Výroční zpráva Rámce podpory Společenství za rok Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Výroční zpráva Rámce podpory Společenství za rok 2006

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR


Výroční zprávu zpracoval:

Odbor evropských fondů Ministerstvo pro místní rozvoj Česká republika [email protected]


ZMĚNY V OBECNÝCH PODMÍNKÁCH VÝZNAMNÝCH PRO PROVÁDĚNÍ 1. POMOCI

6

1.1.

7

MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

1.2. PLNĚNÍ KONVERGENČNÍHO PROGRAMU 1.2.1. Fiskální politika 1.2.2. Měnová politika 1.2.3. Plnění maastrichtských konvergenčních kritérií

13 13 14 15

1.3.

16

ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ

1.4. HLAVNÍ CHARAKTERISTIKY VÝVOJE REGIONŮ NUTS 2 1.4.1. Nejdůležitější disparity regionů 1.4.2. Makroekonomický vývoj regionů 1.4.3. Region soudržnosti – Hlavní město Praha 1.4.4. Region soudržnosti – Střední Čechy 1.4.5. Region soudržnosti – Jihozápad 1.4.6. Region soudržnosti – Severozápad 1.4.7. Region soudržnosti – Severovýchod 1.4.8. Region soudržnosti – Jihovýchod 1.4.9. Region soudržnosti – Střední Morava 1.4.10. Region soudržnosti – Moravskoslezsko

22 23 24 25 27 28 29 30 31 33 34

1.5. HLAVNÍ ZMĚNY V NÁRODNÍCH, REGIONÁLNÍCH A SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH 1.5.1. Změny politik prováděné v rámci plnění revidované Lisabonské strategie 1.5.2. Hlavní legislativní změny

35 35 36

2.

POKROK V PROVÁDĚNÍ POMOCI

40

2.1.

REALIZACE OPERAČNÍCH PROGRAMŮ

40

2.2. PLNĚNÍ STRATEGIE RPS 2.2.1. Naplňování globálního cíle RPS 2.2.2. Naplňování specifických cílů RPS 2.2.3. Naplňování horizontálních cílů RPS 2.2.4. Naplňování prioritních os RPS

47 48 48 50 53

3.

FINANČNÍ PROVÁDĚNÍ POMOCI

65

3.1.

NAPLŇOVÁNÍ PRIORITNÍCH OS

65

3.2.

VÝDAJE ZA ROK 2006 PODLE FONDŮ

66

3.3.

PLÁNOVANÉ VÝDAJE ZA ROK 2006

66

3


3.4.

REALIZACE PRAVIDLA N+2

66

3.5. HLAVNÍ VÝSLEDKY REALIZACE JEDNOTLIVÝCH OPERAČNÍCH PROGRAMŮ 3.5.1. Společný regionální operační program 3.5.2. Operační program Rozvoj lidských zdrojů 3.5.3. Operační program Průmysl a podnikání 3.5.4. Operační program Infrastruktura 3.5.5. Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství 3.5.6. Porovnání dosaženého pokroku mezi jednotlivými operačními programy, standardní monitorovací tabulky STRUČNÁ INFORMACE O STAVU REALIZACE ZA JPD PRAHA – CÍL 2, JPD PRAHA – CÍL 3, INICIATIVY INTERREG A EQUAL A FOND SOUDRŽNOSTI

68 68 71 73 76 77 80

3.6.

3.6.1. 3.6.2. 3.6.3. 3.6.4. 3.6.5.

Jednotný programový dokument Praha – Cíl 2 Jednotný programový dokument Praha – Cíl 3 Iniciativa Interreg Iniciativa Equal Fond soudržnosti

82 82 83 85 86 87

3.7.

FINANČNÍ PROVÁDĚNÍ POMOCI

89

3.8.

FINANČNÍ KONTROLA

89

3.9.

AUDIT

91

4. OPATŘENÍ ŘÍDICÍHO ORGÁNU ZA ÚČELEM ZAJIŠTĚNÍ KVALITNÍHO A EFEKTIVNÍHO ŘÍZENÍ

93

4.1. ŘÍZENÍ A KOORDINACE RPS 4.1.1. Poradní výbor 4.1.2. Pracovní skupiny Poradního výboru 4.1.3. Jednání s Evropskou komisí k hodnocení Výroční zprávy za rok 2005 4.1.4. Popis významných problémů spojených s implementací a přijatá opatření k nápravě

93 93 94 97 97

4.2.

98

MONITOROVACÍ VÝBOR RPS

4.3. MONITOROVÁNÍ 4.3.1. Nástroje monitorování 4.3.2. Monitorovací systém strukturálních fondů 4.3.3. Stav aplikace IS MSSF-CENTRAL a výhledy 4.3.4. Výhledy rozvoje aplikace pro nové programovací období 2007-2013

99 99 99 102 103

4.4.

103

EVALUACE

4.5. PUBLICITA A VZDĚLÁNÍ 4.5.1. Plán komunikačních aktivit na rok 2006 4.5.2. Realizace KAP v roce 2006 4.5.3. Komunikační strategie operačních programů

4

104 104 104 108


4.6.

TECHNICKÁ POMOC

109

5.

ZAJIŠTĚNÍ SHODY S POLITIKAMI SPOLEČENSTVÍ

112

5.1.

HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ

112

5.2.

VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

112

5.3.

OCHRANA A ZLEPŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

113

5.4.

ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI

115

5.5.

EVROPSKÁ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

116

5.6.

PROBLEMATIKA ROMSKÉ MENŠINY

117

5.7.

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

118

6.

REALIZACE VELKÝCH PROJEKTŮ A GLOBÁLNÍCH GRANTŮ

119

6.1.

GLOBÁLNÍ GRANTY V RÁMCI OP RLZ

119

6.2.

GLOBÁLNÍ GRANTY V RÁMCI JPD 3

120

6.3.

VELKÉ PROJEKTY

121

7.

PŘÍLOHY

122

7.1.

PLNĚNÍ PROJEKTŮ EVALUAČNÍHO PLÁNU RPS

122

7.2.

REALIZACE KOMUNIKAČNÍHO AKČNÍHO PLÁNU RPS V ROCE 2006 (MONITOROVACÍ INDIKÁTORY)

126

7.3.

SEZNAM ZKRATEK A DEFINIC

127

7.4.

STANDARDNÍ MONITOROVACÍ TABULKY

130

5


1. ZMĚNY V OBECNÝCH PODMÍNKÁCH VÝZNAMNÝCH PRO PROVÁDĚNÍ POMOCI Cílem první kapitoly Výroční zprávy Rámce podpory Společenství za rok 2006 je stručný popis vývoje a nejdůležitějších změn, které se odehrály v klíčových oblastech národního hospodářství, lidských zdrojů, rozvoje regionů a v národních politikách. Důraz je kladen na zachycení nejdůležitějších trendů a srovnání jednotlivých parametrů s vývojem celé Evropské unie a Eurozóny. Česká republika prošla v roce 2006 řadou politických i ekonomických změn. Na straně jedné byla dále posilována ekonomická pozice a pokračoval pozitivní vývoj v oblasti lidských zdrojů, na druhé straně nebyly započaty nezbytné reformy důchodového systému, zdravotnictví a dalších oblastí veřejných financí. Revidován byl také předpokládaný termín vstupu České republiky do Eurozóny. Z politického hlediska byl rok 2006 výrazně ovlivněn dvojími volbami – do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a do obecních zastupitelstev a třetiny Senátu Parlamentu ČR. V parlamentních volbách, které se konaly ve dnech 2. a 3. června, zvítězila těsným výsledkem konzervativní Občanská demokratická strana. Ta sice po neobvykle zdlouhavých vyjednáváních sestavila menšinovou vládu, ale vládla až do konce roku 2006 bez důvěry parlamentu. Rok 2006 byl posledním rokem plánovacího období 2000 – 2006, ve kterém Česká republika vstoupila do EU. Velké úsilí proto bylo na národní i regionální úrovni věnováno přípravám strategických dokumentů nového programovacího období, které začne rokem 2007. Nejdůležitější charakteristiky vývoje roku 2006 lze popsat následovně: • Makroekonomický vývoj: V roce 2006 pokračoval vysoký meziroční růst HDP, který stejně jako v předchozím roce dosáhnul hodnoty 6,1 %, tedy vysoko nad průměrem EU 25 i Eurozóny. Česká republika upevnila svoji pozici jedné z nejrychleji rostoucích evropských ekonomik. Tento hospodářský růst byl dosažen při současné nízké míře inflace (2,5 %) a růstu zaměstnanosti. Pokračoval růst produktivity práce, který i v roce 2006 přesáhnul 4 %. Naopak zhoršení nastalo v roce 2006 na běžném účtu platební bilance, jehož saldo dosáhlo 4,2 % HDP. Velmi silný kurz vůči euru i americkému dolaru si v roce 2006 udržela koruna. Celkově tak lze konstatovat zvýšení konvergence České republiky vůči EU 25 i zemím Eurozóny, avšak oproti předchozímu roku se rychlost konvergence snížila. • Plnění konvergenčního programu: Schodek státního rozpočtu byl sice vyšší než v roce 2006, nicméně dle Notifikace státního dluhu dosáhnul deficit vládního sektoru příznivých 2,95 % HDP a byl tedy pod hranicí 3 % HDP stanovenou Maastrichtskými kritérii. Tato pozitivní hodnota však může být vzhledem k použité metodice opravena směrem nahoru. Vládní dluh v roce 2006 poklesnul o 0,05 p.b. na 30,37 %. Ačkoliv Česká republika Maastrichtská kritéria v současné době plní (vykazování vládního dluhu a deficitu dle metodiky fiskálního cílení), bylo revidováno datum vstupu do Eurozóny na rok 2012, protože zejména kritérium dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí se v nejbližších letech s vysokou pravděpodobností nepodaří splnit. 6


• Rozvoj lidských zdrojů: Česká republika měla v roce 2006 nejvyšší přirozený přírůstek obyvatelstva od roku 1993. Celkový počet obyvatel České republiky se nepřetržitě zvyšuje již čtvrtým rokem. Výrazně se také meziročně zlepšila naděje dožití při narození, která činí u mužů 73,4 let a 79,7 roku u žen. Příznivě se v roce 2006 vyvíjel trh práce. Celková míra zaměstnanosti 15-64letých se ve čtvrtém čtvrtletí 2006 meziročně zvýšila o 0,5 p.b. a dosáhla 65,6 %. Česká republika si nadále drží čelní pozici mezi státy EU v zaměstnanosti v sekundárním sektoru. Naopak obecná míra nezaměstnanosti meziročně poklesla o 0,8 p.b. na 7,1 % a dostala se tak pod průměr zemí EU. Mzdy meziročně reálně stouply o 3,9 %. V oblasti vzdělávání a podpory rovných příležitostí pokračovalo plnění Národního programu reforem, kterým ČR realizuje revidovanou Lisabonskou strategii. • Hlavní charakteristiky rozvoje regionů NUTS II: V roce 2006 nedošlo k významnému posunu v charakteristice jednotlivých regionů soudržnosti. Své výsadní postavení si nadále udržuje hlavní město Praha, která svými parametry zásadně ovlivňuje výsledky celé ČR. Rozdíly mezi bohatými a chudými regiony nebyly prohloubeny avšak ani sníženy. Nejvýrazněji se v regionálním vývoji odrazilo snížení obecné míry nezaměstnanosti, která poklesla i v nejproblematičtějších regionech Severozápad a Moravskoslezsko. • Hlavní změny v národních, regionálních a sektorových politikách: Česká republika pokračovala v plnění Národního programu reforem, kterým je realizována Lisabonská strategie. I přes složitou povolební situaci přijal Parlament ČR v roce 2006 více jak 600 legislativních změn, z nichž některé měly vliv na realizaci strukturální politiky EU v České republice.

1.1. MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ O makroekonomickém vývoji ČR v roce 2006 vypovídá řada základních ukazatelů charakterizujících zejména hospodářský růst, inflaci, platební bilanci a rovnováhu, vývoj na trhu práce a její produktivitu. Z hlediska těchto i některých dalších ukazatelů, resp. údajů (viz například plnění Maastrichtských kriterií v podkapitole 1.2) lze makroekonomický vývoj ČR za poslední období označit jako pozitivní, a to i v porovnání se zeměmi Eurozóny. Optimisticky je možné tento vývoj hodnotit i na základě porovnání s předchozími roky. Nicméně je nutné mít na zřeteli značnou otevřenost české ekonomiky a tím i její zranitelnost v důsledku možných negativních změn vnějšího prostředí, především v EU, kam směřuje převážná část exportní produkce, na níž je ČR jako malá a surovinově chudá země silně závislá. Nemalé problémy, byť obdobné těm, jimž čelí mnohé další země, souvisejí v ČR s přípravou a realizací nezbytných a neodkladných reforem, hlavně důchodového systému.

7


Makroekonomický vývoj Ukazatel HDP na obyvatele (EU 25 = 100%) Meziroční změna HDP (reálně) Meziroční změna tvorby hrubého fixního kapitálu (reálně, před chozí rok=100) Průměrná míra inflace Korunový kurz EUR Objem přímých zahraničních investic Meziroční růst souhrnné produktivity práce

Měrná jednotka

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

% (index)

64,7

65,8

67,7

70,7

72,1

73,6

76,1 (odhad)

%, stálé ceny

3,6

2,5

1,9

3,6

4,2

6,1

6,1

% (index)

105,1

106,6

105,1

100,4

104,7

101,3

106,8

%

3,9

4,7

1,8

0,1

2,8

1,9

2,5

Kč

35,599

34,068

30,804

31,846

31,891

29,782

28,342

mil. EUR

5 404

6 296

9 012

1 863

4 007

9 374

4 752

%

4,0

2,2

1,6

4,6

4,1

4,6

4,8

Hospodářský růst1 Meziroční zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) měřeného ve stálých cenách roku 2000 v roce 2006 o 6,1 % je shodné s rokem 2005. Vysoce převyšuje průměrnou úroveň růstu HDP v EU 25 (2,9 %) i Eurozóně (2,6 %). Vyšší růst zaznamenalo v EU pouze Slovensko a pobaltské státy. Souhrnná ekonomická pozice České republiky vyjádřená objemem HDP na obyvatele měřeného v paritě kupní síly (PPS) se ve vztahu ke společenství států Unie dále zlepšila. Podle odhadů Eurostatu činil v ČR v roce 2006 HDP na obyvatele v PPS 76,1 % průměru EU 25. Česká republika byla 16. největší ekonomikou EU 25 a podílela se na HDP unie 0,9 %. Odhaduje se, že ČR je v současnosti na vrcholu hospodářského růstu a od roku 2007 bude tempo růstu zpomalovat. Struktura růstu HDP se oproti roku 2005 značně změnila. Zatímco 120 v roce 2005 byl hlavním zdrojem růstu Eurozóna 110 ČR HDP vývoj salda zahraničního 100 obchodu, pak v roce 2006 to byla tvorba 90 hrubého fixního kapitálu (THFK) a 80 spotřebu výdaje na konečnou 70 domácností. Právě růst výdajů na 60 50 konečnou spotřebu domácností měl na 40 meziročním zvýšení HDP největší vliv 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 (2,2 p.b.). Jeho předstih před růstem disponibilních důchodů však vedl k poklesu hrubých úspor domácností. Výdaje domácností směřovaly zejména do nákupu zboží dlouhodobé spotřeby. Vyšší sklon domácností ke spotřebě má více důvodů Jedná se zejména o %

HDP na obyvatele v PPS, EU 25 = 100%

1

ČSÚ – Vývoje české ekonomiky v roce 2006, ČNB – Zpráva o inflaci v roce 2006

8


příznivé podmínky pro čerpání spotřebitelských úvěrů, zvýšenou poptávku po bytovém zařízení v souvislosti s bytovou výstavbou a meziroční pokles cen spotřebního zboží dlouhodobé spotřeby. Druhou složkou se značným vlivem na vývoj HDP (1,8 p.b.) byly výdaje na THFK. Jejich objem se meziročně zvýšil o 7,3 %. Růst fixních investic odpovídal současnému cyklickému vývoji ekonomiky a byl podporován jak přílivem zahraničního kapitálu, tak tvorbou vlastních zdrojů podniků v předchozím období. Zvýšení nejvíce ovlivnily investice do dopravních prostředků a do strojů a zařízení. Oproti tomu příspěvek stavebních investic byl i přes silný rozvoj stavebních aktivit nižší. Výdaje vládních institucí na konečnou spotřebu v úhrnu vzrostly pouze o 0,3 % vzhledem k vysoké srovnávací základně roku 2005, kterou ovlivnil zejména pronájem bojových letounů JAS39 Gripen. Hrubá přidaná hodnota (HPH) se meziročně reálně zvýšila o 6,4 %, což bylo jen nepatrně méně než v roce 2005. Největší vliv na z zvýšení HPH měl průmysl (4 p.b.). Významný je zejména příspěvek zpracovatelského průmyslu. Nadprůměrný přírůstek byl také u obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží. Naopak podprůměrně se zvýšila HPH stavebnictví (o 1,9 %). HPH poklesla u zemědělství, myslivosti a lesního hospodářství. Vliv sekundárního sektoru na přírůstek HPH byl 4,1 p.b., terciéru 2,5 p.b. Vliv primárního sektoru byl negativní. Zvýšení HPH nejvíce ovlivnil růst produktivity práce, která meziročně vzrostla o 4,8 %. Meziroční růst reálného HDP v % 7 6 5 EU 25

%

4

Eurozóna

3

ČR

2 1 0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Z hlediska výkonnosti základních odvětví se výrazně zvýšila výkonnost průmyslu měřená indexem průmyslové produkce, který meziročně stoupnul o 9,7 %. Na tomto výsledku má značný podíl strojírenská výroba, zejména výroba dopravních prostředků (20,6 %), strojů (18 %) a výroba elektrických a optických přístrojů (16,3 %). Lze konstatovat, že se v průmyslu projevují strukturální změny úspěšné

nastartované v minulých letech. Vysoký růst zaznamenala také stavební výroba (meziročně o 6,6 %), na kterou mělo vliv také příznivé počasí v závěru roku 2006. Vysoký růst stavební výroby podporuje příznivá situace na trhu hypotečních úvěrů (hypotéky byly v roce 2006 nejvyužívanějším úvěrovým produktem mezi obyvateli ČR v poměru k celkovému zadlužení obyvatelstva) a očekávání zvýšení sazby DPH na bytovou výstavbu. Inflace2 Průměrná meziroční míra inflace činila v roce 2006 příznivých 2,5 %. Bylo to o 0,6 p.b. více než v roce 2005. Tato hodnota se blíží průměru EU, který se pohybuje mírně nad 2 % (měřeno harmonizovaným indexem spotřebitelských cen). Eurozóna vykázala v roce 2006 hodnotu 2,2 %.3 2

ČSÚ – Vývoj české ekonomiky v roce 2006, ČNB – Zpráva o inflaci v roce 2006

9


Výkon ekonomiky převyšuje podle odhadů České národní banky (ČNB) již od čtvrtého čtvrtletí 2005 úroveň potencionálního, inflaci nezrychlujícího produktu. Dosavadní vývoj ukazuje, že reálná ekonomika stále nevytváří silné tlaky na zrychlení inflace.

%

Meziroční míra inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 4,9 4,4 3,9 3,4 2,9 2,4 1,9 1,4 0,9 0,4 -0,1

EU 25 Eurozóna ČR

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Na zvýšení míry inflace oproti roku 2005 se podílely zejména administrativně ovlivňované ceny, jež vzrostly o 7,8 %, a ceny potravin. Ceny zboží rostly o 2 %. Vzhledem k vyšší intenzitě konkurenčních působících na mezinárodních trzích je to pomalejší růst než růst cen služeb, které vzrostly o 3,5 %. Inflační tlak podporovaly ceny energetických surovin, hlavně zemního plynu (nárůst o 19,1 %) a elektřiny (nárůst o 9 %).

Protiinflačně působil pokles cen u odívání, obuvi a u předmětů pro vybavení domácností, kde se projevil vliv růstu kupní ceny koruny, který zlevňoval dovozy. Ceny průmyslových výrobců se v roce 2006 zvýšily pouze o 1,6 %. V tomto ohledu se projevily zejména deflační tlaky generované posilováním koruny. Dovozní ceny se zvýšily meziročně v průměru o 0,8 %, což bylo o 0,5 p.b. více než v roce 2005. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán u cen nerostných paliv, které stouply o 12,8 %. Vývozní ceny naopak v roce 2006 klesly o 0,8 % oproti 1,4 % v roce 2005. Výši cenových indexů vývozu i dovozu snižovalo ve všech měsících roku 2006 posilování koruny. Po vyloučení kursového vlivu by ceny vývozu i dovozu ve všech měsících roku 2006 rostly. Cílování inflace ČNB se od roku 2006 změnilo. Od ledna 2006 je platný vodorovný (tj. de facto konstantní) cíl vyhlášený v březnu 2004 pro celkovou inflaci až do přistoupení ČR k Eurozóně. Tento cíl - meziroční přírůstek spotřebitelských cen ve výši 3 % tak navazuje na konec předchozího pozvolna klesajícího cílového pásma, které platilo mezi lednem 2002 a prosincem 2005.. Zatímco v prvních třech čtvrtletích roku 2006 se inflace nacházela v těsné blízkosti bodového inflačního cíle, ve čtvrtém čtvrtletí 2006 inflace poklesla pod dolní okraje tolerančního pásma inflačního cíle ČNB, tedy o 1 p.b. pod inflační cíl. Z hlediska základních inflačních faktorů je třeba zmínit dvojí zvýšení úrokových sazeb, které provedla ČNB v průběhu roku 2006, meziroční zvýšení kurzu koruny vůči euru o 4,3 % a vůči dolaru o 11,7 %, jakož i a výrazné meziroční zhoršení deficitu běžného účtu platební bilance, který dosáhl v prvním až čtvrtém čtvrtletí 2006 4,2 % HDP, přičemž v roce 2005 se tato hodnota rovnala 2,6 %. Peněžní agregáty v roce 2006 rostly, stejně jako HDP. Platební bilance a ekonomická rovnováha4 Vnější ekonomická rovnováha, vyjádřená podílem salda běžného účtu na HDP v klouzavých ročních úhrnech, se od 3. čtvrtletí 2004 do konce roku 2005 zlepšovala. Hlavními faktory strmého 3 4

Eurostat MPO – Zpráva o plnění Národního Lisabonského programu 2005 – 2008, ČNB – Zpráva o inflaci v roce 2006

10


zlepšení obchodní bilance byl jak vliv pozitivního zjednodušení procedur zahraničního obchodu po vstupu do EU, tak i, a to především, působení efektu převážně proexportně orientovaných investic. V roce 2005 dosáhl deficit běžného účtu 2,1 % HDP. Představuje to meziroční zlepšení o téměř 4 p.b. V roce 2006 však došlo k opětovnému zvýšení deficitu v důsledku zhoršení všech položek běžného účtu s výjimkou obchodní bilance, která se prakticky nezměnila. Dle odhadů ČNB dosáhlo v roce 2006 saldo běžného účtu 4,2 % v poměru k HDP. Běžný účet platební bilance byl ve čtvrtém čtvrtletí pasivní ve výši 50,4 mld. Kč (1 795 mil. EUR). Čistý příliv zahraničního kapitálu vykázaný na finančním účtu byl 44,6 mld. Kč (1 592 mil. EUR). Obchodní bilance skončila ve čtvrtém čtvrtletí aktivem 6,6 mld. Kč, což je v meziročním srovnání o 5,4 mld. Kč (192 mil. EUR) příznivější výsledek. Vývoz v běžných cenách se zvýšil o 17 % při nárůstu dovozu o 16 %. Saldo běžného účtu k HDP 1,5 0,5

%

-0,5 -1,5

EU 25

-2,5

Eurozóna

-3,5

ČR

-4,5 -5,5

V teritoriální struktuře zahraničního obchodu se zvyšoval přebytek obchodní EU. Deficit bilance se zeměmi zahraničního obchodu s ostatními zeměmi s vyspělou tržní ekonomikou v roce 2006 stagnoval. Růst schodku obchodní bilance ve skupině ostatních zemí ovlivňoval rostoucí dovoz zejména z Číny. Bilance služeb meziročně poklesla o 2 mld. Kč. Nepříznivě se v tomto vývoji promítl nárůst schodku ostatních služeb a

-6,5 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

pokles čistých příjmů ze zahraničního cestovního ruchu. Vývoj bilance výnosů skončil schodkem 55 mld. Kč. Bilance běžných převodů se zhoršila o 8,2 mld. Kč. Kapitálový účet skončil s přebytkem 8,6 mld. Kč. Rozsah přebytku byl poměrně významně snížen zahrnutím odpisu pohledávky vůči Iráku do výdajů (4 mld. Kč). Meziroční růst příjmů souvisel především s vyšším čerpáním zdrojů z fondů EU (5,2 mld. Kč) a obchodováním s emisními povolenkami. Finanční účet skončil v roce 2006 přebytkem 111,6 mld. Kč, což odpovídá 3,5 % HDP (odhad ČNB). Jedná se však meziročně o 1,7 p.b horší výsledek (srovnání s údajem za 4Q 2005). Celkový příliv přímých zahraničních investic (PZI) dosáhnul za rok 2006 hodnoty 134,7 mld. Kč. Tento objem investic je však o 175 mld. Kč nižší než v roce 2005 (PZI dosáhly v roce 2006 pouhých 48 % roku 2005). Meziroční snížení celkového přílivu přímých zahraničních investic bylo především důsledkem vysoké základny roku 2005, která byla ovlivněna značnými prodeji majetku nerezidentům (více než 140 mld. Kč). Trh práce5 Rovnováha na trhu práce se v roce 2006 zlepšila. Průběžně rostla zaměstnanost za současného snižování nezaměstnanosti. Růst mezd v roce 2006 zrychlil. 5

ČSÚ – Vývoj české ekonomiky v roce 2006

11


Růst zaměstnanosti ilustruje údaj o celkové zaměstnanosti. Ta meziročně stoupla o 1,3 %. Vzrostla zaměstnanost ve skupině 15-64letých. K vyšší zaměstnanosti značně přispěli zaměstnanci a podnikatelé. V porovnání s Eurozónou je v ČR růst zaměstnanosti vyšší. Zaznamenaná míra ekonomické aktivity - podíl pracovní síly na populaci ve věkové skupině 15 – 64 let se přibližovala, obdobně jako v roce 2005, k 60 %, i když byla zhruba o 0,3 p.b. nižší než v předchozím roce. Významným, avšak pouze dočasným, faktorem vyššího využití práce Eurozóna 3 v české ekonomice je relativně příznivá ČR 2 demografická struktura. Zatímco 1 v průměru zemí EU se podíl populace ve 0 věku 15 – 64 let dlouhodobě pohybuje okolo 67 % a spíše klesá, podíl obyvatel -1 v produktivním věku v ČR vzrostl z 68 % -2 v roce 1995 na 71 % v roce 2005. -3 Poměrně pozitivní jsou údaje o vývoji -4 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 míry nezaměstnanosti. Je nejnižší (6,6 % ve 4Q 2006) od roku 1998. Mezi nezaměstnanými je však stále vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných. Prakticky beze změny zůstávají i značné rozdíly v nezaměstnanosti mezi jednotlivými regiony ČR. Porovnání s většinou zemí EU vyznívá pro ČR vcelku příznivě, i když je nasnadě, že při takovém hodnocení by bylo nutné brát v úvahu delší časová období. Meziroční růst zaměstnanosti

%

EU 25

Produktivita práce6 Průměrná hrubá nominální mzda začala v roce 2006 opět zrychlovat a dosáhla růstu 6,5 %. Reálně se mzda zvýšila o 3,9 %. Růst průměrné nominální mzdy v podnikatelské sféře v roce 2006 (6,8 %) byl o 1,4 p.b. rychlejší než v nepodnikatelské sféře. Meziroční růst produktivity práce a reálných mezd v % 7 6

%

5 4

reálné mzdy

3

produktivita práce

2 1

19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06

0

Nadále pokračuje dynamický růst produktivity práce přesahující 4 %.7 Meziroční růst souhrnné produktivity práce dosáhnul v roce 2006 4,4 % (o 0,2 p.b. méně než v roce 2005). Produktivita práce na zaměstnanou osobu (měřená v HDP v PPS na zaměstnanou osobu, kdy EU 25 = 100 %) dosahovala dle odhadů Eurostatu v roce 2006 v ČR 68,4 % zatímco Eurozóna dosáhla 106,2 %.

Jednotkové pracovní náklady se zvýšily meziročně o 0,4 %. Tato hodnota je o 1,9 p.b. vyšší než v roce 2005, kdy byl meziroční růst záporný.

6 7

ČSÚ - Vývoj české ekonomiky v roce 2006 ČSÚ – Hlavní makroekonomické ukazatele

12


Relativní jednotkové pracovní náklady, vyjádřené jako podíl náhrad na zaměstnance v kurzovém vyjádření k produktivitě práce z HDP v PPS, se mezi roky 1995 až 2005 zvýšily ve vztahu k Eurozóně z 27 % na 52 % (údaj za rok 2006 není k dispozici). Produktivita práce na zaměstnanou osobu, EU 25 = 100% 120 110 100

%

90

Eurozóna

80

ČR 70 60 50 40 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

1.2. PLNĚNÍ KONVERGENČNÍHO PROGRAMU Plnění konvergenčního programu má pro současné období, jímž česká ekonomika (a do značné míry i celá společnost) prochází, zásadní a rozhodující význam. Průběh i problémy tohoto plnění je možné a vhodné sledovat na základě vývoje fiskální a měnové politiky a míry plnění Maastrichtských kritérií. V tomto ohledu se dá konstatovat, že ČR čelí řadě problémů, jejichž společným jmenovatelem jsou nezbytné reformy, mezi nimiž na prvním místě figuruje reforma veřejných financí. Přitom je třeba zdůraznit, že nynější rozložení politických sil (tzv. patová situace, která vznikla po parlamentních volbách v červnu 2006) situaci komplikuje. Obtížně dosažitelná shoda o obsahu a způsobu realizace reforem vyvolává oprávněné obavy, zda se příslušné reformní kroky podaří prosadit a uskutečnit tak, aby byly účinné a aby byly provedeny včas. Údaje o dosavadním vývoji jednotlivých stránek plnění konvergenčního programu vyznívají sice příznivě, nicméně není zřejmé, je-li již vytvořen a všeobecně pociťován a respektován imperativní tlak, který by nepřipustil nežádoucí odklad reforem.

1.2.1. Fiskální politika Vládní deficit a dluh jsou důležitými ukazateli hospodaření sektoru vlády. Po vstupu ČR do EU získaly mimořádný význam i tím, že svědčí o schopnosti plnit Maastrichtská kritéria pro přijetí eura. Ta říkají, že vládní deficit nesmí překročit 3 % HDP a vládní dluh 60 % HDP.8 Poměr celkového hrubého dluhu vládních institucí k HDP dosáhl v roce 2005 hodnoty 30,42 % HDP. V roce 2006 se snížil na 30,37 %. V roce 2005 činil tento dluh v Eurozóně 70,8 %. Průměr za EU 25 byl ve stejném roce 63,2 %.9 Systematická snaha o snížení vládního deficitu byla zahájena přijetím Koncepce reformy veřejných rozpočtů v roce 2003. Souhrn opatření na příjmové i výdajové straně veřejných rozpočtů spolu s příznivým ekonomickým vývojem vedly k úspěšnému plnění cílů reformy v letech 2004 a 8 9

ČSÚ Údaje Eurostatu

13


2005. Splnění fiskálního cíle je možné očekávat i v roce 2006. Fiskální cíl pro deficit vládního sektoru v roce 2006 byl stanoven na 3,8 % HDP. Podle notifikace vládního deficitu a dluhu, který byl předložen Evropské komisi však Česká republika dosáhla v roce 2006 hodnoty 2,95 % HDP, což je výsledek o 0,58 p.b. lepší než v roce 2005 (počítáno dle metodiky fiskálního cílení, výsledek může být opraven směrem nahoru metodikou Eurostatu ESA 95, která je relevantní pro výpočet Maastrichtských kritérií). Koncem roku 2005 a počátkem roku 2006 byla přijata řada nových zákonů mířících do oblasti sociálních mandatorních výdajů, které představují největší část státního rozpočtu. Nepříznivé fiskální efekty spojené s těmito legislativními změnami brzdí restrukturalizaci výdajové strany státního rozpočtu. Očekávaný negativní dopad těchto opatření na saldo vládního sektoru převyšuje 1 % HDP.10 Schodek státního rozpočtu se v roce 2006 oproti roku 2005 zhoršil v důsledku nižších výběrů přímých daní a vyšší dynamiky výdajů, které převýšily příjmy o 97,3 mld. Kč, takže saldo bylo ve srovnání s rokem 2005 větší o 40,9 mld. Kč. Celkové daňové příjmy sice převýšily skutečnost roku 2005 o 4,1 %, přesto očekávaný upravený rozpočet nebyl naplněn (míra neplnění se rovná 0,9 %) v důsledku nižších příjmů jak z daní (objem příjmů nižší o 1,1 %), tak ze sociálního zabezpečení (objem nižší o 0,7 %). Běžné výdaje stouply meziročně o 8,5 % a celkové výdaje o 10,3 % v důsledku vyšších investičních výdajů (zvýšení o 77 %). Výdaje na důchody stouply o 10,3 % na 273 mld. Kč. Přebytek na důchodovém účtu činil 4 mld. Kč Příjmy státního rozpočtu z prostředků EU v roce 2006 činily 29 538,6 mil. Kč. Prostředky strukturálních fondů a Fondu soudržnosti jsou postupně integrovány do národního rozpočtového procesu. K částečné realizaci došlo od 1. 1. 2006. Plná integrace by měla nastat od 1. 1. 2007. Daňové břemeno vyjádřené složenou daňovou kvótou se pohybovalo v roce 2005 na úrovni 36 % HDP. V roce 2006 poklesla složená daňová kvóta o 0,5 % p.b. na 35,5 %. V témže roce došlo k poklesu mezních sazeb daně z příjmů právnických osob z 26 % na 24 %. Snížila se sazba daně z příjmu fyzických osob a byly zavedeny nové odečitatelné položky na výzkum a vývoj.

1.2.2. Měnová politika Měnová politika, jejímž nositelem je ČNB, je založena na režimu cílování inflace. Inflační cíl je definován jako meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen (CPI). Od ledna 2006 je tento cíl stanoven na úrovni 3 %. Navazuje tak na konec předchozího pozvolna klesajícího cílového pásma, které platilo mezi lednem 2002 a prosincem 2005. ČNB bude zároveň usilovat o to, aby se skutečná hodnota inflace nelišila od cíle o více než jeden procentní bod na obě strany. V prvních třech čtvrtletích se míra inflace držela v blízkosti inflačního cíle, avšak průměrná meziroční míra inflace dosáhla jen 2,5 %, zejména díky vývoji ve čtvrtém čtvrtletí 2006. ČNB v roce 2006 několikrát upravila parametry svých nástrojů měnové politiky. Hlavní z nich - dvoutýdenní repo operace (2T repo sazba) se v roce 2006 změnil dvakrát. Z původní hodnoty 2 % platné od 31. 10. 2005 se 2T repo sazba zvýšila 28. 7. 2006 na 2,25 % a 29. 9. 2006 na 2,50 %. Stejně tak došlo ke dvojímu zvýšení diskontní a lombardní sazby, přičemž obě sazby byly oproti roku 2005 zvýšeny o 0,5 p.b. (na konečných 1,5 %, respektive 3,5%). Zásoba peněz v ekonomice v roce 2006 rostla. Agregát M2 stoupl oproti roku 2005 o 9,9 %. 10

Konvergenční program České republiky, březen 2007.

14


Vládní deficit v % HDP EU 25 0

Eurozóna

-1

ČR

%

-2 -3 -4 -5 -6 -7 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

1.2.3. Plnění maastrichtských konvergenčních kritérií Podmínkou pro vstup členské země EU do Eurozóny je vedle slučitelnosti právních předpisů této země s čl. 108 a 109 Smlouvy o založení ES a Statutem ESCB (European System of Central Banks) také dosažení vysokého stupně udržitelné konvergence. Jejím měřítkem je plnění čtyř konvergenčních kritérií: • vysokého stupně cenové stability patrného z vývoje inflace; • dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí hodnocené prostřednictvím vývoje vládního deficitu a vládního dluhu; • stability měnového kurzu hodnocené pohybem kurzu uvnitř normálního fluktuačního rozpětí systému ERM II po období dvou let bez devalvace; • stálosti nominální konvergence odrážející se v úrovni dlouhodobých úrokových měr.11 Kritérium vysokého stupně cenové stability se v letech 2005 a 2006 daří České republice plnit. Průměrná meziroční inflace dosáhla v roce 2006 2,5 %. Společný dokument Ministerstva financí a České národní banky z října 2006, který vyhodnocuje plnění Maastrichtských kritérií, však poukazuje na možné ohrožení plnění tohoto kritéria v budoucích letech. Kritérium udržitelnosti veřejných financí ČR za rok 2006 splnila. Deficit sektoru vládních institucí v poměru k HDP byl roven 2,95 % podle metodiky fiskálního cílení. Tato hodnota však bude pravděpodobně upravena směrem vzhůru metodikou Eurostatu ESA 95, která je aplikována pro posouzení plnění Maastrichtských kritérií. Státní rozpočet na rok 2007 ani rozpočtový výhled na léta 2008 – 2009 nevytvářejí předpoklady pro plnění tohoto kritéria a pro snížení deficitu veřejných financí pod úroveň 3 % HDP. Formální vyhodnocení kurzového kritéria je možné provádět až po vyhlášení centrální parity pro kurz koruny a vstupu ČR do kurzového mechanismu ERM II.

11

Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s Eurozónou, MF a ČNB

15


Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb v současnosti ČR plní bez problémů. Předpokladem plnění tohoto kritéria v dalších letech je udržení důvěry finančních trhů a úspěšná konsolidace veřejných financí. Datum vstupu české republiky do Eurozóny, podmíněného plněním Maastrichtských kritérií, bylo již několikrát revidováno zejména s ohledem na vývoj dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Od února 2006 začala fungovat v gesci Ministerstva financí (MF) a ČNB meziresortní koordinační skupina (Národní koordinační skupina pro zavedení eura v ČR), která připravila Národní plán pro zavedení eura. Tato skupina zvolila strategii tzv. „velkého třesku“, kterým je zavedení bezhotovostního i hotovostního eura k jednomu datu. Dle odhadů MF je reálné, aby bylo euro zavedeno v ČR od roku 2012, což je o dva roky později než předpoklad zveřejněný v září 2005.

1.3. ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ Sejně jako ve všech zemích představují i v ČR lidské zdroje rozhodující faktor sociálně ekonomického rozvoje (viz Lisabonská strategie). Přitom nemůže být pochyb o tom, že důsledky změn tohoto činitele se projevují v relativně dlouhodobém časovém horizontu. Jedním z příkladů může být natalita, ovlivňovaná silnými nebo slabými populačními ročníky. Jiným výrazná změna věku partnerů vstupujících do manželství, způsobená zásadní změnou ekonomického (i společenského) systému po roce 1989. K dalším důležitými aspektům nesporně patří přetrvávající neochota obyvatel měnit bydliště kvůli zaměstnání, úzce související s řešením bytové otázky, resp. s trhem s byty. Z uvedeného neúplného výčtu vlivů, přesněji příkladů takových vlivů, působících na rozvoj lidských zdrojů v ČR, je patrná komplexnost a složitost dané problematiky. Z respektování tohoto charakteru problematiky rozvoje lidských zdrojů je proto nutné vycházet při hodnocení konkrétních údajů za uplynulý rok, kdy některé, byť i malé, rozdíly oproti roku předchozímu mohou signalizovat počátek budoucích významných posunů a naopak. Charakteristiky rozvoje lidských zdrojů představují tudíž výběr, jehož cílem je základně popsat současnou situaci (demografický vývoj, trh práce, nezaměstnanost) a poukázat na strategické záměry i přijatá opatření směřující k efektivnímu rozvoji lidských zdrojů, a to i v kontextu a v souladu s postupy EU (Evropská strategie zaměstnanosti, vzdělávání, rovné příležitosti).

Ukazatel Počet obyvatel ČR (střední stav) Naděje dožití při narození muži (ženy) Přirozený přírůstek/úbytek Migrační přírůstek/úbytek Index stáří (počet osob nad 65 let na 100 osob ve věku 014 let)

Rozvoj lidských zdrojů – demografické ukazatele Měrná 2000 2001 2002 2003 2004 jednotka

2005

2006

tis. osob

10 273

10 224

10 201

10 202

10 207

10 234

10 666

Roky

71,6 (78,3)

72,1 (78,4)

72,1 (8,5)

72,0 (78,5)

72,6 (79,0)

72,9 (79,1)

73,4 (79,7)

Osoby

-18 091

-17 040

-15 457

-17 603

-9 513

-5 727

1 390

Osoby

n/a

-8 551

12 290

25 789

18 635

36 229

34 720

%

85,5

87,2

89,2

91,6

94,0

97,0

n/a

16


Ukazatel Míra ekonomické aktivity (podíl. pracovní síly na celkovém počtu obyvatel starších 15 let) Obecná míra nezaměstnanosti – (VŠPS) Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných Reálné mzdy (meziroční růst) Souhrnná produktivita práce (meziroční růst)

Rozvoj lidských zdrojů – ukazatele trhu práce Měrná 2000 2001 2002 2003 2004 jednotka

2005

2006

%

60,4

60,0

59,8

59,4

59,3

59,6

59,3

%

8,8

8,1

7,3

7,8

8,3

7,9

7,1

%

40,1

51,2

50,5

49,8

51,7

53,4

54,0

%

2,4

3,8

5,4

6,5

3,7

3,2

3,9

%

4

2,2

1,6

4,6

4,1

4,6

4,4

Demografický vývoj12 Podle výsledků předběžné statistické bilance činil počet obyvatel České republiky k 31. prosinci 2006 celkem 10 287 189 osob. Přirozený přírůstek dosáhl 1,4 tis, osob, přičemž naposledy byla kladná hodnota přirozeného přírůstku zaznamenána v roce 1993. Přírůstek zahraničním stěhováním činil 34,7 tis. osob. Celkový počet obyvatel České republiky se nepřetržitě zvyšuje již čtvrtým rokem, avšak až do roku 2005 tomu tak bylo výhradně v důsledku imigrace cizinců. Růst populace v roce 2006 ve výši 36,1 tis. osob byl nejvyšší od vzniku samostatné ČR v roce 1993. V průběhu roku 2006 se v ČR živě narodilo 105,8 tis. dětí, což bylo o 3,6 tis. více než v roce předchozím a nejvíce od roku 1995, kdy počet živě narozených poprvé klesl pod sto tisíc. Úhrnná plodnost stoupla na hodnotu 1,33 živě narozených dětí na jednu ženu v reprodukčním věku. Překonala tím hranici 1,3 považovanou za velmi nízkou úroveň. Během roku 2006 zemřelo 104,4 tis. osob, tj. o 3,5 tis. méně než v roce 2005. Další zlepšení úmrtnostních poměrů se odrazilo v růstu hodnoty naděje dožití při narození oproti předchozímu období o více než půl roku, na 73,4 let u mužů a 79,7 roku u žen. Trh práce13 Celková míra zaměstnanosti 15-64letých vzrostla v roce 2006 oproti roku 2005 o 0,5 p.b. na 65,3 %. Celková zaměstnanost díky tomu meziročně stoupla o 64 tis. osob, tedy o 1,3 %. Pokračuje tak růst zaměstnanosti započatý v roce 2005. Dle dostupných údajů Eurostatu (údaje roku 2005) dosahuje ČR vyššího meziročního růstu celkové zaměstnanosti než země Eurozóny (0,8 %) i EU 25 (0,9 %).

