VÝROČNÍ ZPRÁVA 2012 ÚSTAV PRO PÉČI O MATKU A DÍTĚ VÝROČNÍ ZPRÁVA 2012

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2012

ÚSTAV PRO PÉČI O MATKU A DÍTĚ


1


ÚVODNÍ SLOVO

2


OBSAH

O nemocnici ……………………………………………………..…4 Management……………………………………………………...…7 Organizační schéma …………………………………………….. 10 Lékárna……………………………………………………………..11 Jednotlivá oddělení ……………………………………………….13 Počet porodů……………………………………………….………52 Ekonomika ÚPMD v roce 2012…………………………………..57 Výnosy za poskytnutou zdravotní péči………………………… .69 Personální a mzdové údaje…………………………...………….70 Péče o zaměstnance…………………………………………...…71 Dárci a sponzoři nemocnice ……………………………………..71 Projekty podpořené prostřednictvím OPPA………………… . .72

3


O NEMOCNICI Adresa:

Ústav pro péči o matku a dítě, Podolské nábřeží 157, Praha 4 – 147 10

IČ:

00023698

DIČ:

CZ00023698

Tel./Fax:

296511200 / 296511296

E – mail:

[email protected]

Web:

http://www.upmd.cz

Profil

Ústav pro péči o matku a dítě (dále ÚPMD) je příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví ČR.

Předmět činnosti

Úkolem ÚPMD je poskytovat nejvyšší a specializované preventivní a léčebné péče v oblasti péče o ženu na ambulantní a lůžkové úrovni, lidské reprodukce a ranného vývoje dítěte v souladu s koncepcemi příslušných lékařských oborů. K dalším činnostem organizace patří: poskytování

konsiliárních

služeb

v některých

speciálních

otázkách

v oboru

gynekologie, porodnictví a neonatologie, podílení se na grantovém výzkumu v uvedených oborech úzká spolupráce s Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, jehož je organizace klinickou základnou pro obor gynekologie a porodnictví spolupráce se Světovou zdravotnickou organizací (WHO), jejímž je spolupracujícím centrem pro perinatologii spolupráce s 3. LF UK v oblasti pregraduální výuky gynekologie, porodnictví a neonatologie zjištění ekonomické, provozní, technické, investiční, administrativní a činnosti obslužných provozu v rozsahu potřebném pro naplnění účelu svého zřízení ÚPMD je výzkumnou organizací, provádí základní a klinický výzkum, zavádění a ověřování nových metod, podílí se na klinickém hodnocení léčiv a ověřování prostředků zdravotnické techniky s cílem prokázat činnost , bezpečnost a kvalitu. Získané výsledky šíří prostřednictvím výuky a publikováním. ÚPMD vykonává za účelem dosažení zlepšeného hospodářského výsledku jinou činnost, jejímž předmětem jsou následující činnosti -

reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení

-

hostinská činnost

4


-

skladování, balení zboží, manipulace s nákladem a technické činnosti v dopravě

-

velkoobchod a maloobchod

Historie nemocnice Monumentální areál pod vyšehradskými hradbami na břehu Vltavy v Praze, vznikl před l. světovou válkou jako realizace myšlenky prof. MUDr. R. Jedličky. Architektonického řešení se ujal arch. prof. R. Kříženecký a po 4 létech výstavby byl v r. 1914, krátce před vypuknutím l. světové války, komplex otevřen. Tato nákladná stavba byla realizována především podporou lékařů, kteří vytvořili zájmové sdružení "Pražské sanatorium" akciová spol. s r.o. Za l. světové války část sanatoria byla dána

k

disposici Červenému kříži a stala se vojenskou nemocnicí. Po válce v budově sanatoria byly kromě II. chirurgické a II. gynekologické kliniky ještě oddělení pro rentgenovou diagnostiku a fyzikální terapii, oddělení ortopedické a v r. 1925 přibylo oddělení porodnické. Zakládajícími společníky a aktivními spolupracovníky byli z významných českých gynekologů a porodníků profesoři: Josef Jerie, Gustav Müller, Antonín Ostrčil, Václav Piťha, Václav Rubeška, Josef Saidl a z pediatrů Matěj Pešina. V té době patřilo Pražské sanatorium mezi vrcholné léčebné ústavy v Evropě. Za 2. světové války ústav zkonfiskovali Němci a přeměnili jej v lazaret. V průběhu Pražského květnového povstání v r.1945 byla budova poškozena dělostřeleckými zásahy. Po té sloužila jako repatriační nemocnice pro tuberkulozní vězně osvobozené z nacistických koncentračních táborů. Zákonem z 23. 12. 1946 bylo Pražské sanatorium s. r. o. vyvlastněno a převedeno do správy Ministerstva školství a osvěty. Po provedené rekonstrukci budovy byla tato výnosem téhož ministerstva z 23. 1. 1948 přidělena III. gynekologicko-porodnické klinice prof. J. Trapla a Kojenecké klinice, u jejíhož zrodu stáli prof. Josef Švejcar s prof. Jiřím Blechou a jejíž organizaci dokončil doc. MUDr. Kamil Kubát. V rámci budování zdravotnických výzkumných ústavů v Československu byl vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 77 Ú. 1. ze dne 31. 1. 1951 v dohodě s Ústředím výzkumu technického rozvoje, Ministerstvem financí a Vládou ČSR založen Ústav pro péči o matku a dítě (ÚPMD) spojením III. gynekologicko-porodnické kliniky a Kliniky péče o kojence. K oficiální realizaci této vyhlášky došlo 1. 3. 1951, kdy ústav přestal být součástí Státní fakultní nemocnice a stal se rezortním ústavem Ministerstva zdravotnictví.

Zdravotnické obory a spádová oblast Ústav pro péči o matku a dítě je jedním z nejvýznamnějších českých pracovišť pro obory gynekologie, porodnictví a neonatologie. Je jedním ze 12 Perinatologických center ČR. Síť perinatologických center byla v republice oficiálně ustanovena Ministerstvem zdravotnictví v roce 1995, za účelem poskytování specializované porodnické a neonatologické péče na nejvyšší úrovni při

5


koncentraci kvalifikovaných odborníků a moderní technologie. Od té doby ÚPMD trvale patří ke třem nejlepším centrům v republice, hodnoceno standardizovanými kriterii WHO. Neonatologické pracoviště logicky navazuje na péči o těhotnou ženu a požadavky, které souvisejí s koncentrací patologických těhotenství ze všech regionů České republiky. Na jednotce intenzivní péče se dále koncentrují novorozenci se selhávajícími vitálními funkcemi, kteří vyžadují speciální diagnostické a léčebné postupy. Podle indikátorů kvality péče o novorozence patří ÚPMD dlouhodobě k nejlepším pracovištím v České republice a dosahované výsledky jsou srovnatelné s výsledky renomovaných pracovišť ve vyspělých zemích. Od založení ÚPMD byla současně s problematikou porodnickou a neonatologickou řešena i problematika gynekologická. S tímto zaměřením v ústavu pracují skupiny, které dílčí speciální problémy řeší nejen výzkumně, ale i získané výsledky převádějí do každodenní klinické činnosti ústavu. Stávající spádové území pro Ústav pro péči o matku a dítě je definováno metodickým opatřením ke spádovosti lůžkových zdravotnických zařízení v hl.m. Praze, které vzniklo aktualizací Metodického opatření č. 5 z roku 2001. Dále pak poskytujeme péči pacientům z bývalých okresů Středočeského kraje.

Seznam vykonávaných oborů v Ústavu pro péči o matku a dítě -

Gynekologie a porodnictví

-

Neonatologie

-

Perinatologie a fetomaternální medicína

-

Urologynekologie

-

Onkologie

-

Sexuologie

-

Reprodukční medicína

Smlouvy se zdravotními pojišťovnami Všeobecná zdravotní pojišťovna Vojenská zdravotní pojišťovna Oborová zdravotní pojišťovna Zdravotní pojišťovna Škoda Zdravotní pojišťovna MV ČR Zdravotní pojišťovna Metal – Aliance (od 1.10.2012 sloučena s ČPZP) Česká průmyslová zdravotní pojišťovna Revírní bratrská pokladna

6


Management

Ředitel

doc. MUDr. Jaroslav Feyereisl, CSc. telefon: +420 296 511 200 e-mail: [email protected]

Náměstek pro léčebně preventivní péči, zástupce ředitele

MUDr. Ladislav Krofta, CSc. telefon: +420 296 511 311 e-mail: [email protected]

Obchodní náměstek

MUDr. Petr Tiso,MBA telefon: +420 296 511 843 e-mail: [email protected]

7


Ekonomický náměstek

Ing. Blanka Jedličková telefon: +420 296 511 254 e-mail: [email protected] Technický náměstek

Ing. Ludmila Vlašaná telefon: +420 296 511 231 e-mail: [email protected] Náměstek pro vědu a výzkum

prim. doc. MUDr. Zbyněk Straňák, CSc. MBA telefon +420296511806 Pedagogický náměstek

MUDr. Petr Křepelka,CSc. Telefon +420296511849

8


Hlavní sestra

Gabriela Kalousková telefon: +420 296 511 813 e-mail: [email protected]

Vedoucí WHO centra a perinatologického programu

MUDr. Petr Velebil, CSc. telefon: +420 296 511 379 e-mail: [email protected]

9


10


Lékárna

Nemocniční lékárna Ústavu pro péči o matku a dítě zajišťuje kompletní lékárenský servis pro širokou veřejnost i oddělení nemocnice. Činnost lékárny byla zahájena v únoru roku 2007. Vedoucí lékárník PharmDr. Margita Klusáková

Lékárníci Mgr. Jan Macura Mgr. Alena Pilková PharmDr. Veronika Sochorová Veřejná část •

výdej léčivých přípravků na recepty včetně potřebných informací k předepsaným léčivům

•

individuálně připravované léčivé přípravky (zejména masti, krémy, globule a tobolky pro použití v gynekologii a pediatrii)

•

výdej zdravotnických pomůcek na poukazy (inkontinenční pomůcky, kompresní punčochy, břišní pásy) – ostatní zdravotnické prostředky je zpravidla možné objednat do druhého dne

•

prodej volně prodejných léčivých přípravků

11


Nemocniční část Výdej na žádanky: •

léčivé přípravky, vybrané zdravotnické prostředky, dezinfekční roztoky, imunologické přípravky, laboratorní a diagnostické přípravky

•

zajišťování neregistrovaných léčivých přípravků – mimořádný dovoz

•

poskytování informací o dostupnosti přípravků a odborných informací

Příprava léčivých přípravků tzv. magistraliter léky •

příprava léčivých přípravků, u kterých není požadována sterilita – masti, krémy, pasty, roztoky, čípky, stilli, tobolky, diagnostika, sono gely

•

vstupní kontrola léčivých a pomocných látek

Příprava sterilních léčiv •

příprava parenterální výživy pro neonatologická pracoviště

Každá infúze je připravována pro konkrétního pacienta dle rozpisu lékaře. Vlastní příprava infúzí probíhá v boxu s laminárním prouděním umístěném v aseptické laboratoři, čímž je zajištěna ochrana produktu před kontaminací. V aseptických prostorech je dodržován přísný hygienický režim. Příprava cytotoxických léčiv •

roztoky cytostatik jsou připravovány individuálně pro konkrétního pacienta dle žádanky předepsané lékařem.

Vlastní příprava infúzí a bolusů probíhá v boxu s laminárním prouděním umístěném v aseptické laboratoři, čímž je zajištěna ochrana produktu před kontaminací částicovou i mikrobiální tak i ochrana připravujících pracovníků před expozicí těmito léčivy. V aseptických prostorech je dodržován přísný hygienický režim.

V lékárně rovněž probíhají praxe studentů farmaceutických fakult. Vedoucí lékárnice je členkou etické komise. Lékárna bude zajišťovat farmaceutickou část klinických studií.

12


Jednotlivá oddělení Primář gynekologického oddělení

MUDr. Petr Šafář, CSc. telefon: 296 511 846 Histo-patolog MUDr. Václav Hejda, CSc. Postup při odesílání nové pacientky do CTN Praha 1. Telefonicky na čísle 296 511 365, 296 511 866 nebo na adresu [email protected] informovat o odesílání konkrétní pacientky 2. Spolu s pacientkou odeslat veškerou dostupnou dokumentaci týkající se současné gravidity spolu s detailně odebranou anamnézou gravidit předchozích 3. Zaslat dosavadní histologický závěr (ev. dle osobní dohody včetně parafínových bločků) 4. Zaslat výsledky všech provedených zobrazovacích metod 5. Zaslat všechny dosud provedené výsledky hCG 6. Zaslat operační protokol po ev. provedených výkonech 7. Uvést kontaktní osobu (odesílající) Pacientka bude v CTN seznámena s konkrétní diagnózou, budou jí navrženy možnosti léčby, bude seznámena s plánem dispenzarizace a bude automaticky zaevidována do databáze CTN. Klinický den pro odesílání pacientek je: každou středu (mimo státních svátků) v 8:00 na ambulanci číslo 1 v Ústavu pro péči o matku a dítě, v přízemí. Péči o nemocné v Centru pro trofoblastickou nemoc Diagnostika Choriokarcinom má v 90 % symptomatologii gynekologickou – většinou nepravidelné krvácení, kromě dalších příznaků. Diagnoza se opírá o histologické vyšetření, hodnoty hCG. Hydatidosní moly se presentují jako těhotenství, lze je rozpoznat na ultrazvuku. Rozhodující je diagnoza histologická. Persistující trofoblastickou invazi provází často nepravidelné krvácení.

13


Diagnostické jsou hodnoty hCG, jejich dynamika, délka a trvání. Rozhodující je opět diagnóza histologická. Diagnóza persistující trofoblastické nemoci se opírá o anamnestické těhotenství, přetrvávající hodnoty hCG v krvi, při absenci histologické diagnozy. Léčba Většinu choriokarcinomů a část proliferujících mol léčíme pouze chemoterapií. Operační léčba je indikována jen u nediferencovaných – nezralých choriokarcinomů. Léčba závisí na rizikovém stupni (14 stupeň), který stanovíme podle tzv. rizikových faktorů (1. velikost nádoru 2. počet a velikost metastáz, 3. typ předcházejícího těhotenství, tj. porod, potrat, mola, 4. interval mezi ukončením těhotenství a prvním určením diagnozy , 5.výška hCG, 6. histologický typ nádoru). Chemoterapeutické protokoly zahrnují: metotrexat, aktinomycin D, vepezid, cyklophosfamid, platinu. DISPENSARISACE Pacientky léčené v CTN jsou pravidelně sledovány – choriokarcinomy jsou po dosažení trvalé klinické a laboratorní remise (vyléčení) kontrolovány jednou ročně.Po mole proliferující jsou kontroly ukončeny po 2 letech, po kompletní mole po 1 roce a po parciální mole po půl roce. Po těchto intervalech mohou pacientky znovu otěhotnět.

