Výroční zpráva. Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel. za rok 2002

Výroční zpráva

Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel za rok 2002

Národní referenční středisko pro genetické zdroje hospodářských zvířat VÚŽV Uhříněves 104 00 Praha 10

Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel

Obsah PLÁNOVANÉ AKTIVITY NÁRODNÍHO PROGRAMU V ROCE 2002.

str. 1

Plnění aktivit

3

Národní zpráva o stavu genetických živočišných zdrojů pro FAO

3

Kryokonzervace

4

Testování plemen

6

Mezinárodní aktivity

6

Inovace metodik

11

Propagace a veřejná informovanost

12

Finanční zajištění a kontrolní činnost

14

Návrh zásad pro poskytování a čerpání finančních podpor formou dotací na udržování a využívání genetických živočišných zdrojů v roce 2003

18

STAV OCHRANY A VYUŽITÍ PLEMEN ZAŘAZENÝCH DO GENETICKÝCH ZDROJŮ Česká červinka

33

Český strakatý skot

35

Přeštické černostrakaté prase

38

Starokladrubský kůň

41

Slezský norik a Českomoravský belgický kůň

43

Huculský kůň

45

Valašská ovce

48

Šumavská ovce

49

Bílá krátkosrstá koza

51

Hnědá. krátkosrstá koza

53

Králíci

56

Nutrie

57

Ryby

58

Drůbež: Česká slepice zlatě kropenatá

62

Česká husa

63

Včela kraňská

64


Autoři zprávy Ing. Věra MÁTLOVÁ, národní koordinátor Prof. Ing. Václav ŘEHOUT, CSc., Doc.Ing. Ivan MAJZLÍK, CSc.,(česká červinka) Ing. František HŘEBEN, Ing. Jaroslav VETÝŠKA, Csc. (český strakatý skot) RNDr. Jaromír FIEDLER, DrSc. (přeštické prase) ing. Alena DVOŘÁKOVÁ (starokladrubský kůň) Ing. Jaroslav. JELÍNEK. CSC., Ing. Ivan KARBUSICKÝ (huculský kůň) Ing. Karel KRATOCHVÍLE (slezský norik a českomoravský belgický kůň) Dr. Ing. Michal MILERSKI, Ing. Vít MAREŠ (valašská a šumavská ovce) Ing. Věra MÁTLOVÁ (bílá a hnědá krátkosrstá koza) Doc. Ing. Eva TŮMOVÁ, CSc., Ing. Richard. KONRÁD (králíci a nutrie) Ing. Zdena SOUKUPOVÁ, CSc., Ing. Josef TLÁSKAL (drůbež) Ing. Martin FLAJŠHANS, CSc. (ryby) Ing. Dalibor TITĚRA, CSc. (včela kraňská)


Plánované aktivity „Národního programu uchování a využití genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel“ v roce 2002. Pro rok 2002 byly plánovány následující aktivity: Koordinace činnosti konzultačních skupin pro přípravu Národní zprávy pro FAO, zpracování návrhu Národní zprávy a její závěrečné projednání v Radě GŽZ za účasti konzultačních skupin, editace Národní zprávy a doprovodných materiálů pro FAO.

sběr a uskladnění dalších vzorků DNA pro molekulárně genetický popis plemen zařazených do genetických zdrojů, pokračování v molekulárně genetických analýzách plemen

zabezpečení genové banky VÚŽV (bezpečnostní hlásič pro případ výpadku el. proudu)

příprava

a kryokonzervace inseminačních dávek koní, kozlů a kanců a jejich

uskladnění v Národní kryobance na Hradišťku, pokračující kryokonzervace ostatních genetických zdrojů

zahájení porovnávacích testů lokálních plemen podle doporučených metodik EU (odolnost vůči stresům produkčního prostředí)

pokračování trvalého označování nutrií čipováním

reorganizace databanky genetických zdrojů v souladu s požadavkem mezinárodní kompatibility

odborná diskuse o inovaci metodik ochrany a využití genetických

zdrojů podle

posledních výsledků jejich monitoringu a nově publikovaných informací o podobných zahraničních programech

shromáždění žádostí o podporu udržovatelům genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel a jejich posouzení, návrh finančních sazeb na jednotlivé předměty podpory a projednání v Radě genetických živočišných zdrojů

kontroly u vybraných příjemců podpor a u spolupracujících organizací

prezentace Národního programu (8. workshop Národních koordinátorů, Cairo srpen 2002), členská výroční konference asociace ochrany živočišných genetických zdrojů regionu Podunají DAGENE, Linz, září 2002)

1


zpracování výroční zprávy za rok 2002 o realizaci „Národního programu uchování a využití genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel za rok 2002“ a její projednání v RGŽZ

konečné vyúčtování čerpání finančních prostředků na koordinaci a realizaci „Národního programu uchování a využití genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel“ v roce 2002

zpracování návrhu zásad pro poskytování a čerpání finančních podpor formou dotací na udržování a využívání genetických živočišných zdrojů v roce 2003

Pro zabezpečení koordinace a realizace odborných činností Národního programu byly uzavřeny smlouvy o spolupráci s následujícími subjekty :

Český svaz chovatelů

Českomoravská společnost chovatelů, a.s.

Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR

Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě

Národní hřebčín Kladruby nad Labem, s. p., o. z. hřebčín Slatiňany

Asociace svazů chovatelů koní ČR

Asociace chovatelů huculských koní

Česká zemědělská univerzita Praha

Rybářské sdružení ČR

Jihočeská univerzita České Budějovice –

Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický Vodňany

Mezinárodní testování drůbeže, s. p. Ústrašice

2


Plnění aktivit Zpracování Národní zprávy pro program FAO – Stav genetických zdrojů světa mělo za cíl nejen poskytnutí informací pro globální použití. Představuje zároveň vytvoření strategického materiálu pro domácí zainteresovanou veřejnost, která se bude podílet na dalším rozvoji aktivit Národního programu. Proto byla příprava zprávy organizována jako víceúrovňová, to znamená, že každý pověřený garant shromažďoval a zpracovával požadované informace v součinnosti s příslušnými chovatelskými svazy a sdruženími. Ty se tak nejen přímo na zpracování podíleli, ale zároveň jim analýza těchto informací umožní přijmout konkrétní strategická opatření, to znamená :

formulaci žádoucího cíle chovu daného plemene (způsoby jeho příštího využití),

definování způsobů, kterými k tomuto cíli dospějí,

inventarizaci dostupných zdrojů pro použití zvolených způsobů a konečně

formulaci požadavků na posílení těchto zdrojů, ať už odborných, informačních, technických, personálních, nebo finančních

K zajištění této aktivity byla svolána dvě jednání Rady GZ, kde byly pověření garanti nejprve seznámeni s požadovaným druhem a strukturou informací, ve druhé fázi po shromáždění a analýze těchto informací v rámci svých svazů resp. jejich komisí pro genetické zdroje byly dodané informace zpracovány do draftu. Draft byl po projednání v Radě GZ korigován podle připomínek, korigovaná verze byla dále konzultována v rámci univerzitních pracovišť a Ministerstva zemědělství. Definitivní

verze byla po úředním překladu do angličtiny odeslána

příslušnému referátu FAO. Po projednání na regionální úrovni tj. v rámci skupiny zemí střední a východní Evropy v březnu 2003 a eventuálním doplnění informací v případě, že budou nějaké další požadovány, bude zpráva s příslušnou autorizací Ministerstva zemědělství předána FAO jako oficiální státní dokument.

Jednání Rady genetických živočišných zdrojů Během roku 2002 se uskutečnila tři zasedání Rady, z nich první (22.3.) byla zaměřena hlavně na zpracování Národní zprávy a zajištění běžných aktivit Národního programu, další (23.10.) na kontrolu plnění stanovených aktivit, odsouhlasení sazeb dotační podpory za rok 2002, a poslední (11.12.) na návrh nových aktivit na rok 2003 a na změny dotačních titulů podle aktuálního stavu chráněných populací a na projednání Výroční zprávy.

3


Kryokonzervace V roce 2002 byla zajištěna produkce 562 inseminačních dávek hřebců starokladrubských koní, 400 inseminačních dávek a 75 embryí českého strakatého skotu, 175 inseminačních dávek kozlů bílého a 176 dávek kozlů hnědého krátkosrstého plemene. Pro produkci inseminačních dávek byli dále nově vybráni tři býci červenostrakatého skotu. Kryokonzervace ostatních druhů (prasata, králíci, drůbež) není zajištěna pro nedostatek spolehlivých metod, v únoru 2003 se uskuteční

workshop

v rámci

Evropského

referenčního

střediska,

zaměřený

na

tuto

problematiku.. Ke 31.12.2002 je tedy v kryobance ČMSCH Hradištko (Národní kryobanka) deponován následující genetický materiál plemen zařazených do Národního programu. Tab.1. Přehled genetického materiálu, kryobanka Hradišťko Plemeno český strakatý skot česká červinka starokladrubský kůň přeštické prase koza bílá krátkosrstá koza hnědá krátkosrstá šumavská ovce

Embrya počet 993 0 0 0 0 0

Inseminační dávky počet plemeníků počet dávek 22 12 522 4 7 196 14 562 55 5 175 7 176 n 344

Genetický materiál ryb je vzhledem ke specifickým podmínkám konzervace deponován na pracovišti VÚ rybářského a hydrobiologického ve Vodňanech. Tab.1a. Přehled genetického materiálu (inseminačních dávek), kryobanka Vodňany Druh

Plemeno/linie

kapr obecný

jihočeský lysec BV pohořelický lysec synt. linie C434 synt. linie C435 telčský lysec třeboňský šupináč lín velkomeziříčský lín hlubocký lín táborský lín modrý lín zlatý sumec hodonínský sumec vodňanský albinotický sumec vodňanský čistý druh

lín obecný

sumec velký

jeseter malý

Počet mlíčáků 5 10 5 10 10 8 23 10 6 6 12 3 2 2 14

Počet dávek 65 100 27 100 100 80 60 40 15 25 85 30 20 20 140

4


vyza velká

čistý druh

1

40

Intenzivně pokračoval také sběr vzorků krve resp. DNA (izolací z krve nebo inseminačních dávek) pro účely molekulárně-genetického popisu. Podle plánu bylo zrealizováno preventivní zajištění depozitu genobanky VÚŽV pro případ výpadku el. proudu (CO2 back-up system). K 31.12 2002 je v genobance VÚŽV deponován následující materiál. Tab. 2. Přehled biologického materiálu pro izolaci DNA, genobanka VÚŽV Druh a plemeno

Krev Inseminační dávky počet vzorků počet 110 9 64 28 15 41 21 47 11 35 7

česká červinka polská červinka německá (hessenská) červinka německá (westfálská) červinka český strakatý skot slovenský strakatý skot slovenský pinzgavský skot ostatní plemena (masný simentál, hereford, jersey 132 aberdeen angus, charolais) holštýnský skot 537 šumavská ovce 150 valaška 68 zušlechtěná valaška 85 charollais 72 merinolandschaf 60 ostatní plemena ovcí (texel. suffolk, merino, oxford down, merinolandschaf, charollais, 278 německá dlouhovlnná a kříženci) bílá krátkosrstá koza 448 hnědá krátkosrstá koza 128 francouzská alpine 49 starokladrubský vraník 50 starokladrubský bělouš 50 slezský norik 64 (VÚŽV) slezský norik 51 (Hradištko) českomoravský belgik 97 (Hradištko) huculský kůň 46

87 11

Biologický materiál ryb je vzhledem ke specifickým podmínkám jejich konzervace zajištěn a deponován na pracovišti laboratoře genetiky ryb ÚŽFG AV ČR v Liběchově.. Tab. 2a Přehled biologického materiálu pro izolaci DNA, genobanka Liběchov Druh Plemeno Druh tkáně

kapr obecný žďárský lysec krev

kapr obecný žďárský šupináč krev

kapr obecný milevský lysec krev

5


Počet vzorků

40

41

42

V relaci ke kapacitním a personálním možnostem VÚŽV jsou průběžně zajištěny molekulárně genetické analýzy biologického materiálu, konkrétně mikrosatelitní analýzy plemen koní a mapování výskytu genů kódujících mléčný protein u skotu, koz a ovcí. Začlenění do mezinárodního týmu řešícího v současné době projekt „Genetic differences of goat breeds in Central Europe“ je podmíněno dovybavením laboratoře dalším zařízením (sekvenátor).

Testování plemen Definování odlišností resp. specifických znaků a vlastností genetických zdrojů od ostatních plemen je jedním z prostředků

zdůvodnění jejich ochrany. Proto je nutné získávat tyto

informace a uvádět je v rámci popisu genetického zdroje. Organizování objektivních srovnávacích testů je tedy jednou z priorit Národního programu. V roce 2002 byly zajištěny testy užitkovosti slepic a hus v podniku Mezinárodní testování drůbeže Ústrašice s.p. a u několika vhodných chovatelů.

Průběžné výsledky jsou dokumentovány a uloženy v databázi

genetického zdroje, ukazují až o 50% nižší užitkovost slepic proti průmyslovým snáškovým hybridům a až 100% rozdíl v užitkovosti mezi jednotlivými chovateli v závislosti na jejich chovatelských podmínkách. Test bude ukončen a vyhodnocen v roce 2003.

Mezinárodní aktivity Národní referenční středisko je členem Evropského regionálního referenčního střediska pro genetické zdroje (ERFP) a svoji činnost prezentuje každoročně na zasedání Evropské asociace pro živočišnou výrobu (EAAP).

V roce 2002 se toto jednání uskutečnilo v Káhiře.

Aktivity jednotlivých zemí v oblasti ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat byly vyhodnoceny podle dotazníku a materiálů, které národní koordinátoři zpracovali během května 2002. Z tohoto pohledu je ČR na solidní pozici, s nadprůměrným legislativním a institucionálním zajištěním (tj. příslušný paragraf o genetických zdrojích v zákoně o šlechtění a zákonný statut Národního programu, financovaného státem) a komplexně řešeným programem. Proti ostatním zemím ale vykazuje jen velmi malý podíl

dobrovolných (tj. bez státního příspěvku) aktivit

neziskových organizací a ostatních subjektů.

6


Organizační záležitosti ERFP V rámci ERFP je celkem 11 přispívajících zemí, apeluje se na další státy, aby podle svých možností přispěly. Z peněz se hradí jak administrativní náklady tak zasedání a workshopy, pro příští období je možné i poskytovat granty na specifické aktivity. ČR přispěla v roce 2001 částkou 5 000 €, podle možností by bylo žádoucí v tomto trendu pokračovat a uhradit stejným způsobem částku za rok 2002. Hostitelskou a řídící zemí je Francie, která také nejvíce přispívá do rozpočtu (20 000 €/rok). Platby z roku 2001 byly použity v roce 2002, platby vybrané v roce 2002 budou použity na financování aktivit v roce 2003. Jednou z podmínek funkce celoevropské informační struktury je inovace databází. Vedle existující databáze FAO (DADIS) a EAAP (Hannover) vznikla

Evropská síť informací o

biodiverzitě (ENBI) a uvažuje se o propojení těchto sítí. Zatím nebyl jasně formulován vztah všech těchto DB, ani požadavky na podobu a druh dat, která by měla být do této sítě poskytována. Otázka

zůstává otevřená. Je ale urychleně nutné inovovat data v obou výše

zmíněných databázích, protože tyto slouží jako východisko pro rozhodování EU o poskytování podpor na ochranu genetických zdrojů. Toto téma bylo uznáno za

prioritu v rámci

podporovaných aktivit ERFP.

Možnosti finančního příspěvku ERFP Pro rok 2003 bylo rozhodnuto o vypsání grantových témat v oblasti : in situ ochrany, monitoringu a molekulárního popisu GZ. Podporovány budou společné projekty minimálně pěti zemí, prostředky jsou určeny zejména na mobilitu – pořádání pracovních akcí, a publikaci informací. Národní referenční středisko se zúčastní ve dvou projektech, které byly hodnotitelskou komisí přijaty k podporování :

Směrnice pro kryokonzervaci genetických zdrojů v Evropě a výměna současných znalostí a zkušeností s kryokonzervací (Development of guidelines for cryo-preservation of AnGR in Europe and exchange of state of the art knowledge and experiences with cryopreservation, koordinuje Nizozemsko),

Optimalizace tvorby databází genetických zdrojů a využití v nich uložených informací (A study on optimizing the implementation of databases on AnGR and the utilization of their content, koordinuje Řecko)

7


Další aktivitou ERFP je vytvoření www stránky, která národní

by měla mít propojení na jednotlivé

stránky, takže je nutné urychleně vytvořit naši domácí stránku, na

reprezentativní úrovni včetně anglické verze. Sborník z jednání - Výroční zpráva o činnosti EFRP a zprávy jednotlivých členských zemí v anglickém jazyce jsou k dispozici v knihovně VÚŽV.

Výroční konference DAGENE - asociace ochrany živočišných genetických zdrojů regionu Podunají

-

byla

zorganizována

ve

spolupráci

Östereichische

Nationalvereinigung

für

Genreserven, Danubian Countries Alliance for Gene Conservation in Animal Species , Verein zur Erhaltung Gefährdeter Haustierraseen a Institut für Biologische Landwirtschaft und Biodiversität Wels, v Linci a Welsu v rámci zemědělského veletrhu. Výše jmenované instituce předznamenaly velmi dobrou vědeckou úroveň. Zástupci členských zemí včetně ČR referovali o stavu a strategii vývoje ve svých zemích, organizační struktuře jednotlivých institucí v činnostech zapojených

na uchování GŽZ.

Posuzovala se míra vhodnosti uchování zvířat pouze ve formě ex-situ (inseminační dávky, embrya, vzorky DNA), nebo in-situ. Konzultovala se vhodnost použití inbreedingu při záchraně zvláště ohrožených druhů, stanovení kritérií pro výběr jednotlivých zvířat do plemenitby. Největší rezervy jsou spatřovány zvláště v oblasti hledání programů pro jednotlivé druhy zvířat, které by spolu s vhodným managementem zajistily jejich zvýšení stavů, trvalý rozvoj a minimalizovaly závislost na finančních příspěvcích. V rámci těchto snah se připravuje společný projekt Rakouska, Německa a ČR týkající se problematiky ovcí plemene Waldschaf (šumavská ovce) a příbuzných plemen koz,

stanovení genetické vzdálenosti, a porovnání užitkových

parametrů. Nezastupitelnou roli stále více bude sehrávat i mezinárodní spolupráce při výměně jednak zvířat, ale i genetického materiálu (krev, srst, spermie, embrya. Strategické bude vytvoření a využívání kompatibilních databází umožňující snadnější získávání dat při mezinárodní spolupráci. Účast na těchto mezinárodních

akcích přispěla ke

zviditelnění a prezentaci Národního

programu v zahraničí. Získané poznatky poslouží jako podklad k návrhům připravovaných projektů ( vzniku a podpory rozšíření vybraných druhů např. tzv. selské koutky v rámci ZOO a ukázkové farmy v turisticky atraktivních regionech). Příspěvky z konference dopomohly k vytvoření uceleného systému informací. Navázaná spolupráce se dále zúročí při tvorbě nově připravovaných projektů.

8


Tlak na volný přístup ke genetickým zdrojům, jak z důvodů vědeckých,tak zejména z hlediska možnosti komerčního využití výsledků jejich výzkumu, si vynutil regulaci a zakotvení obecných pravidel ve vztahu k využívání genetických zdrojů v globálním měřítku. Zejména země tzv. Megabiodiverzity tj. sdružení zemí s výjimečným zastoupením biologických organizmů (Mexiko, Peru, Brazílie, Kostarika, Ekvádor, Venezuela, Jihoafrická republika, Keňa, Čína, Indie a Indonésie) podmiňují uvolnění přístupu ke svým genetickým zdrojům možností podílet se na vědeckých ale zejména finančních přínosech z využití těchto zdrojů plynoucích.

