuka)
-
.
IČO 70 845 417 Součásti
Gymnázium SOŠ SOU (Nástavby; forma studia) U OU Škola celkem Domov mládeže
IZO
500
500
600 009 262 Počty žáků (předpoklad: 2009 2011 2014 456 381 348
456
381
Poznámka
348
182 - KDEP FFÚ VŠE
Školní jídelna Sídlo
Vlastník
Nájemné
1x Využití
Odloučená pracoviště nezařazena do sítě škol Doplňková činnost - pronájem bytových a nebytových prostor a nemovitostí a poskytování služeb s tím spojených, - pořádání kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí pro odbornou i laickou veřejnost, - stravování zaměstnanců škol a školských zařízení. Majetek účetní hodnota (021) 1. ČG KV Oprávky (081)
Číslo
1
Obor. součást
2
1
K Gym
2
K Gym
3
K Gym
Obor – číslo - název: a) původní b) převod ze SŠ c) návrh nového oboru
77 955 047,00
rozdíl (021-081)
63 162 978,00
14 792 069,00
Oborové portfolia školy Forma Kapacita/provozní náklady Naplněnost studia Kap. a) Převod ze Provozní oboru/počet KK SŠ po 1. 9. normativ tříd Celkem/ 2004 Počet (v záv. SŠ převod shodných oborů) b) návrh zař. nového oboru 4 6 7 8 9 D4 840/ E1/3560 120/4 6 SŠ
3 79–41-K/401 Gymnázium všeobecné D8 79–41–K/801 Gymnázium všeobecné D4(8) 75-41- K/4(8)08 Gymnázium – živé jazyky
1940/ 7 SŠ 240/ 1 SŠ
C1/3378 D1/3560 nový
E1/3560
480/16 (240/8) 240/8
Při nepřekročení cílové kapacity celé školy – tj. 500 žáků a při použití statistické charakteristiky – prostřední hodnoty uspořádaného statisticky ekonomického souboru (normativy neinvestičních výdajů) tzv. mediánu x ̃, lze poměrně přesně stanovit celkové provozní výdaje tohoto školského zařízení. Uspořádejme nyní hodnoty podle pořadí a z toho vypočteme medián: 3378, 3560 - medián, jakožto prostřední hodnota, se získá jako aritmetický průměr výše uvedených dvou hodnot
183 - KDEP FFÚ VŠE
3378 + 3560 ~ x = -----------------= 3469 2 -- konečný výsledek, tj. celková výše objemu provozních výdajů činí Kč 1 734 500,-Vysvětlivky : Sloupec 2: M - studijní obory maturitní středních odborných škol L - studijní obory maturitní středních odborných učilišť LN - studijní obory maturitní nástavbové H - učební obory s výučním listem středních odborných učilišť E U - učební obory učilišť OU - učební obory odborných učilišť (absolventi ZvŠ; dnes zákl. škola praktická) Sloupec 4 : D 2 - denní studium dvouleté; D3 - denní studium tříleté; D4 - denní studium čtyřleté; Dk3 dálkové studium tříleté; V3 - večerní studium tříleté; Ex3 - externí studium tříleté
184 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 74:
Obchodní akademie a Vyšší odborná škola cestovního ruchu, Karlovy Vary, Bezručova 17 Právní forma příspěvková organizace Sídlo školy Karlovy Vary, Bezručova 17 (v majetku města; nájem 350.000,-Kč veškerá výuka)
IČO 63 553 597 Součásti
IZO
VOŠ Gymnázium SOŠ SOU (Nástavby; forma studia) U OU Škola celkem
600 009 190
200
Počty žáků (předpoklad: 2009 2011 2014) -
350
366
308
Poznámka
283
650
185 - KDEP FFÚ VŠE
Domov mládeže Školní jídelna
Odloučená pracoviště zařazena do sítě škol
Sídlo KV, Šmeralova 44
Vlastník KK
Nájemné
Využití Veškerá výuka bez TV ŠJ
Doplňková činnost Obchodní akademie KV: - pronájem bytových a nebytových prostor a poskytování služeb s tím spojených, - pronájem nebytových prostor v objektu cizího vlastníka (majetek města), - reklamní činnost, - hostinská činnost, - činnost v oblasti nákupu a prodeje mezinárodních průkazů od výhradního distributora, - pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí, včetně lektorské činnosti (v oblasti výpočetní techniky), - stravování zaměstnanců škol a školských zařízení. Majetek účetní hodnota (021) Oprávky (081)
Číslo
Obor. součást
1 1
2
2 3
N VOŠ M SOŠ M SOŠ
Obor – číslo - název: a) původní b) převod ze SŠ c) návrh nového oboru
3 65-42-N/001 Cestovní ruch 63-41-M/004 Obchodní akademie 78-42-M/002 Ekonomické lyceum
13 772 078,29 3 570 053,,00
rozdíl (021-081) 10 202 025,29
Oborové portfolia školy Forma Kapacita/provozní náklady Naplněnost studia Kap. KK a) Převod ze Provozní oboru/počet celkem/ SŠ po 1. 9. normativ tříd/skupin Počet SŠ 2004 (v záv. převod shodných oborů) b) návrh zař. nového oboru 4 6 7 8 9 D3 200/ K1/3590 200/5 Dk4 1 SŠ/VOŠ skupin D4 600/ K1/3590 240/8 Dk5 4 SŠ
D4
480/ 3 SŠ
E1/3560
120/4
Při nepřekročení cílové kapacity celé školy – tj. 650 žáků a při použití statistické charakteristiky – prostřední hodnoty uspořádaného statisticky ekonomického souboru (normativy neinvestičních výdajů) tzv. mediánu x ̃, lze poměrně přesně stanovit celkové provozní výdaje tohoto školského zařízení. Uspořádejme nyní hodnoty podle pořadí a z toho vypočteme medián:
186 - KDEP FFÚ VŠE
