Výrobní logistika v systémech aplikaèního softwaru

A

INFORMAÈNÍ SYSTÉMY PRO VÝROBU

Výrobní logistika v systémech aplikaèního softwaru V úvodu èlánku je uvedena definice výrobní logistiky a její význam v souvislosti s øízením výroby. Dále jsou podrobnì rozebrány jednotlivé koncepce systémù pro plánování a øízení výroby. Jsou popsána teoretická východiska i zásady realizace v praxi. Z rozboru vyplývá, že pro každý typ výroby je vhodný jiný systém øízení výrobní logistiky. Jako obecnì nejvhodnìjší se však jeví kombinace softwarových koncepcí MRP-II a JIT. MRP-II je univerzální nástroj pro plánování. Aby se mohl uplatnit i v prostøedí JIT, je tøeba do nìj zavést nìkteré funkce, které jsou popsány v závìru èlánku.

v˝robnÌ f·ze montáž polotovarů

výroba dílů

soustruhy

frézky

lisy

pracoviötÏ pracovní síla výrobní prostředek

výrobní zařízení

Obr. 1. Výrobní logistika (podle [2], upraveno)

Pøedmìt výrobní logistiky Pøedmìtem výrobní logistiky kromì mnoha prùøezových úkolù spojených s pøepravou a skladováním jsou:

Úkoly

koncepce zdrojù

kapacity (stroje, lidé) organizace zajištìní zdrojù lhùty a kapacity sledování a evidence

AUTOMA

finální montáž v˝robnÌ provozy (dÌlny)

výrobní program

operativní plánování výroby (realizace)

prodejní logistika

výrobní logistika

nákupní logistika

konkurenèní pozice

taktické plánování výroby (obsah koncepce)

odběratelé management logistiky

koncepce výrobek - trh strategické plánování výroby (hledání konkurenèní výhody)

Úkolem výrobního podnikového plánování je vytvoøit úèelnou výrobní strukturu podniku, která by pøi optimálních nákladech na

podnik

dodavatelé

Tab. 1. Úrovnì úkolù øízení výroby (podle [2], upraveno) Úroveò

výrobní podnikové plánování, plánování a øízení výroby.

logistick˝ ¯etÏzec

Výrobní logistika Jak vyplývá ze souèasných definic, je logistika proces integrovaného plánování, realizování a kontrolování hmotných a s tím souvisejících informaèních tokù z místa pùvodu do místa užití pøi snaze minimalizovat náklady, maximalizovat efektivnost a míru uspokojení požadavkù zákazníka. Výrobní logistika se obecnì zabývá úkoly logistiky v oblasti vnitropodnikových transformací materiálových tokù. Podnik pøedstavuje výrobní systém, který je souèástí logistického øetìzce sdružujícího dodavatele i odbìratele. Na konci logistického øetìzce je zákazník, a teprve uspokojení jeho potøeb je potvrzením úèelnosti materiálového toku. Cílem výrobní logistiky tedy je zajišovat v oblasti své pùsobnosti tuto úèelnost materiálového toku. Naprosto klíèovou skuteèností, vyplývající z definice, podle mého názoru je to, že tyto materiálové toky nejsou samoúèelné, jejich smyslem je uspokojení potøeb a požadavkù zákazníka. Definice je dosti obecná, podstatný ale je pøedmìt logistiky, kterým je materiál v nejširším smyslu slova – tzn. veškeré druhy materiálu od surovin až po finální produkty, a to i v podobì „nehmotných“ služeb.

n n

(2001) èíslo 4

výrobu, manipulaci a øízení zajistila požadovaný výstup v podobì reálnì poptávaného produktu. Zatímco pøedmìtem výrobního podnikového plánování je vytvoøit výrobní systém, zabývá se plánování a øízení výroby øízením tohoto systému, a to pøedevším v taktické a operativní úrovni. Obì problematiky jsou spolu znaènì provázány, protože øídicí podsystém je souèástí výrobního systému tak, jak byl popsán v pøedchozím textu. Výrobní podnikové plánování je souèástí øízení výroby na strategické úrovni.

Plánování a øízení výroby Podle [2] jsou úkoly øízení výroby rozdìleny do jednotlivých úrovní managementu tak, jak je uvedeno v tab. 1. Pro plnìní úkolù plánování a øízení výroby se podle [1] využívají nástroje oznaèované jako systémy pro plánování a øízení výroby – PPC (Production Planning and Control). V nìmecky mluvících zemích se oznaèují jako PPS (Produktionsplanung und Steuerung). Systémy PPC tvoøí jednu z komponent koncepce CIM (Computer Integrated Manufacturing), která vzájemnì integruje rùzné

"