Jednání expertů členských zemí CBD (Convention on Biological Diversity), jejímž je ČR signatářem, v Montrealu mělo za cíl projednat jednotlivé body předchozího kola přípravy akčního plánu při zohlednění připomínek, podaných mezitím jednotlivými zúčastněnými zeměmi nebo organizacemi a připravit draft konečné verze Akčního plánu, který se plánuje k definitivnímu přijetí v prosinci 2003. Rozhodnutí VI/24 COP CBD tzv. - Bonnská direktiva o přístupu ke genetickým zdrojům a dělení profitu z nich plynoucích – nařizuje přípravu akčního plánu. Ten má zajistit způsobilost a spravedlivé podmínky pro všechny vlastníky genetických zdrojů k využívání těchto zdrojů. Pověřeným zástupcem ČR při tomto projednávání byl koordinátor Národního programu. Jednotlivé oddíly a paragrafy byly projednávány standardním postupem, tj. čtením a připomínkováním,

po

zdůvodnění

a

přijetí

jednotlivých

připomínek

pak

navrhováním

modifikovaného znění. Jednání proběhlo v šesti půldenních hlavních sekcích, závěrem byla přijata draftová verze plánu pro závěrečné projednávání na zasedání vládních zmocněnců signatářských zemí. Náplň připravovaného akčního

plánu je v ČR již věcně zahrnuta do

existujících národních programů ochrany rostlinných, živočišných i mikrobiálních genetických zdrojů. Tyto programy však dosud nepokrývají celé spektrum návazných opatření, zejména legislativních. Seznámení s budoucí náplní akčního plánu (při předpokladu že ČR

jej bude

akceptovat, tak jako celou Úmluvu o biodiverzitě) v ročním předstihu umožňuje, aby podklady připravované k zákonu o genetických zdrojích byly koncipovány v souladu s ní.

Podobně

veškerá budoucí rozhodování v oblasti ochrany biodiverzity mohou využít tohoto materiálu pro formulaci strategických opatření. Prezentace tohoto materiálu na úrovni příslušných národních referenčních středisek a kompetentních národních institucí se uskuteční v průběhu února 2003 (zajišťuje Národní referenčního středisko pro biodiverzitu – MŽP).

9


Diskuse o inovaci metodik ochrany a využití genetických zdrojů S ohledem na způsob dotování ochrany GZ v Evropské unii bude nutné Národní program postupně transformovat do podoby, která sleduje evropský trend. Na základě Globální strategie a managementu genetických zdrojů FAO byly v roce 1999 upraveny podmínky využití prostředků Evropského zemědělského pomocného a garančního fondu EAGGF. Poslední zákonná úprava R 445/2002 ze dne 26.února 2002 stanovuje pro období 2000 – 2006

podporu

farmářům, kteří se přihlásí k jednomu ze šesti programů, z nichž jeden - vyjmenovaná agrienvironmentální opatření - zahrnuje mj. chov původních místních plemen, která jsou v ohrožení. Podporovaná opatření jsou definována následovně: Podpora chovu zvířat původních místních plemen, u nichž je ohrožena možnost využití (to znamená, že jejich výkonnost nemůže soutěžit s jinými, vysoce prošlechtěnými nebo importovanými plemeny), a podpora pěstování plodin přirozeně adaptovaných na místní podmínky a ohrožených genetickou erozí (to znamená podobně jako u zvířat vytlačovaných výkonnějšími odrůdami, eventuálně nežádoucím divokým křížením s nimi). Podporovaná plemena nebo odrůdy plodin musí zastávat podstatné místo v zachováni přirozeného prostředí oblasti, na níž je toto opatření aplikováno. Jedná se tedy o podporu na plochu (hospodářství) na které je tato opatření uplatněno (do maximální výše 450 eur na hektar) a nikoliv o podporu na chované dobytčí jednotky. K takovému způsobu chovu se zemědělec musí zavázat na dobu nejméně pěti let. Původní úprava nařízení stanovila, že stav ohrožení plemene musí být doložen přijatelným vědeckým zdůvodněním. Podle nařízení 445/2002 byly jako měřítka ohroženosti

stanoveny

limitní počty chovných samic daného plemene, použitelné pro čistokrevnou plemenitbu: skot ovce, kozy koně prasata drůbež

7 500 10 000 5 000 15 000 25 000

Tato čísla platí pro všechny státy Unie, bez ohledu na jejich rozlohu nebo rozsah populace hospodářských zvířat, a jedná se přitom o samice zapsané v oficiálních státních registrech, to znamená většinou v plemenných knihách. Při uplatnění stejných kriterií by tedy naše genetické zdroje mohly být využity ve schválených a dotovaných

agri-environmentálních programech.

V zájmu objektivity je nutno dodat, že pro chov ohrožených plemen vytváří evropští chovatelé

10


sami nebo prostřednictvím svých zájmových sdružení vlastní komerční programy (např. systém Arche Hof praktikovaný v Německu, Rakousku a Švýcarsku) a nečekají jen na státní dotaci. Změnilo se i samo chápání pojmu genetický zdroj. Původní označení „genový zdroj“ uvažovalo spíše v dimenzích původních nezušlechtěných plemen nebo odrůd v

ohrožení fyzického

vyhynutí. V Evropě už původní plemena prakticky nenalézáme, jedná se o lokální, dlouhodobě adaptované populace, v minulosti zušlechťované přílivem cizích genů. V posledních letech se každé takové plemeno považuje za genetický zdroj, s větším nebo menším rizikem ohrožení. Na rozdíl od předchozích materiálů se už nehovoří o riziku vyhynutí, ale o nebezpečí, že dané plemeno bude ztraceno pro zemědělské využití. Proto je třeba se zaměřit v rámci Národního programu na nalezení takových způsobů využití, kde by se uplatnila dostatečně rozsáhlá populace,

umožňující šlechtění. Cílem šlechtění genetického zdroje ale nemůže být

jednostranné zvyšování užitkovosti, musí se jednat o vyvážený poměr užitkovosti, odolnosti, dlouhověkosti a zejména definovaných specifických vlastností.

Hlavním rysem všech aktivit Národního programu navrhovaných pro rok 2003 z tohoto pohledu musí být jednoznačné definování chráněných populací, objektivní odhad perspektivy jejich setrvalého využití a stanovení konkrétních kroků toto využití umožňujících. Očekávané omezení finančních prostředků v žádném případě neznamená, že ochrana zařazených populací skončí, ale bude nutné změnit její formu, nejspíše na udržování in vitro. S ohledem na tyto předpoklady je třeba již nyní podstatně zintenzivnit kryokonzervaci. Navrhovaný postup se týká všech zařazených populací, nejaktuálnější je u české červinky, slezského norika a českomoravského belgika, valašské a šumavské ovce, králíků a nutrií. Pro budoucí komunikaci s orgány EU a zabezpečení funkce Národního programu je třeba připravit potřebnou dokumentaci. Projednávaná novela zákona o šlechtění i nově navrhovaný zákon o genetických zdrojích se zatím hospodářských zvířat netýká, ale legislativní úprava bude nutná i v jejich případě. Prvním krokem proto bude vypracování a schválení statutu Národního programu. Jeho návrh je přílohou této zprávy, během roku 2003 by měla proběhnout věcná diskuse tak, aby do konce roku byla připravena první verze k připomínkování.

11


Propagace a veřejná informovanost Kromě článků v odborných časopisech byla velká pozornost propagaci genetických zdrojů věnována v rámci výstavy PRAGAAGRO v Letňanech. Ke všem plemenům byly připraveny a volně k dispozici nabízeny propagační materiály a ve stánku VÚŽV poskytovány podrobné informace všem zájemcům. Ideální formou informovanosti a osvěty jsou programy sdružení

SRAZ – Toulcův dvůr, které se věnuje ekologické osvětě a výchově a při přípravě svých projektů zaměřených na propagaci původních českých plemen spolupracuje již druhým rokem s Národním referenčním střediskem.

Ekologické centrum Toulcův dvůr Od března 2002 prošla farma V Ekologickém centru Toulcův dvůr úpravami chovných zařízení a získala další zástupce původních českých plemen. V současné době se z genetických zdrojů na farmě chová hejno českých zlatých kropenek, trio českých hus, kozy bílé krátkosrsté, valašské ovce, přeštické prase, z plemen králíků český strakáč černý, moravský modrý a český černopesíkatý, dále stádečko huculských koní a šest včelstev.Všechna zvířata prošla veterinární kontrolou, některá byla vystavována s nadprůměrným ohodnocením.

Farma je schopna při

odborném vedení kvalitní chovatelské práce, odchovala české strakáče a české černopesíkaté králíky, zahájila připouštění koz. byla pořízena nová, mladá přeštická prasnice. Hlavním úkolem je propagace českých plemen, proto se v současné době instalují naučné tabule o jednotlivých plemenech a buduje naučná stezka farmou. Farma vystavovala valašské ovce na Praga Agro v Letňanech, králíky a drůbež

na výstavách ČSCH v Hostivaři a Dubči.

V příštím roce by jistě bylo zajímavé vytvořit ucelenou expozici původních českých plemen na některé celostátní výstavě (např. v Lysé nad Labem nebo Letňanech). Pro podobný projekt je však nutná spolupráce s dalšími subjekty v rámci Národního referenčního střediska. Byly zahájeny nové ekologicko-výchovné programy „Noemova archa“ a „Čtyři koně ve dvoře“ zaměřené na domestikaci zvířat, vznik plemen a původní česká plemena, jejich význam a nutnost zachování genofondu. Programy navštívilo již kolem dvou stovek dětí, především z druhého stupně ZŠ, ale i víceletých gymnázií. Programy na vyšší úrovni se připravují i pro střední odborné školy. Areál Toulcova dvora je navštěvován zejména velkým počtem dětí a rodin ve volném čase. Přicházejí se zvířaty do kontaktu a seznamují se s nimi jako českým dědictvím. I to je významná funkce farmy.

12


Cílem farmy pro příští období je zapojení zvířat do kontroly užitkovosti, úspěšný odchov mláďat a doplnění druhů i plemen chovaných zvířat. Kromě propagace původních českých plemen formou výstav se chystá rozšíření výukových programů zaměřených na původní česká plemena zpracování jejich produktů. Ke splnění těchto cílů je nutná finanční podpora, uvažuje se o možnosti zřízení samostatného dotačního titulu. Prozatím je projekt financován

Magistrátem hl.m.Prahy a

soukromými sponzory. Farma nikdy nebude výdělečným zařízením, přesto je nesporně nutné tuto formu propagace i v dalších podobných zařízení podporovat.

13


Finanční zajištění Národního programu a kontrolní činnost Podle ustanovení Zásad Ministerstva zemědělství, kterými se stanovují podmínky pro poskytování a čerpání finančních podpor formou dotací na udržování a využívání genetických zdrojů pro zemědělství v r. 2002, č.j.11118/2002–1000, byly žádosti jednotlivých subjektů podány prostřednictvím příslušných chovatelských svazů a po jejich kontrole postoupeny VÚŽV. Po sumarizaci všech žádostí byly navrženy výše příspěvku na jednotlivé tituly, tak aby byly vyčerpány finanční prostředky určené k podpoře chovu. Tyto prostředky byly projednány a odsouhlaseny na zasedání Rady genetických živočišných zdrojů dne 23.10.2002 (Tabulka č. 3). Při kontrole žádostí na MZe nebyla přiznána podpora následujícím chovům, které nesplňovaly podmínku A1c) uvedených zásad: ZOO Dvůr Králové a Školní statek Opava – celkem 32 českých hus, Hrad Svojanov a Valašské muzeum v přírodě Rožnov pod Radhoštěm– celkem 49 valašských ovcí a 2 hnědé krátkosrsté kozy. Aktivity chovatelských sdružení a dalších zúčastněných subjektů, zaměřené zejména na výběr zvířat do genetických zdrojů, zajištění jejich testace, odběrů krve, inseminačních dávek, agenda zpracování žádostí chovatelů, byly profinancovány na základě uzavřených smluv, po kontrole jejich splnění do 10.12.2002. Podle oznámení Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického ze dne 30.8.2002 došlo při srpnových povodní k úniku části generačního, remontního a násadového materiálu. Konečné stavy ryb bude možné uzavřít až po jarních výlovech komorových rybníků, žádný z chovatelů dosud nehlásil, že by došlo v jeho chovu vlivem povodní k totální destrukci genetického zdroje. Bezesporu však bude nutné v zasažených chovech provést rozmnožení, případně nákup z jiných kmenových hejn téhož GZ, doprovázený novými genetickými analýzami. Ke kompenzaci vzniklých škod byl na žádost MZe ČR vypracován návrh metodiky pro výpočet škod způsobených úbytkem rybí obsádky v důsledku povodní . Pokud bude nutné použít k obnově hejn dávky spermatu GZ ryb z depozitu kryoobanky VÚRH JU, dělo by se tak na základě žádosti zaslané VÚŽV Uhříněves, který má disposiční právo ke kryokonzervovaným dávkám. Nové dávky by byly přednostně zamraženy, jakmile budou k disposici fertilní samci příslušného GZ. Vzhledem k těmto skutečnostem bylo Radou GŽZ rozhodnuto o poskytnutí podpory v plné výši. Zároveň bylo rozhodnuto o uskutečnění kontroly ve VÚRH. Kontrola proběhla podle příslušného metodického pokynu za účasti národního koordinátora a pracovníka MZe dne 19.12.2002., s tím, že nebyly zjištěny nedostatky, které by bylo třeba odstranit, VÚRH je povinen do 1.4.2003 doplnit metodiku o problematiku revitalizace dotyčných hejn genetických zdrojů.

14


Tab.3 – Návrh podpory chovu genetických zdrojů in vivo v roce 2002 Druh česká červinka

kráva jalovice býk tele

Počet

Sazba

Přiznáno

Částka 1,539,000

61 34 2 18

21,000 7,500 45,000 3,000

19,000 7,500 40,000 2,500

1,159,000 255,000 80,000 45,000

český strakatý skot

vybraný býk ID embrya bílá krátkosrstá koza hnědá krátkosrstá koza šumavská ovce

bahnice beran

399,000

3 400 75 1,551 380

50,000 60 3,000 800 1,000

50,000 60 3,000 800 1,000

2,322 69

1,320 1,320

407 800

valaška

bahnice beran

102 16

1,600 3,000

1,600 3,000

340 37

6,600 16,500

6,500 16,000

57 12 1

15,000 15,000 25,000

15,000 15,000 25,000

slezský norik

klisny (matky) hřebec

2,210,000 592,000 855,000 180,000 25,000 561,350

53 1 1

15,000 10,000 25,000

10,000 6,350 25,000

61 1 14 13 1

15,000 25,000

11,900 25,000

českomoravský belgický kůň

klisny (matky) hřebec

163,200 48,000

1,060,000

huculský kůň

klisny (matky)/A klisny (matky)/B hřebec

945,054 55,200

2,802,000

starokladrubský kůň

klisny (matky) klisny nové hřebec

1,240,800 380,000 1,000,254

211,200

přeštické černostrakaté prase

prasnice kanec

150,000 24,000 225,000

530,000 6,350 25,000 750,900

725,900 25,000 179,700

15,000 25,000

11,900 25,000

154,700 25,000

15


Tab.3 (pokračování) – Návrh podpory chovu genetických zdrojů in vivo v roce 2002 Druh česká zlatě kropenatá slepice česká husa králíci

český strakáč morav. modrý český albín český luštič morav.bílý hn. černopesíkatý český červený nutrie

standard stříbrná tříbarevná

Počet 337

Sazba 600

Přiznáno 600

142

650

650

220 220 220 250 250 400 400

220 220 220 250 250 400 400

1,016

435 192 175 75 75 18 46 163

95,700 42,240 38,500 18,750 18,750 7,200 18,400 101,000

91 56 16

600 600 800

600 600 800

kapr pstruh duhový pstruh potoční lín sumec jeseter vyza síh peleď síh maréna

16 4 3 9 2 2 1 1 1

140,000 287,000 223,000 110,000 152,000 152,000 152,000 152,000 152,000

64,400 130,500 101,300 50,000 69,000 69,000 69,000 69,000 69,000

včela kraňská

359

plem.matka a plem.matka b plem.matka c plem.matka d plem.matka e

71 74 67 59 88

ryby

CELKEM PODPORA IN VIVO

Částka 202,200 92,300 239,540

54,600 33,600 12,800 2,789,300

1,030,400 522,000 303,900 450,000 138,000 138,000 69,000 69,000 69,000 451,550

4,400 1,000 600 440 250

4,400 770 550 440 220

312,400 56,980 36,850 25,960 19,360 14,000,094

16


Tab.4 – ostatní finanční náklady

Ostatní odborné aktivity

Kooperační smlouvy

Český svaz chovatelů Česká zemědělská univerzita Praha Jihočeská Univerzita České Budějovice VÚ včelařský Dol Svaz chovatelů prasat Rybářské sdružení ČR Svaz chovatelů ovcí a koz Národní hřebčín Kladruby Asociace svazů chovatelů koní Asociace chovatelů huculského koně Českomoravská společnost chovatelů JČU - VÚ rybářský a hydrobiologický Vodňany Mezinárodní testace drůbeže Ústrašice KOOPERACE CELKEM

160,000 50,000 50,000 130,000 90,000 80,000 300,000 550,000 220,000 160,000 250,000 250,000 260,000 2,550,000

VÚŽV Uhříněves: sběr vzorků biologického materiálu kryokonzervace, provoz genobanky, molekulárně genetické testy organizace, koordinace a propagace Národního programu

2,449,906

CELKEM NÁRODNÍ PROGRAM

19,000,000

17


Návrh zásad pro poskytování a čerpání finančních podpor formou dotací na udržování a využívání genetických živočišných zdrojů v roce 2003 Pro rok 2003 jsou požadavky na změnu zásad pro poskytování finančních podpor u koní, českého strakatého skotu, ovcí, koz, drůbeže a králíků. Navrhované úpravy se týkají jak upřesnění některých podmínek pro poskytnutí podpory, tak zrušení

nebo zařazení nových

titulů, případně návrhu jiných sazeb. Změny jsou vyznačeny podtrženě.