3378, 3560, 3590 - medián, jakožto prostřední hodnota, odpovídá 1 a půltému prvku a získá se jako aritmetický průměr sousedních dvou hodnot 3560 + 3590 ~ x = -----------------= 3575 2 - prostřední hodnota 3575 výrazně lépe charakterizuje v tomto případě úroveň normativů než aritmetický průměr - konečný výsledek, tj. celková výše objemu provozních výdajů činí Kč 2 323 750,-Vysvětlivky : Sloupec 2: M - studijní obory maturitní středních odborných škol L - studijní obory maturitní středních odborných učilišť LN - studijní obory maturitní nástavbové H - učební obory s výučním listem středních odborných učilišť E U - učební obory učilišť OU - učební obory odborných učilišť (absolventi ZvŠ; dnes zákl. škola praktická) Sloupec 4 : D 2 - denní studium dvouleté; D3 - denní studium tříleté; D4 - denní studium čtyřleté; Dk3 dálkové studium tříleté; V3 - večerní studium tříleté; Ex3 - externí studium tříleté
187 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 75:
Střední odborná škola poštovní a SOU poštovní Dalovice, Hlavní 114 Právní forma Sídlo školy
IČO Součásti
příspěvková organizace Dalovice, Hlavní 114 (v majetku KK; veškerá výuka mimo TV)
00 574 384 IZO 600 009 301
SOŠ SOU (Nástavby; U OU Škola celkem Domov mládeže Školní jídelna celkem
200
2009 199
200
199
Sídlo
Počty žáků (předpoklad: 2011 2014) 167 154
Vlastník
167
Poznámka
154
Nájemné
Využití
Odloučená pracoviště
188 - KDEP FFÚ VŠE
zařazena v síti škol Ostatní budovy nebo odborná pracoviště nezařazená v síti škol Doplňková činnost - pronájem bytových a nebytových prostor a poskytování služeb s tím spojených, - pořádání odborných kurzů, vzdělávacích akcí, školení a testování, - poskytování kopírovacích služeb, - vydávání vlastních metodik, - reklamní činnost, - pronájem a půjčování movitých věcí, - výuka jazyků. 6 287 674,00 Majetek účetní hodnota (021) Rozdíl (021-081) 2 981 143,00 Oprávky (081) 3 306 531,00 Zapojení školy do projektů (EU, MŠMT, Kraj)
Číslo
Obor. součást
1 1
2 M SOŠ
2
M SOŠ
3
M SOŠ
4
LN SOU
Obor – číslo - název: a) původní b) převod ze SŠ c) návrh nového oboru
3 37 – 41 – M/005 Provoz a ekonomika letecké dopravy 37 – 41 – M/006 Provoz a ekonomika dopravy 37 – 42 - M/001 Poštovní a peněžní služby 37 – 42 - L/501 Poštovní provoz
Forma studia
4 D4
Kapacita/provozní náklady Naplněnost Kap. KK a) Převod ze SŠ Provozní oboru/počet celkem/ po 1. 9. 2004 normativ tříd Počet SŠ (v záv. převod shodných oborů) b) návrh zař. nového oboru 6 7 8 9 120/ nový G1/3590 120/4 1 SŠ
D4
120/ 1 SŠ
G3/5395
120/4
D4
120/ 1 SŠ
G3/5395
120/4
G3/5395
30/2 (15 žáků na třídu)
D2 Dk3
Při nepřekročení cílové kapacity celé školy - tj. 200 žáků při použití statistické charakteristiky - prostřední hodnoty uspořádaného statisticky ekonomického souboru (normativy neinvestičních výdajů) tzv. mediánu x ~, lze poměrně přesně stanovit celkové provozní výdaje tohoto školského zařízení. Uspořádejme nyní hodnoty podle pořadí a z toho vypočteme medián: 3590, 5395,
189 - KDEP FFÚ VŠE
- medián, jakožto prostřední hodnota, se získá jako aritmetický průměr výše dvou uvedených hodnot 3590 + 5395 ~ x = -----------------= 4493 2 - prostřední hodnota 4493 výrazně lépe charakterizuje v tomto případě úroveň normativů než aritmetický průměr - konečný výsledek, tj. celková výše objemu provozních výdajů činí Kč 898 600,-Vysvětlivky : Sloupec 2: M - studijní obory maturitní středních odborných škol L - studijní obory maturitní středních odborných učilišť LN - studijní obory maturitní nástavbové H - učební obory s výučním listem středních odborných učilišť E U - učební obory učilišť OU - učební obory odborných učilišť (absolventi ZvŠ; dnes zákl. škola praktická) Sloupec 4 : D 2 - denní studium dvouleté; D3 - denní studium tříleté; D4 - denní studium čtyřleté; Dk3 dálkové studium tříleté; V3 - večerní studium tříleté; Ex3 - externí studium tříleté
190 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 76:
Střední odborné učiliště stravování a služeb, Karlovy Vary, Ondřejská 56 Právní forma Sídlo školy
příspěvková organizace Karlovy Vary, Ondřejská 56 (majetek města KV – 154000,- Kč, výuka)
IČO 00 520 055 Součásti
IZ 600 009 106
2009 SOŠ SOU (Nástavby; forma studia) U OU Škola celkem Domov mládeže Školní jídelna celkem
Počty žáků (předpoklad: 2011
Poznámka 2014)
550
495
411
374
550
495
411
374
191 - KDEP FFÚ VŠE
Číslo
Obor. součást
1 1
2
Obor – číslo - název: a) původní b) převod ze SŠ c) návrh nového oboru
Forma studia
4
Naplněnost Kapacita/provozní náklady oboru/počet Kap. KK a) Převod ze SŠ Provozní tříd celkem/ po 1. 9. 2004 normativ Počet SŠ (v záv. převod shodných oborů) b) návrh zař. nového oboru 6 7 8 9 80/ NO1/3085 80/4 1 SŠ (20 žáků na třídu) J2/6255 30/2 (15 žáků na třídu) K1/3590 30/2 (15 žáků na třídu) 120/ NO2/5665 30/1 3 SŠ (10 žáků na 1/3 třídy) 180/ NO2/5665 30/1 3 SŠ (10 žáků na 1/3 třídy) 60/ 30 NO2/5665 30/1 2 SŠ (10 žáků na 1/3 třídy) 120/ NO2/5665 60/3 3 SŠ (20 žáků na třídu) 570/ NO2/5665 180/6 4 SŠ