12 13

ČSÚ Rychlé informace 22.3. 2007 ČSÚ Rychlé informace 6.2. 2003, VŠPS 3Q a 4Q 2006

17


Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl v průměru za 4. čtvrtletí celkem 4 861,5 tis., tj. o 57,9 tis. více než ve 4. čtvrtletí roku 2005. Představuje to meziroční nárůst o 1,2 %. Zaměstnanost se tak dostala na nejvyšší úroveň od třetího čtvrtletí 1998. Zvýšil se zejména počet pracujících absolventů středních škol s maturitou o 40,9 tis., což souvisí s růstem vzdělanosti populace. Počet zaměstnanců se zvýšil proti 4. čtvrtletí 2005 o 30,8 tis. na 4 057,2 tis. (nárůst zhruba o tři čtvrtiny procenta), ale jejich podíl na celkové zaměstnanosti klesl o 0,4 p.b. na 83,5 %. Počet členů produkčních družstev se dále snížil o 3,4 tis. na 14,9 tis. osob (pokles o 18,8 %). Počet podnikatelů se proti srovnatelnému období roku 2005 zvýšil o 30,0 tis. na 788,8 tis., tj. o 3,95 %. Podíl podnikatelů vč. pomáhajících rodinných příslušníků na celkové zaměstnanosti tak dosáhl 16,2 % a proti 4. čtvrtletí roku 2005 se zvýšil o 0,4 p.b.. Podstatně vzrostl (o 15,3 %) počet podnikatelů se zaměstnanci o 27,0 tis. na 203,7 tis. Počet podnikatelů bez zaměstnanců se zvýšil o 4,6 tis. na 552,4 tis., tj. o 0,84 %. Počet pomáhajících rodinných příslušníků se snížil o 1,6 tis. na 32,7 tis., tj. o 4,7 %. Míra zaměstnanosti (podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině 15-64letých) dosáhla 65,6 %. Míra zaměstnanosti mužů se zvýšila o 0,6 p.b.na 74,2 %, míra zaměstnanosti žen vzrostla o 0,3 p.b na 57,0 %. Při nárůstu počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním klesl počet druhých zaměstnání (snížení o 17,4 tis. na 97,0 tis. tj. o 15,2 %,). Na rozdíl od hlavního zaměstnání převažují mezi nimi podnikatelé bez zaměstnanců (57,9 %). Podle údajů výběrového šetření o pracovní síle (VŠPS) za třetí čtvrtletí 2006 se zaměstnanost z celkového počtu 14 krajů ČR snížila v šesti krajích (NUTS 3). Ve struktuře zaměstnanosti podle sektorů výrazně převládají pracující ve sféře služeb (56,1 % všech zaměstnaných osob), naopak v primárním sektoru zaměstnanost trvale klesá. V meziročním srovnání (porovnání se 3Q 2005) byly zaznamenány výrazné změny v odvětvové příslušnosti pracujících s jedním nebo hlavním zaměstnáním. Zaměstnanost v primárním sektoru klesla na 188,6 tis. osob a činila pouze 3,9 % celkového počtu osob s jedním nebo hlavním zaměstnáním. ČR má mezi zeměmi EU 25 nejvyšší podíl zaměstnanosti v sekundárním sektoru. Přibližují se jí pouze Slovinsko a Slovensko. Počet pracujících v sekundárním sektoru se zvýšil proti 3Q 2005 o 39,8 tis. na 1 935,2 tis. (tj. o 2,1 %), což je 40 % celkové zaměstnanosti. Tento nárůst byl ovlivněn především meziročním zvýšením zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu (o 58 tis.). V mezinárodním srovnání je podíl pracujících ve zpracovatelském průmyslu v ČR druhý nejvyšší ze zemí EU 25. Zaměstnanost v terciéru se zvýšila o 5,5 tis. na 2 715 tis. (zvýšení o 0,2 %), což činí 56,1 % celkové zaměstnanosti. Zastoupení sektoru služeb v odvětvové skladbě zaměstnanosti je v ČR podstatně nižší než v EU 15 i EU 25 (méně o 13, resp. 11 p.b.). Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15ti let) za celé národní hospodářství dosáhla ve 4Q 2006 59,3 % a byla oproti stejnému období roku 2005 o 0,3 p.b. nižší. Vysoká míra ekonomické aktivity je ve skupině osob ve věku 30 – 44 let (97,2 % muži a 81,2 % ženy). Naopak nízká míra ekonomické aktivity je charakteristická pro skupinu 15 -29 let (57,7 % muži a 43,4 % ženy). Průměrná obvyklá týdenní délka pracovní doby dosáhla v civilním sektoru u osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním 41,8 hod. Z hlediska využití práce dosahuje ČR ve srovnání s Eurozónou stále vysoce nadprůměrných výsledků, i když dochází ke snižování této relace. Jednotkové náklady práce jsou v porovnání 18


s Eurozónou pořád nízké a ČR má tak nadále možnost využívat levné pracovní síly. Jednotková produktivita práce je ve srovnání s Eurozónou stále nízká (mezi roky 1999 – 2005 narostla ze 44,2 % na 52 %). Relativní jednotkové náklady práce, vyjádřené jako podíl náhrad na zaměstnance v kurzovém vyjádření k produktivitě práce z HDP v PPS se mezi roky 1995 a 2005 zvýšily ve vztahu k Eurozóně z 27 % na 46 %. Vedle rychlejšího růstu mezd v ČR se zde projevuje i nominální zhodnocení směnného kurzu CZK/EUR.14

Jednotková produktivita práce, EU 15 = 100% 120 100

%

80 Eurozóna

60

ČR 40 20 0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Nezaměstnanost15

%

Obecná míra nezaměstnanosti EU 25

9,5 9 8,5 8 7,5 7 6,5 6 5,5 5

Eurozóna ČR

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Míra nezaměstnanosti 15 – 64letých klesla v roce 2006 meziročně o 0,8 p.b. na 7,1 %. Ve čtvrtém kvartálu 2006 dosáhla míra nezaměstnanosti pouhých 6,6 %, což je nejméně za posledních 8 let. Průměrný počet dlouhodobě nezaměstnaných se v roce 2006 přiblížil hranici 200 tisíc při meziročním poklesu o 18,2 tis. osob (pokles zhruba o 9 %), ale stále tvoří nadpoloviční podíl všech nezaměstnaných. V míře nezaměstnanosti nadále přetrvávají značné regionální rozdíly. Disparita regionů s nejnižší a nejvyšší nezaměstnaností je 10,8 p.b.

Úbytek nezaměstnanosti se projevil zvláště ve věkové skupině 25 – 29 let. Výrazně se také snížila nezaměstnanost u osob v mladším a středním věku od 35 do 54 let. Počet nezaměstnaných mužů je stále nižší než počet nezaměstnaných žen, i když v meziročním porovnání s 3Q 2005 se nezaměstnanost mužů snížila méně než nezaměstnanost žen (snížení o14,5 tis. u mužů a o 25,2 tis. u žen). V mezinárodním srovnání byla míra nezaměstnanosti v ČR v roce 2006 nižší než byl průměr zemí EU 25 (7,9 %) i průměr zemí Eurozóny (7,8 %). Porovnání se svými sousedy měla ČR nižší míru nezaměstnanosti než Německo (8,4 %), Slovensko (13,4 %) i Polsko (14 %), naopak míra nezaměstnanosti v Rakousku dosahovala v roce 2006 pouhých 4,8 %. Z hlediska vzdělání je nejvíce nezaměstnaných ve skupině osob se středním vzděláním bez maturity (45,2 %) a ve skupině osob se základním vzděláním (23,2 %).

14 15

Zpráva o plnění Národního Lisabonského programu 2005 - 2008 ČSÚ Rychlé informace 6.2. 2007, VŠPS 3Q 2006

19


Počet dlouhodobě nezaměstnaných (více než jeden rok) se snížil o 16,9 tis. na 197,1 tis. tj. o 7,9 % (údaje za 3Q 2006). Jejich podíl však stále dosahuje více než poloviny všech nezaměstnaných (54 %). Počet nezaměstnaných déle než 4 roky činil 16,1 % z celkového počtu nezaměstnaných. Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 let a více se meziročně zvýšil o 21,2 tis. (nárůst o 0,6 %) a ve 3Q 2006 dosahoval 3 573,7 tis. osob. Míra nezaměstnanosti v České republice k 31. prosinci 2006 DC LB TP

UL

JN

CL

MO

SM

CV

CH

SO

LT

KV

KL RA

PM

RO

PZ

PY

PI

UO

OP OL ZR

PE

PV

NJ PR

BK

JI JH

FM

VS

ST BM BO

TR

CB

PT

OT KA

SY

HB

TA

BR

SU

CR

KH BN

JE

RK

PU

KO

PJ

KT

NA HK

NB

PB DO

TU

JC

AB BE

PS TC

MB

ME

LN

VY

KM ZL UH

ZN CK

HO BV

Míra nezaměstnanosti (v %) 0-5 5-10 10-15 15-20 >20

Evropská strategie zaměstnanosti V kontextu národních strategií a politik v oblasti zaměstnanosti a lidských zdrojů je možno k situaci v roce 2006 konstatovat, že při přípravě operačních programů pro období 2004 – 2006 spolufinancovaných z Evropského sociálního fondu byly základními referenčními dokumenty Národní akční plán zaměstnanosti na rok 2002 pro zajištění souladu s národní strategií zaměstnanosti, Společné hodnocení priorit politiky zaměstnanosti ČR, určený k zaručení potřebné shody s evropskou strategií zaměstnanosti, dále Společné memorandum o sociálním začleňování z hlediska souladu se Společnými cíli boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení EU a Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy ČR pro zajištění souladu s národní strategií v oblasti vzdělávání. V průběhu roku 2006 nedošlo ke změně shora uvedených dokumentů. V roce 2006 dále pokračovala realizace klíčového strategického dokumentu – Národní program reforem ČR 20052008 (schválen usnesením vlády č. 1200 ze dne 14. září 2005), který byl vypracován v průběhu roku 2005. Národní program reforem (NPR) by měl přispět ke zlepšení naplňování cílů revidované Lisabonské strategie a k uskutečnění nezbytných reforem v ČR. Požadavek na vypracování tohoto vnitrostátního reformního programu je rovněž obsažen v závěrech Evropské rady z června 2005. NPR je závazný stručný politický dokument o prioritách a opatřeních ČR v makroekonomické a mikroekonomické oblasti a politice zaměstnanosti ve vztahu k Lisabonské strategii. Jeho cílem je stimulovat hospodářský růst a zaměstnanost v nadcházejícím tříletém období. Při výběru priorit NPR byl především kladen důraz na jejich realizovatelnost v daném období, na stanovené výdajové rámce rozpočtu ČR, jakož i vyhodnotitelnost a vzájemný synergický efekt jednotlivých opatření. V oblasti trhu práce se NPR zaměřuje zejména na opatření vedoucí k posílení flexibility trhu práce. Rozšíření smluvní volnosti, snížení nemzdových nákladů práce a zvýšení územní mobility pracovní síly jsou klíčové prvky, které povedou ke zvýšení pracovní motivace nejen nízkopříjmových skupin. V oblasti začleňování osob na trhu práce je soustředěna pozornost na 20


osoby stojící na počátku a na konci profesní kariéry. Reformy z oblasti rozvoje vzdělávání zvýší kvalitu pracovní síly, rozšíří možnosti vzdělávání a podpoří schopnost vyrovnat se s náročnými podmínkami měnícího se trhu práce. Vzhledem k tomu, že NPR vychází v oblasti trhu práce z Evropské strategie zaměstnanosti a navazuje na dříve připravované Národní akční plány zaměstnanosti, nepředstavuje jeho přijetí změny ve strategii ČR, které by měly dopad na realizaci programů Evropského sociálního fondu (ESF) Naopak, čerpání prostředků z ESF bude mít pozitivní dopad na realizaci opatření a dosažení cílů NPR. Vzdělávání16 ČR si vytýčila řadu cílů v oblasti vzdělávání v rámci plnění revidované Lisabonské strategie. Tyto cíle jsou realizovány pomocí NPR. • Probíhá realizace kurikulární reformy, jejíž cílem je taková změna koncepce vzdělávání, která připraví každého jedince na profesní život a vybaví ho klíčovými znalostmi a dovednostmi. Doposud byly v rámci kurikulární reformy připravovány zejména rámcové vzdělávací programy, z nichž vycházejí školní vzdělávací programy jednotlivých škol. • Rozšiřování nabídky přístupu na vysoké školy je realizováno zřizováním nových vysokých škol a fakult a akreditací bakalářského studia na vyšších odborných školách. V akademickém roce 2005/2006 bylo v ČR 64 veřejných a soukromých vysokých škol a 126 fakult. Přístup k terciárnímu vzdělávání je v současné době otevřen minimálně 50 % absolventů středních škol. • Podpora propojení systému vzdělávání a odborné přípravy s potřebami zaměstnavatelů je úzce spojena s kurikulární reformou i principy rozvoje terciárního vzdělávání. K odstranění disparit mezi výstupy vzdělávacích institucí a poptávkou zaměstnavatelů směřuje i podpora kariérového poradenství na školách. • Vytvoření a realizace Strategie celoživotního učení do konce roku 2006 je v oblasti vzdělávání jednou z hlavních priorit ČR. Strategie je základem pro podporu zvýšení účasti dospělých na celoživotním učení, která je v ČR stále nízká. • Legislativní rámec pro reálnou prostupnost studia na vyšších odborných školách s bakalářským studiem byl přijat již v roce 2004. Prostupnost mezi vysokými školami je jednou z priorit Dlouhodobého záměru rozvoje vysokých škol (2006 – 2010). • Podpora dalšího vzdělávání ve firmách je realizována například v rámci opatření profese Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů, který je financován z ESF. • Zvýšení počítačové gramotnosti je v současnosti v ČR realizováno Národním programem počítačové gramotnosti, jehož kurzy navštívilo v roce 2006 přes 100 tis. lidí.

16

Na základě Zprávy o plnění národního lisabonského programu 2005 - 2008

21


Rovné příležitosti17 Operační program Rozvoj lidských zdrojů, ve kterém je na léta 2004 – 2006 alokováno 424 mil. EUR, je jedním z nejdůležitějších finančních nástrojů pro prosazování a podporu rovných příležitostí na trhu práce. Jedná se zejména o prioritu „Sociální integrace a rovnost příležitostí“, jejímž cílem je zvyšování zaměstnanosti osob sociálně znevýhodněných dlouhodobou nezaměstnaností a osob ohrožených sociální exkluzí. Mezi takto ohrožené skupiny patří zejména příslušníci romských komunit, osoby vracející se z ústavní péče, výkonu trestu či občané bez přístřeší. Další specifické problémy na trhu práce týkající se rovných příležitostí jsou řešeny prostřednictvím regionálních cílených programů nezaměstnanosti. Na podporu vzdělávání romských dětí a na podporu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, pracujících s romskými dětmi, je určen Program podpory romské integrace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. K efektivnímu nastavení systému čerpání finančních prostředků z ESF v programovacím období 2007 – 2013 v oblasti romské problematiky byla od listopadu 2005 do srpna 2006 zpracována Analýza sociálně vyloučených romských lokalit (komunit) a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti. ČR se také zapojila do projektu Dekáda romské inkluze 2005–2015. Jedná se o mezinárodní iniciativu osmi států (Bulharsko, Chorvatsko, ČR, Maďarsko, Makedonie, Rumunsko, Slovensko, Srbsko a Černá Hora). Cíle Dekády v jednotlivých zemích jsou naplňovány prostřednictvím národních akčních plánů. V oblasti zaměstnanosti se akční plán ČR zaměřuje na konkrétní opatření zajišťující rovné příležitosti při zvyšování zaměstnatelnosti nezaměstnaných Romů.18 Pro osoby se zdravotním postižením je určen Národní plán podpory a integrace občanů se zdravotním postižením na období 2006 – 2009. Iniciační a koordinační roli má v této oblasti Vládní výbor pro zdravotně postižené občany. Uplatnění osob se zdravotním postižením na trhu práce řeší zákon o zaměstnanosti. Možnosti sociální integrace těchto osob by měl výrazně posílit nový zákon o sociálních službách, který platí od 1.1. 2007. Otázku rovných příležitostí mužů a žen na trhu práce řeší jak Operační program Rozvoj lidských zdrojů, tak řada finančních a legislativních nástrojů na národní úrovni. Jedná se například o Národní koncepci rodinné politiky, která je naplňována Akčním plánem podpory rodin s dětmi 2006 – 2009, a jejímž cílem je mj. posílit pozici rodiny v české společnosti a umožnit lidem sloučení profesních a rodičovských rolí.

1.4. HLAVNÍ CHARAKTERISTIKY VÝVOJE REGIONŮ NUTS 2 Cílem podkapitoly je popsat hlavní charakteristiky rozvoje regionů soudržnosti NUTS II v roce 2006 a postihnout nejdůležitější vývojové trendy jak v makroekonomické oblasti, tak v některých oblastech kvality života. Datovou základnu této kapitoly tvoří jednak konečná data Českého statistického úřadu za rok 2006 a jednak odhady, které byly provedeny statistickou metodou. Odhady jsou použity tam, kde ještě nejsou data za rok 2006 dostupná.

17 18

Na základě Zprávy o plnění národního lisabonského programu 2005 - 2008 Zpráva o stavu romských komunit v České republice za rok 2005

22


ČR je tvořena 14 vyššími územně samosprávnými celky - kraji. Z hlediska statistické kategorizace odpovídají regionům NUTS III. Regiony soudržnosti (NUTS II) jsou tvořeny kromě Prahy, Středních Čech a Moravskoslezska více kraji. Celkem je v ČR 8 regionů soudržnosti NUTS II: ●Praha, ●Střední Čechy, ●Jihovýchod, ●Jihozápad, ●Severozápad, ●Severovýchod, ●Střední Morava, ●Moravskoslezsko.

1.4.1. Nejdůležitější disparity regionů Z hlediska ekonomického rozvoje je ČR výrazně polarizována na Prahu a ostatní regiony soudržnosti. Postavení Prahy ve všech klíčových ukazatelích ekonomického rozvoje je v rámci ČR naprosto unikátní. Praha se také řadí k nejbohatším a ekonomicky nejvyspělejším regionům celé EU 25. Zatímco HDP na obyvatele v PPS dosahuje v Praze dlouhodobě hodnot přes 200 % republikového průměru (a přes 150 % průměru EU 25), žádný z ostatních regionů není ani na úrovni 100 % tohoto ukazatele. Na druhé straně ostatní regiony soudržnosti v ČR nevykazují mezi sebou tak diametrální disparity s výjimkou ukazatele míry nezaměstnanosti, která zůstává velmi vysoká v regionech NUTS II Severozápad a NUTS II Moravskoslezsko. Obdobně výsadní postavení jako má Praha v makroekonomických parametrech, má NUTS II Střední Čechy v parametru meziročního přírůstku obyvatelstva v roce 2006. Tento region se na přírůstku obyvatel celé ČR podílel 46,3 %. Konvergence regionů, HDP na obyvatele 2001 - 2005 v %, EU 25 = 100% 160 NUTS II Praha 140

NUTS II Střední Čechy

120

NUTS II Jihovýchod

%

NUTS II Jihozápad 100

NUTS II Severozápad

80

NUTS II Severovýchod NUTS II Střední Morava

60

NUTS II Moravskoslezko

40

2001

2002

2003

2004

2005

23

Neekonomické parametry posuzující kvalitu života v regionech (naděje na dožití při narození, míra kriminality a kojenecká úmrtnost) nejsou tak diametrálně odlišné v porovnání Prahy a ostatních regionů ČR jako makroekonomické parametry a nijak výrazně ČR nepolarizují. Lze proto konstatovat, že například kvalita zdravotní péče nebo kvalita sociálních služeb nemá výrazné


regionální charakteristiky.

1.4.2. Makroekonomický vývoj regionů V roce 2006 nedošlo k zásadním posunům a změnám makroekonomických ukazatelů na úrovni regionů, a to zejména v jejich relativním vyjádření vůči celé ČR. Zatímco absolutní hodnoty parametrů HDP a THFK rostly v souladu s celorepublikovým vývojem, jednotlivé regionální relace doznaly pouze nevýrazných změn. Nadále tak přetrvává v makroekonomických ukazatelích výrazná hegemonie Prahy, a to jak podílem na tvorbě HDP, tak vysokým nadprůměrem HDP v PPS na obyvatele. Nejslabšími regiony z hlediska tvorby HDP jsou NUTS II Střední Morava a NUTS II Severozápad. Podíl regionů na tvorbě HDP v % (odhad r. 2006)

NUTS II Praha 10% 9%

NUTS II Střední Čechy

24%

NUTS II Jihovýchod NUTS II Jihozápad NUTS II Severozápad

12%

11% 9% 11%

14%

NUTS II Severovýchod

THFK je opět nejvyšší v Praze. Praha se také podílí největší měrou na jeho tvorbě v rámci ČR. Naopak nejnižší je v moravských regionech (NUTS II Morava, NUTS II Střední Moravskoslezsko) a v regionu soudržnosti Severozápad.

NUTS II Střední Morava

Míra nezaměstnanosti se v roce 2006 v ČR snížila. Nadále však přetrvává zásadní rozdíl mezi Prahou, kde byla rovna pouhým 2,8 %, a regiony soudržnosti Severozápad a Moravskoslezsko, kde v roce 2006 dosáhla 12 %. V některých okresech (NUTS IV) těchto regionů dosahuje míra nezaměstnanosti dlouhodobě kritických hodnot 19 % - 20 % (zejména okresy Most, Teplice a Karviná). NUTS II Moravskoslezko

Pro lepší porovnání jednotlivých regionů sledujeme některé neekonomické ukazatele NUTS II Praha kvality života. Na těchto je pak NUTS II Střední Čechy 9% dobře patrná poměrně výrazná 26% 9% NUTS II Jihovýchod homogenita celého státu bez NUTS II Jihozápad 11% výrazných disparit. Avšak ty NUTS II Severozápad regiony, které vykazují nízké NUTS II Severovýchod 12% hodnoty makroekonomických 9% NUTS II Střední Morava 11% 13% ukazatelů, mají také nejhorší NUTS II Moravskoslezko parametry ostatních sledovaných ukazatelů, i když meziregionální rozdíly nejsou tak markantní. Výjimku z výše zmíněné homogenity tvoří údaje o kriminalitě (počty spáchaných trestných činů), kde poměrně výrazně dominuje Praha (29% všech trestných činů v republice). Podíl regionů na THFK v % (odhad r. 2006)

24


Obecná míra nezaměstnanosti v regionech

%

14 12 10 8 6 4 2 0 d y d d a d ha pa ko ch ho av pa ra ho zá or ýc zá lez ýc Če IP o I v í h o os íM i n ov S ero r k h J d n T i v e s I d I e v tře ev II J NU tře IS TS ora II S II S TS IS SI NU II M SI TS TS NU UT T U S U N N T N NU NU

NUTS II

Podíl regionu na obyvatelst vu v % (ČR = 100%)

Rozvoj regionů – rok 2006 Podíl na HDP na HDP na meziročním obyvatele v obyvatel přírůstku % ev% obyvatelstva (EU 25 = (ČR = v r. 2006 v % 100%, údaj 100%)19 (ČR = 100%) roku 2005)

Podíl regionu na HDP v% (ČR = 100%) 20

Praha Střední Čechy Jihozápad Severozápad Jihovýchod Severovýchod Střední Morava Moravskoslezsko

11,6 11,4 11,5 11,0 16,0 14,5 12,0 12,1

17,6 46,3 14,2 3,7 8,3 12,8 1,2 -4,0

154,0 68,4 68,1 59,0 66,1 62,1 58,2 60,2

205,0 92,1 91,9 80,4 88,2 82,8 78,4 81,2

23,6 10,3 10,4 8,6 13,9 11,7 9,2 9,8

Podíl regionu na THFK v % (ČR = 100%)21 26,2 12,0 11,0 9,0 13,1 10,6 9,2 8,9

Obecná míra nezamě stnanos ti v %

2,8 4,5 4,9 11,9 6,6 6,2 7,6 12,0

1.4.3. Region soudržnosti – Hlavní město Praha Základní charakteristika Praha je hlavním městem ČR a jejím správním, ekonomickým a kulturním centrem. V Praze žije 1 188 126 obyvatel (12 % ČR). Město se rozkládá na ploše 496 km2 (0,6 % území České republiky). Postavení Prahy je zejména v ekonomických ukazatelích výjimečné jak v rámci ČR, tak v rámci středoevropského a dokonce celoevropského prostoru. NUTS II Praha je jediným regionem soudržnosti ČR, který se geograficky kryje pouze s jedním městem a vzhledem k vysokým ekonomickým parametrům také jediným NUTS II, který nespadal pod Cíl 1 politiky Hospodářské a sociální soudržnosti EU v letech 2004 - 2006. Porovnání s EU 25 přináší zjištění, že Praha patří v rámci EU mezi nadprůměrně ekonomicky vyspělé regiony s hodnotou HDP na obyvatele rovnající se 154 % v roce 2005 (EU 25 = 100 %). Z regionálního hlediska je výrazné propojení Prahy s NUTS II Střední Čechy. Hlavní město je pro 19

Odhad Odhad 21 Odhad 20

25


tento region zejména zdrojem pracovních příležitostí, naopak středočeský region je pro pražské obyvatelstvo hlavním rekreačním zázemím a zdrojem pracovních sil. Na jeho území se realizují pro Prahu (a tím i celou ČR) nezbytné dopravní stavby. Praha je výjimečná také výší dojížďky za prací. Dominantní postavení v rámci ČR zaujímá Praha také v oblasti rozvoje lidských zdrojů. Je zde nejvíce vysokých škol (29), dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost a nejvyšší úroveň mezd. Medián mezd v roce 2005 činil 124,7 % (ČR = 100 %). Ekonomické ukazatele roku Relace regionu soudržnosti Praha k ČR 200622 Meziroční přírůstek obyvatel

Praha

V porovnání s ostatními regiony soudržnosti má Praha 2,0 Obecná m íra výjimečné postavení ve všech HDP na obyvatele nezam ěstnanosti 1,0 srovnávaných ekonomických 0,0 parametrech. HDP na obyvatele v Praze je dlouhodobě vyšší než THFK na zam ěstnanou HDP na zam ěstnanou osobu dvojnásobek celorepublikového osobu průměru; odhad pro rok 2006 činí THFK na obyvatele 205 % republikového průměru. Praha má zároveň nejvyšší podíl na tvorbě HDP v ČR (24 %). Téměř dvojnásobku ostatních regionů soudržnosti dosahuje Praha také v HDP na zaměstnanou osobu. Rozhodujícími odvětvími, která přinášejí Praze nově vytvořenou hodnotu, jsou obchod, pohostinství doprava a telekomunikace. 3,0

ČR

Rozdíl v THFK je oproti ostatním regionům dokonce ještě vyšší. Dle odhadů činil v roce 2006 222,5 % celorepublikového průměru. Obecná míra nezaměstnanosti v roce 2006 v Praze poklesla o 0,7 % p.b. na 2,8 %. Praha tak má o 9,2 p.b. nižší míru nezaměstnanosti než NUTS II Moravskoslezsko a NUTS II Severozápad. Relativní ekonomická pozice Prahy se v roce 2006 zásadně nezměnila a Praha spíše upevnila svoji výsadní pozici v rámci ČR i středoevropského regionu. Ukazatele kvality života23 Naděje na dožití při narození je v Praze nejvyšší ze všech regionů soudržnosti ČR (77,3 roky). Kojenecká úmrtnost dosahuje 80 % celorepublikového průměru. Velkým problémem Prahy v regionálním srovnání je kriminalita, protože počet zjištěných kriminálních skutků dosáhl v roce 2006 hodnoty 77 891 a Praha se podílí téměř třetinou na všech zjištěných kriminálních skutcích v roce 2006.

22

Na základě odhadu dat SPSS ČR Naděje dožití při narození - údaj roku 2005, kojenecká úmrtnost – údaj roku 2004, kriminalita (počet zjištěných kriminálních skutků) – údaj roku 2006

23

26


1.4.4. Region soudržnosti – Střední Čechy Základní charakteristika NUTS II Střední Čechy je rozlohou největším krajem v ČR (tvoří 14 % jejího území). Má 1 171 200 obyvatel (11 % ČR). Charakteristikou regionu je jeho vysoce specifická geografická poloha vůči Praze, kterou tento NUTS II ze všech stran obklopuje. Blízkost Prahy má pozitivní vliv na socioekonomické ukazatele regionu, avšak přináší také svá negativa například ve vysoké dopravní zátěži. Region v roce 2005 dosahoval v porovnání s EU 25 68,4 % HDP na obyvatele. Regionální diferenciace území je charakterizována dvěma dimenzemi. Jednak je to polarita suburbánní zóna kolem Prahy versus okrajové území (území regionu mimo suburbánní zónu), jednak polarita město vůči venkovu. Polarita suburbánní versus okrajová zóna je v případě Středních Čech s ohledem na jeho polohu v zázemí hlavního města pochopitelně velmi výrazná a v rámci ČR zcela unikátní. Suburbánní zóna kolem Prahy vykazuje mnohem příznivější strukturu obyvatel v porovnání s okrajovou zónou. Je zde o něco příznivější (mladší) věková struktura a také výrazně příznivější vzdělanostní struktura. Výrazným růstovým a rozvojovým pólem NUTS II Střední Čechy je město Mladá Boleslav, kde sídlí a má velkou část výroby Škoda Auto. Podobným regionálním růstovým pólem se stává Kolínsko díky novému výrobnímu závodu automobilky TPCA (Toyota Peugeot Citroen Automobile). NUTS II Střední Čechy vykázal za rok 2006 nejvyšší přírůstek obyvatel v porovnání se všemi kraji (NUTS III) v ČR. Narodilo se zde také nejvíc dětí a byl zde také nejvyšší migrační přírůstek (do 3. čtvrtletí 12 381 osob). Výrazně se tak posiluje funkce Středních Čech jako rezidenčního zázemí Prahy. Míra registrované nezaměstnanosti dosáhla ke konci roku 2006 5,32 %, což je po Hlavním městě Praze druhá nejnižší míra nezaměstnanosti ze všech krajů ČR. Proti roku 2005 byla míra registrované nezaměstnanosti nižší o 0,93 p.b. NUTS II Střední Čechy má druhý nejvyšší medián mezd v ČR (102 % v roce 2005). Kladně se tak projevuje geografická blízkost hlavního města, kde je úroveň mezd nejvyšší. Ekonomické ukazatele roku 200624

Relace NUTS II Střední Čechy k ČR Meziroční přírůstek obyvatel

4,00

Střední Čechy

3,00

ČR

Ekonomické parametry regionu soudržnosti Střední Čechy HDP na obyvatele 2,00 jsou v rámci ČR druhé nejlepší po 1,00 Praze a v roce 2006 se nadále 0,00 zlepšovaly. HDP na obyvatele dosáhl v roce 2006 podle odhadů THFK na zam ěstnanou HDP na zam ěstnanou osobu osobu 92,1 % průměru ČR. Region se na jeho tvorbě podílel 10,3 %. Velmi THFK na obyvatele podobné výsledky vykazuje také přepočet HDP na zaměstnanou osobu. Nejdůležitějším hospodářským odvětvím regionu je zpracovatelský průmysl s dominantním postavením výroby dopravních prostředků. Obecná m íra nezam ěstnanosti

THFK na obyvatele je v regionu soudržnosti Střední Čechy druhá nejlepší v ČR. Dosahuje jako jediná kromě Prahy hodnoty nad 100 % celorepublikového průměru (odhad roku 2006 činí 103,3 %). Podíl regionu na tvorbě THFK celé ČR dosáhl 12 %. 24

Na základě odhadu dat SPSS ČR

27


Obecná míra nezaměstnanosti v roce 2006 vykázala hodnotu 4, 5%, tedy o 0,7 p.b. lepší výsledek než v roce 2006. Ukazatele kvality života25 Naděje na dožití při narození je v tomto regionu na průměru České republiky. Kojenecká úmrtnost je mírně podprůměrná. Stejně je tomu u míry kriminality měřené počtem zjištěných kriminálních skutků.

1.4.5. Region soudržnosti – Jihozápad Základní charakteristika Region soudržnosti NUTS II Jihozápad tvoří Jihočeský a Plzeňský kraj. Rozloha NUTS II je 17 617 km2. Počet obyvatel činí 1 181 534 (11 % ČR). Region se nachází při jižní a jihozápadní hranici ČR. Na západě sousedí se Spolkovou republikou Německo, na jihu s Rakouskou republikou. Reliéf regionu se vyznačuje pásem pohoří při státní hranici a kotlinami ve vnitrozemí. Region má průmyslově-zemědělský charakter a díky přírodním krásám (Národní park Šumava a 6 chráněných krajinných oblastí) a historickým městům je vysoce atraktivní pro turistický ruch. Z hlediska HDP na obyvatele region v roce 2005 dosahoval 68,1 % průměru zemí EU 25. Struktura Plzeňského kraje je výrazně monocentrická s průmyslovým krajským městem Plzeň, ve kterém žije 30 % obyvatel kraje. V Jihočeském kraji není rozdíl mezi krajským městem České Budějovice a ostatními velkými městy tak propastný. Přesto i zde je krajské město dominantním centrem. Obě krajská města představují nejvýznamnější póly rozvoje regionu NUTS II Jihozápad. V regionu je 5 vysokých škol. Region zaznamenal v roce 2006 nadprůměrný meziroční přírůstek obyvatelstva a na celkovém přírůstku ČR se podílel 14,2 %. Velmi příznivý byl v roce 2006 také vývoj v oblasti rozvoje lidských zdrojů. Relace NUTS II Jihozápad k ČR

Ekonomické ukazatele roku

Meziroční přírůstek obyvatel

Jihozápad

1,50

2006

26

ČR

Region soudržnosti Jihozápad dosahuje v republikovém srovnání 0,50 průměrných ekonomických hodnot 0,00 vyjma míry nezaměstnanosti, která THFK na zam ěstnanou patří k podprůměru. V roce 2006 se HDP na zam ěstnanou osobu osobu relace hodnot HDP na obyvatele i podíl na tvorbě HDP a THFK na THFK na obyvatele obyvatele mírně snížily. Příznivý vývoj naopak zaznamenala míra nezaměstnanosti. HDP na obyvatele činil v roce 2006 podle odhadů 91 % průměru ČR. HDP na zaměstnanou osobu byl průměrný (99 %). Region se na tvorbě HDP podílel 10,4 % (o 1,1 p.b. méně než v roce 2005). THFK dosáhla v přepočtu na obyvatele 94 %. V přepočtu na zaměstnanou osobu je tento poměr odhadován na 100,2 %. Nezaměstnanost Obecná m íra nezam ěstnanosti

1,00

HDP na obyvatele

25

Naděje dožití při narození - údaj roku 2005, kojenecká úmrtnost – údaj roku 2004, kriminalita (počet zjištěných kriminálních skutků) – údaj roku 2006 26 Na základě odhadu dat SPSS ČR

28


v roce 2006 poklesla, přičemž obecná míra nezaměstnanosti byla oproti roku 2005 nižší o 0,2 p.b. (4,9 %). Z hlediska odvětvové struktury je v regionu nejdůležitější průmysl, a to zejména zpracovatelský. Ukazatele kvality života27 Naděje na dožití při narození je v NUTS II Jihozápad na průměru České republiky (76 let). Nízká je kojenecká úmrtnost, která dosahuje pouze 88 % průměru. Velmi nízká je kriminalita, protože podíl tohoto regionu na zjištěných kriminálních skutcích činí jen 9 %. Z hlediska celkové kvality života tak NUTS II Jihozápad dosahuje v rámci ČR vynikajících hodnot.

1.4.6. Region soudržnosti – Severozápad Základní charakteristika Region NUTS II Severozápad je situován na hranici ČR a Spolkové republiky Německo. Na severu a západě sousedí s příhraničním regionem Svobodný stát Sasko. V rámci ČR sousedí s regiony NUTS II Jihozápad, Střední Čechy a Severovýchod. Region soudržnosti se rozkládá na 11 % území ČR. Počet obyvatel činí 1 127 867 (11 % ČR). Region NUTS II je tvořen dvěma kraji – Karlovarským a Ústeckým, přičemž Ústecký kraj je výrazně větší (počet obyvatel Ústeckého kraje dosahuje 823 265 oproti 304 602 obyvatelům v Karlovarském kraji). Region je tvořen dvěma rozvojovými osami „pánevní“ (severočeská hnědouhelná pánev) a labskou, která je součástí transevropského dopravního koridoru. NUTS II Severozápad je charakteristický svým strukturálním postižením, negativními dopady transformace ekonomiky a poškozeným životním prostředím. Na druhou stranu pohraniční Krušné hory, Národní park České Švýcarsko i některé další oblasti zejména Karlovarského kraje mají vysoký potenciál pro rozvoj turistického ruchu a lázeňství. K podprůměrným socioekonomickým ukazatelům regionu přispívá negativní odvětvová struktura místního hospodářství vyznačující se vysokým podílem těžby nerostných surovin (zejména uhlí) a neperspektivních průmyslových oborů oproti stále velmi nízkému zastoupení terciární sféry. Útlum těžby uhlí v severočeské hnědouhelné pánvi spolu s nevyhovující vzdělanostní strukturou obyvatelstva způsobuje nejvyšší míru nezaměstnanosti ze všech regionů soudržnosti v ČR, včetně nejvyššího počtu dlouhodobě nezaměstnaných. K nejproblematičtějším oblastem z hlediska rozvoje lidských zdrojů v rámci celé ČR patří okresy Most a Teplice (spadající do Ústeckého kraje), kde je míra nezaměstnanosti dlouhodobě nejvyšší. Tuto nepříznivou situaci na trhu práce se vláda snaží dlouhodobě řešit soustředěnou podporou státu. V březnu 2006 byly přijaty vládou nové Zásady Regionálního programu podpory severozápadních Čech a Moravskoslezského regionu. Tento program je jedním z hlavních nástrojů realizace regionální politiky ČR. HDP na obyvatele v porovnání se státy EU 25 činil v roce 2005 pouhých 59 %. V regionu byl v roce 2006 podprůměrný meziroční přírůstek obyvatelstva. Rovnal se 3,7 % celkového přírůstku ČR.

27


29


Ekonomické ukazatele roku 200628 Z grafu relace ukazatelů NUTS II Severozápad k ČR vyplývá, že všechny sledované parametry jsou pod průměrem ČR, kromě obecné míry nezaměstnanosti, která je vysoce nadprůměrná. NUTS II Severozápad proto nadále patří k ekonomicky nejslabším regionům s nutností výrazné regionální podpory, včetně podpory zahraničních investic a aktivní politiky zaměstnanosti. Relace NUTS II Severozápad k ČR Meziroční přírůstek obyvatel

Severozápad

2,00 Obecná míra nezam ěstnanosti

ČR

1,50 1,00

HDP na obyvatele činil v roce 2006 podle odhadů 80,4 %, což je o 0,3 p.b. více než v roce 2005. Region se na tvorbě HDP podílel 8,6 % (o 0,2 p.b. méně než v roce 2006).

