původní práce
Výsledky testu aktivity (kontroly) astmatu Results of Asthma Control Test (ACT) VLADIMÍR VONDRA1, MAREK MALÝ2, IVETA VONDROVÁ1, MARTINA BREJCHOVÁ1
1
Plicní a alergologické oddělení, Zdravotnické zařízení Praha 5 2 Státní zdravotní ústav, Praha 10
SOUHRN Test aktivity (kontroly) astmatu je nová metoda posuzování astmatu u jednotlivců, která se vyvíjí od roku 2001. Použili jsme jej k posouzení stavu 99 nemocných s bronchiálním astmatem, z nichž u sedmi byla také přítomna chronická obstrukční plicní nemoc. Test kontroly astmatu (ACT – Asthma Control Test™) se skládá z pěti otázek o příznacích a léčbě a odpovědi v každé otázce jsou odstupňovány do škál od 1 (maximální potíže) do 5 (potíže nejsou vůbec). Součet dosažených bodů 25 znamená úplné zklidnění (kontrola), 20 až 24 částečné zklidnění, 19 a menší hodnoty nedostatečné zklidnění astmatu. ACT je standardizován z hledisek spolehlivosti, platnosti, specificity a senzitivity a koreluje s plicní funkcí FEV1. U zmíněných nemocných přicházejících do ambulantní ordinace s bronchiálním astmatem byl zjištěn průměr součtu dosažených bodů 18,62. S tíží (stadiem) astmatu klesala hodnota testu z 21,4 bodů (intermitentní astma) statisticky významně (p = 0,001) do stadia perzistujícího (lehké 20,3; střední 17,0; těžké 14,8). Statisticky významný pokles dle stadia astmatu byl v otázkách 1 až 4 (p < 0,05), ale nikoli u otázky 5. ACT je jednoduchý, vhodný k rychlé orientaci o stavu nemocných s bronchiálním astmatem. ACT v české verzi vyžaduje vysvětlit nemocným pojem kontroly astmatu v otázce číslo 5.
SUMMARY Asthma Control Test (ACT) is a new method of individual asthma evaluation which has been developing since 2001. We measured 99 asthma patients including 7 with combination of asthma and COPD. ACT consists from 5 questions concerning symptoms and treatment. The answers to each question are scaled from 1 (maximum symptoms) to 5 (no symptoms). The ideal sum score is 25, which means completely free of symptoms and no necessity of rescue asthma treatment, score between 20 and 24 means well controlled asthma, score of 19 and less indicates uncontrolled asthma. ACT is standardized test from the point of view of reliability, validity, specificity and sensitivity and correlates with FEV1. In asthma subjects attending our outpatient pneumology and allergology department the average ACT sum score was 18.62. The value of ACT decreased with stadium of asthma significantly, e.g. intermittent stadium 21.4 score, persistent mild asthma 20.3, moderate 17.0, severe 14.8 (p = 0.001). Statistically significant decrease according to asthma stadium was in questions one to four (p < 0.05), but no in question 5. ACT is easy and suitable for quick orientation in asthma control. Czech version of ACT requires to explain to patient question 5 concerning statement of “asthma control”.