L SOU
3 66–41–L/008 Obchodník
2
LN SOU
65–41–L/504 Společné stravování
3
LN SOU
66–41–L/501 Provoz obchodu
4
H SOU
29–53–H/001 Pekař
D3
5
H SOU
29–54–H/002 Cukrář – výroba
D3
6
H SOU
29–56–H/003 Řezník uzenář
D3
7
H SOU
D3
8
H SOU
65–51–H/002 Kuchař - číšník pro pohostinství 65–52–H/001 Kuchař
D3 Dk3
9
H SOU
65–53–H/001 Číšník, servírka
D3 Dk3
450/ 3 SŠ
NO2/5665
180/6
10
H SOU
D3
130/ 2 SŠ
NO1/3085
11
H SOU
D3
130/ 2 SŠ
NO1/3085
12
H SOU
66–51–H/003 Prodavač – potravin. zboží 66–51–H/004 Prodavač – smíšené zboží 66–51–H/017 Prodavač – průmyslové zboží
D3
40/ 1 SŠ
NO1/3085
40/1,5 (15 žáků na třídu) 40/1,5 (15 žáků na třídu) 40/1,5 (15 žáků na třídu)
D4 D2 V3 Dk3 D2 L
Při nepřekročení cílové kapacity celé školy – tj. 550 žáků a při použití statistické
192 - KDEP FFÚ VŠE
charakteristiky – prostřední hodnoty uspořádaného statisticky ekonomického souboru (normativy neinvestičních výdajů) tzv. mediánu x ̃, lze poměrně přesně stanovit celkové provozní výdaje tohoto školského zařízení. Uspořádejme nyní hodnoty podle pořadí a z toho vypočteme medián: 3085, 3590, 5665, 6255 - medián, jakožto prostřední hodnota, odpovídá 2 a půltému prvku a získá se jako aritmetický průměr sousedních dvou hodnot 3590 + 5665 ~ x = -----------------= 4628 2 - prostřední hodnota 4628 výrazně lépe charakterizuje v tomto případě úroveň normativů než aritmetický průměr - konečný výsledek, tj. celková výše objemu provozních výdajů činí Kč 2 545 400,-Vysvětlivky : Sloupec 2: M - studijní obory maturitní středních odborných škol L - studijní obory maturitní středních odborných učilišť LN - studijní obory maturitní nástavbové H - učební obory s výučním listem středních odborných učilišť E U - učební obory učilišť OU - učební obory odborných učilišť (absolventi ZvŠ; dnes zákl. škola praktická) Sloupec 4 : D 2 - denní studium dvouleté; D3 - denní studium tříleté; D4 - denní studium čtyřleté; Dk3 dálkové studium tříleté; V3 - večerní studium tříleté; Ex3 - externí studium tříleté
193 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 77:
Střední škola stavební, Karlovy Vary, Sabinovo náměstí 16 Právní forma Sídlo školy
příspěvková organizace Sabinovo náměstí 16 (cizí; škola; Kč 200 000,--)
-
IČO Součásti
00 669 725
IZO
SOŠ SOU (Nástavby; forma studia) U OU Škola celkem Domov mládeže Školní jídelna celkem
600 009 319
220 250
2009 219 261
30 60 560
25 45 550
Počty žáků (předpoklad: 2011 2014) 189 159 216 197 21 39 465
Poznámka
19 32 407
194 - KDEP FFÚ VŠE
Odloučená pracoviště zařazena v síti škol
Sídlo KV, Stará Kysibelská 45 KV, Stará Kysibelská 75
Vlastník KK
KV, Stará Kysibelská 77
KK
Sídlo
Nájemné
KK
Vlastník
Nájemné
Využití Pension Hostie; DM Praxe; truhlárna; malíři Praxe – malíř; elektrikář instalatér; truhlář; zámečník Využití
Ostatní budovy nebo odborná pracoviště nezařazená v síti škol Doplňková činnost - provádění staveb, jejich změny a odstraňování, - poskytování ubytovacích služeb, - koupě zboží za účelem dalšího prodeje a prodej v režimu živnosti volné, - pronájem nemovitostí, bytových a nebytových prostor s poskytováním i jiných než základních služeb spojených s pronájmem, - pronájem audiovizuální techniky, sportovních a rekreačních potřeb, - pořádání kurzů ve stavebních oborech. 21 357 564, 93 Majetek účetní hodnota (021) rozdíl (021 SPŠ – 081) 4 851 320, 33 Oprávky (081) 16 506 244, 6 Zapojení školy do projektů (EU, MŠMT, Kraj)
Číslo
Obor. součást
Obor – číslo - název: a) původní b) převod ze SŠ c) návrh nového oboru
1 1
2 M SOŠ
2
M SOŠ LN SOU
3 36-41-M/001 Pozemní stavitelství 36-47-M/001 Stavebnictví 26 – 41 L/506 Provozní technika
3
Forma studia
4 D4 D4 D2
Kapacita/provozní náklady Naplněnost oboru/počet Kap. KK a) Převod ze Provozní tříd celkem/ SŠ po 1. 9. normativ Počet SŠ 2004 (v záv. převod shodných oborů) b) návrh zař. nového oboru 6 7 8 9 240/ Převod ze SPŠ F2/5395 120/4 3 SŠ v KP
120/ Převod ze SPŠ 1SŠ keram. v KV Převod ze SPŠ v KP
F2/5395
120/4
F2/5395
40/2 (20 žáků na třídu)
195 - KDEP FFÚ VŠE
26 – 41 L/506 Provozní elektrotechnika 36 – 44 – L/502 Stavební provoz
D2
F2/5395
D2
F2/5395
D4
240/ 2 SŠ
NO3/8244
H SOU
33 – 41 – L/006 Operátor dřev. a náb. výroby 33 – 56 – H/001 Truhlář
D3
90/ 2 SŠ
NO3/8244
8
H SOU
36 – 52 – H/001 Instalatér
D3
120/ 3 SŠ
NO3/8244
9
H SOU
D3
90/ 2 SŠ
NO3/8244
10
H SOU
36 – 55 – H/001 Klempíř stavební výroba 36 – 57 – H/001 Malíř
D3
90/ 2 SŠ
NO1/3085
11
H SOU
D3
90/ Převod ze SPŠ 3 SŠ v KP
NO2/5665
12
H SOU E OU
36-66-H/001 Montér suchých staveb 36-67-H/001 Zedník 33 – 56 – E/001 Truhlářské práce
D3
150/ 3 SŠ 82/ 2 SŠ
NO1/3085
14
E OU
36 – 67 – E/001 Zednické práce
D3
72/ 2 SŠ
NO1/3085
15
E U
D2
30/ 2 SŠ
NO1/3085
16
E U
36 – 57 – E/508 Malířské a natěračské práce 36 – 67 – E/503 Stavební výroba
