Výroční zpráva za rok Svazek I. Výroční zpráva je k dispozici také na internetových stránkách banky

Výroční zpráva za rok 2005

Svazek I

Zpráva o činnosti

Výroční zpráva skupiny EIB za rok 2005 se skládá ze tří samostatných svazků: ➾ Z práva o činnosti shrnující činnost skupiny EIB během uplynulého roku a představující perspektivy do budoucnosti; ➾ F inanční zpráva předkládající účetní závěrku skupiny EIB, EIB, Investiční facility k dohodě z Cotonou, Svěřeneckého fondu FEMIP a EIF a dále příslušné vysvětlující přílohy; ➾ S tatistická zpráva předkládající seznam projektů financovaných EIB a výpůjček EIB v roce 2005 a dále seznam projektů EIF. Její součástí jsou také shrnující tabulky za uplynulý rok a za posledních 5 let. CD-ROM přiložený k této zprávě obsahuje informace ze všech tří svazků a dále elektronickou verzi těchto svazků v jednotlivých dostupných jazycích. Výroční zpráva je k dispozici také na internetových stránkách banky www.eib.org/report

Skupina Evropské investiční banky

Zpráva o činnosti za rok 2005

Skupina EIB

Obsah

Skupina EIB: klíčové údaje

4

Skupina EIB: rozvaha ve zjednodušeném rozsahu

5

Poselství prezidenta

6

Skupina Evropské Investeringsbank-Gruppe v roce 2005

8

Operační plán banky na období let 2006 - 2008

12

Činnost skupiny EIB v roce 2005

16

➾ Vyvážený rozvoj v celé Evropské unii

17

➾ Iniciativa Inovace 2010

22

➾ Ochrana životního prostředí

28

➾ Rozvoj transevropských sítí (TEN)

32

➾ Podpora MSP se v roce 2005 stává jedním z hlavních cílů

36

➾ FEMIP: podpora partnerských zemí Středomoří

40

➾ Spolupráce s dalšími partnerskými zeměmi

44

➾ Významný mezinárodní emitent dluhopisů

50

Správa a řízení

54

➾ Partner evropských orgánů a institucí pro rozvoj

55

➾ Transparentnost a odpovědnost

60

➾ Administrativa a zaměstnanci skupiny EIB

64

➾ Orgány EIB upravené statutem

66

➾ Řídící výbor EIB

68

➾ Organizační struktura EIB

69

➾ Orgány EIF upravené stanovami

72

Projekty způsobilé pro financování skupinou EIB

73

Adresy skupiny EIB

74

Skupina EIB


Skupina EIB: klíčové údaje Evropská investiční banka Činnost v roce 2005

(v milionech EUR)

Podepsané smlouvy Evropská unie Partnerské země

47 406 42 276 5 131

Schválené projekty Evropská unie Partnerské země

50 957 44 650 6 307

Vyplacené finanční prostředky Ze zdrojů banky Z rozpočtových zdrojů z toho Investiční facilita

38 874 38 677 197 114

Získané finanční prostředky (po swapech) Měny Společenství Ostatní měny

52 707 38 095 14 612

Stav k 31. 12. 2005 Nevyrovnané položky Úvěry ze zdrojů banky Poskytnuté záruky Financování z rozpočtových zdrojů Krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé výpůjčky

294 200 135 2 169 248 283

Vlastní finanční prostředky

29 280

Bilanční suma Čistý zisk za účetní období Upsaný základní kapitál z toho splaceno

289 301 1 389 163 654 8 183

Evropský investiční fond Činnost v roce 2005 Podepsané smlouvy

(*) z této částky bylo 49,8 miliardy EUR získáno v rámci limitu pro globální výpůjčky ve výši 50 miliard EUR, schváleného pro rok 2005, a finanční prostředky ve výši 2,9 miliardy EUR v rámci programu získávání finančních prostředků pro rok 2006.

Rizikový kapitál (21 fondů) Záruky (35 operací) Angažovanost

368 1 685

Rizikový kapitál (24 fondů) Záruky (35 operací)

468 1 685

Stav k 31. 12. 2005

Rizikový kapitál (217 fondů) Záruky (164 operací) Upsaný základní kapitál

3 081 9 306 2 000

z toho splaceno Čistý zisk za účetní období

400 43

Rezervy a opravné položky

212

(*)


Skupina EIB

Skupina EIB: rozvaha ve zjednodušeném rozsahu

Finanční zpráva za rok 2005

K 31. prosinci 2005 (v tisících EUR)

AKTIVA

31. 12. 2005

1. Pokladní hotovost, vklady u centrálních bank, poštovní šekové účty ............................................................................................................

13 168

2. Státní pokladniční poukázky přijímané centrálními bankami k refinancování ............................................................................................... 3.

2 798 645

Pohledávky za úvěrovými institucemi a) splatné na požádání ......................................................................................................... 285 200 b) ostatní pohledávky ............................................................................................................. 23 567 366 c) úvěry . ............................................................................................................................................................ 114 643 969

138 496 535

4. Pohledávky za klienty a) úvěry . ............................................................................................................................................................ 133 700 679 b) zvláštní opravné položky ......................................................................................... - 292 500

133 408 179

5. Dluhové cenné papíry včetně cenných papírů s pevným výnosem a) emitované státními institucemi .................................................................. 1 585 300 b) emitované ostatními subjekty ....................................................................... 11 323 079

12 908 379

6. Akcie a jiné cenné papíry s proměnlivým výnosem .

1 299 762

7. Nehmotný majetek ...................................................................................................................

6 146

8. Hmotný majetek .............................................................................................................................

180 113

9. Ostatní aktiva a) různí dlužníci .................................................................................................................................. 506 377 b) pohledávky ze spotových, termínových a opčních operací .................................................................................................................. 20 225 370

20 731 747

10. Upsaný základní kapitál a rezervy na splatné pohledávky ..................................................................................................................

1 684 188

11. Náklady a příjmy příštích období ................................................................

41 364

311 568 226

PASIVA

31. 12. 2005

1. Závazky k úvěrovým institucím a) s dohodnutou splatností nebo výpovědní lhůtou............................................................................................................................................................

393 048

393 048

2. Závazky z dluhových cenných papírů a) emitované dluhové cenné papíry ........................................................... 260 021 070 b) ostatní ......................................................................................................................................................... 1 138 266

261 159 336

3. Ostatní pasiva a) akontace na úrokové subvence ................................................................... 237 765 b) různí věřitelé ................................................................................................................................... 1 669 846 c) jiná pasiva ............................................................................................................................................ 18 749 d) závazky ze spotových, termínových a opčních operací ....................................................................................................................................................... 16 462 569

18 388 929

4. Výnosy a výdaje příštích období .................................................................... 5. Rezervy a) zaměstnanecký penzijní fond ......................................................................... b) rezervy na záruky za úvěry poskytované třetími osobami ....................................................................................................................... c) rezervy na záruky na operace s rizikovým kapitálem ....................................................................................................

96 027

748 568 0 36 750 785 318

6. Základní kapitál – upsaný ........................................................................................................................................................... 163 653 737 – nesplacený ............................................................................................................................................ -155 471 050

8 182 687

7. Konsolidované rezervy a) rezervní fond .................................................................................................................................. 16 365 374 b) dodatečné rezervy ............................................................................................................... 1 856 290

18 221 664

8. Prostředky na Nástroj pro strukturované financování

500 000

9. Prostředky na operace s rizikovým kapitálem

1 679 333

10. Fond obecných bankovních rizik po přidělení

975 000

11.

Zisk za účetní období Před přidělením z fondu obecných bankovních rizik ............................................................................................................................................................................ Roční příděl z fondu obecných bankovních rizik ..................

Zisk k rozdělení

.............................................................................................................................

1 246 884 -60 000 1 186 884 311 568 226

Skupina EIB


Poselství prezidenta

Evropská rada v Lisabonu vydala jasné prohlášení: hlavním cílem hospodářské politiky v Evropě musí být zvýšení potenciálu růstu evropského hospodářství. Bez výraznějšího a trvalejšího růstu nebude možné snížit nezaměstnanost a zajistit dostatečnou sociální ochranu. Za účelem zvýšení potenciálu růstu vytyčuje „Lisabonská strategie“ několik prioritních os: dotvoření jednotného trhu, zejména stimulováním hospodářské soutěže na trhu zboží a služeb; zvýšení míry zaměstnanosti, především podporováním rozvoje MSP a pružnějším fungováním trhu práce; podpora produktivních investic, v prvé řadě úpravou daňových nástrojů a prosazováním rizikového kapitálu; a zvýšení inovační schopnosti rozsáhlejším a lepším investováním do vzdělávání a výzkumu. Evropská rada v Lisabonu v březnu roku 2000 a několikrát poté požádala EIB, aby k provádění uvedené strategie přispěla. To vedlo EIB k vyvíjení aktivit zejména ve třech směrech: financování dopravních a energetických transevropských sítí jako nezbytného doplňku jednotného trhu (viz str. 32); financování infrastruktur a programů vzdělávání a výzkumu díky zahájení iniciativy „i2i“ (viz str. 22); a podpora MSP prostřednictvím obnoveného partnerství s bankovním sektorem, jakož i prostřednictvím aktivit dceřiné společnosti banky, Evropského investičního fondu (viz str. 36). Tento rozvoj aktivit EIB v oblastech, které její akcionáři považují za prioritní, je doprovázen

diverzifikací nástrojů financování umožňujících kontrolované přebírání větších rizik. V této souvislosti je třeba připomenout zejména dvě iniciativy přijaté společně s Komisí a schválené Radou a Evropským parlamentem: zahájení „Nástroje financování se sdílením rizik“ na podporu výzkumu, který by EIB umožnil poskytnout větší objem finančních prostředků na výzkum a vývoj, a to s převzetím větších rizik; zavedení nástroje pro záruky Společenství v oblasti dopravních transevropských sítí na krytí určitých specifických rizik, která nese soukromý sektor během prvních let využívání infrastruktury. Cílem obou těchto nástrojů je vyvolat „pákový efekt“, to znamená umožnit mobilizaci zdrojů, jejichž výše značně převyšuje počáteční vklad finančních prostředků z rozpočtu EU. Jelikož je EIB bankou členských států Evropské unie, je přirozené, že největší část objemu jejího financování směřuje do projektů realizovaných v Unii (v roce 2005 úvěry ve výši 42 miliard EUR z celkové částky 47 miliard EUR). Bude tomu tak i v budoucnosti, zejména proto, že se předpokládá větší nárůst našich operací v nových členských státech. EIB byla nicméně v průběhu let vyzvána k financování projektů i mimo Unii, na základě mandátů, které jí udělily Rada na návrh Komise nebo členské státy (v dohodách postupně uzavřených se zeměmi AKT). Tyto mandáty udělené v různých dobách a z různých důvodů nejsou zdaleka stejné. Jejich objem, oblast působnosti a rozsah se mezi sebou značně liší. V některých případech, zejména pokud jde o Středomoří a země AKT, se mandát již neomezuje výlučně na financování


projektů, ale stal se skutečným „rozvojovým mandátem“, což předpokládá použití strategického přístupu, finančních nástrojů a podmínek jiného druhu než v rámci Evropské unie. Tento vývoj vyžadoval, aby EIB posílila své lidské zdroje a diverzifikovala své operační metody, zejména pokud jde o FEMIP (viz str. 40) a Investiční facilitu k dohodě z Cotonou (viz str. 46). Rovněž vyžaduje nové formy spolupráce s Komisí a dalšími mezinárodními finančními institucemi. Rada se bude muset do konce roku 2006 vyjádřit k obnovení mandátů EIB pro třetí země na období let 2007 - 2013. Při této příležitosti se provede bilance tohoto vývoje, stanoví se směry do budoucnosti a pravděpodobně se potvrdí úloha EIB jako „rozvojové banky“ v určitých regionech, s nimiž se Evropská unie rozhodla udržovat přednostní partnerství.

Rozvoj aktivit EIB vyžaduje propojenost a transparentnost Propojenost s ostatními evropskými orgány. EIB není jen bankou, je i evropským orgánem, který byl vytvořen současně s ostatními orgány na základě Římské smlouvy. Je tedy důležité, aby EIB pokračovala v pravidelném a operativním dialogu s ostatními orgány Unie, samozřejmě s ohledem na autonomii a specifický ráz každého z nich (viz str. 55). Transparentnost vůči občanům. EIB při respektování pravidel důvěrnosti, která jsou v obchodním styku nezbytná, značně rozšířila přístup veřejnosti k informacím o svých činnostech (viz

str. 60). EIB se skutečně domnívá, že větší transparentnost, pokud jde o přijímání rozhodnutí a o způsob jejího fungování, může jen posílit její důvěryhodnost.

Philippe Maystadt Prezident skupiny EIB

Skupina EIB

Skupina EIB


Skupina Evropské investiční banky v roce 2005 V roce 2005 poskytla Evropská investiční banka úvěry na projekty podporující dosažení politických cílů Evropské unie v celkovém objemu 47,4 mld. EUR (2004: 43,2 mld. EUR). Financování ve 25 členských státech Evropské unie (EU-25) činilo celkem 42,3 mld. EUR, z toho 5,8 mld. EUR v 10 nových členských státech. Částka 5,1 mld. EUR byla poskytnuta třetím zemím, z toho 2,0 mld. EUR přistupujícím zemím (Bulharsko, Rumunsko) a zemím, které zahájily přístupová jednání (Chorvatsko, Turecko). V roce 2005 Evropský investiční fond (EIF) – subjekt v rámci skupiny EIB specializující se na rizikový kapitál a poskytování záruk – investoval do fondů rizikového kapitálu 368 mil. EUR, čímž své celkové portfolio zvýšil na 3,1 mld. EUR, a poskytl záruky za portfolia malých a středních podniků (MSP) spravovaná finančními zprostředkovateli v celkové výši 1,7 mld. EUR. Na financování svých úvěrů získala EIB na mezinárodních kapitálových trzích prostřednictvím 330 emisí dluhopisů v 15 měnách celkem 49,8 mld. EUR. Ke dni 31. prosince 2005 činil objem nesplacených úvěrů EIB (pohledávky) 294,2 mld. EUR a objem nesplacených dluhopisů EIB (závazky) 248,3 mld. EUR.

Hlavní oblasti činnosti Úvěry poskytnuté bankou v roce 2005 směřovaly do pěti hlavních oblastí: hospodářská a sociální soudržnost, Iniciativa Inovace 2010, ochrana životního prostředí, rozvoj transevropských sítí a podpora politik EU týkajících se rozvoje a spolupráce. Aktivity v těchto oblastech, jakož i otázky podpory malých a středních podniků - oblast, kterou Rada guvernérů v červnu roku 2005 nově zahrnula mezi hlavní oblasti činnosti banky - a otázky správy a řízení banky, jsou popsány v samostatných částech této zprávy o činnosti. Přehled hlavních čísel a významných údajů o EIB v roce 2005 je uveden níže.

Hospodářská a sociální soudržnost v rozšířené EU (34 mld. EUR) V roce 2005 byly v rámci EU-25 poskytnuty na investice přispívající k posílení hospodářského potenciálu regionů přímé úvěry (úvěry na jednotlivé projekty vyhodnocené bankou) ve výši

28 mld. EUR. Dalších 6 mld. EUR bylo poskytnuto formou úvěrových limitů (globálních úvěrů) partnerským bankám na financování MSP a veřejných investic menšího rozsahu. Úvěry na regionální rozvoj v celkové výši 34 mld. EUR představovaly přibližně 80 % celkového objemu úvěrů poskytnutých EIB v rámci EU-25. Spolupráce s generálním ředitelstvím pro regionální politiku Evropské komise se dále prohloubila. Byly vypracovány dvě nové iniciativy. První z těchto iniciativ, JASPERS, nabízí zemím a regionům technickou pomoc s cílem zajistit, aby prostředky z Fondu soudržnosti, dostupné v období let 2007 - 2013, byly použity na nejlepší investice z hlediska stimulace hospodářského růstu a vytváření pracovních míst. Iniciativu JASPERS řídí EIB; odborníci EIB, Komise a EBRD spojí své síly a pomohou vni trostátním orgánům přijímajících zemí s přípravou a realizací investičních projektů, jež jsou vhodné pro spolufinancování z grantových prostředků Komise. Druhá iniciativa, JEREMIE, jež je řízena Evropským investičním fondem, použije prostředky z Evropského fondu pro regionální


Skupina EIB

Skupina Evropské investiční banky v roce 2005

Jihovýchodní Evropa (2,1%) Partnerské země Středomoří (4,5%) Africké, karibské a tichomořské země, ZZÚ, Jihoafrická republika (1,4%) Asie a Latinská Amerika (1%) Evropská unie (91%)

Rozložení úvěrů podepsaných v roce 2005 podle geografických oblastí

rozvoj, poskytnuté dobrovolně přijímajícími zeměmi tak, že je přemění na nové finanční produkty, například na regionální fondy rizikového kapitálu, na záruky za úvěrová portfolia MSP nebo na globální úvěry pro mikrofinanční instituce, s cílem zlepšit v oblastech regionálního rozvoje přístup MSP k finančním prostředkům.

Inovativní evropská ekonomika založená na znalostech (10,7 mld. EUR) Svou Iniciativou Inovace 2010 (i2i) podporuje EIB Lisabonskou strategii EU, jejímž cílem je vytvoření informační ekonomiky založené na znalostech. Záměrem EIB je do konce desetiletí zmobilizovat 50 mld. EUR na zvýšení inovační schopnosti EU a posílení její konkurenceschopnosti v dlouhodobějším horizontu. Od zahájení i2i v roce 2000 poskytla EIB na inovační investice úvěry ve výši 34,8 mld. EUR, z toho 10,7 mld. EUR v průběhu roku 2005. Úvěrová činnost EIB se soustřeďuje na tři hlavní oblasti: (1) výzkum, vývoj a inovace (RDI) v rámci projektů týkajících se jak základního výzkumu na vysokých školách/ve výzkumných střediscích, tak i aplikovaného výzkumu prováděného hlavně podniky soukromého sektoru (45 % přímých úvěrů poskytnutých od roku 2000); (2) vzdělávání a odborná příprava na podporu schopnosti profesního zařazení, kde největší část finančních prostředků poskytnutých bankou směřuje

na zlepšování a technologickou modernizaci zařízení vyššího vzdělávání (30 %); a (3) rozvoj informačních a komunikačních technologií a sítí, například širokopásmových, a rozšiřování jejich používání v rámci celé společnosti (25 %). EIB vynaložila úsilí, aby své financování projektů i2i rozložila po celé EU-25. Přibližně dvě třetiny celkového objemu úvěrů dosud poskytnutých na i2i směřovaly do oblastí regionálního rozvoje a jejich účelem bylo pomoci méně rozvinutým regionům dostat se na úroveň ekonomiky založené na znalostech. Evropský investiční fond (EIF) Iniciativu Inovace 2010 silně podporuje, zejména získáváním účastí ve fondech rizikového kapitálu. V roce 2005 investoval EIF do fondů rizikového kapitálu 368 mil. EUR (2004: 358 mil. EUR), čímž své portfolio účastí zvýšil na částku 3,1 mld. EUR rozloženou v přibližně 217 fondech v rámci EU-25. EIF působí jako fond fondů a jeho zájem (dvě třetiny portfolia EIF) se soustřeďuje na fondy, které se specializují na financování počátečních fází činnosti podniků Vyplacené částky, podepsané smlouvy a projekty schválené EIB (2001-2005) (v miliardách)

60 50 40 30 20 10 0

2001

2002

2003

2004

2005

Vyplacené částky Podepsané smlouvy Schválené projekty

Pokud není uvedeno jinak, jsou všechny částky v této zprávě vyjádřeny v EUR.

Skupina EIB

10



(zejména informační a komunikační technologie a oblast biologických věd). V tomto segmentu je v současné době jedním z největších poskytovatelů rizikového kapitálu v Evropě. V loňském roce EIF svoji investiční politiku dále rozšířil o fondy zaměřené na financování středních a pokročilých fází činnosti podniků.

Ochrana životního prostředí (12,3 mld. EUR) V roce 2005 podepsala EIB přímé úvěry na projekty na ochranu životního prostředí v celkové výši 12,3 mld. EUR, z toho 1,4 mld. EUR mimo EU-25. EIB tak dosáhla svého cíle věnovat 30 až 35 % přímých úvěrů v rámci EU-25 na projekty na ochranu či zlepšování přírodního nebo městského prostředí. Více než 60 % objemu těchto úvěrů v rámci EU-25 směřovalo do oblasti městského prostředí (tj. hromadná doprava a městská obnova) a 20 % na projekty týkající se dodávek vody a sanitárně-hygienické oblasti a na snížení průmyslového znečištění. Větší část zbývajících 20 % objemu úvěrů byla určena na investice v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů. V roce 2004 se EIB zavázala, že do roku 2010 zvýší podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkovém objemu nově vyráběné elektrické energie financovaném bankou v rámci EU z přibližně 15 % na 50 %. V roce 2005 byl dosažen podíl

64 %. Na podporu Lisabonské agendy EU začala EIB rovněž financovat projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, které zahrnují nové a inovační technologie a které, ačkoli nesplňují běžná kritéria banky z hlediska hospodářské rentability, mohou v přiměřeném časovém horizontu prokázat potenciál se hospodářsky rentabilními stát.

Transevropské sítě (8,2 mld. EUR) Efektivní dopravní a energetické sítě jsou pro hospodářskou integraci rozšířené EU a pro zabezpečené dodávky energie životně důležité. Transevropské sítě (TEN) jsou tak další prioritní oblastí EIB. V roce 2005 byly podepsány úvěry na podporu projektů TEN v rámci EU-25 v celkové výši 7,7 mld. EUR a další úvěry ve výši 550 mil. EUR byly podepsány v Rumunsku. Za účelem zlepšení podpory TEN zavedla EIB rovněž nové finanční nástroje, například Nástroj pro strukturované financování (Structured Finance Facility) pro financování rizikovějších projektů TEN, a navrhla Nástroj pro záruky EU za úvěry na projekty dopravních TEN (EU loan guarantee instrument for TEN-Transport projects), který je dosud ve stadiu zvažování a který by kryl rizika v počátečních letech projektu, kdy tok příjmů může být oproti očekávání nižší.

Podpora politik EU týkajících se rozvoje a spolupráce (3,6 mld. EUR) Cílem FEMIP je rozvoj soukromého sektoru a sociální a hospodářské infrastruktury v partnerských zemích Středomoří. V roce 2005 dosáhly úvěry poskytnuté v rámci FEMIP celkového objemu 2,2 mld. EUR a směřovaly do čtyř klíčových oblastí: soukromý sektor (49 %); dopravní infrastruktura (34 %); energetika (13 %) a životní prostředí (4 %). FEMIP poskytuje podnikatelům v daném regionu (včetně zahraničních inves-


11

Skupina EIB


Statistická zpráva za rok 2005

torů) přístup k finančním produktům, které nejsou v regionu snadno dostupné (dlouhodobé úvěry, financování se sdílením rizik, rizikový kapitál a finanční prostředky na technickou pomoc). Rok 2005 byl také prvním rokem činnosti Svěřeneckého fondu FEMIP, který se soustřeďuje na přípravnou technickou pomoc a na operace s rizikovým kapitálem v partnerských zemích Středomoří. V zemích AKT (partnerské země EU v Africe, Karibské oblasti a Tichomoří), na něž se vztahuje dohoda z Cotonou, má EIB mandát v období let 2003 - 2007 poskytnout z vlastních zdrojů úvěry až do 1,7 mld. EUR a řídit Investiční facilitu disponující částkou 2 mld. EUR. Uvedená facilita je pojata jako revolvingový fond, kdy splátky jsou investovány do nových projektů. Politické problémy nebo obtížná hospodářská situace v některých zemích a v důsledku toho váznoucí přímé zahraniční investice v těchto zemích aktivitu EIB v roce 2005 zbrzdily. Úvěry poskytnuté ze zdrojů EIB a z Investiční facility dosáhly celkového objemu 540 mil. EUR, přičemž důraz byl kladen na průmysl a projekty infrastruktury, jakož i na podporu MSP prostřednictvím místních bank.

Nový prioritní cíl: MSP Rada guvernérů EIB na svém výročním zasedání v roce 2005 rozhodla, že zahrne podporu MSP mezi základní cíle banky. Za tímto účelem se hledají nové způsoby spolupráce s bankovním sektorem. EIB a EIF se kromě toho budou snažit společnými silami vytvořit finanční produkty přizpůsobené konkrétním potřebám MSP působících na jednotlivých národních a regionálních trzích. V roce 2005 činily globální úvěry finančním zprostředkovatelům, kteří dále tyto prostředky půjčují na investice malého rozsahu, 9 mld. EUR, z toho částka 4,2 mld. EUR byla určena přibližně 20 000 MSP.