Část A

Obecné podmínky pro poskytování podpor na základě podpůrného programu 6 1. Podmínky pro poskytování podpor a postup podávání žádostí:

a) podporu lze poskytnout žadateli, který splňuje níže uvedené podmínky a podmínky uvedené u jednotlivých předmětů programu; žadatelem může být rovněž subjekt, který bude dotační prostředky administrovat jiné fyzické nebo právnické osobě (tj. chovatelský svaz, uznané chovatelské sdružení, asociace, oprávněná osoba ve smyslu zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat apod.), pokud je uvedeno u jednotlivých předmětů podpory, b) žadatelem nemůže být zahraniční osoba fyzická ani právnická (§ 21 Obchodního zákoníku), c) žadatelem nemůže být sdružení vzniklé podle § 829 Občanského zákoníku, organizační složka státu, příspěvková organizace, subjekty v působnosti Ministerstva obrany, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva vnitra a Ministerstva pro místní rozvoj (pokud není u jednotlivých předmětů programu uvedeno jinak), d) žadatel neobdržel v příslušném roce na činnost nebo předmět, pro který je požadována podpora, úvěr s podporou Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu, a.s. (dále jen „PGRLF“) nebo dotaci či příspěvek z rozpočtu kapitoly MZe, z jiných rozpočtových kapitol státního rozpočtu nebo státních fondů nebo Národního fondu, e) o podporu se žádá; žadatel dokládá v žádosti své identifikační údaje dle závazného vzoru uvedeného v Příloze těchto Zásad včetně „Čestného prohlášení“ a dále údaje a informace uvedené v odstavci „Obsah žádosti“ a v tabulkách příslušných k danému předmětu podpory. Žadatel je povinen uvést požadované údaje úplně a pravdivě, f) žádosti o podporu se podávají samostatně za každý předmět podpory; pokud není uvedeno jinak; odborné prověření žádostí a odbornou kontrolu žadatelů podpory dle části B zajišťuje Výzkumný ústav živočišné výroby Uhříněves (dále jen VÚŽV) z titulu koordinátora „Národního programu konzervace a využití genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel“ (dále jen „Národní program“) respektive Výzkumný ústav rostlinné výroby Ruzyně (dále jen VÚRV) z titulu koordinátora „Národního programu konzervace a využití genofondu rostlin“ a „Národního programu konzervace a využití genofondu mikroorganismů a drobných organismů hospodářského významu“; některé tyto činnosti může VÚŽV v souladu s bodem A 1. a) Zásad přenést na základě smluvního vztahu na příslušné chovatelské svazy, sdružení a organizace, jak je uvedeno u jednotlivých předmětů programu, g) požadavky na finanční podporu u dotačního titulu B1 uplatní žadatel prostřednictvím příslušného uznaného chovatelského sdružení, chovatelského svazu, asociace nebo oprávněné osoby (viz Část A 1.a Zásad), které po potvrzení VÚŽV podají souhrnnou žádost na MZe odbor výzkumu, vzdělávání a zakladatelské činnosti nebo po potvrzení VÚŽV přímo MZe odboru výzkumu, vzdělávání a zakladatelské činnosti, tak jak je uvedeno u každého předmětu podpory, h) přijímání žádostí je zahájeno 20. dnem od data, kdy tyto Zásady vstoupily v platnost. Každou žádost doplní odbor výzkumu, vzdělávání a zakladatelské činnosti MZe datem, hodinou a minutou přijetí, přidělí pořadové číslo a žádost zaregistruje. Pokud bude žádost neúplná nebo obsahuje zjevně chybné

18


i)

j) k) l)

údaje, vrátí ji žadateli do 10 dnů ode dne jejího doručení spolu s uvedením konkrétních vad a s výzvou k jejich odstranění. Nedojde-li k odstranění vad žádosti do 10 dnů ode dne doručení výzvy, považuje se žádost za žádost podanou po lhůtě a žádost se zamítne; termín ukončení přijímání žádostí je uveden u každého předmětu programu, u programu Části B podává žádost určený subjekt (příslušné uznané chovatelské sdružení, určená organizace, asociace, chovatelský svaz, oprávněná osoba apod)., za všechny individuální žadatele, kteří u něj uplatnili své požadavky na finanční podporu podle Části A 1.g), tak jak je uvedeno u každého předmětu programu, k odbornému posouzení žádosti je kompetentní VÚŽV; sporné případy řeší MZe, odbor výzkumu, vzdělávání a zakladatelské činnosti spolu s VÚŽV , u dotačních titulů B.1. musí být žádost podávaná na MZe doplněna smlouvou s VÚŽV na plnění závazků vyplývajících z příslušného Národního programu zmeškání stanovených lhůt pro ukončení přijímání žádostí nelze prominout. 2. Odpovědnost žadatele - příjemce podpory:

a) žadatel (v případě poskytnutí podpory dále jen „příjemce“) odpovídá za to, že všechny jím uvedené údaje v žádosti jsou úplné a pravdivé; pokud v období od podání žádosti do doby před vydáním rozhodnutí o poskytnutí podpory (dále jen „Rozhodnutí“) dojde ke změnám, je žadatel povinen předložit zdokladované správné údaje; po termínu ukončení přijímání žádostí nemůže žadatel zvyšovat požadavek na objem finančních prostředků, b) příjemce podpory odpovídá za to, že účel, na který mu byla poskytnuta podpora, splnil nebo splní v rozsahu a do termínu stanoveného v Rozhodnutí, c) v případě zjištění, že dotace byla poskytnuta na základě uvedení neúplných nebo nepravdivých údajů, vrátí příjemce podpory neoprávněně čerpané prostředky na příslušný účet MZe a může být zahájeno řízení podle § 15 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech; v případě zjištění porušení rozpočtové kázně podle § 44 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech vrátí příjemce podpory neoprávněně čerpané nebo zadržené prostředky včetně penále na účet uvedený v rozhodnutí Finančního úřadu (dále jen „FÚ“). Současně je povinen tuto skutečnost oznámit MZe odboru výzkumu, vzdělávání a zakladatelské činnosti, d) nečerpání celkové výše finančních prostředků podpory uvedené v Rozhodnutí se nepovažuje za porušení stanovených podmínek a nezakládá právo žadatele na dočerpání finančních prostředků v následujícím roce, e) příjemce podpory, který nemůže dodržet účel, na který mu byla podpora poskytnuta, je povinen neprodleně o tom informovat MZe, odbor výzkumu, vzdělávání a zakladatelské činnosti a současně příslušné koordinační pracoviště, a navrhnout způsob řešení; MZe může převést poskytnutou podporu na jinou osobu, včetně práv a povinností; pokud MZe podporu na jinou osobu v takovém případě nepřevede, postupuje podle bodu A.2.c.); v případě úmrtí příjemce podpory bude postupováno v souladu s ustanovením Občanského zákoníku o dědění; f) změny, které nastanou proti ustanovením uvedeným v Rozhodnutí, je příjemce podpory povinen neprodleně oznámit MZe, odbor výzkumu, vzdělávání a zakladatelské činnosti, g) příjemce podpory odpovídá za poskytnutí pravdivých a úplných informací určených Rozhodnutím. 3. Poskytování podpor: a) MZe poskytne podporu, jestliže žádost i žadatel splňují podmínky a lhůty stanovené Zásadami; žádosti o podpory jsou zaregistrovány, projednávány a schvalovány MZe, odborem výzkumu, vzdělávání a zakladatelské činnosti, b) dojde-li MZe k závěru, že podmínky poskytnutí podpory nejsou splněny, sdělí to písemně žadateli spolu s důvody, pro které nelze podporu poskytnout; toto sdělení musí žadateli zaslat bez zbytečného odkladu; zamítnutí žádosti je konečné a nelze proti němu podat stížnost ani odvolání, c) u těch předmětů programu B.1. , kde je sazba podpory stanovena do určité částky, zajistí MZe ve spolupráci s VÚŽV, že na přiznané žádosti bude poskytnuta stejná sazba podpory,

19

Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel d) při poskytování podpor se postupuje dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), e) pro objektivní posouzení žádosti si může MZe vyžádat doplňující údaje a doklady, f) při poskytování podpor se prokázané náklady hradí v úrovni včetně daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) pro neplátce DPH a v úrovni bez DPH u plátců DPH, g) na podávání a vyřizování žádosti se nevztahují obecné předpisy o správním řízení, h) na podporu není právní nárok. 4. Vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory: a) podporu MZe poskytne rozhodnutím o poskytnutí dotace, b) Rozhodnutí se vyhotovuje minimálně v 6 vyhotoveních; každé vyhotovení má hodnotu originálu; dvě vyhotovení obdrží příjemce podpory z nichž jedno vyhotovení si ponechá a druhé předá místně příslušnému FÚ (u právnických osob podle místa jejího sídla v ČR u fyzických osob dle adresy trvalého pobytu v ČR), jedno vyhotovení obdrží koordinátor příslušného „Národního programu“ (VÚŽV respektive VÚRV), tři vyhotovení si ponechá MZe: jedno vyhotovení obdrží odbor plateb MZe, dvě vyhotovení si ponechá útvar MZe, který Rozhodnutí vydal, c) finanční vyjádření podpory, uvedené v Rozhodnutí, bude uvedeno v částkách zaokrouhlených na celé Kč směrem dolů, d) jakékoliv požadované změny v obsahu Rozhodnutí se musí projednat nejpozději do 60 kalendářních dnů od data obdržení návrhu změny od příjemce podpory; případné schválené změny je nutno řešit novým Rozhodnutím, e) v případě, že je podpora poskytována subjektu, který bude těmito prostředky administrovat jiné fyzické nebo právnické osobě MZe vydává Rozhodnutí pouze tomuto subjektu; tento subjekt pak vydává sdělení o Rozhodnutí jednotlivým žadatelům, musí vést průkaznou evidenci o převodu poskytnutých prostředků konečnému příjemci podpory a provádět jejich kontrolu; tento postup bude uplatňován u Časti B.1., f) na Rozhodnutí se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

5. Rozhodnutí o poskytnutí podpory obsahuje: •

identifikace podpory, a to: číslo Rozhodnutí, název programu, úplné kódové označení a úplný název

•

označení příjemce dotace, a to: jméno a příjmení (dále jen „jméno“), bydliště, místo podnikání,

• •

výši dotace, a to:

•

předmětu dotace

bankovní spojení a identifikační číslo (dále jen „IČ“) u příjemce podpory kterým je fyzická osoba a obchodní firma (plný obchodní název ve znění uvedeném ve výpisu obchodního rejstříku) sídlo, právní forma a bankovní spojení, a IČ u příjemce podpory, kterým je právnická osoba, účel, na který je dotace poskytována: vlastní účel podpory, a) celkovou výši uznaných nákladů, respektive výdajů na účel podpory, které byly nebo budou vynaloženy v příslušném roce (pouze u podpor stanovených na pokrytí nákladů mezní částkou), b) celkový počet přiznaných jednotek a sazbu podpory na jednotku (u předmětů podpory B.1.),

podmínky použití podpory:

a) ustanovení o povinnosti příjemce podpory poskytovat požadované informace, dokladovat činnost a umožňovat vstup kontrolou pověřeným pracovníkům MZe, případně Ministerstva financí (dále jen „MF“), územním FÚ a dalším subjektům oprávněným prováděním kontrol do svých objektů a na pozemky k ověřování plnění podmínek Rozhodnutí o poskytnutí dotace, b) ustanovení, o povinnosti příjemce podpory uchovávat Rozhodnutí o poskytnutí dotace včetně jeho doplňků a veškeré doklady, týkající se poskytnuté podpory ve smyslu zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, c) ustanovení, že v případě zjištění, že na základě uvedení nepravdivých nebo neúplných údajů v žádosti byla poskytnuta dotace, nebo při neplnění podmínek poskytnutí dotace nebo 20


d) e) f) g)

h)

i) j) k)

Rozhodnutí vrátí příjemce podpory neoprávněně čerpané nebo zadržené prostředky na příslušný účet MZe, a že může být zahájeno řízení podle § 15 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. V případě zjištění porušení rozpočtové kázně podle § 44 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech vrátí příjemce podpory neoprávněně čerpané nebo zadržené prostředky včetně penále na účet určený v rozhodnutí příslušného FÚ. Současně je povinen oznámit tuto skutečnost MZe, odboru výzkumu, vzdělávání a zakladatelské činnosti a koordinátorovi příslušného Národního programu, dodržení podmínek uvedených u jednotlivých předmětů programu Zásad, na které se vydává Rozhodnutí, povinnost předkládat ve stanoveném termínu doklady pro čerpání podpory MZe, odboru výzkumu, vzdělávání a zakladatelské činnosti, dodržení termínu plnění smluvních podmínek, povinnost příjemce podpory podrobně se seznámit se Zásadami, u titulu B.1. ustanovení práv a povinností příjemce dotace, zajišťujících v maximální možné míře kontinuitu využití podporovaného předmětu podpory jako genetického zdroje; zejména povinnost poskytnout na požádání VÚŽV jednorázově biologický materiál (krev, semenné dávky; v případě odporažení zvířete i jiných vhodných tkání) pro kryokonzervaci v genobance VÚŽV. Vlastnická a dispoziční práva k tomuto materiálu se řídí statutem genobanky. u titulů B2 a B3 ustanovení, že příjemce podpory zachová dotčené kolekce nebo sbírky minimálně na stávající úrovni, a že příjemce podpory zachová ohlašovací povinnost k MZe při jakémkoli nakládání s uvedenými kolekcemi či sbírkami v období uvedeném v Rozhodnutí, povinnost příjemce podpory akceptovat zveřejnění údajů vyplývajících z Rozhodnutí o poskytnutí dotace v rozsahu: jméno a příjmení (název firmy), adresa trvalého bydliště (adresa sídla společnosti), předmět a výše dotace, ustanovení, že v souladu s § 15 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech si MZe vyhrazuje právo neproplatit stanovenou částku podpory v případě zjištění skutečností, opravňujících MZe k odnětí podpory (dotace) a v případě vládou ČR přijatých rozpočtových opatřeních. 6. Způsob poskytování a účtování podpor:

a) poskytnuté podpory mají charakter dotací a poskytnutá podpora má neinvestiční, přímou nenávratnou formu, b) účtují se na samostatný účet v souladu s účtovou osnovou a postupy účtování v soustavě jednoduchého a podvojného účetnictví, c) příjemce podpory, kterému byla poskytnuta podpora ve výši určitého procenta z nákladů činnosti resp. výdajů, nebo fixní částka na činnost, která je předmětem podpory, prokazuje v účetnictví výši nákladů, respektive výdajů, vynaložených na podporovanou činnost, d) finanční prostředky se poskytují převodem na bankovní účet příjemce v souladu s ustanovením § 16 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech; e) v případě přiznané dotace vyjmenovaným příspěvkovým organizacím uvedeným jako příjemce podpory se o příslušnou částku účelově zvýší příspěvek na činnost formou rozpočtového opatření; v těchto případech se mění dotační prostředky na příspěvek, f) u dotačních titulů B.1. „Podpora udržovatelům genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel“, u podpor na kryokonservaci sperma a embryí, B.2. „Podpora na uchování a využívání vybraných kolekcí genofondu rostlin“, B.3. „Podpora na uchování sbírek mikroorganismů a drobných organismů hospodářského významu“ a B.4. „Podpora na koordinaci a realizaci Národních programů“ je možno Rozhodnutím stanovit, že podpora bude poskytnuta formou splátek ke krytí dílčího plnění úkolu.

21

Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel 7. Kontrola dodržovaní Zásad: a) v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů mohou kontrolu provést orgány MZe, popř. MF; kontrolu může provádět z titulu koordinátora příslušného „Národního programu“ (dále jen „koordinátor“) i VÚŽV respektive VÚRV, b) předmětem kontroly je zejména správnost údajů uvedených v žádosti a plnění účelu, na který byla podpora poskytnuta, c) kontrola může být prováděna ode dne podání žádosti, d) MZe, případně koordinátor oznámí příjemci čas a místo provedení kontroly, e) o kontrole bude sepsán kontrolní záznam ve čtyřech vyhotoveních; jedno vyhotovení kontrolního záznamu obdrží kontrolovaný příjemce, druhé koordinátor, třetí a čtvrté MZe odbor výzkumu, vzdělávání a zakladatelské činnosti (v případě kontroly koordinátorem obdrží MZe rovněž kontrolní záznam, a to ve dvou vyhotoveních), f) v případě nedodržení podmínek vyplývajících z Rozhodnutí nahlásí MZe rozsah neplnění podmínek Rozhodnutí a z toho vyplývající objem neoprávněně čerpaných prostředků místně příslušnému FÚ, v případě pochybení MZe při poskytnutí dotace a po vyplacení finančních prostředků se neoprávněně čerpané prostředky vracejí na příslušný účet MZe. MZe tyto prostředky odvede na příslušný účet FÚ.

8. Závěrečná ustanovení: a) MZe předkládá analýzu vynaložených prostředků na podpory MF do 30.4. následujícího roku, b) MZe je povinno zaslat nejpozději do 28.2. následujícího roku MF podklady pro registr příjemců; poskytování informací o podporách (dotacích MF je v souladu s § 18 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech), c) v odůvodněných případech může v průběhu roku MZe provést zpřesnění těchto Zásad, d) pro rok 2003 se nepostupuje při poskytování podpor na udržování genetických zdrojů pro zemědělství podle Zásad Ministerstva zemědělství, kterými se stanoví podmínky pro poskytování a čerpání finančních podpor formou dotací na udržování a využívání genetických zdrojů pro zemědělství v r. 2002, MZe č.j.: 11118/2002-1000.

Část B 1. Podpora udržovatelům genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel Účel Zachování genetických zdrojů hospodářských zvířat a geneticky cenných populací hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel v rámci „Národního programu uchování a využití genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel“, jehož koordinací a zajištěním je v souladu s přijatou mezinárodní „Dohodou o biologické rozmanitosti“ (Zákon č. 134/1999 Sb.) pověřen VÚŽV. Za genetický zdroj části B.1. může být uznán pouze jedinec s oboustranným známým, původem a potomci rodičů již za genetický zdroj uznaný. Šlechtitelské postupy, hodnocení užitkovosti, zevnějšku a ostatních vlastností se řídí metodikou pro příslušný genetický zdroj, předloženou koordinátorem, oponentsky projednanou a schválenou MZe. Metodika musí odpovídat principům ochrany genetických zdrojů a může být proto odlišná od běžných pravidel a chovných cílů ostatních zvířat evidovaných v plemenné knize.)

22

Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel Předmět podpory 1. 1. Česká červinka Podpora na udržení a zlepšení genetických zdrojů skotu plemene česká červinka. Subjekt: chovatel, Česká zemědělská univerzita Praha, Jihočeská univerzita České Budějovice Maximální výše podpory: • do 21.000,- Kč na krávu, • do 45.000,- Kč na plemeníka, • do 7.500,- Kč na jalovici ve stáří od 6 měsíců do otelení, • do 3.000,- Kč na tele ve stáří do 6 měsíců Podmínky poskytnutí podpory: předložení žádosti do 15.10.2003 VÚŽV, podání koordinátorem doporučené žádosti do 31.10.2003 na MZe.

1.2. Český strakatý skot 1.2.1. Podpora na kryokonzervaci českého strakatého skotu. Subjekt: Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Praha Maximální výše podpory: • do 60,- Kč na jednu odebranou a zamrazenou inseminační dávku, • do 3.000,- Kč na jedno zamrazené embryo I. kategorie; maximálně celkem 500.000,- Kč. Podmínky poskytnutí podpory: předložení žádosti do 15.10.2003 VÚŽV, podání koordinátorem doporučené žádosti do 31.10.2003 na MZe.

1.3. Prase přeštické černostrakaté Podpora chovateli se šlechtitelským chovem přeštického černostrakatého plemene prasat na udržování a zlepšování genetických zdrojů uvedeného plemene. Subjekt: chovatel Maximální výše podpory: • do 6.600,- Kč na jednu prasnici plemenného jádra, která byla ve stavu k 30.6.2003, • do 16.500,- Kč na jednoho plemenného kance v plemenitbě. Podmínky poskytnutí podpory: uplatnění žádosti jednotlivými žadateli do 30.9.2003 u Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě pověřeného vedením plemenné knihy, který prověří oprávněnost žádosti především z hlediska zařazení mezi genetické zdroje, a předložení souhrnné žádosti tímto svazem VÚŽV do 15.10.2003, podání koordinátorem doporučené souhrnné žádosti do 31.10.2003 na MZe.

23

Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel 1.4. Šumavská ovce Podpora chovatelům na udržení a zlepšení genetických zdrojů ovcí plemene šumavská ovce pro jedince v kontrole užitkovosti a zapsané v hlavním oddílu plemenné knihy šumavské ovce. Subjekt: chovatel Maximální výše podpory: • do 1.200.- Kč na reprodukčně aktivní bahnici a na ročku, zapsanou v hlavním oddílu plemenné knihy a zařazenou do kontroly užitkovosti • do 2.500 - Kč na berana zařazeného do plemenitby, mimo plemeníků ve veřejné plemenitbě, s minimálním zařazením do třídy Ea. Podmínky poskytnutí podpory: uplatnění jednotlivých požadavků do 30.9.2003 u uznaného chovatelského sdružení Svazu chovatelů ovcí a koz ČR pověřeného vedením plemenné knihy, který prověří oprávněnost žádosti především z hlediska zařazení mezi genetické zdroje, a předložení souhrnné žádosti do 15.10.2003 VÚŽV, podání koordinátorem doporučené souhrnné žádosti do 31.10.2003 na MZe. 1.5. Valašská ovce Podpora chovatelům na udržení a zlepšení genetických zdrojů ovcí plemene valašská ovce pro jedince v kontrole užitkovosti a zapsané v plemenné knize valašské ovce. Subjekt: chovatel, Valašské muzeum v přírodě Rožnov p. Radhoštěm, Hrad Svojanov, Sdružení SRAZ Toulcův dvůr Maximální výše podpory: • do 1.600,- Kč na bahnici a ročku • do 3.000,- Kč na berana zařazeného do plemenitby, mimo plemeníků ve veřejné plemenitbě Podmínky poskytnutí podpory: uplatnění jednotlivých požadavků do 30.9.2003 u uznaného chovatelského sdružení Svazu chovatelů ovcí a koz ČR pověřeného vedením plemenné knihy, který prověří oprávněnost žádosti především z hlediska zařazení mezi genetické zdroje, a předložení souhrnné žádosti do 15.10.2003 VÚŽV, podání koordinátorem doporučené souhrnné žádosti do 31.10.2003 na MZe. 1.6. Koza bílá krátkosrstá Podpora chovateli na chov a udržení jedinců splňujících následující podmínky. Subjekt: chovatel Maximální výše podpory: • do 800 Kč na reprodukčně aktivní kozu zapsanou v hlavním oddílu plemenné knihy plemene koza bílá krátkosrstá, • do 2 500 Kč na plemeníka zařazeného do elitních tříd, mimo kozlů ve veřejné plemenitbě Podmínky poskytnutí podpory: uplatnění požadavků jednotlivých žadatelů u Svazu chovatelů ovcí a koz (pracoviště Praha), který je uznaným chovatelským sdružením pověřeným vedením plemenné knihy, který prověří oprávněnost žádosti především z hlediska zařazení mezi genetické zdroje, a předložení souhrnné žádosti tímto svazem do 15.10.2003 VÚŽV, podání koordinátorem doporučené souhrnné žádosti do 31.10.2003 na MZe.

