Výskyt extrémních teplot půdy na stanici Vizovice Occurrence of extreme soil temperatures on climatological station Vizovice

Střelcová, K., Škvarenina, J. & Blaženec, M. (eds.): “BIOCLIMATOLOGY AND NATURAL HAZARDS” International Scientiﬁc Conference, Poľana nad Detvou, Slovakia, September 17 - 20, 2007, ISBN 978-80-228-17-60-8

Výskyt extrémních teplot půdy na stanici Vizovice Occurrence of extreme soil temperatures on climatological station Vizovice H. POKLADNÍKOVÁ and J. ROŽNOVSKÝ Český hydrometeorologický ústav, Kroftova 43, 616 76 Brno, Česká republika, (e-mail: [email protected], [email protected])

Abstract

Soil temperatures were analysed for climatological station Vizovice during the period of 1971-2006. According to agroclimatic zoning this region is a part of warm macroarea, relatively warm area, moderately dry subarea and district of moderately cold winter. Year average of air temperature in this area was 7.9 °C. For the evaluation of soil temperature extremity the month averages of soil temperature determined from daily averages, month maximal values of soil temperature determined on the base of daily maximums and month minimal values determined on the base of daily minimums were used. In frame of Czech Hydrometeorological Institut the soil temperature has been measured in observation terms of 7:00, 14:00 and 21:00 central local time. Those temperature characteristics were assessed for depth of 5 cm, 10 cm, 20 cm 50 cm and 100 cm. From the viewpoint of soil temperature extreme years were determined on the base of average temperature and compared with longterm average 1971-2000. Graphical output of soil temperature course was accomplished by software Surfer 8.0.

Úvod Teplota půdy patří k významným charakteristikám prostředí, je jedním z hlavních prvků půdního klimatu. Hodnoty teplot půdy ovlivňují růst a vývoj půdních organizmů a nepřímo úrodnost půdy (Petr a kol., 1987). Teplota půdy je velmi významným agroklimatickým prvkem, který ovlivňuje dobu setí, klíčení, vzcházení a přezimování rostlin a také mikroklimatické podmínky pod textiliemi a fóliemi při pěstování rané zeleniny a brambor. Hodnoty tohoto meteorologického prvku jsou velmi důležité a v konečném důsledku mohou rozhodovat o ekonomice zejména v oblasti precizního zemědělství (Kožnarová, 1999). V období se sněhovou pokrývkou je teplota půdy ovlivněna především tepelně-izolačními vlastnostmi sněhu, případně porostu (Kešner, 1980) Teplota půdy ovlivňuje vodní a vzdušný režim, fenologii plodin, aktivitu edafonu, rychlost zvětrávání a transformaci organických látek. Tepelný režim je ovlivňován bilancí záření, evapotranspirací, výměnou tepla mezi půdou a prostředím a závisí na tepelných vlastnostech půdy. Metodou korelační analýzy bylo prokázáno, že z klimatických faktorů má teplota půdy největší vliv na velikost kationtové výměnné kapacity v ornici –teplota půdy v hloubce 20 cm (60,17 %), v hloubce 50 cm (-27,42 %) a až poté teplota vzduchu (-12,27 %) (Janček a Pokorný, 2002). První výsledky měření teploty půdy na našem území byly uveřejněny pro lokalitu Hrušovany nad Jevišovkou H. Pokladníková and J. Rožnovský

roku 1873. Od počátku byly půdní teploty dávány do souvislostí s dalšími meteorologickými prvky, např.v Hrušovanech nad Jevišovkou se srážkami a teplotou vzduchu, v Přerově se slunečním zářením (insolací) a nočním vyzařováním. Měřením půdní teploty se však zabývalo velmi málo stanic (Krška, 2002). S ohledem na náročnost měření teplot půdy je počet stanic, kde probíhá jejich měření dodnes relativně nízký. Metody měření jsou pro agroklimatologické stanice Českého hydrometeorologického ústavu (dále jen ČHMÚ) uváděny v Návodech pro pozorovatele (Slabá, 1972; Fišák, 1994). Měření teploty půdy je součástí agrometeorologických pozorování. Agroklimatologickou síť jižní Moravy tvoří 8 stanic všeobecného agrometeorologického pozorování, 7 stanic podrobného agrometeorologického pozorování, 23 stanic měřících teplotu půdy v hloubkách 5, 10, 20, 50 a 100 cm (Brno – Kroftova, Brod nad Dyjí, Bystřice nad Pernštejnem, Dukovany, Dyjákovice, Ivanovice, Kostelní Myslová, Kroměříž, Kuchařovice, Lednice, Lhota Rapotina, Nedvězí, Pohořelice, Protivanov, Staré Město, Strání, Strážnice, Štítná nad Vláří, Troubsko, Vatín, Velké Meziříčí, Velké Pavlovice, Vizovice; Obr. 1), 9 stanic měřících půdní vlhkost (hloubka 10, 40 a 90 cm), 9 stanic měřících promrzání půdy a 8 stanic měřících výpar z vodní hladiny. Uvedené agrometeorologické prvky se měří automatizovaným nebo manuálním způsobem.


