Výsledky sledování hnízd ní kavky obecné (Corvus monedula) v Pardubicích

PANURUS, 12 (2002): 3 - 24

3

Výsledky sledování hnízdní kavky obecné (Corvus monedula) v Pardubicích Breeding results of the Jackdaw (Corvus monedula) in Pardubice Svtlana Vránová Agentura ochrany p
írody a krajiny, B. Nmcové 2526, 530 02 Pardubice e-mail: [email protected]

1.Úvod Kavka obecná (Corvus monedula L.) je druh chránný podle vyhlášky 395/92 Sb. v kategorii „siln ohrožený druh“. V ervené knize ohrožených a vzácných druh rostlin a živoich SSR (SEDLÁEK et al.1988) je uvedena v kategorii V = ohrožený. Na území R se bžn vyskytuje a hnízdí poddruh kavka obecná stedoevropská (C. m. spermologus). V zimním období obas bývá zastižena kavka obecná východoevropská (C. m. soemmerringii). Pvodním hnízdištm kavek bývaly pedevším okraje starých lesních porost, aleje se starými dutými stromy, staré parky, zíceniny hrad, skalní stny, lomy, na nkterých místech hnízdily dokonce v drách hlinných beh. Kolonie ve volné pírod však v posledních letech takka zmizely. V souasné dob se kavky projevují tém výhradn jako synantropní druh, osídlující msta a vesnice, kde hnízdí v komínech, vtracích šachtách na pdách a pod. V R se kavky vyskytují pomrn pravideln, tém na celém území. V nkterých místech R (nap. západní echy) zcela chybí nebo hnízdí jen ídce (podrobn viz Š ASTNÝ et al. 1997). V nkterých mstech je naopak populace kavek tak poetná, že magistráty hovoí o „pemnožení“ a žádají o regulaci poetního stavu z dvodu poškozování památek. V Pardubicích se kavka vyskytuje celoron v hojném potu. Žádné obanské protesty proti kavkám dosud vznášeny nebyly. V letech 1998 – 2001 byl sledován výskyt a hnízdní kavky obecné (Corvus monedula) ve mst Pardubice. V roce 1999 z dvodu dlouhodobé nemoci z pozorování vypadlo celé hnízdní období. Cílem práce bylo: – zmapovat hnízdišt kavek v Pardubicích – zjistit poet hnízdících kavek na území Pardubic 2. Msto Pardubice jako hnízdišt kavek Msto leží na obou bezích ek Labe a Chrudimky v nadmoské výšce 200 m. Území msta Pardubice (bez pidružených obcí) zaujímá rozlohu pibližn 2 846 ha a žije v nm více než 90 000 obyvatel. Obytná zástavba msta je tvoena inžovními domy rzného stáí (od stedovkých až po 60. léta 20. století), panelovými sídlišti a rodinnými domy. Na území msta se nacházejí budovy rzných prmyslových podnik. Souástí msta jsou rzné travnaté plochy – zejména na sídlištích a okolo Labe. Na nkolika místech, pedevším v niv poblíž Labe, se dosud zachovaly nkteré staré dnes

4

již silné a doupné stromy (zejména topoly erné – Populus nigra a vrby – Salix sp.). Z hlediska výskytu kavek se v Pardubicích nacházejí místa zcela nevhodná pro hnízdní i obživu (vilová zástavba), místa vhodná pro hnízdní, ale ne pro obživu (centrum, historická ást msta, prmyslové areály), místa vhodná pro obživu, ale ne pro hnízdní (okolí Labe, panelová sídlišt) a místa, kde kavky nacházejí jak vhodné hnízdní podmínky, tak dostatek potravy (sídlišt Dukla). Území, na nmž kavky hnízdí, zaujímá rozlohu pibližn 82 ha, tj. asi 2,9 % rozlohy celého msta.

3. Historie hnízdní kavek v Pardubicích Na území msta Pardubice bylo v minulosti známé hnízdní kavek v dutinách strom okolo slepých ramen Labe za lihovarem. K dispozici jsou útržkovité záznamy z tchto míst ze 70. let 20. stol., kdy se jednalo o tradin známé hnízdišt (PR)CHOVÁ 1973). O poetnosti hnízdní populace z tchto míst z minulosti ale nejsou žádné záznamy. Na budovách v Pardubicích kavky do zaátku osmdesátých let dvacátého století nehnízdily. Nejbližší známé kolonie byly na hrad Kuntická hora, v areálu VCHZ Syntezia Semtín a v 10 km vzdáleném mst Chrudim. V Chrudimi už v 70. letech byla velmi poetná populace kavek, hnízdících v komínech dom v okolí autobusového nádraží. Kdy pesn došlo k prvnímu zahnízdní kavek na budovách v Pardubicích, zejm nikdo neví. Šíení „komínových populací“ má souvislost s pechodem znané ásti msta na dálkové vytápní, ke kterému docházelo postupn v 80. letech dvacátého století. Pechodem na dálkové vytápní došlo k odstavení vytápní lokálního a komíny tak pestaly být využívány. V dob mého odchodu z Pardubic (na VŠ a pod.) v r. 1980 kavky ve mst pravdpodobn ješt nehnízdily. Pi návštv v r. 1987 jsem poprvé pozorovala hnízdní dvou pár na Viš*ovce v Pichlov ulici – tehdy ješt jako zajímavost, po mém návratu do Pardubic v roce 1991 již byly kavky na území celého msta hojné. 4. Materiál a metodika Práce byla metodicky rozdlena do dvou fází. V první fázi v r. 1998 jsem zjiš,ovala, na kterých místech kavky hnízdí. Území msta jsem si podle plánu Pardubic rozdlila na jednotlivé tvrt a jiné ucelené celky. Území jsem projíždla na kole a obcházela pšky. Bhem 14 kontrol, které probíhaly od 26. 2. do 21. 6., jsem získala pehled o tom, na kterých místech kavky hnízdí a kde nejsou. Krom stech dom byla kontrolována ti z minulosti známá stromová hnízdišt. Hnízdní kavek v komínech bylo zjiš,ováno prohlížením stech z chodník za pomoci dalekohledu. V „Centru“ byl výskyt zjiš,ován pedevším pohledem z vyhlídkového ochozu Zelené brány. Snažila jsem se vysledovat, jaké typy komín kavky vyhledávají. Na Dukle a v „Centru“ jsou otvory v nkterých komínech zakryty mížkou – zejm proto, aby bylo znemožnno hnízdní holub a kavek. Sledovala jsem, jakou má toto opatení úinnost. Ve druhé fázi, která probíhala v hnízdní sezón r. 2000 a 2001, jsem se pokusila zjistit poetnost hnízdní populace.

5

V literatue ani pi konzultacích s kolegy jsem nenalezla žádnou metodiku sledování kvantity hnízdní kavek ve mst, proto jsem vytvoila vlastní. Ke zjiš,ování hnízdní kvantity jsem používala modifikovanou mapovací metodu. Používala jsem mapu ísel popisných, pipravenou pro ti mstské ásti – sídlišt Dukla, „Staré nádraží“, „Centrum“. V roce 2000 jsem kontrolovala pouze lokality, v nichž bylo hnízdní kavek v minulých dvou letech zjištno. V period jednoho, maximáln dvou týdn jsem procházela ve vytypovaných lokalitách každou ulici a do mapy zaznamenávala poty kavek, zjištných na jednotlivých stechách. Ptáky jsem zaznamenávala bu/ jako celý pár (když byli pozorováni oba), nebo jako jednotlivý exemplá. Snažila jsme se do výsledk zahrnovat jen ptáky, kteí patili k hnízdní populaci. Proto jsem zaznamenávala jen kavky sedící na stechách a pták, sbírajících potravu na zemi jsem si nevšímala. Urité problémy pi sítání psobily nehnízdící kavky, které se v hejnech pohybují po mst. Pozorování probíhala v dopoledních hodinách a odpoledne pibližn do 15.00. Jednotlivá místa jsem navštvovala v rzných hodinách, abych se co nejvíce vyhnula zkreslení výsledk, danému pohybem pták. Pozorování z jednotlivých týdn jsem zanesla do souhrnné mapy, z níž se dají vyíst výsledky. Zárove* jsem také provedla fotodokumentaci obsazených komín, aby bylo možné sledovat, v jakých typech komín kavky hnízdí. V roce 2001 jsem podrobný przkum omezila na Duklu. Ostatní ásti msta byly sledovány pouze orientan. Na Dukle jsem se znovu vnovala kvantitativnímu výzkumu a zárove* jsem se soustedila na etologická pozorování, sledování barevné, velikostní a jiné variability pták. Pozorování i jiných kavek, než pouze na stechách sedících, pineslo nové neekané výsledky.

