Výskyt škůdců máku v letech na provozních porostech máku na severní, střední a jižní Moravě a některé zásady ochrany proti nim

Výskyt škůdců máku v letech 2003 - 2007 na provozních porostech máku na severní, střední a jižní Moravě a některé zásady ochrany proti nim Jiří Havel, Jiří Rotrekl V letech 2003 až 2007 jsme hodnotili výskyt vybraných škůdců máku na lokalitách severní, střední a jižní Moravy. Z provozních porostů jsme v období července odebírali celé rostliny, včetně kořenového systému. Hodnotili jsme požerky na kořenech způsobené larvami krytonosce kořenového, napadení makovic larvami krytonosce makovicového a bejlomorky makové a po detailním rozřezání stonků jsme hodnotili napadení larvami žlabatky stonkové, včetně její parazitace. Při hodnocení makovic jsme se také zaměřili na zbývající druhy žlabatek, tj. žlabatku makovou a žlabatku makovicovou. Celkem bylo sledováno více jak 100 provozních porostů. Krytonosec kořenový (Stenocarus ruficornis) Na provozních porostech jižní a střední Moravy jsme hodnotili poškození kořenů máku larvami krytonosce kořenového, kde bylo sledováno průměrný počet požerků na kořenech jedné rostliny máku a procento napadených kořenů máku. Celkem bylo sledováno 74 lokalit provozních porostů máku. Krytonosec kořenový se podle dosažených výsledků z celého období sledování vyskytoval pravidelně ve větší či menší míře na všech sledovaných lokalitách. Průměrné naapadení na sledovaných lokalitách v jednotlivých letech je v tabulce l. Tabulka 1 Průměrné napadení provozních porostů máku krytonoscem kořenovým v letech 2003 až 2007 na střední a jižní Moravě Rok 2003 2004 2005 2006 2007

Průměrný počet požerků na jednu rostlinu 1,8 až 7,5 0,5 až 10,5 1,6 až 5,9 0,3 až 11,2 0,9 až 10,2

Procento napadených stonků máku 94,4 86,7 63,4 68,9 85,8

Také na lokalitách severní Moravy byl výskyt krytonosce kořenového významný. V roce 2006 byly na téměř všech sledovaných plochách na Opavsku zaznamenány stopy žíru larev krytonosce kořenového, někde bylo poškozeno i 100% rostlin (tabulka 2). V případě příznivých okolností pro přezimování brouků by proto bylo možno v roce 2007 očekávat vyšší výskyt dospělců, ten ale nenastal. Z literatury je známo, že dlouhotrvající období s teplotami těsně nad bodem mrazu je pro přezimování škůdců horší, než mráz. To se potvrdilo za netypického průběhu zimy v roce 2007 u mnoha přezimujících škůdců. Na přelomu dubna a května nebyl na Opavsku nálet dospělců vůbec pozorován. Na větší části ploch byly v červenci nalezeny žírem poškozené rostliny, poškození jednotlivých rostlin ale bylo poměrně malé. Několik ploch bylo nepoškozených a nebyly nalezeny žádné porosty, kde by byly poškozeny všechny rostliny. Výskyt krytonosce v roce 2007 lze hodnotit jako zřetelně slabší než v jiných sledovaných letech. Z víceletých výsledků sledování (tabulka 3) vyplývá, že na Opavsku se krytonosec kořenový vyskytoval pravidelně ve všech letech, obdobně jako na ostatních porostech na Moravě, ale s rozdílnou intenzitou výskytu. Po velkém výskytu požerků na kořenech v roce 2003 následoval kalamitní výskyt dospělců v roce 2004. V tomto roce byla většina

