VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ PRO POTŘEBY ZPRACOVÁNÍ PROGRAMU ROZVOJE MĚSTA HOSTIVICE Zpracovali: ing. Marek Jetmar, Ph.D., PhDr. Jaroslava Kadeřábková, CSc., ing. Zuzana Khendriche Trhlínová, Ph.D., Ing. Milan Šatra, CSc.
V souvislosti s přípravou Programu rozvoje města Hostivice bylo v průběhu měsíce března 2012 realizováno terénní šetření zaměřené na postižení názorů obyvatel na současný i budoucí rozvoj města. Při přípravě a realizaci Programu rozvoje města je důraz kladen také na aktivní zapojení všech občanů včetně zástupců různých organizací, institucí, spolků a dalších zájmových skupin obyvatel, proto jsou výstupy z daného šetření nedílnou součástí analytické části Programu i jedním z východisek pro nastavení návrhové části.
Metodika dotazníkového šetření Terénní šetření probíhalo dotazníkovou metodou. Dotazník obsahoval jedenáct tematických otázek, které sledovaly názory obyvatel na jednotlivé aspekty života města, a také otázku umožňující sociální a demografické zařazení respondentů. Dotazník obsahoval jak uzavřené otázky, kde respondenti vybírali z dané škály možných odpovědí, tak i otevřené otázky, kde se mohli respondenti vyjádřit k vybraným otázkám rozvoje města. Struktura dotazníku, který mapoval názory respondentů na jednotlivé aspekty související se současnou situací i potenciálním rozvojem města Hostivice, je uvedena v příloze tohoto dokumentu. Dotazník zaměřený na zhodnocení spokojenosti s životem v Hostivici a na zjištění preferencí dalšího rozvoje města byl distribuován prostřednictvím březnového čísla Hostivického měsíčníku do schránek všech domácností města. Vyplněný dotazník bylo možné v tištěné podobě odevzdat v několika sběrných místech, konkrétně do určených schránek na Městském úřadu Hostivice, ve vybraných restauracích (U koruny, Fort Roxy, Sportovní areál Břve), popř. u čerpací stanice PHM v Jenečku. Zároveň bylo možné dotazník vyplnit elektronicky prostřednictvím webových stránek města Hostivice a poslat emailem. Celkově se zpět vrátilo a následně bylo vyhodnoceno 169 dotazníků, to znamená, že do šetření se zapojila necelá 3 % registrovaných obyvatel města. Vzhledem k tomu, že ve struktuře respondentů byly zastoupeny jednotlivé sociální skupiny, mohou výstupy poskytnout cenné informace o názorech i postojích obyvatel Hostivice také jako celku. Z hlediska respondentů dominovali zástupci z mladší a střední generace, tj. věkové skupiny 31-45 let (47,9 % z celkového počtu respondentů) a 46 až 60 let (25,4 % z celkového počtu respondentů). Nejméně respondentů bylo v nejmladších a nejstarších skupinách osob žijících ve městě. Na dotazník více odpovídaly ženy (56,8 % z celkového počtu respondentů). 1
Co se týče nejvyššího dosaženého vzdělání, pak respondenti měli buď zakončené středoškolské vzdělání (41,4 %) nebo vysokoškolské (48,5 %). Jedná se především o obyvatele, kteří žijí v Hostivici více než 20 let (téměř 30 % respondentů) a dále v rozmezí 5-10 let (34 %). 16 % respondentů žije ve městě v rozmezí 11-20 let. Co se týče sociálního statusu, pak bezmála z 50 % se jednalo o zaměstnance (pracovníky), podíl podnikatelů je 16 %. Statisticky významné je i zastoupení seniorů (důchodců) 17,8 % a osob v domácnosti 15,4 %. Nejvíce respondentů pocházelo z centra města – 17,8 % z celkového počtu respondentů. Významněji jsou zastoupeni respondenti z lokality Sadová a okolí (14,8%), Jeneček (15 %) a Nové Litovice (10.7%). Podíl respondentů z ostatních částí města se pohyboval pod 10 %, s výjimkou lokality Hostivice Jih, která nebyla v zaslaných odpovědích zastoupena.
Vyhodnocení jednotlivých otázek dle tematických okruhů Výstupy dotazníkového šetření přinesly řadu významných poznatků týkajících se postojů a názorů obyvatel na současný i budoucí rozvoj města. Vzhledem k velkému rozsahu získaných dat daného šetření jsou jednotlivé výstupy kategorizovány do několika problémových okruhů definovaných dle tematického zaměření odpovědí respondentů. Výsledky dotazníkového šetření mohou být využity nejen pro účely zpracování programu rozvoje, ale i jako podklad pro další rozhodování institucí a orgánů místní správy. Z výstupů šetření jednoznačně vyplývá, že většina respondentů je s životem ve městě spokojena. Velmi spokojeno je 20,1 % respondentů, spíše spokojeno s životem v Hostivici je 72,2 % respondentů. Spíše nebo velmi nespokojeno bylo 7,1% respondentů. Z hlediska socio-demografických charakteristik respondentů nebyly v hodnocení spokojenosti mezi jednotlivými sociálními skupinami významnější rozdíly.
2
Následující graf ukazuje spokojenost života ve městě podle věkové kategorie.