Úvod Dlouhodobé zklidnění projevů astmatu je současným cílem preventivních opatření a farmakoterapie. Jak dosáhnout tohoto cíle ve světě ukazuje globální strategie pro astma (1), a její uplatnění u našich nemocných (2). K hodnocení kvality života nemocných dětí a dospělých astmatem se používá řada podrobných dotazníků cíleně zaměřených na mnoho aspektů kvality života nemocných a ovlivnění léčbou (3,4,5). Jejich předností je validita daná standardizací, mnoholetým ověřením v praxi, postižením mnoha oblastí
Alergie 4/2006
života i podrobným škálováním (4). Nevýhodou je omezená vypovídací schopnost u jednotlivce, relativní časová zátěž při vyplňování otázek i podotázek a náročnost statistického zpracování. Proto jsou vyvíjeny nové dotazníky, které i ve zkrácené formě dostatečně vypovídají o pociťování a hodnocení zdravotního stavu u bronchiálního astmatu. Například z nespecifického dotazníku SF – 36 s 36 otázkami byl vytvořen a používán zkrácený dotazník SF – 6D, tj. 6 hladin v šesti dimenzích (6), nebo z původního dotazníku AQLQ vznikl Mini astma dotazník kvality života zredukováním 32 otázek na 15 (7). Jednodušší do-
285
původní práce Tab. 1: Test kontroly astmatu Výsledek 1. otázka: Po jak dlouhou dobu za poslední 4 týdny vám astma bránilo ve vaší běžné činnosti v práci, ve škole nebo doma? Po celou dobu
1
Většinu doby
2
Určitou část doby
3
Krátkou dobu
4
Žádnou dobu
5
Vůbec ne
5
2. otázka: Jak často jste za poslední 4 týdny měl(a) pocit ztíženého dýchání/krátkého dechu? Častěji než 1× denně
1
Jednou za den
2
3–6× za týden
3
1–2× za týden
4
3. otázka: Jak často vás za poslední 4 týdny probudily v noci nebo ráno dříve, než jste zvyklý(á), příznaky astmatu (hvízdavé dýchání, kašlání, ztížené dýchání/krátký dech, tlak nebo bolest na hrudi)? 4 nebo více nocí za týden
1
2 až 3 noci za týden
2
Jednou za týden
3
Jednou nebo dvakrát
4
Vůbec ne
5
4
Vůbec ne
5
4
Úplná kontrola
5
4. otázka: Jak často jste za poslední 4 týdny použil(a) inhalační úlevový lék (sprej)? 3x nebo víckrát za den
1
1× nebo 2× za den
2
2× nebo 3× za týden
3
Jednou za týden nebo méně
5. otázka: Jak byste zhodnotil(a) kontrolu svého astmatu za poslední 4 týdny? Žádná kontrola
1
Špatná kontrola
2
Částečná kontrola
3
Dobrá kontrola
CELKOVÝ VÝSLEDEK
tazníky jsou respondenti schopni vyplnit zcela samostatně. Jestliže se porovnaly výsledky Mini astma dotazníku vyplňované s malou instrukcí zdravotníků s poštovním doručením dotazníků, vznikly při 98% návratnosti dotazníků chyby jen ve 13 % procentech případů (8). Největším zdrojem chyb byla otázka vztahu k pracovní aktivitě u nepracujících respondentů. Pro rychlou orientaci se spíše než dotazníky o kvalitě života používají jednoduché dotazníky s 5–7 otázkami, které se zpravidla týkají zdravotního stavu v posledních 2–4 týdnech. Jedním z nových dotazníků tohoto typu je ACT (Asthma Control Test™), který zahrnuje 5 otázek a jehož psychometrické vlastnosti byly jeho autory prokázány (9,10,11,12,13,14). Dotazník se snadno vyplňuje a hodnotí. Test kontroly astmatu byl uveden pro ČR v roce 2004 iniciativou firmy GlaxoSmithKline Cílem práce bylo získat zkušenost s tímto testem kontroly astmatu a vyhodnotit stav nemocných v různém stadiu astmatu nebo i astmatu s chronickou obstrukční plicní nemocí.