24


1.7. Koza hnědá krátkosrstá Podpora chovateli na chov a udržení jedinců splňujících následující podmínky. Subjekt: : chovatel, ZOO Ohrada, Školní statek Opava, Sdružení SRAZ -Toulcův dvůr Maximální výše podpory: • do 1 500 Kč na reprodukčně aktivní kozu zapsanou v hlavním oddílu plemenné knihy plemene koza hnědá krátkosrstá, • do 3 000 Kč na plemeníka zařazeného do elitních tříd, mimo kozlů ve veřejné plemenitbě. • do 1 000 Kč na kozičku zařazenou do plemenitby v roce 2003 Podmínky poskytnutí podpory: uplatnění požadavků jednotlivých žadatelů u Svazu chovatelů ovcí a koz (pracoviště Praha), který je uznaným chovatelským sdružením pověřeným vedením plemenné knihy, který prověří oprávněnost žádosti především z hlediska zařazení mezi genetické zdroje, a předložení souhrnné žádosti tímto svazem do 15.10.2003 VÚŽV, podání koordinátorem doporučené souhrnné žádosti do 31.10.2003 na MZe.

1.8. Starokladrubský kůň Podpora chovateli v zemském chovu na udržování a zlepšování genetických zdrojů a geneticky cenných populací starokladrubského koně. 1.8.1. Podpora chovateli na chov matky starokladrubského koně následující úrovně: • klisna je zařazena v prvních dvou oddílech Plemenné knihy (HPK, PK), • klisna je uznána komisí pro genetické zdroje jako genetický zdroj a absolvovala (po zařazení do chovu počínaje dnem 1.4.1994) výkonnostní zkoušky, • klisna se ohřebila v roce přiznání příspěvku po hřebci shodného plemene; vybraného do GZ. Narození hříběte v roce přiznání podpory musí být potvrzeno pracovníkem provádějícím v příslušné oblasti registraci hříbat, (v případě abortu po 8. měsíci březosti nebo v případě mrtvě narozeného hříběte či jeho úhynu před jeho registrací je nutno tuto skutečnost doložit potvrzením veterináře nebo potvrzením o likvidaci kadaveru oprávněným subjektem), • mladá klisna nově zařazená komisí do genetického zdroje po úspěšných výkonnostních zkouškách v tomtéž roce - shodně jako klisna s hříbětem. • od klisny je odebrán a uložen v genobance nebo Národní kryobance vzorek genetického materiálu (tj. krev event. vajíčka, embrya), doložený potvrzením Subjekt: chovatel (kromě : Národní hřebčín Kladruby nad Labem, s.p.) Maximální výše podpory: do 15.000,- Kč na ohřebenou klisnu.

1.8.2. Jednorázová podpora držení plemenného hřebce starokladrubského koně po základním výběru, a to nejvýše oceněného hřebce v běžném roce a nově zařazeného komisí do genetického zdroje. • •

výběr hřebce je doložen zápisem o výběru od hřebce je odebrán a uložen v Genobance nebo Národní kryobance vzorek genetického materiálu (tj. krev event. inseminační dávka), doložený potvrzením

25

Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel Subjekt: chovatel (kromě: Národní hřebčín Kladruby nad Labem, s.p.) Maximální výše podpory: • do 30.000,- Kč na hřebce 1.8.3. Podpora na zmrazování a uchování spermatu hřebců zařazených do genetického zdroje starokladrubského koně, vybraných Radou PK plemene starokladrubský kůň : •

podpora majiteli hřebce na jednu inseminační dávku, dodanou do Národní kryobanky (doloženou potvrzením)

Subjekt: chovatel Maximální výše podpory: do 500,- Kč na inseminační dávku Podmínky poskytnutí podpory 1.8.: předložení žádostí jednotlivých žadatelů doplněné místopřísežným prohlášením chovatele, že zabezpečuje pastevní chov zvířat, na která žádá podporu a pastevní odchov jejich potomstva v objemu 0,7 ha plochy na jednu velkou dobytčí jednotku (chovatel je povinen umožnit kontrolu této skutečnosti pověřeným pracovníkům) do 1.10.2003 NH Kladruby nad Labem s.p., o.z. hřebčín Slatiňany (adresa: Slatiňany, PSČ 538 21), pověřeného vedením plemenné knihy, který prověří oprávněnost žádosti především z hlediska zařazení mezi genetické zdroje, a předložení souhrnné žádosti NH Kladruby do 15.10.2003 VÚŽV, podání koordinátorem doporučené žádosti do 31.10.2003 na MZe. 1.9. Huculský kůň Podpora chovateli na udržování a zlepšování genetických zdrojů a geneticky cenných populací huculského koně. 1.9.1 Podpora chovateli na chov matky huculského koně, následující úrovně: • klisna je uznána za genetický zdroj dle stavu k 15.9.2003, • klisna je zapsaná do hlavní plemenné knihy a plemenné knihy huculského koně, • původ klisny je oboustranně prokazatelný do 3. generace čistokrevných předků; přípustná je imigrace genů fjordského koně do 12,5% do třetí generace předků, • klisna byla komisí uznána za geneticky zdroj a absolvovala při zařazení do chovu: v letech 1997-2002 výkonnostní zkoušky typu A nebo typu B, při zařazení do chovu od roku 2003 výkonnostní zkoušky typu A; u klisen uznaných za genetický zdroj komisí pro genetické zdroje před rokem 1997 se výkonnostní zkoušky nevyžadují – klisna je posuzována jako se zkouškami typu A, • klisna je reprodukčně aktivní a ohřebila se v roce přiznání podpory nebo v roce předcházejícím po hřebci shodného plemene uznaného za genetický zdroj; narození hříběte v roce přiznání podpory musí být potvrzeno pracovníkem provádějícím v příslušné oblasti registraci hříbat (v případě abortu po 8. měsíci březosti, nebo mrtvě narozeného hříběte či jeho úhynu před registrací je nutno doložit potvrzením veterináře nebo potvrzením o likvidaci kadaveru oprávněným subjektem), • mladá klisna nově zařazená komisí do genetického zdroje po úspěšných výkonnostních zkouškách v tomtéž roce – shodně jako klisna s hříbětem. • od klisny je odebrán a uložen v genobance nebo Národní kryobance vzorek genetického materiálu (tj. krev event. vajíčka, embrya), doložený potvrzením Subjekt: majitel klisny Maximální výše podpory: • do 15.000,- Kč na klisnu u zkoušek typu A, • do 10.000,- Kč na klisnu u zkoušek typu B.

26

Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel 1.9.2. Podpora chovateli na chov plemenného hřebce huculského koně po základním výběru, výkonnostních zkouškách typu A, a to na dva nejvýše oceněné hřebce v běžném roce a nově zařazené komisí do genetického zdroje. • •

výběr hřebce je doložen zápisem o výběru od hřebce je odebrán a uložen v Genobance nebo Národní kryobance vzorek genetického materiálu (tj. krev event. inseminační dávka), doložený potvrzením

Subjekt: chovatel Maximální výše podpory: • do 30.000,- Kč na hřebce 1.9.3. Podpora na zmrazování a uchování spermatu hřebců zařazených do genetického zdroje huculského koně, vybraných Radou PK plemene huculský kůň •


Subjekt: chovatel Maximální výše podpory: do 500,- Kč na inseminační dávku Podmínky poskytnutí podpory 1.9.: předložení žádostí jednotlivých žadatelů doplněné místopřísežným prohlášením chovatele, že zabezpečuje pastevní chov zvířat, na která žádá podporu, a pastevní odchov jejich potomstva v objemu 0,7 ha plochy na jednu velkou dobytčí jednotku (chovatel je povinen umožnit kontrolu této skutečnosti pověřeným pracovníkům), do 1.10.2003 Asociaci chovatelů huculského koně (adresa: adresa: PO Box 145, Pražská 607, 530 02 Pardubice) pověřené vedením plemenné knihy, která prověří oprávněnost žádosti především z hlediska zařazení mezi genetické zdroje, a předložení souhrnné žádosti uvedenou Asociací do 15.10.2003 VÚŽV, podání koordinátorem doporučené žádosti do 31.10.2003 na MZe. 1.10. Slezský norik Podpora chovateli na udržování a zlepšování geneticky cenných populací koní slezského norika. 1.10.1. Podpora na chov matky slezského norika splňující následující podmínky: • klisna je zařazena v prvních dvou oddílech Plemenné knihy (HPK, PK), • otec matky a otcové matek v přímé mateřské linii (při taxativně stanoveném počtu generací) nejméně do třetí generace předků jsou příslušníky vlastní chovné populace, • původ klisny je oboustranně prokazatelný do 3. generace čistokrevných předků, • klisna je uznána komisí za genetický zdroj a absolvovala (při zařazení do chovu počínaje rokem 1997) výkonnostní zkoušky, • klisna je reprodukčně aktivní (ohřebila se v roce přiznání podpory po hřebci shodného plemene uznaného za genetický zdroj; narození hříběte v roce přiznání podpory musí být potvrzeno pracovníkem provádějícím v příslušné oblasti registraci hříbat (v případě abortu po 8. měsíci březosti, nebo mrtvě narozeného hříběte či jeho úhynu před registrací je nutno doložit potvrzením veterináře nebo potvrzením o likvidaci kadaveru oprávněným subjektem), • mladá klisna nově zařazená komisí do genetického zdroje po úspěšných výkonnostních zkouškách v tomtéž roce - shodně jako klisna s hříbětem.

27

Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel • od klisny je odebrán a uložen v genobance nebo Národní kryobance vzorek genetického materiálu (tj. krev event. vajíčka, embrya), doložený potvrzením Subjekt: majitel klisny Maximální výše podpory: • do 15.000,- Kč na ohřebenou klisnu.

1.10.2. Podpora na chov plemenného hřebce slezského norika po základním výběru, a to nejvýše oceněného hřebce v běžném roce a nově zařazeného komisí do genetických zdrojů. • •

výběr hřebce je doložen zápisem o výběru od hřebce je odebrán a uložen v Genobance nebo Národní kryobance materiálu (tj. krev event. inseminační dávka), doložený potvrzením

vzorek genetického

Subjekt: chovatel Maximální výše podpory: • do 30.000,- Kč na hřebce 1.10.3. Podpora na zmrazování a uchování spermatu hřebců zařazených do genetického zdroje slezského norika, vybraných Radou PK plemene slezský norik: •


Subjekt: chovatel Maximální výše podpory: do 500,- Kč na inseminační dávku Podmínky poskytnutí podpory 1.10.: předložení žádostí jednotlivých žadatelů doplněné místopřísežným prohlášením chovatele, že zabezpečuje pastevní chov zvířat, na která žádá podporu a pastevní odchov jejich potomstva v objemu 0,7 ha plochy na jednu velkou dobytčí jednotku (chovatel je povinen umožnit kontrolu této skutečnosti pověřeným pracovníkům) do 1.10.2003 Asociací svazů chovatelů koní České republiky (adresa: ASCHK, s.r.o., Budějovická 479, Písek 39701) pověřené vedením plemenné knihy, která prověří oprávněnost žádosti především z hlediska zařazení mezi genetické zdroje, a předložení souhrnné žádosti Asociací do 15.10.2003 VÚŽV, podání koordinátorem doporučené žádosti do 30.10.2003 na Mze. 1.11. Českomoravský belgický kůň Podpora chovateli na udržování a zlepšování genetických zdrojů a geneticky cenných populací koní českomoravského belgického koně. 1.11.1. Podpora na chov matky českomoravského belgického koně splňující následující podmínky: • klisna je zařazena v prvních dvou oddílech Plemenné knihy (HPK, PK), • původ klisny je oboustranně prokazatelný do 3. generace čistokrevných předků • otec a otcové matek nejméně do třetí generace předků v přímé mateřské linii jsou příslušníky plemene českomoravského belgického koně, • klisna je uznána komisí za genetický zdroj ke 30.9.2003 a absolvovala (při zařazení do chovu, počínaje rokem 2000) výkonnostní zkoušky, • klisna je reprodukčně aktivní (ohřebila se v roce přiznání podpory nebo v roce předcházejícím po hřebci shodného plemene uznaného za genetický zdroj); narození hříběte v roce přiznání podpory musí být potvrzeno pracovníkem provádějícím v příslušné oblasti registraci hříbat (v případě abortu po

28

Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel 8. měsíci březosti, nebo mrtvě narozeného hříběte či jeho úhynu před registrací je nutno doložit potvrzením veterináře nebo potvrzením o likvidaci kadaveru oprávněným subjektem), • mladá klisna nově zařazená komisí do genetického zdroje po úspěšně vykonaných výkonnostních zkouškách v tomtéž roce - shodně jako klisna s hříbětem. • od klisny je odebrán a uložen v genobance nebo Národní kryobance vzorek genetického materiálu (tj. krev event. vajíčka, embrya), doložený potvrzením • Subjekt: majitel klisny Maximální výše podpory: • do 15.000,- Kč na klisnu.

1.11.2. Podpora na chov plemenného hřebce českomoravského belgického koně po základním výběru, a to nejvýše oceněného hřebce v běžném roce a nově zařazeného komisí do genetických zdrojů. • •

výběr hřebce je doložen zápisem o výběru od hřebce je odebrán a uložen v Genobance nebo Národní kryobance materiálu (tj. krev event. inseminační dávka), doložený potvrzením

vzorek genetického

Subjekt: chovatel Maximální výše podpory: • do 30.000,- Kč na hřebce 1.11.3. Podpora na zmrazování a uchování spermatu hřebců zařazených do genetického zdroje českomoravského belgického koně, vybraných Radou PK českomoravský belgický kůň: •


Subjekt: chovatel Maximální výše podpory: do 500,- Kč na inseminační dávku Podmínky poskytnutí podpory 1.11.: předložení žádostí jednotlivých žadatelů doplněné místopřísežným prohlášením chovatele, že zabezpečuje pastevní chov zvířat, na která žádá podporu a pastevní odchov jejich potomstva v objemu 0,7 ha plochy na jednu velkou dobytčí jednotku (chovatel je povinen umožnit kontrolu této skutečnosti pověřeným pracovníkům) do 1.10.2003 Asociací svazů chovatelů koní České republiky (adresa: ASCHK, s.r.o., Budějovická 479, Písek 39701) pověřené vedením plemenné knihy, která prověří oprávněnost žádosti především z hlediska zařazení mezi genetické zdroje, a předložení souhrnné žádosti touto Asociací do 15.10.2003 VÚŽV, podání koordinátorem doporučené žádosti do 30.10.2003 na MZe, 1.12. Česká slepice zlatě kropenatá Podpora chovateli na udržení a zlepšení genetických zdrojů drůbeže česká slepice zlatě kropenatá. Subjekt: chovatel, Sdružení SRAZ -Toulcův dvůr, Školní statek Opava, ZOO Dvůr Králové. Maximální výše podpory: • do 600,- Kč na jeden kus dospělé drůbeže, chovaný k 30.9. běžného roku v chovu s rodokmenovým líhnutím, zařazený do kontroly užitkovosti a registrovaný v plemenné knize

29

Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel Podmínky poskytnutí podpory: uplatnění požadavků jednotlivých žadatelů u uznaného chovatelského sdružení Český svaz chovatelů pověřeného vedením plemenné knihy, který prověří oprávněnost žádosti především z hlediska zařazení mezi genetické zdroje, a předložení souhrnné žádosti do 15.10.2003 tímto svazem VÚŽV, podání koordinátorem doporučené souhrnné žádosti do 31.10.2003 na MZe. 1.13. Česká husa Podpora chovateli na udržení a zlepšení genetických zdrojů drůbeže česká husa. Subjekt: chovatel, Sdružení SRAZ -Toulcův dvůr, Školní statek Opava, ZOO Dvůr Králové Maximální výše podpory: • do 650,- Kč na jeden dospělý kus drůbeže, chovaný k 30.9. běžného na jeden kus dospělé drůbeže, chovaný k 30.9. běžného roku v chovu s rodokmenovým líhnutím, zařazený do kontroly užitkovosti a registrovaný v plemenné knize Podmínky poskytnutí podpory: uplatnění požadavků jednotlivých žadatelů u uznaného chovatelského sdružení Český svaz chovatelů, pověřeného vedením plemenné knihy, který prověří oprávněnost žádosti především z hlediska zařazení mezi genetické zdroje, a předložení souhrnné žádosti do 15.10.2003 tímto svazem VÚŽV, podání koordinátorem doporučené souhrnné žádosti do 31.10.2003 na MZe.

1.14. Králíci Podpora chovateli na udržení a zlepšení genetických zdrojů králíka plemene: moravský modrý, český strakáč barevný ráz (genotyp) černý, český červený, český luštič, český albín, český černopesíkatý a moravský bílý hnědooký. Subjekt: chovatel, Sdružení SRAZ -Toulcův dvůr Maximální výše podpory: • do 250,- Kč na jeden dospělý kus plemene moravský modrý, český strakáč barevný ráz (genotyp) černý, český albín podle stavu ke 30.9.2003 zařazený do kontroly užitkovosti a registrovaný v plemenné knize, • do 300,- Kč na jeden dospělý kus plemene český luštič, moravský bílý hnědooký podle stavu ke 30.9.2003 zařazený do kontroly užitkovosti a registrovaný v plemenné knize, • do 500,- Kč na jeden dospělý kus plemene český červený, český černopesíkatý podle stavu ke 30.9.2003 zařazený do kontroly užitkovosti a registrovaný v plemenné knize. Podmínky poskytnutí podpory: uplatnění požadavků jednotlivých žadatelů u uznaného chovatelského sdružení Český svaz chovatelů pověřeného vedením plemenné knihy, který prověří oprávněnost žádosti především z hlediska zařazení mezi genetické zdroje, a předložení souhrnné žádosti do 30.9.2003k posouzení a ke stanovisku České zemědělské univerzitě v Praze a následné předložení souhrnné žádosti do 15.10.2003VÚŽV, podání koordinátorem doporučené souhrnné žádosti do 31.10.2003 na MZe. 1.15. Nutrie Podpora chovateli na zlepšování a regeneraci genetických zdrojů a geneticky cenných populací nutrií: plzeňská tříbarevná nutrie (synonymum přeštická vícebarevná nutrie), stříbrná nutrie a standardní nutrie českého typu. Subjekt: chovatel Maximální výše podpory:

30

Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel • do 800,- Kč na jeden dospělý kus plemene plzeňská tříbarevná nutrie podle stavu ke 30.6.2003 zařazený do kontroly užitkovosti a registrovaný v plemenné knize, • do 600,- Kč na jeden dospělý kus plemene stříbrná nutrie a standardní nutrie českého typu podle stavu ke 30.6.2003 zařazený do kontroly užitkovosti a registrovaný v plemenné knize. Podmínky poskytnutí podpory: uplatnění požadavků jednotlivých žadatelů u uznaného chovatelského sdružení Český svaz chovatelů, pověřeného vedením plemenné knihy, který prověří oprávněnost žádosti především z hlediska zařazení mezi genetické zdroje, a předložení souhrnné žádosti do 30.9.2003 k posouzení a ke stanovisku České zemědělské univerzitě v Praze a následné předložení souhrnné žádosti do 15.10.2003 VÚŽV, podání koordinátorem doporučené souhrnné žádosti do 31.10.2003 na MZe. 1. 16. Ryby Podpora níže vyjmenovaným subjektům na udržování genetických zdrojů ryb - udržováním kmenových hejn 120 ks ryb u těchto druhů, populací a linií. Subjekt: Rybářství Tábor, a.s.; Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický; České rybářství s.r.o. Mariánské Lázně; Rybnikářství Hluboká, a.s.; Kinského rybářství, s.r.o. Žďár nad Sázavou; Rybářství Růžička, s.r.o.; Klatovské rybářství, a.s.; Rybářství Telč, a.s.; Vackův chov pstruhů, Litomyšl-Nedošín; Rybářství Chlumec nad Cidlinou, a.s.; Rybníkářství Pohořelice, a.s.; Jihočeský územní svaz Český rybářský svaz Boršov n. Vlt.; Rybářství Třeboň, a.s.; Petrův zdar, s.r.o. rybářství Nové Hrady; Pstruhařství Jaroslav Žalák. Maximální výše podpory: • do 140.000,- Kč na chov kmenového hejna kapra obecného - Žďárský lysec Žď-L, Žďárský šupináč Žď-Š, Jihočeský kapr šupinatý C 73, Mariánskolázeňský kapr šupinatý ML, Milevský lysec MV, Jihočeský lysec BV, Telčský lysec Te, Pohořelický lysec PL, Třeboňský šupináč TŠ, C 434 a C 435, • do 287.000,- Kč na chov kmenového hejna pstruha duhového - PdM, PdD 66, PdD 75, • do 223.000,- Kč na chov kmenového hejna pstruha obecného f. potoční - Šumavská a Tepelská populace, • do 110.000,- Kč na chov kmenového hejna lína obecného - linie: Modrá, Vodňanská, Táborská, Mariánskolázeňská, Velkomeziříčská, Hlubocká, Kož. 92, • do 152.000,- Kč na chov kmenového hejna sumce velkého - Vodňanský a Hodonínský, síha marény (čistý druh), síha peledě (čistý druh), jesetera malého (čistý druh), vyzy velké (čistý druh). Podmínky poskytnutí podpory: předložení jednotlivých žádostí do 30.9.2003 Rybářskému sdružení České republiky a předložení souhrnné žádosti doporučené Šlechtitelskou radou pro chov ryb Rybářského sdružení České republiky a schválené Radou Rybářského sdružení České republiky a předložení stanoviska vypracovaného Jihočeskou Univerzitou v Českých Budějovicích Výzkumným ústavem rybářským a hydrobiologickým ve Vodňanech do 15.10. 2003 VÚŽV, podání koordinátorem doporučené souhrnné žádosti do 31.10.2003 na MZe. 1.17. Včely Podpora chovatelům včelích matek udržujících a zlepšujících genetické zdroje včely medonosné kraňské podle metodik Národního programu a splňujících podmínky oblastních chovů podle článku 2.2.3. Chovatelského řádu Českého svazu včelařů na plemenné včelí matky zapojené v kontrole užitkovosti a dědičnosti.