A

INFORMAÈNÍ SYSTÉMY PRO VÝROBU vrcholov˝ management podniku

pl·nov·nÌ hospod·¯skÈho v˝sledku

obchodnÏ provoznÌ pl·nov·nÌ (SOP)

dílèí aplikace výpoèetní techniky v oblasti výroby a výrobní logistiky. Systémy pro plánování a øízení výroby pøedstavují sadu dílèích nástrojù podporujících nìkterou obecnou koncepci (resp. metodiku) øízení výroby, které budou shrnuty v následujícím textu. Na trhu informaèních technologií jsou dostupné rùzné balíky aplikaèního softwaru, které tyto koncepce podporují implementací jednotlivých nástrojù. Jednotlivé druhy tìchto balíkù mohou být rozlišovány na základì podporovaných koncepcí (napø. MRP, KANBAN apod.). Je tøeba øíci, že zatímco nìkteré z tìchto koncepcí jsou urèeny pro využití výpoèetní techniky, jiné (napø. KANBAN) lze úspìšnì uplatnit i bez použití poèítaèù. Pro potøeby srovnání jednotlivých koncepcí v dalším textu je nejprve tøeba vymezit jednotlivé funkce, resp. nástroje, které jsou pøi plánování a øízení výroby požadovány.

pl·nov·nÌ prodeje

pl·nov·nÌ v˝roby

management v˝robnÌho provozu

hlavnÌ v˝robnÌ pl·nov·nÌ (MPS) pl·nov·nÌ spot¯eby materi·lu (MRP)

MRP II

operativnÌ (dÌlenskÈ) ¯ÌzenÌ v˝roby (SFC)

Obr. 2. Koncepce MRP-II (podle [3] a [4])

JIT

KANBAN

BOA

OPT

hlavní plán výroby (MPS)

n

plánování množství

n

n

kapacitní plánování

n

n

q

uvolòování zakázek

n

n

n

n

n

dílenské øízení výroby

q

q

n

q

n

sbìr dat o výrobì

n

n

q

n

n

nákup

n

n

q

øízení kvality

q

n

controlling

q

Funkce plánování a øízení výroby 1. Hlavní výrobní plánování Hlavní výrobní plánování (MPS) je plánování objemù a termínù produkce finálních produktù tvoøících výrobní program. To je souèást plánování výrobního programu, které dále souvisí i s plánováním prodejù a výrobním plánováním na agregované úrovni. 2. Plánování množství Plánování množství, resp. plánování sekundárních potøeb materiálù, které do výroby vstupují, jako díly, suroviny, sestavy, podsestavy apod. 3. Kapacitní plánování Kapacitní plánování je stanovení lhùt a kapacit pøi koordinování èasového prùbìhu zakázek. Zahrnuje pøedevším stanovení potøebné kapacity, pøidìlení disponibilních kapacit, rozhodování o poøadí atd. 4. Uvolòování zakázek Uvolòování zakázek je procedura, které

"

hrub˝ pl·n v˝roby strategick˝ch fin·lnÌch produkt˘

pl·nov·nÌ zak·zky a objedn·vky komponent

rozvrhov·nÌ kapacit

dÌlensk˝ mistr, vedoucÌ smÏny

Tab. 2. Pokrytí funkcí PPC koncepcemi PPC; n plné pokrytí, q èásteèné pokrytí Funkce/koncepce

pl·novan˝ zisk, podnikatelsk· strategie

n

q

q

realizace a zpÏtn· hl·öenÌ zak·zek

pøedchází odsouhlasení rozvrhu práce podle jednotlivých operací a jejich návazností. Zahrnuje také kontrolu disponibility materiálu a kapacit. Zakázka je uvolnìna, je-li rozvrh práce pevnì dán a jsou-li dostupné potøebné materiály, kapacity a pomocné výrobní prostøedky. Po uvolnìní je zakázka pøipravena k realizaci podle daného rozvrhu práce. 5. Dílenské øízení výroby Dílenské øízení výroby zahrnuje dispeèink, sledování stavu zakázky, kontrolu apod. 6. Sbìr dat ve výrobním provozu Sbìr dat ve výrobním provozu zahrnuje vytváøení tzv. zpìtných hlášení zakázek, evidenci spotøebovaného materiálu apod., tj. zajištìní zpìtné vazby pro øízení výroby. Mezi funkce, které výhradì nejsou v kompetenci plánování a øízení výroby, ale jsou do

q

vstupující dávky průměrná zátěž

průměrná zásoba

průměrná doba zpracování

pracoviště zásobník dávek na pracovišti

průměrná zásoba průměrný „průtok“

potenciální kapacita

zpracované dávky

průměrný „průtok“

využitá kapacita

Obr. 3. BOA – uvolòování zakázek podle vytížení (podle [1], upraveno)

(2001) èíslo 4

AUTOMA

A

INFORMAÈNÍ SYSTÉMY PRO VÝROBU

Tab. 3. Vhodná koncepce PPC podle typu výroby [3] Typ

Pøíklady produktù

Charakteristiky

Nástroje øízení

procesní výroba

chemikálie, ocel, elektroinstalaèní materiál, nápoje

plná automatizace, malý podíl pracovní síly, velký objem, vše zamìøeno na jeden produkt

metody lineárního programování

sériová výroba

automobily, telefony, textil

automatizované stroje, èásteèná automatizovaná manipulace, montážní linky, nìkolik modelù produktu