Za největší přednost života ve městě považují respondenti především blízkost Prahy (90 % respondentů). Velmi významným faktorem spokojenosti je také hodnotné přírodní prostředí ve městě a jeho okolí (66 % respondentů). Ambivalentně byla z hlediska hodnocení předností života ve městě hodnocena dopravní obslužnost, kdy cca 51 % respondentů považovalo dopravní obslužnost za přednost a 49 % respondentů ji za přednost nepovažovalo. Mezi významněji kladně hodnocené oblasti ze strany respondentů patří ještě dobré sousedské vztahy (33,1 % respondentů), dostupnost zdravotní péče (30,8 % respondentů), nízká kriminalita (18,3 % respondentů) a možnost sportovního vyžití (17,8 % respondentů). Kromě pozitivního hodnocení se ukázaly i některé spíše kritické postoje k hodnocení přednosti života ve městě. Respondenti nepovažují za přednost života v Hostivici základní školství (85,2 %) a střední školství (94 %). Rovněž dostupnost sociálních služeb ve městě nebyla hodnocena respondenty coby přednost jejich života v Hostivici (92,9 % respondentů). Negativně byla hodnocena i možnost kulturního a sportovního vyžití, pracovních příležitostí a možností pro podnikání. Jako hlavní nedostatky života v Hostivici je z hlediska respondentů hodnocena především nedostatečná nabídka kulturních a sportovních příležitostí. Spíše nebo velmi spokojeno je z hlediska nabídky kulturních aktivit 20 % respondentů, 37 % není ani spokojeno ani nespokojeno, 33,7 % respondentů je spíše nebo velmi nespokojeno (ostatní respondenti na tuto otázku odpověděli „nevím“ nebo „nemohu posoudit“). Nedostatek kulturních aktivit byl ze strany respondentů hodnocen i v otevřených otázkách, vedle požadavků na různé typy kulturních aktivit se současně objevily ze strany občanů i návrhy na vybudování kulturního nebo společenského centra, kde by se mohly realizovat různé společenské aktivity a které by zároveň sloužilo jako místo pro vzájemná setkávání. V otevřených otázkách dále respondenti poukazovali na nedostatečnou nabídku a kapacitu sportovních zařízení. Přestože příležitosti pro sport ve městě jsou hodnoceny spíše pozitivně (36,6 % respondentů hodnotí příležitost pro sport kladně), občané by uvítali další rozvoj sportovní infrastruktury. Mezi hlavní oblasti zájmu patřilo zvyšování dětských hřišť i jejich 3
herních prvků, vybudování bazénu nebo koupaliště, budování, rozvoj cyklistických stezek i stezek pro pěší turistiku nebo vycházky i veřejných hřišť pro dospělé a seniory. Mezi respondenty, kteří hodnotili negativně kulturní a sportovní aktivity, patřili zejména respondenti věkové kategorie 31-45 let s vysokoškolským a středoškolským vzděláním, bydlící v centrálních částech města a v lokalitě Jeneček, dále i v lokalitě Sadová a okolí a Nové Litovice. Zajímavá byla shoda v postojích u občanů žijících v Hostivici více než 20 let s občany žijícími na území města 5-10 let. Z hlediska ostatních socio-demografických charakteristik nevykazovaly odpovědi významnější rozdíly. Z hlediska rozvoje volnočasových (sportovních i kulturních) aktivit ve městě hrají důležitou roli i zájmová sdružení a spolky. Více než 30 % respondentů deklarovalo v šetření, že hodnotí podporu zájmových organizací ze strany města kladně. Jen 10% respondentů nebylo s dosavadní podporou spokojeno. Téměř 35,5 % respondentů nemohlo tuto otázku posoudit. I přes relativně kladné hodnocení se v otevřených otázkách objevily názory na nutnost vyšší podpory zájmových organizací, zejména z hlediska informovanosti, ale i nastavení pravidel pro vzájemnou dlouhodobou spolupráci. Další oblast, která byla velmi negativně hodnocena ze strany respondentů, patří oblast kvality architektonického a urbanistického charakteru města, včetně kvality životního prostředí a veřejného prostoru. Občané velice negativně hodnotili estetiku města, dále nedostatek a malou kvalitu zeleně, nepořádek včetně odpadů ve veřejném prostranství. Zvláštní kapitolou byly vybrané otázky životního prostředí: hluk z blízkého letiště, čistota vzduchu (lokální zdroje znečištění dané spalováním nevhodných surovin i průmyslové znečištění např. v lokalitě Za Mlýnem), problematika kontejnerů na separovaný odpad, kvalita pitné vody, dopravní zatížení ve vztahu k průmyslovým zónám apod. Zvláštní důraz byl ze strany respondentů kladen na kvalitu rybníků a dalších přírodních lokalit (potoky, mokřiny). Negativně byla z řad respondentů hodnocena také rostoucí výstavba domů a bytů, která omezuje zeleň a zelené plochy ve městě. Z hlediska veřejného prostoru byla negativně hodnocena především celková úprava města, vzhled hlavního náměstí, dále špatný stav chodníků, bezbariérovost města i nedostatečně řešené otázky bezpečnosti z hlediska dopravy. Někteří respondenti poukazovali rovněž na nutnost řešení problematiky bezdomovců. Z hlediska sociálních skupin nevykazovaly odpovědi v této tematické oblasti významnější rozdíly. Další významnou skupinou nedostatků života ve městě jsou z hlediska respondentů služby. Respondenti jsou sice na jednu stranu spokojeni s nákupními možnostmi ve městě (více než 2/3, tj. 68 % respondentů je spokojeno nebo je spíše spokojeno), ale na druhou stranu poukazují na absenci obchodů typu pekařství, řeznictví, kavárny, obchody s ovocem a zeleninou, bio-produkty apod. Naopak 4