D2
100/ 3 SŠ
NO1/3085
4
LN SOU
5
LN SOU
6
L SOU
7
13
D3
NO1/3085
60/2 (30 žáků na třídu) 60/2 (30 žáků na třídu) 120/4 30/1 (10 žáků na 1/3 třídy) 60/3 (20 žáků na třídu) 60/3 (20 žáků na třídu) 60/3 (20 žáků na třídu) 30/1 (10 žáků na 1/3 třídy) 90/3 40/1 (15 žáků na třídu) 40/1 (15 žáků na třídu) 30/1 (15 žáků na ½ třídy 50/2 (25 žáků na ½ třídy)
Při nepřekročení cílové kapacity celé školy - tj. 560 žáků při použití statistické charakteristiky - prostřední hodnoty uspořádaného statisticky ekonomického souboru (normativy neinvestičních výdajů) tzv. mediánu x ~, lze poměrně přesně stanovit celkové provozní výdaje tohoto školského zařízení. Uspořádejme nyní hodnoty podle pořadí a z toho vypočteme medián: 3085, 5395, 5665, 8244,
196 - KDEP FFÚ VŠE
- medián, jakožto prostřední hodnota, odpovídá 2 a půltému prvku a získá se jako aritmetický průměr sousedních dvou hodnot 5395 + 5665 ~ x = -----------------= 5530 2 - prostřední hodnota 5530 výrazně lépe charakterizuje v tomto případě úroveň normativů než aritmetický průměr - konečný výsledek, tj. celková výše objemu provozních výdajů činí Kč 3 096 800,-Vysvětlivky : Sloupec 2: M - studijní obory maturitní středních odborných škol L - studijní obory maturitní středních odborných učilišť LN - studijní obory maturitní nástavbové H - učební obory s výučním listem středních odborných učilišť E U - učební obory učilišť OU - učební obory odborných učilišť (absolventi ZvŠ; dnes zákl. škola praktická) Sloupec 4 : D 2 - denní studium dvouleté; D3 - denní studium tříleté; D4 - denní studium čtyřleté; Dk3 dálkové studium tříleté; V3 - večerní studium tříleté; Ex3 - externí studium tříleté
197 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 78:
SOU zemědělské, OU a U, Toužim, Plzeňská 330 Právní forma Sídlo školy
IČO Součásti
příspěvková organizace (ve vlastnictví města – Kč 296 748,--; výuka bez TV; )
00 669 831
IZO
SOŠ SOU (Nástavby; formy studia) U OU Škola celkem Domov mládeže Školní jídelna celkem Odloučená pracoviště zařazena v síti škol
600 009 289
2009
Počty žáků (předpoklad: 2011
180
162
135
122
50 50 280
34 38 234
28 33 196
25 27 174
Sídlo Nečtiny 1
Vlastník
2014)
Nájemné
Využití Prázdné nevyužívané
198 - KDEP FFÚ VŠE
Nečtiny 42 Plzeňská 318
Sídlo Ostatní budovy nebo odborná pracoviště nezařazená v síti škol
Prázdné nevyužívané DM, ŠJ
KK
Vlastník
Toužim č.p. 1205
Nájemné
město
Praxe, tělocvična, dílny Praxe
KK
Toužim, Žlutická 430 a 431
Využití
Doplňková činnost SOU zemědělské Toužim - hostinská činnost, - ubytovací služby, - provozování autoškoly, - vzdělávání a příprava pracovníků ve vybraných profesích včetně rekvalifikace, - pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, - stravování zaměstnanců škol a školských zařízení. 20 502 859,00 Majetek účetní hodnota (021) SPŠ rozdíl (021 –
081) 7 269 047,00
Oprávky (081)
Číslo
Obor. součást
Obor – číslo - název: a) původní b) převod ze SŠ c) návrh nového oboru
1 1
2 H SOU H SOU
3 23 – 68 – H/001 Automechanik 26 – 57 – H/001 Autoelektrikář
3
H SOU
41 – 52 – H/001 Zahradník
D3
4
E
23 – 68 – E/501
D2
2
Forma studia
4 D3 D3
13 233 812,00
Napl. Kapacita/provozní náklady oboru/poč. a) Převod Provozní Kap tříd ze SŠ po normativ KK celkem/ 1. 9. 2004 Počet (v záv. SŠ převod shodných oborů) b) návrh zař. nového oboru 6 7 8 9 360/ NO4/10394 60/3 4 SŠ 130/ NO3/8244 40/1,5 2 SŠ (15 žáků na ½ třídy) 40/ NO2/5665 40/1,5 1 SŠ (15 žáků na ½ třídy) 60/ NO1/3085 40/2
199 - KDEP FFÚ VŠE
U 5
E U
6
E U
7
E OU
8
E OU
Technické služby v autoservisu 41 – 51 – E/501 Zemědělská výroba 41 – 52 – E/510 Zahradnická výroba 41 – 52 – E/008 Květin. práce – květinářské a aranžérské práce 41 – 55 – E/002 Opravářské práce
2 SŠ D2
50/ 2 SŠ
NO2/5665
D2
30/ 1 SŠ
NO2/5665
D3
40/ 1 SŠ
NO2/5665
D3
60/ 2 SŠ
NO2/5665
30/1 (15 žáků na třídu) 30/1 (15 žáků na třídu) 40/1,5 (15 žáků na ½ třídy) 40/1,5 (15 žáků na ½ třídy)
Při nepřekročení cílové kapacity celé školy - tj. 280 žáků při použití statistické charakteristiky - prostřední hodnoty uspořádaného statisticky ekonomického souboru (normativy neinvestičních výdajů) tzv. mediánu x ~, lze poměrně přesně stanovit celkové provozní výdaje tohoto školského zařízení. Uspořádejme nyní hodnoty podle pořadí a z toho vypočteme medián: 3085, 5665, 8244, 10394 - medián, jakožto prostřední hodnota, odpovídá 2 a půltému prvku a získá se jako aritmetický průměr sousedních dvou hodnot 5665 + 8244 ~ x = -----------------= 6955 2 - prostřední hodnota 6955 výrazně lépe charakterizuje v tomto případě úroveň normativů než aritmetický průměr - konečný výsledek, tj. celková výše objemu provozních výdajů činí Kč 1 947 400,-Vysvětlivky : Sloupec 2: M - studijní obory maturitní středních odborných škol L - studijní obory maturitní středních odborných učilišť LN - studijní obory maturitní nástavbové H - učební obory s výučním listem středních odborných učilišť E U - učební obory učilišť OU - učební obory odborných učilišť (absolventi ZvŠ; dnes zákl. škola praktická) Sloupec 4 : D 2 - denní studium dvouleté; D3 - denní studium tříleté; D4 - denní studium čtyřleté; Dk3 dálkové studium tříleté; V3 - večerní studium tříleté; Ex3 - externí studium tříleté