provozních ploch máku insekticidně ošetřena, některé plochy i opakovaně. Porosty, u kterých bylo ošetření zanedbáno, byly silně poškozeny, anebo zcela zničeny. Ošetření insekticidy v roce 2004 populaci značně zdecimovalo, výskyt požerků larev na kořenech byl proto nízký. V roce 2005 výskyt požerků larev narostl a zdálo se, že následující rok by mohl opět nastat kalamitní výskyt. V roce 2006 ale pro rozvoj krytonosce kořenového nebyly na Opavsku kvůli pozdnímu a mokrému jaru příznivé podmínky a i v roce 2007 byl výskyt nízký. To, že v posledních třech letech na Opavsku krytonosec kořenový nezpůsobil vážnější škody, neznamená, že nebezpečí napadení pominulo. Požerky byly zaznamenány v každém roce sledování, což svědčí o tom, že tento škůdce se zde stabilně vyskytuje. Již neplatí, že krytonosec kořenový působí kalamitní škody jen v nejteplejších oblastech, stabilně se zabydlel i v oblastech poněkud chladnějších. Pro zakládání porostů je proto nutno standardně používat insekticidně mořené osivo. Je ale nutno počítat s tím, že samotné moření osiva porost nechrání dostatečně. Jako další opatření je proto nutné sledovat výskyt dospělců na mladých rostlinkách máku a v případě většího výskytu požerků porost bez odkladu ošetřit insekticidem. Tabulka 2 Výskyt krytonosce kořenového a žlabatky stonkové na Opavsku v roce 2007 Lokalita

Slavkov 1 Slavkov 2 Lukášův mlýn Sv. Anna Nový Dvůr Hlavnice 1 D. Životice Za Sv.Annou Milostovice 1 Milostovice 2 Jamnice Vlaštovičky U letiště Vršovice 1 Komárov Mokré Lazce Podvihov Maxova lúka Kylešovice Chvalíkovice Otice

Krytonosec kořenový Stupeň napadení % napadených 9 - 1 (1=zdravá) rostlin 1,6 30 1,5 30 1 0 1 0 1 0 2,3 70 1,1 10 1 0 2,0 50 1,6 40 1,1 10 1,1 10 1,6 30 2,7 60 1,6 30 1,6 20 2,2 60 3,0 60 1,5 30 1,4 20 1 0

Žlabatka stonková Počet larev ve stonku 2,6 5,7 0,7 2,4 2,5 1,2 1,9 2,9 0 10,5 15,8 0,9 2,6 0,4 0,5 0,6 0,2 0,6 1,9 3,2 2,8

% napadených rostlin 100 90 40 80 100 50 80 100 0 100 100 50 90 30 30 50 20 30 90 90 90

Žlabatka stonková (Timaspis papaveris) U této žlabatky byl na lokalitách střední a jižní Moravy sledován průměrný počet larev na jeden stonek máku, procento napadených stonků a také procento parazitovaných larev na jeden stonek máku. Z celého sledovaného období 2003 – 2007 je patrné, že největší napadení bylo v roce 2003, kdy průměrně bylo napadeno 69,4 % stonků s průměrným počtem