Obr. 1: Stanice m��ící teplotu p�dy na jižní Morav� (ozna�eny �ervenými body)

Lhota Rapotina

Klimatologické podklady o p�dních teplotách jsou zpracovány pro vybrané stanice v publikaci Podnebí �SR – Tabulky (1960). Nerozsáhlejší studie agroklimatických podmínek našeho území, Agroklimatologické podmienky �SSR (Kurpelová, Coufal a �ulík, 1975), p�dní teploty neanalyzuje. V Atlase podnebí �SR (1958) jsou uvedeny diagramy ro�ního chodu teploty v p�d� podle dlouhodobého pr�m�ru, za extrémn� teplého léta a mimo�ádn� tuhé zimy. P�dní podmínky naší republiky jsou velmi rozmanité, to je také d�vod, pro� je velmi obtížné vyjád�it plošné rozložení p�dních teplot. Tato skute�nost je v Atlase podnebí �eska (2007) �ešena pomocí grafického a tabelárního vyjád�ení. V tabulkách podnebí �SSR jsou uvedeny pr�m�rné m�sí�ní teploty p�dy m��ené v hloubkách 10, 20, 50 a 100 cm pro 17 stanic (Brno, Bzenec, �áslav, Havlí�k�v Brod, Ho�ice, Chrudim, Klatovy, Krhanice, Lib�jovice, Opava, Praha-Troja, Roudnice nad Labem, Rouchovany, Strážnice, Tábor Vizovice, Ž�ár nad Sázavou) za období 20. až 50. let. Extrémní hodnoty (maximální a minimální m�sí�ní teploty p�dy) jsou zpracovány pro 11 stanic (Brno, Bzenec, �áslav, Havlí�k�v Brod, Ho�ice, Klatovy, Lib�jovice, Praha-Trója, Roudnice nad Labem, Tábor Vizovice. P�dní teploty pro stanici Vizovice jsou zde zpracovány pro období 1942 – 1953 resp. 1956 (Tab. 1).

H. Pokladníková and J. Rožnovský


Tab. 1: Charakteristiky teploty p�dy na stanici Vizovice za období 1942 – 1953 (Podnebí �SSR – Tabulky, 1960) období 1942 - 1953