Výsledky léčby v CTN Na začátku existence CTN choriokarcinom usmrcoval ve 100 % během velmi krátké doby. V posledních 25 letech jsme vyléčili choriokarcinomy 1 a 2 rizikového stupně ve 100 % a to i se zachováním generační funkce. Rizikové stupně 3 a 4., které tvoří 15 % všech choriokarciomů, lze vyléčit v 60, respektive 50 %. Z hydatidozních mol včetně proliferujících a persistujících trofoblastických nemocí jsme v posledních 25 letech neztratili ani jedinou pacientku. Všechny ženy léčené v CTN pro trofoblastickou nemoc, včetně choriokarcinomů, které chtěly otěhotnět, porodily zdravé děti.

14


Gynekologie Vedoucí pracoviště

MUDr. Petr Šafář, CSc. Popis činnosti Gynekologická část ÚPMD sestává z ambulantní a lůžkové části. Ambulantní složka poskytuje všeobecnou gynekologickou a specializovanou gynekologickou péči, tedy komplexní gynekologický servis. Při vstupu do naší nemocnice se musí každá naše pacientka zaregistrovat v kartotéce, kde předloží kartu pojištěnce a identifikační průkaz (občanský průkaz, pas). Odtud je odeslána obvykle na všeobecnou ambulanci, kde je gynekologicky vyšetřena a v případě nutnosti odeslána k hospitalizaci na lůžkové oddělení. V ÚPMD jsou k disposici vedle jednotky intenzivní péče 2 oddělení, G2 a G3. Oddělení G3 je situované v přízemí vedle ambulantního traktu - jedná se o oddělení onkologické a konzervativní gynekologie. Nedílnou součástí oddělení G3 je onkologický stacionář, kde se aplikuje chemoterapie u žen se zhoubnými nádory prsu a ženského genitálu. Unikátní jednotkou je Centrum pro léčbu trofoblastické nemoci, které jako jediné v ČR soustřeďuje nemocné s touto diagnostickou entitou. V současné době operujeme na 3 operačních sálech, které jsou vybavené nejmodernější operační technikou. Našim pacientkám nabízíme široké spektrum operačních výkonů - od radikálních onkologických operací až po endoskopické operace. Menší chirurgické zákroky jako kyretáže a hysteroskopie a některé laparoskopické výkony provádíme v rámci jednodenní chirurgie. V lekárně ÚPMD je možno zakoupit gynekologická zrcadla na jedno použití pro pacientky, které jdou na gynekologické vyšetření. Cena jednoho zrcadla je Kč 50,-. Vedoucí jednotlivých ambulancí Ambulance

Vedoucí

všeobecná

MUDr. František Vorlíček

onkologická

MUDr. Petr Šafář, CSc.

15


endoskopická

MUDr. Jan Drahoňovský

senologická

MUDr. Petr Šafář, CSc.

urogynekologická

doc. MUDr. Jaroslav Feyereisl, CSc.

léčba sterility

MUDr. Jitka Řezáčová

léčba endometriózy

MUDr. Jan Drahoňovský

ultrazvuková

MUDr. Lucia Haaková

CTN

MUDr. Filip Hron

Pooperační oddělení G2 Vedoucí pracoviště MUDr. Miroslav Verner Sekundární lékaři MUDr. Martina Hasilová MUDr. Daniela Kalivodová MUDr. Jelena Vitalijevna Levá Staniční sestra Ilona Rubišová Popis činnosti Oddělení G2 se specializuje na předoperační a pooperační péči o pacientky po břišních, endoskopických a senologických operacích. Dále jsou zde hospitalizovány rodičky po předčasných porodech a v případě nedostatku míst na šestinedělí přechodně i rodičky po císařském řezu. Oddělení se nachází ve 4. patře budovy Ústavu pro péči o matku a dítě, za oddělením P4, přes které je nutno projít. Standardní pokoje na oddělení G2 jsou většinou dvoulůžkové, maximálně třílůžkové s výhledem na Vltavu, některé z nich mají vlastní balkón a celkově působí příjemně a útulně. Pro standardní pokoje je určeno jedno společné sociální zařízení (2 sprchové kouty, 2 toalety), které se nachází vedle sesterny oddělení a je pohodlně dosažitelné ze všech standardních pokojů.

16


Dále jsou na oddělení G2 k dispozici 2 nadstandardní pokoje. Tyto pokoje jsou jednolůžkové s možnou přistýlkou pro doprovod. Součástí vybavení těchto pokojů je vlastní sociální zařízení, televize, lednička, rychlovarná konvice.

Lůžkové oddělení G3 Vedoucí pracoviště

MUDr. Jiří Hanáček Primář gynekologie a onkologie

MUDr. Petr Šafář, CSc. Sekundární lékaři MUDr. Lenka Antalová MUDr. Alena Holá MUDr. Jitka Klikarová MUDr. Stanislav Martan MUDr. Lucie Melicharová Staniční sestra Simona Šarochová

V číslech Počet lůžek: 25 Pokoje jsou 1 až 4 lůžkové. Součástí oddělení je onkologický stacionář umístěný v oddělené místnosti. Je vybaven 5 polohovatelnými křesly k podávání ambulantní chemoterapie pacientkám s

17


onkologickým onemocněním. Na našem oddělení i onkologickém stacionáři rádi ošetříme pacientky z celé České republiky. Popis činnosti Spektrum problémů řešených na našem oddělení je možné rozdělit do několika skupin. 1. zánětlivá onemocnění Do této skupiny patří veškerá zánětlivá onemocnění orgánů malé pánve, zevního genitálu a prsu, léčená konzervativně či operačně. 2. patologie gravidity Některé patologické stavy v těhotenství nelze řešit jinak než jeho ukončením. Veškerá nutná vyšetření a následné kroky jsou vedeny maximálně šetrně s ohledem na příští těhotenství. 3. řešení akutních stavů U pacientek s problémy vyžadujícími rychlé řešení zajišťujeme okamžitě veškerá nutná vyšetření a následně i řešení stavu včetně případné operace. 4. předoperační vyšetření a předoperační příprava Některá vyšetření před plánovanými operacemi je nutné provést na lůžku. Rozsah operace a celkový zdravotní stav pacientky si může také vyžádat několikadenní předoperační přípravu. 5. bezprostřední pooperační rekonvalescence Pooperační pobyt je plánován s ohledem na aktuální zdravotní stav pacientky, rozsah a závažnost operace. Při rozhodování o propuštění do domácího prostředí hraje velmi významnou roli také přání pacientky a samozřejmostí je ukončování hospitalizace také v odpoledních a večerních hodinách, o víkendech a svátcích. 6. řešení pooperačních komplikací Jestliže se u pacientky objeví jakékoliv pooperační komplikace ať již v průběhu hospitalizace nebo v krátké době po ní, zajišťuje naše oddělení veškerou péči a v případě nutnosti spolupráci odborníků z jiných oborů. 7. onkologický stacionář

18


Některým pacientkám s onkologickým onemocněním je nutné před nebo po operaci podávat chemoterapii. Po kontrole lékařem stacionáře se její aplikace odehrává ambulantně, nebo za krátkodobé hospitalizace.

Lůžkové oddělení JIP Vedoucí lékař

MUDr. Petr Tiso

Staniční sestra Dana Paroulková

V číslech Počet lůžek: 8 Popis činnosti Jednotka intenzivní péče gynekologicko porodnického pracoviště je zaměřena na léčbu gynekologických či porodnických pacientek, které vyžadují intenzivní péči - tj. monitorování základních životních funkcí a intenzivní léčbu. Jedná se o všechny pacientky po větší gynekologické, či porodnické operaci, též pacientky, které mají vedle gynekologicko porodnické diagnózy některá chronická onemocnění, např. hypertenzi, ischemickou chorobu srdeční, diabetes mellitus, onemocnění dýchacího systému apod. a též pacientky v náhlém ohrožení života, například při poporodním krvácení, rozvoji preeklampsie, embolie, ... Péče na JIP ÚPMD je pacientkám poskytována 24 hodin denně za úzké spolupráce gynekologa zaměřeného na intenzivní péči, anesteziologa a internisty, podle potřeb i lékařů dalších odborností. Střední zdravotnický personál je kvalifikovaný v oblasti intenzivní péče a je velmi zkušený. JIP ÚPMD je vybaven nejmodernějšími přístroji pro monitorování životních funkcí, pro diagnostiku a léčbu život ohrožujících stavů.

19


Délka pobytu pacientek na JIP je po nekomplikovaných větších výkonech (např. po císařském řezu, běžném odstranění dělohy,..) je většinou 1 den, následující den je pacientka překládána k doléčení na některé z dalších oddělení ÚPMD. Po rozsáhlejších operačních výkonech, u chronicky nemocných pacientek a při vzniku komplikací je pobyt delší, individuálně podle vývoje stavu pacientky. Návštěvy hospitalizovaných, vzhledem k charakteru pracoviště Jednotky intenzivní péče, nejsou umožněny, na telefonický dotaz na aktuální zdravotní stav personál se svolením pacientky příbuzným rád podá základní informace.

Operační sál Vedoucí pracoviště Staniční sestra Ivana Galová

Vývoj a současný stav endoskopie v ÚPMD Endoskopické metody (laparoskopie a hysteroskopie) patří mezi metody tzv. minimálně invazivní chirurgie. Tyto metody mají v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze 4 Podolí dlouholetou tradici. V 70 a 80. letech bylo gynekologické pracoviště jedním z mála v republice, kde se tato oblast gynekologie rozvíjela. Rozvoj operační laparoskopie byl v tehdejší době limitován především přístrojovým a nástrojovým vybavením. Nejčastější indikací tak byly diagnostické výkony u různých gynekologických

20


onemocnění (ženská neplodnost, pánevní bolest, diagnostika mimoděložní gravidity aj.). S postupným doplňováním přístrojového vybavení a především operačních nástrojů se začaly i v posledním desetiletí 20. století provádět některé laparoskopické operační výkony (léčba tubárního faktoru ženské neplodnosti, ošetření ektopické gravidity, adnexální chirurgie aj.). Intenzivní rozvoj minimálně invazivní chirurgie je v 90. letech typický nejen pro ostatní hospodářsky rozvinuté země, ale i pro řadu pracovišť v České republice. Endoskopie se postupně profilovala jako vysoce efektivní diagnostická a terapeutická metoda, která má pevné místo ve spektru operačních výkonů i našeho gynekologického pracoviště. Jeden z prvních mezinárodních endoskopických workshopů v naší republice proběhl v roce 1992 právě v Podolí ve spolupráci s gynekologickou klinikou v Hamburku. Postupně jsme na našem pracovišti zavedli většinu pokročilých operačních endoskopických technik, které často zčásti nebo úplně nahradily klasické abdominální operace. Typickým příkladem je laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie (LAVH) publikovaná ve světovém písemnictví poprvé v roce 1989, která v řadě indikací nahradila klasický abdominální operační přístup. Tuto operaci jsme v ÚPMD provedli poprvé v roce 1996. V současnosti se LAVH, společně s později zavedenou tzv. totální laparoskopickou hysterektomií (TLH), využívá ve vysokém procentu na řešení patologií v oblasti malé pánve (graf č. 1). Díky vůli tehdejšího vedení ústavu bylo obnoveno endoskopické instrumentarium špičkové kvality od firmy Storz a úsilím endoskopického týmu se postupně podařilo dosáhnout vysoké úrovně prováděných endoskopických operací. Využití i rozvoj laparoskopie a hysteroskopie patří v současné době k základním programům v našem ústavu vzhledem k celosvětovému trendu a příklonu k technikám tzv. minimálně invazivní chirurgie. Tyto metody umožňují provádět při malé zátěži pacientky i složité výkony s následující krátkodobou hospitalizací a rekonvalescencí. Hlavním zájmem lékařů endoskopického týmu je laparoskopická léčba endometriózy, včetně hluboké infiltrující endometriózy v oblasti malé pánve, využití laparoskopie při léčbě maligních onemocnění ženského genitálu, včetně provádění laparoskopické pánevní a paraaortální lymfadenektomie, operační léčba poruch statiky dna pánevního a samozřejmě i maximální využití miniinvazivních technik u celé řady benigních onemocnění ženského reprodukčního systému. Řešení uvedené problematiky probíhá na našem pracovišti i jako součást některých grantových projektů IGA ČR a výzkumného záměru MZ ČR. Ročně provádíme na našem pracovišti kolem 700 - 800 laparoskopických (rok 2003 - 455 výkonů) a kolem 600 - 700 (rok 2003 - 645 výkonů) hysteroskopických diagnostických a operačních výkonů. Některé operační výkony které na našem pracovišti provádíme představují výkony nejvyššího stupně obtížnosti v endoskopických operačních technikách a provádí je pouze několik pracovišť v České republice.

21


Prenatální poradna Vedoucí pracoviště

MUDr. Karel Buben Staniční sestra Alena Dudová

Popis činnosti Ambulance poskytuje péči těhotným s fysiologickým i rizikovým průběhem těhotenství. Péče o riziková těhotenství je poskytována na doporučení stávajícího ošetřujícího lékaře gynekologa, či jiného odborného lékaře podle zdravotních problémů komplikujících průběh těhotenství, a to kdykoliv dle potřeby, akutní péči poskytujeme bez doporučení. Péče o fyziologická těhotenství je poskytována od cca 36. týdne těhotenství, kdy je pacientka předána ošetřujícím gynekologem do naší péče. Pokud pacientka upřednostňuje dále návštěvy u svého gynekologa do porodu, a jeho technické zázemí toto umožňuje, pak prosíme absolvovat jednu návštěvu v naší prenatální poradně ve 36. týdnu těhotenství. Tato návštěva je určena pro sepsání a zkompletování dokumentace a pro poskytnutí dokumentů potřebných k porodu. Lékařské obsazení ambulancí preferujeme stálé k udržení kontinuity péče. I zde je však nutné počítat s výjimkami, které souvisí s dalšími povinnostmi lékařů, jako je doškolování lékařů, výuka mediků, přednášková a publikační aktivita stejně jako prezentace výsledků práce a výzkumu na domácích i světových odborných fórech. Plastická chirurgie - perineální ambulance V Ústavu pro péči o matku a dítě byla od února 2009 vytvořena specializovaná ambulance zabývající se problematikou krajiny perineální, čili krajiny zevních rodidel. Po porodech přirozenými cestami může dojít ke komplikacím zhojení trhlin zevních rodidel, nebo nástřihu, který je nutno často provést v poslední fázi porodu. Tento nástřih usnadní porod a zlepšuje celkový stav dítěte. Po správném zhojení zlepší i stav rodidel matky.