5. Výsledky Podle literatury (nap. HUDEC et al. 1983, CRAMP & PERRINS 1994 a pod.) se kavky na hnízdišti objevují koncem února a v prbhu bezna. Hnízdit zaínají na pelomu bezna a dubna, hlavní období hnízdní pak je v první polovin dubna. Hnízda jsou umístna v komínech, na pdách nebo v dutinách strom. Tvoí je hromada vtviek a stébla rzných rostlin, hnízdní kotlinka je vystlána suchými stébly trav, chlupy savc, peím apod. Poet vajec ve snškách je prmrn 4,5 (2 – 7). Líhnutí mladých nastává prmrn po 17 dnech (15 – 20 – HUDEC et al. 1983 ). Na vejcích sedí pevážn pouze samice, mlá/ata krmí oba rodie. První mlá/ata jsou vyvádna na pelomu kvtna a ervna, vtšina v první dekád ervna. Pibližn v polovin ervna staí ptáci spolen s vyvedenými mlá/aty opouštjí kolonii. Doba obsazování hnízdiš,, zaátek hnízdní i období vyvádní mlá/at v Pardubicích odpovídaly údajm z literatury. Hnízda a mlá/ata na hnízdech nebyla kontrolována. Nejranjší zaznamenané vyvedené mlád bylo pozorováno 31. 5. 2001 na Viš*ovce. (Zajímavý na tom je m.j. fakt, že v míst tohoto pozorování nevím o žádném hnízdní kavek. erstv vylétnuté mlád proto bu/ muselo pekonat vzdálenost nejmén 300 m pes domy a chodníky od nejbližšího známého hnízdišt v ul. K Viš*ovce 2440, nebo na Viš*ovce kavky hnízdily i na dalších místech, která jsem nezjistila.).

6

Horal (HORAL et al. 2002) v roce 2001 první mlá/ata v Brn zaznamenal 3. – 4. 6. V literatue nejranjší datum vyvádní mladých kavek na Pardubicku uvádí ADÁMEK (1939) – v r. 1936 zaznamenal vyvádní již 17. 5. V rámci msta Pardubic bylo hnízdní kavek zjištno v komínech, v otvorech za okapy a pod stechami a v dutinách strom. Lokality, kde kavky hnízdí, se nutn nekryjí s místy, kde sbírají potravu.

5.1. Stromy Kavka pvodn hnízdila pedevším v dutinách strom. Na Pardubicku bývala bžným druhem. MUSÍLEK (1946) sice píše že „jako hnízdi je ím dále idší, ponvadž v našich lesích ubývá starých dutých strom“, ŠTANCLOVI (1987) ale pesto uvádjí, že „až do r. 1968 byla bžná všude v lesích“. Úbytek potu hnízdících kavek na mén než polovinu dávají Štanclovi do souvislosti s pesídlením kavek na budovy. (Z textu není jasné, mají-li na mysli absolutní úbytek, nebo úbytek pár, hnízdících v dutinách strom.) O hnízdní pímo na území msta se citovaní autoi nezmi*ují. Pesto má hnízdní kavek v dutinách starých strom v Pardubicích tradici. V topolech erných za lihovarem u nádraží D kavky hnízdí mnoho desítek let. Pvodn zde bylo jist obsazeno více strom, než je tomu dnes (PR)CHOVÁ 1973). Další stromové kolonie byly známy v lokalit „U Trojice“ a na pravém behu Labe poblíž Polabin III. (LEMBERK 1993, 1998, in verb.). Nkolik pár také mnoho let hnízdilo ve staré vrb pod zámeckými valy. Prokázaná stromová hnízdišt Pi sledování v letech 1998-2001 se podailo potvrdit hnízdní v jednom topolu erném za lihovarem a ve vrb pod zámeckými valy. Topoly za lihovarem: A je zde nkolik mohutných doupných topol, kavky pravdpodobn hnízdí pouze v jediném z nich. Rozsáhlá dutina má dva vchody ze dvou stran stromu a obývají ji dva páry. Vrba pod zámeckými valy: Kavky zde hnízdily v r. 1998, stejn jako v pedešlých letech (LEMBERK in verb.), v potu asi 4 pár. Bohužel hnízdní v tomto roce bylo poslední, protože pi letní vichici se tato vrba rozlomila a padla. Hnízdišt tak nenávratn zaniklo. Možná stromová hnízdišt Od zániku vrby po zámeckými valy jediným prokázaným stromovým hnízdištm v Pardubicích zstávají topoly za lihovarem. Není však vylouené, že kavky hnízdí ve stromech na území msta i na dalších místech. Problémy se zjiš,ováním stromových hnízd zmi*uji v kapitole 8.3. Diskuse – hnízdní ve stromech. Havraní kolonie na Stavaov: V roce 1998 se po celé hnízdní období zdržovalo nkolik kavek v kolonii havran na Stavaov. Kolonie se nachází na skupin topol erných (Populus nigra), z nichž mnohé jsou doupné. Všechny nalezené dutiny však byly obsazené špaky nebo vrabci. Akoliv se zde hnízdní kavek prokázat nepodailo, vzhledem k obtížné pístupnosti terénu pod hnízdními stromy (v tu dobu zde byl neproniknutelný nálet, bažina a smetišt) pesto považuji za možné, že zde kavky hnízdily, a že se

7

jedná o smíšenou kolonii havran a kavek. Literatura pipouští i zahnízdní kavek v hnízd havrana (FOLK 1967, HUDEC et al. 1983). V hnízdním období v r. 2000 ani v roce 2001 zde ale kavky zastiženy nebyly. O spoleném hnízdní havran a kavek se zmi*uje mnoho autor – viz nap. FOLK (1968), HEJL (1948), HORAL (2001), HUDEC (1983), JANDA (1903), JIRSÍK (1947-48 a 1955), MIKULA (1949). Polabiny IV.: V zahrad a vedle zahrady mateské školy jsou silné duté staré topoly. Na nich a v jejich okolí byly kavky opakovan pozorovány – staí ptáci i s mladými. Hnízdní ale prokázáno nebylo. U Trojice – v topolech okolo slepého ramene. LEMBERK (1993, 1999, in verb.) uvádí, že zde hnízdily: v r. 1980 a 1981 8 pár, v r. 1990 4 páry, v roce 1994 1 pár. Od té doby nemá pesné údaje. Domnívá se, že tam byly ješt v r. 1999. Já jsem tuto lokalitu kontrolovala poprvé až v r. 2001 (díve jsem o ní nevdla), kdy tam kavky s 99% pravdpodobností nehnízdily (nejvtší dutina stromu, v níž kavky v minulosti bývaly, byla pekrytá neporušenou pavuinou).

Závr Kavky na území msta Pardubice ve stromech dosud nepochybn hnízdí. Z výsledk výzkumu ale vyplývá, že i když je na území msta pomrn hodn „vhodných“ dutých strom, naprostá vtšina populace dává jasn pednost hnízdní na stechách dom. Spolehliv prokázané je v souasné dob pouze hnízdní dvou pár v jednom topolu erném za lihovarem. Je možné, že v dalších dutých stromech na území msta hnízdí nkolik dalších pár, které unikají pozornosti. 5.2. Domy Hnízdní výskyt kavek je vázán na typ zástavby. Kavky hnízdí tam, kde se nacházejí pro n vhodné komíny. V nkterých pípadech bylo hnízdní zjištno také v rzných drách pod stechou, za okapovými rourami a ve štítech dom – v tchto pípadech hnízdní souvisí se špatným technickým stavem budov. Vzhledem k typu zástavby jsou v Pardubicích místa, kde kavky nehnízdí vbec, místa, kde hnízdí jen jednotlivé páry, i místa, kde hnízdí poetné kolonie. Hnízdní kavek nebylo zjištno – ve vilových tvrtích – na panelových sídlištích. Jednotlivé páry hnízdí – na osamocených vhodných budovách (nap. mlýny, Lihovar...) – na konkrétních budovách uprosted na pohled stejné okolní zástavby (nkteré domy na Viš*ovce). Nejvyšší výskyt byl zaznamenán na tech lokalitách, kde hnízdí poetné kolonie: – sídlišt Dukla – „Staré nádraží“ – „Centrum“. Zjiš,ování konkrétního potu hnízdících pár naráželo na rzné metodické potíže. Blíže jsou popsány v kapitole Diskuse.

