Výroční zpráva Rámce podpory Společenství za rok Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Výroční zpráva Rámce podpory Společenství za rok 2005

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR


Výroční zprávu zpracoval: Odbor RPS Ministerstvo pro místní rozvoj Česká republika [email protected]

1


1. ZMĚNY V OBECNÝCH PODMÍNKÁCH VÝZNAMNÝCH PRO PROVÁDĚNÍ POMOCI 5 1.1

MAKROEKONOMICKÁ SITUACE

1.2

ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ

6 11

1.3 PLNĚNÍ KONVERGENČNÍHO PROGRAMU 1.3.1 Fiskální politika 1.3.2 Měnová politika 1.3.3 Plnění maastrichtských konvergenčních kritérií

15 16 17 17

1.4 HLAVNÍ CHARAKTERISTIKY VÝVOJE REGIONŮ NUTS 2 1.4.1 Region soudržnosti – Hlavní město Praha 1.4.2 Region soudržnosti – Střední Čechy 1.4.3 Region soudržnosti – Jihozápad 1.4.4 Region soudržnosti - Severozápad 1.4.5 Region soudržnosti – Severovýchod 1.4.6 Region soudržnosti – Jihovýchod 1.4.7 Region soudržnosti – Střední Morava 1.4.8 Region soudržnosti - Moravskoslezsko

18 21 22 24 25 26 28 29 30

2.

POKROK V PROVÁDĚNÍ POMOCI

33

2.1

REALIZACE OPERAČNÍCH PROGRAMŮ

33

2.2 PLNĚNÍ STRATEGIE RPS 2.2.1 Naplňování globálního cíle RPS 2.2.2 Naplňování specifických cílů RPS 2.2.3 Naplňování horizontálních cílů RPS 2.2.4 Naplňování prioritních os RPS

37 38 39 41 45

3.

FINANČNÍ PROVÁDĚNÍ POMOCI

52

3.1

Naplňování prioritních os

52

3.2

Výdaje za rok 2005 podle fondů

53

3.3

Plánované výdaje za rok 2005

53

3.4

Realizace pravidla N+2

54

3.5 Hlavní výsledky realizace jednotlivých operačních programů 3.5.1 Společný regionální operační program 3.5.2 Operační program Rozvoj lidských zdrojů 3.5.3 Operační program Průmysl a podnikání 3.5.4 Operační program Infrastruktura 3.5.5 Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství

2

56 56 58 60 62 63


3.5.6 Porovnání dosaženého pokroku mezi jednotlivými operačními programy, standardní monitorovací tabulky

66

3.6 Stručná informace o stavu realizace za JPD Praha - Cíl 2, JPD Praha - Cíl 3, iniciativy Interreg a Equal a Fond soudržnosti 3.6.1 Jednotný programový dokument Praha - Cíl 2 3.6.2 Jednotný programový dokument Praha - Cíl 3 3.6.3 Iniciativa Interreg 3.6.4 Iniciativa Equal 3.6.5 Fond soudržnosti

68 68 69 70 71 72

3.7

Finanční provádění pomoci

73

3.8

Finanční kontrola

75

3.9

Audit

76

4. OPATŘENÍ ŘÍDÍCÍHO ORGÁNU ZA ÚČELEM ZAJIŠTĚNÍ KVALITNÍHO A 78 EFEKTIVNÍHO ŘÍZENÍ 4.1 Řízení a koordinace RPS 4.1.1 Poradní výbor 4.1.2 Pracovní skupiny (PS) Poradního výboru 4.1.3 Jednání s Evropskou komisí k hodnocení Výročních zpráv za rok 2004 4.1.4 Popis významných problémů spojených s implementací a přijatá opatření k nápravě

78 78 79 82 83

4.2

87

Monitorovací výbor RPS

4.3 Monitorování 4.3.1 Nástroje monitorování 4.3.2 Monitorovací systém strukturálních fondů

87 87 88

4.4

91

Evaluace

4.5 Publicita a vzdělání 4.5.1 Plán komunikačních aktivit na rok 2005 4.5.2 Realizace KAP v roce 2005 4.5.3 Komunikační strategie operačních programů

92 92 92 96

4.6

Technická pomoc

96

5.

ZAJIŠTĚNÍ SHODY S POLITIKAMI SPOLEČENSTVÍ

5.1

Hospodářská soutěž

105

5.2

Veřejné zakázky

105

5.3

Ochrana a zlepšování životního prostředí

107

5.4

Rovné příležitosti

110

5.5

Společná zemědělská politika

111

3

105


6.

REALIZACE VELKÝCH PROJEKTŮ A GLOBÁLNÍCH GRANTŮ

112

7.

PŘÍLOHY

113

7.1

Plnění projektů evaluačního plánu RPS

113

7.2

Realizace Komunikačního akčního plánu RPS v roce 2005 (Monitorovací indikátory)

117

7.3

Standardní monitorovací tabulky

118

7.4

Seznam zkratek

119

4


1.

ZMĚNY

V OBECNÝCH PODMÍNKÁCH VÝZNAMNÝCH PRO PROVÁDĚNÍ POMOCI

Souhrnná ekonomická pozice České republiky se v roce 2005 zlepšila v porovnání s předchozími léty. V národním hospodářství ČR převažovaly progresivní tendence, které započaly již v roce 2003. Příznivý vývoj v roce 2004 pokračoval a zesílil v roce 2005. Klíčovým faktorem růstu hrubého domácího produktu a snižování rozsahu vnějších i vnitřních disparit byl zahraniční obchod, zejména jeho vysoký přírůstek vývozu. Za jednu z hlavních příčin obratu v zahraničním obchodě lze bezesporu považovat vstup České republiky do Evropské unie a s tím spojené odstranění administrativních bariér. Vývoj exportu nebyl ohrožen ani zpevňováním české koruny vůči EURO i americkému dolaru. Výsledky roku 2005 lze charakterizovat takto:

Hrubý domácí produkt výrazně meziročně vzrostl. Tento vývoj trvá nepřetržitě již 8. čtvrtletí. V průběhu loňského roku se jeho růst zrychloval.

Růst HDP byl hlavně ovlivňován růstem vývozu.

Růst objemu vývozu působil pozitivně na vývoj salda obchodní a platební bilance. Přitom bylo nutno na jednotku hmotného dovozu vyvézt více ve hmotě, neboť se zhoršily směnné relace. Ceny maziv a paliv, dovážených do ČR stouply, ceny vyvážených produktů mírně klesly.

Zlepšila se vnější platební bilance ČR. Za rok 2005 byl přebytek finančního účtu nižší a schodek běžného účtu podstatně nižší než před rokem.

Zvýšení hladiny spotřebitelských cen bylo ve srovnání s předchozím rokem nižší. Inflační cíl stanovený v konvergenčním programu ČR byl již druhým rokem v řadě dodržen.

Schodek státního rozpočtu byl nižší než uvažoval rozpočtový předpoklad a jeho vztah k HDP se v porovnání s předchozím rokem snížil. Přitom již v roce 2004 byla relace schodku státního rozpočtu ve vztahu k HDP nižší než předpokládá jedno z klíčových kriterií pro vstup do EMU. V roce 2005 Česká republika plnění tohoto kriteria dále zlepšila.

Česká koruna meziročně posílila vůči EURO o cca 7 % a vůči US dolaru o 7,3 %. I přes posílení české koruny je relace mezi směnným kursem Kč vůči EURO a Kč vyjádřené v PPS (Standard kupní síly) stále vysoká. Hladina tuzemských komparativních cen je zhruba poloviční v porovnání s průměrem zemí EU a směnný kurz Kč je téměř dvakrát vyšší než parita kupní síly. V porovnání s ostatními členskými zeměmi EU se ČR podle této relace umístila až na 21. místě.

Problémy přetrvávaly na trhu práce, i když zaměstnanost stoupla a míra nezaměstnanosti mírně poklesla v některých částech státu – regionech a mikro-regionech - zůstává stále vysoká. V rámci mezinárodního porovnání je míra nezaměstnanost nižší než je průměr EU 25.

5


Základní indikátory ekonomické rovnováhy Ukazatel HDP meziroční změna HDP/obyvatele, EU 25 = 100 Konečná spotřeba, meziroční změna THFK, meziroční změna Schodek státního rozpočtu k HDP Míra inflace Míra nezaměstnanosti

Měrná jednotka % % % % % % %

2001 2,6 67,6 3,0 5,4 2,9 4,7 8,1

2003 3,2 68,0 4,1 3,2 4,3 0,1 7,8

2004

2005*)

4,7 6,0 70,5 72,1**) 1,5 2,0 7,9 3,7 3,4 1,9 2,8 1,9 8,4 7,9 Zdroj dat: ČSÚ

Poznámky: *) Aproximativní odhad **) Podle hrubého předběžného odhadu Eurostatu činí tento údaj - 73,5% THFK = tvorba hrubého fixního kapitálu Míra nezaměstnanosti definována dle ILO - (zdroj dat výběrové šetření pracovních sil – dále jen VŠPS) . = údaj nebude k dispozici

1.1

MAKROEKONOMICKÁ

SITUACE

Hrubý domácí produkt vzrostl meziročně o 6,0 % a jeho růst byl o 1,3 procentního bodu rychlejší než v roce 2004. HDP roste již od roku 2001 a jeho dynamika se v průběhu let zrychluje. Po relativně slabém výkonu ekonomiky v roce 2002 se výkonnost ekonomiky – měřená růstem HDP - zvyšuje. Ze čtvrtletních údajů o HDP je patrný nejen jeho trvalý růst, ale také zrychlování dynamiky, zejména v posledních dvou letech.

HDP Vývoz Dovoz

v % r/r v % r/r v % r/r

1.Q 4,0 10,7 10,9

Rok 2004 2.Q 3.Q 4,8 4,9 29,1 22,7 27,7 18,9

4.Q 5,0 22,6 15,9

1.Q 5,3 17,5 10,4

Rok 2005 2.Q 3.Q 5,8 5,8 6,5 11,3 -0,4 6,1

4.Q 6,9 10,4 4,4

Klíčový vliv na meziroční růst HDP v roce 2005 měl vývoj zahraničního obchodu (odhadovaným příspěvkem 5,3 procentního bodu pokrýval téměř devět desetin přírůstku HDP). Pro základní orientaci a pochopení významu zahraničního obchodu v české ekonomice stačí uvést, že obrat (vývoz plus dovoz) obchodu zbožím a službami dosáhl loni v běžných cenách 4 208,3 mld. Kč, což bylo o 43,6 % více než celkový vytvořený hrubý domácí produkt (2 931,1 mld. Kč). Celkové ekonomické výsledky takto otevřené ekonomiky jsou proto pochopitelně velmi citlivé na vývoj zahraničněobchodní směny. V roce 2005 se nejen zrychlil růst HDP, ale výrazně se změnila i jeho struktura. Na nabídkové straně ekonomiky se na růstu přidané hodnoty nejvíce podílel průmysl a služby, které rychle rostly. Nejvíce se zvýšila hrubá přidaná hodnota ve zpracovatelském průmyslu, v obchodě a v opravách motorových vozidel. Naopak k poklesu HPH došlo u odvětví pohostinství a ubytování. 6


Na poptávkové straně ekonomiky sehrál pozitivní roli (jak již bylo řečeno) zahraniční obchod jednak růstem vývozu, tak i snížením objemu dovozu. Aktivní saldo zahraničního obchodu 61,4 mld. Kč představuje meziroční zlepšení o 74,4 mld. Kč (v tom u zboží o 66,8 mld. Kč a u služeb o 7,6 mld. Kč). Tento nominální růst se realizoval v podmínkách zhoršujících se směnných relací. Vývozní ceny meziročně poklesly o 1,4 %, zatímco dovozní ceny (u nichž se silně projevil nárůst světových cen ropy a plynu) pouze o 0,4 %. Na pokles cen vývozu mělo největší vliv zlevnění strojů a dopravních prostředků o 4,0 %. Na straně dovozu klesly zejména ceny strojů a dopravních prostředků (rovněž o 4,0 %), avšak ceny nerostných paliv a maziva výrazně vzrostly (o 29,2 %). Důsledkem tohoto cenového vývoje byl vyšší meziroční nárůst salda ve stálých cenách, a tedy i větší příspěvek k růstu HDP, než tomu bylo v běžných cenách. Výdaje na konečnou spotřebu domácností, která tvoří cca dvě třetiny celkových výdajů na konečnou spotřebu, byly sice vyšší v porovnání s minulým rokem, ale jejich růst se zpomalil. Meziroční zvýšení výdajů domácností na konečnou spotřebu nominálně o 3,6 % plně koresponduje s vývojem jejich disponibilních důchodů o 3,8 %. Ze spotřeby domácností se nejvíce zvýšily výdaje na nákupy bytového vybavení a výdaje spojené s dopravou. Zvýšily se také hrubé úspory domácností především díky růstu podílu domácností na rezervách penzijních fondů. Výdaje vládních institucí na konečnou spotřebu sice meziročně reálně o 0,8 % vzrostly, ale bez jednorázového zahrnutí stíhaček Gripen by nedosáhly ani úrovně předchozího roku. Výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu se zvýšily (o cca 4 %), což je o něco (o cca 1,5 procentního bodu) nižší tempo než v roce 2004. Přitom rychle rostly výdaje na nákup strojů a zařízení, naopak pomaleji rostly výdaje na budovy a stavby. Na přírůstek HDP mělo rozhodující vliv zvýšení souhrnné produktivity práce v meziročním porovnání o 5,1 %. Jednotkové pracovní náklady se snížily o 0,7 %. Čisté pracovní důchody pracovníků rostly pomaleji než vytvořený HDP. Hrubý disponibilní národní důchod v běžných cenách v roce 2005 činil 2 809,7 mld. Kč a byl meziročně vyšší o 195,5 mld. Kč. Hrubé národní úspory dosáhly výše 7 112,9 mld. Kč tzn., že byly proti roku 2004 vyšší o 118,2 mld. Kč, což představuje mírné zvýšení míry hrubých úspor z 23,1 % na 25,4 %. Tempo růstu průmyslové produkce bylo v průběhu roku 2005 sice vysoké (o 6,7 %), ale nižší než v roce 2004 (zpomalení o 2,9 procentního bodu). Toto zpomalení bylo zapříčiněno vývojem v 1.pololetí roku, a to poklesem konjunktury v zemích EMU. Ve druhém pololetí již bylo tempo průmyslové produkce vysoké. Z průmyslových odvětví nejvíce posílil zpracovatelský průmysl a oslabil průmysl těžby energetických surovin a výroby energie. Objem celkové těžby nerostných surovin zůstal zhruba na úrovni roku 2004 (růst o 0,5 %). Produkce zpracovatelského průmyslu se zvýšila o 7,5 %. Ke zvýšení strojírenské produkce nejvíce přispěl mohutný růst výroby dopravních prostředků o 23,0 %, a také růst výroby a oprav strojů a zařízení o 14,1 %. Značné bylo i zvýšení produkce s relativně malou váhou – koksu, rafinérského zpracování ropy a pryžových a plastových výrobků, které nahrazují hutní a kovodělné výrobky. Tržby v průmyslu se zvýšily reálně o 8,1 %, přitom tržby podniků pod zahraniční kontrolou se zvýšily o 14,9 %.

7


Produktivita práce v průmyslu meziročně vzrostla o 8,2 %, počet zaměstnanců se nepatrně snížil. Průměrná mzda zaměstnanců v průmyslu se zvýšila o 3,3 %. Za souhrnnými údaji však nejsou patrné strukturální pohyby. V podnicích zpracovatelského průmyslu rostla produktivita práce o 7,7 % a průměrné mzdy o 4,6 %. Jednotkové mzdové náklady klesly o téměř 3 %. Naproti tomu v podnicích výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody rostla produktivita práce a průměrná mzda rychleji než za průmysl celkem a jednotkové náklady práce se snížily o 11,3%. V podnicích těžby nerostných surovin se produktivita práce zvýšila jen nepatrně, a to i při rychlém růstu průměrných mezd. Jednotkové náklady práce se zvýšily o 4,6 %. Stav zásob práce se v porovnání s rokem 2004 snížil. Nově uzavřené zakázky se meziročně zvýšily o 7,3 %, z toho ze zahraničí o 9,3 %. V porovnání s rokem 2004 se však jejich vývoj zpomalil o 13,8 procentního bodu. Stavební výroba se v roce 2005 zvýšila reálně o 4,2 %, což je pomalejší růst (o 5,5 procentního bodu) než před rokem. V průběhu roku se však její růst postupně zrychloval. Ve struktuře stavebních prací došlo ke změně ve prospěch nové výstavby, rekonstrukcí a modernizací. Jejich objem stoupl o 6,5 %. Nositelem růstu byly výlučně podniky inženýrského stavitelství (růst o 9,6 %). Objem produkce v podnicích pozemního stavitelství rostl výrazně pomaleji (růst 1,7 %). Pokračoval pokles prací na opravách a údržbě. Počet vydaných stavebních povolení v roce 2005 byl sice meziročně nižší než v roce 2004, ale orientační hodnota staveb se zvýšila o 3,4 %. Zakázky nově uzavřené v roce 2005 byly v porovnání s předchozím rokem nižší. Stav zakázek ke konci roku 2005 činil 205,4 mld. Kč, což znamená, že byl nižší než před rokem, vliv na to měly i změny DPH. Uvedený stav zakázek v tuzemsku představoval zásobu práce na 8,1 měsíce. V roce 2005 pokračovalo zpomalování tempa bytové výstavby. Příznačné bylo zpomalení dynamiky počtu zahájených a zejména dokončených bytů, mírně se zrychlila dynamika rozestavěnosti. Je to zřejmě odraz zvětšování převisu nabídky nad poptávkou na trhu s byty. Koeficient plynulosti bytové výstavby se zvýšil, na 1000 dokončených bytů připadalo 1229 zahájených. Počet vydaných stavebních povolení pro bytovou výstavbu se meziročně snížil (o 7,5 %), orientační hodnota nově uzavřených zakázek vzrostla o 6,3 %. Dlouhodobé rychlejší zvyšování cen nově postavených bytů než růstu cen stavebních prací pokračovalo i v roce 2005. Tuto tendenci potvrzuje nová výstavba bytových budov a průměrná orientační hodnota jedné bytové jednotky. Náklady na pořízení bytu v nové výstavbě představovaly v roce 2005 téměř devítinásobek čistého ročního průměrného příjmu jedné (cenzové) domácnosti. Předběžné výsledky zemědělství (podle souhrnného zemědělského účtu) signalizují snížení zemědělské, zejména rostlinné produkce v roce 2005. Tento vývoj bylo možné očekávat, neboť výsledky rostlinné výroby v roce 2004 – díky mimořádné úrodě obilovin – byly nadprůměrné (růst v roce 2004 o 33,1 %). V porovnání s rokem 2004 poklesla rostlinná produkce v roce 2005 o 6,1 % a ovlivnila pokles celkové zemědělské produkce o 4,3 %. V odvětví obchodu a tržních služeb se objem tržeb reálně zvýšil o 3,1 %. Je to o něco méně než v roce 2004. Tržby maloobchodu se vzrostly o 3,2 %, což představuje mírné zrychlení proti předchozímu roku.

8


Nejpomaleji rostly tržby u podniků dopravy a spojů (o 2,1 %). V jednotlivých odvětvových činnostech byl vývoj v průběhu roku značně nerovnoměrný, provázelo jej jak zrychlování, tak zpomalování až stagnace. Například tržby v motoristickém sektoru se celkově za rok zvýšily o 4,1 %, ale ve 4. čtvrtletí se jejich růst zpomalil. V maloobchodě rostly rychleji tržby za nepotravinářské zboží než tržby za potraviny. Tento vývoj byl zřejmě ovlivněn růstem disponibilního důchodu domácností, zvýšením poptávky po spotřebitelských úvěrech a také mírným pohybem maloobchodních cen. Od druhého poletí 2004 soustavně klesá objem tržeb za ubytování a veřejné stravování. Tento vývoj pokračoval i v roce 2005. Za hlavní příčinu tohoto vývoje je považována změna sazby DPH. Lze vyslovit předpoklad, že tento vývoj byl ovlivněn i snahou vyrovnat pokles poptávky mírným snížením cen. Rychle rostly tržby v odvětví spojů o 8,4 %, což bylo ovlivněno zejména činností mobilních operátorů. Vývoj míry inflace v průběhu roku 2005 byl nerovnoměrný. Zvýšení hladiny spotřebitelských cen o 1,9% za rok 2005 bylo ve srovnání s předchozím rokem nižší o 0,9 p.b. Stejně jako v roce 2004 rostly ceny tržních služeb (3,7%) rychleji než ceny zboží (0,8%). Míra inflace v letech 2004 a 2005 3

v procentech

2,5 2 1,5 1 0,5

le de n ún or bř ez e du n be kv n ět e če n rv če en rv en s r ec pe n zá ří říj e lis n to p pr ad os in l e ec de n ún or bř ez e du n be kv n ět e če n rv če en rv en s r ec pe n zá ří říj e lis n to p pr ad os in ec

0

2004

2005 Míra inflace v letech 2004 a 2005 měsíc/rok

V průběhu roku 2005 se zvyšování cenové hladiny zrychlovalo a ve 4. čtvrtletí dosáhl růst cen 2,4 %, což však bylo přitom méně než před rokem o 0,7 p.b. Z jednotlivých měsíců se cenová hladina zvýšila nejvíce v říjnu (o 2,6 %) a nejméně v květnu (o 1,3 %). Po celý rok 2005 bylo příznačné, že se projevovaly rozdíly v cenových pohybech jednotlivých komodit (od poklesu cen o 5,3 % v odívání a obuvi po růst cen o 7,6 % ve službách pošt a telekomunikací). Ceny topných olejů, pohonných hmot a olejů vzrostly o 6,8 % Celkový index bez zboží s administrativními cenami ukazuje na růst o 0,7 %, přičemž zboží s administrativními cenami zdražilo o 5,8 %. Největší změny cen nastaly u pošt a telekomunikací, kde ceny ve 4. čtvrtletí vzrostly o 14,1 %, (celoroční růst 7,6 %). Výrazný vliv na meziroční zvýšení spotřebitelských cen měly 9


rovněž ceny bydlení, vody, energie a paliva, které vzrostly o 4,1 % a z nich zejména ceny zemního plynu (o 12,9 %). V porovnání se státy EU 15 bylo tempo inflace v ČR pomalejší. Spotřebitelské ceny v ČR vzrostly o 1,9, zatímco v zemích EU 15 o 2,.6, inflační diferenciál - 0,5 procentního bodu signalizuje, že cenové hladiny EU 15 a ČR se vzdálily. Ceny průmyslových výrobků byly za rok 2005 vyšší o 3,0 % a jejich meziroční růst se zpomalil o 2,7 p.b. Ceny nerostných surovin i elektřiny, plynu a vody přitom meziročně vzrostly o 13,4 %. Růst cen výrobků zpracovatelského průmyslu byl menší (v průměru o 2,0 % za rok), v průběhu roku se postupně zpomaloval a ve 4. čtvrtletí došlo k jejich poklesu o 1,3 %. Ve struktuře podle hlavních průmyslových skupin se nejvíce zvýšily ceny energie (o 10,5 %). Úhrnná cenová hladina bez cen energie se zvýšila pouze o 1,2 %. Ceny průmyslových výrobců v EU-15 se v roce 2005 zvýšily více než v ČR o 3,3 p. b. a jejich meziroční růst značně zrychlil. Cenové hladiny tohoto ekonomického seskupení a ČR se tak vzdálily. Vývoj cen v zahraničním obchodě byl v roce 2005 poznamenán změnami reálných směnných relací. Vývozní ceny postupně zpomalovaly růst až k poklesu, a dovozní ceny zpomalovaly pokles až k růstu. Rozdíl v cenových pohybech dosáhl u vývozu 4,3 p.b. (od +1,1 % až po –3,2 %) a u dovozu 4,8 p.b. (od –1,9 % až po +2,9 %). V úhrnu za celý rok vývoz zlevnil a dovoz zdražil při celkovém posílení CZK vůči měnám, v nichž se obchodovalo. Za rok 2005 meziročně poklesly ceny vývozu o 1,4 %, což po jejich růstu v roce 2004 znamená výraznou změnu (-5,1 p.b.).Ceny dovozu se nepatrně zvýšily (o +0,3 %). Směnné relace tak byly nepříznivé (98,3 %) a horší než před rokem o 3,8 p.b. Na pokles cen vývozu mělo největší vliv zlevnění strojů a dopravních prostředků o 4,0 %. Značně přitom zdražila vyvážená nerostná paliva a maziva (o 16,5 %), i když jejich růst cen ve 4. čtvrtletí zpomalil na 8,4 %. Na straně dovozu byl cenový pohyb obdobný; ceny dovážených strojů a dopravních prostředků klesly stejně jako u vývozu (o 4,0 %), ale ceny dovážených nerostných paliv a maziva rostly rychleji (o 29,2 %). Světové ceny vybraných komodit průmyslových surovin a potravin v roce 2005 meziročně vzrostly o 38,3 %, což bylo více než před rokem o 19,4 p.b. Zvýšení světových cen bylo nejvíce ovlivněno zdražením ropy (růst o 45,1 %) a zemního plynu (růst o 47,9 %). Vnější nerovnováha, měřená vzájemným poměrem zůstatků na účtech nebo jejich poměrem k HDP, se významně snížila, k čemuž přispěly především výsledky zbožových operací. Nabídka deviz rostla rychleji než poptávka po devizách. Zahraniční ekonomické transakce vedly ke zlepšení vnější platební bilance ČR. Za rok 2005 byl přebytek finančního účtu nižší a schodek běžného účtu podstatně nižší než před rokem; výrazně vzrostlo jeho krytí operacemi v devizových rezervách a na finančním účtu. Schodek běžného účtu platební bilance 61,7 mld. Kč za rok 2005 se meziročně snížil o 105,7 mld. Kč. Krytí výdajů příjmy se meziročně zvýšilo. V poměru k HDP představoval uvedený schodek 2,1 %, což bylo méně než před rokem o 4,1 p.b.. Dosažený přebytek vývozu nad dovozem 40,3 mld. Kč ve porovnání se schodkem v roce 2004 byl větší o 66,8 mld. Kč. Přebytek finančního účtu platební bilance 137,9 mld. Kč za rok 2005 byl meziročně menší o 45,7 mld. Kč. V poměru k HDP dosáhl tento přebytek 4,7 %, což bylo méně než před rokem 10


o 0,5 p.b. Čistý příliv přímých zahraničních investic (242,7 mld. Kč) byl v porovnání s rokem 2004 větší o 140,9 mld. Kč a pozitivně ovlivnil rozhodl výsledky finančních transakcí. Devizové rezervy České národní banky 726,7 mld. Kč ke konci roku 2005 se zvýšily o 90,5 mld. Kč. Byly vyšší o 14,2 % než před rokem, což po jejich poklesu v roce 2004 představovalo výraznou změnu. Uvedený stav devizových rezerv by stačil pokrýt dovoz zboží na 4,8 měsíce. Dosažený nominální devizový kurz 29,784 CZK za EUR a 23,947 CZK za USD v průměru za rok 2005 znamenal posílení české koruny. Ta meziročně zhodnotila o 7,1 % vůči EURO a o 7,3 % vůči americkému dolaru. Tempo (míra) zhodnocování koruny se ve vztahu k EURO zrychlovalo a ve vztahu k dolaru zpomalovalo. I přes toto posílení české koruny je relace mezi směnným kursem Kč k EUR a mezi Kč vyjádřené v PPS (Standard kupní síly) stále vysoká. Tato relace, vyjádřená ERDI (Exchange Rate Deviation Index), osciluje na úrovni 1,75531, to znamená, že hladina tuzemských komparativních cen je cca o 43% nižší než je průměr zemí EU a devizový (směnný) kurz Kč je téměř dvakrát vyšší než parita kupní síly. Nižší úrovní cenové hladiny v ČR odpovídá i nižší úroveň mezd a platů, důchodů a ostatních sociálních dávek. O nepříznivé výši ERDI za ČR svědčí také to, že v porovnání s ostatními členskými zeměmi EU se ČR podle ERDI umístila až na 21. místě. Na poslední místa za ČR se v roce 2005 dále řadí: Slovensko, Polsko, Lotyšsko a pořadí uzavírá Litva. Hospodaření státního rozpočtu za rok 2005 skončilo schodkem 56,3 mld. Kč, což je meziročně lepší výsledek o 37,3 mld. Kč. Uvedený schodek byl zároveň nižší o 27,2 mld. Kč, než bylo předpokládáno v rozpočtu na rok 2005. V poměru k HDP v běžných cenách schodek poklesl z 3,4 % v roce 2004 na 1,9 % v roce 2005. Na příznivější než rozpočtovaný výsledek hospodaření mělo větší vliv plnění rozpočtových příjmů než rozpočtových výdajů (105,0 %, resp. 101,6 %). V roce 2005 rostly rychleji skutečné příjmy než skutečné výdaje o 5,7 p.b., zatímco státní rozpočet počítal s předstihem pouze 1,9 p.b.

1.2

ROZVOJ

LIDSKÝCH

ZDROJŮ

V oblasti lidských zdrojů pokračoval v České republice v roce 2005 rozporuplný vývoj z předchozích let. Pozitivní prvky se projevovaly především v demografickém vývoji. Na trhu práce přetrvávaly negativní tendence z minulých let, ale i v této oblasti se začaly projevovat pozitivní prvky. Nelze z nich však ještě usuzovat na výrazný obrat na trhu práce. Ke konci roku měla Česká republika 10 234 tisíc obyvatel. Střední stav počtu obyvatel se zvýšil o více než 27 tisíc obyvatel. Tento nárůst byl jako v předchozím roce ovlivněn zejména migrací obyvatelstva ze zahraničí, do ČR se přistěhovalo 60,3 tis. obyvatel. Naproti tomu přirozenou měnou obyvatel ubylo 5 727 osob. V roce 2005 se narodilo 102,5 tisíc dětí, což je nejvíce od roku 1995. Kojenecká úmrtnost byla tradičně nízká (3,4 promile), patří mezi nejnižší v Evropě. V roce 2005 zemřelo 107 938 osob tj. o 761 více než v předchozím roce. Stále vysoká je úmrtnost na nemoci oběhové soustavy a novotvary. Naděje na dožití se proti roku 2004 mírně zvýšila u mužů na 72,9 roku, u žen zůstala na úrovni z předchozího roku 79,1 roku. 11


Tabulka: Základní charakteristiky rozvoje lidských zdrojů Ukazatel

Měrná jednotka

2003

2004

2005

tis. os.

10 201,7

10 220,5

10 235,4

Počet obyvatel meziroční změna

%

0,0

0,2

0,1

Míra ekonomické aktivity

%

59,4

59,2

59,4

Jednicové pracovní náklady (předchozí rok = 100)

%

102,5

103,0

99,3

Souhrnná produktivita práce (předchozí rok = 100)

%

103,9

104,6

105,1

Obecná míra nezaměstnanosti (dle ILO) 1

%

7,8

8,3

7,9

Počet obyvatel

Na pracovním trhu došlo k mírnému zlepšení jak v oblasti zaměstnanosti, tak ve snížení míry nezaměstnanosti. Počet zaměstnaných se zvýšil, míra nezaměstnanosti se na celostátní úrovni snížila. Problémem jsou však značné diference v nezaměstnanosti na regionální a mikro-regionální úrovni. Mezi pozitiva nesporně patří prvé výsledky při realizaci programu Rozvoje lidských zdrojů, částečně podporovaného ze zdrojů EU. Počet zaměstnaných osob byl (na základě údajů výběrového šetření pracovních sil) v meziročním porovnání o 71,0 tis. osob vyšší, což představuje nárůst osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním o 1,5 %. Z regionálního hlediska se nejvíce zvýšila zaměstnanost v regionech: Hlavní město Praha a kraje Moravskoslezský, Pardubický a Olomoucký. Ke zvýšení zaměstnanosti došlo celkově u 9 ze 14 krajů. Naopak ke snížení počtu zaměstnaných došlo v krajích Libereckém a Vysočina a nejvyšší pokles byl v kraji Zlínském (téměř 6,0 tis. osob). V roce 2005 pokračovaly změny v sektorové struktuře zaměstnanosti. Proti předchozímu roku se dále snížila zaměstnanost v primárním sektoru. Ke konci roku 2005 počet zaměstnaných osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním v zemědělství včetně lesnictví a rybářství představoval pouze 3,8 % na celkové zaměstnanosti v ČR. Naopak ke zvýšení došlo v sekundárním sektoru o 39,4 tis. osob, podíl sektoru na celkové zaměstnanosti dosáhl 39,6 %. Tento vývoj byl zejména ovlivněn zpracovatelským průmyslem – nejvyšší nárůst byl v rámci odvětví povrchová úprava a zušlechťování kovů a všeobecné strojírenské činnosti. K dalšímu zvýšení podílu došlo i v terciárním sektoru, u kterého podíl na celkové zaměstnanosti představoval 56,5 %.

1

(Zdroj dat výběrové šetření pracovních sil – dále jen VŠPS)

12


Míra nezaměstnanosti (7,9 %) meziročně poklesla o 0,4 procentního bodu a ve srovnání s průměrem za EU 25 je v ČR její úroveň o 0,6 procentního bodu nižší. Nelze však přehlédnout nárůst počtu nezaměstnaných ve věkové skupině před odchodem do důchodu. I nadále rovněž platí, že podíl nezaměstnaných žen je vyšší než mužů. Celkový počet nezaměstnaných dosahuje téměř 410,2 tis. osob (respektive 481,0 tis. registrovaných na úřadech práce), což představuje v meziročním porovnání snížení o 15,7 tis. osob. Nezaměstnanost v meziročním porovnání vzrostla ve věkových skupinách 45 – 59 o 7,7 tis. osob, dále ve věku mezi 30 – 39 lety o 3,9 tis. osob a konečně mezi 15 – 19 lety o 2,9 tis. osob. U ostatních věkových kategorií byl zaznamenán pokles počtu nezaměstnaných. Téměř polovinu (47,8 %) nezaměstnaných tvoří absolventi středních škol bez maturity. Zhruba čtvrtinu (24,1 %) tvoří nezaměstnané osoby se základním vzdělání. I přes určité zlepšení situace na trhu práce platí stále strukturální nesoulad mezi nabídkou a poptávkou. Kvalifikační struktura absolventů středních škol, a zvláště pak odborných učilišť, se odchyluje od potřeby podnikatelské sféry. Počet dlouhodobě nezaměstnaných tj. osob, které jsou klasifikovány jako nezaměstnaní déle než jeden rok, se proti roku 2004 snížil o 3,1 tis. osob, ale jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných (53,4 %) se zvýšil o 1,7 p.p. V roce 2005 se nedařilo zřizovat dostatečný počet pracovních míst, který by odpovídal jednotlivým skupinám nezaměstnaných. Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo (9.8 uchazečů) je stále vysoký. Jako zvlášť nepříznivou situaci lze označit situaci u skupiny osob znevýhodněných. Na konci roku 2005 připadalo na národní úrovni na 1 volné pracovní místo pro občany se změněnou pracovní schopností 41,8 uchazečů. I přes mírné zlepšení situace na trhu práce v ČR existuje stále silná regionální diferenciace mezi regiony různých úrovní. Na úrovni odpovídající NUTS 2 se obecná míra nezaměstnanosti pohybovala v intervalu od 3,5 % (Praha) do 13,9 % (Moravskoslezsko). Na úrovni NUTS 3 - krajů byl interval rozpětí míry nezaměstnanosti výrazně vyšší - od 3,5 % v již zmíněném Hl. m. Praze do 14,5 % v Ústeckém kraji. Na okresní úrovni (LAU 1) byla nejvyšší míra registrované nezaměstnanosti v okresech Most (21,2 %) a Karviná (18,6 %), naopak nejnižší v okresech Praha – východ (2,5 %) a Praha – západ (2,6 %). V krajích a okresech s vysokou mírou nezaměstnanosti je nedostačující nabídka volných pracovních míst. Nejvyšší počet uchazečů na 1 volné pracovní místo byl registrován v Moravskoslezském kraji (29,2 osob), a to zejména v okresech v okresech Karviná (78,1) a Bruntál (51,6). Nepříznivý byl tento indikátor i v Ústeckém kraji (26,0), zvláště pak v okresech Most (51,7) a Teplice (33,9).

13


Vzhledem k vývoji na trhu práce se dosavadní aplikace nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti nejeví zatím jako dostatečně účinná vzhledem k existujícím potřebám. Pozitivem však beze sporu je, že se opatření aktivní politiky zaměstnanosti již začala intenzivněji realizovat. Tato politika zahrnuje vedle různých forem poradenských programů zejména podporu dalšího profesního vzdělávání - především rekvalifikace, dále pak podporu zřizování nových pracovních míst poskytovanou zaměstnavatelům při zaměstnávání uchazečů o zaměstnání i uchazečům samotným při zahájení samostatné výdělečné činnosti. Celkem bylo podpořeno na 117 tis. osob – klientů politiky zaměstnanosti a 5,3 tis. osob poskytovatelů služeb v oblasti politiky zaměstnanosti. V oblasti národních dokumentů byl v průběhu roku 2005 vypracován klíčový strategický dokument – Národní program reforem ČR 2005-2008 (schválen usnesením vlády č. 1200 ze 14. září 2005). Národní program reforem by měl přispět ke zlepšení naplňování cílů revidované Lisabonské strategie a provádění nezbytných reforem v ČR. Požadavek na vypracování tohoto vnitrostátního reformního programu je rovněž obsažen v závěrech Evropské rady z června 2005. Národní program reforem se zaměřuje zejména na opatření vedoucí k posílení flexibility trhu práce. Rozšíření smluvní volnosti, snížení nemzdových nákladů práce, zvýšení územní mobility pracovní síly jsou klíčové prvky, které povedou ke zvýšení pracovní motivace nejen nízkopříjmových skupin. V oblasti začleňování osob na trhu práce je soustředěna pozornost na osoby stojící na počátku a na konci profesní kariéry. Reformy z oblasti rozvoje vzdělávání zvýší kvalitu pracovní síly, rozšíří možnosti vzdělávání a podpoří schopnost vyrovnat se s náročnými podmínkami měnícího se trhu práce.