AVG

10 cm

MAX

MIN AVG

20 cm

MAX

MIN AVG

50 cm

MAX

MIN AVG

100 cm

MAX

MIN

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

rok

°C

-1,0

-0,4

1,8

8,6

13,8

17,6

19,4

19,0

15,7

9,6

4,9

1,6

9,2

°C

5,2

5,8

9,0

16,1

22,0

25,6

28,0

27,0

23,1

17,8

10,6

8,0

rok

1948 1948 1953 1948 1948 1950 1950 1952 1951 1956 1951 1953

°C

-7,4

rok

1950 1954 1955 1952 1953 1955 1949 1948 1952 1950 1953 1948

°C

-0,4

-0,4

1,6

7,9

13,2

17,0

19,0

18,8

15,9

10,2

5,7

2,1

°C

4,2

5,4

7,6

13,0

18,3

21,4

23,4

23,3

22,4

15,6

10,4

6,2

-7,4

-1,6

-1,6

5,0

9,8

13,0

11,8

8,9

3,4

0,0

-1,4

rok

1948 1945 1953 1948 1950 1950 1950 1951 1956 1956 1953 1951

°C

-4,2

rok

1954 1954 1954 1952 1953 1955 1948 1949 1955 1950 1953 1952

-5,3

-1,2

1,4

5,7

10,0

14,6

13,4

11,1

5,0

1,0

-0,2

°C

1,3

0,7

1,8

7,1

11,8

15,6

17,7

18,1

15,9

11,1

7,0

3,3

°C

3,8

4,9

5,9

11,4

15,8

19,3

20,5

20,5

19,2

14,8

11,1

6,7

rok °C rok

0,1

-2,0

0,0

1,9

7,2

9,6

13,3

14,0

11,6

6,5

2,8

1,5

1954 1954 1954 1955 1954 1955 1956 1949 1952 1950 1953 1948 4,3

3,3

3,2

5,6

9,3

12,4

14,6

15,7

14,9

12,5

9,3

6,3

°C

5,6

5,0

5,0

8,7

12,0

14,4

16,6

16,9

16,8

14,7

12,1

9,0

°C rok

9,4

1952 1948 1953 1948 1950 1954 1950 1951 1951 1953 1953 1951

°C

rok

9,2

9,3

1949 1948 1950 1952 1950 1953 1953 1951 1951 1951 1953 1951 2,0

1,0

1,0

2,2

5,4

9,6

11,8

13,6

13,0

9,5

6,5

3,7

1956 1954 1954 1955 1954 1955 1949 1949 1952 1950 1952 1952

Legenda: AVG - pr�m�rná m�sí�ní teplota p�dy (°C) zjišt�ná na základ� denních pr�m�r� z m��ení v pozorovacích termínech metodou aritmetického pr�m�ru; AVG = (t7 + t14 + t21)/3 MAX – absolutní maximum teploty p�dy (°C)z termínových m��ení + rok jeho výskytu MIN – absolutní minimum teploty p�dy (°C) z termínových m��ení + rok jeho výskytu

Materiál a metody Teploty p�dy byly analyzovány pro agroklimatologickou stanici Vizovice za období 1971 až 2006. Agroklimatická charakteristika stanice Vizovice je následující: makrooblast teplá, oblast pom�rn� teplá, podoblast mírn� suchá, okrsek mírn� chladné zimy. (Kurpelová, Coufal a �ulík, 1975). Provádí se veškerá pozorování mimo slune�ního svitu a tlaku vzduchu. Pozorování se do prosince 1998 provád�lo 3x denn� v termínu 7, 14, 21 hod. SM�. Od roku 1999 byla stanice p�evedena do sít� s automatizovaným provozem. Na automatických stanicích sít� �HMÚ jsou m��ení realizována v 15 minutovém kroku. Chyb�jící údaje p�dních teplot byly dopln�ny na základ� korela�ní analýzy mezi teplotami p�dy m��enými v r�zných hloubkách (Pokladníková, Rožnovský, 2007) Stanice leží na st�edním svahu s východní expozicí v nadmo�ské výšce 315 m n. m. Pr�m�rná ro�ní teplota vzduchu je 8,0 °C, ro�ní srážkový normál 720 mm. Pedologické charakteristiky stanice jsou prezentovány v Tab. 2 a 3. Na stanici Vizovice se vyskytuje p�dní typ”pararendzina oglejená (PRg)” (N�me�ek a kol., 2001) s obsahem jílnatých �ástic (�ástice < 0,01 mm) od 67 do 80 %, struktura polyedrická. Vlastnosti p�ízemní vrstvy p�dy jsou ovlivn�ny rostlinným krytem, který je na všech klimatologických stanicích tvo�en travním porostem. H. Pokladníková and J. Rožnovský


Pod povrchovou vrstvou se v p�dním profilu vyskytují železito-manganaté bro�ky, což sv�d�í o ovlivn�ní vodou. Využitelná vodní kapacita je pom�rn� nízká, bod vadnutí relativn� vysoký. Od 30 cm hloubky se vyskytuje mate�ná hornina – flyšové jílovce a pískovce. P�da na stanici Vizovice není fyzikáln� poškozená. Tab. 2 a 3: Pedologické charakteristiky agroklimatické stanice Vizovice Mocnost (cm) Index genetického horizontu