8

Sídlišt Dukla Sídlišt o rozloze 41,62 ha. Je tvoeno tzv. „Stalinskou architekturou“. Jedná se o cihlové domy, vtšinou típatrové, postavené vtšinou bhem padesátých let dvacátého století. Domy jsou seazené do blok se temi až pti vchody. Pvodn se v nich topilo uhlím, ale ve druhé polovin osmdesátých let se pešlo na dálkové vytápní a komíny pestaly být používány. Mezi bloky dom jsou rozsáhlé travnaté plochy. Zele* je dále tvoena rznými druhy devin – nap. javory mléi (Acer platanoides), sakurami (Prunus serrulata), duby (Quercus sp.), okrasnými jablonmi (Malus sp.), hlohy (Crataegus sp.), kalinami (Viburnum sp.), nalezneme zde ale i plodící kultivary tešn (Prunus avium), jablon (Malus sp.), moruše bílé (Morus alba), jeáby obecné i muky (Sorbus aucuparia a S. aria), lísky turecké (Corylus colurna), hlošinu úzkolistou (Elaeagnus angustifolia), ptaí zob (Ligustrum vulgare) a pod. Na tomto sídlišti je výskyt kavek v rámci Pardubic nejvtší. Ptáci se zde zdržují i mimo hnízdní období, nebo, zde nacházejí dostatek potravy. Krom pirozené potravy se zde piživují v popelnicích a odpadkových koších, obas je lidé úmysln krmí a nezídka zde kavky i navštvují krmítka i kradou potraviny na okenních ímsách. Sídlišt psobí uniformním dojmem. Domy, a zvlášt stechy, vypadají na první pohled prakticky všechny stejn. Pesto jsou hnízdišt kavek soustedna pouze do nkolika ulic, zatímco v jiných ástech kavky nehnízdí, pouze sem zaletují za potravou. Pravdpodobné píiny tohoto jevu jsou zmínné v kapitole Diskuse. Výsledky z této ásti msta jsou nejpesnjší díky dobré pehlednosti stech. Výsledky hnízdní v letech 2000 a 2001 jsou uvedeny v tabulkách. Pehled ísel popisných jednotlivých obsazených dom je k dispozici u autorky. Tab. 1: Hnízdní kavek na Dukle v roce 2000. Tab. 1: Breeding of the Jackdaw in Dukla in 2000. Ulice/Street s.armády

Poet dom/Number of houses

prokázaná/confirmed

možná/possible

4

Poet pár/Number of pairs

prokázaná/confirmed

možná/possible

23

A.Krause

4

P. Jilemnického

7

2

Gorkého

5

2

Wolkerova

6

3

nám. Dukel. hrdin

4

6

1

16 10 12

1

25

Josefa Ressla

1

5

Jiránkova

6

12

3

Sta*kova

1

2

3

kpt. Nálepky

2

2

Lexova

4

12

1

Celkem/Total

44

125

9

7

9

V roce 2000 na Dukle hnízdilo prokazateln 125 pár kavek na 44 domech. Na dalších 7 domech možná hnízdilo dalších 9 pár. Celkov na Dukle bylo zjištno hnízdní 125 – 134 pár. Na obsazených domech hnízdily v prmru 2 – 3 páry. denzita v roce 2000: 30 – 32,2 pár / 10 ha Tab. 2: Hnízdní kavek na Dukle v roce 2001. Tab. 2: Breeding of the Jackdaw in Dukla in 2001.

Ulice/Street

Poet dom/ Number of houses prokázaná/ confirmed

s. armády

4

A.Krause

7

P. Jilemnického

6

Gorkého

5

Wolkerova

nám. Dukelských hrdin Josefa Ressla

možná/ possible

8

Poet pár/ Number of pairs prokázaná/ confirmed

Poznámka/Notes

možná/ possible celkem 3 páry v drách pod

16 - 18

stechou

17 - 18 1

17

1

14 - 16 2

18 - 19

1 pár v díe pod stechou 2

3 páry v dírách pod stechou, 2 páry v otvorech ve hebenu stechy 1 pár v díe pod stechou; 2 p

4

15 - 16

1

4-5

pravdpodobn ve 2 vtracích komínech

Jiránkova

9

Sta*kova

1

kpt. Nálepky

1

Lexova

2

Celkem/Total

48

1

21

1

1 pár v díe pod stechou

2

1 pár v díe pod stechou

2 2

1

2 páry v drách pod stechou, 1 pár

17 6

142-150

ve vtracím komínu 6

V roce 2001 na Dukle hnízdilo prokazateln 142 – 150 pár kavek na 48 domech. Na dalších 6 domech možná hnízdilo dalších 6 pár. Celkov na Dukle bylo zjištno hnízdní 142 – 156 pár. Na obsazených domech hnízdily v prmru 2 – 3 páry. denzita v roce 2001: 33,8 – 36,42 pár / 10 ha prmrná denzita za oba roky: 31,9 – 34,3 pár / 10 ha

Staré nádraží Pracovní název „Staré nádraží“ používám pro území ohraniené ulicemi Palackého, Nádražní a Štefánikova. Rozloha tohoto území je 15,67 ha. Zástavbu tvoí zdné domy rzných typ, rzného stáí, tí až ptipatrové,

10

seazené do dlouhých blok až po deseti domech. Zele* je zastoupena adovými výsadbami strom a ke podél silnic (jasany ztepilé – Fraxinus excelsior, javory mlée – Acer platanoides, hlohy – Crataegus sp., tavolníky – Spiraea sp.), parkem na námstí Legií (pyramidální topoly – Populus nigra italica, lípy – Tilia sp., jasany ztepilé – Fraxinus excelsior, platany – Platanus acerifolia, javory mlée a kleny – Acer platanoides a A. pseudoplatanus), zelenou plochou na rohu ul. Macanovy a Nádražní a zelení ve dvorech dom. Celkov tato ást msta kavkám nenabízí píliš možností k obživ. Kavky z tchto míst létají za potravou pravdpodobn do areálu nádraží D, na travnaté plochy ped nádražím D a za nádražím SAD a na sídlišt Závodu míru. Hnízdní kavek zde bylo prokázáno pouze na nkterých domech. Výsledky z této ásti msta jsou ale nepesné, protože stechy jsou nepehledné (viz Diskuse 8.1). Díky tomu mohou být výsledky podhodnoceny. Hnízdní bylo zjištno jak v komínech, tak v drách za okapy a pod stechou. V roce 2000 probhl podrobný przkum, v roce 2001 zde bylo hnízdní sledováno pouze orientan. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách. Pehled ísel popisných jednotlivých obsazených dom je k dispozici u autorky. Tab. 3: Hnízdní kavek v ásti „Staré nádraží“ v roce 2000. Tab. 3: Breeding of the Jackdaw in ”Staré nádraží” in 2000.

Ulice/Street

Poet dom/ Number of houses prokázaná/ confirmed

Poet pár/ Number of pairs

možná/ possible

prokázaná/ confirmed

možná/ possible

Poznámka/ Notes

Macanova

6

12

A

Jungmannova

1

1

A

Nerudova

8

nám. S legií

1

8 1

1

1

Štefánikova Havlíkova

2

Celkem/Total

18

A,B 1 1

2 2

24

A A,B A,B

2

A – nepístupné dvory (inaccessible yards) B – na stechy není dobe vidt (impossible to see the roof properly)

V roce 2000 bylo na lokalit „Staré nádraží“ prokazateln zjištno hnízdní 24 pár kavek na 18 domech a možné hnízdní dalších 2 pár na dalších 2 domech. Na obsazených domech hnízdilo v prmru 1,3 páru. Vzhledem ke špatné pehlednosti stech ale skutený poet hnízdících pár mohl být vyšší (max. 30 – 40 pár). denzita v roce 2000: 15,3 – 16,5 pár / 10 ha

11

Tab. 4: Hnízdní kavek v ásti „Staré nádraží“ v roce 2001. Tab. 4: Breeding of the Jackdaw in ”Staré nádraží” in 2001.

Ulice/Street

Poet dom/ Number of houses

Poet pár/ Number of pairs

Poznámka/Notes

Macanova

7

v r. 2001 nesledováno

1 pár v díe pod okapem

Jungmannova

1

v r. 2001 nesledováno

Nerudova

?

v r. 2001 nesledováno

v r. 2001 nesledováno

nám. S legií

?

v r. 2001 nesledováno

1 pár v díe pod stechou

UMarka

1

v r. 2001 nesledováno

1 pár v díe za okapem

Havlíkova

?

v r. 2001 nesledováno

nesledováno

nesledováno

Celkem/Total

V roce 2001 jsem se v této ásti msta sledování poetnosti hnízdících pták nevnovala. Páry, hnízdící v drách pod okapem a pod stechou, byly zjištny nov, v pedešlém roce nebyly sítány.

„Centrum“ Pod lokalitu „Centrum“ zahrnuji území stedu msta, ohraniené ulicemi Masarykovo nám., Sukova tída, Kostelní, Zámecká, Sv. Anežky, Blobranské nám., Vrchlického nábeží, Jahnova, Tylova, U divadla, Jindišská, Tída Míru. Toto území má rozlohu 22,10 ha. Zástavba je tvoena cihlovými domy rzné výšky (ti až pt pater), stáí a typ, seazenými do dlouhých blok. Krom malých trávník ve dvorech dom, na kižovatce Tída Míru – Masarykovo nám., trávník ped divadlem a paríku na Vrchlického nábeží v tomto území zcela chybjí zelené plochy. Z hlediska obživy je toto území pro kavky nejmén vhodné. Kavky z této ásti msta létají za potravou pravdpodobn do Tyršových sad, na zelené plochy okolo Tesca, telefonní ústedny a na sídlišt Závodu míru. Na vtšinu stech není vidt a dvory dom jsou vtšinou uzavené (viz Diskuse 8.1). Kontrola stech je ásten možná ze Zelené brány, ale ani tím se problém nepehlednosti neeší zcela. Výsledky z této ásti msta jsou proto nejmén pesné. Pesto i zde je zejmé, že kavky hnízdí pouze na nkterých stechách. Hnízdní v otvorech pod stechami a okolo okap v této ásti msta pozorováno nebylo, vzhledem k typu a stáí zástavby jej ale pedpokládám. V roce 2000 jsem se snažila odhadnout poty hnízdících pár, v roce 2001 bylo sledování v této ásti msta pouze orientaní. Výsledky jsou uvedené v tabulkách. Pehled ísel popisných jednotlivých obsazených dom je k dispozici u autorky.