22


Sice v malém procentu dochází ke komplikovanému zhojení tohoto poranění, ale vezmeme-li že počet rodiček je cca 80 % poloviny lidské populace pak počet komplikací v této sféře je číslo obrovské. Následkem špatného hojení vzniká nejen nehezká nepevná jizva, avšak dochází zde k uvolnění v místě poševního vchodu, který může v pozdější době vést k poruchám všech urogynekologických orgánů. Další problematika je ve smyslu psychosexuálním. Volnější pochva může vést ke zhoršení partnerských vztahů, neboť žena sama není schopna tuto situaci ovlivnit. V neposlední řadě mohou být jizvy v této krajině bolestivé, což sexuální vztahy ovlivňuje stejnou měrou. Proto byla vytvořena speciální ambulance, tzv. perineální, která bude řešit tuto problematiku.

Porodní sál Vedoucí pracoviště

MUDr. Petr Velebil, CSc. Staniční sestra Miluše Pirohaničová

Příjem rodiček

Na termíny plánovaných uzávěrů porodního sálu nelze provést registraci těhotných. Děkujeme za pochopení.

23


Popis činnosti V ÚPMD se ročně rodí více než 4800 novorozenců. Jedná se do značné míry o rizikovou klientelu, neboť ÚPMD v rámci statutu Perinatologického centra koncentruje případy vysoce rizikových gravidit a novorozenců. V roce 2007 se v ÚPMD narodilo 50 novorozenců v hmotnostní kategorii pod 1000 gramů, v kategorii 1000-1499 gramů 81 novorozenců. Maminka může sledovat stav dítěte na monitorovacím zařízení. Výsledky péče jsou vysoce nadprůměrné (mrtvorozenost 1,66 ‰, časná novorozenecká úmrtnost 1,04 ‰, celková perinatální úmrtnost 2,70 ‰). Frekvence císařských řezů za rok 2007 byla 32 %. V případech, kdy to stav rodičky umožňuje, může si rodící žena zvolit polohu a režim v průběhu porodu, včetně II. porodní doby. Porodní sál umožňuje porody ve zcela samostatných místnostech, každá s vlastním sociálním zařízením, přítomnost otce dítěte či jiné žádané (obvykle příbuzné) osoby je samozřejmostí. U fyziologických porodů je možný volný pohybový režim. Lze využít sprchy, porodního vaku, porodní židličky a balónů. V případě komplikací je samozřejmostí akutní císařský řez přímo na porodním sále. Porodní sál používá nejmodernější techniku monitorování stavu plodu v průběhu porodu. Je využívána též technika trojrozměrného ultrazvuku. Pokud si rodička přeje a nejsou-li žádné kontraindikace, může darovat pupečníkovou krev pro získávání kmenových buněk, neboť ÚPMD spolupracuje v síti pracovišť Bank pupečníkové krve.

Prenatálně diagnostické centrum Vedoucí pracoviště MUDr. Lucia Haaková

Staniční sestra Ilona Nováková

Popis činnosti Prenatální diagnostika zahrnuje vyšetřovací postupy směřující k vyhledávání vrozených vývojových vad (VVV) a patologických stavů plodu. Při zjištění těchto závažných stavů lze v souladu s právními předpisy umožnit ukončení gravidity nebo s předstihem plánovat optimální perinatální péči ve spolupráci s ostatními odborníky (neonatology, chirurgy, genetiky atd.). Na našem oddělení provádíme vyšetření screeningová, která slouží k vyhledávání těhotných se zvýšeným rizikem VVV, a diagnostická, která vrozenou vadu potvrdí nebo vyloučí.

24


Ze screeningových metod poskytujeme kombinovaný test v prvním trimestru těhotenství, triple test a ultrazvukové vyšetření ve druhém trimestru těhotenství (PDF). Diagnóza vrozené vady je stanovena na základě podrobného ultrazvukového vyšetření, odběru choriových klků, plodové vody nebo pupečníkové krve. Na našem pracovišti koncentrujeme těhotné s prenatálně diagnostikovanou brániční kýlou u plodu. Rovněž sledujeme rizikové těhotné s diabetem, hypertenzí, systémovými chorobami, vícečetným těhotenstvím apod., monitorujeme plody s růstovou retardací, anemizací či jinými závažnými stavy. Poskytujeme některé metody léčby plodu in utero (amnioinfúze, amniodrenáž, intraumbilikální transfúze), redukce vícečetného těhotenství. Statistiky

Riziko spontánního potratu po amniocentéze v ÚPMD: 0,3 %.

25


Ultrazvuk Lékaři MUDr. Karel Buben MUDr. Pavel Darebný MUDr. Klára Dlouhá MUDr. Lucia Haaková MUDr. Jiří Hanáček MUDr. Lubomír Hašlík MUDr. Alena Holá MUDr. Daniela Kalivodová doc. MUDr. Ladislav Krofta, CSc. MUDr. Zuzana Čepická Líbalová MUDr. Stanislav Martan MUDr. Hana Stefanovičová MUDr. Jiří Vojtěch Sestry Monika Chánová Alena Kollmanová Ilona Nováková Jana Novotná Silvie Novotná Monika Roedlová Jaké vyšetření poskytujeme •

gynekologický ultrazvuk (vyšetření vaginální sondou)

•

ultrazvukové vyšetření časného těhotenství

•

screeningové ultrazvukové vyšetření v 12. - 14. týdnu těhotenství, vyšetření nuchální translucence (NT) a časných strukturálních odchylek u plodu spolu s odběry biochemického screeningu (PAPP-A a fßHCG), tzv. kombinovaný test

•

screeningové ultrazvukové vyšetření ve 20. - 22. týdnu těhotenství

•

screeningové ultrazvukové vyšetření ve 30. - 32. týdnu těhotenství

•

superkonziliární vyšetření kdykoliv v průběhu gravidity

•

3D, 4D ultrazvukové vyšetření

26


Genetická ambulance Lékaři MUDr. Renata Alánová MUDr. Eva Raušová Sestra por. as. Monika Chánová por. as. Monika Roedlová zdr. ses. Alena Kollmanová

Jaká vyšetření poskytujme Spolupracujeme s ostatními obory: •

Oddělení gynekologicko-porodnická o

v oblasti prekoncepční péče o ženy chronicky nemocné, při léčbě sterility a infertility, péče o ženy s výskytem morfologické vrozené vady nebo chromozomální aberace v rodině

o

stanovení možných teratogenních rizik v graviditě

o

v oblasti prenatální diagnostiky - hodnocení screeningových a diagnostických vyšetření, indikace k invazívní diagnostice, indikace k ukončení gravidity z genetických důvodů

•

Oddělení neonatologické o

spolupráce při diagnostice geneticky podmíněných stavů, morfologických vrozených vad a chromozomálních aberací

Diagnostika geneticky podmíněných patologických stavů je složitý, velmi komplikovaný a často i velmi náročný proces, lišící se od diagnostických postupů v jiných medicínských oborech. Vyčlenění klinicko - genetické jednotky (syndrom, sekvence, asociace, vrozené vady, dědičné choroby apod.) není samoúčelný proces, ale má velmi důležitý význam. Cílem je zlepšit zdravotní péči nejen postiženého, ale s preventivním cílem se zaměřit i na další členy rodiny. 1. cíleně se zaměřit na detekci klinických projevů, které bývají součástí klinické jednotky, ale které nemusí být patrné při běžném vyšetření a nebo se objeví až v dalším průběhu 2. odhadnout prognózu vlastní poruchy

27


3. určit genetickou prognózu (riziku výskytu u sourozenců, potomků, případně i u dalších členů rodiny Diagnostika geneticky podmíněných patologických stavů probíhá ve třech etapách: •

Na úrovni klinického vyšetření pacienta - osobní a rodinná anamnéza Vlastní klinické vyšetření - odhalení a zařazení malých a velkých somatických anomálií

•

Stanovení formální genezy - rozlišení syndromu, sekvence, asociace, izolované vady

•

Stanovení kauzální genezy - určení příčiny daného stavu - chromozomalní odchylky, monogenní vady, polygenní vady aj.

Genetická prognóza je jedním z hlavních praktických výstupů. Po jednoznačné identifikaci a následném určení typu dědičnosti se stanoví výše rizika výskytu u sourozenců a potomků, eventuelně dalších členů rodiny. Riziko se stanovuje ne podkladě empirických pravidel (multifaktoriálně podmíněné stavy) nebo na podkladě segregačních poměrů (monogenní choroby). Oddělení klinické genetiky Popis činnosti V ÚPMD, kde je velké oddělení prenatální diagnostiky, jehož součástí je i lidská genetika, je přítomnost cytogenetické laboratoře nezbytností. Tato laboratoř se specializuje na diagnostiku chromozomálních vad ve II. Trimestru těhotenství z plodové vody, dále na vyšetření chromozomů z krve plodu před porodem z pupečníkové krve. Dále na vyšetření materiálu z potracených plodů, u některých párů v indikovaných případech na vyšetření krve obou rodičů. Stále častěji se objevuje i požadavek neonatologů na vyšetření krve novorozence při podezření na možnou chromozomální vadu. Pracoviště velice úzce spolupracuje s celým oddělením prenatální diagnostiky a výsledky laboratoře mají nesmírný význam pro klinické pracovníky v rozhodování o dalším osudu těhotenství. Je nezbytné zmínit vysokou úspěšnost pracoviště v odhalování přítomnosti chromozomálních vad a vysokou zodpovědnost všech pracovníků cytogenetické laboratoře. Cytogenetická laboratoř pracuje tradičními metodami zpracování vzorků plodové vody, tkání z potratů či periferní krve rodičů i novorozence.

28


Tyto tradiční metody mikroskopického hodnocení kvalifikovaným odborníkem zatím nejsou nahraditelné přístrojovým zpracováním. Laboratoř spolupracuje ve sporných případech s velkými pracovišti vybavenými metodami molekulární genetiky a konzultuje a srovnává v ojedinělých a ne zcela jasných případech své výsledky s výsledky vyšetření molekulárně genetických.

Invazívní diagnostika Lékaři MUDr. Klára Dlouhá MUDr. Lucia Haaková MUDr. Lubomír Hašlík MUDr. Hana Stefanovičová MUDr. Jiří Vojtěch Sestry Monika Chánová Alena Kollmanová Ilona Nováková Jana Novotná Monika Roedlová Jaká vyšetření poskytujme •

amniocentéza - odběr plodové vody

•

CVS - odběr choriové, placentární tkáně

•

kordocentéza - punkce pupečníku, odběr pupečníkové krve

Oddělení rizikového těhotenství P3 Vedoucí pracoviště MUDr. Hynek Heřman, Ph.D.

29


Sekundární lékaři MUDr. Barbora Zmrhalová MUDr. Lubomír Hašlík MUDr. Veronika Nečaská MUDr. Jiří Vojtěch MUDr. Alena Holá MUDr. Diana Mlynárová Staniční sestra Helena Kordová

Popis činnosti Oddělení rizikového těhotenství - P3 poskytuje lůžkovou péči ženám jejichž gravidita je zatížena vysokým rizikem, nebo jsou-li identifikovány vážné poruchy průběhu těhotenství, které nelze řešit ambulantní péčí. Na oddělení jsou soustředěny též ženy s normálním průběhem gravidity na začátku vlastního porodu. Pokoje intenzivní péče jsou vybaveny technikou umožňující podrobné monitorování stavu matky i plodu. Nejčastější riziková těhotenství Na oddělení jsou hospitalizovány pacientky s širokým spektrem těhotenských poruch, zejména však ženy s hrozícím předčasným porodem, či s předčasným odtokem plodové vody. Dále pak gravidity ohrožené rizikem předčasného porodu, vícečetná těhotenství, stavy s opakovanými těhotenskými ztrátami, nebo jinak zatíženou porodnickou anamnézou. Hospitalizovány jsou i vážné případy vysokého krevního tlaku v graviditě a preeklampsie. Oddělení pečuje též o těhotné ženy s cukrovkou a jinými endokrinologickými poruchami. Hospitalizovány jsou též případy poruch funkce placenty a ženy před plánovanými císařskými řezy. Pokoje Oddělení disponuje celkovou kapacitou 20 lůžek. Pokoje jsou: 4 dvojlůžkové, 2 třílůžkové a 1 čtyřlůžkový, každý má vlastní sociální zařízení. Zbývající 2 pokoje jsou nadstandardní. Oddělení má příjmovou místnost, vyšetřovnu, samostatnou jídelnu pro pacientky a místnost pro monitorování plodu, tzv. kardiotokografické vyšetření.

30


Stravování Pro všechny pacientky existuje možnost výběru nadstandardní stravy podle jídelního lístku, který respektuje i náboženské či vegetariánské stravovací návyky/ za příplatek/. Jinak se klientky stravují podle standardního jídelníčku, který rovněž umožňuje vegetariánskou dietu a je hrazen v rámci zdravotního pojištění.

Oddělení šestinedělí P1 Vedoucí pracoviště MUDr. Pavel Darebný

Popis činnosti Oddělení P1 je jedním z oddělení šestinedělí v ÚPMD, které je určeno pro matky a novorozence po spontánním i operativním porodu. Oddělení nabízí standardní pokoje - 5 třílůžkových, 6 dvoulůžkových (se společnými sprchami a WC) a 3 pokoje nadstandardní (s vlastním sociálním zázemím, televizí, varnou konvicí, telefonem a taktéž možností pobytu rodinného příslušníka). Komplexní péče je všem matkám i jejich dětem poskytována na vysoké odborné úrovni prostřednictvím porodních asistentek a dětských sester. Na nadstandardním pokoji je péče stejná jako na pokojích standardních jen s tím rozdílem, že se o matku i dítě stará jedna porodní asistentka. Pro všechny pacienty i jejich rodinné příslušníky je možnost za příslušný příplatek objednání nadstandardní stravy dle jídelního lístku. Stejně tak je kuchyně schopna vyhovět nejrůznějším stravovacím návykům.

