ÚSTAV PRO PÉI O MATKU A DÍT VÝRONÍ ZPRÁVA 2006

ÚSTAV PRO PÉ I O MATKU A DÍT

VÝRO NÍ ZPRÁVA 2006

1

OBSAH

OBSAH....................................................................................................................... 2 ÚVODNÍ SLOVO ........................................................................................................ 3 O NEMOCNICI ........................................................................................................... 5 Profil ................................................................................................................................. 5 P edm t innosti ............................................................................................................. 5 Historie nemocnice ......................................................................................................... 6 Zdravotnické obory a spádová oblast............................................................................ 7 Smlouvy se zdravotními pojiš ovnami .......................................................................... 8 Lé ebn preventivní pé e.............................................. Chyba! Záložka není definována.

PREGRADUÁLNÍ A POSTGRADUÁLNÍ VÝUKA ................................................... 58 SPOLUPRÁCE S MEZINÁRODNÍMI ORGANIZACEMI .......................................... 67 innost WHO CC v ÚPMD v roce 2005.......................... Chyba! Záložka není definována.

PRACOVNÍCI ÚSTAVU ........................................................................................... 69 ZPRÁVA DOZOR Í RADY ...................................... Chyba! Záložka není definována. HOSPODA ENÍ NEMOCNICE ................................................................................ 75 Zhodnocení platební schopnosti ÚPMD .......................................................................86 Personální oblast............................................................................................................87 Pé e o zam stnance ......................................................................................................91

TECHNICKÁ ÁST.................................................................................................. 92 Dotace ze státního rozpo tu ..........................................................................................92 Vlastní investice ............................................................. Chyba! Záložka není definována. Opravy a údržba ............................................................. Chyba! Záložka není definována.

2

ÚVODNÍ SLOVO Vážení p átelé, roky 2004 – 2006 lze jednozna n ozna it jako období, které se významnou m rou zapíše do novodobé historie Ústavu pro pé i o matku a dít , jednak z hlediska rozvoje spektra poskytované zdravotní pé e a rovn ž z pohledu významných stavebních úprav, které p inesla pom rn rozsáhlá rekonstrukce stávající budovy, na niž navázala výstavba zcela nového k ídla, kde jsou umíst ny moderní opera ních sály s centrální sterilizací a porodnický trakt, který svou koncepcí, kapacitou a vybavením spl uje parametry špi kového porodnického pracovišt . Stavba probíhala za plného zdravotnického provozu a p i stále nar stajícím po tu porod ( po et porod v roce 2004 – 3 798 a v roce 2006 – 4 463), ošet ených novorozenc a rostoucím po tu operací, laboratorních, diagnostických a vyšet ovacích metod. B žná práce byla ovliv ována stavbou, etnými p esuny jednotlivých pracoviš a s tím spojených nutných improvizací. Kvalita poskytované pé e však musela být zachována a lidské ohleduplné jednání léka , sester, pomocného personálu a komplementu rovn ž. Ústav dokon il a úsp šn obhájil výzkumný zám r „Zlepšení pé e o reproduk ní zdraví“ a podal projekt na další výzkumný zám r Prevence a lé ba poruch v reprodukci. Pokra ovala spolupráce s 3. léka skou fakultou UK v oblasti teoretické i praktické výuky eských i zahraní ních s student a p i státních záv re ných zkouškách. V oblasti postgraduálního vzd lávání se poda ilo uvést do praxe vzd lávací program v oboru gynekologie a porodnictví pro jednostup ovou evropskou atestaci a zahájit proces nových atesta ních zkoušek v souladu s vyhláškou MZ, která stanoví podmínky pro získávání odborné specializované zp sobilosti pro výkon léka ského povolání.

3

Rovn ž akredita ní proces pro jednotlivá gynekologicko – porodnická pracovišt , žádající o ud lení akreditace pro praktickou realizaci vzd lávacích program v našem oboru byl úsp šn zahájen. Dovolte, abych vám na následujících stránkách p edstavil n která zajímavá a pot šující data. P eji nám všem, aby i budoucí roky Ústavu pro pé i o matku a dít byly obdobím tv r í práce, dobrých výsledk a spokojených pacientek. doc. MUDr. Jaroslav Feyereisl, CSc.

4

O NEMOCNICI Adresa:

Ústav pro pé i o matku a dít , Podolské náb eží 157, Praha 4 – 147 10

I :

00023698

DI :

CZ00023698

Tel./Fax:

296511200 / 296511296

E – mail:

[email protected]

Web:

http://www.upmd.cz

Profil Ústav pro pé i o matku a dít (dále ÚPMD) je p ísp vkovou organizací, jejímž z izovatelem je Ministerstvo zdravotnictví R.

P edm t innosti Úkolem ÚPMD je poskytovat nejvyšší a specializované preventivní a lé ebné pé e v oblasti pé e o ženu na ambulantní a l žkové úrovni, lidské reprodukce a ranného vývoje dít te v souladu s koncepcemi p íslušných léka ských obor . K dalším innostem organizace pat í: poskytování konsiliárních služeb v n kterých speciálních otázkách v oboru gynekologie, porodnictví a neonatologie, podílení se na grantovém výzkumu v uvedených oborech úzká spolupráce s Institutem postgraduálního vzd lávání ve zdravotnictví, jehož je organizace klinickou základnou pro obor gynekologie a porodnictví spolupráce

se

Sv tovou

zdravotnickou

organizací,

jejímž

je

spolupracujícím centrem pro lidskou reprodukci.

5

Historie nemocnice Monumentální areál pod vyšehradskými hradbami na b ehu Vltavy v Praze, vznikl p ed l. sv tovou válkou jako realizace myšlenky prof. MUDr. R. Jedli ky. Architektonického ešení se ujal arch. prof. R. K íženecký a po 4 létech výstavby byl v r. 1914, krátce p ed vypuknutím l. sv tové války, komplex otev en. Tato nákladná stavba byla realizována p edevším podporou léka , kte í vytvo ili zájmové sdružení "Pražské sanatorium" akciová spol. s r.o. Za l. sv tové války ást sanatoria byla dána k disposici ervenému k íži a stala se vojenskou nemocnicí. Po válce v budov sanatoria byly krom II. chirurgické a II. gynekologické kliniky ješt odd lení pro rentgenovou diagnostiku a fyzikální terapii, odd lení ortopedické a v r. 1925 p ibylo odd lení porodnické. Zakládajícími spole níky a aktivními spolupracovníky byli z významných eských gynekolog a porodník profeso i: Josef Jerie, Gustav Müller, Antonín Ostr il, Václav Pi ha, Václav Rubeška, Josef Saidl a z pediatr Mat j Pešina. V té dob pat ilo Pražské sanatorium mezi vrcholné lé ebné ústavy v Evrop . Za 2. sv tové války ústav zkonfiskovali N mci a p em nili jej v lazaret. V pr b hu Pražského kv tnového povstání v r.1945 byla budova poškozena d lost eleckými zásahy. Po té sloužila jako repatria ní nemocnice pro tuberkulozní v zn osvobozené z nacistických koncentra ních tábor . Zákonem z 23. 12. 1946 bylo Pražské sanatorium s. r. o. vyvlastn no a p evedeno do správy Ministerstva školství a osv ty. Po provedené rekonstrukci budovy byla tato výnosem téhož ministerstva z 23. 1. 1948 p id lena III. gynekologicko-porodnické klinice prof. J. Trapla a Kojenecké klinice, u jejíhož zrodu stáli prof. Josef Švejcar s prof. Ji ím Blechou a jejíž organizaci dokon il doc. MUDr. Kamil Kubát. V rámci budování zdravotnických výzkumných ústav

v

eskoslovensku byl

vyhláškou Ministerstva zdravotnictví . 77 Ú. 1. ze dne 31. 1. 1951 v dohod Úst edím výzkumu technického rozvoje, Ministerstvem financí a Vládou Ústav pro pé i o matku a dít

s

SR založen

(ÚPMD) spojením III. gynekologicko-porodnické

kliniky a Kliniky pé e o kojence. K oficiální realizaci této vyhlášky došlo 1. 3. 1951, kdy ústav p estal být sou ástí Státní fakultní nemocnice a stal se rezortním ústavem Ministerstva zdravotnictví.

6

Zdravotnické obory a spádová oblast Ústav pro pé i o matku a dít je jedním z nejvýznamn jších eských pracoviš pro

obory

gynekologie,

Perinatologických center

porodnictví

a

neonatologie.

Je

jedním

ze

12

R. Sí perinatologických center byla v republice oficiáln

ustanovena Ministerstvem zdravotnictví v roce 1995, za ú elem poskytování specializované porodnické a neonatologické pé e na nejvyšší úrovni p i koncentraci kvalifikovaných odborník a moderní technologie. Od té doby ÚPMD trvale pat í ke t em nejlepším centr m v republice, hodnoceno standardizovanými kriterii WHO. Neonatologické pracovišt

logicky navazuje na pé i o t hotnou ženu a

požadavky, které souvisejí s koncentrací patologických t hotenství ze všech region eské republiky. Na jednotce intenzivní pé e se dále koncentrují novorozenci se selhávajícími vitálními funkcemi, kte í vyžadují speciální diagnostické a lé ebné postupy. Podle indikátor

kvality pé e o novorozence pat í ÚPMD dlouhodob

k nejlepším pracovištím v eské republice a dosahované výsledky jsou srovnatelné s výsledky renomovaných pracoviš ve vysp lých zemích. Od

založení

ÚPMD

byla

sou asn

s problematikou

porodnickou

a

neonatologickou ešena i problematika gynekologická. S tímto zam ením v ústavu pracují skupiny, které díl í speciální problémy eší nejen výzkumn , ale i získané výsledky p evád jí do každodenní klinické innosti ústavu. Stávající spádové území metodickým opat ením

pro Ústav pro pé i o matku a dít

je definováno

ke spádovosti l žkových zdravotnických za ízení v hl.m.

Praze, které vzniklo aktualizací Metodického opat ení . 5 z roku 2001. Dále pak poskytujeme pé i pacient m z bývalých okres St edo eského kraje.

7

Smlouvy se zdravotními pojiš ovnami Všeobecná zdravotní pojiš ovna Vojenská zdravotní pojiš ovna Oborová zdravotní pojiš ovna Zdravotní pojiš ovna Škoda Zdravotní pojiš ovna MV

R

Zdravotní pojiš ovna Metal – Aliance eská národní zdravotní pojiš ovna Hutnická zdravotní pojiš ovna Revírní bratrská pokladna

8

Struktura

9

10

11

Klinická pracovišt

12

Gynekologické pracovišt Vedoucí: MUDr. Petr Šafá , CSc. Gynekologické pracovišt

v ambulantní i l žkové

ásti pokra ovalo v tomto

období nejen v kvantitativním zvyšování po tu výkon , ale i v kvalitativních zm nách, nap íklad zavád ní nových opera ních postup p edevším v oblasti urogynekologie a v rozvoji onkogynekologie. Užší spolupráci se poda ilo navázat s gyn. por. pracovišt m v Jihlav , kde pracovníci ÚPMD edukují kolegy v onkogynekologické operativ superkonziliární pracovišt

jejich komplikované p ípady. Stejn

existuje s nemocnicemi v Turnov , Trutnov ,

a

eší jako

dobrá spolupráce

Jilemnici, Tábo e

a

dalšími

nemocnicemi, kterým je poskytován komplexní servis z oblasti onkogynekologie, v etn

onkologických konzilií formou e-mail .

L žková ást L žková ást gynekologického pracovišt je složena ze t í samostatných a vzájemn spolupracujících odd lení: odd lení JIP – 10 l žek, odd lení G2 – 19 l žek v etn 3 nadstandardních pokoj odd lení G3 – 25 l žek Na témže odd lení je stacioná pro onkologicky nemocné s p ti polohovatelnými l žky.

Opera ní sál Vedoucí: MUDr. Jan Draho ovský Za átkem roku 2005 byly slavnostn otev eny opera ní sály v nové p ístavb ÚPMD. V modern koncipovaném prost edí opera ního traktu jsou umíst ny 3 opera ní sály. Dva sály (opera ní sál A, resp. B) jsou ur eny k provád ní gynekologických operací,

13

t etí sál (sál C) je ur en k provád ní císa ských ez , pop ípad n kterých urgentních výkon . Tzv. sál B je svým vybavením ur en k endoskopickým operacím a je také speciáln

upraven k operacím s využitím laseru. Laser byl v roce 2005 uveden do

onkogynekologické praxe. Všechny sály jsou pln klimatizované. Pracovišt je vybavené moderním za ízením, které odpovídá náro ným požadavk m sou asné medicíny. Nedílnou sou ástí traktu opera ních sál je špi kové pracovišt centrální sterilizace, které výrazn usnad uje práci na opera ních sálech.

Jednotka intenzivní pé e Vedoucí: MUDr. Petr Tiso Poskytuje neodkladnou pé i nemocným po operacích nebo komplikovaných porodech nebo s jiným urgentním stavem vyžadující 24 hodinové monitorování. Na bezprost edn poopera ní pé i JIPu navazuje práce poopera ního a konzervativního odd lení G2 a G3.

Poopera ní odd lení (G2) Vedoucí: MUDr. Michal Ot enášek,CSc. Hospitalizuje nemocné celého spektra poopera ních stav , od urogynekologických operací p es endoskopické výkony až k onkologicky nemocným po radikálních operacích. Endoskopické výkony jsou

provád ny

též v intencích jednodenní

chirurgie a pacientky jsou po opera ním zákroku propoušt ny ješt v odpoledních

tentýž den hodinách.

Odd lení konzervativní a onkogynekologické pé e (G3) Vedoucí: MUDr. Eduard Ku era, CSc.

14

V

oblasti

onkogynekologie

se

innost

soust edila

na

udržení

onkogynekologického centra, což spo ívalo v rekrutování pacientek ze všech region

statutu ástí a

R. V rámci aktivní spolupráce s mimopražskými zdravotnickými pracovišti

se poda ilo odoperovat p es 100 onkologických pacientek za rok a udržet tak statut onkogynekologického centra.

Onkogynekologické operace v roce 2004 - 2006

Po et onkogynekologických operantek dle dg. (MKN-10) za rok 2004 C50 ZN prsu

10

C51 ZN vulvy

6

C52 ZN pochvy

0

C53 ZN hrdla d ložního

21

C54 ZN t la d ložního

29

C56 ZN vaje níku

27

C57 ZN jiných a neur ených

1

ženských pohlavních orgán CELKEM

94

15

Po et onkogynekologických operantek dle dg. (MKN-10) za rok 2005 C50 ZN prsu

6

C51 ZN vulvy

4

C52 ZN pochvy

0

C53 ZN hrdla d ložního

28

C54 ZN t la d ložního

44

C56 ZN vaje níku

40

C57 ZN jiných a neur ených

0

ženských pohlavních orgán CELKEM

122

Po et onkogynekologických operantek dle dg. (MKN-10) za rok 2006 C50 C51 C52

ZN prsu ZN vulvy ZN pochvy

9 4 0

C53 C54 C56

ZN hrdla d ložního ZN t la d ložního ZN vaje níku

38 42 40

C57

ZN jiných a neur ených ženských pohlavních orgán CELKEM

2 135

16

Srovnání onkogynekologických operací v r.2004 a 2005 50

podle

45

Dg. (MKN-10)

40

44 40

35 30 28

25 20

29

27

21

15 10 5

10 6

6

0 C50

1

4

C51

C53

C54

C56

C57

Endoskopické výkony

V roce 2004 a 2005 bylo na gynekologickém pracovišti ÚPMD provedeno 654, resp. 666 hysteroskopických výkon p edevším

(Graf

. 1). K výraznému navýšení došlo

u ambulantních výkon . Krom diagnostických

hysteroskopií jsou na

pracovišti provád ny ambulantní i resek ní intrauterinní

operace – p edevším transcervikální resekce polyp . Laparoskopické výkony mají v ÚPMD dlouholetou tradici. Po et t chto typ operací se v posledních letech ustálil na po tu cca 600 za rok. Mírný pokles laparoskopicky provád ných hysterektomií (LAVH, TLH) byl áste n kompenzován nár stem vaginálních hysterektomií (Graf . 2). V minulých dvou letech prob hla na pracovišti grantová studie zabývající se srováním jednotlivých typ Výsledky jasn

ukázaly na výhody minimáln

hysterektomií.

invazivního p ístupu u této

asté

gynekologické operace.