31

Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel Subjekt: chovatel Maximální výše podpory: • do 4.400,- Kč na plemennou včelí matku podrobenou kontrole užitkovosti včetně testů na dcerách alespoň na dvou stanovištích, • do 1000,- Kč na plemennou včelí matku určenou dle metodiky jako zdroj trubců, • do 600,- Kč na plemennou včelí matku jejíž dcery byly podrobeny testům podle metodiky Národního programu, • do 440,- Kč na inseminovanou plemennou včelí matku odchovanou v r. 2003 a usazenou ve vlastním chovu, • do 250,- Kč na plemennou včelí matku odchovanou v roce 2003 a usazenou ve vlastním chovu. * Každá včelí matka může být zařazena pouze do jedné z výše uvedených kategorií; Na včelstva těchto matek nemůže být čerpán příspěvek z jiných dotačních titulů. Podmínky poskytnutí podpory: předložení jednotlivých žádostí do 30.9.2003 Výzkumnému ústavu včelařskému, s.r.o., Dol u Libčic nad Vltavou a předložení souhrnné žádosti VÚŽV do 15.10.2003 VÚŽV, podání koordinátorem doporučené souhrnné žádosti 31.10.2003 na MZe. Vysvětlivka k části B.1. podpůrného programu: pro účely tohoto programu se chovatelem rozumí subjekt (chovatel, majitel nebo držitel), kterému vznikly náklady na předmět podporované činnosti.

32


STAV OCHRANY A VYUŽITÍ PLEMEN ZAŘAZENÝCH DO GENETICKÝCH ZDROJŮ SKOT Česká červinka

1. Stav populace V roce 2002 bylo ve čtyřech kontrolovaných chovech celkem 124 jedinců (42 jalovic, 71 dojnic, 2 býci a 9 telat) červinek, zařazených v kontrole užitkovosti. Většina z nich se chová v pastevním systému bez tržní produkce mléka, ve dvou oblastech (lánská a šumavská). Struktura populace je následující : Tab.5. Stav červinek v šumavské oblasti (chovy převodného křížení) Chov Kategorie zvířat dojnice jalovice býk tele

celkem

CC

Haklovy Dvory Genotyp F1 F11 F111

9 5 1 0 15

13 8 0 0 21

5 6 0 0 11

1 4 0 0 5

celkem

CC

Nové Hutě Genotyp F1 F11 F111

28 23 1 0 52

7 3 0 0 10

7 0 0 0 7

1 3 0 0 4

celkem

0 2 0 0 2

15 8 0 0 23

Tab. 5a. Stav červinek v lánské oblasti (původní stádo čistokrevných červinek a kříženky) Chov Kategorie zvířat dojnice jalovice býk tele

celkem

CC

16 7 0 8 31

Lány Genotyp CC88 CC75 CC 50 celkem

1 0 0 0 1

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

17 7 0 8 32

CC

8 3 1 1 13

Abatis Genotyp CC88 CC75 CC 50 celkem

0 1 0 0 1

1 0 0 0 1

2 0 0 0 2

11 4 1 1 17

2. Plánované aktivity V souladu se závěry projednávání metodik z roku 2001 je populace červinek chována bez tržní produkce mléka, přesto byly odebrány vzorky mléka u dojnic a analyzovány na obsah mléčných složek, zejména kaseinu v návaznosti na molekulárně genetické analýzy. Od nově zařazených jedinců byly odebrány vzorky krve pro genobanku. Odběr embryí ani inseminačních dávek se v roce 2002 neuskutečnil. Obsah složek zjištěný v mléce odebraném v červenci 2002 byl následující: 33


Tab.6 Složení mléka červinek, červenec 2002 (rozmezí zjištěných hodnot, bez ohledu na fázi laktace). Chov Sušina (%) Tuk (%) Bílkovina (%) Kasein (% tukuprosté sušiny)

Haklovy Dvory 12,07-15,57 2,72-6,48 3,08-3,76 27,29-31,41

Lány 11,72-13,86 3,09-4,84 3,30-3,78 28,69-31,26

V souladu s připomínkami oponentů je třeba přehodnotit efekt používané metody převodného křížení

ve vztahu k účelu projektu tj. zachování genů původní české červinky. Vzhledem

k mimořádné podobnosti fylogenetického původu české červinky s ostatními středoevropskými brachycerními červenými plemeny skotu je nutné spíše uvažovat o vytvoření a stabilizaci „středoevropské červinky“ s tím, že u jedinců zahrnutých do genetického zdroje česká červinka se v současné době jedná již v podstatě o „českou populaci středoevropské červinky“. Pracoviště JČU v Českých Budějovicích proto navrhuje kooperaci v rámci regionu (Bavorsko – Rakousko – Švýcarsko - Slovensko – Polsko) s cílem výměny plemenného materiálu místních červinek. K dispozici jsou rovněž vzorky DNA těchto plemen.

Rada GZ ukládá proto komisi pro chov české červinky do 1.8.2003 vypracovat podrobnou analýzu celé populace včetně skutečné frekvence výskytu původních českých genů, zajistit vyhodnocení exteriéru všech jedinců chráněné populace (včetně mléčné žlázy, i když se nadále uvažuje s chovem bez tržní produkce mléka), a do 1.9.2003 navrhnout konkrétní a podrobné kroky k řešení situace.

3. Problémy v chovu Hlavním problémem zůstává absence strategie dalšího využití a z ní plynoucího návrhu na udržovací šlechtění populace. Dalším z problémů, který brání výměně plemenného materiálu mezi oběma oblastmi ČR, je epizootologická stránka chovu (IBR status).

4. Podpora chovu Z celkového počtu 124 jedinců vyhovělo ve všech čtyřech chovech stanoveným podmínkám podpory 61 dojnic, 34 jalovic, 18 telat a dva plemenní býci.

34


Český strakatý skot

1. Stav populace Ke 30.9.2002 je, podle výsledků kontroly mléčné užitkovosti, za kontrolní rok 2001/2002 chováno a kontrolováno 222 065 ks krav českého strakatého plemene, z toho 31 213 ks (14 %) s podílem krve C 100, tzn. bez podílu jiných plemen. Tuto malou populaci tvoří soubor plemenic, které je svým užitkovým typem i dle rodokmenu možné zařadit do genových rezerv. Tato skupina krav dosáhla za kontrolní rok 2001/2002 mléčné užitkovosti: Tab.7. Užitkovost českého strakatého skotu Skupina krávy na I. laktaci krávy na II. laktaci krávy na III. a další laktaci

Počet uzávěrek 6 639 5 544 14 267

Mléko kg 4 886 5 438 5 648

Bílkoviny % 3,52 3,50 3,48

Tuk % 4,29 4,24 4,22

Věk I.otel.mezidobí 29/11 398 399

Oproti zušlechtěné populaci to je o 234 kg nižší užitkovost na I. laktaci, na II. laktaci o 341 kg a na III. a další laktaci o 250 kg, chov je tedy pro chovatele méně rentabilní. Obdobně se v rámci projektu vyhodnocují i stavy a plemenná skladba (podíl krve) býků českého strakatého skotu, přičemž do zařazení do projektu je uvažováno s býky s podílem krve C 100, kteří mají v rodokmenu rodiče pocházející z českých genealogických linií. Býci se testují společně se zušlechtěnou populací (C1, C2) a vyhodnocují se podle metodiky kontroly dědičnosti. Počet těchto býků, vzhledem k menší pravděpodobnosti výběru za zlepšovatele, se snižuje a majitelé býků, díky zvyšující se ekonomické náročnosti na testovací připařování a využití býků zlepšovatelů, tyto býky kupují omezeně. Tím lze konstatovat, že se počet býků s možností výběru do genových rezerv ČR omezuje.

2. Plnění aktivit Výběr otců další generace býků českého strakatého skotu pro využití v rámci projektu genových zdrojů provádí Rada plemenné knihy Svazu podle příslušné metodiky. Pro použití v rámci projektu by měl být k dispozic alespoň jeden býk české genealogické linie ročně. V roce 2002 proběhlo 12 výběrů býků do plemenitby v odchovnách plemenných býků. Do plemenitby bylo vybráno 109 býků, z toho 3 býci byli podle požadavků metodiky zařazeni do genových zdrojů českého strakatého plemene. Do konce roku 2002 proběhnou ještě dva další výběry býků,

35


avšak plán v rozsahu 10 býků pro genové zdroje nebude v roce 2002 naplněn, zůstanou pravděpodobně vybráni pouze tři býci. Podle metodiky je v kategorii mladých býků do genových zdrojů možno zařadit býky genealogických linií 25Major, 5Mrak a Brok. Býci zařazení do genových zdrojů v roce 2002: 1) ARTMAN, státní registr MKM 240, linie 5Mrak, otec MKM 222, otec matky EB 423, linie Eben. Býk byl za exteriér hodnocen celkem 85 body (VG), průměrný denní přírůstek v testu 1 522 gramů, odchylka od vrstevníků + 163 gramů, býk byl vybrán dne 18.7.2002 2) ALBART, státní registr MOL 177, linie 25Major, otec MOL 167, otec matky FAN 98, linie Fanfán. Hodnocení 84,5 body (G+), průměrný denní přírůstek v testu 1 596 gramů, + 237 gramů, do plemenitby a genových zdrojů vybrán rovněž 18.7.2002. 3) AKSAMIT, státní registr MKM 242, linie 5Mrak, otec MKM 221, otec matky MKM 198, linie 5Mrak. Hodnocení 81,5 body (G+), průměrný denní přírůstek v testu 1 548 gramů, + 218 gramů. Podle předpokladů schválené metodiky vyl v roce 2002l zabezpečen nákup inseminačních

dávek v rozsahu 400 ID od následujících býků:

1) BO 837, Brok – jedná se o otce další generace býků, býka zlepšovatele, využití v roce 2003. Býk BO 837 byl vybrán na základě výsledků kontroly dědičnosti, po vyhlášení za zlepšovatele a po přehlídce dcer v počtu 20 kusů dne 26.9.2002 (Zemědělská a.s. Krucenburk, okres Havlíčkův Brod). Otec je BO 734 (Brok), otec matky je EB 331 (Eben), oba odpovídají požadavkům na genové rezervy. 2) MKM 240, MKM 242 (5Mrak), MOL 177 (25Major) – mladí býci z nákupu ročník 2002

Výběr dárkyň a nákup embryí Výběr dárkyň provádí v průběhu celého roku pracovníci Svazu, oprávněných osob a ČMSCH, a s. Výběr otce k inseminaci dárkyň provádí určený pracovník podle zásad metodiky, úzce spolupracují majitelé dárkyň a přenosové týmy. Vedle posouzení rodokmenů a plemenné hodnoty plemenic je posuzována i využitelnost z hlediska příbuznosti a udržení podílu českých linií při vyšší variabilitě. Předpoklad nákupu embryí v roce 2002 je 75 ks, k 31.10.2002 bylo dosud nakoupeno 52 a je předpoklad nákupu dalších 23 z oblasti Východních Čech, kde byl poslední výběr dárkyň v průběhu měsíce srpna 2002. Nejvíce embryí (17) bylo nakoupeno z chovu Agris Jedovnice, s.r.o. od tří dárkyň, z Agro Sázava, a.s. 11 ks také od tří dárkyň, z DVP Pyšel a HD Určice po 7 embryích od jedné a tří dárkyň. Zbývající embrya jsou od jednotlivých dárkyň z jiných zemědělských podniků.

Zveřejňování a posuzování výsledků Výsledky šlechtění se zveřejňují v roční uzávěrce kontroly mléčné užitkovosti v kategorii C 100, dárkyně a stáje v jednotlivých kategoriích a skupinách. Nejméně 1x ročně jsou analyzovány 36


výsledky chovů, stájí i jednotlivých plemenic podle plemenné příslušnosti, registrace v plemenné knize, podle oddílů PK. Obdobně se hodnotí situace v rámci plemenných býků – plemenná příslušnost dle plemenné skupiny (C1, C2), jejich rodokmenová skladba podle otců a případné zařazení do kategorie zlepšovatelů. Informace o skladbě populace, podílu využití českých a importovaných linií se zpracovává ročně při hodnocení šlechtitelského programu. Tyto informace jsou doplňovány o vytváření genové rezervy plemene C a prezentují se publikačně, na Internetu, na přehlídkách, chovatelských výstavách a seminářích i na mezinárodní úrovni, jednou za dva roky na plenárním zasedání Evropského sdružení chovatelů strakatého skotu. Informace je podána i Světovému sdružení chovatelů strakatého skotu a Svazům chovatelů v řadě evropských zemí.

3. Problémy v chovu České strakaté plemeno zůstává v ČR k 31. 12. 2002 s počtem 730 820 ks nejvíce zastoupeným plemenem, z tohoto počtu je pouze 31 213 krav plemene C100 ustájených v 1 470 stájích. V současnosti ale existuje velmi omezený počet krav, které mají ve svém původu jak ze strany otce, tak otce matky býka původních českých linií. V posledních pěti letech (1999 – 2003) byli vybráni za otce autochtonních linií pouze býci linie MENELÍK, 5 MRAK, BROK a 1 JUNEK. Populace českého strakatého skotu není díky schválenému šlechtitelskému programu uzavřena a proto jsou každoročně k záměrnému připařování v rozsahu 40 – 50 % využíváni býci německého a rakouského Fleckvieh a v určitém omezeném množství i býci plemene Montbeliarde. Tato situace velmi komplikuje výběr krav – dárkyň pro produkci embryí českých linií, neboť výskyt matek v jednotlivých chovech je v podstatě pouze ojedinělý. Tato skutečnost má za následek velkou časovou a finanční náročnost při realizaci celého projektu, kdy uvolněné finance nepokrývají skutečné

náklady. Chovatelé českého strakatého plemene nejsou

motivováni k tomu, aby s nějakou perspektivou vytvářeli čistá stáda strakatého plemene pouze z českých linií, určitá šance by existovala možná v systému krav bez tržní produkce mléka.

Navržené opatření: Zabezpečit podle metodiky v roce 2003 nákup embryí od vybraných dárkyň (do 75 ks). a nákup inseminačních dávek vybraných býků (do 400 ID) a od roku 2004 dočasně udržovat program pouze v uchování „in vitro“. 4. Podpora chovu V roce 2002 byla poskytnuta podpora pro odchov tří kusů plemenných býků ze dvou chovů a na nákup 75 embryí a 400 ID

37


Přeštické černostrakaté prase 1. Stav populace Populace genetického zdroje je v 10 chovech v 9 zemědělských podnicích (došlo k zrušení jednoho chovu v Řenčích v rámci jednoho podniku), plánované počty prasnic (330 - 350) a kanců (35 - 45) se nezměnily, rovněž ukazatele užitkovosti v roce 2002 nevybočují z chovného cíle. Z hlediska plemenitby došlo k snížení počtu genealogických linií kanců (z 16 na 10) a zde je třeba zajistit určitá opatření. Tab.8 Charakteristika chovů genetického zdroje v roce 2002 (1. pol.) Chovy Libákovice Předenice Buková V.C. Hať Černíkovice Dražeň Výrov Mladotice Částkov Bouzov

Celkem

Počet prasnic 19 37 23 26 4 13 12 32 20 23

209

Věková struktura 1-2 3-5 >5 47,4 52,6 2,7 59,5 37,8 4,3 82,6 13,0 3,8 46,2 50,0 25,0 75,0 46,2 53,8 8,3 58,3 33,3 59,4 40,6 70,0 30,0 30,4 30,4 39,1

5,3

55,5

Počet vrhů za život 6,21 4,97 4,30 5,46 9,00 5,46 4,83 5,56 4,85 4,35

39,2

5,18

Tab.9. Počet kanců a prasnic v jednotlivých chovech v roce 2002 (první pololetí) Podnik Lukrena a.s. ZD Merklín Žihelský statek a.s. ZD Dřevec Kožlany ZD Hvozd Kralovická zemědělská a.s. ZD Mladotice RESPO Tachov s.r.o. Bouzovská zemědělská a.s.

Celkem

Chov Libákovice Předenice Buková V.C. Hať Černíkovice Dražeň Výrov Mladotice Částkov Bouzov

Celkem

Počet kanců 9 3 5 2 3 3 5 5 1

37*

Počet prasnic 49 28 29 35 29 26 30 49 41 24

340

*1 kanec na ISK - Kout na Šumavě

38


Tab.10.

Zastoupení genealogických linií kanců v roce 2002 (1. pol.)

Linie Akoga Apolón Mason Matěj Pirát Pirátek Sáčko Sokolík Sudet Wiskont

Registr kance 21 222, 223, 224, 225 10, 11, 12 117, 118 5, 11, 12, 13, 14 239, 241, 242 142, 143, 144 279, 280, 281, 282, 283, 284, 285, 286, 287 35, 36 8, 9, 11, 12, 14

Počet 1 4 3 2 5 3 3 9 2 5

Celkem

37

2. Plnění aktivit Podle schválené metodiky probíhá chov v uzavřené populaci, pro potřeby řízení selekce a plemenitby jsou 2x ročně vypracovávány 3 sestavy (seznam a užitkovost prasnic plemenného jádra, seznam kanců působících v plemenitbě a sestava hodnocení užitkovosti jednotlivých chovů). V krátkodobém šlechtitelském programu (do roku 2006) předpokládáme, že nebude nutné využívat kryokonzervaci spermatu či embryí. Výsledky užitkovosti dosahované v populaci genetického zdroje uvádí následující tabulky. Tab.11.