Získávání finančních prostředků v roce 2005 V rámci programu získávání finančních prostředků pro rok 2005 získala banka prostřednictvím 330 transakcí v 15 měnách částku 49,8 mld. EUR. Zatímco celkový objem získaných finančních prostředků byl téměř totožný s objemem v roce 2004, jejich skladba zaznamenala vzhledem k měnícím se podmínkám na trhu značný posun. Pozoruhodný nárůst zaznamenaly dlouhodobé emise (desetiletá nebo delší splatnost), zejména referenční emise v EUR, jakož i strukturované emise v EUR. Prostřednictvím dlouhodobých emisí byl získán objem finančních prostředků odpovídající částce více než 23 mld. EUR, což je dvojnásobek ve srovnání s objemem finančních prostředků získaných prostřednictvím emisí v tomto spektru splatnosti v loňském roce. Emise v EUR (39 % celkových získaných finančních prostředků) představovaly největší podíl, přičemž dalšími největšími emisemi byly emise v USD (29 %) a v GBP (20 %). Měnová diverzifikace pokračovala díky vydávání emisí v dalších 12 měnách (12 %). Odráží to pokračující příspěvek banky k rozvoji kapitálových trhů v měnách nových členských států a přistupujících zemí/ zemí, které zahájily přístupová jednání, kde vydávání emisí v místních měnách rovněž podporuje rozvoj úvěrových aktivit EIB.

Skupina EIB

12


Operační plán banky na období let 2006 - 2008 Operační plán banky (COP) popisuje, jakým způsobem má EIB v úmyslu přispět k dosažení strategických cílů skupiny EIB a tím ke splnění svého poslání. COP na období let 2006 - 2008 shrnuje novou strategii přijatou Radou guvernérů v červnu roku 2005 do priorit, akcí a iniciativ.

Inovace, kvalita, nové mandáty a dopad na rozvoj Skupina EIB bude nadále podporovat růst a zaměstnanost v Evropské unii a napomáhat plnění Lisabonské agendy. V Evropě se operace soustřeďují na inovaci a kvalitu. Inovace předpokládá, že skupina EIB vytvoří, rovněž ve spolupráci s Evropskou komisí, nové finanční nástroje a že nalezne nové a lepší způsoby spolupráce s bankovním sektorem, zejména za účelem posílení podpory EIB malým a středním podnikům. Podpora MSP představuje oblast, která je na základě rozhodnutí Rady guvernérů zařazena mezi klíčové operační priority skupiny EIB (ostatními prioritami jsou hospodářská a sociální soudržnost, Iniciativa Inovace 2010, ochrana a zlepšování životního prostředí, rozvoj trans evropských sítí a podpora rozvojové politiky Evropské unie v partnerských zemích). Jelikož mají MSP prioritní postavení, v roce 2006 by globální úvěry pro MSP měly představovat více než 50 % celkového objemu globálních úvěrů. Důraz na kvalitu vyžaduje další zvyšování obsahu přidané hodnoty operací, přičemž je třeba, aby banka ve snaze zvyšovat finanční přidanou hodnotu ve stále větší míře přebírala úvěrová rizika. Banka za tímto účelem přehodnotila svoji politiku úvěrových rizik s cílem snížit minimální požadavky na úvěruschopnost klientů a dále rozvinula svůj Nástroj pro strukturované financování umožňující poskytování úvěrů – prostřednictvím mezaninových nebo podřízených úvěrů, derivátů a nástrojů ekvitního typu – na projekty a vypůjčovatelům, kteří mají nízký investiční stupeň nebo tohoto stupně nedosahují. Banka využívá propracovaného

systému hodnocení rizik a silných řídících struktur a těží z kvality svého úvěrového portfolia. Během několika posledních let je úvěrové portfolio EIB velmi kvalitní - podle vlastního hodnocení banky představuje 96 % portfolia nejnižší úvěrová rizika a existuje tak dostatečný prostor pro absorbování řady operací, jejichž rizikovost je vyšší. Mimo Evropskou unii provádí banka operace na základě úvěrových mandátů, o nichž rozhoduje Evropská rada. Stávající mandáty pro budoucí členské státy, země na východě sousedící s EU, partnerské země Středomoří (PZS), Jihoafrickou republiku a Asii a Latinskou Ameriku vyprší v roce 2007 a na období od ledna roku 2007 do roku 2013 bude třeba schválit nové mandáty. Jelikož na konci roku 2005 byly dostupné zdroje v rámci současného mandátu Euromed II téměř vyčerpány, EIB rozhodla, že v roce 2006 bude poskytovat úvěry v PZS na své vlastní riziko. Banka má v úmyslu na základě dohody z Cotonou dále rozvíjet své úvěrové aktivity v afrických, karibských a tichomořských zemích, a to jak z hlediska nových nástrojů pro země AKT – například záruk – tak z hlediska geografického a sektorového rozložení. Zvláštní pozornost bude věnována otázce dopadu operací EIB na rozvoj.

Rozšíření poradenských služeb Skupina EIB má také v úmyslu rozšířit poradenské služby v oblastech, v nichž mohou její technické znalosti podpořit politiky EU. Zejména pokud jde o dopravní infrastrukturu, členské státy a místní orgány často banku žádají, aby hrála poradní roli při zavádění nových forem finančního zajištění


13

Skupina EIB


Správní rada EIB

nebo aby poskytla podporu při budování prioritních transevropských sítí. Banka dále zavedením Nástroje technické pomoci pro řešení problému změny klimatu (Climate Change Technical Assistance Facility – CCTAF) podporuje prioritní cíl Unie, kterým je ochrana a zlepšování životního prostředí podle Kjótského protokolu. Tento nástroj zajišťuje tvorbu rezerv s cílem pomoci předkladatelům projektů budovat potenciál pro snižování uhlíku v rámci jejich činností a maximalizovat vytváření uhlíkových kreditů, s nimiž lze v rámci systému EU pro obchodování s emisemi obchodovat. To pomáhá členským státům plnit jejich závazky vyplývající z Kjótského protokolu. Rovněž EIF využívá svých znalostí v oblasti rizikového kapitálu a záruk za portfolia a poskytuje poradenské služby s cílem podpořit regionální

a finanční organizace při vytváření příznivějších podmínek pro malé a střední podniky, včetně jejich lepšího přístupu k finančním prostředkům.

Spolupráce s Evropskou komisí Spolupráce EIB s Evropskou komisí a společné vyvíjení produktů dále zesílí. EIB se v souvislosti s Evropskou akcí pro růst zapojí do rozhodování o otázkách projektů, jakož i do navrhování specifických finančních nástrojů mobilizujících rozpočtové zdroje během programového období 2007 - 2013. Vytváření nových nástrojů Komisí, jejichž řízením je pověřena banka, pomůže doplnit grantovou pomoc o úvěry EIB a její technické znalosti a znalosti trhu. Za této situace se organizační struktura ředitelství pro úvěrové operace v Evropě 1. ledna 2006

Skupina EIB

14



změnila a bylo vytvořeno nové horizontální oddělení nazvané „Nástroje v rámci Akce pro růst“. Toto nové oddělení odpovídá za veškeré operace strukturovaného financování (úvěry se sdílením rizik) na podporu obou složek iniciativy Akce pro růst zahájené Evropskou radou v roce 2003, tj. transevropských sítí a Iniciativy Inovace 2010 (i2i). Dále toto oddělení v rámci ředitelství řídí centra odborných znalostí pro otázky i2i, TEN/PPP a ochrany životního prostředí a koordinuje jeho poradenské služby. Oddělení přispěje k zajištění konzistentní a soudržné spolupráce s Evropskou komisí a k vytváření společných finančních nástrojů pro růst. EIB a Komise rovněž rozhodly, že během programového období 2007 - 2013 podstatně rozšíří současný rámec spolupráce se strukturálními fondy. V rámci JASPERS (Společná pomoc při podpoře projektů pro evropské regiony – Joint Assistance in Supporting Projects for European Regions) budou moci přijímající státy získat od banky technickou pomoc pro zajištění kvality projektů a jejich provádění. Speciální pracovní skupina složená z 50 odborníků Evropské komise, EBRD a EIB bude vyvíjet činnost v sídle banky v Lucemburku i v terénu.

Odpovědnost prostřednictvím transparentnosti V období let 2006 - 2008, tj. během doby platnosti operačního plánu banky, bude EIB nadále zvyšovat svoji transparentnost poskytováním většího množství informací o svých aktivitách. Bude to vyžadovat interakci se sdělovacími prostředky, pořádání veřejných akcí a účast na veřejných akcích, vytváření internetových stránek banky, vydávání publikací a vedení dialogu s občanskou společností. Hlavním nástrojem přispívajícím k transparentnosti banky jsou internetové stránky EIB. EIB bude proto v rámci ročního průběžného programu

nadále vyvíjet činnost za účelem vytváření a zlepšování obsahu a zajištění snadné použitelnosti internetových stránek EIB, a to zavedením nového systému správy obsahu internetových stránek. V roce 2005 proběhla veřejná konzultace o politice banky v oblasti zpřístupňování informací. Byl to první případ, kdy EIB konzultovala svoji politiku s veřejností. Nová politika zpřístupňování informací, platná od roku 2006, bude založena na zásadě „presumpce zpřístupnění“. Banka rovněž zváží možnost veřejné konzultace o dalších politikách EIB.


15

Skupina EIB


The mission of the EIB Group is to contribute, by financing sound investment, to the policy objectives of the European Union as laid down in its statutes and in decisions of the European Council.

Contribute to

Ensure Long-Term Financial Sustainability

Manage Risk • Credit • Financial • Operational • Legal and Reputational

Improve Effectiveness of Project Identification & Appraisal

Develop Best Practice (Continuous Improvement of Key Processes)

Prioritise Surplus Allocation

Lending Central / Support Functions

Develop Technical Skills / Learning Enhance IT Systems

Enhance Project Monitoring and Ex-post Evaluation

Treasury / Borrowing

Attract, Develop and Motivate High Quality Staff

Upgrade Infrastructure

Buildings

Develop Policy / Programme / Project Analysis

Staff the Organisation

Assist in Developing Organisational Capabilities

Optimise Staff Contribution and Satisfaction

Increase Effectiveness of Internal Communication

Strategická mapa je vizuálním znázorněním strategie EIB, jakož i postupů a systémů, které jsou pro realizaci této strategie nezbytné. Ukazuje zaměstnancům vazby mezi jejich prací a celkovými cíli banky.

How do we satisfy our customers’ needs ?

How do we manage finance ?

FINANCIAL

Partnership with the Commission

Combine with Grants/ Subsidies

Prioritise Budget Allocation

Transparency / Accountability / External Communication

(MFIs/IFIs and other Banks)

Generate FinancialSurplus

Improve Resources Allocation INTERNAL

Particular Financial Benefits obtained by the use of EIB Funds

Partnership with Financial Institutions

(Promoter and Borrower)

Optimise Cost of Funding

STAFF LEARNING AND GROWTH

Quality and Soundness of each Project

(Council - Commission - Parliament)

Provide Attractive Financial Terms

Pillar 3

How do we perform key internal processes ?

Pillar 2

Consistency between Operations and the Priority Objectives of the EU

Meet Expectations

Develop Innovative Fields & Products CUSTOMER

VALUE ADDED Pillar 1

How do we sustain innovation, change and improvement ?

INSTITUTIONAL

PILLAR 1 - Priority Lending:

• Economic and Social Cohesion and Regional Development in the enlarged EU • Implementation of the i2i initiative • Development of Trans-European and Access Networks • Environmental Protection and Improvement • Support for EU Development and Cooperation Policies with Partner Countries • SME Financing • Human Capital

How do we satisfy our stakeholders ?

EU Policy Goals

Skupina EIB

16


Činnost skupiny EIB v roce 2005


17

Skupina EIB

Vyvážený rozvoj v celé Evropské unii Podpora hospodářské a sociální soudržnosti v rámci Evropské unie je hlavní funkcí EIB a základním cílem jejích úvěrových činností. Významnou složkou tohoto cíle je regionální rozvoj, který sleduje snižování nerovnováhy mezi regiony. Podpora hospodářské a sociální soudržnosti ve znevýhodněných regionech je prvořadým úkolem, který pro banku vyplývá ze Smluv. Vzhledem k výzvám vyplývajícím z rozšíření a z přetrvávajících rozdílů v rámci každého členského státu Rada guvernérů EIB v roce 2005 strategii banky přezkoumala a potvrdila, že hospodářská a sociální soudržnost zůstane nejvyšší prioritou banky. Rozšířená Evropská unie a budoucí politika soudržnosti na období let 2007 - 2013 kladou hospodářskou a sociální soudržnost do popředí zájmu EU: význam tohoto cíle je dále podtržen Lisabonskou strategií a důrazem, který tato strategie klade na investice do vzdělávání, výzkumu a inovací jako prostředku k dosažení udržitelného hospodářského růstu a zaměstnanosti.

34 mld. EUR pro regiony Na projekty v rámci EU-25, které napomáhají ekonomicky méně rozvinutým oblastem (regiony cíle 1) nebo oblastem potýkajícím se se strukturálními problémy (regiony cíle 2) nebo oblastem spadajícím do obou těchto kategorií poskytla banka v roce 2005 úvěry v objemu téměř 28 mld. EUR, což představuje 84 % celkového objemu přímých úvěrů poskytnutých v rámci EU. Globální úvěry poskytnuté finančním zprostředkovatelům, kteří dále tyto prostředky půjčují na investice malého a středního rozsahu v podporovaných oblastech, dosáhly objemu 5,9 mld. EUR, čímž celkové úvěry na hospodářskou a sociální soudržnost dosáhly v roce 2005 přibližně částky 34 mld. EUR, tj. 80 % celkového objemu úvěrů poskytnutých v rámci EU v loňském roce. I v roce 2006 má banka v úmyslu směřovat nejméně dvě třetiny svých přímých úvěrů a polovinu svých globálních úvěrů na projekty podporující hospodářskou a sociální soudržnost.

Regionální rozvoj v EU Přímé úvěry v roce 2005: 28,1 mld. EUR (v milionech)

28 000

21 000

14 000

7 000

0

2001

Objem úvěrů poskytnutých novým členským státům byl vzhledem k pozornosti věnované rozvoji aktivit EIB v těchto státech obzvlášť

2002

2003

2004

2005

Cíl 1 Cíl 2 Multiregionální úvěry

Skupina EIB

18


Vyvážený rozvoj v celé Evropské unii

Regionální rozvoj v EU Rozložení přímých úvěrů podle odvětví (2005) (v milionech) Částka Celkem % Energetika Komunikace a telekomunikace

2 885

10

12 857

46

Voda a hygiena

1 530

5

Rozvoj měst

2 193

8

Průmysl, zemědělství

2 824

10

Zdravotnictví, vzdělávání

2 423

9

Ostatní služby

3 376

12

28 088

100

Celkový objem přímých úvěrů Globální úvěry

5 900

vysoký – 4,9 mld. EUR. Tohoto výsledku bylo částečně dosaženo podstatným zvýšením operací formou strukturálního programového úvěrování (SPL), kdy EIB spolufinancuje programy čerpající prostředky ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti Evropské unie. SPL, které bylo poprvé použito v roce 2001 v Itálii a ve Španělsku, se v průběhu let rozšířilo na další státy EU a nyní se stalo běžným nástrojem i v nových členských státech. Podpora investic v podporovaných oblastech byla značná i ve Španělsku (6,1 mld. EUR), Německu (4,8 mld. EUR), Itálii (3,9 mld. EUR) a ve Spojeném království (2,9 mld. EUR). Očekává se budoucí nárůst úvěrů, zejména vzhledem k projektům v nových členských státech, přistupujících zemích a v zemích, které zahájily přístupová jednání. Úvěry EIB směřovaly do všech odvětví hospodářství, v roce 2005 hlavně do komunikací a telekomunikací (46 %), průmyslu a služeb (22 %) a zdravotnictví a vzdělávání (9 %). Velká část úvěrů na hospodářskou a sociální soudržnost přispěla k dosažení i dalších prioritních cílů EU. 79 % objemu úvěrů na TEN a další významné evropské sítě, včetně energetických sítí, tak směřovalo do podporovaných oblastí; stejně tomu bylo i v případě 82 % objemu úvěrů banky na zlepšení životního prostředí a 84 % objemu úvěrů na podporu Lisabonské strategie.

Spolupráce s Evropskou komisí V roce 2005 se operativní spolupráce s Evropskou komisí v rámci příprav programovacího cyklu 2007 - 2013 prohloubila a jejím cílem bylo rozvinout nové oblasti spolupůsobení a vzájemného doplňování mezi operacemi banky a činnostmi Komise na podporu hospodářské a sociální soudržnosti a maximalizovat přidanou hodnotu aktivit EIB v této oblasti. Nejvýznamnější událostí v tomto ohledu je JASPERS (viz orámovaný text), ambiciózní partnerství technické pomoci mezi generálním ředitelstvím pro regionální politiku Komise (DG REGIO) a EIB, jakož i EBRD, které podporuje úspěšné provádění budoucí politiky soudržnosti EU.



JASPERS: posílená spolupráce mezi EIB a Komisí ve prospěch regionů EIB a generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise (DG REGIO) zesílily v roce 2005 svůj koordinovaný přístup k formování politik a operačním činnostem s cílem zavést novou politiku pro období let 2007 - 2013. V říjnu roku 2005 předložily Evropská komise, EIB a EBRD členským státům a přistupujícím zemím iniciativu Společná pomoc při podpoře projektů pro evropské regiony (JASPERS). Cílem JASPERS je pomoci přijímajícím zemím s využitím prostředků ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti pro financování nejnutnějších investic v průběhu příštího rozpočtového plánovacího období EU (období let 2007 - 2013) a současně zajistit, aby poskytnuté prostředky byly využity ve správnou dobu a s co nejvyšší ekonomickou návratností z hlediska růstu a vytváření pracovních míst. Klíčová úloha JASPERS bude spočívat v předávání technických znalostí již v raném stadiu plánování a přípravy projektů a také v hodnocení projektů. Pomoc tak bude poskytována již od počátečních fází přípravy projektů a v komplexním oborovém i geografickém rozsahu v rámci působnosti JASPERS. Klíčovými oblastmi technické pomoci v rámci JASPERS budou oblasti, v nichž mají partneři JASPERS již velmi cenné zkušenosti: transevropské sítě (TEN); odvětví dopravy mimo TEN včetně železniční, říční a námořní dopravy, systémy kombinované dopravy a jejich interoperabilita, řízení silničního a letového provozu a čistá městská a hromadná doprava. Značný důraz je kladen i na ochranu životního prostředí, zejména na ochranu vod, včetně energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů. Iniciativa JASPERS bude řízena ze sídla EIB v Lucemburku a bude využívat služeb přibližně 50 odborníků na technické, ekonomické a finanční analýzy. Mnozí z těchto odborníků budou působit v terénu a poskytovat technickou pomoc při přípravě investičních projektů členským státům i regionům, zejména v nových členských státech. V případě potřeby budou tito odborníci úzce spolupracovat s partnerskými mezinárodními finančními institucemi, zejména s EBRD, která bude vedle EIB a Komise plnoprávným členem týmu. JASPERS bude doplňkovým nástrojem při přípravě projektů státními a místními orgány a země, které si vyžádají spolupráci JASPERS, nebudou mít povinnost s EIB nebo EBRD uzavřít půjčku.

19

Skupina EIB

Skupina EIB

20



Strukturální fondy v období let 2004-2006: Oblasti cíle 1 a 2

Canarias (E)

Guadeloupe

Martinique

Réunion

Guyane (F)

Açores (P)

Madeira

Cíl 1 Cíl 1 Ukončeno (do 31. 12. 2005) Ve stadiu ukončení (do 31. 12. 2006) Zvláštní program

Cíl 2 Cíl 2 Cíl 2 (zčásti) Ukončeno (do 31. 12. 2005) Ukončeno (zčásti) (do 31. 12. 2005)


21


Regionální rozvoj v roce 2005 podle jednotlivých cílů (v milionech) Země Belgie Česká republika Estonsko

Cíl 1

Cíl 2

Nedělitelné multiregionální/ostatní

189

276

–

465

1 011

110

–

1 121

Celkem

5

–

–

5

25

25

200

250

Francie

121

865

668

1 654

Irsko

329

–

–

329

Itálie

665

1 423

1 791

3 879

Kypr

–

170

–

170

Litva

5

–

–

5

195

–

–

195

1 265

–

–

1 265

13

–

–

13

2 448

2 306

–

4 754

Finsko

Lotyšsko Maďarsko Malta Německo Nizozemsko

–

220

–

220

Polsko

1 733

–

–

1 733

Portugalsko

1 234

–

–

1 234

–

125

180

305

Řecko

895

–

–

895

Slovenská republika

174

–

–

174

Slovinsko

257

–

–

257

Španělsko

1 592

4 007

475

6 074

Rakousko

Spojené království

279

1 906

707

2 892

Švédsko

–

200

–

200

Celkem

12 435

11 634

4 020

28 089

44%

41%

14%

100%

%

Skupina EIB

Skupina EIB

22


Iniciativa Inovace 2010 Na zasedání Evropské rady konaném v Lisabonu v březnu roku 2000 si Evropská Unie stanovila strategický cíl do roku 2010 vytvořit konkurenceschopnou ekonomiku založenou na znalostech, která bude schopna udržitelného růstu, vytvoří více pracovních míst a lepší pracovní místa a zajistí větší sociální soudržnost. Brzy po zasedání Evropské rady v Lisabonu vytvořila EIB na podporu inovačního úsilí EU zvláštní úvěrový nástroj, Iniciativu Inovace 2010 (i2i), využívající finančních zdrojů banky.

Od vzniku i2i v roce 2000 poskytla EIB úvěry na inovační investiční projekty v celkové výši 34,8 mld. EUR, z toho 10,4 mld. EUR v průběhu roku 2005. Celkovým kvantifikovaným cílem je během tohoto desetiletí v rámci programu i2i poskytnout úvěry v minimálním objemu 50 mld. EUR. Úvěry poskytované EIB se soustřeďují na tyto tři hlavní oblasti: ➾ v ýzkum, vývoj a inovace (RDI) – investice soukromého a veřejného sektoru do výzkumu, zřizování špičkových středisek a vědeckých výzkumných středisek, jakož i investice v pozdějších fázích (produkty a postupy), zejména v soukromém sektoru ➾ v zdělávání a odborná příprava – podporování vysokoškolského studia zlepšováním přístupu k odborné přípravě a celoživotnímu učení, integrace výzkumu do projektů terciárního vzdělávání, pomoc při financování modernizace související počítačové infrastruktury, digitální gramotnost a program e-učení (e-learning), jakož i základní a středoškolské vzdělávání ➾ š íření technologií a vývoj informačních a komunikačních technologií (ICT) – zavádění pevných a mobilních širokopásmových sítí a technologií přístupu, vytváření komunikačních sítí v řadě odvětví (například ve zdravotnictví a dopravě) a rozvíjení programů elektronického obchodování.

Při provádění Lisabonské strategie hraje významnou úlohu i dceřiná společnost banky, Evropský investiční fond. Stimuluje podnikání investicemi do fondů rizikového kapitálu, které poskytují zdroje kapitálu inovačním malým a středním podnikům. V roce 2005 se fond angažoval v 24 fondech rizikového kapitálu částkou 468 mil. EUR, čímž jeho celková angažovanost v 217 fondech dosáhla částky 3,2 mld. EUR. Tyto investice nejsou zahrnuty do údajů o úvěrech banky poskytnutých v rámci iniciativy i2i – jedná se o dodatečné investice.