Metodika K ověření aktivity astmatu jsme použili především celkové (souhrnné) hodnocení všech otázek ACT, ale i hodnocení jednotlivých otázek. Každá z pěti otázek je hodnocena na pětibodové Likertově škále, přičemž skór 5 představuje nejpříznivější (ideální) stav (zcela bez problémů) a skór 1 nejhorší bodové ohodnocení (tab. 1). Celkové hodnocení je prostým součtem skórů všech pěti otázek. Jeho maximální hodnota 25 odpovídá ideálnímu zklidnění (zcela kontrolovanému astmatu), hodnoty 20–24 znamenají dobrou kon-
286
trolu, ale nikoliv úplnou, hodnoty 19 a menší svědčí pro astma, které není pod kontrolou, nejhorší možný celkový výsledek je 5. Dotazník na aktivitu astmatu ACT a jeho ovlivnění léčbou byl dán náhodně přicházejícím nemocným k ambulantnímu ošetření na jednom pražském pracovišti v roce 2005, aniž jim bylo při testu zdravotnickým personálem pomáháno s vyplněním. Dotazník ACT byl doplněn údaji o délce nemoci, dušnosti, vztahu ke kouření a užívání léků v posledních čtyřech týdnech. Za bývalé kuřáky byli považováni ti, kteří nekouřili alespoň 1 rok. Krátkodobě nekouřící byli řazeni ke kuřákům. Lékař uvedl pouze stadium astmatu (intermitentní, perzistující lehké, střední, těžké). Statistické hodnocení: výsledky jsou prezentovány jednak jako průměry a směrodatné odchylky (SD) bodového hodnocení, jednak ve formě procentuálního zastoupení výsledků jednotlivých otázek. Pro porovnání průměrných skórů mezi různými skupinami byla použita analýza rozptylu a pro test shodnosti struktury v kategoriích kontingenční tabulky χ2 test dobré shody. Testy byly prováděny na hladině významnosti 0,05.
Výsledky Celý soubor nemocných zahrnoval 99 osob s přibližně rovnoměrným zastoupením mužů a žen, jejichž průměrný věk se významně nelišil. Podrobnosti o dušnosti a kouření ukazuje tabulka 2. Bronchiální astma mělo 92 nemocných, u sedmi bylo dominující astma spojené s chronickou obstrukční plicní nemocí, obě tyto skupiny jsou dále zpracovávány do-
Alergie 4/2006
původní práce Tab. 2: Základní údaje souboru Celkem Počty Průměrný věk (r.)
Muži
Ženy
99
53
46
45,6
45,8
45,3
Tab. 4: Průměry celkového bodového hodnocení a hodnocení jednotlivých otázek (N 99). Průměr bodů
Směrodatná odchylka
celkové hodnocení
18,62
4,49
otázka 1
4,12
1,01
otázka 2
3,37
1,31
otázka 3
3,95
1,26
otázka 4
3,09
1,27
otázka 5
4,08
1,02
Dušnost Při obvyklé tělesné zátěži 38 (38,4 %)
Jen při velké tělesné zátěži 43 (43,4 %)
Bez dušnosti 17 (17,2 %)
Kouření Nekuřáci 58 (58,6 %)
Pozn.: celkové hodnocení je součtem bodů všech pěti otázek
Nekouří > 1 rok 34 (34,3 %)
Kuřáci 7 (7,1 %)
Tab. 5a: Celkový bodový výsledek hodnocení aktivity astmatu a jeho ovlivnění (kontroly) léčbou (N 99).
Tab. 3: Rozložení souboru Asthma bronchiale (stadia)
Počet
intermitentní
7
perzistentní lehké
35
perzistentní střední
34
perzistentní těžké
5
nepřesně určené stadium
11
celkem
92
Astma s chronickou obstrukční plicní nemocí (stádia)
Počet
lehké
1
střední
5
těžké
1
celkem
7
hromady. U 11 osob nebylo přesně určené stádium astmatu. V souboru převažovalo astma lehké a středně těžké – viz tabulku 3. Onemocnění trvala průměrně 13,6 roku (SD 13,2), rozpětí 0,5–68 let. Nemocní používali inhalační léky v průměru 10,2 roku (SD 9,0), rozpětí 0,5–40 let. 90 % testovaných uvedlo, že umí správně inhalovat, 6 % si nebylo jisto, zda správně inhalují, 4 % se nevyjádřila. Pouze jeden nemocný sdělil, že v posledním měsíci používal orální aplikaci léků pro astma (prednison). Z bronchodilatancií byl nejčastěji inhalován salbutamol nebo formoterol, z inhalačních kortikoidů budesonid, z kombinovaných bronchodilatancií fenoterol s ipratropiem a kombinovaných LABA s kortikoidy fixní kombinace salmeterolu s flutikazonem. Bronchodilatancia nebyla uvedena u 13 % nemocných, jeden bronchodilatační lék používalo 60 % a dva 25 % nemocných. Kortikoidy neinhalovalo 31 %, naopak 69 % v posledním měsíci inhalovalo pravidelně. Jiné léky pro dušnost užívalo 21 % nemocných, specifická hyposenzibilizace probíhala u 15 %. Nejčastěji byla léčba kombinovaná, tj. beta2 agonisté s kortikoidy. Průměry celkového bodového hodnocení a hodnocení jednotlivých otázek jsou uvedeny v tabulce 4. U celého souboru bylo dosaženo průměru 18,62 bodů, přičemž ¾ mají hodnoty rovné nebo menší než 22, ¼ má hodnoty celkového skóru 16 nebo menší, medián byl 20.