HDP na obyvatele

THFK na obyvatele byla v roce 2006 o 0,5 p.b. vyšší než 0,00 v roce předchozím. Nejkritičtější hodnoty dosahuje obecná míra THFK na zaměstnanou HDP na zaměstnanou osobu osobu která sice nezaměstnanosti, meziročně poklesla o 1,5 p.b., ale THFK na obyvatele nadále je oproti průměru ČR (7,1 %) velmi vysoká. V míře nezaměstnanosti panují značné rozdíly mezi kraji, které tvoří region soudržnosti. Zatímco v Karlovarském kraji dosáhla míra nezaměstnanosti ve 4Q 2006 hodnoty 9 %, v Ústeckém kraji to bylo 13,3 %. Zvláště alarmující je hodnota počtu dlouhodobě nezaměstnaných, která ve čtvrtém kvartálu roku 2006 dosáhla 42,55 tis. osob, a je v tomto regionu nejvyšší v ČR. 0,50

Ukazatele kvality života roku 200629 Společně s ekonomickými ukazateli jsou i ukazatele kvality života v porovnání s ostatními regiony ČR podprůměrné. Naděje na dožití při narození dosahuje hodnoty 98,1 % průměru. Kojenecká úmrtnost je vysoce nadprůměrná (145,6 %, ČR = 100 %)

1.4.7. Region soudržnosti – Severovýchod Základní charakteristika Region Soudržnosti Severovýchod se rozkládá převážně podél severní až severovýchodní hranice Čech s Německem a Polskem. Jižní oblastí Pardubického kraje zasahuje až do střední vrchovinné části ČR. V regionu je značně rozvinutá přeshraniční spolupráce (zejména Euroregion Nisa). NUTS II Severovýchod zaujímá 15,8 % území ČR. Lze jej charakterizovat jako zemědělskoprůmyslový s rozvinutými službami a cestovním ruchem. Počet obyvatel k 30. 12. 2006 činil 1 488 168 (14 % ČR). NUTS II je tvořen třemi kraji – Pardubickým, Královéhradeckým a Libereckým. Region byl postižen transformací a restrukturalizací průmyslu, zejména textilního, který je tradičním místním odvětvím. Silné hospodářské postavení mají aglomerizované oblasti Hradecko28


29

30


Pardubicko-Chrudimsko a Liberecko-Jablonecko. Ekonomický rozvoj regionu omezuje nevyhovující dopravní napojení některých částí území (absence dálnic a rychlostních komunikací, nekvalitní železniční spojení). Tento handicap částečně vyřešila dostavba dálnice D11 Praha – Hradec Králové, která byla zprovozněna v roce 2006. Region soudržnosti NUTS II Severovýchod byl z hlediska HDP na obyvatele v roce 2005 na úrovni 62,1 % zemí EU 25. Region zaznamenal mírně nadprůměrný meziroční přírůstek obyvatel. Ekonomické ukazatele roku

Relace NUTS II Severovýchod k ČR Meziroční přírůstek obyvatel

Severovýchod ČR

1,50 Obecná m íra nezam ěstnanosti

1,00

HDP na obyvatele

0,50 0,00

THFK na zam ěstnanou osobu

HDP na zam ěstnanou osobu

THFK na obyvatele

2006

30

V parametru HDP na obyvatele se relativní pozice NUTS II vůči průměru ČR v roce 2006 nepatrně zhoršila, stejně jako podíl regionu na tvorbě HDP (11,7 % oproti 12,2 % v roce 2005). Naopak THFK na obyvatele mírně vzrostla z 66,8 % na 72 %. Podíl regionu na THFK činil v roce 2006 podle

odhadů 10,6 % (o 0,9 p.b. více než v roce 2005). NUTS II Severovýchod je dlouhodobě pod republikovým průměrem obecné míry nezaměstnanosti. Tuto pozici si udržel i v roce 2006, kdy dosáhl o 0,9 p.b. lepší výsledek než průměr ČR. Ukazatele kvality života31 Region má mírně nadprůměrnou kojeneckou úmrtnost, naděje na dožití při narození je také nad republikovým průměrem. V regionu je relativně nízká úroveň kriminality. Dosahuje jen 10 % podílu na celé ČR.

1.4.8. Region soudržnosti – Jihovýchod Základní charakteristika Region soudržnosti NUTS II Jihovýchod svým názvem vypovídá o poloze v rámci území ČR. Leží při hranici Rakouska, sousedí s regiony soudržnosti NUTS II Střední Morava, Severovýchod, Střední Čechy a Jihozápad a je tvořen dvěma územními jednotkami NUTS III - krajem Vysočina a Jihomoravským krajem. Svou rozlohou 13 991 km2 je region soudržnosti Jihovýchod druhým plošně největším regionem soudržnosti NUTS II v ČR a zároveň také nejlidnatějším regionem (k 30. 12. 2006 měl region 1 644 208 obyvatel). Na celkovém počtu obyvatel ČR se podílí zhruba 16 %. Meziroční přírůstek obyvatel v roce 2006 byl pod průměrem ČR.

30


31

31


Region vykazuje v rámci ČR kromě Prahy nadprůměrné hodnoty socioekonomických ukazatelů, což je způsobeno zejména rozvojovým a ekonomickým potenciálem města Brna, dynamickým rozvojem malého a střední podnikání a příznivou odvětvovou strukturou hospodářství. Také díky druhému nejvyššímu počtu vysokých škol v ČR (14) má region Jihovýchod rovněž velký potenciál v oblasti rozvoje inovací a inovačního podnikání. Výrazná disparita panuje v rámci regionu soudržnosti mezi dvěma kraji, které jej tvoří. Zatímco kraj Vysočina může být charakterizován jako zemědělsko-průmyslový s potenciálem pro cestovní ruch, Jihomoravský kraj má (díky druhému největšímu městu ČR – Brnu) také výrazný podíl sektoru služeb. Ekonomické ukazatele roku 200632

Relace NUTS II Jihovýchod k ČR Meziroční přírůstek obyvatel

Jihovýchod

1,50 Obecná m íra nezaměstnanosti

ČR

1,00 HDP na obyvatele

0,50 0,00



THFK na obyvatele

Region soudržnosti Jihovýchod má třetí nejlepší ekonomickou pozici po Praze a Středočeském kraji. Tuto pozici si v roce 2006 udržel. HDP na obyvatele dosáhl 88 % a podle odhadů roku 2006 při přepočtu na zaměstnanou osobu dokonce přesáhl celorepublikový průměr o 17 %. Podíl na vytvořeném HDP

je téměř stejný jako v předchozích letech, tj. 14 %. THFK byla v roce 2006 podle odhadů v přepočtu na obyvatele nižší než v předchozích letech (80,3 % oproti 90,3 % v roce 2005), avšak při přepočtu na zaměstnanou osobu je naopak nad průměrem ČR (107 %). Situace na trhu práce je vcelku příznivá a oproti roku 2005 se dále zlepšila. Obecná míra nezaměstnanosti v roce 2006 činila 6,6 %, což je o 5 p.b. méně než průměr ČR a o 1,1 p.b. méně než v roce 2005. Ukazatele kvality života33 Naděje na dožití při narození je v NUTS II Jihovýchod vyšší, než je průměr ČR. Region má také nejnižší kojeneckou úmrtnost. Lze zde tedy předpokládat vysokou kvalitu zdravotní péče i kvalitní životní prostředí. Kvůli městu Brnu však region nedosahuje tak dobrých výsledků v parametru kriminality a po Praze a NUTS II Severozápad má druhý nejvyšší počet zjištěných kriminálních skutků.

32


33

32


1.4.9. Region soudržnosti – Střední Morava Základní charakteristika Region soudržnosti NUTS II Střední Morava leží ve východní části ČR. Jeho velká část má periferní polohu; hraničí s Polskem a Slovenskem. Z hlediska rozlohy tvoří 11,6 % ČR. Počet obyvatel se k 30. 12. 2006 rovnal 1 229 733 (12 % obyvatelstva státu). NUTS II Střední Morava sestává ze dvou krajů – Olomouckého a Zlínského. Ekonomicky lze region charakterizovat jako průmyslově-zemědělský. Severní hranici regionu tvoří pohoří Jeseníky, kde je vysoký potenciál pro rozvoj turistického ruchu a kde probíhají značné investice do středisek zimních sportů. Nejdůležitějšími centry regionu jsou Olomouc s druhou nejstarší univerzitou v ČR a Zlín, který je znám svou podnikatelskou a průmyslovou tradicí (zejména výrobou obuvi v závodech Baťa). HDP na obyvatele v roce 2005 dosahoval 58,2 % EU 25. Region se svými socioekonomickými ukazateli řadí k podprůměrným. Vysoce podprůměrný je také meziroční přírůstek obyvatel, na kterém se NUTS II Střední Morava v roce 2006 podílel jen 1,2 %. Ekonomické ukazatele roku 200634

Relace NUTS II Střední Morava k ČR Meziroční přírůstek obyvatel

1,50

Střední Morava ČR

Obecná m íra nezam ěstnanosti

1,00 HDP na obyvatele

0,50 0,00



THFK na obyvatele

Region soudržnosti Střední Morava dosahoval v roce 2006 podle odhadů nejnižšího HDP na obyvatele v ČR (78 % průměru). Tento výsledek je o 1,1 p.b. horší než v roce 2005. Podíl regionu na tvorbě HDP se v roce 2006 také mírně snížil (o 0,3 p.b. ve srovnání s rokem 2005). Tato hodnota je

druhá nejnižší v ČR. Ukazatel THFK dosahoval v roce 2006 hodnoty 75,6 % na obyvatele a byl tak o 12,5 p.b. vyšší než v roce 2005. Tato odhadovaná optimistická hodnota však může být snížena konečnými údaji Českého statistického úřadu stejně jako podíl regionu na tvorbě THFK (9,2 %). Trh práce vykazuje v rámci ČR hodnoty nadprůměrné míry nezaměstnanosti (celkem za region 7,6 %). NUTS II Střední Morava je třetí z hlediska výše míry nezaměstnanosti. Obzvláště problematické jsou některé okresy Olomouckého kraje. Jde především o okres Jeseník, kde na konci roku 2006 míra nezaměstnanosti dosáhla 14,5 %. Ukazatele kvality života35 S výjimkou kriminality, která dosahuje pouze 52 % republikového průměru, jsou ukazatele kvality života v regionu průměrné. 34


35

33


1.4.10. Region soudržnosti – Moravskoslezsko Základní charakteristika Region soudržnosti NUTS II Moravskoslezsko je stejně jako Praha a NUTS II Střední Čechy tvořen jediným krajem (NUTS III). Leží v prostoru severní Moravy a Slezska při hranicích s Polskem a Slovenskem. Počet obyvatel k 30.12. 2006 činil 1 249 290 (12 % ČR). Region má rozlohu 5 445 km2 (7 % ČR). Moravskoslezsko má z ekonomického hlediska značně heterogenní charakter s rurálními zemědělskými oblastmi na severozápadě v pohoří Jeseníky a výrazně průmyslovou oblastí v aglomeraci Ostravy, která je třetím největším městem v ČR a zároveň jedním z nejvýznamnějších center těžkého průmyslu v ČR. Pro Ostravsko je charakteristická dlouhodobá tradice těžby uhlí a nedobrý stav životního prostředí. Restrukturalizace průmyslu a útlum těžby uhlí vedly v devadesátých letech dvacátého století k velkým socioekonomickým otřesům. Některé okresy regionu proto dosud vykazují velmi nepříznivé socioekonomické indikátory (zejména v oblasti trhu práce). V tomto ohledu vakuuje NUTS II Moravskoslezsko velmi podobné rysy jako region soudržnosti Severozápad. Tento stav by mohla výrazně zlepšit stavba továrny Hyundai v Nošovicích (okres Frýdek – Místek), o které bylo rozhodnuto v roce 2006, a která má přinést několik tisíc nových pracovních míst. Jedná se v současnosti o nejvýznamnější zahraniční investici v ČR (cca 1 mld. EUR). Region v roce 2005 dosahoval 60,2 % HDP na obyvatele EU 25 a řadí se tak k nejchudším regionům státu. Regionu doposud výrazně chybí kvalitní dopravní spojení s ostatními částmi státu, protože stále není dokončeno potřebné dálniční spojení s NUTS II Střední Morava. Meziroční přírůstek obyvatel v roce 2006 byl nejnižší ze všech regionů ČR. NUTS II Moravskoslezsko byl jediným regionem, kde se meziročně snížil počet obyvatel. Ekonomické ukazatele roku 2006

Relace NUTS II Moravskoslezsko k ČR Meziroční přírůstek obyvatel

Obecná m íra nezam ěstnanosti

2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 -0,50


Moravskoslezsko ČR

HDP na obyvatele


THFK na obyvatele

36

Region soudržnosti Moravskoslezsko je charakteristický zejména špatnou situací na trhu práce, ostatní ukazatele se výrazně nevymykají průměru ČR bez Prahy. V HDP na obyvatele nenastal meziročně žádný posun. Region dosahuje stejně jako v roce 2005 hodnoty 82 % ČR. Beze změny je i podíl na tvorbě HDP, který dosáhl 10

%. Stejně jako v roce 2005 byla i v roce 2006 odhadována THFK na obyvatele ve výši 72 % průměru ČR. Totéž platí o podílu regionu na THFK (8,9 %). Obecná míra nezaměstnanosti se v regionu stejně jako v celé ČR meziročně snížila. Zatímco v roce 2005 dosahovala 13,9 %, rok 2006 přinesl zlepšení o 1,9 %. Region však nadále trpí strukturální nezaměstnaností s vysokým podílem dlouhodobě nezaměstnaných (45,5 tis. osob 36


34


druhá nejhorší pozice v ČR). Zejména okres Karviná patří dlouhodobě k okresům s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Ukazatele kvality života37 Ačkoliv je životní prostředí zejména na Ostravsku výrazně poznamenáno těžbou uhlí a činností těžkého průmyslu, neodráží se tento fakt na naději dožití při narození, která je téměř na průměru ČR (99 %). Kojenecká úmrtnost je v regionu nadprůměrná. Kriminalita měřená počtem zjištěných kriminálních skutků je čtvrtá nejhorší v ČR.

1.5. HLAVNÍ ZMĚNY V NÁRODNÍCH, REGIONÁLNÍCH A SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH Cílem této kapitoly je podat základní přehled o důležitých změnách politik, které by se mohly dotknout provádění strukturální pomoci v ČR. Pro rozčlenění politik byl vybrána struktura Národního programu reforem kromě těch částí, které byly zmíněny v kapitole 1.3. Doplněn je také přehled nejdůležitějších legislativních změn roku 2006 ve vztahu k naplňování Lisabonské strategie a možných dopadů na provádění pomoci.

1.5.1. Změny politik prováděné v rámci plnění revidované Lisabonské strategie ČR uskutečnila v roce 2006 v rámci NPR, kterým je realizována Lisabonská strategie, řadu změn sektorových, regionálních a dalších politik. Následující přehled je řazen dle jednotlivých priorit NPR vyjma těch, které byly zmíněny v kapitole 1.3 této zprávy. Je výčtem pouze hlavních změn, které nastaly v roce 2006. Fiskální konsolidace: Vláda si vytýčila za cíl restrukturalizovat výdajovou stranu veřejných rozpočtů tak, aby měla větší manévrovací prostor pro výkon fiskální politiky (v roce 2005 dosahovaly mandatorní a kvazi-mandatorní výdaje 77,6 % státního rozpočtu), pro zvýšení výdajů na programy s pozitivními růstovými efekty a zajištění dostatečných zdrojů pro spolufinancování projektů podporovaných ze Strukturálních fondů EU (SF EU). V roce 2006 bylo dále restrukturalizováno daňové břemeno s cílem přesunout daňovou zátěž od přímého k nepřímému zdanění. Došlo také k redukci mimorozpočtových fondů, které představují mimorozpočtová fiskální rizika. Podnikatelské prostředí: V roce 2006 proběhl pilotní projekt hodnocení dopadu nové legislativy. Vybrané právní předpisy byly připravovány v souladu s metodou hodnocení regulace (RIA). Od 1.1. 2007 bude tento postup uplatněn u všech právních předpisů. V roce 2006 byla zpracována Analýza administrativní zátěže podnikatelů s cílem navrhnout změny, které by vedly ke snížení této zátěže. Ke zjednodušení administrativních postupů pro zakládání a rozvoj firem by měla přispět Centrální registrační místa, která jsou v provozu od 1.8. 2006 na všech 227 obecních živnostenských úřadech (viz Hlavní legislativní změny – Zákon č.214/2006 Sb.). Tato místa umožňují podnikatelům vyřídit veškerou agendu spojenou se zakládáním a změnami podnikání. Posílení role věřitelů během procesu úpadku je cílem nového insolventního zákona, který je účinný od 1.7. 2006. Cíl zajistit efektivně fungující finanční trh je naplňován jak sjednocením dohledu nad finančním trhem pod jednu instituci, kterou se stala ČNB, tak přijetím řady právních norem.

37

Naděje dožití při narození - údaj roku 2005, kojenecká úmrtnost – údaj roku 2004, kriminalita (počet zjištěných kriminálních skutků) – údaj roku 2006

35


Výzkum, vývoj, inovace (VaV): V ČR byla od 1.7. 2006 zřízena nová funkce zmocněnce vlády pro evropský výzkum. Jeho hlavním úkolem je koordinovat účast sféry výzkumu a vývoje na evropském výzkumu. Podíl výdajů státního rozpočtu na VaV se neustále zvyšuje, od 0,53 % v roce 2004, na 0,55 % v roce 2005 a dle odhadů na 0,57 % v roce 2006. Postupně je také posilováno účelové financování VaV na úkor institucionálního. Udržitelné využívání zdrojů: V roce 2006 byla započata příprava Programu udržitelného využívání a produktivity zdrojů, který je orientován na dematerializaci procesů a zvýšení produktivity zdrojů, jakož i na snižování dopadů výrobních a spotřebních procesů na životní prostředí. Program bude realizován v období 2008 – 2013. K maximalizaci energetické efektivnosti přispěla novela zákona o hospodaření energií, která je účinná od 1.7. 2006. Dne 22.2. 2006 byl schválen Program podpory environmentálních technologií, jehož cílem je koordinovat podporu těchto technologií. Modernizace a rozvoj dopravních a ICT sítí: V roce 2006 bylo dokončeno 72 km dálničních úseků. Zároveň byl vládou přijat Generální plán rozvoje dopravní infrastruktury na období 2007 – 2013 s konkrétními prioritami rozvoje. V rámci podpory rozvoje a efektivního využívání ICT nabyla od března 2006 účinnosti novela zákona o informačních systémech veřejné správy. Flexibilita trhu práce: Rozšíření smluvní volnosti v pracovně právních vztazích je jedním z cílů nového zákoníku práce, který byl schválen v květnu 2006 a je účinný od 1. 1. 2007. Zvýšení motivace nízkopříjmových skupin k účasti na trhu práce bylo podpořeno snížením dvou mezních sazeb daně z příjmu fyzických osob z 15 na 12 % respektive z 20 na 19 % a nahrazením standardních odečitatelných položek slevami na dani. Zvýšení územní mobility by mělo být podpořeno jak novelou zákona o daních z příjmů, která umožní zaměstnavatelům zahrnout náklady na dojíždění zaměstnanců do odečitatelných položek daňového základu, tak i na základě opatření zákona o deregulaci nájemného. K regionální mobilitě také významně přispívají programy realizované v oblasti podpory vzniku nových pracovních míst a podpory rekvalifikace.

1.5.2. Hlavní legislativní změny I když byl rok 2006 poznamenán dlouhým povolebním vyjednáváním a nepodařilo se po volbách sestavit vládu s důvěrou parlamentu, bylo přijato přes 600 legislativních změn, z nichž některé měly nebo budou mít dopad na provádění strukturální pomoci v ČR. Následující přehled uvádí nejdůležitější legislativní změny roku 2006, které mají dopad na realizaci projektů spolufinancovaných ze SF EU nebo které přispívají k plnění Lisabonské strategie. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Platnost od 19.4. 2006; Účinnost od 1.7. 2006. Hlavní principy této právní úpravy vycházejí ze Smlouvy o založení Evropského společenství a z evropských zadávacích směrnic. Jedná se zejména o princip transparentnosti, zákazu diskriminace, rovného zacházení, vzájemného uznávání a proporcionality. Cílem zákona je zejména zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Tohoto cíle je dosahováno především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy hrazené z veřejných prostředků byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. 36


Nový zákon o veřejných zakázkách nově komplexně upravuje postup veřejných zadavatelů při zadávání veřejných zakázek, a to zejména v návaznosti na nové předpisy práva ES v této oblasti. V souladu s novými evropskými zadávacími směrnicemi je veden snahou o vytvoření modernějšího, flexibilnějšího a jednoduššího právního rámce pro veřejné zakázky. Tato právní úprava má výrazný vliv na proces poskytování dotací a realizaci projektů ze strukturálních fondů EU, neboť značná část příjemců podpory patří mezi veřejné zadavatele a tudíž je povinna postupovat při realizaci projektů podle uvedeného zákona. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Platnost od 11.5. 2006; Účinnost od 1.1. 2007. Jednou ze zásadních změn nové úpravy stavebního zákona oproti stávajícímu stavu je koncepčně jinak pojatá spolupráce dotčených orgánů, které při pořizování územně plánovací dokumentace, v územním řízení, stavebním řízení nebo jiném řízení podle stavebního zákona hájí veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů. Předpokládané návrhy změn zákonů upravujících postavení, působnost a postupy dotčených orgánů v řízeních podle stavebního zákona počítají s tím, že stanoviska, popřípadě souhlasy, těchto orgánů budou vydávána jako závazná stanoviska podle správního řádu. Tato stanoviska budou závazná pro orgány územního plánování a stavební úřady, pokud nebude rozpor mezi nimi řešen podle správního řádu. Nový stavební zákon může urychlit realizaci řady investičních projektů spolufinancovaných ze SF EU. Zákon č. 81/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Platnost od 15.3. 2006; Účinnost od 1.1. 2007. Cílem novely zákona je vytvoření lepších podmínek pro zajištění kvalitních dat veřejné správy a bezpečné výměny informací za předem stanovených podmínek. Stanovení jasných pravidel pro řízení, ekonomickou efektivitu, bezpečnost a funkční vlastnosti informačních systémů veřejné správy je základním předpokladem pro plnohodnotné zavedení služeb e-governmentu. Zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Platnost od 31.3. 2006; Účinnost od 31.3. 2006. Zákon má přispět ke zvýšení geografické mobility na trhu práce. Postupné zrušení dosavadní regulace nájemného má za cíl umožnit rozvoj trhu nájemného bydlení, vytvořit předpoklady pro další výstavbu nájemních bytu a tím i mobilitu pracovní síly za novými pracovními příležitostmi. Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Platnost od 9.5. 2006; Účinnost od 1.7. 2007. Zákon c. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích. Platnost od 22.6. 2006; Účinnost od 1.7. 2007. Tyto zákony mají přinést zkrácení délky trvání konkurzu a vetší vstřícnost vůči věřitelům. Věřitelé dostávají hlavní slovo při rozhodnutí, zda se bude úpadek řešit konkurzem či reorganizací podniku, rovněž mají zásadní vliv na jmenování konkurzního správce zvoleného soudem. Zároveň se výrazně zvyšuje možnost podnik zachránit, a to prodejem firmy nebo její reorganizací, při níž zůstane dlužníkovi kontrola nad dalším provozem podniku. Cílem právní úpravy je také zvýšení 37


transparentnosti průběhu insolvenčního řízení díky zřízení insolvenčního rejstříku, který bude veřejně přístupný prostřednictvím internetu. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění Platnost od 12.5. 2006; Účinnost od 1.1. 2008. Novým zákonem o nemocenském pojištění bude otcům pečujícím o novorozené dítě umožněno čerpat peněžitou pomoc, tzv. mateřskou (70 % denního vyměřovacího základu), od 7. týdne věku dítěte, což by mělo přispět k většímu zapojení otců do péče o rodinu, a tím přispět k větší slučitelnosti profesních a rodinných rolí (v současné době mohou pobírat pouze rodičovský příspěvek). V září 2006 vláda přijala rozhodnutí o odložení účinnosti zákona o nemocenském pojištění o 1 rok, tedy do 1.1. 2008. Zákon č. 214/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). Platnost od 19.5. 2006; Účinnost od 1.8. 2006. Zákon má za cíl zjednodušit postupy zejména při registraci podnikatele v oblasti živnostenského podnikání. Tohoto cíle má být dosaženo snížením počtu úkonů a návštěv, které je podnikatel povinen v souvislosti s podnikáním činit. Tento zákon zřídil od 1. srpna 2006 Centrální registrační místa (CRM) na všech 227 obecních živnostenských úřadech. Zřízení CRM umožňuje podnikatelům vyřídit všechny formality spojené se zahájením podnikání, případnými změnami v jeho průběhu, z jednoho místa. Zákon č. 222/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Platnost od 22.5. 2006; Účinnost od 22.5. 2006. Novela směřuje k naplnění jednoho ze základních principů zákona o integrované prevenci, kterým je integrovaný přístup k povolování zařízení vyplývající ze směrnice 96/61/ES. Integrovaným přístupem se má docílit zejména zvýšení prevence znečišťování životního prostředí jako celku, zamezení přenosu znečištění z jedné složky životního prostředí do druhé, zjednodušení administrativních procedur pro provozovatele zařízení a zvýšení právní jistoty vycházející z jednotného přístupu k ochraně životního prostředí. Cílem navrhované novely je vytvoření účinného systému horizontální ochrany životního prostředí, která bude vycházet z praktických zkušeností aplikace zákona na národní úrovni a zároveň z nově nabytých zkušeností a informací v rámci ES. Zákon č. 314/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon. Platnost od 22.6. 2006; Účinnost od 22.6. 2006. Novela upravuje problematiku dovozu odpadu, která je po vstupu České republiky do EU chápána u dovozu ze zemí EU pouze jako přeshraniční pohyb zboží, tak pro materiálové využívání biologicky rozložitelného odpadu, které je nutné pro dosažení souladu s rozhodnutím Rady ES ke směrnici č. 1999/31/ES ke skládkám odpadů, které požaduje snižování ukládání biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky. Zákon č. 224/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, zákon č.15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonu. Platnost od 26.5. 2006; Účinnost od 26.5. 2006. 38


Zákon má přispět k efektivnímu fungování finančního trhu. Přijetím těchto právních předpisů se transpoziční bilance ČR oproti minulému roku výrazně zlepšila a ke dni 15. června 2006 dosáhla úrovně 90 %. Legislativa finančního trhu tedy v současné době vykazuje téměř plnou slučitelnost s Akčním plánem finančních služeb na léta 2000 - 2005. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Platnost od 7.6. 2006; Účinnost od 1.1. 2007. Zákon má přispět k rozšíření smluvní volnosti v pracovně právních vztazích. Zákoník představuje komplexní úpravu pracovněprávních předpisů. Umožňuje větší liberalizaci v pracovněprávních vztazích a posiluje princip smluvní volnosti účastníků pracovněprávních vztahu. Zvyšuje flexibilitu obsahu pracovní smlouvy, neboť umožňuje sjednat vedle podstatných náležitostí pracovní smlouvy, jako je druh, místo výkonu práce, den nástupu do zaměstnání, i další pracovní podmínky, které budou vyhovovat nejen zaměstnanci, ale také zaměstnavateli. Zákon č. 319/2006 Sb., o některých opatřeních ke zprůhlednění finančních vztahů v oblasti veřejné podpory, a o změně zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Platnost od 30.6. 2006; Účinnost od 15.7. 2006. Hlavním cílem právní úpravy je zajistit implementaci Směrnice do českého právního řádu tak, jak vyplývá z legislativy EU.

39


2.

POKROK V PROVÁDĚNÍ POMOCI

Předmětem následující kapitoly je popis pokroku v realizaci jednotlivých cílů Rámce podpory Společenství, které jsou strukturovány ve více úrovních – globální, specifické, horizontální cíle a prioritní osy. Pro každou úroveň byly definovány jednotlivé indikátory, jejichž vývoj je průběžně sledován a je tak monitorováno naplňování celkové strategie RPS. Druhá kapitola obsahuje také souhrnný přehled vývoje realizace operačních programů spadajících pod RPS.

2.1. REALIZACE OPERAČNÍCH PROGRAMŮ Tato podkapitola přináší přehled čerpání prostředků v programech, které spadají pod Rámec podpory Společenství. Celková data tedy neobsahují výsledky za programy realizované v rámci Cíle 2 a 3 (JPD 2 a JPD 3). Cílem je přinést souhrnný pohled na vývoj za rok 2006, podrobnější informace k jednotlivým OP lze nalézt v kapitole 3.5. Rok 2006 z hlediska programovacího období 2004-2006 představuje třetí rok implementace. Ve srovnání s roky 2004 a 2005 došlo k reálnému čerpání ve významnějších finančních objemech, což souvisí s průběhem projektového cyklu. V polovině roku 2004 byly vyhlášeny první výzvy pro předkládání projektů, poté následoval výběr a schvalování projektů. Během roku 2005 probíhala převážně realizace projektů, a tak teprve rok 2006 byl ve znamení masivnějšího čerpání finančních prostředků. Pozitivním faktorem je skutečnost, že celkově již schválené projekty pokrývají finanční alokaci na programovací období 2004-2006. I nadále však existují disparity v zájmu o jednotlivá opatření a významné rozdíly existují i mezi operačními programy. Jsou zde opatření, u kterých budou velmi rychle vyčerpány alokované prostředky, na druhé straně existují opatření, kde čerpání alokovaných částek bude problematické vzhledem k nízkému zájmu žadatelů. Jak se implementační struktury vyrovnají s tímto problémem, bude do značné míry klíčové pro úspěšné vyčerpání alokací pro léta 2005 a 2006, jež bude nutné využít do konce roku 2007, respektive 2008. Rok 2006 se také vyznačoval tím, že se jednalo o první rok aplikace pravidla n+2. Jinými slovy bylo nezbytné vyčerpat finanční objem alokace na rok 2004. Podrobněji je tato otázka popsána v kapitole 3.4. Následující souhrnný přehled čerpání za všechny OP zahrnuje výši požadovaných, schválených, nasmlouvaných, uskutečněných, autorizovaných řídicími orgány a vyčerpaných prostředků a jejich poměr k alokaci na roky 2004-2006. Sledovány jsou údaje za období leden až prosinec 2006.

40


Celkový přehled čerpání ze SF38 V tis. Kč

alokace 04-06

Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

42 058 908,7 42 058 908,7 42 391 082,7 42 230 083,6 42 052 810,8 42 229 446,0 42 210 722,6 43 062 926,5 43 044 695,9 43 006 263,2 42 620 268,3 42 195 988,4

požadované prostředky 82 743 945,8 85 069 389,7 89 217 593,5 93 127 020,0 99 026 869,7 99 891 944,9 101 084 677,7 101 301 993,4 103 491 609,2 106 432 352,8 106 670 659,9 106 440 802,6

schválené prostředky 28 821 248,5 29 749 510,0 30 971 938,0 33 266 823,3 34 679 808,6 36 512 019,0 37 347 933,9 38 072 114,3 40 007 882,4 41 863 211,5 42 585 085,9 44 332 253,2

nasmlouvané prostředky 16 868 014,7 19 515 800,2 21 192 134,5 22 178 659,8 23 404 233,3 26 229 993,5 28 319 695,0 30 051 538,8 31 394 867,9 33 583 050,8 35 861 039,7 38 361 071,5

uskutečněné výdaje 2 547 247,7 3 001 786,4 4 140 668,5 5 086 179,7 5 964 636,0 6 533 623,2 7 599 566,2 9 366 905,7 10 713 046,2 12 017 902,1 13 618 537,0 14 450 834,7

autorizované ŘO 1 859 835,1 2 187 992,0 3 127 316,1 3 845 241,8 4 733 364,1 5 301 401,3 6 184 073,1 7 060 098,7 8 037 203,0 9 409 338,3 10 942 477,0 11 462 325,5

vyčerpané prostředky 1 738 558,3 2 077 109,9 2 229 926,0 3 401 850,0 3 825 586,7 4 585 437,3 5 304 954,4 6 231 487,6 6 893 446,3 9 658 238,0 9 918 547,0 10 562 706,9

Vysvětlení jednotlivých kategorií viz kapitola 7.3. Seznam zkratek a definic.

Graf znázorňuje data v tabulce a postupný vývoj po jednotlivých měsících roku 2006.

Souhrnný přehled čerpání za všechna OP, leden - prosinec 06 120 000 000,0 110 000 000,0 100 000 000,0 90 000 000,0

tis. Kč

80 000 000,0 70 000 000,0 60 000 000,0 50 000 000,0

leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

40 000 000,0 30 000 000,0 20 000 000,0 10 000 000,0 0,0 alokace 04-06

38

požadované

schválené

nasmlouvané

uskutečněné

autorizované ŘO

Zdroj: Měsíční sestavy z MSSF agregované na základě dat jednotlivých Řídících orgánů OP.

41

vyčerpané


Následující graf ukazuje vývoj parametru vyčerpaných prostředků mezi lednem a prosincem 2006. Z grafu je patrné zejména výrazné zvýšení dynamiky čerpání na přelomu 3. a 4.čtvrtletí roku 2006, ale je možné pozorovat obecně velmi dobrý vývoj v reálném čerpání prostředků po celý sledovaný rok.

Vývoj parametru vyčerpaných prostředků, leden - prosinec 06 12 000 000,00 10 000 000,00

tis. Kč

8 000 000,00 6 000 000,00 4 000 000,00 2 000 000,00

ne c

d to pa

pr os i

n l is

říj e

zá ří

sr pe n

če rv en če rv en ec

n

kv ět en

du be

bř ez en

ún or

le de

n

0,00

Procentuální vyjádření k alokaci 04-06 % Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

požadované prostředky 197 202 210 221 235 237 239 235 240 247 250 252,3

schválené prostředky 69 70 73 79 82 86 88 88 93 97 100 105,1

nasmlouvané prostředky 40 46 50 53 56 62 67 70 73 78 84 90,9

uskutečněné výdaje 6 7 10 12 14 15 18 22 25 28 32 34,2

autorizované ŘO 4,4 5 7 8 9 11 13 14 16 20 23 27,2

vyčerpané prostředky 4,1 4,9 5 8 9 11 13 14 16 20 23 25

V této tabulce je pro větší přehlednost přepočten vývoj implementace v jednotlivých kategoriích v procentuálním vyjádření. Následující graf ukazuje sledované parametry v % vůči celkové alokaci pro roky 2004–06.

42


Průběh čerpání leden - prosinec 2006, % vyjádření vůči celkové alokaci (alokace = 100%) 240,0 220,0 200,0 180,0 160,0 140,0 % 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 alokace 04-06

požadované

schválené

nasmlouvané

uskutečněné

autoriz. ŘO

leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

vyčerpané

Přehled čerpání dle jednotlivých fondů Zajímavá srovnání přináší také sledování čerpání dle jednotlivých strukturálních fondů. Z pěti operačních programů jsou tři monofondové – OPPP (čerpá z ERDF), OPI (ERDF), OPRLZ (ESF), a dva čerpají prostředky ze dvou fondů – SROP (ERDF, ESF), OPRVMZ (EAGGF, FIFG). Následující graf a tabulka znázorňují čerpání finančních prostředků z jednotlivých fondů kumulativně ke konci prosince 2006 v absolutních číslech.

Čerpání ze SF k prosinci 06 alokace

30 000 000,00

tis.Kč

schválené prostředky 25 000 000,00

uskutečněné výdaje

20 000 000,00

vyčerpané prostředky

15 000 000,00 10 000 000,00 5 000 000,00 0,00 ERDF

ESF

43

EAGGF

FIFG


čerpání dle SF v tis. Kč alokace schválené prostředky uskutečněné výdaje vyčerpané prostředky

ERDF

ESF

EAGGF

FIFG

27 324 437,19 28 116 499,27 11 010 971,96 8 001 352,63

10 082 305,96 11 060 806,28 1 236 735,10 1 037 609,19

4 589 533,78 5 039 097,35 2 166 715,85 1 502 154,27

199 711,52 115 850,26 36 411,75 21 590,83

Následující graf a tabulka obsahují hodnoty přepočtené na % vůči celkové alokaci jednotlivých fondů. Poměr k alokaci jednotlivých SF (alokace fondu = 100% ) 120,0 100,0 80,0 schválené prostředky % 60,0

uskutečněné výdaje

40,0

vyčerpané prostředky

20,0 0,0 ERDF

Poměr k alokaci 04 - 06 v % schválené prostředky uskutečněné výdaje vyčerpané prostředky

ESF

EAGGF

FIFG

ERDF

ESF

EAGGF

FIFG

102,9 40,3 29,3

109,7 12,3 10,3

109,8 47,2 32,7

58,0 18,2 10,8

Všechny fondy vyjma FIFG již přesáhly 100 % v kategorii schválených prostředků. Na téměř shodné hodnotě jsou EAGGF a ESF (oba okolo 110 %), následuje ERDF s 102,9 %. FIFG je se svými 58 % schválených prostředků vůči ostatním fondům ve výrazném propadu. Uskutečněné výdaje jsou nejvyšší u EAGGF (47,2 %), následuje ERDF (40,3 %), FIFG (18,2 %) a nejméně uskutečněných výdajů má ESF (12,3 %). Kategorii vyčerpaných prostředků vede EAGGF s necelými 33 %, následuje ERDF (29,3 %). Téměř shodné hodnoty mají ESF a FIFG (10,3 respektive 10,8 %).

44


Srovnání dle jednotlivých OP Přehled čerpání dle OP k 31.12.2006 (pouze příspěvek Společenství)39 Alokace 04-06

schválené

12512319

14509012,2

OPRVMZ 4789245,3

5154947,62

OPRLZ

8780283,1

OPPP OPI

V tis. Kč SROP

% % % % autorizované z 04- nasmlouvané z 04- uskutečněné z 04z 04ŘO 06 06 06 06 116

12411533

99,2

% z 0406

3261457

26,1

6021272

48,1

4023101,8

107,6 4942244,462 103,2

2203127,6

46

1667937,568

34,8 1523745,105 31,8

9828403,03

111,9 8550736,911

97,4

946664,435

10,8

892843,719

10,2

8287272,5

7521161,71

90,8

6667559,172

80,5

2003286,152 24,2

2003286,152

24,2 2000525,907 24,1

7826868,6

7318728,67

93,5

5788998,025

74

3276484,84

2875156,253

36,7 2884788,969 36,9

41,9

32,2

vyčerpané

892189,99

10,2

Během roku 2006 došlo u všech programů k výraznému nárůstu v čerpání finančních prostředků. Z hlediska porovnání vývoje operačních programů lze konstatovat určité změny oproti situaci v minulém roce. V oblasti reálného čerpání vykazoval jednoznačně nejlepší výsledky ke konci minulého roku Operační program Průmysl a podnikání, a to zejména díky vývoji v Prioritě 2. Toto své dominantní postavení OPPP v průběhu roku 2006 ztratil mj. díky dosavadnímu nízkému čerpání v rámci Priority 1. Během roku 2007 by se ale měla výrazně projevit zvýšená aktivita při schvalování a nasmlouvávání nových projektů ve druhé polovině roku 2006, a tak by mohl OPPP opět dohnat nynější dva nejlépe čerpající programy – OPI a OPRVMZ. Operační program Infrastruktura má paradoxně nejmenší podíl nasmlouvaných prostředků, avšak díky tomu, že se proces podpisu smluv provádí až po ukončení výběrových řízení a často již během samotné realizace projektů, neexistuje zde ve sledovaných ukazatelích velký propad a z finančního hlediska je implementace plynulá. Svou pozici nejméně čerpajícího programu si naproti tomu drží OPRLZ, který naopak vykazuje velký objem nasmlouvaných prostředků (téměř 100 % alokace na roky 2004-2006). Existuje zde ale obrovský propad v dalších sledovaných kategoriích. Projektový cyklus od podpisů smluv na projekty po konečné proplácení ale i samotný vznik reálných nákladů během realizace projektů probíhá velmi pomalu. Existující rozdíly mezi OP v jednotlivých fázích čerpání jsou dobře patrné z následujících grafů. Detailněji je pak možné sledovat různý vývoj čerpání i v rámci jednotlivých priorit OP u komentáře k prioritním osám RPS (kapitola 2.2.4) a v kapitole popisující detailní vývoj operačních programů (kapitola 3.5). Grafy znázorňují údaje za jednotlivé programy ke konci roku 2006 v kategoriích nasmlouvaných, uskutečněných a vyčerpaných prostředků vzhledem k celkové alokaci na programovací období 2004-2006.

39


45


Podíl nasmlouvaných prostředků k celkové alokaci 120,0 100,0

99,2

103,2

97,4 80,5

80,0

74,0

% 60,0 40,0 20,0 0,0 SROP

OPRVMZ

OPRLZ

OPPP

OPI

Podíl uskutečněných prostředků k celkové alokaci 50,0

48,1

46,0

41,9

40,0 30,0

24,2

% 20,0 10,8 10,0 0,0 SROP

OPRVMZ

OPRLZ

OPPP

OPI

Podíl vyčerpaných prostředků k celkové alokaci 36,9

40,0

31,8 30,0

26,1

24,1

% 20,0

10,2 10,0 0,0 SROP

OPRVMZ

OPRLZ

46

OPPP

OPI


2.2. PLNĚNÍ STRATEGIE RPS Přehled finančního čerpání nám poskytuje okamžitý obrázek o implementaci SF, v konečné fázi se bude úspěšnost a efektivnost použitých zdrojů měřit především naplňováním stanovených indikátorů. Indikátory, které monitorují přímé výstupy projektů, je možné použít jako průběžné měřítko průběhu implementace SF. Nicméně u ukazatelů kontextového typu je velmi obtížné přesně kvantifikovat či definovat vliv strukturálních fondů na tato data. Nacházíme se totiž stále ještě v průběhu implementace, projekty budou s ohledem na pravidlo n+2 probíhat až do konce roku 2008, a je třeba očekávat, že dopad těchto prostředků u ukazatelů tohoto typu se projeví až později. Pro každou úroveň cílů a prioritních os RPS byly definovány jednotlivé indikátory, jejichž vývoj je průběžně sledován a je tak monitorováno naplňování celkové strategie RPS. Informaci o plnění strategie RPS dávají následující ukazatele, které zároveň poskytují přehled o všeobecném rozvoji jednak za celou Českou republiku a jednak za regiony soudržnosti, které splňují podmínku pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů v rámci Cíle 1.