14


Problematiku integrace mladistvých do společnosti řeší projekt „Most“, který se začal realizovat na úřadech práce. Hlavním zaměřením tohoto projektu je návrat do školského systému a umožnit mladistvým získání výučního listu jako nejnižšího kvalifikačního dokladu Východiskem pro koncepci tohoto projektu byl pilotní česko-britský projekt „Pomoc mládeži znevýhodněné na trhu práce v České republice“, který byl realizován okresním Úřadem práce v Mostě. Most je okresem s vysokou koncentrací mladistvých bez dokončeného vzdělání ze sociálně slabých rodin. Řada mladistvých pochází z rómské komunity. Opatření na integraci specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí je zaměřeno na dlouhodobou nezaměstnanost, která je determinována zejména na osoby se změněnou pracovní schopností, nízkou úrovní kvalifikace a vyšší věkovou kategorií. Klíčové znevýhodněné skupiny zahrnují absolventy škol a mladistvé, občany se zdravotním postižením, občany nad 50 let věku, občany bez kvalifikace nebo nízkou úrovní kvalifikace a občany s malými dětmi. Nejvíce ohroženy jsou skupiny osob, u kterých dochází ke kumulaci různých znevýhodnění. Mezi nejproblémovější skupiny na trhu práce patří příslušníci rómské komunity. Jejich situaci ovlivňuje zejména nízká nebo žádná kvalifikace a odlišné socio-kulturní prostředí. Přitom – podle posledního sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 – se k romské národnosti přihlásilo pouze 12 tisíc osob (v roce 1991 to bylo 32 tisíc) tj. 0,1% všech obyvatel ČR. Uvedený údaj je odbornou veřejností považován za podhodnocený, neboť výrazně vyšší počet osob (36 tisíc) uvedl romský mateřský jazyk, většina z nich se ale zřejmě hlásila se k jiným národnostem. K relativně nejvyššímu nárůstu došlo u národnostních menšin vietnamské, ukrajinské a ruské, které však nepatří k problémovým. Opatření na integraci specifických skupin obyvatelstva je rovněž zaměřeno na vybrané cílové skupiny, u nichž riziko sociálního vyloučení dopadá na celou společnost v podobě negativních externalit. Jedná se kupříkladu o příslušníky romské komunity, imigranty, oběti trestné činnosti, osoby komerčně zneužívané, osoby bez přístřeší apod. Regionální aktivity zaměřené na tyto cílové skupiny jsou řešeny v rámci SROP.

1.3

PLNĚNÍ KONVERGENČNÍHO PROGRAMU

Česká republika plnila i v roce 2005 principy Konvergenčního programu, přijatého v roce 2004 v souladu s nařízením Rady 1466/97. Česká republika potvrdila i v roce 2005 svůj zájem nadále pokračovat v konzervativní strategii přistupování k eurozóně, blíže popsané ve společném dokumentu vlády ČR a České národní banky Strategie přistoupení České republiky k eurozóně z října 2003. Podle této strategie lze očekávat přistoupení ČR k eurozóně v horizontu let 2010. Hlavním hospodářským cílem vlády ČR je podpora hospodářského růstu a zaměstnanosti podněcováním zvyšování produktivity a konkurenceschopnosti. Neodkladným úkolem je upevnění kontroly nad vývojem veřejných financí. Růst HDP, vývozu i produktivity práce svědčí o tom, že se stanovené cíle daří plnit, i když zdaleka nebyly vyčerpány možnosti české ekonomiky především v oblasti

15


konkurenceschopnosti a ve využívání duchovního potenciálu obyvatel. Také kontrola veřejných financí přináší první výsledky. 1.3.1

Fiskální politika

Reforma veřejných financí, zahájená v roce 2003, pokračovala i v roce 2005. Státní rozpočet a rozpočty státních fondů na rok 2005 byly připraveny jako úsporné. Započaly změny v daňové soustavě, které postupně vytvoří předpoklady pro plnění cílů v oblasti konkurenceschopnosti. Podle této strategie by v roce 2005 neměl deficit vládního sektoru překročit 4,8 % HDP, v roce 2006 by měl činit 3,8%, v roce 2007 by neměl přesáhnout 3,3 % a v roce 2008 by měl klesnout na 2.7% HDP. Ve srovnání s výchozí úrovní v roce 2004 by se měl deficit vládního sektoru ročně v průměru snížit o cca 0,7 procentního bodu. Výsledky státního rozpočtu byly v roce 2005 příznivější, jak v porovnání s předpoklady rozpočtu, tak v porovnání s rokem 2004. Relace schodku státního rozpočtu v relaci k HDP (1,9%) byla nižší než v roce 2004 (3,4%). Roční výsledky rozpočtového hospodaření ukazují vývojovou rozkolísanost na výdajové straně, přičemž rytmus vývoje příjmů byl pravidelný, což odpovídalo hospodářským výsledkům nefinančních podniků a platbám daňových poplatníků do státního rozpočtu. Na růst celkových příjmů měly největší vliv (7,0 p.b.) daňové příjmy (771,6 mld. Kč), které se zvýšily o 7,5 %, přičemž nebylo dosaženo rozpočtového předpokladu o 0,6 %. Z nich o 7,9 % rostly daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů (195,0 mld. Kč) při vyšším plnění rozpočtu (o 1,8 %). Zcela neočekávaně na růst celkových příjmů měly značný vliv (6,4 p.b.) přijaté dotace (67,8 mld. Kč), které se zvýšily 3,6 násobně. Celkové výdaje 922,8 mld. Kč za rok 2005 byly meziročně vyšší o 6,9 % a jejich růst se jen nepatrně zrychlil (o 0,2 p.b.), přičemž rozpočtové plnění výdajů bylo vyšší než před rokem. V poměru k HDP dosáhly uvedené výdaje 31,5 %, což bylo meziročně více pouze o 0,3 p.b. Nejvíce ovlivnily růst celkových výdajů běžné výdaje (5,5 p.b.), jejichž hodnota (843,8 mld. Kč) se meziročně zvýšila o 6,0 % a zhruba o 1 % přesáhla rozpočet. Jak v roce 2004, tak v roce 2005 jsou dosažené výsledky příznivější než byl původně stanovený cíl. Relace deficitu státního rozpočtu k HDP 1,9% v roce 2005 (rok 2004 = 3,4%) i deficitu veřejných financí (2,59 % k HDP) ukazují na příznivé plnění tohoto cíle. Výsledky ve snižování deficitu veřejných financí za uplynulé dva roky zatím potvrzují reálnost cíle vytýčeného konvergenčním programem ČR. Od roku 2004 jsou výdaje vládního sektoru ovlivněny vstupem do EU. Ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti začínají být financovány projekty, jejichž příjemcem bude v řadě případů vládní sektor. Z tohoto titulu se zvyšují výdaje do oblasti sociální a hospodářské koheze. Česká republika také přispívá do rozpočtu EU částkou cca 1,1 % HDP a tento výdaj se odráží i v růstu běžných transferů.

16


1.3.2

Měnová politika

Režim měnové politiky ČNB spočívá v přímém cílování inflace. Od roku 2002 přešla ČNB k průběžnému cílovému pásmu pro meziroční celkovou inflaci. Toto pásmo rovnoměrně klesá z úrovně 3 – 5 % v lednu 2002 na úroveň 2 až 4 % v prosinci 2005. Tento inflační cíl byl vyhlášen jako meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen (CPI) ve výši 3 %. V roce 2005 byla úroveň spotřebitelských cen meziročně vyšší v průměru o 1,9 %. V porovnání s rokem 2004 to představovalo zpomalení dynamiky o 0,9 procentního bodu. Největší vliv na dynamiku spotřebitelských cen měl růst cen bydlení, vody, paliv a energie a rovněž růst cen (o 12,9%) poštovních a telekomunikačních služeb. Inflační cíl ve výši 3 % přírůstku spotřebitelských cen byl tedy i v roce 2005 dodržen. 1.3.3

Plnění maastrichtských konvergenčních kritérií

Legislativa EU uvádí jako podmínku připojení k EMU dosažení vysokého stupně konvergence, jehož měřítkem je dosažení čtyř konvergenčních kriterií:

Udržení cenové stability, Udržitelnost veřejných financí, Kurzové kriterium, Kriterium dlouhodobých úrokových sazeb.

Kriterium cenové stability Kritérium cenové stability se v ČR daří plnit s reservou, což do jisté míry odráží nízkou inflaci v roce 2003, její mírný nárůst v roce 2004 a rovněž pomalý růst v roce 2005. Zvýšení hladiny spotřebitelských cen o 1,9 % za rok 2005 bylo ve srovnání s předchozím rokem nižší o 0,9 p.b. Stejně jako v roce 2004 rostly ceny tržních služeb (3,7 %) rychleji než ceny zboží (0,8 %). Inflační cíl ČNB je stanoven na úrovni meziročního růstu spotřebitelských cen o 3%. V roce 2005 (stejně tak jako v předchozím roce) bylo toto kriterium splněno. Dá se předpokládat, že plnění kriteria bude blízko horního okraje za podmínky, že cenový vývoj v členských zemích EU se nebude odchylovat výrazně směrem dolů. Kritérium udržitelnosti veřejných financí Kriterium udržitelnosti veřejných financí se v ČR v roce 2005 podařilo splnit. Deficit sektoru vládních institucí v roce 2005 činil 2,59 % HDP. ČR se tak dostala pod úroveň referenční hranice 3 % HDP, což je zlepšení proti původním předpokladům konvergenční strategie. Udržení deficitu veřejných financí na úrovni kriteria (3% HDP) bude zřejmě možné, pokud nevzniknou zcela mimořádné nároky na výdaje z veřejných financí a pokud se podaří nastartovaný rychlý růst HDP udržet i v nejbližších letech.

17


Je to dáno tím, že rozpočty posledních let jsou tvořeny jako úsporné. Např. deficit státního rozpočtu za rok 2005 činil pouze 1,9 % HDP, a to při vysokém růstu HDP (o 6%). Lze reálně předpokládat, že vztah deficitu veřejných financí k HDP bude udržen pod hranicí konvergenčního kriteria i v dalších letech, to znamená dříve než v předpokládaném roce 2008. To vytvoří příznivé podmínky pro zavedení EUR v následujících letech. Za předpokladu naplňování fiskální strategie vlády by nemělo být plnění kriteria v době jeho předpokládaného vyhodnocování ohroženo. Kursové kritérium Kursové kriterium bude možné vyhodnocovat až po vstupu do kursového mechanismu ERM II. Kromě toho by interpretace kriteria měla odrážet i ekonomický úsudek o příčinách případných kursových výkyvů. Klíčovým parametrem bude také střed kursového pásma, který bude stanoven pro českou korunu při vstupu do ERM II. Vzhledem k pozitivním faktorům ve vývoji ekonomiky v roce 2005 česká koruna posílila jak vůči EURO (o 7,1% ), tak vůči USD (o 7,3%). I přes toto posílení české koruny je relace mezi směnným kursem Kč k EURO a mezi Kč vyjádřené v PPS (Standard kupní síly) stále vysoká. Tato relace, vyjádřená ERDI (Exchange Rate Deviation Index), osciluje jak již bylo uvedeno na úrovni 1,8. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Kriterium dlouhodobých úrokových sazeb se v současnosti v ČR dodržuje bez problémů. Ani orientační výhled pro horizont několika let nenaznačuje problémy v této oblasti. Určitým rizikem mohou být problémy spojené s realizací reformy veřejných financí.

1.4

H L AV N Í C H A R A K T E R I S T I K Y V Ý V O J E R E G I O N Ů NUTS 2

Na základě provedených odhadů lze konstatovat, že ekonomický vývoj regionů odpovídající úrovni NUTS 2 – tzv. „regionů soudržnosti“ se liší. Mezi těmito regiony zaujímá dlouhodobě dominantní postavení Hlavní město Praha, které se významně (v některých případech až několikanásobně) odchyluje od národního průměru ČR, a to ve všech základních makroekonomických charakteristikách. Ve zbývajících sedmi regionech nejsou sice regionální disparity již tak výrazné, přesto je lze rozdělit do několika skupin v závislosti na podobnosti hodnot použitých ukazatelů, což je patrné z následujícího tabulkového přehledu.

18


Seskupení regionů NUTS 2 podle vybraných indikátorů (odhad roku 2005) Skupina

HDP/obyvatele1) region

1 2 3 4

Praha Jihozápad, Jihovýchod a Střední Čechy Moravskoslezsko, Severozápad a Severovýchod Střední Morava

Registrovaná míra nezaměstnanosti3) ČR = ČR = region 100 8,9 251,0 Praha 3,25 Střední Čechy, 91,2 – 6,25 – Jihozápad 96,8 7,79 a Severovýchod

THFK/obyvatele2)

ČR = Region 100 201,6 Praha 90,6 – Střední Čechy 92,7 a Jihozápad Severovýchod, 82,6 – Severozápad 85,9 a Jihovýchod Moravskoslezský 79,9 a Střední Morava

72,9 – Jihovýchod 88,7 a Jihovýchod 65,5 – Severozápad 66,5 a Moravskoslezsko

9,60 – 9,99 13,97 – 14,23

Poznámka: 1) HDP dle regionů = aproximativní odhad odvozený ze čtvrtletních NÚ 2) THFK – tvorba hrubého fixního kapitálu – předběžný odhad 3) Regionální míra nezaměstnanosti – údaje z MPSV

Předběžné roční odhady 2005 zpracované pro potřeby Výroční zprávy RPS potvrzují avízovaný vývoj v průběhu loňského roku. I nadále přetrvává v rámci mezi-regionálního porovnání dominantní postavení Hlavního města Prahy, která se liší ve všech rozhodujících indikátorech využívaných pro posuzování regionálních disparit. Výjimečnost tohoto regionu dokládají i mezinárodní evropské studie 2 či statistiky nadnárodních orgánů jako je EUROSTAT nebo OECD a WTO, které řadí Prahu co do makroekonomického hodnocení mezi nejúspěšnější evropské regiony. Posuzujeme-li diferenciaci sedmi zbývajících regionů odpovídající úrovni NUTS 2 lze říci, že je možné je rozdělit v podstatě do tří skupin, přičemž regiony ve třetí skupině lze považovat za průměr, ve druhé jsou vykázány hodnoty nad průměrem za území regionů ČR bez Prahy a v poslední čtvrté skupině jsou regiony s podprůměrnými výsledky. Lze konstatovat, že při aplikaci HDP na obyvatele za regiony „soudržnosti“ došlo v meziročním porovnání ke snížení vnitřní mezi krajské disparity. Nejvyšší vnitřní regionální diferenciace byla zaznamenána u regionu Severovýchod, kde takto hodnocená produkčnost regionů odpovídající úrovni NUTS 3 ve srovnání s průměrem ČR dosáhla výše v Libereckém kraji 81,4 % (průměru ČR), Královéhradeckém 90,1 % a Pardubickém 85,2 %. Při aplikaci ukazatele registrované míry nezaměstnanosti za regiony úrovně NUTS 2 byla nejvyšší vnitro regionální disparita mezi regiony NUTS 3 – krajem Karlovarským (10,3 %) a Ústeckým (15,4 %).

2

Pro Maneger – magazin (německý měsíčník) provedla Univerzita v Mannheimu. Na základě této studie obsadila Praha z 58 hodnocených měst 4. místo za Paříží, Frankfurtem nad Mohanem a Luxemburgem.

19


Odvětvová struktura HPH a vybrané makroekonomické indikátory* Odvětví podle OKEČ kód

název HPH celkem v kupních cenách v mil. Kč

A+B

Zemědělství, lesnictví, rybolov

C+D+ Průmysl E F Stavebnictví Obchod, G+H+J pohostinství, doprava Peněžnictví, J+K komerční služby L až Q Ostatní služby HPH celkem v kupních cenách v % A+B

Zemědělství, lesnictví, rybolov

C+D+ Průmysl E F Stavebnictví Obchod, G+H+J pohostinství, doprava Peněžnictví, J+K komerční služby L až Q Ostatní služby

ČR cekem 2003

2004

ČR bez Prahy (7 NUTS2) 2005

2003

2004

2005

2 367 098 2 530 927 2 666 174 1 819 666 1 947 781 2 048 367

Hlavní město Praha 2003

2004

2005

547 432

583 146

617 807

71 751

83 587

79 459

71 047

82 818

78 728

704

769

731

719 403

785 652

829 791

652 596

714 396

754 531

66 807

71 256

75 260

165 344

173 507

177 276

132 724

139 735

142 770

32 620

33 772

34 506

609 990

642 829

677 513

429 513

451 296

475 646

180 477

191 533

201 867

388 229

411 954

441 906

223 549

232 878

249 810

164 680

179 076

192 096

412 381

433 398

460 229

310 238

326 659

346 882

102 143

106 739

113 347

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

3,0

3,3

3,0

3,9

4,3

3,8

0,1

0,1

0,1

30,4

31,0

31,1

35,9

36,7

36,8

12,2

12,2

12,2

7,0

6,9

6,6

7,3

7,2

7,0

6,0

5,8

5,6

25,8

25,4

25,4

23,6

23,2

23,2

33,0

32,8

32,7

16,4

16,3

16,6

12,3

12,0

12,2

30,1

30,7

31,1

17,4

17,1

17,3

17,0

16,8

16,9

18,7

18,3

18,3

86,8

86,9

86,8

203,1

201,8

201,6

59,0

61,3

62,6

138,0

142,3

145,4

90,1

90,0

90,3

157,3

158,6

155,0

8,3

8,9

8,8

4,2

3,9

3,5

HDP na 1 obyvatele, ČR = 100,0 100,0 100,0 100 HDP na 1 obyvatele, EU 25 68,0 70,5 72,1 = 100 Produktivita práce, ČR = 100,0 100,0 100,0 100** Obecná míra 7,8 8,3 7,9 nezaměstnanosti Poznámky: * Údaje za rok 2005 - jedná se o aproximativní odhad ** Produktivita práce jako podíl vytvořené HPH v daném

regionu na 1 zaměstnance (VŠPS)

Posuzujeme-li uvedených 7 regionů soudržnosti ve svém souhrnu dojdeme k závěru, že mezi rizikové regiony patří oblasti Střední Morava (zejména kraj Olomoucký), Moravskoslezsko a Severozápad (kraj Ústecký), které dosahují nepříznivých výsledků u makroekonomických indikátorů uvedených ve výše uvedeného tabulkového přehledu. 20


Hodnocení regionů NUTS 2 za rok 2005 naznačuje určité zlepšení, které ovlivňuje zejména Hlavní město Praha, což je zřejmé z výše uvedené tabulky. 1.4.1

Region soudržnosti – Hlavní město Praha

Hlavní město Praha má mezi regiony České republiky dominantní postavení, což lze doložit na celé řadě statistických údajů. Její význam přesahuje národní hranice a stává se právem i významnou metropolí Střední Evropy. Toto postavení je dáno dlouhodobým historickým a společenským vývojem Prahy, kdy se stala administrativním, kulturním a společenským centrem. K tomu přispívá i její geografická poloha, rychlé přizpůsobování se moderním informačním technologiím, navíc vzhledem k atraktivitě regionu se projevuje intenzivní činnost domácích i zahraničních subjektů o získání rezidencí na jejím území, což se samozřejmě odráží na intenzitě investorské činnosti. Vysoké hodnocení investorské stability Prahy, společně se stabilním a pestrým trhem práce, s nadprůměrnou kvalifikací pracovní síly a silné zázemí pro vzdělávání jsou faktory, které jednak významně ovlivňují ekonomické a lidské zdroje, ale i diversifikují Prahu od ostatních regionů ČR. Relace makroekonomických ukazatelů Hl.m.Prahy a ČR v roce 2005 HDP na obyvatele 3 2,016 2,5 2

Registrovaná m íra nezam ěstnanosti 0,366

1,5

HDP na zam ěstnanou osobu 1,550

1 0,5

THFK na zam ěstnanou osobu 1,930

THFK na obyvatele 2,510

Česká republika

Praha

Vysokou úroveň HDP připadající na 1 obyvatele dlouhodobě dosahuje v Praze dvojnásobek republikového průměru. Tuto skutečnost ovlivňuje – kromě již zmíněných faktorů – odlišná odvětvová struktura hospodářství, což je zřejmé z tabulkového přehledu na předcházející stránce. Za rok 2005 se odhaduje, že podíl vytvořeného HDP na 1 obyvatele ve srovnání s republikovým průměrem dosáhne výše 201,6 % 3. O výjimečném postavení Prahy v rámci EU svědčí fakt, že je nejen regionem s nejvyšší hodnotou tohoto rozhodujícího makroekonomického indikátoru mezi novými členskými zeměmi, ale patří i mezi patnáct 3

Odhad zohledňuje metodické změny realizované v průběhu roku 2005.

21


regionů EU 25 s nejvyšším podílem HDP na obyvatele v PPS. Podle prvních odhadů lze předpokládat, že za Prahu tento podíl za rok 2005 bude činit 145 %. Rozhodujícími odvětvími pro tvorbu nově vytvořené hodnoty v Praze jsou odvětví obchod, pohostinství, doprava a telekomunikace, které se na celkově vytvořené hodnotě podílely 32,7 %. Neméně významnými odvětvími jsou pro Prahu komerční služby, peněžnictví a pojišťovnictví, jejichž podíl činil 31,1 %. Ve srovnání s ostatními regiony lze za nízký považovat podíl připadající na průmyslová odvětví, a to pouze 12,2 %. Přestože v Praze se realizuje pětina z republikového úhrnu vytvořené hodnoty ve stavebnictví, v rámci Hlavního města Prahy činil podíl HPH vytvořené ve stavebnictví pouze 5,6 %. Nadprůměrná výše vytvořeného HDP je ovlivňována též vysokou dojížďkou za prací do hlavního města Prahy, jež v roce 2005 činila dle odhadů 133,5 tis. osob. Nejvíce se na dojížďce za prací do hlavního města podílí trvale bydlící obyvatelstvo ze Středočeského kraje (67,5 %). Výše produktivity práce měřené jako podíl vytvořeného HDP na 1 zaměstnance v regionu představuje 155 % republikového průměru. Naprosto dominantní postavení Prahy je rovněž u dalšího významného makroekonomického ukazatele hrubé tvorby fixního kapitálu, jež charakterizuje jednu z forem užití hrubého domácího produktu. Dle odhadů za rok 2005 podíl tvorby hrubého fixního kapitálu připadající na 1 obyvatele v regionu by měl dosáhnout téměř 251 % republikového průměru. Při posuzování regionální struktury tohoto ukazatele lze říci, že téměř 29 % z republikového úhrnu je užita v Hlavním městě Praze. U výše podílu na 1 zaměstnance se dá očekávat, že dosáhne 193 % republikového průměru. Tak jako v předchozích letech v rozhodující míře směřují investice v Praze zejména do odvětví nemovitostí a komerčních služeb. Významný je též podíl investic do dopravy, obchodu a peněžnictví a pojišťovnictví. Ekonomický vývoj v Hlavním městě Praze se příznivě promítá i do situace na trhu práce. Registrovaná míra nezaměstnanosti v prosinci 2005 činila pouze 3,25 %, což představuje meziroční pokles o 0,25 procentního bodu. Současně lze říci, že je nejnižší za regiony odpovídající úrovni NUTS 2 tj. kraje. Situaci na trhu práce pozitivně ovlivňuje kromě jiného i fakt, že v Praze je nejvyšší podíl osob s vysokoškolským vzděláním na celkovém počtu zaměstnaných. Příznivý byl na konci roku 2005 též počet uchazečů na 1 volné pracovní místo. Jeho podíl v Praze činil 2,2 osoby oproti republikovému průměru 9,8 osob. 1.4.2

Region soudržnosti – Střední Čechy

Hospodářský vývoj Středních Čech významně ovlivňuje jeho heterogenní ekonomická struktura (průmyslové oblasti, zemědělské oblasti a rekreační zóny). Dalším determinujícím faktorem je geografická poloha regionu vůči Hlavnímu městu Praze. Region tvoří souvislý prstenec obklopující území Prahy. Vzhledem k této skutečnosti se území Středočeského kraje stalo významným zdrojem pracovních sil pro Prahu. Rezidenti ze Středních Čech se podíleli v roce 2005 ze 67,5 % na dojížďce do zaměstnání do Hlavního města Prahy. Na základě tohoto faktu lze říci, že právě negativní saldo Středočeského kraje u dojížďky a vyjížďky za prací snižuje ekonomickou výkonnost regionu měřenou indikátorem HDP na 1 obyvatele. Na druhé straně právě tento jev společně s odlišnou úrovní mezd zvyšuje čistý disponibilní důchod, a tím i koupěschopnou poptávku rezidentů Středních Čech.

22


Regionální podíl na nově vytvořené hodnotě ČR se za rok 2005 odhaduje ve výši 10,4 %. Tomu odpovídá podíl regionálního HDP připadající na 1 obyvatele ve výši 92,7 % ve srovnání s republikovým průměrem a 66,9 % průměru za EU 25. Výši nově vytvořené hodnoty měřené HDP v regionu rozhodující měrou ovlivňuje průmysl – zvláště pak zpracovatelský průmysl – jehož podíl na regionálním úhrnu HPH dosáhl dle předběžných výsledků 38,1 %. Dále, co do výše podílu jsou též velmi důležitá odvětví obchod, pohostinství, doprava a telekomunikace, jež se podílely na tvorbě regionální HPH 26,4 %. Jako podprůměrné ve srovnání s republikovými průměry lze označit podíly ve stavebnictví (5,9 %, tj. o 0,7 bodu méně), peněžnictví, komerční služby a pojišťovnictví (12,3 %, tj. o 4,3 bodu méně) a ostatních služeb (13,4 %, tj. o 3,9 bodu méně). Naopak zemědělství s 3,8 % překročilo podíl u republikového průměru o 0,9 bodu. Relace makroekonomických ukazatelů Středních Čech a ČR v roce 2005 HDP na obyvatele 1,2 0,927 1 0,8

Registrovaná míra nezaměstnanosti 0,704

HDP na zaměstnanou osobu

0,6

1,088

0,4

THFK na zaměstnanou osobu 1,069 Česká republika

THFK na obyvatele 0,912 Střední Čechy

Geografická atraktivita regionu společně s významnou historickou průmyslovou infrastrukturou kraje a relativně nízká mzdová náročnost soustřeďuje pozornost investorů, o čemž svědčí výše podílu investic, která se odhaduje za rok 2005 na 10,2 % republikového úhrnu. Podíl tvorby hrubého fixního kapitálu na obyvatele sice dosáhl jen 91,2 % republikového průměru, což kraj řadí v mezi-krajském porovnání až na 7. místo ze 14, ale vzhledem k mezikrajským disparitám u porovnání regionů odpovídající úrovni NUTS 2 jsou Střední Čechy na 3. místě z 8 územních celků. Výrazně lépe lze posuzovat podíl THFK na zaměstnance. Na základě tohoto hodnocení je možné říci, že Středočeský kraj (106,9 %) společně s Prahou (193,0 %) jsou jedinými regiony, které překračují celorepublikový průměr. Rozdíl mezi oběma ukazateli ovlivňuje již zmíněná vysoká vyjížďka za prací ze Středočeského kraje. Situaci na trhu práce na konci roku 2005 ve Středních Čechách lze hodnotit v rámci České republiky jako příznivou, a to i přes vcelku výrazné meziokresní disparity. Míra registrované nezaměstnanosti v prosinci 2005 za kraj činila 6,3 %, což je o 2,6 procentního bodu méně než republikový průměr. Na okresní úrovni se však míra registrované nezaměstnanosti pohybovala 23


v intervalu od 2,5 % v okrese Praha – východ do 9,4 % v Kutné Hoře. Vyšší hodnoty byly též zjištěny v okresech Nymburk (8,7 %), Kladno (8,4 %), Kolín a Příbram (7,9 %). V těchto okresech byla míra registrované nezaměstnanosti pod republikovým průměrem (8,9 %). Vcelku příznivě lze též hodnotit výsledky podle indikátoru počet uchazečů na 1 volné pracovní místo, který na konci roku 2005 dosáhl na krajské úrovni hodnoty 5,8 osob, což je o 4,0 osoby méně než republikový průměr. Nejvyššího podílu tohoto ukazatele bylo dosaženo v okresech Kutná Hora (14,0) a Mělník (13,5). 1.4.3

Region soudržnosti – Jihozápad

Region soudržnosti – Jihozápad je tvořen dvěma kraji – Jihočeským a Plzeňským, které leží při hranicích České republiky se Spolkovou republikou Německo a Rakouskem. Pohraniční pásmo tvoří horská oblast Šumava a Český les, toto území je zvlášť vhodné pro rekreaci a rozvoj cestovního ruchu. Kraje lze charakterizovat jako průmyslově zemědělskou oblast, přitom větší koncentrace průmyslu je zejména v Plzeňské aglomeraci. Naproti tomu specifikem Jihočeského kraje v rámci ČR je chov ryb. Co do ekonomických výsledků se Jihozápad řadí mezi regiony podporující ekonomický růst. Tento trend jednoznačně ovlivňují metropole obou krajů. Určité problémy se vyskytují v některých okresech těchto krajů na trhu práce. Relace makroekonomických ukazatelů Jihozápadu a ČR v roce 2005 HDP na obyvatele 1,1 0,906 0,9 Registrovaná míra nezaměstnanosti

0,7

HDP na zaměstnanou osobu 0,879

0,741

0,5

THFK na zaměstnanou osobu


0,940

Česká republika

Jihozápad

Z hlediska tvorby HDP na obyvatele v roce 2005 obsadil Jihozápad čtvrté místo v rámci ČR – dosáhl 90,6 % republikového průměru, což odpovídá 63,2 % odhadovaného průměru EU 25. Podíl Jihozápadu na vytvořeném HDP České republiky dosáhne ve sledovaném období 10,4 %, z toho 5,4 % připadá na Jihočeský kraj. Co do odvětvové struktury lze jednoznačně za nejdůležitější označit průmysl s podílem 34,2 %, tj. o 3,1 procentního bodu více než republikový průměr. Rozhodující váhu zde má zpracovatelský průmysl, zvláště pak

24


v Plzeňském kraji. Oproti republikovému průměru je též vyšší podíl u odvětví zemědělství 4,8 % (o 1,8 bodu), stavebnictví (7,4 %, tj. o 0,8 bodu) a ostatní služby (18,1 % o 0,8 bodu). Při porovnání s republikovým průměrem lze příznivě hodnotit i oblast užití HDP. Podíl tvorby hrubého fixního kapitálu v roce 2005 na republikovém úhrnu dosáhl výše 11,1 %. Tomu odpovídá 96,8 % republikového průměru u podílu THFK připadajícího na 1 obyvatele, což je po Praze druhý nejvyšší podíl v republice. Vysoký podíl je dosahován i u podílu THFK na zaměstnance (94 %) ve srovnání s republikovým podílem, tomu odpovídá 3. místo mezi regiony NUTS 2. Situaci na trhu práce v rámci meziregionálního porovnání v ČR lze hodnotit příznivě. Obecná míra nezaměstnanosti je po Praze druhá nejnižší 5,1 %, tj. o 2,8 procentního bodu méně než je republikový průměr. Registrovaná míra nezaměstnanosti v prosinci 2005 činila 6,58 %, tj. o 2,32 % méně než průměr za ČR. Nelze však přehlížet vnitřní regionální disparity. V Jihočeském kraji jsou nezaměstnaností nejvíce postiženy okresy Český Krumlov 10,1 % a Písek 8,5 %. V Plzeňském kraji jde o okresy Klatovy a Tachov shodně s 8,6 % míry registrované nezaměstnanosti. V okresech Jindřichův Hradec (27,9 osob), Český Krumlov (15,2 osob), Tachov (14,1 osob) a Rokycany (11,7 osob) byl překročen republikový průměr (9,8 osob) u podílu nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo. 1.4.4

Region soudržnosti - Severozápad

Region Severozápad je vytvořen z území krajů Karlovarského a Ústeckého. Leží při hranicích České republiky se Spolkovou republikou Německo. Pohraniční pásmo tvoří Krušné hory vhodné pro rozvoj cestovního ruchu, a to jak v zimním, tak i letním období. Oba kraje byly těžce poznamenány těžbou nerostných surovin, chemickým a textilním průmyslem, a to jak ekonomicky – dopad transformačního procesu hospodářství – tak i ve vztahu k životnímu prostředí. Tyto skutečnosti mají vážný dopad zejména na situaci na trhu práce. Za specifické obory průmyslu v regionu lze považovat výrobu skla a porcelánu. Pro Karlovarský kraj je navíc charakteristické lázeňství a s ním spojený cestovní ruch. Tvorba hrubého domácího produktu v regionu patří dlouhodobě k nejnižším v České republice. Podíl Severozápadu na vytvořeném HDP České republiky se odhaduje pro rok 2005 na 9,2 %, z toho v kraji Karlovarském 2,4 % a Ústeckém 6,8 %. To odpovídá podílu vytvořeného HDP připadajícího na 1 obyvatele ve výši 83,1 % republikovému průměru respektive 59,9 % průměru EU 25, což je druhý nejnižší podíl u regionů NUTS 2 v ČR. Rozhodující vliv na tvorbu regionálního HDP má průmysl, jehož podíl 40,7 % vysoce překračuje republikový průměr (o 9,6 bodu). Nadprůměrný je rovněž podíl odvětví stavebnictví 7,3 % a ostatních služeb 18,1 %. Regionální podíl tvorby hrubého fixního kapitálu na republikového úhrnu se za rok 2005 odhaduje na 9,0 %. Tomu odpovídá 81,7 % republikového průměru podílu THFK na 1 obyvatele a 85,4 % na zaměstnance. Vyšší intenzitu má investiční činnost v kraji Ústeckém.

25


Relace makroekonomických ukazatelů Severozápadu a ČR v roce 2005 HDP na obyvatele 2 0,831 1,5 1

Registrovaná míra nezaměstnanosti


0,5

0,869

0

1,574

THFK na zaměstnanou osobu 0,854


Česká republika

Severozápad

Za velmi vážnou lze označit situaci na trhu práce v obou krajích. Úroveň nezaměstnanosti je vyšší po celém území Severozápadu (13,97 % míra registrované nezaměstnanosti) než je republikový průměr (8,9 %), výjimkou je okres Cheb (8,1 %). V Karlovarském kraji dosáhla na konci roku 2005 registrovaná míra nezaměstnanosti 10,3 %, z toho v Karlových Varech byla 10,1 % a v Sokolově 12,7%. V Ústeckém kraji lze bez nadsázky situaci na trhu práce označit za kritickou. V mezikrajském porovnání je naprosto nejvyšší 15,4 %. V jednotlivých okresech se míra registrované nezaměstnanosti pohybuje v intervalu od 12,1 % v Litoměřicích do 21,2 % v Mostě. Za alarmující lze též v regionu Severozápad označit hodnoty ukazatele počet uchazečů na 1 volné pracovní místo. Na okresní úrovni je republikový průměr běžně několikanásobně překračován. Nejvyšší počet uchazečů na 1 VPM byl na konci roku registrován v okrese Most, a to 51,7 osoby, což signalizuje více než pětkrát překročení republikového průměru. Většina neumístěných je nezaměstnána dlouhodobě (déle než 1 rok). Nepříznivou situaci na trhu práce v regionu ovlivňuje – kromě jiného – nevyhovující vzdělanostní struktura obyvatelstva. 1.4.5

Region soudržnosti – Severovýchod

Území regionu je tvořeno ze tří krajů – Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického. Severovýchod leží při státních hranicích s Polskem a Spolkovou republikou Německo. Pro tento region je typická rozvinutá přeshraniční spolupráce, a to zejména na Liberecku v rámci Euroregionu NISA. Pohraniční pásmo tvoří pohoří Jizerské hory, Krkonoše a Orlické hory. Je bohatě využívané pro rozvoj cestovního ruchu zvláště pak v zimním období – pro lyžování. Charakter regionu soudržnosti je průmyslově-zemědělský. Nemalý význam však má i pro dopravu; prochází jím páteřní komunikace železniční i silniční sítě. Ekonomiku regionu silně poznamenala transformace průmyslu, a to jak strojírenského a elektrotechnického, tak především textilního. 26


Co do výše podílu (12,4 % z republikového úhrnu) obsadil Severovýchod v meziregionálním porovnání územních celků odpovídajících NUTS 2 třetí místo, z toho kraj Liberecký se podílí 3,4 %, Královéhradecký 4,8 % a Pardubický 4,2 %. Z hlediska tvorby HDP na obyvatele obsadil Severovýchod 5. místo v rámci ČR – dosáhl 85,1 % republikového průměru, což odpovídá 62,0 % průměru EU 25. Při posuzování odvětvové struktury měl na tvorbě regionálního HDP hlavní význam průmysl s 37,5 %. Mezi skupiny odvětví s vyšším podílem než byl republikový průměr patří zemědělství s 4,1 % (tj. o 1,1 bodu více) a stavebnictví se 7,0 % (o 0,4 bodu více). Podíl zbývajících odvětví byl pod úrovní republikového průměru. Poněkud méně příznivě vyznívají hodnoty charakterizující užití HDP – tvorbu hrubého fixního kapitálu, na republikovém úhrnu se Severovýchod podílí 10,6 %, tomu odpovídá 72,9 % republikového průměru podílu THFK na 1 obyvatele a 72,2 % na zaměstnance. Tyto výsledky řadí region na druhé respektive třetí místo od konce mezi regionálního porovnání v rámci ČR. Zmíněné pořadí zejména ovlivňují dosažené hodnoty v Pardubickém kraji. Relace makroekonomických ukazatelů Severovýchodu a ČR v roce 2005

HDP na obyvatele 1,1 0,859 0,9


0,7


0,5

THFK na zaměstnanou osobu 0,722


Česká republika

Severovýchod

Situaci na trhu práce na konci období roku 2005 lze považovat za vcelku příznivou. Míra registrované nezaměstnanosti v prosinci sledovaného období dosáhla výše 7,79 %, což je o 1,11 bodu méně než byl republikový průměr, z toho v kraji Libereckém činila 7,7 %, Královéhradeckém 7,3 % a Pardubickém 8,3 %. Pouze u 1 okresu ze 13, které tvoří území regionu Severovýchod, byla registrovaná míra nezaměstnanosti vyšší než republikový průměr – Svitavy, a to 11,7 %. Poněkud méně optimisticky lze hodnotit oblast trhu práce v regionu podle počtu nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo, a to i přes fakt, že průměr za Severovýchod činil 8,5 osob, což je o 1,4 osob méně než průměr za ČR. Republikový průměr byl překročen v pěti okresech – Česká Lípa (12,1 osob), Jičín (14,4), Rychnov nad Kněžnou (10,6), Svitavy (16,3) a Ústí nad Orlicí (16,6).