Alergie 4/2006
Úplná kontrola (25 bodů)
Neúplná kontrola (20–24 bodů)
Nedostatečná kontrola (19 a méně bodů)
4 4,0
48 48,5
47 47,5
N %
Tab. 5b: Průměrný bodový výsledek podle tíže onemocnění (N 88). Průměr bodů
Směrodatná odchylka
Minimum
Maximum
intermitentní astma
21,4
3,2
16
25
perzistentní astma lehké
20,3
3,8
10
25
perzistentní astma střední
17,0
4,6
7
25
perzistentní astma těžké
14,8
4,4
9
21
Tíže
Závěr: s rostoucí tíží onemocnění klesá bodové hodnocení (p = 0,001)
Z tabulky 5a vyplývá, že úplného (ideálního) zklidnění (kontroly) astmatu bylo dosaženo jen u 4 %, neúplné, resp. malé kontroly téměř shodně u 48,5 %, resp. 47,5 % nemocných. Tabulka 5b ukazuje, že pokles bodového hodnocení je spojen s tíží astmatu, tj. od 21,4 u intermitentního stadia po těžké s 14,8 body (p = 0,001). Detailní rozložení dosažených bodů testu kontroly astmatu u jednotlivých stadií vidíme v tabulce 6. U lehčích stadií bylo nejčastěji dosaženo 20–24 bodů tj. u 69 % nemocných s lehkým perzistujícím astmatem a u 57 % s intermitentním astmatem. U těžších stadií převažuje hodnocení v rozmezí 15–19, eventuálně 5–14 bodů. Jestliže posuzujeme průměry dosažených bodů kontroly astmatu podle tíže nemoci v jednotlivých otázkách, zjišťujeme statisticky významný pokles průměrů bodů v otázkách 1 až 4, avšak nikoli v otázce 5 – viz tabulku 7. Dušnost nemocných byla kromě frekvence (viz ot. 2 v ACT) ověřována rovněž z hlediska závislosti na fyzické aktivitě. Bodové hodnocení ACT dokazuje, že s tíží duš-
287
původní práce Tab. 6: Detailní rozložení celkového počtu bodů testu kontroly astmatu (v % nemocných) podle stádií nemoci (N 88). Rozložení bodů 5–14
15–19
20–24
25
intermitentní astma (N 7)
0
29
57
14
perzistentní astma lehké (N 36)
11
17
69
3
perzistentní astma střední (N 39)
31
36
31
2
perzistentní astma těžké (N 6)
50
33
17
0
Tab. 7: Dosažené průměry bodů v jednotlivých otázkách podle tíže astmatu (N 88). Tíže astmatu
Průměry bodů
Směrodatná odchylka
Minimum
Maximum
4,57
0,54
4
5
1. Omezení běžné činnosti
Astma intermitentní Astma perzistentní lehké střední těžké
4,44 3,87 3,33
0,94 1,06 0,27
1 1 3
5 5 4
4,14
0,38
4
5
2. Dušnost
Astma intermitentní Astma perzistentní lehké střední těžké
3,89 2,85 2,67
1,09 1,37 1,51
1 1 1
5 5 4
Astma intermitentní Astma perzistentní lehké střední těžké
4,29
0,95
3
5
3. Probouzení pro příznaky astmatu
4,28 3,74 2,67
1,09 1,37 1,37
2 1 1
5 5 5
Astma intermitentní Astma perzistentní lehké střední těžké
4,29
1,25
2
5
4. Inhalace úlevového léku
3,39 2,62 2,33
1,27 1,09 1,03
1 1 1
5 5 4
Astma intermitentní Astma perzistentní lehké střední těžké
4,14
0,90
3
5
5. Celkové zhodnocení stavu (kontroly)
4,28 3,9 3,83
0,91 1,07 0,98
1 1 2
5 5 5
Otázky
Závěr: statisticky významný pokles průměrů bodového hodnocení s rostoucí tíží onemocnění v otázkách 1 až 4 (p < 0,05), nikoli v otázce 5 (p = 0,33)