Úroveň ukazatele – Kontextu Ukazatel

Obyvatelstvo v produktivním věku předchozí rok = 100 Obyvatelstvo s vyšším vzděláním (ve věku 15-64 let) HDP na obyvatele ČR, v běžných cenách Registrovaná míra nezaměstnanosti v regionech Cíle 1 (kromě Prahy) Registrovaná míra nezaměstnanosti v ČR Naděje dožití

Míra ekonomické aktivity

40

Měrná jednotka

Počáteční hodnota (2001, pokud není uvedeno jinak)

2004

2005

2006

Zdroj

Koeficient %

100 (2001/2000)

100,4

100,2

100,5

ČSÚ

%

9,5 (2002)

10,1

10,6

11,1 (3Q 06)

ČSÚ

PPS

13 738

16 013

17 309

18 609 (odhad)

ČSÚ, MF

%

9,7 (2001)

10,3

8,9

8,3

MPSV

9,5

8,9

8,1

MPSV

72,6 M 79,0 Ž

72,9 M 79,1 Ž

73,1 M 79,2 Ž (odhad)

ČSÚ

59,2

59,4

59,3

ČSÚ

% roky Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel starších 15 let v %

8,940 (2001) 72,1 M 78,4 Ž (2001)

60,0 (2001)

Podle staré metodiky MPSV

47


2.2.1. Naplňování globálního cíle RPS Na základě příslušných indikátorů je sledováno naplňování globálního cíle RPS, který byl definován jako „Udržitelný rozvoj založený na konkurenceschopnosti“. Ukazatele na úrovni RPS: Úroveň ukazatele – Dopadu

Ukazatel

HDP na obyvatele průměr za regiony NUTS 2 bez Prahy HDP na zaměstnance, průměr za regiony NUTS 2 bez Prahy

Čistý počet nově vytvořených pracovních míst

Měrná jednotka


2004

2005

2006

Cílová hodnota (2006)

Zdroj

PPS

11 593 (2001)

13 845

14 653

15 540 (odhad)

9 800

ČSÚ, MF

PPS

31 369 (2001)

37 573

39 163

40 329 (odhad)

21 800

ČSÚ, MF

-

9096,95 (OPPP, SROP, OPRVMZ) V OPI není sledováno; za OPRZL bude k dispozici až po skočení programu

10 050

MSSF všechny OP

2 281,8

12709,95 (OPPP, SROP, OPRLZ, OPRVMZ) V OPI není sledováno

29 410

Celkem

116169 000

123 708 276,37 (SROP, OPI, OPRLZ, OPRVMZ) Za OPPP není údaj k dispozici

639 020 325

MSSF všechny OP

Celkový počet

0

0

Úroveň ukazatele – Výsledku Hrubý počet Počet podpořených vytvořepracovních míst ných pracovních míst Realizovaných soukromé spolufinancování

EUR

0

0

0

0

2.2.2. Naplňování specifických cílů RPS Rámec podpory Společenství má tři specifické cíle: • Vytváření podmínek pro podnikatelské prostředí, • Zvyšování flexibility práce, • Zlepšování kvality infrastruktury. U všech je možné na základě vývoje ukazatelů konstatovat, že jejich naplňování probíhá v souladu s očekáváními. 48


Ukazatele pro specifické cíle: Vytváření podmínek pro podnikatelské prostředí Úroveň ukazatele – Dopadu Ukazatel

Měrná jednotka


Podíl MSP na přidané hodnotě za sektor nefinanční a domácností

%

51,6 (2003)

2004

2005

2006


Zdroj

52,9

53,43

54,05 (odhad)

42,50

ČSÚ

Úroveň ukazatele – Výstupu Plocha vytvořených podnikatelských zón a prostor

m2 z toho: nových modernizovaných

0

0

201 479

2 138 150 (renovované a obnovené 346 738; koupené a nové 1 791 412)

+ 102 900 68 900 34 000

OPPP

Ukazatele pro specifické cíle: Zvyšování flexibility trhu práce Úroveň ukazatele – Dopadu Ukazatel

Počet uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo

Měrná jednotka


2004

2005

2006


Zdroj

Počet osob

11,5 (srpen 2003)

10,6

9,8

4,8

10,0

MPSV, ČSÚ

Ukazatele pro specifické cíle: Zlepšování kvality infrastruktury Úroveň ukazatele – Dopadu Ukazatel

Zvýšení bezpečnosti dopravy Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veř. kanalizaci

Měrná jednotka


2004

2005

Snížení nehodovosti v příslušné oblasti

0

0

-

Podíl na celkovém počtu obyvatel %

77,5

77,7 (2003)

77,9 (2004)

49

2006


Za SROP se -20 nesleduje; (silnice) Za OPI -5 nelze (železnice) vyčíslit 79,1 (2005)

79,5

Zdroj

MD, SROP

ČSÚ


2.2.3. Naplňování horizontálních cílů RPS Horizontální cíle pro RPS jsou: • Udržitelný rozvoj, • Rovné příležitosti, • Vyvážený rozvoj regionů, • Informační společnost. Tyto horizontální cíle musí být respektovány každým programem, prioritou a jednotlivým opatřením. Ukazatele pro horizontální cíle: Udržitelný rozvoj Úroveň ukazatele – Dopadu Ukazatel

Měrná jednotka


2004

2005

2006

a) 251

a) 226 (2003)

226,6 (2004)

227,2 (odhad 2005)

ČHMÚ, ČIŽP, CDV, VÚPEK

b) 330 (2003)

286,4 (2004)

288,1 (odhad 2005)

ČHMÚ, ČIŽP, CDV, VÚPEK


Zdroj

Kvalita ovzduší – Měrné emise SO2 za všechny kategorie zdrojů41

Množství určitých sloučenin v tis. tun

Kvalita ovzduší – Měrné emise NOx za všechny kategorie zdrojů42

Množství určitých sloučenin v tis. tun

b) 332

Kvalita vody – Znečištění vody COD5 vypouštěné z bodových zdrojů

tis. t / rok

a) 74 672

a)59 812 a) 57 345 (2003) (2004)

Kvalita vody – Znečištění vody nerozpustnými látkami

tis. t / rok

b) 26 687

b)20626 (2003)

b) 17 643 (2004)

17 631 (2005)

VÚV, MŽP

Kvalita vody – Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci

%

c) 77,5 (2002)

c) 77,7 (2003)

c) 77,9 (odhad 2004)

79,1 (2005)

VÚV, MŽP ČSÚ

Úroveň odpadového hospodářství – podíl zpracovaných (recyklovaných) a využitých odpadů na celkovém nakládání s odpady

%

53,0 (2002)

45,6 (2003)

53,9 (2004)

*

ČSÚ

41

*

VÚV, MŽP

O roku 2006 je pro tato data používána nová metodika výpočtu v souladu s pravidly EU. Přepočteny byly i některé údaje za předchozí roky. 42 Dtto.

50


Úroveň ukazatele – Výsledku Komunální odpad Podíl komunálního odpadu a odpadu z podnikání na celkovém objemu odpadu

%

10,0

9,7

11,843

ČSÚ

*

Úroveň ukazatele – Výstupu Podpořené projekty s pozitivním dopadem na životní prostředí

Počet projektů

0

64

464

1084 (OPPP, OPI, OPRLZ). Za SROP a OPRVMZ se nesleduje

OP

*Údaj za rok 2006 není ještě k dispozici.

Ukazatele pro horizontální cíle: Rovné příležitosti Úroveň ukazatele – Dopadu

Ukazatel

Podíl žen na počtu registrovaných nezaměstnaných ve skupině: a) absolventi a mládež b) osoby s postižením c) osoby starší 50 let d) osoby max. se základním vzděláním

Měrná jednotka


2004

2005

2006

%

50,7

50,4

52,0

53,2

MPSV

%

a) 44,0 b) 49,2 c) 46,8 d) 50,4

50,9 49,5 46,6 53,5

a) 52,2 b) 49,9 c) 48 d) 54,4

MPSV

27,88 (OPPP, (OPRLZ) Za SROP, OPI, OPRVMZ se celkově nesleduje

OP

26,39 (OPPP, %) 53 (OPRLZ – počet projektů) Za SROP, OPI, OPRVMZ se nesleduje

OP


Zdroj

Úroveň ukazatele – Výsledku Podíl vytvořených pracovních míst pro ženy na hrubém počtu vytvořených pracovních míst

%

-

0

18,5

Úroveň ukazatele – Výstupu

Podpořené projekty s pozitivním dopadem na rovné příležitosti

43

% projektů

-

0

Jedná se o komunální odpad.

51

246 21,91%


Ukazatele pro horizontální cíle: Vyvážený rozvoj regionů Úroveň ukazatele – Dopadu

Měrná jednotka


2004

2005

2006

Variační koeficient HDP na obyvatele

%

7,49

5,61

5,36

0,44

ČSÚ

Variační koeficient registrované míry nezaměstnanosti

%

33,8 (2000)

29,53

31,21

0,42

ČSÚ

10,9 % (OPPP) Za SROP, OPRLZ, OPI, OPRVMZ se nesleduje

všechny OP

13,04 % (OPPP); 38,5 % (OPI); Za SROP, OPRLZ, OPRVMZ se nesleduje

všechny OP

Ukazatel


Zdroj

Úroveň ukazatele – Výsledku Podíl hrubého počtu pracovních míst vytvořených v regionech se soustředěnou podporou státu podle usnesení vlády č. 722/2003

% z celkového počtu všech pracovních míst

0

844

0

Úroveň ukazatele – Výstupu Podíl projektů realizovaných v regionech se soustředěnou podporou státu podle usnesení vlády č. 722/2003

% z celkového počtu všech projektů

0

25% (sektor ŽP)

1,645 % (sektor dopravy) 28,3 % (sektor ŽP)

Ukazatele pro horizontální cíle: Informační společnost Úroveň ukazatele – Dopadu Ukazatel

Měrná jednotka


Podíl osob 15+, které mají k dispozici pro soukromé účely internet na celkovém počtu obyvatel 15+.

Podíl na celkovém počtu obyvatel v %

21,7

44

2004

2005

2006

31,6

32,1

41

Cílová hodno ta (2006)

Zdroj

ČSÚ

Určeno na základě ukončených projektů v rámci Priority 1, která je určena pouze pro regiony 1. se soustředěnou podporou státu; 2. další problémové regiony vymezené kraji. 45 Pouze u ukončených projektů v Prioritě 1, srovnání je relativní, protože se jedná o grantová schémata, kde byly ke konci roku 2005 ukončeny pouze 2 projekty (pomalejší náběh GS).

52


Úroveň ukazatele – Výsledku Počet počítačů připojených na internet na 100 žáků či studentů na základních, středních a vysokých školách

a) základní (1.-5. třída) b) základní (6.-9. třída) a nižší ročníky 6-8letých středních škol c) střední školy, vyšší odborné školy d) vysoké státní e) vysoké soukr.

a) 13,5 b) 13,5

a) 5,0 b) 7,8

a) 7,1 b) 8,9

a) 9,1 b) 10,8

c) 7,6

c) 9,6 20,9

c) 11,4 27,4

d) 15,8 e) 14,3

d)* e)*

d)+ e) 16,0

d)+e) 23,9 (odhady)

-

33 426

c) 14,5 33,5

ČSÚ

Úroveň ukazatele – Výstupu Počet účastníků kurzů obsahujících prvek IT

Počet osob

0

0

OP RLZ

2.2.4. Naplňování prioritních os RPS Základní oblasti rozvoje, jejichž realizace povede ke splnění specifických cílů a horizontálních cílů RPS, jsou definovány jako tzv. prioritní osy. Rámec podpory Společenství definuje celkem šest prioritních os a jednu prioritní osu pro technickou pomoc. Každá osa je tvořena několika prioritami z různých operačních programů. Dvě osy také pomáhají naplňovat priority čerpající z Fondu soudržnosti. Údaje k čerpání za Fond soudržnosti nejsou v následujících přehledech zahrnuty, jedná se pouze o data z operační programy realizované v rámci Cíle 1. Tabulka znázorňuje stav schválených a vyčerpaných prostředků a jejich procentní podíl vůči alokaci 2004-06 podle jednotlivých prioritních os RPS. Je tak možné průběh implementace dle os porovnat. Data jsou k 31. prosinci 2006. Stav čerpání dle prioritních os RPS46 Alokace 04-06

Schválené

% z 0406

Vyčerpané

% z 0406

1. Posílení konkurenceschopnosti průmyslu a podnikatelských služeb

9198891,933

8385375,966

91

2135069,882

23

2. Rozvoj dopravní infrastruktury

8567574,381

9853619,886

115

2690414,03

31

3. Rozvoj lidských zdrojů

10903244,63

12169346,75

112

1481544,248

14

4514287

4243072

94

1683593

37

5. Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství

4705912,481

5145523,298

109

1517347,763

32

6. Rozvoj cestovního ruchu

2976680,701

3576309,971

120

808609,138

27

7. Technická pomoc

1329397,316

959005,302

72

246128,869

19

V tis. Kč

4. Ochrana a zkvalitňování životního prostředí

46


53


Grafické znázornění údajů v tabulce přináší následující graf. Stav čerpání dle prioritních os RPS 14000000 12000000

v tis. Kč

10000000 8000000 6000000 4000000 2000000 0 Prioritní Prioritní Prioritní Prioritní Prioritní Prioritní Prioritní osa 1. osa 2. osa 3. osa 4. osa 5. osa 6. osa 7. Alokace 04-06

Schválené

Vyčerpané

Jako celkově nejúspěšnější z hlediska čerpání lze ke konci roku 2006 hodnotit Prioritní osu 4. Ochrana a zkvalitňování životního prostředí, která sice nemá nejvyšší podíl schválených prostředků, ale byl zde vyčerpán největší objem prostředků. Podobné hodnoty v této sledované kategorii vykazují Prioritní osa 2. Rozvoj dopravní infrastruktury a 5. Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství. Nejhůře je na tom Prioritní osa 3. Rozvoj lidských zdrojů s 14%, kterou tvoří všechny priority OPRLZ a jedna priorita SROP. Vedle Prioritní osy 3. má nejnižší objem vyčerpaných prostředků Prioritní osa 7. Technická pomoc. Díky tomu, že projekty technické pomoci jsou velmi různorodé a jejich realizace v některých případech může být zkrácena či přizpůsobena potřebám ŘO, lze v rámci této osy ze strany řídicích orgánů aktivně ovlivnit výši čerpaných prostředků. Prioritní osa 1. Posílení konkurenceschopnosti průmyslu a podnikatelských služeb Prioritní osa 1. je tvořena následujícími prioritami příslušných operačních programů: • OPPP – Priorita 1. Rozvoj podnikatelského prostředí, • OPPP – Priorita 2. Rozvoj konkurenceschopnosti podniků, • SROP – Priorita 1. Regionální podpora podnikání. Následující graf nabízí srovnání vývoje čerpání v jednotlivých prioritách tvořících danou prioritní osu RPS ke konci roku 2006.

54


1. prioritní osa RPS 5000000

v tis. Kč

4000000 Alokace 04-06

3000000

Schválené

2000000

Vyčerpané

1000000 0 OPPP – Priorita 1.

OPPP – Priorita 2.

SROP – Priorita 1.

Celková data za tuto prioritní osu jsou poměrně dobrá, nicméně jedná se o osu s druhým nejmenším objemem schválených prostředků. Dobré souhrnné výsledky Prioritní osy jsou téměř výhradně způsobeny nadprůměrnými výsledky Priority 2. OPPP. Slabinou zejména z hlediska čerpání se jeví prozatím průběh implementace Priority 1. OPPP. Za pozitivní lze označit nastartování čerpání v Prioritě 1. SROP, která v průběhu roku 2006 dlouho vykazovala prakticky nulové čerpání. Ukazatele pro prioritní osu: Konkurenceschopnost průmyslu a podnikatelských služeb Úroveň ukazatele – Dopadu

Ukazatel

Měrná jednotka


2004

2005

2 254,8 Čistý počet vytvořených pracovních míst

Podíl MSP na přidané hodnotě za sektor nefinanční a domácností

(jde o hrubá pracovní místa OPPP)

Celkový počet

0

0

%

51,6 (2003)

52,9

53,43

2006


Zdroj

6212,05 (celkem) 4193,3 (OPPP) 2018,75 (SROP) (hrubá prac. místa)

10 050 6 000 4 050

Celkem OPPP SROP

54,05 (odhad)

42,50

ČSÚ

Úroveň ukazatele – Výsledku Zvýšení obratu podpořených podniků

Koeficient %

0

0

23,07

23,89

15

OPPP

Počet podpořených pracovních míst

Hrubý počet vytvořenýc h míst

0

212 - OPPP

2 254,8 (OPPP)

6212,05 (celkem) 4193,3 (OPPP) 2018,75 (SROP)

13 210 8 000 5 210

Celkem OPPP SROP

55


Úroveň ukazatele – Výstupu m2 z toho: Plocha vytvořených nových podnikatelských modernizozón a prostor vaných

Realizované soukromé spolufinancování

v EURO

0

0

4 489 910 € (resp. 142 644 445 Kč, kurz CZK/EUR = 31,77) OPPP

201 479

2 129 319

+ 102 900

165 973 35 506

1 787 331 341 988

68 900 34 000

116 169 tis. € (OPPP) (resp. 3 292 mil Kč, kurz CZK/EU R= 28,34)

382 300 12 (SROP); Za OPPP není údaj k dispozici

407 449 542

OPPP

OPPP SROP

Prioritní osa 2. Rozvoj dopravní infrastruktury Prioritní osa 2. je tvořena následujícími prioritami příslušných operačních programů: • Fond soudržnosti – Priorita Modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury umístěné na transevropských sítích, • OP Infra – Priorita 1. Modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury celostátního významu, • OP Infra – Priorita 2. Snížení negativních důsledků dopravy na životní prostředí, • SROP – Priorita 2. Regionální rozvoj infrastruktury. Následující graf nabízí srovnání vývoje čerpání v jednotlivých prioritách tvořících danou prioritní osu RPS ke konci roku 2006. 2. prioritní osa RPS

v tis. Kč

8000000 6000000

Alokace 04-06 Schválené

4000000

Vyčerpané

2000000 0

OP Infra – Priorita 1. OP Infra – Priorita 2. SROP – Priorita 2.

Pro vyčerpání všech prostředků této Prioritní osy bude nezbytné zrychlit implementaci v Prioritě 2. OP Infrastruktura, která zatím výrazně zaostává ve vyčerpaných prostředích. V celkových číslech vykazuje tato osa velmi dobré výsledky, což potvrzují i údaje za indikátory založené na již zrealizovaných projektech.

56


Ukazatele pro prioritní osu: Rozvoj dopravní infrastruktury Úroveň ukazatele – Dopadu Počáteční hodnota (2001, Měrná jednotka pokud není uvedeno jinak)

Ukazatel

Zvýšení bezpečnosti dopravy

Snížení nehodovosti v příslušné oblasti

0

2004

2005

2006


Za SROP -20 (silnice) ani OPI se -5 (železnice) nesleduje

0

Zdroj OP Infra MD MI SROP

Úroveň ukazatele – Výsledku Časová dostupnost regionů dotčených investicemi do infrastruktury

Zkrácení jízdní doby na úsecích dotčených intervencí v %

-

7,5 (OPI) 25 (silnice SROP)

0

17 (silnice OP Infra) 10 (silnice SROP) 5 (železnice)

OP Infra SROP

Úroveň ukazatele – Výstupu Délka nových a rekonstruovaných silnic Délka nových a rekonstruovaných železnic Zapojení soukromého sektoru

Délka silnic v km

0

0

5 (OPI) 239 (SROP)

150 (OP Infra) 100 (SROP)

OP Infra SROP

Délka železnic v km

0

0

14

45

OP Infra

Realizované soukromé spolufinancování v EUR

0

0

492 164

1 065 677

OP Infra

Prioritní osa 3. Rozvoj lidských zdrojů Prioritní osa 3. je tvořena následujícími prioritami příslušných operačních programů: • OPRLZ – Priorita 1. Aktivní politika zaměstnanosti, • OPRLZ – Priorita 2. Sociální integrace a rovnost příležitostí, • OPRLZ – Priorita 3. Rozvoj celoživotního učení, • OPRLZ – Priorita 4. Adaptabilita a podnikání, • SROP – Priorita 3. Rozvoj lidských zdrojů v regionech. Následující graf nabízí srovnání vývoje čerpání v jednotlivých prioritách tvořících danou prioritní osu RPS ke konci roku 2006.

v tis. Kč.

3. prioritní osa RPS 3500000 3000000 2500000 2000000 1500000 1000000 500000 0

Alokace 04-06 Schválené Vyčerpané

OPRLZ – Priorita 1.




57

SROP – Priorita 3.


Prioritní osa Rozvoj lidských zdrojů disponuje největší alokací, což může v případě nízkého čerpání způsobit problémy v největších objemech prostředků v reálných číslech. Oproti počátečnímu období implementace pomoci ze SF dochází k průběžnému zlepšování realizace v OPRLZ, kde lze také očekávat velké skoky v nárůstu čerpání v momentě, kdy budou dokončovány velké systémové projekty či celá grantová schémata. Na rozdíl od infrastrukturních projektů lze také v některých specifických případech ovlivnit rychlejší dokončení projektů tak, aby se zabránilo nucenému vracení části alokace EK. Prioritní osa 3. vykazuje velmi dobrá čísla v kategorii schválených prostředků. Pozitivním faktorem je především vyrovnanost všech priorit. Nicméně tyto skutečnosti nezakryjí, že se jedná o nejpomaleji čerpající Prioritní osu RPS. Nejúspěšnější v čerpání je v této ose dlouhodobě Priorita 3. SROP. Ukazatele pro prioritní osu: Rozvoj lidských zdrojů Úroveň ukazatele – Dopadu

Ukazatel

Podíl dlouhodobě registrovaných nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných Zaměstnanost aktivní pracovní síly

Měrná jednotka


2004

2005

2006


Zdroj

%

40,1

51,7

53,4

41,2

40,0

ČSÚ

%

92,2 (2003)

91,7

92,1

92,4 (za 1.pol. 06)

94,0

ČSÚ

Úroveň ukazatele – Výsledku Hrubý počet vytvořených pracovních míst Absolventi kurzů – klienti služeb (posluchači) Posluchači – nabídka služeb a poskytování podpůrných služeb (školitelé, sociální a prac. sl., vzdělávání)

Počet pracovních míst % podpořených posluchačů získávajících kvalifikaci % podpořených posluchačů získávajících kvalifikaci

0

0

-

1227

11 200

OP RLZ

-

0

-

57

70

OP RLZ

-

0

-

-

85

OP RLZ

Úroveň ukazatele – Výstupu Počet podpořených osob – klientů Počet podpořených osob – poskytovatelů / školitelů Objem finančních prostředků realizovaných z vlastních zdrojů garantů za projekty

Počet osob

0

0

117 099

655 236*

162 000

OP RLZ

Počet osob

0

0

5 379

35 586

29 600

OP RLZ

EURO

0

0

-

51 707,37

26 934 583

OP RLZ

* Osoby jsou do tohoto monitorovacího indikátoru načítány násobně; započítáni jsou i návštěvníci internetových stránek, protože se jedná o jednu z forem podpory.

58


Prioritní osa 4. Ochrana a zkvalitňování životního prostředí Prioritní osa 4. je tvořena následujícími prioritami příslušných operačních programů: • Fond soudržnosti – Priorita Rozsáhlá ochrana životního prostředí, • OP Infra – Priorita 3. Zlepšování environmentální infrastruktury. Následující graf nabízí srovnání stavu čerpání v prioritě tvořící danou prioritní osu RPS ke konci roku 2006. 4. prioritní osa RPS

v tis. K č

5000000

Alokace 04-06

4000000

Schválené

3000000

Vyčerpané

2000000 1000000 0 OP Infra – Priorita 3.

Tato prioritní osa je tvořena jednou prioritou (pokud nebudeme brát v úvahu Fond soudržnosti) a vykazuje velmi dobrý růst. S ohledem na zájem a delší realizaci typu projektů spadajících pod Prioritu 3. OPI a fakt, že je již dnes nejlepší v čerpání, je možné předpokládat, že tato prioritní osa bude patřit z hlediska implementace mezi ty nejúspěšnější. Ukazatele pro prioritní osu: Ochrana a zkvalitňování životního prostředí Úroveň ukazatele – Dopadu

Ukazatel

Kvalita ovzduší – Měrné emise SO2 za všechny kategorie zdrojů Kvalita ovzduší – Měrné emise NOx za všechny kategorie zdrojů Kvalita vody – Znečištění vody CHSK Cr COD Cr vypouštěné z bodových zdrojů Kvalita vody – Znečištění vody nerozpustnými látkami


2004

2005

2006

v tis. t za rok

251

226 (2003)

226,6 (2004)

227,2 (odhad 2005)

245

v tis. t za rok

332

330 (2003)

286,4 (2004)

288,1 (odhad 2005)

310

t / rok

a) 74 672

a) 59 812 (2003)

57345 (2004)

*

t / rok

b) 26 687

b) 20 626 (2003)

17643 (2004)

17 631 (2005)

Měrná jednotka

59


Zdroj

ČHMÚ, ČIŽP, CDV, VÚPEK ČHMÚ, ČIŽP, CDV, VÚPEK

60 000

VÚV, MŽP

20 000

VÚV, MŽP


Kvalita vody – Podíl obyvatel bydlících v do-mech napojených na veřejnou kanalizaci Úroveň odpadového hospodářství – podíl zpracovaných (recyklovaných) a využitých odpadů na celkovém nakládání s odpady

%

c) 77,5 (2002)

c) 77,7 (2003)

77,9 (odhad 2004)

%

53,0 (2002)

45,6 (2003)

53,9 (2004)

79,1 (2005)

*

79,5

VÚV, MŽP

45

ČSÚ

Úroveň ukazatele – Výsledku Obyvatelstvo nově napojené na kanalizaci a ČOV** Množství škodlivých látek vyloučených z odpadních plynů díky podpořeným instalacím

Počet

0

0

0

12 450

55 000

OP Infra

t/rok emisních jednotek

0

0

29,442

754

4 200

OP Infra

65

OP Infra

38

OP Infra

7 062 827

OP Infra

Úroveň ukazatele – Výstupu Počet nových a Počet ČOV 0 0 20 rekonstruovaných ČOV Délka revitalizovaných v km 0 0 0 vodních cest Realizované Objem finančních soukromé prostředků spolurealizovaných 0 0 150 441 478 843 z vlastních zdrojů financování garantů za projekty v EURO * Údaj není za rok 2006 ještě k dispozici. ** Počet ekvivalentních obyvatel (EO) napojených na kanalizaci a čistírny odpadních vod

Prioritní osa 5. Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství Prioritní osa 5. je tvořena následujícími prioritami příslušných operačních programů: • OPRVMZ – Priorita 1. Podpora zemědělství, zpracování zemědělských produktů a lesnímu hospodářství, • OPRVMZ – Priorita 2. Rozvoj venkova, rybolovu a odborného vzdělávání. Následující graf nabízí srovnání vývoje čerpání v jednotlivých prioritách tvořících danou prioritní osu RPS ke konci roku 2006. 5. prioritní osa RPS

3000000 v tis. Kč

2500000 Alokace 04-06

2000000

Schválené

1500000

Vyčerpané

1000000 500000 0 OPRVMZ – Priorita 1.

OPRVMZ – Priorita 2.

60


Výhodou Prioritní osy 5. je vyrovnanost ve vývoji obou priorit tvořících tuto osu. Pro úspěšnou realizaci této prioritní osy bylo klíčové nastartování masivnějšího čerpání v Prioritě 2. OPRVMZ, která zpočátku výrazně zaostávala z Prioritou 1. OPRVMZ. Ukazatele pro prioritní osu: Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství Úroveň ukazatele – Dopadu

Ukazatel

Měrná jednotka

Zemědělský export mld. Kč (třídy 0, 1, 4, mld. EUR FOB SITS, rev. 3) mld. Kč ve Hrubá zemědělská stálých cenách produkce roku 1989 Registrovaná míra nezaměstnanosti na venkově

%


2004

2005

2006


Zdroj

42,581 1,339

57,134 1,796

72,764 2,445

76,475 2,569

53,976 1,697

ČSÚ

76 041

77 260

73 558

75 352 (odhad)

75 998 jde o cíl v cenách 1989

ČSÚ

7,1 (2001) 7,6 (2003)

8,1

7,6

*

6,5

ČSÚ MPSV

Úroveň ukazatele – Výsledku Hrubá zemědělská produkce na pracovníka v odvětví zemědělství Hrubý počet vytvořených pracovních míst

tis. Kč ve stálých cenách roku 2000

478,3 (2003)

550,2

527,2

*

600,0 jde o cíl v cenách 1989

ČSÚ

Počet pracovních míst

0

0

45

110

5 000

OP RVMZ

Úroveň ukazatele – Výstupu Počet podpořených Počet osob žadatelů Počet podpořených Počet projektů projektů Celkové uznatelné Podíl pokrytých výdajů na výdaje na podpořené celkové alokaci projekty v% Objem finančních Realizované prostředků soukromé realizovaných spolufinancová z vlastních zdrojů ní v EURO garantů za projekty *Údaj není za rok 2006 k dispozici.

OP RVMZ OP RVMZ

0

0

299

972

2 500

0

0

356

1566

3 000

-

0

7,17

43,64

80

OP RVMZ

0

0

24 748 617

84 946 814

142 677 696

OP RVMZ

61


Prioritní osa 6. Rozvoj cestovního ruchu Prioritní osa 6. je tvořena následující prioritou příslušného operačního programu: • SROP – Priorita 4. Rozvoj cestovního ruchu. Následující graf uvádí stav čerpání v prioritě tvořící danou prioritní osu RPS ke konci roku 2006. 6. prioritní osa RPS

v tis. Kč

4000000 3000000

Alokace 04-06

2000000

Schválené

1000000

Vyčerpané

0 SROP – Priorita 4.

Tato prioritní osa tvořená jedinou prioritou se vyznačuje obrovským zájmem žadatelů, v první polovině roku 2006 se ve vývoji implementace negativně projevoval pomalejší postup administrace projektů. Poté však nastal obrat k lepšímu a lze očekávat, že výrazný nárůst bude pokračovat s tím, jak bude docházet k proplácení ukončovaných projektů, které byly zahájeny v předminulém a minulém roce. Ukazatele pro prioritní osu: Rozvoj cestovního ruchu Úroveň ukazatele – Dopadu

Ukazatel

Devizové příjmy z cestovního ruchu (saldo)

Měrná jednotka

mld. Kč mld. EUR

Počáteční hodnota (2001, pokud není uvedeno jinak) a) 55,8 (2002) b) 1,75 (2002)

2004

2005

2006


Zdroj

45,9

48,7

a) 53,1 b) 1,87

59,5 1,878

ČNB, ČSÚ

Úroveň ukazatele – Výsledku Průměrná délka pobytu zahraničních návštěvníků v ČR Počet absolventů kurzů (zaměřených na služby v cestovním ruchu)

Počet dnů

4,5 (2001 a 2002) 4,5 (2003)

4,3

4,3

4,7

4,6

ČSÚ

Počet osob

0

0

-

0

3 350

OP RLZ

62


Úroveň ukazatele – Výstupu Počet podpořených MSP v oblasti cestovního ruchu Celkový počet podpořených posluchačů Počet (vytvořených) stálých lůžek v hotelech a obdobných ubytovacích zařízeních

Počet projektů

0

0

0

83

360

SROP

Počet osob

0

0

-

-

4 120

OP RLZ

Počet lůžek v tis.

398,9*)

447,5*)

0

1259

900

SROP

0

0

0

12 311 816

53 830 000

SROP

Realizované soukromé spolufinancová ní v EURO *) Stav k 31.7. daného roku Zapojení soukromého sektoru

Prioritní osa 7. Technická pomoc Tato osa je naplňována následujícími prioritami jednotlivých operačních programů: • OPPP - Priorita 3. Technická pomoc, • OP RLZ - Priorita 5. Technická pomoc, • SROP - Priorita 5. Technická pomoc, • OPRVMZ - Priorita 3. Technická pomoc, • OP Infra - Priorita 4. Technická pomoc. Následující graf nabízí srovnání vývoje čerpání v jednotlivých prioritách tvořících danou prioritní osu RPS ke konci roku 2006. 7. prioritní osa RPS 500000

v tis. Kč

400000 300000

Alokace 04-06 Schválené

200000

Vyčerpané

100000 0

OPPP Priorita 3.

OP RLZ Priorita 5.

SROP Priorita 5.

OPRVMZ Priorita 3.

OP Infra Priorita 4.

U čerpání technické pomoci na rozdíl od ostatních priorit a opatření nedochází k velkým zpožděním mezi jednotlivými fázemi projektového cyklu. To znamená, že není tak velký rozdíl mezi údaji za schválené a vyčerpané prostředky. Platí také, že projekty technické pomoci se realizují v různě dlouhých termínech a různých finančních objemech a do určité míry tak lze 63


některá zpoždění dohnat lepším plánováním, zkrácením realizace či termínu proplácení. Obecně nelze označit čerpání technické pomoci u operačních programů za nějak zářivě úspěšnou, ale vzhledem k výše řečenému ještě existuje prostor pro vyčerpání podstatné části alokací. U technické pomoci je čerpání plně v gesci složek implementační struktury. Od vcelku podobného průběhu implementace priorit technické pomoci u všech operačních programů se výrazněji odlišuje pouze OP RVMZ, první zaznamenané vyčerpané prostředky v této prioritě byly až v říjnu 2006. Pro Prioritní osu 7. Technická pomoc nebyly v RPS stanoveny žádné konkrétní indikátory.

64


3.

FINANČNÍ PROVÁDĚNÍ POMOCI 3.1. NAPLŇOVÁNÍ PRIORITNÍCH OS

Tabulka prostředků SF/FS (k 31. 12. 2006) v €

Osa

Název

Celkové plánované uznatelné výdaje (rozpočet EU - ČR)

Certifikované prostředky SF/FS1)

Vyplaceno KP ze SF/FS2)

Podíl certifikovaných prostředků na celkových plánovaných uznatelných výdajích (%)

1. Posílení konkurenceschopnosti průmyslu a podnikatelských služeb OPPP Priorita 1. OPPP Priorita 2. SROP Priorita 1.

173 901 426,00 159 989 314,00 60 184 474,00

6 359 101,53 76 402 064,26 9 212 035,49

4 914 888,42 58 446 331,90 8 243 926,18

3,66 47,75 15,31

2. Rozvoj dopravní infrastruktury Moderznizace a rozvoj dopravní infras. umíst. na transtevropských FS Priorita sítích OP Infra Priorita 1. OP Infra Priorita 2. SROP Priorita 2.

708 172 592,00 114 295 392,00 19 780 606,00 262 664 805,00

305 164 329,63 56 171 108,21 1 653 282,15 73 883 623,83

205 181 833,10 40 236 593,83 1 341 819,23 58 685 704,00

43,09 49,15 8,36 28,13

3. Rozvoj lidských zdrojů OP RLZ Priorita 1. OP RLZ Priorita 2. OP RLZ Priorita 3. OP RLZ Priorita 4. SROP Priorita 3.

136 802 455,00 54 338 159,00 143 642 580,00 67 357 821,00 116 223 137,00

6 220 858,93 5 568 102,39 18 971 404,73 3 819 501,76 29 466 489,10

5 279 122,95 4 686 445,21 14 302 338,60 3 447 489,82 25 966 211,99

4,55 10,25 13,21 5,67 25,35

4.Ochrana a zkvalitňování životního prostředí FS Priorita Rozsáhlá ochrana ŽP OP Infra Priorita 3.

434 379 975,00 193 483 171,00

162 228 292,98 74 614 922,67

107 074 718,42 56 983 887,20

37,35 38,56

5. Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství OP RVMZ Priorita 1. OP RVMZ Priorita 2.

151 141 395,00 95 438 065,00

49 898 859,11 19 906 570,44

37 808 141,94 20 188 783,57

33,01 20,86

6. Rozvoj cestovního ruchu SROP Priorita 4.

144 114 290,00

37 209 685,67

29 803 195,17

25,82

13 912 114,00 20 288 500,00 15 742 720,00 4 034 511,00 7 149 237,00

2 853 510,63 3 469 884,88 3 545 539,29 133 457,75 1 160 352,10

2 153 141,85 3 561 494,11 2 859 064,24 234 136,57 863 015,99

20,51 17,10 22,52 3,31 16,23

Celkem 3 097 036 739,00 947 912 977,53 692 262 284,29 jedná se o certifikované částky evropského a národního spolufinancování zaslané do EK do 31.12. 2006 2) jedná se pouze o evropskou část spolufinancování

30,61

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

7. Technická pomoc OP PP Priorita 3. OP RLZ Priorita 5. SROP Priorita 5. OP RVMZ Priorita 3. OP Infra Priorita 4.

1)

65


3.2. VÝDAJE ZA ROK 2006 PODLE FONDŮ Fond ERDF ESF EAGGF FIFG FS Celkem 1) 2)

Certifikováno v EUR1) 420 593 306,87 70 520 541,33 68 101 981,33 1 823 515,55 469 621 118,81 1 030 660 463,89

Vyplaceno KP v EUR do konce roku 20062) 309 548 880,82 52 195 750,38 57 294 616,80 936 445,28 312 647 209,84 732 622 903,12

jedná se o certifikované částky evropského a národního spolufinancování zaslané do EK do 31. 12. 2006 jedná se pouze o evropskou část spolufinancování

V roce 2006 bylo prostřednictvím platebních jednotek proplaceno konečným příjemcům 732 622 903,12 EURO.

3.3. PLÁNOVANÉ VÝDAJE ZA ROK 2006 Celkové plánované způsobilé výdaje v roce 2006 50 258 867,00 OP PP 128 841 307,00 OP Infra 36 026 246,00 OP RLZ 72 945 000,00 OP RVMZ 47 041 129,00 SROP Celkem 335 112 549,00 Program

Certifikováno v EUR (v roce 2006)*

Certifikované výdaje v roce 2006 (%)

51 889 481,69 124 770 506,67 33 607 750,76 52 140 595,89 148 815 456,72 411 223 791,73

103,24 96,84 93,29 71,48 316,35 122,71

*jedná se o certifikované částky evropského a národního spolufinancování zaslané do EK v roce 2006

3.4. REALIZACE PRAVIDLA N+2 Stav čerpání prostředků SF z hlediska dodržení pravidla n+2 pro alokaci roku 2004 je vyjádřen na základě žádostí o platbu zaslaných Platebním orgánem EK po jejich certifikaci. V celkovém objemu (podíl SF) byly dosud zaslány žádosti o platbu EK ve výši 389 247 086,63 EUR. Tím byly vyčerpány všechny prostředky nutné pro splnění pravidla n+2 a tím nezrušení závazku EK pro rok 2004. Pravidlo n+2 tedy bylo dodrženo u všech Operačních programů, Jednotných programových dokumentů a Iniciativ. U některých programů nebylo ani nutné využít započítání zálohové platby. Podařilo se to také u rizikových programů, především díky zvýšenému úsilí ke konci roku 2006. Bez zálohy vyčerpaly Společný regionální operační program (opatření podporovaná z ERDF), OP Průmysl a podnikání, OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (EAGGF), OP Infrastruktura, Interreg Sasko a Interreg Bavorsko. U ostatních byla použita zálohová platba.

66


Stav plnění pravidla N+2 k 31. 12. 2006 (v EUR)

OP

SROP - ERDF SROP - ESF OP RVMZ - EAGGF OP RVMZ - FIFG OP PP OPI OP RLZ Celkem OP Cíl1 JPD 2 JPD 3 Celkem JPD EQUAL Interreg Polsko Interreg Sasko Interreg Bavorsko Interreg Slovensko Interreg Rakousko

alokace 2004

záloha

žádosti do EK za období od počátku programu do 31.12.2006

94 874 304,00 11 019 201,00 38 841 866,00 1 690 186,00 60 798 079,00 57 420 408,00 74 308 763,00 338 952 807,00 23 296 105,00 19 211 006,00 42 507 111,00 7 618 158,00 10 067 843,00 3 023 621,00 2 626 580,00 2 748 746,00 3 359 579,00

65 128 808,16 7 564 403,20 26 663 958,00 1 160 270,24 41 736 342,70 39 417 656,80 51 011 085,28 232 682 524,38 11 407 264,00 9 406 938,08 20 814 202,08 5 136 148,64 5 520 471,52 0,00 0,00 1 439 999,84 285 492,00

107 510 055,76 5 128 256,45 45 959 902,00 648 312,53 64 211 002,92 89 999 856,78 28 786 967,93 342 244 354,37 14 829 229,47 9 938 770,59 24 768 000,06 4 444 563,66 6 252 721,98 3 427 606,30 3 268 372,91 1 572 257,17 3 269 210,18

žádosti od EK + záloha

vyčerpáno z alokace v%

vyčerpáno z alokace + záloha v %

zbývá vyčerpat do konce roku 2006

čerpáno z alokace roku 2005

zbývá vyčerpat do konce celého prog. období

172 638 863,92 12 692 659,65 72 623 860,00 1 808 582,77 105 947 345,62 129 417 513,58 79 798 053,21 574 926 878,75 26 236 493,47 19 345 708,67 45 582 202,14 9 580 712,30 11 773 193,50 3 427 606,30 3 268 372,91 3 012 257,01 3 554 702,18

113,32% 46,54% 118,33% 38,36% 105,61% 156,74% 38,74% 100,97% 63,66% 51,73% 58,27% 58,34% 62,11% 113,36% 124,43% 57,20% 97,31%

100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00%

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

77 764 559,92 1 673 458,65 33 781 994,00 118 396,77 45 149 266,62 71 997 105,58 5 489 290,21 235 974 071,75 2 940 388,47 134 702,67 3 075 091,14 1 962 554,30 1 705 350,50 403 985,30 641 792,91 263 511,01 195 123,18

299 544 995,24 42 149 263,55 120 689 836,00 6 603 376,47 196 641 139,08 156 360 498,22 290 032 315,07 1 112 021 423,63 56 466 170,53 48 854 592,41 105 320 762,94 27 656 365,34 10 691 500,02 6 472 393,70 5 331 627,09 7 427 741,83 7 730 789,82

Celkem Iniciativy

29 444 527,00

12 382 112,00

22 234 732,20

34 616 844,20

75,51%

100,00%

0

5 172 317,20

65 310 417,80

Celkem SF

410 904 445,00

265 878 838,46

389 247 086,63

655 125 925,09

94,73%

100,00%

0

244 221 480,09

1 282 652 604,37

*Interreg Polsko zahrnuje část ČR - PL, ostatní Interregy zahrnují jen část ČR


3.5. HLAVNÍ VÝSLEDKY REALIZACE JEDNOTLIVÝCH OPERAČNÍCH PROGRAMŮ V této kapitole je popsána realizace jednotlivých OP spadajících pod Rámec podpory Společenství. V části 7.3. Seznam zkratek a definic jsou vysvětleny často používané kategorie v uváděných tabulkách. Standardní monitorovací tabulky za jednotlivé operační programy, které poskytují podrobnější údaje, jsou uvedeny v části 7.4.