pozitivně jsou hodnoceny pravidelné trhy i stánkový prodej. Respondenti jsou poměrně spokojeni s organizováním trhů – 44 %. Nespokojeno je 22 % a neutrální názor mělo 21 % respondentů. S otázkou služeb souvisí i spokojenost s kvalitou stravovacích služeb. Zde vyjádřilo cca 47 % respondentů spokojenost, nespokojeno je pouze 18 %, ani spokojeno a ani nespokojeno je 23 %. Nicméně v otevřených otázkách řada respondentů poukazovala na nedostatek kvalitních stravovacích zařízení nabízejících různé typy kuchyně. V této souvislosti je třeba se zmínit o sociálních službách, které by měla samospráva zajistit pro své občany v souladu s platnými předpisy. V průběhu dotazníkového šetření nebyla problematika sociálních služeb explicitně sledována, proto se v odpovědích k této problematice respondenti vyjadřovali pouze okrajově. Rovněž dotazník přímo tuto otázku nezahrnoval. Sociální služby jsou tvořeny širokým spektrem služeb. Jejich funkcí je uspokojování specifických potřeb určitých skupin obyvatelstva poskytnutím služby. Zahrnují péči o staré, neschopné, nemohoucí či sociálně slabé občany a zároveň služby v oblasti zdraví, vzdělávání, bydlení a poradenství zaměřené na různé cílové skupiny obyvatelstva1 (pro nezaměstnané, alkoholiky, psychologické, předmanželské atd.). Naše zkušenosti z obdobných empirických šetření potvrzují, že se většinou starší občané nechtěli zapojovat do těchto šetření, neboť nevěřili, že jejich názor a jejich potřeby představitelé obcí budou také brát v úvahu. S ohledem na obecný trend stárnutí obyvatel, s ohledem na civilizační nemoci, které postihují i mladší generaci (srdeční kolapsy, nemoci páteře apod.) bude třeba věnovat rozsahu a kvalitě sociálních služeb mnohem větší pozornost. V těch obcích, které např. věnují pozornost komunitnímu plánování těchto služeb, se ukazuje, že věnovat pozornost těmto otázkám přispívá nejen ke spokojenosti občanů těchto obcí, ale slouží také jako prevence. Sociální služby je třeba s předstihem plánovat, zajistit jejich financování a hledat další možnosti jak je realizovat, zlepšovat i zajistit jejich odpovídající kvalitu a rozsah. Obdobné závěry a postoje občanů můžeme sledovat také u zdravotnické péče a zdravotních služeb. Určitá část respondentů se vyjadřovala negativně ke kvalitě a dostupnosti zdravotní péče. Domníváme se, že je třeba těmto otázkám věnovat zvláštní pozornost v dalších výzkumech a zařadit tuto problematiku do přípravy a modifikaci rozvojových strategií a projektů města.
1
Jedná se o občany s různými pohybovými omezeními, menšími možnostmi zapojovat se do současného, mnohdy digitálního světa, s negativními zkušenostmi z minulých obdobích, kdy realizované aktivity nebyly zaměřeny na vytváření životních šancí pro všechny generace občanů obcí. 5
Hodnocení ostatních možností nakupování je z hlediska respondentů rovněž do značné míry negativní. Respondenti většinově (více než z 50 %) zdůrazňují nespokojenost s nabídkou ostatního sortimentu. Nespokojeno je 34,3 %, a velmi nespokojeno dokonce více než 17 %. Dalších 25 % osob má neutrální postoj. Mezi obchody a služby, které respondentům nejvíce chybí, patří např. čistírna, prodejna obuvi, drogerie, knihkupectví, prodejna s elektrospotřebiči apod. Při posuzování nabídky služeb pro domácnost se respondenti rozdělili následujícím způsobem: cca 25 % je jich nespokojeno a spíše nespokojeno, 18 % je jich spokojeno a spíše spokojeno. 27 % z nich vyjádřilo neutrální postoj. Velmi vysoké je zastoupení odpovědi „nevím, nemohu posoudit“ 21 %. Hodnocení služeb města je nutné rozšířit i o oblast hodnocení kvality služeb České pošty. Zde se respondenti rozdělili do tří skupin. 40 % je jich spokojeno či spíše spokojeno, 36 % je jich spíše nespokojeno anebo nespokojeno a 21 % vyjádřilo neutrální postoj. Rozdíly mezi sociálním statusem či dosaženým vzděláním nejsou podstatné. Z hlediska představ respondentů o budoucím vývoji města Hostivice, pak více než 57 % občanů zapojených do šetření si přeje, aby se Hostivice stala městem s kvalitními službami občanům. Otevírá se zde tak prostor pro intenzivnější podporu rozvoje služeb na území města Hostivice. Důležitou oblastí z hlediska rozvoje města je dostupnost i kvalita různých typů vzdělávacích institucí. Na základě výstupů dotazníkového šetření se pro budoucí rozvoj města ukazuje důležité řešit dvě základní priority: kapacita mateřské školky a zvyšování kvality základní školy. Na nutnost koncepčně řešit obě otázky ukazovaly odpovědi respondentů jak v uzavřených, tak i v otevřených otázkách. U mateřské školky byla činnost tohoto zařízení hodnocena kladně u 30 % respondentů, 50 % respondentů uvedlo, že nemohou stávající situaci posoudit. Hodnocení kvality práce mateřské školky bylo u jednotlivých sociálních skupin vyvážené. Nespokojenost projevovali respondenti u otázky týkající se kapacity školky, téměř 41 % respondentů je nespokojeno se stávající kapacitou MŠ, naopak spokojenost vyjádřilo pouze 10% respondentů. Negativní hodnocení kapacity školky bylo deklarováno především jednotlivci z věkové kategorie 31-45 let, ženami, vysokoškoláky, žijících v lokalitách Sadová a okolí a Jeneček. Ostatní sociodemografické údaje nehrály pro postoje respondentů významnější roli. Vedle kapacity školky byla v dotazníkovém šetření hodnocena i kvalita základní školy. Činnost základní školy hodnotilo 33 % respondentů kladně (odpovědi spokojen nebo spíše spokojen) a pouze 10 % respondentů negativně. Převažovaly však odpovědi „nevím, nedovedu posoudit“ (44,4 %) a dále „Ani spokojen(a),ani nespokojen(a) (7,7 %). Otázky místních vzdělávacích institucí byly respondenty hodnoceny i v rámci otevřených otázek. Jednalo se o otázku č. 3, kde někteří