27


1.4.6

Region soudržnosti – Jihovýchod

Region soudržnosti Jihovýchod leží při státní hranici s Rakouskem a tvoří jej dva kraje – Vysočina a Jihomoravský. Jejich charakter je do značné míry odlišný. Hospodářství v obou krajích bylo poznamenáno transformačním procesem, což má dodnes dopad na trh práce. Zejména v brněnské aglomeraci došlo k výrazné změně odvětvové struktury hospodářství. Regionem prochází významné dopravní tepny železniční i automobilové přepravy, kromě toho je zde i letiště. Brno se stalo významnou metropolí. Sídlí zde kromě mnoha institucí regionálního významu i Ústavní soud, což podtrhuje důležitost moravské metropole nejen jako kulturního, univerzitního, ale i jako administrativně správního centra přesahujícího svým významem regionální hranice. Z hlediska regionální struktury vytvořeného HDP se Jihovýchod řadí s podílem 14,7 % z republikového úhrnu na druhé místo. Tento podíl je v rozhodující míře závislý na vytvořeném HDP v Jihomoravském kraji, jehož podíl na celostátním úhrnu byl ve sledovaném roce 10,3 %. Na kraj Vysočina připadá pouze 4,4 % z celkového HDP České republiky. Tomu odpovídá i vyšší podíl hrubého domácího produktu připadajícího na 1 obyvatele – 91,6 % oproti republikovému průměru, což odpovídá 66,1 % průměru EU 25. V roce 2005 byl 3. nejvyšším v rámci meziregionálního porovnání územních celků odpovídající úrovni NUTS 2 v ČR. Z pohledu odvětvové struktury lze říci, že podíly za odvětví zemědělství (5,1 %), průmysl (32,1 %) a stavebnictví (7,2 %) byly ve srovnání s republikovými průměry nadprůměrné. Zde je však třeba zdůraznit nestejnorodost obou krajů. Zatímco kraj Vysočina je orientovaný na zemědělsko-průmyslovou činnost (8,8 %, respektive 41,2 % z krajského úhrnu HDP), Jihomoravský kraj a zejména Brno (a jeho aglomerace), jako druhé největší město v ČR, má odlišnou odvětvovou strukturu s větším důrazem kladeným na odvětví služeb. Na druhé straně by bylo chybou podceňovat u Jihomoravského kraje intenzitu hospodářství v odvětvích průmyslu (28,2 % z krajského úhrnu HDP) a stavebnictví (7,8 %). Relace makroekonomických ukazatelů ČR a Jihovýchod za rok 2005

HDP na obyvatele 1,1 0,916 0,9

Registrovaná míra nezaměstnanosti

0,7


0,5

1,081


THFK na obyvatele

0,916

0,887

Česká republika

Jihovýchod

28


V roce 2005 došlo ke zvýšení podílu tvorby hrubého fixního kapitálu připadajícího na 1 obyvatele v regionu, dosáhl ve srovnání s republikovým průměrem 88,7 %, což představuje 4.nejvyšší podíl v rámci meziregionálního porovnání územních celků odpovídající úrovni NUTS 2 v ČR. I zde je však patrná odlišnost údajů na krajské úrovni – zatímco podíl za Jihomoravský kraj by mohl dosáhnout výše 95,7 % republikového průměru, odhad za kraj Vysočina činí pouze 73,1 %. Situace na trhu práce odráží jednak zmíněný transformační proces a současně odlišnou odvětvovou strukturu orientace hospodářství obou krajů, jenž vytváří oblast soudržnosti Jihovýchod. Zatímco v kraji Vysočina činila na konci roku 2005 míra registrované nezaměstnanosti 8,2 %, tj. o 0,7 bodu méně než byl republikový průměr, Jihomoravský kraj tento průměr překročil o 1,3 bodu. Míra registrované nezaměstnanosti za Jihovýchod v prosinci uplynulého roku činila 9,6 %. Při posuzování nezaměstnanosti na nižší úrovni lze říci, že v polovině okresů regionu Jihovýchod je vyšší míra registrované nezaměstnanosti než byl republikový průměr. Mírně optimističtěji lze hodnotit úroveň nezaměstnanosti podle „obecné míry nezaměstnanosti“. Míra nezaměstnanosti podle tohoto ukazatele dosáhla v roce 2005 za region Jihovýchod výše 7,7 %, což je o 0,2 bodu méně než činil republikový průměr. Kraj Vysočina vykázal 6,8 % a Jihomoravský 8,1 %. I přesto, že došlo v meziročním porovnání ke snížení podílu počtu nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo, nelze přehlédnout skutečnost, že oba krajské průměry (Vysočina 11,9 osob a Jihomoravský kraj 10,9) mírně překračují celorepublikový průměr 9,8 osob. Nejvíce je tento ukazatel překračován v okresech Hodonín (15,2 osob), Znojmo (14,1 osob) a Třebíč (13,0 osob). 1.4.7

Region soudržnosti – Střední Morava

Region soudržnosti Střední Morava je tvořen dvěma kraji – Olomouckým a Zlínským. Z geografického hlediska prochází Moravou po severojižní vertikále. Na severu se dotýká státní hranice s Polskem a na jihovýchodě se Slovenskem. Severní hraniční oblast je tvořena pohořím Jeseníky, který má rekreačně lázeňský charakter. S regionem se váže hluboká historie osídlení na území tzv. „Velké Moravy“. Na jihu regionu jsou mezinárodně známé lázně Luhačovice. Z pohledu ekonomie má region charakter průmyslově zemědělský. Specifikou Zlínského kraje je pěstování vinné révy, v Olomouckém kraji má zvláštní význam oblast Hané s velmi úrodnou půdou. Region má dvě důležitá centra Olomouc, která patří mezi nejstarší sídelní celky v České republice, a Zlín, který se stal na přelomu 19. a 20. století evropským centrem obuvnického průmyslu. V devadesátých létech region Střední Moravy prošel transformací strojírenského, obuvnického a kožedělného průmyslu, což mělo hluboký dopad na hospodářství tohoto území. Průběh transformačních procesů negativně ovlivňuje i zpoždění výstavby dálniční sítě. Z hlediska tvorby HDP na obyvatele v uplynulém roce obsadil region předposlední místo v meziregionálním porovnání regionů odpovídající úrovni NUTS 2 v ČR. Jeho výše je odhadována pouze na 79,9 % republikového průměru, což odpovídá 57,6 % předpokládaného průměru EU 25. Tvorba hrubého domácího produktu v regionu Střední Morava patří trvale k nejnižším v České republice. Podíl Olomouckého a Zlínského kraje na vytvořeném HDP České republiky se pro rok 2005 odhaduje shodně ve výši 4,8 %. Při posuzování odvětvové struktury pro oba kraje platí ve srovnání s celorepublikovým průměrem, že nadprůměrný podíl by dosažen v odvětvích zemědělství (kraj Olomoucký 5,4 % a Zlínský 3,5 %, v úhrnu za 29


region 4,5 %, průměr ČR 3,0 %); průmyslu (kraj Olomoucký 32,1 % a Zlínský 40,8 %, Střední Morava 36,4 %, ČR 31,1 %) a stavebnictví (kraje shodně 7,3 %, ČR 6,6 %). U zbývajících skupin odvětví je odhadován za region Střední Moravy nižší podíl než jsou průměry za ČR, výjimkou je pouze podíl u ostatních služeb v kraji Olomouckém (19,5 % ve srovnání s ČR 17,3 %). Tvorba hrubého fixního kapitálu na obyvatele v regionu Střední Morava se odhaduje na úrovni 66,5 % republikového průměru, což je druhý nejnižší podíl. Obdobně je tomu i při posuzování výše THFK na zaměstnance, kde se předpokládá, že dosáhne 70,5 % průměru ČR. I zde platí, že jde o druhý nejnižší regionální podíl. Při porovnání těchto ukazatelů na krajské úrovni lze říci, že nepatrně vyšší podíly byly u Zlínského kraje. Relace makroekonomických ukazatelů ČR a Střední Morava za rok 2005 HDP na obyvatele 1,2 0,799 1 0,8 0,6



0,4

0,847

0,2



0,705 Česká republika

Střední Morava

Bohužel příznivě nelze hodnotit ani situaci na trhu práce. Obecná míra nezaměstnanosti, tak i registrovaná míra nezaměstnanosti na Střední Moravě (9,7 % respektive 10,0 %) byla vyšší než republikové průměry (7,9 % resp. 8,9 %). Na konci minulého roku 2005 byly v krajích za oba ukazatele hodnoty vyšší – obecná míra nezaměstnanosti činila v Olomouckém kraji 10,0 % a Zlínském 9,4 %; registrovaná míra nezaměstnanosti dosáhla 10,6 % v Olomouckém kraji a 9,3 % ve Zlínském kraji. Navíc lze říci, že u dvou třetin okresů byla míra registrované nezaměstnanosti vyšší než celorepublikový průměr. Nepříznivě lze hodnotit i situaci podle počtu nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo. Nejvyšší podíl byl vykázán na konci roku v okresech Přerov (22,9 osob) a Šumperk (23,0 osob). 1.4.8

Region soudržnosti - Moravskoslezsko

Region Moravskoslezsko je ekonomicky i geograficky značně nehomogenní. Na severu má kraj státní hranice s Polskem a na východě se Slovenskem. Hraniční pásmo tvoří horské oblasti Jeseníků a Beskyd, které jsou vhodným prostředím pro zimní i letní rekreaci a lze je charakterizovat spíše jako venkovské oblasti. Na druhé straně regionu je ostravsko-karvinská 30


aglomerace, jež je oblastí s velkou koncentrací průmyslu, urbanizace a populace, která v posledním desetiletí 20. století prodělala hluboké sociálně ekonomické otřesy. I přes nepříznivý vývoj u řady významných ukazatelů, zejména v oblasti charakterizující trh práce, zůstává Moravskoslezský kraj vzhledem ke koncentraci průmyslu jedním z hospodářsky nejvýznamnějších regionů v ČR. Navíc vzhledem k vědeckovýzkumnému zázemí na vysokých školách, výzkumných pracovištích a podnicích má předpoklady pro rozvoj nových průmyslových odvětví. Výši nově vytvořené hodnoty rozhodující měrou ovlivňuje průmysl, jehož podíl v rámci vytvořeného HDP v regionu se za rok 2005 odhaduje ve výši 41,2 %, což je společně s krajem Vysočina nejvíce v České republice. Tento podíl je o 10,1 procentního bodu vyšší než celorepublikový průměr. Ve srovnání s republikovým průměrem se předpokládá rovněž překročení podílu u ostatních služeb (17,8 %, tj. o 0,5 bodu více). U zbývajících skupin odvětví bude podíl nižší, nejmenší zaostávání se odhaduje ve stavebnictví 0,1 bodu). Regionální podíl na nově vytvořené hodnotě ČR se za rok 2005 předpokládá ve výši 10,1 %. Vzhledem k výši podílu regionálního HDP připadajícího na 1 obyvatele je kraj Moravskoslezský druhý od konce. Dosáhl pouze 82,6 % republikového průměru, což odpovídá 59,6 % průměru EU 25. O něco příznivěji lze charakterizovat podíl HDP na zaměstnance, kde se odhaduje 87,1 % z republikového průměru, tj. páté místo z osmi regionů. Relace makroekonomických ukazatelů ČR a Moravskoslezsko za rok 2005

HDP na obyvatele 2 0,826 1,6 1,2



0,8

0,871

0,4



0,690

Česká republika

Moravskoslezsko

Oblast tvorby hrubého fixního kapitálu v rámci Moravskoslezského kraje lze hodnotit jako nedostačující. Vzhledem k rozsahu dopadu transformačního procesu je dosažená investiční úroveň a její skladba nedostačující. Podíl THFK na obyvatele dosahuje úrovně 65,5 % a na zaměstnance 69,0 % republikového průměru. V obou případech je to nejnižší podíl v rámci meziregionálního porovnání v ČR. Na trhu práce přetrvávají v regionu dlouhodobě negativní tendence. Registrovaná míra nezaměstnanosti na konci roku 2005 dosáhla úrovně 14,2 % a obecná míra nezaměstnanosti 31


13,9 %. Na okresní úrovni se registrovaná míra nezaměstnanosti na konci roku pohybovala v intervalu od 10,9 % v okrese Nový Jičín do 18,6 % v okrese Karviná, což znamená, že všechny okresy v regionu překračují republikový průměr. Za znepokojivou a kritickou lze označit tuto problematiku i z pohledu počtu nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo. I zde všechny okresy vysoce překračují republikový průměr 9,8 osob na 1 VPM, nejhorší je situace v okresech Karviná (78,1 osoby na 1 volné pracovní místo) a Bruntál (51,6 osoby).

32


2.

POKROK

V PROVÁDĚNÍ POMOCI

Rámec podpory Společenství představuje základní strategii pro socio-ekonomický rozvoj regionů soudržnosti. V následujících sub-kapitolách je na základě dostupných informací zpracována charakteristika Operačních programů RPS pro programovací období 2004 – 2006 a dále tabulkové přehledy s indikátory sloužící pro monitoring globálních, specifických a horizontálních cílů, ale i prioritních os.

2.1

REALIZACE OPERAČNÍCH PROGRAMŮ

V průběhu let 2004 – 2005 provedly resorty odpovědné za realizaci operačních programů rozsáhlé informační kampaně pro odbornou a širokou veřejnost o programech a s nimi souvisejících opatřeních. Na výzvy reagovali zájemci o účast na programech a předkládali návrhy na projekty. Od 4. čtvrtletí roku 2004 a v průběhu roku 2005 byly postupně posuzovány návrhy na projekty, poté schvalovány a uzavírány smlouvy o čerpání zdrojů. V uvedeném období byly projekty i postupně realizovány. Vzhledem ke krátké době, po kterou zatím běžela část programovacího období (květen 2004 až prosinec 2005, tj. 20 měsíců), a současně náročnosti administrativních opatření, která se váží na poskytování finančních prostředků, lze v této Výroční zprávě zejména hodnotit proces schvalování projektů a uzavírání smluv. Ve vztahu k uvedeným skutečnostem je možné hodnotit průběh realizace projektů, ale ještě ne vliv na plnění cílových hodnot programů. Rovněž je třeba přihlédnout k faktu, že některé údaje za rok 2005 v době sestavování Výroční zprávy nebyly známy. Z vývoje reakcí na jednotlivé výzvy lze vysledovat ze strany předkladatelů projektů disparity v zájmu o jednotlivá opatření. Ukazuje se, že na jedné straně existují opatření, u kterých budou velmi rychle vyčerpány rozpočtované prostředky, na druhé straně existují opatření, kde čerpání alokovaných částek bude problematické vzhledem k nízkému zájmu žadatelů. V návaznosti na postup prací při schvalování projektů a uzavírání smluv byly při realizaci projektů čerpány prostředky ze strukturálních fondů. Jejich celkový objem měsíčně postupně narůstal zejména u prostředků předpokládaných na realizaci Cíle 1. O postupu realizace programů svědčí úroveň výdajů uskutečněných konečnými příjemci při realizaci již schválených projektů. Vzhledem k tomu, že mechanismus proplácení prostředků počítá v zásadě se zpětným proplácením, hraje tento objem významnou roli, protože tyto skutečně vynaložené prostředky mohou být po autorizaci proplaceny ze strukturálních fondů platebním orgánem (MF ČR). Celkově schválené projekty v programech Cíle 1 již významně převýšily původní alokaci z roku 2004 (255,4 %), a hodnoty uzavřených smluv se pohybovaly zhruba na poloviční úrovni – 143,8 % této alokace.

33


Vývoj realizace programů Cíle 1 v roce 2005 (příspěvek Společenství) v mil. Kč Schválené prostředky

27 151

Hodnota uzavřených smluv

15 294

Uskutečněné výdaje

2 219

Čerpání výdajů

1 551

OP PP – Cílem operačního programu „Průmysl a podnikání“ je rozvoj podnikatelského prostředí a podpora rozvoje inovací výrobků, technologií a služeb v souladu se záměry Průmyslové politiky resortu. Důraz je kladen zejména na podporu malých a středních firem zpracovatelského průmyslu a celkový rozvoj podnikání. Poskytování podpor v rámci programu není prováděno selektivně, upřednostňováním vybraných sektorů průmyslu, ale všechna odvětví a obory v působnosti MPO mají stejnou šanci. Základním kritériem je zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu, dosahování vyváženého rozvoje regionů a naplňování cílů horizontálních politik EU. MPO bylo prvním resortem, kde docházelo k reálnému čerpání prostředků konečnými příjemci z fondů EU, a to zejména formou zvýhodněných úvěrů u programů START a KREDIT. Ke konci roku 2005 z celkového počtu 3.497 podaných žádostí o podporu bylo v 356 případech vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace (ve výši 2,6 mld. Kč) a uzavřeno 980 úvěrových smluv v hodnotě úvěrů přes 1 mld. Kč, což představuje zhruba 37 % disponibilních finančních zdrojů. Dalších 196 dotačních i úvěrových projektů bylo schváleno ŘO v celkové výši 1,2 mld. Kč, tyto projekty jsou těsně před vydáním Rozhodnutí o poskytnutí dotace či podpisem úvěrové smlouvy Byl pozastaven příjem žádostí o podporu v rámci programu podpory Reality spadajícího do priority 1 – Rozvoj podnikatelského prostředí – OPPP. Důvodem tohoto postupu byl celkově vysoký objem žádostí o podporu v rámci tohoto programu, přesahující jeho finanční alokaci na celé programovací období. V ostatních programech podpory z OPPP probíhal příjem žádostí kontinuálně (vyjma programu Rozvoj, který byl vyhlášen 30. 3. 2005 formou jednokolové výzvy) a programu podpory Inovace, který byl vyhlášen formou výzvy dne 22. 2. 2006). Hodnotitelské komise zasedaly dle stanoveného harmonogramu. Největší zájem žadatelů byl o opatření vztahující se k podpoře malého a středního podnikání, kde bylo v rámci opatření 2.1 přijato celkem 2 415 žádostí o podporu v celkové výši 3 883,1 mil. Kč (pouze ERDF). OP Infrastruktura – globálním cílem tohoto OP je ochrana a zlepšování stavu životního prostředí a rozvoj a zkvalitňování dopravní infrastruktury při respektování principů udržitelného rozvoje s důrazem na naplňování standardů EU. U OPI byly přijímány projekty na celou alokaci 2004 – 2006. Ve sledovaném období byla ve všech prioritách vydávána rozhodnutí o poskytnutí dotace. Pro několik opatření OP Infrastruktura je charakteristický výrazný převis finančních nároků žadatelů nad stanovenou alokací na celé programové období. Alokace 2004 byla pokryta téměř ve všech opatřeních, 34


výjimku tvoří opatření 4.1 technické pomoci a opatření 2.3 Podpora zavádění alternativních paliv, s velkým objem volných nevyčerpaných prostředků. OP RLZ – jeho cílem je zvyšovat pružnost trhu práce prostřednictvím aktivní politiky trhu práce, zkvalitněním vzdělávací infrastruktury, apod. Představuje soubor cílů v oblasti zaměstnanosti a trhu práce nezbytných pro další transformaci českého trhu práce tak, aby bylo možné realizovat Evropskou strategii zaměstnanosti. Systémové a národní projekty, které představují významnou součást (téměř 50 % alokace) OP RLZ, byly postupně podávány a schvalovány. Jedná se o velké projekty, kde jsou realizována velká výběrová řízení podle zákona 40/2004 Sb. o veřejných zakázkách. U všech typů projektů založených na principu partnerství vznikly těžkosti v oblasti výkladu zákona o veřejné podpoře a následně obtíže v rámci finančních toků v OP RLZ. I přes nedostatečnou personální kapacitu probíhala administrace programu standardním způsobem. Rok 2005 byl z hlediska čerpání z SF rokem, ve kterém se naplno rozběhl proces hodnocení a výběru projektů, jejich kontrahování a zahajování realizace. Ke konci roku byla uzavřena všechna první kola výzev k předkládání žádostí o finanční podporu z OP RLZ. Téměř ve všech opatřeních již došlo také k vyhlášení druhých kol výzev resp. byly vyhlášeny v lednu letošního roku 2006. V rámci prvních a druhých kol výzev k předkládání žádostí o finanční podporu z OP RLZ bylo výběrovými komisemi vybráno k financování 799 grantových projektů ve výši 2 700 841 010 Kč. Řídícím orgánem a Zprostředkujícími subjekty (SSZ – odbor 45, MŠMT) bylo celkem schváleno 47 systémových a národních projektů ve výši 2 295 436 500 Kč. Řídící orgán schválil celkem 53 projektů technické pomoci ve výši 247 398 212 Kč (na čerpání technické pomoci se podílí Řídící orgán, MŠMT, SSZ – odb. 45). Celkový objem schválených projektů činí 5 243 675 720 Kč, což představuje 172 % alokace pro rok 2004. Z toho zatím bylo nakontrahováno 4 459 026 870 Kč, což představuje 146 % alokace pro rok 2004. K 31. 12. 2005 bylo Řídícímu orgánu předloženo 141 žádostí o platbu v celkové výši 113 158 000 Kč, z toho bylo na účet Platební jednotky proplaceno 85 054 000 Kč. Jednalo se o platby na projekty technické pomoci, administraci grantových schémat a platby na systémové a národní projekty v opatření 3.1, 1.1 a 2.1 OP RLZ. OP RVMZ – cílem prioritní osy je zvýšení konkurenceschopnosti a produktivity práce v zemědělství a rybářství, zlepšení kvality produktů, zlepšení podmínek života venkovského obyvatelstva a stimulace hospodářsky životaschopných mimoprodukčních funkcí ve venkovských oblastech. Podpora v této oblasti směřuje ke zvyšování produktivity práce a zlepšování kvality zemědělských a rybářských produktů, které jsou uváděny na trh. S tím souvisí zejména podpora investic do nových technologií a lidského kapitálu a podpora vytváření alternativních a udržitelných pracovních míst. Operační program „Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství“ úspěšně vstoupil do roku 2005, kdy pokračovala administrace projektů přijatých v roce 2004. V roce 2005 35


proběhla další čtyři kola příjmu žádostí o podporu, během nichž bylo přijato celkem 1619 žádostí. V roce 2005 začalo proplácení prvních finančních prostředků na projekty podpořené z OP Zemědělství. Celkem bylo proplaceno 352 projektů v částce 521 mil. Kč veřejných prostředků. SROP – zahrnuje rozvojové priority 7 regionů soudržnosti, které mohou získat v rámci Cíle 1. Na rozdíl od předcházejících OP je SROP horizontálně průřezovým programem. Jeho cílem je dosažení udržitelného hospodářského růstu a růstu kvality života obyvatel v regionu cestou stimulace nových ekonomických aktivit. V rámci SROP již proběhlo 5. kolo výzvy pro příjem individuálních projektů, do kterého žadatelé mohli své projekty podávat až do konce listopadu 2005. Z hlediska finančních indikátorů se nejlépe vyvíjela realizace opatření 2.1. Rozvoj dopravy v regionech, 2.2. Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech, 3.1. Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů a 4.2. Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch, v nichž již byly zaznamenány žádosti o platbu. Důležitý z tohoto hlediska byl průřezový pohled na realizaci velkých projektů a zejména jejich prvních etap. Zájem žadatelů buď odpovídal alokované částce pro období 2004 - 2005 nebo ji převyšoval u všech opatření, s výjimkou opatření 3.2. Sociální integrace v regionech (ESF) a 5.1. a 5.2 (TA SROP a TA RPS).

36


2.2

P L N Ě N Í S T R AT E G I E R P S

Přehled o plnění strategie RPS dávají následující ukazatele, které zároveň poskytují přehled o všeobecném rozvoji jednak za celou Českou republiku a jednak za regiony soudržnosti, které splňují podmínku pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů v rámci Cíle 1. Úroveň ukazatele – Kontextu Ukazatel

Obyvatelstvo v produktivním věku předchozí rok = 100 Obyvatelstvo s vyšším vzděláním (ve věku 15-64 let) HDP na obyvatele ČR Souhrnná produktivita práce předchozí rok = 100 Registrovaná míra nezaměstnanosti v regionech Cíle 1 (kromě Prahy) Registrovaná míra nezaměstnanosti v ČR Naděje dožití

Míra ekonomické aktivity

Měrná jednotka Koeficient % %

Počáteční hodnota (2001, pokud není uvedeno jinak) 100 (2001/2000) 10,4 (2001)

2004

2005

Zdroj

100,4

100,2

ČSÚ

11,9

12,8

ČSÚ ČSÚ, MF ČSÚ, MF

PPS

10 349

11 188

11 997

%

102,4 (2001/2000)

104,6

105,1

%

9,7 (2001)

10,3

8,9

MPSV

9,5

8,9

MPSV

72,9 M 79,1 Ž

ČSÚ

59,4

ČSÚ

% roky Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel starších 15 let v %

8,9 3 (2001) 72,1 M 78,4 Ž (2001)

60,0 (2001)

72,6 M 79,0 Ž

59,2

Poznámka: Pokud je ve sloupci rok 2005 uveden údaj v závorce (2004) nebyly v době zpracování Výroční zprávy RPS za rok 2005 aktuální údaje k dispozici. Makroekonomické ukazatele byly za předchozí období aktualizovány.

Z údajů uvedených v tabulce je patrný pokrok u makroekonomických ukazatelů charakterizující stav rozvoje hospodářství, trhu práce, ale i základní demografické charakteristiky.

3

Podle staré metodiky MPSV

37


2.2.1

Naplňování globálního cíle RPS

Rok 2005 byl prvním rokem faktické realizace programových cílů. Zatímco v průběhu roku 2004 byly provedeny příslušnými resorty informační kampaně pro odbornou a širokou veřejnost o operačních programech, zájemci o účast na realizaci programů předkládali návrhy na projekty a ve 4. čtvrtletí 2004 bylo možné přistoupit k posouzení a schvalování projektů a uzavírání smluv o čerpání zdrojů. V tomto přípravném období se podařilo nastavit prvky pro implementační systém, schválit OP včetně dodatků a jejich průběžné aktualizace, metodické postupy, byly učiněny výzvy pro jednotlivá opatření a též byl započat proces vyhodnocování projektů, jež se ucházely o podporu. V roce 2005 bylo možno přistoupit k realizaci schválených projektů. Výsledky, dosažené v tomto roce, je proto nutno považovat za výsledky „prvních kroků“ realizace. Je pro ně charakteristické to, že se jedná o průběžné výsledky prvního roku programových aktivit a tedy nemohou být zcela kompletní. Kromě toho některá řešení mají dlouhodobější charakter a jejich realizace je rozdělena do několika fází. Je nutno vzít také v úvahu, že některé indikátory, především indikátory dopadu, se vztahují k následkům programu, překračují rámec bezprostředních účinků a vliv programů na změny ekonomických charakteristik je obvykle zjistitelný až s odstupem času. Kromě toho existence kauzálního vztahu mezi realizovanými intervencemi a indikátory dopadu může být exaktními metodami obtížně prokazatelná. V rámci rozvojové strategie byl jako globální cíl definován „Udržitelný rozvoj založený na konkurenceschopnosti“. Tohoto globálního cíle má být dosaženo postupně, a to realizací aktivit RPS a OP. Již v průběhu prvních roku realizace se ukazuje, že reálnost a náročnost definovaných cílových hodnot pro rok 2006 ne vždy byla odpovídá potřebám globálního cíle – udržitelný rozvoj – konkurenceschopnost. V rámci jednotlivých OP je též signalizován nesoulad mezi plánovanými hodnotami některých opatření a počtem přihlášených projektů. Přes výše uvedené problémy lze však konstatovat, že realizace programových cílů byla ve svém souhrnu odstartována dobře, i když tempo realizace není u všech OP, respektive dílčích cílů rovnoměrné. Výsledky makroekonomického rámce České republiky jsou podle většiny rozhodujících kritérií příznivé. Lze předpokládat, že dynamiku vývoje hospodářství významně ovlivnil vstup ČR do EU, ale uběhla příliš krátká doba na to posoudit do jaké míry tento vývoj ovlivnilo čerpání prostředků ze strukturálních fondů. V porovnání s hodnotami výchozího roku, např. úrovně HDP na obyvatele v PPS, růstu produktivity práce i ve vývoji míry nezaměstnanosti znamenají výsledky roku 2004 a zejména roku 2005 výraznou změnu k lepšímu. Také vysoce syntetický indikátor, jakým je naděje na dožití při narození signalizuje zlepšení, i když právě tento indikátor patří mezi ty, které reagují na změny v sociálním a ekonomickém vývoji až za delší dobu. Charakteristiky makroekonomického rámce jsou zpravidla syntetické povahy, jejich vývoj je ovlivněn řadou ekonomických, sociálních a politických faktorů, a je tedy velice obtížně kvantifikovat podíl realizace programových cílů na jejich vývoji. Je však možno považovat za dané, že prvý rok realizace programových dokumentů a čerpání pomoci ze strukturálních fondů znamenal pro sociální a ekonomický vývoj pozitivum. 38


Ukazuje to plnění indikátorů na úrovni RPS, ale zejména první výsledky realizace specifických cílů, horizontálních cílů a specifických os. Přitom se jedná o první předběžné výsledky roku 2005 s tím, že další definitivní a komplexnější výsledky roku 2005 budou k dispozici v průběhu dalších měsíců. Ukazatele na úrovni RPS:

4

Úroveň ukazatele – Dopadu

Ukazatel

HDP na obyvatele průměr za regiony NUTS 2 bez Prahy HDP na zaměstnance, průměr za regiony NUTS 2 bez Prahy Čistý počet nově vytvořených pracovních míst

Měrná jednotka

Počáteční hodnota (2001, pokud není uvedeno jinak)

2004

2005

Cílová hodnota (2006)

Zdroj

PPS 5

8 643 (2001)

9 564

10 265

9 800

ČSÚ, MF

PPS 6

19 671 (2001)

21 832

23 076

21 800

ČSÚ, MF

Celkový počet

0

0

-7

10 050

MSSF všechny OP

Úroveň ukazatele – Výsledku Počet podpořených pracovních míst

Hrubý počet vytvořených pracovních míst

0

0

2 281,8

29 410

Celkem

Objem finančních prostředků realizovaných z vlastních zdrojů garantů za projekty

EUR

0

0

116169 000

639 020 325

MSSF všechny OP

2.2.2

Naplňování specifických cílů RPS

Realizaci specifických cílů provází řada problémů. U některých z nich nejsou zatím výsledky známy, protože potřebné informace budou k dispozici později. Jedná se například o specifické cíle „Dopravní infrastruktura“ a „Ochrana a zkvalitňování životního prostředí“. Lze předpokládat, že realizace těchto specifických cílů první výsledky přinesla, ale tento předpoklad nelze zatím doložit potřebnou kvantifikací.

4

Všechny hodnoty jsou vyplněny pouze pro ukončené projekty k 31.12. 2005, v roce 2004 byly ukončeny pouze projekty technické pomoci, proto u všech ukazatelů zůstává za rok 2004 nulová hodnota 5 údaje jsou aktualizovány 6 údaje jsou aktualizovány 7 Dopad nelze v tuto chvíli určit, u projektů se sledují pouze hrubá pracovní místa (viz ukazatele výsledku)

39


U specifických cílů a prioritních os, které se týkají vytváření podmínek rozvoje pro podnikatelské prostředí a konkurenceschopnosti, nebyly zřejmě zatím plně využity možnosti, které tyto programové cíle poskytují. Ukazatele pro specifické cíle: Vytváření podmínek pro podnikatelské prostředí Úroveň ukazatele – Dopadu

Ukazatel

Měrná jednotka


Podíl MSP na přidané hodnotě za sektor nefinanční a domácností

%

37,16 (2001)

2004

2005


Zdroj

38,7 (2004)

40,51 (předběžný odhad)

42,50

ČSÚ

Úroveň ukazatele – Výstupu Plocha vytvořených podnikatelských zón a prostor

m2 z toho: nových modernizovaných

+ 102 900 0

0

201 479

68 900 34 000

OPPP

U následujícího specifického cíle – Zvyšování flexibility trhu práce lze konstatovat, že současně s hospodářským růstem došlo v roce 2005 k určitému pokroku i na trhu práce. Tento pokrok však nelze přeceňovat, stále platí, že disparita na jednotlivých regionálních úrovních je výrazná. Též platí, že existují minority obyvatelstva, jež mají ztížené postavení na trhu práce – např. osoby se změněnou pracovní schopností, ženy, či osoby starších padesáti let. V neposlední řadě je patrné, že se nepodařilo dostat pod úroveň hodnoty indikátoru – počet uchazečů na 1 volné pracovní místo z konce roku 2001. Ukazatele pro specifické cíle: Zvyšování flexibility trhu práce Úroveň ukazatele – Dopadu

Ukazatel

Měrná jednotka


Počet uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo

Počet osob

8,9 (prosinec 2001)

2004

2005


Zdroj

10,6

9,8

10,0

MPSV, ČSÚ

V rámci tohoto cíle jsou rozhodující oblasti vytýčené prioritními osami pro oblasti – Ochrany a zkvalitňování životního prostředí a Rozvoj dopravní infrastruktury. 40


Z níže uvedené tabulky je zřejmé, že indikátory pro oblast dopravní infrastruktury je těžké v tak krátké době po zahájení programovacího období kvantifikovat. Indikátor, jež byl použit pro druhou oblast zdokonalování infrastruktury, vykazuje určité zlepšení. Ukazatele pro specifické cíle: Zlepšování kvality infrastruktury Úroveň ukazatele – Dopadu

Ukazatel

Měrná jednotka

Zvýšení Snížení bezpečnosti nehodovosti v dopravy příslušné oblasti Podíl obyvatel Podíl bydlících v domech na celkovém napojených na veř. počtu obyvatel % kanalizaci Podíl na celkovém Podíl čištěných objemu odpadních vod vypouštěných (bez srážkových) odpadních vod do kanalizace

2.2.3


2004

2005


Zdroj

0

0

-8

-20 (silnice) -5 (železnice)

MD, SROP

77,5

77,7 (2003)

77,9 (2004)

79,5

ČSÚ

95,5

94,5 (2003)

94,4 ( 2004)

ČSÚ

Naplňování horizontálních cílů RPS

Strategie RPS si klade za cíl i horizontální cíle, a to dosáhnout udržitelný rozvoj v souladu s ekologickými standardy EU; rovné příležitosti pro muže a ženy a pro skupiny ohrožené vyloučením ze společnosti; vyvážený rozvoj regionů a konečně informační společnost pro rozvoj nových pracovních příležitostí, se zvláštním zaměřením na venkovské a vzdálené regiony a skupiny ohrožené sociálním vyloučením. Již v současné době jsou patrné prvé výsledky realizace projektů – například v rámci horizontálního cíle „Udržitelný rozvoj“ bylo v roce 2004 podpořeno 64 projektů a v roce 2005 dokonce 138 projektů s pozitivním dopadem na životní prostředí.

8

Dopad nelze v současném stádiu programu určit

41


Ukazatele pro horizontální cíle: Udržitelný rozvoj Úroveň ukazatele – Dopadu

Ukazatel

Kvalita ovzduší – Měrné emise SO2 za všechny kategorie zdrojů Kvalita ovzduší – Měrné emise NOx za všechny kategorie zdrojů Kvalita vody – Znečištění vody COD5 vypouštěné z bodových zdrojů Kvalita vody – Znečištění vody nerozpustnými látkami Kvalita vody – Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci Úroveň odpadového hospodářství – podíl zpracovaných (recyklovaných) a využitých odpadů na celkovém nakládání s odpady

Měrná jednotka


2004

2005

Množství určitých sloučenin v tis. tun

a) 251

a) 226 (2003)

230 (odhad 2004)

ČHMÚ, ČIŽP, CDV, VÚPEK

Množství určitých sloučenin v tis. tun

b) 332

b) 330 (2003)

340 (odhad 2004)


tis. t / rok

a) 74 672

a) 59 812 (2003)

a) 57 345 (2004)

VÚV, MŽP

tis. t / rok

b) 26 687

b) 20626 (2003)

b) 17 643 (2004)

VÚV, MŽP

c) 77,7 (2003)

c) 77,9 (odhad 2004)

VÚV, MŽP ČSÚ

53,9 (2004)

ČSÚ

%

%

c)

77,5 (2002)

45,6 (2003)

53,0 (2002)


Zdroj

Úroveň ukazatele – Výsledku Komunální odpad Podíl komunálního odpadu a odpadu z podnikání na celkovém objemu odpadu

%

10,0

9,7

9

ČSÚ

0

64

464

OP

Úroveň ukazatele – Výstupu Podpořené projekty s pozitivním dopadem na životní prostředí

9

Počet projektů

Údaj není k dispozici

42


Realizace horizontálního cíle „Rovné příležitosti“ přispěla v průběhu let 2004 -2005 ke snížení míry nezaměstnanosti žen a poklesu jejich podílu na celkovém počtu nezaměstnaných. Přitom se ale nedaří zastavit růst podílu nezaměstnaných žen ve skupině osob se základním vzděláním. Ukazatele pro horizontální cíle: Rovné příležitosti Úroveň ukazatele – Dopadu

Ukazatel

Registrovaná míra nezaměstnanosti žen Podíl žen na počtu registrovaných nezaměstnaných ve skupině: a) absolventi a mládež b) osoby s postižením c) osoby starší 50 let d) osoby max. se základním vzděláním

Měrná jednotka

%

Počáteční hodnota (2001, pokud není uvedeno jinak) 11,0 (2002)

%

50,7

%

a) 44,0 b) 49,2 c) 46,8 d) 50,4


2004

2005

Zdroj

10,9

10,5

MPSV

50,4

52,0

MPSV

50,9 49,5 46,6 53,5

MPSV

Úroveň ukazatele – Výsledku Podíl vytvořených pracovních míst pro ženy na hrubém počtu vytvořených pracovních míst

%

-

0

18,5

OP

-

0

246

OP

Úroveň ukazatele – Výstupu Podpořené projekty s pozitivním dopadem na rovné příležitosti

% projektů

Také v rámci horizontálního cíle „Vyvážený rozvoj regionů“ lze zaznamenat dílčí úspěchy ve snižování disparit mezi regiony. Diferenciace ekonomické výkonnosti sedmi regionů NUTS 2 (kromě Prahy), měřená HDP/obyvatele, se meziročně snížila, pokles proti výchozímu roku je dokonce výrazný. Stále však přetrvává regionální diferenciace míry nezaměstnanosti, a to i na úrovni regionů NUTS 2. K tomu je nutno dodat, že diferenciace na úrovni regionů soudržnosti (NUTS 2) je nižší než diferenciace na úrovni krajů (regiony NUTS 3). Na úrovni mikroregionální (LAU 1) jsou rozdíly v míře nezaměstnanosti největší.