Výzkum, vývoj a inovace (RDI) Skupina EIB upřednostňuje projekty podporující spolupůsobení nebo vyplývající ze spolupůsobení veřejného a soukromého sektoru, jelikož mobilizace spojeného úsilí těchto sektorů je rozhodující pro dosažení ambiciózního cíle stanoveného na zasedání Evropské rady konaném v Barceloně v březnu roku 2002: do roku 2010 investovat do RDI 3 % evropského HDP. Vzhledem k tomu, že na RDI bylo v roce 2005 poskytnuto prostřednictvím 44 úvěrů více než 6,1 mld. EUR (4,1 mld. EUR v roce 2004), představovala tato složka i2i největší podíl na úvěrech poskytnutých EIB v rámci tohoto programu. Důležitou roli hrály investice v Německu, kam směřovalo celkem téměř 3,2 mld. EUR, mimo jiné do těchto oblastí: základní a aplikovaný výzkum prováděný nezávislými národními výzkumnými ústavy, například Max Planck Gesellschaft


23

Skupina EIB

Iniciativa Inovace 2010

Podepsané smlouvy: Iniciativa Inovace 2010 (2000-2005)

Úvěry EIB v rámci i2i

(v milionech)

2000-2005

20 000 16 349

15 000 10 000

9 530

8 610

5 000 0 Informační a komunikační technologie Vzdělávání a odborná příprava Výzkum a vývoj Počet projektů

1

7

8 St Petersburg

Helsinki

Oslo Stockholm

Tallinn

1 2

4

6 Riga

Edinburgh

4

1

5

1

København

Moskva

1

1 Vilnius

Belfast

Minsk

2

1

Hamburg

Dublin

4

Cork

12

Amsterdam

6

London

2 6

Bruxelles

2

1

2

Praha

1 Luxembourg

Frankfurt

1

1

Kiyev

3

1

&:G: "K:
,"'-%.+'- .&+('"

$HNKHN &:

Wien

München

Paris

,BGG:F:KR

3 Warszawa

15 32

1

GUIANA

2

Berlin

Bratislava

2'' &:MHNKR

+eFBK>&HGMCHER

Budapest

+HNK:

2

+e@BG:

,:BGM

7

>HK@>L &:KBI:LHNE:

4

7

,.+"'&

1

Ljubljana

Lyon

+,"%

5 10

Milano

3 5

5

2

1

Odessa

Zagreb

2 Bucuresti

Sarajevo

Belgrade

10 ^

Niksic‘ Roma

18

Porto

3 Lisboa

3

7

9

Barcelona

Kishinev

2

1

Sofia

Skopje

Istanbul

Tiranë

Ankara

Madrid

1

3

2

1

Athinai Islas Canarias Nicosia

1

2

Skupina EIB

24



a Fraunhofer-Gesellschaft; výzkumná činnost ve třech hlavních vědeckých centrech v Bavorsku; výstavba areálu pro výzkum, vývoj a výrobu polovodičů v Drážďanech; a výzkumná činnost na univerzitách a vysokých školách technického směru v Dolním Sasku. Částka 650 mil. EUR byla určena na investice do výzkumu a vývoje v automobilovém odvětví v České republice a na Slovensku.

Lepší přístup ke vzdělávání EIB poskytla úvěr 100 mil. EUR maďarskému středisku pro studentské půjčky, Diákhitel Központ, které dále tyto prostředky poskytuje studentům formou výhodných studentských půjček. Tento program studentských půjček uspokojuje potřeby studentů a diplomovaných studentů, kteří jsou pro poskytnutí těchto půjček způsobilí, a to bez ohledu na jejich sociální zázemí či dosavadní dosažené vzdělání. Systém vyššího vzdělávání v Maďarsku prošel v posledních letech rozsáhlou transformací. Počet studentů a diplomovaných studentů se během minulého desetiletí více než zdvojnásobil, což odráží vývoj směrem k otevřenějšímu vzdělávacímu systému.

Co se týče aktivit ve stadiu příprav, EIB se zapojila do zavádění technologických platforem a podporovala jejich činnost. Tyto platformy, iniciované generálním ředitelstvím pro výzkum Evropské komise (DG RESEARCH), slouží jako fórum pro vytváření vazeb mezi subjekty v inovačních odvětvích techniky, jež jsou pro budoucnost evropského průmyslu důležité. Jedním ze základních cílů je vytvoření společné vize a strategie v oblasti technologie. Na konci roku 2005 bylo vytvořeno více než 20 platforem, přičemž pokročilejší platformy (zaměřující se například na technologii vodíkových a palivových článků, nanoelektroniku, fotovoltaiku a technologii v oblasti dodávek vody a v sanitárně-hygienické oblasti) vedou ke vzniku tzv. společných technologických iniciativ na podporu prioritních projektů, jež budou z hlediska financování velmi náročné.

Vzdělávání a odborná příprava V roce 2005 poskytla banka na investice do vzdělávání a odborné přípravy v rámci iniciativy i2i třicet úvěrů ve výši téměř 2,2 mld. EUR (1,7 mld. EUR v roce 2004). Značná část objemu těchto úvěrů směřovala do Spojeného království na výstavbu, modernizaci a údržbu základních a středních škol. Ve Skotsku bude z poskytnutých prostředků hrazena výstavba a údržba 21 základních a středních škol v North Lanarkshire a výstavba a údržba 28 škol v Argyll a Bute, v obou případech v rámci partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem. Ve Finsku poskytla EIB na školy, centra sociální péče a vyšší vzdělávací zařízení úvěry v celkovém objemu 255 mil. EUR a částka 320 mil. EUR směřovala na obnovu a modernizaci vyšších vzdělávacích zařízení v německém Severním PorýníVestfálsku.

Sítě informačních a komunikačních technologií Na sítě informačních a komunikačních technologií, jež jsou nezbytné pro šíření inovací



Zavádění nových technologií EIB poskytla úvěr 121 mil. EUR společnosti Arianespace na projekt spočívající ve výstavbě nového komplexu pro vypouštění nosných raket Sojuz ST v Guayanském vesmírném středisku v Kourou. Program Arianespace-Sojuz bude využíván pro řadu vědeckých programů EU, například pro projekty satelitní polohový systém Galileo a GMES (Globální monitorování životního prostředí a bezpečnosti – Global Monitoring for Environment and Security), a bude podporovat vývoj dalších nových technologií.

a sdílení údajů, byly v roce 2005 poskytnuty úvěry v objemu téměř 1,9 mld. EUR (1,6 mld. EUR v roce 2004). Tyto sítě patří do kategorie projektů velkého rozsahu a jsou z hlediska financování velmi náročné. Na vytvoření širokopásmové přístupové sítě v Rakousku bylo poskytnuto 180 mil. EUR, ve Španělsku téměř 400 mil. EUR, v jižní Itálii 350 mil. EUR a ve východoněmeckých spolkových zemích 500 mil. EUR.

úvěrů v celkové výši 105 mil. EUR. Rozpočet na realizaci těchto 70 projektů činí celkem téměř 800 mil. EUR.

Nové finanční nástroje S cílem pomoci urychlit investice do roku 2010 vyvinula EIB soubor nástrojů finančního inženýrství vytvořených na míru, které uspokojují potřeby a očekávání investorů. V tomto ohledu hraje významnou úlohu kombinace grantů Komise a úvěrů banky. EIB rovněž vytvořila zvláštní úvěrový prostor pro středně velké středně kapitalizované podniky, které jsou často významnými nositeli inovace. Jeho účelem je financování investic do 50 mil. EUR, a to především v sektorech spadajících do i2i. Například se společností Investkredit byl v roce 2005 podepsán úvěr ve výši 30 mil. EUR na financování inovačních středně kapitalizovaných podniků v Polsku. Za účelem zvýšení své přidané hodnoty začala EIB u projektů i2i přijímat vyšší úvěrová rizika, díky rozšíření svého Nástroje pro strukturované financování (SFF). SFF, vytvořený v roce 2001, se využívá na podporu prioritních projektů a předkladatelů projektů, kteří nedosahují investičního stupně, a to vytvářením rezerv na související vyšší úvěrová rizika z části přebytku vytvořeného bankou. Současný rámec SFF disponující částkou 500 mil. EUR (z toho 100 mil. EUR na investice v oblasti Středomoří v rámci FEMIP) je prakticky vyčerpán a banka v roce 2006 navrhne svým řídícím orgánům jeho rozšíření.

Spolupráce s Evropskou komisí Úvěry EIB menšího rozsahu v rámci Nástroje pro strukturované financování byly poskytnuty na financování kinematografie/televize za účelem posílení konkurenceschopnosti tohoto odvětví na mezinárodní úrovni. Od zahájení Iniciativy Inovace 2010 spolufinancovala EIB 70 filmových/televizních produkcí prostřednictvím

Ve snaze podpořit investice do inovací spolupracuje EIB úzce s Evropskou komisí. Tato spolupráce spočívá zejména v koordinaci a spolufinancování v rámci současného rámcového programu EU pro výzkum, jakož i v intenzivní přípravě příštího rámcového programu na období let 2007 - 2013.

25

Skupina EIB

Skupina EIB

26



Přes společné úsilí Komise a banky se v rámci jednoho z bodů na pořadu jednání Evropské rady konané v Bruselu na jaře roku 2005 – hodnocení provádění Lisabonské strategie v polovině období – dospělo k závěru, že je nezbytné intenzivnější úsilí veřejného a soukromého sektoru a že v opačném případě Evropa svých cílů v oblasti inovace určitě nedosáhne.

Posílení grantových zdrojů EU prostřednictvím RSFF V souvislosti s příštím rámcovým programem pro výzkum na období let 2007 - 2013 vyvíjejí EIB a Evropská komise nové způsoby posilování grantových zdrojů EU v kombinaci s úvěry EIB, v souladu s požadavkem Evropské rady konané v Bruselu na jaře roku 2005. Za tímto účelem se zavádí Nástroj financování se sdílením rizik (RSFF). V rámci RSFF banka použije grantových zdrojů Společenství ve spojení se svými vlastními prostředky ke krytí části rizik spojených s projekty, jejichž rizikový profil je vyšší než by banka běžně přijala. Odhaduje se, že prostředky grantu EU umožní EIB poskytnout formou úvěrů

na rizikové investice v oblasti RDI v Evropě dodatečnou částku odpovídající šestinásobku daného grantu. Po schválení Evropským parlamentem a Radou by měl Nástroj financování se sdílením rizik začít fungovat v roce 2007 a bude přístupný všem partnerům v rámci velkých projektů RDI značného evropského významu. Na podporu Lisabonské strategie zvyšuje úsilí i Evropský investiční fond. EIF bude v rámci navrhovaného „Programu pro konkurenceschopnost a inovace“ (Competitiveness and Innovation Programme – CIP) na období let 2007 - 2013 řídit provádění Programu pro podnikavost a inovace (Entrepreneurship and Innovation Programme), jehož významnou složkou je Nástroj pro vysoký růst a inovace (High Growth and Innovation Facility). Tento nástroj zmobilizuje soukromý kapitál pro MSP, které se snaží získat prostředky ve výši 200 000 EUR až 2,5 mil. EUR.



Fórum EIB 2005: od Lisabonu po Helsinky a zpět Výroční Fórum EIB se stalo jedinečnou příležitostí pro vedení diskuse o aktuálních otázkách na nejvyšší úrovni. Fórum, na němž vystoupili renomovaní řečníci, nejvyšší představitelé a odborníci EIB a jejich kolegové z dalších orgánů EU, zástupci členských států a soukromého sektoru, je ideálním prostředím pro otevřenou a upřímnou výměnu názorů o úspěších banky a o podmínkách, za nichž jsou dosahovány. Po Fórech věnovaných otázkám udržitelnosti životního prostředí (Dublin, 2003) a investicím v nových členských státech (Varšava, 2004) se 11. Fórum EIB, konané v Helsinkách v říjnu roku 2005, zaměřilo na budoucnost Lisabonské strategie. Vzhledem k tomu, že v polovině období dosáhlo EU ve svém úsilí přeměnit Evropu „do konce desetiletí v nejdynamičtější ekonomiku založenou na znalostech“ neuspokojivých výsledků, jednalo 400 účastníků konference o způsobech, jak urychlit dosažení ambiciózních cílů stanovených v Lisabonu. Jelikož Světové ekonomické fórum konané v roce 2004 označilo za nejúspěšnější zemi z hlediska globální konkurenceschopnosti Finsko, považovalo se za vhodné, aby tato diskuse probíhala v Helsinkách. Více informací o jednání lze získat v publikaci Informace EIB č. 121 nebo na internetových stránkách banky. 12. Fórum se uskuteční v Aténách v říjnu roku 2006 a zaměří se na téma „Jihovýchodní Evropa – region v pohybu“.

27

Skupina EIB

Skupina EIB

28


Ochrana životního prostředí V roce 2005 banka opět splnila svůj ambiciózní cíl věnovat 30 až 35 % celkového objemu přímých úvěrů v Evropské unii na ochranu životního prostředí, což podtrhuje význam, který je v rámci cílů politiky EIB ochraně životního prostředí přikládán.

Přímé úvěry na investiční projekty na ochranu životního prostředí v Evropské unii dosáhly celkové výše 10,9 mld. EUR, což představuje 33 % objemu přímých úvěrů. Kromě toho většina globálních úvěrů sleduje dosažení několika cílů, včetně ochrany životního prostředí, a EIB poskytuje na ochranu životního prostředí i účelové globální úvěry. V roce 2005 poskytla EIB dva úvěry tohoto typu v objemu 210 mil. EUR, a to Rakousku a Německu.

Životní prostředí a kvalita života Přímé úvěry v roce 2005 (v milionech)

Celkem Změna klimatu

2 329

Městské prostředí

6 796

Příroda, zachování biologické rozmanitosti a přírodní zdroje

338

Přírodní zdroje a nakládání s odpady

400

Celkový objem přímých úvěrů

Životní prostředí a kvalita života Přímé úvěry v období let 2001-2005: 49,7 mld. EUR

1 131

Životní prostředí a zdraví

10 924*

* Jelikož některé projekty mohou spadat do několika podskupin, nelze jednotlivé rubriky kumulovat.

(v milionech)

12 500

10 000

7 500

5 000

2 500

0

2001

2002

2003

2004

2005

Změna klimatu Životní prostředí a zdraví Městské prostředí Příroda, zachování biologické rozmanitosti a přírodní zdroje Přírodní zdroje a nakládání s odpady

Podíl úvěrů na projekty na ochranu životního prostředí v přistupujících zemích (Bulharsko a Rumunsko) a v zemích, které zahájily přístupová jednání (Chorvatsko a Turecko), byl ještě vyšší: na ochranu životního prostředí v těchto zemích byla poskytnuta částka 853 mil. EUR (56 %). V partnerských zemích Středomoří byly na projekty na ochranu životního prostředí poskytnuty přímé úvěry v objemu 260 mil. EUR. Dalších 90 mil. EUR bylo určeno na projekty na ochranu životního prostředí v afrických, karibských a tichomořských zemích, 85 mil. EUR na projekt v Jihoafrické republice, 60 mil. EUR směřovalo do Ruska a 42 mil. EUR do Asie. Všechny tyto prostředky přispěly k dosažení cíle banky, kterým je podporování ekologicky udržitelného rozvoje v partnerských zemích. Úvěry EIB na ochranu a zlepšování životního prostředí se poskytují na ochranu a zlepšování jak přírodního prostředí, tak i zastavěného prostředí. Co se týče zastavěného prostředí, aktivity banky se soustřeďují zejména na městskou


Ochrana životního prostředí

dopravu a městskou obnovu; při poskytování podpory EIB na zlepšování přírodního prostředí hrají klíčovou úlohu otázka změny klimatu a kvalita ovzduší a vody.

Změna klimatu Smyslem akčního plánu EIB pro energii z obnovitelných zdrojů, přijatého v roce 2004, je zvyšování podpory banky politikám Evropské unie týkajícím se změny klimatu. Tento plán si klade za cíl meziroční nárůst objemu úvěrů na výrobu energie z obnovitelných zdrojů tak, aby tyto úvěry do roku 2010 představovaly 50 % veškerých úvěrů na nově vyráběnou elektrickou energii. V roce 2005 dosáhly úvěry na projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů celkové výše 484 mil. EUR, což představovalo 64 % objemu úvěrů na novou výrobu elektrické energie. EIB poskytla Finsku úvěr 25 mil. EUR na modernizaci dvou vodních elektráren na řece Kemijoki v Laponsku. Tato investice zvýší objem výroby elektrické energie o 30 % a současně Finsku pomůže plnit jeho závazky ohledně snižování emisí skleníkových plynů. Mezi projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů byly i projekty týkající se větrných elektráren v Portugalsku a Švédsku. V roce 2004 zavedla EIB specifické nástroje v oblasti změny klimatu a v roce 2005 je začala provádět. Finanční nástroj pro řešení problému změny klimatu (Climate Change Financing Facility – CCFF), disponující částkou 500 mil. EUR, je již operativní. Do konce roku 2005 z něho byla vyplacena již polovina částky 400 mil. EUR, která je vyhrazena na projekty snižování emisí v rámci Evropské unie, prováděné společnostmi zapojenými do systému EU pro obchodování s emisemi. Stalo se tak po schválení financování modernizace celulózek a papíren v Portugalsku a jejich uzpůsobení požadavkům z hlediska ochrany životního prostředí, jakož i výstavby a provozování dvou průtočných elektráren ve Slovinsku.

Další potenciální projekty spadající do tohoto nástroje jsou ve stadiu příprav. Jsou identifikovány první projekty vhodné pro zařazení do Nástroje technické pomoci pro řešení problému změny klimatu (CCTAF), z něhož se poskytují granty na financování technické pomoci při vypracovávání investičních projektů týkajících se uhlíkových kreditů v rámci programů mechanismus čistého rozvoje (Clean Development Mechanism – CDM) a společná realizace (Joint Implementation – JI) podle Kjótského protokolu. EIB ve spolupráci s EBRD připravuje vytvoření Mnohostranného fondu uhlíkových kreditů EBRD-EIB, jenž poskytne projektům financovaným těmito institucemi další možnosti prodeje uhlíkových kreditů a vytvoří dodatečnou organizační kapacitu pomáhající veřejnému i soukromému sektoru uspokojovat jejich potřeby z hlediska dodržení limitů. V roce 2005 se EIB rovněž zapojila do jednání s dalšími finančními institucemi veřejného a soukromého sektoru s cílem posílit spolupráci na podporu projektů v rámci CDM a JI a celkového fungování uhlíkového trhu.

Ovzduší a voda V roce 2005 byly poskytnuty úvěry na projekty zlepšování životního prostředí z hlediska kvality ovzduší a vody a snižování průmyslového znečištění v objemu 2,5 mld. EUR, z toho 2,3 mld. EUR v Evropské unii. Voda a hygiena jsou hlavní oblasti, kam směřují úvěry EIB; v rámci EU putovalo v roce 2005 do těchto oblastí více než 1,2 mld. EUR. Tyto projekty pomáhají chránit a bránit přírodní prostředí, podporovat obecné blaho a, zejména v partnerských zemích, potlačovat bídu. V souvislosti s rámcovou směrnicí EU o vodě (Water Framework

29

Skupina EIB

Skupina EIB

30



Directive – WFD) financuje banka investiční projekty a programy, často v kombinaci s nástroji Evropské komise, aby zajistila dosažení cílů WFD. Za tímto účelem je třeba často vynaložit značné investice v oblasti komunálních odpadních vod a pitné vody. Úvěry EIB rovněž podporují udržitelné řízení poptávky, integrované plánování povodí a ochranu proti povodním. Banka poskytla úvěr ve výši 75 mil. EUR na čištění odpadních vod v belgických Flandrech, který představuje poslední částku poskytnutou na základě dohody o financování v hodnotě 250 mil. EUR, uzavřené se společností Aquafin specializující se na nakládání s komunálními odpadními vodami. Uvedená dohoda se týká 219 samostatných projektů výstavby a modernizace hlavních stok, čistíren odpadních vod a čerpacích stanic. Tyto investice mají značný environmentální přínos z hlediska kvality vody řek Šelda a Maas, jakož i pro oblasti dolního toku těchto řek u Severního moře. Úvěr ve výši 15 mil. EUR byl poskytnut na modernizaci a rozšíření vodní infrastruktury v Plzni v České republice, konkrétně na zlepšení zásobování pitnou vodou, na výstavbu zařízení na zadržení a odtok přívalových vod a na rozšíření kanalizační sítě v tomto městě. Projekt byl spolufinancován Evropskou komisí prostřednictvím grantů z Fondu soudržnosti.

Zastavěné prostředí Jelikož projekty městské obnovy znamenají zlepšení v oblastech bídy, mohou mít značný vliv na sociální soudržnost a představovat nejlepší způsob využití cenných a vzácných hodnot v centrech měst. Současně může městská obnova snížit tlaky na další osídlování zemědělské půdy a okolní krajiny a přispět k vyváženější urbanistické struktuře, která by kladla menší nároky na životní prostředí. Většina měst má vypracován svůj plán rozvoje, v jehož rámci jsou vymezeny chátrající a obecně sociálně a hospodářsky znevýhodněné městské části, které vyžadují zvláštní pozornost. Úvěry na městskou obnovu dosáhly objemu 1,8 mld. EUR. Jedním z nich byl úvěr ve výši 125 mil. EUR na modernizaci městské infrastruktury v hlavním městě Polska, Varšavě. Tyto prostředky podpoří projekty městské obnovy malého a středního rozsahu, investice do místní dopravy, ochrany životního prostředí, zdravotnictví a vzdělávání, péče o kulturního dědictví, jakož i do prioritní občanské vybavenosti. S městskou obnovou souvisejí investice do udržitelné městské hromadné dopravy. EIB poskytla Spojenému království úvěr ve výši 145 mil. EUR na rozšíření lehké železniční trati v Docklands, zajišťující nové dopravní spojení přes Temži v jižním Londýně. Předpokládá se, že tento projekt hromadné dopravy vytvoří příležitosti pro sociálně slabší komunity na obou stranách Temže, zlepší dostupnost občanské vybavenosti a zvýší atraktivnost dotyčných oblastí výstavby pro developery. V roce 2005 dosáhly úvěry na městskou hromadnou dopravu v celé EU celkového objemu 4,9 mld. EUR.



Jednotka EIB pro životní prostředí Jednotka EIB pro životní prostředí (ENVU), jež působí souběžně se skupinou pro hodnocení životního prostředí (obě jsou součástí ředitelství pro projekty), hraje významnou úlohu v bankovním systému řízení z hlediska ochrany životního prostředí. ENVU byla zřízena v roce 2002 jako kontaktní místo pro environmentální otázky za účelem podpory formování a provádění environmentální politiky a postupů v širokém spektru aktivit EIB. V průběhu roku 2005 ENVU zlepšila svoji schopnost dohledu nad environmentálními a sociálními aspekty úvěrových aktivit banky, a to díky příchodu dvou odborníků na otázky životního prostředí a jednoho odborníka na otázky sociálního rozvoje. V roce 2005 patřilo mezi prioritní úkoly ENVU komplexní hodnocení a revize interních environmentálních postupů EIB, včetně dalšího zdokonalení souboru pokynů, které by měly pomáhat projektovým týmům efektivněji řešit otázky sociálního rozvoje v rámci operací mimo EU, vzdělávání zaměstnanců banky v oblasti ochrany životního prostředí a zvyšování jejich povědomí o environmentálních otázkách, a poskytování dodatečné podpory operačním ředitelstvím banky v souvislosti s úvěry na prioritní projekty v oblasti životního prostředí, včetně projektů sledujících zmírnění změny klimatu. Jednotka rovněž asistovala dalším pracovištím banky při zavádění a prosazování interního bankovního systému řízení z hlediska ochrany životního prostředí. V oblasti sociálního hodnocení se v současnosti vypracovávají nové pokyny v souladu s mezinárodními normami, například normami MOP, na jejichž základě budou vhodné projekty financované EIB nejen klást důraz na zmírnění potenciálních nepříznivých dopadů, ale budou se snažit i o podporu sociálního blaha. ENVU dále rozvíjí své vnější vztahy s nejrůznějšími institucemi, včetně jiných institucí Evropské unie a mnohostranných a dvoustranných finančních institucí, a to v celém spektru oblastí. Například společně s generálním ředitelstvím pro životní prostředí (DG ENV) přispívá jednotka prostřednictvím projektů financovaných bankou k prosazení nové směrnice EU o strategickém environmentálním posouzení (SEA) a zapojuje se do práce multiinstitucionálních pracovních skupin v otázkách zachování biologické rozmanitosti, environmentálních technologií a stanovení ukazatelů výkonnosti. Banka se zejména snaží posílit svoji schopnost posuzovat důsledky investic v rozvojových zemích v rámci plnění rozvojových cílů tisíciletí pomocí nového pilotního nástroje známého pod názvem Rámec pro posouzení dopadů na rozvoj.

31

Skupina EIB

Skupina EIB

32


Rozvoj transevropských sítí (TEN) Rozvoj transevropských sítí (TEN) v oblasti dopravy a energetiky, jedna z operačních priorit EIB, významně přispívá k hospodářské a sociální integraci Evropské unie.