17

Graf. . 1 Po et laparoskopických a hysteroskopických výkon v letech 1995 2005

700 600

650 606

599

596

637 597

666

654

593

LSK HSK

568

555

500 418

407

376

400 323

300 220

227

266

200 100

102 67

30

70

0 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

18

Graf. .2 Pom r abdominálních, vaginálních a laparoskopických hysterektomií v letech 1996 – 2005

Pom r abdominálních (AH), vaginálních (VH) a laparoskopických (LH) hysterektomií v ÚPMD v letech 1996 - 2005

300

AH VH

250

245

246

LH

232 204

200

175

163

150

142 125

100

124

123

77 67

50 0

149

138

57 49

6

1996

56 60 45

75

57

85

73

93 86

52

37

6

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Pom r abdominálních (AH), vaginálních (VH) a laparoskopických (LH) hysterektomií v ÚPMD v letech 1996 - 2005

300

AH VH

250

245

246

LH

232 204

200

175

163

150

142 125

100 50

49

6

1996

56

57

60 45

75

57

149

124

123

77 67

0

138

73

85

93 86

52

37

6

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

19

Urogynekologická operativa Vedoucí: MUDr. Ladislav Krofta, CSc. Od roku 1999, kdy byla v ÚPMD založena specializovaná urogynekologická ambulance, lze zaznamenat trvalý nár st t chto vysoce specializovaných výkon . Graf . 1 znázor uje po ty opera ních výkon pro poruchu držení mo i a poruchy statiky dna pánve. rok po et výkon

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

192

178

202

257

298

350

370

400

po et výkon 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

po et výkon

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

.

V posledních n kolika letech lze v souladu s celosv tovým trendem pozorovat jistou zm nu ve spektru urogynekologických operací. Vedle d íve klasických a hojn využívaných retropubických záv sných operací, které p edstavovaly zlatý standard antiinkontinentní chirurgické terapie (Burchova kolpopexe), se za ínají ve stále hojn jší mí e uplat ovat minimáln invazivní techniky (tahuprostá vaginální páska), jejichž efektivita je srovnatelná s klasickou technikou, s nižším poopera ním

20

zatížením

pacienta.

antiinkontinentních

Tabulka

.1

demonstruje

v uplynulém

výkon

období.

p ehled

jednotlivých

Korek ní

výkony

typ

p edního

kompártmentu (poševní plastiky) nejsou na našem pracovišti za azeny mezi antiinkontinentní výkony.

Tabulka 1: P ehled antiinkontinentních výkon v ÚPMD v letech 1999-2004. Je patrný nár st mininvazivních opera ních technik ve srovnání s klasickými, d íve hojn používanými operacemi. rok

Burchova

Pereyrova

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

kolpopexe 93 59 44 41 32 24 33 35

uretrosuspenze 16 9 17 6 9 3 1 0

Spektrum výkon

Tahuprostá vaginální páska 8 23 43 109 136 168 140 160

pro poruchu statiky pánevního dna doznalo v posledních

letech zásadních zm n. Klasické opera ní postupy z vaginálního a abdominálního p ístupu jsou v sou asné dob

dopln ny technikami endoskopickými a zcela nové

jsou p ístupy s využitím syntetických materiál , kterými jsou nahrazeny poškozené záv sné a podp rné anatomické struktury. ÚPMD je jedno z prvních pracoviš v eské republice, které má s t mito technikami bohaté zkušenosti. Pacientky s urogynekologickými obtížemi jsou do specializované ambulance referovány z pražských obvod superkonziliární pracovišt

a nejbližšího okolí. Zárove

pro celou

ÚPMD p sobí jako

eskou republiku pro stavy recidivujících

mik ních obtíží a pro komplikace po antiinkontinentních výkonech. Naše

zkušenosti

s diagnosticko

terapeutickým

s patologiemi pánevního dna se snažíme p edávat individuálních doškolovacích akcí jak odborník m z

algoritmem

u

pacientek

formou kolektivních i eské republiky, tak i ze

zahrani í.

21

Ambulantní ást Všeobecná ambulance Vedoucí: MUDr. František Vorlí ek V ambulantní ásti ÚPMD bylo vyšet eno p es 79 497 pacientek za rok 2006, kde vedle všeobecné ambulance byla rozši ována innost i ve speciálních ambulancích – endokrinologické, endoskopické, pro lé bu infertilit a onkogynekologické ambulanci, ambulanci CTN a ultrazvukové ambulanci.V oblasti ambulantní onkogynekologické pé e byl rozší en po et onkogynekologických ambulancí (4 dny v týdnu), taktéž aplikace chemoterapie u onkologicky nemocných žen je provád na ambulantn .

22

Porodnické pracovišt Vedoucí: MUDr. Jan Kova ík, CSc. Roky 2004 – 2006 byly charakterizovány intenzivní

inností všech porodnických

pracoviš ve spolupráci s komplementem prenatální diagnostiky a ultrazvukovým pracovišt m. Po et porod

dosáhl tém

3800 v roce 2004 a v roce 2006 dosáhl

po tu 4 463, jak dokladuje následující graf.

Po et porod v ÚPMD od roku 1994 5000 4463

4500

4188

4000

3798

3500

3272 2952

3000 2657 2407 2385

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

19 97

19 96

19 94

2436

2269

2202

2000

2353

19 98

2237

19 95

2500

Petr Velebil, PC ÚPMD 2006

Sou asn s tímto vývojem se významn zvýšil podíl ÚPMD na po tu porod v R, který již v roce 2004 dosáhl prakticky dvojnásobku podílu v roce 1994.

23

Podí Podíl ÚPMD na poc poctu porodu porodu v CR od roku 1994 4 3 ,5 2 %

3

2 ,1 % 2

1 1 99 4

1995

1996

1997

19 9 8

1 99 9

2000

2001

2002

20 0 3

2 00 4

Petr Velebil ÚPMD 2005

Ve vztahu k významnému podílu rizikové klientely jsme v letech 2004 a 2005 pozorovali mimo ádný nár st absolutního po tu císa ských ez .

„Riziková klientela“ v CR a v ÚPMD v roce 2004 (kumulativní procento novorozencu) zdroj: Velebil – data Sekce perinatální medicíny CGPS

10

9,25

8

6,92

6

R ÚPMD

% 4 2,51 2 0,42

0,74

1,16

0

< 1000 g

< 1500 g

< 2500 g

hmotnost Kumulativní procento novorozencu ukazuje podíl „rizikové klientely“ na celkovém poctu novorozencu a rozdíl sloupcu v jednotlivých kategoriích dokumentuje vyšší zastoupení takové klientely v ÚPMD ve srovnání s celostátním prumerem.

Rychlá dynamika nár stu po tu porod a souvisejících výkon probíhala v podmínkách rekonstrukce ústavu a p esunu porodního sálu do nových prostor na 24

po átku roku 2005. asto nelehké technické a organiza ní podmínky však neovlivnily zvyšující se p íliv našich klient , ani výsledky odborné pé e. Sou asn byly výsledky perinatální pé e na vysoké úrovni bez ohledu na zna nou koncentraci rizikových p ípad .

Císa ské ské ezy v ÚPMD v absolutní absolutních po tech 1400 1269 1200 1079 1000 815 800 648 600

400

526 388 405

388 357

431

422

471

354

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

19 97

19 96

19 95

19 94

200


25

Vývoj frekvence cí císa ských ez (%) v ÚPMD od roku 1994 32

28,4 28 25,8

24 21,5 19,8 20

18,3

17,6 16

17,8

17,3 14,7

16

12 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006


Perinatá Perinatální lní úmrtnost (‰ (‰ ) v R a v ÚPMD 8

PÚ

R

6

PÚ ÚPMD 4

2

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

19 97

19 96

19 95

19 94

0


26

L žková ást Porodní sál Vedoucí: MUDr. Petr Velebil, CSc. Porodní sál ÚPMD pokra oval v letech 2004 a 2005 v tradici porod

ve

zcela samostatných porodních pokojích. Od února 2005 pak porodní sál pracuje v nov vybudovaných prostorách, které umož ují maximální komfort a bezpe í pro rodi ky a jejich partnery a špi kové prostorové a technické zázemí pro zdravotnický personál. Budoucí rodi e mají možnost seznámit se s prost edím již v pr b hu t hotenství. Nový opera ní sál pro akutní císa ské

ezy je integrální sou ástí

porodního sálu a poskytuje prost edí i pro ešení nejzávažn jších komplikací. Nové prost edí umožnilo v roce 2005 další navýšení po tu porod , jejichž po et prakticky dosáhl p edpokládané hranice 4200 a v roce 2006 se zvýšil po et porod na 4 463..

Odd lení rizikového a patologického t hotenství Vedoucí: MUDr. Petr K epelka Porodní sál pracuje v úzké t hotenství,

které

sou innosti s odd lením rizikového a patologického

poskytuje

nezbytné

zázemí

pro

koncentraci

závažných

porodnických situací, které nevyžadují okamžité ešení nebo naopak pot ebují další diagnostickou a lé ebnou pé i.

innost tohoto odd lení probíhala v roce 2005

v do asných prostorách po uvoln ní starého porodního sálu, kdy p esun do nov rekonstruovaného traktu prob hl v lednu 2006. Pružná organiza ní opat ení a sou innost s ostatními pracovišti ÚPMD nicmén umožnila zvýšit objem poskytované pé e a akomodovat nár st po tu pacient i za t chto podmínek. V rámci zkvalitn ní pé e o pacientky na rizikovém odd lení byly nov

z ízeny 2

nadstandardní pokoje, které jsou pln využívány.

27

Odd lení šestined lí Vedoucí: MUDr. Alena M churová, CSc. (P1 a P2) Dv odd lení šestined lí poskytovala poporodní pé i všem typ m pacientek a ešila p ípadné komplikace v závažných p ípadech. Pr m rná doba hospitalizace po spontánních porodech a nekomplikovaném dalším pr b hu byla 3 – 4 dny, po císa ských ezech 5 – 7 dn . Op t se projevoval maximální zájem o samostatné poporodní pokoje, kterému se ÚPMD i v podmínkách velkého po tu ošet ovaných snažil vyhov t. Kvalitní pé e odd lení šestined lí pomohla minimalizovat po et poporodních komplikací a zam it se na další zvyšování podílu kojených novorozenc .

Perinatologické centrum Vedoucí: MUDr. Petr Velebil, CSc. ÚPMD je jedním z Perinatologických center

R, poskytující služby na nejvyšší úrovni

a trvale pat ící k nejlepším centr m v republice, hodnoceno standardizovanými kriterii WHO. Cílem innosti Perinatologického centra je poskytování komplexní perinatální pé e p ípad m vysoce rizikových gravidit a novorozenc

podle statutu PC

R.

P ehled živ narozených d tí v jednotlivých hmotnostních kategorií v ÚPMD v letech 2004 – 2006 vyjad uje následující tabulka.

hmotnostní kategorie

2000 - 2499 2500 g a do 999 g 1000 - 1499g 1500 - 1999g g vice Celkem Rok 2004 31 68 75 186 3541 3901 2005 36 58 77 203 3923 4297 2006 40 59 105 237 4166 4607

P esto jsou výsledky pé e vysoce nadpr m rné. Údaje o mrtvorozenosti,

asné

novorozenecké úmrtnosti a celkové perinatální úmrtnosti vyjad uje následující tabulka.

28

Tabulka vybraných výkon : Výkony

2004 n

2005 %a‰

n

%a‰

%a‰

Porody

3 798

Dvoj ata Troj ata

103,0 1

0,0

115,0

0,0

4 463 142,0 3

815

21,40

1079

25,80

1 269

28,4 9,50

14 11

3,03‰ 2,38‰ 1,73‰

Císa ské ezy

4188

2006 n

Nedonošenost

9,20

3,1 0,07

8,70

Perinatální úmrtnost celkem z toho bez VVV mrtvorozenost z toho bez VVV NÚ z toho bez VVV Novorozenc celkem

14 6 9 4 5 2

3,6 ‰ 1,5 ‰ 2,3 ‰ 1,0 ‰ 1,3 ‰ 0,5 ‰

3910

z toho < 2 499 g

9 7 6 3 1

2,1 ‰ 1,62 1,4 ‰

8 7 6 4

0,7 ‰ 0,2 ‰

4303

360

9,20%

374

2,38‰ 1,3‰ 0,86‰ 4615

8,70%

444

9,60%

Ambulantní ást Prenatální ambulance Vedoucí: MUDr. Karel Buben Prenatální

ambulance

poskytují

antenatální

pé i

velkému

po tu

žen

jak

s fyziologickým pr b hem t hotenství, tak (a zejména) pacientkám se zvýšeným rizikem, i již vzniklými komplikacemi v pr b hu gravidity. P es zvýšené nároky na kapacitu tohoto pracovišt bylo dosaženo zkrácení ekací doby a zvýšení komfortu t hotných.

29

Prenatáln diagnostické centrum Vedoucí: MUDr. Ivana Ku erová Se stoupajícím po tem t hotných pacientek stoupá i po et výkon

prenatální

diagnostiky. Na pracovišti jsou poskytována zejména superkonziliární ultrazvuková vyšet ení v rámci screeningu vrozených vývojových vad od prvního trimestru t hotenství spolu s biochemickými testy. S nov

zavedeným softwarem Astraia ve

spolupráci s Fetal Medicine Foundation London je hodnoceno riziko výskytu nej ast ji se vyskytujících chromozomálních aberací, zejména Downova syndromu. V návaznosti na posun prenatální diagnostiky do prvního trimestru t hotenství, s koncentrací rizikových pacientek p evážn

s diabetem, hypertenzí, systémovými

chorobami, intrauterinní r stovou retardací a více etným t hotenstvím se m ní spektrum invazivních výkon . Zlatým standardem stále z stává amniocentéza ve druhém trimestru t hotenství.

Po ty amniocentéz 2001 395 15

celkem dvoj ata

2002 433 16

2003 427 14

2004 379 14

2006 382 13

2006 371 7

500 450 400 350 300

celkem

250

dvoj ata

200 150 100 50 0 2001

2002

2003

2004

2006

2006

30

Po ty ultrazvukových vyšet ení

rok Po et vyšet ení

2002 10850

2003 12735

2004 15370

2005 15107

2006 16690

Po et vyšet ení 18000 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0

Po et vyšet ení

2002

2003

2004

2005

2006

Odd lení lé by infertility Vedoucí: MUDr. Alena Hujová Lé bou infertilních, tedy opakovan potrácejích žen, se ústav zabývá dlouhou adu let. V posledních n kolika letech dochází k dynamickému nár stu po tu pacientek z Prahy a širokého okolí, respektive z celé republiky.