nosti průměr dosažených bodů statisticky významně klesá (p < 0,001). Skupina bez dušnosti měla skóry 21,8, skupina s dušností jen při veliké fyzické zátěži 19,8 a skupina dušných při obvyklé fyzické zátěži 15,9. Mezi muži a ženami nebyly ve zkoumaném souboru statisticky významné rozdíly v průměrném hodnocení (viz tabulku 8).
Diskuse Při provádění testu kontroly astmatu byli nemocní pouze požádáni, aby si přečetli a vyplnili dotazník, jak zvládají (kontrolují) své astma v posledních čtyřech týdnech. Zhruba 10 % nemocných se dotazovalo na otázku č. 5 a žádali bližší vysvětlení. Proto nebyli do skupiny zařazeni. I když celý soubor obsahoval 99 dotázaných, pro výpočty je v případech hodnocení podle stadií astmatu uváděno jen 88 nemocných, neboť u těchto bylo stadium „přesně“ vymezeno. Provedení testu bylo všemi akceptováno, výsledek je zajímal, vyplnění trvalo pouze několik minut. Výsledek dosažených bodů celé skupiny 18,6 bodů (viz tabulku 4) překvapivě téměř shodně zjistil Marcus a spol. (14), když porovnal Test kontroly astmatu u specialistů
288
pro astma s hodnotami FEV1. Odvodil, že optimální rozlišovací hranicí mezi dobře a špatně zvládaným astmatem je 19 bodů. Při ní vykazoval ACT nejlepší charakteristiky, a to senzitivitu testu 71,3 %, specificitu 70,8 %, pozitivní predikční hodnotu 72,6 % a negativní 69,3 %. U našich hodnocených bylo provedeno vyšetření křivkami průtok – objem, ale plicní funkce nebyla v této práci s testem kontroly astmatu statisticky porovnávána. Nemocní nebyli totiž homogenní z hlediska bezprostředního ovlivnění bronchodilatačním lékem. Test kontroly astmatu (ACT) se začal propracovávat v letech 2001–2002 u nemocných, kteří byli v péči specialistů pro astma (11). V další studii z let 2002–2003 v rámci společnosti Quality Metric Incorporated (QM Inc.) Schatz, vedoucí specialista pro astma, doložil, že test je vhodný pro rutinní klinickou praxi u 471 nemocných, kteří byli v péči odborníků pro astma (15). Za špatně kontrolované astma považoval ty nemocné, kteří v rámci škály možných bodů 1 až 5 měli hodnotu menší než 4. Na základě toho zjistil, že senzitivita ACT byla 68,4 %, specificita 76,2 % a plocha pod ROC křivkou byla 0,72. Proto soudí, že ACT je vhodný k zjištění nemocných, u nichž je
Alergie 4/2006
původní práce Tab. 8: Celkové bodové hodnocení aktivity astmatu podle dušnosti a pohlaví. N
Průměr bodů
Směrodatná odchylka
Minimum
Maximum
Při obvyklé tělesné zátěži
38
15,9
4,7
7
24
Jen při velké tělesné zátěži
43
19,8
3,7
11
25
Bez dušnosti
17
21,8
2,4
16
25
Muži
53
18,6
4,7
7
25
Ženy
46
18,6
4,2
8
25
Dušnost
Pohlaví