3.5.1. Společný regionální operační program Souhrnné finanční údaje za program SROP k 31.12. 2006 (EUR)

SROP

Celkový rozpočet 04-06 (EU + národní) (A)

Celkem 599 031 063

Schválené projekty

Nasmlouvané projekty

Realizované výdaje

Certifikované výdaje

(rozpočet)

(rozpočet)

(rozpočet)

(rozpočet)

(C)

(D)

(E)

(F)

596 570 540,26

324 615 564,71

231 959 154,81

153 327 368,17

Celkový přehled projektů ve vztahu k alokaci roku 2004

Fond

Alokace 2004 (v EUR)

Schválené

Nasmlouvané

Realizované

Certifikované

(v EUR)

(v EUR)

(v EUR)

(v EUR)

Celkem

139 595 399

596 570 540

427,4%

324 615 565 232,5% 231 959 155

166,2%

153 327 368

109,8%

ERDF

125 624 549

553 349 717

440,5%

312 634 384 248,9% 223 755 957

178,1%

146 826 230

116,9%

ESF

13 970 850

43 220 824

309,4%

11 981 180

58,7%

6 501 138

46,5%

85,8%

8 203 198

Rozpočet schválených projektů Celkový rozpočet (v EUR) Celkem 599 031 063 538 987 954 ERDF 60 043 109 ESF Fond

Schválené k 31.12.2006 (v EUR) 596 570 540 553 349 717 43 220 824

99,6% 102,7% 72,0%

Schválené k 31.12.2005 (v EUR) 310 062 313 292 266 809 17 795 504

51,8% 54,2% 29,6%

Schválené v roce 2006 (v EUR) 286 508 227 261 082 908 25 425 320

Z přehledu je zřejmé, že v programu nastal v roce 2006 výrazný finanční pokrok oproti roku předchozímu. Schvalování žádostí o dotaci dospělo do závěrečné fáze, ke konci sledovaného období zbývalo ke schválení pouze 0,4 % z celkového rozpočtu programu. Celkové veřejné prostředky schválené IP, GIP a AS činily 596 570 540 EUR. Podíl ERDF na schválených prostředcích dosahoval 553 349 717 EUR a podíl ESF 43 220 824 EUR. Rozpočet schválených projektů představuje 99,6 % celkových veřejných zdrojů. Podíl schválených projektů z ERDF na celkových veřejných zdrojích ERDF činí 102,7 %, podíl schválených projektů z ESF na


celkových veřejných zdrojích ESF dosahoval 72 %. Rozpočet schválených projektů k 31.12. 2005 dosahoval výše 310 062 313 EUR, z toho 292 266 809 EUR připadalo na ERDF a 17 795 504 EUR na ESF. V roce 2006 byly schváleny projekty s celkovým rozpočtem 286 508 227 EUR, z toho 261 082 908 EUR ERDF a 25 425 320 EUR ESF. Rozpočet nasmlouvaných projektů Celkový Fond rozpočet (v EUR) Celkem 599 031 063 538 987 954 ERDF 60 043 109 ESF

Nasmlouvané k 31.12.2006 (v EUR)

Nasmlouvané k 31.12.2005 (v EUR)

324 615 565 312 634 384 11 981 180

95 673 671 95 673 671 0

54,2% 58,0% 20,0%

16,0% 17,8% 0,0%

Nasmlouvané v roce 2006 (v EUR) 228 941 894 216 960 713 11 981 180

Tabulka uvádí souhrnné částky vyplývající z nasmlouvaných tendrů a smluv uzavřených s dodavateli. Nasmlouvané částky za všechny tendry do konce roku 2006, které veřejné subjekty v IP a GIP uzavřely s dodavateli, a celková výše smluv uzavřených mezi KP a KU v rámci AS činila 324 615 565 EUR. Podíl ERDF na nasmlouvaných rozpočtech dosahoval výše 312 634 384 EUR a podíl EDF činil 11 981 180 EUR. Rozpočet nasmlouvaných projektů představuje 54,2 % celkových veřejných zdrojů. Podíl nasmlouvaných projektů z ERDF na celkových veřejných zdrojích ERDF dosahuje 58 %, podíl nasmlouvaných projektů z ESF na celkových veřejných zdrojích ESF činil 20 %. Rozpočet nasmlouvaných projektů k 31.12. 2005 činil 95 673 671 EUR, celá částka se týkala pouze ERDF. V roce 2006 byly nasmlouvané projekty s celkovým rozpočtem 228 941 894 EUR, z toho 216 960 713 EUR z ERDF a 11 981 180 EUR z ESF. Realizované výdaje Celkový rozpočet (v EUR) Celkem 599 031 063 538 987 954 ERDF 60 043 109 ESF Fond

Realizované k 31.12.2006 (v EUR) 231 959 155 223 755 957 8 203 198

38,7% 41,5% 13,7%

Realizované k 31.12.2005 (v EUR) 7 277 230 7 267 691 9 539

1,2% 1,3% 0,0%

Realizované v roce 2006 (v EUR) 224 681 925 216 488 266 8 193 659

Ve sledovaném roce se zrychlil proces realizace podpořených projektů, což přispělo k intenzivnější administraci žádostí o platby předložených konečnými příjemci, výsledkem potom bylo úspěšné čerpání finanční alokace pro rok 2004. Veškeré veřejné zdroje, které vyplatil konečný uživatel/příjemce za zrealizované a zkontrolované operace a veřejné zdroje z předložených žádostí o platbu, činily 231 959 154,81 EUR. Podíl ERDF na realizovaných výdajích činil 223 755 957 EUR a podíl ESF 8 203 198 EUR. Realizované výdaje představují 39 % celkových veřejných zdrojů a převyšují alokaci pro rok 2004. Podíl realizovaných výdajů z ERDF na celkových veřejných zdrojích ERDF činí 41,5 % a převyšuje alokaci ERDF pro rok 2004. Podíl realizovaných výdajů z ESF na celkových veřejných zdrojích ESF činí 13,7 % a nedosahuje výše alokace ESF pro rok 2004. Realizované výdaje k 31.12. 2005 dosahovaly výše 7 277 230 EUR, z toho 7 267 691 EUR připadalo na ERDF a 9 539 EUR připadalo na ESF. V roce 2006 bylo zrealizováno 224 681 925 EUR veřejných výdajů, z toho 216 488 266 EUR v ERDF a 8 193 659 EUR v ESF. 69


Certifikované výdaje Fond

Celkem ERDF ESF

Celkový rozpočet (v EUR) 599 031 063 538 987 954 60 043 109

Certifikované k 31.12.2006 (v EUR)

Certifikované k 31.12.2005 (v EUR)

153 327 368 146 826 230 6 501 138

2 228 834 2 228 834 0

25,6% 27,2% 10,8%

0,4% 0,4% 0,0%

Certifikované v roce 2006 (v EUR) 151 098 534 144 597 396 6 501 138

Akcelerace procesů hodnocení žádostí o dotace, realizace projektů a jejich proplácení vedla ke znatelnému pokroku v oblasti certifikace výdajů oproti roku 2005, kdy se certifikoval minimální podíl výdajů. Certifikované výdaje činily 153 327 368 EUR. Jedná se o výdaje přepočtené příslušnými kurzy při zaúčtování Platebním orgánem v informačním systému Viola. Certifikované výdaje ERDF byly 146 826 230 EUR a certifikované výdaje ESF činily 6 501 138 EUR. Podíl certifikovaných výdajů na celkových veřejných zdrojích činí 26 % a převyšuje alokaci pro rok 2004. Podíl certifikovaných výdajů ERDF na celkových veřejných zdrojích ERDF činí 27,2 % a převyšuje alokaci ERDF pro rok 2004. Podíl certifikovaných výdajů ESF na celkových veřejných zdrojích ERDF činí 10,8 % a nedosahuje výše alokace ESF pro rok 2004. Certifikované výdaje k 31.12. 2005 činily 2 228 834 EUR (pouze ERDF), v roce 2006 bylo tedy certifikováno 151 098 534 EUR, z toho 144 597 396 EUR v ERDF a 6 501 138 EUR v ESF. Shrnutí finančního pokroku 600 000 000 550 000 000 500 000 000 450 000 000 400 000 000

EURO

350 000 000 Celkem ERDF ESF

300 000 000 250 000 000 200 000 000 150 000 000 100 000 000 50 000 000 0 Celkový rozpočet

Schválené

Nasmlouvané

70

Realizované

Certifikované


Finanční údaje vůči alokaci 2004 600 000 000

500 000 000

EURO

400 000 000

Celkem ERDF ESF

300 000 000

200 000 000

100 000 000

0 Alokace 2004

Schválené

Nasmlouvané

Realizované

Certifikované

3.5.2. Operační program Rozvoj lidských zdrojů Rok 2006 byl z hlediska čerpání ze strukturálních fondů klíčovým rokem pro splnění pravidla n+2. Důležité výsledky jsou zejména: •

Překročení hranice pro splnění pravidla n+2 o 24% po odečtení zálohy;

•

Počet projektů vybraných k financování: 2 420;

•

Počet nakontrahovaných projektů k prosinci 2006: 2 420.

Souhrnný přehled realizace OP RLZ k 31.12. 2006 (v EUR kurz 12/2006 – 27,99) Číslo priority 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 Celkem

Total Budget 2004-2006 136 802 455 54 338 159 143 642 580 67 357 821 20 288 500 422 429 515

Approved operations (budget) 138 089 978,85 54 096 818,98 130 719 302,04 68 965 538,19 17 326 843,36 409 198 481,42

Contracted operations (budget) 138 089 978,85 54 096 818,98 130 719 302,04 68 965 538,19 17 326 843,42 409 198 481,42

Realised expenditure (budget) 7 495 368,62 6 343 918,11 21 291 633,5 5 746 049,05 3 717 150,01 44 594 119,29

Certified expenditure (budget) 6 220 858,93 5 568 102,39 18 971 404,73 3 819 501,76 3 469 884,88 38 049 752,69

K 31.12. 2006 byla uzavřena téměř všechna třetí kola výzev k předkládání žádostí o finanční podporu z OP RLZ. Projekty vybrané v rámci prvních a druhých kol výzev se realizují a ŘO jsou předkládány souhrnné žádosti za tyto projekty. Probíhá kontrahování projektů vybraných v rámci druhých a třetích kol výzev k předkládání žádostí o finanční podporu z OP RLZ. Vzhledem ke změně způsobu financování projektů na administraci grantových schémat je naplánováno ještě 71


několik Výzev na první čtvrtletí 2007 pro opatření, kterých se netýká veřejná podpora. V roce 2007 pak budou dále ještě nakontrahovány některé velké systémové projekty. V rámci prvních, druhých a třetích kol výzev k předkládání žádostí o finanční podporu z OP RLZ bylo výběrovými komisemi vybráno k financování 2 270 grantových projektů ve výši 7 024 635 784 Kč (jedná se o původně požadované rozpočty). Řídicím orgánem a Zprostředkujícími subjekty (SSZ – odbor 45, MŠMT) bylo celkem schváleno 78 systémových a národních projektů ve výši 5 120 5805 510 Kč (jedná se o původně požadované rozpočty). Řídicí orgán schválil celkem 72 projektů technické pomoci ve výši 552 099 742 Kč (na čerpání technické pomoci se podílí Řídicí orgán, MŠMT, SSZ – odb. 45). Celkový objem nakontrahovaných projektů za všechny zdroje činí 11 452 647 097 Kč. K 31. 12. 2006 bylo Řídicímu orgánu předloženo 625 žádostí o platbu v celkové výši 1 176 mil. Kč. Jednalo se o platby na projekty technické pomoci, platby na systémové a národní projekty v opatření 3.1, 1.1, 2.1 a 4.2 OP RLZ a souhrnné žádosti o platbu za grantové projekty (opatření 1.1, 2.1, 2.3, 3.1, 3.2, 3.3, 4.1, 4.2). 1. 12. 2006 byl Řídicí orgán vyzván Platebním orgánem k přípravě podkladů pro mimořádnou certifikaci výdajů OP RLZ, a to za období od 1. 10. 2006 do 1. 12. 2006. V rámci této certifikace požádal Platební orgán Evropskou komisi o 225,863 mil. Kč. Od začátku programu bylo certifikováno 821,71 mil. Kč. Největší komplikací pro realizaci OP RLZ byl v roce 2006 požadavek Evropské komise zajistit úhradu administrace grantových schémat z opatření 5.1 a 5.2 OP RLZ, nikoliv z prostředků určených na grantové schéma. Vzhledem ke značné výši celkové nasmlouvané sumy více jak 360 mil. Kč za projekty administrace grantových schémat (je jich 51) byla hledána úspora v těchto projektech a v opatřeních 5.1 a 5.2 a způsob jejich úhrady. Nakonec byly dva velké projekty z technické pomoci převedeny do gesce resortu MPSV. V průběhu čtvrtého čtvrtletí bylo nalezeno technické řešení v MSSF a IS VIOLA pro změněný způsob vykazování projektů na administraci grantových schémat. Realizace tohoto řešení je stanovena na první čtvrtletí roku 2007. Čerpání prostředků ESF v OP RLZ k 31.12. 2006

mil. Kč

Čerpání prostředků ESF v OP RLZ k 31.12. 2006

25 000

23 500,00

20 000 15 000 9 880,00 10 000

8 530,00

5 000

892,19

0 Předloženo

Schváleno

Kontrahováno

Žádosti o platbu

alokace 2004

alokace 2004 + 2005

alokace 2004 až 2006

alokace 2004 snížená o zálohu

72


Porovnání stavu výdajů OP RLZ k 31.12. 2005 a k 31.12. 2006

mil. Kč

Porovnání stavu výdajů OP RLZ k 31.12.2005 a k 31.12. 2006 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0

946,66

892,84

257,18

821,71

221,23 64,11

Autorizováno KP

Zaúčtováno v IS VIOLA

31.12.2005

Předloženo k certifikaci

31.12.2006

3.5.3. Operační program Průmysl a podnikání Souhrnné finanční údaje za program OPPP k 31.12. 2006 (EUR) Celkový Program rozpočet 04-06





(EU + národní)

(rozpočet)

(rozpočet)

(rozpočet)

(rozpočet)

347 802 854,00

347 802 854,00

315 086 854,00

95 435 479,00

85 614 676,42

OPPP

Operační program Průmysl a podnikání (OPPP) je základní programový dokument politiky hospodářské a sociální soudržnosti sektoru průmyslu, vytvořený v návaznosti na cíle a strategii průmyslové politiky České republiky. OPPP je program spolufinancovaný ze strukturálních fondů EU a zajišťuje komplexní podporu především malého a středního podnikání. Příjem žádostí byl zahájen 1. července 2004, ukončení proběhlo 1. října 2006 (u některých žádostí i dříve), Rozhodnutí o dotaci byla vydána do 31.12. 2006 kromě programů PROSPERITA a KLASTRY, u kterých je možné rozhodovací proces prodloužit do roku 2007, neboť tyto nejsou notifikovány jako veřejná podpora. Jednou z hlavních oblastí Řídicího orgánu bylo zajištění proplácení žádostí o platbu konečným uživatelům a zrychlení efektivního čerpání finančních prostředků. Za tímto účelem byla přijata opatření ke zjednodušení administrace jak žádosti o podporu,tak žádosti o platbu. V rámci zrychlení realizace jednotlivých projektů byla zrušena 100% míra kontrol na místě a nadále se provádí u vzorku projektů. Nově byl zaveden pravidelný monitoring stavu projektů nad 30 mil.Kč, který je prováděn ve dvouměsíčních lhůtách. ŘO OPPP se nadále orientuje na sledování realizace jednotlivých projektů za účelem včasného předložení žádosti o platbu a proplácení spolufinancované částky projektů.

73


Certifikace V roce 2006 proběhly 3 řádné (k 28.2., 30.6. a 30.9. 2006) a 1 mimořádná (ke 30.11. 2006) certifikace výdajů OPPP ze strukturálních fondů ERDF. Certifikace probíhá dle termínů, stanovených Platebním orgánem, poslední termín certifikace v běžném roce se nekryje s datem ukončení kalendářního roku. V rámci roku 2006 byly Platebním orgánem certifikovány výdaje zaúčtované v IS Viola v období od 16.11. 2005 do 30.11. 2006 v celkové výši 54 303 509,98 EUR (tj. včetně národních zdrojů), čerpání prostředků z EU činilo 40 727 628,79 EUR. Celkově od počátku implementace OPPP byly Platebním orgánem certifikovány výdaje ve výši 85 614 676,42 EUR, tj. z evropských zdrojů 64 211 002,92 EUR. Z hlediska čerpání prostředků z rozpočtu strukturálních fondů byla tak překročena alokace OPPP pro rok 2004, která činí (Evropská část) 60 798 079 EUR, a to o cca o 3,5 mil. EUR. Tím bylo zároveň splněno pravidlo n+2, celá alokace byla vyčerpána i bez započtení zálohy EK obdržené na začátku programovacího období a OPPP se řadí mezi nejúspěšnější programy z hlediska reálného čerpání evropských prostředků.

Pořadí 1-3 4 5 6 7 Celkem

Období Od Do

Celkem CZK EUR

CZK

ERDF EUR

Zasláno EK dne

01.05.04 15.11.05

948 861 673,72

31 311 166,44

711 646 234,14

23 483 374,13

29.11. 2005

16.11.05 28.02.06

341 469 764,27

11 929 964,94

256 102 306,00

8 947 473,13

3.5. 2006

01.03.06 30.06.06 01.07.06 30.09.06 01.10.06 30.11.06

548 019 086,25 310 943 780,93 345 623 032,55 2 494 917 337,72

19 256 186,81 10 932 445,09 12 184 913,14

411 014 284,00 233 207 815,00 259 217 239,00

14 442 139,01 8 199 333,06 9 138 683,59

25.8. 2006 30.10. 2006 26.12. 2006

85 614 676,42 1 871 187 878,14 64 211 002,92

Stav realizace OPPP za rok 2006 Největší počet schválených projektů (dotací i úvěrů) se vyskytoval v Opatření 2.1 Rozvoj MSP v rámci Priority 2. Nejčastější oblastí podpory byla u žadatelů přímá podpora MSP v Opatření 2.1. V rámci tohoto Opatření se realizují 4 nejúspěšnější programy podpory MSP (Start, Kredit, Rozvoj a Marketing), o které je značný zájem z řad podnikatelské veřejnosti. Během roku 2006 bylo žadateli z řad podnikatelské sféry vyčerpáno celkem 671 úvěrů v rámci programů podpory Start a Kredit. Za rok 2006 je patrný výrazný nárůst projektů oproti roku 2005, které se nachází ve fázi ukončeného projektu (celkem 1 244 včetně akcí TP a Opatření 1.4). Projekty v rámci Priority 1 jsou časově i administrativně náročnější a z tohoto důvodu bylo vydáno během roku 2006 výrazně méně rozhodnutí, než v Prioritě 2, tj.celkem 330.

74


Stav realizace OPPP dle Opatření za rok 2006 Priorita/Opatření/Program

Vydaná rozhodnutí 2006 (+uzavřené úvěrové smlouvy+akce) Počet Objem (Kč)

Ukončené projekty 2006 (+vyčerpané úvěry+akce) Počet

Objem (Kč)

Opatření 1.1 Prosperita

21

993 942 000

0

0

Opatření 1.2 Reality

86

1 426 671 000

4

50 544 382

Opatření 1.3 Školicí střediska

67

315 408 000

3

4 391 989

156 330 1 169

344 292 020 3 080 313 020 1 548 868 870

81 88 799

29 166 926 84 103 297 1 335 535 244

69

1 009 915 000

9

62 775 247

97

826 401 000

4

33 523 854

1 335 235 (akcí) 148 (akcí) 383 (akcí) 2 048

3 385 184 870 48 974 507 78 340 982 127 315 489 6 592 813 379

812 161(akcí) 183 (akcí) 344(akcí) 1 244

1 431 834 345 15 014 209 45 731 213 60 745 422 1 576 683 064

Opatření 1.4 celkem Celkem Priorita 1 Opatření 2.1 Rozvoj MSP celkem Opatření 2.2 Inovace Opatření 2.3 Úspory energie a využití OZE Celkem Priorita 2 Opatření 3.1

Opatření 3.2 Celkem Priorita 3 Celkem OPPP *v tomto objemu je zahrnuto 40% prostředků pořízených ČMZRB na mezibankovním trhu.

Stav realizace OPPP dle regionů soudržnosti NUTS II za rok 2006 Nejvyšší počet projektů s vydaným rozhodnutím byl v roce 2006 v regionech soudržnosti Jihovýchod, Severovýchod a Střední Morava. Žadatelé zde při zpracování a předložení jejich projektu často využívali služeb poradenských firem. Místo realizace projektu (NUTS II)

Hl.m.Praha Region soudržnosti Střední Čechy Region soudržnosti Jihozápad Region soudržnosti Severozápad Region soudržnosti Severovýchod Region soudržnosti Jihovýchod Region soudržnosti Střední Morava Region soudržnosti Moravskoslezsko Celkem projekty TP a Opatření 1.4 Celkem OPPP

Vydané rozhodnutí 2006 (+uzavřené úvěrové smlouvy+akce)) Počet Objem (Kč) 0 0 151 998 798 188 201 949 136 875 112 484 627 960 314 943 933 800 342 1 244 279 799 229 990 555 076 199 692 466 488 500 289 015 193 2 048 6 592 813 379

75

Ukončený projekt 2006 (+vyčerpané úvěry+akce) Počet 0 61 131 60 131 169 129 138 425 1244

Objem(Kč) 0 165 425 201 225 638 657 111 785 095 237 088 032 337 802 197 213 613 866 195 417 661 89 912 355 1 576 683 064


3.5.4. Operační program Infrastruktura Stav k 31.12. 2005 Priorita/ Approved Realised Certified Total budget Contracted Program operations expenditure expenditure 2004-2006 oeprations (budget) celkem (budget) (budget) (budget) 114 295 392,00 71 294 141,60 66 837 440,58 15 731 065,03 0,00 Priorita 1 19 780 606,00 2 085 110,03 1 641 778,41 1 641 778,41 0,00 Priorita 2 193 483 171,00 160 924 135,50 55 168 726,53 16 042 266,00 3 459 662,64 Priorita 3 7 149 237,00 1 707 837,35 1 707 837,35 1 129 686,57 442 381,18 Priorita 4 Celkem OPI 334 708 406,00 236 011 224,48 125 355 782,87 34 544 796,01 3 902 043,82 Approved operations = hodnota projektů, u kterých bylo vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace a zároveň Konečný příjemce splnil veškeré náležitosti, aby mohl obdržet finanční prostředky z ERDF a prostředky národního spolufinancování na svůj účet Contracted operations = uzavřené smlouvy mezi konečnými příjemci a jejich dodavateli u projektů uvedených ve sloupci Approved Realised expenditure = vyfakturované finanční prostředky projektů uvedených ve sloupci Approved Certified expenditure = finanční prostředky proplacené na účet Konečného příjemce a certifikované Ministerstvem financí

Stav k 31.12. 2006 Priorita/ Program celkem

Total budget 2004-2006

Approved operations (budget)

Contracted oeprations (budget)

Realised expenditure (budget)

Certified expenditure (budget)

114 295 392,00 131 343 506,07 120 385 864,23 65 439 713,98 56 171 108,21 Priorita 1 19 780 606,00 16 459 599,69 10 095 552,09 2 474 977,88 1 653 282,15 Priorita 2 193 483 171,00 201 088 095,61 155 397 649,98 109 188 901,63 74 614 922,67 Priorita 3 7 149 237,00 5 244 689,68 5 023 351,82 2 593 344,29 1 160 352,10 Priorita 4 Celkem OPI 334 708 406,00 354 135 891,05 290 902 418,12 179 696 937,78 133 599 665,13 Approved operations = počet projektových žádostí, které mají zajištěné i národní spolufinancování (v případě priority 1 a 2 vydáno rozhodnutí/před 1.7.2006 smlouva, v případě priority 3 vydáno rozhodnutí) Contracted operations = počet projektů, na něž jsou uzavřeny dodavatelské smlouvy Realised expenditure = vyfakturované finanční prostředky projektů uvedených ve sloupci Approved Certified expenditure = finanční prostředky proplacené na účet Konečného příjemce a certifikované Ministerstvem financí

Z definic jednotlivých sloupců uvedených pod každou tabulkou je patrná změna ve vykazování údajů pro Standardní monitorovací tabulku během roku 2006. K těmto změnám došlo na základě dohody s Evropskou komisí. V porovnání s rokem 2005 došlo během roku 2006 k výraznému nárůstu ve všech sledovaných oblastech, z nichž nejvýraznější je nárůst u hodnoty realizovaných výdajů a certifikovaných výdajů. Hodnota realizovaných výdajů se během roku 2006 zvýšila z 34,5 mil € k 31.12. 2005 na 179,7 mil € k 31.12. 2006. Certifikované výdaje se během roku 2006 zvýšily z hodnoty 3,9 mil € k 31.12. 2005 na hodnotu 133,6 mil € k 31.12. 2006. Významný je také nárůst hodnoty smluv uzavřených mezi konečnými příjemci a jejich dodavateli, z hodnoty 125,4 mil € k 31.12. 2005 na více než dvojnásobek, 290,9 mil €, k 31.12. 2006. V rámci OP Infrastruktura bylo bez problémů splněno pravidlo n+2 pro alokaci roku 2004. Hodnota pro splnění pravidla n+2 pro alokaci roku 2004 při započtení zálohové platby byla 76


překročena v září 2006. Ke konci roku 2006 pak bylo pravidlo n+2 pro alokaci roku 2004 splněno i bez započtení zálohové platby. K 31.12. 2006 bylo vyčerpáno 156,7 % alokace 2004. V rámci OP Infrastruktura došlo během roku 2006 dvakrát k realokaci finančních prostředků. Nejprve v rámci Priority 3, kde byla z důvodu obrovského převisu poptávky navýšena alokace opatření 3.2 Zlepšování infrastruktury ve vodním hospodářství. Tato realokace byla schválena členy monitorovacího výboru OP Infrastruktura v dubnu 2006, a to písemnou procedurou per rollam. Druhá realokace finančních prostředků se týkala Priority 2, kde byly realokovány finanční prostředky z opatření 2.2 Podpora kombinované dopravy do opatření 2.1 Realizace ochranných opatření na dopravní síti k zabezpečení ochrany životního prostředí. Tato realokace byla schválena členy Monitorovacího výboru OP Infrastruktura na zasedání dne 11.12. 2006.

3.5.5. Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství Veřejné zdroje financování na léta 2004-2006 ve vztahu ke schváleným a kontrahovaným prostředkům a k uskutečněným a certifikovaným výdajům k 31.12. 2006 Progra m

OP RVMZ

Total budget 2004-06 (EU + national) EURO 1

Approved operations (budget) EURO

% (2/1)

Contracted operations (budget) EURO

% (4/1)

Realised expenditure EURO

% (6/1)

Certified expenditure EURO

% (8/1)

2

3

4

5

6

7

8

9

2,28

53 459 080,43

21,33

86 348 670,39

34,45

69 925 496,88

44,55

250 613 971,00 5 721 328,75

Sloupec Contracted operations u OP RVMZ obsahuje projekty s převzatými Podmínkami; ve sloupci Realised expenditure jsou u OP RVMZ projekty s registrovanou žádostí o proplacení. Registruje-li žadatel žádost o proplacení, přejde projekt ze sloupce Contracted operations do sloupce Realised expenditure, tj. ve sloupci Contracted operations není započítán a ve sloupci Realised expenditure je započítán. Z tohoto důvodu může být údaj ve sloupci Realised expenditure vyšší než údaj ve sloupci Contracted operations. Obdobný vztah platí mezi sloupci Approved oparetions vs. Contracted operations a mezi sloupci Realised expanditures a Certified axpenditures.

Operační program „Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství“ úspěšně vstoupil do roku 2006, kdy pokračovala administrace projektů přijatých v roce 2004 a 2005. V roce 2006 proběhlo dalších pět kol příjmu žádostí o podporu z OP Zemědělství a k 31.12. 2006 bylo celkově od začátku programu zaregistrováno 4 933 žádostí. Od začátku programu do konce roku 2006 bylo proplaceno již 1 566 projektů v celkové výši veřejného spolufinancování 2 415 mil.Kč. První kolo roku 2006 (osmé kolo příjmu žádostí celkem) proběhlo od 6. února do 24. února 2006 a v rámci tohoto kola bylo zaregistrováno celkem 973 žádostí. Nejvíce žádostí bylo v daném kole na opatření 1.1. Investice do zemědělského majetku celkem 718 žádostí. Druhé kolo roku 2006 (deváté kolo příjmu žádostí celkově) proběhlo od 10. dubna do 28. dubna 2006 a v rámci tohoto kola bylo zaregistrováno celkem 238 žádostí. Nejvíce žádostí bylo v daném kole na podopatření 1.3.2. Investice do lesů celkem 69 žádostí. Třetí kolo roku 2006 (desáté kolo příjmu žádostí celkově) proběhlo od 15. května do 2. června 2006. Týkalo se nového investičního opatření 1.1.1. f) Investice do výstavby / rekonstrukce skladových kapacit a technologií posklizňových úprav a skladování obilovin a olejnin, kde bylo 77


zaregistrováno celkem 201 žádostí a dále opatření 2.3. Rybářství, kde bylo zaregistrováno celkem 25 žádostí. Čtvrté kolo roku 2006 (jedenácté kolo příjmu žádostí celkově) proběhlo od 23. srpna do 13. září 2006. Daný příjem žádostí se týkal pouze opatření 2.3. Rybářství a celkově bylo zaregistrováno 47 žádostí. Páté kolo roku 2006 (dvanácté kolo příjmu žádostí celkově) proběhlo od 27. listopadu 2006 do 15. prosince 2006 pouze pro Opatření 1.2. Zlepšení zpracování zemědělských výrobků a jejich marketing. Celkem bylo v daném kole zaregistrováno 32 žádostí. Přehled stavu Rozhodnutí na OP Zemědělství k 31.12. 2006 Opatření

Počet vydaných rozhodnutí

Veřejné spolufinancování v Kč

1.1. 1.2. 1.3. 2.1. 2.2. 2.3. 3.1. Celkem

1789 85 175 1017 24 176 46 3 312

3 676 618 183 314 279 516 294 712 410 2 332 566 038 16 936 511 151 403 481 10 690 789 6 797 206 928

Celkové disponibilní % pokrytí Z veřejného zdroje veřejného disponibilních zdrojů spolufinancován spolufinancování v Kč závazkovanými í podíl EU v Kč (alokace 04-06) projekty

2 333 063 622 219 995 655 215 598 985 1 831 833 362 12 702 381 105 982 414 8 018 082 4 727 194 501

3 542 419 078 407 294 201 352 224 245 2 390 712 569 42 897 811 282 843 263 114 834 286 7 133 225 453

103% 77% 83% 97% 39% 53% 9% 95%

Pro přepočet disponibilních zdrojů byl použit kurz 28,463 Kč/EUR DG Budget z března 2007. U alokací 04-06 nejsou zahrnuty schválené realokace mezi opatřeními. % pokrytí je výrazným způsobem závislé na aktuálním kurzu Kč/EUR.

Tabulka uvádí Rozhodnutí vydaná v roce 2004, 2005, 2006 a odráží aktuální stav k 31.12. 2006 očištěný o projekty, kterým byla ukončena administrace bez následného proplacení. Počty Rozhodnutí i finanční částky přijatelných výdajů jsou průběžně snižovány v důsledku ukončování administrace projektů a v důsledku realizace zadávacích řízení. Stav proplácení a certifikace K 31. prosinci 2006 bylo proplaceno celkem za OP Zemědělství 1 566 projektů v celkové výši veřejného spolufinancování 2 415 717 908 Kč (příspěvek EU činí 1 663 206 371 Kč), z toho k 31.12. 2005 bylo proplaceno celkem 356 projektů v celkové výši veřejného spolufinancování 520 570 906 Kč (příspěvek EU činí 340 018 271 Kč). Proplacené projekty k 31. prosinci 2006 za jednotlivá opatření ukazuje následující tabulka.

78


Proplacené projekty k 31.12. 2006 v Kč Opatření 1.1. 1.2. 1.3. 2.1. 2.2. 2.3. 3.1. Celkem

Počet proplacených projektů

Veřejné spolufinancování v Kč

977 44 69 374 8 55 39 1 566

1 484 883 613 107 580 469 86 083 969 685 823 153 6 332 041 36 224 515 8 790 148 2 415 717 908

Z veřejného spolufinancování podíl EU v Kč 946 449 493 75 306 323 62 957 508 541 794 264 4 749 029 25 357 152 6 592 602 1 663 206 371

V roce 2005 a 2006 proběhlo šest certifikací, a to v obdobích 1.1. 2005 do 30.4. 2005, 1.5. 2005 do 15.9. 2005 a 16.9. 2005 do 31.10. 2005, 1.11. 2005 do 31.1. 2006, 1.2. 2006 do 30.4. 2006, 1.5. 2006 do 30.9. 2006. Celkem bylo certifikováno 69 925 496,88 EUR. Certifikované veřejné výdaje v EUR po opatřeních za šest certifikací za roky 2005 a 2006 ukazuje následující tabulka. Skutečně certifikované projekty k 31.12. 2006 Opatření 1.1. 1.2. 1.3. 2.1. 2.3. 3.1. Celkem

Veřejné spolufinancování v EUR 45 031 899,39 2 928 393,62 1 925 136,64 18 110 277,30 1 796 332,18* 133 457,75 69 925 496,88

*) v opatření 2.3 financovaného z FIFG jsou obsaženy i soukromé zdroje, které jsou rovněž předmětem certifikace

79


3.5.6. Porovnání dosaženého pokroku mezi jednotlivými programy, standardní monitorovací tabulky

operačními

Veřejné zdroje financování na léta 2004-2006 ve vztahu ke schváleným a kontrahovaným prostředkům a k uskutečněným a certifikovaným výdajům k 31.12. 2006 Total budget 2004-06 (EU + national) EURO

Approved operations (budget) EURO

% (2/1)

Contracted operations (budget) EURO

% (4/1)

Realised expenditure EURO

% (6/1)

Certified expedinture EURO

% (8/1)

SROP

599 031 063,00

596 570 540,26

99,59%

324 615 564,71

54,19%

231 959 154,81

38,72%

153 327 368,17

25,60%

OP RLZ

422 429 515,00

409 198 481,42

96,87%

409 198 481,42

96,87%

44 594 119,29

10,56%

38 049 752,69

9,01%

OPI

334 708 406,00

354 135 891,05

105,80%

290 902 418,12

86,91%

179 696 937,79

53,69%

133 599 665,13

39,92%

OPPP

347 802 854,00

347 802 854,00

100,00%

315 086 854,00

90,59%

95 435 479,00

27,44%

85 614 676,42

24,62%

OP RVMZ

250 613 971,00

5 721 328,75

2,28%

53 459 080,43

21,33%

86 348 670,39

34,45%

69 925 496,88

44,54%

Program

1 954 585 809,00 1 713 429 095,48 87,66% 1 393 262 398,68 71,28% 638 034 361,28 32,64% 480 516 959,29 24,58% Celkem Sloupce 2 – 9 jsou přepočítány kurzem k 31.12. 2006 (27,988 Kč) Sloupec Contracted operations u OP RVMZ obsahuje projekty s převzatými Podmínkami; ve sloupci Realised expenditure jsou u OP RVMZ projekty s registrovanou žádostí o proplacení. Registruje-li žadatel žádost o proplacení, přejde projekt ze sloupce Contracted operations do sloupce Realised expenditure, tj. ve sloupci Contracted operations není započítán a ve sloupci Realised expenditure je započítán. Z tohoto důvodu může být údaj ve sloupci Realised expenditure vyšší než údaj ve sloupci Contracted operations. Obdobný vztah platí mezi sloupci Approved oparetions vs. Contracted operations a mezi sloupci Realised expanditures a Certified axpenditures.

Tabulka přináší souhrnný přehled za všechny operační programy Cíle 1. Shrnuje údaje standardních monitorovacích tabulek na úrovni jednotlivých operačních programů. Standardní monitorovací tabulky za jednotlivé operační programy, které přinášejí podrobné informace, jsou uvedeny v příloze 7.3. Česká republika má na léta 2004-2006 v rámci programů strukturálních fondů Cíle 1 k dispozici veřejné zdroje financování v celkové výši 1 954,6 mil EURO. Ke konci roku 2006 byly schváleny prostředky představující téměř 88 % této částky. Nejvyšší podíl ze schválených prostředků připadl na OPI, OPPP a SROP. Pokud jde o nasmlouvané projekty, byla za ČR kontrahována částka ve výši 1 393,3 mil EURO, tj. asi 71 % celkové alokace. Nejvyšší procentní podíl je u OP RLZ, u kterého byly nakontrahovány prostředky ve výši 409,2 mil EURO, což je 97 % celkové alokace. Celková částka uskutečněných výdajů činila 638 mil EURO, což představuje 33 % veřejných zdrojů. Nejvyšší podíl uskutečněných výdajů z celkové alokace pak připadá na OPI, ačkoliv v absolutním vyjádření je částka uskutečněných výdajů u SROP.

80


K 31.12. 2006 byla v České republice certifikována částka 480,5 mil EURO, což představuje asi 25 % celkových veřejných zdrojů na období 2004-2006. Nejvíce výdajů bylo certifikováno u programu SROP a OPI. Naopak nejméně výdajů bylo certifikováno u OP RLZ (pouze 9 % celkové alokace).

81


3.6. STRUČNÁ INFORMACE O STAVU REALIZACE ZA JPD PRAHA – CÍL 2, JPD PRAHA – CÍL 3, INICIATIVY INTERREG A EQUAL A FOND SOUDRŽNOSTI 3.6.1. Jednotný programový dokument Praha – Cíl 2 Souhrnné finanční údaje za program JPD 2 k 31.12. 2006 (EUR)

JPD 2

Celkem

Celkový rozpočet 04-06 (EU + národní) (A) 142 590 800





(rozpočet)

(rozpočet)

(rozpočet)

(rozpočet)

( C)

(D)

(E)

(F)

114 972 047,51

71 020 297,36

46 758 819,67

29 658 458,96

Celkový přehled projektů ve vztahu k alokaci roku 2004 Fond

Alokace 2004 (EUR)

Schválené (EUR)

Nasmlouvané (EUR)

Realizované (EUR)

Certifikované (EUR)

ERDF 46 603 162 114 972 048 246,7% 71 020 297 152,4% 46 758 820 100,30% 29 658 459

63,6%

Rozpočet schválených projektů Fond

Celkový rozpočet (v EUR)

ERDF

142 590 800

Schválené k 31.12.2006 (v EUR) 114 972 048

80,6%

Schválené k 31.12.2005 (v EUR) 18 415 172

12,9%

Schválené v roce 2006 (v EUR) 96 556 876

Z uvedených tabulek je zřejmé, že v programu došlo v roce 2006 k výraznému finančnímu pokroku oproti roku předchozímu. Schvalování žádostí o dotaci dospělo do závěrečné fáze, ke konci sledovaného období zbývalo ke schválení 19,4 % z celkového rozpočtu programu. Celkové veřejné prostředky schválených projektů a akcí (IP, AS) z fondu ERDF, jakožto jediného fondu podílejícího se na financování JPD 2, činily 114 972 048 EUR. Rozpočet schválených projektů představuje 80,6 % celkových veřejných zdrojů. Rozpočet schválených projektů k 31. 12. 2005 dosahoval výše 18 415 172 EUR, v roce 2006 byly schváleny projekty s celkovým rozpočtem 96 556 876 EUR. Rozpočet nasmlouvaných projektů Fond ERDF

Celkový rozpočet (EUR) 142 590 800

Nasmlouvané k 31.12.2006 (EUR) 71 020 297

Nasmlouvané k 31.12.2005 (EUR)

49,8% 82

2 498 368

1,8%

Nasmlouvané v roce 2006 (EUR) 68 521 929


Tabulka uvádí souhrnné částky vyplývající z nasmlouvaných tendrů a smluv uzavřených s dodavateli. Nasmlouvané částky za všechny tendry do konce roku 2006, které veřejné subjekty v IP uzavřely s dodavateli, a celková výše smluv uzavřených mezi KP a KU v rámci AS činila 71 020 297 EUR, což představuje 49,8 % celkových veřejných zdrojů u rozpočtu nasmlouvaných projektů. Rozpočet nasmlouvaných projektů k 31.12. 2005 činil 2 498 368 EUR, v roce 2006 byly nasmlouvány projekty s celkovým rozpočtem 68 521 929 EUR. Realizované výdaje Fond ERDF


Realizované k 31.12.2006 (EUR) 46 758 820

Realizované k 31.12.2005 (EUR)

32,8%

1 115 168

0,78%

Realizované v roce 2006 (EUR) 45 643 652

Ve sledovaném roce se zrychlil proces realizace podpořených projektů, což přispělo k intenzivnější administraci žádostí o platby předložených konečnými příjemci, výsledkem potom bylo úspěšné čerpání finanční alokace pro rok 2004. Realizované výdaje jsou veškeré veřejné zdroje, které vyplatil konečný uživatel/příjemce za zrealizované a zkontrolované operace a které jsou součástí předložených žádostí o platbu. Realizované výdaje k 31.12. 2006 činily 46 758 820 EUR. Realizované výdaje představují 32,8 % celkových veřejných zdrojů. Realizované výdaje k 31.12. 2005 činily pouhých 1 115 168 EUR v porovnání s rokem 2006, kdy dosáhly výše 45 643 652 EUR. Certifikované výdaje Fond ERDF


Certifikované k 31.12.2006 (EUR) 29 658 459

Certifikované k 31.12.2005 (EUR)

20,8%

53 083

0,04%

Certifikované v roce 2006 (EUR) 29 605 376

Akcelerace procesů hodnocení žádostí o dotace, realizace projektů a jejich proplácení vedla ke znatelnému pokroku v oblasti certifikace výdajů oproti roku 2005, kdy se certifikoval minimální podíl výdajů. Certifikované výdaje představují veškeré výdaje z veřejných zdrojů, které byly autorizovány Řídicím orgánem a certifikovány Platebním orgánem. Jedná se o výdaje přepočtené příslušnými kurzy při zaúčtování Platebním orgánem v informačním systému Viola. Certifikované výdaje k 31.12. 2006 činily 29 658 459 EUR. Podíl certifikovaných výdajů na celkových veřejných zdrojích představuje 20,8 %. Certifikované výdaje k 31.12. 2005 činily pouhých 53 083 EUR, zatímco v roce 2006 to bylo již 29 605 376 EUR.

3.6.2. Jednotný programový dokument Praha – Cíl 3 Důležitými výsledky za rok 2006 byly zejména: •

počet podaných žádostí v průběhu roku dosáhl 1 606 v celkovém objemu 8 583 mil. Kč;

83


•

počet projektů vybraných k financování dosáhl 721 v celkovém objemu 3 372 mil. Kč, což představuje 93 % celkových prostředků programu;

•

počet kontrahovaných projektů ke konci roku dosáhl 628 v celkovém objemu 3 018 mil. Kč, což představuje 83 % celkových prostředků programu;

•

program těsně překročil limit n+2.