larev 0,6 až 37,2 na stonek, rok 2006 se 70 % napadených stonků s průměrným počtem 0 až 26,4 larev na stonek a v roce 2007 s průměrným napadením stonků 67,4 % a počtem larev 0,2 až 65,6 na stonek. V letech 2004 a 2005 bylo celkově nižší napadení žlabatkou stonkovou, které v roce 2004 dosahovalo 46,7 % napadených stonků s průměrným počtem larev 0,1 až 3,7 na stonek a v roce 2005 29,3 % napadených stonků s průměrným počtem 1 až 7,7 larev na stonek. Larvy žlabatky stonkové mohou být parazitovány jedním či dvěma druhy chalcidek, s největší pravděpodobností druhem Trichomalus bracteatus. Ve všech sledovaných letech a na většině sledovaných lokalitách byla zjištěna relativně vysoká míra parazitace larev žlabatky stonkové, kromě roku 2005. Téměř všechny sledované plochy na Opavsku byly žlabatkou napadeny, ale intenzita napadení byla také různá (tabulka 2). Ohnisko silného napadení bylo zjištěno na území obce Jamnice a západní části katastru Milostovic. U nejsilněji napadeného porostu v lokalitě Jamnice bylo nalezeno průměrně 15,8 larvy žlabatky na stonek. Vzhledem k tomu, že stonky byly uvnitř vlivem žíru silně poškozené a larvy bylo možné jen obtížně spočítat, skutečná úroveň napadení na této lokalitě byla zřejmě podstatně vyšší. Stonky byly vykousané prakticky po celé své délce. V době hodnocení na této lokalitě již byly na rostlinách máku zaschlé téměř všechny listy, zatímco na málo napadených lokalitách byla zaschlá nejvýše čtvrtina spodních listů. Slabé napadení bylo zjištěno na jihu a východě sledovaného území. Celkově bylo napadení žlabatkou stonkovou přibližně ve srovnatelné intenzitě jako v předchozích letech. Potvrdila se informace o omezeném doletu imág žlabatky. V lokalitách Jamnice, Milostovice a Zlatníky, které spolu sousedí, byly v roce 2006 porosty silně napadeny. V roce 2007 byly porosty ležící uvnitř této oblasti (lokalita Jamnice, Milostovice 2) napadeny opět silně, ale porosty sousedící, které byly od loňských ploch máku se silným výskytem žlabatek vzdáleny více než 0,5 km (lokality Vlaštovičky, Milostovice 1, Za Svatou Annou), byly napadeny jen slabě nebo vůbec ne. Z víceletých výsledků (tabulka 3) vyplývá, že žlabatka stonková se na Opavsku vyskytuje pravidelně a na některých místech lze napadení hodnotit jako velmi silné. Ohnisko silného výskytu bylo nalezeno na západ od Opavy, tento silný výskyt přetrvával ve více letech. Takto silně napadené porosty je potřeba ošetřit insekticidem. Napadení žlabatkou stonkovou dost často uniká pozornosti praktických pěstitelů, protože poškození porostu není na první pohled zřetelně vidět. Z výsledků pokusů vyplývá, že u střední intenzity napadení stonků (cca 10 larev na stonek), zvýšilo ošetření insekticidem výnos semen až o 15%. Jaké jsou ztráty na výnosu u silně napadených porostů není známo, protože takto napadené porosty se v pokusech nevyskytovaly. Je ale jisté, že budou vysoké, možná i okolo 30%. Ošetření komplikuje, že zatím není známa vhodná metoda pro stanovení náletu dospělců do porostu. V letech s normálním průběhem vegetace, kdy mák je zaset na přelomu března a dubna a začátek květu je na konci června, je vhodný termín pro ošetření 10 15. června v době prodlužovacího růstu máku. V roce 2006, kdy začátek vegetace byl opožděn o 3 týdny, byl optimální termín pro ošetření také ve 2. dekádě června. V té době u máku teprve začal prodlužovací růst, proto v tomto roce byly napadeny jen spodní části stonků. V roce 2007 začala vegetace brzy, vývoj všech plodin byl urychlen asi o dva týdny. V tomto roce byl optimální termín pro ošetření již na konci května, mák ve druhé dekádě června již kvetl. Ošetření před květem a na začátku květu již proti žlabatkám neúčinkuje, není proto možno jedním ošetřením zvládnout žlabatku stonkovou a makovicové škůdce. Proti žlabatce stonkové je účinná většina běžně používaných insekticidů, ošetření přípravky ze skupiny syntetických pyrethroidům, ale musí být poměrně přesně načasováno. Od loňského roku je nově doporučen přípravek Talstar 10 EC v dávce 0,1 l/ha v rámci tzv. minoritního použití. Z průzkumu za celé sledované období lze konstatovat, že žlabatka stonková je na makových polích hodně rozšířena. Její kalamitní výskyt může být regulován vysokým procentem parazitace, které však neochrání stonek před poškozením. Výskyt dalších druhů