Užitkovost plemenného jádra prasnic v jednotlivých chovech v roce 2002 (1. pol.)

Chov

Počet selat živě dochov.

Libákovice Předenice Buková V.C. Hať Černíkovice Dražeň Výrov Mladotice Částkov Bouzov Celkem

11,5 11,2 11,0 10,9 9,5 10,9 10,3 11,1 11,0 10,3 10,9

9,5 9,4 9,4 9,8 9,3 10,2 9,5 9,6 9,9 10,2 9,7

Hmot. vrhu

Mezidobí

53,5 52,2 61,6 68,6 63,7 62,0 51,5 59,6

158,6 167,1 171,1 150,2 157,8 168,4 161,3 159,2 159,0 158,1 160,8

Přírůstek pras. kan.

531 554 580 531 554 536 568 497 509 534

623 573 609 709 642 564 557 604

% libového masa pras. kan.

60,2 56,2 58,0 59,2 57,2 58,9 59,9 59,2 56,8 58,2

58,2 61,6 59,6 62,3 60,4 61,5 56,9 59,6

39


Tab.12.

Dílčí znaky reprodukce chovů PC GZ 2002 (1. pol.)

Chovy Libákovice Předenice Buková V.C. Hať Černíkovice Dražeň Výrov Mladotice Částkov Bouzov

Počet 1.vrhů vrhů v% 17 31 23 33 4 14 7 36 22 21 -

Celkem Tab.13. Roky 1998 1999 2000 2001 2002* *1. pol.

208

-

celk. 21 43 29 40 2 13 13 32 26 31

% 73,9 61,2 55,6 84,6 80,0 83,3 72,7 92,1 92,3 70,4

Zabřezávání přír. % 15 75,0 41 63,8 21 90,9 4 1 75,0 13 83,3 4 100,0 10 80,0 18 91,7 22 64,7

250

76,0

149

75,7

ins. 6 2 8 36 1 9 22 8 9

% 66,7 31,3 84,6 100,0 57,1 93,9 100,0 80,0

101

76,5

Trend užitkovosti ze staničního testu Počet zvířat 87 35 16 26 13

Přírůstek (g/den) 791 812 850 814 821

Spotřeba (MJ/kg) 42,9 41,9 41,1 41,9 41,4

Hlavní masité části (%) 49,08 48,79 49,46 48,82 48,54

Tuk (výška v cm) 2,59 2,62 2,57 2,53 2,49

40


KONĚ Starokladrubský kůň 1. Stav populace V roce 2002 došlo ke zvýšení počtu jedinců v genetickém zdroji o 28 klisen a o 6 hřebců oproti stavu v polovině r.2001, což je vyšší počet než se předpokládalo. Zvyšuje se i podíl koní zemského chovu na úkor Národního hřebčína Kladruby (NHK) tak, jak předpokládá metodika. Úpravou pravidel pro přiznání podpory chovatelům

se částečně snížil počet podporovaných

zvířat.

2. Plánované aktivity Za účelem klasifikace a výběru nových zvířat do genetického zdroje byly uspořádány dvoje výkonnostní zkoušky pro koně zemského chovu, v Nebanicích 4.- 5.9 a ve Slatiňanech 10.-11.9. Celkem se těchto zkoušek výkonnosti zúčastnilo 18 klisen a 2 hřebci, do genetického zdroje bylo na základě jejich úspěšného absolvování vybráno a zařazeno 13 klisen Alborea-7 Elektra-22 Farah-20 Religiosa-15

Bravura-9 Eldorada-6 Farola-9 Xabina-25,

Celesta-23 Estatua-6 Floreta -23

Etuda-53

Etapa-29

a dva hřebci: Sacramoso Majka XLII-56 a Siglavi P.Sára III-23. Dalších 5 klisen bylo do genetického zdroje zařazeno po jejich zakoupení do zemského chovu z NHK : Blanca-29 Empresa-51 Eleganta-16 Elegida-10 Elgena-17

Dodání semenných dávek Dle kooperační smlouvy bylo naplánováno dodání celkem 560 ks semenných dávek do Národní kryobanky. Ze 7 plemenných hřebců, kteří byli v v o.z. hřebčín Slatiňany.k dispozici, měli však dobře mrazitelné sperma pouze 3(Sacramoso Basia I, Sacramoso Majorita IV a Solo Bardana XVIII), Od dalších dvou hřebců Sacr.Favina XLIX a Gss.Paluba XL se podařilo zhotovit menší počet dávek než předpokádá metodika, proto bude třeba jejich kryokonzervaci dokončit v příštím roce. V průběhu listopadu byly dále realizovány odběry hřebců běloušů v NH Kladruby n/L a dávky dodány do Národní kryobanky . Do genové banky VÚŽV bylo dále dodáno 102 vzorků krve od koní zařazených v genetickém zdroji z majetku Národního hřebčína Kladruby n/L:

41


Další aktivity Dne 1.3.2002 byl v NH Kladruby n/L uspořádán seminář pro soukromé chovatele stkl. koní. Byly zde, mimo jiné, prezentovány aktuální informace o stavu genetického zdroje a chovatelé byli seznámeni s konečným návrhem podmínek pro přiznání podpory v roce 2002. Po zveřejnění schváleného znění Zásad byli jimi chovatelé obesláni, aby mohli včas zažádat o podporu. V rámci registrace narozených hříbat byla v měsíci září provedena kontrola u všech chovatelů žádajících o podporu. Ve všech chovech byla shledána uspokojivá situace ohledně podmínek ustájení, pastevního odchovu a celkového výživného a zdravotního stavu zvířat. I kvalita hříbat z hlediska chovného cíle má vzestupnou tendenci. V tomto směru se pozitivně projevuje i poradenská činnost, kterou pro chovatele zajišťujeme zejména v oblasti výběru vhodných rodičovských párů.

3. Podpora chovu Souhrnná žádost o podporu byla zpracována pro 25 chovatelů na celkem 69 klisen ( 57 klisen po ohřebení, 12 klisen po výkonnostních zkouškách) a na 1 hřebce.

42


Slezský norik a Českomoravský belgický kůň 1. Stav populace Genové zdroje slezského norika a českomoravského belgického koně prodělaly rekonstrukci dle metodiky schválené v roce 2001 s platností pro rok 2002 – 2006.

V roce 2002 se začaly

aplikovat nově schválené „ Projekty na ochranu genového zdroje“ podle kterých byli na základě požadavku oponentů všichni koně znovu přehodnoceni. Jedinci, kteří novou metodiku nesplňovali, byli vyřazeni, ale také se zařadily nové klisny, zvláště ty které v minulých letech nebyly reprodukčně aktivní. Jedná se o 9 klisen slezského norika a 10 klisen českomoravského belgického koně. V současném stavu je u plemene slezský norik 30 hřebců a 233 klisen, u plemene českomoravský belgický kůň 26 hřebců a 219 klisen.

2. Plánované aktivity Výkonnostní zkoušky klisen probíhaly společně pro obě plemena, resp. pro všechna 3 uznaná plemena chladnokrevných koní na 14 místech v republice. Po výkonnostních zkouškách bylo do GZ zařazeno 5 klisen slezského norika a 27 klisen českomoravského belgického koně. Počet nově zařazených klisen u slezského norika není vzhledem k potřebám obnovy stáda dostatečný. Výkonnostní zkoušky hřebců se konaly na závěr 60 denního testu v Tlumačově 26.9.2002. Zkoušky absolvovalo 6 hřebců, z toho 2 slezští norici, a 3 českomoravští belgici. U klisen byla zahájena molekulárně genová analýza (MGA) , bylo analyzováno cca 50 vzorků krve každého plemene. V roce 2003 plánujeme po jejím vyhodnocení

bude realizován další

rámcový postup šlechtitelských kroků dle bodu 4 metody selekce šlechtitelského procesu, jedná se o výběr rodičovských párů, střídavé skupinové páření a liniová plemenitba. Koncem roku 2001 vydala Asociace svazů chovatelů koní spolu s Mze ČR a Svazem chovatelů chladnokrevných koní sborník „Kvalitativní a kvantitativní vývoj populací českomoravského belgického koně, norika a slezského norika v období let 1995-2000“.

Konkrétní kroky v následujícím období -

do 31.3.2003 provést kryokonzervaci nejméně 2 hřebců obou plemen

-

do 15.10.2003 zajistit odběr vzorků krve u všech jedinců na MGA jedince,jejichž majitelé nezajistí tento odběr vyřadit z GZ

-

do 31.12.2003 provést vyhodnocení MGA a analýzy příbuznosti ve spolupráci s Výzkumným ústavem živočišné výroby Uhřiněves.

43


-

do 31.1.2004 provést výběr rodičovských páru s oznámením majitelům klisen, tak aby začátkem připouštěcího období (1.2.2004) byli chovatelé klisen seznámeni s nejvhodnějšími hřebci.

3. Problémy v chovu Určitý problém činí podpora zmrazování a uchování spermatu, neboť připouštěcí období končí 31.10 každého roku a hřebec, který je mrazen musí projít karanténou, tudíž mrazení spadá do měsíce listopadu a prosince, kdy požadavky na podpory jsou již uzavřeny, proto doporučujeme plemenného hřebce odebírat a mrazit koncem roku a náklady na kryokonzervaci účtovat až v následujícím roku.

4. Podpora chovu Slezský norik Bylo zažádáno na 34 klisen reprodukčně aktivních a 1 hřebce, po revizi žádostí na Mze byly žádosti na klisny nesplňující všechny body podmínek pro podporu přehodnoceny, celkem byla poskytnuta podpora na 13 klisen a 1 hřebce u 12 chovatelů. Českomoravský belgický kůň Zažádáno na

59 klisen reprodukčně a na

výkonnostních zkouškách,

3 klisny poprvé zařazené po úspěšných

na chov 1 hřebce po základním výběru. Po revizi žádostí byla

poskytnuta podpora na 61 klisen a 1 hřebce u 41 chovatelů.

44


Huculský kůň 1. Stav populace V závěru roku 2001 byl aktualizován a oponentně projednán projektu ochrany genetického zdroje huculský kůň. V této souvislosti došlo ke zřetelnému zpřísnění požadavků na aktuální chráněné, především samičí, jedince. Byly přehodnoceny všechny klisny a vyřazeny jedinci, kteří svou genovou skladbou a věkem nevyhovují zpřísněným požadavkům (nově stanovený limit fjordských genů nepřekračuje 12,5 %) a všechny klisny s nedostatečnou reprodukční úrovní. V současném seznamu genetických zdrojů je celkem 136 matek a nově po zkouškách výkonnosti bylo zařazeno 11 klisen. Celkový počet tak činí 147 klisen a 22 hřebců. (hřebec 795 Goral Ken v průběhu roku uhynul a dva byli nově zařazeni po výkonnostních zkouškách – 880 Goral-Mark a Hroby VIII - 14.) Ze 147 klisen je 111 (tj. 75,5%) zapsáno v Hlavní plemenné knize. Současná samičí populace je tvořena potomky 37 plemeníků čtyř základních hřebčích genealogických linií s následujícím zastoupením:

Zastoupení hřebčích genealogických linií v aktuální populaci klisen GZ - 2002 Huculský kůň; n = 147

80 60 40 20 0 Klisen GZ %

Gurgul

Goral

Oušor

Hroby

60

43

30

14

40,8

29,3

20,4

9,5

45


Podíl původních huculských genů v aktuální vybrané populaci klisen se výrazně zvýšil. Tab.14. Podíl huculských genů v populaci klisen Podíl genů %

Počet klisen

100 96,9 93,8 90,6 87,5 84,4 81,3

63 8 28 13 19 3 2

% zastoupení klisen 46,3 5,9 20,6 9,6 14,0 2,2 1,5

Tab.15. Počty zařazených klisen do GZ podle let Rok zařazení klisen 2002 2001 2000 1999 1998 před rokem 1998 Celkem

Počet klisen 7 11 8 12 14 95 147

% zastoupení klisen 4,76 7,48 5,44 8,16 9,52 64,63 100,00

Koncentrace chovu Chov huculských klisen v GZ je bohužel stále značně atomizován, což sebou nese některé negativní podmínky chovu. V poslední době jsme však svědky postupného zvyšování koncentrace v několika rozhodujících chovech, což je kladem zejména pro zřetelné zlepšení manifestačních podmínek vnějšího prostředí a zlepšení možností selekce. Tab.16. Koncentrace chovu Chov - lokalita Farma Hucul -Janova Hora TJ Aster – Laka Farma Olšovka - Březí u Nepomuku Farma Dubová Hora Klein - H. Slavkov Vopravil – Cunkov Krecbach - Adršpach Ostatní 1 až 2 klisny Celkem

Počet klisen 25 20 8 7 6 5 4 72 147

% podíl v populaci 17,01 13,61 5,44 4,76 4,08 3,40 2,72 48,98 100,00

46


2. Plánované aktivity Výkonnostní zkoušky v roce 2002 proběhly na třech místech republiky. Všichni zúčastnění koně se podrobili testu úrovně "A". Valašské Meziříčí - 22.8.02 - Zkoušky konali celkem dva hřebci, z toho jeden úspěšně a jeden s negativním výsledkem. Úroveň "A" Horní Slavkov - 28.8.02 - Zkoušky konalo celkem 5 klisen - všechny úroveň "A" s kladným výsledkem. Z uvedeného počtu dvě klisny rozšiřovaly z úrovně "B" na úroveň "A". V tomto případě jsou klisny podrobovány celému kompletnímu testu znovu. Janova Hora -Vítkovice - 17.9.02. Zkoušky vykonalo celkem 9 klisen a jeden hřebec všichni s kladným výsledkem - úroveň "A". Koně zařazení do zkoušek byly komisí pro GZ předvybráni na základě splnění ostatních hledisek nutných pro zařazení do GZ. Po úspěšném složení výkonnostní zkoušky všechny klisny a dva hřebci jsou zařazeni do GZ. Klisny zařazené před rokem 1998 nebyly podrobovány po určité období výkonnostním zkouškám, aktuální samičí populace má vykonány výkonnostní zkoušky podle pravidel platných pro genetický zdroj ve 49 případech, tj. 33,3 %. Pro potřeby molekulárních genetických rozborů a izolaci DNA bylo odevzdáno do genobanky VÚŽV celkem 80 vzorků hřebců a klisen z nejdůležitějších chovů huculského koně.

Ostatní aktivity: Plemenná kniha huculského koně ČR – vydán první díl Plemenné knihy obsahující údaje o všech plemenných klisnách v PK k 1.1.2002,. kromě základní údajů a plemenitby obsahuje různé přehledy, stručnou historii chovu, výtahy šlechtitelského programu a Řádu plemenné knihy, grafické přehledy a anglické překlady umožňující využití v mezinárodním měřítku. Výstavy - účast koní plemene Hucul na výstavách v Litomyšli (vystavovatel Farma Hucul, s.r.o., získáno ocenění vystavované kolekce) a Lysé nad Labem (vystavovatel p. Vopravil). Chovatelský seminář - pořádaný ACHHK u příležitosti zasedání mezinárodní organizace HIF spojený s praktickou chovatelskou. Seminář byl zaměřen na novou legislativní úpravu šlechtění a „Národní program ochrany genetických zdrojů“. Přehlídka demonstrovala nejlepší huculské hřebce a klisny zařazené do GZ. Předvedeno celkem 29 koní z celé ČR. Publikace k problematice genetických zdrojů v příloze Náš chov při příležitosti konání druhého ročníku výstavy "Koně 2001" ve dnech 5 - 9 září 2001 v Pardubicích. HIF - aktivní účast Asociace chovatel huculských koní na zasedání evropské huculské organizace včetně práce v chovatelské komisi. Hlavní jednání proběhla v Maďarsku a ve Vídni v říjnu 2002.

3. Podpora chovu Celkem doporučena podpora pro 54 klisen (53 typu „A“, jedna typu „B“) a jednoho hřebce ve 22 chovech.

47


OVCE Valašská ovce 1. Stav populace V průběhu roku 2002 došlo k dalšímu mírnému nárůstu stavů, v genetickém zdroji je celkem 118 jedinců u 9 chovatelů. Byl zaveden jednotný systém označení evidence zvířat.

2. Plánované aktivity S cílem posoudit úroveň masné užitkovosti valašské ovce byl tři beránci testováni na výkrmnost a jatečnou hodnotu. Zároveň byly odebrány vzorky svaloviny pro stanoveni kvality masa a vzorky vlny pro stanoveni složení rouna. Výsledky testu jsou uvedeny v následující tabulce: Tab.17. Testace masné užitkovosti valašské ovce Znak Věk Živá hmotnost Denní přírůstky Jatečná výtěžnost Zmasilost SEUROP Ztučnění SEUROP Podíl kýty Podíl plece Podíl ledvinového loje Podíl masa v kýtě Podíl tuku v kýtě Podíl kostí v kýtě Plocha MLD

Jednotka

Průměr hodnot

dny kg g/den % body body % % % % % % cm2

173 26,1 134,2 47,2 2,67 3 32,4 17,4 1,62 61,9 11,3 26,8 8,17

Směrodatná odchylka 13,6 0,9 12,4 2,6 0,47 0,82 0,8 0,4 0,38 2,3 2,5 0,5 0,47

Valašské ovce v počtu 1 beran + 2 bahnice byly vystaveny za velkého zájmu na výstavě PRAGAAGRO v Letňanech, velký zájem byl rovněž o vyčiněné kůže beránků valaškých ovcí. Probíhá sběr a studium historických materiálů, s cílem lépe poznat původ a historií valašské ovce. Z důvodu organizační náročnosti nebyly v tomto roce provedeny odběry semene (v ČR není inseminační stanice beranů) a nebyly zatím odebrány ani vzorky krve.

48


Návrhy dalších aktivit S ohledem na záměr rozšíření valašských ovcí zejména v oblastech jejich původního výskytu, tady v Slezských a Moravskoslezských

Beskydech

by bylo zajímavé zjistit u těchto ovcí

některé charakteristiky odolnosti a přizpůsobivosti k tvrdým horským podmínkám chovu. Pomocí ultrazvuku je možno sledovat sezónní změny v ukládání zásobního tuku např. na hřbetu, žebrech nebo v oblasti ocasu. Dále je možno zkoumat vlastnosti rouna – sortiment, složení, obsah vlnotuku nebo odolnost vůči srážkám.

Z hlediska uvažovaného využití

valašských ovcí pro produkci mléka bude účelné zjistit průměrné složení jejich mléka, případně i výši jejich mléčné produkce.

Šumavská ovce 1. Stav populace Početní stav populace šumavské ovce se od roku 2001 zvýšil ze 1992 na 2617 jedinců. Tato čísla však zahrnují i určitý počet zvířat s podílem zušlechťujících plemen (Kent, do 12,5%), který byl v minulosti podle schváleného šlechtitelského programu přípustný v rámci čistokrevné populace. Počet chovů se zejména díky různým dotačním podporám zvýšil na tři desítky, s výjimkou jednoho lokalizovaných do horských oblastí.

2. Plánované aktivity V roce 2002 nebyly zatím odebrány a semenné dávky. Bylo odebráno 20 vzorků krve pro molekulárně genetické analýzy, a 20 vzorků mléka za účelem kvalitativních rozborů. Odběr dalších cca 80 vzorku krve je plánován. S cílem prověřit možnost využití šumavské ovce jako mateřského plmene v hybridizačních programech zaměřených na produkci jatečných jehňat v podhorských a horských regionech bylo v roce 2002 testována jatečná hodnota 10 beránků šumavské ovce (Š) a 20 beránků kříženců s masnými plemeny Charollais (CHxŠ), Texel (TxŠ) a Suffolk (SfxŠ). Rovněž se uskutečnilo ultrazvukové měření svalu a tuku na hřbetu jehňat in vivo

u

čistokrevných šumavských ovcí a jejích kříženců s berany masného plemene Oxford Down (výsledky se zpracovávají). Výsledky jatečných rozborů jsou uvedeny v následující tabulce.

49


Tab.18. Výsledky testace jatečné hodnoty šumavských ovcí Vlastnost

Jatečná výtěžnost (%) SEUROP Zmasilost SEUROP Ztučnění Podíl kýty (%) Podíl masa v kýtě (%) Podíl ledvin. loje (%) Plocha MLD (cm2)

LSM St.err. LSM St.err. LSM St.err. LSM St.err. LSM St.err. LSM St.err. LSM St.err.