12

Tab. 5: Hnízdní kavek v ásti „Centrum“ v roce 2000. Tab. 5: Breeding of the Jackdaw in ”Centrum” in 2000.

Ulice/Street

Poet dom/ Number of houses

Poet pár/ Number of pairs

Poznámka/Notes

Sukova tída

3

5

Pernerova

1

2

Sladkovského

1

2-3

A,B

Tída Míru

6

10

A,B A,B

Jindišská

1

2

Pernštýnské nám.

1

1-2

Celkem/Total

13

22-24

A – nepístupné dvory (inaccessible yards) B – na stechy není dobe vidt (impossible to see the roof properly)

V roce 2000 bylo v tomto území prokazateln zjištno hnízdní celkem 22 – 24 pár kavek na 13 domech. Pedpokládám, že skutený celkový poet byl ale vyšší. denzita v roce 2000: 9,9 – 10,8 pár / 10 ha (údaj je orientaní) Tab. 6: Hnízdní kavek v ásti „Centrum“ v roce 2001. Tab. 6: Breeding of the Jackdaw in ”Centrum” in 2001.

Ulice/Street

Poet dom/ Number of houses

Poet pár/ Number of pairs

Poznámka/ Notes

prokázaná/ confirmed 3

možná/ possible

Pernerova

3

2

Sladkovského

2

v r. 2001 nezjiš,ováno

A,B

Tída Míru

7

v r. 2001 nezjiš,ováno

A,B

Jindišská

1

v r. 2001 nezjiš,ováno

A,B

Sukova tída

Br.Veverkových Pernštýnské nám. Celkem/Total

v r. 2001 nezjiš,ováno v r. 2001 nezjiš,ováno

1 1 min. 17

2 min. 3

nezjišováno

A – nepístupné dvory (inaccessible yards) B – na stechy není dobe vidt (impossible to see the roof properly)

V roce 2001 jsem se v této ásti msta sledování poetnosti hnízdících pták nevnovala.

13

Další hnízdišt na budovách Krom vtších mstských ástí s vhodnými komíny hnízdí kavky také na rzných osamocených vhodných budovách na území msta nebo na konkrétních domech uprosted jinak neobsazeného sídlišt. Lihovar Areál se nachází naproti nádraží D, v sousedství nádraží SAD. Kavky hnízdí zejm pouze v komínech na steše správní budovy. V roce 2000 zde hnízdily 3 páry, v roce 2001 4 páry. Pivovar Areál sousedí s nádražím SAD ze druhé strany. Kavky se v nm zdržují po celou hnízdní dobu a s nejvyšší pravdpodobností zde hnízdí. Prostor pivovaru není ale zvenku pehledný. Ptáci jsou vidt pi píletu a odletu, je vidt, jak posedávají na budovách a objektech, ale není možno odhadnout poet hnízdících pár. Automatické mlýny Areál se nachází na pravém behu eky Chrudimky za Bílým námstím. Kavky sídlí na hlavní památkov chránné budov. V roce 1998 se zde zdržovalo a zejm hnízdilo více pár (okolo 15 pár). V roce 2000 jsem zaznamenala pouze 3 páry, v roce 2001 zde dle mého soudu kavky nehnízdily vbec nebo maximáln v potu 1 – 2 páry. Ulice 17. listopadu 249 V roce 2000 zde hnízdil 1 pár. Vzhledem k blízkosti lokality „Centrum“ by bylo možné tento pár zapoítat do výsledk z „Centra“. Toto hnízdní je ale mimo vytyenou hranici, proto jej uvádím zvláš,. V roce 2001 nebylo toto hnízdní kontrolováno. Ulice Pichlova 2565 Na jediném dom v .p. 2565 hnízdí pravideln každoron 2 páry – 1 pár je v komín, jeden v otvoru za okapem. Jedná se o stejný typ dom, jaké jsou na protilehlém sídlišti Viš*ovka (= inžáky stavné okolo roku 1960). Na stejných stechách vedlejších dom kavky nejsou. Na tomto míst jsem v r. 1987 poprvé v Pardubicích sledovala hnízdní kavek v komín. Ulice Pichlova 649 Jedná se o starý inžovní dm. Kavky zde vyhnízdily (1 pár) v roce 1998. V roce 2000 ani v roce 2001 zde nehnízdily. Ulice K Višovce, blok 2522-2527 V roce 1998 hnízdily 2 páry. V roce 2000 zde kavky nehnízdily. V roce 2001 byly opakovan pozorovány 1 – 2 ex. sedící na komín i na steše. Snad zde 1 pár vyhnízdil. Možná se ale jednalo o ptáky ze sousedního domu 2440. Roh ulice K Višovce / Rokycanova 2440 V roce 2001 zde vyhnízdil 1 pár. V pedešlých letech na tomto míst kavky zaznamenány nebyly.

14

Ulice eškova 1240 Starý inžovní dm na rohu ulic eškova a Teplého. V roce 1998 zde s uritostí hnízdily nejmén dva páry (AOPK byla toho roku dvakrát volána k záchran mládte, spadlého do svtlíku – pokaždé na jiné místo). Na velmi lenitou stechu není z ulice tém vidt, pesto se domnívám, že zde toho roku bylo více pár, protože kavky se tu zdržovaly neustále a díky svým hlasovým projevm byly velmi nápadné. V roce 2000 ani v 2001 zde ale vbec nebyly. Ulice eškova 1689 Dm stojící za domem („na dvoe“ domu) 1240. Domnívám se, že zde v roce 2001 hnízdily 1 – 2 páry. O hnízdní v pedešlých letech na tomto míst nevím. Ulice Husova, blok 517-519 a ulice Polská, blok 526-529 Staré inžovní domy poblíž pravého behu Chrudimky. Na podobných hnízdí kavky v centru msta. V roce 1998 zde hnízdilo nkolik pár (poty jsem v tom roce nezaznamenávala). V roce 2000 zde ale kavky pozorovány nebyly a nedokážu íci, zda zde nehnízdily. V roce 2001 bylo hnízdní 1 – 3 pár zjištno pouze na stechách bloku 526-529. Ulice U Kostelíka 443, 1332, 1334, 1337 Staré inžovní domy. Na podobných hnízdí kavky v centru msta. Dohromady pravdpodobn nejmén 4 hnízdící páry v roce 2001. V .p. 1334 byly v díe pod okapem. V pedešlých letech zde hnízdní nebylo zaznamenáno, ale je pravdpodobné, že pouze uniklo pozornosti. Ulice Jahnova 9 Soukromá vila. Jeden pár byl v roce 2001 pozorován pi pohledu ze Zelené brány pi zalézání do komína. Pozdji byl opakovan zaznamenán jeden pták, sedící na komín. V pedešlých sledovaných letech zde hnízdní nebylo zaznamenáno. Jedná se o jediné v Pardubicích zjištné hnízdní v nízkém dom (jednopatrová vila). 6. Hnízdní v blízkém okolí msta Semtín Do areálu „velkého msta“ Pardubice patí i obec Semtín s areálem VCHZ Syntezia Semtín. Na budovách VCHZ hnízdí poetná kolonie kavek. Tato lokalita nebyla sledována, poty hnízdících pár neznám ani orientan, ale na stechách dom se neustále zdržuje nkolik desítek exemplá. Historií hnízdní kavek v areálu VCHZ se zabývají ŠTANCLOVI (1987). Podle nich zde kavky hnízdí od roku 1969 a koncem osmdesátých let odtud udávají každoroní hnízdní 30 – 40 pár. Rybitví V roce 2001 nkolik pár (pesný poet nezjiš,ován, odhaduji do 10 – 15 pár) hnízdí v komínech obytných dom. Zda zde hnízdily v pedešlých letech nevím, ale domnívám se, že ano.