Oddělení šestinedělí P2 Vedoucí pracoviště MUDr. Pavel Darebný

Popis činnosti Oddělení P2 je zaměřeno na péči o matky a také novorozence po fyziologickém i operativním porodu. Na oddělení P2 je 11 nadstandardních pokojů, z nichž 4 jsou vedeny ve speciálním režimu sdružené péče (jedna porodní asistentka pečuje o nedělku i novorozence).

31


Organizace péče Péče je zajišťována s maximálním ohledem na pacientky tak, aby byla co nejvíce osobní a zároveň komplexní. Sestry se starají o určitou skupinu pacientek, takže každá pacientka má "svou osobní sestru", na kterou se může obrátit a která úzce spolupracuje s příslušnou dětskou sestrou (komplexní péče). Porodní asistentky a dětské sestry spolu úzce spolupracují (jsou umístěny na jedné společné inspekci), což zajišťuje komplexní péči o rodičky i děti. Speciální organizace péče je zavedena na čtyřech nadstandardních pokojích, kde se o matku i novorozence stará jedna speciálně vyškolená sestra, která má odborné znalosti jak z oblasti poporodní péče o matku (porodní asistentka), tak novorozence (dětská sestra). Standardní pokoje Všechny pokoje jsou moderně zařízené. Výbava zahrnuje například polohovatelná lůžka, komunikační sytém s ošetřujícím personálem, přebalovací stoly a vanový komplex na koupání novorozenců s infrazářičem apod. Pro standardní pokoje (cca 12 pacientek) jsou k dispozici společné 3 sprchy a 3 WC. Nadstandardní pokoje Z jedenácti nadstandardních pokojů má plných deset atraktivní výhled na Vltavu a šest vlastní balkon. Jsou vybaveny vlastním sociálním zařízením (WC, sprcha), TV, ledničkou, varnou konvicí, telefonem a nábytkem hotelového typu (válendy atp.). Umožňuje se pobyt partnera (nebo jiného rodinného příslušníka) na dalším lůžku, které je někdy rozkládací.

Oddělení šestinedělí P4 Vedoucí pracoviště MUDr. Pavel Darebný Popis činnosti Oddělení P4 je jedním z oddělení šestinedělí v ÚPMD, které je určeno pro matky a novorozence po spontánním i operativním porodu. Oddělení nabízí standardní pokoje - 4 třílůžkové, 1 jednolůžkový; 1 nasdstandardní pokoj se dvěma lůžky (s vlastním sociálním zázemím, televizí, varnou konvicí, telefonem a taktéž možností pobytu rodinného příslušníka). Komplexní péče je všem matkám i jejich dětem poskytována na vysoké odborné úrovni prostřednictvím porodních asistentek a dětských sester. Na nadstandardním pokoji jednolůžkovém a

32


jednom pokoji třílůžkovém je péče stejná jako na pokojích standardních jen s tím rozdílem, že se o matku i dítě stará jedna porodní asistentka. Pro všechny pacienty i jejich rodinné příslušníky je možnost za příslušný příplatek objednání nadstandardní stravy dle jídelního lístku. Stejně tak je kuchyně schopna vyhovět nejrůznějším stravovacím návykům.

Pediatrie Vedoucí pracoviště

prim. doc. MUDr. Zbyněk Straňák, CSc., MBA

Zástupkyně přimáře MUDr. Petra Šaňáková

Vrchní sestra

Ilona Križanová

Sekretariát

Ivana Mojžíšová

33


Popis činnosti Neonatologické pracoviště logicky navazuje na péči o těhotnou ženu a požadavky, které souvisejí s koncentrací patologických těhotenství ze všech regionů České republiky. Na jednotce intenzivní péče se dále koncentrují novorozenci se selhávajícími vitálními funkcemi, kteří vyžadují speciální diagnostické a léčebné postupy. Terapeutické programy pracoviště •

péče o novorozence velmi nízké a extrémně nízké porodní hmotnosti

•

péče o nezralé novorozence

•

péče o novorozence s vrozenými vývojovými vadami

•

péče o kriticky nemocné novorozence se selhávajícími vitálními funkcemi

•

péče o donošené fyziologické novorozence

•

péče o novorozence s těžkými formami novorozeneckých žloutenek

Oddělení neonatologického pracoviště •

Oddělení P1N, P2N, P4N

•

Oddělení OPN1 - JIP, RES

•

Oddělení OPN2 - intermediární péče

•

Odborné dětské ambulance

•

Mléčná banka

Lůžková část novorozeneckého pracoviště Neonatologické pracoviště odpovídá požadavkům systému diferencované péče o novorozence a je členěno na následující oddělení: •

Oddělení anesteziologicko-resuscitační péče (RES), které disponuje 8 lůžky určenými pro kriticky nemocné novorozence se selhávajícími vitálními funkcemi a využívající vedle standardních metod péče další výjimečné metodiky (nekonvenční způsoby umělé plicní ventilace, dlouhodobá mimotělní membránová oxygenace, kapalinová ventilace apod.)

•

Oddělení jednotky intenzivní péče (JIP) s 12 lůžky navazuje na péči resuscitační s možností dlouhodobé ventilační podpory na 4 lůžkách.

•

Oddělení intermediární péče (OPN2) s oddělením rooming-in pro nedonošené novorozence a novorozence propuštěné z intenzivní péče disponuje 22 lůžky. Koncentruje dále pacienty s těžkými formami novorozenecké žloutenky a donošené novorozence s mírnými poruchami poporodní adaptace.

34


•

Oddělení fyziologických novorozenců (P1N, P2N, P4N) (celkem 66 lůžek) poskytuje péči donošeným novorozencům podle výběru matky formou úplného rooming-in, denního roomingin a oddělené péče o novorozence. Základní filozofií oddělení je maximální spokojenost matky a novorozence. Oddělení dále poskytují služby v nadstandardních pokojích s rozšířenými hotelovými službami a s možností ubytování otců nebo jiných příbuzných.

Ambulantní část novorozeneckého pracoviště Poskytuje specializovanou péči vybraným rizikovým novorozencům a navazuje na část lůžkovou. Odborné ambulance jsou zaměřeny na problematiku vývojové neurologie, psychologie, neurofyziologie, ultrazvukové diagnostiky a rehabilitace. Výsledky péče o novorozence V péči o donošené a nedonošené novorozence, novorozence s vrozenými vývojovými vadami a kriticky nemocné novorozence dosahuje neonatologické pracoviště dlouhodobě výsledky srovnatelné s vyspělými světovými centry. Výsledky péče o novorozence jsou pravidelně publikovány v odborném tisku. Novorozenecké oddělení je vysoce hodnoceno i veřejností v českých médiích. Vědecko-výzkumná činnost Na neonatologickém pracovišti je řešena řada grantových úkolů Interní grantové agentury MZ ČR a Grantové agentury ČR v oblasti akutního respiračního selhání, vrozených vývojových vad, dlouhodobého sledování rizikových novorozenců a imunitních mechanizmů nezralých novorozenců. Výsledky výzkumu jsou vysoce hodnoceny v domácím i zahraničním odborném tisku a jsou pravidelně prezentovány na mezinárodních kongresech.

Oddělení intermediární péče Vedoucí pracoviště MUDr. Petra Šaňáková Sekundární lékař MUDr. Alena Linková Staniční sestra Jana Švecová

35


V číslech Počet lůžek: 30 novorozeneckých intermediárních lůžek. 6 pokojů rooming in (3 pokoje pro dvě matky s dítětem, 3 pokoje pro jednu matku s dítětem). Lze zajistit rooming in režim i ve dvou nadstandardních pokojích. 1 ložnice pro 6 matek doprovázejících novorozence na odd. RES, JIP nebo odd.intermediární péče mimo pokoje rooming in. 2 lékaři + staniční sestra + 18 směnových sester + konziliáři. Popis činnosti Na oddělení intermediární péče jsou přijímáni: •

Novorozenci z oddělení neonatologické JIP a RES, kteří již nevyžadují ventilační podporu, mají stabilizované životní funkce.

•

Rizikoví novorozenci, u kterých je nutné monitorovat životní funkce, zajistit infuzní léčbu a provést složitější diagnostické úkony (novorozenci s lehkým stupněm nezralosti, mírnou poruchou poporodní adaptace, hyperbilirubinemie, s vrozenými vývojovými vadami, po operacích atd.).

•

Maminky doprovázející děti jsou přijímány podle zdravotního stavu dítěte a svých možností. Jsou zacvičeny v kojení (ev. jiném způsobů výživy), podávání léků, rehabilitaci. Dostávají při propuštění kompletní plán sledování po propuštění.

Oddělení OPN1 - JIP, RES Vedoucí lékař MUDr. Ivan Berka

Konzultant novorozeneckého oddělení MUDr. Josef Ruffer

36


Kolektiv lékařů neonatologie

Staniční sestra Alena Soukupová Oddělení neontologické péče: RES – resuscitační péče a JIP – jednotka intenzivní péče Neonatologické pracoviště odpovídá požadavkům systému diferencované péče o novorozence. 1. Oddělení anesteziologicko-resuscitační péče (RES), které disponuje monitorovacím systémem, přístroji pro umělou plicní ventilaci a inkubátory pro 8 novorozenců se selhávajícími vitálními funkcemi. Na pracovišti jsou vedle standardních metod péče k dispozici další výjimečné léčebné postupy (nekonvenční způsoby umělé plicní ventilace, dlouhodobá mimotělní membránová oxygenace, inhalace oxidu dusnatého apod.). Na oddělení se též provádí závažné neurochirurgické, kardiochirurgické a obecné chirurgické výkony. 2. Oddělení jednotky intenzivní péče (JIP) s 12-16ti lůžky, 5 boxy, navazuje na péči resuscitační s možností dlouhodobé ventilační podpory 4-8 pacientů. JIP poskytne péči novorozencům s dlouhodobou ventilační podporou (těžké formy chronického plicního onemocnění), novorozencům s infekčními komplikacemi a pacientům s nutností dlouhodobé parenterální výživy. V péči o donošené a nedonošené novorozence, novorozence s vrozenými vývojovými vadami a kriticky nemocné novorozence dosahuje neonatologické pracoviště dlouhodobě výsledky srovnatelné s vyspělými světovými centry. Novorozenecké oddělení je vysoce hodnoceno i veřejností.

37


V číslech •

4600 ošetřených novorozenců za rok (až 4% všech novorozenců v ČR)

•

500 kriticky nemocných novorozenců za rok (15% všech kriticky nemocných novorozenců v ČR)

Oddělení P1N, P2N, P4N Vedoucí pracoviště

MUDr. Marcela Černá Oddělení P1N Oddělení je určeno pro donošené nebo lehce nedonošené novorozence po normálním porodu i po porodu císařským řezem. Dětem i matkám je umožněn společný pobyt na pokoji v systému rooming-in 24 hodin denně, v případě potřeby je dítě v péči dětských sester na dětském boxu. Poskytovaná péče je založena na individuálním přístupu k matce i dítěti. Důraz klademe na rychlé a bezproblémové zahájení kojení. Oddělení má 2-3 lůžkové pokoje s výhledem na řeku Vltavu. Na oddělení je celkem 29 lůžek, z toho 3 jednolůžkové pokoje mají nadstandardní vybavení.

Oddělení P2N Oddělení je určeno pro donošené nebo lehce nedonošené novorozence po normálním porodu i po porodu císařským řezem. Dětem i matkám je umožněn společný pobyt na pokoji v systému rooming-in 24 hodin denně, v případě potřeby je dítě v péči dětských sester na dětském boxu. Poskytovaná péče je založena na individuálním přístupu k matce i dítěti. Důraz klademe na rychlé a bezproblémové zahájení kojení. Oddělení má 2-3 lůžkové pokoje s výhledem na řeku Vltavu. Na oddělení je celkem 23 lůžek, z toho 11 jednolůžkových pokojů má nadstandartní vybavení. .

38


Oddělení P4N Oddělení je určeno pro donošené nebo lehce nedonošené novorozence po normálním porodu i po porodu císařským řezem. Podle zdravotního stavu nebo přání matky jsou děti umístěny na dětském boxe nebo na pokoji s matkou. Poskytovaná péče je založena na individuálním přístupu k matce i dítěti. Důraz klademe na rychlé a bezproblémové zahájení kojení. Oddělení má 1-3 lůžkové pokoje, z toho jeden má nadstandardní vybavení. Na oddělení je celkem 14 lůžek.