43


Ukazatele pro horizontální cíle: Vyvážený rozvoj regionů Úroveň ukazatele – Dopadu

Ukazatel

Variační koeficient HDP na obyvatele Variační koeficient registrované míry nezaměstnanosti

Měrná jednotka

% %

Počáteční hodnota (2001, pokud není uvedeno jinak) 4,52 (2001)


2004

2005

Zdroj

5,61

5,36

ČSÚ

33,8 (2001)

29,53

31,21

ČSÚ

0

0

8 10

všechny OP

1,6 11 % (sektor dopravy) 28,3 % (sektor ŽP)

všechny OP

Úroveň ukazatele – Výsledku Podíl hrubého počtu pracovních míst vytvořených v regionech se soustředěnou podporou státu podle usnesení vlády č. 722/2003

% z celkového počtu všech pracovních míst

Úroveň ukazatele – Výstupu Podíl projektů realizovaných v regionech se soustředěnou podporou státu podle usnesení vlády č. 722/2003

% z celkového počtu všech projektů

0 0

25% (sektor ŽP)

Realizace horizontálního cíle „Informační společnost“ si může připsat první výsledky ve zvyšování počtu osob starších 15 let, které mají k dispozici pro soukromé účely Internet. Rovněž se zvýšil počet PC na základních školách a na jednotlivých druzích středních škol.

10

Určeno na základě ukončených projektů v rámci Priority 1, která je určena pouze pro regiony 1. se soustředěnou podporou státu; 2. další problémové regiony vymezené kraji. 11 Pouze u ukončených projektů v Prioritě 1 (viz vysvětlení u pozn. výše), srovnání je relativní, protože se jedná o grantová schémata, kde byly ke konci roku 2005 ukončeny pouze 2 projekty (pomalejší náběh GS).

44


Ukazatele pro horizontální cíle: Informační společnost Úroveň ukazatele – Dopadu

Ukazatel

Měrná jednotka


Podíl osob 15+, které mají k dispozici pro soukromé účely internet na celkovém počtu obyvatel 15+.

Podíl na celkovém počtu obyvatel v %

21,7

31,6

32,1

a) 5,0 b) 7,8

a) 7,1 b) 8,9

9,1 b) 10,8

c) 7,6

c) 9,6 20,9

c) 11,4 27,4

d) 15,8 e) 14,3

d)* e)*

d)+ e) 16,0

0

0

:

2004

2005


Zdroj

ČSÚ

Úroveň ukazatele – Výsledku a) základní (1.-5. třída) Počet počítačů b) základní (6.-9. třída) připojených na a nižší ročníky 6internet na 100 žáků 8letých středních škol či studentů na c) střední školy, základních, středních vyšší odborné školy a vysokých školách d) vysoké státní e) vysoké soukr.

ČSÚ

Úroveň ukazatele – Výstupu Počet účastníků kurzů obsahujících prvek IT

2.2.4

Počet osob

OP RLZ

Naplňování prioritních os RPS

Poněkud rozporné je hodnocení výsledků prioritní osy „Rozvoj lidských zdrojů“. V rámci realizaci bylo podpořeno cca 117 tisíc osob – klientů služeb zaměstnanosti a cca 5,4 tisíc osob - poskytovatelů služeb zaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti se snížila. Naproti tomu roste podíl dlouhodobě nezaměstnaných (z 51,7% v roce 2004 na 53,4% v roce 2005). Při růstu tohoto podílu se skutečnost vzdaluje od stanovené cílové hodnoty (40%). Rovněž se nepodařilo zvýšit zaměstnanost aktivní pracovní síly, její úroveň (91,1%) meziročně mírně poklesla a k cílové hodnotě (94%) se nepřiblížila.

45


Ukazatele prioritní osy: Rozvoj lidských zdrojů Úroveň ukazatele – Dopadu Měrná jednotka


2004

2005


Zdroj

%

40,1

51,7

53,4

40,0

ČSÚ

%

92,2 (2003)

91,7

92,1

94,0

ČSÚ

Počet pracovních míst

0

0

:

11 200

OP RLZ

Absolventi kurzů – klienti služeb (posluchači)

% podpořených posluchačů získávajících kvalifikaci

-

0

:

70

OP RLZ

Posluchači – nabídka služeb a poskytování podpůrných služeb (školitelé, sociální a prac. sl., vzdělávání)

% podpořených posluchačů získávajících kvalifikaci

-

0

:

85

OP RLZ

Počet osob

0

0

117 099

162 000

OP RLZ

Počet osob

0

0

5 379

29 600

OP RLZ

EURO

0

0

:

26 934 583

OP RLZ

Ukazatel

Podíl dlouhodobě registrovaných nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných Zaměstnanost aktivní pracovní síly

Úroveň ukazatele – Výsledku Hrubý počet vytvořených pracovních míst

Úroveň ukazatele – Výstupu Počet podpořených osob – klientů Počet podpořených osob – poskytovatelů / školitelů Objem finančních prostředků realizovaných z vlastních zdrojů garantů za projekty

Hodnocení výsledků prioritní osy „Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství“ je poznamenáno tím, že v roce 2005 se meziročně snížil objem zemědělské produkce. Tento pokles byl ovlivněn vysokou srovnávací základnou z roku 2004, kdy byla mimořádně vysoká úroda obilovin.

46


Ukazatele prioritní osy: Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství Úroveň ukazatele – Dopadu

Měrná jednotka


2004

2005


Zdroj

Zemědělský export (třídy 0, 1, 4, SITS, rev. 3)

mld. Kč mld. EUR FOB

42,581 1,339

57,134 1,796

72,764 2,445

53,976 1,697

ČSÚ

Hrubá zemědělská produkce

mil. Kč ve stálých cenách roku 2000

76 041 (2003)

77 260,6

73 558,2

75 998 jde o cíl v cenách 1989 2 389 - €

ČSÚ

%

7,1 (2001) 7,6 (2003)

8,1

7,6

6,5

ČSÚ MPSV

ČSÚ

Ukazatel

Registrovaná míra nezaměstnanosti na venkově

Úroveň ukazatele – Výsledku tis. Kč ve stálých cenách roku 2000

449,2 (2001)

489,3

485,4

600,0 18,9 - € jde o cíl v cenách 1989

Počet pracovních míst

0

0

45

5 000

OP RVMZ

Počet osob

0

0

299

2 500

OP RVMZ

Počet projektů

0

0

356

3 000

OP RVMZ

Celkové uznatelné výdaje na podpořené projekty

Podíl pokrytých výdajů na celkové alokaci v%

-

0

7,17

80

OP RVMZ

Objem finančních prostředků realizovaných z vlastních zdrojů garantů za projekty

Realizované soukromé spolufinancování v EURO

0

0

24 748 617

142 677 696

OP RVMZ

Hrubá zemědělská produkce na pracovníka v odvětví zemědělství Hrubý počet vytvořených pracovních míst

Úroveň ukazatele – Výstupu Počet podpořených žadatelů Počet podpořených projektů

První výsledky realizace programu prioritní osy Ochrana a zkvalitňování životního prostředí je možno považovat za pozitivní. Hodnoty většiny sledovaných indikátorů jsou v porovnání s hodnotami výchozího roku příznivější. Lze konstatovat, že bylo dosaženo pokroku zejména ve zvyšování kvality ovzduší a čistoty odpadních vod. Stoupl také podíl obyvatelstva zásobovaného pitnou vodou z veřejných vodovodů a mírně vzrostl i podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci. K tomu je třeba dodat, že tento podíl již poroste velice pomalu, protože výstavba kanalizací postupuje již do řidčeji osídlených území a kromě 47


toho část obyvatel v těchto malých územních celcích zabezpečuje čistotu odpadních vod pomocí lokálních nebo individuálních čistíren odpadních vod. Ukazatele prioritní osy: Ochrana a zkvalitňování životního prostředí Úroveň ukazatele – Dopadu

Ukazatel

Kvalita ovzduší sloučenin (emise SO2 za všechny kategorie zdrojů) Kvalita ovzduší sloučenin (emise NOx za všechny kategorie zdrojů) Kvalita vody – Znečištění vody CHSK Cr COD Cr vypouštěné z bodových zdrojů Kvalita vody – Znečištění vody nerozpustnými látkami Kvalita vody – Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci Úroveň odpadového hospodářství – podíl zpracovaných (recyklovaných) a využitých odpadů na celkovém nakládání s odpady

Měrná jednotka


v tis. t za rok

251

v tis. t za rok

332

2005


228

:

245


326

:

310


2004

Zdroj

ČSÚ t / rok

a) 74 672

57345

52874

60000

t / rok

b) 26 687

17643

17182

20000

%

c) 77,5 (2002)

77,9

79,1

79,5

%

d) 37,5

40,4

41

45

ČSÚ ČSÚ

ČSÚ

Úroveň ukazatele – Výsledku Obyvatelstvo nově napojené na kanalizaci a ČOV*)

Podíl nově napojených obyvatel na celkovém obyv. v %

0

0

0

2

OP Infra

Množství škodlivých látek vyloučených z odpadních plynů díky podpořeným instalacím

t/rok emisních jednotek

0

0

29,442 12

4 200

OP Infra

12

Jde o údaje za ukončené projekty

48


Úroveň ukazatele – Výstupu Počet nových a Počet ČOV 0 0 : 65 rekonstruovaných ČOV Délka revitalizovaných v km 0 0 : 38 vodních cest Objem finančních Realizované prostředků soukromé spolurealizovaných 7 062 827 0 0 150 441 13 financování z vlastních zdrojů v EURO garantů za projekty *) Počet ekvivalentních obyvatel (EO) napojených na kanalizaci a čistírny odpadních vod

OP Infra OP Infra

OP Infra

Výsledky realizace programu v oblasti cestovního ruchu jsou (podle zatím dostupných údajů) skromné. Průměrná délka pobytu zahraničního návštěvníka stagnuje již několik let. V porovnáním s výchozím rokem 2001 se do 31.7. 2004 zvýšil počet stálých lůžek o 48.6 tis, to však stále je nedostačující růst vzhledem k cílové hodnotě. Dosažení cílové hodnoty v roce 2006 by znamenalo zabezpečit výrazně rychlejší růst.

Ukazatele prioritní osy: Rozvoj cestovního ruchu Úroveň ukazatele – Dopadu

Ukazatel

Devizové příjmy z cestovního ruchu (saldo)

Měrná jednotka


2004

2005


Zdroj

mld. Kč mld. EUR

55,8 (2002) 1,75 (2002)

45,9

48,7

59,5 1,878

ČNB, ČSÚ

4,3

4,3

4,6

ČSÚ

Úroveň ukazatele – Výsledku Průměrná délka pobytu zahraničních návštěvníků v ČR

Počet dnů

4,5 (2001 a 2002) 4,5 (2003)

Počet absolventů kurzů (zaměřených na služby v cestovním ruchu)

Počet osob

0

0

:

3 350

OP RLZ

0

0

0

360

SROP

Úroveň ukazatele – Výstupu Počet podpořených MSP v oblasti

13

Počet projektů

Jde o údaje za ukončené projekty

49


cestovního ruchu Celkový počet podpořených Počet osob posluchačů Počet (vytvořených) stálých lůžek v hotelech a Počet lůžek obdobných v tis. ubytovacích zařízeních Objem finančních Realizované prostředků soukromé realizovaných spolufinancování z vlastních zdrojů v EURO garantů za projekty *) Stav k 31.7. daného roku

0

0

:

4 120

OP RLZ

398,9*)

447,5*)

0

900

SROP

0

0

0

53 830 000

SROP

Cílem prioritní osy dopravní infrastruktura je zvýšení kvalitativní úrovně dopravní infrastruktury, zlepšení napojení na evropské sítě a zkvalitnění veřejné dopravy při dalším snižování negativních dopadů dopravy na životní prostředí. Její realizace přispěje výraznou měrou k mobilitě pracovních sil a tudíž i ke zvýšení konkurenceschopnosti českého podnikatelského prostředí, což si vyžádá rozvoj regionální dopravní infrastruktury, a to zejména pomocí výstavby a modernizace silnic a dalších typů dopravy, rozvojem veřejné dopravy a zlepšením celkové dopravní obslužnosti regionů včetně služeb pro informační a komunikační technologie. Tato prioritní osa bude realizována prostřednictvím čtyř priorit:

Modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury umístěné na transevropských sítích Modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury celostátního významu Snížení negativních důsledků dopravy na životní prostředí Regionální rozvoj infrastruktury

U OP Infrastruktura se přijímají projekty na celé období zkráceného programovacího období. V současné době jsou ve všech prioritách vydávána rozhodnutí o poskytnutí dotace. Pro několik opatření OPI je charakteristický převis finančních nároků žadatelů nad stanovenou alokací na celé období 2004 – 2006. Alokace není zatím pokryta v opatřeních týkající se Technické pomoci a Podpory zavádění alternativních paliv, kde je zatím velký objem volných prostředků. Z hlediska čerpání prostředků z ERDF je nejúspěšnější opatření Zlepšování infrastruktury ve vodním hospodářství s 163,9 mil. Kč. Pro monitoring této prioritní osy byly vybrány ukazatele, pro které jednak v době přípravy nebyly dostupné údaje, či jejich příčinnou souvislost bude mít smysl hodnotit s určitým časovým odstupem. Jde například o následující ukazatele:

Zvýšení bezpečnosti dopravy; Časová dostupnost regionů dotčených investicemi do infrastruktury.

50


Ukazatele pro prioritní osy: Konkurenceschopnost průmyslu a podnikatelských služeb Úroveň ukazatele – Dopadu

Ukazatel

Čistý počet vytvořených pracovních míst Podíl MSP na přidané hodnotě za sektor nefinanční a domácností

Měrná jednotka


2004

2005


Zdroj

10 050 6 000 4 050

Celkem OPPP SROP

Celkový počet

0

0

2 254,8 (jde o hrubá pracovní místa - OPPP)

%

37,16 (2001)

38,7 (2004)

40,51 (předběžný odhad)

42,50

ČSÚ

Úroveň ukazatele – Výsledku Zvýšení obratu podpořených podniků

Koeficient %

0

0

23,07

15

OPPP

Počet podpořených pracovních míst

Hrubý počet vytvořených míst

0

212 - OPPP

2 254,8 (OPPP)

13 210 8 000 5 210

Celkem OPPP SROP

m2 z toho: nových modernizovaných

0

201 479 165 973 35 506

v EURO

4 489 910 € (resp. 142 644 445 Kč, kurz CZK/EUR = 31,77) - OPPP

116 169 tis. € (OPPP) (resp. 3 292 mil Kč, kurz CZK/EUR = 28,34)

Úroveň ukazatele – Výstupu Plocha vytvořených podnikatelských zón a prostor Objem finančních prostředků realizovaných z vlastních zdrojů garantů za projekty

0

51

+ 102 900 68 900 34 000

407 449 542

OPPP

OPPP SROP


3.

FINANČNÍ

3.1

Naplňování prioritních os

PROVÁDĚNÍ POMOCI

Kap. 3.1 Tabulka prostředků SF/FS (do 31. 12. 2005) v €

Název

Osa

1.

Celkové plánované uznatelné výdaje (rozpočet EU + ČR)

Certifikované prostředky SF/FS

Vyplaceno konečným příjemcům ze SF/FS

Podíl certifikovaných prostředků na celkových plánovaných uznatelných výdajích (%)

173 901 426,00 159 989 314,00

616 042,87 29 943 937,68

492 965,48 22 484 788,22

0,35 18,72

60 184 474,00

0,00

0,00

0,00

1. Posílení konkurenceschopnosti průmyslu a podnikatelských služeb OPPP OPPP

Priorita 1. Priorita 2.

SROP

Priorita 1.

Rozvoj podnikatelského prostředí Rozvoj konkurenceschopnosti podniků Regionální podpora podnikání

2. Rozvoj dopravní infrastruktury 2.

3.

4.

Priorita

Modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury umístěn na transevropských sítích

708 172 592,00

167 517 415,86

95 632 611,56

23,65

OP Infra

Priorita 1.

114 295 392,00

0,00

0,00

0,00

OP Infra

Priorita 2.

19 780 606,00

0,00

0,00

0,00

SROP

Priorita 2.

Modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury celostátního významu Snížení negativních důsledků dopravy na životní prostředí Regionální rozvoj infrastruktury

262 664 805,00

1 354 202,97

821 912,70

0,52

3. Rozvoj lidských zdrojů OP RLZ Priorita 1. Aktivní politika zaměstnanosti

136 802 455,00

22 023,52

81 831,75

0,02

OP RLZ

Priorita 2.

54 338 159,00

59 483,28

55 762,17

0,11

OP RLZ OP RLZ

Priorita 3. Priorita 4.

143 642 580,00 67 357 821,00

2 330 736,27 27 268,36

1 959 894,45 61 315,25

1,62 0,04

SROP

Priorita 3. Rozvoj lidských zdrojů v regionech

116 223 137,00

299 433,27

382 552,88

0,26

434 379 975,00

89 445 892,24

56 386 124,45

20,59

FS

4. Ochrana a zkvalitňování životního prostředí FS OP Infra

5.

OPRVMZ

Priorita 3.

Rozsáhlá ochrana životního prostředí Zlepšování environmentální infrastruktury

193 483 171,00

3 459 662,64

151 141 395,00

12 340 960,89

95 438 065,00

Rozvoj cestovního ruchu

6 218 615,55

1,79

Priorita 1.

Podpora zemědělství, zpracování zemědělských produktů a lesnímu hospodářství Priorita 2. Rozvoj venkova, rybolovu a odborného vzdělávání

10 553 243,64

8,17

897 138,32

886 331,70

0,94

144 114 290,00

308 679,99

1 620 070,60

0,21

6. Rozvoj cestovního ruchu SROP

7.

Priorita

5. Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství OPRVMZ

6.

Sociální integrace a rovnost příležitostí Rozvoj celoživotního učení Adaptabilita a podnikání

Priorita 4.

7. Technická pomoc OPPP

Priorita 3.

Technická pomoc

13 912 114,00

751 188,03

563 389,01

5,40

OP RLZ

Priorita 5.

Technická pomoc

20 288 500,00

404 201,07

396 967,90

1,99

SROP

Priorita 5.

Technická pomoc

15 742 720,00

266 518,22

337 021,04

1,69

OPRVMZ

Priorita 3.

Technická pomoc

4 034 511,00

0,00

0,00

0,00

OP Infra

Priorita 4.

Technická pomoc

7 149 237,00

110 792,29

178 492,60

1,55

52


Do konce roku 2005 bylo prostřednictvím platebních jednotek proplaceno konečným příjemcům 199 113 890,95 € (evropská část spolufinancování). Celkově byly certifikovány výdaje ve výši 310 155 577,77 € (evropská a národní část spolufinancování). Bližší údaje za jednotlivé programy a prioritní osy jsou zřejmé ze shora uvedené tabulky.

3.2

Výdaje za rok 2005 podle fondů Fond

Certifikováno v €*

Vyplaceno konečným příjemcům v € (v roce 2005) 29106782,97 2672292,98 11 232 320,27 207 255,07 96 061 208,97

37 110 457,96 2 843 712,50 12 748 843,26 489 255,95 256 963 308,10

ERDF ESF EAGGF FIFG FS

Celkem 310 155 577,77 139 279 860,26 * jedná se o certifikované částky evropského a národního spolufinancování zaslané do EK do 31.12.2005

V roce 2005 bylo prostřednictvím platebních jednotek proplaceno konečným příjemcům 139 279 860,26 €. Z účtu platebního orgánu bylo na platební jednotky převedeno 144 914 219,10 €. (částka zohledňuje i platby převedené platebním jednotkám související s rokem 2004).

3.3

Plánované výdaje za rok 2005

Tabulka znázorňuje odhady výdajů (evropské a národní spolufinancování) jednotlivých operačních programů pro rok 2005 tak, jak byly zaslány v pravidelné informaci Evropské komisi v dubnu 2005, a procentní podíl realizovaných certifikovaných výdajů ve vztahu k odhadům. Údaje nezahrnují Fond soudržnosti. Program OPPP OP Infra OP RLZ OP RVMZ SROP

Celkové plánované způsobilé výdaje v roce 2005 92 644 675,00 109 941 506,00 36 925 276,00 43 915 000,00 81 583 680,00

Certifikováno v €* 31 311 168,58 3 570 454,39 2 843 712,50 13 238 099,21 2 228 834,45

Certifikované výdaje v roce 2005 (%) 33,80 3,25 7,70 30,14 2,73

Celkem 365 010 137,00 53 192 269,13 14,57 * jedná se o certifikované částky evropského a národního spolufinancování zaslané do EK do 31.12.2005.

53


3.4

Realizace pravidla N+2

Stav čerpání prostředků SF z hlediska dodržení pravidla n+2 pro alokaci roku 2004 je vyjádřen na základě žádostí o platbu zaslaných Platebním orgánem EK po jejich certifikaci. V celkovém objemu byly k 31.12. 2005 zaslány žádosti o platbu EK ve výši 37 911 159,6 EUR. Pro splnění pravidla n+2 a tím nezrušení závazku EK pro rok 2004 zbývá do 31.12. 2006 vyčerpat prostředky v celkové výši 99 100 679,5 EUR. Při započítání zálohové platby bylo pravidlo n+2 dodrženo ke konci roku 2005 pouze v rámci OP Průmysl a podnikání. Z hlediska výhledu dalšího postupu realizace na základě uzavřených smluv a uskutečněných výdajů lze očekávat dodržení pravidla u OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství stejně tak u OP Infrastruktura. Programy, u kterých je splnění pravidla n+2 vážně ohroženo, byly (s ohledem na stav realizace ke konci roku 2005) Jednotný programový dokument Praha Cíl 2 a Jednotný programový dokument Praha Cíl 3, v případě některých priorit OP Rozvoj lidských zdrojů a Společný regionální operační program. Souhrnné údaje za jednotlivé Operační programy a Jednotné programové dokumenty jsou uvedeny v následující grafu a tabulce: Poměr vyčerpaných prostředklů vzhledem ke splnění pravidla N+2 (alokace 2004=100% )

F L/ ES UA

II I A

EQ

ER ČR -P L/

JP D

3/ E

DF *

SF

RD F D JP

VM Z/ R

IN TE

RR EG

O

P

O

P

VM Z/ R

2/ E

FI FG

F EA G

G

DF O

O

P

P

/E R PP

LZ R P O

I/ E R

DF

F /E S

ES F P/ SR O

SR O

P/

ER

DF

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Záloha SF

vyčerpáno z alokace 2004 (pouze SF) - žádáno od EK

54

zbývá vyčerpat z alokace 2004 (pouze SF)při započítání zálohy


Chyba! Chybné propojení.

55


3.5

Hlavní výsledky realizace jednotlivých operačních programů

3.5.1

Společný regionální operační program

Po roce 2004, který byl převážně rokem absorpční kapacity a masivní informační kampaně, přichází rok 2005, který by se dal nazvat rokem hodnocení a výběru projektů, zatímco skutečné čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU lze předpokládat v programu SROP s ohledem na délku realizace jednotlivých projektů až v roce 2006. Analýza průměrné doby realizace projektů dokládá důvod pomalejšího pokroku SROPu průměrný projekt ve SROP trvá téměř 13 měsíců. Celkový počet předložených žádostí o dotaci v programu SROP k 31.12.2005 činil 3 249 a ve srovnání s ostatními operačními programy i oběma JPD je v počtu žádostí na druhém místě. Finanční nárok na prostředky EU z předložených žádostí činí 31 841 mil. Kč. Stále významnější pokrok byl patrný u schválených projektů a akcí (cca 10% nárůst měsíčně). U objemu schválené dotace byla dynamika nižší (nárůst v posledních měsících roku 2005 o 1,61 %), nicméně celkově je možno hodnotit z tohoto pohledu dynamiku jako pozitivní. Celkově 80,43 % alokace na období 2004-2006 připadá na schválené projekty a akce, přičemž u několika opatření a podopatření již objem prostředků na schválené žádosti dosáhl výše alokace a v některých případech ji i mírně přesáhl: (Pod)opatření 2.1.1 - Rozvoj regionální dopravní infrastruktury 2.2 - Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech 2.3 - Regenerace a revitalizace vybraných měst 3.1 - Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v regionech 3.3 - Posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů 4.2.1 - Podpora nadregionální infrastruktury CR

Finanční prostředky EU na schválené žádosti k alokaci 04-06 101,1% 100,91% 105,26% 99,46% 102,27% 114,85%

Kladně lze u SROP hodnotit naplňování monitorovacích indikátorů, kdy u vybraných opatření došlo k několikanásobnému překročení jak cílové hodnoty u schválených projektů akcí nebo u podskupiny projektů a akcí s uzavřenou smlouvou, ale postupně se zvyšuje dosažený stupeň naplnění hodnot indikátorů u dokončených projektů a akcí:

56


Předpokládaná hodnota (Schválené) 1 260 353

Cílová hodnota

Monitorovací ukazatel Počet podpořených MSP celkem Realizované soukromé spolufinancování Počet vytvořených hrubých pracovních míst

Předpokládaná hodnota (Nasmlouvané) 105

Dosažená hodnota (Dokončené) 1

127 389 000

53 232 010

26 739 572

116 372

5 090

3 677

1 302

21

V průběhu roku 2005 byly vyhlášeny 3 výzvy pro předkládáni individuálních regionálních projektů. Po ukončení 5. výzvy vzrostl celkový počet všech podaných žádostí v rámci individuálních projektů na celkových 1 518 s finančním požadavkem ze zdrojů EU převyšujícím 25 miliard Kč. Počty předložených individuálních projektů v jednotlivých kolech výzvy Opatření/Podopatření 2.1.1 2.1.2 2.2. 2.3. 3.1. 3.3. 4.1.1 4.2.1 4.2.2 Celkem

1. kolo 22 10 58 20 116 13 24 37 116 416

2. kolo 9 9 66

3. kolo 27 12 77

4. kolo 28 10 92

5. kolo 14 3 48

89

125

48

17

0 0 63 236

0 0 199 440

28 36 66 308

0 0 36 118

Celkem 100 44 341 20 395 13 52 73 480 1 518

U grantových schémat a schémat veřejné podpory došlo v roce 2005 k vyhlašování výzev k přijímání akcí. Ke konci roku již došlo k fyzickému ukončení některých akcí. V roce 2005 bylo v grantových schématech a schématech veřejné podpory předloženo více než 1500 akcí, jejichž finanční požadavek ze zdrojů strukturálních fondů dosáhl 5,6 miliardy Kč. Počet předložených žádostí (akcí) v rámci GS dle krajů a NUTS II Kraj / NUTS II

1.1

Střední Čechy Středočeský kraj Jihozápad Jihočeský kraj Plzeňský kraj Severozápad Ústecký kraj Karlovarský kraj Severovýchod Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Jihovýchod

8 8 24 6 18 113 73 40 25 11 7 7 104

2.1.1 55 55 39 23 16 0 0 0 0 0 0 0 0

3.2. 29 29 58 28 30 42 32 10 81 38 28 15 45

4.1.2

4.2.1

4.2.2

Celkem

24 24 49 20 29 62 44 18 73 39 21 13 39

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

23 23 29 19 10 70 48 22 31 8 23 0 57

139 139 199 96 103 287 197 90 210 96 79 35 245

57


Jihomoravský kraj Vysočina Střední Morava Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezsko Moravskoslezský kraj Nadregionální Celkem

41 63 64 40 24 74 74 0 412

0 0 0 0 0 0 0 0 94

25 20 61 34 27 14 14 0 330

18 21 71 54 17 24 24 0 342

0 0 0 0 0 0 0 57 57

14 43 70 48 22 16 16 0 296

98 147 266 176 90 128 128 57 1 531

Do 31.12. 2005 bylo ve SROP vynaloženo na realizaci jednotlivých projektů celkem 7 227 230 € z veřejných zdrojů. To znamená, že uvedené výdaje byly již skutečně vyplaceny konečným příjemcům, případně je konečný příjemce uhradil z vlastních zdrojů a požádal o jejich refundování. Ze zdrojů EU - ERDF bylo od 1.5. 2004 do 31.12. 2005 konečným příjemcům skutečně proplaceno 3 161 557,22 € 14. Z Evropského sociálního fondu nebyly do konce roku 2005 proplaceny žádné výdaje. Z celé alokace programu tak bylo realizováno 1,21 %. Největší podíl realizovaných výdajů oproti celkovému rozpočtu programu byl dosažen v opatření 5.2 Technická pomoc pro RPS, kde činil 24,61 % a v podopatření 4.1.1 Podpora nadregionálních služeb cestovního ruchu, zde dosáhl 6,58 %. Žádné výdaje nebyly realizovány v opatření 2.3 Regenerace a revitalizace vybraných měst a 3.3 Posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů. 3.5.2

Operační program Rozvoj lidských zdrojů

Rok 2005 byl z hlediska čerpání ze strukturálních fondů rokem, kdy se naplno rozběhl proces hodnocení a výběru projektů, jejich kontrahování a zahajování realizace. Důležité výsledky jsou zejména:

Počet předložených žádostí: 3 123 (za 15,5 mld. Kč při celkových finančních prostředcích programu 13,1 mld. Kč)

Počet projektů vybraných k financování: 880 (v celkovém objemu 5,2 mld. Kč, což představuje 170 % alokace pro rok 2004 a 39,5 % celkových prostředků programu)

Počet nakontrahovaných projektů ke konci roku: 646 (v celkovém objemu 4,5 mld. Kč, což představuje 146 % alokace pro rok 2004)

Podání prvních žádostí o platby z Evropského sociálního fondu a převod prostředků z EK.

14

Pro přepočet byly použity kurzy používané při certifikaci výdajů, tj. u každého projektu byl použit kurz platný v měsíci, kdy byla žádost o platbu zaúčtována v informačním systému platebního orgánu.

58


Souhrnný přehled realizace OP RLZ k 31. 12. 2005 (kurs 31 CZK/EUR)

Grantové projekty SP/NP/TA Celkem

Předložené projekty

Schválené projekty

Nasmlouvané projekty

Objem (mld. Kč)

Objem (mld. Kč)

Objem (mld. Kč)

Počet

Počet

Počet

Čerpání ESF (mld.Kč)

12,9

3 016

2,7

780

2,0

547

0,008

2,6 15,5

107 3 123

2,5 5,3

100 880

2,5 4,5

99 646

0,105 0,113

K 31.12. 2005 byla uzavřena všechna první kola výzev k předkládání žádostí o finanční podporu z OP RLZ. Téměř ve všech opatřeních již došlo také k vyhlášení druhých kol výzev či byly připraveny k vyhlášení v lednu 2006. V rámci prvních a druhých kol výzev k předkládání žádostí o finanční podporu z OP RLZ bylo výběrovými komisemi vybráno k financování 780 grantových projektů ve výši 2 700 841 010 Kč. Řídícím orgánem a Zprostředkujícími subjekty (SSZ – odbor 45, MŠMT) bylo celkem schváleno 47 systémových a národních projektů ve výši 2 295 436 500 Kč. Řídící orgán schválil celkem 53 projektů technické pomoci ve výši 247 398 212 Kč (na čerpání technické pomoci se podílí Řídící orgán, MŠMT, SSZ – odb. 45). Celkový objem schválených projektů činil 5 243 675 720 Kč, což představuje 172 % alokace pro rok 2004. Z toho zatím bylo nakontrahováno 4 459 026 870 Kč, což představuje 146 % alokace pro rok 2004. V průběhu druhé poloviny roku 2005 docházelo k vyhlašování druhých kol výzev k předkládání grantových projektů (opatření 1.1 – PÚP, opatření 2.1 – odbor 22 MPSV, opatření 2.3 – NROS, opatření 3.2 – MŠMT, opatření 3.3 – kraje, opatření 4.1 – PÚP, opatření 4.2 – MŽP, MPO). U grantových projektů vybraných v rámci první výzvy docházelo k uzavírání příslušných smluvních vztahů s žadateli a k zahájení jejich realizace. U některých grantových schémat (opatření 1.1, 2.2, 4.1 – odbor 41, opatření 2.1 – odbor 42) však došlo v procesu výběru projektů a uzavírání smluvních vztahů s vybranými žadateli k zásadnímu zpoždění, a to z důvodu nedostatečné personální kapacity zmíněných odborů v rámci MPSV. K 31.12. 2005 bylo Řídícímu orgánu předloženo 141 žádostí o platbu v celkové výši 113 158 000 Kč, z toho bylo na účet Platební jednotky proplaceno 67 956 350 Kč. Jednalo se o platby na projekty technické pomoci, administraci grantových schémat a platby na systémové a národní projekty v opatření 3.1, 1.1 a 2.1 OP RLZ.

59


mil. Kč

Čerpání prostředků ESF v OP RLZ k 31.12.2005 18 000 16 000

15 471,00

14 000 12 000 10 000 8 000 5 168,26

6 000

4 458,38

4 000 2 000 113,16

0 Předloženo

3.5.3

Schváleno

Kontrahováno

Žádosti o platbu

alokace 2004

alokace 2004 + 2005

alokace 2004 až 2006

alokace 2004 snížená o zálohu

Operační program Průmysl a podnikání

V roce 2005 pokračoval kontinuální příjem žádostí do programů podpory OPPP (vyjma programu Rozvoj, který byl k 30.3. 2005 vyhlášen formou jednokolové výzvy) a hlavní činností Řídicího orgánu bylo zajištění proplácení žádostí o platbu konečných uživatelům. Ke 30.6. 2005 bylo pozastaveno přijímaní žádostí o podporu do Opatření 2.2, programu podpory INOVACE. Důvodem tohoto postupu byl vysoký počet žádostí o podporu v rámci tohoto programu s požadovaným objemem dotací signalizujícím možné plné vyčerpání finančních zdrojů programu. Ke dni 21.12. 2005 ŘO OPPP pozastavil příjem žádostí o podporu v rámci programu podpory REALITY (Opatření 1.2) spadajícího do Priority 1 OPPP. Důvodem tohoto postupu byl celkově vysoký objem žádostí o podporu v rámci tohoto programu, přesahující jeho finanční alokaci na celé programovací období. Jednou z hlavních oblastí, na kterou se Řídicí orgán v roce 2005 především zaměřoval, je sledování realizace projektů. Od podepsaného Rozhodnutí je projekt sledován ze strany zprostředkujícího subjektu, je kontrolován průběh realizace projektu a žadatel je vyzýván k včasnému podání žádosti o platbu. Je zde kladen důraz na aktivní komunikaci s žadatelem.

60


Certifikace V roce 2005 proběhly 3 certifikace výdajů. V rámci první certifikace byly certifikovány Platebním orgánem výdaje zaúčtované v IS Viola v období od 1. 5. 2004 do 29. 10. 2004 ve výši 5 804 472,44 €. V září byly certifikovány žádosti o platbu zaúčtované Platební jednotkou v IS Viola v období od 30. 10. 2004 do 15. 9. 2005 v celkové výši 19 128 550,15 €. V rámci dalšího, v pořadí již třetího, certifikačního období od 16. 9. 2005 do 15. 11. 2005 byly Platebnímu orgánu předloženy k certifikaci výdaje ve výši 6 378 145,99 €. Celkově od počátku implementace OPPP byly Platebním orgánem certifikovány výdaje ve výši 31 311 168,58 € a na EK zaslány žádosti o průběžnou platbu v celkové výši 23 483 374,13 €. Přehled uskutečněných certifikací v roce 2005 Certifikační období

Celkem CZK

ERDF EUR

Zasláno PO

CZK

EUR

na EK dne

Od

Do

01.05.04

29.10.04

184 000 000,00

5 804 472,44

138 000 000,00

4 353 354,33

2. 2. 2005

30.10.04

15.09.05

575 556 992,48

19 128 550,15

431 667 733,14

14 346 410,63

27. 10. 2005

16.09.05

15.11.05

189 304 681,24

6 378 145,99

141 978 501,00

4 783 609,17

29. 11. 2005

948 861 673,72

31 311 168,58

711 646 234,14

23 483 374,13

Stav realizace OPPP za rok 2005 Největší počet schválených projektů (dotací i úvěrů) se vyskytoval v opatření 2.1 Rozvoj MSP v rámci Priority 2. Přímá podpora MSP prostřednictvím programů podpory v opatření 2.1 byla u žadatelů o podporu nejvíce oblíbenou oblastí podpory. Celkem 648 ze 767 poskytnutých úvěrů v rámci programů podpory Start a Kredit bylo již do konce roku 2005 vyčerpáno žadateli z řad podnikatelské sféry. Za rok 2005 je zřejmý i nárůst projektů oproti roku 2004, které se nachází ve fázi ukončeného projektu (celkem 770 včetně akcí TP a opatření 1.4). Projekty v rámci Priority 1 jsou časově i administrativně náročnější, z tohoto důvodu bylo vydáno do konce roku 2005 podstatně méně rozhodnutí než v prioritě 2, tj. celkem 139. Postupný přesun projektů do poslední realizační fáze v rámci všech opatření Priority 1 nastane zejména koncem roku 2006. Stav realizace OPPP dle opatření za rok 2005 Priorita/Opatření/Program Opatření 1.1 Prosperita Opatření 1.2 Reality Opatření 1.3 Školicí střediska Opatření 1.4 celkem Priorita 1 celkem Opatření 2.1 Rozvoj MSP celkem

Vydané Rozhodnutí (uzavřené úvěrové smlouvy) počet Objem (v Kč) 8 23 10 98 139 1 026

61

360 028 000 798 241 000 41 109 000 107 049 021 1 306 427 021 1 733 234 629

Ukončený projekt (vyčerpaný úvěr) počet 0 3 1 1 (akce) 5 684

Objem (v Kč) 0 5 340 731 1 195 678 191 980 6 728 389 909 892 020


Opatření 2.2 Inovace Opatření 2.3 Snižování energetické náročnosti a vyšší využití obnovitelných zdrojů celkem Priorita 2 celkem Opatření 3.1 Opatření 3.2 Priorita 3 celkem OPPP celkem

35 7

558 327 000 37 108 000

0 2

0 1 648 000

1 068 124 (akcí) 123 (akcí) 247 (akcí) 1 454

2 328 669 629 16 925 136 40 948 189 57 873 325 3 692 969 975

686 41 (akcí) 38 (akcí) 79 (akcí) 770

911 540 020 4 643 075 9 929 278 14 572 353 932 840 762

* v tomto objemu je zahrnuto 40% prostředků pořízených ČMZRB na mezibankovním trhu.

Stav realizace OPPP dle regionů soudržnosti NUTS II za rok 2005 Nejvyšší počet schválených projektů je z regionu soudržnosti Jihovýchod a z regionu soudržnosti Moravskoslezsko, kde žadatelé velmi často využili služeb poradenských firem při zpracování a předložení jejich projektu, které již měly bohaté zkušenosti v přípravě obdobně strukturovaných projektů v rámci čerpání pomoci EU z předstrukturálních fondů.