15

Doubravice Patí do areálu „velkého msta“ Pardubice. V roce 2001 vyhnízdily 4 páry v komínech na budov hostince. Zda zde hnízdily v pedešlých letech nevím, ale domnívám se, že ano. Lázn Bohdane Další kavky hnízdí v nedalekých Lázních Bohdane na kostele a na steše fary. Ani zdejší populace nebyla sledována, orientan její velikost odhaduji do 10 pár. O hnízdní na kostelní vži píší již ŠTANCLOVI (1987). Kuntická hora Tradiní hnízdišt je ve zdech a hradbách hradu Kuntická hora. Hnízdní kavek zde má dávnou tradici a píší o nm již B3LOHLÁVEK (1885) a MUSÍLEK (1946). Toto hnízdišt jsem nesledovala. ESÁK (1997) uvádí 50 – 55 hnízdících pár v roce 1997. 7. Další východoeská hnízdišt Poetné populace kavek dále hnízdí v Chrudimi a v Hradci Králové (zde jsou na budovách, ve stromech i v umlých budkách). V rámci V regionu hnízdí v rzn velkých populacích tém ve všech vtších mstech. V roce 1997 vyhlásila Východoeská poboka SO kavku ptákem roku. Na výzvu k podání informací o výskytu kavek zareagovalo pouze nkolik ornitolog, kteí nahlásili hnízdní na tchto místech: Dobruška – nehnízdí (VOLF) Hoice v Podkrkonoší – asi 10 pár (VODNÁREK) Lanškroun – v komínech 5 pár (ANONYMUS) Litice n. Orlicí – asi 10 pár v drách a výklencích zdí na hrad (ANONYMUS) Kostelec nad Orlicí – asi 50 pár v komínech na bývalých kasárnách (ANONYMUS) Rokytnice v Orlických horách – asi 50 pár v komínech a na dvou kostelích (ANONYMUS) Polika – na gymnáziu 10 – 12 pár (ANONYMUS) Polika – na 3 – 4 místech ve mst v komínech 50 – 70 pár (MACH) Svitavy – v komínech 50 – 70 pár (MACH) Choce* – hnízdní nádraží a lipová alej (MÜLLER) Vysoké Mýto – po celém mst, hlavn v oblasti . IV (MÜLLER) Další kavky hnízdí nap. v Jaromi, Smiicích, Žamberku a pod. VRÁNA (in ŠIMEK 1999) publikoval zprávu o hnízdní 20 ex. ve skalách na Starozámeckém vrchu v NPR Adršpašsko-teplické skály (NA) v roce 1998. Hnízdní jednoho páru kavek ve skalní stn v roce 1980 uvádí i LEMBERK (2001, in verb.) v údolí Doubravy u Bílku (HB).

8. Diskuse 8.1. Kvantitativní výsledky Stavy hnízdících kavek v roce 2000 v Pardubicích jsem odhadla pibližn na 200 pár. Toto íslo jist není nadhodnocené, velmi pravdpodobn je spíše podhodnocené. Zjistit pesný poet hnízdících pták není v silách

16

jednoho lovka, navíc by bylo teba vyídit si povolení ke vstupu do rzných objekt (podniky, dvory, pdy) a v centru nalézt zpsob jak prohlédnout stechy. V roce 2001 jsem se kvantitativním výzkumem zabývala již pouze na Dukle, pozorování z dalších mstských ástí se kvantitou nezabývají. Tab. 7: Zjištné denzity (páry/10 hektar). Tab. 7: Density (pairs/10 ha).

sídlišt Dukla

rok 2000

rok 2001

30-32,2

41,62

„Centrum“

prmrná za oba roky: 31,9 – 34,3 9,9-10,8 nezjiš,ována

„Staré nádraží“

15,3-16,5

nezjiš,ována

celé msto *

0,07

nezjiš,ována

kavkami obsazené ásti

2,34

nezjiš,ována

* Pi poítání denzity „celého msta“ jsem vycházela z rozlohy vlastního msta bez pidružených obcí (tak, jak je na mstském plánu). Kvantitativní studie mstských populací kavek v literatue prakticky chybjí. Jediné mn známé eské údaje pocházejí od Macha (MACH 2000), který ve Svitavách zjistil celkovou denzitu 4,5 – 6,8 p/10 ha, v centru rozšíení 160 – 210 p/10 ha a od 7epy, který ve vilové zástavb v Boru u Tachova v jihozápadních echách zjistil v letech 1976 – 83 hustotu 5,9 p/10 ha (7EPA in Š ASTNÝ 1997). Další publikované údaje se týkají hnízdní kavek v dutinách strom v parcích i ve volné krajin v lesích apod. Pro jihozápadní echy 7epa udává denzitu ve dvou zámeckých parcích 2,5, respektive 2,8 p/10 ha (7EPA in Š ASTNÝ 1997), na Slovensku zjistili rzní autoi na rzných místech ve volné krajin hustotu 0,3 – 6,1 ex./10 ha (Š ASTNÝ 1987). CRAMP & PERRINS (1994) uvádjí pro nkteré evropské státy (Velká Británie, Švédsko, Nmecko) denzity od 0,1 do 0,84 pár/10 ha. Pedkládané kvantitativní výsledky za rok 2000 jsou ovlivnny zejména tmito faktory: – v centru msta jsou vysoké domy a pomrn úzké ulice; na vtšinu stech, kde kavky pravdpodobn hnízdí, tak není dostaten vidt; ani pohled z vyhlídkového ochozu Zelené brány tento problém zcela nevyeší, navíc vyhlídka je otevena až od 1. 5., kdy už kavky nesedí pevn na stechách, protože krmí mladé; z tchto dvod zde není možné spoítat hnízdící páry pesn. – u nkterých dom je vidt jen polovina stech z ulice, druhá polovina je nepístupná kvli zaveným dvorm; druhá polovina stechy mže být zcela jiná – na jedné polovin jsou komíny, na druhé mohou zcela

17

chybt, nebo tam mohou být komíny zcela jiného typu; podle toho, která strana stechy je vidt, kavky bu/ zaznamenány jsou nebo ne; navíc i v pípad, že jsou ob poloviny stechy stejné, kavky mohou, ale nemusí být na obou polovinách stechy; pozorování pouze jedné poloviny stechy tak mže dát výsledek správný, stejn jako i zcela zkreslený; skutený poet hnízdících pár mže být i více než dvakrát vtší, než je aktuáln zjištno, – kavky, hnízdící v areálech podnik (mlýny, pivovar), byly sledovány pouze z chodník vn areálu, – pi sítání dlají problémy nehnízdící potulující se ptáci, jejichž pílet do oblasti hnízdišt siln zkreslí momentální zjištné údaje; když takové hejno kavek piletí do práv kontrolovaného území, kavky ze stech se asto zvednou a pidají se na chvíli k hejnu, nebo naopak hejno posedá po stechách; pi opakovaných kontrolách stejného místa v prbhu jediného dne je tak možné zjistit nkolik velice rzných výsledk. – ve snaze vylouit ze sítání potulující se nehnízdící kavky, byli v r. 2000 sítáni pouze ptáci, sedící na komínech; tím ovšem byly zcela pehlédnuty kavky hnízdící v rzných drách pod stechami a za okapy, protože ty vtšinou sedí na stromech poblíž domu nebo na okapech (v r. 2001 byla pozornost vnována i tmto ptákm, proto je poet zjištných hnízdících pár na Dukle v roce 2001 vtší, než v roce 2000), – HANZÁK & HUDEC (1963) píší o párech, které hnízdí osamle, stranou od kolonií; i v Pardubicích jsem nkolik takových pár zaznamenala; pravdpodobnost, že nkteré osamocen hnízdící páry uniknou pozornosti (zejména pokud hnízdí jinde, než v komínech), je vysoká, – stromová hnízda se obtížn hledají; poet pár, hnízdících v pirozených dutinách, mže teoreticky být výrazn vyšší, než bylo zjištno; zdá se, že jediným zpsobem, jak by bylo možné tato hnízda vysledovat, je sledovat vhodné stromy v ase krmení mlá/at; je to zpsob asov velmi nároný a není v silách jednoho lovka takto zkontrolovat vtší poet strom; ideální by bylo, kdyby sledování provádla skupina lidí ve stejné dob na více místech najednou, podobn jako se to dje ve Svitavách (MACH 1997, 2000) pi sledování hnízdní na budovách.

8.2. Nehnízdící ptáci Na území msta se celoron vyskytuje množství pravdpodobn nehnízdících kavek. Ty vytváejí hejna spolen s havrany, zejm také nehnízdícími (na území Pardubic jsou malá smíšená hejna havran a kavek pítomná celoron, dokonce dochází u tchto hejn k ranním a veerním migracím, jak to známe ze zimního období). Spolen se pohybují po celém mst a po okolních polích. asto se zdržují v areálu nádraží D. Ve Faun SSR (HUDEC at al. 1983) je uvedeno, že kavky pohlavn dospívají koncem 1. roku svého života, havrani ve 3. roce. Podobn se píše i v další literatue (nap. FERIANC 1965, JIRSÍK 1955). O nehnízdících ptácích jsem v literatue zmínky nenalezla. Pouze JIRSÍK (1955) píše: „Lorenz má zato, že jednoleté kavky se vyhýbají domovské kolonii a jejímu okolí a že teprve pi píštím zimním hejnování jsou pijaty do hejn; bývají snad pijaty i cizí kavky, aby mohlo dojít k osvžení krve“.