Barva za sucha / za vlhka sv�tle hn�dá 10YR 7/6 žlutohn�dá 10YR 6/3

0-10 Ad 10-30 Bvm 30-100 C

Hloubka (cm) 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100

zelenošedá místy rezivé skvrny 10YR 6/2

P�dní druh

Struktura

JV

polyedrická

J

polyedrická

p�ím�s

vlhká

JV

nestrukturní

siln� nav�tralý jílovec

vlhká

Skeletovitost Vlhkost (%) vlhká

Reten�ní Obsah zrn Bod Využitelná vodní < 0,01 mm / vodní vadnutí kapacita Pórovitost kapacita ** ** % obj. mm 74 / 52 37 26,2 10,8 80 / 50 37 28 9 80 / 50 37 28 9 67 / 48 37 24,1 12,9 67 / 48 37 24,1 12,9 67 / 48 37 24,1 12,9 67 / 48 37 24,1 12,9 67 / 48 37 24,1 12,9 67 / 48 37 24,1 12,9 67 / 48 37 24,1 12,9

Jiné znaky silné proko�en�ní hojn� Fe+Mn bro�ky rezivé vrstvy v 50 cm a 90-100 cm

Legenda: JV – p�da jílovitá J – Jíl ** odvozeno dle zrnitosti

K popisu extrémních let z hlediska teploty p�dy byly maximální, minimální a pr�m�rné m�sí�ní teploty p�dy porovnány s dlouhodobým pr�m�rem 1971 – 2006. Podle pr�m�rné m�sí�ní teploty bylo sledované období rozd�leno do následujících kategorií: � tAVG � +-Sx´ � tAVG � 1,5 Sx´ � tAVG � 2 Sx´ � tAVG > 2 Sx´

m�síc teplotn� normální teplý m�síc velmi teplý m�síc extrémn� teplý m�síc

� tAVG � -1,5 Sx´ � tAVG � - 2 Sx´ � tAVG < -2 Sx´

chladný m�síc velmi chladný m�síc extrémn� chladný m�síc

� tAVG: odchylka m�sí�ního pr�m. teploty p�dy pro daný rok od dlouhodobého pr�m�ru (1971 – 2000) Sx´: sm�rodatná odchylka (1971 – 2000) Teplotní kategorie byly ur�eny pro všechny hloubky (5, 10, 20, 50 a 100 cm) pro každý m�síc. Grafické znázorn�ní použité metodiky prezentuje Graf 1 (zpracování pro hloubku 5 cm pro m�síc leden). H. Pokladníková and J. Rožnovský


Graf 1: Pr�m�rné m�sí�ní teploty p�dy v hloubce 5 cm, leden 1971 - 2006 2,0 1,8

2 Sx´

1,6 1,4

1,5 Sx´

1,2 teplota p�dy v 5 cm (°C) leden

1,0

Sx´

0,8 0,6 0,4 0,2 0,0

x´

-0,2 -0,4 -0,6 - Sx´

-0,8 -1,0 -1,2

- 1,5Sx

-1,4 -1,6

- 2 Sx´

-1,8 2005

2003

2001

1999

1997

1995

1993

1991

1989

1987

1985

1983

1981

1979

1977

1975

1973

1971

1969

-2,0

Legenda ke grafu 1: Sx´ - sm�rodatná odchylka; x´- aritmetický pr�m�r pro leden (po�ítáno pro období 1971 – 2000) teplotn� normální m�síc chladný m�síc teplý m�síc velmi chladný m�síc velmi teplý m�síc extrémn� chladný m�síc extrémn� teplý m�síc

Výsledky Ro�ní chod teploty p�dy dosahuje v hloubkách 5 a 10 cm maxima v �ervenci, ve 20 cm v �ervenci a srpnu, v 50 cm v srpnu a ve 100 cm v srpnu a zá�í. Minimální hodnoty teploty p�dy se vyskytují v hloubkách 5 a 20 cm v lednu, v 10 cm v lednu a v únoru, v 50 cm v únoru a ve 100 cm v b�eznu a v dubnu. Je zde patrný posun výskytu maxim a minim teploty p�dy s hloubkou. Pr�m�rná ro�ní amplituda teploty p�dy dosahuje v hloubce 5 cm 19,5 °C, v 10 cm 18,8 °C, ve 20 cm 17,9 °C, v 50 cm 16,6 °C a ve 100 cm 12,1 °C. Pr�m�rná ro�ní amplituda se s hloubkou snižuje. Pr�m�rná dlouhodobá ro�ní teplota p�dy se pro m��ené hloubky pohybuje v rozmezí od 9,1 °C (100 a 20 cm) do 9,4 °C (v 5 cm) (Tab. 4) srov. s Tab.1 - Charakteristiky teploty p�dy na stanici Vizovice za období 1942 – 1953 (Podnebí �SSR – Tabulky, 1960). Pr�b�h denních pr�m�rných teplot v období 1971 – 2000 je znázorn�n v grafu 2. V dlouhodobém pr�m�ru je nejchladn�jším dnem v hloubce 5 cm 16. leden, kdy teplota klesá na -0,4 °C.