31

Spolu s rozši ováním spektra vyšet ovacích metod se také významn

zlepšila

úsp šnost diagnostiky p í in opakovaného potrácení a jejich lé ba. Ústav spolupracuje s celou

adou významných pracoviš , jakým je nap . Ústav pro

hematologii a krevní transfuzi, Revmatologický ústav a Trombocentrum. Sou asn je možné v ústavu provést genetické a kompletní imunologické vyšet ení infertilního páru, v etn

spermiogramu. Na imunologickém pracovišti je ro n

vyšet eno okolo 130 nových pár

z celé republiky, z toho je tém

polovina žen

vyšet ována a lé ena v ÚPMD. V pr b hu let bylo vypracováno krom

p ehledné vyšet ovací schéma, které zahrnuje

již zmín ných vyšet ení v rámci genetiky, imunologie, hematologie a

revmatologie, také komletní gynekologické, interní a endokrinologické vyšet ení, v etn serologického a kultiva ního vyšet ení krve a poševního prost edí. Dále je provád no ultrazvukové vyšet ení, v etn invazivních

metod

hysterosalpingografie

a

možnosti 3D zobrazení, z

hysteroskopie.

Pi

diagnostice

anatomických p í in opakovaného potrácení a vrozených vývojových vad d lohy je provád na opera ní korekce.

32

Neonatologické pracovišt Vedoucí: doc. MUDr. Zbyn k Stra ák, CSc. Neonatologické pracovišt logicky navazuje na pé i o t hotnou ženu a požadavky, které

souvisejí s koncentrací patologických t hotenství ze všech region

eské

republiky. Na jednotce intenzivní pé e se dále koncentrují novorozenci se selhávajícími vitálními funkcemi, kte í vyžadují speciální diagnostické a lé ebné postupy. Podle indikátor

kvality pé e o novorozence pat í dlouhodob

k nejlepším pracovištím

v eské republice a dosahované výsledky jsou srovnatelné s výsledky renomovaných pracoviš ve vysp lých zemích. Mezi hlavní priority neonatologického pracovišt

pat í programy

pé e o novorozence velmi nízké a extrémn nízké porodní hmotnosti, pé e o nezralé novorozence, pé e o novorozence s vrozenými vývojovými vadami (zvlášt kongenitální diafragmatická hernie), pé e o kriticky nemocné novorozence se selhávajícími vitálními funkcemi (program dlouhodobé mimot lní membránové oxygenace, pé e o donošené fyziologické novorozence a pé e o novorozence s t žkými formami novorozeneckých žloutenek (prenatální i postnatální diagnostika a lé ba).

L žková ást 1. Úsek resuscita ní a intenzivní pé e vedoucí odd. RES, JIP: MUDr. Jan Melichar

Odd lení anesteziologicko-resuscita ní pé e (ARO) disponuje 8 l žky ur enými pro kriticky nemocné novorozence se selhávajícími vitálními funkcemi a využívající vedle standardních metod pé e další výjime né metodiky (nekonven ní zp soby um lé plicní ventilace, dlouhodobá mimot lní membránová oxygenace, kapalinová ventilace, inhalace oxidu dusnatého apod.). Na odd lení se provád jí závažné neurochirurgické, kardiochirurgické a obecné chirurgické výkony (abdominální chirurgie, chirurgie hrudníku). Cílem lé ebné pé e je optimalizace terapeutických a

33

diagnostických postup

ke snížení délky hospitalizace bez závažné dlouhodobé

morbidity kriticky nemocných novorozenc .

Odd lení jednotky intenzivní pé e (JIP) s 12ti l žky navazuje na pé i resuscita ní s možností dlouhodobé ventila ní podpory na 4 l žkách. JIP poskytuje pé i novorozenc m s dlouhodobou ventila ní podporou (t žké formy chronického plicního onemocn ní), novorozenc m velmi nízké porodní hmotnosti s nutností pouze disten ní terapie, novorozenc m s infek ními komplikacemi a pacient m s nutností st edn dobé parenterální výživy.

Úsek intermediární pé e Vedoucí: MUDr. Jan Radina Úsek intermediární pé e je rozd len na odd lení intermediární pé e a rooming-in pro nedonošené a rizikové d ti.

Odd lení intermediární pé e (IMP) disponuje 24 l žky a logicky navazuje na pot eby resuscita n -intenzivní pé e. Tradi n

jsou na tomto odd lení hospitalizovány d ti

s t žkými formami novorozeneckého ikteru. Odd lení hospitalizuje p evážn rostoucí novorozence extrémn

a velmi nízké porodní hmotnosti. D raz je kladen na

racionální výživu, kontakt dít te s matkou a kojení. U novorozenc

jsou dále

provád na pravidelná vyšet ení se zam ením na pozdní patologii nezralosti (osteopenie, anemie, retinopatie, leukomalacie apod.). Rodi e jsou erudováni v pé i o nedonošené dít (dechová a pohybová rehabilitace, relaxa ní techniky apod.).

Odd lení rooming-in pro nedonošené. Na odd lení rooming-in pokra uje pé e o nedonošené d ti do jejich propušt ní. D ti jsou ve stálém kontaktu s matkou, která se

pod

dohledem

zkušených

pracovník

zdokonaluje

novorozence a v rehabilitaci. Návšt vy rodinných p íslušník

v pé i

o

nezralého

jsou bez zásadních

omezení. Po vyhodnocení všech klinických, psychologických a sociálních test novorozenec p edán do pé e praktických léka

je

pro d ti a dorost. Odborné sledování

je provád no na našem pracovišti.

34

3. Úsek fyziologických novorozenc vedoucí odd: MUDr. Marcela

erná

Odd lení fyziologických novorozenc

(3 odd lení / celkem 53 l žek ) poskytuje

pé i donošeným novorozenc m podle výb ru matky formou úplného rooming-in, denního rooming-in a odd lené pé e o novorozence. Základní filozofií odd lení je maximální spokojenost matky a novorozence.

Po et porod a ošet ených novorozenc v ÚPMD (období 2000-2005) N porod

N novorozenc

5000 4500 3798 3901

4000 3500 3000 2500

2436

2546

2657 2750

2952 3035

41884303

3272 3339

2000 1500 1000 500 0

2000

2001

2002

2003

2004

2005

35

Po et ošet ených novorozenc nízké porodní hmotnosti v ÚPMD (období 2000-2005) N pod 1500 g

N pod 2500 g

450 400

389

360

350 300

296

273

254

244

250 200 150 100

100

99

81

74

78

79

2000

2001

2002

2003

50 0

2004

2005

Perinatální úmrtnost (PÚ) a PÚ bez VVV v ÚPMD (2000-2005) PÚ 6

PÚ bez VVV

5,7

promile

5 4 3

3,9

3,6 3

2,6

2,3

2

2,3 1,6

1,8

2,1 1,5

1,6

2004

2005

1 0 2000

2001

2002

2003

36

asná novorozenecká úmrtnost ( NÚ) a mortinatalita v ÚPMD (2000-2005) NÚ 3,5

Mortinatalita

3,2

3 2,5

promile

2,5 2

2

2

1,8

1,5

1,3 1,3

1,4

1,28 1,16

1,2

1

0,7

0,5 0 2000

2001

2002

2003

2004

asná novorozenecká úmrtnost ( NÚ) a VVV v ÚPMD (2000-2005) NÚ

2005

NÚ bez

NÚ bez VVV

3 2,5

promile

2,5 2

2

1,5 1

1,3 0,8

1,3

1,2

0,7

0,5

0,5

0,3

0,7 0,3

0

0

2000

2001

2002

2003

2004

2005

37

Odborné d tské ambulance Vedoucí: MUDr. Jan Radina Poskytují specializovanou pé i vybraným rizikovým novorozenc m a navazují na ást l žkovou, jsou zam eny na problematiku vývojové neurologie, psychologie, neurofyziologie, ultrazvukové diagnostiky a rehabilitace). Nov

poskytujeme pé i

pacient m s bronchopulmonální dysplázií, recidivujícími respira ními onemocn ními a alergiemi.

Pediatrická ambulance: Vedoucí: MUDr. Jan Radina Zajiš uje vyšet ení novorozenc m po propušt ní. Kontrolu zdravotního stavu, kontrolní odb ry, zhodnocení podané lé by b hem hospitalizace, atd. Probíhá zde tzv. dlouhodobé sledování rizikových novorozenc

a novorozenc

s velmi nízkou

porodní hmotností ve v ku 2 let. Jsme napojeni na další spolupracující konziliární pracovišt .

D tská neurologie a ambulance pro rizikové novorozence Vedoucí: MUDr. Ján Stra ák Poskytuje komplexní pé i d tem s neurologickou problematikou, logicky navazuje na pé i ústavní. Jsou

zde v rámci následné pé e vyšet eni a lé eni d tští pacienti

nejrizikov jší skupiny : d ti s velmi nízkou porodní hmotností, d ti s vysokým rizikem poruchy neuropsychického vývoje.

38

Neurofyziologie Vedoucí: MUDr. Karel Paul, CSc. Poskytuje superspecializovanou neurofyziologickou diagnostiku vybraným rizikovým novorozenc m ješt v dob hospitalizace, následn pak i kontroly v rámci dlouhodobého sledování.

Psychologická ambulance Vedoucí: PhDr. Daniela Sobotková, CSc. Sleduje mentální a psychický vývoj rizikových novorozenc propušt ných z odd lení JIP a RES. Záv re né vyšet ení probíhá mezi 2. – 3. rokem v ku dít te s cílem zhodnotit vývoj rizikových d tí. Na doporu ení psychologa navazuje poradenská pé e, u n jt žších p ípad

jsou rodi

m doporu ena odpovídající spolupracující

specializovaná ambulantní pracovišt . Byl založen Klub rodi

nedonošených d tí p i

ÚPMD. Rodi e se scházejí 1x m sí n , spole n mají možnost vzájemné vým ny zkušeností a kontaktu s psychologem. Psychologická ambulance je zapojena do výzkumných projekt ÚPMD.

Rehabilitace Vedoucí: sestra Kate ina Wintrová Zajiš uje specializovanou rehabilita ní pé i podle indikace neurologa. Rodi e jsou vyškoleni v optimálním zp sobu rehabilitace po propušt ní.

D tská alergologie a respira ní ambulance Vedoucí: MUDr. Jan Radina Nabízíme komplexní pé i o pacienty s alergologicko-imunologickou a respira ní problematikou pro d ti a dospívající do 19 let:

39

•

Diagnostiku (laboratorní vyšet ení, alergologické kožní testy, spirometrie spirometrem MasterScope fy Jaeger, nezbytná konziliární vyšet ení…)

•

Zajišt ní dlouhodobé pé e o registrované pacienty (alergenová imunoterapie, medikamentózní terapie, láze ská pé e…)

•

Zajišt ní podpory a pomoci v akutních stavech.

D tská gastroenterologie Vedoucí: MUDr. Ivana Kosáková zajiš uje pé i o rizikové novorozence po operacích gastrointestinálního traktu, sledování stavu u d tí s hepatopatiemi po dlouhodobé parenterální výživ . Po objednání zajiš ujeme konziliární služby v tomto oboru i pro d ti a dospívající do 19 let.

Banka mate ského mléka Vedoucí: MUDr. Marcela

erná

Banka mate ského mléka ÚPMD vznikla v r. 1991 s cílem zajistit dostatek mate ského mléka

pro všechny novorozence, zejména pak pro pot eby

nedonošených a nemocných d tí na jednotce intenzivní pé e. Banka p ijímá, zpracovává a uchovává

mate ské mléko od dárky ,

nedonošených d tí sloužící k výživ

odsáté mléko

od matek

t chto d tí a p ebytky mate ského mléka z

odd lení šestined lí. V sou asné dob se zde pr m rn zpracuje 250 litr mate ského mléka m sí n .

40

Úst ední laborato e Vedoucí: MUDr. Kate ina And lová Úst ední laborato e ÚPMD jsou tvo eny

komplexem n kolika

pracoviš r zných

obor . Pokrývají prakticky celou pot ebu vyšet ení pro klinická pracovišt s malými výjimkami jako jsou mikrobiologická vyšet ení a n která serologická stanovení (virologie).V

posledních

letech

dochází

provád ných vyšet ení dle požadavk

každoro n

k rozši ování

klinických pracoviš

spektra

a dle moderních

medicínských poznatk . Krom

rutinních vyšet ení se úst ední laborato e podílejí i na

ešení

ady

výzkumných úkol . Zam ení

jednotlivých laborato í vyplývá

z pot eb gynekologicko-porodnických

odd lení, neonatologické ásti a specializovaných ambulancí v dosp lé i d tské ásti kliniky. Umíst ní laborato í v hlavní budov umož uje velmi rychlou dostupnost výsledk pro klinickou ást ústavu. Biochemická a hematologická laborato schopny uspokojit požadavky léka

pracují v nep etržitém provozu a jsou

klinických odd lení i ambulancí

prakticky

ihned.Všechny laborato e tvo í jeden komplementární celek s jednotným vedením, jednotlivé

ásti laborato í mají vždy ve svém

ele vysokoškolsky vzd laného

vedoucího, vysoce odborn kvalifikovaného pro vedení své ásti laborato e. Laborato e jsou napojeny na nemocni ní informa ní systém s možností p edávání výsledk

do po íta ové sít , odkud mohou léka i snadno a bez asové prodlevy

získat výsledky provád ných vyšet ení. Úst ední laborato e jsou umíst ny v 5. a 6. pat e hlavní budovy ÚPMD a sestávají z celkem 5 laborato í: Biochemická laborato Histopatologická a cytologická laborato Hematologická a imunologická laborato Laborato imunobiologie reprodukce

41

Cytogenetická laborato Své sídlo v ÚPMD má také Referen ní laborato diagnostik pro detekci gravidity, která je samostatnou jednotkou s celostátní p sobností.

Biochemická laborato Vedoucí: Ing. Hana Sochová

Biochemická laborato pracuje v ÚPMD v nep etržitém provozu a pokrývá veškeré pot eby klinických pracoviš . Vedle rutinních biochemických vyšet ení provádí adu metod specificky pro klinická pracovišt panel hormon vyšet ení)

(endokrinologická vyšet ení sex hormon ,

štítné žlázy, zán tlivé markery, onkologické markery, serologická

a n která vyšet ení imunologická významná pro vyšet ování poruch

reprodukce. Biochemická laborato pracuje také pro pot eby odd lení asistované reprodukce.

Rychlá detekce gravidity je samoz ejmostí. P ítomnost neonatlogické i dosp lé jednotky intenzivní pé e vyžaduje i vyšet ení se zam ením na monitorování vitálních funkcí. Tato vyšet ení jsou provád na denn

a dle pot eb odd lení i v pohotovostním

režimu. Klinická pracovišt odb ru krve,

dostávají biochemické výsledky v nejkratší možné dob

po

i jiného biol. materiálu po celých 24 hodin denn . Vedle rutinních

vyšet ení je provád na ada specializovaných metodik, které

jsou pot ebné pro

ešení výzkumných úkol a vysoce p evyšují b žný standard laboratorní praxe. Pro pot eby diabetologické ambulance stanovuje biochemická laborato prakticky celé spektrum diabetologických vyšet ení pot ebných pro pé i o t hotné ženy s cukrovkou. Nov

jsou stanovována i základní imunoalergologická vyšet ení pro

pot eby alergologické d tské ambulance.