18

Také mezi kontaktovanými ornitology pevažoval názor, že kavka hnízdí ve druhém roce života a o nehnízdících ptácích vtšina z nich nic nevdla. Pouze HORAL (in litt.) píše: „Pítomnost nehnízdících pták bych považoval za tém jistou, ostatn mn Jií Vaka sdlil domnnku, že v koloniích mže být až 50% pták nehnízdících“. HORÁK in HARANT (in litt.) uvádí, že „V okolí Chrudimi lze v hnízdní dob pozorovat smíšená hejnka havran polních (2K) a kavek, ádov do 15 ex., u kterých mžeme usuzovat, že se jedná o nehnízdící ptáky.“ SNOW & PERRINS (1998) píší, že páry vznikají po prvním roce, k rozmnožování ale obvykle dochází až u dva roky starých pták. LORENZ (1998) mnoho let sledoval kolonii voln létajících poloochoených kavek, které choval na pd svého domu. Píše (str. 50): „Kavky se zasnubují na jae, které následuje po tom, v nmž se vylíhnou, ale teprve až v dalším se mohou rozmnožovat.“ Na jiném míst (str. 55) upes*uje: „Vlastn je to možné už za jejich druhého podzimu, bezprostedn poté, co se poprvé úpln pepeí.“ Podle Lorenze kavky na podzim nebo na jae, následujících po jejich narození, vytvoí pár, který spolu od té doby žije, i když první rok ješt nehnízdí. Tento pár (kde je jeden nebo oba pohlavn nedosplí jedinci) toká, vyhledává a obhajuje hnízdní dutinu, ale nerozmnožuje se. U havran se autoi shodují, že zaínají hnízdit až ve tetím roce života. Znamená to, že následující rok po vylíhnutí tráví bu/ na kolonii nebo mimo ni jako nehnízdící. O nehnízdících havranech píše HEJL (1948) – na menší kolonii se po celou hnízdní dobu zdržovalo 20 havran, kteí bez zjištného dvodu nehnízdili. Na základ literárních údaj (CRAMP & PERRINS 1994, SNOW & PERRINS 1998 a LORENZ 1998) i vlastních pozorování se domnívám, že údaj o pohlavním dospívání kavek, uvedený ve Faun (HUDEC at al. 1983) a další eské literatue je mylný. K nesprávné domnnce, že kavky hnízdí již ve druhém roce života, mnohé autory jist vede fakt, že se mladé kavky mohou spárovat již v prbhu prvního podzimu po narození, pop. v následujícím jae ve vku jednoho roku. Tyto mladé páry se pak chovají, jako kdyby hnízdily, ke skutenému hnízdní však dochází až v následujícím tetím roce života. To se ale nedá poznat jinak než systematickým pozorováním. Je tedy logické, že ptáci, kteí nehnízdí, se v dob, kdy jejich dosplí kolegové peují o snšky a mlá/ata, sdružují do hejn a tráví as spolenými potulkami po mst a okolí. Jelikož u havran dochází k zahnízdní rovnž až ve tetím roce života, v místech, kde hnízdí oba druhy spolen (Pardubice, Chrudim), pak oba druhy tvoí spolená hejna nehnízdících pták.

8.3. Hnízdní ve stromech Zatímco na stechách a komínech dom jsou kavky velmi nápadné – jak svými hlasitými hlasovými projevy, tak svým chováním i zbarvením, a zdá se, že jejich výskyt nemže uniknout pozornosti, u stromového hnízdišt byla zjištna úpln jiná situace. Na topolech za lihovarem, kde je v jednom ze strom velká dutina, v níž pravideln hnízdí dva páry, se kavky tém vbec nezdržovaly. V pípad, že nkterá na strom sedla, byla vtšinou zcela potichu a skoro nebyla

19

vidt. Ve vtšin pípad to vypadalo tak, že kavka odnkud pilétla a bez usednutí na vtev rovnou zaletla do dutiny. Tam pobyla rzn dlouhou dobu (rozptí asi 1 min. až 15 min.) a stejným zpsobem rychle, vtšinou zcela tiše, dutinu i strom zase opustila. asto ani po plhodin sledování nebyl zaznamenán ani jeden pták. Celé hnízdní (od stavní hnízd až po krmení mlá/at) probíhalo takto skryt. V pípad topol za lihovarem jsem ovovala známé tradiní hnízdišt. Pesto jsem zde kavky zjistila až pi tvrté návštv, do té doby unikaly pozornosti. Zjištní dalších stromových hnízd za tchto podmínek je evidentn vcí náhody. Domnívám se, že na území za lihovarem hnízdí kavky pouze v tomto jediném strom, pesto nemohu vylouit, že mi hnízdní v nkterém dalším uniklo. Podobná situace je na dalších místech, kde jsou na území msta staré duté stromy (lokalita „U Trojice“, Polabiny III a IV, slepé rameno u nádraží, lípy v podzámí...). Za pedpokladu, že se chovají tak nenápadn, jak bylo popsáno výše, mohou být kavky prakticky kdekoliv a mohou dlouhodob unikat pozornosti. Jisté však je, že pardubická stromová populace není v pomru s populací „komínovou“ nijak poetn významná. V literatue (nap. JIRSÍK 1955, HUDEC et al. 1983) je popisována pomocná metoda vyhledávání obsazených dutin. Obsazené dutiny se prý dají poznat podle vtviek, spadaných pod stromem, které se kavkám nepodailo protáhnout do dutiny. U starých topol ale dochází k hojnému samovolnému olamování vtví a pod každým stromem jich leží velké množství. Proto pinejmenším v pípad topolových hnízdiš,, která v Pardubicích nejastji picházejí v úvahu, uvedená pomcka k vyhledávání obsazených dutin použitelná není. Pi sledování stromového hnízdišt kavek se nabízí srovnání s hnízdním havran. Havrani v Pardubicích hnízdí v nkolika poetných koloniích. V místech, kde je vtší poet hnízd, jsou havrani velmi nápadní – neustále se hlasit ozývají a pohybují se okolo hnízd tak, že jsou nepehlédnutelní. Krom velkých kolonií ale na území msta každoron vznikají i malé „výsadky“, v rámci nichž zahnízdí 1 – 3 páry nkde stranou. Pokud havrani hnízdí takto osamocen, chovají se zcela jinak. Jsou tiší a nenápadní a pokud nejsou hnízda zaznamenána ped olistním strom, jsou pozdji tém nezjistitelná. Je možné, že kavky se chovají podobn. Ve vtších koloniích jsou hluné a nápadné, zatímco v malých (za lihovarem hnízdily dva páry) se mohou chovat podobn nenápadn. V literatue jsem žádné zmínky o chování kavek, hnízdících ve stromech, nenalezla. HORAL (in litt.) popisuje rozdílné zkušenosti se dvma stromovými koloniemi. V zámeckém parku v Židlochovicích (40 – 50 pár) jsou ptáci velmi hluní a nápadní, v NPR Kivé jezero (okolo 20 pár) jsou naopak kavky velmi tiché a nenápadné. Tiché a nenápadn probíhající hnízdní ve stromech zaznamenal i LUMPE (in verb.) v parku ve Veltrusích.

8.4. Umístní hnízd Vyhodnocením pracovních map se zákresy umístní hnízd zjistíme, že v rámci obývaných mstských ástí se kavky souste/ují na nkterá místa, zatímco na dalších bu/ nehnízdí vbec, nebo zde hnízdí v menším potu. „Vhodných“ komín je ve mst velké množství, ale kavky obývají pouze nkteré. Pohledem z ulice nahoru vypadají asto v osídlených i v neosídlených