Radiodiagnostické oddělení Vedoucí pracoviště

MUDr. Blanka Drvoštěpová

Laborantky Olga Sadáková, vedoucí laborantka

Zdeňka Karhanová Libuše Bernatová

39


Popis činnosti: RDG oddělení se nachází ve zrekonstruovaných prostorách, v přízemí křídla D. Rekonstrukce zahrnula nejen stavební úpravy ale i zavedení kompletní nepřímé digitalizace celého oddělení, čímž se významně zvýšila nejen rychlost vyvolání snímků, ale zejména jejich kvalita. Tato úprava umožnila také připojení na systém ePacs, který zajišťuje bezpečnou a důvěryhodnou výměnu obrazových dat mezi zdravotnickými zařízeními v rámci zdravotnického systému České republiky. V současné době provádíme běžná i speciální vyšetření pro potřeby ústavu v standardní před- i pooperační péči a celou škálu radiodiagnostických vyšetření dle požadavků všech odborných ambulancí. Provádíme i skiagrafická vyšetření nezralých novorozenců a kojenců na jednotkách intenzivní péče neonatologického oddělení. K tomu nám slouží nejmodernější plně digitalizovaný pojízdný skiagrafický přístroj. Náš provoz ale není určen jen pro pacienty Ústavu pro péči o matku a dítě, vítáme i pacienty z okolních zdravotnických zařízení. Vybavení nám umožňuje provádět běžná skiagrafická vyšetření plic, kostí a kloubů, vedlejších nosních dutin nebo břicha. Vyšetření provádíme bez nutnosti objednávání, pacienti většinou dostanou ihned do ruky výsledek vyšetření. Kromě rentgenologických metod, provádí MUDr. Drvoštěpová všeobecnou ultrazvukovou diagnostiku – jednak břišních orgánů (vyjma gynekologických), tak i ostatních částí těla, například prsů, varlat, štítné žlázy, žilního systému, krku a mízních uzlin apod. Značnou část našeho ultrazvukového provozu věnujeme provádění preventivního ultrazvukového vyšetřování prsů, zejména u mladých žen do 40 let, které k nám přicházejí buď na doporučení svého ošetřujícího lékaře, nebo – ve většině případů – jako samoplátkyně. V tomto případě není třeba doporučení od lékaře, je možno se objednat přímo. Cena vyšetření dle platného ceníku. Na všechna ultrazvuková vyšetření je nutné telefonické objednání, objednací doby většinou nepřekročí dobu 3 pracovních dnů. Nutná vyšetření možno po předchozí telefonické domluvě ošetřujícího lékaře provést ihned. V listopadu 2008 zahájila práci také třetí složka našeho oddělení - mamografické pracoviště. Pracoviště je vybaveno moderním mamografem značky Siemens Nova 3000 a konzolí pro stereotaktickou biopsii, což je zařízení, které umožní provádět odběr vzorků tkání z podezřelých ložisek v prsu pomocí bioptické jehly. Toto vyšetření se provádí ambulantně. Některá mamografická vyšetření je nutno ještě před konečným stanovením diagnózy doplnit ultrazvukovou kontrolou. Na

40


našem pracovišti jsou tato doplňková vyšetření prováděna většinou bezprostředně v týž den, v rámci jedné návštěvy pacientky. Na mamografické vyšetření je nutno se předem telefonicky objednat. Všem pacientům nabízíme rychlé a příjemné odbavení s minimálními časovými prodlevami, relativně krátké objednací doby, příjemné prostředí a vstřícný personál.

Anesteziologické oddělení Vedoucí pracoviště

prim. MUDr. Miloslav Smilek

Staniční sestra Olga Kovaříková

Popis činnosti Anesteziologické oddělení zajišťuje: 1. operativu gynekologicko-onkologickou 2. operativu uro-gynekologickou 3. operativu laparoskopicky prováděných operací 4. operativu malých gynekologických výkonů + LASER 5. porodnickou operativu 6. porodnickou analgesii (bezbolestnost) 7. asistenci u výkonů centra IVF (celková anestézie nebo analgosedace) 8. asistenci v konsiliární činnosti u komplikovaných případů na jednotce intenzívní péče Lékaři jsou průběžně proškolováni k udržení vysokého standartu odborných znalostí a praktických dovedností na odborných akcích, organizovaných odbornou společností ČSARIM. Oddělení používá špičkovou techniku narkotizačních přístrojů a přesných infuzních pump, k dispozici je široký sortiment přípravků, léků, anesteziologických pomůcek a instrumentárií.

41


Oddělení usiluje o co možná nejlepší týmovou spolupráci lékaře - anesteziologa s pacientem a o co nejlepší mezioborovou spolupráci anesteziologa s gynekologem a neonatologem v našem ústavě ku prospěchu našich pacientek. První kontakt anesteziologa s pacientkou je při indikační vizitě, anesteziolog se seznamuje s dokumentací pacienta, s typem a rozsahem operačního výkonu. Velký důraz vedeme na podá-ní všech potřebných informací pacientkám. Den před operací navštíví lékař pacienta v rámci premedikačního pohovoru. Detailně společně proberou způsob znecitlivění s ohledem na přání pacienta. V indikovaných případech podáváme kontinuální epidurální analgesii pro zajištění pooperační analgesie po rozsáhlých operačních výkonech, pro bezbolestný spontánní porod a v případě nutnosti provedení bezbolestného abortu při vývojové vadě plodu. Intensivní a dle potřeby resuscitační péči poskytujeme na JIP ÚPMD. Kromě rozpisu enterální a parenterální výživy můžeme poskytnout umělou plicní ventilaci nebo variantu pomocné plicní ventilace. Odborné vybavení jednotky intensivní péče a její personální zajištění umožňují poskytování diferencované péče v plném rozsahu s rychlou reakcí na změnu stavu našich pacientek. Vybraná statistika: •

V našem ústavu bylo provedeno v roce 2011 celkem 5 800 anestézií.

•

U velkých operací 1 850 celkových anestézií.

•

Dále bylo provedeno 1 918 císařských řezů, z toho u plánovaných výkonů 69,2 % ve svodné regionální anestézii, u urgentních řezů bylo 36 % provedeno ve svodné anestézii.

•

Epidurálních analgesií u porodu bylo provedeno 23 % z celkového počtu spontánních porodů.

•

Činnost anesteziologické stanice charakterizuje i celkový počet provedených anestézií včetně podaných analgesií a analgosedací: součet dosahuje cca 7 100 výkonů.

Asistovaná reprodukce (IVF) Centrum asistované reprodukce v ÚPMD se zabývá komplexní diagnostikou a léčbou neplodných párů, zahrnující jak konzervativní výkony (časovaný pohlavní styk, inseminace), tak metody mimotělního oplodnění (IVF, ICSI, PICSI, asistovaný hatching, prodloužená kultivace, monitoring vývoje embryí). V indikovaných případech centrum zajišťuje imunologické a genetické vyšetření včetně preimplantační genetické diagnostiky. Služby centra doplňuje komplexní zázemí ÚPMD zahrnující veškerou

42


gynekologicko-porodnickou péči. Úzce spolupracujeme s odděleními gynekologie, reprodukční imunologie, laboratořemi, prenatální poradnou, porodnicí atd. Vedoucí pracoviště

MUDr. Jitka Řezáčová

Vedoucí embryolog Ing. Blanka Koubková

Staniční sestra Lucie Petroušková

Akreditace Jediné pracoviště v ČR, které je držitelem akreditace ESHRE EBCOG.

Jako jedni z prvních pracovišť provádíme •

Neinvazivní monitoring embryí

•

PICSI

•

Dárcovské programy

43


Reprodukční embryologická laboratoř Vedoucí pracoviště

prof. MUDr. Jan E. Jirásek, DrSc. Popis činosti Předmětem výzkumu jsou vývojové sekvence vývoje lidských embryí a plodů. Z laboratoře vyšly tři atlasy publikované v angličtině a to: 1. Atlas of Prenatal Morphogenesis, 1983, Martinus Nijhoff Publisher, Boston 1983, který je první lidskou embryologií založenou na technice řádkovací elektronové mikroskopie 2. Atlas of the Embryo and Fetus, 2001, Parthenon Publishing Group, London, New York je fotografickým přehledem prenatálního vývoje založeným na technice barevné fotografie 3. Atlas of Human Prenatal Developmental Mechanics, 2004, Taylor and Francis, London New York je přehled stádií vývoje orgánů lidského embrya a plodu založeným na mikrodisekcích a vizualizovaných jedinečnou originální metodikou. V těchto pracích byl prenatální vývoj člověka rozdělen do deseti stadií založených na vývojové fyziologii. Vývoj je demonstrován jako proces postupného rozsvěcování a zhášení genů (genových sekvencí), jenž má přesné morfogenetické vazby. Centrum pro trofoblastickou nemoc (CTN) v ČR - nádory placenty Centrum pro trofoblastickou nemoc (CTN) zajišťuje komplexní péči o pacientky s jakoukoli formou trofoblastického onemocnění a uplatňuje v diagnostice a léčbě nové postupy, které jsou plně v souladu s celosvětovými trendy. CTN Praha využívá kvalitního laboratorního zázemí a je vybaveno nejspolehlivějšími přístroji zajišťujícími přesnou diagnostiku hladin hCG v krvi a moči pacientek. CTN rovněž disponuje kvalitní histo-patologickou laboratoří s vysoce erudovaným patologem v dané problematice s možností využití celé řady imunohistochemických metod a přímou vazbou na pracoviště provádějící molekulárně genetická vyšetření. Součástí CTN je rovněž chemoterapeutický stacionář a oddělené pokoje pro pacientky léčené v rámci konkrétního onemocnění. CTN dále zajišťuje pregraduální výuku pro studenty 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy spolu s postgraduálním vzděláváním v rámci předatestačních kurzů oboru gynekologie a porodnictví.

44


Centrum pro trofoblastickou nemoc při Ústavu pro péči o matku a dítě je jediným zařízením centralizujícím pacientky s diagnózou některé z forem trofoblastické nemoci v České republice. CTN bylo zřízeno na základě pověření Ministerstva zdravotnictví České republiky z prosince 1998. CTN Praha je od roku 2011 členem Evropské organizace pro léčbu trofoblastické nemoci - EOTTD (European organisation for treatment of trophoblastic disease). Cílem této organizace, která byla vytvořena jako evropská paralela ke Světové společnosti pro výzkum trofoblastické nemoci - ISSTD (International society for the study of trophoblastic diseases) je vytvářet jednotné postupy v diagnostice a léčbě pacientek s diagnózou některé z forem trofoblastické nemoci. Dalším cílem je sběr relevantních dat, který umožní přesné monitorování situace v rámci celé Evropy. Organizace sdružuje největší Evropská centra zabývající se problematikou trofoblastické nemoci a klade si za cíl zlepšit dostupnost a zvýšit kvalitu odborné péče o pacientky s tímto vzácným typem onemocnění. CTN Praha je jedinou institucí spolupracující s EOTTD v rámci celé České republiky. Všechna pracoviště v ČR jsou nadále povinna odesílat k léčbě a dispenzarizaci do CTN pacientky s následujícími diagnózami: choriokarcinom, proliferující mola, perzistující trofoblastická nemoc a komplikované (elevace hCG, perzistence hCG, metastatické postižení) pacientky po prodělané

45


molární graviditě. Doporučujeme však odesílat do CTN rovněž nekomplikované případy z důvodů dodržení předepsané dispenzarizace. Nadále platí ve všech případech povinnost podávat písemné hlášení do CTN Praha (epidemiologie). Ošetřující lékař

MUDr. Filip Hron

sestra CTN

Simona Šarochová

Zakladatel centra

doc. MUDr. Miloš Zavadil, DrSc. †

46


Ústřední laboratoře

Popis činnosti Ústřední laboratoře ÚPMD jsou tvořeny komplexem několika pracovišť různých oborů. Pokrývají prakticky celou potřebu vyšetření pro klinická pracoviště s malými výjimkami jako jsou mikrobiologická vyšetření a některá serologická stanovení (virologie). V posledních letech dochází každoročně k rozšiřování spektra prováděných vyšetření dle požadavků klinických pracovišť a dle moderních medicínských poznatků. Kromě rutinních vyšetření se ústřední laboratoře podílejí i na řešení řady výzkumných úkolů. Zaměření jednotlivých laboratoří vyplývá z potřeb porodnicko-gynekologických oddělení, neonatologické části a specializovaných ambulancí v dospělé i dětské části kliniky. Výhody lokálních laboratoří Umístění laboratoří v hlavní budově s velmi rychlou dostupností výsledků pro klinickou část. Biochemická a hematologická laboratoř pracují v nepřetržitém provozu a jsou schopny uspokojit požadavky lékařů klinických oddělení i ambulancí prakticky ihned. Všechny laboratoře tvoří jeden komplementární celek s jednotným vedením, jednotlivé části laboratoří mají vždy ve svém čele vysokoškolsky vzdělaného vedoucího vysoce odborně kvalifikovaného pro vedení své části laboratoří. Laboratoře jsou napojeny na nemocniční informační systém s možností předávání výsledků do počítačové sítě ÚPMD, odkud mohou lékaři snadno a bez časové prodlevy získat výsledky prováděných vyšetření.

47


Oddělení klinické biochemie Popis činnosti Biochemická laboratoř pracuje v ÚPMD v nepřetržitém provozu a pokrývá veškeré potřeby klinických pracovišť. Vedle rutinních biochemických vyšetření provádí řadu metod specificky pro klinická pracoviště (endokrinologická vyšetření sex hormonů, panel hormonů štítné žlázy, zánětlivé markery, onkologické markery, serologická vyšetření a některá vyšetření imunologická významná pro vyšetřování poruch reprodukce. Biochemická laboratoř pracuje také pro potřeby oddělení asistované reprodukce. Rychlá detekce gravidity je samozřejmostí. Vedle rutinních vyšetření je prováděna řada specializovaných metodik,které jsou potřebné pro řešení výzkumných úkolů a vysoce převyšují běžný standard laboratorní praxe. Vzhledem k potřebám diabetologické ambulance stanovuje biochemická laboratoř prakticky celé spektrum diabetologických vyšetření potřebných pro péči o těhotné ženy s cukrovkou. Vybavení laboratoří Prakticky veškerá vyšetření jsou prováděna automatickými analyzátory napojenými na počítačovou síť s přenášením výsledků na klinická pracoviště. V neposlední řadě zmiňme i důraz na kvalitu práce, kdy je laboratoř zařazena do systému externí kontroly kvality s pravidelnou nezávislou kontrolou kvality poskytovaných výsledků. Nelze nezmínit, že v posledních letech tyto nezávislé kontroly vždy byly spokojeny s kvalitou odvedené práce a přesností výsledků. Na těchto úspěších má zásluhu především personál biochemické laboratoře, který je tvořen 3 vysokoškoláky a řadou laborantek a pomocného personálu. Oddělení klinické genetiky Popis činnosti V ÚPMD, kde je velké oddělení prenatální diagnostiky, jehož součástí je i lidská genetika, je přítomnost cytogenetické laboratoře nezbytností.

48


Tato laboratoř se specializuje na diagnostiku chromozomálních vad ve II. Trimestru těhotenství z plodové vody, dále na vyšetření chromozomů z krve plodu před porodem z pupečníkové krve. Dále na vyšetření materiálu z potracených plodů, u některých párů v indikovaných případech na vyšetření krve obou rodičů. Stále častěji se objevuje i požadavek neonatologů na vyšetření krve novorozence při podezření na možnou chromozomální vadu. Pracoviště velice úzce spolupracuje s celým oddělením prenatální diagnostiky a výsledky laboratoře mají nesmírný význam pro klinické pracovníky v rozhodování o dalším osudu těhotenství. Je nezbytné zmínit vysokou úspěšnost pracoviště v odhalování přítomnosti chromozomálních vad a vysokou zodpovědnost všech pracovníků cytogenetické laboratoře. Cytogenetická laboratoř pracuje tradičními metodami zpracování vzorků plodové vody, tkání z potratů či periferní krve rodičů i novorozence. Tyto tradiční metody mikroskopického hodnocení kvalifikovaným odborníkem zatím nejsou nahraditelné přístrojovým zpracováním. Laboratoř spolupracuje ve sporných případech s velkými pracovišti vybavenými metodami molekulární genetiky a konzultuje a srovnává v ojedinělých a ne zcela jasných případech své výsledky s výsledky vyšetření molekulárně genetických.