Tabulka: Souhrnný přehled realizace JPD 3 k 31.12. 2006 v EUR Priorita/ Program celkem Priorita 1 Priorita 2 Priorita 3 Priorita 4 Priorita 5 Celkem

Total budget 2004-2006 18 813 876 28 220 812 34 100 152 30 572 552 5 879 334 117 586 726

Approved operations (budget) 10 426 932 31 211 553 38 443 189 34 528 046 5 881 841 120 491 561

Contracted operations (budget) 5 197 177,46 27 425 119,51 37 668 651,39 31 683 649,94 5 743 241,39 107 717 839,69

Realised expenditure (budget) 744 358,84 4 969 700,79 7 009 982,13 6 250 280,68 1 375 023,12 20 349 345,56

Certified expenditure (budget) 722 478,22 4 845 558,93 6 920 616,51 6 168 945,68 1 219 942,26 19 877 541,6

V současnosti se program nachází ve stavu, kdy proces výběru a kontrahování projektů je téměř ukončen a nastoupila fáze intenzivního čerpání. Byl překonán významný milník – uzavření čerpání alokace pro rok 2004. Vyhlašování výzev a výběr projektů je až na výjimky ukončeno. Pozitivní, i ve srovnání s ostatními programy, je stav kontrahování projektů (83 % programu, v aktuálním kurzu přes 90 %). I tento proces postupně dobíhá. K hlavním obecným problémům patří chybovost žádostí o platby a monitorovacích zpráv, administrativní náročnost a délka zpracování žádostí. Ke specifickým problémům patří zpoždění projektů z prvních výzev a původní chybné predikce HMP, nízký objem kontrahovaných projektů v opatření 1.1 v gesci SSZ/ÚPP, vysoká fluktuace kmenových pracovníků ÚPP a složitá kontrola dokladů u velkých projektů s mnoha partnery v gesci ŘO. Připravovaný převod projektů administrace grantových schémat na projekty technické pomoci se naopak již podařilo úspěšně realizovat. Díky opatřením pro zrychlení čerpání uplatňovaným v průběhu celého roku a zejména vysokému nasazení v rámci zajištění dodatečné certifikace program těsně překročil limit n+2 (101 %), takže nedojde ke ztrátě prostředků z alokace pro rok 2004. Certifikace výdajů k 15.12. 2006 ukazovala ztrátu z alokace ESF 2004 ve výši cca 3,3 mil. Kč. Na základě operativní dohody mezi ŘO a Platebním orgánem proto proběhla ještě jedna dodatečná certifikace výdajů za období 16.12. 27.12. 2006, v níž se podařilo ztrátu eliminovat a zaúčtovat dalších 7 mil. Kč (z toho 2,9 mil. Kč ŘO, 3,4 mil. Kč HMP a 0,7 mil. Kč ÚPP). Potvrdil se předpoklad, že grantová schémata v gesci ŘO budou kompenzovat nízké čerpání částí programu v gesci SSZ/ÚPP. S výjimkou NROS, jejíž opatření 2.3 však představuje zanedbatelnou část prostředků programu, mají grantová schémata přímo řízená ŘO nejlepší 84


výsledek. Část programu v gesci HMP rovněž přispěla ke kompenzaci slabších opatření a k dosažení limitu n+2, a to i přes slabší čerpání v opatření 2.1, které představuje největší opatření programu. Nejvýraznější propad je v opatření 1.1 v gesci SSZ/ÚPP (opatření 2.2. jako celek má nadprůměrný výsledek a opatření 4.1 jako celek téměř dosahuje limitu n+2). Vzhledem k využití téměř celé zálohy v rámci čerpání alokace pro rok 2004 bude v roce 2007 nutno vyčerpat minimálně cca 600 mil. Kč z ESF, aby nedošlo ke ztrátě z důvodu n+2. To předpokládá zpracování žádostí o platby v objemu 50 – 60 mil. Kč měsíčně, tj. tempo odpovídající závěru roku 2006. Pro splnění limitu n+2, tj. vyčerpání alokace pro rok 2005, je proto v plánovaném harmonogramu nutno opět počítat s certifikací výdajů na konci listopadu či v polovině prosince 2007.

3.6.3. Iniciativa Interreg Česká republika se účastní pěti programů v rámci Iniciativy Společenství INTERREG IIIA, a to: • • • • •

Česká republika – Svobodný stát Sasko Česká republika – Svobodný stát Bavorsko Česká republika – Rakousko Česká republika – Slovenská republika Česká republika – Polsko

Přehled schválených projektů operačních programů přeshraniční spolupráce Iniciativy Společenství INTERREG IIIA Program


Objem (v EUR)

Česká republika – Svobodný stát Sasko Česká republika – Svobodný stát Bavorsko Česká republika – Rakousko Česká republika – Slovenská republika Česká republika - Polsko Celkem

87 110 123 117 92 529

9 900 000,00 8 600 000,00 11 000 000,00 9 000 000,00 16 500 000,00 55 000 000,00

Tabulka uvádí počet schválených projektů a na ně alokovaných finančních prostředků z ERDF do konce r. 2006. V průběhu roku 2006 pokračoval proces průběžného předkládání projektů, jejich hodnocení a výběru na zasedáních příslušných řídicích výborů. Proces je završen vydáním Rozhodnutí o účasti státního rozpočtu a strukturálních fondů EU na financování projektu. Vzhledem k dodržení pravidla n+2 zaznamenala 2. polovina roku značný nárůst alokovaných finančních prostředků, takže ke sledovanému datu lze konstatovat jejich celkové odčerpání na schválené projekty v jednotlivých operačních programech.

85


Přehled čerpání na realizované projekty operačních programů přeshraniční spolupráce Iniciativy Společenství INTERREG IIIA Program Česká republika – Svobodný stát Sasko Česká republika – Svobodný stát Bavorsko Česká republika – Rakousko Česká republika – Slovenská republika Česká republika - Polsko Celkem

Čerpáno 3 597 435,26 4 661 151,70 3 312 188,86 2 286 490,50 3 520 268,54 17 377 534,86

Tabulka uvádí čerpání finančních prostředků z ERDF na realizované projekty do konce roku 2006.

3.6.4. Iniciativa Equal Rok 2006 byl pro realizaci Programu Iniciativy Společenství EQUAL (CIP EQUAL) mimořádně úspěšný. Dařila se realizovat jednak věcná stránka CIP EQUAL - v roce 2006 byly již projekty CIP EQUAL v plném běhu realizace svých aktivit (přičemž v CIP EQUAL jsou realizovány dlouhodobé mezinárodní inovativní projekty, které byly v drtivé většině vybrány v rámci jedné hlavní výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z tohoto programu). Úspěšně byly založeny také tzv. národní tématické sítě CIP EQUAL, kam byly k účasti přizváni experti trhu práce a policy makeři. Vytváří se tak efektivní kanály, jak prosazovat inovativní výstupy projektů CIP EQUAL do relevantní praxe a politik. Velmi dobré výsledky jsou zaznamenány i co se týče efektivního čerpání alokovaných prostředků na CIP EQUAL, kdy pravidlo n+2 bylo naplněno co do realizace projektových aktivit již v měsíci květnu 2006. Akce 1 (příprava projektů) byla ukončena u všech 59 projektů, u jednoho projektu však k 31.12. 2006 neproběhla závěrečná platba, neboť kontrola na místě odhalila závažné nedostatky v předloženém vyúčtování, které dosud nebyly dořešeny. Všechny projekty, které postoupily do další fáze (55 projektů) v současné době úspěšně realizují Akci 2 (realizace projektových aktivit) a 3 (šíření a prosazování výstupů projektů). Předpokládané ukončení většiny projektů je plánováno do poloviny roku 2008. Čerpání finančních prostředků z Evropského sociálního fondu na CIP EQUAL se celkově daří. V roce 2006 se podařilo výrazně zvýšit a stabilizovat tempo čerpání finančních prostředků alokovaných na tento program, což se pozitivně projevilo na počtu schválených žádostí o platbu a objemech prostředků pro vyžádání od Evropské komise. Již ke konci května 2006 překročilo stanovenou hranici 76,9 mil Kč, takže ČR nebude muset vracet Evropské komisi žádné prostředky poskytnuté pro tento program na rok 2004 (pravidlo n+2). Ani po splnění n+2 v květnu se čerpání nezpomalilo a ke konci roku 2006 dosáhly uskutečněné výdaje z ESF již hodnoty 202 mil. Kč. Mimořádná certifikace tedy pro CIP EQUAL nebyla nutná. V rámci programu bylo dosud z ESF nakontrahováno 92,5 % celkové alokace (po přepočtu na Kč kurzem 31 Kč/1 EUR). Protože se však ukázalo, že volné finanční prostředky jsou alokovány i v opatřeních s nízkou absorpční kapacitou, byla zaslána na EK v prosinci 2006 žádost o změnu finančního plánu alokace roku 2006, která byla předtím projednána a schválena Monitorovacím 86


výborem CIP EQUAL. Tímto opatřením se řídicí orgán snaží čerpání v rámci programu i nadále zvyšovat, stejně jako např. pomocí navýšení zálohových plateb úspěšným realizátorům projektů, jako podpora pro zlepšení jejich cash-flow, dodatečným přidělování finančních prostředků pro širší ověření nových nástrojů pro boj proti diskriminaci na trhu práce a jejich šíření, pomocí dodatečných výzev na Akci 3 aj. Tímto by mělo být čerpání v CIP EQUAL zabezpečeno tak, aby i v roce 2007 bylo splněno pravidlo n+2. V týdnu od 9. – 13.10. 2006 se uskutečnil reaudit Evropské komise, který opětovně prověřil práci jak řídicího orgánu, NPS i samotných příjemců. V rámci kontrolního šetření prověřili auditoři dokumentaci celkem 7 projektů, přičemž 3 vybrané projekty navštívili přímo v místě realizace (příjemce O.s. Rytmus, Jihočeskou hospodářskou komoru a Ústav jazykového vzdělávání Univerzity Karlovy). Činnost i náplň kontrolovaných projektů byla ze strany auditorů hodnocena velmi kladně. Hlavním cílem reauditu pak bylo vyhodnotit pokrok v oblasti administrace a proplácení průběžných plateb jednotlivým příjemcům, kde byl ve srovnání s rokem 2005 konstatován pozitivní vývoj. Dle předběžného vyjádření auditorského týmu, je současná situace v CIP EQUAL v ČR dobrá a můžeme očekávat uzavření auditu s hodnocení stupně 2. Závěrečnou auditorskou zprávu ŘO dosud neobdržel. K zajištění a podpoře přenosu výstupů programu (nové nástroje pro zvýšení zaměstnanosti znevýhodněných skupin) do relevantních politik a praxe trhu práce slouží tzv. národní tématické sítě (NTS). NTS jsou komunikační platformou pro efektivní dialog mezi tvůrci inovativních řešení, odborníky z praxe a těmi, kdo tvoří relevantní politiky, nástroj pro ověření, zpřístupnění a prosazení dobré praxe CIP EQUAL. Skupiny NTS, označené písmeny A, B, C, D, E, F, byly založeny v dubnu 2006. Každá síť si vytvořila vlastní mainstreamingovou strategii a nyní se pravidelně schází. Významnou a úspěšnou událostí v rámci aktivit NTS bylo v poslední době zorganizování výroční konference CIP EQUAL „Příklady úspěšného čerpání a spolupráce projektů spolufinancovaných z Evropského sociálního fondu“, která se konala dne 24. listopadu 2006 v Praze.

3.6.5. Fond soudržnosti Nové projekty FS Evropská komise na konci roku 2006 po složitém vyjednávání na úrovni ministra schválila Rozhodnutí ke čtyřem vodohospodářským projektům ze série, která jí byla zaslána v roce 2005. 1. Revitalizace povodí Olše v ČR, celkové způsobilé náklady 36 067 182€, míra pomoci 73% - 26 329 043€, celkové náklady 37 573 093€. 2. Náprava kanalizační soustavy aglomerace Táborsko, celkové způsobilé náklady 14 245 840€, míra pomoci 54% - 7 692 753€, celkové náklady 18 753 743€. 3. Čisté horní Labe, celkové způsobilé náklady 14 726 131€, míra pomoci 74% 10 897 337€, celkové náklady 15 554 006€.

87


4. Rekonstrukce stávajících a výstavba nových stok a zajištění množství a jakosti pitné vody v regionu Jihlavsko, celkové způsobilé náklady 15 006 002€, míra pomoci 67% 10 054 021€, celkové náklady 18 071 914€. Společně s přijetím těchto projektů byla upravena rozhodnutí u projektů s úsporami titulu DPH a z výběrových řízení. Úspory byly využity při zachování principu rovného podílu sektoru dopravy a sektoru životního prostředí na čerpání alokace Fondu soudržnosti za celé programovací období 2004-2006. Tím byla vyčerpána celková alokace ČR ve Fondu soudržnosti na toto období. Ukončené projekty V roce 2006 byly ukončeny následující 4 projekty: •

Modernizace úseku železnice Záboří – Přelouč

•

Modernizace R48 - Frýdek-Místek – Dobrá

•

Kanalizační systém v Brně

•

Rozšíření kanalizačního systému v Ostravě

4. a 5. zasedání Monitorovacího výboru FS Ve dnech 18. a 19. května 2006 se v Praze a v Jihlavě a 28. a 29. listopadu 2006 v Praze a ve Zlíně sešel Monitorovací výbor FS. V souladu se svým statutem na zasedáních s účastí zástupců zprostředkujících subjektů (MD a MŽP), realizačních orgánů (SFŽP, CRR, SŽDC a ŘSD), zástupců konečných příjemců a pracovníků DG Regionální politika projednal postup prací na všech projektech, u kterých probíhala realizace. Následně výsledky a další podklady dle programu projednal tzv. „Core group“ – tedy Monitorovací výbor FS. Monitorovací výbor projednal postup realizace u všech projektů, obecným tématem jednání byly návrhy opatření pro urychlení certifikace a proplácení výdajů, efektivnost přípravy monitorovacích tabulek a zreálnění předpokladů fyzického plnění projektů.

88


3.7. FINANČNÍ PROVÁDĚNÍ POMOCI Od 1. ledna 2006 byla provedena změna systému finančních toků strukturálních fondů a Fondu soudržnosti prostřednictvím státního rozpočtu, a to zavedením tzv. mezistupně (uvedená úprava byla rovněž zohledněna v Metodice finančních toků a kontroly strukturálních fondů a Fondu soudržnosti). V rámci tzv. mezistupně došlo zejména ke zrychlení procesu proplacení prostředků SF/CF Konečným příjemcům, neboť Konečný příjemce obdržel prostředky z důvodu zajištění předfinancování ze zdrojů státního rozpočtu dříve. V rámci tzv. mezistupně byly již od 1. ledna 2006 uvolňovány prostředky na základě předložených žádostí konečných příjemců o prostředky SF/CF nejprve finančními útvary resortů z prostředků kapitol státního rozpočtu (předfinancování výdajů, které mají být kryty z prostředků SF/CF) spolu s prostředky národního spolufinancování. Na základě Souhrnných žádostí vystavených platebními jednotkami, kterými se deklarovalo vynaložení výdajů na předfinancování ze zdrojů státního rozpočtu, byly prostředky SF/CF následně převedeny Platebním orgánem, prostřednictvím účtů s dispozičním oprávněním platebních jednotek, na účty příslušných kapitol státního rozpočtu. Cílem uvedeného mezistupně bylo zajistit plynulý přechod na cílový stav, který je platný od 1. ledna 2007. V průběhu roku 2006 na tzv. mezistupeň nepřistoupilo pouze Ministerstvo dopravy (Operační program Infrastruktura – sektor dopravy, Fond soudržnosti – sektor dopravy) a Ministerstvo zemědělství (Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství). Na základě pracovních jednání bylo s těmito resorty dohodnuto, že zahájí přípravu přímo na zavedení tzv. cílového stavu bez přechodu na tzv. mezistupeň. Prostředky, které měly tyto resorty narozpočtované ve státním rozpočtu na zajištění předfinancování výdajů, které jsou kryty z rozpočtu EU, v průběhu roku 2006, byly následně z uvedeného důvodu ve státním rozpočtu zavázány. Od 1. ledna 2007 došlo k přechodu na tzv. cílový stav systému finančních toků SF/CF, přičemž v této fázi došlo zejména k urychlení proplacení prostředků z účtu Platebního orgánu do kapitoly státního rozpočtu, které zajistila předfinancování, a to díky vynechání jednoho mezičlánku. K 1. lednu 2007 totiž došlo k organizačnímu začlenění platebních jednotek do finančních útvarů resortů, které provádějí platby na účty konečným příjemcům ze státního rozpočtu (předfinancování).

3.8. FINANČNÍ KONTROLA V rámci systému finanční kontroly bylo v roce 2006 zejména prověřováno, zda jsou dodržovány právní předpisy a přijatá opatření, zda je zajištěna ochrana prostředků z fondů EU proti rizikům, nesrovnalostem nebo jiným nedostatkům, zda nedochází k nehospodárnému, neúčelnému a neefektivnímu nakládání s prostředky z fondů EU a zda jsou prováděné operace průkazně účetně zpracovány. V souladu s konsolidovaným plánem kontrol a auditů na rok 2006 byly prováděny systémové audity a specifickými útvary pro kontrolu vzorku operací veřejnosprávní kontroly u všech operačních programů, vybraných projektů Fondu soudržnosti, projektů v rámci území hl. m. Prahy 89


(JPD 2 a JPD 3) a ukončených projektů Iniciativ Společenství. Útvary interních auditů a finančních kontrol bylo vykonáno celkem 170 kontrolních a auditních akcí u strukturálních fondů, 23 akcí u Fondu soudržnosti a 8 auditních misí Evropské komise. V oblasti metodické činnosti byla Centrální harmonizační jednotkou (dále jen CHJ) zpracována Koncepce rozvoje kontrolního systému v České republice se zaměřením na finanční kontrolu na léta 2006 – 2013, která byla schválena usnesením vlády ČR č. 1570/2005. Dále se zaměstnanci CHJ podíleli na aktualizaci Metodiky finančních toků a kontroly strukturálních fondů a Fondu soudržnosti pro období 2004 – 2006 a v souvislosti s přípravou nastavování řídicích a kontrolních systémů v oblasti implementace také na přípravě legislativy ES, Metodiky finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na období 2007 – 2013. V legislativní činnosti byl vypracován návrh novely zákona č.320/2001 Sb., o finanční kontrole, který vytváří právní podmínky pro kontrolu a audit finančních prostředků EU a předpoklad pro vyslovení slučitelnosti českého právního řádu s akty ES/EU. Návrh novely byl, po projednání ve vládě, předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. V rámci přípravy ČR na nové programové období 2007 – 2013 byly vytvářeny nové a průběžně aktualizovány stávající metodické pokyny určené subjektům podílejícím se na implementaci prostředků z fondů EU, a to v souladu s návrhy a poté s konečným zněním nové legislativy Evropského parlamentu a Rady (ES). V rámci spolupráce s útvary implementační struktury odbor CHJ pořádal metodická a konzultační jednání a školení. Dále CHJ v součinnosti se švédskými experty, kteří působí na Ministerstvu financí v rámci twinningového projektu schváleného Evropskou komisí – Posílení role vnitřní finanční kontroly ve veřejné správě (PIFC), pořádala semináře pro management a pracovníky státní správy. CHJ se dále podílela na zpracování jednotlivých operačních programů pro nastávající programové období a ostatních souvisejících dokumentů. U operačních programů přeshraniční spolupráce (v programovém období 2000(4) – 2006 se jednalo o iniciativu Společenství INTERREG IIIA) probíhala jednání s jednotlivými partnerskými zeměmi (Svobodný stát Bavorsko, Svobodný stát Sasko, Rakouská republika, Slovenská republika, Polská republika) k problematice nastavení kontrolního a auditního systému, ustanovení společného auditního orgánu a skupiny auditorů. Stěžejní jednání o nastavení tohoto systému probíhají v rámci Operačního programu Česká republika - Polská republika, kde je ČR řídicím, resp. společným auditním orgánem. V problematice nesrovnalostí bylo Evropskému úřadu pro potírání podvodných jednání (OLAF) z úrovně členů sítě AFCOS (Anti-Fraud Coordination Structure) na Řídicích orgánech zasláno v roce 2006 prostřednictvím informačního systému AFIS (Anti- Fraud Information System) formou pravidelných čtvrtletních zpráv o nesrovnalostech zjištěných v rámci implementace strukturálních fondů a Fondu soudržnosti celkem 37 případů nesrovnalostí ve výši 261 000 EUR. 33 případů se týkalo strukturálních fondů a 4 případy Fondu soudržnosti. Ve většině případů se jednalo o porušení národní legislativy, některé případy byly nahlášeny pouze jako podezření na nesrovnalost, přičemž částka nebyla vyčíslena.

90


3.9. AUDIT Pracovníci CHJ (oddělení Audit fondů EU) vykonali v roce 2006 veřejnosprávní kontroly na Ministerstvu pro místní rozvoj, Ministerstvu dopravy, Ministerstvu životního prostředí, Správě železniční a dopravní cesty, s.o., Ředitelství silnic a dálnic ČR, Státním fondu životního prostředí, Centru pro regionální rozvoj, Magistrátu města Brna, Ostravy a Olomouce a interní audity odboru Národní fond Ministerstva financí za účelem zpracování Prohlášení při ukončení projektů Fondu soudržnosti/ISPA – „Modernizace železničního úseku Záboří – Přelouč“, „Kanalizační systém města Brna“, „Úsek rychlostní komunikace R48 Frýdek-Místek – Dobrá“, „Rozšíření kanalizačního systému města Ostrava“ a „Modernizace kanalizačního systému v Olomouci“: •

ISPA/FS - Modernizace železnice Záboří - Přelouč – MMR;

•

ISPA/FS - Modernizace železnice Záboří - Přelouč - MD (ZS a PJ);

•

ISPA/FS - Modernizace železnice Záboří - Přelouč - SŽDC, s.o.;

•

ISPA/FS - Modernizace železnice Záboří - Přelouč - odbor NF na MF;

•

ISPA/FS - Kanalizační systém města Brna – MMR;

•

ISPA/FS - Kanalizační systém města Brna – MŽP;

•

ISPA/FS - Kanalizační systém města Brna – SFŽP;

•

ISPA/FS - Kanalizační systém města Brna – CRR;

•

ISPA/FS - Kanalizační systém města Brna - Magistrát města Brna;

•

ISPA/FS - Kanalizační systém města Brna - odbor NF na MF;

•

ISPA/FS - Úsek rychlost. komunikace R48 Frýdek-Místek -Dobrá – MMR;

•

ISPA/FS - Úsek rychlost. komunikace R48 Frýdek-Místek -Dobrá - MD (ZS a PJ);

•

ISPA/FS - Úsek rychlost. komunikace R48 Frýdek-Místek -Dobrá - ŘSD ČR;

•

ISPA/FS - Úsek rychlost. komunikace R48 Frýdek-Místek -Dobrá - odbor NF na MF;

•

ISPA/FS - Rozšíření kanalizačního systému města Ostrava – MMR;

•

ISPA/FS - Rozšíření kanalizačního systému města Ostrava – MŽP;

•

ISPA/FS - Rozšíření kanalizačního systému města Ostrava – SFŽP;

•

ISPA/FS - Rozšíření kanalizačního systému města Ostrava – CRR;

•

ISPA/FS - Rozšíření kanalizačního systému města Ostrava - Magistrát města Ostravy;

•

ISPA/FS - Rozšíření kanalizačního systému města Ostrava - odbor NF na MF;

•

ISPA/FS - Modernizace kanalizačního systému Olomouc – MŽP;

•

ISPA/FS - Modernizace kanalizačního systému Olomouc – SFŽP;

•

ISPA/FS - Modernizace kanalizačního systému Olomouc - Magistrát města Olomouc.

Cílem těchto veřejnosprávních kontrol bylo přezkoumání řídicích a kontrolních systémů, shrnutí výsledků již provedených kontrol a auditů a zpracování Prohlášení při ukončení projektu – winding-up declaration pro schválení závěrečné platby ve smyslu kapitoly V nařízení Komise (ES) č. 1386/2002. Na základě čtyř Prohlášení při ukončení projektu a podrobných Zpráv k těmto Prohlášením, zpracovaných auditory oddělení Audit fondů EU a předaných DG REGIO, Česká republika obdržela závěrečné platby v rámci projektů FS ve výši 13 755 775 EUR. 91


V oblasti Fondu soudržnosti se uskutečnila u projektu "Rychlostní silnice R 48 - Obchvat Bělotína" společná veřejnosprávní kontrola za účasti auditorů oddělení Audit fondů EU Ministerstva financí, odboru kontroly Ministerstva pro místní rozvoj a odboru auditu, kontroly a dozoru Ministerstva dopravy. Cílem kontroly bylo ověřit čerpání prostředků Fondu soudržnosti v souladu s právními předpisy ES a legislativou České republiky. Rovněž se v tomto období uskutečnily společné kontroly pracovníků oddělení Audit fondů EU s auditory MMR pro SROP a s auditory MZe pro OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. V roce 2006 se uskutečnily plánované auditní mise Evropské komise - DG REGIO pro Fond soudržnosti, SROP, JPD 2 a OP Infrastruktura, DG EMPLOYMENT pro OP Rozvoj lidských zdrojů a Iniciativu Společenství EQUAL a DG FISHERIES pro OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství za aktivní účasti CHJ (oddělení Audit fondů EU). V prosinci 2006 se rovněž uskutečnila auditní mise Evropského účetního dvora k dopravním projektům Fondu soudržnosti/ISPA. Na podkladě údajů vykázaných orgány veřejné správy činil objem zkontrolovaných prostředků u projektů strukturálních fondů a Fondu soudržnosti cca 16 949 mil. Kč, což činí 31 % z celkového objemu poskytnutých prostředků. Z tohoto objemu byly organizacemi státní správy podrobeny kontrolám finanční prostředky ve výši 14 810 mil Kč, tj. 30 % celkového objemu poskytnutých prostředků, a správné nakládání s dalšími 2 139 mil. Kč prověřily územně samosprávné celky, což je 50 % ze souhrnné částky poskytnutých prostředků. Rozhodující podíl na objemu zkontrolovaných prostředků tvoří Fond soudržnosti – 9 901 mil. Kč. Auditoři oddělení Audit fondů EU průběžně dohlíželi na plnění plánů kontrolní činnosti vykonávané útvary pro kontrolu vzorku operací a projektů a útvary interního auditu a v souladu s Metodikou finančních toků a kontroly strukturálních fondů a Fondu soudržnosti čtvrtletně informovali odbor Národní fond Ministerstva financí jako platební orgán pro potřeby certifikace. V listopadu 2006 auditoři oddělení Audit fondů EU připravili seminář - školící akci ve Smilovicích pro vedoucí útvarů kontroly vzorku operací a projektů.

92


4.

OPATŘENÍ ŘÍDICÍHO ORGÁNU ZA ÚČELEM ZAJIŠTĚNÍ KVALITNÍHO A EFEKTIVNÍHO ŘÍZENÍ 4.1. ŘÍZENÍ A KOORDINACE RPS 4.1.1. Poradní výbor

Významnou roli při řízení a celkové koordinaci na úrovni Rámce podpory Společenství má Poradní výbor Rámce podpory Společenství. Poradní výbor RPS byl zřízen rozhodnutím ministra pro místní rozvoj č.170 ze dne 19. prosince 2003 za účelem efektivního řízení a koordinace RPS. Tento výbor plní roli poradního orgánu ve vztahu k Řídicímu orgánu RPS. Na základě rozhodnutí ministra pro místní rozvoj č.225/2004 jsou členy Poradního výboru: zástupci Řídicího orgánu RPS, řídicích orgánů operačních programů, Platebního orgánu, Asociace krajů ČR a Úřadu vlády. Od 3. čtvrtletí jsou na jednání Poradního výboru zváni i zástupci Auditního orgánu a zástupci řídicích orgánů regionálních operačních programů. Role a činnosti Poradního výboru RPS jsou stanoveny ve statutu a jednacím řádu. Na jednáních Poradního výboru RPS jsou řešeny aktuální otázky a problematické okruhy vyvstávající v průběhu procesu čerpání ze strukturálních fondů. Poradní výbor RPS zřídil s cílem zajištění efektivní koordinace průběhu čerpání strukturálních fondů tematicky zaměřené pracovní skupiny. Pracovní skupiny řeší aktuální problematiku, která je společná pro všechny operační programy. Pracovní skupiny mohou vznikat a zanikat podle potřeby nebo pro splnění daného účelu, jejich jednání nemusí být pravidelná. Od 4. čtvrtletí probíhá jednání pracovních skupin v rozšířeném složení o zástupce nových řídicích orgánů. Poradní výbor RPS se v roce 2006 scházel v měsíčních intervalech a v rámci své koordinační působnosti řešil především následující oblasti: • aktuální informace o stavu implementace; • plnění harmonogramu čerpání finančních alokací strukturálních fondů na rok 2004, 2005, 2006; • činnost pracovních skupin (viz níže); • činnost v oblasti evaluace (viz část Evaluace); • příprava programovacího období 2007-2013 (informace o jednáních Řídicího a koordinačního výboru a jeho pracovních skupinách); • proplácení dodatečných pracovníků z prostředků technické pomoci (na koordinačních schůzkách ministra pro místní rozvoj s náměstky dotčených resortů bylo dohodnuto posílit administrativní kapacitu resortů za využití prostředků z technické pomoci - 1.etapa 96, 2.etapa 130 pracovníků); • finanční toky v oblasti strukturálních fondů od 1.1. 2006 (Metodika finančních toků platná od 1.1. 2006 počítá s narozpočtováním prostředků EU na příjmech i výdajích do 93


příslušných kapitol. Tím je umožněno předfinancování (tak jak tomu v roce 2005 bylo v případě MPO či MPSV) v celém systému čerpání strukturálních fondů); • Metodiku finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 20072013 (s platností od 1. ledna 2007); • koordinace přípravy jednání monitorovacích výborů; • koordinace komunikace s Evropskou komisí. Výbor se věnoval problematice finančních toků, nesrovnalostí, certifikace, realokací, křížovému financování, uzavírání programů, otázce vydávaných rozhodnutí, zaslání prvních odhadů pro navýšení počtu pracovníků, zjednodušení výkaznictví pracovníků proplácených z TP. Řídicím orgánům byla předložena Příručka řízení rizik na nové programovací období, PV RPS informoval své členy o Metodickém podkladu pro rozpracování priorit operačních programů pro období 2007 – 2013. Projednal a vzal na vědomí „Metodiky zadávání veřejných zakázek podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v oblasti strukturálních fondů EU“, „Metodický pokyn pro předávání údajů do databáze SFC“, „Pokyny pro křížové financování na období 2007-2013“ a „Pravidla způsobilosti výdajů pro období 2007-2013“. PV dále informoval o výstupech projektů TP RPS: „Instrukce - Archivace písemností (článek 38(6), nařízení Rady (ES) č. 1260/1999“, „Rámcové parametry nastavení modelu implementační struktury operačních programů v souladu s definicí Obecného nařízení ES pro programové období 2007-2013“, „Metodiky zadávání veřejných zakázek podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v oblasti strukturálních fondů EU“, „Příprava metodiky způsobilých výdajů pro programovací období 2007-2013 a odborná konzultační činnost v oblasti způsobilých výdajů“, „Studie Veřejná podpora v oblasti strukturálních fondů v letech 2007-2013“ a o projektech Oddělení evaluační jednotky SF RPS a Oddělení pro publicitu, informace a vzdělávání RPS. PV předával zástupcům ŘO OP a ŘO ROP informace o průběhu neformálních technických jednání s EK ohledně stavu NSRR a dokumentů Operačních programů (vyjednávání problematických oblastí). Dále informoval o stavu těchto dokumentů ve vazbě na usnesení vlády ČR a o jejich rozpracování do Implementačního dokumentu, Operačního manuálu programu a Příručky pro žadatele.

4.1.2. Pracovní skupiny Poradního výboru PS Kontrola, audit, nesrovnalosti V prvním čtvrtletí 2006 byla na jednání PS KAN zpracovatelem prezentována aktuální verze Metodického pokynu – Nesrovnalosti (MPN) a proběhla diskuze k tomuto materiálu. Výstupy projektu přispějí k harmonizaci postupů při zjišťování, hlášení a řešení nesrovnalostí vznikajících při implementaci SF v ČR. Celý postup tvorby MPN byl završen jeho schválením na Poradním výboru RPS dne 27.2. 2006. Metodický pokyn – Nesrovnalosti byl zveřejněn na internetových stránkách www.strukturalni-fondy.cz. Říjnového jednání PS se vzhledem k projednávaným bodům účastnil i zástupce Odboru státního rozpočtu Ministerstva financí. Na jednání byly představeny diskutované oblasti související s nastaveným systémem kontrol a systémem poskytování dotací zaslané řídicími orgány operačních programů (ŘO OP) koordinačnímu orgánu, Řídicímu orgánu Rámce podpory Společenství (ŘO 94


RPS). Nejčastěji šlo o možnosti oprav nesrovnalostí, potažmo porušení rozpočtové kázně; podmínek vydávaných rozhodnutí; pravomocí poskytovatele, resp. ŘO; výkonu finanční kontroly ve vztahu k zákonu č. 337/1992 Sb.; sankcí a odvodů. V prosinci 2006 byl na základě konkrétních návrhů ŘO OP zaslán náměstkovi MF Ing. Janotovi dopis se souhrnem návrhů ze strany ŘO na legislativní změny zákonů č. 218/2000 Sb. a č. 337/1992 Sb. Dále se na jednání PS řešila problematika ČMZRB, problematika veřejných zakázek v OP Infrastruktura. Zástupci CHJ představili PS KAN vládní návrh novely zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, schválený vládou ČR, který byl předán Poslanecké sněmovně k dalšímu legislativnímu procesu. Členům PV byla postoupena odpověď MF na jednání dne 9.3. 07. PS pro evaluaci a horizontální priority Předmětem jednání PS v 1.čtvrtletí byly vedle informací o realizaci evaluačních projektů a přípravě nových evaluačních projektů, projednávány metodické otázky související s příštím programovacím obdobím a schválení odborných skupin na rok 2006. Listopadové jednání PS projednávalo přípravu evaluačních plánů (více v části Evaluace). PS pro informace a publicitu V roce 2006 se PS sešla 2x (červen, prosinec 2006), přičemž členská základna byla rozšířena o zástupce nových OP připravovaných na období 2007-13. V mezidobí však probíhala vzájemná komunikace a spolupráce dle aktuální potřeby. Na jednání PS v červnu 2006 byly představeny 2 projekty RPS: připravovaný projekt TP RPS "Mediální prezentace SF EU" a projekt TP RPS "Metodika komunikace realizace fondů EU v programovém období 2007-2013: Metodika tvorby a realizace Komunikačního akčního plánu pro OP". V srpnu byly členům PS předány výstupy projektu TA RPS "Metodika komunikace realizace fondů EU v programovém období 2007-2013: Metodika tvorby a realizace Komunikačního akčního plánu pro OP" k dalšímu využití při přípravě Komunikačních plánů OP na období 2007-13. Ve III. čtvrtletí 2006 probíhala rovněž aktivní spolupráce na přípravě a realizace projektu mediální prezentace SF EU, a to zejména formou bilaterálních konzultací a poskytování podkladů pro printovou inzerci a PR články. Ve čtvrtém čtvrtletí 2006 probíhaly v rámci spolupráce v pracovní skupině zejména konzultace k přípravě komunikačních plánů OP na léta 2007-13. Na programu jednání PS v prosinci 2006 byla informace o probíhajících a plánovaných projektech RPS ("Zabezpečení redakčních služeb pro správu a rozvoj www.strukturalni-fondy.cz" a „Mediální prezentace SF EU“) a současně byly ze strany RPS vymezeny požadavky na spolupráci ze strany OP při další realizaci těchto projektů. Následně byl prezentován Integrovaný informační systém ČR o EU včetně možností jeho využití při realizaci komunikačních aktivit jednotlivých OP. Dalším důležitým bodem jednání byla již zmíněná příprava Komunikačních plánů OP na léta 2007-13, členům PS byly sděleny připomínky a doporučení RPS k předloženým návrhům KoP s tím, že aktualizované verze KoP OP budou opět průběžně zasílány k posouzení RPS. PS Formuláře PS se sešla 16. června 2006 za účelem projednání a schválení nové verze formulářů finančního oběhu, které reflektují změnu finančních toků od 1. ledna 2007. Na srpnovém jednání PS byl projednán a odsouhlasen formou písemné procedury formulář „Souhrnné žádosti o převod prostředků strukturálních fondů“, vč. návodu na vyplnění. Tento formulář bezprostředně souvisí se změnou finančních toků od 1.1. 2007. Ve 4. čtvrtletí byly zahájeny práce ve spolupráci 95


s pracovníky MF NF na formulářích finančního oběhu pro OP a ROP programového období 20072013. PS Způsobilé výdaje Hlavním bodem jednání PS Způsobilé výdaje dne 9.11. 2006 bylo představení první verze metodiky způsobilých výdajů 2007-13 a sdělení stanovisek odpovědných institucí k tomuto dokumentu, vč. uplatnění připomínek a pozměňujících návrhů. Na základě závěrů z jednání PS byla první verze metodiky způsobilých výdajů 2007-13 rozdělena na dvě části – závaznou a doporučující část. Závazná část metodiky nese název „Pravidla způsobilých výdajů pro programy spolufinancované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na programové období 2007-13“, a zahrnuje cíle, závaznost, rozsah, seznam legislativy, definice pojmů, pravidla (bez výkladu) a seznam zkratek. Povinnost sestavit pravidla pro způsobilost výdajů na národní úrovni vychází z článku 56, odst. 4 nařízení Rady (ES) o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti č. 1083/2006. Cílem dokumentu bylo vytvořit základ pro sestavení pravidel způsobilých výdajů na úrovni OP (mantinely, ve kterých se mohou ŘO pohybovat) a de facto umožnit čerpání. Do konce roku 2006 probíhalo na Odboru evropských fondů MMR vypořádání připomínek z meziresortního řízení, aby mohl být dokument přichystán k předložení vládě ke schválení na počátku ledna 2007. Pravidla byla vládou schválena 24.1. 2007. Doporučující část s výkladem pravidel, která bude strukturou a obsahem shodná s již dříve rozeslaným dokumentem Metodická příručka ZV, bude postoupena později, společně s vypořádáním již zaslaných připomínek členů PS ZV, v návaznosti na dosaženou shodu nad systémem národních pravidel. Pracovní skupina pro monitorování (PSpM) Hlavním cílem Pracovní skupiny pro monitorování je zajištění fungování informačního systému (IS) MSSF-Central a MSC2007. V únoru 2006 byl na jednání PS předložen návrh na zjednodušení funkcionality kontrol prováděné řídicím orgánem v modulu Autorizace plateb a návrh na novou funkčnost modulu Správa ukazatelů, tj. možnost načítání průběžných a dosažených hodnot ukazatelů z projektů do programů nebo grantových schémat pro možné vyhodnocování řídicím orgánem. Řídicím orgánem Operačního programu Infrastruktura byla předložena žádost na vyšší frekvenci automatických přenosů mezi informačním systémem MSSF-CENTRAL a informačním systémem pro administraci projektů OPI. Řídicí orgán Operačního programu Průmysl a podnikání nesplnil požadavek na specifikování rozsahu dat, která budou předávat do modulu Registr žádostí. Předmětem zářijového jednání PS bylo: projednání zpřístupnění nové aplikace pro programové období 2007-2013 MSC2007 a harmonogram zprovoznění, přístup uživatelů, školení uživatelů, požadavky na MSC2007 ze strany odboru Rámce podpory Společenství, SFC2007 (System for Fund management in the European Community), přenos dat mezi resortním účetním systémem a monitorovacím systémem, zadávání rámců programů do MSC2007. Na listopadovém jednání PS bylo projednáváno: postup při přípravě MSC2007 (zprovoznění modulů v etapách); testování MSC2007; příprava metodického pokynu pro předávání údajů do SFC (System for Fund management in the European Community); IRIS; souhrnná žádost a finanční toky od 1.1. 2007; přenos dat mezi resortním účetním systémem a monitorovacím systémem; problematika přenosu do ISPROFIN 2005.

96


4.1.3. Jednání s Evropskou komisí k hodnocení Výroční zprávy za rok 2005 Evropská komise obdržela Výroční zprávu Rámce podpory Společenství za rok 2005 v červnu 2006. Zpráva byla hodnocena kladně. Byla zpracována v dobré kvalitě, v požadované struktuře, obsahovala všechny požadované základní části. Přesto bylo poukázáno na některé její nedostatky, jednalo se především o: •

SMT v příloze by měly být uváděny ke stejnému dni;

•

Pokrok u jednotlivých programů by měl být vztažen k alokaci na celé období 20042006, nikoliv jen k jednomu roku;

•

Informace za jednotlivé operační programy by měly být více harmonizovány, aby byla možná jejich komparace;

•

Kapitola 5. Zajištění shody s politikami Společenství by měla obsahovat část věnující se Evropské politice zaměstnanosti a také sociální integraci romské menšiny;

•

Výroční zpráva by měla obsahovat informaci o stavu globálních grantů.

Jako velice přínosné byly hodnoceny části 4.1.4 a tabulka v části 3.5.6. Dne 2. dubna 2007 se uskutečnilo jednání se zástupci EK k Výroční zprávě RPS za rok 2005. Jednání se zaměřilo především na nutnost standardizace monitorovacího systému, na kvalitu standardních monitorovacích tabulek, zjednodušení finančních toků a posílení administrativní kapacity.