6
respondenti vykazovali negativní postoje, které se týkaly jak kvality pedagogické práce na základní škole, tak i celkové kvality organizace a řízení školy. K otázkám vzdělávání, především k mateřské, ale i základní škole se někteří respondenti vrátili i v otázce č. 6 zaměřené na další budoucí vývoj města. Vedle požadavku na růst kvality základní školy poukazovali někteří respondenti i na možnost dalšího rozvoje nabídky mimoškolních aktivit. I v odpovědích na otevřenou otázku č. 7, tj. rizika a problémy budoucího rozvoje města, se část respondentů zaměřila na vzdělávací zařízení, kdy vedle kapacity školky poukazovali i na otázky prestiže místní základní školy (kvalitní pedagogický sbor). Otázkám zvyšování kapacity i kvality obou vzdělávacích zařízení by měla být věnována do budoucna zvýšená pozornost. Z hlediska hodnocení vzdělávacích zařízení byly zajímavé postoje respondentů k místnímu Gymnáziu. Většina respondentů (78,7 %) nedokáže zmíněnou otázku posoudit. Spokojenost s činností gymnázia vykázalo téměř 11% respondentů. Zde se otevírá prostor pro další rozvíjení činností Gymnázia vzhledem k místním obyvatelům. Při hodnocení nedostatků města Hostivice vyjádřilo několik respondentů nespokojenost s dopravní obslužností z hlediska intenzity spojů (především v poledních a večerních hodinách), ale i z hlediska dopravního spojení do vybraných lokalit (zejména Praha 5 a Praha 6, spojení na metro A). Problematice dalšího zvyšování kvality dopravního spojení by měla být i v budoucnu věnována specifická pozornost tak, aby mohlo město i nadále stavět na svých přirozených silných stránkách. Důležitou oblastí, která byla hodnocena z hlediska spokojenosti obyvatel města, byla práce městského úřadu a místního zastupitelstva. Práci městského úřadu hodnotilo více než 50 % obyvatel kladně (15,4 % respondentů bylo velmi spokojeno, 37,3 % spíše spokojeno. Kladné hodnocení dominovalo zejména u mladší a střední generace (31-45 let) se středoškolským a vysokoškolským vzděláním, kteří v Hostivici bydlí 3-5 let. Spokojenost s činností úřadu dle délky pobytu v Hostivici (počet odpovědí)
7
Kromě samotné práce městského úřadu se respondenti vyjadřovali i k problematice prostorové roztříštěnosti a relativně složitější dostupnosti správní agendy, která spadá pod kompetence obcí s rozšířenou působností. Dostupnost některých správních úřadů je hodnocena spíše negativně. Při hodnocení práce zastupitelstva téměř 32 % občanů odpovědělo, že je s prací zastupitelstva spokojeno, naopak velmi nespokojeno je 4,7 %. Značná část respondentů uvedla, že je s prací zastupitelstva „Ani spokojen(a), ani nespokojen(a)“ – 30,8% respondentů a zároveň 16 % respondentů deklarovalo, že ji nemohou posoudit. Příčiny tohoto hodnocení by měly být předmětem dalších výzkumů. Hodnocení práce zastupitelstva v Hostivici dle délky pobytu (počet odpovědí)
V otevřených otázkách se někteří respondenti vyjadřovali negativně především k otázkám nedostatečné komunikace a nedostatečné odbornosti při přípravě koncepčních materiálů rozvoje města, včetně absence procesu dlouhodobého plánování. V hodnocení činnosti zastupitelů byla zmiňována otázka nejednoznačného přiřazení zodpovědných osob k jednotlivým otázkám a projektům, chybějící koordinace rozvojových aktivit i malá transparentnost obchodních transakcí města (prodeje, nájmy majetku), včetně zadávání veřejných zakázek. Netransparentnost, preference komerčně zaměřených projektů a krátkodobý horizont investičních projektů byly dokonce některými respondenty vnímány jako riziko a ohrožení budoucího rozvoje města. Někteří respondenti zmiňovali problém nedostatečného hájení lokálního veřejného zájmu ve prospěch soukromého zájmu. Mezi významné připomínky ze strany respondentů směrem k práci zastupitelů byla kritika malé míry podpory spolupráce a participace na přípravě rozvojových projektů a nedostatečná možnost 8
vyjádřit se k projektům, popř. zapojovat se do veřejného rozhodování. Zmiňována byla i malá míra komunikace. Komunikaci hodnotí 30 % respondentů jako dobrou a naopak téměř 25 % občanů jako nevyhovující. 25 % respondentů odpovědělo na otázku komunikace úřadu s občany tvrzením: „Ani spokojen(a), ani nespokojen(a)“. Při hodnocení činnosti zastupitelstva byla zmiňována i problematika letiště a případné dostavby nové dráhy a nedostatečné hájení zájmů občanů v této záležitosti. Na otázky zaměřené na informovanost o dění ve městě odpovědělo téměř 69 % respondentů, že jsou dostatečně informováni o dění ve městě. Nejvýznamnějším zdrojem informací je místní a regionální a kontakt s úředníky města. Respondenti nejvíce postrádají informace k plánovaným projektům před schválením či realizací, dále o nabídce služeb, spolků a jejich dostupnosti. Někteří respondenti postrádají rovněž informace o činnosti zastupitelů a hospodaření s obecním majetkem. Ve vztahu k problematice oprav a údržby veřejného majetku ve vlastnictví města Hostivice je většina, tj. 51,5 % respondentů, spokojena (15,4 %) nebo spíše spokojena (36,1 %). 