V členských státech EU, v přistupujících zemích a v zemích, které zahájily přístupová jednání, je EIB nadále hlavním zdrojem bankovního financování těchto významných sítí. Od roku 1993, kdy Evropská rada v Essenu rozhodla o zahrnutí TEN do programu politiky EU, byly podepsány úvěry v objemu 69,3 mld. EUR v oblasti dopravních TEN a 9,1 mld. EUR v oblasti energetických TEN.

Banka podporuje 21 z celkem 30 dopravních projektů, které byly jako prioritní označeny v rámci Evropské akce pro růst schválené Evropskou radou v prosinci roku 2003. Cílem této iniciativy je posílení dlouhodobého růstového potenciálu Evropy zvýšenými investicemi do TEN, stejně jako do výzkumu, vývoje a inovací.

Dopravní sítě Uvedených 30 prioritních dopravních TEN bylo vybráno vzhledem k jejich dlouhodobému strategickému významu pro integraci vnitřního trhu rozšířené Unie a jejich dopadu na růst.

Transevropské sítě 2001-2005: 36 mld. EUR

V roce 2005 činil objem úvěrů poskytnutých EIB na dopravní TEN více než 7,4 mld. EUR (6,6 mld. EUR v roce 2004), z toho téměř polovina směřovala do prioritních TEN. Více než 40 % objemu úvěrů bylo určeno na železnice, 38 % na silnice a zbytek na námořní infrastrukturu.

(v milionech)

10 000

8 000

Jedním z prioritních projektů TEN v rámci Akce pro růst, který získal podporu EIB, byla výstavba úseku dálnice A1 v délce 90 kilometrů mezi městy Gdaňsk a Nowe Marzy v Polsku. Úvěr ve výši 500 mil. EUR s třicetiletou splatností byl poskytnut Gdaňské dopravní společnosti, soukromému držiteli koncese v rámci tohoto projektu PPP, který je součástí Evropského koridoru IV spojujícího Baltské moře na severu s Českou republikou, Slovenskem a Rakouskem.

6 000

4 000

2 000

0

2001 Doprava Energetika

2002

2003

2004

2005

Finsku poskytla EIB úvěr ve výši 153 mil. EUR na výstavbu a provoz úseku dálnice E18 v délce 51 kilometrů. Tento projekt náležející mezi projekty PPP je součástí Nordického trojúhelníku -


33

Skupina EIB

Rozvoj transevropských sítí (TEN)

Operace EIB na podporu transevropských sítí a koridorů

Trasy prioritních transevropských sítí (TEN) Úseky TEN, které byly předmětem závazku financování Další financované instrastruktury a sítě evropského zájmu

1993-2005

Silniční a železniční koridory ve střední a východní Evropě Financované úseky koridorů Silnice/Železnice Elektrická energie Plyn Letiště Projekt multiregionálního charakteru Překladiště Přístav Řízení letového provozu

St. Petersburg

Helsinki

Využití ložisek ropy a zemního plynu

Oslo

Tallinn

Stockholm

Systém elektronického mýtného pro víceproudé komunikace

Moskva

Riga Edinburgh København

Belfast

Vilnius Minsk

Dublin Cork

Berlin Amsterdam

London

Warszawa

Bruxelles

Kiyev Praha

Luxembourg Paris Strasbourg

Wien München

Ljubljana Lyon Milano

Bratislava

Kishinev

Budapest Zagreb Sarajevo

Odessa

Bucuresti Belgrade Sofia

Porto Skopje

MADEIRA (PT)

Madrid Lisboa

Barcelona

Roma

Tiranë

Istanbul

Thessaloniki

AÇORES (PT)

Athinai ISLAS CANARIAS (ES)

Skupina EIB

34



Odborné znalosti v oblasti PPP Prostřednictvím PPP soukromý sektor významně a ve stále větší míře přispívá k rozvoji a budování veřejné infrastruktury. To je důvod, proč se řada vnitrostátních a regionálních veřejných orgánů snaží PPP lépe rozumět.

trati v délce 744 kilometrů. Tento projekt spojuje dvě nejvýznamnější španělská města a integruje železniční sít Pyrenejského poloostrova do evropské železniční sítě. Financování ze strany EIB může dosáhnout až částky 2,5 mld. EUR, což by znamenalo největší příspěvek banky na jediný projekt v celé její historii.

V roce 2005 se EIB společně s Evropskou komisí zapojila do příprav na zřízení Evropského expertního střediska pro PPP (EPEC), jehož úkolem bude výměna osvědčených zkušeností veřejnoprávních subjektů v celé EU v oblasti rozvoje PPP. Poradní úloha EPEC umožní účinnější šíření zkušeností po celé Evropě a poskytne praktickou pomoc s realizací PPP. Očekává se, že EPEC začne fungovat v roce 2006.

Díky svým dlouholetým zkušenostem a odborným znalostem v oblasti TEN vystupuje EIB ve stále větší míře i v roli poradce a poskytuje pomoc při definování projektu. Nový poradenský mandát, který převzala loni, se týká projektu hlavního tunelu Brenner (viz také orámovaný text o odborných znalostech v oblasti PPP).

Katalytická úloha banky při zvyšování účasti soukromého sektoru v TEN spočívala v tom, že v roce 2005 poskytla na podporu partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem úvěry v hodnotě 772 mil. EUR.

Energetické sítě Energetické TEN jsou jednou z hlavních priorit energetické politiky Evropské unie, jelikož přispívají k vytvoření vnitřního trhu s energií, k diverzifikaci dovozů energie a k posílení bezpečnosti dodávek energie. Některé z těchto energetických TEN podporují i rozvoj hospodářsky méně rozvinutých regionů. Na seznamu prioritních energetických TEN, vypracovaném Komisí, figurují osy pro přenos elektřiny a přepravu zemního plynu. Pro financování EIB jsou způsobilé všechny projekty přispívající k vybudování těchto os, počínaje malými přeshraničními elektrickými vedeními a konče transkontinentálními plynovody.

Konference na téma PPP (Atény, 18. dubna 2005)

dopravní TEN, kterou EU vyčlenila jako prioritu a která spojuje severské země a jejich hlavní města a zlepšuje spojení se střední Evropou a EU a Ruskem. EIB poskytla další úvěr ve výši 1,1 mld. EUR na vysokorychlostní železniční trať spojující města Madrid, Barcelona a Figueras s francouzskou hranicí. Jedná se o projekt výstavby a uvedení do provozu nové vysokorychlostní železniční

V roce 2005 poskytla EIB na energetické TEN téměř 900 mil. EUR. Pro srovnání, v roce 2004 byla na tento účel poskytnuta částka 1,3 mld. EUR. S takovými výkyvy je třeba počítat, jelikož projekty TEN nejsou četné, jsou rozsáhlé a doba potřebná k jejich přípravě a realizaci je dlouhá. Předpokládá se, že v roce 2006 se celá řada významných energetických TEN dostane do stadia, kdy banka opět své aktivity v tomto sektoru zvýší.



Jednou z energetických TEN financovaných v roce 2005 byl terminál LNG (zkapalněný zemní plyn) na ostrově Grain v hrabství Kent (Spojené království). Úvěr poskytnutý bankou ve výši 177,3 mil. EUR představuje nákladově efektivní řešení dodávek zemního plynu na trh Spojeného království v době, kdy se v této zemi poptávka po zemním plynu zvyšuje a současně se zmenšují její vlastní rezervy. Zařízení LNG zajišťují diverzifikaci dovozů a podporují hospodářskou soutěž v oblasti dodávek zemního plynu. Přepravní náklady LNG se v posledních letech snížily, což ve spojení s rostoucí regionální nerovnováhou trhu vede k vytvoření světového trhu s LNG. V roce 2005 provedla EIB důkladnou analýzu svého působení v energetickém sektoru. Nedávné zvýšení cen ropy, kdy tyto ceny dosáhly třetí historicky nejvyšší úrovně, vedlo k potřebě stanovit v oblasti energetiky v rámci programu politiky Evropské unie významnější priority. Cílem uvedené analýzy bylo vymezit směry operací banky v energetickém sektoru, jež by tyto nové priority zohlednily. Mezi hlavní priority programu politiky EU patří podpora hospodářské soutěže a rozvoj energetických TEN, snižování rizik spojených s vyšší závislostí na dodávkách energie z oblastí mimo Evropskou unii, stejně jako spolupráce s partnerskými a sousedními zeměmi. V roce 2006 vypracuje EIB akční plán v oblasti energetiky.

Soustavná podpora účasti soukromého sektoru Mnohé operace v oblasti TEN představují klasické dlouhodobé úvěry s velmi dlouhou dobou splatnosti a odpovídajícím odkladem splátek jistiny. Jelikož si však banka přeje hrát katalytickou úlohu a podporovat investice soukromého sektoru do TEN, zavedla rovněž nové finanční nástroje pro řešení otázek rizik. Například její Nástroj pro strukturované financování umožňuje financování soukromých, veřejných či polo-

veřejných účelových projektů se sdílením rizik, zejména pokud jde o přeshraniční projekty PPP. V rámci Nástroje pro strukturované financování získala EIB v roce 2005 poprvé účasti ve fondech pro infrastruktury. Tím se rozšířila škála produktů, které banka nabízí na podporu vysoce prioritních operací, o fondy pro infrastruktury investující do projektů splňujících požadavky způsobilosti EIB. Zvláštní pozornost je věnována projektům PPP. Banka tak investovala 50 mil. EUR do Fondu pro konvergenci transformující se Evropy, který své aktivity zaměřuje na nové členské státy ve východní Evropě. Banka věnuje těmto operacím pozornost a jejím záměrem je ve střednědobém horizontu vytvořit portfolio fondů pro infrastruktury, které budou kolektivně investovat do kvazivlastního kapitálu na co nejširším geografickém základě v rámci celé EU. Pokud to dovolí tržní podmínky, k podpisu dalších tří nebo čtyř investic do fondů pro infrastruktury dojde během roku 2006.

35

Skupina EIB

Skupina EIB

36


Podpora MSP se v roce 2005 stává jedním z hlavních cílů Na svém výročním zasedání konaném v roce 2005 Rada guvernérů EIB povýšila podporu malých a středních podniků (MSP) v Evropské unii na jeden z pěti hlavních cílů banky. V praxi to znamená, že skupina EIB vyhrazuje na financování MSP více zdrojů a že v tomto ohledu dolaďuje soubor svých finančních nástrojů. V Evropské unii působí více než 20 milionů malých a středních podniků, což představuje dvě třetiny pracovních míst v rámci EU a polovinu obratu dosaženého jinými odvětvími než odvětvím zemědělství. Tyto podniky hrají významnou úlohu z hlediska růstu a inovací. EIB podporuje MSP prostřednictvím globálních úvěrů – úvěrových limitů poskytovaných zprostředkujícím bankám a finančním institucím, které dokonale znají místní trh a tyto finanční prostředky dále půjčují na financování investičních projektů malého rozsahu. Nástroj globálního úvěru je velmi důležitý. Bez něj by se operace banky omezovaly na velké projekty a na velké subjekty.

V roce 2005 dosáhly globální úvěry v rámci EU objemu 8,9 mld. EUR, z toho částka 4,2 mld. EUR byla určena přibližně 20 000 malých a středních podniků. Většina těchto úvěrů podporovala i další hlavní cíle banky. Významná část byla určena na investice MSP podporující hospodářskou a sociální soudržnost. Výzkum a vývoj financovaný bankou a uskutečňovaný inovačními MSP napomáhal plnění Lisabonské agendy. V roce 2005 byly novým členským státům poskytnuty globální úvěry v objemu 815 mil. EUR, z toho 471 mil. EUR bylo určeno MSP. V těchto zemích se globální úvěry poskytují v úzké koordinaci s grantovým financováním Evropské unie, zejména s Nástrojem financování MSP (SME Finance Facility), který původně fungoval v rámci PHARE, předvstupního programu financovaného Evropskou unií. Tato koordinace podporuje rozvoj finančních trhů a zlepšuje rámcové podmínky pro financování MSP.

Zlepšování finančního produktu v roce 2005 Rámec přidané hodnoty globálních úvěrů v Evropské unii, podporovaný hodnocením ex post financování MSP bankou, byl přijat a zaveden v roce 2005. Zlepšily se požadavky na hlášení finančních zprostředkovatelů, pozornost se soustředila na tři pilíře

přidané hodnoty banky (slučitelnost s prioritními cíli EU, kvalita zprostředkovatelů, finanční prospěch pro konečné příjemce) a současně se zvýšila transparentnost a zlepšila informovanost konečných příjemců. Za účelem stimulace soutěžení pokračovala v roce 2005 diverzifikace spolupracujících bank, která je pro konečné příjemce příznivá. EIB uzavřela dohody o globálních úvěrech s 255 finančními zprostředkovateli v rámci celé Evropské unie. Přínosné partnerství s obchodními bankami, založené na subsidiaritě a doplňkovosti, bude nadále pro EIB velmi důležité. Tato spolupráce bance umožňuje vložit přidanou hodnotu do širokého spektra projektů. Kromě toho může EIB značně přispět k rozvoji a posílení bankovního sektoru v nových členských státech, přistupujících zemích, zemích, které zahájily přístupová jednání, a v kandidátských a partnerských zemích. Banka vyvíjí alternativní přístupy a struktury a současně zajišťuje, aby koneční příjemci a partnerské banky měli z účasti EIB přínos.


37

Podpora MSP se v roce 2005 stává jedním z hlavních cílů

Angažovanost EIF 2001-2005

EIF

(v milionech)

Evropský investiční fond, jehož většinovým akcionářem (přibližně 60 %) je EIB a jehož dalšími akcionáři jsou Evropská komise (30 %) a finanční instituce, se specializuje na MSP. EIF působí jako fond fondů na trhu rizikového kapitálu, nabízí záruky za úvěry MSP a poskytuje finanční poradenské služby. EIF poskytuje finanční prostředky prostřednictvím finančních zprostředkovatelů, s využitím svých vlastních zdrojů, jakož i prostředků, které mu svěřili jeho akcionáři či třetí osoby. Aktivity EIF se účtují odděleně a nejsou zahrnuty do údajů o úvěrech banky.

2 300 2 000 1 700 1 400 1 100 800 500 0

V roce 2005 se EIF angažoval formou investic do rizikového kapitálu částkou 468 mil. EUR a jeho celkové investice do rizikového kapitálu na konci roku činily 3,1 mld. EUR. EIF, který investoval do přibližně 220 fondů v Evropské unii, je klíčovou institucí podporující inovační financování MSP. Fond se soustřeďuje na počáteční fáze podniků zabývajících se technologiemi a biologickými vědami, a tato oblast představuje téměř dvě třetiny jeho investičního portfolia. EIF poskytla v roce 2005 záruky ve výši 1,7 mld. EUR. Na konci roku 2005 celé portfolio záruk činilo 9,3 mld. EUR. EIF nabízí v rámci těchto svých záručních aktivit ve prospěch MSP dvě hlavní řady produktů: zkvalitňování úvěrů pro účely sekuritizace a pojišťování/zajišťování úvěrů (včetně mikroúvěrů). Cílem sekuritizace je zlepšit přístup MSP k dluhovému financování umožněním převodu úvěrových rizik MSP z finančních institucí poskytujících úvěr na kapitálový trh. Operace zaměřené na zkvalitňování úvěrů dosáhly v roce 2005 objemu více než 450 mil. EUR. V roce 2005 byly v rámci „záruční sekce“ současného víceletého programu EU pro MSP podepsány záruky ve prospěch MSP v hodnotě 1,2 mld. EUR. Dosud mělo z tohoto programu (a z předchozího programu) prospěch více než

2001

2002

2003

2004

2005

Rizikový kapitál Záruky ve prospěch MSP

260 000 MSP. Záruční sekce zahrnuje nástroj záruk za mikroúvěry, který podporuje podnikatele a mikropodniky s maximálně 10 zaměstnanci a poskytuje záruky za mikroúvěry do částky 25 000 EUR. Jeho cílem je napomáhat začínajícím podnikatelům, kteří mají potíže se získáním přístupu k finančním prostředkům vzhledem k relativně vyššímu úvěrovému riziku, jež představují, a vzhledem k nedostatečnému zajištění, jež mohou poskytnout věřitelům. Závazky vyplývající ze záruk tohoto druhu dosáhly objemu téměř 180 mil. EUR, což je s ohledem na skutečnost, že mikroúvěry činí v průměru necelých 10 000 EUR, značná částka.

Budoucí globální řízení vztahů s MSP Zahrnutí financování MSP mezi hlavní priority vedlo banku k tomu, aby hledala nové možnosti spolupůsobení s Evropským investičním fondem a maximalizovala tak přidanou hodnotu pro své klienty – MSP. Aktivity Evropské investiční banky

Skupina EIB

Skupina EIB

38



JEREMIE: posílení finančních prostředků pro MSP v regionech Na žádost generálního ředitelství pro regionální politiku Evropské komise (DG REGIO) vypracovaly společně EIB a EIF inovační opatření na podporu přístupu MSP (včetně zcela nových podnikatelů) k finančním prostředkům a k mikroúvěrům v regionech, které splňují podmínky pro čerpání ze strukturálních fondů v průběhu příštího rozpočtového plánovacího období 2007 - 2013. V říjnu roku 2005 zahájily Komise a EIF iniciativu Společné evropské zdroje pro mikropodniky a malé a střední podniky (Joint European Ressources for Micro-to-Medium Enterprises – JEREMIE). V rámci JEREMIE budou mít členské státy a regiony možnost přenést správu části prostředků ze strukturálních fondů (Evropského fondu pro regionální rozvoj - ERDF), která je určena pro MSP, na Evropský investiční fond (EIF). První etapa JEREMIE bude spočívat v tom, že EIF vyhodnotí potřeby v oblasti finančního inženýrství na úrovni členských států a na regionální úrovni, a ve vypracování akčních plánů v roce 2007. Místo prostého využití grantových zdrojů jako takových bude část těchto zdrojů přeměněna na řadu dalších finančních produktů, včetně vlastního kapitálu, rizikového kapitálu, záruk, úvěrů a technické pomoci. Cílem je vytvoření multiplikačního účinku na rozpočet strukturálních fondů. Na každé euro z rozpočtu by se souhrn dostupných finančních produktů mohl pohybovat v rozmezí 2 až 10 eur. Kromě toho bude možné namísto pouhého jednorázového využití grantového příspěvku využívat finančních zdrojů opakovaně. Cílová skupina MSP bude zahrnovat nejrůznější subjekty, počínaje novými podniky působícími v oblasti biologických věd a konče středními podniky působícími v odvětvích hospodářství s delší tradicí. Prostřednictvím JEREMIE budou moci regiony pro získání dodatečných finančních prostředků ve všech příslušných oblastech investic využívat zkušeností EIF i jeho široké sítě mezinárodních, národních i místních institucí zabývajících se financováním MSP, jakož i schopností skupiny EIB (i dalších mezinárodních finančních institucí). EIF bude spolupracovat s orgány členských států a s místními orgány, aby bylo zajištěno, že každý místní investiční záměr bude navržen „na míru“, tj. s ohledem na místní podmínky. Od tohoto souboru nástrojů se očekává, že zajistí optimální využití prostředků ze strukturálních fondů ve prospěch všech článků řetězce: regionů, finančního sektoru i příjemců – MSP.



a Evropského investičního fondu se svou povahou liší: získávání prostředků bankou a její úvěrová činnost se značně liší od úlohy fondu jako investora a poskytovatele záruk. Nicméně tyto rozdíly, jakož i skutečnost, že EIF je klíčovým aktérem na trhu ve dvou ze strategických priorit banky – zejména v oblasti MSP, ale i v oblasti i2i – vytvářejí podmínky pro doplňkovost aktivit obou institucí a pro společné iniciativy skupiny EIB a Evropské komise. Globální řízení vztahů má v bance dlouhou tradici a zajišťuje systematický přístup ke stále složitějším vztahům s klíčovými klienty. V budoucnosti by společné globální řízení vztahů EIB-EIF s finančními zprostředkovateli, kteří dále půjčují prostředky MSP, mělo umožnit nabídku mnohem komplexnější škály finančních produktů. Koordinace marketingu a řízení vztahů umožní lepší identifikaci nejvhodnějšího produktu pro zlepšení přístupu MSP k finančním prostředkům, s přihlédnutím k nejrůznějším situacím na úrovni členských států a na regionální úrovni a ke specifickému postavení finanční protistrany. Skupina EIB může díky využívání rozsáhlé sítě vztahů EIB s finančními zprostředkovateli a specifických odborných znalostí a zkušeností EIF kombinovat úvěry a nástroje záruk s transakcemi v oblasti sekuritizace.

39

Skupina EIB

Skupina EIB

40


FEMIP: podpora partnerských zemí Středomoří Ministři zahraničních věcí členských států Evropské unie označili rok 2005 za „rok Středomoří“. FEMIP, nástroj EIB pro poskytování úvěrů partnerským zemím Středomoří, hrál v tomto ohledu významnou úlohu, jelikož jeho prostřednictvím byla na klíčové investiční projekty poskytnuta částka 2,2 mld. EUR. Od října roku 2002 jsou operace Evropské investiční banky v partnerských zemích Středomoří (PZS) sdruženy v Nástroji pro euro-středomořské investice a partnerství (Facility for Euro-Mediterranean Investment and Partnership – FEMIP). FEMIP podporuje barcelonský proces zahájený v roce 1995 a jeho cílem je pomáhat PZS při řešení výzev hospodářské a sociální modernizace a hospodářské integrace, zejména v rámci příprav na vytvoření evropsko-středomořské zóny volného obchodu v roce 2010. V této souvislosti věnuje FEMIP hlavní pozornost financování podniků soukromého sektoru, ať již jde o místní iniciativy či o přímé zahraniční investice. Za účelem vytvoření příznivého prostředí pro rozvoj soukromého sektoru podporuje FEMIP rovněž projekty infrastruktury, investice do lidského kapitálu a programy výslovně zaměřené na ochranu životního prostředí. Kromě toho FEMIP přiděluje grantové zdroje na přípravnou technickou pomoc a na rizikový kapitál.

Rok 2005 byl rovněž prvním rokem činnosti Svěřeneckého fondu FEMIP. Svěřenecký fond, který byl vytvořen v polovině roku 2004 a který dosud získal darem od 15 členských států a Evropské komise částku 33,5 mil. EUR, doplňuje Fond technické pomoci, jelikož se v partnerských zemích Středo-

Země Středomoří 2001-2005: 9,5 mld. EUR (v milionech)

moří zaměřuje na přípravnou technickou pomoc a na operace s rizikovým kapitálem. V průběhu roku bylo schváleno sedm operací v celkovém objemu 3,4 mil. EUR. Z hlediska zeměpisného rozložení byly čtyři ze schválených projektů zaměřeny regionálně a tři na jednotlivé země: Alžírsko, Maroko a Sýrie. Z hlediska členění podle odvětví podporovaly čtyři ze schválených projektů rozvoj místního finančního sektoru. Kromě toho byl schválen jeden projekt v každém z těchto odvětví: doprava, energetika a průmysl. Konečným cílem všech schválených projektů byla podpora rozvoje soukromého sektoru v tomto regionu.

3 000

Projekty financované v roce 2005 2 088

2 000 1 401

2 200

2 194

1 592

1 000

0

2001

2002

2003

2004

2005

V roce 2005 byly v rámci FEMIP poskytnuty úvěry na 23 projekty v partnerských zemích Středomoří v celkovém objemu 2,2 mld. EUR. Je to o něco více než obdivuhodný objem úvěrů v roce 2004. Investice do soukromého sektoru, zaměřené na podporu projektů malého a středního rozsahu a na přímé zahraniční investice, činily 1,1 mld. EUR, což je polovina objemu úvěrů poskytnutých bankou v tomto regionu.