42

Vybavení laborato í – prakticky veškerá vyšet ení jsou provád na automatickými analyzátory napojenými na po íta ovou sí

s p enášením výsledk

na klinická

pracovišt . V neposlední ad je t eba zmínit i d raz na kvalitu práce, kdy je laborato za azena do systému externí kontroly kvality s pravidelnou

nezávislou kontrolou kvality

poskytovaných výsledk . Nelze nezmínit, že v posledních letech tyto nezávislé kontroly vždy byly spokojeny s kvalitou odvedené práce a p esností výsledk .

Histopatologická a cytologická laborato Vedoucí: MUDr. Václav Hejda, CSc. V ÚPMD

tradi n

velmi kvalitní pracovišt

specializované na histopatologická a

cytologická zpracování gynekologického a porodnického materiálu. Zpracovává veškerý histologický materiál získaný p i velkých i menších opera ních zákrocích, pro p esnou diagnostiku využívá v posledních 4 letech vedle tradi ních barvicích metod i metody imunohistochemické, které zp es ují diagnostiku n kterých porodnických a gynekologických onemocn ní. Imunohistochemická laborato schopna v sou asné dob

je

provád t široké spektrum vyšet ení dle aktuálních pot eb

kliniky. Cytologická vyšet ení se provád jí

pro pacientky klinické

ásti

a slouží všem,

zejména ambulantním provoz m ústavu. Pro pot eby klinik a v indikovaných p ípadech zajiš uje histopatologická laborato i molekulárn

genetické vyšet ení materiálu ve spolupráci s externími laborato emi

molekulární genetiky. V histopatologické laborato i se dále zpracovává i materiál z potrat , jsou zde vyšet ovány ve spolupráci s embryology i potracené plody s vrozenými vývojovými vadami. Pro

ást neonatologickou a porodnickou jsou zpracovávány placenty ze všech

porod , zejména komplikovaných nebo p ed asných. Zpracování tkán placent je sou ástí i výzkumného grantu a ÚPMD je pravd podobn

jedno z mála

eských

pracoviš , které se této problematice soustavn v nuje.

43

Napojení na celoústavní po íta ovou sí dovoluje p enos výsledk na odd lení. Zapojení laborato e do ešení ady

výzkumných program

a dále stále rostoucí

požadavky na práci laborato e si vyžádaly v posledním roce i

posílení

vysokoškolského personálu. V histopatologické laborato i pracují trvale 2 vysokoškoláci, další vysokoškolák se podílí ástí svého úvazku na práci laborato e a sou asn

eší výzkumný úkol. 5

laborantek

v etn

zajiš uje

zpracování

veškerého

materiálu,

cytologického

screeningu. Menšími úvazky pat í do histopatologické

laborato e i prof. Kobilková, která se

zabývá cytologickou diagnostikou a doc. Zavadil s programem trofoblastické nemoci. Aktivní ú ast vysokoškolského i st edoškolského personálu na kongresech a seminá ích a ú ast v postgraduálním vzd lávání je nedílnou sou ástí nápln práce v laborato i.

Hematologická a imunologická laborato Vedoucí : RNDr. Karel Š la,CSc. Pracuje ve 24 hodinovém provozu a provádí rutinní hematologická vyšet ení pro b žný provoz, dále široké spektrum hemokoagula ních vyšet ení významných zejména pro operativu a porodnické pracovišt . Dále je sou ástí laborato e i malé transfuzní odd lení a krevní sklad, které vedle stanovení krevních skupin provádí i screeningová vyšet ení nepravidelných protilátek. N která specializovaná vyšet ení jsou provád na také pro pot eby neonatolog . V imunologické ásti laborato e se stanovují zejména pro pot eby porodnice hladiny antikardiolipinových protilátek, které jsou nadstandardn vyšet ovány u všech t hotných žen a které mají význam zejména u žen s poruchami reprodukce (sterilita, infertilita). V sou asné dob se rozší ilo spektrum vyšet ení antifosfolipidových protilátek a nov laborato stanovuje i protilátky proti zona pellucida. Tato vyšet ení jsou využívána zejména odd lením IVF a dále i laborato í imunobiologie s jejím klinickým sledováním.

44

Tato laborato dále provádí vyšet ení mikrobního obrazu poševního, screeningové vyšet ení na syfilis. Op t je samoz ejmostí propojení s nemocni ním systémem a p enos dat na klinická pracovišt ihned po ukon ení vyšet ení s okamžitou dostupností pro personál klinických odd lení.

Laborato imunologie reprodukce vedoucí: MUDr. Jind ich Madár, CSc. Tato laborato má zvláštní postavení v komplexu laboratorním, specifitou je vlastní rozsáhlá ambulance, kde jsou vyšet ovány páry nebo ženy s poruchami plodnosti, i ženy s opakovanými t hotenskými ztrátami. Tato ambulantn

laboratorní složka má pacientskou klientelu prakticky z celé

republiky a pat í k nemnoha takto specializovaným pracovištím v celé

R.

innost laborato e je zam ena na diagnostiku poruch plodnosti z imunologických p í in. Stanovují se zde protilátky proti spermiím partnera, úrove bun v pohlavním ústrojí ženy a vztah

k možné zábran

né imunity

oplození. Imunobiologická

laborato vyšet uje dále kompletní spermiogramy u muž a provádí p ípravu spermií pro intra uterinní inseminaci. V sou innosti komplexn

s biochemickou

a

imunologickou

výsledky pacientek a partner

ástí

laborato í

zpracovává

a stanovuje diagnózu u poruch

reprodukce. Specifikem je i návrh lé by po zpracování výsledk

a sledování efektu lé by u

pacientek i obou partner . Zna ný význam má pracovišt pro program asistované reprodukce, zejména u žen s opakovanými neúsp šnými p enosy embryí. Laborato je ešitelským i spolu ešitelským místem výzkumných grant , jeho vedoucí se podílí na pregraduální i postgraduální výuce student

léka ství a léka

p ed

atestací.

45

Aktivní ú ast na v decko – výzkumné innosti má odezvu v ad odborných publikací a ú asti na kongresech a seminá ích. .

46

Speciální ambulance Centrum pro trofoblastickou nemoc (CTN) Vedoucí: doc. MUDr. Miloš Zavadil, DrSc.

CTN je jediným legalizovaným pracovišt m, které soust e uje všechny zhoubné a komplikované formy trofoblastické nemoci (TN) z celé

R.

Podle MZ z r. 1976 a 1999 zajiš uje jejich diagnostiku, lé bu a dispenzarizaci. pracovištím v

Poskytuje

konzultace

všem

gynekologickým

a

patologickým

R. Vede epidemiologickou databázi maligních i benigních

forem TN. Na innosti CTN se podílejí tato pracovišt ÚPMD: ambulantní, l žkové, opera ní, interní, ultrazvukové, rentgenologické, histopatologické, biochemické, hematologické, ve spolupráci s molekulární genetikou, chirurgickou klinikou I., II., III. LF UK v Praze a Odd lením nukleární medicíny PET - centrem, radiologickým odd lením

CT,

MR

a

Gamma

nožem

v

Nemocnici

Na

V r. 2004 a 2005 CTN zachytilo a lé ilo 102 nových p ípad

Homolce. TN. Z toho:

choriokarcinom 8x, proliferující mola 10x, mola hydatidosa kompleta 16x, mola hydatidosa U

partialis

všech

56

nemocných

x,

persistující

bylo

dosaženo

trofoblastická úplné

a

trvalé

invaze

16x.

remise.

CTN

dispenzarizovalo 1120 pacientek. Superkonziliárn vyšet ilo 84 pacientek. Evidovalo 1784 hlášených p ípad TN z celé

R, z toho 2 fatáln kon ící choriokarcinomy,které

byly lé eny mimo CTN. V CTN bylo dosud celkem lé eno 378 choriokarcinom , 220 proliferujících mol, 1670 kompletních a partialních mol

a 430 persistujících

trofoblastických invazí.

47

Centrum asistované reprodukce (IVF) Vedoucí: MUDr. Jitka ezá ová Centrum asistované reprodukce bylo v ÚPMD otev eno v lednu 2005. Zdravotníci zde zajiš ují komplexní pé i o neplodné páry, v etn in vitro fertilizace (IVF) a mikromanipula ních technik jako je intracytoplasmatická injekce spermie (ICSI), kdy se do každého jednotlivého vají ka vpraví jedna spermie i asistovaný hatching, který usnadní proklubání oplozeného vají ka z jeho obalu. V centru se provádí i mikrochirurgické výkony u muž , kte í nemají žádné spermie v ejakulátu a u kterých je t eba spermie získat p ímo z tkán

varlete i nadvarlete. Takto získané

spermie se pak metodou ICSI vpravují p ímo do vají ek. V indikovaných p ípadech léka i centra IVF zajiš ují imunologické a genetické vyšet ení partner . Za 11 m síc

p sobení nového centra ÚPMD zde bylo vyšet eno a lé eno 679

pacientek a jejich partner . Od února do íjna 2005 byl proveden u 112 pacientek odb r vají ek, z toho u 45 IVF a u 67 ICSI. Po embryotransferu ot hotn lo 38,7 % žen (po IVF 36,4 % a po ICSI 41 %). U 11 žen byl proveden kryoembryotransfer rozmražených embryí a z nich je 5 t hotných. U jedné pacientky byly zamraženy oocyty a po jejich rozmražení, oplodn ní spermiemi manžela a embryotransferu je žena t hotná, což je stále na celém sv t ojedin lé. Nastávající maminky po asistované reprodukci mohou být (v p ípad

zájmu)

sledovány v poradn pro rizikov t hotné a porodit na našem pracovišti.

Endokrinologická ambulance Vedoucí: MUDr. Nataša Ka ová 1x týdn funguje endokrinologická ambulance pro t hotné i net hotné gynekologické a

porodnické

pacientky

s kvalifikovaným

endokrinologem.

Ultrazvuková

endokrinologická vyšet ení jsou provád na v Endokrinologickém ústavu pro naše pacientky.


Spolupráce s endokrinologem p ináší mnoho výhod pro

gynekologickou i

porodnickou ást kliniky s rychlou možností vyšet ení pacientek a zavedení lé by.

Diabetolotologická ambulance Vedoucí: MUDr. Kate ina And lová Další specializovanou ambulancí je diabetologická ambulance pro t hotné, kde jsou sledovány ženy se všemi typy diabetu. Ústav je pravd podobn nejv tším centrem koncentrujícím t hotné s diabetem v celé republice. Jsou zde sledovány a lé eny pacientky z celé republiky. Pacientkám je zde poskytována pé e od po átku gravidity až do porodu, novorozenecká odd lení jsou p ipravena na pé i o novorozence diabetické matky. Diabetologická ambulance spolupracuje s adou diabetologických center a je sou ástí Diabetologického centra 3. LF UK. V problematice interních chorob, systémových onemocn ní a diabetologie je v interní ásti zajiš ována pregraduální i postgraduální výuka student a léka . Aktivní ú ast na kongresech a seminá ích, odborné publikace i informace laické ve ejnosti pat í mezi standardní nápl této specializované ambulance po adu let. Snaha o co nejlepší pé i a co nejv tší komfort pro pacientky p i organizaci jejich jednotlivých

návšt v

je

zajišt na

spoluprací

diabetologické

ambulance,

gynekologicko-porodnické ambulantní ásti a laboratorního komplementu. P ítomnost sestry s erudicí v t hotenské a prekoncep ní diabetologii je významnou pomocí pro specializovanou pé i o pacientky.

Radiodiagnostické odd lení Vedoucí: MUDr. Blanka Drvošt pová, radiolog Na odd lení pracují dva radiologi tí asistenti. Odd lení zajiš uje

speciální

vyšet ení pro pot eby ústavu, standardní p ed i poopera ní pé i a celou škálu radiodiagnostických vyšet ení pro pot eby všech odborných ambulancí.Krom

49


rentgenologických metod, provádí MUDr. Drvošt pová všeobecnou ultrazvukovou diagnostiku – jednak b išních orgán ( vyjma gynekologických), tak i m kkých tkání jako prs , varlat, štítné žlázy, žilního systému apod. V roce 2006 procházelo odd lení náro nou stavební rekonstrukcí, takže provoz probíhal v provizorních podmínkách náhradních prostor.

V roce 2004 bylo provedeno celkem 3129 vyšet ení z toho 2993 skiagrafických vyšet ení 136 skiaskopických vyšet ení ( HSG) V roce 2005 bylo provedeno celkem vyšet ení 2319 vyšet ení z toho 2147 skiagrafických vyšet ení 172 skiaskopických vyšet ení (HSG).

Dále bylo za poslední ty i m síce roku 2005 provedeno celkem 144 ultrazvukových vyšet ení, z toho 54 vyšet ení b icha, 26 prs , 16 ledvin a 21 žil. V roce 2006 bylo provedeno celkem 2051 výkon z toho 1356 skiagrafických 43 skiaskopických 652 ultrazvukových (362 vyšet ení b icha v etn ledvin, 124 vyšet ení prs , 158 vyšet ení žil, 8 vyšet ení jiných m kkých tkání)

50


Laborato reproduk ní embryologie Vedoucí: prof. MUDr. Jan Evangelista Jirásek, DrSc. V dob , kdy byl dešifrován lidský genom, stojí p ed základním léka ským výzkumem úkol objasnit úlohu a význam jednotlivých gen pr b hu

morfologického

vývoje.