27 % respondentů má neutrální postoj. Negativní postoje byly obsaženy pouze ve 20 případech, tj. 12 %. Ostatní odpovídající buď neměli na tuto problematiku zformulovaný názor 5,3 %, nebo otázku nezodpověděli 4,1 %. Dotazníkové šetření také ukázalo, jak je ze strany představitelů věnována malá pozornost komunikaci a informovanosti o rozvojových projektech a prioritách města. První krok město učinilo pro zlepšení těchto postojů občanů, tím, že otevřelo prostor k diskuzím a vyjádření názorů prostřednictvím tohoto dotazníkového šetření. Do budoucna bude nezbytné podporovat různé formy zapojení občanů do rozhodovacích procesů i realizace priorit rozvoje města. Je třeba vyjít z prvních poznatků a v rámci města připravit účinnější způsob komunikace s občany. Práce městského úřadu a místního zastupitelstva se odráží i v zajištění celé řady sociálních a ekonomických otázek spojených s rozvojem města. Jednou z těchto otázek je i problematika bezpečí. Pocit bezpečí je subjektivním faktorem, který nevypovídá o tom, zda je město či jeho vybrané lokality doopravdy nebezpečné, nicméně odráží pocity občanů, kteří v něm bydlí. Pocit bezpečí je pro hodnocení kvality obyvatelstva velmi důležitý Skoro 2/3 respondentů jsou s bezpečností ve městě Hostivice spokojeni. 46,7 % z nich indikovalo spokojenost, velmi spokojeno pak bylo (16,6 %). Spíše nespokojeno bylo 9 % odpovědí a žádný z respondentů neuvedl, že by byl velmi nespokojen. Opět není v hodnocení bezpečnosti významný rozdíl mezi jednotlivými sociálními skupinami města. Co se týče práce městské policie, pak přesvědčivá, více než 60% většina obyvatel, kteří se zapojili do šetření, je se situací spokojena. 17 % respondentů vyjádřilo neutrální postoj, 11 % se nedokázalo vyjádřit. V případě Policie ČR však již byla 9
situace odlišná. Míra spokojenosti v obou kategoriích dohromady dosahuje pouze cca 21 % a blíží se míře nespokojenosti 19 %. Převažuje však neutrální postoje 25 %, případně respondenti nedokázali k problému zaujmout stanovisko v 31 % případů. Podpora místní ekonomiky, rozvoj pracovních příležitostí i podnikatelského prostředí jsou základními pilíři místního rozvoje ve všech regionech ČR i dalších zemí. Z tohoto hlediska vykazují odpovědi respondentů na otázky spojené s ekonomikou a podnikáním protichůdné názory. Hostivice není, z hlediska respondentů, v současné době ztotožňována s místem práce respektive s nabídkou pracovních příležitostí. Toto tvrzení lze doložit na odpovědích týkajících se předností života ve městě. Více než 96 % respondentů neshledává pracovní příležitosti za přednost života v Hostivici. Variabilita z hlediska pohlaví, věku, vzdělání, doby a místa života v Hostivici nebyla u takto jednoznačného výsledku podstatná. Ještě větší podíl záporných odpovědí byl v případě postoje k možnosti podnikání – bezmála 99 % respondentů na tyto otázky reagovala negativně. Co se týče podpory podnikatelů ze strany města, pak bezmála 60 % respondentů nebylo schopno tuto otázku posoudit. Tento výsledek koreluje s velmi nízkým zastoupením podnikatelů – jedná se o 27 osob ze 169 respondentů, tj. pouze 16 %. To, že se k této otázce budou složitěji vyjadřovat občané v důchodovém věku, v domácnosti a zaměstnanci, je poměrně očekávatelné, avšak i sami podnikatelé v 11 případech nejsou připraveni zaujmout stanovisko. 9 z nich pak vyjádřilo negativní postoje, pouze ve 3 případech pozitivní a neutrální postoj pak 5 osob. V otevřených odpovědích se objevily dílčí názory na potřebu podpory města pro zajištění prostorů k podnikání. Co se týče představ respondentů o budoucím vývoji města Hostivice v oblasti ekonomiky, pak skoro 90 % občanů zapojených do šetření si nepřeje, aby se Hostivice stala městem pracovních příležitostí a podnikatelských šancí. Respondenti jsou velmi kritičtí k výstavbě průmyslových zón (76 % - kategorie rozhodně odmítám, 12,4 % spíše odmítám). K tomuto tématu nebyly prezentovány žádné pozitivní postoje.
10
Více než polovina respondentů (36,1 % - kategorie rozhodně odmítám, 21,9 % spíše odmítám) odmítla i budování obchodních zón.
Negativní postoje k umisťování nových velkých a středně velkých provozů obsluhujících Prahu, nebo vyvážející své výrobky do ostatních regionů a zahraničí nejsou rozporu s přáním a požadavky respondentů na rozvoj místních služeb. V otevřených otázkách se objevují požadavky na lokalizaci a případně i podporu drobných podnikatelů ve vybraných částech města (např. kolem náměstí), včetně zájmu o specificky zaměřené obchody jako je pekařství, drogerie atd. Tyto protichůdné postoje jsou dány především negativními zkušenostmi s masivní výstavbou komerčních a průmyslových zón a nedostatečnou podporou malých živnostníků, rodinných firem, řemesel i malého a středního podnikání. S otázkami 11
podpory rozvoje podnikání a podnikatelského prostředí bude nutné do budoucna ve městě intenzivně pracovat, priority rozvoje podnikání by měly být předmětem široké veřejné diskuze. Zdá se, že preference je jednoznačně zaměřena na zvýšení pestrosti služeb pro místní obyvatelstvo. Ostatní hlediska jako je tvorba pracovních příležitostí jsou podružná, nebo nejsou shledávána jako potřebná. Bez rozvoje malého a středního podnikání nemůže dojít k rozvoji požadovaných služeb, tyto otázky však vyžadují podporu širšího místního společenství. V případě, že tyto provozovny budou zřizovány místními obyvateli, je výrazně větší šance na jejich uchycení a dlouhodobé fungování.