žlabatek (žlabatka maková a žlabatka makovicová) nebyl na žádné ze sledovaných lokalit a v žádném roce zaznamenán. Tabulka 3 Výskyt škůdců máku na Opavsku v letech 2003 – 2007 Rok

2003 2004 2005 2006 2007

Počet sledovaných lokalit 7 14 19 24 21

Krytonosec kořenový - rozsah výskytu ve stupních (1 = bez výskytu) 3,6 - 7,0 1 - 2,8 1,3 - 4,2 1 - 5,4 1 - 3,0

Žlabatka stonková - variabilita průměrného počtu larev ve stonku (ks) 0,1 - 7,2 0 - 12,9 0 - 17,8 1,6 - 21,8 0 - 15,8

Makovicoví a ostatní škůdci Na Opavsku se makovicoví škůdci vyskytují jen výjimečně a stejně jako v předchozích letech nebyl jejich výskyt v roce 2007 zaznamenán. Ani výskyt jiných škůdců (mšice) nebyl pozorován. Výskyt krytonosce makovicového a bejlomorky makové na střední a jižní Moravě byl ve všech sledovaných letech a na všech sledovaných lokalitách nízký. V roce 2003 byly napadeny pouze 3 lokality krytonoscem makovicovým s 3,3 % až 67,7 % napadených makovic, v roce 2004 3 lokality napadené od 20 % - 22 %, v roce 2005 3 lokality s velmi nízkým napadením v rozmezí 4,5 – 7,6 %, v roce 2006 8 lokalit s napadením od 2,9 % do 34,6 % s průměrným počtem 0,1 až 2,8 larev krytonosce na makovici a v roce 2007 na 5 lokalitách v rozmezí 4,5 až 19,4 %. Makovicoví škůdci jsou v dnešní době významným faktorem ovlivňující výnos a kvalitu dané komodity, jejich výskyt však byl po celou dobu sledování zaznamenán pouze na několika lokalitách a ve velmi nízké početnosti, plynoucí z vhodného ošetření v kritickém období. Vyšší výskyt byl obvykle zaznamenán na zanedbaných a neošetřených lokalitách. Jak by vypadalo napadení máku krytonoscem makovicovým a bejlomorkou makovou v jednotlivých letech bez ošetření uvádí tabulka 4. Tabulka 4 Napadení máku makovicovými škůdci v letech 2004 až 2007 na lokalitách bez ošetření proti nim

Rok

2004 2005 2006 2007

Procento napadených Průměrný počet larev makovic krytonosce makovicového krytonoscem makovicovým na jednu makovici 1,5 28,6 0,8 31,3 3,2 47,7 2,6 51

Procento napadených makovic bejlomorkou makovou 6,5 6,3 1,1 11

Ochrana máku před makovicovými škůdci je nutné provádět v období před květem, tj. v době, kdy dojde k náletu škůdců a v době před kladením vajíček. Krytonosec makovicový začíná klást vajíčka do 2 až 3 dny starých makovic, ještě před opadem všech okvětních plátků

(obr.2). Na základě našich výsledků bylo ke konci roku 2007 podán návrh na registraci nového přípravku Biscaya v dávce 0,3 l/ha k ochraně máku před makovicovými škůdci v rámci tzv. minoritního použití. Adresy autorů: Ing. Jiří Havel, CSc. OSEVA PRO s.r.o., odštěpný závod Výzkumný ústav olejnin Opava, Purkyňova 10, 746 01 Opava, telefon 553624160, e-mail [email protected] Doc.Ing. Jiří Rotrekl, CSc. Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko, Zahradní 1, 664 41 Troubsko, telefon 547227379-81, e-mail:[email protected]

Obr. 1. Hliněné kokony a kukly krytonosce kořenového (Stenocarus ruficornis)

Obr. 2. Poškozená makovice krytonoscem makovicovým ještě před opadem okvětních lístků