Š 1 39,5 0,9 2,31 0,18 2,41 0,17 31,4 0,6 76,1 0,6 0,93 0,11 10,75 0,63

Plemeno CHxŠ TxŠ 2 3 46,6 45,2 1,5 0,9 3,47 3,37 0,31 0,19 3,01 2,45 0,29 0,17 30,9 31,8 0,6 0,3 77,1 78,7 1,0 0,6 1,34 0,96 0,18 0,11 13,69 14,27 1,05 0,63

T-test SfxŠ 4 42,3 1,5 3,36 0,30 2,27 0,29 33,5 0,6 78,6 1,0 0,63 0,18 12,97 1,04

*** 1:2,3 ***1:3 ** 1:2,4

** 1:4 * 2,3:4 ** 1:3 *1:4 *2:4 ***1:3 *1:2

Ostatní aktivity Dne 4.6.2002 byl uspořádán speciální nákupní trh beranů v Michlově Huti. Skupina šumavských ovcí byla prezentována na výstavě PRAGAAGRO v Letňanech. Součástí výstavní kolekce byla i varianta šumavské ovce s tmavou vlnou, což vzbudilo živou diskusi chovatelů a odborníků. U plemenných beránků hodnocených na podzimních nákupních trzích bylo provedeno genotypováni odolnosti vůči klusavce. Nepříznivá allela VRQ nebyla zatím u Šumavských ovcí detekována ani v jednom případu.

3. Návrhy dalších aktivit V roce 2003 bude po ujasnění požadavků na jednotné vedení databází v rámci ERFP populace šumavské ovce rozčleněna podle stanovených kriterií (podíly zušlechťujících plemen) a proveden výběr zvířat do užšího genetického zdroje (cca 800 – 1000 ks). bude dále podporováno využití části populace Šumavských ovcí v diskontinuálních hybridizačních programech zaměřených na produkci jehněčího masa. Detailnější analýzy stavby rouna šumavských ovcí a resp. jejich porovnání s plemenem Waldschaf by mohly zvýšit možnosti využití vlny. Pro specifické programy využití bude vhodné podporovat rozšíření tmavé varianty šumavské ovce.

4. Podpora chovu Z celé populace šumavské ovce vyhovělo podmínkám podpory (zejména zařazení do příslušného oddílu plemenné knihy) celkem 2391 jedinců ve 26 chovech.

50


KOZY Bílá krátkosrstá koza 1. Stav populace V roce 2002 byla pro zjištění počtu koz Českým statistickým úřadem použita nová metodika přepočtu, podle které je současný stav následující Tab.15 – počty koz v ČR (všechna plemena, odhad dle metodik ČSÚ) Rok

2001

Kozy a kozli

28 477

2001/nová metodika 14 306

2002 13 574

Další předpoklad pro roky 2003 – 2005 je pokles až na 12 500, takže po odpočtu plemenných kozlů a jedinců ostatních plemen se počet plemenic bílého plemene bude pohybovat pod hranicí 10 000, akceptovanou současnou legislativou EU jako rozhodující pro přiznání dotace na chov ohrožených plemen. V kontrole užitkovosti bylo zařazeno 2000 bílých koz (z toho 1551 odpovídá požadavkům na genetický zdroj, tj. úplný oboustranný původ ve třech generacích předků), užitkovost zjištěná u 977 kontrolovaných laktací se v průběhu posledních let podstatně nemění: průměr 773 kg mléka, 3,37% tuku a 2,91% bílkovin, 173,7% plodnost a 155,4% odchov. Značný rozptyl hodnot mléčné užitkovosti je dán technologií chovu (malochovy- faremní chovy) i způsobem měření mléka (ruční –milkmetry).

2. Plnění plánovaných aktivit Zpracování rodokmenové databáze Výběr podporovaných jedinců byl podle zpřísněných pravidel po analýze databáze omezen na jedince z úplným oboustranným známým původem. K zachování maximální variability populace přispívá zvolený způsob plemenitby. Ta je organizována liniově, tj. všichni potomci jsou zařazováni k příslušné linii po otci. Celkem je zastoupeno 22 linií. V populaci byli v roce 2002 potomci celkem 663 různých plemeníků. Počet dcer jednotlivých plemeníků se pohybuje od 1 do 43, nejčastěji je to jedna, potom dvě až pět dcer. Tab.16 – Četnost samičích potomků jednotlivých kozlů v populaci bílé kozy Počet potomků od jednotlivého plemeníka Počet případů

1

2

3-5

6-10

277

122

150

67

11-15 16-20 21-30 31-40 22

10

8

4

> 40 2

51


V plemenitbě je důsledně prováděn výběr rodičovských párů tak, aby nejméně ve třech následujících generacích nedocházelo k připařování jedinců stejných linií nebo k příbuzenské plemenitbě. Celkem v populaci působí kozli 22 linií, v průběhu poslední dekády došlo ke ztrátě dalších dvou desítek tradičně používaných linií. Proto bude v některých případech nutné podpořit záměrné připařování a produkci plemeníků ohrožených linií, aby nedocházelo k dalším ztrátám genů. Tab.17. Současné linie bílých kozlů a jejich rozložení v jednotlivých krajích v roce 2002 (počty registrovaných plemeníků) Linie Bera Bernd Bumsi Cesar Curt Emil Ferda Hektor Kardinal Karele Karli Kaspar Krasus Kumpel Lax Mohykán Molch Romeo Rudi Sambo Skokan Vesmír Zub Zuzek Brit

STŘ ČES 14 2

2 11 3

JIH ČES. 10

PLZ

KV

4 10 1 1

1 5

UL

LB

HK.

1

1 3

1

4 3

1

1 1 5 2

11

PAR

5 1 8 11 3 16

7 6 3 17 1 2 6 5

1

1 6 1 2 7

8 2 2

1

3

11

3 3 6

1 18 3 5

10 4 15 4 3

1 2 10 4 3

OLM

MOR SLZ

1 12 1 2 3 13 2 7 1 2 6 1

1 3 1 1 5 1

3 1

2

1 1

1 7

9 2 6

1 4 5

2 3 2

1

1 1

12

4 1

2 8 6

2 8 10

2 5 5

2

3 13

7

2 12

3 6

5 9

3 6 3 1 4 19

2 1 3 5

4

11 3

8 7 1 6

1 1

7 6

7 1

1

2

1

4

1 5

ZL

1

1

1

15

11 2 2

JIH MOR 5

11 2 4 6

6

2 2

2 1 6

VYS

1 3 2 2

2 2

2 3

1

7

1 2 3 8

Pro genetické analýzy bylo odebráno 448 vzorků krve do genobanky VÚŽV, přednostně byl zajištěn odběr všech nově zařazovaných plemeníků. Dokončení molekulárně- genetických analýz se konce března 2003 umožní další zpřesnění výběru zvířat pro záměrné připařování. Odběr inseminačních dávek do Národní kryobanky probíhal v období říjen – prosinec 2002, celkem bylo připraveno 175 dávek (1 pejeta = 1 inseminační dávka 1,3-1,5x106 spermií).

52


Tab.18. Kryokonzervované dávky bílých kozlů Registr kozla Cesar 89591 Emil 147589 Krasus 92681 Curt 71-N-99 Mohykán 93-N-99

Farma ZD Příluka ZD Příluka ZD Příluka ZD Příluka ZD Příluka

Počet pejet 30 30 40 36 39

Hnědá krátkosrstá koza 1. Stav populace V kontrole užitkovosti bylo

v roce 2002 zařazeno 380 hnědých koz, ze 248 kontrolovaných

laktací byla zjištěna užitkovost 881 kg mléka, 3,57% tuku, 2,80% bílkoviny, 161,9% plodnost a 143,9% odchov.

2. Plnění plánovaných aktivit Zpracování rodokmenové databáze Výběr podporovaných jedinců byl stejně jako u bílé kozy podle zpřísněných pravidel po analýze databáze omezen na jedince z úplným oboustranným známým původem.

Plemenitba je

organizována stejným způsobem, všichni potomci jsou zařazováni k příslušné linii po otci. Celkem je zastoupeno 9 linií. V populaci byli v roce 2002 potomci celkem 134 různých plemeníků. V pozici otce to bylo

89 kozlů, ostatní v pozici otce otce, otce matky nebo

kombinace všech těchto možností. Počet dcer jednotlivých plemeníků se pohybuje od 1 do 18, nejčastěji je to jedna, potom dvě až pět dcer.

Tab.19 – Četnost samičích potomků jednotlivých kozlů v populaci hnědé kozy Počet potomků od jednotlivého plemeníka Počet případů

1 40

2 19

3-5 15

6-10 7

11-15 16-20 5 1

V průběhu poslední dekády došlo ke ztrátě jedné tradičně používané linie, pokus o import francouzských linií alpinské hnědé kozy nebyl zcela úspěšný – odchovaní kozlíci působili pouze v užitkových chovech. I u hnědé kozy bude v některých případech nutné podpořit záměrné připařování a produkci plemeníků ohrožených linií, aby nedocházelo k dalším ztrátám genů. Tab.20. Současné linie hnědých kozlů

53


Linie Hansi Herman Hermes

Počet plemeníků 2 9 5

Linie


Javor Ještěd Othello

Linie Pauli Poldi Roklan


Obnova linií plemeníků v letech 2000 – 2002 byla poznamenána oblibou nové linie Othello mezi chovateli, která vedla k opomíjení zejména tradičních starých linií (Roklan, Ještěd). Tab.21. Obnova linií hnědé kozy Linie Hansi Herman Hermes Javor Ještěd

Počet zařazených kozlíků 2000 2001 2002 14 9 13 2 1 2 5 1 6 6 22 17 3 8 10

Linie Othello Pauli Poldi Roklan

Počet zařazených kozlíků 2000 2001 2002 18 23 22 9 9 2 3 0 7 9 2 2

Pro genetické analýzy bylo odebráno 100 vzorků krve do genobanky VÚŽV, přednostně byl zajištěn odběr všech nově zařazovaných plemeníků. Pro porovnávací analýzu byly odebrány vzorky zbytku dovezené alpinské populace. Odběr inseminačních dávek do Národní kryobanky probíhal v období říjen – prosinec 2002, celkem bylo připraveno 206 dávek (1 pejeta = 1 inseminační dávka 1,3-1,5x106 spermií) Tab.22. Kryokonzervované dávky hnědých kozlů Registr kozla Hermes 00082481 Poldi 0059481 Othello 00154481 Javor 9/482 Herman 00057383 Ještěd 00019481 Roklan 00046486

Farma Horní Světlá Polevsko Polevsko Polevsko Polevsko Horní Světlá Litoměřice

Počet pejet 14 27 27 27 46 35 30

3. Problémy v chovu V chovu je patrný pokles stavů v tradičním malochovu, zejména z důvodů stárnutí chovatelské základny. Vznikající větší chovy se orientují více na chov nedojených plemen. Protože malochov je nadále téměř výhradním producentem plemenných zvířat, a protože inseminace stále není 54


využívána, bude v průběhu několika málo let problém v zajištění plemenných kozlů, dojde tedy zřejmě i k dalšímu úbytku linií. Proto je žádoucí podpořit záměrné připařování a produkci určitých (nepopulárních) linií, minimálně pro produkci kryokonzervovaného materiálu.

4. Podpora chovu Zpřísněním výběru zvířat došlo k poklesu jejich počtů. Zejména u hnědé kozy je tento pokles nežádoucí, proto pro rok 2003 opět bude žádoucí využít stimulačního efektu

zvýšení sazby

podpory na 1 500 Kč. Tab. 23. Počty podporovaných chovů bílé a hnědé kozy Plemeno Bílá koza Hnědá koza

Počet chovatelů 247 87

Rozsah podporovaného chovu (počet zvířat) 1 - 155 1 - 22

Celkem počet zvířat 1551 380

Sazba 800 1 000

5. Plánované aktivity V roce 2003 bude pokračovat odběr inseminačních dávek pro kryokonzervaci. Výběr plemeníků bude probíhat podle metodik, které budou během února-března 2003 dohodnuty v rámci Evropského referenčního střediska pro genetické zdroje. Bude pokračovat molekulárně genetická analýza populace, společně s plemeny

z Rakouska a Německa (v rámci sdružení

DAGENE). Po dokončení genotypování lokusů kódujících proteinový (kaseinový) obsah mléka bude zajištěn odběr vzorků mléka u kontrastních genotypů pro technologické testy. Jedinci s „nevýhodným“ genotypem ve smyslu produkce kaseinu budou zakonzervováni (semenné dávky, event. vajíčka nebo tkáně vaječníků) předtím, než dojde k jejich selekci a vyřazení z chovu.

55


KRÁLÍCI

A

NUTRIE

Králíci 1. Stav populace Do genetických zdrojů králíků bylo v tomto roce zařazeno všech 7 národních plemen včetně českého červeného, na jehož chov nebyly v předchozích letech poskytovány dotace. V letošním roce se podařilo do genetických zdrojů zařadit 46 králíků tohoto plemene.

Druhým nejvíce

ohroženým plemenem je český černopesíkatý. Na podporu chovu těchto dvou plemen byly poskytnuty vyšší dotace v porovnání se zbývajícími plemeny.

2. Plnění plánovaných aktivit Výběr králíků zařazených do genetických zdrojů je realizován přes chovatelské kluby králíků s výjimkou českého červeného jehož chovatelé jsou registrováni OO ČSCH. Klasifikace zvířat se provádí na výstavách pořádaných ČSCH, poslední ocenění chovných zvířat a hmotnostní přírůstky jsou zapisovány do rodokmenu nově narozených králíčat. Každoročně do 31. ledna chovatelé musí předložit seznam chovných zvířat za daný rok, ve kterém jsou uvedena zvířata již zařazená do centrální plemenné knihy králíků a dále zvířata nová, která chtějí chovatelé do CPKK zařadit. Podklady jsou založeny na sekretariátu ČSCH. U králíků zařazených do plemenné knihy je sledována reprodukce. Výsledky reprodukce je možné vyhodnotit vždy v první polovině roku, protože chovatelský rok začíná 1. března a končí 28. února následujícího roku.

Plemenům zařazeným do genetických zdrojů je věnována větší pozornost i v časopisu Chovatel. V letošním roce bylo publikováno několik článků, v čísle 3 hodnocení speciální výstavy českého strakáče, v čísle 4 o českém červeném, v čísle 5 informace o moravském bílém hnědookém a v čísle 8 o moravském modrém a českém strakáči. Informace chovatelům o genetických zdrojích jsou podávány i na schůzích klubů chovatelů. Databáze národních plemen králíků je součástí databáze koordinované Evropskou společností chovatelů, která obsahuje data 150 plemen z 11 zemí

56


Nutrie V genetických zdrojích nutrií je v současné době 91 jedinců standardních nutrií českého typu, což je o 19 více než před rokem, 56 stříbrných nutrií ( tj. o 16 méně) a 16 přeštických nutrií (tj. o 3 více). Stav populace podle klasifikace FAO je tedy kritický. U standardní nutrie je možno vzhledem k rezervám a nejvyššímu počtu ze všech 3 plemen hodnotit stav o 1 stupeň mírněji, a to jako ohrožený. Znepokojivý je pokles stříbrných nutrií. Pro přeštické nutrie byl přijat jednotný název „ Plzeňská tříbarevná nutrie“ a nadále budou takto označovány. K dotaci je letos navržen pouze 1 chovatel. Finanční příspěvek na plzeňskou tříbarevnou nutrii byl zvýšen o 200 Kč. Bylo dokončeno značení všech zvířata uvedených v minulém roce v evidenci jako genetické zdroje a k nim přibyla ještě mladá zvířata, vybraná při bonitaci (stolní oceňování). Od roku 2002 je již označování všech nutrií - genetických zdrojů povinné. Klasifikuje se stolním posouzením v chovu nebo při výstavách pořádaných ČSCH. Bonitace slouží nejen k výběrům zvířat, ale především k vyhodnocování jednotlivých chovatelských opatření včetně připařovacího plánu. Vybraná a označená zvířata budou v příštím roce registrována v plemenné knize genetických zdrojů, a to i mladá zvířata pro potřeby obratu

stáda

v jednotlivých chovech. Na prodávané nutrie bude vystaven rodokmen.

3. Problémy v chovu Hlavním problémem v chovu králíků zůstávají infekční nemoci, i přes vakcinaci, která nemá vždy potřebnou účinnost. Proto bude v nejbližší době nutné zvýšit úsilí o zvládnutí kryokonzervace, a stimulovat dále zájem chovatelů o tato plemena. 4. Podpora chovu : Tab.24 Počty chovatelů, chovaných zvířat a doporučené dotace Plemeno králíků a nutrií český strakáč moravský modrý český albín český luštič moravský bílý hnědooký český černopesíkatý český červený

Celkem králíci

standardní nutrie stříbrná nutrie přeštická (plzeňská) tříbarevná nutrie

Celkem nutrie

Počet chovatelů 46 30 24 6 8 2 8

Počet zvířat 435 192 175 75 75 18 46

7 6 1

91 56 16

124

14

1016

163

57


RYBY 1. Stav populace Všechna plemena jsou udržována in situ v minimálně dvou oddělených lokalitách. Souhrnný počet plemenných ryb - genetických zdrojů - dle hlášení chovatelů k 30.6.2002 – je uveden v tabulce 25., Tab. 25. Stav genetických zdrojů ryb Plemeno

Rok 2001

Rok 2002

Počet plem.ryb

Počet plem. ryb

jikernaček

mlíčáků

jikernaček

mlíčáků

KAPR C 434

16

12

23

18

C 435

93

116

123

125

jihočeský lysec

9

18

28

34

jihočeský kapr šupinatý

65

70

130

119

mariánskolázeňský kapr šupinatý

401

226

356

222

milevský lysec

12

2

252

260

pohořelický lysec

197

120

127

120

telčský lysec

241

162

154

146

třeboňský šupináč

69

46

143

66

žďárský šupináč

318

147

258

102

žďárský lysec

319

198

281

150

LÍN: hlubocký

101

65

68

58

3

5

103

102

mariánskolázeňský

503

704

471

671

modrý

15

13

10

7

táborský

284

332

278

186

velkomeziříčský

19

10

20

10

vodňanský

224

197

124

127

SUMEC: hodonínský

6

10

6

8

vodňanský

13

3

13

2

1250

800

1250

800

Pd D66

2350

750

1600

600

PdD 75

1638

1281

1791

1184

707

575

kož.92

PSTRUH DUHOVÝ: Pd M

PST.OB.POTOČNÍ: Šumavská populace Tepelská populace SÍH: sííh severní maréna - čistý druh síh peleď - čistý druh

1100

400

1900

1100

80

70

80

70

140

210

160

190

JESETER MALÝ - čistý druh

celkem 168

celkem 268

VYZA VELKÁ - čistý druh

celkem 134

celkem 125 58


Vyjmutí zlatého lína v r. 2001 z podporovaných genetických zdrojů z důvodů namnožení v dostatečném počtu neznamená vyřazení z Národního programu, zůstává „zdrojem s nulovou dotací“, měl by být zajištěn kryokonzervací.