41

Skupina EIB

FEMIP: podpora partnerských zemí Středomoří

Setkání ministrů zemí FEMIP v roce 2005 (Skhirat, Maroko, 19. a 20. června 2005)

Z hlediska členění podle odvětví směřovala částka 1,3 mld. EUR (59 %) do infrastruktury, včetně projektů týkajících se dopravy (29 %), na investice do energetiky (25 %) a na programy zlepšení stavu telekomunikací (5 %). Globální úvěry poskytnuté finančním zprostředkovatelům, kteří dále tyto prostředky půjčují na podporu investic malého a středního rozsahu, dosáhly objemu 650 mil. EUR (31 %), na investice do průmyslu byla poskytnuta částka 142 mil. EUR (6 %) a na ochranu životního prostředí 90 mil. EUR (4 %). Operace s rizikovým kapitálem se zvýšily na 45 mil. EUR, což je oproti roku 2004 dvojnásobek. Z hlediska zeměpisného rozložení bylo šest projektů v celkové hodnotě 930 mil. EUR financováno v Turecku, což odráží prudký nárůst místních a zahraničních investic v této zemi vzhledem k postavení Turecka jako země, která zahájila jednání o přistoupení k EU. Úvěry zemím Blízkého východu dosáhly v roce 2005 objemu 834 mil. EUR. Investice do energetiky (zemní plyn) byly nejvyšší v Egyptě. V Sýrii banka podporovala výstavbu zařízení na výrobu elektrického proudu a tepla a zlepšení stavu telefonní sítě na venkově. V Libanonu byly úvěry určeny malým a středním podnikům, na čištění odpadních vod a na výstavbu silnic podél pobřeží. V Libanonu má dobrý stav silniční sítě velký význam pro rozvoj soukromého sektoru, jakož i pro regionální komerční přepravu a obchod, jelikož tato země má v regionu klíčové postavení a působí zde jako hnací síla. Úvěry, které EIB poskytla zemím Maghrebu, dosáhly objemu 430 mil. EUR a směřovaly na šest projektů. V Tunisku poskytla EIB úvěry přibližně deseti místním bankám jako pomoc při financování investic malého a středního rozsahu, jakož i na vytvoření pěti technologických parků nabízejících možnosti výzkumu,

vývoje a odborné přípravy a výrobní zařízení. Větší část objemu úvěrů poskytnutých Maroku směřovala na zlepšení stavu silnic a na financování investic malého rozsahu.

Nový začátek pro Západní břeh Jordánu a pásmo Gazy V roce 2005 EIB důkladně posoudila stav provádění projektů financovaných bankou v pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu. V polovině roku se uskutečnila zjišťovací mise, která jednala s palestinskými vypůjčovateli o stavu projektů financovaných EIB v regionu a o rozsahu nového financování s ohledem na stažení z pásma Gazy, opětné zahájení mírového procesu na Blízkém východě a na provádění Akčního plánu Jamese Wolfensohna. Byly identifikovány prioritní projekty, do nichž se EIB v budoucnosti zapojí a které se týkají energetiky, dopravy, sociální oblasti

Země Středomoří Úvěry poskytnuté v roce 2005 (v milionech)

Celkem

z toho rizikový kapitál

Turecko

930

–

Egypt

309

25

Sýrie

300

–

Tunisko

260

–

Libanon

170

–

Maroko Pásmo Gazy/Západní břeh Jordánu Alžírsko

160

–

55

10

10

10

2 194

45

Středomoří

Skupina EIB

42



Čisté Středozemní moře do roku 2020

Evropskostředomořská schůzka ministrů zahraničních věcí v Barceloně (30. a 31. května 2005)

(obecní byty, školy, nemocnice) a ochrany životního prostředí. Důležitá bude i podpora malých a středních podniků, která posílí vytváření pracovních míst a zajistí větší budoucí prosperitu. Rychlé následné kroky umožnily bance v roce 2005 poskytnout úvěr ve výši 45 mil. EUR na zlepšení dodávek elektrické energie v pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu. Společně s finančními prostředky poskytnutými Španělskem, Norskem, Švédskem a Palestinskou samosprávou je úvěr EIB určen na obnovu a modernizaci elektrické a distribuční sítě na Palestinských územích. EIB se dále poskytnutím zvýhodněné půjčky ve výši 10 mil. EUR připojila k Evropsko-palestinskému fondu úvěrových záruk (EuropeanPalestinian Credit Guarantee Fund), který se v současné době zakládá a který řídí německá rozvojová banka KfW. Vedle EIB podporuje tento fond i Evropská komise, která mu poskytla grant ve výši 14 mil. EUR. Fond bude pomáhat soukromým malým a středním podnikům s méně než 20 zaměstnanci, které mají potíže získat na své investice bankovní úvěry.

EIB se z podnětu Evropské komise zapojuje do příprav rozsáhlého programu, jehož cílem je odstranit znečištění Středozemního moře. Evropsko-středomořská konference ministrů zahraničních věcí, konaná v Lucemburku v květnu roku 2005, dospěla k závěru, že by se kvalita života ve Středomoří měla do roku 2020 zlepšit, pokud bude zahájena iniciativa spočívající v odstranění znečištění Středozemního moře. Cílem je vypořádat se se všemi hlavními zdroji znečištění včetně průmyslových emisí, komunálního odpadu a zejména městských odpadních vod. Tato iniciativa podpoří rozvoj cestovního ruchu a přispěje k zastavení úbytku místních rybolovných zdrojů a také zajistí nezávadnou pitnou vodu. Iniciativa, která byla potvrzena na konci roku 2005 na summitu konaném při příležitosti 10. výročí barcelonského prohlášení, je otevřena účasti členských států Evropské unie, partnerských zemí Středomoří, mezinárodních organizací, finančních institucí a bilaterálních dárců, zástupců nevládních organizací a občanské společnosti a dalších zainteresovaných stran. Iniciativa se neomezuje na subjekty na vnitrostátní úrovni, nýbrž v rámci přístupu „zdola nahoru“ zahrnuje i místní a regionální činitele. Jelikož ochrana a zlepšování životního prostředí jsou hlavní cíle FEMIP, banka se do této iniciativy zapojila již v její přípravné fázi, během níž přispívá odbornými radami. Očekává se, že by v pozdějším stadiu mohla přispět i finančně.

Technická pomoc Pro usnadnění přípravy a provádění projektů může FEMIP využívat Podpůrný fond technické pomoci (Technical Assistance Support Fund). V roce 2005 bylo uzavřeno 26 smluv v celkové hodnotě 21 mil. EUR. Tyto prostředky byly určeny

na přímou podporu soukromého sektoru, na infrastrukturu a životní prostředí, včetně sektoru vody a odpadních vod. Složka technické pomoci dává FEMIP do rukou silný nástroj, který mu umožňuje zlepšit kvalitu jeho úvěrových operací


43

Skupina EIB


Výroční zpráva FEMIP

a zvýšit dopad těchto operací na rozvoj. Do konce roku 2005 uzavřela EIB s poradenskými firmami smlouvy týkající se celkem 46 operací technické pomoci v celkové hodnotě 35 mil. EUR.

Africké rozvojové banky, Evropské centrální banky a Arabského měnového fondu. Středem pozornosti byly otázky vody a hygieny a rozvoj odvětví dopravy, bankovnictví a finančního sektoru v regionu.

Spolupráce s dalšími subjekty Pro zajištění účinné koordinace a spolupráce s orgány, dlužníky, bankovním sektorem a jinými věřiteli v regionu otevřela EIB v roce 2005 kancelář v Rabatu. Po otevření zastoupení v Káhiře v roce 2003 a v Tunisu v roce 2004 se jedná o třetí kancelář v tomto regionu. V roce 2005 podepsaly Evropská investiční banka, Evropská komise a Africká rozvojová banka memorandum o porozumění týkající se posíleného strategického partnerství pro spolupráci v afrických zemích, čímž došlo k formalizaci již dlouho existujícího vztahu. S cílem umožnit kombinování zdrojů a prohloubit spolupráci s bilaterálními institucemi pro financování rozvoje v členských státech Evropské unie, které rovněž působí ve Středomoří, podepsala EIB v loňském roce dohodu s dvanácti takovými institucemi, členy Sdružení evropských institucí pro financování rozvoje. Dále podepsala dohodu o záměru s Agence Française de Développement a s rozvojovou bankou KfW.

Politická podpora Úspěch FEMIP je možný díky spolupráci mezi zeměmi Středomoří a členskými státy EU na politické úrovni, zejména prostřednictvím setkání ministrů zemí FEMIP, jichž se účastní ministři financí a hospodářství členských států Evropské unie a PZS. Páté setkání ministrů se konalo v Maroku v červnu roku 2005 souběžně s mimořádným evropsko-středomořským zasedáním ECOFIN (hospodářské a finanční věci). Setkání se účastnili i zástupci ostatních evropských orgánů, skupiny Světové banky, MMF,

Evropsko-středomořský summit, konaný v Barceloně v listopadu roku 2005, si připomenul 10. výročí zahájení barcelonského procesu a znovu potvrdil cíl do roku 2010 vytvořit zónu volného obchodu. EIB při této příležitosti vyjádřila ochotu poskytnout v roce 2006 na investice ve Středomoří dodatečné zdroje v objemu do 1,5 mld. EUR. Jelikož úvěry poskytnuté bankou v regionu v letech 2004 a 2005 dosáhly velmi vysokého objemu (2,2 mld. EUR v každém z uvedených roků), zdroje dostupné na základě stávajícího mandátu Euromed se rychle vyčerpaly. Toto přechodné opatření – „dočasný nástroj“ (Interim Facility) – bylo proto nezbytné pro překlenutí mezery do udělení mandátu umožňujícího nové čerpání prostředků EU v období let 2007 - 2013. Na konci roku 2006 vyhodnotí členské státy EU, po konzultaci s partnerskými zeměmi Středomoří, výsledky dosažené v rámci FEMIP. Poté bude muset Evropská rada rozhodnout o tom, zda má FEMIP pokračovat ve své současné podobě nebo zda by bylo vhodnější zřídit dceřinou společnost EIB.

Skupina EIB

44


Spolupráce s dalšími partnerskými zeměmi EIB v rámci politik Evropské unie týkajících se rozvoje a spolupráce financuje projekty na celém světě: v Africe, Karibské oblasti, Tichomoří, Jihoafrické republice, Asii, Latinské Americe, jihovýchodní Evropě a v Rusku. Úvěry na projekty v těchto oblastech dosáhly v roce 2005 objemu téměř 3 mld. EUR.

Země, které zahájily přístupová jednání: Chorvatsko a Turecko V roce 2005 poskytla EIB úvěr ve výši 60 mil. EUR na výstavbu silničního obchvatu v chorvatském Splitu. Podpis smlouvy o přistoupení s Rumunskem a Bulharskem (25. dubna 2005)

Přistupující země: Rumunsko a Bulharsko V roce 2005 dosáhly úvěry EIB v této části jihovýchodní Evropy objemu 979 mil. EUR, z toho většina – 949 mil. EUR – byla poskytnuta Rumunsku. Většina prostředků poskytnutých Rumunsku byla určena na dopravní infrastrukturu: na obnovu a novou výstavbu částí transevropských sítí, jakož i na opravy silnic poškozených ničivými povodněmi v letech 2004 a 2005. Částka 66 mil. EUR směřovala do státního zdravotnictví na investice zajišťující lepší péči o matky a novorozené děti a na modernizaci lékařské záchranné služby a primární zdravotní péče na venkově. Tento projekt spolufinancovala Světová banka. Dalších 12,6 mil. EUR bylo určeno na zlepšení služeb dodávek vody v malých a středně velkých městech, přičemž díky výměně potrubí a starých čerpadel a nainstalování měřidel spotřeby vody se snížil únik vody a dosáhlo se úspor nákladů. Na investice malého a středního rozsahu bylo Rumunsku poskytnuto 20 mil. EUR a Bulharsku 30 mil. EUR.

Turecku poskytla EIB úvěry v objemu 930 mil. EUR. Značná část směřovala do soukromého sektoru, avšak největší úvěr, ve výši 450 mil. EUR, byl poskytnut na projekt výstavby železničního tunelu pod Bosporem. Tento projekt má i symbolický význam, jelikož tunel spojí přes Bosporskou úžinu evropskou a asijskou železniční síť. Tunel propojí dvě železniční trati Panevropského dopravního koridoru IV, které v současné době končí na obou stranách Bosporu. Díky výraznému přechodu ze silniční na železniční přepravu se v Istanbulu rovněž sníží znečištění ovzduší a rušení hlukem a uleví se silniční dopravě.

Západní Balkán Úvěry v západním Balkánu dosáhly celkového objemu 399 mil. EUR. Do Bosny a Hercegoviny

Balkán Úvěry poskytnuté v roce 2005 (v milionech)

Celkem Srbsko a Černá Hora

226

Chorvatsko

195

Albánie

40

Balkán

461


45

Skupina EIB

Spolupráce s dalšími partnerskými zeměmi

směřovalo 211 mil. EUR a do Albánie 35 mil. EUR. Na projekty v Srbsku a Černé Hoře byly poskytnuty úvěry ve výši 153 mil. EUR. EIB poskytuje úvěry v úzké spolupráci s dalšími dárci, například s Evropskou komisí, Evropskou agenturou pro obnovu a se Světovou bankou.

Země ESVO Na konci roku 2005 vložila EIB do svého úvěrového nástroje ve prospěch členských zemí Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) na období do roku 2009 dalších 800 mil. EUR, čímž zvýšila jeho objem na 2,5 mld. EUR. Banka tento úvěrový nástroj iniciovala v roce 1994 pro financování projektů, které jsou v přímém zájmu EU, v jednotlivých členských státech ESVO – v současné době Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko. Hlavním cílem je podpora těsných hospodářských vazeb mezi členskými státy EU a zeměmi ESVO, zejména v oblasti energetiky a transevropských sítí, stejně jako v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Dosud bylo podepsáno 24 projektů v celkové hodnotě 1,7 mld. EUR.

2007 (s možností prodloužení), jsou určeny na ochranu životního prostředí a na dopravní, telekomunikační a energetickou infrastrukturu na prioritních osách transevropské sítě s přeshraničními důsledky pro členské státy EU. Jsou identifikovány potenciální projekty v Rusku a na Ukrajině a první operace budou správní radě předloženy v první polovině roku 2006.

Rusko a noví sousedé na východě První mandát EIB pro zvláštní úvěrování vybraných ekologických projektů v ruské oblasti Baltského moře v rámci Severní dimenze, v objemu 100 mil. EUR, vypršel v květnu roku 2005. Po prvním úvěru na projekt čištění odpadních vod, poskytnutém v rámci tohoto mandátu v roce 2003, byly v roce 2005 poskytnuty dva další úvěry na projekty týkající se životního prostředí v oblasti Petrohradu: 40 mil. EUR na ochranu před povodněmi a 20 mil. EUR na modernizaci úpravny kalů. Nový mandát pro úvěrování v Rusku, jakož i v Bělorusku, Moldavsku a na Ukrajině, v objemu 500 mil. EUR na podporu evropské sousedské politiky EU byl schválen Evropskou radou na konci roku 2004. Úvěry banky, které lze poskytovat až do ledna roku

Memorandum o porozumění vytvářející partnerství EU-Afrika v oblasti infrastruktury podepsali evropský komisař Louis Michel a Philippe Maystadt (Brusel, 9. února 2006)

Skupina EIB

46



Africké, karibské a tichomořské země (země AKT) Na základě dohody o partnerství mezi Evropskou unií a zeměmi AKT (dohoda z Cotonou) poskytuje EIB v období let 2003 - 2007 úvěry ze svých vlastních zdrojů do částky 1,7 mld. EUR a další 2 mld. EUR z Investiční facility – revolvingového

Otevření regionální kanceláře v Tshwane (Pretoria) místopředsedou EIB T. Gersfeltem (24. října 2005)

fondu financovaného z Evropského rozvojového fondu (EDF) a řízeného bankou. Hlavním cílem dohody z Cotonou je snížení chudoby. Investiční facilita poskytuje dlouhodobý kapitál formou úvěrů a různých rizikových nástrojů, zejména na aktivity soukromého sektoru, ale i na projekty týkající se infrastruktury obchodně provozovaných veřejných subjektů, které jsou nezbytné pro hospodářský růst. Ve zvláštních případech mohou být úvěry poskytovány za zvýhodněných podmínek, zejména pokud jde o projekty mající značný pozitivní dopad na životní prostředí či na sociální oblast, jakož i projekty v chudých vysoce zadlužených zemích nebo v oblastech postižených konflikty nebo přírodními katastrofami. V roce 2005 poskytla EIB celkem 537 mil. EUR, z toho 388 mil. EUR ze zdrojů EDF a zbývající část z vlastních zdrojů. Za pouhé dva a půl roku byla z Investiční facility poskytnuta na přibližně 50 projektů ve více než 20 zemích AKT částka 829 mil. EUR, tj. 41 % částky vyčleněné do roku 2007.


47

Skupina EIB


Výroční zpráva Investiční facility k dohodě z Cotonou

V roce 2005 podporovaly úvěry banky projekty v průmyslu (202 mil. EUR), infrastrukturu – zejména investice do energetiky (184 mil. EUR) a dopravy (10 mil. EUR) – a cestovní ruch (5 mil. EUR). Částka 137 mil. EUR směřovala do finančního sektoru, buď v podobě globálních úvěrů bankám a jiným finančním zprostředkovatelům, kteří tyto prostředky dále půjčují malým a středním podnikům (nebo je používají na investice do malých a středních podniků) a na mikrofinancování, nebo v podobě investic do soukromých kapitálových fondů. Schopnost banky přizpůsobit své zdroje potřebám financování projektů ilustruje skutečnost, že na výstavbu a provoz nové cementárny v Nigérii ze svých vlastních zdrojů a ze zdrojů Investiční facility poskytla finanční balíček sestávající z přednostních a podřízených úvěrů denominovaných v USD; tento projekt byl spolufinancován konsorciem významných mezinárodních a nigerijských finančních institucí. Další projekt se týkal rozšíření geotermální elektrárny v Keni a byl financován z Investiční facility prostřednictvím úvěru ve výši 32,5 mil. EUR. Banka se v této zemi již angažovala v 80. letech, kdy se budovala původní elektrárna, a rovněž financovala první fázi druhé elektrárny v roce 1999. Obtížné hospodářské podmínky v mnoha zemích AKT ovlivňovaly úvěrovou činnost EIB i v roce 2005. Aktivita se rovněž do určité míry zbrzdila, jelikož až do revize dohody z Cotonou v polovině roku 2005 nebylo dokončení projektů veřejného sektoru v chudých vysoce zadlužených zemích možné, a to vzhledem k nesouladu mezi podmínkami Investiční facility a podmínkami MMF/Světové banky z hlediska řízení dluhů. Kromě toho hodnocení, sjednávání a realizace projektů trvá v rámci Investiční facility déle z důvodu úvěrových kritérií a kritérií v oblasti zajištění, jejichž splnění je nezbytné pro zachování finanční udržitelnosti a revolvingové povahy této facility. Důležitou událostí v roce 2005 bylo otevření regionálních kanceláří EIB v Nairobi, Dakaru a Tshwane (Pretoria). Tyto kanceláře se staly v průběhu roku plně funkčními a očekává se, že

Země AKT-ZZÚ Úvěry poskytnuté v roce 2005 (v milionech)

Celkem Afrika

Vlastní z toho rizizdroje kový kapitál

449

111

Západní

188

91

97

Jižní a Indický oceán

123

20

103

Východní

126

–

126

12

–

12

Karibské země

72

40

32

Země Tichomoří

13

–

13

4

–

4

537

151

386

Střední a rovníková

Multiregionální úvěry Země AKT-ZZÚ

338

Otevření kanceláře v Dakaru v přítomnosti senegalského prezidenta Wadé (30. června 2005)

značně posílí operace EIB v Africe. K otevření regionálních kanceláří v Karibské oblasti a v Tichomoří má dojít v průběhu roku 2006.

Skupina EIB

48



Asie a Latinská Amerika Úvěry poskytnuté v roce 2005

Asie a Latinská Amerika (v milionech)

Celkem Latinská Amerika Brazílie Regionální úvěry – Andský pakt

134 94 40

Asie

622

Čína

500

Indonésie

50

Laos

42

Vietnam

30

Asie a Latinská Amerika

756

Jihoafrická republika Úvěry EIB poskytnuté Jihoafrické republice v roce 2005 dosáhly objemu 145 mil. EUR. Očekává se, že částka 825 mil. EUR, jež je v rámci mandátu banky pro Jihoafrickou republiku na období let 2000 - 2006 k dispozici, bude během roku 2006 zcela vyčerpána. Značná část úvěrů se poskytuje v jihoafrických randech, které banka získává jako největší nadnárodní emitent dluhopisů v této měně na eurorandovém trhu. Dva úvěry po 30 milionech EUR byly určeny na zlepšení městské infrastruktury v Tshwane a eThekwini (Durban), a to na projekty vybrané s ohledem na jejich přínos pro sociální soudržnost a udržitelný rozvoj. Další úvěr ve výši 85 mil. EUR sloužil ke spolufinancování výstavby dálkového potrubí zajišťujícího spolehlivé dodávky vody z řeky Vaal dvěma strategickým průmyslovým výrobcům, společnostem Eskom a Sasol. Vedle úvěrových operací poskytovala EIB podporu Evropské komisi v oblasti řízení v souvislosti s její Facilitou rizikového kapitálu (Risk Capital Facility), jejímž cílem je poskytovat prostředky na financování vlastního kapitálu a kvazivlastního kapitálu malých a středních podniků vlastněných „historicky znevýhodněnými osobami“, jak je tento pojem vymezen v jihoafrických právních předpisech – v podstatě oběťmi apartheidu.

Na základě svého současného mandátu pro poskytování úvěrů v Asii a Latinské Americe (země ALA) může EIB v období od roku 2000 do ledna roku 2007 poskytnout úvěry do celkové výše 2 480 mil. EUR. V rámci tohoto mandátu byly v roce 2005 poskytnuty úvěry ve výši 256 mil. EUR a očekává se, že veškeré zdroje budou do vypršení mandátu zcela vyčerpány. Úvěrová činnost v rámci mandátu pro země ALA se soustřeďuje na produktivní investice. Projekty se vybírají v souladu s cíli politiky spolupráce Evropské unie a musejí být ve společném zájmu dotyčné země a EU. Zpravidla to znamená, že projekt provádí podnik EU nebo že jsou do něho evropské firmy zapojeny jinak. Od katastrofy způsobené tsunami na konci roku 2004 se podpora EIB týká i úsilí o rekonstrukci. V roce 2005 poskytla EIB v Asii úvěry v objemu 122 mil. EUR a nad rámec svého mandátu poskytla na základě zvláštního souhlasu uděleného Radou guvernérů banky dalších 500 mil. EUR na rozšíření pekingského letiště (viz orámovaný text). Částka 50 mil. EUR směřovala do Indonésie na podporu investic malých a středních podniků postižených tsunami. V roce 2005 schválila správní rada banky podobné úvěry pro Sri Lanku a Maledivy a k jejich podpisu dojde v roce 2006. Na projekty v Latinské Americe poskytla EIB úvěry v objemu 134 mil. EUR.



EIB podporuje rozšíření pekingského letiště V září roku 2005 podepsal předseda EIB Philippe Maystadt smlouvu o poskytnutí úvěru EIB ve výši 500 mil. EUR na podporu rozšíření mezinárodního letiště v Pekingu. K podpisu došlo v rámci 8. summitu EU-Čína v přítomnosti britského předsedy vlády Tony Blaira, který v té době předsedal Evropské radě, čínského předsedy vlády Wen Ťia-paoa, předsedy Evropské komise José Manuela Barrosu a generálního tajemníka Rady Evropské unie, vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, Javiera Solany. Rozšíření pekingského letiště je pro Čínu vysokou prioritou a představuje jeden z klíčových projektů v souvislosti s konáním olympijských her, jež budou uspořádány v Pekingu v roce 2008. Rozšíření podstatně zvýší kapacitu letiště a pomůže tak řešit problém zvyšujícího se přetížení stávající infrastruktury a bezpečně zvládnout značný nárůst přepravy. Dokončení projektu se očekává na začátku roku 2008. Úvěr muselo schválit jednomyslně všech 25 guvernérů EIB, jelikož převyšuje zdroje, které jsou dosud v rámci současného mandátu pro země ALA k dispozici, a poskytuje se nad tento rámec. Tento úvěr ve výši 500 mil. EUR je zdaleka největším úvěrem, který kdy banka v Asii poskytla. EIB je jedinou mezinárodní finanční institucí, která se zapojí do financování tohoto projektu. Přestože úvěr nespadá do mandátu banky pro Asii a Latinskou Ameriku, sleduje stejný obecný cíl: podporuje projekt, který je ve společném zájmu Evropské unie a přijímající země, v tomto případě Číny. Do návrhu a realizace projektu je zapojena celá řada evropských podniků a rozšíření letiště usnadní leteckou přepravu mezi Čínou a EU, což je nezbytný předpoklad pro obchodní kontakty, investice a cestovní ruch.