Oddělení klinické hematologie a krevní banka Popis činnosti Pracuje ve 24 hodinovém provozu a provádí rutinní hematologická vyšetření pro běžný provoz,dále široké spektrum hemokoagulačních vyšetření významných zejména pro operativu a porodnické pracoviště. Dále je součástí krevní sklad, který vedle stanovení krevních skupin provádí i screeningová vyšetření nepravidelných protilátek. Některá specializovaná vyšetření jsou prováděna také pro potřeby neonatologů. V imunologické části laboratoře se stanovují zejména pro potřeby porodnice hladiny antikardiolipinových protilátek, které jsou nadstandardně vyšetřovány u všech těhotných žen a které mají význam zejména u žen s poruchami reprodukce(sterilita, infertilita). Tato laboratoř dále provádí vyšetření mikrobního obrazu poševního, skríningové vyšetření na syfilis.

49


Propojení s nemocničním systémem a přenos dat na klinická pracoviště ihned po ukončení vyšetření s okamžitou dostupností pro personál klinických oddělení.

Oddělení klinické patologie Popis činnosti Zpracovává veškerý histologický materiál získaný při velkých i menších operačních zákrocích, pro přesnou diagnostiku využívá posledních ř letech vedle tradičních barvicích metod i metody imunohistochemické,které zpřesňují diagnostiku některých porodnických a gynekologických onemocnění. Imunohistochemická laboratoř je schopna v současné době provádět široké spektrum vyšetření dle aktuálních potřeb kliniky. Cytologická vyšetření se provádějí pro pacientky klinické části a slouží všem zejména ambulantním částem ústavu. V histopatologické laboratoři se dále zpracovává i materiál z potratů,jsou zde vyšetřovány ve spolupráci s embryology i potracené plody s vrozenými vývojovými vadami. Pro část neonatologickou a porodnickou jsou zpracovávány placenty ze všech porodů ,zejména komplikovaných nebo předčasných.

Oddělení reprodukční imunologie Vedoucí pracoviště

MUDr. Jindřich Madar, CSc.

Výzkumný pracovník Ing. Andrea Kestlerová

50


Popis činnosti Pracoviště reprodukční imunologie Ústavu pro péči o matku a dítě je jedním ze tří specializovaných pracovišť v ČR, která se zabývají imunologicky podmíněnými poruchami plodnosti. Již řadu let je známo, že jednou ze základních podmínek zdárného početí a donošení těhotenství je "tolerance", snášenlivost ze strany matčiny imunity. Není to nijak překvapující – spermie a následně zárodek jsou pro imunitu matky cizorodé a bez speciálních "ochranných opatření" by je imunita nemilosrdně zlikvidovala. V posledních letech se ukazuje, že na významné části (hovoří se až o 50%) poruch plodnosti, ať už jde o neschopnost otěhotnět nebo donosit těhotenství, se výrazně podílí právě nesprávně řízená imunita v pohlavním ústrojí ženy. Hodně nových poznatků v tomto směru pochází z rozboru neúspěšných přenosů kvalitních zárodků po in vitro fertilizaci (IVF). Co se vyšetřuje: Pracoviště reprodukční imunologie (PRI) vyšetřuje oba partnery. Při prvním vyšetření je základním bodem anamnéza: lékař se informuje o případné genetické zátěži a poruchách imunity u rodinných příslušníků, o celkovém zdravotním stavu partnerů, zejména s ohledem na poruchy imunity, o povaze a trvání potíží s plodností, o výsledcích dosud provedených vyšetření (laparoskopie, hysteroskopie, hormony, genetika) a o dosavadních léčebných pokusech (např. inseminace, IVF). Laboratorní část vyšetření zahrnuje u partnerky testy na stav imunity jak obecně, tak cíleně ve vztahu k plodnosti. PRI má k dispozici vlastní modifikaci metody inhibice migrace (MIF), která vhodně monitoruje stav buněčné imunity ženy ve vztahu ke spermiím a plodovému lůžku. V případě potřeby jsou u žen testovány hladiny hormonů – zejména funkce štítné žlázy výrazně ovlivňuje plodnost ženy. U muže je pátráno po protilátkách, vázaných na povrch spermií (takto změněné spermie mají sníženou schopnost oplození a podstatně víc dráždí imunitu partnerky), a je prováděn podrobný spermiogram. Je-li to vhodné, provádí PRI řadu dalších testů (imunologický rozbor hlenu děložního hrdla, test průniků spermií cervikálním hlenem a další). Potřebnou šířku vyšetřovacích metod dále umožňuje úzká spolupráce s komplexem Ústředních laboratoří ÚPMD. Jde o analýzu obecných (hladiny sérových imunoglobulinů, složek komplementu, ukazatele chronického zánětu) a speciálních (skríning antifosfolipidových protilátek, protilátky proti kardiolipinům, beta-2 glykoproteinu alfa a annexinu) imunologických parametrů. Velkou výhodou je i možnost bezprostředních pracovních kontaktů s lékaři Centra asistované reprodukce ÚPMD. PRI spolupracuje, zejména na základě grantových projektů, se specializovanými pracovišti dalších zdravotnických zařízení a s výzkumnými týmy ústavů AV ČR. To umožňuje doplňovat algoritmus vyšetření dalšími metodami a průběžně upřesňovat diagnostiku imunologicky podmíněných poruch plodnosti. Nalezne-li lékař PRI takovou poruchu imunity, která může narušit plodnost páru, doporučí

51


ošetřujícímu lékaři ženy vhodný léčebný postup. Výsledek léčby je pak vyhodnocen při kontrolním vyšetření v PRI. Výsledky: Vyšetření v PRI absolvovalo k 30. červnu 2012 celkem 13554 partnerských dvojic s poruchami plodnosti (zejména sterilitou, opakovanými potraty a opakovaným selháním IVF-ET). Z nich byla u 48,9 % nalezena taková porucha imunity, která může vést k neplodnosti nebo opakovaným těhotenským ztrátám (nejčastěji zvýšená specifická buněčná imunita v genitálu ženy, dále zvýšené množství autoprotilátek proti kardiolipinu a beta-2 glykoproteinu 1 v krvi ženy, přítomnost protilátek na spermiích partnera a další). PRI má v současné době na seznamu více než 1000 spolupracujících lékařů z celé ČR i ze zahraničí – tím je dáno, že informace o úspěšném výsledku těhotenství často do PRI nedojde. Přesto řada pacientek pošle oznámení nebo fotografii dítěte a je třeba říci, že pro pracovníky PRI je taková zpráva vždy vítaným povzbuzením. PRI je řešitelským a spoluřešitelským místem výzkumných grantů a podílí se na realizaci výzkumných záměrů ÚPMD. Jeho pracovníci publikují v tuzemském i zahraničním odborném tisku, aktivně se účastní domácích i zahraničních vědeckých kongresů, jsou zapojeni do výuky studentů medicíny a do postgraduální výchovy.

Počet porodů

2010 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII

VIII

IX.

X.

XI.

XII.

422

400

449

434

437

321

463

470

461

417

362

432

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII

VIII

IX.

X.

XI.

XII.

423

411

450

430

443

340

470

464

471

387

348

438

počet porodů

2011

počet porodů

52


2012 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII

VIII

IX.

X.

XI.

XII.

463

389

459

451

429

369

446

520

457

428

366

429

počet porodů

Celkem bylo k 31.12.2012 provedeno od počátku roku 5 188 porodů, narodilo se celkem 5 358 dětí. V porovnání s rokem 2011, kdy se celkem uskutečnilo 5 075 porodů a narodilo se 5 224 dětí.

53


Perinatologická centra ČR Počet porodů v roce 2010, 2011 a 2012

6500

1. ÚMPD je největší centrum v ČR* 2. ÚPMD je jediné centrum, kde trvale počet porodů roste

6000 5500 5000

Procenta

4500

*Brno – dvě pracoviště pod jedním vedením

4000 3500 3000 2500 2000 1500

st ra va O

ou c lo m

rn o B

K H

M os t

st í Ú

Pl ze ň

B

Zl ín O

Zdroj: Sekce perinatální medicíny

Č

M ot ol

D PM U

VF N

1000

Velebil 2013

54


55


56


Ekonomika ÚPMD v roce 2012 ÚPMD dosáhl v roce 2012 kladný hospodářský výsledek po zdanění ve výši 5 989 tis. Kč. Ústav hospodařil na základě schváleného finančního plánu včetně zdrojů dotací MZ ČR a z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

V roce 2012 byla hlavní pozornost vedení Ústavu pro péči o matku a dítě zaměřena na zabezpečení kompletní a kvalitní úrovně poskytované zdravotní péče pro pacientky. V roce 2012 byl realizován projekt Vybudování Centra fetální medicíny, podpořený prostřednictvím Operačního programu Praha pro konkurenceschopnost z Evropského fondu pro regionální rozvoj v celkové finanční výši 66 772 496,40 Kč. Dotace na způsobilé výdaje byla v celkové výši 56 030 037,33 Kč. Předmětem projektu bylo pořízení 14 technologických celků ( endoskopické soustavy

k provádění

fetální

chirurgie,

High-endového

multiooborového

ultrazvukového

diagnostického přístroje pro přesnou diagnózu závažných vývojových vad novorozence a další ) a instalace vestavěných technologií, které budou pořízeny v rámci modernizace novorozeneckého oddělení. Současně byly předmětem projektu stavební úpravy části A, 3. nadzemního podlaží hlavní budovy žadatele,kde bylo vytvořeno oddělení dětské JIP, které bude využito pro klinický výzkum novorozenců vzešlých z Centra fetální medicíny. Vzhledem k úsporám financí v rámci uzavřených výběrových řízení na dodavatele stavebních prací a zdravotnických přístrojů bylo možné dodatečně zvýšit počet pořizovaných inkubátorů o 9 ks. Dále bylo možné dodatečně pořídit mobilní ultrazvukovou jednotku s možností trojrozměrného zobrazení ( 3D), která umožňuje přesnou vizualizaci struktur amniové dutiny a plodu při výkonech v děloze u vysoce rizikové skupiny pacientů. Nedílnou součástí projektu jsou výzkumně vývojové činnosti. Mezi ně patří zejména výzkum a aplikace nových metod prenatální diagnostiky, nové postupy v endoskopických metodách fetální chirurgie, dále pak 2D analýzy vrozených vývojových vad a hodnocení prediktivních faktorů, optimalizace terapeutického a diagnostického protokolu a vědecká spolupráce s centry fetální chirurgie v rámci Eurofoetus Foundation.

Po celé období bylo nutné věnovat zvýšenou pozornost nárůstu nákladů , především ve spotřebě léků a SZM, která má přímou vazbu na růst výkonů V souvislosti s plněním pokynu Ministerstva zdravotnictví ČR ve věci navýšení průměrného platu dle jednotlivých kategorií v průměru o 6,25 %, bylo nutné průběžně sledovat zvýšení osobních nákladů. Průměrná měsíční mzda vzrostla na 30 619 Kč.

Souhrnný přehled hospodaření v roce 2012 v tis. Kč Náklady hlavní činnosti

513 931

Výnosy hlavní činnosti

514 968

57


HV hlavní činnosti před zdaněním

1 037

Náklady hospodářské činnosti

18 911

Výnosy hospodářské činnosti

26 023

HV hospodářské činnosti

7 112

Celkový HV před zdaněním

8 149

Hospodářský výsledek po zdanění

5 989

Vývoj hospodářského výsledku před zdaněním v letech 2005 – 2012 hospodářská hlavní činnost

HV celkem

činnost

2005

6 748

16

6 764

2006

1 087

1 586

2 673

2007

3 492

4 330

7 822

2008

22 542

273

22 815

2009

5 895

2 130

8 025

2010

13

4 248

4 261

2011

4 296

2 422

6 708

2012

1 037

7 112

8 149

ÚPMD dosáhl v roce 2012 před zdaněním zisk v celkové výši 8 149 tis. Kč.

Celkové náklady za rok 2012 činily

532 841 170,84 Kč

58


Celkové výnosy za rok 2012 činily

540 992 808,97. Kč

HV před zdaněním

8 149 485.00 Kč

HV po zdanění

5 989 375,00 Kč

Přehled všech dotací a zúčtovatelných příspěvků poskytnutých v roce 2012:

NEINVESTIČNÍ PŘÍSPĚVKY CELKEM:

Výše dotace

Čerpání ČNB Při zúčtování

v tis. Kč

v Kč

odvede v Kč

2 659 149,34

499 476,30

100 000

0

100 000

0

170 000

0

3 159

z toho:

a) účelové příspěvky pokytnuté MZ ČR na vybrané činnosti (jednotl.druhy rozepište)

100

Programy spolufinancované z prostředků EU v tom: ze SR kryté příjmem z EU Spol.projekty zčásti fin.z prostředků fin. mechanismů v tom: ze SR kryté příjmem z fin.mechanismů Zajištění přípravy na krizové situace Zdravotnické programy Program protidrogové politiky Prevence HIV/AIDS Pomoc zdravotně postiženým

100

Národní program zdraví Zahraniční rozvoj.spolupráce Program soc.prevence a prev.kriminality ostatní zdravotnická péče

b) příspěvky na provoz organizace celkem -

PAP

-

Rezidenční místa

170

59


c) neinvestiční prostředky poskytnuté MZ

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2 389 149,34

499 476,30

na výzkum, vývoj a inovace celkem v tom: Institucionální podpora celkem Účelová podpora celkem z toho: Účel.podpora na progr.aplik.výzkumu Institut.podpora

podle

zhodnoc.výsledků

d) neinvest. prostředky na výzkum a vývoj od jiných poskytovatelů (kromě MZ) e) neinv.prostředky v rámci ISPROFIN f)

jiné

neinvest.

příspěvky

(nutno 2 889

specifikovat) Magistrát Hlavního města Prahy –OPPA

INVESTIČNÍ DOTACE CELKEM:

Výše dotace

Čerpání ČNB

v tis. Kč

v Kč

0

0

54 687

54 686 953,78 0

0

z toho:

a) systémové investiční dotace účet 916 b) investiční dotace na V+V účet 924 c) individuální inv.dotace z účtu 908 10903 d) jiná investiční dotace (nutno specifikovat) Magistrát Hlavního města Prahy –OPPK (Centrum fetální medicíny)

Od 27.2.2007 je uvedena do provozu ústavní lékárna. Tržby za rok 2012 činily celkem 18 660 tis. Kč. -Celkový stav peněžních prostředků k 31. 12. 2012 činil 104 992 925,60 Kč.