Tab. 4: Charakteristiky teploty p�dy na stanici Vizovice za období 1971 – 2000 dlohodobý pr�m�r 1971 - 2000

AVG

5 cm

MAX

MIN AVG

10 cm

MAX

MIN AVG

20 cm

MAX

MIN AVG

50 cm

MAX

MIN AVG

100 cm

MAX

MIN

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

rok

°C

0,0

0,2

3,3

8,5

14,4

17,9

19,5

19,1

14,6

9,7

4,5

1,2

9,4

°C

6,2

9,6

15,8

22,9

28,6

30,6

33,1

31,9

26,8

19,7

12,2

7,0

rok

1975 1977 1977 1986 1986 1982 1983 1983 1983 1975 1977 1979

°C

-6,5

rok

1972 1991 1986 1996 1982 1986 1984 1980 1977 1973 1983 1972

-5,0

-4,5

-0,6

3,4

9,2

11,5

10,1

6,4

0,3

-1,7

-5,0

0,3

0,4

3,1

8,1

13,9

17,4

19,1

18,8

14,7

9,9

4,9

1,6

°C

4,5

7,1

12,8

17,4

22,7

25,7

27,4

27,1

21,5

18,2

11,3

6,7

rok

1975 1998

1977 1981 1977 1979 1981 1987 1974 1983 1975 2000 2000

°C

-4,5

-4,5

rok

1993 1996 1986 1996 1980 1986 1984 1980 1977 1979 1983 1972

°C

-3,1

-0,1

4,9

9,9

12,5

11,3

7,3

1,4

0,1

-3,3

°C

0,5

0,5

2,9

7,7

13,1

16,7

18,4

18,3

14,5

10,0

5,2

1,9

°C

4,5

6,2

10,2

15,1

20,0

22,4

24,2

24,2

20,6

17,1

11,4

6,8

rok

1994 1974 1977 2000 1983 1994 1983 1992 1992 1975 2000 2000

°C

-3,8

rok

1993 1996 1986 1996 1982 1986 1984 1987 1977 1991 1983 1972

-3,3

-2,5

-0,2

5,7

10,7

13,2

13,0

8,4

3,0

0,5

2,2

1,8

3,0

6,7

11,1

14,6

16,5

17,1

14,7

11,4

7,2

3,9

°C

4,4

5,0

7,9

12,4

15,4

17,7

19,7

20,5

19,8

15,8

11,6

8,5

1998 1974 1974 2000 1983

1998 2000

1994 1992 1992 1999 2000 2000

10,2

13,8

14,5

11,1

1996 1982 1991 1971

1976 1978 1980

1977 1997 1985 1998

°C rok

0,5

-0,2

1996 1996

0,0 1986 1996

0,1

6,2

6,4

3,5

4,1

3,3

3,6

5,9

9,2

12,3

14,3

15,4

14,4

12,2

9,0

6,0

°C

5,7

5,2

6,8

9,5

12,7

14,8

16,4

17,1

17,1

15,0

12,3

10,1

1972 1974 1977 2000 1983 2000

1983 1998

1992 1992 1999 2000 2000

12,2

13,9

°C rok

2,7

1,7

1,3

1,3

5,6

8,9

12,4

9,3

1996 1996 1996 1996 1997 1991 1985 1976 1996 1973

9,2

1,7

°C

rok

9,1

-2,0

°C

rok

9,3

6,2

4,1

1973 1985

1998

9,1

Legenda: AVG - pr�m�rná m�sí�ní teplota p�dy (°C) zjišt�ná na základ� denních pr�m�r� z m��ení v pozorovacích termínech metodou aritmetického pr�m�ru; AVG = (t7 + t14 + t21)/3 MAX – absolutní maximum teploty p�dy (°C)z termínových m��ení + rok jeho výskytu MIN – absolutní minimum teploty p�dy (°C) z termínových m��ení + rok jeho výskytu