49

Skupina EIB

Skupina EIB

50


Významný mezinárodní emitent dluhopisů Stejně jako v předchozích letech i v roce 2005 využila EIB svého silného zázemí a své přizpůsobivosti pro dosažení mimořádných výsledků na celé řadě trhů. V rámci programu získávání finančních prostředků na rok 20051 získala banka prostřednictvím 330 transakcí v 15 měnách 50 mld. EUR. Zatímco celkový objem získaných finančních prostředků byl téměř totožný s objemem v roce 2004, jejich skladba zaznamenala vzhledem k měnícím se podmínkám na trhu značný posun. Pozoruhodný nárůst zaznamenaly zejména dlouhodobé emise (desetiletá nebo delší splatnost), zejména referenční emise v EUR, jakož i strukturované emise v EUR. Prostřednictvím dlouhodobých emisí byl v různých měnách získán objem finančních prostředků odpovídající částce více než 23 mld. EUR, což je dvojnásobek ve srovnání s objemem finančních prostředků získaných prostřednictvím emisí v tomto spektru splatnosti v loňském roce. Emise v EUR (19,3 mld. EUR čili 39 % celkových získaných finančních prostředků) představovaly největší podíl, přičemž dalšími největšími emisemi byly emise v USD (ekvivalent 14,3 mld. EUR čili 29 %) a emise v GBP (ekvivalent 10,1 mld. EUR čili 20 %). Prostřednictvím transakcí v těchto třech hlavních měnách (EUR, GBP a USD) tak bylo celkem získáno 88 % finančních prostředků. Měnová diverzifikace pokračovala díky vydávání emisí v dalších 12 měnách (ekvivalent 6,1 mld. EUR čili 12 % získaných finančních prostředků). Pozitivní přijetí, jakého se ze strany trhu dostalo strategii banky v oblasti získávání finančních prostředků, se odrazilo v průzkumu veřejného mínění uskutečněného časopisem Euroweek, v němž účastníci trhu stejně jako loni označili EIB za „nejpůsobivějšího“ a „nejinovativnějšího“ vypůjčovatele a za „nejlepšího nadnárodního“ vypůjčovatele.

Jedinečné zastoupení v hlavních měnách

1

P rogram na rok 2005 byl ke dni 4. 11. 2005 ukončen. Prostředky získané od tohoto dne do konce roku (ekvivalent 2,9 mld. EUR) jsou zahrnuty do programu na rok 2006. Účetní závěrka ve finanční zprávě uvádí údaje za kalendářní rok. Zdroj: Dealogic League Tables – International Issuance in USD.

2

EIB nadále zajišťovala referenční likviditu ve všech třech hlavních měnách a je jediným emitentem, jenž nabízí tak komplexní výnosové křivky u takového rozsahu likvidních emisí v EUR, GBP a USD. Na trhu EUR, kde banka získala 19,3 mld. EUR, si banka díky prodloužení a obnovení výnosové křivky svých dluhopisů s náročnou splatností 30 a 10 let upevnila svoji charakteristickou pozici v třídě suverénních dlužníků. Banka se tak stala jediným vypůjčovatelem, jenž doplnil suverénní dlužníky o nesplacené referenční emise v hodnotě 5 mld. EUR se splatností od 3 až do 30 let. Na konci roku 2005 byly nesplaceny referenční dluhopisy eurozóny (EARN) v celkové hodnotě 62 mld. EUR. V USD banka v roce 2005 získala částku 18,3 mld. USD (14,3 mld. EUR), čímž se stala největším neamerickým emitentem dluhopisů v této měně na mezinárodních trzích 2. Tomuto výsledku

napomohlo včasné a citlivé reagování v náročných podmínkách na trhu. Banka vydala pět globálních referenčních emisí zahrnujících dvě emise v hodnotě 3 mld. USD s tříletou splatností, dvě emise v hodnotě 3 mld. USD s pětiletou splatností a jednu emisi v hodnotě 1 mld. USD se značně náročnou desetiletou splatností, čímž pravidelně osvěžovala svoji výnosovou křivku. Banka vydala i dvě emise dluhopisů v eurodolarech v celkové hodnotě 2 250 mil. USD a uskutečnila strukturované transakce v hodnotě 2,9 mld. USD (2,3 mld. EUR). V GBP banka potvrdila své postavení vedoucího emitenta, který doplnil emise britské vlády, získáním částky 6,9 mld. GBP (10,1 mld. EUR). Vydala referenční emise s 11 lhůtami splatnosti (od 2 do 13 let), což ilustruje opatrný přístup k udržení výnosové křivky, která sahá až do oblasti 50 let. Za zvláštní zmínku stojí emise se dvěma novými lhůtami splatnosti (7 let a 10 let) a povýšení čtyř emisí v hodnotě 1 mld. GBP (se splatností od roku 2007 do roku 2013) do řádného referenčního statutu.


51

Skupina EIB

Významný mezinárodní emitent dluhopisů

Trhy se státem zaručenými dluhopisy v partnerských zemích Středomoří – 2005

Emise přizpůsobené poptávce Banka nadále pružně reagovala na měnící se strukturu poptávky vydáváním emisí na míru. Za zvláštní zmínku stojí rozsah strukturovaných

Dluhopisy EIB: „Způsob, jak si koupit Evropu“ Společné vlastnictví členských států EU zaručující maximální důvěryhodnost, jakož i strategický přístup k trhům, nabízejí investorům atraktivní „způsob, jak si koupit Evropu“. ➾ Skutečnost, že EIB je vlastněna všemi členskými státy EU, znamená, že její dluhopisy představují jedinečné a diverzifikované investice s minimálními riziky. ➾ Banka získala rating AAA od tří nejvýznamnějších ratingových společností, které ji jednotně hodnotí jako subjekt se stabilními vyhlídkami. ➾ Zavedená strategie získávání finančních prostředků, kladoucí silný důraz na likviditu a transparentnost, kombinuje komplexní programy referenčních emisí ve všech třech hlavních měnách banky (EUR, GBP a USD) s častými emisemi vytvořenými na míru v širokém spektru měn a produktů. ➾ EIB je jedním z největších a nejčastějších vypůjčovatelů na mezinárodních kapitálových trzích. V roce 2005 vydala emise dluhopisů v celkovém objemu 50 mld. EUR. Tento objem odpovídá přibližně objemu emisí vydaných vládami členských států EU. ➾ Banka přispěla k rozvoji kapitálových trhů v měnách nových členských států a přistupujících zemí/zemí, které zahájily přístupová jednání, kde emise dluhopisů v místních měnách rovněž podporují rozvoj úvěrových aktivit. Tato rozvojová činnost se týká i vybraných partnerských zemí EU a doplňuje rozvojovou úlohu banky.

emisí, v jejichž rámci banka získala ekvivalent 11 mld. EUR (22 % celkového objemu emisí), zejména v EUR a USD, avšak i v GBP a JPY. Mimořádný úspěch představoval značný nárůst strukturovaných emisí v EUR, v jejichž rámci bylo získáno 7,6 mld. EUR – více než dvojnásobek částky získané v roce 2004, vygenerovaný vysokou poptávkou evropských investorů po úrokových strukturách zvyšujících výnosy.

Otevírání nových dveří Vedle prostředků získaných ve 3 hlavních měnách získala banka prostředky odpovídající částce 6,1 mld. EUR prostřednictvím 12 dalších měn, což odráží pokračující snahu o měnovou diverzifikaci.

Měny nových členských států EU a přistupujících zemí EIB věnuje mimořádnou pozornost podporování rozvoje trhů nových členských států EU, přistupujících a zemí, které zahájily přístupová jednání, což rovněž doplňuje úvěrové aktivity banky v měnách těchto zemí. EIB se od roku 1996, kdy vydala svoji první emisi v těchto měnách, stala jedním z největších nestátních emitentů v regionu. I v roce 2005 představovaly dluhopisy vydané bankou významný doplněk státních dluhopisů v měnách nových členských států a přistupujících zemí a jejich prostřednictvím byla získána celková částka odpovídající 1 518 mil. EUR (v HUF, PLN a TRY). Banka potvrdila svoji pověst subjektu, jenž otevírá nové dveře na těchto trzích, tím, že využila příležitosti vytvořit zcela první výnosovou křivku v turecké liře dosahující až desetiletého období, přičemž osm emisí dluhopisů se stanou splatnými v období let 2006 až 2015. Rovněž emise v TRY, která se stane splatnou v roce 2007, byla v době svého vydání největší emisí dluhopisů v turecké liře na mezinárodním trhu.

Skupina EIB

52



Kolektiv oddělení kapitálových trhů získává ceny v rámci průzkumu veřejného mínění uskutečněného časopisem Euroweek

Výpůjčky podepsané a získané v roce 20053 ve srovnání s rokem 2004 (v milionech EUR) EUR

Před swapy: 2005 19 311

Po swapech: 2004

38,8%

17 373

2005 34,8%

CZK

64,6%

22 355

19

0,0%

522

44,8% 1,0%

10 057

20,2%

9 583

19,2%

3 096

6,2%

5 497

11,0%

HUF

222

0,4%

880

1,8%

53

0,1%

77

0,2%

23

0,0%

PLN

73

0,1%

203

0,4%

49

0,1%

251

0,5%

SEK

174

0,4%

329

0,7%

468

0,9%

165

0,3%

17

0,0%

SIT EU celkem AUD

29 838

60%

28 408

57%

692

1,4%

1 065

2,1%

51

0,1%

193

0,4%

BGN CAD CHF

709

1,4%

HKD

35 864

259 67

0,1%

1 418

2,8%

329

0,7%

72%

28 868

58%

0,5%

ISK

162

0,3%

JPY

1 352

2,7%

183

0,4%

NOK

38

0,1%

NZD

1 077

2,2%

TRY

1 222

2,5%

USD

14 309

28,7%

17 863

35,8%

13 581

27,3%

20 777

41,7%

ZAR

219

0,4%

474

0,9%

63

0,1%

220

0,4%

MXN

P rogram na rok 2005 byl ke dni 4. 11. 2005 ukončen. Prostředky získané po tomto dni (ekvivalent 2,9 mld. EUR) jsou zahrnuty do programu na rok 2006. Účetní závěrka ve finanční zprávě uvádí údaje za kalendářní rok.

32 179

GBP MTL

3

2004

38

0,1%

Třetí země celkem

19 962

40%

21 460

43%

13 941

28%

20 997

42%

CELKEM

49 800

100%

49 868

100%

49 805

100%

49 865

100%


53

Skupina EIB


Aktivita v oblasti získávání finančních prostředků v období let 2001-2005: 212 mld. EUR (v miliardách)

Jiné evropské měny Co se týče jiných evropských měn, aktivita v CHF byla značná a v jejím rámci bylo získáno 1 100 mil. CHF (709 mil. EUR). V CHF, stejně tak jako v SEK (1 600 mil. SEK /174 mil. EUR), byl důraz položen na další rozvoj referenčního postavení banky. Pokračovalo vydávání emisí v NOK (300 mil. NOK/38 mil. EUR). Banka vydala poprvé emise i v islandské koruně (12 mld. ISK/162 mil. EUR).

50

40

30

20

Asie/Tichomoří EIB posílila svoji úlohu významného emitenta na trzích v Asii a Tichomoří, na nichž vydala emise dluhopisů v JPY, AUD a NZD v celkové hodnotě odpovídající částce 3 120 mil. EUR. Nejvyšší částka, kterou banka na těchto trzích získala, činila 183 mld. JPY (1 352 mil. EUR). Za zvláštní zmínku stojí zejména vstup banky na globální yenový trh, na němž banka vydala emisi dluhopisů v hodnotě 100 mld. JPY s dvanáctiletou splatností, čímž znovu otevřela globální yenový trh pro nadnárodní emitenty. Značný objem finančních prostředků byl získán i v australských a novozélandských dolarech, díky značnému nárůstu objemu emisí dluhopisů v NZD (v jejichž rámci byla získána částka 1 900 mil. NZD/ 1 077 mil. EUR). Objem emisí v AUD a NZD se oproti roku 2004 zdvojnásobil.

Ostatní měny Další novinkou bylo zahájení transakcí v latinskoamerických měnách, nejprve uskutečněním 6 transakcí v mexickém pesu, v jejichž rámci byla získána částka 2,4 mld. MXN (183 mil. EUR). Stejně jako v roce 2004 byla vydána řada inovačních emisí syntetických dluhopisů na trzích, na nichž není měna těchto dluhopisů plně konvertibilní. V roce 2005 byl tento přístup použit poprvé s brazilským realem a poté s ruským rublem. Banka udělala další krok vpřed, pokud jde o její příspěvek k rozvoji kapitálových trhů v někte-

10

0

2001

2002

2003

2004

2005(*) EUR GBP USD Ostatní

rých partnerských zemích EU. Zejména si uchovala vedoucí úlohu v jihoafrickém randu, kde získala částku 1 750 mil. ZAR (219 mil. EUR), a rovněž rozšířila své emise dluhopisů na eurotrhu v dalších afrických měnách vydáním emise syntetických dluhopisů v botswanské pule. Tato emise byla první emisí spojenou s touto měnou a vydanou emitentem s ratingem AAA (a účtuje se v rámci předfinancování na základě programu na rok 2006).

* P rostředky získané v rámci programu na rok 2005

Skupina EIB

54


Správa a řízení


55

Skupina EIB

Partner evropských orgánů a institucí pro rozvoj Neustálý dialog s evropskými orgány, které připravují a navrhují politiky Unie a rozhodují o nich, je pro EIB, jednající na základě pokynů svých akcionářů v rámci Rady guvernérů a v rámci Rady Evropské unie, zásadní.

Spolupráce s Radou Spolupráce s ostatními orgány EU (včetně Rady Evropské unie) byla v roce 2005 intenzivní. EIB se nadále pravidelně zapojovala do práce Rady ve složení pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN), zejména svou účastí na jejích zasedáních a předáváním znalostí v oblasti financování kapitálových investic nejen přípravným orgánům ECOFIN, ale i několika výborům a pracovním skupinám, které koordinují a připravují práci Rady v jejích jiných složeních. Jak Evropská rada na jaře roku 2005, která vyhodnotila provádění Lisabonské agendy, tak Evropská rada v prosinci roku 2005, která jednala o rozpočtu EU na období let 2007 - 2013, zdůraznily přetrvávající význam úlohy banky. Evropská rada v této souvislosti vyzvala EIB, aby rozšířila svůj Nástroj pro strukturované financování na projekty v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a aby spolu s Komisí hledala nové způsoby využití prostředků Společenství jako pákového efektu pro úvěry EIB. Evropská rada rovněž vybídla Evropský investiční fond, aby diverzifikoval své financování inovačních malých a středních podniků prostřednictvím sítí individuálních investorů („business angels“) a přenosu technologií.

Spolupráce s Evropskou komisí Operativní spolupráce s Evropskou komisí je tradičně hluboká, byla však intenzivní zejména v rámci příprav programovacího cyklu 2007 2013, kdy jejím cílem bylo najít nové oblasti spolupůsobení a vzájemného doplňování mezi

činnostmi banky a činnostmi Komise. Nejvýznamnějším výsledkem v tomto ohledu je JASPERS (Společná pomoc při podpoře projektů pro evropské regiony), ambiciózní partnerství technické pomoci mezi Komisí (DG REGIO – generální ředitelství pro regionální politiku) a EIB, do něhož je zapojena i EBRD a jehož cílem je podpora úspěšného provádění politiky soudržnosti EU. EIB a Komise (DG TREN – generální ředitelství pro energetiku a dopravu) rovněž podepsaly memorandum o porozumění potvrzující rámec spolupráce v oblasti politiky a investic do dopravy a energetiky, zejména pokud jde o rozvoj trans evropských sítí. Skupina EIB a Komise pracují na řadě návrhů společných iniciativ: Nástroj financování se sdílením rizik (RSFF), Nástroj pro záruky EU za úvěry na projekty dopravních TEN, Společné evropské zdroje pro mikropodniky a malé a střední podniky (JEREMIE) a Urychlení přenosu technologií (TTA). Evropský investiční fond nadále řídil finanční aspekty Víceletého programu EU pro podniky na období let 2000-2005 (MAP).

Skupina EIB

56


Partner evropských orgánů a institucí pro rozvoj

Spolupráce skupiny EIB s Evropskou komisí: hlavní navrhované iniciativy ➾ Nástroj financování se sdílením rizik (RSFF) Nástroj řízený EIB a čerpající finanční prostředky z rozpočtu 7. rámcového programu pro výzkum na období let 2007 2013 (FP7). Finanční prostředky EU zvýší rezervy na zajištění a na alokaci kapitálu pro operace v rámci Nástroje pro strukturované financování a podpoří významné projekty v oblasti RDI a výzkumné infrastruktury v Evropě. Iniciativa RSFF byla původně navržena na zasedání Evropské rady konaném na jaře roku 2005.

➾ Nástroj pro záruky EU za úvěry na projekty dopravních TEN Nástroj řízený EIB a získávající finanční prostředky na základě nového finančního nařízení pro dopravní TEN na období let 2007 - 2013. Jeho cílem je krytí příjmových rizik během omezené doby po dokončení projektů, zejména staveb v rámci projektů PPP.

➾ Společné evropské zdroje pro mikropodniky a malé a střední podniky (JEREMIE) V období let 2007 - 2013 EIF zřídí a bude spravovat fondy nebo účty, kam budou členské státy ukládat část prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj určenou pro MSP a kam EIB a další věřitelé vloží další prostředky; tyto prostředky se investují nebo se dále půjčují na rizikový kapitál a malým a středním podnikům a mikrofinančním organizacím.

➾ Program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) Finanční nástroje tohoto programu Komise (nahrazujícího stávající Víceletý program pro podniky na období let 2000 2005 – MAP) jsou řízeny EIF a jejich účelem je poskytování záruk a rizikového kapitálu malým a středním podnikům.

➾ Urychlení přenosu technologií (TTA) Iniciativa Urychlení přenosu technologií, poradní funkce, kterou plní EIF jménem generálního ředitelství Komise DG RTD, má za cíl zavést pilotní projekty, do nichž se zapojí celá řada výzkumných ústavů a které budou řešit jejich potřeby předstartovního financování.

➾ Společná pomoc při podpoře projektů pro evropské regiony (JASPERS) Partnerství technické pomoci mezi Komisí, EIB a dalšími mezinárodními finančními institucemi (EBRD) na podporu provádění politiky soudržnosti EU během období let 2007 - 2013. Plní tyto dva hlavní úkoly: 1. Na základě žádosti pomáhá členským státům a příslušným subjektům připravit a předložit kvalitní projekty za účelem získání grantů ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti; 2. Vyhodnocuje velké projekty navrhované pro uvedené financování, pro Komisi.

➾ Technologické platformy (TP) Aktivní účast EIB na zavádění TP iniciovaných a organizovaných Komisí, které slouží jako fórum pro vytváření vazeb mezi subjekty v inovačních odvětvích techniky, jež jsou pro budoucnost evropského průmyslu důležité, a sledují základní cíl, kterým je vytvoření společné vize a strategie v oblasti technologie.

➾ Životní prostředí

1. I niciativa dlouhodobého kapitálu: aktivní podpora EIB novému finančnímu nástroji sponzorovanému generálním ředitelstvím pro životní prostředí (DG ENV), jehož účelem je poskytování předstartovního kapitálu na vypracování projektů týkajících se energie z obnovitelných zdrojů v různých regionech. 2. Členství EIB v pracovní skupině na vysoké úrovni na podporu akčního plánu ES pro environmentální technologie, schváleného Evropskou radou na podporu Lisabonské strategie.


57

Skupina EIB


Výroční zasedání Rady guvernérů EIB

Novým členským státům poskytuje EIB globální úvěry v úzké koordinaci s finančními prostředky EU, zejména v rámci Nástroje financování MSP vytvořeného jako součást programu PHARE. Tím se přispívá k rozvoji finančních trhů a zlepšují se rámcové podmínky pro financování MSP a komunální infrastrukturu. Co se týče poskytování úvěrů EIB mimo Evropskou unii, pracovní skupina EIB/Komise vypracovává společné návrhy týkající se prodloužení mandátů banky pro poskytování úvěrů se zárukami EU třetím zemím a řízení rozpočtových zdrojů EU během období let 2007 - 2013. Souběžně s tím jednají pracovníci EIB a Komise o memorandu o porozumění, v němž se navrhuje vytvoření partnerství EU-Afrika v oblasti infrastruktury. Tato nová iniciativa má za cíl kombinovat úvěry EIB s granty EU na podporu regionálních projektů v Africe v oblasti infrastruktury. Doplní činnost nového konsorcia pro infrastrukturu v Africe, sponzorovaného skupinou G-8,

a bude s touto činností koordinována. V dalším stadiu bude rovněž otevřena agenturám členských států působícím v této oblasti.

Dialog se zástupci evropských občanů Banka v roce 2005 pokračovala v aktivním dialogu s Evropským parlamentem. Prezident Philippe Maystadt představil strategii a aktivity skupiny EIB několika parlamentním výborům, zejména Výboru pro hospodářské a měnové záležitosti, Výboru pro rozvoj, Výboru pro

Evropskostředomořský summit (Barcelona, Španělsko, 27. a 28. listopadu 2005)

Skupina EIB

58



Philippe Maystadt

dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Příležitostí pro dialog s členy Evropského parlamentu byla i revize politiky banky v oblasti zpřístupňování informací veřejnosti. Kromě toho byl prezident Philippe Maystadt pozván na plenární zasedání Evropského parlamentu, jež se zabývalo činností banky. Parlament dále v souvislosti s několika zasedáními u kulatého stolu banku vyzval, aby poskytla své odborné znalosti v oblasti financování projektů týkajících se transevropských sítí a výzkumu, vývoje a inovací.

Jako uznání úspěšného působení EIB v oblasti Středomoří získala banka v roce 2005 statut stálého pozorovatele v Evropsko-středomořském parlamentním shromáždění. Banka rovněž pokračovala v dialogu s Evropským hospodářským a sociálním výborem (EHSV) tím, že se účastnila schůzky se styčnou skupinou EHSV/nevládní organizace (NGO) a že poskytovala EHSV odborné rady v oblasti partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem. Prezident Philippe Maystadt představil na jednom z plenárních zasedání strategii skupiny EIB a její politiku zpřístupňování informací veřejnosti. Banka se v neposlední řadě aktivně zapojila do diskuse o způsobech pomoci členským státům a regionům při přípravě na generaci programů a nástrojů strukturálních fondů pro období let 2007 - 2013 v rámci akce „Otevřené dny 2005 – Evropský týden regionů a měst” organizované Výborem regionů ve spolupráci s generálním ředitelstvím pro regionální politiku Evropské komise.


59

Skupina EIB


Spolupráce s institucemi pro rozvoj Banka zvyšuje účinnost svých operací nepřetržitým vytvářením partnerství s dalšími mezinárodními finančními institucemi. Na úrovni běžných aktivit tato partnerství znamenají spolufinancování individuálních projektů a výměnu informací. Tato spolupráce je často upravena formálním memorandem o porozumění (MoP). V roce 2005 bylo mezi Evropskou komisí a mezinárodními finančními institucemi (EIB, EBRD, Světová banka, Severská investiční banka (NIB) atd.) podepsáno nové MoP týkající se spolupráce v nových členských státech a kandidátských zemích. Třístranné MoP podepsané Evropskou komisí, Africkou rozvojovou bankou a EIB formalizovalo „Posílené strategické partnerství pro spolupráci v afrických zemích”. Banka rovněž přistoupila k již existujícímu MoP týkajícímu se spolupráce ve východní Evropě, jižním Kavkaze, Rusku a Střední Asii, jež bylo podepsáno mezi Evropskou komisí a mezinárodními finančními institucemi v rámci evropské sousedské politiky. EIB dále podepsala dohodu o záměru s Agence française de développement (AfD) a KfW Entwicklungsbank (KfW ) s cílem posílit vzájemnou spolupráci v partnerských zemích Středomoří a v afrických, karibských a tichomořských zemích, v nichž tyto subjekty působí.

Financování růstu a soudržnosti v rozšířené EU

Skupina EIB

60


Transparentnost a odpovědnost Jedním z cílů, kterým Evropská investiční banka věnuje neustálou pozornost, je větší transparentnost, pokud jde o přijímání rozhodnutí a vyvíjení aktivit banky a provádění politik Evropské unie. Banka se domnívá, že otevřenost a transparentnost mají pro zvyšování její důvěryhodnosti a odpovědnosti vůči evropským občanům zásadní význam.