Zatímco

choroby

v metabolismu a v

zp sobené

monogenními

poruchami se v tšinou neprojeví specifickými morfologickými odchylkami, ale jsou podkladem metabolických chemických úchylek, jsou anatomické malformace výsledkem porušení genové sekvence, které se ú astní v p esném po ádku ada gen . Nadto se zdá, že geny mají specifické prostorové uspo ádání, které umož uje vzájemné kombinace genových produkt a to ješt celou situaci komplikuje. Genom má specifické trojrozm rné uspo ádání DNA a na tomto uspo ádání závisí exprese gen p i zm nách po tu chromozom . Kombinace gen , ú astnících se na vzniku morfologických struktur, tvo í takzvané kombina ní kódy. Sou asný výzkum objas uje p ítomnost signálních molekul, ale co tyto molekuly signalizují v tšinou nevíme. Vztah mezi genetikou a embryologií lov ka p ipomíná “gigsaw-puzzle”, kdy geny jsou sesypány jako sou ástky v jednom pytlíku a není naprosto jasné, kam která sou ástka pat í. A k tomu máme embryologické pozadí, jež v ad

p ípad

zásadn neodpovídá skute nosti, protože bylo áste n vytvo ené se zám rem, aby studenti pochopili vývojové procesy. V naší laborato i po ízené fotografie zobrazují objektivní vývojové zm ny a mají vytvá et pozadí pro za azení genových produkt

do morfogenetických

vývojových sekvencí. Sou asn mají sloužit jako výklad poruch p i malformacích. V rámci výzkumného zám ru ÚPMD se zabývala a dosud zabývá laborato reproduk ní embryologie analýzou prenatálního vývoje lidských embryí a plod . V roce 2004 byla publikována monografie shrnující analýzu normálního prenatálního vývoje: An Atlas of Human Prenatal Developmental Mechanics, Anatomy and Staging, The Parthenon Publishing Group, New York. 2004. Kniha obsahuje jedine né ilustrace celého lidského prenatálního vývoje. Na barevných mikrofotografiích a makrofotografiích je dokumentováno to co známe ze schématických u ebnicových obrázk

z niž v tšina pochází z 19. století. Kniha

obsahuje p es 700 ilustrací. Sv tové jedine né je zobrazení desintegrace primárního žloutkového vá ku lidského embrya 13 ½ dne po oplození (viz. p íloha 1), originální

51


jsou mikrofotografie axiálních struktur trilaminárního zárode ného ter íku a doklady o v azení chordového kanálku do entodermu žloutkového vá ku pomocí apoptózy. Makrofotografie presomoitových a asných somitových embryí byly provedeny áste n

pomocí ádkovacího elektronového mikroskopu (viz. p íloha 2). Induk ní

p sobení chordové ploténky na neuroektoderm bylo dokumentováno pomocí histochemicky barvených ez . Odd lení chordové ploténky od neuroektodermu a entodermu po uzáv ru nervové roury je p í inou sto ení embrya do tvaru písmene C. Vznik lidského obli eje analyzovaný pomocí p ímých fotografií vede ke zcela jinému výkladu než je uvedený ve všech dosavadních u ebnicích embryologie. V kapitolách v novaných jednotlivých orgán , op t dokumentovaný pomocí p ímých fotografií, vzbudily pozornost definované vývojové sekvence. Nap íklad p i vývoji ledviny po sob

následují stádium blastemu a jeho interakce s uretrálním

pupenem, stádium kortikopelvické diferenciace, stádium d e ové diferenciace, stádium subkapsulárního nervového blastemu. P i vývoji varlete následují: stádium testikulární diferenciace blastemu, stádium embryonální a stádium fetální. P i vývoji vaje níku jsou stádia: embryonální vaje ník, asný fetální vaje ník, pozdní fetální vaje ník a perinatální vaje ník. Stádia k že: povrchový ektoderm, peridermální epidermis, fetální epidermis a) bez keranitizace b) s keranitizací. Stádia vývoje CNS: neuroektoderm zárode ného ter íku, nervové valy, stádium nervové trubice a) uzavírající se b) uzav ené atd.. P edmluvu ke knize napsali prof. L.G. Keith M.D. PhD. Northwestern University School of Medicine a prof. J.J. Sciarra M.D. PhD. Northwestern University School of Medicine bývalý prezident FIGO (sv tová federace gynekolog

a

porodník ). Kniha je považována USA za podstatný p ísp vek k poznání vývoje lov ka. N kolik ilustrací bylo použito v americkém kongresu jako doklad pro vývoj lov ka (p esv d it v ící se ovšem nepoda ilo).

52


Autor obdržel pozvání od Amerického ústavu zdraví (NIH) k p ednáškám, které se uskute ní v roce 2006.

Interní ambulance Vedoucí: MUDr. Kate ina And lová

V ÚPMD pracuje již adu let interní ambulance, která funguje pro hospitalizované na klinických odd leních a pro ambulantní pacientky gynekologické i

pacientky porodnické.

Náplní všeobecné interní ambulance jsou jednak vyšet ení hospitalizovaných pacientek, dále v od vodn ných p ípadech p edopera ní vyšet ení p ed malými i v tšími

opera ními výkony a dále úzká spolupráce zejména s

odd lením

poopera ním p i ešení poopera ních nechirurgických komplikací. Významnou ást interní ambulance tvo í vyšet ení a sledování t hotných pacientek s interními chorobami v gravidit . ÚPMD dále sleduje ve spolupráci s Revmatologickým ústavem t hotné pacientky se systémovými chorobami pojiva jako lupus erytematodes nebo pacientky s antifosfilipidovým syndromem. Pro tyto pacientky je specializovaná ambulance interní a dále i specializovaná ambulance porodnická s kvalifikovaným a erudovaným porodníkem v problematice systémových chorob. Se systémovým onemocn ním p icházejí do ÚPMD pacientky z celé republiky. Vedle výše uvedené problematiky je v interní ambulanci lé ena ada pacientek s hypertenzí v gravidit

a pacientky s endokrinologickými onemocn ními, zejména

s poruchami štítné žlázy. Pro v tší komfort pacientek

je zajišt na spolupráce

s endokrinologem..

53


Cytogenetická laborato vedoucí: RNDr. Kate ina Opleštilová V ÚPMD, kde je velké odd lení prenatální diagnostiky, jehož sou ástí je i klinická genetika je p ítomnost cytogenetické laborato e nezbytností a pro porodnickou i neontologickou ást nesmírnou výhodou. Tato laborato se specializuje na diagnostiku chromozomálních vad ve II. trimestru t hotenství

z plodové vody, dále na vyšet ení chromozom

z krve plodu p ed

porodem z pupe níkové krve. Dále na vyšet ení materiálu z potracených plod a u n kterých pár v indikovaných p ípadech na vyšet ení krve obou rodi

.

Stále ast ji se objevuje i požadavek neonatolog na vyšet ení krve novorozence p i podez ení na možnou chromozomální vadu. Pracovišt

velice úzce spolupracuje s celým odd lením prenatální diagnostiky a

výsledky laborato e mají nesmírný význam pro klinické pracovníky v rozhodování o dalším osudu t hotenství. Je nezbytné zmínit vysokou úsp šnost pracovišt chromozomálních vad

v odhalování p ítomnosti

a vysokou zodpov dnost všech pracovník

cytogenetické

laborato e. Cytogenetická laborato pracuje tradi ními metodami zpracování vody, tkání z potrat , i periferní krve rodi

vzork

plodové

i novorozence.

Tyto tradi ní metody mikroskopického hodnocení kvalifikovaným odborníkem zatím nejsou nahraditelné p ístrojovým zpracováním. Laborato

spolupracuje ve sporných p ípadech s velkými pracovišti vybavenými

metodami molekulární genetiky a konzultuje a srovnává v ojedin lých a ne zcela jasných p ípadech své výsledky s výsledky vyšet ení molekulárn genetických. Ú ast na kongresech, podíl na ešení výzkumných program

je op t nad rámec

b žné práce pro odd lení. Výsledky práce cytogenetické laborato e jsou pro výzkumné ú ely využívány adou dalších pracovník kliniky. Personáln je laborato vybavena 4 vysokoškoláky a 4 laborantkami.

54


Cytodiagnostická laborato Vedoucí: prof. MUDr. Jitka Kobilková, DrSc., F.I.A.C. ÚPMD má dlouholetou tradici mezinárodních vztah cytodiagnostiky. Na nich staví sou asná

v oblasti gynekologické

innost cytologické laborato e, která je

sou ástí komplexu odd lení klinické patologie, vedené MUDr. Václavem Hejdou, CSc. Spojení a spolupráce patomorfologie s cytopatologií je mezinárodním požadavkem na kvalitu cytodiagnostického procesu. Po íta ový program umož uje cytopatologovi kontrolu p edchozích nález ženy a tím usnad uje nejen posouzení stavu zm n na d ložním hrdle, ale je návodem pro cytologický záv r a postup klinický v rozhodování o optimálním zp sobu lé by pacientky. Cytopatologie a patomorfologie je úzce spojena s klinickým úsekem onkologie a centrem onkologické prevence, t.j. s týmem léka , kte í

eší, ošet ují a

dispenzarizují ženy s patologickými stavy reproduk ního systému, zejména na d ložním hrdle. Cytologická laborato diagnostikuje proto v tšinou atypické zm ny – a patologické nálezy. Myšlenka - spojit cytologické laborato e s kvalifikovanou specializovanou

onkogynekologickou

službou

pochází

od

jedné

z našich

nejvýznamn jších osobností na poli prevence karcinomu d ložního hrdla, profesora MUDr. Ji ího Ka ky, DrSc., který

za al v R budovat centra gynekologické

onkologické prevence. Po jeho vzoru vznikala centra v n kterých evropských státech s úsp šným screeningem, jako sou ást organiza ní struktury boje s rakovinou. V cytologické laborato i ÚPMD (Ústavu pro pé i o matku a dít v Praze 4 – Podolí) bylo provedeno

v letech 2003 – 2004 12.428 PAP st r .

cytologické st ry byly hodnoceny tzv. „dvojím

Všechny atypické

tením“. V laborato i pracují 2

cytotechnologové – laborantky. Jedna s kvalifikací histologickou a histochemickou (Anna Schmidtová), druhá má absolutorium ro ní školy pro gynekologickou cytodiagnostiku z ízené ministerstvem zdravotnictví podle evropského projektu. Laborantkami vy azené st ry a hodnocené jako abnormální hodnotí léka s mezinárodní kvalifikací pro cytodiagnostiku (prof. MUDr. Jitka Kobilková, DrSc., F.I.A.C.), negynekologické cytologické preparáty diagnostikuje po zpracování v cytobloku

patomorfolog

cytodiagnostická

užívá

MUDr.

V.

mezinárodního

Hejda,

CSc.

hodnocení

Prebioptická

Bethesda

systém

metoda 2001,

prebioptická metoda kolposkopická se opírá o hodnocení schválené v Barcelon

55


2002. Ke zp esn ní morfologických metod cytologie a histologie byl zaveden MUDr. V. Hejdou, CSc. speciální test

Bio markery p16

INK 4a. Cesta cytologické

laborato e odpovídá mezinárodnímu trendu a pracovníci cytologické laborato e velmi oce ují pochopení vedení Ústavu pro nové cesty, i když to nebývá ekonomicky vždy snadné.

Závodní ambulance Vedoucí: MUDr. Šárka Pospíchalová Závodní ambulance ÚPMD je ordinací pro veškeré zam stnance ústavu, kte í mají zájem pe ovat o své zdraví p ímo na pracovišti. Pracovní doba dle pot eb zam stnanc

a možnost návaznosti na další vyšet ení v mnoha zdravotnických

za ízeních v celé Praze šet í as zam stnanc m ÚPMD a umož uje zajišt ní kvalitní pé e p ímo na pracovišti. Praktický léka

pro zam stnance je vysoce erudovaný

internista s kvalifikací pro l žkovou i ambulantní ást Ústavu s dlouholetou praxí v interní medicín .

Ošet ovatelská pé e V roce 2006 si zvyšovalo kvalifikaci v r zných formách studia

Druh studia

Studuje

Ukon ilo

Bc

13

8

PSS

8

56

ARIP

11

15

DIS

0

88

Celkem

32

167

56


Graf po tu pracovník dle kategorií v porovnání v letech 2002 – 2006

St ední personál Pomocný personál

zdravotní zdravot.

2002

2003

2004

2005

2006

247

260

294

336

339

36

42

48

54

55

350 300 250 200 150

St ední zdravotní personál

100 50 0

Pomocný zdravot. personál

2002 2003

2004

2005

2006

St ední zdravotní personál

P i zvyšování kvality ošet ovatelské pé e jsme se zam ili na : organizaci odborných seminá organizací vlastních akreditovaných seminá

v rámci ÚPMD

zajiš ujeme ú ast st edního zdravotního personálu na odborných seminá ích po ádaných

GPS, odbornými sekcemi

AS

57


zajiš ujeme ú ast vedoucích sester na manažerském vzd lávání, po ádaných firmou Hartmann Rico pokra ujeme v organizování

odborných prezentací

firem dodávajících specielní zdravotnický materiál (fa Promedica, EKOLAB, Johnson-Johnson) Studentkám 3. léka ské fakulty Karlovy Univerzity, Farmaceutické fakulty v Hradci Králové, Vysoké škole zdravotnické – Duškova umož ujeme odbornou praxi pro budoucí bakalá ky a porodní asistentky. V roce 2004 bylo otev eno nové centrum pro neslyšící pacientky, a proto byla zahájena výuka znakové e i pro zdravotní personál ÚPMD.

PREGRADUÁLNÍ A POSTGRADUÁLNÍ VÝUKA Pregraduální vzd lávání

Vedoucí: MUDr. Eduard Ku era, CSc. ÚPMD

je

tradi n

spojované

s výukovými

aktivitami

v

systému

postgraduálního vzd lávání. Od b ezna roku 2001 naše pracovišt spolupracuje s 3. Léka skou fakultou University Karlovy p i výuce medik . O zavedení výuky do ÚPMD se významn postaral doc. MUDr J. Feyereisl, CSc. Rok 2001 se stal skute ným mezníkem, a naše pracovišt

tak od té doby poskytuje plnohodnotný

systém pregraduálního i postgraduálního vzd lávání. Odborní asistenti se podílí na programu kateder Léka ské fakulty v oboru gynekologie a porodnictví, pediatrie a centra biologických obor . Postavení ÚPMD v systému pregraduální výuky zahrnuje plnohodnotnou spolupráci v pr b hu teoretické i praktické p ípravy, vedení i ú ast u státních záv re ných zkoušek v p íslušných oborech. V roce 2006 jsme zajiš ovali výuku v oboru gynekologie a porodnictví od 3. ro níku až do 6. ro níku. Student m 3. a 4. ro níku jsem p ednášeli teoretické základy oboru. Od 5. ro níku se již studenti seznamovali i praktickými dovednostmi. Studium na 3.

58


Léka ské fakult také umož uje výuku v podob tzv. povinn volitelných p edm t . Široká nabídka klinických aktivit našeho ústavu, které zahrnují prakticky všechny oblasti gynekologie a porodnictví a díky vysokému po tu porod

je o ú ast v této

form výuky velký zájem. Menší skupiny medik , p edevším ze 4. – 5. ro níku, se tak vzd lávat v oblasti, která je skute n

mohou intenzivn

zajímá. V roce 2006

dokon ilo na našem pracovišti diplomovou práci n kolik student .

Výuka v 6.

ro níku je koncipovaná v blocích, kdy medici pobývají na našem pracovišti 4 týdny. Cílem je krom

teoretické p ípravy na státní záv re nou zkoušku i získaní

praktických dovedností. Dle stanovených rozpis

se tak medici ú astní klinického

provozu v ústavu. Velký zájem byl p edevším o práci na porodním a opera ním sále. Na 3. Léka ské fakult studují i zahrani ní studenti z celé ady evropských i mimoevropských zemí.Jejich výuka probíhá p evážn

v angli tin . Pobyt t chto

student na našem pracovišti p inesl krom p edepsané výuky i velmi zajímavou a p ínosnou konfrontaci s mladými lidmi z jiných spole enských systém a kultur. Naše pracovišt poskytuje v pregraduální výchov i intenzivn jší zapojení do klinické práce v zájmovém kroužku. V dob pohotovostní služby se m že medik, ve spolupráci a pod vedením s n kterým z asistent

našeho ústavu, ú astnit klinické

práce na porodním sále nebo na neontologickém odd lení. Cílem této aktivity je umožnit skute ným zájemc m o obor hlubší poznání problematiky a vychovat i možného zájemce o práci v oboru po skon ení studia. N kolik z nich po ukon ení studia v minulém roce nastoupilo do našeho ústavu jako sekundární léka . Na výuce se v uplynulých letech podílela celá ada pracovník našeho ústavu, p edevším pak lenové p íslušných kateder ( gynekologie a porodnictví, pediatrie ) : MUDr. Kate ina And lová MUDr. Jan Draho ovský

Doc. MUDr. Jaroslav Feyereisl, CSc. MUDr. Ladislav Krofta, CSc MUDr. Petr K epelka MUDr. Eduard Ku era, CSc.. MUDr. Jan Melichar Doc.MUDr. Alena M churová, CSc.