Významná část dotazníkového šetření se zaměřila na otázky budoucího vývoje města. Respondenti měli možnost se vyjádřit k prioritám budoucího rozvoje města, k oblastem, které by se měly přednostně rozvíjet i k možným rizikům, které mohou budoucí rozvoj eliminovat. Z odpovědí na otázku „Čím by se podle Vašeho názoru měla stát Hostivice v budoucnu?“ vyplývá jednoznačná preference rozvoje města jako „města zeleně a kvalitního životního prostředí“. 78 % respondentů podporuje danou prioritu jako dominantní v budoucích diskusích o rozvoji města.
Významná část respondentů dále preferuje další rozvíjení komunikace mezi radnicí a občany, 58 % respondentů uvádí jako významnou prioritu rozvoje města právě otázky vzájemné spolupráce a komunikace při rozhodování o budoucím rozvoji města. Mezi další dominantní priority budování značky města patří otázky kvalitních služeb občanům. Rozvoj města by naopak neměl být budován ve vazbě na příchod nových obyvatel (90,5 % respondentů se staví záporně k otevírání možností pro příchod 12
nových obyvatel). Projekty zaměřené na výstavbu nové zástavby rodinných domů na okrajích města zásadně odmítá 47,9 % respondentů a spíše odmítá 19,5 % respondentů, celkově tedy vyjadřuje negativní postoje k nové výstavbě 67 % respondentů. Jen necelých 10 % respondentů vyjádřilo rozhodnou podporu nové výstavbě.
Nová zástavba rodinných domků na okraji města - věk
Respondenti se shodují, že další rozvoj by měl být spíše zaměřen na zvyšování vybavenosti stávající zástavby města, tj. občanská vybavenost, dostupnost služeb, doplnění obchodní sítě o drobné obchody, které by ji doplnily a rozšířily uspokojivou nabídku především potravinářského zboží. Tyto oblasti preferuje 80 % respondentů. Výrazně je také preferována výstavba sportovišť a zařízení pro volný čas (2/3 respondentů uvedlo v kategorii rozhodně podporuji). Dalším upřednostňovaným opatřením je rozšiřování zeleně (uvedlo 77 % respondentů v kategorii rozhodně podporuji). Z hlediska potřeb rozvoje infrastruktury je specifická pozornost věnována i kapacitě čistírny odpadních vod. Oblasti, u nichž by respondenti uvítali největší budoucí zlepšení, většinou odpovídají oblastem špatně hodnoceným z hlediska jejich současného stavu. I přes to, že se v otevřených otázkách dotazníku lišil zájem o jednotlivé otázky, můžeme definovat oblasti, na jejichž podpoře se shodne většina respondentů. Největší podíl respondentů se vyjádřil k problematice kulturních a sportovních možností, popř. volnočasových aktivit. Mezi další preferované rozvojové oblasti by měly, podle názoru respondentů patřit otázky čistoty a vzhledu města, údržby a zkvalitňování péče o přírodu v okolí (specifická pozornost je věnována rybníkům a jejich okolí), zvyšování kapacity a kvality škol, rozvoj služeb, podpora spolkového života a práce 13
městského úřadu, včetně participace na veřejném rozhodování. Střední zájem respondentů byl o témata sociálních služeb, zdravotních služeb, dopravy a bezpečnosti. Relativně malý zájem vykázali respondenti u otázek práce a podnikání, technické infrastruktury, péče o kulturní památky. Negativně je z hlediska rozvoje města hodnocena především rozsáhlá výstavba, která nebyla založena na koncepčních rozvojových cílech rozvoje. Rozsáhlá výstavba tak přispěla k degradaci celkového vzhledu a charakteru města. Jako možné riziko je pro další vývoj města spatřován především další nárůst obyvatel bez ohledu na rozvoj infrastruktury a potřeb pro zachování kvality životního prostředí ve městě. Významné riziko je ze strany respondentů také spatřováno v dalším rozvoji komerčních center a průmyslových zón (hal). Jako možný budoucí problém rozvoje města je vnímáno i další rozšiřování letiště, především výstavba nové dráhy. Jako problémová oblast se z hlediska budoucího rozvoje města jeví i malá míra komunikace mezi jednotlivými sociálními skupinami, nejen podle věku a socioprofesní struktury, ale zejména s ohledem na lokalitu a dobu života ve městě. Z odpovědí některých respondentů byly zřejmé obavy z některých nátlakových skupin i vybraných dobrovolných zájmových nebo občanských organizací a spolků ve městě (např. skupiny obyvatel podporující ochranu životního a přírodního prostředí, „starousedlíci“ apod.). Jedním z rizik je, dle vyjádření respondentů, i malý zájem ze strany občanů zapojit se do veřejného dění. Těmto otázkám by měla být do budoucna věnována specifická pozornost z důvodu nalezení společného konsensu pro nastavení rozvoje města, jenž podpoří realizaci rozvojových projektů na bázi dlouhodobých koncepčních kroků.