Hloubka p�dy (cm)

Graf 2: Pr�b�h pr�m�rných denních teplot p�dy v období 1971 – 2000 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100

Po�adové �íslo dne v roce H. Pokladníková and J. Rožnovský


Tab. 5: Vyhodnocení jednotlivých m�síc� z hlediska p�dních teplot pro období 1971 – 2006 I

II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

I

1971

1989

1972

1990

1973

1991

1974

1992

1975

1993

1976

1994

1977

1995

1978

1996

1979

1997

1980

1998

1981

1999

1982

2000

1983

2001

1984

2002

1985

2003

1986

2004

1987

2005

1988

2006

II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

Vysv�tlivky: m�síc � tAVG porovnaná s Sx´ … hloubka 5 cm � tAVG porovnaná s Sx´ … hloubka 10 cm rok

� tAVG porovnaná s Sx´ … hloubka 20 cm � tAVG porovnaná s Sx´ … hloubka 50 cm � tAVG porovnaná s Sx´ … hloubka 100 cm

teplý m�síc velmi teplý m�síc extrémn� teplý m�síc Teplotn� normální m�síce jsou ozna�eny bíle.


chladný m�síc velmi chladný m�síc extrémn� chladný m�síc


Jako extrémn� teplé v celém p�dním profilu (do hloubky 100 cm) lze charakterizovat 8 m�síc� – únor 1974, srpen 1991, �íjen (krom� hloubky 100 cm, které spadá do kategorie „velmi teplý“) listopad a prosinec 2000, �íjen 2001, kv�ten 2002, �erven 2003 a �íjen a listopad 2006. M�síce, které by bylo možno charakterizovat jako extrémn� chladné v celém p�dním profilu se v období 1971-2006 nevyskytly. V porovnání s dlouhodobým pr�m�rem lze jako nejchladn�jší m�síce ozna�it kv�ten 1980, který je charakterizován jako extrémn� chladný od 10 do 100 cm, v 5 cm pouze jako velmi chladný a b�ezen 1996 který byl extrémn� chladný ve všech m��ených hloubkách krom� 50 cm, kde byl pouze velmi chladný. Z hodnocení uvedeného v Tab. 5 vyplývá, že nejteplejším rokem byl rok 2002. V hloubce 5 cm byl v b�eznu, �ervenci a listopadu teplý, v únoru �ervnu a srpnu velmi teplý. V 10 cm byly b�ezen, �erven, �ervenec a listopad teplé, srpen velmi teplý a únor extrémn� teplý. V hloubce 20 cm byly m�síce leden, b�ezen, �ervenec a listopad teplé, �erven a srpen velmi teplé a únor extrémn� teplý. V 50 cm byly teplými m�síci únor, b�ezen, srpen a zá�í, extrémn� teplými �erven a �ervenec. V hloubce 100 cm byl teplý prosinec, velmi teplý únor, b�ezen, srpen a extrémn� teplý �erven, �ervenec a zá�í. Kv�ten byl extrémn� teplý ve všech m��ených hloubkách. Nejchladn�jším byl rok 1980, který byl v houbce 5 cm �ty�ikrát charakterizován jako chladný (duben, �erven, �ervenec, listopad) a jednou jako velmi chladný(kv�ten). V hloubce 10 cm byla situace stejná, pouze kv�ten byl extrémn� chladný. Ve 20 cm byly duben, srpen, zá�í a listopad chladné, �ervenec velmi chladný a kv�ten a �erven extrémn� chladné. V hloubce 50 cm byly jako chladné ozna�eny m�síce duben a srpen až prosinec, jako velmi chladné �erven a �ervenec a jako extrémn� chladný kv�ten.