špatně zvládnuto astma, bez ohledu na to, zda se použije či nepoužije funkční vyšetření plic. Třiadvacetiprocentní nesouhlas mezi ACT a zhodnocením specialistou pro astma považoval za necitlivost metody nebo špatnou klasifikaci specialisty a potřebu dalšího prověření výsledků. Schatz označuje ACT za nástroj, který zvýší identifikaci nemocných s astmatem, kteří zvládají astma hůře, než bychom si přáli a optimalizuje terapeutické intervence v klinické praxi. Nathan (13) aplikoval test kontroly astmatu u 79 dětí a dorostu s astmatem (12–17 let) u specialistů pro astma a zjistil jeho vnitřní konsistenci na základě Cronbachova α ve výši 0,82. Podle testu nemocné rozdělil na „nekontrolované“ s hodnotami pod 12,7, „špatně kontrolované“ – 14,9, „částečně kontrolované“ – 17,7, „dobře kontrolované“ – 20,9 a „kompletně kontrolované“ 22,0 bodů. V této práci jsme téměř všechny nemocné spirometricky vyšetřili v den provádění ACT, ale porovnání s FEV1 jsme neprováděli. Proto také nemůžeme „přesně“ stanovit stupeň astmatu. Skutečnost, že bodové hodnocení a jeho pokles dobře korelují s tíží astmatu v otázkách 1 až 4 ukazuje jeho použitelnost a platnost, včetně diskriminační validity a screeningové přesnosti. Bylo to potvrzeno nedávno celou skupinou autorů řízených ze San Diega Schatzem (12). Koeficient vnitřní konsistence byl 0,85 při jednom vyšetření a 0,79 při opakování za 4–12 týdnů. Autoři zdůrazňují potřebu maximální specificity, tj. málo falešně pozitivních výsledků, a proto považují za rozhodující hodnocení 19 bodů, za špatné nebo velmi špatně zvládané astma 15 bodové a menší, 20–25 by mělo být cílem a ideálem 25. Nejrozsáhlejší práce, která je z roku 2006, se týká vyhodnocení ACT u 2702 nemocných astmatem z populace 29 000 lidí ve 223 lokalitách USA (16). Testováni byli ti, kteří při sportovních nebo jiných veřejných akcích uvedli, že jim lékař diagnostikoval bronchiální astma nebo užívali protiastmatické léky (N 4 464). Z nich 2702 vyplnilo všech pět otázek ACT a měli provedenu spirometrii s hodnocením náležitých hodnot FEV1 podle Knudsona. Za špatně zvládnuté (kontrolované) astma byli považováni ti nemocní, kteří měli hodnoty 19 a menší a FEV1 pod 80% n.h. Alergie 4/2006
Celkové bodové hodnocení ACT menší nebo rovné 19 bylo zjištěno u 27 %, zatímco FEV1 < 80 % náležitých hodnot mělo 26 %, ACT skór 19 a méně nebo FEV1 < 80 % n.h. byly zjištěny u 43 % testovaných. Autoři se shodují v názoru, že použití ACT a spirometrie zvyšuje rozpoznání nemocných se špatně zvládaným astmatem, ale v případech, kdy není k dispozici spirometrie, je i samotný ACT dobrou screeningovou metodou. Je třeba zdůraznit, že FEV1 a ACT je spojení klinických ukazatelů odlišného typu, které nemusí vzájemně korelovat. Příkladem malé korelace je rovněž nový přístup porovnávající Mini astma dotazník kvality života se skóry příznaků, spirometrií a eozinofily v sekretu z dýchacích cest (17). Korelaci zjistili jen mezi příznaky a Mini astma dotazníkem. Green toto obdobně doložil u exacerbace astmatu (18). Autor jednoho z nejpoužívanějších dotazníků kvality života u astmatu Jones již více než 10 let tvrdí, že i u lehkého astmatu mladých lidí nemusí korelovat St. George respirační dotazník se spirometrickými hodnotami (19).