60


Neuhrazené závazky po lhůtě splatnosti dodržet časový limit do 90 dnů ( viz tabulka)

ZÁVAZKY z obchodního styku OD DATA ZDANITELNÉHO PLNĚNÍ v tis. Kč K DATU

CELKEM

0-30

31-60

61-90

91-180

181-360

více než360

31.1.2012

30 972

17 474

5 990 7 324

184

0

0

29.2.2012

29 363

15 046

8 883 5 428

6

0

0

31.3.2012

30 575

12 294

12 354 5 727

200

0

0

30.4.2012

30 675

14 109

9 027 7 519

20

0

0

31.5.2012

28 943

11 564

10 899 6 170

296

13

0

30.6.2012

27 103

12 530

6 561 7 571

441

0

0

31.7.2012

25 734

10 524

8 092 6 730

196

0

0

31.8.2012

24 545

10 081

7 535 6 525

250

0

0

30.9.2012

26 690

14 042

5 810 6 546

178

0

0

31.10.2012

26 718

11 215

9 106 6 331

26

0

0

30.11.2012

28 941

14 046

6 327 8 113

453

0

0

31.12.2012

27 836

11 463

8 898 7 179

271

22

0

poznámka

ZÁVAZKY z obchodního styku PO LHŮTĚ SPLATNOSTI v tis. Kč K DATU

CELKEM

0-30

31-60

61-90

91-180

181-360

více než360

31.1.2012

30 972

0

0

0

0

0

0

29.2.2012

29 363

0

0

0

0

0

0

31.3.2012

30 575

0

0

0

0

0

0

30.4.2012

30 675

0

0

0

0

0

0

31.5.2012

28 943

0

0

0

0

0

0

30.6.2012

27 103

0

0

0

0

0

0

31.7.2012

25 734

0

0

0

0

0

0

31.8.2012

24 545

0

0

0

0

0

0

30.9.2012

26 690

0

0

0

0

0

0

31.10.2012

26 718

0

0

0

0

0

0

30.11.2012

28 941

0

0

0

0

0

0

61


31.12.2012

27 836

0

0

0

0

0

0

Vyhodnocení hospodaření za rok 2012 1. výsledek hospodaření, sledované druhy nákladů a výnosy

Rok 2012

v tis. Kč

Výnosy Tržby od VZP

258 805

Tržby od ostatních pojišťoven

189 670

Tržby za zdravotní a nezdravotní péči

34 833

Tržby - lékárna

18 660

Transfery od MZ ČR Regulační poplatky Ostatní výnosy vč.hospodářské činnosti Celkem

270 4 816 33 937 540 991

Náklady náklady na léky

32 597

náklady na krev

2 356

náklady na SZM

39 479

náklady na ostatní materiál včetně DDHM

13 513

náklady na potraviny

10 330

náklady na spotřebu energie

14 076

náklady na opravu a údržbu

8 106

náklady na služby mzdové náklady 521

24 498 243 362

odvody 524-527

84 343

odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného maj.

32 133

ostatní náklady

28 048

Celkem HOSP. VÝSLEDEK

532 842 8 149

62


63


Náklady Celkové náklady byly vynaloženy ve výši 532 842 tis. Kč, což odpovídá 102,7 % finančního plánu na rok 2012 a meziročnímu nárůstu oproti roku 2011 o 5 %. Z celkových nákladů představují nejvýznamnější položky osobní náklady 61,2 % , služby 4, 6 %, spotřeba SZM 7,4 %, léků 6,2 %, odpisy 6 %

Vývoj jednotlivých nákladů a výnosů v letech 2005 – 2012 vyjadřuje následující tabulka a graf

Položka

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Léky

16 031

25 324

34 198

32 680

33 730

32 664

29 871

32 957

Krev

2 475

2 035

2 287

2 247

2 434

2 718

2 245

2356

SZM

28 612

32 214

35 798

34 285

37 139

38 346

37 712

39 479

0

0

7 270

13 761

14 283

13 908

15 157

12619

8 378

8 513

10 166

14 637

14 538

15 078

15 489

14 076

Prodané zboží Spotřeba energie

64


Opravy

a

údržba

6 138

6 171

7 173

7 820

9 892

8 667

8 218

8106

Služby

20 045

20 556

21 512

25 120

26 974

25 373

28 470

24 497

137 729

158 736

171 315

183 046

202 732 215 732

225 280

243362

22 776

13 641

26 015

29 561

35 035

29 525

32 133

326 163

356 330

411 699

444 823

481 130 498 291

505 282

532 842

285 716

333 763

387 214

423 874

446 689 456 046

467 049

488124

273 503

315 838

364 313

389 935

416 146 422 280

431 900

448 475

8 631

6 468

10 277

14 886

11 475

14 238

15 470

15 965

10 813

11 457

12 624

14 278

15 564

16 050

16 200

18868

0

0

11 090

16 518

17 856

19 574

17 963

18660

18 529

11 235

13 231

22 783

22 125

26 745

22 866

31 400

4 774

3 505

3 478

3 480

4816

2 484

187

4 111

2809

489 155 502 552

511 990

540 991

6 708

8149

Mzdové náklady Odpisy DHM

34 208

Náklady celkem

Tržby

za

zdrav.péči z toho : tržby od ZP tržby

za

zdravotní péči tržby

na

nezdrav.péči Tržby

za

prodané zboží Ostatní výnosy Regulační poplatky Granty

a

projekty

9 230

7 774

6 424

4 463

332 927

359 004

419 522

467 638

6 764

2 674

7 823

22 815

Výnosy celkem HV zdaněním

před 8 025

4 261

65


Vývoj výnosů v letech 2005 - 2012 v grafu 500 000 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 tržby od ZP

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

273 503

315 838

364 313

389 935

416 146

422 280

431 900

448 475 15 965

tržby za zdravotní péči

8 631

6 468

10 277

14 886

11 475

14 238

15 470

tržby na nezdrav.péči

10 813

11 457

12 624

14 278

15 564

16 050

16 200

18868

0

0

11 090

16 518

17 856

19 574

17 963

18660

18 529

11 235

13 231

22 783

22 125

26 745

22 866

31 400

4 774

3 505

3 478

3 480

4816

4 463

2 484

187

4 111

2809

Tržby za prodané zboží Ostatní výnosy Regulační poplatky Granty a projekty

9 230

7 774

6 424

66


Výnosy Celkové výnosy dosáhly úrovně 105,7 % roku 2011. Nejvýznamnější položku představují výnosy od zdravotních pojišťoven, především od VZP – 48 % z celkových výnosů.

Tržby za zdravotní péči hrazenou od jednotlivých ZP se meziročně zvýšily o 4,5 %.

Výnosy za poskytnutou nezdravotní péči ( kurzy pro pacientky, úhrada pobytu na nadstandardních pokojích, přítomnosti otců u porodu, ultrazvuková vyšetření) meziročně vzrostly o 2 668 tis. Kč, tj. o 16,5 %.

Dotace z MZ ČR – celkově činily dotace ve výši Kč 270 000 Kč. Na finanční projekt Screening sluchu u novorozenců a Centrum pro neslyšící matky v ÚPMD Podolí bylo uvolněno 100 tis. Kč. Na rezidenční místa bylo uvolněno 100 000 Kč a 70 000 Kč na částečné pokrytí nákladů spojených s realizací PAP.

Výnosy celkem

540 991

VZP

258 805

Ostatní ZP

189 670

Za zdravotní péči mimo ZP-pacientky ČR

10 637

Za zdravotní péči mimo ZP-zahr.pacientky

5 328

Tržby za nezdravotní péči(OUP,NSP,kurzy,UZV Regulační poplatky Lékárna tržby Příspěvek na granty a projekty Ostatní výnosy včetně jiné činnosti

18 868 4 816 18 660 2 809 26 070

67


1%

4%

1%

3% 1%

5% VZP Ostatní ZP

2%

48%

Za zdravotní péči mimo ZPpacientky ČR Za zdravotní péči mimo ZPzahr.pacientky Tržby za nezdravotní péči(OUP,NSP,kurzy,UZV Regulační poplatky Lékárna tržby

35%

Příspěvek na granty a projekty Ostatní výnosy včetně jiné

Pohledávky a závazky ÚPMD K datu účetní uzávěrky ÚPMD eviduje krátkodobé závazky z obchodního styku za dodavateli v celkové výši 27 836 tis. Kč, žádné závazky nebyly po lhůtě splatnosti.

Krátkodobé pohledávky z obchodního styku činí k 31.12.2012 74 619 tis. Kč Z toho : Pohledávky vůči ZP Pohledávky za ZP – léky

59 841 tis. Kč 556 tis. Kč

Nezaplacené pohledávky za zdravotní péči

3 216 tis. Kč

Nezaplacené pohledávky za nezdrav. péči

2 824 tis. Kč

Pohledávky z let 2000 -2006 ve výši Kč 8 182 tis.Kč jsou řešeny ve spolupráci s právní kanceláří JAFO.

Dosažený hospodářský výsledek ve výši 8 149 tis. Kč byl především zajištěn zkvalitněním ekonomického řízení ve spolupráci s vedoucími jednotlivých úseků ÚPMD v oblasti jednotlivých položek nákladů , měsíčním sledováním meziročního i meziměsíčního vývoje sledovaných položek nákladů ovlivňující hospodářský výsledek . Dlouhodobě dochází k nárůstu majetku, který Ústav pro péči o matku a dítě využívá výhradně k účelu, pro který byl zřízen. Výši závazků je věnována zvýšená pozornost a jsou hrazeny ve lhůtě splatnosti.

68


Výnosy za poskytnutou zdravotní péči. Úhrady za zdravotní péči poskytnutou v ÚPMD

ÚPMD poskytoval v roce 2012 zdravotní péči pojištěncům – účastníkům veřejného zdravotního pojištění na základě uzavřených smluv o poskytování a úhradách zdravotní péče a jejich dodatků se zdravotními pojišťovnami, dále pojištěncům na základě smluvního zdravotního pojištění, pojištěncům na základě mezinárodních smluv a za přímé úhrady u výkonů nehrazených z prostředků veřejného zdravotního pojištění a přímé úhrady u nepojištěných pacientů:

Největší objem výnosů za zdravotní péči představovaly v roce 2012 platby od zdravotních pojišťoven s vyúčtováním na základě jednotlivých uzavřených dodatků, nejčastěji dle parametrů: objemu celkového CM, CM alfa, CM beta, počtu případů hospitalizace, objemu bodů, unikátních pojištěnců v ambulantní části s porovnáním s referenčním obdobím

ÚPMD měl v roce 2012 sjednány smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče s příslušnými dodatky sjednány s následujícími zdravotními pojišťovnami:

Všeobecná zdravotní pojišťovna Vojenská zdravotní pojišťovna Oborová zdravotní pojišťovna Zdravotní pojišťovna Škoda Zdravotní pojišťovna MV ČR Zdravotní pojišťovna Metal – Aliance (od 1.10.2012 sloučena s ČPZP) Česká průmyslová zdravotní pojišťovna Revírní bratrská pokladna

Podíl jednotlivých zdravotních pojišťoven na celkových úhradách za poskytnutou zdravotní péči vyjadřuje následující tabulka s grafem :

Zdravotní pojišťovna

Úhrada 2012 včetně vyúčtování úhrad za rok 2011 ( v tis. Kč)

Všeobecná zdravotní pojišťovna

258 805

Vojenská zdravotní pojišťovna

12 963

Oborová zdravotní pojišťovna

103 120

Zdravotní pojišťovna Škoda

10 633

69


Zdravotní pojišťovna MV ČR Zdravotní

pojišťovna

Metal

45 026 –

Aliance

(od

7 059

1.10.2012 sloučena s ČPZP) Česká průmyslová zdravotní pojišťovna

7 152

Revírní bratrská pokladna

3 765

Personální a mzdové údaje Osobní náklady ( mzdové náklady, odvody na sociální a zdravotní pojištění, příspěvky do FKSP) činily v roce 2012 celkem 328 564 tis. Kč, což je o 24 018 tis. Kč více než v roce 2011. Meziroční navýšení o 8 %. V roce 2012 bylo v Ústavu pro péči o matku a dítě vynaloženo na mzdové prostředky bez OON 236 087 tis. Kč a 7 275 tis. Kč OON. Průměrná měsíční mzda se za rok 2012 zvýšila na 28 985 Kč, což je nárůst oproti roku 2011 o 1 710 Kč, tj. o 6 %. Z celkového evidenčního počtu 674 zaměstnanců bylo 101 mužů ( 15 %) a 573

žen ( 85 % ).

70


Statistika studujících SZP v roce 2012

Počet

Spec.studium intenzivní péče

4

Spec.studium - fyzioterapeut

2

VŠ bakalářské studium

22

VŠ magisterské studium

9

Spec.studium ARIP

3

VŠ - psychoterapeut

1

Péče o zaměstnance V roce 2012 bylo v rámci fondu kulturních a sociálních potřeb vyčerpáno celkem 3 334 576 Kč. Čerpání rozpočtu bylo následující :

1. Příspěvek na stravování

1 431 240 Kč

2. Peněžní dary( při skončení pracovního poměru po nabytí nároku na starobní důchod, životních jubileí, odměna podle počtu odpracovaných let ) 375 346 Kč 3. Příspěvek na plavenky , rehabilitační cvičení

115 975,Kč

4. Příspěvek na dětskou rekreaci

119 100 Kč

5. Penzijní připojištění

511 600 Kč

6. Příspěvek na zlepšení pracovního prostředí 7. Poskytnutá půjčka návratná

28 877 Kč 752 438 Kč

Dárci a sponzoři nemocnice Firma Eplicar s.r.o.