59


MUDr.Michal Ot enášek,CSc.ojs Doc. MUDr. Zbyn k Stra ák, CSc MUDr. Petr Šafá , CSc. MUDr. Radovan Turyna MUDr. Antonín Šípek, CSc. MUDr. Petr Velebil, CSc.

Postgraduální vzd lávání Vedoucí: MUDr. Petr K epelka Napl ování legislativních zm n v oblasti postgraduálního vzd lávání V roce 2006 pokra oval v oblasti postgraduálního vzd lávání proces p echodu k systému v souladu se zákonem 95/2004 o podmínkách získávání a uznávání odborné a specializované zp sobilosti k výkonu zdravotnického povolání léka e, zubního léka e a farmaceuta, který vstoupil v platnost 2.4.2004, kdy bylo zapo ato p echodné p tileté období. Katedra gynekologie a porodnictví zajiš ovala nadále kontinuitu procesu postgraduálního vzd lávání v souladu s právními podmínkami a významným zp sobem se podílela na harmoniza ním procesu, jehož cílem je sladit národní systém postgraduálního vzd lávání v oboru gynekologie a porodnictví se systémem platným v lenských zemích EU. Cílem tohoto procesu je úplná kompatibilita vzd lávacího procesu, která umožní léka m, kte í absolvovali postgraduální p ípravu v eské republice, pracovat jako léka i – specialisté v kterékoliv lenské zemi EU ve smyslu zákona, který stanoví, že léka se specializovanou zp sobilostí je oprávn n samostatn vykonávat preventivní,

60


diagnostickou, lé ebnou, rehabilita ní a dispenzární pé i, innost výzkumnou, vývojovou, posudkovou a revizní. V roce 2006 pokra oval tento harmoniza ní proces ve všech zapo atých oblastech zm n. Významným úkolem bylo zahájení a napl ování akredita ního procesu. MZ

R stanovilo akredita ní komisi jako sv j

poradní orgán. P edsedou akredita ní komise byl stanoven doc.MUDr.Jaroslav Feyereisl,CSc., tajemníkem komise MUDr.Ladislav Krofta,CSc. ÚPMD se stalo místem jednání akredita ní komise. Výsledkem jednání komise bylo stanovení technických, personálních a provozních podmínek pro napl ování vzd lávacího programu. Podle definovaných odborných charakteristik jsou rozd lena do t í úrovní. První – základní úrove

pokrývající svou inností obor v rozsahu gynekologie a

porodnictví nemusí spl ovat celý rozsah vzd lávacího programu, druhá úrove komplexní pokrývající svou inností obor gynekologie a porodnictví a to minimáln v rozsahu vzd lávacího programu a t etí úrove – specializovaná, spl ující kritéria mezinárodní akreditace. Akredita ní komise na základ t chto kritérií posuzovala žádosti konkrétních zdravotnických za ízení o ud lení akreditace. To umožnilo MZ R ud lit akreditaci prvním pracovištím. Tento proces je kontinuální. V procesu akreditace jsou komisí zohled ovány požadavky eské gynekologicko-porodnické spole nosti

GPS i evropské gynekologicko-porodnické spole nosti EBCOG.

Katedra gynekologie a porodnictví IPVZ ÚPMD je klinickým pracovišt m katedry gynekologie a porodnictví IPVZ. Je držitelem mezinárodní akreditace evropské gynekologicko-porodnické spole nosti EBCOG pro postgraduální

vzd lávání

v oboru

gynekologie

gynekologie a porodnictví ítal v roce 2006 33

a

porodnictví.

Tým

katedry

len , z toho 19 z ad pracovník

ÚPMD, tedy 58 %. V roce 2006 se kolektiv katedry podílel na stanovení personálních, technických a provozních programu a podílel se na

kritérií pro napl ování vzd lávacího

innosti akredita ní komise. Pracoval též na úprav

61


vzd lávacího programu oboru gynekologie a porodnictví v souladu s podmínkami lenských zemích EU.

Kolektiv katedry se podílel na p íprav

nových

specializa ních obor fetomaternální medicína, onkogynekologie a urogynekologie a jejich vzd lávacích program , které jsou definnovány v lenských zemích EU, a které by m ly být v budoucnosti dostupné i v R. Vzd lávací akce katedry gynekologie a porodnictví V roce 2006 realizovala katedra gynekologie a porodnictví IPVZ adu vzd lávacích akcí. Krom

tradi n

p ipravovaných specializa ních kurz

úsp šné nové akce Setkání primá

a stáží pokra ovaly i

gynekologicko-porodnických odd lení, Kurz –

Diagnostika a lé ba závažných forem poporodní hemmoragie a další prakticky orientované kurzy zam ené na osvojení konkrétních odborných výkon

a

opera ních technik. V t chto kurzech byla nadále rozvíjena spolupráce s katedrou anatomie 3. LF a nácvik opera ních technik byl obohacen tradi ním anatomickým pohledem. Vzd lávací akce v roce 2006 Kurzy Specializa ní modulární kurz – Fetomaternální medicína Specializa ní modulární kurz – Gynekologie Diagnostika a lé ba závažných forem poporodní hemoragie Setkání primá

gynekologicko-porodnických odd lení R

Kolposkopie a patologie d ložního hrdla Kritické stavy v porodnictví Diagnostika fetální hypoxie Laparoskopická hysterektomie Pánevní chirurgie a lé ba stressové inkontinence mo i

62


Odborné stáže Specializa ní odborná stáž v gynekologii a porodnictví na pracovišti s mezinárodní akreditací EBCOG Odborná stáž v gynekologickém ultzrazvuku Opera ní gynekologie – urogynekologie Odborná stáž v porodnictví Cervikální patologie Endoskopické techniky v gynekologii Hysteroskopická diagnostika a hysteroskopické opera ní techniky Systém diferencované pé e o novorozence Vzd lávacích akci katedry gynekologie a porodnictví IPVZ se v roce 2006 zú astnilo celkem 84 léka . Atesta ní zkoušky V roce 2006 byly realizovány atestace podle nového vzd lávacího programu formou jednostup ové zkoušky. Atestaci absolvovalo 21 léka , z toho 17 (81%) úsp šn . Perspektivy postgraduálního vzd lávání Legislativní zm ny v oblasti postgraduálního vzd lávání vedly k jeho decentralizaci a vytvo ily podmínky pro konkuren ní prost edí. Lze o ekávat, že bude výraznou motivací k hledání nových, efektivních a pro školence atraktivních forem vzd lávání. Katedra gynekologie a porodnictví p ipravuje pro další etapu vzd lávací akce spojující tradi ní formy s moderními, praktickými aktivitami, zam enými na výcvik konkrétních, vysoce specializovaných dovedností a výkon . vzd lávacích aktivit jsou nezbytné v prost edí extrémn diagnosticko-terapeutických

postup

Tyto moderní formy

rychlého rozvoje nových

a technicky náro ných opera ních technik.

Katedra gynekologie a porodnictví je p ipravena inovací vzd lávacích akcí nejen usp t v konkuren ním boji, ale zejména efektivním zp sobem p ipravit pro složitou klinickou praxi novou generaci mladých specialist .

63


Seznam pracovník Katedry gynekologie – porodnictví IPVZ Vedoucí Katedry: doc. MUDr. Jaroslav Feyereisl, CSc. Tajemník Katedry: MUDr. Petr K epelka Sekretariát: Mgr. Jitka Sobotková, Stanislava ejková Seznam pracovník Katedry gynekologie a porodnictví IPVZ – ÚPMD Feyereisl Jaroslav, doc., MUDr., CSc. Stra ák Zbyn k, doc., MUDr., CSc. And lová Kate ina, MUDr. ejková Stanislava Draho ovský Jan, MUDr. Dvo ák Karel, MUDr.,CSc. Krofta Ladislav, MUDr.,CSc. K epelka Petr, MUDr.,CSc. Ku era Eduard, MUDr.,CSc. Ku erová Ivana, MUDr. M churová Alena, MUDr., CSc. Pán Martin, MUDr. ezá ová Jitka, MUDr. Turyna Radovan, MUDr. Ot enášek Michal, MUDr., CSc. Šafá Petr, MUDr., CSc. Šípek Antonín, MUDr., CSc. Velebil Petr, MUDr., CSc. Sobotková Jitka, Mgr. Seznam pracovník Katedry gynekologie a porodnictví IPVZ – ostatní Bartoš Pavel, MUDr., MMED

Gyn.- por. klinika FN Homolka

Calda Pavel, MUDr., CSc. Gyn.- por.klinika VFN Cibula David, doc.,MUDr., CSc. Gyn.- por. klinika VFN Kudela Milan, prof., MUDr., CSc. Gyn.- por. klinika Olomouc Martan Alois, prof., MUDr., DrSc. Gyn.- por. klinika VFN Rešlová Ta ána, doc., MUDr., CSc.

Gyn.- por. klinika Hradec Králové

64


Rob Lukáš, doc., MUDr., CSc.

Gyn.- por. klinika FN Motol

Rokyta Zden k, doc., MUDr., CSc.

Gyn.- por. FN Plze

Rozto il Aleš, prof., MUDr., DrSc.

Gyn.- por. klinika Jihlava

Strnad Pavel, doc., MUDr., CSc. Gyn.- por. klinika VFN Svoboda Bohuslav, doc. MUDr., CSc.

Gyn.- por. klinika FN KV

Tošner Jind ich, doc., MUDr., CSc.

Gyn.- por. klinika Hradec Králové

Unzeitig Vít, doc., MUDr., CSc.

Gyn.- por. klinika FN Brno

Ventruba Pavel, prof., MUDr., DrSc.

Gyn.- por. klinika FN Brno

Výzkumné projekty 1) NR/8890-3

MUDr.Petr Velebil,CSc.

Analýza determinant kvality perinatální pé e jako podkladu pro ízení a mezinárodní srovnání ve spolupráci s WHO 2) NR/7864-3

MUDr. Martin Pán

Klinické porovnání peropera ních a poopera ních komplikací a dlouhodobého efektu u pacientek s defektem st edního kompartmentu pánevního dna,

ešeného

z vaginálního p ístupu nebo laparoskopicky 3) NR/7903-3

doc.MUDr.Jaroslav Feyereisl,CSc.

Management mik ních obtíží u pacientek po antiinkontinentním chirurgickém výkonu na dolních cestách mo ových 4) NR/7855-3

doc.MUDr.Zbyn k Stra ák,CSc.

Postavení prokalcitoninu v diagnostice perinatální infekce 5) NR/7841-3

doc.MUDr.Zbyn k Stra ák, CSc.

Biochemická analýza marker myokardiálního poškození u novorozenc velmi nízké porodní hmotnosti

65


6) NR/7838-3

MUDr.Jind ich Madar,CSc.

Ú ast imunopatologických mechanism p i opakovaném selhání nidace embrya 7) NR/8353-3

MUDr. Ladislav Krofta,CSc.

TVT a TVT-O Minimáln invazivní metody chirurgické lé by stresové inkontinence: prospektivní randomizovaná studie 8) NR/8350-3

MUDr. Ladislav Krofta,CSc.

Kombinovaný screening vrozených vývojových vad I. Trimestru gestace – multicentrická studie 9) NR/9005-3

MUDr. Antonín Šípek,CSc.

Analýza prenatální diagnostiky vrozených vad v R v období 2005-2007 a jejího podílu na snižování incidencí vrozených vad u d tí 10) NR/9013-3

MUDr. Antonín Šípek,CSc.

Epidemiologická analýza výskytu vrozených vad a nádor

d tského v ku v eské

republice 11) NR/9027-3

MUDr.Antonín Šípek,CSc.

Epidemiologická analýza výskytu vrozených vad u více etných t hotenství v eské republice

66


SPOLUPRÁCE S MEZINÁRODNÍMI ORGANIZACEMI SPOLUPRÁCE S MEZINÁRODNÍMI ORGANIZACEMI innost WHO CC v ÚPMD v roce 2006 Vedoucí: MUDr. Petr Velebil, CSc. Od redesignace WHO Spolupracujícího centra pro perinatální medicínu a

lidskou reprodukci v ÚPMD v dubnu roku 2004 (první designace v roce 1988) pokra ovali jeho pracovníci v návaznosti na aktivitách p edchozích let. Vedle významné domácí úlohy v analýze a komparaci perinatologických dat ve spolupráci s ÚZIS a se Sekcí Perinatální medicíny

GPS

LS JEP se Centrum podílelo na

innosti Regional Advisory Panel for Research Projects in Europe prost ednictvím svého zástupce v tomto voleném orgánu WHO (WHO workshop Ankara 2005). Pokra ovala již historická spolupráce s WHO centrem amerického Centers for Disease Control and Prevention na zvyšování analytických schopností v rozvojovém sv t . V v roce 2006 Centrum poskytovalo konzulta ní a on-site p ednáškovou innost v rámci spolupráce Future of Russia Foundation na projektu regionálního perinatologického centra v Moskevské oblasti. V roce 2006 dále pokra ovala spolupráce v rámci evropského grantu Comission of Europe spole nosti Institut national de la santé et de la recherche médicale (INSERM) Francie na projektu EuroPeristat II, který je zam en na vývoj informa ního systému pro monitorování a hodnocení prenatálního zdraví v Evropské unii v pozici lenství ve v deckém výboru projektu. V tomto projektu jsou využívány dosavadní zkušenosti s d ív jším WHO Projektem OBSQID (Obstetrical Quality Indicators Development), ve kterém WHO spolupracující centrum zaujímalo významné místo (tento projekt vedl vedle domácích zkušeností k vývoji sou asné podoby sb ru individuálních perinatologických údaj v R). V sou asné dob se Centrum nadále podílí na vývoji významných kritérií pro monitorování a hodnocení kvality pé e.

innost centra vedla k výb ru WHO

uspo ádat v ÚPMD v dubnu 2007 „Meeting of WHO Collaborative Centers working in

67


the area of reproductive health“ a jednání WHO Regional Advisory Panel (RAP) on Research in Reproductive Health pod záštitou WHO Spolupracujícího centra Ústavu pro pé i o matku a dít (za ú asti p edstavitel dalších mezinárodních organizací, jako jsou UNFPA, IPPF a dalších se zájmy v oblasti reproduk ního zdraví).

Spolupráce s ICBBDM Vedoucí: MUDr. Antonín Šípek, CSc. Spolupráce s organizací International Clearinghouse for Birth Defects Surveillance and Research (ICBDSR) (d íve ICBDMS – International Clearinghouse for Birth Defects Monitoring) v

ím , zajiš uje mazinárodní spolupráci v oblasti prenatální

diagnostiky a epidemiologie vrozených vad.

eská republika je spoluzakládajícím

lenem této organizace a od roku 1974 až dosud má nep etržité lenství. V sou asné dob

zajiš ujeme plnohodnotnou spolupráci v oblasti monitoringu vrozených vad,

retrospektivních analýz incidencí vrozených vad v eské republice, úsp šnosti prenatální diagnostiky a prospektivních studií v r zných oblastech.