Místo realizace projektu (NUTS II.) Hl. m. Praha Region soudržnosti Střední Čechy Region soudržnosti Jihozápad Region soudržnosti Severozápad Region soudržnosti Severovýchod Region soudržnosti Jihovýchod Region soudržnosti Střední Morava Region soudržnosti Moravskoslezsko Celkem projekty TP a opatření 1.4 Celkem OPPP

3.5.4

Vydané Rozhodnutí (uzavřené úvěrové smlouvy) počet Objem (Kč) 0 91 158 93 196 214 169 201 332 1 454

0 306 231 944 1 126 715 235 146 847 100 597 804 709 477 926 484 465 799 687 416 707 470 154 937 346 3 692 969 975

Ukončený projekt (vyčerpaný úvěr) počet 0 45 88 64 122 119 88 164 80 770

Objem (Kč) 0 109 660 949 131 161 190 60 859 299 183 897 281 126 192 319 172 804 079 133 501 313 14 764 332 932 840 762

Operační program Infrastruktura

Realizace OP Infrastruktura v roce 2005 probíhala především ve znamení výzev k předkládání projektových žádostí a hodnocení a schvalování projektů. I když od třetího čtvrtletí přicházely první žádosti o platbu od konečných příjemců předpokládá se, že podstatné čerpání finančních prostředků se uskuteční v roce 2006. Schválené prostředky V roce 2005 bylo schváleno využití celkem 7 656 520 026 Kč z OP Infrastruktura, což činí více než tři čtvrtiny všech prostředků, které jsou k dispozici pro léta 2004 - 2006. Je pravděpodobné, že v roce 2006 budou schváleny i zbývající finanční prostředky. 62


Schválené prostředky ERDF (Kč)

Schváleno

Alokace 2004 - 2006

dotace

% z celkové alokace

Priorita 1 + 2 (doprava)

3 142 233 231

2 489 440 026

79,2

Priorita 3 (životní prostředí)

4 514 286 795

3 361 846 950

74,5

CELKEM OPI P1, P2 a P3

7 656 520 026

5 851 286 976

76,4

Průběh čerpání prostředků OP Infrastruktura Od září 2005 byly podávány konečnými příjemci první žádosti o platbu. Vzhledem k tomu, že jsou realizovány především investiční projekty, dochází k časovému posunu mezi schválením projektu, výběrem dodavatele a realizací projektu. Aby žadatelé splnili veškeré podmínky na výběr dodavatele podle zákona o veřejných zakázkách, může tento výběr trvat i několik měsíců. Stejně dlouhou dobu pak může trvat samotná realizace těchto projektů. I přes tyto skutečnosti byly podány žádosti o platbu z Evropského fondu pro regionální rozvoj v celkové výši 328 594 752 Kč, což činí přibližně pětinu alokace roku 2004. Podané žádosti o platbu ERDF (Kč)

Alokace 2004 2006

Podané žádosti o platbu dotace

% z celkové alokace

% z alokace 2004

Priorita 1 + 2 (doprava)

3 142 233 231 141 286 900

4,5

19,3

Priorita 3 (životní prostředí)

4 514 286 795 182 032 935

4,0

17,3

7 656 520 026 323 319 835 CELKEM OPI P1, P2 a P3 * stav k 31.12.2005, kurz Kč/€ 31.77

4,2

18,1

K 3.10. 2005 proběhla v rámci OP Infrastruktura první certifikace výdajů, ve které byly certifikovány výdaje ve výši 57 964 815,20 Kč (1 937 653,14 €). Tímto byla splněna podmínka dodržení Pravidla N+18, což znamená, že Platební orgán nemusí vracet obdrženou 16% zálohu pro OP Infrastruktura. Druhá certifikace výdajů proběhla k 31.10. 2005 a byly v ní certifikovány výdaje zaúčtované ve výši 48 346 708,90 Kč (1 632 801,79 €) . Třetí certifikace výdajů proběhla k 31.1. 2006 a byly v ní certifikovány výdaje zaúčtované ve výši 235 034 650 Kč (8 101 248,53 €) 3.5.5

Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství

V roce 2005 proběhla 4 kola příjmu žádostí. Bylo zaregistrováno celkem 1916 projektů na všechna opatření OP Zemědělství. Čtvrté kolo příjmu žádostí (první kolo roku 2005) proběhlo od 31. ledna do 25. února 2005 a týkalo se opatření 1.1. Investice do zemědělského majetku / zemědělských podniků, a to podopatření 1.1.1., investiční záměr e) Stroje pro zemědělskou výrobu. Celkem bylo v 63


tomto kole zaregistrováno 455 žádostí o podporu. Dne 26. srpna 2005 bylo schváleno celkem 447 projektů v celkové částce podpory 494 mil. Kč. V souladu se závěry 4. zasedání Monitorovacího výboru OP Zemědělství ze dne 14. června 2005 byly podpořeny všechny projekty na zemědělské stroje, které splnily podmínky přijatelnosti. 441 žadatelů podepsalo Podmínky na jednotlivých RO SZIF. Páté kolo příjmu žádostí (druhé kolo roku 2005) proběhlo od 14. března do 8. dubna 2005 a týkalo se všech opatření OP Zemědělství s výjimkou podopatření 1.1.1, investiční záměr e) stroje pro zemědělskou výrobu, 2.1.1. Pozemkové úpravy a 2.1.4 Rozvoj venkova (podopatření typu LEADER+). Celkem bylo zaregistrováno 690 projektů. V průběhu srpna až října 2005 bylo schváleno 576 projektů tohoto kola v celkové částce 1,3 mld. Kč. V rámci projektů přijatých v tomto (pátém) kole na podopatření 1.1.1. Investice do zemědělského majetku a podpora mladým začínajícím zemědělcům byly v souladu se závěry 4. zasedání MV OP Zemědělství schváleny rovněž všechny projekty, které splnily kritéria přijatelnosti (stejně jako v případě zemědělských strojů). Šesté kolo příjmu žádostí (třetí kolo roku 2005) proběhlo od 9. do 26.srpna 2005 a týkalo se podopatření 1.1.1 Investice do zemědělského majetku a podpora mladým začínajícím zemědělcům, investiční záměr b) racionalizace a přestavba stávajících zařízení v chovu nosnic, podopatření 2.1.2. Obnova potenciálu a zachování zemědělské krajiny a opatření 2.3. Rybářství. Pro podopatření 2.1.1. Pozemkové úpravy byl příjem žádostí vyhlášen v termínu od 9. do 19. srpna 2005. V rámci tohoto kola bylo zaregistrováno celkem 422 projektů. V roce 2006 bylo schváleno celkem 272 projektů v celkové částce veřejného spolufinancování 1 042 mil. Kč. Sedmé kolo příjmu žádostí (4. kolo roku 2005) proběhlo od 28. listopadu do 21. prosince 2005, a to na projekty pro podopatření 2.1.4. Rozvoj venkova (podopatření typu LEADER+), investiční záměr c) Osvojování schopností. Bylo zaregistrováno celkem 52 projektů. Přijaté projekty byly k 31. 12. 2005 ve fázi administrace. Monitorovací výbor OP Zemědělství schválil na svém 4. zasedání dne 14. června 2005 nový investiční záměr opatření 1.1.1. f) Investice do výstavby/rekonstrukce skladových kapacit a technologií posklizňových úprav a skladování obilovin a olejnin. Tato úprava byla následně schválena Evropskou komisí a po projednání a schválení příslušných Pravidel pro žadatele je očekáváno vyhlášení příjmu žádostí na květen 2006.

64


Přehled stavu Rozhodnutí na OP Zemědělství k 31.12.2005 Počet Opatření vydaných rozhodnutí 1.1. 1.2. 1.3. 2.1. 2.3. 3.1. Celkem

1229 65 89 375 51 24 1 833

Veřejné spolufinancování v Kč

Z veřejného spolufinancování podíl EU v Kč

2 208 026 575 234 479 890 132 358 289 947 380 422 37 430 492 4 513 804 3 564 189 472

1 407 110 689 164 135 921 97 745 620 739 151 858 26 201 341 3 385 347 2 437 730 776

Celkové disponibilní zdroje veřejného spolufinancování v Kč (alokace 04-06) 3 610 497 106 415 121 525 358 993 267 2 436 657 092 288 278 926 117 041 164 7 226 589 080

% pokrytí disponibilních zdrojů závazkovanými projekty 61 % 56% 37% 39% 13% 4% 49%

Pro přepočet disponibilních zdrojů byl použit kurz 29,01 Kč/EUR

Tabulka uvádí Rozhodnutí vydaná v roce 2004 a 2005 a odráží aktuální stav k 31.12. 2005. Počty i finanční částky vydaných Rozhodnutí jsou průběžně snižovány v důsledku ukončování administrace projektů a v důsledku realizace zadávacích řízení. Stav proplácení a certifikace K 31. prosinci 2005 bylo proplaceno celkem 356 projektů v celkové výši veřejného spolufinancování 520 570 906 Kč (příspěvek EU činí 340 018 271 Kč), z toho v prosinci 2005 bylo proplaceno celkem 96 projektů v celkové výši veřejného spolufinancování 131 866 455 Kč (příspěvek EU činí 89 477 191 Kč). Proplacené projekty k 31. prosinci 2005 za jednotlivá opatření ukazuje tabulka následující tabulka. Proplacené projekty k 31. 12. 2005 v Kč Opatření 1.1. 1.2. 1.3. 2.1. 2.3. Celkem

Počet proplacených projektů 310 16 12 8 10 356

Veřejné spolufinancování v Kč 423 202 762 43 171 416 18 224 211 27 224 733 8 747 784 520 570 906

Z veřejného spolufinancování podíl EU v Kč 270 483 692 30 219 990 12 933 717 20 257 426 6 123 446 340 018 271

V roce 2005 proběhly tři certifikace, a to v obdobích 1.1. 2005 do 30.4. 2005, 1.5. 2005 do 15.9. 2005 a 16.9. 2005 do 31.10. 2005. Celkem bylo certifikováno 13 238 099,21 EUR. V současné době (první čtvrtletí roku 2006) Ministerstvo financí ČR administruje v pořadí čtvrtou certifikaci za období od 1.11. 2005 do 31.1. 2006 v předpokládané výši veřejného spolufinancování 9 069 113,53 EUR. Certifikované veřejné výdaje v EUR za opatření za tři proběhlé certifikace v roce 2005 ukazuje následující tabulka.

65


Certifikované projekty v roce 2005 Opatření

Veřejné spolufinancování v EUR

1.1. 1.2. 1.3. 2.1. 2.3.

10 556 844,16 1 351 292,05 432 824,68 407 882,37 489 255,95*

Celkem

13 238 099,21

*) v opatření 2.3 financovaného z FIFG jsou obsaženy i soukromé zdroje, které jsou rovněž předmětem certifikace

3.5.6

Porovnání dosaženého pokroku mezi jednotlivými operačními programy, standardní monitorovací tabulky

Rok 2005 byl u většiny programů převážně rokem hodnocení a výběru projektů. Čerpání, vyjádřeno pomocí podaných žádostí o platbu KP, nabíhalo pozvolna. Tento průběh byl zapříčiněn pozdním zahájením realizace některých opatření, převážně u grantových schémat. Bylo nutno řešit řadu otázek, které jsou detailněji uvedeny v části 4.1.3 Popis významných problémů spojených s implementací a přijatá opatření k nápravě. Následně došlo ke zrychlení realizace v jednotlivých opatřeních a následně i k urychlení čerpání. Největší podíl podaných žádostí o platbu KP vzhledem k alokaci roku 2004 byl k 31.12. 2005 zaznamenán u OPRVMZ – 60,6 % alokace, dále pak u OPPP 51,5 % alokace. U Operačního programu Infrastruktura byly podány žádosti o platbu ve výši 19 % alokace roku 2004. Nejméně bylo podáno žádostí o platbu v operačních programech Rozvoj lidských zdrojů (5,25%) a Společný regionální operační program (2,8 %). Tyto výsledky jsou rovněž závislé na typu jednotlivých projektů. Souhrnný přehled za všechny operační programy Cíle 1 poskytuje níže uvedená tabulka, shrnující údaje standardních monitorovacích tabulek. Standardní monitorovací tabulky za jednotlivé operační programy, které poskytují podrobné údaje, jsou uvedeny v příloze. Veřejné zdroje financování na léta 2004-2006 ve vztahu ke schváleným a kontrahovaným prostředkům a k uskutečněným a certifikovaným výdajům k 31. 12. 2005 Progra mme

Total budget 2004-06 (EU + national) EURO

Approved operations (budget) EURO

% (2/1)

Contracted operations (budget) EURO

% (4/1)

1

2

3

4

5

Realised % expenditure (6/1) EURO 6

7

Certified expedinture EURO

% (8/1)

8

9

JROP

598 929 426,00

332 976 555,95

55,60

37 660 084,28

6,29

7 392 992,45

1,23

2 334 696,61

0,39

OPHRD

422 429 515,00

164 588 508,24

38,96

164 588 508,24

38,96

6 489 906,85

1,54

2 843 712,50

0,67

OPI

334 708 406,00

130 255 815,53

38,92

125 355 782,87

37,45

34 544 796,00

10,32

3 570 454,93

1,07

OPIE

347 802 854,00

347 802 854,00 100,00

146 181 721,87

42,03

39 702 480,31

11,42

31 311 168,58

9,00

66


OPRD MA Total

250 613 971,00

5 934 238,56

2,37

60 494 017,67

24,14

27 474 583,62

10,96

12 992 402,58

5,18

1 954 484 172,00

981 557 972,28

50,22

534 280 114,93

27,34

115 604 759,23

5,91

53 052 435,20

2,71

Česká republika má na léta 2004 – 2006 v rámci programů strukturálních fondů Cíle 1 k dispozici veřejné zdroje financování v celkové výši 1 954,5 mil. EURO. Ke konci roku 2005 byly schváleny prostředky představující přibližně polovinu této částky (50,2 %). Nejvyšší podíl ze schválených prostředků připadal na OP Průmysl a podnikání, u kterého již byly schváleny prostředky ve výši 347, 8 mil. EURO, tj. 100 % veřejných zdrojů připadajících na tento operační program. Pokud jde o kontrahované prostředky, byla za ČR kontrahována částka ve výši 534,3 mil. EURO, tj. 27,3 % celkové alokace. Nejvyšší procentní podíl připadal na OP Průmysl a podnikání, u kterého byly kontrahovány prostředky ve výši 146,2 mil. EURO, tj. 42,0 % z odpovídajících veřejných zdrojů. V absolutním vyjádření sice byla kontrahována vyšší částka (164,6 mil. EURO) u OP Rozvoj lidských zdrojů, která nicméně představuje 39 % z veřejných zdrojů připadajících na uvedený operační program. Celková částka uskutečněných výdajů činila 115,6 mil. EURO, tj. 5,9 % veřejných zdrojů. Poměrně vyrovnaná situace v uskutečněných výdajích je u tří operačních programů, které z disponibilních zdrojů realizovaly cca 11 % (OPPP 11,4 %, OPRVMZ 10,96 % a OPI 10,3 %). Nejnižšího podílu uskutečněných výdajů bylo dosaženo u SROP (1,23 %), těsně následovaného OP RLZ (1,5 %). K 31. 12. 2005 byla v České republice certifikována částka 53,1 mil. EURO, což představuje 2,7 % veřejných zdrojů na období 2004 – 2006. Nejvíce výdajů bylo certifikováno u OPPP ve výši 31,3 mil. EURO, tj. 9,0 % a poté u OPRVMZ – 13,0 mil. EURO, tj. 5,2 %. Nejméně výdajů bylo certifikováno u SROP, a to 2,3 mil. EURO, což představuje pouze 0,4 % veřejných zdrojů vyčleněných pro tento program. I u zbývajících dvou operačních programů bylo certifikováno nízké procento výdajů (OPRLZ 0,7 % a OPI 1,1 %).

67


3.6

Stručná informace o stavu realizace za JPD Praha - Cíl 2, JPD Praha - Cíl 3, iniciativy Interreg a Equal a Fond soudržnosti

3.6.1

Jednotný programový dokument Praha - Cíl 2

Výzvy pro předkládání projektů v roce 2005 2. výzva pro předkládání projektů 1.2. – 31.3.2005 V 2. výzvě bylo přijato 16 projektů. Regionální radou bylo doporučeno 9 projektů a 3 náhradní. Jeden z náhradních schválených projektů bude realizován s nižší mírou podpory. Celkový rozsah finanční podpory ve 2. Výzvě JPD 2 (v Kč): 648 592 000. Finanční rámec doporučených projektů k financování (v Kč): .515 781 836. 3. výzva pro předkládání projektů 24.6. – 30.9.2005 Ve 3. výzvě bylo přijato 34 projektů. Regionální radou bylo doporučeno 22 projektů. Celkový rozsah finanční podpory ve 3. Výzvě JPD 2 (v Kč): 3 716 188 908. Finanční rámec doporučených projektů (v Kč): 428 343 070. 4. výzva pro předkládání projektů 1.12. 2005 – 16.1.2006 Ve 4. výzvě bylo přijato 69 projektů a 1 projekt grantového schématu. Celkový rozsah finanční podpory ve 4. Výzvě JPD 2 (v Kč): 2 095 869 851. 1. kolo výzvy pro předkládání akcí v GS 15.7.2005 – 15.9.2005 Bylo vyhlášeno 1. kolo výzvy pro předkládání akcí v rámci Grantového schématu pro poskytování dotací na podporu rozvoje malých a středních podniků ve strukturálně slabých a problémových oblastech hl. m. Prahy. V rámci 1. kola výzvy bylo předloženo 6 akcí. Nyní probíhá jejich administrace a schvalování nositelem grantového schématu (HMP). Celkový rozsah podpory v 1. kole výzvy 26 582 400 Kč. Předpoklad čerpání na 6 schválených akcí: 15 520 086,8 Kč. 2. kolo výzvy proběhlo od 16.12.2005 do 15.2.2006. Celkový rozsah podpory ve 2. kole výzvy: 50 367913. Stav realizace k 31.12.2005 (v EUR)

Priorita

Celkový rozpočet 04 - 06 (EU + národní) EURO (A)

Přijaté projekty (počet)

Rozpočet přijatých projektů (EU + národní) EURO (B)

Zamítnuté projekty


(počet)

(počet)

Schválené projekty (EU + národní) EURO (C)

68


107 240 254

28

70 673 684

9

16

15 901 705

Opatření 1.1

42 510 964

5

29 199 937

-

3

2 776 440

Opatření 1.2

44 482 816

9

25 537 052

-

1

2 483 926

Opatření 1.3

20 246 474

14

15 936 695

9

12

10 641 340

Priorita 2

31 793 358

13

3 983 903

6

9

5 532 721

Opatření 2.1

13 830 562

2

722 645

1

4

2 766 769

Opatření 2.2

12 545 260

11

3 261 258

-

1

1 929 423

Opatření 2.3

5 417 536

-

-

5

4

836 529

Priorita 3

3 557 188

55

750 932

2

52

714 458

Opatření 3.1

2 431 496

26

483 612

2

24

449 840

Opatření 3.2

1 125 692

29

267 320

1

28

264 618

142 590 800

96

75 408 519

17

77

22 148 884

Priorita 1

Celkem

3.6.2

Jednotný programový dokument Praha - Cíl 3

Rok 2005 byl z hlediska čerpání v JPD 3 rokem, kdy se naplno rozběhl výběr, kontrahování a zahajování projektů. Důležitými výsledky jsou zejména:

Počet podaných žádostí v průběhu roku dosáhl 915 (za 5 235 mil. Kč při celkových finančních prostředcích programu 3 645 mil. Kč)

Počet projektů vybraných k financování dosáhl 327 (v celkovém objemu 1 753 mil. Kč, což představuje cca 147% alokace pro rok 2004 a 48% celkových prostředků programu)

Počet kontrahovaných projektů ke konci roku dosáhl 226 (v celkovém objemu 1 229 mil. Kč, což představuje 103% alokace pro rok 2004), přičemž první grantový projekt byl zahájen v srpnu 2005

V září 2005 proběhla první certifikace výdajů JPD3 a následně byla podána a proplacena žádost o platbu z Evropského sociálního fondu ve výši 595 tis. Kč.

Souhrnný přehled realizace JPD 3 k 31.12. 2005 (přepočet v kursu 31 Kč/EUR)

ESF Celkem JPD 3

Celkem Předložené projekty prostředky Objem Objem Počet (mil. Kč) (mil. Kč) 1 822 2 617 915 3 645 5 235

Schválené projekty Objem (mil. Kč) 877 1 753

Počet 327

Kontrahované projekty Objem Počet (mil. Kč) 615 226 1 229

Grantová schémata (GS) představují většinu prostředků JPD 3. Ve dvou (průběžné výzvy ŘO) byl proces výběru projektů prakticky ukončen přidělením všech prostředků. V jednom 69


(ŘO) byla ukončena třetí výzva, ve čtyřech (HMP) probíhala třetí výzva, ve třech (ÚPP) byla ukončena druhá výzva, v jednom (NROS) probíhala druhá výzva. Národní, regionální a systémové projekty představují relativně malou část prostředků JPD 3. Schváleno a kontrahováno bylo 5 těchto projektů. Zahájeny byly všechny grantové projekty z prvních výzev a některé z druhých výzev, další zahajovaly od počátku roku 2006. Nejvyšší potenciál čerpání vykázala priorita 4, následována původně nejúspěšnější prioritou 3. Z jednotlivých opatření byla nejúspěšnější 4.2, 2.2 a 3.1. Nejslabší zůstávala stále situace v opatření 1.1. Dosud schválené žádosti poskytly předpoklad pro čerpání alokace pro rok 2004. Hlavní problémy představovalo riziko nevyčerpání celé alokace pro rok 2004, MSSF (data, výstupy a přenosy dat) a nedostatečná personální kapacita. Byly přijaty kroky k urychlenému výběru a zahájení co největšího počtu projektů. ŘO zrychlil výběr ve všech svých GS, kde ve dvou došlo k rozdělení veškerých prostředků a ve třetím se tento stav blížil, tak, aby čerpání mohlo kompenzovat jiná GS. HMP navýšilo objem třetích výzev na maximum prostředků, aby kvalitní projekty nezůstávaly zbytečně v zásobníku projektů. Pro část programu v gesci SSZ/ÚPP byla přijímána opatření v rámci koordinační skupiny. V zájmu zlepšení čerpání byly Monitorovacímu výboru navrženy přesuny finančních prostředků do opatření s nejvyšší absorpční kapacitou (cca 60 mil. Kč z GS 3.2.01 do GS 3.1.01 a cca 45 mil Kč z GS 4.1.01 do GS 4.2.01). Současně byl zvažován přesun prostředků mezi GS v rámci opatření 4.1 a dále přesun mezi GS a národními, regionálními a systémovými projekty v opatření 1.1. Žádosti o platbu v roce 2005 proběhly pouze z technické pomoci a administrace GS. První vlna z grantových projektů byla očekávána až v lednu 2006. Ve snaze předejít předpokládané chybovosti byla učiněna řada opatření k přípravě příjemců na předkládání monitorovacích zpráv a žádostí o platby (přesto se chybovost následně ukázala být zásadním problémem). 3.6.3

Iniciativa Interreg Česká republika se účastní 5 programů Iniciativy Společenství INTERREG IIIA:

CZ.04.4.81 CZ.04.4.82 CZ.04.4.83 CZ.04.4.84 CZ.04.4.85

– Česká republika - Svobodný stát Sasko – Česká republika - Svobodný stát Bavorsko – Česká republika - Rakousko – Česká republika - Slovenská republika – Česká republika - Polská republika

Roli Řídícího/Národního orgánu plní pro všechny programy Odbor regionální přeshraniční spolupráce Ministerstva pro místní rozvoj.

70


Přehled schválených projektů v roce 2005 Program


Objem (v Kč)

Česká republika – Svobodný stát Sasko

53

172 350 340

Česká republika – Svobodný stát Bavorsko

64

168 027 485

Česká republika – Rakousko

54

153 307 263

Česká republika – Slovenská republika

77

182 971 279

Česká republika – Polská republika

51

259 775 529

Celkem

299

936 461 896

Během roku 2005 probíhal proces předkládání projektů, jejich hodnocení a výběr na zasedáních příslušných řídících výborů. V návaznosti na tento výběr, který ještě podléhá schválení ministra pro místní rozvoj, byly jednotlivé projekty právně navazovány (uzavřením Smlouvy o financování v rámci Iniciativy Společenství INTERREG IIIA, nebo po 1.9. 2005 vydáním Rozhodnutí o účasti státního rozpočtu a strukturálních fondů EU na financování projektu). U prvních dokončených projektů se již zahájilo proplácení. Menší komplikace působí jen nemožnost požádat Evropskou komisi o zálohovou platbu u programů Česká republika – Svobodný stát Sasko a Česká republika – Svobodný stát Bavorsko. V případě programu Interreg Česká republika – Rakousko působí komplikace vázání poskytnutí zálohové platby ze strany rakouského Platebního orgánu na funkční interface mezi informačními systémy ČR a Rakouska, což u programů ČR – Svobodný stát Sasko a ČR - Rakousko způsobilo, že v roce 2005 nebyly příjemcům vyplaceny žádné prostředky, přestože několik žádostí o platbu bylo ze strany Národního orgánu autorizováno. Z tohoto důvodu není u těchto dvou programů u čerpání v roce 2005 uvedena žádná částka. Přehled čerpání v roce 2005 Program

Čerpání v roce 2005

Česká republika – Svobodný stát Bavorsko

2 953 240,70

Česká republika – Slovenská republika

1 842 089,74

Česká republika – Polská republika

8 230 162,70

Celkem

3.6.4

13 025 493,14

Iniciativa Equal

Projekty vybrané k financování z prostředků CIP EQUAL zahájily svou činnost v polovině prosince 2004 a v průběhu února a března 2005 jim byla vydávána rozhodnutí o poskytnutí dotace na realizaci tzv. Akce 1. V závislosti na vydání rozhodnutí byly následně v průběhu února až dubna vyplaceny zálohové platby. 71


Na konci druhého čtvrtletí měly projekty dle plánu plynule přejít po splnění podmínek stanovených řídicím orgánem a EK (uzavření smluv o národní spolupráci a o mezinárodní spolupráci, tzv. DPA a TCA, a jejich schválení ze strany ŘO) z realizace Akce 1 do realizace Akcí 2 a 3 a měly jim být vyplaceny zálohové platby na základě nově vydaných rozhodnutí pro Akci 2 a 3. Administrace programu se však ukázala být daleko náročnější než se původně předpokládalo, a proto ke schválení DPA a TCA došlo teprve v průběhu druhého pololetí 2005. Koncem třetího čtvrtletí a zejména pak ve čtvrtém čtvrtletí byla vydávána rozhodnutí o poskytnutí dotace pro tzv. Akci 2 a 3. Zároveň probíhala kontrola vyúčtování projektů, které ukončily Akci 1, před koncem roku jich však byla uzavřena pouze malá část. Celkem bylo tak do koce roku 2005 podáno v rámci CIP EQUAL 184 žádostí za 856 mil. Kč (při objemu prostředků programu 995 mil. Kč). Vybráno pak bylo 115 projektů v celkové částce 848 mil. Kč. Do 31.12. 2005 bylo kontrahováno 109 projektů za 743 mil. Kč. V rámci termínů řádné certifikace uskutečněných výdajů bylo v roce 2005 vyžádáno z prostředků EU 118,9 tis. Kč. Vzhledem k nízkým uskutečněným výdajům a po dohodě na jednání Poradního výboru RPS ze dne 20.12. 2005 rozhodl PO mimořádnou certifikaci programu v prosinci 2005 neprovádět. Z prostředků předfinancování bylo konečným příjemcům na základě vykázaných výdajů vyplaceno 6,044 mil. Kč. Příjmy z EU činily ke konci roku 2005 celkem 1,688 mil. Kč. V průběhu 1. pololetí 2005 byl ve výběrovém řízení dle zákona o veřejných zakázkách vybrán nový administrátor programu, tzv. Národní podpůrná struktura (NPS). Smlouva mezi MPSV a NPS byla uzavřena v červenci. Nová NPS se do implementace programu plně zapojila v říjnu 2005 a převzala administrativu projektů v rámci Akce 2 a 3. Původní NPS ukončila svou činnost k 31.10. 2005. 3.6.5

Fond soudržnosti

Nové projekty FS: Evropská komise schválila Rozhodnutí k prvním jedenácti projektům ze série, která jí byla zaslána v roce 2005. Jedná se o projekty z oblasti infrastruktury životního prostředí a jeden ze sektoru dopravy. 1. Střední Pomoraví/Hodonínsko; celkové způsobilé náklady 23 963 300 EUR, míra pomoci 74% - 17 732 842 EUR, celkové náklady 29 155 243 EUR 2. Čistá horní Úpa; celkové způsobilé náklady 16 359 831 EUR, míra pomoci 65% 10 633 890 EUR, celkové náklady 20 218 735 EUR 3. Zlepšení kvality vod v oblasti soutoku řek Bečvy a Moravy; celkové způsobilé náklady 12 373 281 EUR, míra pomoci 61% - 7 547 701 EUR, celkové náklady 16 559 008 EUR 4. Šlapanicko-Čistá Říčka a Rakovec; celkové způsobilé náklady 20 078 728 EUR, míra pomoci 79% - 15 862 195 EUR, celkové náklady 24 588 000 EUR

72


5. Labe-Loučná (CCI 2005CZ16CPE006) - K(2005)5717; celkové způsobilé náklady 20 179 990 EUR, míra pomoci 62% - 12 511 594 EUR, celkové náklady 24 566 837 EUR 6. Novostavba veřejné splaškové kanalizace a objektu ČOV v Kravařích; celkové způsobilé náklady 14 972 183 EUR, míra pomoci 80% - 11 977 746 EUR, celkové náklady 18 491 628 EUR 7. Mladoboleslavsko-čištění a odkanalizování odpadních vod; celkové způsobilé náklady 19 225 943 EUR, míra pomoci 64% - 12 304 604 EUR, celkové náklady 23 104 501 EUR 8. Zajištění kvality pitné vody ve vodárenské soustavě jihozápadní Moravy region Třebíčsko; celkové způsobilé náklady 13 998 476 EUR, míra pomoci 69% - 9 658 948 EUR, celkové náklady 17 322 212 EUR 9. Rekonstrukce a výstavba vodohospodářské infrastruktury v okrese Vyškov, celkové způsobilé náklady 19 424 683 EUR, míra pomoci 66% - 12 820 291 EUR, celkové náklady 23 436 690 EUR 10. Cidlina, celkové způsobilé náklady 16 620 923 EUR, míra pomoci 67% 11 136 018 EUR, celkové náklady 20 194 267 EUR 11. Optimalizace trati Plzeň – Stříbro, celkové způsobilé náklady 130 207 592 EUR, míra pomoci 61% - 79 426 631 EUR, celkové náklady 153 518 592 EUR Celkový závazek Evropské komise se tím zvyšuje o 201 milionů EUR. Tím byla vyčerpána celková alokace ČR ve Fondu soudržnosti na rok 2005.

Zasedání 3. Monitorovacího výboru FS Ve dnech 19. a 20. prosince 2005 se v Plzni a následně v Praze sešel Monitorovací výbor FS. V souladu se svým statutem na zasedáních s účastí zástupců zprostředkujících subjektů (MD a MŽP), realizačních orgánů (SFŽP, CRR, SŽDC a ŘSD), zástupců konečných příjemců a pracovníků DG Regionální politika/E.3 projednal postup prací na všech projektech, u kterých probíhá realizace (12 projektů ze sektoru dopravy, 24 projektů ze sektoru ŽP a 3 projekty Technické asistence). Následně výsledky a další podklady dle programu projednal tzv. „Core group“ – tedy Monitorovací výbor FS. Jedním z obecných výstupů jednání budou i návrhy opatření pro urychlení certifikace a proplácení výdajů a snížení rizik poruch systému.

3.7

Finanční provádění pomoci

V roce 2005 proběhla příprava na provedení změny systému finančních toků, na jejímž základě došlo od 1. ledna 2006 ke změně systému finančních toků strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, a to zavedením toku prostřednictvím státního rozpočtu. Změna systému finančních toků je realizována ve dvou krocích tak, aby nedošlo ke zpomalení či zastavení čerpání prostředků strukturálních fondů a Fondu soudržnosti (SF/CF).

73


Prvním krokem je zavedení tzv. mezistupně, kdy dochází ke zrychlení v procesu proplacení prostředků SF/CF konečnému příjemci jako nejdůležitějšímu článku systému čerpání prostředků SF/CF. Konečný příjemce obdrží prostředky SF/CF dříve z důvodu předfinancovaní ze státního rozpočtu. Druhým krokem, který vstoupí v platnost 1. ledna 2007, je zrychlení procesu následného proplacení prostředků SF/CF do státního rozpočtu, kdy prostředky SF/CF budou do státního rozpočtu převedeny přímo z účtu Platebního orgánu, tedy nikoli nejprve na účty platebních jednotek a teprve následně do státního rozpočtu, jako je tomu v tzv. mezistupni. Platby konečným příjemcům ze státního rozpočtu probíhají formou ex-post plateb (zpětné proplacení výdajů již uskutečněných konečným příjemcem) či formou ex-ante plateb (formou zálohy poskytnuté konečnému příjemci ze státního rozpočtu před realizací projektu). Rozhodnutí o formě plateb konečným příjemcům pomoci v rámci jednotlivých operačních programů je plně v kompetenci příslušného správce rozpočtové kapitoly. K prvnímu kroku došlo 1.ledna 2006 zavedením tzv. mezistupně, který je charakterizován následovně:

prostředky SF/CF jsou rozpočtovány v rámci příjmů a výdajů státního rozpočtu; finanční útvary resortů provádí úhradu žádostí KP z výdajového účtu kapitoly; Platební orgán provádí zpětné proplacení prostředků SF/CF z účtu Platebního orgánu (mimorozpočtový) prostřednictvím účtů s dispozičním oprávněním platebních jednotek (mimorozpočtové) na příjmový účet rozpočtové kapitoly; Platební jednotky jsou v tzv. mezistupni zachovány a převádějí prostředky SF/CF na příjmový účet kapitoly.

Finanční toky prostřednictvím tzv. mezistupně jsou realizované ve SROP, JPD 2 Praha, Iniciativě Interreg III A, OPPP, OPRLZ, Iniciativě EQUAL, JPD 3 Praha, OP Infrastruktura – sektor životního prostředí a Fondu soudržnosti – sektor životního prostředí. Cílem tzv. mezistupně je zajistit plynulý přechod na cílový stav, který bude platný od 1.ledna 2007. V rámci tzv. mezistupně jsou již od 1.ledna 2006 uvolňovány prostředky na předložené žádosti konečných příjemců nejprve finančními útvary resortů z prostředků státního rozpočtu (předfinancování) spolu s prostředky národního spolufinancování a následně jsou prostředky SF/CF zpětně proplaceny Platebním orgánem prostřednictvím účtů s dispozičním oprávněním platebních jednotek do státního rozpočtu. Dle původního systému finančních toků nadále postupují, tj. na systém tzv. mezistupně doposud nepřistoupily, Operační program Infrastruktura – sektor doprava, Fond soudržnosti – sektor doprava a Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, se kterými probíhají pravidelná jednání, jejichž cílem je příprava resortů, jež administrují tyto operační programy a Fond soudržnosti, na plynulý přechod na tzv. mezistupeň tak, aby byla zohledněna veškerá specifika implementačních struktur těchto operačních programů a Fondu soudržnosti. Od 1. ledna 2007 dojde k přechodu na tzv. cílový stav, který je založený na následujících předpokladech:

prostředky SF/CF jsou rozpočtované v rámci příjmů a výdajů státního rozpočtu;

74


prostředky SF/CF budou konečným příjemcům uvolňovány z výdajového účtu kapitoly a Platební orgán bude zpětně proplácet prostředky SF/CF na příjmový účet kapitoly; platební jednotky budou organizačně integrovány do finančních útvarů resortů, které budou provádět úhrady prostředků státního rozpočtu konečným příjemcům.

Cílovým stavem tedy bude organizační začlenění platebních jednotek do finančních útvarů resortů. Finanční útvary budou provádět platby konečným příjemcům ze státního rozpočtu (předfinancování) a následně finanční útvary budou Souhrnnými žádostmi žádat Platební orgán o převod prostředků do státního rozpočtu. Uvedený postup je plně v souladu s doporučením zástupců Evropské komise na sjednocení toku prostředků SF/CF s prostředky státního rozpočtu (národního spolufinancování) a současně vychází vstříc opakovaným návrhům některých řídích orgánů operačních programů.

3.8

Finanční kontrola

V oblasti kontroly prostředků fondů Evropské unie se Centrální harmonizační jednotka pro finanční kontrolu Ministerstva financí v rámci své působnosti podílela na postupném odstraňování nedostatků identifikovaných v předcházejícím roce auditem připravenosti implementačního systému na čerpání prostředků strukturálních fondů. Intenzivní spolupráce Centrální harmonizační jednotky pro finanční kontrolu a odboru Národního fondu Ministerstva financí s kontrolními útvary, útvary pro kontrolu vzorku operací a s útvary interního auditu orgánů veřejné správy při zpracování manuálů pracovních postupů jednotlivých subjektů implementační struktury vedla k nápravě zjištěných nedostatků a ke zvýšení úrovně připravenosti orgánů veřejné správy zajistit řízení a kontrolu čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie. Převážná část doporučení auditorů byla zapracovávána do manuálů postupů a dalších dokumentů jednotlivých institucí podílejících se na implementaci strukturálních fondů. Lze konstatovat, že od data vydání závěrečných zpráv auditu připravenosti došlo k významnému zdokonalení především u těch programů, u kterých byly auditem identifikovány zásadní problémy. V důsledku vývoje v oblasti implementace strukturálních fondů a změn souvisejících s úpravami vnitrostátních právních předpisů i právních předpisů Evropských společenství byla aktualizována Metodika finančních toků a kontroly strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. V návaznosti na tuto metodiku probíhaly další aktualizace a úpravy již vydaných metodických manuálů, směrnic a pokynů souvisejících s oblastí finanční kontroly. Odbor Centrální harmonizační jednotka pro finanční kontrolu dále zaměřil svoji pozornost na přípravu nastavování řídících a kontrolních systémů pro programové období 2007 – 2013. V rámci spolupráce s útvary implementační struktury odbor Centrální harmonizační jednotka pro finanční kontrolu pořádal metodická a konzultační jednání a školení. V druhém čtvrtletí proběhlo setkání zástupců útvarů interního auditu a kontrolních útvarů České a Slovenské republiky, které bylo zaměřeno na výměnu zkušeností z oblasti finanční kontroly prostředků ze zahraničí. Na konci roku byl zorganizován pracovní seminář ke kontrole vzorků

75


u strukturálních fondů a školení pro krajské úřady na téma přezkoumávání hospodaření se zahraničními prostředky. V oblasti koordinování činností spojených s problematikou nesrovnalostí Centrální harmonizační jednotka pro finanční kontrolu vytvořila pracovní skupinu, která se pravidelně schází a řeší otázky spojené s hlášením nesrovnalostí kontaktními body sítě AFCOS Úřadu pro potírání podvodných jednání (OLAF) Evropské komise. Při přípravě následujícího programového období pro strukturální finanční nástroje EU se Centrální harmonizační jednotka aktivně podílí na zpracování připomínek k novým právním předpisům ES a připravuje nastavení nového implementačního systému pro strukturální fondy. Další činnosti Centrální harmonizační jednotky se týkaly bilaterálních administrativních dohod. Po vzájemných konzultacích a dohodě na konečném znění s GŘ Regionální politiky EK byla dne 20. května 2005 uzavřena Administrativní dohoda o spolupráci v oblasti strukturálních fondů mezi Evropskou komisí a Českou republikou. V rámci úzké spolupráce se službami auditu Evropské komise bude uskutečňována vzájemná výměna zpráv a protokolů z auditů, resp. z kontrol.