4.1.4. Popis významných problémů spojených s implementací a přijatá opatření k nápravě Výstupy několika evaluačních projektů byly využity k identifikaci problémových oblastí a bariér čerpání: •

transparentnost výběru projektů, zdlouhavý proces hodnocení projektů;

•

nedostatečné informace o stavu projektové žádosti;

•

zpožďování administrace projektů (prodlení při schvalování žádostí a podpisu smluv) a jejich ex-ante kontrol;

•

nesoulad národních předpisů s jednotlivými oblastmi implementace;

•

nastavení implementačních systémů;

•

metodické vedení ze strany národního koordinátora (MMR), závaznost vydaných metodik;

•

nedostatečně účinný stávající monitorovací systém a jeho vazba na další informační systémy;

•

ohrožení plnění pravidla n+2 (způsobeno zpožděním vydání rozhodnutí / podpisu smluv, posuny realizace ze strany úspěšných žadatelů);

•

spolupráce článků implementačních struktur, jejich kapacita a kvalita; 97


•

obtížná agregovatelnost indikátorů z projektů na národní úroveň, jejichž cílové hodnoty jsou mnohdy nadhodnocené a těžko dosažitelné.

Závěry těchto projektů byly východiskem pro zpracování „Návrhu doporučení pro zefektivnění a zrychlení implementace strukturálních fondů v ČR“ v předchozím roce. Tento materiál je rovněž důležitým výchozím podkladem pro připravovaný materiál do vlády „Příčiny pomalého čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU a doporučení k urychlení čerpání“. V roce 2006 bylo Evaluační jednotkou zpracováno doporučení pro zrychlení čerpání prostředků ze SF a Bariéry čerpání ze SF. Tato doporučení tvořila základ pro materiál Návrhy rámcových opatření (včetně návrhů řešení) ke zlepšení čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU a doporučení pro programové období 2007 – 2013.

4.2. MONITOROVACÍ VÝBOR RPS V průběhu roku 2006 se uskutečnilo páté zasedání Monitorovacího výboru RPS. Šesté zasedání, které bylo původně plánováno na prosinec 2006, bylo kvůli značnému pracovnímu vytížení zástupců Evropské komise přesunuto na únor 2007. Na pátém zasedání MV RPS dne 15. června 2006 členové MV RPS konsensuálně schválili Výroční zprávu RPS za rok 2005. Členové MV RPS rovněž schválili návrh na změnu Statutu a Jednacího řádu MV RPS týkající se usnášeníschopnosti Výboru – místo 2/3 řádných nebo zastupujících členů je k usnášeníschopnosti nezbytná účast nejméně jedné poloviny řádných nebo zastupujících členů. Na plénu MV byly prezentovány průběžné výsledky realizace jednotlivých operačních programů strukturálních fondů Cíle 1 a výsledky střednědobého hodnocení realizace RPS včetně doporučení ŘO RPS k dalšímu postupu realizace OP/JPD. Zástupci Řídicího orgánu Rámce podpory Společenství podali informaci o stavu realizace technické pomoci pro Rámec podpory Společenství, plnění Komunikačního akčního plánu a uskutečněných a připravovaných aktivitách pro programovací období 2007-2013. Šesté zasedání Monitorovacího výboru Rámce podpory Společenství se uskutečnilo dne 2. února 2007. Členové MV RPS na něm schválili plány RPS na rok 2007 – Plán evaluace na rok 2007, Komunikační akční plán RPS na rok 2007 a plán Technické pomoci pro rok 2007. V rámci zasedání byla také podána informace o realizaci operačních programů strukturálních fondů Cíle 1 ze strany zástupců ŘO OP. Zástupci ŘO RPS informovali členy Výboru, že se ČR podařilo splnit pravidlo n+2 pro alokaci roku 2004. Ze strany Evropské komise byly vzneseny připomínky a doporučení ke struktuře a obsahu Zprávy o realizaci RPS, která je na MV RPS předkládána. Tato doporučení budou zohledněna při přípravě Zprávy o realizaci RPS pro příští zasedání. Členové MV RPS diskutovali o komunikačních informačních aktivitách prováděných ŘO RPS a ŘO jednotlivých operačních programů a zdůraznili prospěšnost a důležitost těchto aktivit na všech úrovních. Z hlediska problematiky přípravy nového programového období se účastníci zasedání shodli, že je nezbytné podniknout kroky k zajištění dostatečné a kvalifikované pracovní síly pro realizaci projektů v novém programovém období. Zástupci Evropské komise apelovali na potřebu významného posílení koordinační role Řídicího orgánu NSRR v programovém období 2007-2013. Další, tedy již sedmé zasedání Monitorovacího výboru RPS se připravuje na červen 2007.

98


4.3. MONITOROVÁNÍ 4.3.1. Nástroje monitorování Monitorování z pohledu ŘO RPS je chápáno jako pravidelné a systematické sledování pokroku vzhledem k Rámci podpory Společenství, který plní charakter smlouvy mezi Evropskou komisí a vládou ČR. Klíčovým nástrojem, který zajišťuje sběr a monitorování dat je Monitorovací systém strukturálních fondů. Data z IS MSSF-CENTRAL umožňují ŘO RPS pravidelně informovat zapojené subjekty implementace o aktuálním stavu programů a projektů strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v průběhu programovacího období. Požadované informace jsou zpracovávány a dále distribuovány pomocí následujících nástrojů:

Nástroj monitorování

Měsíční sestavy

Čtvrtletní zpráva pro vládu ČR Zpráva o realizaci RPS pro MV RPS Výroční a Závěrečná zpráva pro EK Harmonogram čerpání Sestavy pro SFC Ad hoc sestavy a zprávy

Komentář • podklad pro pravidelné měsíční schůzky zástupců operačních programů • výstupy jsou s měsíční periodicitou k dispozici také široké veřejnosti na internetových stránkách • podklad pro další zprávy a analýzy (např. harmonogram čerpání – schváleno MV 1.6.2005) • pravidelná informace o průběhu naplňování cílů v politice hospodářské a sociální soudržnosti • obsahuje informace o všech formách programů EU • aktuální informace o průběhu implementace RPS pro účely jednání Monitorovacího výboru RPS • pravidelné zprávy pro EK • podklad pro pravidelné koordinační jednání ministra • pravidelné zprávy pro EK – standard monitoring table • informace zpracovávané pro aktuální potřeby

4.3.2. Monitorovací systém strukturálních fondů Proces monitorování je realizován prostřednictvím informačních systémů zajišťujících sběr, administraci a dostupnost relevantních dat pro řídicí orgány, zprostředkující subjekty i pro zajištění potřebných funkcí Platebního orgánu a Řídicího orgánu Rámce podpory Společenství. V procesu monitorování je nutné zajistit předávání a zadávání úplných dat do IS MSSFCENTRAL, a to v požadované struktuře. Systematické a úplné monitorování dat o programech, projektech, subjektech a jejich žádostech v rámci implementační architektury a administrace strukturálních fondů a Fondu soudržnosti je povinností všech řídicích orgánů jednotlivých programů.

99


Popis IS MSSF-CENTRAL V centrální databázi IS MSSF-CENTRAL jsou věcné a finanční údaje za operační programy, jednotné programové dokumenty (Cíle 2 a 3), Iniciativy Společenství a Fond soudržnosti vztahující se k programovému období 2004-2006. Systematické a komplexní monitorování dat o programech, projektech, subjektech, projektových žádostech, finančních tocích je povinností všech řídicích orgánů podle platných právních předpisů EU (Nařízení EK) a metodických dokumentů na národní úrovni („Metodika finančních toků a kontroly strukturálních fondů a Fondu Soudržnosti“ a další). Údaje v IS MSSF-CENTRAL jsou průběžně aktualizovány přenosem dat z informačních systémů zprostředkujících subjektů, do/z informačního systému platebního orgánu IS VIOLA SF/CF, včetně komunikace s dalšími externími systémy Ministerstva financí ČR – IS CEDRIII, ISPROFIN. Monitorovaná data jsou v závislosti na svém charakteru logicky uspořádána a zobrazována v jednotlivých modulech (submodulech) IS MSSF-CENTRAL. Data jsou využívána k monitorovací, programovací, analytické, reportovací a evaluační činnosti řídicích orgánů, Platebního orgánu a Řídicího orgánu Rámce podpory Společenství. Přenosy (exporty / importy) mezi externími informačními systémy a IS MSSF-CENTRAL Provoz informačních systémů zprostředkujících subjektů, které předávají údaje za projekty do IS MSSF-CENTRAL, je zabezpečován řídicími orgány. Harmonogram přenosů (exportů resp. importů mezi informačními systémy Zprostředkujících systémů a centrálním MSSF-CENTRAL) je nastaven podle požadavků řídicích orgánů. IS MONIT na administraci projektů je využíván Společným regionálním operačním programem, operačními programy Rozvoj lidských zdrojů, Infrastruktura, Jednotným programovým dokumentem pro Cíl 2, Iniciativou Equal, Iniciativou Interreg a Řídicím orgánem Fondu soudržnosti (MMR). Na Ministerstvu průmyslu a obchodu administraci projektů zajišťuje informační systém ISOP a na Ministerstvu zemědělství informační systém SAP. IS SC-OPI (Lotus Notes) pro OPI je využíván na SFŽP. V průběhu roku 2006 se připravovala systémová změna přenosů – přechod na bázi inkrementálních (přírůstkových) přenosů, s cílem provádět pouze přenos změn oproti minulé dávce. Tato systémová změna znamená zmenšení objemu přenášených dat včetně urychlení frekvence přenosů. Inkrementální přenosy (importy) jsou uskutečňovány mezi informačními systémy Zprostředkujících subjektů a MSSF CENTRAL. Za operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství nejsou realizovány inkrementální přenosy z IS SAP do IS MSSF CENTRAL. Z IS MSSF-CENTRAL jsou realizovány inkrementální přenosy (exporty) do všech cílových systémů (mimo ISPROFIN2005). Během 2. čtvrtletí 2006 byly zprovozněny každodenní přenosy mezi informačními systémy MSSF CENTRAL x VIOLA v obou směrech. IS MSSF-CENTRAL zajišťuje exporty do: • všech informačních systémů zprostředkujících subjektů, kam předává společně používané číselníky a základní (rámcové) údaje o programech a grantových schématech; • IS VIOLA SF/CF, kam předává jednak základní (rámcové) informace o autorizovaných projektech a grantových schématech, na které je požadováno spolufinancování z fondů EU, jednak žádosti o platbu ze zdroje Příspěvek Společenství ve prospěch konečného příjemce či předfinancující kapitoly státního rozpočtu (refundace prostředků resortu, jenž předfinancoval platbu konečnému příjemci) a jednak informace o realizovaném národním spolufinancování; 100


• IS DIS, kam předává společně používané číselníky, údaje o projektech a údaje pro sledování programového financování, předávaných dále MMR do IS ISPROFIN Ministerstva financí ČR; • IS SAP (na Ministerstvu zemědělství), kam předává žádosti o spolufinancování z kapitoly státního rozpočtu; • IRIS, kam byla předána data za Společný regionální operační program, Jednotný programový dokument Cíl 2, Iniciativu Interreg III a Fond Soudržnosti. IS MSSF-CENTRAL přijímá importní přenosy z informačních systémů: • zprostředkujících subjektů, odkud přebírá informace o žádostech na projekty (u projektových žádostí za resort MPO, je předávání některých údajů omezeno) a veškeré údaje o projektech, týkajících se věcného i finančního monitoringu; • IS VIOLA SF/CF, odkud přebírá údaje o realizovaných platbách ze zdroje financování Příspěvek Společenství; • IS DIS, odkud je systém schopen přebírat údaje o realizovaných platbách z kapitoly státního rozpočtu • IS SAP, odkud přebírá údaje o realizovaných platbách z kapitoly státního rozpočtu. Podle požadavků finančních toků platných od 1. ledna 2007 bylo ve spolupráci s platební jednotkou (OFŘ) a odborem informatiky (OI) MMR připraveno během 3. a 4. čtvrtletí rozhraní pro napojení účetního systému MMR (IRAP) na MSSF-CENTRAL. Obdobně byl napojen také účetní systém MZe (účetní modul systému SAP). Propojení účetních systémů resortů bude využíváno k předávání dat o předfinancování Příspěvku Společenství, případně spolufinancování ze státního rozpočtu konečnému příjemci v rámci programového období 2004-2006. Nový interface mezi inf. systémem Zprostředkujícího subjektu x IS MSSF CENTRAL x ISPROFIN Z důvodu změny finančních toků od 1.1. 2006 bylo během druhého pololetí 2006 vytvořeno a akceptováno nové datové rozhraní mezi informačními systémy Zprostředkujících subjektů x IS MSSF CENTRAL x ISPROFIN s cílem zabezpečit přenos požadovaných dat. Nový interface mezi IS MSSF CENTRAL a IS CEDR Pro zajištění požadovaných přenosů dat mezi informačními systémy IS MSSF CENTRAL a IS CEDR bylo vytvořeno nové datové rozhraní s cílem zajistit novou technologii přenosu dat mezi komunikujícími systémy IS MSSF CENTRAL a IS CEDR a zabezpečit přenos požadovaných dat v nové technologii. SFC databáze (Structural Funds Common Database) Během 2. čtvrtletí 2006 bylo realizováno předání TXT souborů do SFC databáze Evropské komise. Data byla předávána v souladu s metodikou dokumentu Vademecum for Structural Funds, Plans and Programming Documents a podle technické dokumentace předané ze strany Evropské komise. V roce 2006 bylo realizováno také přímé ruční vkládání dat do SFC databáze se strany Evropské komise. Z tohoto důvodu bylo nutné synchronizování dat v MSSF-CENTRAL a SFC databází pro upřesňování aktuálnosti finančních tabulek v MSSF-CENTRAL a SFC databází.

101


Evropská komise pro nové období 2007-2013 připravuje zcela novou databázi pro evidenci monitorovacích dat tzv. SFC2007 (System for Fund management in the European Community 2007-2013) s novou technologií přenosu. Pro přenos dat se bude využívat technologie XML rozhraní a poskytnutých webových služeb ze strany EK členským zemím. Od 2. pololetí 2006 byly ze strany České republiky zahájeny práce na vybudování web-services s cílem předávat data prostřednictvím této nové technologie. Byla zahájena implementace do aplikace MSSF-CENTRAL na novou funkčnost, která zajistí přenos dat prostřednictvím předepsaného XML a práci s webovými službami. Na konci roku 2006 byly realizovány testovací přenosy za Národní strategický referenční rámec do testovacího prostředí SFC2007 (Financial Table for NSRF- T1), Verification of Additionality for 2007-2013 Convergence Objective– T2). Hlášení nesrovnalostí Na základě revize formulářů Hlášení nesrovnalostí odsouhlasené na jednání Poradního výboru Rámce podpory Společenství byla provedena analýza pro realizaci revize formulářů do IS MSSFCENTRAL. Byly tak zohledněny požadavky na funkčnost pro sledování nesrovnalostí po revizi formulářů. Během 2. čtvrtletí 2006 bylo následně nutné ze strany ŘO definovat, zda údaje do modulu Nesrovnalosti budou do IS MSSF CENTRAL předávány z IS Zprostředkujících subjektů nebo bude zachována cesta přímého zadávání dat do systému. Odborem Rámce podpory společenství byla potvrzena varianta přímého zadávání dat do aplikace MSSF-CENTRAL (modul Nesrovnalostí) a návazně bylo provedeno zapracování do modulu Kontroly/Nesrovnalosti v IS MSSF CENTRAL.

4.3.3. Stav aplikace IS MSSF-CENTRAL a výhledy Stav ke konci roku 2006 V roce 2006 v období rutinního provozu došlo k minimalizaci změn do systému podle požadavků ŘO RPS a Platebního orgánu MF, ke stabilizaci aplikace a k zajištění systematického monitorování dat. IS MSSF-CENTRAL byl upraven podle zadání ŘO RPS a podle výstupů projektu Zefektivnění monitoringu nástrojů strukturální politiky EU tak, aby bylo připraven monitorovací systém pro programové období 2007-2013: • byla prováděna optimalizace všech sestav věcného a finančního monitoringu v IS MSSFCENTRAL včetně optimalizace Standard monitoring Table podle upravené metodiky DG Regio a odboru RPS; • byl vytvořen návrh procesu autorizace plateb s cílem zjednodušit a zefektivnit proces kontrol žádostí o plateb pro programové období 2007-2013; • byla prováděna optimalizace finančního monitoringu programu s cílem rozšířit soubor předávaných dat z IS VIOLA SF/CF do IS MSSF-CENTRAL o údaje vztahující se k průběhu financování programů fondů EU (pohledávky, závazky a platby ve vztahu k EK, pravidlo n+2); • byla prováděna optimalizaci modulů IS MSSF-CENTRAL. 102


4.3.4. Výhledy rozvoje aplikace pro nové programovací období 2007-2013 Informační systém MSC2007 pro nové programovací období 2007-2013 Vzhledem k dalšímu programovému období 2007 – 2013 bylo v roce 2006 nutné připravit adaptovaný informační systém, který zohlední nové směrnice definující požadavky na monitorovací systém. V souvislosti s tím byly během roku 2006 zahájeny aktivity nutné k zabezpečení přípravy provozu informačního systému MSC2007 jako centrálního informačního systému tak, aby k 1. lednu 2007 byla zprovozněna pro programové období 2007-2013 upravená centrální část monitorovacího systému MSC2007 pro všechny Řídicí orgány operačních programů. Byly realizovány práce na zprovoznění všech modulů MSC2007 v testovací databázi aplikace a následně byly zpřístupněny moduly pro všechny uživatele nových Řídicích orgánů, pro které bylo v této souvislosti zabezpečováno odpovídající školení. V rámci testovací databáze byl kladen důraz na testování a ověřování funkčnosti jednotlivých modulů aplikace s cílem zajistit provoz ostré databáze MSC2007 od 1. ledna 2007.

4.4. EVALUACE Intenzivní činnost Evaluační jednotky SF v roce 2006 přinesla pozitivní výsledky. Podařilo se realizovat všechna hodnocení a analytické studie na podporu kvalitní realizace programů SF v ČR i na podporu přípravy nového programového období. Během roku 2006 bylo dokončeno sedm a zároveň zahájeno dalších pět evaluačních projektů dle evaluačního plánu na rok 2006, schváleného MV RPS dne 23. listopadu 2005. Jeden z velkých projektů zahájených již v roce 2005, který je zajišťován ve spolupráci s ŘO operačních programů, bylo Střednědobé hodnocení realizace programů a RPS. Tento projekt poskytl hodnotné informace nejen o realizaci jednotlivých operačních programů, ale i o realizaci Rámce podpory Společenství. Poukázal či potvrdil hlavní problémové oblasti a poskytl cenné informace využitelné při přípravě nového programového období. Evaluační jednotka realizovala řadu projektů a aktivit, které poskytly řídicím a výkonným pracovníkům podklady pro jejich činnost. Jedná se o metodiky, pokyny a doporučení, např. aktualizovaná „Metodika pro tvorbu OP, doplněná o Pokyny pro zajišťování evaluace“, Manuál horizontálních priorit, resp. Horizontální témata od shora dolů v dokumentaci, dále pak „Zásady tvorby indikátorů pro období 2007-2013“. Evaluační jednotka rovněž napomohla formulovat osnovu k Metodice prováděcího dokumentu a poskytla hlavní vstupy pro zpracování návrhu Operačního programu technická pomoc NSRR 2007-2013, včetně části, týkající se posílení absorpční kapacity. Zvláštní pozornost byla věnována podpoře absorpční kapacity v oblasti inovací a znalostní ekonomiky. Prostřednictvím evaluační studie, realizované na doporučení Odboru výzkumu, vývoje a inovací Úřadu vlády ČR, byla zhodnocena absorpční kapacita v této oblasti a návazně byly navrženy kroky k jejímu posílení a systematické podpoře. Mezi významné dokončené evaluační projekty, které jsou důležitou součástí procesu přípravy kvalitních strategických a programových dokumentů, patří nejen povinné dle legislativy EU (exante evaluace NSRR a hodnocení dopadů makroekonomickým modelem), ale také dle legislativy ČR (posouzení SEA). K lepšímu procesu předběžného hodnocení a jeho přínosům pro kvalitu 103


programových dokumentů přispěla koordinace ex-ante evaluace NSRR/OP. Kromě zajištění souladu doporučení, metodických postupů a východisek jednotlivých hodnotitelů bylo dosaženo vyjasnění některých věcných problémů shody mezi NSRR, OP a dále též prohloubení hodnocení dopadů intervencí NSRR/OP. Evaluace zahájila v roce 2006 další projekt, jehož cílem bylo poskytnout podporu při dokončování procesu přípravy programových dokumentů. Jedná se o Správu, aktualizaci a hodnocení indikátorové soustavy pro programy strukturálních fondů Evropské unie v programovém období 2007-13, jež napomáhá k lepšímu nastavení systému indikátorů a zajištění vazeb OP a NSRR. Kromě koordinace a realizace evaluačních projektů také pokračovala aktivní podpora rozvoje evaluační kapacity. Zajistili jsme tvorbu a šíření metodických materiálů týkající se podpory přípravy nového programového období. Zorganizovali jsme závěrečné semináře k daným projektům a konzultační setkání se zahraničním odborníkem. Probíhala výměna zkušenosti a získávání dalších znalostí na studijních cestách a účastí na odborných a vzdělávacích akcích v zahraničí. Spolupráce v oblasti evaluace ČR je realizována prostřednictvím pracovní skupiny pro evaluaci a horizontální témata, která se schází několikrát ročně podle potřeby. Koordinace evaluace v rámci EU byla uskutečňována mj. prostřednictvím účasti členů Evaluační jednotky SF na práci Technické skupiny DG Regio pro Evaluaci.

4.5. PUBLICITA A VZDĚLÁNÍ 4.5.1. Plán komunikačních aktivit na rok 2006 Na základě strategie vymezené v KAP RPS 2004-2006 byl vypracován podrobný plán komunikačních aktivit na rok 2006, který zohlednil zpřesnění zaměření priorit KAP 2004-2006 dle výsledků a doporučení 2. kola projektu „Výzkum povědomí české veřejnosti o SF“ (viz informace ve Výroční zprávě RPS za rok 2005). Plán komunikačních aktivit na rok 2006 byl schválen na řádném zasedání Monitorovacího výboru RPS dne 23. listopadu 2005. Z aktivit, které byly určující pro rok 2006, lze zmínit projekty cílené mediální prezentace fondů EU s důrazem na publicitu výsledků programů ČR v programovém období 2004-2006, tj. příklady úspěšných projektů, best practices, atp. Veškeré komunikační a propagační aktivity KAP 2006 zohledňovaly změny v politice HSS pro programové období 2007 - 2013, přičemž od druhé poloviny roku 2006 probíhala cílenější informační kampaň zaměřená na představení nových podmínek strukturální politiky a její realizace v ČR (viz dále kapitola 4.5.2). Aktivity KAP 2006 byly financovány z prostředků Technické pomoci pro RPS, tj. opatření 5.2 SROP – Technická pomoc pro RPS. Indikativní rozpočet pro Komunikační akční plán pro rok 2006 činil cca 29 000 000,- Kč.

4.5.2. Realizace KAP v roce 2006 Komunikační strategie RPS i v roce 2006 využívala standardních komunikačních nástrojů: • klasické informační a propagační postupy (publikace, letáky, CD); 104


• internet; • masmédia (tisk, televize, rozhlas); • jednorázové informační akce (konference, semináře, workshopy). Následující přehled stručně charakterizuje jednotlivé prováděné aktivity v roce 2006. Kvantifikované údaje nabízí tabulka monitorovacích indikátorů KAP na rok 2006 (viz příloha 7.2.). Klasické informační a propagační postupy Publikace Průvodce fondy EU: aktualizované a rozšířené vydání publikace o programech fondů EU v ČR v letech 2004-06. Publikace je určená zejména potenciálním příjemcům pomoci fondů EU, ale svou komplexností je vhodná i jako studijní materiál. Distribuce proběhla do široké sítě zprostředkujících subjektů programů, poradenských a vzdělávacích institucí, knihoven, informačních center apod. (tisk a distribuce: únor 2006). Legislativa EU upravující politiku HSS v letech 2007-13: česko-anglické provedení, 2 díly: obecné a specifická nařízení Rady ES (distribuce prosinec 2006/leden 2007). Abeceda fondů EU: brožurka obsahující základní informace o politice soudržnosti EU v ČR a o zaměření nových operačních programů na léta 2007-13. Brožurka je psána přístupnou formou s využitím vysvětlující grafiky a je určena široké veřejnosti. (zahájení projektu: prosinec 2006, tisk a distribuce: duben 2007). Propagační předměty Ve sledovaném období proběhla výroba balíčku propagačních předmětů prezentujících portál www.strukturalni-fondy.cz (propagace nové struktury a podoby portálu). Distribuce předmětů určených široké veřejnosti se uskutečnila v říjnu a prosinci 2006 (do sítě Eurocenter). Informační a komunikační technologie (ICT) Internet Webový portál (www.strukturalni-fondy.cz): základní komunikační kanál pro Řídicí orgán RPS a řídicí orgány operačních programů pro informování o Fondech EU i nadále sloužil jako hlavní zdroj podrobných a zejména aktuálních informací o jednotlivých programech podpory, činnosti Řídicího orgánu RPS, diskusi o budoucnosti politiky HSS a dalších souvisejících tématech. V rámci portálu fungují elektronická diskusní fóra k jednotlivých programům podpor z fondů EU (E-SROP, E-RPS a další) a dále e-mailové schránky pro možnost přímého oslovení Řídicího orgánu daného programu – [email protected], [email protected], [email protected] atp. (i nadále jsou nejčastěji odpovídány dotazy směřující na konkrétní možnosti podpor v rámci OP, JPD a IS). Na serveru strukturalni-fondy.cz i nadále fungovala aplikace E-ŘKV – elektronické úložiště dokumentů pro potřeby Řídicího a koordinačního výboru, která sloužila jako podpůrný nástroj pro práci ŘKV a jeho pracovních skupin. Na portálu dále funguje Databázový informační systém o programech financovaných ze strukturálních fondů v ČR: univerzální nástroj pro vyhledávání, třídění a uchovávání informací o dotačních možnostech ze strukturálních fondů EU. Vyhledávací databáze je určena nejen k využití potenciálními žadateli o podporu, ale je k dispozici jako efektivní informační nástroj všem 105


subjektům zahrnutým v implementaci pomoci ze SF EU (aktualizace databáze: průběžně v roce 2006). Modernizace, zajištění přístupnosti a rozvoj www stránek strukturalni-fondy.cz: projekt, jehož cílem bylo zdokonalit uživatelské i redakční prostředí webových stránek, a to i s ohledem na budoucí potřeby RPS (realizace projektu: leden – březen 2006, spuštění nové podoby stránek: duben 2006). Ke dni 12.9. bylo na ŘO RPS doručeno potvrzení o přístupnosti webové prezentace www.strukturalni-fondy.cz, ve kterém Metodické centrum informatiky Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR potvrzuje, že webová prezentace Fondů Evropské Unie na adrese www.strukturalni-fondy.cz vyhovuje pravidlům střední úrovně přístupnosti Metodiky Blind Friendly Web 2.3. Zajištění testu přístupnosti bylo jedním z cílů projektu „Modernizace, zajištění přístupnosti a rozvoj www stránek strukturalni-fondy.cz“ (viz výše). Zabezpečení redakčních služeb pro správu a rozvoj www.strukturalni-fondy.cz: navazující projekt zajištění reakčních služeb pro potřeby správy (věcné i technické) a dalšího rozvoje portálu. V lednu 2007 byla dokončena první fáze projektu – Obsahová analýza portálu, jejímž výsledkem je řada doporučení na věcné, grafické i strukturní změny portálu. Na základě závěrů obsahové analýzy budou na portálu provedeny změny vedoucí k zefektivnění poskytování informací o strukturálních fondech – hlavními cíli jsou srozumitelnost, přehlednost a aktuálnost (zahájení projektu: říjen 2006). Newsletter V souvislosti s realizací projektu „Modernizace, zajištění přístupnosti a rozvoj www stránek strukturalni-fondy.cz“ byl pravidelný zpravodaj ŘO RPS integrován přímo do webového portálu. V souvislosti s novou podobou a strukturou portálu bude nadále Newsletter ŘO RPS rozesílán jako Newsletter webových stránek www.strukturalni-fondy.cz. První dvojčíslo zpravodaje v nové podobě, tj. jako newsletter portálu www.strukturalnifondy.cz, vyšlo v srpnu 2006. Newsletter obsahoval informace o vývoji čerpání programů fondů EU, dále o projektech realizovaných přímo na úrovni Řídicího orgánu RPS včetně shrnutí aktuálního dění v oblasti přípravy ČR na další programovací období 2007+. Elektronický zpravodaj „Rovné příležitosti ve strukturálních fondech“ Projekt elektronického zpravodaje mapujícího zohledňování horizontální priority rovné příležitosti při realizaci projektů fondů EU (na příkladech dobré praxe České republiky i zahraničí). Zpravodaj je k dispozici na stránkách www.strukturalni-fondy.cz (v sekci věnované horizontálním prioritám), současně probíhá i jeho rozesílka v rámci speciální databáze adres (trvání projektu: říjen 2005 – listopad 2006). Masmédia RPS se i nadále podílel na vytváření informačních a propagačních příspěvků s tematikou SF (aktuální stav realizace programů, dotační možnosti) do různých typů médií (tisk, odborný tisk, rádio, TV). Tuto činnost vyvíjí v těsné součinnosti s Odborem vnějších vztahů/Odborem komunikace MMR. Během sledovaného období RPS pravidelně přispíval do časopisu Moderní obec (měsíčník HN), Dotační věstník a Právo. 106


Mediální prezentace strukturálních fondů EU: komunikační kampaň k prezentaci příkladů úspěšně realizovaných projektů fondů EU prostřednictvím vybraných mediálních aktivit (vysílání TV spotu, tisková inzerce, PR články, internetový banner, PR akce). Aktivity kampaně trvaly od srpna do listopadu 2006, primární cílovou skupinou byla široká veřejnost (více info viz. kapitola Příklady úspěšných komunikačních aktivit RPS v roce 2006). Jednorázové informační a propagační akce Infolinka o EU (Eurofon) Ve sledovaném období působily na Infolince o EU (Eurofonu) dvě operátorky MMR – specialistky na strukturální fondy EU. Projekt MMR tak úspěšně pokračoval a nadále zahrnoval i ostatní komunikační nástroje Integrované informační strategie ČR o EU: Eurocentrum (informační středisko včetně regionálních informačních míst), a Euroskop (internetový portál www.euroskop.cz). Projekt „Infolinka o EU: komunikační nástroj pro strukturální fondy“ byl ukončen k 31. červenci 2006. Na tento projekt plynule navázal projekt „144 E01: Eurocentra, Eurofon a Euroskop jako komunikační nástroje pro fondy EU - personální zajištění specialistů MMR na fondy EU“, který byl realizován od srpna 2006 a bude trvat do prosince 2007. Spolupráce MMR a ÚV je prezentována na www.strukturalni-fondy.cz, www.euroskop.cz a dalších vhodných informačních a propagačních materiálech RPS. Semináře, workshopy, konference, veletrhy Zástupci RPS se i nadále podíleli na řadě konferencí, seminářů a workshopů, ať již jako organizátoři, partneři či hosté jednotlivých akcí. V rámci pracovních skupin RPS probíhá řada školení a seminářů pro zaměstnance řídicích orgánů (popř. zprostředkujících subjektů) - specialistů na konkrétní problematiku implementace SF (monitoring, evaluace, horizontální priority atp.). Pro vzdělávání v rámci specifických odborných oblastí řízení RPS jsou i nadále hojně využíváni experti ze zahraničí – zpravidla členských států EU (zejména zástupci EK, zahraniční vzdělávací agentury atp.). Budoucnost politiky hospodářské a sociální soudržnosti 2007-13: cyklus 3 seminářů s cílem zajištění komunikace a toku aktuálních a úplných informací mezi ŘO RPS a zainteresovanými subjekty z řad profesionálů v oblasti realizace politiky HSS v ČR z veřejného (státního) i privátního sektoru. Cílovou skupinou semináře byli pracovníci implementační struktury současných i předpokládaných budoucích sektorových OP, pracovníci implementační struktury předpokládaných regionálních OP regionů soudržnosti, konzultanti a odborníci v oblasti strukturálních fondů EU z privátního sektoru. Na cyklus seminářů navázala elektronická konference v diskusním fóru na E-RPS (www.strukturalni-fondy.cz). Hlavním cílem založení diskusního fóra je pokračovat v diskusi o budoucnosti politiky HSS 2007-13 a sdílení dokumentů vztahujících se k dané problematice (realizace projektu: březen 2006). Veletrh URBIS: účast ŘO RPS na stavebním veletrhu URBIS – společná prezentace programů fondů EU, distribuce informačních a propagačních materiálů. ŘO RPS současně spoluorganizoval konferenci na téma "Rozvoj měst, urbanismus a kohezní politika; budoucnost 107


politiky HSS v novém programovacím období 2007- 2013", která se uskutečnila v rámci veletrhu (duben 2006). Hodnocení dopadu komunikačních aktivit (výzkum veřejného mínění) V návaznosti na minulé období pokračovala realizace dalšího - posledního kola projektu „Výzkum povědomí české veřejnosti o SF“ (vlastní dotazníkové šetření proběhlo v říjnu 2006). Závěrečná zpráva včetně sekundární analýzy prováděních komunikačních aktivit k fondům EU byla k dispozici v prosinci 2006. Základní informace o výsledcích průzkumu veřejného mínění byly prezentovány přímo na jednání MV RPS v lednu 2007. Příklady úspěšných komunikačních aktivit RPS v roce 2006 Mediální prezentace strukturálních fondů EU Hlavním cílem projektu – komunikační „image“ kampaně - bylo podpořit a generovat další zájem o téma fondů EU s důrazem na informační podporu přípravy na využívání fondů EU v období 2007-13 a tím přispět i k posílení absorpční kapacity ČR pro léta 2007–2013(15). Nástroje mediální kampaně měly za cíl popularizovat téma evropských fondů a přiblížit jej široké veřejnosti prostřednictvím ucelené komunikační kampaně a podpořit znalost pojmu „Fondy EU“ s důrazem na význam a praxi využívání strukturálních fondů EU. Jednotlivé nástroje komunikační kampaně byly realizovány od srpna (TV spot, internetový banner, printová inzerce) do listopadu 2006 (PR aktivity). V kampani byla využita veřejnoprávní i soukromá média (ČT 1, Mladá fronta Dnes, Lidové noviny, Právo, Hospodářské noviny, Euro, Ekonom, Reflex, Respekt, Týden, Instinkt, www.centrum.cz, www.seznam.cz), přičemž celkem bylo zveřejněno 31 inzerátů v rámci printové inzerce a 30 článků v rámci realizace doprovodných PR aktivit. Jejich součástí bylo i uspořádání PR akce – neformální setkání ministra pro místní rozvoj se zástupci významných médií ČR. Na tuto „image“ kampaň budou navazovat detailní informační kampaně k novému programovacímu období jak MMR, tak ostatních resortů zaštiťujících jednotlivé operační programy.

4.5.3. Komunikační strategie operačních programů Výchozími strategickými dokumenty pro realizaci komunikační strategie OP ve sledovaném období jsou „Komunikační akční plány OP na léta 2004-2006“, příp. „Plány komunikačních aktivit na rok 2006“. Komunikační aktivity OP jsou pravidelně monitorovány (a to v rámci měsíčních monitorovacích sestav RPS), komunikační pracovníci OP a RPS se dále o prováděných aktivitách informují na pravidelných schůzkách pracovní skupiny pro Informace a Publicitu. ŘO OP ve sledovaném období i nadále prováděly informační a propagační aktivity zaměřené na cílovou skupinu potenciálních konečných příjemců daného OP, nově se však zaměřili i na publicitu programů široké veřejnosti. Klíčovou komunikační aktivitou všech OP tak v roce 2006 byla prezentace úspěšně realizovaných projektů (na konkrétních příkladech), a to formou tištěných brožur, CD Romů, TV spotů, tiskové inzerce a v neposlední řadě internetu. Důležitým informačním nástrojem byl internet: každý operační program poskytoval informace jednak prostřednictvím vlastní webové stránky (nejčastěji vybrané sekce v rámci 108


příslušného ministerského serveru), webových stránek svých zprostředkujících subjektů a současně v omezené míře přispíval na vlastní sekci (záložku) v rámci www.strukturalni-fondy.cz. ŘO OP současně prováděly aktualizace metodických pokynů a příruček pro žadatele a příjemce programů v rámci dalších (a zpravidla posledních) kol výzev. Součástí informačních aktivit operačních programů bylo i v roce 2006 zajišťování tematických seminářů a workshopů (zejména k tématům realizace, monitorování a ukončování projektu) a to jak na centrální, tak na regionální úrovni. Ve druhé polovině r. 2006 zahájily ŘO OP propagační aktivity zaměřené na programové období 2007-13.

4.6. TECHNICKÁ POMOC Alokace na technickou pomoc RPS na programovací období 2004-2006 (-2008) činí 6,8 mil. Euro, tedy cca 220 446 005,- Kč. Projekty roku 2004 (kurz použitelný na přepočet: 30,465) První Monitorovací výbor schválil částku 969 449 Euro (29 534 263,80 Kč) na rok 2004. •

Počet předložených a schválených projektových žádostí činil 44 (+3 projekty byly zrušeny).

•

Částka schválená v těchto projektových žádostech činila 769 120,50 Euro (23 431 255,- Kč), tedy 79,33 % rozpočtu.

•

Částka, za kterou byly tyto smlouvy uzavřeny, činila 610 644,30 Euro (18 603 278,48 Kč), tedy 62,98 % rozpočtu.

•

Suma proplacená ze státního rozpočtu činila 603 546,13 Euro (18 387 032,83 Kč), tedy 62,26 % z rozpočtu a 98,83 % ze smluvně závazkovaných prostředků.

Smlouvy k některým projektům byly uzavřeny na konci roku 2004/ počátkem roku 2005, proto bylo možné proplácet faktury až v roce 2005. •

Částka, o jejíž proplacení bylo požádáno, činí 603 546,13 Euro (18 387 032,83 Kč), tedy 100 % z očekávané refundace.

•

Počet projektů proplacených ze SF činí 43.

•

Suma proplacená ze SF činí 598 383,60 Euro (18 229 756,39 Kč), tedy 99,14 % z očekávané refundace. Projekty roku 2005

(kurz použitelný na přepočet: 29,005) Monitorovací výbor v lednu 2005 schválil částku 2 561 078 Euro (74 284 067,40 Kč) na rok 2005.

109


•

Počet předložených a schválených projektových žádostí činil 114 (+6 projektů bylo zrušeno).

•

Částka schválená v těchto projektových žádostech činila 1 961 414 Euro (56 890 819,- Kč), tedy 76,58 % rozpočtu.

•

Částka, za kterou byly tyto smlouvy uzavřeny, činila 1 426 194,72 Euro (49 170 642,03 Kč), tedy 66,19 % rozpočtu.

•

Suma proplacená ze státního rozpočtu činila 1 668 081,85 Euro (48 382 714,12 Kč), tedy 65,13 % z rozpočtu.

•

Částka, o jejíž proplacení bylo požádáno, činí 1 207 131,22 Euro (35 012 841,13 Kč), tedy 47,13 % z očekávané refundace.

•


•

Suma proplacená ze SF činí 598 383,60 Euro (24 685 238,85 Kč), tedy 33,23 % z očekávané refundace. Projekty roku 2006

(kurz použitelný na přepočet: 28,193) Monitorovací výbor schválil v listopadu 2005 částku 2 072 179 Euro (58 420 942,- Kč) na rok 2006. •

Počet předložených a schválených projektových žádostí činil 81 (+3 projekty byly zrušeny).

•

Částka schválená v těchto projektových žádostech činila 4 325 719,15 Euro (121 955 000,Kč), tedy 208,75 % rozpočtu.

•

Částka, za kterou byly tyto smlouvy uzavřeny, činila 2 847 022,20 Euro (80 266 096,85 Kč), tedy 137,4 % rozpočtu.

•

Suma proplacená ze státního rozpočtu činila 1 664 919,85 Euro (46 939 085,30 Kč), tedy 80,34 % z rozpočtu a 58,5 % ze smluvně závazkovaných prostředků.

•

Částka, o jejíž proplacení bylo požádáno, činí 320 448 Euro (9 034 407,11 Kč), tedy 19,24 % z očekávané refundace.

•


•

Suma proplacená ze SF činí 105 089,33 Euro (2 962 783,42 Kč), tedy 6,3 % z očekávané refundace.

Příklady projektů

144 A01: Výroba a distribuce propagačních předmětů

Cílem projektu bylo grafické zapracování textu www.strukturalni-fondy.cz na vybrané propagační předměty (některé byly také označeny vlajkou EU), jejich výroba a následná distribuce dle distribučního listu. Cílem předmětů je přispění ke znalosti webových stránek a v konečném důsledku zvýšení zájmu o problematiku strukturálních fondů, a tedy i zvýšení absorpční kapacity. Realizátor projektu byla společnost SPEED PRESS Plus, a.s. Celková cena projektu činila 482 524,-Kč. 110


Aplikace principu PPP při realizaci politiky HSS

Cílem projektu bylo identifikovat možnosti kombinace PPP projektů a financování z fondů EU a v návaznosti na identifikované možnosti zpracovat seznam doporučení pro programování a přípravu implementace pro programovací období 2007 – 2013. Projekt je podle svého věcného zaměření rozdělen do dvou hlavních částí. První část dokumentu se zabývá analýzou komunitárního práva a právních předpisů ČR s vazbou na problematiku PPP projektů. Druhá část dokumentu identifikuje relevantní bariéry a rizika, které mohou negativně ovlivnit možnosti implementace PPP projektů spolufinancovaných z fondů EU. Z výstupů projektu vyplývá, že PPP projekty lze kombinovat s EU fondy. Jedná se ale o poměrně komplikované struktury, a proto je zapotřebí realizaci PPP projektů soustředit do: • vybraných oblastí (např. dopravní infrastruktura, životní prostředí, brownfields); • velkých projektů s min. velikosti 1 mld. CZK; • projektových záměrů, jejichž realizaci lze zahájit v horizontu 3 let. Na úrovni EK je zapotřebí vyjasnit některé otázky související zejména se systémem financování (např. hrazení uznatelných výdajů projektu jiným subjektem než je konečný příjemce, možnost úhrady investičních nákladů projektu v provozní fázi atd.). Na programovací úrovni je třeba zejména zpracovat indikativní seznam konkrétních projektů PPP kombinovaných s fondy EU v České republice. Celková cena projektu činila 2 142 000 ,-Kč.