68


PRACOVNÍCI ÚSTAVU LÉKA I Léka i ÚPMD v etn mimoústavních s áste ným úvazkem: And lová Kate ina MUDr.

internista

Bahníková Markéta MUDr.

gyn.por.

Barešová Šárka MUDr.

gyn.por.

Benešová Olga MUDr. CSc.

gyn.por.

Buben Karel MUDr.

gyn.por.

Berka Ivan MUDr.

pediatr

Cvachovcová Hana MUDr.

anesteziolog

erná Marcela MUDr.

pediatr

erný Vladimír MUDr.

gyn.por.

unát Václav MUDr.

pediatr

Darebný Pavel MUDr.

gyn.por.

Dokoupilová Milena MUDr.

pediatr

Draho ovský Jan MUDr.

gyn.por.

Drvošt pová Blanka MUDr.

radiolog

Dvo ák Karel MUDr. CSc.

gyn.por.

Dvo ák Dionýz MUDr.

gyn.por.

Engliš Miroslav, prof. MUDr.

biochemie

Feyereisl Jaroslav doc. MUDr. CSc.

gyn.por.

Gebauer Roman MUDr.

pediatr

Haaková Lucia MUDr.

gyn.por.

Haná ek Ji í MUDr.

gyn.por.

Hanuš Ji í MUDr. CSc.

gyn.por.

Hejda Václav MUDr.CSc.

patolog

69


He man Hynek MUDr.

gyn.por.

Hujová Alena MUDr.

gyn.por.

Hodková Zuzana MUDr.

d tská léka ka

Chomiak Ji í doc. MUDr. CSc.

ortoped

Jirásek Jan, prof.MUDr.DrSc.

embryolog

Jakoubek Vít MUDr.

pediatr

Ka ová Nataša MUDr.

internista

Kašíková Eva MUDr.

gyn.por.

Koucourková Ingrid MUDr.

pediatr

Kolá Martin MUDr.

anesteziolog

Kosák Milan MUDr.

pediatr

Kosáková Ivana MUDr.

pediatr

Kova ík Jan MUDr. CSc.

gyn.por.

Krofta Ladislav MUDr. CSc.

gyn.por.

K epelka Petr MUDr.

gyn.por.

Ku era Eduard MUDr. CSc.

gyn.por.

Ku era Jáchym MUDr.

pediatr

Ku erová Ivana MUDr.

gyn.por.

Kuklík Miroslav MUDr.

genetik

Líbalová Zuzana MUDr.

gyn.por.

Madar Jind ich MUDr. CSc.

imunolog

Malá Kate ina MUDr.

pediatr

Meixnerová Marcela MUDr.

gyn.por.

Melichar Jan MUDr.

pediatr

M churová Alena MUDr. CSc.

gyn.por.

Miletín Jan MUDr.

pediatr

Ot enášek Michal MUDr. CSc.

gyn.por.

Paul Karel MUDr.

pediatr

Pán Martin MUDr.

gyn.por.

Pospíchalová Šárka MUDr.

internista

Píchová Kate ina MUDr.

pediatr

Pýcha Karel MUDr.

pediatr

Podroužek Petr MUDr. CSc.

biochemik

70


Radina Jan MUDr.

pediatr

Rygl Michal MUDr.

d tský chirurg

Rozto il Aleš prof. MUDr. CSc.

gyn.por.

ezá ová Jitka MUDr.

gyn.por.

Slavíková Helena MUDr.

pediatr

Smilek Miloslav MUDr.

anesteziolog

Srp Bed ich prof.MUDr.DrSc.

gyn.por.

Stefanovi ová Hana MUDr.

gyn.por.

Stra ák Jan MUDr.

neurolog

Stra ák Zbyn k doc.MUDr. CSc.

pediatr

Strickerová Eva MUDr.

anesteziolog

Šafá Petr MUDr. CSc.

gyn.por.

Ša áková Petra MUDr.

pediatr

Šemberová Jana MUDr.

pediatr

Šípek Antonín MUDr.

pediatr – genetik

Štembera Zden k, prof. MUDr.DrSc.

gyn.por.

Števíková Martina MUDr.

gyn.por.

Šváb Jan doc. MUDr. CSc.

chirurg

Tiso Petr MUDr.

gyn.por.

Tláskal Tomáš doc. MUDr. CSc.

pediatr

Tolarová Markéta MUDr.

imunolog

Turyna Radovan MUDr.

gyn.por.

Urbánková Šárka MUDr.

anesteziolog

Urbánková Zuzana MUDr.

gyn.por.

Vaculík Miroslav MUDr.

pediatr

Valní ková Jitka MUDr.

anesteziolog

Velebil Petr MUDr.CSc.

gyn.por.

Verner Miroslav MUDr.

gyn.por.

Vido Ivan MUDr. CSc.

gyn.por.

Vorlí ek František MUDr.

gyn.por.

Zavadil Miloš doc. MUDr. DrSc.

gyn.por.

Zikmund Ji í doc.MUDr. CSc.

gyn.por.

Zwinger Antonín prof.MUDr. DrSc.

gyn.por.

71


Ostatní vysokoškoláci v klinickém provozu Mgr. Bradová Martina

cytogenetik

Mgr. Inovecká Adriena

cytogenetik

Mgr. Krej í ová Helena

psycholog

Mgr. Kva ková Eva

chemik

RNDr. Opleštilová Kate ina

cytogenetik

Ing. Pa ízková Iveta

analytický chemik

PhDr. Sobotková Daniela, CSc.

d tský psycholog

Ing. Sochová Hana

biochemik

Ing. Štroufová Alexandra

chemik RIA metody

RNDr. Š la Karel, CSc.

imunolog

Vedoucí sestry Jméno

Funkce

Odbornost

Atestace

Kalousková

hlavní

všeobecná

PSS

Gabriela

sestra

sestra

ARIP

Pracovišt - ÚPMD

Seznam sester gynekologicko-porodnického pracovišt Mrázová Anna

vrchní sestra

porodní

PSS

gyn.por.

asistentka Horálková Ilona Novozámská

stani ní sestra stani ní sestra

Eva Paroulková

PSS

pro

SZP

na gynekologie

sestra

gynek.

všeobecná

PSS - ARIP

gynekologieG3

PSS - ARIP

JIP 4 patro

PSS - instrument.

opera ní sál

PSS

GA + PA

sestra stani ní sestra

Dana Galová Ivana

všeobecná

všeobecná sestra

stani ní sestra

všeobecná sestra

Holasová

stani ní sestra

porodní

72


Helena Šáchová Lucie

asistentka stani ní sestra

všeobecná

PSS

IVF

porodní

PSS-instr.+ved.SZP

centrální

asistentka

CS

sterilizace

porodní

PSS

šestined lí P1

PSS

šestined lí P2

PSS

šestined lí P4

PSS

rizikové

sestra Havlíková Brázdová Jana

stani ní sestra stani ní sestra

asistentka Janáková

stani ní sestra

Stanislava Horová Jana

porodní asistentka

stani ní sestra

porodní asistentka

Kordová Helena

stani ní sestra

porodní

t hotenství P4

asistentka Pirohani ová

stani ní sestra

Miluše Kova íková

porodní

PSS

porodní sál

PSS - ARIP

anesteziol.

asistentka stani ní sestra

Olina

všeobecná sestra

Pracovišt

Seznam vedoucích sester pediatrického odd lení Križanová Ilona

vrchní sestra

d tská sestra

PSS - ARIP

pediatrie

Zábrodská

stani ní

d tská sestra

PSS

novorozenci P1

Miroslava

sestra

Tvrzová Ivana

stani ní

d tská sestra

PSS - ARIP

OPN

sestra

2-

Intermediární pé e

Kollárová Jana

stani ní

d tská sestra

PSS

novorozenci P2

d tská sestra

PSS

RES-

sestra Firková Andrea

stani ní sestra

Bezoušková

stani ní

Helena

sestra

neonatologie d tská sestra

JIP

-

neonatologie

73


Termerová

vedoucí

Helena

laborantka

laborantka

Zemanová Anna vedoucí stravování

PSS

Úst ední laborato e

dietní

sestra

Stravovací provoz

Celkový po et pracovník léka i

96

inžený i

11

sestry

339

sanitá i

55

technicko hospodá ští pracovníci

58

d lníci

51

Celkem

610

74


HOSPODA ENÍ NEMOCNICE

V roce 2006 byla hlavní pozornost vedení Ústavu pro pé i o matku a dít zam ena na zabezpe ení vysoké úrovn poskytované zdravotní pé e o pacienty i ve ztížených podmínkách, daných rekonstrukcí havarijního stavu objektu

bez

omezení provozu. V souvislosti s modernizací p ístrojového vybavení nových i stávajících prostor bylo možné zabezpe it kompletní a kvalitní zdravotní pé i. Po celé období bylo nutné v novat zvýšenou pozornost nár stu náklad , p edevším ve spot eb

lék

a SZM, která má p ímou vazbu na r st výkon . Pr m rná m sí ní

mzda vzrostla na 22 877 K .

Souhrnný p ehled hospoda ení v roce 2006 v tis. K Náklady hlavní innosti

352 808

Výnosy hlavní innosti

353 895

HV hlavní innosti p ed zdan ním

1 087

Náklady hospodá ské innosti

3 522

Výnosy hospodá ské innosti

5 108

HV hospodá ské innosti

1 586

Celkový HV p ed zdan ním

2 673

Hospodá ský výsledek po zdan ní

1 191

75


Vývoj hospodá ského výsledku v letech 2002 – 2006

2002 2003 2004 2005 2006

hlavní innost 9 566 -3 968 59 976 6 748 1 087

hospodá ská innost HV celkem 2 098 11 664 2 545 -1 423 250 60 226 16 6 764 1 586 2 673

70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 -10 000

hlavní innost hospodá ská innost HV celkem HV celkem 2002 2003

2004 2005 2006

hlavní innost

76


P ísp vek v tis. K na vybrané innosti, jiné neinvesti ní dotace a granty v roce 2006 rozdíl Vybrané innosti

výše dotace

erpání

k

odvodu

Ú elové dotace poskytnuté MZ R na vybranné innosti

464 000

464 000

300 000

300 000

0

582 000

582 000

0

6 428 000

6 356 983

71 017

6 428 000

6 356 983

71 017

1 682 000

1 653 711

28 289

30 000

30 000

0

6 428 000

6 356 983

71 017

19 000

19 000

0

krizový management sociální innost Výuka medik Projekt

..............

Oddlužn ní nemocnic Neinvesti ní poskytnuté

prost edky Interní

agenturou MZ

grantovou

R

z toho : mzdy ( OH) : OON Neinvesti ní dotace celkem Ostatní

neinvesti ní

grantové

prost edky GA R

77


Rozvaha Ústavu pro pé i o matku a dít k 31.12.2006 v tis. K Stav

AKTIVA A. STÁLÁ AKTIVA

k

31.12.2006 547 316

Dlouhodobý nehmotný majetek

1 471

Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku

- 260

Dlouhodobý hmotný majetek

775 650

Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku

-229 545

B. OB ŽNÁ AKTIVA

122 944

Zásoby

1 821

Pohledávky za odb rateli

75 698

Pohledávky za zam stnanci

3 854

Pokladna Bankovní ú ty Náklady p íštích období

Aktiva celkem

243 40 688 640 670 260 Stav k

PASIVA C. VLASTNÍ ZDROJE KRYTÍ Fond dlouhodobého majetku

31.12.2005 595 935 525 791

Fond ob žných aktiv

6 529

Fond kulturních a sociálních pot eb

4 157

Fond rezervní

35 506

Fond reprodukce majetku

22 761

HV b žného období po zdan ní

1 191

Nerozd lený zisk, neuhrazená ztráta min. let D. CIZÍ ZDROJE

0 74 325

Ostatní dlouhodobé závazky

21 574

Krátkodobé závazky

30 561

78


Závazky k zam stnanc m

11 896

Závazky ze sociálního zabezpe ení a zdravotního pojišt ní

6 979

Da z p íjm

0

Ostatní p ímé dan

2 254

DPH

0

Vypo ádání p eplatku dotací ze SR

71

Jiné závazky

323

P echodné ú ty pasivní

667 670 260

Pasiva celkem

Výsledovka Ústavu pro pé i o matku a dít k 31.12.2006 v tis. K

Hlavní íslo ú tu

Název ukazatele

innost

Hospodá ská innosti

501

Spot eba materiálu

76 018

1 709

502

Spot eba energie

8 388

125

511

Opravy a udržování

6 159

12

512

Cestovné

1 538

0

513

Náklady na reprezentaci

114

0

518

Ostatní služby

19 756

800

521

Mzdové náklady

158 109

626

524

Zákonné sociální pojišt ní

55 199

220

527

Zákonné sociální náklady

3 162

13

532

Da z nemovitosti

542

Ostatní pokuty a penále

543

1 425

0

Odpis pohledávky

9

0

545 a 544

Kurzové ztráty a úroky

49

548

Manka a škody

229

0 0

79


549

Jiné ostatní náklady

10 028

1

13 625

15

352 808

3 522

333 763

0

Odpisy dlouhodobého nehmotného a 551

hmot.maj.

552

Z statková cena prodaného majetku

554

Prodaný materiál

Náklady celkem 602

Tržby z prodeje služeb

621

Aktivace materiálu a zboží

10

0

644 a 641

Úroky

683

0

645

Kursové zisky

0

0

648

Zú tování fond

432

0

649

Jiné ostatní výnosy

11 235

5 108

654

Tržby z prodeje materiálu

0

0

691

P ísp vky a dotace na provoz

7 774

0

353 895

5 108

1 087

1 586

Výnosy celkem HV 591

Da z p íjmu r. 2006

358

382

595

Da z p íjmu dodate ný odvod

729

14

0

1 191

HV zdan ní

po

80


erpání náklad v tis. K dle položek dle rozpo tu v roce 2006 Skute nost

koef.

Položka

ú et

Plán 2006

2006

sk/pl

1. Spot eba materiálu

501

65 800

77 727

1,18

Léky

15 840

25 324

1,6

Krev

2 400

2 035

0,85

SZM

27 960

32 214

1,15

PHM

400

418

1,04

Potraviny

7 320

8 125

1,1

Všeobecný materiál

6 250

6 122

0,98

DDHM

4 490

1 850

0,41

Prádlo

890

878

0,99

z toho :

2. Spot eba energie

502

11 603

8 513

0,73

3. Opravy a údržba

511

6 007

6 171

1.02

4, Cestovné

512

1 000

1 538

1,53

6, Náklady na reprez.