3.9

Audit

V rámci sdílené správy finančních prostředků ze strukturálních fondů byly v roce 2005 vykonávány audity především z úrovně ministerstev. Kontrolní a auditorské akce vycházely z plánů sestavených na základě analýzy rizik. Kontrolám bylo podrobeno zejména nastavení řídících a kontrolních systémů, výběrová řízení na zhotovitele a supervizory, smluvní vztahy s dodavateli prací a služeb a podklady k finančním transakcím. Kontrolovanými osobami byli koneční příjemci finančních prostředků, implementační agentury, platební jednotky a příslušné resorty. Vzhledem k postupnému náběhu realizovaných projektů bylo ve sledovaném období ve vazbě na Konsolidovaný plán auditů a kontrol vzorků operací za Českou republiku vykonáno z této úrovně útvary interních auditů a finančních kontrol celkem 37 kontrolních a auditních akcí u strukturálních fondů, včetně pěti auditních misí Evropské komise. V oblasti strukturálních fondů byly realizovány kontroly u těch operačních programů, u kterých již probíhá čerpání finančních prostředků na jednotlivé projekty. Příslušné útvary pro kontrolu vzorku operací prověřily v průběhu roku správnost čerpání finančních prostředků u Operačních programů Průmysl a podnikání, Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, Rozvoj lidských zdrojů a Infrastruktura. V rámci výsledků kontrol a interních auditů nebyla zjištěna závažná pochybení při čerpání prostředků strukturálních fondů a drobné nedostatky byly odstraněny již v průběhu kontrolní a auditorské činnosti. V oblasti čerpání prostředků Evropského sociálního fondu se ve 3. čtvrtletí 2005 uskutečnil následný audit za účelem ověření přiměřenosti opatření k nápravě přijatých Magistrátem hl. m. Prahy k odstranění nedostatků zjištěných při auditu č. 2005/038, jenž byl zaměřen na proces hodnocení a výběru projektů financovaných v rámci JPD 3 v opatřeních implementovaných hlavním městem Prahou jako zprostředkujícím subjektem. Tento audit byl proveden odpovědným útvarem MPSV - odborem řízení pomoci z ESF za účasti auditora 76


Centrální harmonizační jednotky pro finanční kontrolu Ministerstva financí. Bylo ověřeno, že přijetí opatření k nápravě odpovídá doporučením z předchozího auditu. V roce 2005 proběhly i externí audity z úrovně orgánů Evropské unie. V měsíci lednu proběhla auditní mise Evropské komise DG Regio zaměřená na Rámec podpory Společenství. V průběhu září byly v ČR realizovány systémové auditní mise Evropské komise - DG Agri u OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství a DG Employment u OP Rozvoj lidských zdrojů, kterých se zúčastnili auditoři Centrální harmonizační jednotky pro finanční kontrolu. Následně ve čtvrtém čtvrtletí proběhla auditní mise Evropské komise – pro SROP a JPD 2 Praha a DG Employment pro EQUAL a JPD 3, uskutečněná rovněž za aktivní účasti auditorů Centrální harmonizační jednotky. Obecné připomínky, které byly vzneseny ze strany Evropské komise se týkaly např. nastavení systému hlášení nesrovnalostí a funkčnosti monitorovacího systému strukturálních fondů. K odstranění identifikovaných nedostatků a ke zdokonalování řídících mechanismů a nastavených systémů byla následně přijata opatření k nápravě. Celkově však auditní mise Evropské komise konstatovaly řádné nastavení řídících a kontrolních mechanismů u strukturálních fondů, včetně připravenosti a fungování Centrální harmonizační jednotky – útvaru Winding – up vydávající prohlášení při ukončení pomoci. V rámci uvedených veřejnosprávních kontrol a auditů nebyly nalezeny závažné nedostatky. Z výsledků kontrolních zjištění vyplývá, že se určité problémy nachází v oblasti veřejných zakázek, uzavřených smluv, dokumentace a její dohledatelnosti. V několika případech je poukazováno na nedostatečné personální zabezpečení některých útvarů implementační struktury. Identifikované nedostatky však závažným způsobem neohrožují implementaci finančních prostředků z fondů EU a nezasahují do řádného fungování jednotlivých orgánů implementační struktury. Výsledky z provedených vnitrostátních kontrol a auditů ujišťují o správnosti využívaní finančních prostředků z fondů Evropské unie. Účinnost zavedeného systému kontroly prostředků ze strukturálních fondů lze hodnotit pozitivně a pokládat ji za dostatečnou.

77


4.

OPATŘENÍ

4.1

Řízení a koordinace RPS

4.1.1

Poradní výbor

ŘÍDÍCÍHO ORGÁNU ZA ÚČELEM ZAJIŠTĚNÍ KVALITNÍHO A EFEKTIVNÍHO ŘÍZENÍ

Významnou roli při řízení a celkové koordinaci na úrovni Rámce podpory Společenství má Poradní výbor Rámce podpory Společenství. Poradní výbor RPS byl zřízen rozhodnutím ministra pro místní rozvoj č.170 ze dne 19.prosince 2003 za účelem efektivního řízení a koordinace RPS. Tento výbor plní roli poradního orgánu ve vztahu k Řídicímu orgánu RPS. Na základě rozhodnutí ministra pro místní rozvoj č.225/2004 jsou členy Poradního výboru: zástupci Řídicího orgánu RPS, řídicích orgánů operačních programů, Platebního orgánu, Asociace krajů ČR a Úřadu vlády. Role a činnosti Poradního výboru RPS jsou stanoveny ve statutu a jednacím řádu. Na jednáních Poradního výboru RPS jsou řešeny aktuální otázky a problematické okruhy vyvstávající v průběhu procesu čerpání ze strukturálních fondů. Poradní výbor RPS zřídil s cílem zajištění efektivní koordinace průběhu čerpání strukturálních fondů tematicky zaměřené pracovní skupiny. Pracovní skupiny řeší aktuální problematiku, která je společná pro všechny operační programy. Pracovní skupiny mohou vznikat a zanikat podle potřeby nebo po splnění daného účelu, jejich jednání nemusí být pravidelná. Poradní výbor RPS se v roce 2005 scházel v měsíčních intervalech a v rámci své koordinační působnosti řešil především následující problematické oblasti: aktuální informace o stavu implementace od třetího čtvrtletí 2005 je pravidelně sledováno plnění harmonogramu čerpání finančních alokací strukturálních fondů na rok 2004 a 2005 (více část Monitoring) činnost pracovních skupin (viz níže) činnost v oblasti evaluace (viz část Evaluace) příprava programovacího období 2007 -2013 (informace o jednáních Řídicího a koordinačního výboru a jeho pracovních skupinách) proplácení dodatečných pracovníků z prostředků technické pomoci (na koordinačních schůzkách ministra pro místní rozvoj s náměstky dotčených resortů bylo dohodnuto v posledním čtvrtletí 2005 posílit administrativní kapacitu resortů za využití prostředků z technické pomoci v první etapě v celkové výši 96 pracovníků) finanční toky v oblasti strukturálních fondů od 1.1. 2006 Metodika finančních toků platná od 1.1. 2006 počítá s narozpočtováním prostředků EU na příjmech i výdajích do příslušných kapitol. Tím je umožněno předfinancování (tak jak tomu v roce 2005 bylo v případě MPO či MPSV) v celém systému čerpání strukturálních fondů.

78


koordinace přípravy na kontrolní misi zástupců Evropské komise ke Zprávě podle článku 5 Nařízení Komise (ES) č. 438/2001 koordinace přípravy jednání monitorovacích výborů koordinace přípravy na jednání s EK k Výročním zprávám za rok 2004 koordinace komunikace s Evropskou komisí

Mezi hlavní výstupy Poradního výboru patří projednání a schválení ŘO RPS připravených metodik a formulářů a vydání doporučení řídicím orgánům tyto dokumenty používat. V roce 2005 Poradní výbor RPS projednal a doporučil subjektům implementace k používání mj.: Návrh doporučení pro zefektivnění a zrychlení implementace SF v ČR, Metodiku monitoringu strukturálních fondů (Cíle 1) na úrovni RPS, Metodický pokyn pro předávání údajů do databáze SFC, Studii – Veřejná podpora v oblasti strukturálních fondů a další výstupy projektů technické pomoci RPS v oblasti řídících a kontrolních systémů, monitoringu a evaluace. 4.1.2

Pracovní skupiny (PS) Poradního výboru

PS Kontrola, audit, nesrovnalosti Jednání PS Kontrola, audit, nesrovnalosti se v roce 2005 soustředila na přípravu a spolupráci při realizaci projektu technické pomoci RPS „Metodický pokyn - Nesrovnalosti (nařízení Rady (ES) č. 2988/1995 a nařízení Komise (ES) č.1681/1994)“, dále jen „Metodický pokyn – Nesrovnalosti“ (MPN). ŘO RPS realizoval tento projekt ve spolupráci s Centrální harmonizační jednotkou pro finanční kontrolu Ministerstva financí (CHJ metodicky řídí a koordinuje výkon celého systému finanční kontroly). Metodický pokyn – Nesrovnalosti byl vytvářen v souladu s úlohou Řídicího orgánu Rámce podpory Společenství. MPN reaguje jak na požadavky řídicích orgánů operačních programů na vytvoření manuálu, který by přehledně obsáhl problematiku nesrovnalostí, tak i na doporučení kontrolních orgánů Evropské komise v návaznosti na konzultační misi k popisu nastavení řídicích a kontrolních systémů (podle čl. 5 Nařízení Komise (ES) č.438/2001) a nálezy externích auditů, které rovněž harmonizaci postupů při zjišťování, hlášení a řešení nesrovnalostí doporučovaly. Celý postup tvorby MPN byl završen jeho schválením na Poradním výboru RPS dne 27.2. 2006. MPN byl zveřejněn na www.strukturalni-fondy.cz. PS Informace a publicita Mezi nejdůležitější aktivity/výstupy pracovní skupiny v roce 2005 patřily: 1. Zpracování plánů komunikačních aktivit 2005 specifikace operativních plánů aktivit (RPS a OP) na r. 2005 na základě výsledků a doporučení závěrečné zprávy projektu ORPS „Výzkum povědomí české veřejnosti o strukturálních fondech“; 2. Portál www.strukturalni-fondy.cz správa centrálního informačního místa SF: plná prezentace RPS a SROP, ostatní OP řešeny formou přímého odkazu na specializované stránky těchto programů; 3. Společné/koordinované komunikační a propagační výstupy 79


vzájemná spolupráce při další distribuci informačních a propagačních materiálů OP a RPS (např. Fondy EU: Glosář základních pojmů), koordinované příspěvky do tištěných médií (např. spolupráce na projektu mediální prezentace realizovaných projektů – říjen 2005), spolupráce na konferencích a seminářích s vazbou na realizaci RPS a konkrétních OP (nabídka účasti relevantním zástupcům jiných programů) např. cyklus seminářů „Horizontální priority ve strukturálních fondech“ – září – listopad 2005, nebo konference „Strukturální fondy dnes a zítra“ – listopad 2005, podklady k realizaci 2. kola projektu ORPS „Výzkum povědomí české veřejnosti o strukturálních fondech“.

PS Způsobilé výdaje Činnost pracovní skupiny se soustředila jednak na aktualizaci metodiky pro způsobilé výdaje a jednak na řešení aktuálních problémů spojených s posouzením způsobilosti některých druhů výdajů. Metodická příručka - Způsobilé výdaje připravená v průběhu předcházejího roku byla dne 2.3. 2005 předložena Vládě ČR pro informaci. Souběžně, na základě podnětů jednotlivých členů pracovní skupiny, byly zahájeny práce na rozpracování metodiky, mj. o oblast oceňování a dokladování způsobilých výdajů. Aktualizace příručky byla dokončena v říjnu 2005. V reakci na požadavky orgánů provádějících realizaci pomoci z fondů EU připravil ORPS pro pracovníky všech implementačních stupňů seminář o způsobilých výdajích z hlediska účtování u rozpočtových organizací, podnikatelů a NNO. PS Formuláře Pracovní skupina projednala celkem tři revize formulářů vztahujících se k finančním tokům v oblasti strukturálních fondů. Hlavním důvodem pro provedení úprav bylo doplnění údajů nezbytných pro certifikaci výdajů (zejm. o prostředcích soukromého spolufinancování, ostatních příjemcem obdržených prostředcích) a formulační zpřesnění. Dále došlo k optimalizaci formulářů Hlášení nesrovnalosti a Souhrnného čtvrtletního hlášení nesrovnalosti sloužících pro oznamovací účely mezi orgány národní úrovně. U těchto formulářů bylo nutné zajistit obsahovou shodu s požadavky IS AFIS, sloužícího pro přenos informací Evropskému úřadu pro potírání podvodných jednání. PS pro evaluaci a horizontální priority V roce 2005 plnila pracovní skupina úlohu poradního a koordinačního orgánu pro evaluační aktivity rámcového charakteru, jako je sestavování evaluačního plánu, koordinace evaluačních aktivit RPS a OP a rozvíjení evaluační kapacity. Hlavními evaluačními aktivitami, kterými se pracovní skupina zabývala, byly: Projekty evaluačního plánu RPS zahájené v roce 2005: 1/05 Doporučení analýz a evaluací pro operační programy 2/05 Ex-ante evaluace programových dokumentů pro programové období 2007-2013

80


3/05 SEA programových dokumentů pro programové období 2007-2013 4/05 Evaluace střednědobého pokroku realizace RPS a s ní spojené Evaluace střednědobého pokroku OP realizované jako aktivity jednotlivých ŘO OP 5/05 Hodnocení předpokládaných sociálně ekonomických dopadů intervencí politiky HSS makroekonomických modelem 6/05 Prohlubování znalostí a vědomostí 7/05 Evaluace socioekonomického rozvoje – Doplňující texty k metodické příručce 8/05 Zhodnocení potřeb a zpracování návrhu systému řízení a koordinace strukturálních intervencí 2007-2013 na úrovni NSRR 10/05 Podpora zpracování indikátorů NRP/NSRR a OP pro programové období 2007-2013 11/05 Návrh nového rozložení rozvojových programů a koordinace národních a evropských programů

Projekty evaluačního plánu RPS zahájené v roce 2004 a pokračující v roce 2005: 1/04 Analýza a vyhodnocení slabých míst systému implementace a rizik poruch 2/04 Hodnotitelské postupy horizontálních priorit 3/04 Analýza a vyhodnocení vnějšího prostředí systému implementace RPS 4/04 Analýza a vyhodnocení bariér růstu konkurenceschopnosti 5/04 Vyhodnocení současného rozložení národních a struktur. rozvoj. programů EU 6/04 Hodnocení indikátorů a vhodnosti jejich nastavení Členové pracovní skupiny projednávali jednotlivé evaluační aktivity, jejichž výstupy byly dále uveřejněny a předloženy monitorovacímu výboru RPS. U projektu 7/05-1 plnila pracovní skupina i roli oponentního orgánu (tj. odborné skupiny) sledujícího zadání a realizaci projektu. Výjezdního jednání pracovní skupiny se účastnili i zástupci Evropské komise. Problematika veřejné podpory V průběhu března a dubna 2005 byl realizován projekt technické pomoci RPS zaměřený na problematiku veřejné podpory – „Studie – Veřejná podpora v oblasti strukturálních fondů“ (dále „Studie“). Projekt byl realizován v úzké spolupráci mezi zpracovatelem, ŘO RPS a všemi ŘO OP. Zpracovatel projektu rozdělil Studii do dvou hlavních částí. V první části Studie, která je zájemcům zpřístupněna na internetových stránkách MMR (www.strukturalni-fondy.cz), je popsán vývoj veřejné podpory a její zakotvení v evropském právu. Druhá část Studie zachycuje detailněji institut veřejné podpory v praxi ČR se zaměřením na systém čerpání strukturálních fondů. Zvláštní pozornost je věnována roli Řídicího orgánu Rámce podpory Společenství, rolím řídicích orgánů operačních programů, zprostředkujících subjektů OP a také roli Evropské komise. U jednotlivých operačních programů je podrobně posouzeno nastavení míry veřejné podpory, poukázáno na možné problémy s aplikací pravidel veřejné podpory a uvedeno doporučení pro správnou a efektivní administraci veřejné podpory. Studie se zaměřuje rovněž na proceduru schvalování, časový harmonogram, dodržování 81


pravidel veřejné podpory v rámci RPS. Celá studie je prostoupena relevantními zkušenostmi z ostatních členských zemí EU a odkazy na rozsudky Evropského soudního dvora v oblasti veřejné podpory. Pracovní skupina pro monitorování (PSpM) Hlavním cílem Pracovní skupiny pro monitorování je zajištění fungování informačního systému (IS) MSSF-Central. Úkoly PS v roce 2005 lze rozdělit do 2 skupin. Do první skupiny patří problémy spojené se zajištěním rutinního provozu IS MSSF-CENTAL, tedy např.: požadavky na zajištění maximální kvality a aktuálnosti dat, optimalizace ručních přenosů dat, vč. postupného zavádění automatických přenosů dat, upgrade systémové infrastruktury, tj. umožnění přístupu do aplikace přes webový prohlížeč. Dále aplikace,

byla řešena druhá skupina úkolů spojených s požadavky uživatelů na rozvoj např.: zapracování požadavku RPS na funkčnost „předfinancování“ zapracování požadavku na funkčnost „monitorování kofinancování ze státního rozpočtu“ vytvoření nového modulu Kontroly (kontroly, nesrovnalosti) optimalizace kontrol v modulu Autorizace plateb

4.1.3

Jednání s Evropskou komisí k hodnocení Výročních zpráv za rok 2004

Dne 26. října 2005 se v Praze uskutečnilo první setkání zástupců příslušných DG Evropské komise a zástupců řídících orgánů, zaměřené zejména na hodnocení Výročních zpráv za rok 2004. Ze strany Evropské komise bylo konstatováno, že všechny zprávy byly předloženy včas a v dobré kvalitě Během dopolední části proběhlo jednání sedmi pracovních skupin, složených ze zástupců DG EK, pracovníků jednotlivých ŘO OP/JPD a zástupce ŘO RPS. Předmětem jednání byly Výroční zprávy za OP/JPD za rok 2004, zejména projednání připomínek zaslaných Evropskou komisí k jednotlivým zprávám. Byly projednávány i procesní otázky, finanční postupy, implementace, možná rizika atd. V odpolední části vystoupili příslušní pracovníci jednotlivých DG Evropské komise a stručně informovali přítomné o průběhu dopoledních bilaterálních jednání o Výročních zprávách 2004 a o rozvoji programů v roce 2005. Jejich vystoupení doplnili svými názory a poznatky zástupci řídících orgánů OP/JPD a zástupce platebního orgánu MF – NF. V další části jednání zástupce DG Regio EK kladně zhodnotil Výroční zprávu RPS za rok 2004. Uvedl, že zpráva obsahuje všechny požadované elementy a byla zpracována v požadované struktuře a v dobré kvalitě. V průběhu zpracování zprávy byla všechna doporučení Komise akceptována ŘO RPS. Zástupce DG Regio EK dále uvedl konstruktivní připomínky Evropské komise k Výroční zprávě za rok 2004, které byly využity i při přípravě Výroční zprávy RPS za rok 2005.

82


Rovněž byly projednány i další závažné body, např. finanční procedury a toky, standardizované monitorování, rozvoj kapacity konečných příjemců atd. 4.1.4

Popis významných problémů spojených s implementací a přijatá opatření k nápravě

Příčiny pomalého čerpání prostředků ze strukturálních fondů Při zpracování několika evaluačních projektů a na základě vyjádření řídících orgánů operačních programů, resp. JPD, byly identifikovány nedostatky, slabá místa a bariéry implementace. Rovněž bylo vzato v úvahu hledisko Ministerstva financí jako platebního orgánu. Jako nejčastější příčina pomalého čerpání bylo uváděno zpožďování a složité procedury v administraci programů. Zejména proces hodnocení projektů, jejich výběru a vydávání rozhodnutí/uzavírání smluv je zdlouhavý. Postupy při výběru projektů jsou nastaveny tak, aby byla zajištěna maximální transparentnost systému, nicméně se tím zdržuje samotná implementace projektů. Doba mezi příjmem žádostí, jejich schválením a vydáním rozhodnutí o poskytnutí dotace (resp. uzavřením smlouvy o financování) u některých programů dosáhla až 10 měsíců (např. u SROP). K výše uvedenému zpoždění mezi výběrem projektů a vydáním rozhodnutí přispívá i kolová forma výzev k podávání žádostí o projekty, která nárazově zatěžuje administrativu na úrovni řídících orgánů. Dalším problémem byla neplynulá administrace žádostí konečných příjemců. Administrativní kapacita byla vybudována a připravena na jejich plynulou administraci, ve 2. pololetí roku 2005 však došlo vlivem zpoždění v předkládání žádostí konečných příjemců k nakumulování činností (např. u projektů sektoru dopravy). U některých programů tak nejsou žádosti konečných příjemců průběžně a bez zpoždění kontrolovány a předávány platebním jednotkám k zaúčtování. Před termíny stanovenými platebním orgánem pro administraci žádostí o proplacení výdajů (druhá středa v každém kalendářním měsíci) dochází ke kumulaci žádostí k zaúčtování na platebních jednotkách. Zvýšenou náročnost na administraci žádostí představuje i situace, kdy jsou některé žádosti konečných příjemců rozděleny na několik dílčích žádostí (podle druhového členění). Tyto dílčí žádosti jsou následně zpracovávány všemi subjekty jako samostatné žádosti. Realizace některých programů je zpožděna také např. z důvodu velkého množství kontrol na místě při současném nakumulování žádostí o proplacení na začátku implementačního období, přičemž stav pracovníků určených ke kontrole je odvozen od průměrného počtu předkládaných žádostí. Problematickou oblastí je poměrně náročná a složitá implementační struktura, zejména v případech, kdy se na průběhu implementace podílí více institucí (např. na implementaci programů v gesci MPSV se podílejí MŠMT, MHMP, MMR, MPO, CzechInvest a různé odbory na MPSV). Vzájemná komunikace a spolupráce mezi tolika subjekty při řešení problematických oblastí je v řadě případů velmi komplikovaná. 83


Dalším ze závažných problémů zpožďujících čerpání prostředků byla nedostatečná administrativní kapacita a připravenost implementačních institucí. Tento důvod je uváděn jako podstatná příčina časového zpoždění v čerpání prostředků např. u OP RLZ nebo u JPD Cíl 3. Nedostatečné personální obsazení způsobuje časové prodlevy, které se promítají do jednotlivých procesů souvisejících s čerpáním prostředků na programy. Nedostatečné personální obsazení je tak příčinou přetížení jednotlivých pracovníků při činnostech souvisejících s řízením a administrací současného programového období, ke kterým přibyla příprava na další programovací období. V uplynulém období nebyly plně využity možnosti, které poskytují prostředky technické pomoci; došlo k prodlevě v nastavení podmínek pro čerpání prostředků z technické pomoci např. nebyla zcela vyjasněna problematika čerpání prostředků technické pomoci na refundaci mezd pracovníků s náplní práce týkající se strukturálních fondů a přijímání dalších pracovníků k zabezpečení realizace programů. Ministerstvo pro místní rozvoj v současnosti navrhuje využít prostředky z technické pomoci pro posílení administrativní kapacity. Čerpání prostředků ze strukturálních fondů může komplikovat nedodržování jednotné míry spolufinancování na úrovni projektů v rámci jednotlivých opatření u daného programu. Diferencované míry spolufinancování v rámci jednoho opatření znemožňují sledování dodržení míry za prioritu a opatření a existuje tak značné riziko nedočerpání alokace nebo naopak přečerpání, které ze strany EK nebude uhrazeno. Tento případ se týká zejména OP Infrastruktura – sektor životního prostředí. Rovněž předfinancování projektů se může negativně projevit na zpomalení čerpání, a to prostřednictvím kumulace žádostí o prostředky a negativním vlivem na plynulost administrace. Tato skutečnost se projevuje např. u OP Infrastruktura, neboť projekty sektoru dopravy jsou předfinancovány ze zdrojů Státního fondu dopravní infrastruktury a koneční příjemci tak nejsou motivováni k plynulému a častému předkládání žádostí o prostředky ze strukturálních fondů. Opačným extrémem, který se ale ve svých důsledcích projevuje obdobně, je systém předfinancování, kdy koneční příjemci jsou povinni předkládat žádosti o platbu vícekrát za dobu realizace projektu (přesně stanoveno v Rozhodnutí), a to i na velmi malé částky v řádech sta korun (např. OP RLZ nebo JPD 3). Tím dochází k navýšení počtu nejen administrativních a kontrolních procesů, které je třeba vykonat jednotlivými subjekty při administraci převodu prostředků, ale i k prodloužení celého schvalovacího procesu. S procesem implementace souvisí i nedořešené legislativní otázky. Např. zákon č. 320/2001 Sb. donedávna neposkytoval řídícím orgánům jednotlivých programů oprávnění k výkonu veřejnosprávních kontrol projektů na místě u určitých subjektů v rámci implementační struktury (jedná se o kontroly na ministerstvech, jež jsou konečnými příjemci u některých opatření OP RLZ - MŽP, MMR, MPO, MŽP). Princip partnerství není v české legislativě nikterak ošetřen, a to zejména ve vztahu k zákonu č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách a zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Zpochybnění principu partnerství, na kterém je založena většina projektů, by vedla ke kolapsu celého programu (např. OP RLZ). Problém byl řešen ve spolupráci s Ministerstvem financí a MMR - Rámcem podpory Společenství a byl vydán metodický pokyn ŘO k partnerství (metodický dopis č. 6 z 9. 12. 2005).

84


Čerpání negativně ovlivnila i nedostatečná absorpční kapacita programů, která se projevuje malým zájmem žadatelů o některá opatření. Na čerpání prostředků měly vliv i problémy s monitorovacím systémem strukturálních fondů (MSSF), který bylo nutné během let 2004 a 2005 podstatným způsobem dolaďovat a zavádět nové funkcionality nezbytné pro potřebné sledování implementace. Rovněž se objevily technické potíže se samotným zadáváním dat do jednotlivých subsystémů (MONIT, SAP, ISOP) a přenosem těchto dat do centrálního MSSF. Bezchybná funkčnost monitorovacích systémů je nutnou podmínkou pro zajištění plynulosti při certifikaci výdajů. Výše uvedené příčiny podstatnou měrou přispěly k pomalému náběhu čerpání ze strukturálních fondů, a to i přes dále uvedená opatření přijatá v průběhu roku 2005 k jeho urychlení. Opatření přijatá v průběhu roku 2005 MMR jako Řídící orgán RPS si bylo vědomo pomalého náběhu stavu čerpání prostředků nástrojů strukturální politiky, který se projevil už na začátku roku 2005. Faktory, které přispěly k tomuto stavu, byly především důsledkem: neexistence zákona o veřejných zakázkách harmonizovaného se směrnicemi EU před 1. 5. 2004, nedokončenosti dokumentů implementace v okamžiku zahájení realizace jednotlivých programů, nízké připravenosti implementačních institucí, nedostatečné absorpční kapacity, kvality zadání nastavení podmínek a struktury výběrových kritérií, jakož i vyčkávání na výsledky vstupního auditu připravenosti resortů na implementaci SF. Na jednání Monitorovacího výboru RPS dne 1.6.2005 řídicí orgán RPS analyzoval průběh realizace operačních programů v období leden – květen 2005 a přednesl základní doporučení ŘO RPS pro další postup realizace: zjednodušit implementační struktury, zjednodušit a zrychlit administrativní procesy, zjednodušit finanční toky a posílit administrativní kapacitu na všech úrovních implementační struktury. Jako nástroj pro urychlení realizace bylo na tomto jednání MV RPS představeno a schváleno pořádání měsíčních koordinačních jednání ministra pro místní rozvoj s náměstky věcně příslušných resortů. Ke zkvalitnění sledování realizace jednotlivých programů a urychlení řešení vzniklých problémů byla Řídícím orgánem Rámce podpory Společenství nastavena opatření s cílem zajistit úplné vyčerpání alokace roku 2004. Na základě usnesení Monitorovacího výboru RPS ze dne 1. června 2005 byl ŘO RPS zpracován a následně předložen vládě ČR materiál „Postup čerpání alokace 2004 operačních programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů EU“. Účelem materiálu bylo předejít hrozbě nevyčerpání prostředků, ke kterému by došlo nesplněním pravidla n+2. Postup pro sledování dalšího čerpání alokace roku 2004 byl navržen na období červenec 2005 až září 2006 spolu s návrhem na kontrolu průběhu realizace programů. Termín září 2006 byl stanoven z důvodu zajištění certifikace výdajů v řádném termínu v daném roce a zaslání žádostí o platbu Evropské komisi nejpozději do konce roku 2006. Základem pro sledování a kontrolu realizace operačních programů je harmonogram realizace čerpání pro jednotlivá opatření, který sestavil ŘO RPS na základě návrhů ŘO jednotlivých operačních programů. Ke kontrole plnění tohoto harmonogramu probíhají

85


pravidelná měsíční koordinační jednání na úrovni náměstků věcně příslušných ministrů za předsednictví ministra pro místní rozvoj. Pro zajištění sledování harmonogramu doplňují údaje o čerpání prostředků vysvětlení k podpůrným činnostem ze strany implementačních orgánů jako jsou plánované výzvy k předkládání projektů, příprava projektů, zejména s ohledem na metodickou podporu přípravy ze strany řídících orgánů a zprostředkujících subjektů, kontrahování prostředků (smlouvy o financování, rozhodnutí o podmínkách financování) včetně časových plánů prací jednotlivých projektů, podpora v průběhu realizace projektů, aby bylo zaručeno vyčerpání nasmlouvaných částek a reálné čerpání prostředků, tj. administrace žádostí o platbu a jejich proplácení. V rámci evaluačních projektů RPS byla velká pozornost věnována zkoumání externích a interních faktorů ovlivňujících implementaci. Významné vlivy byly analyzovány a detailně charakterizovány v rámci několika projektů evaluačního plánu. Souhrn závěrů projektů byl představen řídicím orgánům operačních programů ve formě „Návrhu doporučení pro zefektivnění a zrychlení implementace strukturálních fondů v ČR“ v červenci 2005 s výzvou k respektování uvedených doporučení v dalším průběhu realizace programů. Rovněž řídící orgány OP/JPD se snažily v rámci daných možností urychlit čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů přijímáním vlastních opatření. Dosavadní průběh řešení ze strany řídících orgánů se zaměřil zejména na zjednodušení administrace programů (např. na snižování časové náročnosti některých administrativních kroků odstraněním duplicitních činností, na zjednodušení postupů při schvalování žádostí atd.), posílení administrativní kapacity (např. kapacitní posílení z prostředků technické pomoci) a zvyšování absorpční kapacity programů realokací finančních prostředků a zvýšenou publicitou. Rovněž se provádí dodatečná etapizace velkých projektů, která má umožnit urychlené čerpání. Řídící orgány přijaly řadu výše uvedených i dalších opatření k urychlení čerpání. Nicméně ani opatření přijatá Řídícím orgánem Rámce podpory Společenství ani řídícími orgány jednotlivých OP/JPD nebyla v průběhu roku 2005 ve většině případů dostatečně účinná pro to, aby zajistila dostatečné urychlení čerpání ze strukturálních fondů Doporučení k zajištění rychlejšího postupu čerpání v roce 2006 Řídící orgán RPS, ve snaze zajistit v roce 2006 rychlejší postup čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů, zpracoval materiál pro jednání vlády v ČR „Příčiny pomalého čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU a doporučení k urychlení čerpání“. V tomto materiálu byly souhrnně uvedeny hlavní příčiny pomalého čerpání a rovněž obecná doporučení k urychlení čerpání. Uvedená doporučení by měly samostatně podle vlastního harmonogramu aplikovat všechny řídící orgány, doporučení doplnit o další aktivity s ohledem na specifika jednotlivých OP/JP a podle úkolu uloženého usnesením vlády ČR č. 430 ze dne 19. dubna 2006 měsíčně informovat Řídící orgán Rámce podpory Společenství o jejich realizaci. Tímtéž usnesením vlády byla uložena Řídícímu orgánu RPS povinnost informovat čtvrtletně vládu ČR o účinnosti přijatých opatření na urychlení čerpání finančních prostředků se strukturálních fondů Evropské unie.

86


4.2

Monitorovací výbor RPS

V průběhu roku 2005 zasedal Monitorovací výbor RPS třikrát. Na zasedání MV RPS dne 12.ledna 2005 členové MV RPS konsensuálně schválili Komunikační akční plán RPS na rok 2005 (komunikační strategii), Evaluační plán na rok 2005 (plán hodnotících studií a analýz průběhu a výsledků realizace programů) a Plán technické pomoci na rok 2005 (způsob užití finančních prostředků určených subjektům administrujícím pomoc z fondů EU). Na plénu MV byly dále prezentovány průběžné výsledky realizace jednotlivých programů, monitorovací systém strukturálních fondů (MSSF) a dosavadní vyjednávání podoby politiky soudržnosti EU po roce 2007, včetně pozic ČR. Zástupce Ministerstva financí (odboru Národního fondu) dále zhodnotil výsledky auditu připravenosti na čerpání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, které nezávislý auditor zveřejnil na sklonku minulého roku a současně nastínil další postup při řešení a odstraňování problematickým míst. Uvedl také informaci o stavu harmonizace finančních toků prostředků EU a veřejných rozpočtů ČR. Třetí (v pořadí od zřízení MV v roce 2004) zasedání Monitorovacího výboru Rámce podpory Společenství se konalo 1.června 2005. Monitorovací výbor Rámce podpory Společenství na něm schválil Výroční zprávu RPS za rok 2004, vzal na vědomí informaci o aktuálním stavu realizace RPS, schválil návrh postupu vedoucí k urychlení realizace operačních programů a doporučil ŘO RPS tento návrh postupně realizovat. Dále vzal Výbor na vědomí informaci o realizaci jednotlivých operačních programů, Informaci o realizaci technické pomoci RPS, informaci o plnění Komunikačního akčního plánu RPS, informaci o plnění evaluačního plánu Rámce podpory Společenství a informaci o přípravě na programové období 2007 – 2013. Čtvrté a prozatím poslední zasedání Monitorovacího výboru Rámce podpory Společenství se konalo 23.listopadu 2005. Byly na něm schváleny strategické dokumenty ŘO RPS: Plán evaluace, Komunikační plán a Plán Technické pomoci na rok 2006. Mezi další závěry z tohoto jednání patřil požadavek písemného vyjádření Ministerstva financí k otázce přezávazkování a naplnění požadavku EK týkajícího se zasílání SMT 1x za 2 měsíce a potřeba sladění terminologie v SMT a požadavků na podklady ve formě tabulek. Další, tedy již páté zasedání Monitorovacího výboru RPS se připravuje na červen 2006.