Záv�r �

� � � � � � �

Pr�m�rná dlouhodobá ro�ní teplota p�dy pro m��ené hloubky se pohybuje v rozmezí od 9,1 °C (100 a 20 cm) do 9,4 (v 5 cm). Maxim ro�ní teploty p�dy je v hloubkách 5 a 10 cm dosahováno v �ervenci, ve 20 cm v �ervenci a srpnu, v 50 cm v srpnu a ve 100 cm v srpnu a zá�í. Minim ro�ní teploty p�dy je v hloubkách 5 a 20 cm dosahováno v lednu, v 10 cm v lednu a v únoru, v 50 cm v únoru a ve 100 cm v b�eznu a dubnu. Dochází ke zpož�ování nástupu maxim a minim teploty p�dy s hloubkou. Pr�m�rná ro�ní amplituda teploty p�dy se s hloubkou snižuje (v hloubce 5 cm byla 19,5 °C, v 10 cm 18,8 °C, ve 20 cm 17,9 °C, v 50 cm 16,6 °C a ve 100 cm 12,1 °C). Jako extrémn� teplé (v celém m��eném p�dním profilu 5 až 100 cm) v období 1971-2006 lze charakterizovat 8 m�síc�. M�síce, které by bylo možno charakterizovat jako extrémn� chladné v celém p�dním profilu se v období 1971-2006 nevyskytly. Nejteplejším rokem byl rok 2002, nejchladn�jším byl rok 1980.

Pod�kování Práce vznikla jako výstup projektu MŠMT �R �. 2B06101 s názvem „Optimalizace zem�d�lské a �í�ní krajiny v �R s d�razem na rozvoj biodiverzity“.

Použitá literatura [1] [2]

Fišák, J. Návod pro pozorovatele meteorologických stanic, Metodický p�edpis �HMÚ �. 11. 3. p�epracované vyd., �HMÚ, 1994. 115 s., 5 p�íloh. Jan�ek, M., Pokorný, E. Vliv vybraných klimatických vlastností na kationtovou vým�nnou kapacitu. In Sborník z mezinárodní konference poslucha�� postgraduálního doktorského studia



[3] [4] [5] [6] [7] [8]

[9] [10] [11] [12] [13] [14]

MendelNet´06 Agro, 29.11.2006, Brno. Ed. Škarpa et al. Brno: MZLU v Brn�, 2006, s. 29, CDROM. ISBN 80-7157-999-8. Kešner, B. Agrometeorologie. 1. vyd. SPN, Praha, 1980. 272 s. Kolektiv autor�, Podnebí �eskoslovenské socialistické republiky Souborná studie. Hydrometeorologický ústav, Praha, 1969. 357 s. Kolektiv autor�. Atlas podnebí �eska. Praha, Olomouc: �eský hydrometeorologický ústav, Univerzita Palackého v Olomouci, 255. ISBN 978-80-86690-26-1 (CHMI), 978-80-244-1626-7 (UP). Kolektiv autor�. Atlas podnebí �eskoslovenské republiky. Úst�ední správa geodézie a kartografie, Praha, 1958. Podnebí �eskoslovenské socialistické republiky Tabulky. Kolektiv autor�. Hydrometeorologický ústav, Praha, 1960. 379 s. Kožnarová, V. M��ení teploty p�dy s r�zným aktivním povrchem. In Zamyšlení nad rostlinnou výrobou 1999. Sborník referát�. Praha, �ZU, Katedra rostlinné výroby, 1999. Dostupné: http://www.agrokrom.cz/texty/METODIKY/zamysleni/zam_99/Koznarova_MERENI_TEPLOT Y_PUDY.pdf . Krška, K. Po�átky bioklimatologického výzkumu In XIV. �esko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Morav� 2.-4. zá�í 2002. Ed. Rožnovský, J., Litschmann, T. ISBN 8085813-99-8, s. 228-241. Kurpelová M., Coufal L., �ulík J. Agroklimatické podmienky �SSR, 1. vyd. Bratislava: Príroda, 1975, 270 s. N�me�ek, J. a kol. - Taxonomický klasifika�ní systém p�d �eské Republiky, �ZU Praha spolu s VÚMOP Praha, 2001. Petr, J. a kol. Po�así a výnosy, státní zem�d�lské nakladatelství, Praha, 1987, 368 s. Pokladníková, H., Rožnovský, J. Method of completing missing data of soil temperature. Contributions to Geophysics and Geodesy, 2007, vol. 37. In print. Slabá, N. Návod pro pozorovatele meteorologických stanic �SSR, Sborník p�edpis�, 2. p�epracované vyd. Praha: Hydrometeorologický ústav, 1972, 224 s., 21 p�íloh.


Výskyt extrémních teplot půdy na stanici Vizovice Occurrence of extreme soil temperatures on climatological station Vizovice

Recommend Documents