513

300

114

0,38

7. Ostatní služby

518

20 000

20 556

1,03

8, Mzdové náklady

521

141 400

158 736

1,12

9, Zákonné sociální pojišt ní

524

49 490

55 419

1,12

10. Zákonné soc. náklady FKSP

527

2 814

3 175

1,12

7 000

10 029

1,43

23 020

13 641

11, Ostatní náklady 12. Odpisy

551

13. Z statková cena DHM

0

Náklady celkem

328 434

356 330

1,08

Výnosy v tis. K dle položek rozpo tu v roce 2005 Skute nost Položka

Ú et

Plán 2005

2005

koef.sk/pl

1. Tržby z prodeje služeb

602

312 635

333 763

1,07

2. Aktivace materiálu

621

3. Úroky a kurzové zisky

644,645 500

0 683

1,37

81


4.zú tování fond

648

500

5. Jiné ostatní výnosy

649

10 500

6. Tržby z prodeje materiálu

654

7. Dotace

691

Výnosy celkem

432 16 343

0,71

0 4 299 328 434

7 774

1,8

359 003

1,09

Srovnání vybraných položek náklad a výnos v letech 2003 - 2006 v tis. K

Položka Léky Krev SZM Potraviny

2003 18 356 2 027 28 564 7 467

2004 12 473 2 163 30 485 7 170

2005 16 031 2 475 28 612 7 917

2006 25 324 2 035 32 214 8 125

Všeobecný materiál DDHM Prádlo Knihy Spot eba energie z toho : el.energie

4 072 2 192 506 481 8 453 1 758

6 602 3 960 991 712 7 023 1 875

7 430 3 139 911 239 8 378 3 148

6 122 1 850 878 745 8 513 3 437

vodné,sto né plyn Opravy a údržba Služby Mzdy Ostatní náklady Odpisy DHM Náklady celkem

1 906 4 788 6 287 20 247 113 665 3 905 15 402 278 700

1 832 3 317 5 910 24 128 125 722 7 085 8 051 290 313

2 092 3 137 6 138 20 045 137 729 11 639 22 776 326 163

1 202 3 874 6 171 20 556 158 736 10 029 13 641 356 330

Tržby za zdrav.pé i z toho : Tržby od ZP

229 731

273 503

285 716

333 763

255 452

273 503

315 838

Tržby za zdravotní pé i

13 142

5 422

8 631

6 468

82


Tržby za nezdravotní pé i 6 121 Ostatní výnosy 11 426 Dotace 11 419

7 100 50 658 13 235

10 813 18 529 9 230

11 457 11 235 7 774

Výnosy celkem

350 539

332 927

359 004

277 278

Závazky po lh t splatnosti v tis. K : Nad 360 dn

0 tis. K

Do 360 dn

0 tis. K

Do 180 dn

0 tis. K

Do 90 dn

9 100 tis. K

Do 30 dn

8 472 tis. K

Do splatnosti

11 346 tis. K

Závazek obchodní dlouhodobý - splátka EPC topení do r. 2011 - 21 574 tis. K . P ehled pohledávek po lh t splatnosti k 31.12.2006 v tis. K :

do do do 30 do 90 180 splatnosti dn dn dn

KOD Pohledávka

111 201 205 207 209

Všeobecná pojiš ovna VoZP Hutnická ZP Oborová ZP ZP Škoda

zdravotní

211

Zdravotní pojiš ovna MV

R

15 402 731 19 6 758 247

1 944

do 360 dn

nad 360 dn

Celkem

16 451 10

31 853 741 19 6 758

85

332

27

1 971

83


213

Revirní ZP

217 222

zdravotní ALIANCE NZP

poj.

METAL-

Pohledávky za ZP celkem 777

888

7

7

-860 -3083

-860

21 165

-3 083

16 573

0

0

0

Pohledávky za zaniklými ZP ZP SALVUS Pohledávky v dlužník m

i ostatním.

Pohledávky celkem

0

37 738

620

620

593

301

200

400 1 272 6 931

9 696

21 758

16 875

200

400 1 272 7 551

48 056

Podíl jednotlivých ZP na celkových úhradách od ZP za poskytnutou zdravotní pé i vyjad uje následující graf :

VZP Vojenská ZP Hutnická ZP Oborová ZP ZP Škoda ZP MV ZP Revirní bratrská ZP Metal Aliance ZP eská národní

84


Podíl jednotlivých druh tržeb vyjad uje graf :

tržby od ZP tržby za zdrav.pé i R tržby za zdrav.pé i-cizinci tržby za nezdrav.pé i

Pohledávky za ostatními dlužníky ( jedná se p edevším o zahrani ní pacienty) jsou

ešeny prost ednictvím právní kancelá e. Pohledávky za ZP jsou

ešeny

interním odd lením pro úhrady zdravotní pé e ÚPMD. Pokud se týká pohledávek za zaniklé pojiš ovny jsou ešeny státem. Vývoj hlavních ekonomických ukazatel v pr b hu let 2003 - 2006 v tis. K Ukazatel

2003

Výnosy Náklady Hospodá ský zdan ním

výsledek

p ed

Neuhrazená ztráta z min. let Dlouhodobý hmotný majetek Zásoby

277 278 278 700

2004

2005

2006

350 539

332 927

369 004

290 313

326 163

356 330

-1 423

60 226

6 764

2 673

- 19 380

-20 802

0

0

433 077 2 027

572 179

745 562

775 650

1 842

5 791

1 821

85


61 675 34 437

Pohledávky Závazky

91 333

83 706

79 552

63 464

62 049

52 084

P j ky - úv ry Fond odm n

0 0

0 0

0 0

0 0

Rezervní fond

0

0

0

35 505

61 570

16 948

24 809

22 761

Fond reprodukce majetku

Zhodnocení platební schopnosti ÚPMD Celková finan ní situace Ústavu pro pé i o matku a dít se oproti roku 2005 mírn zlepšila s ohledem na zlepšení platební morálky jednotlivých ZP, zejména ze strany VZP a snižování výše nedobytných pohledávek, p edevším vymáhaní plateb od cizinc právní cestou.

Mzdy

V roce 2006 bylo v Ústavu pro pé i o matku a dít prost edky bez OON

vynaloženo na mzdové

157 508 tis. K , z toho 1 096 tis. K

ešitel m grantových

projekt a 626 tis. K OON. Pr m rná m sí ní mzda se za rok 2006 zvýšila na 2 877 K , což je nár st oproti roku 2005 o 2 054 K .

86


R st pr m rného platu v K 2002 Kategorie Léka i 31 567 JOV 25 022 SZP 16 995 NZP 8 903 PZP 10 442 THP 15 961 D lníci 10 145 ÚPMD 17 346

2003

2004

2005

2006

35 420 26 691 18 726 9 826 11 059 17 752 12 560 19 438

39 446 28 530 19 496 10 511 12 254 18 322 12 324 20 550

39 675 43459 27 166 31590 19 728 21564 12 162 0 12 796 14142 17 565 20808 12 198 12335 20 823 22877

2006/2005 v%

109,54 116,29 109,31 0 110,52 118,46 101,12 109,86

Personální oblast Konkrétní údaje o po tech zam stnanc dle jednotlivých kategorií je uveden v následujících tabulkách : 2002 2003 2004 2005 2006 abs. p ep. abs. p ep. abs. p ep. abs. p ep. abs. p ep. 82 53,7 77 54,7 82 59,7 97 69,9 96 69,6

Kategorie Léka i Jiní pracovníci

odborní

St ední zdrav.pers. Nižší zdrav.pers. Pomocní zdrav.prac. Technickohosp.prac. D lníci ÚPMD celkem

8

6,4

9

6,5

8

6,6

12

9,95

11 8,64

247

232

260

248

294

281

336

321

339 323,7

10

7,1

0

0

0

0

0

0

36

35,6

42

41,3

48

48

54

53,8

55 54,82

44 60

42,9 59,5

46 61

45,4 59,8

53 51

51,2 50,7

57 48

55,9 48,2

58 57 51 49,21

487

437

495

456

536

498

604

559

0 0

610 563

87


Struktura léka

podle stupn atestace v roce 2006 Atestace Bez atestace I.stupn

Po et léka

Atestace II.stupn

15

16

65

15,6

16,6

67,7

% z celkového po tu

Základní personální údaje 1.

len ní zam stnanc podle v ku a pohlaví – stav k 31.12.2006

v k

muži

ženy

celkem

%

do 20 let

0

1

1

0,1

21 - 30 let

22

174

196

29,2

31 - 40 let

14

136

150

22,5

41 - 50 let

23

112

135

20.2

51 - 60 let

17

132

149

22,2

61 let a více

22

19

39

5,8

celkem

96

574

670

100

%

14,3

85,7

100

88


2.

len ní zam stnanc podle vzd lání a pohlaví – stav k 31.12.2006

dosažené vzd lání

muži

ženy

celkem

%

základní

4

50

54

8,1

vyu en

12

38

50

7,5

st ední odborné

5

2

7

1,0

úplné st ední

0

20

20

3,0

úplné st ední odborné

12

260

272

40,6

vyšší odborné

2

141

143

24,3

bakalá ské

0

8

8

1,2

vysokoškolské

61

55

116

17,3

celkem

96

574

670

100

3. Celkový údaj o pr m rných platech k 31.12.2006 celkem Pr m rný hrubý m sí ní plat

22 877

4. Celkový údaj o vzniku a skon ení pracovních a služebních pom r zam stnanc v roce

2006 po et

nástupy

162

výstupy

144

89


5. Trvání pracovního a služebních pom ru zam stnanc – stav k 31.12.2006

Doba trvání

Po et

%

do 5 let

410

60,2

do 10 let

129

18,9

do 15 let

53

7,8

do 20 let

32

4,7

nad 20 let

57

8,4

celkem

6. Úrove

100

znalostí jednotlivých zam stnanc

v cizích jazycích se v ÚPMD

nesleduje. Jsou zajiš ovány jazykové kurzy anglického a n meckého jazyka.

90


Pé e o zam stnance V roce 2006 bylo v rámci fondu kulturních a sociálních pot eb vy erpáno celkem 2 370 246,38 K .

erpání rozpo tu bylo následující :

1. P ísp vek na stravování 2. P ísp vek na o kování

928 890 K 52 142 K

3. Pen žní dary( p i skon ení pracovního pom ru po nabytí nároku na starobní d chod, životních jubileí, odm na podle po tu odpracovaných let ) 545 000 K 4. P ísp vek na plavenky , rehabilita ní cvi ení

254 216 K

5. P ísp vek na d tskou rekreaci

145 175 K

6. P ísp vek na rekreaci pro dosp lé

111 000 K

7. P j ky zam stnanc m (bytové ú ely, soc. p j ky návratné)

708 951 K

8. Sociální výpomoc nevratná

5 000 K

9. Zlepšení pracovního prost edí

157 533 K

10. Penzijní p ipojišt ní

131 700 K

91


TECHNICKÁ

ÁST

Dotace ze státního rozpo tu 1. akce ev. .2351230001 ÚPMD – rekonstrukce objektu ÚPMD, l.stavba Podle ustanovení smlouvy o dílo na shora uvedenou akci byla sjednána pozastávka z pln ní smlouvy do doby odstran ní drobných vad a nedod lk nebránících užívání. Na rezervní ú et bylo pro úhradu smluvních pozastávek p evedeno 19 254 mil.K . Jednalo se o vy išt ní a úklid p dy po provád ných pracích, osazení svislého dopravního zna ení, vy išt ní kanál , opravu komunikace v místech p ekop , demontáž panelové vozovky a likvidaci a odvoz bun k za ízení staveništ . Práce byly provedeny v termínech stanovených v protokol o p edání a p evzetí. Následn byla uhrazena i pozastávka ve výši 19 188 298,80 ze státního rozpo tu. Zbývající prost edky byly odvedeny zp t do státního rozpo tu.

2. akce ev.

. 2351230201 ÚPMD – odstran ní havarijního stavu hlavní

budovy Akce byla realizována v roce 2006 firmou Skanska CZ a.s., která byla vybrána na základ

výsledk

ve ejné zakázky. Byla rozd lena na stavební objekty a provozní

soubory a uvedena do provozu ve dvou etapách tak, jak byla zkolaudována, resp. Po nabytí právní moci kolauda ních rozhodnutí. V první etap zkolaudovány šatny léka

byly dokon eny a

a centrální šatny sester – kolauda ní rozhodnutí nabylo

právní moci dne 31.8.2006, ve druhé etap

byly dokon eny zbývající objekty a

kolauda ní rozhodnutí nabylo právní moci 20.12.2006. P i realizaci akce byly spln ny všechny závazné ukazatele. Limitky na výdaje ze státního rozpo tu byly vydány v celkové výši 19 737 tis. K a byly vy erpány. Vlastní spoluú ast ÚPMV byla p edepsána ve výši 6,7 mil. K , z toho pro rok 2006 ve výši 6.063 tis. K . Tato finan ní spoluú ast byla p ekro ena, z vlastních investi ních prost edk

byly uhrazeny práce v celkové výši 6 074 397,30 K . V roce 2005 byla

92


z t chto vlastních zdroj

hrazena projektová dokumentace ve výši 0,637 mil. K ,

celkem tedy bylo z vlastních zdroj profinancováno 6,711 mil.K . V rámci neinvesti ní spoluú asti byl po ízen DHM v celkové výši 1 009 099,50 K , tj. povinná spoluú ast byla mírn p ekro ena.

3. akce ev. .2351210206 ÚPMD Praha – IS obrazových informací Tato akce m la být realizována v roce 2006, avšak vzhledem k pr tah m p i ve ejné zakázce došlo k tomu, že Rozhodnutí o ú asti státního rozpo tu mohlo být vydáno až 20.12.2006. Smlouva o dílo s vybraným uchaze em byla ješt téhož dne podepsána, ale k zahájení akce, resp.k erpání finan ních prost edk v roce 2006 nemohlo dojít. ÚPMD požádal o p evedení financování prost ednictvím rezervního fondu do roku 2007.

Vlastní investice 1. akce

ev. .2350190003

ÚPMD

–

odstran ní

havarijního

stavu

energ.syst.za ú elem snížení spot eby energie. Tato akce je již dokon ena, podle splátkového kalendá e se splácí pouze prvotní investice, a to z úspor za spot ebu energií. Dále jsou hrazeny servisní náklady na údržbu otopného systému v .systému MaR, které byly v rámci SOD na EPC realizovány. V roce 2006 bylo rovn ž na základ ustanovení uvedené SOD v rámci víceúspor za rok 2005 vynaloženo na zlepšení systému 322 915 K ( podíl spole nosti Siemens). Vlastní investice

3,8 mil.K

Vlastní neinvesti ní prost edky

0,58 mil.K

93


2. ostatní investice Z vlastních investi ních zdroj byly po izovány technologie a p ístroje nahrazující již zastaralé a nefunk ní, resp. dopl ující požadavky na zabezpe ení bezchybného provozu.

Opravy a údržba Opravy a údržba jsou zabezpe ovány v rámci možnosti uvoln ní vlastních finan ních prost edk tak, aby celý komplex budov ÚPMD byl udržován v provozu a aby byly spln ny hygienické normy a požadavky pro provoz zdravotnického za ízení. Údržbové práce byly v roce 2006 provád ny hlavn

vlastními pracovníky ÚPMD (

ZTI,VZT,elektro) s výjimkou specializovaných profesí ( pokrýva ské práce, zednické práce).

Za opravy a údržbu bylo v roce 2005 vy erpáno celkem

6,159 mil.K

z toho: stavební opravy a údržba

1,286 mil.K

opravy zdravotních p ístroj

3,441 mil.K

opravy stroj a za ízení

0,589 mil.K

dopravní prost edky

0,072 mil.K

opravy výpo etní techniky

0,140 mil.K

ostatní opravy

0,631 mil.K

Na spot ebu energií bylo v roce 2006 vy erpáno

8,513 mil.K

z toho: elektrická energie

3,437 mil.K

vodné, sto né

1 202 mil.K

plyn

3,874 mil.K

94


95

ÚSTAV PRO PÉI O MATKU A DÍT VÝRONÍ ZPRÁVA 2006

Recommend Documents