4.3

Monitorování

4.3.1

Nástroje monitorování

Monitorování z pohledu ŘO RPS je chápáno jako pravidelné a systematické sledování pokroku vzhledem k Rámci podpory Společenství (RPS), který plní charakter smlouvy mezi Evropskou komisí a vládou ČR. Klíčovým nástrojem, který zajišťuje sběr dat, jejich agregaci a třídění, je Monitorovací systém strukturálních fondů. Data z MSSF umožňují ŘO RPS pravidelně informovat příslušné

87


instituce o aktuálním stavu implementace. Konkrétní informace jsou zpracovávány a dále distribuovány pomocí následujících nástrojů: Nástroj monitorování Měsíční sestavy

Komentář • podklad pro pravidelné měsíční schůzky zástupců operačních programů • výstupy jsou s měsíční periodicitou k dispozici také široké veřejnosti na internetových stránkách • podklad pro další zprávy a analýzy (např. harmonogram čerpání – schváleno MV 1.6.2005)

Čtvrtletní zpráva pro vládu ČR

• pravidelná informace o průběhu naplňování cílů v politice hospodářské a sociální soudržnosti • obsahuje informace o všech formách programů EU

Zpráva o realizaci RPS pro MV RPS Výroční a Závěrečná zpráva pro EK Harmonogram čerpání Sestavy pro SFC Ad hoc sestavy a zprávy

4.3.2

• aktuální informace o průběhu implementace RPS pro účely jednání Monitorovacího výboru RPS • pravidelné zprávy pro EK • podklad pro pravidelné koordinační jednání ministra • pravidelné zprávy pro EK – standard monitoring table • informace zpracovávané pro aktuální potřeby

Monitorovací systém strukturálních fondů

Proces monitorování je realizován prostřednictvím informačních systémů zajišťujících sběr, administraci a dostupnost relevantních dat pro řídící orgány, zprostředkující subjekty i pro zajištění potřebných funkcí Platebního orgánu a Řídícího orgánu Rámce podpory Společenství. V procesu monitorování je nutné zajistit předávání a zadávání úplných dat do IS MSSFCENTRAL a to v požadované struktuře. Systematické a úplné monitorování dat o programech, projektech, subjektech a jejich žádostech v rámci implementační architektury a administrace strukturálních fondů a Fondu soudržnosti je povinností všech řídících orgánů jednotlivých programů. Popis IS MSSF-CENTRAL V centrální databázi IS MSSF-CENTRAL jsou věcné a finanční údaje za operační programy, jednotné programové dokumenty (Cíle 2 a 3), Iniciativy Společenství a Fond soudržnosti vztahující se k programovému období 2004-2006. Systematické a komplexní monitorování dat o programech, projektech, subjektech, projektových žádostech, finančních tocích je povinností všech řídících orgánů podle platných právních předpisů EU (Nařízení EK) a metodických dokumentů na národní úrovni („Metodika finančních toků a kontroly

88


strukturálních fondů a Fondu Soudržnosti“ a další). Údaje v IS MSSF-CENTRAL jsou průběžně aktualizovány přenosem dat z informačních systémů zprostředkujících subjektů a dalších komunikujících IS (např. účetní systém platebního orgánu IS VIOLA SF/CF). Monitorovaná data jsou v závislosti na svém charakteru logicky uspořádána a zobrazována v jednotlivých modulech (submodulech) IS MSSF-CENTRAL. Využívána jsou k monitorovací, programovací, analytické, reportovací a evaluační činnosti řídících orgánů, Platebního orgánu a Řídícího orgánu Rámce podpory Společenství. Přenosy dat Provoz informačních systémů zprostředkujících subjektů, které předávají údaje za projekty do IS MSSF-CENTRAL, je zabezpečován řídícími orgány. Do IS MSSF-CENTRAL se přenášejí data z následujících zdrojových IS zprostředkujících subjektů: IS MONIT, ISOP++, IS SFZP CENTRAL a SAP. Harmonogram přenosů (exportů resp. importů mezi komunikujícími systémy IS ZS a MSSF-CENTRAL) je nastaven podle požadavků řídících orgánů. Přenosy (exporty/ importy) mezi externími informačními systémy a IS MSSF-CENTRAL 1. IS MSSF-CENTRAL zajišťuje exporty do informačních systémů:

všech informačních systémů zprostředkujících subjektů, kam předává společně používané číselníky a základní (rámcové) údaje o programech a grantových schématech IS VIOLA SF/CF, kam předává jednak základní (rámcové) informace o autorizovaných projektech a grantových schématech, na které je požadováno spolufinancování z fondů EU, jednak žádosti o platbu ze zdroje Příspěvek Společenství ve prospěch konečného příjemce či předfinancující kapitoly státního rozpočtu (refundace prostředků resortu, jenž předfinancoval platbu konečnému příjemci) a jednak informace o realizovaném národním spolufinancování IS DIS, kam předává společně používané číselníky, údaje o projektech a údaje pro sledování programového financování, předávaných dále MMR do IS ISPROFIN Ministerstva financí ČR IS SAP (na Ministerstvu zemědělství), kam předává žádosti o spolufinancování z kapitoly státního rozpočtu

Všechny exporty/ importy dat jsou realizovány dávkovým zpracováním. IS MSSF-CENTRAL je připraven pro přenosy dat do ISPROFIN v rozsahu požadavků vyhlášky č. 40/2001 Sb. Žádný řídící orgán mimo resort MMR nevyžádal přenosy do ISPROFIN a neposkytuje do IS MSSF-CENTRAL data ve struktuře požadované výše uvedeným systémem. 2. IS MSSF-CENTRAL zajišťuje importní přenosy z informačních systémů :

zprostředkujících subjektů, odkud přebírá informace o žádostech na projekty (nejsou předávány resortem MPO za Operační program Průmysl a podnikání) a veškeré údaje o projektech, týkajících se věcného i finančního monitoringu IS VIOLA SF/CF, odkud přebírá údaje o realizovaných platbách ze zdroje financování Příspěvek Společenství

89


IS DIS, odkud je systém schopen přebírat údaje o realizovaných platbách z kapitoly státního - rozpočtu IS SAP, odkud přebírá údaje o realizovaných platbách z kapitoly státního rozpočtu

V průběhu 4. čtvrtletí 2005 byla upravena funkcionalita IS MSSF-CENTRAL tak, aby systém vyhovoval požadavkům na zavedení finančních toků implementovaných od 1.1. 2006 v rámci tzv. mezistupně přechodu na financování prostřednictvím státního rozpočtu. IS MSSF-CENTRAL byl ve 4. čtvrtletí 2005 otestován a k rozhodnému termínu 1.1. 2006 byl připraven na nové systémy financování podle Metodiky finančních toků MF ČR. Potřebnými úpravami IS MSSF-CENTRAL bylo zajištěno kontinuální monitorování finančních toků, informační systém pokrývá potřeby všech programů SF a FS a jejich modelů financování. Řešen byl přenos číselníků a vybraných údajů o schválených programech a projektech z IS MSSF-CENTRAL do IS CEDRIII. Stav aplikace IS MSSF-CENTRAL a výhledy Stav ke konci roku 2005 V roce 2005 v období rutinního provozu došlo k omezení zásahů do systému, ke stabilizaci aplikace a k zajištění kvalitního a systematického monitorování dat. Výhledy aplikace na rok 2006 IS MSSF-CENTRAL je postupně optimalizován na základě poznatků a zkušeností z provozu monitorovacího systému v programovém období 2004-2006 tak, aby byl případně připraven i pro období 2007-2013, tzn. že je: prováděna optimalizace všech sestav věcného a finančního monitoringu v IS MSSFCENTRAL včetně optimalizace Standard monitoring Table podle upravené metodiky DG Regio a Odboru RPS; prováděna optimalizace modulu autorizace plateb s cílem zjednodušit a zefektivnit proces kontrol; prováděna optimalizace finančního monitoringu programu s cílem rozšířit soubor předávaných dat z IS VIOLA SF/CF do IS MSSF-CENTRAL o údaje vztahující se k průběhu financování programů fondů EU (pohledávky, závazky a platby ve vztahu k EK, pravidlo N+2); prováděna příprava pro postupnou optimalizaci všech modulů IS MSSF-CENTRAL. V souladu s obecně doporučovanými pravidly pro výstavbu informačního systému musí být nadále zajišťována vyšší kvalita systému – tj. vyšší uživatelský komfort, lepší komunikační a výkonnostní parametry informačního systému a i v budoucnu zajistit efektivní propojení IS MSSF-CENTRAL s dalšími informačními systémy státní správy s cílem zvýšení kvality dat v systému.

90


Výhledy rozvoje aplikace pro nové programovací období Současný stav monitorovacího systému odpovídá zadáním a požadavkům, které na něj byly kladeny při přípravě programového období 2004-2006 s tím, že byl postupně modifikován podle aktuálních požadavků ŘO, ŘO RPS a PO. Vzhledem k dalšímu programovému období 2007 – 2013 bude v roce 2006 nutné připravit adaptovaný informační systém, který zohlední nové směrnice definující požadavky na monitorovací systém. V souvislosti s tím byl zadán projekt „Zefektivnění monitoringu nástrojů strukturální politiky EU“, jehož cílem je navrhnout podobu, strukturu a procesy monitoringu v programovacím období 2007-2013. Tento návrh bude vycházet z požadavků nového programovacího období a z vyhodnocení zkušeností ze současného programovacího období. Nedílnou součástí projektu by měl být popis vazeb a informačních toků informačního systému, přičemž u každé části se vezmou v úvahu vazby a důsledky pro ostatní činnosti. Projekt „Zefektivnění monitoringu nástrojů strukturální politiky EU“ má za cíl vyčerpat maximální poučení z monitoringu uplynulých let a získané zkušenosti zhmotnit do doporučení vedoucích k maximálnímu zefektivnění monitoringu budoucího programovacího období.

4.4

Evaluace

V roce 2005 se evaluace již etablovala jako potřebná aktivita pro podporu kvalitní realizace programů SF v ČR. V návaznosti na započaté budování kapacit pro její provádění v roce 2004 byla evaluace dále rozvíjena a osvědčila se jako účinný nástroj pro zlepšování efektivnosti veřejných intervencí. Evaluace RPS je prováděna v souladu s Nařízením Rady (ES) č. 1260/1999 a v souladu s kapitolou 6.3.5 dokumentu Rámec podpory Společenství. Během loňského byly dokončovány projekty evaluačního plánu roku 2004 a současně byly realizovány projekty evaluačního plánu na rok 2005, schváleného monitorovacím výborem RPS dne 12.1. 2005. K vyšší kvalitě podkladových dokumentů pro programování a procesu tvorby programových dokumentů politiky HSS v ČR na období 2007-2013 přispěly výstupy části projektů. Hodnotný podklad pro oblast podpory rozvoje inovací a znalostní ekonomiky v budoucím programovém období představují dvě zpracované studie. Jejich závěry a doporučení byly využity jak Pracovní skupinou ŘKV Inovace a znalostní ekonomika, tak i týmem, který připravoval Strategii hospodářského růstu ČR. Východiska pro koordinaci rozvojových programů ČR a EU a nastavení jejich financování představují výstupy dvou projektů, z nichž jeden pokračuje v roce 2006 souběžně s procesem tvorby operačních programů. Významná skupina projektů je pak přímo zaměřená na předběžné hodnocení nových programových dokumentů a podporu jejich tvorby. Kromě toho, že jde z převážné části o hodnocení povinné podle legislativy EU (ex-ante evaluace NRP/NSRR a hodnocení jejich dopadů makroekonomickým modelem) nebo ČR (posouzení SEA), představují tyto projekty především důležitý příspěvek k zajištění kvalitních programových dokumentů pro realizaci podpory ze SF v období 2007-2013. K lepšímu nastavení systému indikátorů pro monitorování realizace podpory z fondů EU v současném i budoucím programovém období podstatně přispěly dva projekty, které se

91


setkaly s ohlasem nejen ze strany ŘO OP a orgánů připravujících nové programové dokumenty, ale i ze strany Evropské komise - DG Regio. K tvorbě návrhů pro zlepšení implementace programů SF (viz bod 4.1.3.), implementačních struktur a procedur přispěly zjištění a závěry tří projektů zaměřených jednak na hodnocení systému, prostředí a procesu implementace, jednak na hodnocení dosažených výstupů a výsledků. Průběžné poznatky a doporučení střednědobého hodnocení realizace RPS byly dále také využity jako část východisek pro projekty zaměřené na zefektivnění monitoringu. Zároveň s pracemi na evaluačních projektech samozřejmě také pokračovala aktivní podpora rozvoje evaluační kapacity. Šlo jednak o tvorbu a šíření metodických materiálů a jednak o organizaci několika seminářů vedených zahraničními odborníky. Probíhala také výměna zkušeností a získávání znalostí prostřednictvím studijních cest, konzultací a účastí na odborných a vzdělávacích akcích v zahraničí. Koordinace evaluace v rámci EU a zajištění potřebných mezinárodních vazeb evaluace v ČR byla realizována mj. prostřednictvím účasti členů Evaluační jednotky SF na práci Technické skupiny DG Regio pro Evaluaci. Plnění projektů evaluačního plánu RPS v roce 2005 viz příloha.

4.5

Publicita a vzdělání

4.5.1

Plán komunikačních aktivit na rok 2005

Na základě strategie vymezené v KAP RPS 2004-2006 byl vypracován podrobný plán komunikačních aktivit na rok 2005, který zohlednil zpřesnění zaměření priorit KAP 20042006 dle výsledků a doporučení 1. kola projektu „Výzkumu povědomí české veřejnosti o SF“ (viz informace ve Výroční zprávě RPS za rok 2004). Na základě doporučení závěrů 1. kola projektu „Výzkumu povědomí české veřejnosti o SF“ budou nadále informační a propagační aktivity RPS členěny do „bloků“, které mají společné charakteristiky stran dosahu (možnosti vyplývající z rozsahu a struktury oslovených subjektů), obsahu (možnosti vyplývající ze zprostředkovávaného souhrnu informací) a času (možnosti variability, opakovatelnosti a aktualizace). Plán komunikačních aktivit na rok 2005 byl schválen na řádném zasedání Monitorovacího výboru RPS dne 15. ledna 2005. 4.5.2

Realizace KAP v roce 2005

Komunikační strategie RPS i v roce 2005 využívala standardních komunikačních nástrojů:

klasické informační a propagační postupy (publikace, letáky, CD) internet masmédia (tisk, televize, rozhlas) jednorázové informační akce (konference, semináře, workshopy)

92


Následující přehled stručně charakterizuje jednotlivé prováděné aktivity v roce 2005. Kvantifikované údaje nabízí tabulka monitorovacích indikátorů KAP na rok 2005 (viz příloha). Klasické informační a propagační postupy Publikace, metodiky, dokumenty Základní principy přípravy projektů v rámci strukturálních fondů EU dokumentované na případových studiích: publikace vysvětluje základní požadavky projektové žádosti na příkladu dvou typů případových studií (tisk a distribuce: únor 2005). Evaluace socioekonomického rozvoje a Horizontální priority v programech strukturálních fondů: metodiky zpracované pod vedením Evaluační jednotky SF jsou určeny zejména pro pracovníky implementační struktury programů fondů EU v ČR a dále pak odborné veřejnosti (tisk a distribuce: červenec 2005). Community Support Framework of the Czech Republic 2004-2006: anglická verze základního strategického dokumentu a stručné shrnutí stejného materiálu v českém jazyce (tisk a distribuce: červenec 2005). Fondy EU - Glosář základních pojmů: reedice glosáře základních pojmů v oblasti politiky hospodářské a sociální soudržnosti, který je určen široké veřejnosti a který by měl přispět k lepší orientaci občanů v této problematice. Obsahuje srozumitelné vysvětlení termínů, názvů a zkratek používaných v kontextu realizace fondů EU v ČR, glosář je doplněn také českoanglickým rejstříkem pojmů (tisk a distribuce září 2005). Průvodce fondy EU – reedice a aktualizace úspěšné publikace, která ještě přehlednějším způsobem mapuje možnosti podpor z programů fondů EU v ČR. Kniha je doplněna informacemi o dalších programech financovaných z prostředků EU (zejm. komunitární programy a finanční mechanismus EHP a Norska). Navíc obsahuje rejstřík kontaktních míst administrace projektů a první stručnou informaci o změnách regionální politiky, které se předpokládají pro programové období let 2007-2013 (tisk a distribuce: leden 2006). Plakáty a letáky Leták „Fondy EU – Šance pro rozvoj ČR“: dotisk nástroje jasné a jednoduché prezentace programů Fondů EU určeného široké veřejnosti (popis cílů a strategie, podporovaných oblastí, kontaktů a dalších zdrojů informací). Tisk a distribuce: leden 2006. Leták „Fondy EU – Horizontální priority strukturálních fondů“: informační podpora širší školicí kampaně RPS v problematice horizontálních priorit a jejich naplňování v rámci programů fondů EU (viz info dále). Tisk a distribuce: září - listopad 2005. Propagační předměty Sada prezentačních a kancelářských potřeb dle grafického vizuálu RPS (včetně uvedení relevantních kontaktních informací na vhodných typech předmětů): 22 typů předmětů např. poznámkové bloky, hlavičkové papíry, samolepící bločky post-it, propisky, tužky, samolepky (označení „Spolufinancováno z prostředků Evropské unie“), prezentační desky. Digitální média

93


CD–Rom RPS: základní programové dokumenty RPS, OP (včetně programových dodatků) a publikace zpracované v rámci informační kampaně RPS. V roce 2005 probíhala pouze dodatečná distribuce CD-Romů. Informační a komunikační technologie (ICT) Internet Webové stránky (www.strukturalni-fondy.cz): základní komunikační kanál pro Řídicí orgán RPS a řídicí orgány operačních programů pro informování o Fondech EU i nadále slouží jako hlavní zdroj podrobných a zejména aktuálních informací o jednotlivých programech podpory, činnosti Řídicího orgánu RPS, diskusi o budoucnosti politiky HSS a dalších souvisejících tématech. V rámci stránek fungují elektronická diskusní fóra k jednotlivých programům podpor z fondů EU (E-SROP, E-RPS a další) a dále e-mailové schránky pro možnost přímého oslovení Řídicího orgánu daného programu – [email protected], [email protected], [email protected] atp. (i nadále jsou nejčastěji odpovídány dotazy směřující na konkrétní možnosti podpor v rámci OP, JPD a IS). Na serveru strukturalni-fondy.cz byla nově zpřístupněna aplikace E-ŘKV – elektronické úložiště dokumentů pro potřeby Řídicího a koordinačního výboru, která slouží jako podpůrný nástroj pro práci ŘKV a jeho pracovních skupin. Speciální sekce RPS webových stránek: Monitorování: pravidelné - měsíční - prezentace aktuálních informací o postupu realizace jednotlivých programů RPS. Evaluace SF: prezentace závěrů studií a analýz zpracovaných v rámci evaluačního plánu RPS (odkaz Výstupy). Budoucnost regionální politiky EU 2007-2013: aktuální informace o postupu přípravy ČR na čerpání financí fondů EU v budoucím programovém období let 2007-2013, nová legislativa EU upravující politiku soudržnosti, finanční perspektiva EU 2007+. Databázový informační systém o programech financovaných ze strukturálních fondů v ČR: univerzální nástroj pro vyhledávání, třídění a uchovávání informací o dotačních možnostech ze strukturálních fondů EU. Vyhledávací databáze je určena nejen k využití potenciálními žadateli o podporu, ale je k dispozici jako efektivní informační nástroj všem subjektům zahrnutým v implementaci pomoci ze SF EU (spuštění databáze na www stránkách: říjen 2005). Newsletter Elektronický Newsletter Řídicího orgánu Rámce podpory Společenství: aktuální informace o činnosti a aktivitách Řídicího orgánu RPS a jemu podléhajících orgánech při realizaci strukturálních fondů v ČR a přípravě na jejich využívání v programovém období 2007-2013.

94


Elektronický zpravodaj „Rovné příležitosti ve strukturálních fondech“: mapuje zohledňování horizontální priority rovné příležitosti při realizaci projektů fondů EU (na příkladech dobré praxe České republiky i zahraničí). První číslo: prosinec 2005. Masmédia Informační a propagační příspěvky s tematikou SF (aktuální stav realizace programů, dotační možnosti) do různých typů médií (tisk, odborný tisk, rádio, TV). Příspěvky mají nejčastěji formu článku, odborné přílohy, tiskové zprávy či inzerátu. RPS tuto činnost vyvíjí v těsné součinnosti s Odborem vnějších vztahů MMR. V průběhu roku 2005 se RPS prezentoval v denících MF Dnes, Hospodářské noviny, Právo, Lidové noviny a denících Bohemia, časopisech Moderní obec, Dotační věstník a dalších. Jednorázové informační a propagační akce Konference „Strukturální fondy dnes a zítra“: dvoudenní akce – dne 19.10.2005 proběhl přípravný diskusní workshop, samotná konference se uskutečnila 15.11.2005. Na konferenci byly prezentovány a diskutovány dosavadní zkušenosti z realizace programů RPS a 6. (7.) rámcového programu a vypracovány konkrétní závěry a doporučení pro přípravu strategie podpory podnikání z fondů EU v dalším programovém období 2007 - 13. Seminář „Účtování způsobilých výdajů“: 4 běhy 3-denního odborného semináře určeného pracovníkům implementačních struktur programů fondů EU. V rámci tohoto semináře bylo proškoleno cca 120 zaměstnanců, konkrétně se jednalo o školicí moduly „Účtování a rozpočtová pravidla, Základy účetnictví – z pohledu způsobilých výdajů a Finanční kontrola ve veřejné správě – z pohledu způsobilých výdajů“ (semináře probíhaly v květnu a červnu 2005). Vzdělávání v oblasti horizontálních priorit SF: série odborných seminářů na téma Horizontálních priorit ve strukturálních fondech. Obsahem seminářů bylo představení pojmu horizontálních priorit, jejich vazba na programové dokumenty a současně vlastní dopad na jednotlivé typy projektů dle operačních programů (požadavky na informace v projektové žádosti atp.). Semináře probíhaly od září do listopadu r. 2005 a celkem bylo proškoleno zhruba 250 osob z řad implementačních subjektů fondů EU i konečných příjemců pomoci. Infolinka o EU: komunikační nástroj pro strukturální fondy: specialisté MMR na strukturální fondy EU působící na oficiální infolince MZV/ÚV ČR. Operátoři odpovídají dotazy široké veřejnosti, ale i potenciálních předkladatelů projektů. Poskytují tak nejen základní údaje o regionální a strukturální politice EU a její implementaci v ČR, ale i podrobnější informace o jednotlivých programech podpory fondů EU (jejich zaměření, podmínkách a relevantních kontaktech) a to jak formou telefonickou tak e-mailovou. Zahájení spolupráce: duben 2005. Spolupráce na tomto informačním nástroji o EU pokračovala i v rámci nové komunikační strategie Úřadu vlády, který tuto agendu převzal od června 2005. Stalo se tak na základě usnesení č. 298 ze dne 16. března 2005 a dále usnesení č. 426 ze dne 13. dubna 2005 (o předání agendy související s informováním o evropských záležitostech). Spolupráce MMR a

95


ÚV tak bude nadále zahrnovat i ostatní komunikační nástroje strategie ÚV: Eurocentrum (informační středisko včetně regionálních informačních míst), Eurofon (infolinka) a Euroskop (internetový portál www.euroskop.cz). Spolupráce MMR a ÚV je prezentována na www.strukturalni-fondy.cz, www.euroskop.cz a dalších vhodných informačních a propagačních materiálech RPS. 4.5.3

Komunikační strategie operačních programů

Výchozími strategickými dokumenty pro realizaci komunikační strategie OP ve sledovaném období jsou „Komunikační akční plány OP na léta 2004-2006“, příp. „Plány komunikačních aktivit na rok 2005“. Komunikační aktivity OP jsou pravidelně monitorovány (a to v rámci měsíčních monitorovacích sestav RPS), komunikační pracovníci OP a RPS se dále o prováděných aktivitách informují na pravidelných schůzkách pracovní skupiny pro Informace a Publicitu. ŘO OP ve sledovaném období i nadále prováděly informační a propagační aktivity zaměřené na cílovou skupinu potenciálních konečných příjemců daného OP. Základním informačním nástrojem byl internet: každý operační program poskytuje informace jednak prostřednictvím vlastní webové stránky (nejčastěji vybrané sekce v rámci příslušného ministerského serveru), webových stránek svých zprostředkujících subjektů a současně v omezené míře přispívá na vlastní sekci (záložku) v rámci www.strukturalnifondy.cz. Každý ŘO OP současně zpracoval řadu tištěných publikací (pokynů, metodik) určených žadatelům konkrétního OP (opatření/podopatření). Tyto metodiky jsou pravidelně aktualizovány spolu s vývojem podmínek jednotlivých programů v rámci dalších kol výzev (popř. fází průběžných výzev). Podstatnou součástí informační kampaně operačních programů je zajišťování tematických seminářů a workshopů, a to jak na centrální, tak na regionální úrovni. Ve druhé polovině r. 2005 zahájily ŘO OP propagační aktivity zaměřené na prezentaci úspěšných projektů financovaných z daného programu SF. Komunikace tohoto tématu probíhala zejména prostřednictvím médií, tištěných publikací a konferencí.

4.6

Te c h n i c k á p o m o c

Opatřením 5.2 Programového dokumentu SROP je poskytováno financování podpory řízení, realizace, monitorování a kontroly akcí Rámce podpory Společenství (RPS). Koneční příjemci jsou u tohoto opatření Řídící orgán RPS, Odbor monitorování programů MMR, Odbor kontroly MMR a Platební orgán na Ministerstvu financí.

96


Vývoj financování opatření k 31.12.2005 (EUR) SROP 2004 -2006 Rok 2004

CELKOVÝ ROZPOČET EU + národní 1

PLNĚNÍ SCHVÁLENO CERTIFIKOVÁNO Celková částka % Celková částka % 2 3=2/1 4 5=4/1 5,35 808 253 83,37 51 924

2005

1 580 936 2 264 405

2006

2 937 613

-

6 782 954

3 109 074

2 300 821

89,84

197 332

7,71

-

2007 2008 Celkem

45,84

249 256

3,67

V roce 2005 probíhala implementace TP RPS na dvou úrovních: a) implementace a finalizace projektů TP RPS schválených v roce 2004 b) schvalování a zahájení nových projektů Finanční prostředky TP byly v roce 2005 alokovány zejména na následující aktivity:

evaluace SF; komunikační strategie; metodické dokumenty (manuály, příručky); řízení RPS; monitorování SF; informační systémy určené k monitorování SF; příprava na programovací období 2007-2013.

Přehled realizace projektů technické pomoci RPS v roce 2005 Projekty roku 2004 Alokace na Technickou pomoc RPS na programovací období 2004-2006 (-2008) činí 6,8 mil. Euro, tedy 220 446 005 Kč. První Monitorovací výbor schválil částku 969 449 Euro (31 507 094 Kč) na rok 2004. Počet schválených Projektových žádostí činil 47. Počet uzavřených smluv/objednávek činí 44 (3 projekty zrušeny). Částka schválená v těchto realizovaných Projektových žádostech činila 720 962 Euro (23 431 255 Kč), tedy 74 % rozpočtu. Částka, na kterou byly smlouvy uzavřeny, činila 553 460 Euro (17 987 457 Kč), tedy 57 % rozpočtu. Suma proplacená ze státního rozpočtu činila 483 706 Euro (15 720 450 Kč), tedy 50 % rozpočtu. Počet projektů proplacených ze SF činí 25. Suma proplacená ze SF činí 225 580 Euro (7 331 337 Kč), tedy 23 % rozpočtu.

97


Projekty roku 2005 Alokace na Technickou pomoc RPS na programovací období 2004-2006 (-2008) činí 6,8 mil. Euro, tedy 220 446 005 Kč. Monitorovací výbor schválil v lednu 2005 částku 2 561 078 Euro (83 235 035 Kč) na rok 2005. Počet schválených Projektových žádostí činí 122. Počet realizovaných Projektových žádostí činí 116. Částka schválená v těchto realizovaných Projektových žádostech činí 2 033 871 Euro (66 100 820 Kč), tedy 79 % rozpočtu. Počet uzavřených smluv/objednávek činí 108. Částka, na kterou byly tyto smlouvy uzavřeny, činí 1 181 866 Euro (38 410 644 Kč), tedy 46 % rozpočtu. Suma proplacená ze státního rozpočtu činí Euro 918 875 (29 863 438 Kč), tedy 36 % rozpočtu. Počet projektů proplacených ze SF činí 9. Suma proplacená ze SF činí 60 952 Euro (1 980 945 Kč), tedy 2 % rozpočtu.

Jednotlivé monitorovací ukazatele a jejich stav ke dni 31. prosince 2004

dle zrealizovaných projektů:

Počet zasedání MV RPS

5

Počet zasedání Poradního výboru RPS

22

Počet jednání pracovních skupin

125

Počet uskutečněných školení, seminářů, workshopů, konferencí apod.

65

Počet vytvořených metodických a technicko-informačních materiálů

2709

Počet účastí na zahr. akcích zaměřených na prohlubování znalostí a výměnu informací

70

Počet proškolených osob

899

Počet vypracovaných analýz a studií

52

Nákup nových technologií SW + HW

2

Počet oslovených zpracovatelů

15

15

100 a více

Přibližný údaj, u otevřených výběrových řízení není možné počet přesně stanovit.

98


Významné projekty technické pomoci RPS realizované ve sledovaném období Projekty zaměřené na metodickou část realizace RPS v ČR a řízení RPS Projekt „Analýza rizik RPS“ Na základě doporučení externích auditorů a v souladu s operačním manuálem Rámce podpory Společenství a Příručkou řízení rizik RPS byl od května 2005 realizován projekt technické pomoci RPS „Analýza rizik RPS“. Podle dokumentu Rámec podpory Společenství je Řídicí orgán RPS odpovědný mimo jiné i za vytvoření a správu informačního systému pro monitorování pomoci ze strukturálních fondů. Z tohoto důvodu byl projekt Analýza rizik RPS rozšířen i na Odbor monitorování programů. Jako zpracovatel projektu byla v užším zadávacím řízení vybrána firma Ernst&Young. Zpracovatel projektu na základě zadávací dokumentace provedl komplexní analýzu vnějších i vnitřních rizik plynoucích z role Odboru RPS jako Řídicího orgánu RPS a rizik Odboru monitorování programů. Zpracovatel dále aktualizoval a rozšířil existující „Příručku řízení rizik RPS“. Dne 29.července 2005 došlo k ukončení projektu a k oficiálnímu převzetí díla. Provedená analýza rizik a aktualizace metodologie pro řízení rizik zavedly systematický přístup k identifikaci, kvantifikaci, zvládání, monitorování a vykazování všech významných rizik RPS. Řízení rizik rovněž odpovídá požadavkům stanoveným pokynem č.6 CHJ Ministerstva financí ČR k jednotnému uplatňování závazných pravidel a doporučení pro systém řízení rizik v orgánech veřejné správy . Projekt „Metodický pokyn – Nesrovnalosti“ Realizace projektu Metodický pokyn – Nesrovnalosti přispívá k harmonizaci postupů při zjišťování, hlášení a řešení nesrovnalostí vznikajících při implementaci pomoci ze strukturálních fondů EU v České republice. Vymezuje jasné povinnosti, zodpovědnosti a práva jednotlivých subjektů implementace při administraci nesrovnalostí a zajišťuje správnou interpretaci nařízení Rady (ES) č.2988/1995 a nařízení Komise (ES) č.1681/1994 v podmínkách daných legislativním prostředím ČR a dále v návaznosti na další právní předpisy, závazná pravidla, doporučení Evropské komise a vnitrostátní předpisy. Tento projekt realizuje ŘO RPS v úzké spolupráci s Centrální harmonizační jednotkou, Národním fondem a Odborem rozpočtu Ministerstva financí, včetně dotčených subjektů implementace strukturálních fondů. Hlavním výstupem projektu je Metodický pokyn - Nesrovnalosti, který postihne následující oblasti: a) Přesné určení gesce a vymezení zodpovědnosti za hlášení nesrovnalosti v celém průběhu čerpání pomoci ze strukturálních fondů v jednotlivých operačních programech. b) Posouzení vnitřní a vnější fáze průběhu hlášení nesrovnalosti c) Základní postupy řešení nesrovnalostí Dalšími výstupy projektu byla již provedená konference z 15.3. 2006 k problematice nesrovnalosti, průběžné poskytování konzultací ŘO, oponentkou projektu a pracovníky ORPS odd. 142. 99


Projekt „Metodická příručka – Způsobilé výdaje“ Dalším projektem technické pomoci RPS je již prezentovaná a zveřejněná metodika způsobilých výdajů. ORPS prostřednictvím tohoto projektu vytvořilo doporučující materiál, který poskytuje nejen řídicím orgánům, ale též zprostředkujícím subjektům, kontrolním orgánům, konečným příjemcům a uživatelům podrobný návod při posuzování způsobilosti výdajů při čerpání pomoci ze strukturálních fondů EU. Nová verze metodiky, která přijatá Poradním výborem, upřesňuje interpretaci obsahu klíčových pravidel daných legislativou, zejm. nařízením Komise (ES) č.448/2004, dále rozpracovává jednotlivé druhy způsobilých výdajů v návaznosti na platnou legislativu ČR v členění způsobilé investiční a neinvestiční a nezpůsobilé výdaje, Důležitým aspektem realizace tohoto projektu je příprava na příští programovací období, kdy odpovědnost za stanovení způsobilosti bude převážně v kompetenci ČR.

Projekty zaměřené na monitorování SF a činnosti spojené s přípravou na Monitorovací výbor RPS Studie „Princip transparentnosti při zveřejňování informací v oblasti strukturálních fondů“ definovala rozsah standardů pro zveřejnění v rámci monitorovacích a informačních aktivit, zhodnotila rizika nesourodosti skladby informací za jednotlivé programy a poukázala na důsledky, k nimž by vedlo nedodržení stejných standardů všemi zapojenými subjekty. Určila také rozsah informací poskytovaných externím zpracovatelům technické pomoci, na mechanismy jejich poskytování a nezbytné podmínky pro toto poskytování. V rámci projektu „Aktualizace a rozpracování metodické podpory monitoringu“ bylo revidováno nastavení logického uspořádání monitorovacích aktivit z úrovně Řídicího orgánu Rámce podpory Společenství směrem k řídicím orgánům jednotlivých operačních programů na základě praktických zkušeností získaných v průběhu vstupní fáze monitorování realizace programů strukturálních fondů v ČR. Nová verze metodiky byla zpracována ke dni 30.6. 2005. Studie - Pravidlo „n+2“ (článek 31, Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999) - Výstupy projektu mají napomoci k předcházení situacím, za kterých by mohlo docházet k nedodržování pravidla „n+2“ v kterékoliv etapě a na kterékoliv úrovni implementace strukturálních fondů EU. Účelem zpracování projektu je navržení konkrétních postupů pro efektivní předcházení nedodržení pravidla, a to zejména s využitím údajů v informačním systému pro monitorování strukturálních fondů - IS MSSF.

Projekty zaměřené na evaluaci SF Projekt „Ex-ante evaluace programových dokumentů pro programové období 2007-2013 – aktualizovaného NRP a návrhu NSRR, podpora jejich přípravy a vyjednávacího procesu“ – Cílem projektu je zabezpečení interakce mezi zpracovateli programových dokumentů ČR 2007-13 a dalšími odborníky za účelem posouzení reálnosti dosažení stanovených cílů 100


plánovaných intervencí a následná doporučení včetně poskytnutí podpory při zpracování programových dokumentů a vyjednávání o konečné podobě. V předmětném období bylo dokončeno hodnocení cílů NRP, strategie a prioritních os, hodnocení návrhů variant počtu a zaměření operačních programů, spolu se zpracováním potřebných doplňujících analýz. Bylo dosaženo mj. podstatného zlepšení strategie především ve smyslu koncentrace prioritních os (zmenšení počtu z 11 na 4) a jejich vzájemného provázání. Zhodnocena byla první ucelená verze NRP a byla odevzdána závěrečná zpráva k hodnocení NRP. Průběh projektu je paralelní s přípravou programových dokumentů a bude dále pokračovat během vyjednávání o jejich podobě. Jeho dokončení lze proto předpokládat v průběhu roku 2006. Projekt „SEA – posouzení vlivu provádění NRP 2007-2013 na životní prostředí“ – v rámci tohoto projektu oddělení evaluací bylo provedeno nastavení součinnosti týmu pro tvorbu a posuzování NRP a NSRR, předložení osnovy NRP orgánům ochrany přírody, zpracování oznámení koncepce NRP podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a jeho předložení Ministerstvu životního prostředí (MŽP provedlo zjišťovací řízení) a uskutečněn úvodní veřejný seminář věnovaný vlivům provádění NRP na životní prostředí. Posuzovatel průběžně předkládal své připomínky zadavateli a zpracovateli NRP. Hlavním výstupem projektu bude vyhodnocení vlivů provádění NRP/NSRR na ŽP a VZ. Zpracovatel již předložil pracovní verzi zpracovanou pro stav návrhu NRP/NSRR v únoru 2006. Vyhodnocení bude po veřejném projednání podkladem pro stanovisko MŽP a v jeho rámci pak pro usnesení vlády o NRP/NSRR. Projekt „Analýza a vyhodnocení slabých míst systému implementace strukturálních fondů a rizik poruch“ - Závěry projektu byly představeny odborné skupině, PV RPS, poradě náměstků MMR, EK a byl uskutečněn závěrečný seminář. Doporučení/nálezy předány ŘO OP a dále budou rozpracovány ve větším detailu pro jednotlivá opatření OP v rámci částečného střednědobého hodnocení (doporučení EK). Projekt „Bariéry růstu konkurenceschopnosti ČR a navazující evaluace z oblasti znalostní ekonomiky 8/05-2“ – Výsledky tohoto projektu našly platné využití jako cenný podklad pro tvorbu národních programových dokumentů ČR (NRP a NSRR) politiky HSS 2007-2013 v oblasti inovací a znalostní ekonomiky a ještě dříve také pro tvorbu SHR. Byl zpracován komplexní podklad pro přípravu programových dokumentů v oblasti inovací a znalostní ekonomiky, který koncepčně zastřešuje podkladové dokumenty pro tvorbu klíčových operačních programů v oblasti znalostní ekonomiky. Projekt „Shrnutí výstupů analýz a projektů evaluace strukturálních fondů v ČR“ - V rámci projektu byla zpracována Metodika pro přípravu programových dokumentů pro období 2007-2013, která byla spolu s doporučeními předána subjektům zapojeným do programové přípravy na období 2007+,. Dále byly organizovány workshopy k jejich konkrétnímu využití (OPy, kraje,…). Projekt „Evaluace střednědobého pokroku realizace RPS“ – v rámci projektu byla předána rámcová zadávací dokumentace střednědobé evaluace řídícím orgánům operačních programů. Výstupy z první ad hoc analýzy na úrovni RPS týkající se informačního systému ISPROFIN byly předány vedení MMR. Během prosince 2005 bylo vytvořeno shrnutí/syntéza výsledků analýz monitorovacích systémů jednotlivých operačních programů. Předpokládá se, že 101


výsledky projektů budou využity ke zlepšení systému implementace SF a zejména při nastavování systémů pro příští programovací období

Projekty komunikační strategie Projekt „Vzdělávání v oblasti horizontálních priorit” Cílem projektu byla realizace vzdělávacích seminářů k horizontálním prioritám strukturálních fondů. Cílovou skupinou těchto seminářů pak pracovníci implementační struktury pracujících v řídicích orgánech a v zprostředkujících subjektech OP i předkladatelé projektů, tzn. koneční uživatelé. Konference „Strukturální fondy dnes a zítra“ Ve spolupráci s OP a Institutem svazu průmyslu ČR Řídicí orgán RPS zorganizoval celostátní konferenci „Strukturální fondy dnes a zítra“. Konference byla dvoudenní – dne 19.10.2005 proběhl přípravný diskusní workshop, samotná konference se uskutečnila 15.11.2005. Na konferenci byly prezentovány a diskutovány dosavadní zkušenosti z realizace programů RPS a 6. (7.) rámcového programu a vypracovány konkrétní závěry a doporučení pro přípravu strategie podpory podnikání z fondů EU v dalším programovém období 2007 13. Počet účastníků: celkem cca 200 účastníků + cca 60 odborných přednášejících V rámci projektu proběhla tisková konference, které se zúčastnil i štáb České televize, byly vydány 2 tiskové zprávy a o akci referovala řada odborných periodik (např. HN, Ekonom, Moderní obec, The Prague Post, Profit aj.) Součástí projektu konference bylo i zřízení diskusního fóra nejen pro účastníky setkání a to na adrese www.infoklub.cz. Podnikatelská veřejnost zde může prezentovat nejen zkušenosti z dosavadního čerpání podpory EU, ale i konkrétní návrhy a doporučení k tvorbě operačních programů pro období 2007-2013. Na této adrese jsou taktéž k dispozici výstupy, závěry a doporučení z realizované konference. Projekt „Povědomí české veřejnosti o strukturálních fondech – Etapa II: reprezentativní výzkum prováděný ročně s cílem zpracovat analýzu povědomí české veřejnosti o problematice strukturálních fondů EU v ČR a popsat vývoj názorů od roku 2004. Vzorek výzkumu: obyvatelé ČR starší 18 let, vybraní podle kritérií pohlaví, věku, vzdělání, velikostního pásma bydliště a okresu, celkem 1540 respondentů. Standardizované osobní rozhovory (face-to-face) provedené školenými tazateli firmy STEM. Etapa v roce 2005 proběhla v první polovině října a byla následována sekundární analýzou komunikace. Projekty zaměřené na přípravu na programovací období 2007 - 2013 Projekt „Příprava národních programových dokumentů České republiky 2007 – 2013“ Stěžejním projektem oddělení 321 je „Příprava národních programových dokumentů České republiky 2007 – 2013“. Jedná se o externí zakázku aktualizace Národního rozvojového

102


plánu ČR na léta 2007 – 2013 a návrh struktury Národního strategického referenčního rámce 2007 - 2013. Projekt byl spuštěn po přijetí usnesení vlády ČR (č. 245/2005) k zajištění přípravy dalšího programového období strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Po přípravě zadávací dokumentace byl v dubnu v podlimitním veřejném výběrovém řízení vybrán zpracovatel, jímž se stalo konsorcium vedené Vysokou školou ekonomickou. Projekt měl být ukončen v září 2005, avšak ukončení projektu bylo odloženo z důvodu nevyjasněné situace na evropské úrovni, a to zejména kvůli neschválení finanční perspektivy EU a příslušných nařízení. V současné době je projekt před dokončením a zpracovatel dodal většinu požadovaných výstupů. Konečným výstupem bude aktualizovaný NRP obsahující analýzu hospodářské, sociální, environmentální atd. situace v ČR, SWOT analýzu, návrh strategie pro čerpání SF a FS v období 2007 – 2013, návrh implementační struktury a návrh finančních tabulek. Zpracovatel spolupracoval s Řídicím a koordinačním výborem, zapracovával připomínky jeho pracovních skupin a reagoval také na doporučení vznášená ex ante a SEA hodnotiteli. Zpracovatel vycházel aktivně vstříc požadavkům zadavatele (MMR). Zadavatel (MMR) dodržel splátkový kalendář a poukázal zpracovateli dosud 4 finanční tranše dle zadávacích podmínek. Závěrečná tranše v objemu čtvrtiny velikosti projektu bude odeslána po dodání poslední části dokumentu a jejím schválení PS a samotným ŘKV. Zadavatel dodržel veškeré formální náležitosti a povinnosti vyplývající pro něj z Manuálu technické pomoci RPS. Projekt „Integrované projekty“ Projekt byl zahájen v květnu 2005 a ukončen v průběhu srpna. Za zpracovatele projektu byla vybrána společnost DHV ČR. Cílem projektu bylo prozkoumat možnosti realizace integrovaných projektů v ČR v období 2007 – 2013, tj. variantně navrhnout charakter investice (uvažovaný fond, případně i potenciální OP) i lokalitu, v níž by měla být realizována. Integrovaným projektem se míní komplexní rozvojový nástroj tvořený souborem vzájemně provázaných projektů, které mohou být financovány z různých operačních programů, případně fondů. Úkolem pro zhotovitele bylo provést analýzu prostředí v ČR z hlediska legislativy, možností financování, souvislostí s dalšími evropskými a domácími politikami a možnou existenci institucionálních a koordinačních mechanismů pro zpracování integrovaných projektů. Projekt „ Finanční nástroje podpory regionálního rozvoje pro účely politiky soudržnosti“ Projekt byl zahájen v srpnu 2005 a jeho realizace probíhala do října. Cílem projektu bylo zjistit možnosti využití finančních nástrojů pro realizaci projektů strukturálních fondů v ČR v období 2007 – 2013. Finančními nástroji se pro účel tohoto projektu rozuměly mimo jiné: záruční, rizikové a revolvingové fondy, fondy dobrých nápadů a fondy regionálního rozvoje. Za zpracovatele projektu byla vybrána společnost COPIRISCO CZ. Očekávaným výsledkem bylo vytvoření materiálu, který prezentuje možnosti využití různých finančních nástrojů, jež umožní hladkou realizaci projektů strukturálních fondů v různých programech se širokým zaměřením. Zhotovitel provedl analýzu prostředí v ČR z hlediska legislativy a soulad s veřejnými politikami, zejména v oblasti veřejné podpory. Zhotovitel měl také zjistit, zda a

103


jaké v ČR v současnosti existují finanční nástroje využitelné v implementaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Důležitou součástí studie bylo srovnání s obdobnými nástroji v zahraničí. Projekt „Oponentura a doporučení k návrhům NRP a NSRR ČR 2007 – 2013 realizované neziskovým sektorem a informační kampaň pro neziskový sektor“ Projekt byl zahájen v červnu 2005. Ukončení realizace je naplánováno v roce 2006. Cílem projektu je zajištění kvalitních připomínek občanského sektoru zastoupeným neziskovými organizacemi k NRP resp. NSRR ČR 2007 – 2013 s vazbou na připravované operační programy. Prostřednictvím tohoto projektu budou částečně realizována ustanovení čl. 10 návrhu nařízení Rady o obecných ustanoveních o ERDF, ESF a FS ze dne 14.7.2004 ve znění dalších návrhů. Zpracovatelem projektu je Centrum pro komunitní práci (CpKP).