Závěry Město Hostivice je součástí pražsko-středočeské aglomerace. Leží v dosahu hl. města Prahy. Je jedním z významných sídel v západní části bezprostředního zázemí hl. města. Nachází se v prostoru, kde se od roku 1989 nově prosazovaly tzv. suburbanizační tendence. Konkrétně v případě Hostivice částečně navazovaly na vývoj, který město ovlivňoval již v období první Československé republiky. Tyto tendence jsou spojeny především s posilováním rezidenční funkce sídla bez přímé nabídky pracovních příležitostí. Město Hostivice zaznamenalo v minulém desetiletí obrovský příliv obyvatel, který vedl k prudkému rozvoji bytové výstavby a potřebě řešit občanskou vybavenost, technickou i dopravní infrastrukturu na území města. Nárůst počtu obyvatel významným způsobem změnil požadavky na investiční a finanční zajištění chodu města a na řízení jeho rozvoje. Růst počtu obyvatel zároveň klade větší tlak na rozvoj 14
komunikace s různými sociálními a profesními skupinami, nově příchozími i starousedlíky, kteří mají mnohdy odlišné potřeby a představy o dalším rozvoji města. Realizované dotazníkové šetření je jedním z významných kroků, které přispěje k rozšíření spektra vzájemné komunikace představitelů obce s občany i dalšími obyvateli města. Rozhodnutí realizovat šetření je důležitou základnou pro vytváření komunikační strategie města, která přispívá ke zvýšení spokojenosti obyvatel. Vývoj počtu obyvatelstva v letech 2002-2011 ve městě Hostivice 2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Stav obyvatel k 1.7.
4 724
4 864
4 983
5 422
5 873
6 498
6 908
7 180
7 386
7 392
Muži
2 262
2 333
2 382
2 599
2 830
3 145
3 353
3 505
3 593
3 566
2 462
2 531
2 601
2 823
3 043
3 353
3 555
3 675
3 793
3 826
Ženy
Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/4018-12
K 1. lednu 2012 eviduje ČSÚ 7 506 obyvatel, 3 614 mužů a 3 892 žen2. Průměrný věk obyvatel je 38 let, v případě mužů 36,8 a žen pak 39,1 let.
Vývoj počtu obyvatel města Hostivice
Zpracováno na základě dat ČSÚ
Realizované dotazníkové šetření ukázalo na preferenci rozvojových aktivit ve městě z hlediska postojů občanů. Mezi důležitou oblast, která podle respondentů vyžaduje zlepšení, jsou volnočasová zařízení a programy, především s ohledem na aktivní využívání volného času dětí a mládeže, ale i dalších sociálních skupin (senioři, rodiny apod.). Výstupy šetření naznačují typy kulturních, sportovních a 2
http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/mesta_a_obce 15
dalších volnočasových zařízení a aktivit, které by jednotliví respondenti uvítali. Mezi další významné priority rozvoje města podle respondentů patří otázky zvyšování kvality zeleně, životního prostředí i veřejného prostoru. Dalšími oblastmi je školství, rozvoj služeb pro domácnost, další posilování dopravní obslužnosti, dostupnosti sociálních a zdravotních služeb i zvyšování transparentnosti a komunikace místního úřadu. Zvýšená pozornost by měla být věnována i podpoře zájmových sdružení a spolků, včetně rozvíjení tradic a oslav. Respondenti kladně hodnotí výhody města Hostivice jako středně velkého města v blízkosti Prahy s potenciálem rozvoje služeb a volnočasových aktivit zvyšujících kvalitu života. Respondenti odmítají další stavební rozvoj a příchod nových obyvatel do města, stejně tak jako další rozšiřování průmyslových zón. Tyto rozvojové aktivity jsou spojovány s dalším znečišťováním životního prostředí, hlukem i dopravními problémy. Z výstupů dotazníkového šetření jsou zřejmé specifické potřeby a nároky na rozvoj města sociální skupiny mladší a střední generace (31-45 let), s vysokoškolským, popř. středoškolským vzděláním, kteří bydlí v Hostivici méně než 20 let v lokalitách Jeneček, Sadová a okolí, Nové Litovice. Potřeby a priority této skupiny by měly být detailněji analyzovány, neboť se jedná o významnou skupinu z hlediska budoucího socio-ekonomického rozvoje města. Zároveň je však nezbytné respektovat i přání a potřeby dalších specifických skupin ve městě. Potenciálním problémem rozvoje města do budoucna je na základě výsledků dotazníku také pomalu rostoucí sociální napětí, které bylo možné vysledovat z odpovědí na některé otázky. Mezi hlavní problémy může do budoucna patřit rostoucí kriminalita, nedostatek pracovních příležitostí pro vybrané skupiny obyvatel i chybějící specifické sociální služby. Jako jeden ze záporných rysů života ve městě Hostivice uváděli někteří respondenti nedostatečnou transparentnost a dlouhodobou koncepčnost jednotlivých rozvojových projektů ze strany místní samosprávy. Respondenti poukazovali na nedostatečnou informovanost ze strany města především v oblasti investičních projektů a nedostatečný zájem radnice o jejich problémy. Možným řešením je častěji realizovat podobná dotazníková šetření, popř. jiné formy komunikace, které mohou být zaměřené na detailnější postihnutí vybraných problémů občanů města. Občané by měli mít pravidelnou možnost vyslovit se k aktuálním problémům města, což povede k větší transparentnosti i hospodárnosti rozvojových projektů. Rovněž s ohledem na počet odevzdaných dotazníků a zastoupení jednotlivých sociálních skupin ve skupině respondentů by měli mít občané i další možnosti zapojit se do rozhodování o rozvoji města. Rozvoj komunikace a participace by měl být rovněž orientován vzhledem k podnikatelskému sektoru a zájmovým organizacím a spolkům.