144 D06: Regiontour – konference

Odbor evropských fondů MMR je gestorem vyjednávání o reformě politiky soudržnosti v programovém období 2007-2013 a hlavním koordinátorem tvorby programových dokumentů. V souvislosti s přípravou nového programovacího období 2007-2013 a koordinační rolí MMR byla připravena ve spolupráci s odborem komunikace MMR v termínu 12. 1. 2007 konference „Cestovní ruch – nové programovací období 2007-2013“ jako doprovodný program veletrhu Regiontour Brno. Cílem bylo zajistit nezbytné organizační a technické práce a tím zabezpečit bezproblémový průběh akce. Cena projektu byla 150 000,- Kč

111


5.

ZAJIŠTĚNÍ SHODY S POLITIKAMI SPOLEČENSTVÍ 5.1. HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ

V souladu s působností Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v oblasti veřejné podpory, vymezené v zákoně č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, Úřad v uplynulém roce poskytoval poradenství a spolupráci poskytovatelům při notifikaci těch podpor, na které se tato povinnost vztahuje. Oznámena byla dále opatření, spadající do „blokové výjimky“, která mohou být prováděna bez vyčkání na souhlas Evropské komise. Předpokladem však je, že všechny podmínky stanovené konkrétní blokovou výjimkou jsou splněny. Prostřednictvím zjednodušeného oznámení pak byly Komisi oznámeny změny již dříve schválených programů podpor, které spočívaly zejména v navýšení rozpočtu programu o více než 20 % proti původnímu rozpočtu nebo prodloužení platnosti programu. Úřad dále poskytoval metodickou pomoc poskytovatelům při řešení otázek souvisejících s aplikací předpisů, podle nichž byla podpora v rámci jednotlivých programů Úřadem schválena. Uskutečněna byla rovněž školení a jednání, na kterých poskytovatelé podpory konzultovali s Úřadem konkrétní projekty podpor. V uplynulém roce Úřad dokončil práci na přípravě zákona, který by zajistil zprůhlednění finančních vztahů mezi veřejnou mocí a veřejnými podniky, aby bylo zřejmé, kterým veřejným podnikům jsou prostředky státního rozpočtu poskytovány a jak jsou tyto finanční prostředky skutečně používány. Zákon o některých opatřeních ke zprůhlednění finančních vztahů v oblasti veřejné podpory byl publikován ve Sbírce zákonů pod č. 319/2006. Zákon upravuje práva a povinnosti těch osob ovládaných subjekty veřejné správy a osob, jimž byla subjektem veřejné správy udělena zvláštní nebo výlučná práva, které dosahují zákonem stanovené výše ročního obratu. Rozšířena byla pravomoc Úřadu, spočívající v kontrole plnění povinností uložených tímto zákonem a projednávání správních deliktů a ukládání pokut podle jeho příslušných ustanovení.

5.2. VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Od 1.7. 2006 je zadávání veřejných zakázek upraveno zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Tento zákon přejímá ustanovení evropských směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES a zároveň reaguje na praktické zkušenosti s aplikací zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tak, aby nedocházelo k výkladovým potížím a byly odstraněny legislativní nesrovnalosti. Zákon v návaznosti na nové směrnice přinesl několik nových moderních institutů, které by měly přispět k větší efektivitě a administrativnímu zjednodušení zadávacího řízení. Jedná se například o centrální zadávání, možnost používání rámcových smluv i veřejnými zadavateli a dále o možnost plného používání elektronických prvků v celém zadávacím řízení. Mimo to došlo k přeformulování jednotlivých ustanovení a případně k jejich podrobnějšímu rozvedení tak, aby zákon byl co nejvíce jednoznačný a byly odstraněny případné výkladové problémy. Nový zákon 112


však zásadně nemění celý systém veřejného zadávání. S ohledem na uživatele zákona bylo cílem zachovat co nejvíce ze struktury i obsahu zákona č. 40/2004 Sb. Stejně jako zákon 40/2004 Sb., i nový zákon o veřejných zakázkách obsahuje pravidla pro zadávání veřejných zakázek, jejichž předpokládaná hodnota přesáhne částku 2 000 000 Kč (veřejné zakázky na dodávky a na služby), u veřejných zakázek na stavební práce se tato hranice posunula na 6 000 000 Kč. Veřejné zakázky, jejichž cena nepřesáhne 2 000 000 Kč (6 000 000 Kč), musí být zadány v souladu se základními principy (transparentnost, rovné zacházení, zákaz diskriminace), ovšem závazný způsob zadávání pro tento typ zakázek zákonem stanoven není. Se zákonem o veřejných zakázkách byl přijat i doprovodný zákon č. 138/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných zakázkách. K novému zákonu o veřejných zakázkách byly připraveny následující prováděcí předpisy: • Nařízení vlády č. 304/2006 Sb., o přepočtu finančních částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu a o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou - Ministerstvem obrany, na které se vztahuje finanční limit stanovený v zákoně o veřejných zakázkách; • Vyhláška č. 326/2006 Sb., o podrobnostech atestačního řízení pro elektronické nástroje, náležitostech žádosti o atest a o výši poplatku za podání žádosti o atest (vyhláška o atestačním řízení pro elektronické nástroje); • Vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách; • Vyhláška č. 329/2006 Sb., kterou se stanoví bližší požadavky na elektronické prostředky, elektronické nástroje a elektronické úkony při zadávání veřejných zakázek; • Vyhláška č. 330/2006 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zadávání veřejných zakázek; • Vyhláška ministerstva obrany č. 274/2006 Sb., kterou se stanoví seznam vojenského materiálu pro účely zákona o veřejných zakázkách. Společně se zákonem o veřejných zakázkách byl přijat i samostatný zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), který nově upravuje problematiku uzavírání koncesních smluv, a zákon č. 140/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím koncesního zákona. Ke koncesnímu zákonu byly vydány tyto prováděcí předpisy: • Vyhláška č. 217/2006 Sb., kterou se provádí koncesní zákon; • Vyhláška č. 238/2006 Sb., kterou se stanoví náležitosti obsahu žádosti o předchozí stanovisko k uzavření koncesní smlouvy nebo smlouvy podle koncesního zákona a ke změně uzavřené koncesní smlouvy nebo smlouvy podle koncesního zákona.

5.3. OCHRANA A ZLEPŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Základními cíli politiky Evropské unie ochrana a zlepšování životního prostředí jsou zejména čtyři následujících oblasti: • Udržování, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí. 113


• Ochrana lidského zdraví. • Obezřetné a racionální využívání přírodních zdrojů. • Podpora opatření, na mezinárodní úrovni, čelících regionálním a celosvětovým problémům životního prostředí. Jedním ze zásadních kritérií pro výběr projektů jsou environmentální aspekty. Opatření programů jsou v souladu s cíli Státní politiky životního prostředí na období 2004 - 2010 (dále jen „SPŽP“), jejíž aktualizovanou verzi vláda České republiky v roce 2005 schválila. SPŽP se stala zásadním podkladem pro ostatní sektorové i regionální politiky z hlediska environmentálního rozměru udržitelného rozvoje České republiky. Ačkoliv se jedná o vládní dokument, pro jeho realizaci je nezbytná účast široké veřejnosti, partnerů z oblasti podnikatelských subjektů, nestátních neziskových organizací, vědy a výzkumu i dalších složek, kam bezesporu patří i oblast územní samosprávy. K naplnění cílů politiky vedoucí k ochraně a zlepšování životního prostředí slouží sada několika základních principů environmentální politiky: • Zásada vysoké úrovně ochrany životního prostředí; • Princip předběžné opatrnosti (precautionary principle); • Princip prevence (prevention principle); • Princip "znečišťovatel platí" ("polluter pays" principle); • Princip integrace (principle of integration); • Princip subsidiarity (subsidiarity principle); • Princip trvale udržitelného rozvoje (sustainability principle). V České republice je uplatňován zejména princip „znečišťovatel platí“, poplatky jsou v české legislativě stanoveny pro oblast ochrany vod, nakládání s odpady a ochrany ovzduší, naopak pro podporu environmentálně příznivých záměrů existují daňové úlevy. Soulad s evropskou legislativou Posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) Dne 27. dubna 2006 vstoupil v platnost zákon č. 163/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb. Tento zákon plně transponuje směrnici Rady (ES) 97/11/ES novelizující směrnici (EHS) 85/337/EHS o posuzování vlivů jistých státních a soukromých projektů na životní prostředí. Natura 2000 Legislativní základ pro systém NATURA 2000 tvoří směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin "Směrnice o stanovištích" (Directive on the conservation of natural habitats and of wild fauna and flora - 92/43/EEC) a směrnice o ochraně volně žijících ptáků "Směrnice o ptácích" (Directive on the conservation of wild birds 79/409/EEC), které byly implementovány do novely zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Soustava chráněných území NATURA 2000 je založena na principu ochrany nejcennějších území, kde se vyskytují cílové druhy a typy stanovišť evropského významu, jmenovitě uvedené v přílohách výše uvedených směrnic. 114


U investičních projektů spolufinancovaných ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti je sledováno, zda jejich realizace, v souladu s Habitat and Birds Directives, nepoškodí vzácné přírodní prostředí spadající do soustavy NATURA 2000 nebo jeho blízkosti. Tuto skutečnost prokazují koneční příjemci v projektových přihláškách. Referenční cíle ochrany životního prostředí Veškeré aktivity realizované prostřednictvím operačních programů navazujících na Národní rozvojový plán (dále jen „NRP) jsou posuzovány, kde to je relevantní, z hlediska referenčních cílů ochrany životního prostředí. Ty jsou zohledněny v programových dodatcích operačních programů a podrobných směrnicích pro jednotlivé operační programy. Realizace projektů podporovaných v rámci operačních programů směřuje ve prospěch dosažení těchto cílů. Podporovány jsou jen ty projekty, které přispívají k dosažení referenčních cílů ochrany životního prostředí nebo k nim vystupují neutrálně, tzn. svou realizací dosažení referenčních cílů neovlivní.

5.4. ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI Národní akční plán zaměstnanosti na období 2004 – 2006, vypracovaný Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR, obsahuje prioritu 6, která se věnuje rovným příležitostem žen a mužů. Cílem této priority je koordinace jednotlivých resortů a sociálních partnerů při realizaci politiky zaměstnanosti při podpoře zvýšení účasti žen na trhu práce a prosazování rovných příležitostí mužů a žen v oblasti zaměstnanosti, horizontální a vertikální segregace a sladění rodinného a pracovního života. V říjnu 2001 byl usnesením vlády ustanoven poradní orgán pro oblast zajišťování rovných příležitostí žen a mužů Rada vlády pro rovné příležitosti. Rada projednává a předkládá vládě doporučení o koncepčních směrech postupu vlády a koordinuje základní směry resortních koncepcí v oblasti rovných příležitostí pro ženy a muže. Přístup České republiky v oblasti rovných příležitostí je zakotven v dokumentu Priority a postupy vlády při prosazování rovnosti mužů a žen (dále Priority vlády), jenž je každým rokem aktualizován. Základní opatření typu zajištění rovných příležitostí žen a mužů v přístupu k ekonomické aktivitě, vyrovnávání sociálního postavení žen a mužů pečujících o děti a potřebné členy rodiny, sledování a vyhodnocování účinnosti uplatňování principu rovného postavení žen a mužů byly v roce 2005 doplněny dalšími opatřeními. Mezi nejvýznamnější nová opatření patří např. zajištění vzdělávání úředníků veřejné správy a zaměstnanců ve správních úřadech v problematice rovnosti žen a mužů e-learningovou formou, využití analýzy učebních osnov a učebních pomůcek pro základní školy pro stanovení kritérií pro učebnice, aby došlo k výraznějšímu výchovnému působení z hlediska rovnosti žen a mužů. I pro rok 2006 je stále platná Rámcová strategie ES, která usiluje o zefektivnění principu gender mainstreaming – postupu, který je uplatňován i při čerpání prostředků strukturálních fondů. Plnění požadavků v oblasti rovných příležitostí Podle doporučení EK byl do dokumentu Rámce podpory Společenství zapracován požadavek sledovat u všech opatření v rámci výběru a realizace projektu vliv na rovné příležitosti. Rovné příležitosti jsou jednou z horizontálních priorit, které jsou posuzovány u projektové žádosti podané konečným příjemcem/uživatelem. ŘO RPS zpracoval metodiku popisující princip výběru projektů: Manuál horizontálních priorit – kapitola rovné příležitosti. Projekty z opatření, která mají ze své 115


podstaty úzkou vazbu na rovné příležitosti, by měly minimálně plnit následující požadavky: zpracovat analýzu cílové skupiny s ohledem na odlišné potřeby žen a mužů (tzv. genderová analýza), stanovit konkrétní cíle projektu orientované na rovné příležitosti a přiřadit měřitelné ukazatele k jejich dosažení. Zhodnocení zapracování horizontální priority rovné příležitosti je součástí střednědobého hodnocení RPS. Výsledky jsou obsaženy v závěrečné zprávě. Významným projektem podporující tuto oblast je elektronický Zpravodaj rovné příležitosti ve strukturálních fondech, který byl zahájen již v roce 2005. Vycházel ve formě měsíčníku po dobu jednoho roku. Cílem bylo zvyšování povědomí předkladatelů projektů financovaných ze strukturálních fondů o horizontální prioritě rovné příležitosti a informovat potenciální příjemce pomoci o způsobu, jak do projektů k strukturálním fondům začlenit princip rovných příležitostí. V prvních číslech měsíčníku je vysvětlován přístup k této problematice v rámci jednoho operačního programu (např. 1. číslo bylo věnováno OP SROP, 2. č. OP RLZ, ). Zpravodaj obsahoval konkrétní příklady projektů pozitivně zaměřených na rovné příležitosti, které byly podpořeny z fondů EU. Dále je zpestřen rozhovory s osobnostmi ze státní správy a z neziskového sektoru, které se zabývají touto problematikou.

5.5. EVROPSKÁ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Do tvorby dokumentů platných v roce 2006 se promítla změna v oblasti směrnic Evropské strategie zaměstnanosti, ke které došlo v roce 2005. Rozhodnutím Rady ze dne 12. července 2005 o směrnicích politik zaměstnanosti členských států (2005/6000/ES) byly přijaty tzv. Integrované směry pro růst a pracovní místa na léta 2005-2008, které představují určitá metodická vodítka pro tvorbu Národních reformních programů. Tyto směry, které zahrnují Hlavní směry hospodářské politiky a Směry zaměstnanosti EU do jednotného dokumentu, představují významný krok v procesu nového nasměrování a pojímání Lisabonské strategie. Nižší počet směrů a lepší provázanost jednotlivých opatření umožní členským zemím soustředit se na omezený počet cílů, a tím dosáhnout větší efektivity při jejich plnění. Obsahově integrované směry odráží snahy zaměřit se na reformy ke zvýšení růstového potenciálu EU, při zachování zdravého makroekonomického rámce. Současně tímto dokumentem navrhovaná opatření oslovují nejvýznamnější překážky růstu evropských ekonomik, jako jsou nepružné trhy práce, nedostatečné využití inovačního potenciálu firem a nadměrná regulace spojená s podnikáním. Pro oblast zaměstnanosti a trhu práce platí 8 Integrovaných hlavních směrů (č. 17-24), které lze shrnout do tří hlavních bloků – (i) Přilákat více lidí do zaměstnání a udržet je v něm, zvýšit nabídku pracovních sil a modernizovat systémy sociální ochrany, (ii) zlepšit adaptabilitu pracovníků a podniků a (iii) zvýšit investice do lidského kapitálu prostřednictvím lepšího vzdělávání a kvalifikace. Vzhledem k tomu, že tyto směry jsou v souladu s předchozími směry zaměstnanosti a také s Doporučeními o implementaci politik zaměstnanosti členských států, která byla adresována ČR, nepředstavuje přijetí Integrovaných směrů pro růst a pracovní místa změnu ve strategii EU, která by byla v rozporu se strategickým zaměřením stávajících ESF programů.

116


5.6. PROBLEMATIKA ROMSKÉ MENŠINY Popis akcí podporujících sociální začleňování Romů Romské komunity patří k jedné ze skupin nejvíce ohrožených a postižených sociálním vyloučením a vystavených vysoké míře diskriminace na trhu práce. Mezi hlavní problémy patří dlouhodobá nezaměstnanost, nedostatečná míra vzdělání, omezený přístup k dalšímu vzdělávání, nedostatečná orientace v právním a sociálním řádu ČR, ale i v dalších oblastech života. Evropská komise, stejně jako Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, klade na problematiku romských komunit v ČR a v implementaci ESF v ČR zvláštní důraz. Proto Řídicí orgán OP RLZ, JPD 3 a ESF realizuje v oblasti podpory sociální integrace romské menšiny celou řadu podpůrných aktivit. Tyto aktivity mimo jiné souvisí s činností Pracovní skupiny pro záležitosti romských komunit, kterou koordinuje zástupkyně ŘO OP RLZ. V návaznosti na činnost Skupiny, realizoval ŘO OP RLZ některé aktivity týkající se podpory začleňování romských komunit prostřednictvím ESF. Jsou to: • Přehled a monitoring projektů podporujících sociální začleňování romských komunit. • seminář:„Příklady dobré praxe v podporovaném zaměstnávání Romů a možnosti jejich šíření a implementace na místní úrovni ve spolupráci veřejného, neziskového a privátního sektoru prostřednictvím podpory z Evropského sociálního fondu“ Ve spolupráci s kanceláří Rady vlády pro záležitosti romské komunity uspořádal ŘO ve dnech 14.-15.6. 2006 v Olomouci seminář, kde byly prezentovány příklady dobré praxe v oblasti podporovaného zaměstnávání a vytváření pracovních míst pro Romy na místní úrovni a možností využití ESF pro tuto oblast. • příprava na budoucí programové období 2007 – 2013: 1) kulatý stůl s názvem: „Subjekt pro řešení situace sociálně vyloučených romských lokalit prostřednictvím Evropského sociálního fondu v programovacím období 2007-13“. 2) příprava samostatného opatření (oblasti podpory), které se bude v budoucím OP LZZ, prioritní ose 3, zabývat integrací cílové skupiny sociálně vyloučených romských komunit. • Projekt: Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti Tento projekt (11/2005 – 9/2006), který byl financován z prostředků TA OP RLZ a realizován společností GAC a Nová Škola byl úspěšně ukončen. V srpnu byla ŘO OP RLZ předána Závěrečná analytická zpráva a také interaktivní mapa lokalit na CD. Byla připravena a vytištěna publikace pro distribuci odborné a širší veřejnosti. Výsledky projektu byly za velkého zájmu odborné veřejnosti i médií zveřejněny na konferenci dne 6.9. 2006, v Praze.

117


5.7. SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství je koncipován v souladu s reformou společné zemědělské politiky, v rámci agendy 2000, která byla schválena Radou Evropy v Berlíně v roce 1999 a sleduje hlavní stanovené cíle: • větší orientaci na trh a zvýšenou konkurence schopnost, • bezpečnost a kvalitu potravin, • stabilizaci zemědělských příjmů, • začlenění ekologických otázek do zemědělské politiky, • rozvoj životaschopnosti venkovských oblastí, • zjednodušení a posílení decentralizace.

118


6.

REALIZACE GRANTŮ

VELKÝCH

PROJEKTŮ

A

GLOBÁLNÍCH

6.1. GLOBÁLNÍ GRANTY V RÁMCI OP RLZ Opatření 2.3: Posílení kapacity poskytovatelů sociálních služeb V Operačním programu Rozvoj lidských zdrojů je Opatření 2.3 Posílení kapacity poskytovatelů sociálních služeb realizováno prostřednictvím mechanismu Globálního grantu. Tento režim umožňuje realizovat projekty malým nestátním neziskovým organizacím, které nemají dostatečně rozvinuté kapacity k tomu, aby své projekty předkládaly v rámci hlavního proudu programu. Globální grant je zaměřen především na budování nových a doplňování stávajících kapacit organizace, spojených se zkvalitňováním sociálních služeb poskytovaných nestátními neziskovými organizacemi. Na realizaci Globálního grantu bylo v Operačním programu Rozvoj lidských zdrojů pro období 2004-2006 vyčleněno 131,8 mil Kč. Zprostředkujícím subjektem a zároveň Konečným příjemcem pro opatření 2.3 – a tedy administrátorem Globálního grantu OP RLZ je Nadace rozvoje občanské společnosti (dále jen NROS). Na podzim roku 2005 začaly přípravy na vyhlášení 2. výzvy k předkládání grantových projektů v rámci GG. K jejímu vyhlášení došlo 21. listopadu 2005 s termínem uzávěrky 31. ledna 2006. Pro druhou výzvu byla zkrácena maximální délka trvání projektů na 18 měsíců.V rámci 1. a 2. výzvy k předkládání grantových projektů výběrová komise NROS rozhodla o podpoření 183 projektů ve výši 106,74 mil. Kč. Jedná se o projekty malých, často začínajících NNO, zaměřených jednak na posílení vlastní kapacity organizace a jednak na poskytování sociálních služeb a jejich zkvalitňování. V důsledku požadavku Evropské komise zajistit úhradu administrace grantových schémat z opatření Technické asistence 5.1 a 5.2 OP RLZ, nikoliv z prostředků určených na grantové schémata, bude možno vyhlásit ještě třetí kolo výzvy k předkládání grantových projektů v rámci GG OPR LZ, a to v lednu 2007. Globální grant - Opatření 2.3 OP RLZVýše

alokace na

GS 300 000 000

Výše alokace na 1. a 2. výzvu

250 000 000 200 000 000 150 000 000

Požadované finanční prostředky Vybrané GP

100 000 000 50 000 000 0 NROS

119


6.2. GLOBÁLNÍ GRANTY V RÁMCI JPD 3 Priorita 2. JPD 3 - Sociální integrace a rovnost příležitostí. Opatření 2.3 je primárně určeno k budování kapacity malých, začínajících a nezkušených organizací, které by v jiných opatřeních se svými projektovými žádostmi neměly šanci uspět nebo by si ani žádat netroufaly. Finanční rámec (€) Opatření 2.3

Celkem

rok 2004 rok 2005 rok 2006 celkem

384 220 391 904 399 742 1 175 866

Celkem veřejné výdaje 384 220 391 904 399 742 1 175 866

Účast Národní Národní Společenství veřejná účast veřejná - pouze ESF MPSV účast - HMP 192 110 192 110 0 195 952 195 952 0 199 871 199 871 0 587 933 587 933 0

Ostatní 0 0 0 0

Projekty realizované v rámci GG se řadí mezi tzv. malé projekty, maximální výše uznatelných nákladů je stanovena na 650 000 Kč. Zprostředkujícím subjektem a současně i Konečným příjemcem Opatření 2.3 je Nadace rozvoje občanské společnosti. Opatření 2.3 je realizováno formou Globálního grantu (dále jen GG). NROS v roce 2006 průběžně pracovala na revizi Manuálu Globálního grantu JPD 3. NROS připravovala a revidovala také ostatní související dokumenty. K vyhlášení 2. výzvy GG došlo 21. listopadu 2005 s termínem uzávěrky 31. ledna 2006. Pro druhou výzvu byla zkrácena maximální možná délka trvání projektů na 18 měsíců. Informační kampaň spojená s vyhlášením výzvy byla podpořena školením pro žadatele a konzultacemi projektových žádostí (celkem konzultováno 32 projektových žádostí).V rámci 2. výzvy obdržela NROS k 31.1. 2006 celkem 52 žádostí s celkovým objemem požadovaných prostředků 32 243 311 Kč. K podpoře bylo vybráno celkem 25 projektů a alokace určená na 2. výzvu ve výši 14 388 598 Kč byla celá mezi tyto projekty rozdělena. Od června byly podepisovány první smlouvy s příjemci nadačního příspěvku z 2. výzvy. V lednu 2006 podepsala NROS smlouvu na zpracování zakázky „Hodnocení dopadu globálních grantů na kapacity příjemců finanční podpory z ESF“ s firmou Cheval. Jeho výsledky byly shrnuty do první průběžné zprávy, kterou firma Cheval zpracovala koncem roku 2006. Příjemcům nadačních příspěvků bylo v průběhu roku poskytnuto několik školení: Školení pro příjemce ze 2. výzvy, mimořádné školení ke zpracování monitorovacích zpráv spojené s předčasnou žádostí o zpracování monitorovacích zpráv. Na závěr roku uspořádala NROS setkání pro příjemce, kde měli příjemci možnost vyměnit si zkušenosti spojené s realizací projektů. Původně se v průběhu programového období 2004-2006 počítalo s vypsáním dvou kol výzev pro podávání žádostí o finanční příspěvek z GG JPD 3. Z rozhodnutí Evropské komise došlo v říjnu 2006 ke změně způsobu financování administrativních nákladů grantových schémat. Administrace Globálního grantu JPD 3 je hrazena z prostředků opatření 5.1 a 5.2. JPD 3 (priorita 5 Technická pomoc). V souvislosti s touto změnou financování administrativních nákladů NROS byla částka původně určena na administraci GG v NROS uvolněna na podporu grantových projektů. Z tohoto důvodu bude vypsána 3. výzva GG, na kterou bude alokováno 17 % z celkového objemu finančních 120


prostředků opatření 2.3 JPD 3. Již koncem roku 2006 tedy NROS započala s přípravou výzvy tak, aby mohla být začátkem roku 2007 vyhlášena. NROS vyzvala příjemce z 1. výzvy k mimořádnému předložení monitorovacích zpráv, aby tak mohla naplnit potřebnou částku podle pravidla n+2 pro certifikaci. Díky mimořádnému úsilí příjemců GG i NROS se tuto částku podařilo naplnit. Tyto víceméně prvožadatele zvýhodňuje GG ve specifických kritériích, ve kterých mohou získat až 5 bodů navíc oproti etablovaným organizacím, pokud splňují podmínku ročního obratu pod 2 miliony Kč a zaměstnávají maximálně 5 pracovníků v přepočtu na HPP.

6.3. VELKÉ PROJEKTY V roce 2006 nedošlo v Rámci podpory Společenství k realizace žádných velkých projektů. V rámci implementačního systému příjmu pomoci z Fondu soudržnosti v období 2004-2006 Meziresortní řídicí výbor FS zřízený vládou ČR k rozhodování o návrzích projektů, které budou předloženy EK, schválil k předložení řadu návrhů. Tak byl připraven zásobník cca 30-ti projektů, ze kterých byly na konci roku 2006 vybrány pouze 4, a tím byla vyčerpána celá alokace FS. Z nich celkem 8 projektů splňuje velikostní kriterium 25 milionů €, na které bylo možno pro období 20072013 aplikovat článek 5 odst. 2 nařízení 1084/2006 k Fondu soudržnosti, který umožnil, aby projekty Fondu soudržnosti z minulého období byly po nezbytném doplnění informací požadovaných pro programové období 2007-2013, považovány za velké projekty podle článků 3941 obecného nařízení č 1083/2006 oficiálně předložené členských státem (u těchto projektů není třeba absolvovat proceduru výběru znovu, uznává se jejich projednání v minulém období). Na konci roku 2006 probíhaly přípravy na doplnění původních žádostí tak, aby návrhy projektů bylo možno EK odeslat.

121


7.

PŘÍLOHY 7.1. PLNĚNÍ PROJEKTŮ EVALUAČNÍHO PLÁNU RPS Informace o plnění projektů evaluačního plánu RPS 2006 Název projektu

2/05 Ex-ante evaluace programových dokumentů pro programové období 2007-2013 – aktualizovaného NRP a návrhu NSRR, podpora jejich přípravy a vyjednávacího procesu

325/06-A03 Koordinace ex ante evaluace NSRR a OP

zaháj. ukonč. VI. 2005 XII. 2006

III. 2006 XII. 2006

využití Probíhalo ex-ante hodnocení NSRR. Hodnotitel zpracoval: - stanovisko k návrhům OP (zejména k překryvům a konsistenci se strategií NRP a NSRR), - stanovisko k návrhu indikátorů NSRR - stanovisko k překryvům intervencí s intervencemi EAFRD a k návrhům OP Technická pomoc. - souhrnnou zprávu o indikátorech operačních programů s obecnými doporučeními pro úpravy indikátorových soustav jednotlivých OP. Hodnotitel se aktivně účastnil na jednáních ŘKV a PS Horizontální a dalších pracovních diskusí. Hodnotitel zpracoval a odevzdal závěrečnou zprávu projektu dne 13. prosince, spolu se shrnutím v angličtině. Kromě souhrnu hlavních zjištění, návrhů, doporučení hodnotitele k jednotlivým částem NRP/NSRR a jejich zohlednění v programových dokumentech obsahuje zpráva i závěry týkající se významných možných slabin a komplikací realizace programů. Projekt přispěl k: - zajištění elementárního souladu doporučení ex-ante evaluátorů NSRR/OP, - sladění jejich metodického postupu a sjednocení východisek, - vyjasnění věcných problémů shody NRP/NSRR x OP a OP x OP, - prohloubení hodnocení předpokládaných dopadů realizace NSRR a její efektivnosti. Ve výběrovém řízení dne 1.3.2006. byl vybrán zpracovatel - společnost Berman Group, s.r.o. Ten řídil celkem 6 koordinačních schůzek s ex-ante evaluátory OP, pro něž zpracoval tematické materiály řešící mj. téma překryvů OP, metodika ex-ante evaluace. Zpracována byla dále mj. metodika pro jednotné 122


kvalitativní hodnocení dopadů OP a analytický materiál „Regulatorní bariéry efektivity intervencí politiky ekonomické a sociální soudržnosti v ČR“. Výstupy byly shrnuty v dílčí průběžné zprávě v květnu a v závěrečné zprávě projektu. 3/05 SEA – posouzení vlivu provádění NRP 2007-2013 na životní prostředí

4/05 Evaluace střednědobého pokroku realizace RPS

VI. 2005 XII. 2006

V. 2005 VI. 2006

5/05 Kvantitativní posouzení předpokládaných dopadů NRP/NSRR prostřednictvím makroekonomického modelu (HERMIN) 10/05 Podpora zpracování indikátorů NRP/NSRR a OR pro prog. období 2007-2013

X. 2005 VI. 2006

IX. 2005 IV. 2006

Zpracovatel SEA, REC ČR, vypracoval vyhodnocení SEA NSRR pro programové období 2007-2013 podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Návrh NSRR spolu s vyhodnocením byly veřejně projednány 27.11.2006. Na základě vyhodnocení vydalo MŽP k NSRR kladné stanovisko a vláda ČR schválila NSRR dne 20.12.2006. V rámci projektu byl také koordinován postup zpracovatelů SEA OP a byl navržen systém sledování dopadů realizace NSRR/OP na životní prostředí. V rámci projektu bylo hodnoceno nastavení implementačních a monitorovacích struktur a dosažení pokroku v realizaci RPS. Evaluace RPS vycházela z detailního hodnocení střednědobého pokroku realizace operačních programů. Výsledky projektu jednoznačně poukázaly na nutnost jednotných postupů, procesů v řízení, implementaci, monitoringu celé strukturální pomoci v období 2007+. Návrhy a doporučení, zahrnuté do syntézy všech OP byly využity jako podklad při přípravě nového programového 2007-2013. Výstupem projektu je formální součást předběžného posouzení NSRR předkládaného EK. Zpracovatel posoudil dopady NRP/NSRR na základě simulace vzájemných na závislostí mezi ekonomickými veličinami makroekonomické úrovni na základě podrobnějších dat o intervencích OP. Model charakterizoval jak stranu poptávky, tak stranu nabídky, do níž spadá působení strukturální pomoci Evropské unie v České republice. V rámci projektu byly realizovány následující činnosti: - poradenská činnost pro zpracovatele OP; - aplikace metodické činnosti u problematických, nových či méně v praxi užívaných indikátorů ; - tvorba národního číselníku ukazatelů na projekt. úrovni; - pomoc zpracovatelům jednotlivých „Evaluací střednědobého pokroku“; - účast na setkání organizovaných MMR se zástupci příslušných resortních útvarů (včetně MMR) při přípravě soustavy indikátorů a progr. dokumentů; - ad-hoc aktivity v oblasti indikátorů. 123


11/05 Návrh nového rozložení rozvojových programů a koordinace národních a evropských podpůrných programů s ohledem na využívání finančních prostředků EU v období 2007–13

8/05-3 Zhodnocení potřeb a zpracování návrhu systému řízení a koordinace strukturálních intervencí pro období 2007-2013 na úrovni NSRR 145/06-A05 Posouzení absorpční kapacity v oblasti inovací a znalostní ekonomiky a návrhy její podpory pro období 2007-2013

145/06-A07 Správa, aktualizace a hodnocení indikátorové soustavy pro programy strukturálních fondů Evropské unie v programovém období 2007-13

X. 2005 IX. 2006

XI. 2005 V. 2006

V. 2006 XI. 2006

VII. 2006 XII. 2007

Probíhaly práce druhé fáze projektu na návrhu variant transformace vztahů mezi českými a evropskými programy na základě výstupů tvorby OP. Byla odevzdána závěrečná zpráva projektu, v níž je navrženo zaměření a úprava vztahů mezi národními a evropskými programy ve vybraných intervenčních oblastech politiky HSS 2007-2013. Navržena je (variantně) také transformace systému podpůrných programů. Studie představuje věcný podklad pro zajištění součinnosti a financování operačních programů a národních programů a je určena zejména pro zástupce řídicích orgánů jednotlivých operačních programů a správce národních dotačních programů, který by měly výsledky projektu pomoci při orientaci jejich diskuse o možnostech sloučení nebo koordinace obou typů podpůrných programů. Výstupem projektu byl návrh funkcí implementačního rámce pro koordinaci strukturální pomoci EU na úrovni NSRR. Dále zpracovatel navrhl způsob koordinace v oblastech činností národního koordinátora.

Přípravu projektu doporučil Odboru výzkumu, vývoje a inovací Úřadu vlády ČR. Bylo vytvořeno zadání ve spolupráci s pracovníky Úřadu Vlády, MŠMT a MPO. Dne 18.5. Byl vybrán zpracovatel - Technologické centrum AV ČR. Ten na základě dotazníkového šetření zjišťoval a hodnotil absorpční kapacitu ČR v oblasti IZE z hlediska regionálního, oborového a podle kategorií žadatelů. Součástí závěrečné zprávy jsou doporučení pro posílení absorpční kapacity ČR z hlediska schopnosti tvorby projektů v oblasti inovací a znalostní ekonomiky. Zpracovatel vytvořil a odevzdal závěrečnou zprávu dne 15. listopadu 2006. výstupy projektu podporují přípravu Průběžné programových dokumentů operačních programů. V první ukončené etapě (VII/2006-XII/2007) byl aktualizován číselník indikátorů, byly poskytovány konzultace, na kterých byly vysvětlovány principy uplatnění indikátorů CORE a Lisabonské strategie. Zpracovatelé regionálních operačních programů byli seznámeni s doporučením společného souboru indikátorů. Dalším výsledkem projektu bude harmonizace indikátorové soustavy a doporučení pro tvorbu podkladů pro strategické zprávy pro EK. 124


325/06-B01 Hodnocení efektivnosti projektů, programů a strategií v podmínkách ČR

II. 2006 III. 2007

Projekt navrhne ekonomický přístup k hodnocení projektů, programů a strategií. Důraz je kladen na hodnocení projektů přijímaných do realizace OP. Hlavním výstupem projektů byl v roce 2006 návrh obecného schématu hodnocení projektových žádostí (systemizace kritérií přiřazení odůvodněných vah).

125


7.2. REALIZACE KOMUNIKAČNÍHO AKČNÍHO PLÁNU RPS V ROCE 2006 (MONITOROVACÍ INDIKÁTORY) Opatření/ metoda

Cílová skupina

Internet www.strukturalnifondy.cz

Všechny cílové skupiny

Propagační předměty


Spolupráce s médii

Realizační (výstupové) indikátory Popis Počet databází

Dosažené hodnoty 1

Počet příspěvků (vytvořených článků)

1 219

Počet vyrobených typů propagačních předmětů

22

Počet tiskových konferencí

15

Počet vytvořených TV spotů

1

Média

Výsledkové indikátory Popis Počet přístupů Počet registrovaných uživatelů Počet zobrazení stránek Objem ochozích dat

Dosažené hodnoty 26 705 647 6418 7 574 164 653,6 GB

Počet distribuovaných propagačních předmětů

27 200

Počet vydaných tiskových zpráv článků + inzerce

24 85 2800 + automatická rozesílka v rámci „novinek“ na www.strukturalni-fondy.cz: 6 418

Elektronické zpravodaje

Orgány administrace SF Všechny cílové skupiny

Počet vydaných čísel zpravodajů

13

Počet registrovaných odběratelů zpravodajů

Publikace


Počet druhů/typů vydaných publikací

3

Počet distribuovaných/ vyžádaných publikací (náklad)

8 000

Semináře, workshopy, konference, soutěže, účast na veletrzích a výstavách…


Počet organizovaných seminářů konferencí

12 1

Počet účastníků:

320 150

Řídicí orgány

Počet vzdělávacích akcí

14

Počet účastníků

220

Počet specialistů na infolince

2

% dotazů na fondy EU z celkového počtu zodpovězených dotazů

11,3

Počet zodpovězených dotazů telefonicky e-mailově

3 221 950

Vzdělávání a HRD

Infolinka o EU

Široká veřejnost


7.3. SEZNAM ZKRATEK A DEFINIC Seznam zkratek CHJ CRR ČMZRB ČNB ČSÚ EK ES EAGGF ERDF ESF EU FIFG FS GG GS JPD HDP HPH HSS KAP KP KU MD MF MMR MPO MPSV MSP MSSF MŠMT MZe MŽP MV NF NNO NPR NROS NRP NSRR NTS NUTS

Centrální harmonizační jednotka Centrum pro regionální rozvoj Českomoravská záruční a rozvojová banka Česká národní banka Český statistický úřad Evropská komise Evropská společenství Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond Evropský regionální rozvojový fond Evropský sociální fond Evropská unie Finanční nástroj pro usměrňování rybolovu Fond soudržnosti Globální grant Grantové schéma Jednotný programový dokument Hrubý domácí produkt Hrubá přidaná hodnota Hospodářská a sociální soudržnost Komunikační akční plán Konečný příjemce Konečný uživatel Ministerstvo dopravy Ministerstvo financí Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo práce a sociálních věcí Malý a střední podnikatel Monitorovací systém strukturálních fondů Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí Monitorovací výbor Národní fond na MF Nestátní nezisková organizace Národní program reforem Nadace rozvoje občanské společnosti Národní rozvojový plán Národní strategický referenční rámec Národní tematické sítě Statistická územní jednotka (NUTS II – region soudržnosti, NUTS III – kraj)


OP OPI / OP Infra OPPP OP RLZ OP RVMZ PO PPS PS PZI ŘO ŘSD RPS SF / CF SFŽP SMT SPŽP SROP SSZ SŽDC THFK TP ÚOHS ÚPP VŠPS ŽP

Operační program Operační program Infrastruktura Operační program Průmysl a podnikání Operační program Rozvoj lidských zdrojů Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství Platební orgán Parita kupní síly Pracovní skupina Přímé zahraniční investice Řídicí orgán Ředitelství silnic a dálnic Rámec podpory Společenství Strukturální fondy / Fond soudržnosti Státní fond životního prostředí Standardní monitorovací tabulky Státní politika životního prostředí Společný regionální operační program Správa služeb zaměstnanosti Správa železniční dopravní cesty Tvorba hrubého fixního kapitálu Technická pomoc Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Úřad práce hlavního města Prahy Výběrové šetření o pracovní síle Životní prostředí

Definice Definice kategorií používaných v kap. 2.1. (jedná se o příspěvek Společenství; v Kč): Alokace 2004-2006

-finanční zdroje alokované ze SF na jednotlivé OP na celé období 2004-2006

Požadované prostředky

-finanční objem podaných žádostí o podporu ze SF

Schválené prostředky

-finanční objem projektů vybraných k realizaci

Nasmlouvané prostředky

-finanční objem projektů krytých smlouvou

Uskutečněné výdaje

-finanční objem žádostí konečnými příjemci

Autorizované výdaje ŘO

-finanční objem žádostí o platbu, které byly autorizovány ŘO

Vyčerpané prostředky

-finanční objem žádostí o platbu zaúčtovaný platební jednotkou v IS Viola, resp. proplacený na účet konečnému příjemci (stav před procesem certifikace)

128

o

platbu

předložených


Definice kategorií používaných v kapitole 3.5. (EU + národní prostředky): Total budget 2004-2006 / Celkový rozpočet 2004-2006 – finanční zdroje EU a ČR alokované na období 2004-2006 Approved operations / Schválené projekty (rozpočet) – objem nárokovaných způsobilých výdajů obsažených v Rozhodnutích / Smlouvách o poskytnutí dotace Contracted operations / Nasmlouvané projekty (rozpočet) – objem nárokovaných způsobilých výdajů obsažený v uzavřených smlouvách s dodavateli v rámci projektu (tj. jedná se o uzavřené tendry, ukončená zadávací řízení) Realised expenditure / Realizované výdaje(rozpočet) − objem způsobilých výdajů, které příjemci doposud uskutečnili v rámci realizace projektu, doložitelný vydanými fakturami apod. Certified expenditure / Certifikované výdaje (rozpočet) – výdaje, které byly certifikovány PO Globální grant Členský stát nebo řídicí orgán může řízením a prováděním části operačního programu pověřit jeden nebo více zprostředkujících subjektů určených členským státem nebo řídicím orgánem, včetně místních orgánů, subjektů regionálního rozvoje a nevládních organizací, v souladu s ustanoveními dohody uzavřené mezi členským státem nebo řídicím orgánem a daným subjektem. Zprostředkující subjekt odpovědný za řízení globálního grantu poskytuje záruky solventnosti a způsobilosti v dotyčném oboru, jakož i v oblasti správního a finančního řízení. Velký projekt Dle článku 25 Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 se velkým projektem rozumí projekty, a) které tvoří ekonomicky neoddělitelné práce, jež plní přesnou technickou funkci a jež mají jasně identifikované cíle; a b) jejichž celkové náklady brané v úvahu při určování příspěvku z fondů, překračují částku 50 milionů EUR.

129


7.4. STANDARDNÍ MONITOROVACÍ TABULKY


Výroční zpráva Rámce podpory Společenství za rok Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Recommend Documents