20

ástech stechy a komíny všechny stejn. Sídlišt „Tesla“ a „Spoilov“ mají prakticky stejný typ zástavby jako Dukla (tzv. „stalinská architektura“), ale kavky zde nikde zjištny nebyly. Na Dukle hnízdí kavek mnoho, ale zdaleka nejsou všude. Na Viš*ovce kavky pravideln hnízdí v Pichlov ul. 2565 a nikde jinde ne, akoliv všechny domy okolo jsou stejné. V „centru“ nehnízdí v širokých vtracích komínech zakrytých mížkou, na Dukle ano. V „centru“ naopak hnízdí v nkterých komínech, které se zdají být naprosto nevhodné. Odpovdt s jistotou na otázky, pro tomu tak je, se mi nepodailo. Kavky si vybírají komín ke hnízdní bu/ podle typu nebo podle jeho technického stavu. Nejastji volí ke hnízdní nepoužívané tyboké komíny o svtlosti 15 x 15 cm s otvory svrchu. Do komína je zaústno nkolik prduch podle potu pater (u tyetážního domu jsou to tyi prduchy). Teoreticky v každém otvoru mže hnízdit jeden pár kavek, prakticky vtšinu komín obývá pouze jeden pár, v nkolika pípadech dva páry. Ke stejným závrm došel i MACH (in litt.), který píše, že kavky jsou v komínech o prduchu 15 x 15 cm, pravdpodobné hnízdní dvou pár v jednom komín zjistil 2x. Na nkterých místech ve všech ástech msta jsou do tchto typ komín zaústny odvody od plynového topení a karem. V praxi to znamená, že otvor 15 x 15 cm je zúžen do kruhového vývodu o menším prmru. Takto upravené funkní komíny kavky k hnízdní nevyužívají. Široké ventilaní komíny o svtlosti 50 x 50 cm mají otvor z boku a svrchu jsou zakryté cihlami. Na vtšin míst ve mst jsou boní otvory pikryté mížkou, ímž je ptákm zabránno v pístupu do nich. Kavky však tyto komíny používají pouze zídka i v pípad, že mížka v otvoru není. Dvodem je pílišná šíe komína, v nmž je obtížné postavit hnízdo. Hnízdní v tomto typu komína bylo zjištno pouze na Dukle v nkolika málo pípadech (zajímavé je, že vždy šlo o komíny mížkou zakryté a kavky se do nich dostávaly svrchu). MACH (in litt.) žádné hnízdní v tomto typu komína nezaznamenal. V „Centru“ jsem zaznamenala hnízdní i v dalším typu komína. Z vže Zelené brány jsem pozorovala, jak se kavky dostávaly do vysokých úzkých komín s malým kulatým otvorem nahoe. V tchto pípadech kavka chvíli pešlapovala nahoe u otvoru komína a pak prost skoila po hlav dol. Když takto seskoila první, myslela jsem, že tam z neopatrnosti spadla. Postupn tam ale „padaly“ další (celkem šest kavek do tí komín). Po chvíli zaaly z komín „vyskakovat“. V literatue jsem nalezla jedinou zmínku o typech obsazovaných komín u Jirsy (JIRSA 1945). Tento autor uvádí hnízdní v obou typech komín, piemž popisuje preferenci komín 15 x 15 cm. Krom toho píše, že kavky zkoušejí házet vtviky i do vysokých továrních komín o horní svtlosti 80 cm i více. Tam se však uchytit nemohou a žádné takové hnízdo nalezeno nebylo. Vtviek ale prý bývá na dn komín mnoho – i 1 m vysoko. Jirsa popisuje i zpsob, jakým se kavky do komín dostávají. Píše, že „kavka se do šera hloubi komína spouští po hlav, zpt opt hbit vylézá, jakoby z komína letmo vyskoila“. Tento zpsob odpovídá zpsobu, který jsem pozorovala pi pohledu z vyhlídky Zelené brány.

21

Krom komín hnízdí kavky také v drách pod stechami a okapy. Mohou tak zahnízdit i na dom bez komín – teoreticky teba i na panelovém sídlišti. Žádné takové hnízdní nebylo zjištno, ale nemohu jej ani vylouit.

8.5. Kolísání stav nebo pesuny v rámci msta? V roce 1998 bylo zjištno hnízdní kavek na nkolika místech, na kterých v roce 2000 neprobhlo. K žádným stavebním úpravám na tchto stechách v poslední dob nedošlo. Protože v letech 1998 a 1999 nebyla žádným zpsobem sledována kvantita hnízdících pták, nemohu íci, zda se v roce 2000 jedná o úbytek hnízdících pár i zda se jedná pouze o pesuny hnízdní v rámci areálu msta. O tom, že k pesunm i obsazování nových hnízdiš, v rámci msta dochází, svdí v roce 2001 nov zjištná hnízdní kavek v ul. Jahnov . 9 a na Viš*ovce v ul. K Viš*ovce 2440. K poklesu potu hnízdících pár podle m došlo v areálu Automatických mlýn, kde se v roce 1998 v hnízdním období zdržovalo okolo 15 pár, zatímco v roce 2000 zde byly maximáln 3 páry (+ množství holub). V roce 2001 zde pouze 1x byl pozorován 1 ex . Domnívám se, že v tomto roce ve mlýnech kavky nehnízdily bu/ vbec, nebo zde vyhnízdil 1, max. 2 páry. Pro vysledování poetního trendu pardubických populací kavek by bylo teba podstatn delší období kvantitativního výzkumu. Ideální by bylo sledování spojit s barevným znaením pták – alespo* tch, kteí hnízdí oddlen od vtších kolonií – aby bylo možné sledovat eventuální pesuny hnízdní v rámci msta. 8.6. Ochrana V nkterých mstech je nutné ešit obanské stížnosti na škody na domech a památkách, páchané „pemnoženými“ kavkami. V Pardubicích dosud k takovým stížnostem nedošlo (msto nemlo žádné stížnosti ani na nkolik poetných havraních kolonií). Pouze jedenkrát jsem byla dotázána obanem z Dukly, jak zamezit kavkám v usedání na ímsy dom a zneiš,ování okenních parapet. Pi výzkumu jsem naopak zaznamenala nkolik vysloven pozitivních reakcí. Na Dukle asto lidé kavky pikrmují. Náhodná chodkyn zapedla se mnou debatu a upozornila na barevnou variabilitu pták. AOPK byla nkolikrát volána k záchran mlá/at spadlých do svtlíku domu. Na nkterých místech v „centru“ a na Dukle byly v uplynulých letech instalovány do otvor lenitých vtracích komín krycí mížky. Ty mají zabránit hnízdní zejm zejména holub, ve výsledku ale i kavek, v otvorech komín. Mížky do komín instaluje vlastník domu nebo pardubický magistrát. Zatímco hnízdní holub mížky zabrání vcelku spolehliv, kavky v nkterých takto upravených komínech mohou zahnízdit, pokud naleznou jiný zpsob, jak se do komína dostat. Vzhledem k tomu, že vtrací komíny ke hnízdní kavky využívají málo, není zamížování tchto komín z ochranáského hlediska nijak významné. Horší je, že na nkterých místech zejm majitelé domu pikrývají mížkou svrchu položenou i komíny, v nichž kavky bžn hnízdí. O tomto jednoduchém zpsobu, jak se zbavit nežádoucích nájemník v komín, píše již JIRSA (1945). M na tuto praxi upozornil oban, jehož zajímalo, jak zabránit kavkám

22

v usedání na ímsy dom. Taková úprava komína není pohledem z chodníku zjistitelná, je levná, jednoduchá a velmi úinná. Pi plošném využití tch „opatení“ by mohlo dojít k citelnému ohrožení hnízdní populace kavek. Podle zjištní Macha (MACH in litt.), který ve Svitavách prohlížel hnízdní komíny v dob jejich rekonstrukce, hnízdí kavky 170 cm i níže od vrcholu komína. Hnízda jsou tedy umístna pod hebenem stechy a pípadné stavební úpravy na stechách a komínech by jim nemly ublížit. Zjištná umístní hnízd jsou v souladu s údaji literatury. FOLK (1968) uvádí, že hnízdo, ležící 1 m nad zemí, mlo vlet ve výšce 6 m a JIRSA (1945) píše, že hnízdo se nkdy uchytí 5 m i níže od vrchu komína. JIRSÍK (1955) píše, že je-li na vži, kde kavky po léta hnízdily, stará krytina nahrazena novou, pestanou tam hnízdit. Pro posouzení tohoto tvrzení nemám dostatek údaj, ale domnívám se, že kavky spíše reagují na zahrazení otvor, jimiž se dostávají do hnízdních prostor. Podle Sklenáe (SKLENÁ7 in verb.) hnízdily kavky na vži Pardubického zámku až do doby, než se opravovala stecha. Pi té píležitosti byly uzaveny otvory, jimiž do vže pronikali holubi, a tím došlo i k zániku hnízdní kavek. V Hradci Králové bylo ped nkolika lety vyvšeno asi 50 plastových budek pro kavky jako náhrada za pokácené doupné stromy, v nichž kavky pvodn hnízdily. Kavky úspšn obsadily asi 80 % budek a vyvádjí z nich 2 – 3 mlá/ata. Postupn byly nkteré budky znieny, v roce 2001 jich zbylo asi 25. Na území msta Pardubic žádné budky pro kavky nejsou. Jist by bylo zajímavé kavkám takovou hnízdní píležitost nabídnout. V souasné dob se ale zdá, že populace kavek v Pardubicích je silná a stabilní a že posilování hnízdních možností ve mst není nutné. Je však nutné situaci nadále sledovat a v pípad zaznamenání poklesu hnízdících pták se snažit situaci ešit, a, již uvolnním zakrytých i ucpaných komín, nebo vyvšením hnízdních budek.