24 000,- Kč

p.Miloš Tomášek

25 000,- Kč

p. Ivanka Amiroucheová

50 000,- Kč

Výškové práce Oliva s.r.o..

20 000,- Kč

p. Tereza Maxová

26 000,- Kč

Street and Sports Wear-s.r.o.

15 000,- Kč

Nadace ČEZ

500 000,- Kč

Bonver Win

30 000,- Kč

p. Petr Vlach

50 000,- Kč

MUDr. Soňa Peková,PhD.

200 000,- Kč

71


Česká pojišťovna a.s.

470 000,- Kč

p. Zdeněk Bakala

150 000,- Kč

firma ZANOZA s.r.o.

30 000,- Kč

p. Miroslav Soural

100 000,- Kč

Nadace Nova

141 062,60 Kč

p. Jan Růžička

25 000,- Kč

firma S a T

15 000,- Kč

Ing. Tomáš Jung

10 000,- Kč

p- Jan Urich

20 000,- Kč

Sokolovská uhelná a.s.

350 000,- Kč

Projekty podpořené prostřednictvím OPPA

OPPA: Certifikovaný kurz péče o novorozence pro dětské a zdravotní sestry a porodní asistentky v ÚPMD Aktuální stav realizace projektu: •

Registrační číslo: CZ.2.17/1.1.00/34046

•

Operační program: Praha-Adaptabilita

•

Prioritní osa OPPA: 1 – Podpora rozvoje znalostní ekonomiky

•

Zahájení realizace: 1.2.2012

•

Ukončení realizace: 28.2.2013

•

Podpora poskytovaná z OPPA: 2 093 998.50

Cíl projektu: Ústav pro péči o matku a dítě v současné době realizuje projekt Certifikovaný kurz péče o novorozence pro dětské a zdravotní sestry a porodní asistentky v ÚPMD, podpořený prostřednictvím Operačního programu Praha Adaptabilita z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Cílem projektu je zvýšit kvalifikaci a erudici dětských a zdravotních sester a porodních asistentek s vyšší zodpovědností pro vysoce specializovanou samostatnou péči o novorozence na odd. fyziologických novorozenců . Smyslem vzdělávání sester pomocí tohoto kurzu je zvýšit nejen jejich teoretickou odbornost, ,ale zejména umožnit jim větší podíl odpovědnosti za péči o novorozence na

72


odd. fyziologických novorozenců ÚPMD a tím snížit náročnou pravidelnou agendu kvalifikovaným lékařům, kteří se pak budou soustředit na řešení nestandardních či rizikových případů. Jedním z cílů projektu je zároveň vytvoření vzorového kurzu daného zaměření včetně metodiky a studijních materiálů pro celou ČR a postupné delegování určitých specifických činností z lékařů na kvalifikované sestry. Výstupy projektu: Předmětem projektu je uskutečnění pilotního certifikovaného kurzu pro 30 vybraných dětských a zdravotních sester a porodních asistentek z ÚPMD, ohrožených na trhu práce. z hlediska věku, tj. do 30 a nad 50 let. Kurz má část teoretickou i praktickou a je zakončen zkouškou. Absolventi kurzu získají certifikát o absolvování kurzu. Dalším výstupem kurzu je vytvoření metodiky a studijních materiálů , které budou sloužit i pro kurzy pořádané v dalších letech po skončení projektu.

Projekt „Kabinet metodologie, lékařské epidemiologie a statistiky“ •

Evropský sociální fond

•

Praha & EU: Investujeme do Vaší budoucnosti

Aktuální stav realizace projektu: •


•

Operační program: Praha - Adaptabilita

•

Prioritní osa OPPA: 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky

•

Zahájení realizace: 01. 12. 2010

•

Ukončení realizace: 30. 11. 2012

•

Podpora poskytovaná z OPPA: 2 523 028,80 Kč

Cíl projektu: Cílem projektu je zvýšení odborné úrovně lékařů žadatele v oblasti lékařské statistiky a epidemiologie ve smyslu metodologie medicíny založené na důkazech. Metodologie statistického zpracování dat se neustále vyvíjí a pro udržení kvality vědeckých prací je třeba se tomuto vývoji přizpůsobit. Dalším cílem projektu je tedy zvýšení kvality vědeckých prací, které lékaři žadatele tvoří. Cílem žadatele je pak stát se soběstačným v oblasti designování odborných studií a ve statistické analýze dat. K zajištění těchto cílů se žadatel rozhodl realizovat tento projekt. Tento projekt je rozdělen do 3

73


klíčových aktivit. První klíčovou aktivitou je externí školení 5 pracovníků žadatele (odborných lékařů), kteří budou mít za úkol osvojit si znalosti z oblasti designování odborných studií a statistické analýze dat a to prostřednictvím externího školení zajištěného odbornou společností. Součástí první aktivity je intenzivní studium epidemiologie a statistiky za využití literaterárních zdrojůa účasti na odborné konferenci. V rámci druhé aktivity proběhne samostatné školení jednotlivých lékařů – členů Kabinetu epidemiologie a statistiky v rozsahu, který ji umožní školit další lékaře ÚPMD. Předpokladem je nejméně 30 proškolených zaměstnanců ústavu. 5 lektorů dále vyhotoví příručku metodologického statistického zpracování dat. Tato příručka bude po skončení školení k dispozici pro pracovníky žadatele. Zároveň bude během projektu nakoupen moderní software, který bude sloužit ke zpracování údajů statistické analýzy dat. Práce s tímto softwarem bude také součástí jednotlivých školení. Lektoři budou během i po skončení projektu poskytovat poradenskou službu při plánování klinických studií v oblasti metodologie, lékařské epidemiologie a statistiky. Třetí klíčovou aktivitou je samotné řízení projektu, které bude vykonávat realizační tým - vedoucí manažer, administrátor a koordinátor vzdělávacích akcí a finanční manažer. Výstup projektu: Celkovým výstupem projektu bude především v první fázi proškolení 5 lektorů externí společností. V další fázi projektu to pak bude nákup moderního softwaru pro statistickou analýzu dat, vyškolení a proškolení 30 lékařů žadatele (odborných vědecko-výzkumných pracovníků) a vytvoření příručky metodologického statistického zpracování dat, která bude posléze k dispozici všem pracovníkům žadatele. Projekt „Výukové simulační centrum pro klinickou gynekologii“ •

Evropský sociální fond

•

Praha & EU: Investujeme do Vaší budoucnosti

Aktuální stav realizace projektu: •


•

Operační program: Praha - Adaptabilita

•

Prioritní osa OPPA: 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky

•

Zahájení realizace: 01. 05. 2010

•

Ukončení realizace: 31. 08. 2012

•

Podpora poskytovaná z OPPA: 4 016 796,55 Kč

74


Cíl projektu: Hlavním cílem projektu je zvyšování kvalifikace pracovníků ÚPMD v oblasti řešení problémů při gynekologických operacích a to prostřednictvím praktického nácviku na simulátorech. Tento ucelený projekt má zároveň další cíle, mezi které patří změna formy komunikace mezi lékaři (zdravotními sestrami) a pacienty (rodinnými příslušníky) a také zvyšování lektorských dovedností pracovníků žadatele, kteří poskytují lektorské služby v rámci vzdělávacích programů v oboru gynekologie a porodnictví a oboru reprodukční medicína. Specifickými cíli projektu jsou především naplňování potřeb pacientů a zvyšování kvality péče o ně a rozvoj lidských zdrojů. Obor gynekologie a porodnictví má svá specifika. V oblasti porodnictví existují stavy, které jsou z hlediska ohrožení zdraví těhotné ženy a rodičky velmi nebezpečné, jejich incidence je velmi nízká. Pro lékaře je tak obtížné se naučit techniku v klinické praxi, neboť je počet úkonů velmi nízký a stupeň ohrožení rodičky vysoký. Řešením je právě realizace tohoto projektu, který zavede v ÚPMD výuku řešení těchto situací pomocí simulátorů, které budou simulovat skutečné situace, se kterými se lékař může setkávat ve své praxi. Tato metoda eliminuje riziko poškození pacienta v procesu výukového programu. Jak už bylo zmíněno výše je tento projekt uceleným konceptem dalšího vývoje ÚPMD. Naráží nejenom na výuku nebezpečných situací pomocí simulátorů, ale také na změnu koncepce komunikace mezi zaměstnanci ÚPMD a pacienty.Projekt se také zabývá výukou lektorských dovedností. Cíle projektu budou naplňovány pomocí realizací seminářů a kurzů pro členy cílové skupiny, kterou jsou lékaři, zdravotní sestry a TOP management. Dané semináře a kurzy budou pro potřeby projektu rozděleny do klíčových aktivit. První aktivitou je výuka nebezpečných operačních situací na simulátorech, druhou aktivitou je školení TOP managementu, třetí aktivitou je školení komunikace mezi pracovníky žadatele a pacienty, čtvrtou aktivitou pak školení lektorských dovedností a poslední pátou aktivitou samotné řízení projektu. Prostřednictvím daných aktivit tak dojde k naplňování výše uvedených cílů projektu. Výstup projektu: Celkovým výstupem projektu bude praktické školení lékařů a zdravotních sester při řešení nebezpečných operačních zákroků pomocí simulátorů, které budou prostřednictvím projektu pořízeny a do budoucna neustále využívány. Důvodem je mohutný rozvoj minimálně invazivních operačních technik v oblasti gynekologie (zejména endoskopie). Výcvik lékařů a zdravotních sester doteď narážel na problém omezeného počtu operací a etických limitů "výuky na pacientovi". Současná technika umožňuje simulaci reálné situace s využitím speciálního softwaru. Zároveň bude vytvořena písemná metodika na řešení těchto situací. Dalším výstupem projektu bude vzdělávání pracovníků v oblasti komunikačních dovedností, které přispějí k nastavení nové formy komunikace mezi lékařem (zdravotními sestrami) a pacienty. Nastavení nové formy komunikace tak zlepší stávající péči o pacienta, nastaví lepší standard jeho potřeb a nároků a především zlepší stav pacientů a rodinných příslušníků při krizových situacích.

75


Posledním zásadním výstupem projektu je vyškolení současných lektorů mezi pracovníky žadatele v oblasti lektorských dovedností. Bude tak zkvalitněna výuka dalších subjektů v oboru gynekologie, onkogynekologie, porodnictví, fetomaternální medicíny a urogynekologie. Lepší kvalita výuky pak přispěje k větší kvalitě pracovníků v oboru. Projekt je složen ze 5 klíčových aktivit, na které se budou podílet jednak pracovníci ÚPMD, ale i externí firma vybraná ve výběrovém řízení malého rozsahu: 1. Výuka na simulátorech pro klinickou gynekologii 2. Školení v oblasti řízení změny 3. Školení v oblasti komunikace s pacienty 4. Školení lektorských dovedností 5. Řízení projektu

Projekt „Vybudování Centra fetální medicíny“ •


•

Operační program: Praha-Konkurenceschopnost

•

Prioritní osa OPPK: 3 – Inovace a podnikání

•

Oblast podpory: 3.1 Rozvoj inovačního prostředí a partnerství mezi základnou výzkumu a vývoje a praxí

•

Zahájení realizace: 1.12.2010

•

Ukončení realizace: 31.5.2012

•

Podpora poskytovaná z OPPK: 56 030 037,33

Aktuální stav realizace projektu: Fyzická realizace projektu byla ukončena v červnu 2012. V současné době je projekt ve fázi udržitelnosti a výstupy projektu nyní plně slouží pacientům Ústavu pro péči o matku a dítě. Cíl projektu: Ústav pro péči o matku a dítě v současné době realizuje projekt Vybudování Centra fetální medicíny, podpořený prostřednictvím Operačního programu Praha pro konkurenceschopnost z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Cílem projektu je vybudování Centra fetální medicíny v rámci PC ÚPMD v Praze Podolí a s tím související vývoj a implementace nových diagnostických a terapeutických postupů u plodů se

76


závažnými vrozenými vývojovými vadami (VVV) a/nebo plodů s poruchami vývoje u vícečetného těhotenství, které je možné úspěšně řešit chirurgicky v průběhu těhotenství (snížení závažnosti onemocnění a optimalizace podmínek plodu při přechodu do novorozeneckého období). Základním cílem chirurgického řešení VVV a funkčních poruch plodů v děloze je zlepšení celkové prognózy postiženého plodu/novorozence (snížení mortality, snížení celkové morbidity). V současné době poskytují možnost fetální chirurgie v EU pouze 3 centra (University Hospital Leuven v Belgii, Fetal Medicine Centre ve Velké Británii, Hospital Universitari Barcelona ve Španělsku). Výstupy projektu: Předmětem projektu bylo pořízení 14 technologických celků (např. jmenovitě endoskopické soustavy k provádění fetální chirurgie, High-endového multioborového ultrazvukového (UZ) diagnostického přístroje pro přesnou diagnózu závažných vývojových vad novorozence a další) a instalace vestavěných technologií, které budou pořízeny v rámci modernizace novorozeneckého oddělení (nezbytné součásti výzkumného projektu). V rámci projektu bylo nakoupeno dále 7 resuscitačních inkubátorů a 2 resuscitační vyhřívaná lůžka. Pořízena byla také mobilní ultrazvuková jednotka s možností trojrozměrného zobrazení (3D), která umožňuje přesnou vizualizaci struktur amniové dutiny a plodu při výkonech v děloze u vysoce rizikové skupiny pacientů. Předmětem projektu byly rovněž stavební úpravy části budovy A, 3. nadzemního podlaží hlavní budovy žadatele, kde bylo vytvořeno oddělení dětské JIP, které bude využito pro klinický výzkum novorozenců vzešlých z Centra fetální medicíny. Nedílnou součástí projektu jsou výzkumně vývojové činnosti. Mezi ně patří zejména výzkum a aplikace nových metod prenatální diagnostiky, nové postupy v endoskopických metodách fetální chirurgie, dále pak 2D analýza vrozených vývojových vad a hodnocení prediktivních faktorů, optimalizace terapeutického a diagnostického protokolu a vědecká spolupráce s centry fetální chirurgie v rámci Eurofoetus Foundation. Celková výše podpory z Operačního programu Praha-Konkurenceschopnost dosáhla výše 54 941 375,03 Kč.

77

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2012 ÚSTAV PRO PÉČI O MATKU A DÍTĚ VÝROČNÍ ZPRÁVA 2012

Recommend Documents