V roce 2005 splnila banka většinu závazků stanovených v její politice transparentnosti („Transparentnost – Zpráva a perspektivy“) z června roku 2004. Tato politika ukázala značný pokrok ve způsobu, kterým banka jako veřejnoprávní subjekt v rámci Evropské unie vnímá svoji odpovědnost vůči zúčastněným stranám.

Lepší informovanost zvyšující transparentnost Do konce roku 2005 byl z více než 85 % splněn akční plán politiky transparentnosti na podporu zpřístupňování informací: ➾O d zveřejnění politiky transparentnosti se objem dokumentů publikovaných na internetových stránkách EIB zvýšil o 50 %. Řada těchto nově publikovaných dokumentů se zabývala otázkami správy a řízení banky a jejími politikami a strategiemi. V tomto ohledu hrály klíčovou úlohu dva dokumenty: „Zpráva o sociální odpovědnosti EIB“ a „Zpráva o řízení EIB“.

Diskuse s občanskou společností o zpřístupňování informací

➾D alšími dokumenty, které přispěly k větší transparentnosti, jsou tyto publikace: „Na cestě k nové strategii skupiny EIB“, klíčový dokument předložený Radě guvernérů banky; šest zpráv o hodnocení ex post (viz orámovaný text); zpráva o životním prostředí za rok 2004 (v letošním roce bude zahrnuta do souhrnnější zprávy o odpovědnosti EIB za rok 2005); výroční zpráva výboru pro audit za rok 2004 a odpověď vedení EIB; konsolidovaná a nekonsolidovaná mezitímní účetní závěrka za rok 2005 ve zjednodušeném rozsahu; platová a daňová tabulka zaměstnanců EIB; výroční zpráva Společného výboru banky pro rovné příležitosti (COPEC); a dokument nastiňující „sponzorskou politiku a politiku podpor“ banky.

Veřejné konzultace o politice EIB v oblasti zpřístupňování informací Politika EIB v oblasti zpřístupňování informací veřejnosti tvoří základ, pokud jde o plnění závazku EIB zajistit co nejvyšší stupeň transparentnosti všech jejích aktivit. Politika banky se přizpůsobuje osvědčeným postupům přijatým orgány Evropské unie a je v souladu s podněty pro politiky EU v oblasti transparentnosti a zpřístupňování informací a dokumentů veřejnosti, zejména s nařízením (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise. V květnu roku 2005 přistoupila EIB k revizi své politiky zpřístupňování informací veřejnosti. Tato revize byla doprovázena veřejnými konzultacemi, v souladu s politikou transparentnosti přijatou


61

Skupina EIB

Transparentnost a odpovědnost

v roce 2004, která banku zavazuje k aktivnímu zvažování možnosti konzultovat vybrané politiky EIB s veřejností. Pružný a „přizpůsobivý“ přístup k těmto konzultacím umožnil jejich maximální rozvinutí a umožnil i průběžně reagovat na dotazy vznesené zúčastněnými stranami. První kolo konzultací v délce 45 pracovních dnů probíhalo prostřednictvím internetu, zahrnovalo však i přímý písemný styk se zainteresovanými stranami a jedno veřejné konzultační shromáždění. Předseda EIB a zaměstnanci banky diskutovali o návrhu této politiky s členy Evropského parlamentu a předložili tento návrh k posouzení i členům Evropského hospodářského a sociálního výboru. V rámci druhého kola v délce 20 pracovních dnů byla veřejnost vyzvána k předkládání připomínek k přeformulovanému návrhu politiky, jež zohlednil příspěvky z prvního kola konzultací, a před koncem roku se v Bruselu konalo další veřejné shromáždění. Revizní tým, který sestával ze zástupců jednotlivých ředitelství EIB a jemuž předsedal zástupce generálního tajemníka, neustále sledoval reakce veřejnosti a hodnotil, v jakém rozsahu by mohly být zohledněny. Jeho hodnocení vytvořila rámec pro přeformulování a pozměnění návrhu politiky. Revize politiky zpřístupňování informací veřejnosti skončila v dubnu roku 2006, a to jejím předložením, společně se zprávou o konzultacích, správní radě. Uvedená zpráva obsahuje informace o způsobu vedení konzultací a o tom, jaké připomínky byly od zúčastněných stran obdrženy, které z nich byly zohledněny a které zohledněny nebyly, a důvod jejich nepřijetí. Nová politika je zveřejněna ve všech úředních jazycích Evropské unie na internetových stránkách EIB a v Úředním věstníku Evropské unie. Jakmile zákonodárné orgány EU schválí nařízení o použití ustanovení Aarhuské úmluvy4, EIB přistoupí k další revizi své politiky zpřístupňování informací veřejnosti, a to z právního hlediska.

Formální revize politiky zpřístupňování informací se bude provádět každé tři roky. EIB však vytvořila speciální elektronickou schránku ([email protected]), do které lze připomínky zasílat průběžně.

Vztahy s organizacemi občanské společnosti Stejně jako v minulých letech i v roce 2005 měla EIB aktivní přístup k organizacím občanské společnosti (CSO), včetně nevládních organizací (NGO), a hledala nové způsoby výměny informací a spolupráce. Banka uznává, že NGO jako veřejné zájmové skupiny mohou hrát při formování politik významnou úlohu. Tyto organizace rovněž pomáhají zajistit, aby si instituce jako EIB více uvědomovaly místní problémy a citlivě na ně reagovaly, a z hlediska projektů mohou poskytnout dodatečné užitečné informace. V roce 2005 byla v bance vytvořena speciální skupina pro otázky občanské společnosti. Její hlavní činnosti jsou tyto: ➾K oordinace odpovědí na dotazy a na žádosti o informace obdržené bankou od NGO a dalších CSO. V roce 2005 obdržela EIB 88 věcných či závažnějších dotazů od CSO/NGO, jež požadují důkladnější přezkoumání v rámci banky nebo u třetích osob, jako jsou Evropská komise, jiné mezinárodní finanční instituce nebo předkladatelé projektů. Šedesát čtyři dotazy se týkaly poskytnutých úvěrů a předmětem zbývajících dotazů byly obecnější aspekty transparentnosti. Šedesát sedm dotazů zaslaly evropské NGO. ➾O rganizování pravidelných pracovních setkání s CSO, které se zpravidla konají dvakrát ročně a jejichž předmětem jsou otázky společného zájmu. Pořad jednání těchto pracovních setkání se připravuje ve spolupráci s příslušnými CSO. Za EIB se jich mohou účast-

4

Nařízení Evropského parlamentu a Rady o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a instituce ES.

Skupina EIB

62



nit i členové řídícího výboru a správní rady. V roce 2005 se pracovní setkání konalo poprvé mimo Evropu, a to v jihoafrickém Johannesburgu. Na pořadu jednání byly tyto body: koordinace hospodářského rozvoje se sociálním rozvojem a ochranou životního prostředí; zdravotně nezávadná voda a hygiena; energie z obnovitelných zdrojů a změna klimatu; a řádná správa věcí veřejných. ➾U snadnění a koordinace kontaktů s místními a regionálními CSO, především s NGO, v případě konkrétního zájmu o projekt financovaný EIB. Schůzek, které mohou iniciovat buď NGO nebo samotná EIB, se účastní i zaměstnanci provádějící operace banky. V roce 2005 vedl k zorganizování takové schůzky pouze jeden projekt (Španělsko) – v daném případě z podnětu zaměstnanců banky.

ověřuje, zda jsou operace banky prováděny v souladu s postupy stanovenými ve statutu a v jednacím řádu a zda jsou účetní knihy banky řádně vedeny. Výboru pro audit napomáhá při plnění tohoto úkolu externí auditorská firma Ernst & Young. Ředitelství pro řízení rizik sleduje úvěrová, tržní a operační rizika, zatímco kontrola řízení se zaměřuje na proces převádění strategie do cílů a operačních plánů. Zvláštní kontrolní odbor (Compliance Office) zajišťuje, aby banka jednala v souladu s veškerými platnými zákony, předpisy, kodexy chování a standardními postupy.

➾Ú čast na akcích organizovaných CSO s pomocí specializovaných zaměstnanců EIB.

Generální inspektorát soustřeďuje vnitřní audit a hodnocení operací, obě hlavní nezávislé kontrolní činnosti ex post do jediného oddělení. Vnitřní audit soustavně monitoruje systémy vnitřní kontroly a související postupy. Hodnocení operací provádí hodnocení ex post reprezentativního vzorku projektů a programů financovaných bankou.

Pro provádění politiky transparentnosti a udržování otevřených a aktivních vztahů s občanskou společností je nezbytná podpora zaměstnanců EIB. Banka proto pořádala schůzky vytvářející povědomí zaměstnanců v oblasti transparentnosti a o souvisejících otázkách, včetně sociální odpovědnosti EIB. V roce 2005 se přibližně 120 zaměstnanců účastnilo programu NGO pro vytváření povědomí, který zvýšil povědomí o významu vlivu banky na občanskou společnost.

Evropský účetní dvůr kontroluje používání finančních prostředků Společenství, jejichž správou je pověřena banka. Banka úzce spolupracuje s OLAF, Evropským úřadem pro boj proti podvodům, a s Evropským veřejným ochráncem práv. Formální mechanismus podávání a projednávání stížností v souladu s „Kodexem řádného úředního chování zaměstnanců EIB ve styku s veřejností“ zajišťuje, že všem stížnostem bude věnována pozornost generálního tajemníka.

Audit, kontrola a hodnocení Veškerá činnost EIB podléhá kontrole, ať již stanovené statutem, založené na vnitřních organizačních předpisech nebo prováděné nezávislými externími kontrolními orgány. Výbor pro audit je orgánem EIB upraveným statutem, který podléhá Radě guvernérů, tedy ministrům financí členských států EU. Výbor


63

Skupina EIB


Souhrnná zpráva o hodnocení operací za rok 2005

Šest tématických hodnocení ex post zveřejněných v roce 2005 Přibližně každý šestý projekt financovaný EIB je předmětem intenzivního hodnocení ex post. Hlavním cílem těchto hodnocení je poučit se ze zkušeností. Vzhledem k tomu, že výsledky hodnocení ex post jsou zveřejňovány na internetových stránkách banky, jsou tato hodnocení i nástrojem přispívajícím ke zvýšení transparentnosti a odpovědnosti. V roce 2005 došlo ke sloučení oddělení EIB pro hodnocení operací (EV) s oddělením pro vnitřní audit (IA) a tato dvě oddělení nyní tvoří jediné samostatné oddělení nazvané generální inspektorát (IG). Vznik IG podtrhuje význam, který banka přikládá oběma hlavním vnitřním nezávislým činnostem ex post. Hodnotící činnosti v rámci nové struktury přispívají zejména k dosažení strategických cílů banky a mají dopad na operativní výkonnost, odpovědnost a transparentnost. EV a IA nadále fungují nezávisle, avšak nová struktura umožňuje využití spolupůsobení a koordinovanější přístup k jejich příslušné pracovní náplni. V roce 2005 bylo provedeno šest tématických hodnocení ex post a tato hodnocení byla předložena správní radě a následně zveřejněna na internetových stránkách banky. Tato hodnocení se soustředila na: ➾ Projekty letecké infrastruktury, zejména v Evropské unii ➾ Železniční projekty v EU-15 ➾ Projekty v rámci partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem ➾ Globální úvěry malým a středním podnikům v EU-25 ➾ Globální úvěry partnerským zemím Středomoří (PZS) ➾ Přímé úvěry na projekty v PZS Přehled závěrů a doporučení byl na počátku roku 2006 zveřejněn na internetových stránkách EIB („Souhrnná zpráva o hodnocení operací za rok 2005“). Jde o první zprávu tohoto druhu zveřejněnou v zájmu transparentnosti a odpovědnosti. EV předpokládá, že v budoucích letech bude ve svých hodnoceních systematičtěji rozlišovat jednotlivé specifické rysy operací v rámci Evropské unie a mimo ni. V členských státech se budou hodnocení EV zaměřovat na úspěchy při dosahování pěti hlavních cílů banky (hospodářská a sociální soudržnost, Iniciativa Inovace 2010, rozvoj transevropských sítí, ochrana a zlepšování životního prostředí a podpora malých a středních podniků). Mimo Evropskou unii se úvěrová činnost EIB vyvíjí a stále větší pozornost je věnována její úloze jako rozvojové banky. EV půjde stejným směrem a bude průběžně a důsledně hodnotit dopad operací banky na rozvoj, což je prioritou zejména v zemích AKT.

Skupina EIB

64


Administrativa a zaměstnanci skupiny EIB Z hlediska lidských zdrojů byl rok 2005 charakterizován úsilím o zlepšení pracovního prostředí zaměstnanců EIB, a to prováděním již dříve oznámených politik a pracovních programů.

T ento údaj zahrnuje členy řídícího výboru a zaměstnance vyslané do EIF.

Profesní rozvoj a vzdělávání

Přijímání zaměstnanců v bance vychází z potřeb operačních ředitelství a zvláštní pozornost je věnována zvýšení počtu zaměstnankyň, jakož i počtu zaměstnanců z nových členských států. Během roku 2005, kdy přijímání zaměstnanců bylo zvlášť aktivní a kdy bylo obsazeno 121 volných pracovních míst (78 zaměstnanců ve výkonných funkcích a 43 v podpůrných funkcích), se celkový počet zaměstnanců banky zvýšil na 1 3255. Z celkového počtu 78 nových zaměstnanců ve výkonných funkcích představovali muži 56 % a ženy 44 %. Na konci roku 2005 měla banka 50 zaměstnanců z nových členských států (55 včetně Bulharska a Rumunska). Ve stavu zaměstnanců jsou zastoupeny všechny členské státy. Banka je nadále atraktivním zaměstnavatelem – během roku obdržela přibližně 14 000 žádostí o zaměstnání.

V průběhu roku 2005 zlepšovala banka své politiky sledující zajištění lepší rovnováhy mezi prací a osobním životem a zkoumala možnost systematičtějšího přístupu v oblasti profesního rozvoje. Pokud jde o vzdělávání, v roce 2005 byl dokončen program rozvoje řídících schopností, který se rozšířil na zaměstnance ve vyšších výkonných a řídících funkcích. Řídící výbor schválil novou politiku v oblasti vzdělávání, která má zajistit soulad mezi vzděláváním a strategickými cíli banky. Tato politika bude zaměstnancům sdělena a prováděna v roce 2006.

1 213

1 300

1 113

1 000

900

2001

2002

2003

Také v roce 2005 se komunikaci se zaměstnanci věnovala zvláštní pozornost a tato oblast zaznamenala vývoj. Oddělení pro lidské zdroje začalo vydávat svoji interní publikaci „HR News“, jež se soustřeďuje zejména na otázky zaměstnanců, ochranu zdraví při práci a na politiky v oblasti lidských zdrojů, včetně politiky odměňování.

Lidské zdroje a sociální odpovědnost EIB

1 200

1 100

Komunikace se zaměstnanci

1 259

1 325

Zaměstnanci EIB

1 097

5

Přijímání zaměstnanců a rozšíření

2004

2005

Pokud jde o sociální odpovědnost banky vůči zaměstnancům, banka nadále budovala na základech položených v roce 2004. Zkoumala se otázka vyváženosti pohlaví s cílem identifikovat a odstranit případné překážky bránící zaměstnankyním v kariérním postupu. Předmětem tohoto zkoumání byly i možnosti vzdělávání a profesního rozvoje, jakož i politiky pro zajištění rovnováhy mezi prací a osobním životem. EIB zřídila své vlastní zdravotní středisko a přijala do


65

Skupina EIB

Administrativa a zaměstnanci skupiny EIB

plného pracovního poměru lékaře. Oddělení lidských zdrojů se znovu zapojilo do ankety týkající se ústředních služeb banky, kdy zjišťovalo názory zaměstnanců na kvalitu ústředních služeb banky, jejichž nedílnou součástí je i toto oddělení.

Zastoupení zaměstnanců Záležitosti zaměstnanců banky se projednávají postupem konzultací mezi oddělením pro lidské zdroje (HR) a sdružením zástupců zaměstnanců (SR) na pravidelných schůzkách vedení HR a zástupců zaměstnanců, jakož i prostřednictvím pracovních skupin pro konkrétní záležitosti a společných výborů. V roce 2005 vyvíjely společné výbory pro systém zdravotního pojištění a penzijního pojištění mimořádnou aktivitu s cílem nadále přizpůsobovat účetní metody obou těchto systémů zdravotní a sociální péče osvědčeným trendům v evropské praxi. Zvláštní pozornost mezi pracovními skupinami si zasluhuje pracovní skupina, která zahájila diskusi o revizi systému odměňování, jakož i pracovní skupina, která vypracovala novou politiku v oblasti vzdělávání. Zástupci zaměstnanců jsou rovněž zastoupeni v pracovní skupině, která zavádí politiku sociální odpovědnosti EIB.

Rovné příležitosti Společný výbor pro rovné příležitosti (COPEC) sleduje provádění politiky rovných příležitostí z hlediska profesního rozvoje, přijímání zaměstnanců, vzdělávání a infrastruktury sociálního zabezpečení. V roce 2005 COPEC zjistil, co zaměstnanci považují v oblasti rovných příležitostí za klíčové otázky, důvody k znepokojení a prioritní oblasti činnosti. K tomuto zjištění dospěl na základě průzkumu názorů zaměstnanců a v rámci několika „setkání pro zamyšlení“, která řídili členové řídícího výboru a jichž se účastnili zaměstnanci se

Setkání pro zamyšlení

zájmem o otázky rovných příležitostí. Tyto akce, v jejichž rámci se zaměstnanci všech stupňů organizační struktury pouštěli do rozsáhlé a často živé diskuse s řídícími pracovníky, pomohly naformulovat soubor otázek, kterými se COPEC bude dále zabývat. Kromě toho výbor prosazoval zvýšení kapacity jeslí EIB a podpořil vzdělávání vedoucích pracovníků v oblasti vnímavosti z hlediska pohlaví. Ve spolupráci s oddělením pro lidské zdroje COPEC najal externí konzultantku k provedení odborné nezávislé analýzy současné situace v EIB z hlediska rovných příležitostí a poskytování rad a doporučení na základě jejích zjištění a odborných znalostí. Tyto rady a doporučení budou tvořit základ zprávy pro řídící výbor, jež bude vypracována v červnu roku 2006, jakož i budoucího akčního plánu.

Skupina EIB

66


Orgány EIB upravené statutem Rada guvernérů se skládá z ministrů, obvykle ministrů financí, určených každým z 25 členských států. Vydává směrnice týkající se úvěrové politiky banky, schvaluje roční účetní závěrku a rozvahu, rozhoduje o účasti banky na finančních operacích mimo Evropskou unii a také o zvýšení základního kapitálu banky. Jmenuje členy správní rady, řídícího výboru a výboru pro audit. Správní rada má výlučnou pravomoc rozhodovat o úvěrech, zárukách a výpůjčkách banky. Dozírá na řádnou správu banky, zajišťuje, že je banka řízena v souladu se Smlouvou a statutem i s obecnými směrnicemi vydanými Radou guvernérů. Členové správní rady jsou jmenováni Radou guvernérů na návrh členských států na dobu pěti let s možností opětovného jmenování a odpovídají pouze bance.

Ustanovení, jimž se tyto orgány řídí, jsou obsažena ve statutu banky a v jednacím řádu banky. Seznam členů orgánů EIB upravených statutem a jejich životopisy, spolu s doplňujícími informacemi o platových ujednáních, jsou pravidelně aktualizovány a zveřejňovány na internetových stránkách banky: www.eib.org

Výbor pro audit

Správní rada se skládá z 26 řádných členů. Každý členský stát nominuje jednoho řádného člena a jednoho řádného člena nominuje Evropská komise. Ve správní radě je dále 16 zastupujících členů, což znamená, že někteří z nich zastupují několik států. Pro zvýšení úrovně své profesionální odbornosti v některých oblastech může správní rada kooptovat maximálně 6 odborníků (3 řádné členy a 3 zastupující členy), kteří se účastní zasedání správní rady ve funkci poradců bez hlasovacího práva.

Správní rada přijímá rozhodnutí nejméně třetinou svých členů s hlasovacím právem, kteří představují alespoň 50 % upsaného základního kapitálu. Řídící výbor je stálým kolektivním výkonným orgánem banky. Skládá se z 9 členů. Pod dohledem předsedy a pod kontrolou správní rady dohlíží na každodenní chod EIB, připravuje rozhodnutí správní rady a zajišťuje jejich provádění. Předseda řídí zasedání správní rady. Členové řídícího výboru odpovídají pouze bance; jsou jmenováni Radou guvernérů na návrh správní rady na dobu šesti let a mohou být jmenováni opakovaně. Výbor pro audit je nezávislým orgánem, který odpovídá přímo Radě guvernérů, a jeho úkolem je prověřovat, zda jsou operace a účetnictví banky řádně vedeny. Při schvalování finančních výkazů správní radou se výbor pro audit k těmto výkazům vyjadřuje. Zprávy o činnosti výboru pro audit za předchozí rok se zasílají Radě guvernérů spolu s výroční zprávou správní rady. Výbor pro audit se skládá ze tří členů a tří pozorovatelů jmenovaných Radou guvernérů na dobu tří let.