2. Plnění aktivit Základním postupem, stejně jako v předchozích letech, zůstává uchování genetických zdrojů ryb

in situ, tj. v živých genových bankách, formou tzv. kmenových hejn, chovaných registrovanými chovateli. Pro udržovací chov je stanovena efektivní velikost populace, výběr jedinců do kmenových hejn, obnova kmenových hejn hromadnou reprodukcí, individuální značkování jedinců čipy, jejich genetická analýza a operativní evidence a probíhá podle propracované metodiky. Implementace výsledků šlechtění do rybářské praxe funguje bez problémů. Rovněž pokračuje program uchování genetických zdrojů ryb ex situ, tj. kryokonzervace spermatu. V roce 2002 byly zamraženy dávky u genetických zdrojů kapra, a to plemen Telčský lysec a C435. Zmrazování probíhá v kryoautomatu Planer Kryo 10 series III (Planer, UK), v 2 ml kryozkumavkách se zmrazovaným objemem 1 ml. Motilita spermií s měřením jejich rychlosti se stanoví z videozáznamu pomocí analýzy obrazu. Hodnocení fertility spermií je prováděno v kontrolovaných inkubačních podmínkách při opakování 3x – 4x u mlíčáka s hodnocením procenta vykuleného váčkového plůdku a procenta malformací. V rámci schválené metodiky se pro analýzu struktury populací, jejich variability, genetické vzdálenosti/identity, čistoty populací (přítomnost kříženců), stanovení ploidie a původu používá biochemicko - genetická analýza polymorfních proteinů, analýza mitochodnriální a jaderné DNA, stanovení ploidie, popřípadě cytogenetická analýza. Výsledky analýz v roce 2002 jsou v tab.26. Tab. 26. .Genetické analýzy populace kapra Genetický zdroj

Chovatel

Datum

Mariánskolázeňský kapr šupinatý Mariánskolázeňský kapr šupinatý Třeboňský šupináč

Rybníkářství Pohořelice, a.s. Rybníkářství Pohořelice, a.s. Rybářství Třeboň, a.s.

22.4. 2002 22.4. 2002 29.4. 2002

Mariánskolázeňský kapr šupinatý

České rybářství s.r.o. Mariánské Lázně

10.5. 2002

Počet ryb 26 10 124

110

Výsledek čistý, mírná ztráta variability čistý, mírná ztráta variability příměs Rop do 8% populace příměs Rop v 54% populace

Navržené opatření osvěžení krve, hromadný výtěr osvěžení krve, hromadný výtěr vyřazení individuálně označených hybridů vyřadit celé hejno, převést do tržní ryby

59


V roce 2002 bylo na žádost chovatelů (Rybníkářství Pohořelice, a.s. a Rybářství Tábor, a.s.) o uznání šlechtitelského chovu provedena kontrola komisí hodnotitelů, podle metodického pokynu stanoveného Šlechtitelskou radou pro chov ryb při Rybářském sdružení ČR. Kontrola byla zaměřena na plemenářskou evidenci, výsledky genetických analýz chovů a na veterinární dokumentaci. Z genetických zdrojů byla hodnocena plemena Mariánskolázeňský kapr šupinatý, Pohořelický lysec (Rybníkářství Pohořelice, a.s.) a Telčský lysec (Rybářství Tábor, a.s.). Hodnotitelská komise byla rovněž přítomna zjišťování exteriérových ukazatelů, značkování ryb a pořizování fotodokumentace plemen. U všech tří hodnocených genetických zdrojů bylo konstatováno, že předvedené ryby odpovídaly meristickým a plastickým znakům, uvedeným u daných plemen, stejně jako ošupení a pohlavní výraz. Výživný a zdravotní stav byl shledán vynikající u ML a PL, u Te byl shledán vyhovující.

Ostatní aktivity Problematika genetických zdrojů ryb je výzkumně řešena v rámci tří projektů financovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy : MSM 126100001 Biologické základy sladkovodní akvakultury (1999 – 2003)

řešitel: Ing. Martin Flajšhans,

ME 403 Charakteristika morfometrických, reprodukčních a proteinových ukazatelů u kapra obecného v Mexiku a České Republice(2001 – 2003) řešitel: Doc. Ing. Otomar Linhart DrSc., ME 420 Genetická charakterizace a růstová úroveň s výtěžností u lína obecného chovaného v různých podmínkách(2001 – 2003) řešitel: Doc. Ing. Otomar Linhart DrSc., Řešitelský tým navázal v průběhu řešení problematiky výzkumu genetických zdrojů ryb mezinárodní spolupráci např. s těmito institucemi:

Kentucky State University, Frankfort, USA - výzkum motility rybích spermií Universidad Autónoma Metropolitana, Mexico City, Mexiko - výzkum reprodukce ryb, CNRS, Vilfranche-sur-Mer, Francie - výzkum fyziologie a ultrastruktury rybích spermií Institut für Gewässerökologie und Binnenfischerei, Berlin, Německo - společný výzkum genetických zdrojů kapra a lína Institute of Hydrobiology, Chinese Academy of Sciences, Wuhan, ČLR - společný výzkum genetických zdrojů lína Publikační činnost v letech 2001 - 2002: Flajšhans, M., Křížek, J., Šlechtová, V., Šlechta, V., 2001. Monitoring of coregonid fishes in the Czech Republic for the needs of genetic resources conservation. In: Rábová, M., Bučková, J. (Eds.) The 10th European Congress of Ichthyology – ECI X., September 3-7, 2001, Prague, Czech Republic. Book of Abstracts, Czech Agricultural University, Prague, p. 104. Flajšhans, M., Šlechtová, V., Šlechta, V., Linhart, O., Rodina, M., 2002: Conservation of autochthonous breeds of common carp. Six years of experience with National Programme of Genetic Resources Conservation. In: Proc. Int. Scientific Conference XX. Genetic Days, Brno, Mendelian University of Agriculture and Forestry, 2 pg.

60

Výroční zpráva Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel Flajšhans, M., Vajcová, V., 2001. Rozdíly v hematologických ukazatelích u jeseterů, lišících se úrovní ploidie (Differences in haematological indices of sturgeons with different ploidy levels). Biodiverzita ichthyofauny ČR IV, Ústav biologie obratlovců AV ČR Brno: 59 - 64 (in Czech). Linhart O., Gela D., Rodina M. and M.R. Guttierez, 2001. Short-term storage of common carp, Cyprinus carpio L. and common tench, Tinca tinca L. ova in extenders. J. Fish Biol., 57, 616-623. Linhart O., Gela D., Rodina M., 2001. Umělá reprodukce sumce velkého (Silurus glanis L.) s použitím enzymu k odlepkování jiker. Edice metodik VÚRH JU, Vodňany, 67, 1-15. Linhart O., Rodina M., 2001. Cryopreservation of common carp Cyprinus carpio, and European catfish Silurus glanis spermatozoa for gene resources conservation. In: Řehoutova ed., Symposium Biotechnologie, Jihočeská univerzita, České Budějovice, p 31. Linhart, O., Rodina, M., Gela, D., Kocour, M., Rodriguez, M., 2002. Some inovative approaches to artificial reproduction of common carp. In: Proc. Int. Scientific Conference XX. Genetic Days, Brno, Mendelian University of Agriculture and Forestry, 219 - 223. Linhart, O.; Štěch, L.; Švarc, J.; Rodina, M.; Audebert, J.P.; Grecu, J. , Billard, R., 2002: Present state of the culture of the European catfish (Silurus glanis L.) in Czech Republic and France. Aquat. Living Resour., 15, 139-144. Lusk, S., Lusková, V., Šlechtová, V., Šlechta, V., Flajšhans, M., 2002. Wild Danube carp-is there a chance for its restoration? In: Proc. Int. Scientific Conference XX. Genetic Days, Brno, Mendelian University of Agriculture and Forestry, 260 - 261. Rodina M., Linhart O., Cosson J., Gela D., 2001. The first results on the characterization of spermatozoa motility of tench (Tinca tinca L.). In: I.Pípalová ed., Workshop of Pond Aquculture in Central and Eastern Europe in the 21st Century. USB RIFCH, Vodňany, p 29. Tong, J., Yu, X., Liao, X., Wang, J., Hu, S., Guan, M., Linhart, O., Flajšhans, M., 2002. Preliminary survey of genetic variation of tench (Tinca tinca) from the Czech Republic and China. In: Proc. Int. Scientific Conference XX. Genetic Days, Brno, Mendelian University of Agriculture and Forestry, 303 - 304.

3. Problémy v chovu Srpnové povodně způsobily únik části generačního, remontního a násadového materiálu. Konečné stavy ryb bude možné vyčíslit částečně po podzimních výlovech a uzavřít až po jarních výlovech komorových rybníků. Žádný z chovatelů dosud nehlásil, že by došlo v jeho chovu vlivem povodní k totální destrukci genetického zdroje. Bezesporu však bude nutné v zasažených chovech provést rozmnožení, případně nákup z jiných kmenových hejn téhož GZ, doprovázený novými genetickými analýzami. Ke kompenzaci vzniklých škod byl na žádost MZe ČR vypracován návrh "Metodiky pro výpočet škod způsobených úbytkem rybí obsádky v důsledku povodní 2002“ (Hartvich, P., Vácha, F., Flajšhans, M., Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích). Pokud by bylo nutné použít k obnově hejn dávky spermatu GZ ryb, zamražené a uchovávané v kryobance provozované VÚRH JU, dělo by se tak na základě žádosti zaslané VÚŽV Uhříněves, který má disposiční právo ke kryokonzervovaným dávkám gamet GZ. Nové dávky by byly přednostně zamraženy, jakmile budou měli k disposici fertilní samci příslušného GZ.

4. Podpora chovu Prostřednictvím Rybářského sdružení ČR požádalo o podporu 11 chovů, na 16 kmenových hejn kapra, 4 hejna pstruha duhového, 3 hejna pstruha potočního, 9 hejn lína, 2 hejna sumce a jesetera a po jednom hejnu síha peledě, síha marény a vyzy velké.

61


DRŮBEŽ Slepice česká zlatá kropenka 1. Stav populace Chov genetického zdroje (309 slepic a 28 kohoutů) je soustředěn u 7 chovatelů, další skupina 150 slepic a 20 kohoutů je testována ve s.p. Mezinárodní testování drůbeže Ústrašice. Celá populace je individuálně klasifikována, pro založení nové generace bylo použito 25-30% jedinců s nejlepšími výsledky užitkovosti.

2. Plnění plánovaných aktivit Inovace metodiky testování – požadavek oponentní komise r. 2001 – byla splněna. Testace snášky a hmotnosti vajec v podmínkách testovací stanice ukazuje velmi nízkou snášku i hmotnost vajec. Pro porovnání v podmínkách malochovu byla zahájena testace ve dvou malochovech,

porovnáním

se

špičkovými

snáškovými

hybridy

Shaver

Starcross

288

(bělovaječný, Kanada) a Lohmann Braun (hnědovaječný, Německo) podle schválené metodiky. Průběžné výsledky ukazují až o 50% nižší snášku a hmotnost vajec u ČZK proti jmenovaným hybridům, test bude ukončen a vyhodnocen v roce 2003. Drůbež byla vystavována na regionálních výstavách i na celostátní výstavě PEŘÍ v Lysé n.Labem.

3. Problémy v naplňování programu Hlavním problémem zůstává nízká užitkovost, protože předchozí dlouhodobé šlechtitelské cíle byly zaměřeny pouze na přísné dodržení exteriérových znaků. V dalším chovu bude nutno uplatnit selekci na užitkovost podle zplozeného potomstva, tak aby bylo umožněno - v souladu se smyslem programu a podpor EU – setrvalé využívání plemene pro výživu lidí a další

zemědělské aktivity.

4. Podpora chovu Prostřednictvím ČSCH bylo podáno 7 žádostí, které po kontrole byly postoupeny k vyřízení s přiznanou dotací v plné výši tj. 600 Kč na 1 chovaný kus, s celkovým počtem 337 slepic.

62


Česká husa 1. Stav populace Chov je realizován u 22 malochovatelů (celkem 142 hus s poměrem 1:1 až 1:4 ve kmenu, v některých chovech jsou i 2-3 kmeny).

2. Plnění plánovaných aktivit Výběr a bonitace probíhá pravidelně (celostátní výstava Třebechovice), testace je zajištěna individuálně u chovatelů. Selekce je ponechána na chovateli, který sám v rámci svých podmínek vybírá nejlepší kusy, protože mezi chovy existují velké rozdíly způsobené zejména vlivem chovného prostředí Mezinárodní testování drůbeže Ústrašice s.p. zajišťuje test 52 hus na snášku, líhnivost a výkrmové vlastnosti potomstva v 56 a 112 dnech. Výsledky jsou dokumentovány a uloženy v databázi genetického zdroje. Průběžné výsledky ukazují až o 50% nižší snášku a hmotnost vajec u ČZK proti jmenovaným hybridům, test bude ukončen a vyhodnocen v roce 2003.

3. Problémy v chovu Trvalý problém je stárnutí chovatelského okruhu a pokles zájmu o účast v Národním programu. Tato skutečnost předurčuje plemeno do projektů typu Toulcův dvůr.

4. Podpora chovu : Prostřednictvím ČSCH bylo podáno 22 žádostí, které po kontrole byly postoupeny k vyřízení s přiznanou dotací v plné výši tj. 650 Kč na 1 chovaný kus, s celkovým počtem 142 podporovaných hus.

5. Budoucí aktivity:

V roce 2003 bude dokončeno a komplexně vyhodnoceno testování slepic a hus, navrhuje se realizace biochemických a organoleptických testů masa u hus.

Bude zajištěn odběr vzorků krve pro molekulárně genetickou analýzu a po upřesnění metodických možností také odběr semene pro kryokonzervaci.

Plánováno je zařazení dalšího terénního chovu podle schválené metodiky, se selekcí podle užitkovosti.

63


Včela kraňská 1. Stav populace Realizace programu chovu včely medonosné kraňské probíhá podle schválené metodiky Vlastní chovatelská práce je organizačně zajištěna ve spolupráci s Českým svazem včelařů formou pyramidální struktury registrovaných, rozmnožovacích, uznaných a oblastních chovů včelích matek

Nejvyšší úrovní je práce v oblastních chovech, do aktivit podle metodiky

Národního programu je zapojeno 7 oblastních chovů: Oblastní chov Filipov : 128 včelstev, z toho 56 splňuje podmínky pro podporu Oblastní chov Liběchov: 105, z toho 35 splňuje podmínky pro podporu Oblastní chov Kývalka: 107, z toho 50 včelstev nárokuje podporu Oblastní chov Prostějov – Přerov: 157, z toho 70 včelstev nárokuje podpory Oblastní chov Pekařov 90, z toho 50 splňuje podmínky pro podporu. Oblastní chov Zubří: 100, podpora je nárokována na 52 včelstev Oblastní chov Dol: Počet včelstev: 98, z toho 46 splňuje podmínky pro podporu Předání aktualizovaných dat o genetickém zdroji určených do databáze NCC bylo realizováno v podobě datových souborů obsahujících z posledních 5 let 3389 záznamů o původu a 1553 záznamů o užitkovosti včelstev. Klasifikace a výběr zvířat do GZ vychází z udržovaných linií, přičemž data o výkonnostních testech se kombinují s výsledky testů odolnosti vůči nemocem tak, aby obě skupiny parametrů byly ve stanovených limitech.

2. Plnění aktivit Školení vedoucích chovů zaměřené na instruktáž a prohloubení metodik kontroly užitkovosti a testování podle metodiky Národního programu proběhlo v březnu 2002. Byl sestaven předběžný plán inseminací v oblastních chovech, které využívají externí inseminační službu. Odběr vzorků pro morfometrii a konzervaci svalových tkání byl naplánován do konce roku 2002. pracuje se na změně metodiky vyšetření nosemy v chovech. V dubnu se uskutečnila porada na téma: metodický přístup k hodnocení odolnosti chovných včelstev vůči nemocem v podmínkách nastupující rezistence parazitů k používaným chemoterapeutikům

64


Zpřesňování metodik testování Pracuje se na zpřesňování metodik hodnocení odolnosti proti nemocem v podmínkách, kdy jsou hlášeny rezistence roztočů vůči některým terapeutikám. Pokusy s genetickou odolností včelstev nelze provádět jinak, než v relativním porovnání, přičemž základní povinná léčba se vynechat nedá z důvodů legislativních (ošetření je povinné dle vyhlášky) a věcných (bez léčení jsou včelstva ohrožena úhynem). Testování homogenity původu a plemenné příslušnosti chovaných linií bylo provedeno metodou DAWINO u 26 našich a 14 zahraničních souborů. Současně byl opět rozšířen základní srovnávací soubor pro diskriminační analýzu. Na základě zkušeností z minulých let bylo rozhodnuto o přepracování podoby výsledkového protokolu tak, aby poskytl jednodušší možnost interpretace výsledků uživateli.

Monitoring genofondu z hlediska ohrožení Vedle potenciálního ohrožení genofondu individuální introdukcí včelích matek (turistika, lidové výzkumnictví) je náš genofond je nejvíce ohrožen masovým dovozem paketů novozélandských včel s matkami do Bavorska. Introdukovaná včelstva nejsou adaptována na středoevropské podmínky severní polokoule a jejich rozvoj není dobrý, vysoké jsou i zimní ztráty. Původně zcela mírné včely se po bastardizaci ve třetí a dalších generacích stávají velmi nervózní - bodavé však jsou (zatím ?!) jen při vnějších podnětech (špatné počasí, prohlídky plodiště, apod.) , spontánně lidi nenapadají. Není možné vyhodnotit, zda tyto nevalné zkušenosti omezí poptávku, nebo zda poptávku po importovaných paketech naopak posílí nedostatek včelstev v důsledku hynutí na nemoci. Stejně tak není možné zatím vyhodnotit jak se cizí genotyp rozšíří v současné populaci, a jak se bude šířit směrem k našemu území.

Odběry tkání a provozování kryobanky Pro vývoj metodik uchování genofondu včely in-vitro byly pokusně odebrány soubory tkání hrudních létacích svalů dělnic a trubců. Tyto vzorky (21 souborů dělnic a 2 soubory haploidních tkání - trubců) jsou uchovávány v dehydratované formě za běžné laboratorní teploty, což je technicky i ekonomicky výhodnější než kryokonzervace. Byly konzultovány možnosti analýz DNA včel v laboratořích v Berlíně a Halle. Tyto laboratoře nyní mění zaměření a metodiku experimentů v návaznosti na přijaté rozhodnutí univerzity v Urbana, Illinois (Dept. of entomology, dr. Gene E. Robinson) v USA sekvenovat kompletní genom včely medonosné.

65


Vybavení kryobanky ve VÚVč Dol slouží pro studium fyziologie trubčího spermatu a vývoj metody přímého oplození vajíček jakožto kroků k postupnému zvládnutí dlouhodobé konzervace spermatu. Čtyři soubory živých včel k odběru tkání pro rozbor DNA byly po splnění veterinárních a celních požadavků přepraveny do laboratoře v Kmetijském institutu v Ljublani (Slovinsko). Podle osobního sdělení dr. Poklukara byly ve vzorcích naší včely kraňské shledány nečekaně vysoké podíly podobnosti se slovinskou kraňkou. Velmi zajímavé bude vyhodnocení s liniemi rakouskými a též porovnání s kontrastním materiálem kontrolním.

Ostatní aktivity Spolupráce s ACA (Austrian Carnica Association) v roce 2002 měla opět podobu přímé pomoci inseminace připraveného plemenného materiálu naším pracovníkem v rámci dlouhodobého projektu šlechtění na toleranci vůči nemocem. Při výročním semináři ÖEIB (Svaz rakouských profesionálních včelařů) v lednu 2002 v Grazu byla uskutečněna výstava české inseminační techniky a souboru chovatelských pomůcek. Při této příležitosti byl formou posteru presentován český Národní program a participace chovatelů včelích matek na tomto programu. Projekt zahrnující problematiku genetických analýz a program udržování genetických zdrojů v příhraničním euroregionu NISA navržený ve spolupráci s VÚVč Dol a podaný Českým svazem včelařů, okresním výborem v České Lípě nebyl pro převis přihlášek v roce 2002 přijat, ale byl po mírném přepracování znovu podán do dalšího kola. Výsledek tohoto kola projektových přihlášek není zatím znám. V roce 2002 bylo provedeno 14

morfometrických

rozborů pro zájemce o problematiku

genofondu včel ze Švédska, Slovinska a Velké Británie. Software pro morfometrické hodnocení včel pomocí křídelní žilnatiny vyvinutý naším ústavem - program Beewings - byl prezentován jedním zahraničním uživatelem na včelařské konferenci ve Velké Británii, University Sheffield UK 6th - 9th Sept. 2002, Beekeeping and Apis, Biodiversity in Europe (B.A.B.E.) Následný ohlas účastníků konference byl nečekaný - přímo nás kontaktovalo několik desítek zájemců, bylo rozesláno přes dvacet demo-verzí a jedna plná verze programu. Pro rok 2003 nejsou navrhovány radě GZ žádné změny v pravidlech pro podpory.

66

Výroční zpráva. Národního programu ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel. za rok 2002

Recommend Documents