9. Souhrn V letech 1998 a 2000 – 2001 bylo sledováno hnízdní kavek obecných (Corvus monedula) v Pardubicích. Nejvyšší výskyt hnízdících kavek byl zaznamenán na sídlišti Dukla a v lokalitách „Staré nádraží“ a „Centrum“. Krom toho bylo zjištno hnízdní jednotlivých pár a menších kolonií i na dalších místech ve mst. Byla prokázána dv stromová hnízdišt, z nichž jedno v prbhu období výzkumu zaniklo. Vtšina zjištných hnízd se nacházela v komínech, v nkterých pípadech kavky hnízdily i v drách za okapy a pod stechami. Výbr hnízdních komín, doba a prbh hnízdní a vyvádní mladých odpovídaly údajm v literatue. V roce 2000 byla zjištna celková denzita v kavkami obsazené ásti msta 2,34 pár na 10 ha, což odpovídá pibližn 200 hnízdícím párm. V jednotlivých nejvíce osídlených ástech msta byly denzity v r. 2000: Dukla 30 – 32,2 p/10 ha (tj. 125 – 134 zjištných pár), „Staré nádraží“ 15,3 – 16,5 p/10 ha (tj. 24 – 26 zjištných pár) a „Centrum“ 9,9 – 10,8 p/10 ha (tj. 22 – 24 zjištných pár). V roce 2001 byla na Dukle zjištna denzita 33,8 – 36,4 p/10 ha (tj. 142 – 153 zjištných pár), v ostatních ástech msta nebyl kvantitativní výzkum provádn. Byla zjištna pítomnost nehnízdících kavek, pohybujících se v hejnu po mst. Byl zjištn rozdíl v chování kavek, hnízdících v komínech a ve stro-

23

mech. Na nkolika místech v prbhu výzkumu kavky hnízdit pestaly, nebo naopak nov zahnízdily. Nebyly zaznamenány žádné stížnosti na hnízdní kavek, nejsou navrhována žádná ochranáská opatení.

Summary

Breeding of the Jackdaw was observed in 1998, 2000 and 2001 in Pardubice town (Eastern Bohemia). The highest occurrence of the Jackdaw was recorded in the housing estate ”Dukla” and on localities ”Staré nádraží” and ”Centrum”, however, breeding of single pairs or small colonies was recorded in other localities in the town. Two tree breeding places were recorded, one of them came to its end during the research. Most of the nests were in chimneys, some of them in hollows behind dripping-flaps and under roofs. The density in 2000 was 2,34 pairs/10 ha, i.e. ca 200 breeding pairs. Densities in 2000 in different parts of the town were: Dukla 30 – 32,2 pairs/10 ha (i.e. 125 – 134 pairs), Staré nádraží 15,3 – 16,5 pairs/10 ha (i.e. 24 – 26 pairs) and Centrum 9,9 – 10,8 pairs/10 ha (i.e. 22 – 24 pairs). In 2001 the density in Dukla was 33,8 – 36,4 pairs/10 ha (i.e. 142 – 153 pairs). The research was not carried out in the other parts of the town in 2001. Non-breeding birds were observed. Differences in behaviour of Jackdaws breeding in chimneys and in trees were observed. During the research some breeding localities were abandoned and some newly occupied.

Podkování Za ochotnou pomoc pi získávání i zpracování údaj dkuji RNDr. V. Lemberkovi z VM Pardubice a Dr. K. Harantovi, vedoucímu Skupiny pro výzkum havranovitých pták pi SO. Dkuji i Mgr. J. Machovi z SOP Svitavy a Ing. D. Horalovi z AOPK Brno za poskytnutí konzultací a mnoha vlastních výsledk. Za konzultace a rady dále dkuji kolegm RNDr. F. Bártovi, J. esákovi, Ing. K. Dohnalovi, Ing. J. Horákovi, RNDr. V. Kozovi, Ing. P. Lumpemu a prom. biol. J. Sklenáovi. Za pomoc s peklady anglických text dkuji RNDr. H. Faltysové a L. Dvoákové a za peklad text nmeckých Ing. P. Lumpemu. Podkování patí i mému manželovi RNDr. V. Vránovi z OkÚ Pardubice za pomoc pi získávání statistických údaj a mapových podklad. 10. Literatura BEJEK V., Š ASTNÝ K., HUDEC K., 1995: Atlas zimního rozšíení pták v eské republice 1982 – 1985. H & H, Jinoany. CRAMP S., PERRINS C., M., 1994: The Birds of the Western Palearctic, vol. VIII. Oxford. FERIANC O., 1965: Stavovce Slovenska III., Vtáky 2. SAV Bratislava. FOLK ., 1962: Doba hnízdní, postembryonální rst a potrava kavky obecné (Corvus monedula). Sborník pednášek II. celostátní konference eskoslovenské ornitologické spolenosti v Praze v ervnu 1962. SO a NM Praha. FOLK ., 1966: Die Größenverhältnisse und das Gewicht der Populationder Dohle in der SSR. Zoologické listy, 15(3): 273–283, Brno. FOLK ., 1966: Die Nahrung der Dohle (Corvus monedula) in der SSR. Zoologické listy, 1(1): 61–72, Brno 1967. FOLK ., 1968: Das Nisten und die Populationsdynamik der Dohle (Corvus monedula) in der SSR. Zoologické listy, 17(3): 221–236, Brno . HANZÁK J., HUDEC K., 1974: Svtem zvíat II. – Ptáci 2. Albatros, Praha. HEJL F., 1948: První hnízdní havrana polního evropského (Corvus f. frugilegus) roku 1948 na Morav. eskoslovenský ornitholog, 6/1948: 54-59, MOS P erov.

24

HORAL D., 2000: Situace kavky obecné (Corvus monedula) v eské republice, v okolních státech a v Evrop – struný výtah z literatury. Crex – zpravodaj Jihomoravské poboky SO, 16: 101–103. HORAL D., VAKA7 J., EJKA J., 2000: Kavka obecná (Corvus monedula) – pedbžné výsledky inventarizace hnízdiš, na jižní Morav v roce 2000 a poznámky k jejímu historickému rozšíení. Crex – zpravodaj Jihomoravské poboky SO, 16: 84–100. HORAL D. et al.2002: Kavka obecná (Corvus monedula) – výsledky inventarizace hnízdiš, na jižní a stední Morav v roce 2001 a dopl*ky k jejímu historickému rozšíení. Crex – zpravodaj Jihomoravské poboky SO, 18: 71–79. HUDEC K. et al., 1983: Fauna SSR, sv. 24, Ptáci – Aves, díl III/2. Academia, Praha. JIRSA V., 1945: O hnízdní kavek. S ornitholog, 2/12: 28-29. JIRSÍK J., 1955: Naši pvci, ást I. SAV Praha. LEMBERK V., 1993: Vliv antropických zásah na ornitocenózu okolí Pardubic v letech 1996 – 1998. Panurus, 5: 3-23. LEMBERK V., 1999: Antropické vlivy na ornitocenózu mrtvých ramen Labe v Pardubicích v prbhu dvaceti let. V. Sb. p ír. Práce a studie, 7: 129-142. LEMBERK V., 2001: Obratlovci okresu Chrudim. VM Pardubice. LORENZ K., 1998: Hovoil se zví, s ptáky a rybami. Praha. MACH J., 1997: Zpráva o hnízdní kavky obecné (Corvus monedula), hnízdní rok 1997. Pro V poboku SO, nepublikováno. MACH J., 2000: Mapování hnízdiš, kavky obecné (Corvus monedula) ve Svitavách. Panurus, 10: 109–112. MACH J., 2000?: Mapování hnízdiš, kavky obecné (Corvus monedula) ve Svitavách. Materiál pro Mstský ú ad Svitavy a další instituce. MUSÍLEK J., 1946: Ptactvo Pardubicka. Krajem Pernštýnv, Pardubice. PR)CHOVÁ S., 1973: nepublikované poznámky. SEDLÁEK K. et al., 1988: ervená kniha ohrožených a vzácných druh rostlin a živoich SSR, 1 – Ptáci. SZN Praha. SNOW D. W., PERRINS C. M., 1998: The Birds of the Western Palearctic, volume 2, Passeriformes. Oxford. ŠTANCL L., ŠTANCLOVÁ H., 1987: Ptactvo Pardubicka II. – Bohdanesko. KMV Pardubice. Š ASTNÝ K., RANDÍK A., HUDEC K., 1987: Atlas hnízdního rozšíení pták v SSR 1973 – 1977. Academia, Praha.. Š ASTNÝ K., BEJEK V., HUDEC K., 1997: Atlas hnízdního rozšíení pták v eské republice 1985 – 1989. H & H, Jinoany. VRÁNA J., in ŠIMEK J., ed., 1999: Faunistická pozorování v eské republice v letech 1996-98; Kavka obecná (Corvus monedula). Zprávy eské spolenosti ornitologické, 49: 23. ZPRÁVY LEN) V POBOKY SO o hnízdní kavek v roce 1997 (esák, Mach, Müller, Vodnárek, Volf, 3x neitelný podpis). Pro VP SO v rámci akce „Pták roku 1997“ VP SO – nepublikováno. + foto v barevné p íloze

ISBN 80-86046-61-3