67

Skupina EIB

Orgány EIB upravené statutem

Základní kapitál: Podíl jednotlivých členských států na základním kapitálu banky se vypočítává v souladu s ekonomickou váhou daného státu v rámci Evropské unie (vyjádřenou v HDP) v době jeho přistoupení k EU. Celkový upsaný základní kapitál banky přesahuje částku 163,6 miliardy EUR. Řídící výbor

Rozložení základního kapitálu EIB 0

Částka (EUR) Německo Francie Itálie Spojené království Španělsko Belgie Nizozemsko Švédsko Dánsko Rakousko Polsko Finsko Řecko Portugalsko Česká republika Maďarsko Irsko Slovenská republika Slovinsko Litva Lucembursko Kypr Lotyšsko Estonsko Malta

26 649 532 500 26 649 532 500 26 649 532 500 26 649 532 500 15 989 719 500 7 387 065 000 7 387 065 000 4 900 585 500 3 740 283 000 3 666 973 500 3 411 263 500 2 106 816 000 2 003 725 500 1 291 287 000 1 258 785 500 1 190 868 500 935 070 000 428 490 500 397 815 000 249 617 500 187 015 500 183 382 000 152 335 000 117 640 000 69 804 000

Celkem

163 653 737 000

10 000 000 000

20 000 000 000

% DE FR IT GB ES BE NL SE DK AT PL FI GR PT CZ HU IE SK SI LT LU CY LV EE MT

16,284 16,284 16,284 16,284 9,770 4,514 4,514 2,994 2,285 2,241 2,084 1,287 1,224 0,789 0,769 0,728 0,571 0,262 0,243 0,153 0,114 0,112 0,093 0,072 0,043 100,000

Skupina EIB

68


Řídící výbor EIB Členové řídícího výboru banky a oblasti jejich působnosti Stav k 1. 5. 2006

Philippe MAYSTADT Předseda banky a správní rady banky

Wolfgang ROTH Místopředseda

Peter SEDGWICK Místopředseda

Philippe MAYSTADT Předseda banky a správní rady banky ➾ Všeobecná strategie ➾ Institucionální otázky, vztahy s ostatními evropskými orgány ➾ Zprávy generálního inspektora, finančního kontrolora a vedoucího kontrolního odboru (Compliance Office) ➾ Předseda rozpočtového výboru ➾ Úvěrová rizika ➾ Lidské zdroje ➾ Guvernér EBRD ➾ Předseda správní rady EIF Wolfgang ROTH Místopředseda ➾ Financování v Německu, Rakousku, Maďarsku a Slovinsku, jakož i v Bulharsku, Rumunsku, Chorvatsku a Turecku ➾ Informační a komunikační politika ➾ Politika rovných příležitostí ➾ Správa budov a rozšiřování centrály ➾ Viceguvernér EBRD ➾ Předseda Společného výboru pro rovné příležitosti (COPEC) ➾ Předseda výboru EIB pro umění Peter SEDGWICK Místopředseda ➾ Financování ve Spojeném království ➾ Ochrana životního prostředí ➾ Vztahy s nevládními organizacemi; otevřenost a transparentnost ➾ Operační rizika ➾ Vnitřní a vnější audit a vztahy s výborem pro audit ➾ Zajištění souladu s předpisy („compliance“) ➾ Vztahy s Evropským účetním dvorem ➾ Vztahy s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) ➾ Člen správní rady EIF

Isabel MARTÍN CASTELLÁ Místopředsedkyně

Gerlando GENUARDI Místopředseda

Isabel MARTÍN CASTELLÁ Místopředsedkyně ➾ Financování ve Španělsku, Belgii, Portugalsku, Lucembursku, Asii a Latinské Americe ➾ Strukturované financování a nové nástroje financování ➾ Právní věci (provozní stránka) ➾ Financování MSP ➾ Styk s Meziamerickou rozvojovou bankou a Asijskou rozvojovou bankou Gerlando GENUARDI Místopředseda ➾ Financování v Itálii, Řecku, na Kypru a Maltě, jakož i v zemích jihozápadního Balkánu ➾ Rozpočet ➾ Účetnictví a kontrola finančních rizik ➾ Informační technologie

Philippe de FONTAINE VIVE CURTAZ Místopředseda

Sauli NIINISTÖ Místopředseda

Philippe de FONTAINE VIVE CURTAZ Místopředseda ➾ Financování ve Francii a v partnerských zemích Středomoří ➾ Nástroj pro euro-středomořské investice a partnerství (FEMIP) ➾ Finanční politiky ➾ Kapitálové trhy ➾ Finanční správa Sauli NIINISTÖ Místopředseda ➾ Financování ve Švédsku, Finsku, Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Norsku, na Islandu, v Rusku, na Ukrajině a ve Švýcarsku ➾ Program „i2i“ (provádění Lisabonské strategie) ➾ Hodnocení ex post operací ➾ Ekonomické a finanční studie ➾ Styk se Severskou investiční bankou (NIB)

Ivan PILIP Místopředseda

Torsten GERSFELT Místopředseda

Ivan PILIP Místopředseda ➾ Financování v Polsku, České republice a na Slovensku ➾ Transevropské dopravní a energetické sítě ➾ Spolupráce s Evropskou komisí pro povstupní problematiku ➾ Nástroj JASPERS (Společná pomoc při podpoře projektů pro evropské regiony) Torsten GERSFELT Místopředseda ➾ Financování v Nizozemsku, Dánsku, Irsku, v zemích AKT a Jihoafrické republice ➾ Investiční facilita k dohodě z Cotonou ➾ Hodnocení ex ante projektů ➾ Regionální rozvoj ➾ Globální úvěry (obecné aspekty) ➾ Odborné vzdělávání ➾ Styk s Africkou rozvojovou bankou


69

Skupina EIB

Struktura jednotlivých oddělení u Oddělení

“ Odbor

Generální sekretariát a právní věci

Stav k 1. červnu 2006

“ Španělsko, Portugalsko Ignacio LACORZANA • Maria SHAW-BARRAGAN

Eberhard UHLMANN Generální tajemník a generální ředitel pro právní věci

Všeobecná administrativa

u Meziinstitucionální záležitosti a kancelář v Bruselu Dominique de CRAYENCOUR

Rémy JACOB

Kontrola řízení

• Ferdinand SASSEN

Pověřený řízením

“ Realizace doporučení auditorů Helmut KUHRT “ Řízení zdrojů a koordinace Geneviève DEWULF

u Finanční kontrola Luis BOTELLA MORALES

u Otázky Společenství a finanční záležitosti; Financování mimo Evropu

Finanční kontrolor

“ Všeobecné účetnictví Henricus SEERDEN “ Účetnictví třetích osob a správní náklady Frank TASSONE “ Plánování, rozpočet a kontrola Theoharry GRAMMATIKOS

Právní služba


• Jean-Philippe MINNAERT Pověřený ochranou údajů

“ Finanční záležitosti Nicola BARR

Pověřená řízením

“ Institucionální a personální záležitosti Carlos GOMEZ DE LA CRUZ “ Středomoří (FEMIP), Afrika, Karibská oblast, Tichomoří – Investiční facilita k dohodě z Cotonou, Asie a Latinská Amerika Regan WYLIE-OTTE


u Financování v Evropě Gerhard HÜTZ

Ředitel

• Gian Domenico SPOTA

“ Operační politika, nové finanční nástroje Roderick DUNNETT


Generální ředitel

u Podpora operací Jürgen MOEHRKE

Hlavní operační koordinátor

“ Informační systémy a aplikace Thomas FAHRTMANN “ Podpora úvěrové činnosti Bruno DENIS u Nástroje v rámci Akce pro růst Thomas BARRETT

Ředitel

“ Transevropské sítě Tilman SEIBERT


• Ale Jan GERCAMA

• Yannick MORVAN

“ Iniciativa Inovace 2010 (i2i) Kim KREILGAARD

• Gudrun LEITHMANN-FRÜH

“ Životní prostředí, energetika a poradenská činnost Christopher KNOWLES

(Stanoviska vedoucího kontroly řízení, EIF, Evropský účetní dvůr)

Marc DUFRESNE

Zástupce generálního ředitele pro právní věci

Thomas HACKETT

“ Koordinace Dominique COURBIN

Ředitel

“ Řídící orgány, Sekretariát, Protokol Hugo WOESTMANN

Zástupce generálního tajemníka

Ředitelství pro financování v Evropě


u Komunikace a informace “ Vztahy se sdělovacími prostředky Paul Gerd LÖSER

u Západní Evropa Laurent de MAUTORT

“ Informování veřejnosti a vztahy s nevládními organizacemi Adam McDONAUGH • Yvonne BERGHORST

“ Spojené království, Irsko – Banky a podniky Robert SCHOFIELD

“ Dokumentace a řízení záznamů Éric VAN DER ELST • Duncan LEVER “ Interní komunikace --

Všeobecné záležitosti u Kancelář v Paříži : styk s mezinárodními organizacemi se sídlem nebo zastoupením v Paříži Henry MARTY-GAUQUIÉ

Ředitel

“ Západní Evropa – Strukturované úvěry a operace v rámci partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem (PPP) Cheryl FISHER “ Francie – Infrastruktura Jacques DIOT

“ Belgie, Lucembursko, Nizozemsko Henk DELSING


u Španělsko, Portugalsko Carlos GUILLE Ředitel

“ Španělsko – Infrastruktura Luca LAZZAROLI • Marguerite McMAHON

“ Oblast Jaderského moře, jihovýchodní Evropa Manfredi TONCI OTTIERI

“ Spojené království, Irsko, Pobaltí, země ESVO Patrick Hugh CHAMBERLAIN

“ Překlady Georg AIGNER

• Kenneth PETERSEN Operační skupina – Nová budova Enzo UNFER

“ Portugalsko Rui Artur MARTINS • Kancelář v Lisabonu Pedro EIRAS ANTUNES


“ Francie, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko Pierre ALBOUZE “ Střední Evropa, Polsko, Rusko, Ukrajina Barbara BALKE



“ Francie – Banky a podniky Jean-Christophe CHALINE

“ Nákup a administrativní služby Manfredo PAULUCCI de CALBOLI

Ředitel

“ Řízení pracovního prostředí Patricia TIBBELS


“ Španělsko – Banky a podniky Fernando de la FUENTE


• Kancelář v Madridu Andrea TINAGLI

Skupina EIB

70


Struktura jednotlivých oddělení u Oddělení


Ředitelství pro financování mimo Evropu

u Střední Evropa Joachim LINK

Ředitel

“ Severní Německo Peggy NYLUND GREEN

• Kancelář v Berlíně Margarethe QUEHENBERGER

“ Jižní Německo Anita FUERSTENBERG-LUCIUS

--

u Odbor poradenství pro ekonomické otázky rozvoje Daniel OTTOLENGHI

“ Česká republika, Slovensko Jean VRLA “ Rakousko, Maďarsko Paolo MUNINI

Ředitel

Ředitel

“ Itálie, Malta – Infrastruktura Bruno LAGO


• Flavio SCHIAVO CAMPO de GREGORIO

“ Itálie, Malta – Banky a podniky - • Eugenio LEANZA

Ředitel

“ Řecko Themistoklis KOUVARAKIS Alain TERRAILLON • Kancelář v Aténách Christos KONTOGEORGOS “ Bulharsko, Rumunsko, Kypr Cormac MURPHY “ Turecko Franz-Josef VETTER u Pobaltí

Andreas VERYKIOS

Zástupce generálního ředitele

“ Pobaltské země, Rusko, Ukrajina Constantin SYNADINO • Ann-Louise AKTIV VIMONT “ Dánsko, Finsko, Švédsko, země ESVO Michael O’HALLORAN

Ředitel

“ Západní Afrika a Sahel Gustaaf HEIM • Kancelář v Dakaru Jack REVERSADE “ Střední a východní Afrika Tassilo HENDUS • Kancelář v Nairobi Carmelo COCUZZA “ Jižní Afrika a Indický oceán Serge-Arno KLÜMPER • Kancelář v Tshwane (Pretoria) David WHITE “ Karibská oblast a Tichomoří David CRUSH • Kancelář ve Fort-de-France Anthony WHITEHOUSE • Kancelář v Sydney Jean-Philippe DE JONG “ Zdroje a rozvoj Justin LOASBY

u Jihovýchodní Evropa Grammatiki TSINGOU-PAPADOPETROU

“ Polsko Heinz OLBERS • Kancelář ve Varšavě Michal LUBIENIECKI

Ředitel

u Afrika, Karibská oblast, Tichomoří – Investiční facilita k dohodě z Cotonou Martin CURWEN

“ Slovinsko, Chorvatsko, západní Balkán Romualdo MASSA BERNUCCI

• Bernard ZILLER

• Alain NADEAU “ Maghreb Bernard GORDON • Kancelář v Tunisu Diederick ZAMBON • Kancelář v Rabatu René PEREZ “ Mašrek Jane MACPHERSON • Kancelář v Káhiře Luigi MARCON “ Specializované operace Jean-Christophe LALOUX

u Oblast Jaderského moře Antonio PUGLIESE

Hlavní ekonom pro otázky rozvoje Pověřený řízením

u Středomoří (FEMIP) Claudio CORTESE

u Kancelář ve Vídni Emanuel Maravic

Finanční ředitelství

Jean-Louis BIANCARELLI Generální ředitel


Generální ředitel

Ředitelka

“ Euro Carlos FERREIRA DA SILVA • Aldo ROMANI “ Evropa (mimo eurozónu), Afrika David CLARK “ Amerika, Asie, Tichomoří Eila KREIVI “ Vztahy s investory a marketing Peter MUNRO u Finanční řízení Anneli PESHKOFF

Ředitelka

“ Řízení likvidity Francis ZEGHERS • Timothy O’CONNELL “ Řízení aktiv a pasiv Jean-Dominique POTOCKI “ Řízení portfolia Paul ARTHUR “ Finanční inženýrství a poradenství Guido BICHISAO u Prognózy a vypořádání operací Gianmaria MUSELLA

Ředitelka

“ Back-office pro úvěry a operační podpora úvěrování Ralph BAST “ Back-office pro finanční řízení Yves KIRPACH “ Back-office pro získávání finančních prostředků Erling CRONQVIST “ Systémy a postupy Georg HUBER Pověřený řízením u Koordinace a finanční politiky Maria Luce SAMPIETRO


Ředitelství pro projekty


u Asie a Latinská Amerika Francisco de PAULA COELHO

• Ghislaine RIOS

u Kapitálové trhy Barbara BARGAGLI PETRUCCI

“ Řízení portfolia, strategie Flavia PALANZA

“ Odbor

Ředitel

“ Latinská Amerika Alberto BARRAGÁN “ Asie Matthias ZÖLLNER • Philippe SZYMCZAK

Michel DELEAU Generální ředitel

Mateo TURRÓ CALVET Pověřený řízením (Transevropské sítě a PPP)

“ Ekonomické a finanční studie Éric PERÉE


71

Skupina EIB

Složení oddělení, životopisy generálních ředitelů a vedoucích kontrolních jednotek, jakož i doplňující informace týkající se způsobu odměňování všech zaměstnanců banky, jsou pravidelně aktualizovány a zveřejňovány na internetových stránkách EIB: www.eib.org

u Oddělení

“ Odbor

u Podpora strategie Patrice GÉRAUD

Ředitel

• Gianni CARBONARO (Rozvoj měst)

“ Úvěrové politiky Guy CLAUSSE


Ředitel

• Agustin AURÍA


• Eugenia KAZAMAKI-OTTERSTEN

Ředitelství pro řízení rizik

(Politika soudržnosti)

“ Řízení kvality Angelo BOIOLI

“ Jednotka pro životní prostředí Peter CARTER


u Infrastruktura Christopher HURST

Ředitel

• Axel HÖRHAGER

(Balkán a ekonomická koordinace)

Pierluigi GILIBERT Generální ředitel

u Úvěrová rizika Per JEDEFORS

Ředitel

“ Letecká, námořní a městská doprava José Luis ALFARO

“ Finanční instituce - • Per de HAAS


• Michel DECKER

u Energetika, telekomunikace, hospodaření s odpady Günter WESTERMANN

Ředitel

• Juan ALARIO GASULLA Pověřený řízením

“ Elektrická energie, energie z obnovitelných zdrojů a hospodaření s odpady René van ZONNEVELD • Heiko GEBHARDT • Nigel HALL “ Ropa a plyn Angus NICOLSON • François TREVOUX

“ Rizika financování projektů, Evropský investiční fond (EIF) Klaus TRÖMEL


u Finanční a operační rizika Alain GODARD

Ředitel

• Jean-Jacques MERTENS Pověřený řízením

“ Zpracovatelský průmysl a biologické vědy John DAVIS • Eberhard GSCHWINDT • Philippe GUINET “ Výrobní průmysl a služby Hans-Harald JAHN • Pedro OCHOA • Peder PEDERSEN • Rüdiger SCHMIDT “ Lidský kapitál Stephen WRIGHT


“ Infrastruktura a technologie José GRINCHO


Ředitel

Generální inspektorát Peter MAERTENS Generální inspektor

Vedoucí kontrolního odboru (Compliance Office)

• Evelyne POURTEAU

• Luigi LA MARCA


Poradce řídícího výboru pro otázky strategie a jednání skupiny EIB

Ředitel

• Jean-Philippe BIRCKEL

“ Systémy řízení Zacharias ZACHARIADIS

• Rainer SAERBECK • Werner SCHMIDT • Campbell THOMSON

Konstantin ANDREOPOULOS

Alfonso QUEREJETA


Kontrolní odbor (Compliance Office) skupiny EIB

Lidské zdroje

(Oddělení pro vyšetřování podvodů)

“ Hodnocení operací Alain SÈVE

“ Deriváty Luis GONZALEZ-PACHECO “ Operační rizika Antonio ROCA IGLESIAS

• Siward de VRIES

“ Vnitřní audit Ciaran HOLLYWOOD

“ Řízení aktiv a pasiv a řízení tržních rizik Giancarlo SARDELLI

“ Telekomunikace a informační technologie Carillo ROVERE u Průmysl a služby Constantin CHRISTOFIDIS

“ Podnikové aplikace Simon NORCROSS • Derek BARWISE


“ Podniky, veřejný sektor, infrastruktura Stuart ROWLANDS

Ředitel pro informační systémy

“ Koordinace a podpora Elisabeth MATIZ

“ Železniční a silniční doprava --

“ Voda a čištění odpadních vod José FRADE

Patrick KLAEDTKE

“ Plánování, podpora a dodržování postupů Joseph FOY


“ Řízení zdrojů --

Informační technologie

JASPERS Patrick WALSH

Francis CARPENTER Generální ředitel


“ Přijímání zaměstnanců Luis GARRIDO “ Profesní rozvoj - • Ute PIEPER-SECKELMANN • Bruno TURBANG “ Administrativa Michel GRILLI

Zastoupení v Představenstvu Evropské banky pro obnovu a rozvoj

Terence BROWN

Člen představenstva zastupující EIB

• Walter CERNOIA Náhradník

Skupina EIB

72


Orgány EIF upravené stanovami

Struktura EIF

EIF je řízen a spravován těmito třemi orgány: ➾ v alnou hromadou akcionářů (EIB, Evropská unie, 23 finančních institucí), která se koná nejméně jednou ročně; ➾ s právní radou tvořenou sedmi členy a sedmi náhradníky, která mimo jinérozhoduje o operacích fondu; ➾g enerálním ředitelem, který odpovídá za řízení fondu v souladu se stanovami fondu a se směrnicemi a pokyny správní rady.

Francis CARPENTER Generální ředitel

Thomas MEYER

➾ Vedoucí odboru řízení a monitorování rizik

Marc SCHUBLIN

➾ Vedoucí odboru JEREMIE, Společné evropské zdroje pro mikropodniky a malé a střední podniky

Alexander ANDÒ

➾ Zástupce

Hubert COTTOGNI

➾ Zástupce

Robert WAGENER Generální tajemník

Maria LEANDER

➾ Vedoucí právní služby

Frédérique SCHEPENS

➾ Vedoucí odboru záležitosti a financování podniků

Správní rada

Účetnictví fondu ověřuje kontrolní výbor složený ze tří auditorů jmenovaných valnou hromadou a nezávislí externí auditoři.

Jobst NEUSS

➾ Kontrola zajištění souladu EIF s právními předpisy Eva GOULAS

➾ Lidské zdroje

John A. HOLLOWAY Ředitel, Investice

Jean-Philippe BURCKLEN

➾ Vedoucí odboru rizikový kapitál 1

Ulrich GRABENWARTER

➾ Vedoucí odboru rizikový kapitál 2

Jouni HAKALA

➾ Zástupce

Matthias UMMENHOFER

➾ Zástupce

Jacques LILLI-DARCY

➾ Vedoucí odboru rizikový kapitál 3 Podrobné informace o orgánech fondu upravených stanovami (složení, životopisy členů, odměny) a jednotlivých odděleních (složení, životopisy generálních ředitelů a ředitelů, odměny všech zaměstnanců) jsou pravidelně aktualizovány a zveřejňovány na internetových stránkách EIF: www.eif.org.

Alessandro TAPPI

➾ Vedoucí odboru sekuritizace a záruky

Christa KARIS

➾ Zástupkyně


Projekty způsobilé pro financování skupinou EIB Projekty, které jsou zvažovány pro financování v rámci Evropské unie a v přistupujících zemích, musejí přispívat k plnění alespoň jednoho z těchto cílů: ➾p osilování hospodářské a sociální soudržnosti: podpora investic do všech odvětví hospodářství na pomoc hospodářskému pokroku ve znevýhodněných regionech; ➾p odpora investic přispívajících k rozvoji znalostní společnosti zaměřené na inovace; ➾ z dokonalování infrastruktury a služeb ve zdravotnictví a vzdělávání, které mají zásadní význam pro tvorbu lidského kapitálu; ➾ r ozvoj dopravních a telekomunikačních sítí a sítí infrastruktury přenosu energií s významem pro celé Společenství; ➾o chrana životního prostředí a zlepšování kvality života; ➾ z abezpečení dodávek energie prostřednictvím jejího racionálního využívání, využívání domácích zdrojů, včetně obnovitelných zdrojů energie, a diversifikace dovozů. Skupina EIB napomáhá rozvoji MSP zlepšováním finančního prostředí, ve kterém tyto podniky působí, prostřednictvím: ➾ s třednědobých a dlouhodobých globálních úvěrů EIB; ➾ operací EIF v oblasti rizikového kapitálu; ➾ záruk EIF ve prospěch MSP. V partnerských zemích se banka podílí na provádění politik Unie týkajících se rozvojové pomoci a spolupráce prostřednictvím dlouhodobých úvěrů z vlastních zdrojů nebo podřízených úvěrů a rizikového kapitálu z rozpočtových prostředků EU nebo členských států. EIB působí: ➾ v zemích Středomoří, které nejsou členy EU, kde pomáhá dosáhnout cílů euro-středomořského partnerství s perspektivou vytvoření zóny volného obchodu do roku 2010; ➾ v afrických, karibských a tichomořských zemích (AKT), Jihoafrické republice a zámořských zemích a územích (ZZÚ), kde podporuje rozvoj základní infrastruktury a místního soukromého sektoru; ➾ v Asii a Latinské Americe, kde podporuje projekty ve společném zájmu Unie a daných zemí; ➾n a Balkáně, kde poskytováním úvěrů nejen na rekonstrukci základní infrastruktury a projekty regionálního významu, ale též na rozvoj soukromého sektoru přispívá k dosažení cílů Paktu o stabilitě.

73

Skupina EIB

Skupina EIB

74


Adresy skupiny EIB

Evropská investiční banka www.eib.org – U [email protected] 100, boulevard Konrad Adenauer L-2950 Luxembourg

3 (+352) 43 79 1 5 (+352) 43 77 04

Belgie

Rue de la loi 227/Wetstraat 227 B-1040 Bruxelles/Brussel

3 (+32-2) 235 00 70 5 (+32-2) 230 58 27

Francie

21, rue des Pyramides F-75001 Paris

3 (+33-1) 55 04 74 55 5 (+33-1) 42 61 63 02

Itálie

Via Sardegna 38 I-00187 Roma

3 (+39) 06 47 19 1 5 (+39) 06 42 87 34 38

Německo

Lennéstraße 11 D-10785 Berlin

3 (+49-30) 59 00 47 90 5 (+49-30) 59 00 47 99

Polsko

Warsaw Financial Centre, 11th floor ul. Emili Plater 53 PL-00-113 Warszawa

3 (+48 22) 528 68 83 5 (+48 22) 528 68 65

Portugalsko

Avenida da Liberdade, 190-4° A P-1250-147 Lisboa

3 (+351) 213 42 89 89 5 (+351) 213 47 04 87

Rakousko

Parkring 10 A-1010 Wien

3 (+43-1) 516 33 31 95 5 (+43-1) 516 33 30 49

Řecko

1, Herodou Attikou & Vas. Sofias Ave GR-106 74 Athens

3 (+30) 210 68 24 517 5 (+30) 210 68 24 520

Španělsko

Calle José Ortega y Gasset, 29, 5° E-28006 Madrid

3 (+34) 914 31 13 40 5 (+34) 914 31 13 83

Spojené království

2 Royal Exchange Buildings London EC3V 3LF

3 (+44) 20 73 75 96 60 5 (+44) 20 73 75 96 99

Zahraniční kanceláře


75

Skupina EIB

Adresy skupiny EIB

Egypt

6, Boulos Hanna Street Dokki, 12311 Giza

3 (+20-2) 336 65 83 5 (+20-2) 336 65 84

Jihoafrická republika

5 Greenpark Estates 27 George Storrar Drive Groenkloof 0181 Tshwane (Pretoria)

3 (+27-12) 425 04 60 5 (+27-12) 425 04 70

Keňa

Africa Re Centre, 5th floor Hospital Road, PO Box 40193 KE-00100 Nairobi

3 (+254-20) 273 52 60 5 (+254-20) 271 32 78

Maroko

Riad Business Center, Immeuble S3, Aile sud, 4e étage Boulevard Er-Riad Rabat

3 (+212) 37 56 54 60 5 (+212) 37 56 53 93

Senegal

3, rue du Docteur Roux BP 6935, Dakar-Plateau

3 (+221) 889 43 00 5 (+221) 842 97 12

Tunisko

70, avenue Mohamed V TN-1002 Tunis

3 (+216) 71 28 02 22 5 (+216) 71 28 09 98

Evropský investiční fond www.eif.org – U [email protected] 43, avenue J.F. Kennedy L-2968 Luxembourg

3 (+352) 42 66 88 1 5 (+352) 42 66 88 200

Aktualizovaný seznam stávajících kanceláří a kanceláří otevřených po dni vydání této publikace, jakož i jejich kontaktní údaje, naleznete na internetových stránkách banky.

Skupina EIB

76


CD-ROM přiložený k této zprávě obsahuje informace ze všech tří svazků výroční zprávy a dále elektronickou verzi těchto svazků v jednotlivých dostupných jazycích. Výroční zpráva je k dispozici také na internetových stránkách banky www.eib.org/report.

2005

EIB-Gruppe EIB Group Groupe BEI

1. Tätigkeitsbericht

Activity Report Rapport d’activité

2. Finanzbericht

Financial Report Rapport financier

3. Statistischer Bericht Statistical Report Rapport statistique

EIB děkuje všem, kdo laskavě dali k dispozici fotografie pro tuto zprávu: CERN (str. 11, 37), SNECMA (str. 16, 25), EuroGeographics Association for the administrative boundaries (str. 20), BOSH (str.26). Ostatní fotografie a ilustrace poskytlo grafické oddělení EIB.

Výroční zpráva za rok Svazek I. Výroční zpráva je k dispozici také na internetových stránkách banky

Recommend Documents