104


5.

ZAJIŠTĚNÍ

5.1

Hospodářská soutěž

SHODY S POLITIKAMI

SPOLEČENSTVÍ

V souvislosti s poskytováním podpory v rámci programů čerpajících podporu ze strukturálních fondů Evropské unie, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v uplynulém roce poskytoval metodickou pomoc poskytovatelům při řešení otázek souvisejících s aplikací předpisů, podle nichž byla podpora v rámci jednotlivých programů Úřadem schválena. V uplynulém roce proběhlo také několik školení a jednání, na kterých měli poskytovatelé podpory příležitost konzultovat s Úřadem konkrétní projekty. Kromě samotného výkladu ustanovení platných sekundárních předpisů práva ES v oblasti veřejné podpory pro účely jejich praktického provádění, Úřad v souladu s vymezením jeho role podle zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, zajišťoval poradenství a spolupráci při notifikacích nových či upravených opatření Evropské komisi. Jednalo se o opatření spadající pod tzv. blokové výjimky. V jejich případě proto probíhala notifikace formou tzv. oznámení, kdy jsou údaje o novém či upraveném opatření zaslány v podobě vyplněného formuláře Evropské komisi a podpora může být poskytována, aniž by se muselo vyčkávat souhlasu Evropské komise. V těchto případech je ovšem zásadní, aby byly splněny všechny podmínky, které příslušná bloková výjimka nařizuje.

5.2

Ve ř e j n é z a k á z k y

Od 1. května 2004 je problematika veřejných zakázek v České republice upravena zákonem č. 40/2004 Sb. přijatým v rámci harmonizace právní úpravy s legislativou Evropské unie. V dubnu 2004, tedy ještě před vstupem České republiky do EU, však došlo na úrovni EU k vydání nových zadávacích směrnic (2004/17/ES a 2004/18/ES) a členským státům byla uložena povinnost transponovat je do vnitrostátních právních řádů do konce ledna 2006. Z tohoto důvodu byl v roce 2005 připraven nový zákon o veřejných zakázkách, který jednak přejímá ustanovení uvedených evropských směrnic a zároveň reaguje na praktické zkušenosti z aplikace stávajícího zákona č. 40/2004 Sb. Zákon v návaznosti na nové směrnice přináší několik nových moderních institutů, které mají přispět k větší efektivitě a administrativnímu zjednodušení zadávacího řízení. Jedná se například o centrální zadávání nebo rámcové smlouvy a dále o možnost elektronického zadávání veřejných zakázek. Mimo to dochází k přeformulování jednotlivých ustanovení a případně k jejich podrobnějšímu rozvedení tak, aby zákon byl co nejvíce jednoznačný a byly odstraněny případné výkladové problémy. Nový zákon však zásadně nemění celý systém veřejného zadávání. S ohledem na uživatele zákona bylo cílem zachovat co nejvíce ze struktury i obsahu zákona č. 40/2004 Sb.

105


Zakázky, jejichž předpokládaná hodnota nepřesáhne částku 2 000 000 Kč bez DPH u veřejných zakázek na dodávky a na služby a 6 000 000 Kč bez DPH u veřejných zakázek na stavební práce, zákon označuje jako veřejné zakázky malého rozsahu. Přestože jsou tyto zakázky nově označovány jako veřejné zakázky a spadají tudíž do působnosti zákona, není u nich stanovena povinnost postupovat v zadávacím řízení. Veřejní zadavatelé je musí i nadále zadávat za dodržení základních zásad – transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení. Významnou změnou je zúžení okruhu osob, které jinak nejsou zadavateli, avšak jsou povinny podle zákona postupovat, neboť k úhradě zakázky použijí peníze z veřejných zdrojů. Nový zákon tuto povinnost zúžil pouze na povinný rozsah vyplývající z evropských směrnic, tj. jen na zadávání nadlimitních veřejných zakázek na vybrané stavební práce a s nimi související služby, které jsou z více než 50 % financovány z peněžních prostředků poskytnutých veřejným zadavatelem. Důvodem tohoto zúžení byly negativní zkušenosti s příliš rigidní regulací zadávání zakázek, které nepodléhají evropským zadávacím směrnicím a u nichž je zákonná regulace zbytečně komplikovaná. Zachování úpravy zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, zvýšení jejich horního limitu u veřejných zakázek na stavební práce a modifikace okruhu tzv. dotovaných zadavatelů vyvolá potřebu úpravy speciálních postupů zadávání stanovených řídícími orgány jednotlivých operačních programů pro veřejné zakázky, které nepodléhají zadávacímu řízení podle zákona. V této souvislosti bude třeba zejména zohlednit dosavadní zkušenosti s jejich používáním a navrhnout v co největší míře sjednocené postupy, které budou přiměřené hodnotě zakázky a osobě zadavatele. Nový zákon o veřejných zakázkách předpokládá vydání celkem 7 prováděcích předpisů, které budou připraveny k účinnosti zákona. Jedná se o:

nařízení vlády o přepočtech finančních částek na českou měnu pro účely zákona o veřejných zakázkách;

nařízení vlády, kterým se stanoví seznam zboží, u kterého je zadavatel povinen použít zvýhodnění pro chráněné dílny podle § 101 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách; vyhlášku o elektronických prostředcích, elektronických nástrojích a elektronických úkonech při zadávání veřejných zakázek; vyhlášku o uveřejňování pro účely zákona o veřejných zakázkách; vyhlášku, kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách; vyhlášku, kterou se stanoví seznam vojenského materiálu pro účely zákona o veřejných zakázkách; a vyhlášku o podrobnostech atestačního řízení pro elektronické nástroje, náležitostech žádosti o atest a o výši poplatku za podání žádosti o atest (vyhláška o atestačním řízení pro elektronické nástroje).

Společně se zákonem o veřejných zakázkách byl přijat i samostatný zákon o koncesním řízení a koncesních smlouvách (koncesní zákon), který upravuje pravidla spolupráce veřejného a soukromého sektoru (PPP) při financování a zajišťování některých služeb a investic realizovaných formou koncesních smluv.

106


Ke koncesnímu zákonu budou vydány tyto dvě vyhlášky:

vyhláška, kterou se provádí koncesní zákon; vyhláška, kterou se stanoví náležitosti obsahu žádosti o předchozí stanovisko Ministerstva financí k uzavření koncesní smlouvy nebo smlouvy podle § 1 odst. 2 koncesního zákona a ke změně uzavřené koncesní smlouvy nebo smlouvy podle § 1 odst. 2 koncesního zákona.

Oba výše uvedené zákony byly dne 14. března 2006 schváleny Parlamentem ČR, dne 19. dubna 2006 byly uveřejněny ve Sbírce zákonů ČR a nabudou účinnosti k 1. červenci 2006.

5.3

Ochrana a zlepšování životního prostředí

Základními cíli politiky Evropské unie ochrana a zlepšování životního prostředí jsou zejména čtyři následujících oblasti:

Udržování, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí. Ochrana lidského zdraví. Obezřetné a racionální využívání přírodních zdrojů. Podpora opatření, na mezinárodní úrovni, čelících regionálním a celosvětovým problémům životního prostředí.

K naplnění těchto cílů slouží sada několik základních principů environmentální politiky:

Zásada vysoké úrovně ochrany životního prostředí; Princip předběžné opatrnosti (precautionary principle); Princip prevence (prevention principle); Princip "znečišťovatel platí" ("polluter pays" principle); Princip integrace (principle of integration); Princip subsidiarity (subsidiarity principle); Princip trvale udržitelného rozvoje (sustainability principle).

V České republice je uplatňován zejména princip „znečišťovatel platí“, poplatky jsou v české legislativě stanoveny pro oblast ochrany vod, nakládání s odpady a ochrany ovzduší, naopak pro podporu environmentálně příznivých záměrů existují daňové úlevy. Jedním ze zásadních kritérií pro výběr projektů jsou environmentální aspekty. Opatření programů jsou v souladu s cíli Státní politiky životního prostředí na období 2004 2010 (dále jen „SPŽP“), jejíž aktualizovanou verzi vláda České republiky v roce 2005 schválila. SPŽP se stala zásadním podkladem pro ostatní sektorové i regionální politiky z hlediska enviromentálního rozměru udržitelného rozvoje České republiky. Ačkoliv se jedná o vládní dokument, pro jeho realizaci je nezbytná účast široké veřejnosti, partnerů z oblasti podnikatelských subjektů, nestátních neziskových organizací, vědy a výzkumu i dalších složek, kam bezesporu patří i oblast územní samosprávy. Základními zásadami ochrany životního prostředí je zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů, přičemž platí, že pouze vzdělaní a informovaní občané mohou činit odpovědná rozhodnutí. Udržitelný rozvoj je založen na vyváženém užívání všech zdrojů a proto musí být 107


dodržována zásada udržitelné spotřeby a výroby a to jak morálním apelem na výrobce, tak zavedením ekonomických nástrojů. Politika životního prostředí se dále opírá o vědecké poznatky, kde však tyto poznatky chybí, platí princip předběžné opatrnosti, jehož naplňování se na všech úrovních promítá do preventivních či adaptivních opatření. Při uplatňování náhrady způsobených škod však platí princip "znečišťovatel platí" (hradí) způsobené škody. Uplatnění tohoto principu vede k ekonomické efektivnosti chování všech subjektů. Dokument proto ve srovnání s předchozími materiály klade zvýšený důraz na efektivní využívání veřejných prostředků. Cíle v prioritních oblastech jsou v uvedeném dokumentu podrobně rozpracovány. Především jde o oblast ochrany přírody, krajiny a biologické rozmanitosti. Hlavním cílem je zde zastavení poklesu biodiverzty. Tu způsobuje buď intenzifikace zemědělské výroby nebo naopak opuštění zemědělských ploch a následná devastace. K hlavním cílům patří též péče o vodní a mokřadní ekosystémy, revitalizace vodních biotopů. Dalším cílem je udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady. Patří sem ochrana povrchových a podzemních vod, neobnovitelných přírodních zdrojů a využívání zdrojů obnovitelných. Do této oblasti patří rovněž snižování energetické a materiálové náročnosti výroby a odpovědné nakládání s odpady. Třetí organickou oblastí hlavních cílů je životní prostředí a kvalita života. Patří sem boj o snižování zátěže prostředí toxickými látkami, snižování rozlohy postižených území, ochrana před hlukem a také enviromentálně příznivé využívání krajiny. Důležitá je ochrana před negativními důsledky živelních událostí a následků krizových situací. Ochrana klimatického systému Země a omezení znečištění ovzduší je oblast, kam řadíme snižování emisí, omezování přeshraničních přenosů znečištění a patří sem také ochrana ozonové vrstvy Země. Sektorové politiky Každý sektor společenského a ekonomického života má v rámci SPŽP podrobně specifikovány své úkoly. Týká se to devíti sektorů: Energetika, Těžba nerostů, Průmysl, Obchod, Doprava, Zemědělství a lesnictví, Ochrana a užívání vod, Životní prostředí a zdraví a Regionální rozvoj, obnova venkova a cestovní ruch. Soulad s evropskou legislativou Posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) Dne 1. května 2004 nabyla účinnosti novela zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Tento zákon transponuje směrnici Rady (ES) 97/11/ES novelizující směrnici (EHS) 85/337/EHS o posuzování vlivů jistých státních a soukromých projektů na životní prostředí.

108


Natura 2000 Legislativní základ pro systém NATURA 2000 tvoří směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin "Směrnice o stanovištích" (Directive on the conservation of natural habitats and of wild fauna and flora - 92/43/EEC) a směrnice o ochraně volně žijících ptáků "Směrnice o ptácích" (Directive on the conservation of wild birds -79/409/EEC), které byly implementovány do novely zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Soustava chráněných území NATURA 2000 je založena na principu ochrany nejcennějších území, kde se vyskytují cílové druhy a typy stanovišť evropského významu, jmenovitě uvedené v přílohách výše uvedených směrnic. U všech projektů spolufinancovaných ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti je sledováno, zda jejich realizace, v souladu s Habitat and Birds Directives, nepoškodí vzácné přírodní prostředí spadající do soustavy NATURA 2000 nebo jeho blízkosti. Tuto skutečnost prokazují koneční příjemci v projektových přihláškách. Referenční cíle ochrany životního prostředí Veškeré aktivity realizované prostřednictvím operačních programů navazujících na Národní rozvojový plán (dále jen „NRP) jsou posuzovány, kde to je relevantní, z hlediska referenčních cílů ochrany životního prostředí. Ty jsou zohledněny v programových dodatcích operačních programů a podrobných směrnicích pro jednotlivé operační programy. Referenční cíle ochrany životního prostředí pro NRP jsou stanoveny takto:

Snížit emise způsobující změnu klimatu; Snížit emise způsobující lokální znečištění ovzduší; Omezit bodové znečištění vod a půdy; Omezit plošné znečištění vod a půd; Snížit čerpání neobnovitelných zdrojů energií a energetických surovin; Snížit čerpání neobnovitelných zdrojů surovin a minimalizovat produkci a nebezpečnost odpadů; Zachovat přirozenou rozmanitost fauny, flóry a stanovišť; Chránit a zlepšit stav a funkce ekosystémů; Chránit a zlepšit stav a funkce kulturní krajiny; Chránit a zlepšit stav sídel; Zlepšit environmentálně odpovědné jednání obyvatel.

Realizace projektů podporovaných v rámci operačních programů směřuje ve prospěch dosažení těchto cílů. Podporovány jsou jen ty projekty, které přispějí k dosažení těchto cílů nebo k nim budou vystupovat neutrálně, tzn. svou realizací dosažení referenčních cílů neovlivní.

109


5.4

Rovné příležitosti

Usnesením vlády v říjnu 2001 byl ustanoven poradní orgán v oblasti vytváření rovných příležitostí žen a mužů Rada vlády pro rovné příležitosti. Rada projednává a doporučuje vládě základní koncepční směry postupu vlády a koordinuje základní směry resortních koncepcí v oblasti rovných příležitostí pro ženy a muže. V Národním akčním plánu zaměstnanosti na léta 2004 – 2006, vypracovaném Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR, je obsažena priorita 6, která se věnuje rovným příležitostem žen a mužů. Cílem dvou opatření této priority je koordinace jednotlivých resortů a sociálních partnerů při realizaci politiky zaměstnanosti při podpoře zvýšení účasti žen na trhu práce a prosazování rovných příležitostí mužů a žen v oblasti zaměstnanosti, horizontální a vertikální segregace a sladění rodinného a pracovního života. Dokumenty vztahující se k rovným příležitostem Přístup České republiky v oblasti rovných příležitostí je zakotven v dokumentu Priority a prostupy vlády při prosazování rovnosti mužů a žen (dále Priority vlády), jenž je každým rokem aktualizován. Základní opatření typu zajištění rovných příležitostí žen a mužů v přístupu k ekonomické aktivitě, vyrovnávání sociálního postavení žen a mužů pečujících o děti a potřebné členy rodiny, sledování a vyhodnocování účinnosti uplatňování principu rovného postavení žen a mužů byly v roce 2005 doplněny dalšími opatřeními. Mezi nejvýznamnějšími novými opatření patří např. zajištění vzdělávání úředníků veřejné správy a zaměstnanců ve správních úřadech v problematice rovnosti žen a mužů e-learningovou formou, využití analýzy učebních osnov a učebních pomůcek pro základní školy pro stanovení kritérií pro učebnice, aby došlo k výraznějšímu výchovnému působení z hlediska rovnosti žen a mužů. Pro rok 2005 je stále platná Rámcová strategie ES, která usiluje o zefektivnění principu principu gender mainstreaming – postupu, ve kterém jsou všechny koncepční, rozhodovací a vyhodnocovací procesy ve všech fázích své přípravy a provádění podřízeny hledisku rovnosti žen a mužů. Strategie gender mainstreaming je proto závazná i pro čerpání prostředků strukturálních fondů. Plnění požadavků v oblasti rovných příležitostí Podle doporučení EK byl do dokumentu Rámce podpory Společenství zapracován požadavek sledovat u všech opatření v rámci výběru a realizace projektu vliv na rovné příležitosti. Pozornost má být také věnována stejnoměrnému zastoupení žen a mužů v monitorovacích výborech. Rovné příležitosti jsou jednou z horizontálních priorit, které jsou posuzovány u projektové žádosti podané konečným příjemcem/uživatelem. ŘO RPS zpracoval metodiku popisující princip výběru projektů: Manuál horizontálních priorit – kapitola rovné příležitosti. Projekty z opatření, která mají ze své podstaty úzkou vazbu na rovné příležitosti, by měly minimálně plnit následující požadavky: zpracovat analýzu cílové skupiny s ohledem na odlišné potřeby žen a mužů (tzv. genderová analýza), stanovit konkrétní cíle projektu

110


orientované na rovné příležitosti a přiřadit měřitelné ukazatele k jejich dosažení. Zhodnocení počtu projektů s kladným vlivem na rovné příležitosti je součástí střednědobého hodnocení RPS. Výsledky budou známy v červnu roku 2006. Ve druhé polovině roku 2005 se uskutečnilo 13 odborných seminářů (celkem proškoleno 246 osob), s cílem zvýšit úroveň znalostí pracovníků implementačních struktur a předkladatelů projektů v problematice horizontálních priorit, jejichž součástí jsou i rovné příležitosti. Dalším významným projektem (připraven a zahájen v roce 2005) podporujícím tuto oblast je elektronický Zpravodaj rovné příležitosti ve strukturálních fondech, který vychází jako měsíčník po dobu jednoho roku. Cílem je zvyšování povědomí předkladatelů projektů financovaných ze strukturálních fondů o horizontální prioritě rovné příležitosti a informovat potenciální příjemce pomoci o způsobu, jak do projektů k strukturálním fondům začlenit princip rovných příležitostí. V jednotlivých číslech je vysvětlován přístup k této problematice v rámci jednoho operačního programu (např. 1. číslo bylo věnováno OP SROP, 2. č. OP RLZ). Zpravodaj obsahuje konkrétní příklady projektů pozitivně zaměřených na rovné příležitosti, které byly podpořeny z fondů EU, dále je zpestřen rozhovory s osobnostmi ze státní správy a z neziskového sektoru, které se zabývají touto problematikou Pokud jde o rovné zastoupení žen a mužů v Monitorovacím výboru RPS, podíl žen činí 22 %. Zástupkyní za oblast rovných příležitostí je v MV RPS předsedkyně Rady vlády ČR pro rovné příležitosti žen a mužů.

5.5

Společná zemědělská politika

Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství je koncipován v souladu s reformou společné zemědělské politiky, v rámci Agendy 2000, která byla schválena Radou Evropy v Berlíně v roce 1999 a sleduje hlavní stanovené cíle:

větší orientaci na trh a zvýšenou konkurenceschopnost, bezpečnost a kvalitu potravin, stabilizaci zemědělských příjmů, začlenění ekologických otázek do zemědělské politiky, rozvoj životaschopnosti venkovských oblastí, zjednodušení a posílení decentralizace.

111


6.

REALIZACE

VELKÝCH PROJEKTŮ A GLOBÁLNÍCH GRANTŮ

V roce 2005 nedošlo v Rámci podpory Společenství k realizaci žádných velkých projektů, vyžadujících souhlas Evropské komise, či globálních grantů.

112


7.

PŘÍLOHY

7.1

Plnění projektů evaluačního plánu RPS Informace o plnění projektů evaluačního plánu RPS 2004 v roce 2005 název projektu

1/04 Analýza a vyhodnocení slabých míst systému implementace strukturálních fondů a rizik poruch 2/04–1 Přehled hodnotitelských postupů horizontálních priorit SF a příkladů 3/04 Analýza a vyhodnocení vnějšího prostředí systému implementace RPS 4/04 Bariéry růstu konkurenceschopnosti ČR

5/04 Identifikace, analýza a zhodnocení rozložení rozvojových programů EU a českých rozvojových programů 6/04 Hodnocení indikátorů a vhodnosti jejich nastavení

zaháj. ukonč. VIII. 2004 VIII./IX . 2005 X. 2004 I. 2005 X. 2004 VIII. 2005 VIII. 2004 V. 2005 X. 2004 VI. 2005 XII. 2004 VII. 2005

využití Závěry projektu byly představeny odborné skupině, PV RPS, poradě náměstků MMR, EK a byl uskutečněn závěrečný seminář. Doporučení/nálezy předány ŘO OP a dále budou rozpracovány ve větším detailu pro jednotlivá opatření OP v rámci částečného střednědobého hodnocení (doporučení EK). Přehled byl předán řídicím orgánům, neziskovým organizacím, vysokým školám, ústavům. Na tento projekt bylo navázáno několika jednodenními semináři. Závěry ukázaly zejména na nedostatečnost finanční a rozvojové kapacity vstupujících aktérů (kraje, obce, MSP, aj.) a identifikovaly rozvojový potenciál pro programové období 2007-13. Výstupy projektu byly představeny odborné skupině, PV RPS, poradě náměstků MMR, EK a byl uskutečněn závěrečný seminář. Souhrn doporučení podpoří programovací aktivity 2007+. Výsledky našly platné využití jako cenný podklad pro tvorbu národních programových dokumentů ČR (NRP a NSRR) politiky HSS 2007-2013 v oblasti inovací a znalostní ekonomiky a ještě dříve také pro tvorbu SHR. Výsledky jsou konkrétním cenným podkladem pro koordinaci a zajištění součinnosti národních a evropských programů pro budoucí programové období politiky HSS. Na projekt bylo navázáno další studií zaměřenou na specifikování variant transformace. Hlavními výstupy projektu jsou: upravená soustava indikátorů RPS a OP do úrovně priorit, návrhy pro postup v programovém období 2007-2013, aplikace výstupů pro programování a střednědobé hodnocení. Proběhla prezentaci výsledků Evropské komisi a zástupcům členských států v rámci Technické skupiny pro hodnocení DG Regio. Byl uskutečněn závěrečný seminář.

113


Informace o plnění projektů evaluačního plánu RPS 2005 Název projektu 1/05 Shrnutí výstupů analýz a projektů evaluace strukturálních fondů v ČR *)

zaháj. ukonč. IV. 2005 X. 2005

2/05-1 Ex-ante evaluace programových dokumentů pro programové období 2007-2013 – aktualizovaného NRP a návrhu NSRR, podpora jejich přípravy a vyjednávacího procesu

VI. 2005

3/05 SEA – posouzení vlivu provádění NRP 2007-2013 na životní prostředí

VI. 2005

vazba na zprac. NRP a negoc. ČR s EK o pomoci ze SF 2006

vazba na zprac. NRP

využití V rámci projektu byla zpracována Metodika pro přípravu programových dokumentů pro období 2007-2013, která byla spolu s doporučeními předána subjektům zapojeným do programové přípravy na období 2007+, byly organizovány workshopy k jejich konkrétnímu využití (OPy, kraje,…). Probíhalo průběžné předávání podkladů+ doporučení zpracovatelům NRP/NSRR a dále byla uskutečňována jednání pro doladění obsahu. V říjnu 2005 byla zpracována 1. průběžná zpráva obsahující výsledky těchto prací: - Připomínky k „Maketě dokumentu Národní rozvojový plán ČR 2007-2013“ - Ex ante hodnocení socio-ekonomické analýzy pro NRP - Ex-ante hodnocení a návrhy na úpravu a doplnění SWOT analýzy českého NRP 2007-13 - Analýza regionálních disparit v ČR - Problémové analýzy pro účely ex-ante hodnocení NRP 2007-2013 - Hodnocení výsledků mid-term evaluace NRP v Irsku pro účely ex-ante hodnocení českého NRP 2007-13 - Problémová analýza a analýza potřeb intervencí na úrovni NRP 2007-2013 V prosinci 2005 byla zpracována 2. průběžná zpráva obsahující průběžné komentáře, hodnotící a pokladové dokumenty ke: - strategii NRP - návrhům a zaměření OP - finančním alokacím a možnostem národního financování NRP a OP - implementačnímu systému NRP Zároveň byla odevzdána závěrečná zpráva 1. k ex-ante hodnocení první ucelené verze NRP. Bylo provedeno nastavení součinnosti týmu pro tvorbu a posuzování NRP a NSRR, předložení osnovy NRP orgánům ochrany přírody, zpracování oznámení koncepce NRP podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a jeho předložení Ministerstvu životního prostředí (MŽP provedlo zjišťovací řízení) a úvodní veřejný seminář věnovaný vlivům provádění NRP na životní prostředí. 114


2006 4/05 Evaluace střednědobého pokroku realizace RPS

V. 2005 VI. 2006

5/05 Kvantitativní posouzení předpokládaných dopadů NRP/NSRR prostřednictvím makroekonomického modelu (HERMIN)

X. 2005

7/05 – 1/1 Evaluace socioekonomického rozvoje – techniky, nástroje, tématické evaluace

IV. 2005

8/05-2-2/05 Posouzení priorit a formulace doporučení pro tvorbu opatření v oblasti podpory rozvoje znalostní ekonomiky

VIII. 2005

8/05-3 Zhodnocení

XI.

VI. 2006

X. 2005

XII. 2005

Posuzovatel průběžně předkládal své připomínky zadavateli a zpracovateli NRP. Byla předána rámcová ToR střednědobé evaluace ŘO operačních programů. Výstupy z první ad hoc analýzy na úrovni RPS týkající se inf. systému ISPROFIN byly předány vedení MMR. Během prosince bylo vytvořeno shrnutí/syntéza výsledků analýz monitorovacích systémů jednotlivých OP. Předpokládá se, že výsledky projektů budou využity ke zlepšení systému implementace SF a zejména při nastavování systémů pro příští progr. období. Byl vybrán zpracovatel projektu, jehož cílem je posouzení dopadů NRP/NSR na základě simulace vzájemných závislostí mezi ekonomickými veličinami na makroekonomické úrovni. Model by měl charakterizovat jak stranu poptávky tak stranu nabídky, do níž spadá působení strukturální pomoci Evropské unie v České republice. V roce 2005 probíhaly práce na předběžných studiích, vytvoření nové makrosektorální databáze a konstrukci a testování nového modelu HERMIN pro ČR. Vytvořena prohlubující a rozšiřující informace k metodické příručce „Evaluace socio-ekonomického rozvoje. Základem je překlad Sourcebooks k The Guide – the Evaluation of Socio-Economic Development Evropské komise doplněný o konkrétní příklady dobré praxe. Předloženo Pracovní skupině pro evaluaci a horizontální priority, výtisky předány řídícím orgánům OP a platebnímu orgánu, dalším zainteresovaným resortům a rozeslány správním úřadům krajů a měst a universitám. Elektronická podoba příručky je k dispozici na internetových stránkách na adrese http://www.strukturalni-fondy.cz Průběžné výstupy projektu sloužily jako poklad PS znalostní ekonomiky ŘKV pro formulaci priorit a opatření budoucího operačního programu. Konečným výstupem projektu je komplexní podklad pro přípravu programových dokumentů v oblasti inovací a znalostní ekonomiky, který koncepčně zastřešuje podkladové dokumenty pro tvorbu klíčových operačních programů v oblasti znalostní ekonomiky. Zástupci relevantních resortů připravujících programové dokumenty v dané oblasti byli s dokumentem seznámeni, stejně jako zástupci úřadu vlády, kteří výsledky projektu přijali jako stěžejní materiál pro podporu inovací a znalostní ekonomiky z fondů EU v období 2007-2013. Výstupem bude návrh funkcí koordinačního rámce pro

115


potřeb a zpracování návrhu systému řízení a koordinace strukturálních intervencí pro období 2007-2013 na úrovni NSRR 10/05 Podpora zpracování indikátorů NRP/NSRR a OR pro prog. období 2007-2013

2005

11/05 Návrh nového rozložení rozvojových programů a koordinace národních a evropských podpůrných programů s ohledem na využívání finančních prostředků EU v období 2007–13

X. 2005

2 projekty v oblasti horizontálních priorit s cílem zvýšit úroveň znalosti pracovníků ZS i konečných uživatelů

VIII. 2005

I. 2006 IX. 2005 IV. 2006

III. 2006

XI 2006

plnění společných úkolů a funkcí týkajících se všech ŘO. Předpokládané využití výstupu při plánování progr. období 2007-13, zejména ve vztahu k obsahu OP TP.

Byl vybrán zpracovatel projektu, v rámci kterého začal realizace následujících činností: - poradenská činnost pro zpracovatele OP; - aplikace metodické činnosti u problematických, nových či méně v praxi užívaných indikátorů ; - tvorba národního číselníku ukazatelů na projekt. úrovni; - pomoc zpracovatelům jednotlivých „Evaluací střednědobého pokroku“; - účast na setkání organizovaných MMR se zástupci příslušných resortních útvarů (včetně MMR) při přípravě soustavy indikátorů a progr. dokumentů; - ad-hoc aktivity v oblasti indikátorů. Do konce roku byla zpracována průběžná zpráva obsahující rámcové vyhodnocení souladu zaměření a rozsahu hlavních podpůrných programů s prioritami veřejné podpory ve vybraných intervenčních oblastech a jejich efektivnosti a z něj vycházející Rámcový návrh zaměření a variant úpravy vztahů mezi českými a evropskými programy. Výstupy z tohoto projektu budou využity pro budoucí programové období politiky HSS, zejména pro zajištění součinnosti a financování operačních programů a národních programů. Bylo uskutečněno 13 vzdělávacích seminářů k horizontálním prioritám obsahujících i praktické ukázky projektů pozitivních vzhledem k těmto prioritám. Bylo připraveno vydávání elektronického zpravodaje (měsíčník po dobu jednoho roku) zaměřeného na začleňování principu rovných příležitostí do projektů financovaných EU. První číslo bylo publikováno na webových stránkách www.strukturalni-fondy.cz v prosinci.

116


7.2

Realizace Komunikačního akčního plánu RPS v roce 2005 (Monitorovací indikátory) Opatření/ metoda

Cílová skupina

Popis

Dosažené hodnoty

Popis

Dosažené hodnoty

Počet přístupů Počet registrovaných uživatelů Počet zobrazení stránek Objem ochozích dat

15 152 560 4 808 5 156 766 586 GB

1

Počet příspěvků (článků)

596

Všechny cílové skupiny

Počet typů/druhů vytištěných a) plakátů b) letáků

0 2

Počet distribuovaných plakátů/letáků (náklad)

a) b)


Počet vyrobených typů propagačních předmětů

22

Počet distribuovaných propagačních předmětů

57 900

Počet tiskových konferencí

7

Počet informačních dní/vzdělávacích akcí

viz položka “Semináře, workshopy, konference”

Počet vydaných a) tiskových zpráv b) článků

a) b)

Počet registrovaných odběratelů newsletteru

580 + automatická rozesílka v rámci „novinek“ na www.strukturalnifondy.cz: 1 647


Plakáty a letáky

Propagační předměty

Newsletter RPS

Výsledkové indikátory

Počet databází

Internet www.strukturalnifondy.cz

Spolupráce s médii

Realizační (výstupové) indikátory

Média

Orgány administrace SF Všechny cílové skupiny

Počet vydaných čísel newsletterů

5

0 65 000

18 29

Publikace


Počet druhů/typů vydaných publikací

6

Počet distribuovaných/ vyžádaných publikací (náklad)

33 850

Digitální média


Počet druhů/typů CD-ROM

0

Počet distribuovaných kopií

1 000

Semináře, workshopy, konference, soutěže, účast na veletrzích a výstavách…


Počet organizovaných a) seminářů b) konferencí

20 1

Počet účastníků:

a) b)

Řídící orgány

Počet vzdělávacích akcí

22

Počet účastníků

550

Vzdělávání a HRD

117

450 260


7.3

Standardní monitorovací tabulky

118


7.4

Seznam zkratek

CHJ ČSÚ EK ES EAGGF ERDF ESF EU FIFG FS GS JPD HDP KAP KP KU MF MI MMR MPO MPSV MSP MSSF MŽP MV NF NNO NRP NUTS OP OP Infra OP PP OP RLZ OP RVMZ ORPS PO PPS ŘO RPS SF SROP TP ÚOHS ŽP

Centrální harmonizační jednotka Český statistický úřad Evropská komise Evropská společenství Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond Evropský regionální rozvojový fond Evropský sociální fond Evropská unie Finanční nástroj pro usměrňování rybolovu Fond soudržnosti Grantové schéma Jednotný programový dokument Hrubý domácí produkt Komunikační akční plán Konečný příjemce Konečný uživatel Ministerstvo financí Ministerstvo informatiky Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo práce a sociálních věcí Malé a střední podnikání Monitorovací systém strukturálních fondů Ministerstvo životního prostředí Monitorovací výbor Národní fond na MF Nestátní nezisková organizace Národní rozvojový plán Statistická územní jednotka (NUTS II – region soudržnosti, NUTS III – kraj) Operační program Operační program Infrastruktura Operační program Průmysl a podnikání Operační program Rozvoj lidských zdrojů Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství Odbor Rámce podpory Společenství Platební orgán Parita kupní síly Řídící orgán Rámec podpory Společenství Strukturální fondy Společný regionální operační program Technická pomoc Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Životní prostředí

Výroční zpráva Rámce podpory Společenství za rok Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Recommend Documents