200 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 79:
Střední pedagogická škola a Gymnázium, Karlovy Vary, Lidická 40 Právní forma příspěvková organizace Sídlo školy Karlovy Vary, Lidická 40 (v majetku KK; veškerá výuka)
IČO 49 753 789 Součásti VOŠ Gymnázium SOŠ SOU (Nástavby; forma studia) U OU Škola celkem Domov mládeže Školní jídelna
IZO
600 009 122 Počty žáků (předpoklad: 2009 2011 2014
120 120 280
128 255
107 215
97 197
520
383
322
294
Poznámka
1x
201 - KDEP FFÚ VŠE
Sídlo
Vlastník
Nájemné
Využití
Odloučená pracoviště nezařazena do sítě škol Doplňková činnost - pronájem bytových a nebytových prostor a poskytování služeb s tím spojených, - pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí. Majetek účetní hodnota (021) SPgŠG KV Oprávky (081)
Číslo
Obor. součást
Obor – číslo - název: a) původní b) převod ze SŠ c) návrh nového oboru
1 1
2
3 75-32-N/007 Sociální pedagogika 79–41–K/407 Gymnázium – esteticko výchovné předměty 79–41–K/413 Gymnázium – tělesná výchova
N VOŠ
2
K Gym
3
K Gym
4
M SOŠ
5
M SOŠ
6
M SOŠ
75–31–M/003 Speciální pedagogika ve vězeňské službě 75–31–M/004 Pedagogika volného času 75–31–M/005 Předškolní a mimoškolní
24 599 541,00
rozdíl (021-081)
16 628 358,00
7 971 183,00
Oborové portfolia školy Kapacita/provozní náklady Naplněnost Forma studia Kap. a) Převod ze Provozní oboru/počet KK SŠ po 1. 9. normativ tříd celkem/ 2004 Počet (v záv. SŠ převod shodných oborů) b) návrh zař. nového oboru 4 6 7 8 9 D3 120/ G2/4020 120/4 Dk4 1 SŠ
D4
120/ 1 SŠ
E1/3560
120/4 (střídavě otevírat s TV G)
D4
120/ 1 SŠ
E1/3560
D4
120/ 1 SŠ
nový
G2/4020
120/4 (střídavě otevírat s esteticko – výchovními předměty) 120/4
D4
120/ 1 SŠ
nový
G2/4020
120/4
D4 Ex4 L
120/ 1 SŠ
W1/4020
120/4
202 - KDEP FFÚ VŠE
7
M SOŠ
8
M SOŠ
9
M SOŠ
pedagogika 75–41–M/006 Výchovná a humanitární činnost 78–42–M/003 Pedagogické lyceum 82–44–M/001 Hudba
D4
120/ 1 SŠ
G2/4020
120/4
D4
120/ 1 SŠ
E1/3560
120/4
D4
60/ 1 SŠ
nový KON/9505
60/2
Při nepřekročení cílové kapacity celé školy – tj. 520 žáků a při použití statistické charakteristiky – prostřední hodnoty uspořádaného statisticky ekonomického souboru (normativy neinvestičních výdajů) tzv. mediánu x ̃, lze poměrně přesně stanovit celkové provozní výdaje tohoto školského zařízení. Uspořádejme nyní hodnoty podle pořadí a z toho vypočteme medián: 3560, 4020, 9505 - medián, jakožto prostřední hodnota, odpovídá 1 a půltému prvku a získá se jako aritmetický průměr sousedních dvou hodnot 4020 + 9505 ~ x = -----------------= 6763 2 - prostřední hodnota 6763 výrazně lépe charakterizuje v tomto případě úroveň normativů než aritmetický průměr - konečný výsledek, tj. celková výše objemu provozních výdajů činí Kč 3 516 760,-Vysvětlivky : Sloupec 2: M - studijní obory maturitní středních odborných škol L - studijní obory maturitní středních odborných učilišť LN - studijní obory maturitní nástavbové H - učební obory s výučním listem středních odborných učilišť EU - učební obory učilišť OU - učební obory odborných učilišť (absolventi ZvŠ; dnes zákl. škola praktická) Sloupec 4 : D 2 - denní studium dvouleté; D3 - denní studium tříleté; D4 - denní studium čtyřleté; Dk3 dálkové studium tříleté; V3 - večerní studium tříleté; Ex3 - externí studium tříleté
203 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 80:
Střední zdravotnická škola a Vyšší zdravotnická škola, Karlovy Vary, Poděbradská 2 Právní forma příspěvková organizace Sídlo školy K V, Poděbradská 2 (v majetku KK; veškerá výuka bez TV)
IČO 00 669 709 Součásti VOŠ SOŠ SOU (Nástavby; forma studia) U OU Škola celkem Domov mládeže Školní jídelna
IZO
600 019 641 Počty žáků (předpoklad: 2009 2011 2014)
120 300
297
281
275
420
297
281
275
Poznámka
204 - KDEP FFÚ VŠE
Odloučená pracoviště zařazena do sítě škol
Sídlo KV, Krále Jiřího 23 KV, Zahradní 21
Vlastník KK
KK
Nájemné -
Využití DM; ŠJ Škola; DM
Doplňková činnost - hostinská činnost, - pronájem nemovitostí a nebytových prostor a poskytování služeb s tím spojených, - pořádání kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí v oblasti ošetřovatelství a první pomoci, - stravování zaměstnanců škol a školských zařízení. 52 231 495,5,00 rozdíl (021-081) Majetek účetní hodnota (021) 13 072 585,00 Oprávky (021) 39 158 910,50
Číslo
1 1
Obor. součást
Obor – číslo - název: a) původní b) převod ze SŠ c) návrh nového oboru
2