Závěr 1) Test kontroly astmatu (ACT) je v rutinní praxi snadno proveditelný a spolehlivý pro individuální posouzení aktivity astmatu. 2) Koreluje s tíží onemocnění, lze jej dobře využít pro hodnocení vývoje onemocnění. prof. MUDr. Vladimír Vondra, DrSc. ZZ Praha 5, Plicní a alergologické odd. Kartouzská 6, 150 98 Praha 5
[email protected]
LITERATURA 1. Global strategy for asthma management and prevention. Global Iniciative for Asthma. NHLB, WHO. NIH N 02-3659, 2002, 202 s. 2. Globální strategie péče o astma a jeho prevenci. Odborná redakce českého vydání: Špičák V, Kašák V, Pohůnek P, Jalna 2003, 188 s.
289
původní práce 3. Juniper EF, Guyatt GH, Epstein ES et al: Evaluation of impairment of health-related quality of life in asthma: Development of a questionnaire for use in clinical trials. Thorax 1992;47:76-83. 4. Juniper EF, O´Byrne PM, Guyatt GH et al: Development and validation of a questionnaire to measure asthma control. Eur Respir J 1999;14:902-907. 5. Jones P, Quirk FH, Baveystock CM: The St.George´s Respiratory Questionnaire. Respir Med 1991;85:25-31. 6. Brazier J, Spencer MD, Zhu J: Effect of SGRQ response on health status measured by the SF-6D. Eur Respir J 2002;20 (Suppl 38):248. 7. Juniper EF, Guyatt GH, Cox FM et al: Development and validation of the Mini Asthma Quality of Life Questionnaire. Eur Respir J 1999;14:32-38. 8. Pinnock H, Aziz S, Juniper EF: Evaluation of an intervention to improve successful completion of the Mini – AQLQ: comparison of postal and supervised completion. Prim Care Respir J 2004;13:36-41. 9. Schatz M, Sorkness CA, Nathan RA et al: Assessing the relative contribution of the asthma control test (ACT) and spirometry in predicting asthma control. Eur Respir J 2004;24:472. 10. Schatz M, Sorkness CA, Kosinski M et al: Empirical evidence supporting the ACT score to identify monitor patients with poorly controlled asthma. Eur Respir J 2005;26 (Suppl 49):7-8. 11. Nathan RA, Sorkness CA, Kosinski M et al: Development of the asthma control test: a survey for assessing asthma control. J Allergy Clin Immunol 2004;113:59-65.
290
12. Schatz M, Sorkness CA, James T et al: Asthma control test: reliability, validity and responsiveness in patients not previously followed by asthma specialists. J Allergy Clin Immunol 2006;117:549-556. 13. Nathan RA, Schatz M, Kosinski M et al: Performance of the Asthma Control Test (ACT) in adolescent patients with asthma. J Allergy Clin Immunol 2005;115(Suppl): S146. 14. Marcus P, Sorkness CA, Schatz M et al: Responsiveness of the Asthma Control Test (ACT) to changes in specialists ratings of asthma control and FEV1. (Poster presented at European Respiratory Society Annual Congress, Glasgow, 2004). Eur Respir J 2004;24 (Suppl 48):85. 15. Schatz M, Sorkness CA, Kosinski M et al: Performance of the Asthma Control Test (ACT). Conference Medical Economic and Outcomes 2003; abstract book A38. 16. Le Noir M, Williamson A, Stanford RH et al: Assessment of asthma control in a general population of asthmatics. Curr Med Respir Opin 2006;22:17-22 17. Boulet LP, Boulet V, Milot DS: How should we quantify asthma control? Chest 2002;122:2217-2223. 18. Green RH, Brightling CE, McKenna S et al: Asthma exacerbations and sputum eosinophil accounts: a randomised controlled trial. Lancet 2002;360:1715-1721. 19. Jones PW: Assessment of the impact of mild asthma in adults. Eur Respir Rev 1996;6:57-60.
Alergie 4/2006