16
Výstupy z dotazníkového šetření budou dále využity v návrhové části Programu rozvoje města Hostivice. Na základě získaných zjištění se jako hlavní priority rozvoje města jeví níže uvedená témata. Priorita jednotlivých oblastí je odvozena od procentuálního počtu a vah jednotlivých odpovědí ze strany respondentů. • Témata s vysokou prioritou: • Architektura a urbanistický ráz města • Životní prostředí • Čistota a estetika ve městě • Veřejný prostor • Nedostatek a kvalita zeleně • Kultura • Komunitní centrum • Sportovní možnosti • Kvalita veřejných komunikací a chodníků • Podpora rozvoje služeb malých a středních podnikatelů • Limity dalšího rozvoje rezidenční a průmyslové výstavby • Řešení dopadů rozvoje letiště • Rozvoj služeb • Témata se střední prioritou: • Zvyšování kapacity mateřské školky • Zvyšování kvality základní školy • Nabídka volnočasových aktivit pro děti a mládež • Rozvoj vzdělávacích možností pro všechny věkové generace • Rozvoj kapacity dětských hřišť • Zlepšení práce městského úřadu • Posilování komunikace mezi úřadem a občany • Rozvoj sociálních a zdravotních služeb • Podpora projektů pro seniory • Podpora projektů pro rodiny • Nákupní možnosti • Témata s nízkou prioritou: • Rozvoj nabídky služeb městské knihovny • Bezpečnost • Možnosti pro podnikání • Nabídka práce • Dopravní spojení na okolní města a hromadná doprava ve městě • Dostupnost správní agendy
17
Závěrečné doporučení pro budoucí rozvoj města lze na základě výstupů dotazníkového šetření představit následovně: Nedílnou součástí rozvoje města by měla být podpora rozvoje služeb pro různé sociální skupiny i budování dobrých sousedských vztahů podporou a vytvářením místních iniciativ. Hostivice může využít dobré strategické polohy a přírodního prostředí města i jeho okolí pro rozvoj volnočasových a rekreačních funkcí jak pro stávající obyvatele, tak i pro občany blízkých obcí a městských částí hl. m. Prahy. Město Hostivice má potenciál stát se významným atraktivním místem pro naplňování volnočasových a relaxačních aktivit. Naplňování tohoto cíle by mělo být postaveno na dalším rozvoji kulturních a sportovních příležitostí, stejně tak jako na posilování parkových a relaxačním zón ve veřejném prostranství (revitalizace rybníků, obnova a rozvoj zeleně). Občané a další obyvatelé si dobře uvědomují potenciál města a slabiny, které přinesl dynamický vývoj v minulé dekádě. Bezmála veškeré preference respondentů jsou spojeny s kvalitou života v Hostivici. Zdá se, že vytvoření rozvojového konceptu, který by vyzdvihl místní přírodní atraktivity, zlepšil kvalitu veřejného prostoru v intravilánu města, umožnil proměnit zázemí města ve prospěch rekreačních a relaxačních zón, veřejně přístupných parků, podpořil parkovou úpravu krajiny umožňující zachování přírodních hodnot a který byl by v ostrém kontrastu s pulsující Prahou, by byl atraktivní jak pro obyvatelstvo, tak pro návštěvníky.
18
Příloha č. 1: Zobrazení výsledků pomocí grafů
19
Co považujete za přednosti života v Hostivici ? 1/2 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 Ano
Ne
Ano
Ne
Ano
Ne
Ano
20
Ne
Ano
Ne
Ano
Ne
Ano
Ne
Ano
21
Hodnocení práce městského úřadu - věk
22
Hodnocení práce městského úřadu - délka pobytu
Hodnocení práce městského úřadu - bydliště respondentů
23
Hodnocení práce zastupitestva - věk
24
Hodnocení práce zastupitestva - délka pobytu
Hodnocení práce zastupitestva - bydliště respondentů
25
Hodnocení komunikace s občany - věk
26
Hodnocení komunikace s občany - délka pobytu
Hodnocení komunikace s občany - bydliště respondentů
27
Hodnocení mimoškolských aktivit - věk
28
Hodnocení mimoškolských aktivit - délka pobytu
Hodnocení mimoškolských aktivit - bydliště respondentů
29
Bezbariérovost města - věk
30
Bezbariérovost města - délka pobytu
Bezbariérovost města - bydliště respondentů
31
Hodnocení dostupnosti zdravotní péče - věk
32
Hodnocení dostupnosti zdravotní péče - délka pobytu
Hodnocení dostupnosti zdravotní péče - bydliště respondentů
33
Hodnocení pracovních příležitostí - věk
34
Hodnocení pracovních příležitostí - délka pobytu
Hodnocení pracovních příležitostí - bydliště respondentů
35
Hodnocení příležitostí pro podnikatele - věk
36
Hodnocení příležitostí pro podnikatele - délka pobytu
Hodnocení příležitostí pro podnikatele - bydliště respondentů
37
Hodnocení nabídky služeb pro domácnost - věk
38
Hodnocení nabídky služeb pro domácnost - délka pobytu
Hodnocení nabídky služeb pro domácnost - bydliště respondentů
39
Hodnocení veřejné dopravy po Hostivici - věk
40
Hodnocení veřejné dopravy po Hostivici - délka pobytu
Hodnocení veřejné dopravy po Hostivici - bydliště respondentů
41
Nová zástavba rodinných domků na okraji města - věk
42
Nová zástavba rodinných domků na okraji města - délka pobytu
Nová zástavba rodinných domků na okraji města - bydliště respondentů
43
Zvýšení vybavenosti stávající zástavby - věk
44
Zvýšení vybavenosti stávající zástavby - délka pobytu
Zvýšení vybavenosti stávající zástavby - bydliště respondentů
45
Výstavba průmyslových zón - věk
46
Výstavba průmyslových zón - délka pobytu
Výstavba průmyslových zón - bydliště respondentů
47
Výstavba obchodních zón - věk
48
Výstavba obchodních zón - délka pobytu
Výstavba obchodních zón - bydliště respondentů
49
Rozšiřování zeleně ve městě a okolí - věk
50
Rozšiřování zeleně ve městě a okolí - délka pobytu
Rozšiřování zeleně ve městě a okolí - bydliště respondentů
51
52
Věk respondentů - délka pobytu
Věk respondentů - bydliště respondentů
53
54
Vzdělání - věk
Vzdělání - délka pobytu
55
56
Bydlím v části města - věk
Bydlím v části města - délka pobytu
57
58