3 53 – 41 – N/001 Diplomovaná všeobecná sestra 53 – 43 – N/003 Diplomovaný zdravotní laborant 53 – 43 – N/004 Diplomovaný farm. laborant 53 – 44 – N/002 Diplomovaný zubní technik 53-41 – J/003 Ošetřovatel 53 – 41 – M/007 Zdravotnický asistent 53 43 – M/005 Laboratorní asistent 53 – 44 – M/007 Asistent zubního technika 69 – 41 – M/001
N VOŠ
2
N VOŠ
3
N VOŠ
4
N VOŠ
5
J SOŠ M SOŠ
6 7
M SOŠ
8
M SOŠ
9
M
Oborové portfolia školy Forma Kapacita/provozní náklady Naplněnost studia Kap. a) Převod ze Provozní oboru/počet KK SŠ po 1. 9. normativ tříd celkem/ 2004 (v záv. převod Počet SŠ shodných oborů) b) návrh zař. nového oboru 4 6 7 8 9 D3 90/ S1/5630 90/6 skupin 1 SŠ
D3
60/ 1 SŠ
S2/7350
60/4 skupiny
D3
60/ 1 SŠ
S2/7350
60/4 skupiny
D3
60/ 1 SŠ
T3/9069
60/4 skupiny
D3 V3 D4 V5
100/ 2 SŠ 360/ 2 SŠ
S1/5630
40/2
S1/5630
180/6
D4
96/ 1 SŠ
S2/7350
D4
120/ 1 SŠ
S1/5630
96/4 (25 žáků na třídu) 120/4
D4
240/
K1/3590
120/4
205 - KDEP FFÚ VŠE
SOŠ 10
M SOŠ
Masér sportovní a rekondiční 78 – 42 – M/005 Zdravotnické lyceum
2 SŠ D4
240/ 2 SŠ
E1/3560
120/4
Při nepřekročení cílové kapacity celé školy - tj. 420 žáků a při použití statistické charakteristiky - prostřední hodnoty uspořádaného statisticky ekonomického souboru (normativy neinvestičních výdajů) tzv. mediánu x ~, lze poměrně přesně stanovit celkové provozní výdaje tohoto školského zařízení. Uspořádejme nyní hodnoty podle pořadí a z toho vypočteme medián: 3560, 3590, 5630, 7350, 9069, - medián, jakožto prostřední hodnota, odpovídá třetímu prvku a je 5630 ~ x = 5630
- prostřední hodnota 5630 výrazně lépe charakterizuje v tomto případě úroveň normativů než aritmetický průměr - konečný výsledek, tj. celková výše objemu provozních výdajů činí Kč 2 725 800,-Vysvětlivky : Sloupec 2: M - studijní obory maturitní středních odborných škol L - studijní obory maturitní středních odborných učilišť LN - studijní obory maturitní nástavbové H - učební obory s výučním listem středních odborných učilišť E U - učební obory učilišť OU - učební obory odborných učilišť (absolventi ZvŠ; dnes zákl. škola praktická) Sloupec 4 : D 2 - denní studium dvouleté; D3 - denní studium tříleté; D4 - denní studium čtyřleté; Dk3 dálkové studium tříleté; V3 - večerní studium tříleté; Ex3 - externí studium tříleté
206 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 81:
Střední škola, Nejdek, Husova 600 Právní forma příspěvková organizace Sídlo školy Nejdek, Husova 600 (v majetku KK; veškerá výuka bez TV)
IČO 00 077 135 Součásti
IZO 600 009 203
SOŠ SOU (Nástavby; forma studia) U OU z toho Praktická škola Škola celkem Domov mládeže Školní jídelna Odloučená pracoviště zařazena do sítě škol
100 200 30 220 90 550
Sídlo Karlovy Vary, S.K. Neumanna 51
Počty žáků (předpoklad: 2009 2011 2014 77 65 60 142 117 123 16 279 89 514
Vlastník Kavos
14 243 77 439
Poznámka
12 197 63 392
Nájemné -
2x 2x Využití krejčí
207 - KDEP FFÚ VŠE
Ostatní budovy nebo odborná pracoviště nezařazena v síti škol
Karlovy Vary, Závodu míru 144 Nejdek, Smetanova 1109 Nejdek, Závodu míru 340 Abertamy, Hornická 286 Nejdek, Závodu míru 1310 Nejdek, U Jeslí 565
KK
Kuchaři, OU
město
DM
KK
Nástrojaři, zámečníci
KK KK
ŠJ v internátu
KK
Plánují DM bývalá ZvŠ (dnes zákl. škola praktická)
Abertamy Hornická 27 a 28 Abertamy, Rooseveltova 31 Abertamy, Rooseweltova 265 Abertamy, Vítězná 474 Abertamy, Gagarinova 2
KK
DM a ŠJ
KK KK
posilovna, dílny bytový dům
KK
dílny
obec
Kč 20 000,--
učebna teorie
Doplňková činnost SOŠ, SOU, OU a PrŠ Nejdek - pronájem bytových a nebytových prostor, - kovoobrábění, - stravování zaměstnanců škol a školských zařízení. SOU lesnické - hostinská činnost, - rekvalifikační kurzy, - poskytování ubytovacích služeb, - poskytování dalšího vzdělávání a přípravy pracovníků formou rekvalifikace v povolených oborech, - poskytování dalšího vzdělávání a přípravy pracovníků formou kvalifikačních zkoušek v oborech povolených platnou legislativou, - pronájem bytových a nebytových prostor a poskytování služeb s tím spojených, - nákup a prodej dříví, - provozování autoškoly, - stravování zaměstnanců škol a školských zařízení. Majetek účetní hodnota (021) SOŠ Nejdek Oprávky (021) Majetek účetní hodnota (021) SOU Abertamy Oprávky (081)
8 734 219,46
rozdíl (021-081)
4 709 450,00 17 931 123,38
4 024 769,46
9 133 022,19
rozdíl (021-081) 8 798 101,19
208 - KDEP FFÚ VŠE
Číslo
1 1
Obor. součást
2 M SOŠ
Obor – číslo - název: a) původní b) převod ze SŠ c) návrh nového oboru
3 68–43–M/001 Veřejnoprávní činnost 23–52–H/001 Nástrojař
Oborové portfolia školy Forma Kapacita/provozní náklady Naplněnost studia a) Převod ze Provozní oboru/počet Kap. KK SŠ po 1. 9. normativ tříd Celkem/ 2004 Počet (v záv. SŠ převod shodných oborů) b) návrh zař. nového oboru 4 6 7 8 9 D4 360/ G1/3590 120/4 3 SŠ
2
H SOU
D3
40/ 1 SŠ
3
H SOU
4
H SOU
23–66–H/001 Mechanik opravář 31–58–H/001 Krejčí
D3
NO4/10394 40/ převod ze 1 SŠ SOU v Abertamech 140/ NO2/5665 3 SŠ
5
H SOU
41–51–H/008 Krajinář
D3
6
H SOU
D3
7
E OU
41–56–H/001 Mechanizátor lesní výroby 23–51–E/004 Zámečnické práce a údržba
8
E OU
23–56-E/004 Obráběcí práce
9
E OU
10
E OU
D3
NO4/10394
40/ převod ze 1 SŠ SOU v Abertamech 40/ převod ze 1 SŠ SOU v Abertamech 90/ 2 SŠ
NO2/5665
D3
90/ 2 SŠ
NO3/8244
31–59–E/001 Šití oděvů
D3
30/ 1 SŠ
NO1/3085
36–67–E/001 Zednické práce
D3
72/ 2 SŠ
NO1/3085
D3
NO3/8244 NO3/8244
40/1,5 (15 žáků na 1 třídu) 40/1,5 (15 žáků na třídu) 40/1,5 (15 žáků na 1 třídu) 40/1,5 (15 žáků na třídu) 40/1,5 (15 žáků na třídu) 30/1 (10 žáků na 1 třídu) 30/1 (10 žáků na 1 třídu) 30/1 (10 žáků na 1 třídu) 30/1 (10 žáků na 1 třídu)
209 - KDEP FFÚ VŠE
11
E OU
12
E OU E U
13 14
D PrŠ
41-56-E/002 Pěstební a lesnické práce 65–52–E/001 Kuchařské práce 41–56–E/501 Lesní výroba
D3
78–61–D/001 Praktická škola tříletá
D3
D3 D2
20/ převod ze 1 SŠ SOU v Abertamech 170/ 3 SŠ 30/ převod ze 1 SŠ SOU v Abertamech 90/ 1 SŠ
NO2/5665
20/1 (7 žáků na třídu) NO2/5665 90/3
NO2/5665 -/8402
30/2 (15 žáků na třídu 90/3
Při nepřekročení cílové kapacity celé školy – tj. 510 žáků a při použití charakteristiky – prostřední hodnoty uspořádaného statisticky ekonomického souboru (normativy neinvestičních výdajů) tzv. mediánu x ̃, lze poměrně přesně stanovit celkové provozní výdaje tohoto školského zařízení. Uspořádejme nyní hodnoty podle pořadí a z toho vypočteme medián: 3085, 3590, 5665, 8244, 8402, 10394 - medián, jakožto prostřední hodnota, odpovídá 3 a půltému prvku a získá se jako aritmetický průměr sousedních dvou hodnot 5665 + 8244 ~ x = -----------------= 6955 2 - prostřední hodnota 6955 výrazně lépe charakterizuje v tomto případě úroveň normativů než aritmetický průměr - konečný výsledek, tj. celková výše objemu provozních výdajů činí Kč 3 546 795,-Vysvětlivky : Sloupec 2: M - studijní obory maturitní středních odborných škol L - studijní obory maturitní středních odborných učilišť LN - studijní obory maturitní nástavbové H - učební obory s výučním listem středních odborných učilišť E U - učební obory učilišť OU - učební obory odborných učilišť (absolventi ZvŠ; dnes zákl. škola praktická) Sloupec 4 : D 2 - denní studium dvouleté; D3 - denní studium tříleté; D4 - denní studium čtyřleté; Dk3 dálkové studium tříleté; V3 - večerní studium tříleté; Ex3 - externí studium tříleté
210 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 82:
Střední lesnická škola Žlutice, Žižkov 345 Právní forma Sídlo školy
IČO Součásti
příspěvková organizace Žlutice, Žižkov 345 (ve vlastnictví kraje; veškerá výuka)
49 754 050
SOŠ SOU (Nástavby; U OU Škola celkem Domov mládeže Školní jídelna celkem Odloučená pracoviště zařazena v síti škol
IZO
600 009 271
120
Počty žáků (předpoklad: 2009 2011 2014) 113 95 60
120
113
Sídlo Žlutice, Chlumská hora
Vlastník KK
95
60
Nájemné
Využití Polesí, praktický výcvik
Doplňková činnost
211 - KDEP FFÚ VŠE
- ubytování v turistické ubytovně, - hostinská činnost, - pronájem bytových a nebytových prostor a nemovitostí, - poskytování základních služeb spojených s pronájmem bytových a nebytových prostor, - stravování zaměstnanců škol a školských zařízení. 21 670 849,40 Majetek účetní hodnota (021) rozdíl (021SPŠ 081) 7 467 720,00 Oprávky (081) 14 203 129,40 Zapojení školy do projektů (EU, MŠMT, Kraj)
Číslo
Obor. součást
Obor – číslo - název: a) původní b) převod ze SŠ c) návrh nového oboru
Forma studia
1
2
3
4
1
M SOŠ
41–46–M/001 Lesnictví
D4 Ex5
Kapacita/provozní náklady Kap. a) Převod ze Provozní KK SŠ po 1. 9. normativ Celkem/ 2004 Počet (v záv. SŠ převod shodných oborů) b) návrh zař. nového oboru 6 7 8 120/ 1 SŠ
H2/6255
Naplněnost oboru/počet tříd
9 120/4
Při nepřekročení cílové kapacity celé školy – tj. 120 žáků a při použití statistické charakteristiky – prostřední hodnoty uspořádaného statisticky ekonomického souboru (normativy neinvestičních výdajů) tzv. mediánu x ̃, lze poměrně přesně stanovit celkové provozní výdaje tohoto školského zařízení. Uspořádejme nyní hodnoty podle pořadí a z toho vypočteme medián: 6255 ~ x = 6255
- konečný výsledek, tj. celková výše objemu provozních výdajů činí Kč 750 600,-Vysvětlivky : Sloupec 2: M - studijní obory maturitní středních odborných škol L - studijní obory maturitní středních odborných učilišť LN - studijní obory maturitní nástavbové H - učební obory s výučním listem středních odborných učilišť E U - učební obory učilišť OU - učební obory odborných učilišť (absolventi ZvŠ; dnes zákl. škola praktická) Sloupec 4 : D 2 - denní studium dvouleté; D3 - denní studium tříleté; D4 - denní studium čtyřleté; Dk3 dálkové studium tříleté; V3 - večerní studium tříleté; Ex3 - externí studium tříleté
212 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 83:
Střední zemědělská škola, Dalovice, Hlavní 27 Právní forma Sídlo školy
IČO Součásti
příspěvková organizace Dalovice, Hlavní 27 (v majetku kraje; veškerá výuka)
00 077 29
SOŠ SOU (Nástavby; forma studia) U OU Škola celkem Domov mládeže Školní jídelna celkem
IZO 600 009 181
120
120
Počty žáků (předpoklad: 2009 2011 2014) 127 107 98
127
107
Poznámka
98
213 - KDEP FFÚ VŠE
Sídlo Odloučená pracoviště zařazena v síti škol Ostatní budovy nebo odborná pracoviště nezařazená v síti škol
Vlastník
Dalovice, Hlavní 22 Dalovice, Zámecká 73 Dalovice, Příční 2
Nájemné
KK Pozemkový fond ČR Pozemkový fond ČR
Využití
ubytovna pro zaměstnance
Kč 15 000,-celkem
odborná praxe žáků
Školní hospodářství Doplňková činnost - zemědělské práce, - ubytování a poskytování služeb s tím spojených, - pronájem a podnájem bytových a nebytových prostor a poskytování služeb s tím spojených, - pronájem a podnájem pozemků, - pronájem tělovýchovných zařízení, - poskytování služeb pro zemědělství a zahradnictví, - přeprava materiálů, - výuka autoškoly, - pořádání kurzů a vzdělávacích akcí, - hostinská činnost, - poradenská činnost, - stravování zaměstnanců škol a školských zařízení. 5 455 005,-Majetek účetní hodnota (021) Rozdíl (021SPŠ 081) 3 1354 297,-Oprávky (081) 2 320 708,-Zapojení školy do projektů (EU, MŠMT, Kraj)
Číslo
Obor. součást
Obor – číslo - název: a) původní b) převod ze SŠ c) návrh nového oboru
1 1
2
3 41 - 41 – M/001 Agropodnikání 41 – 45 - M/001 Mechanizace a služby
2
M SOŠ M SOŠ
Forma studia
4 D4 D4
Kapacita/provozní náklady Naplněnost Kap. a) Převod ze Provozní oboru/počet KK SŠ po 1. 9. normativ tříd celkem/ 2004 Počet (v záv. SŠ převod shodných oborů) b) návrh zař. nového oboru 6 7 8 9 240/ H2/6255 120/4 2 SŠ 120/ U1/6128 nový 120/4 1 SŠ
214 - KDEP FFÚ VŠE
Při nepřekročení cílové kapacity celé školy - tj. 120 žáků při použití statistické charakteristiky - prostřední hodnoty uspořádaného statisticky ekonomického souboru (normativy neinvestičních výdajů) tzv. mediánu x ~, lze poměrně přesně stanovit celkové provozní výdaje tohoto školského zařízení. Uspořádejme nyní hodnoty podle pořadí a z toho vypočteme medián: 6128, 6255, 6128 + 6255 ~ x = -----------------= 6192 2 - medián, jakožto prostřední hodnota, se získá jako aritmetický průměr výše dvou uvedených hodnot -- konečný výsledek, tj. celková výše objemu provozních výdajů činí Kč 743 040,-Vysvětlivky : Sloupec 2: M - studijní obory maturitní středních odborných škol L - studijní obory maturitní středních odborných učilišť LN - studijní obory maturitní nástavbové H - učební obory s výučním listem středních odborných učilišť E U - učební obory učilišť OU - učební obory odborných učilišť (absolventi ZvŠ; dnes zákl. škola praktická) Sloupec 4 : D 2 - denní studium dvouleté; D3 - denní studium tříleté; D4 - denní studium čtyřleté; Dk3 dálkové studium tříleté; V3 - večerní studium tříleté; Ex3 - externí studium tříleté
215 - KDEP FFÚ VŠE
Tab. 84 51: 2005 - objem provozních finančních prostředků celkem (před optimalizací): Zařízení G v M. Lázních OA a VOŠ cest.ruch KV HŠ v M. Lázních SOŠ, SOU, OU a PrŠ v Nejdku SPŠ v Ostrově SPŠ ker. v K. Varech SPŠ a SOU hud. nástr. v Kraslicích ISŠ zem. - man., OU a U v Chebu SOŠ, SOU a U v Kynšperku OA v M. Lázních SOŠ v Chebu SOU v M. Lázních SOU hud. nástr. v Lubech SOU aut. a str. a U v Ostrově SOU les., OU a U v Abertamech SOU ker. a skl. a U v K. Varech SOU řem. v Chebu SPŠ, SOU st. a U v Kr. Poříčí Celkem Zařízení (stav po optimalizaci) Nové SŠ SŠ sl. v Sokolově (sloučeno se SŠ v Kraslicích) SŠ náb. v Kynšperku Sloučené SŠ HŠ (sloučeno se SOU v M.Lázně) ISŠ zem.- man., OU a U v Chebu (sloučeno se SOŠ v Chebu, SOU řem. v Chebu a SOU HN v Lubech) SPŠ ker. v K.V. (sloučeno s SOU ker.. a skl. a U v K.V.) SPŠ v Ostrově (sloučeno se SOU automob. a str. a U v Ostrově SOŠ, SOU, OU a Prš v Nejdku (sloučeno se SOU les., OU a U v Abertamech) SŠ po splynutí G a OA v M.L. Zrušená SŠ SOU stav. a U v Kr. Poříčí Celkem
výkony provozní nákl. celkem normativ 360 1 259 214 730 403 2 520 765 549 2 447 921 817 2 955 653 404 2 661 800 434 1 060 117 2 196 7 920 316 2 120 7 165 238 288 1 033 020 367 1 771 976 1 124 4 108 539 190 1 027 178 496 2 802 318 269 1 319 878 266 1 374 989 562 2 797 225 1 149 3 966 522 12 724 48 192 669 výkony provozní nákl. celkem normativ
500 400
3 705 100 2 291 430
880
5 244 800
1 350
7 354 900
450
3 096 800
1000
4 978 600
750
3 546 795 0 2 145 000 0 0 32 363 425
790 0 6 120
Zdroj: vlastní výpočty
51
Na základě výše uvedených propočtů ukazuje tato tabulka souhrnné porovnání finančních prostředků – vyjádřených jako toků za žáky – před a po optimalizačním opatření.
216 - KDEP FFÚ VŠE