JIT, KANBAN

kusová výroba

náøadí, speciální nástroje a mìøidla, pøístroje, pøípravky

organizovaná výrobní centra, funkèní uspoøádání, velký podíl pracovní síly, univerzální stroje s delším dobou zahájení práce, manipulace není pøíliš automatizována, široký výrobní program

MRP, MRP II, simulace

projekt

budovy, továrny, silnice, lodì

výroba na místì

síová analýza, PERT, CPM

systémù PPC alespoò zèásti integrovány, dále patøí: n nákup – rozumí se pokyn k externímu poøízení materiálù a surovin vstupujících do výroby, n øízení kvality – v souvislosti s øízením výroby jde zejména o sledování stavu výroby, namátkovou kontrolu a mìøení, sbìr údajù v souvislosti s odpovìdností pracovníkù za kvalitu apod., n logistický controlling – to je zajištìní aktualizace systému logistických ukazatelù, kalkulace nákladù a výnosù, které slouží pro logistické plánování (tedy i plánování výroby).

primárnì urèena pro výroby ve vìtších výrobních dávkách, využívající výrobní zakázky, její použití je ale univerzální. Pokrývá vìtšinu funkcí PPC, pøestože standardnì nemá konkrétní nástroje pro dílenské øízení. Nabízí se ale její kombinace s dalšími nástroji.

kusovnÌky

pracovnÌ postupy

1. MRP, MRP-II MRP (Material Requirements Planning) je dominantní koncepce plánování a øízení výroby. Využívá kusovníky a stavy zásob pro navrhování a èasové rozvrhování výrobních zakázek. MRP-II (Manufacturing Resource Planning) je koncepce, která definuje jednotlivé úrovnì plánování v podniku. Všechny úrovnì jsou propojeny zpìtnou vazbou. MRP-II sice je

AUTOMA

z·soby

za¯ÌzenÌ

v˝robnÌ pl·n

sÌùov· anal˝za

Jednotlivé koncepce systémù pro plánování a øízení výroby Každá koncepce je založena na urèitých teoretických východiscích. Vìtšinou se zamìøuje na nìkterou specifickou problematiku, spojenou napø. jen s urèitými typy výrobního systému. Žádná z teoretických koncepcí plnì nepokrývá všechny funkce vymezené v pøedcházejícím textu. Srovnávané koncepce plánovaní a øízení výroby jsou tyto: n MRP, MRP-II – plánování materiálových potøeb a plánování výrobních zdrojù, n KANBAN, JIT (just in time) – smyèka s vlastní regulací, synchronizované zásobování, n BOA – uvolòování zakázek podle vytížení, n OPT – øízení úzkých míst.

s vlastní regulací s obìhem omezeného množství kart, které reprezentují pokyn k dodání urèitého množství materiálu. Techniku KANBAN lze realizovat i bez použití výpoèetní techniky. JIT je obecnìji pojatá koncepce synchronizace zásobování s výrobou, která se zamìøuje pøedevším na udržování úzkých vztahù v rámci odbìratelsko-dodavatelského øetìzce a klade velký dùraz na kvalitu a øízení lidských zdrojù. Tyto koncepce se výraznì zamìøují na vylouèení zásob na skladì. Udržují se jen minimální zásoby pøímo na pracovišti v podobì rozpracované výroby. Využitelnost tìchto koncepcí je ovšem omezena na hromadné výroby s témìø stabilizovanou poptávkou (napø. automobilový prùmysl). Obì koncepce byly pùvodnì vyvinuty v Japonsku a po drobných úpravách našly své uplatnìní i ve Spojených státech a v Evropì. Koncepce v nìkterých ohledech poskytují konkrétní návody na øízení, pøièemž poèítají se znaènì decentralizovaným øízením a pøenesením odpovìdnosti na jednotlivé provozy. Koncepci just in time je vìnována jedna z dalších kapitol v tomto tex-

pl·nov·nÌ kritick˝ch aktivit

sÌùov˝ diagram

anal˝za zatÌûenÌ

rozdÏlenÌ

kritick· cesta

OPT

SERVE

pl·nov·nÌ nekritick˝ch aktivit

¯ÌzenÌ v˝roby

Obr. 4. OPT – øízení úzkých míst (podle [1], upraveno) Implementace systému MRP-II mùže pomoci k pozitivní zmìnì podnikových procesù, ale zavedení MRP-II samo o sobì zmìnou není, a mùže dokonce nìkteré neefektivní vnitropodnikové procesy zakonzervovat ve výchozí podobì. V tom vidím nejvìtší možné riziko spojené s implementací systémù MRP-II. 2. KANBAN, JIT KANBAN je japonská koncepce øízení výroby. Podstatou je vytvoøení tzv. smyèky

(2001) èíslo 4

tu, kde je i její detailnìjší srovnání s koncepcí MRP-II. 3. BOA – uvolòování zakázekpodle vytížení BOA (Belastungsorientierte Auftragsfreigabe – uvolòování zakázek podle vytížení) je koncepce vyvinutá na univerzitì v Hannoveru. Podle [1] a [2] se zamìøuje na zásoby na pracovišti a výrobní proces je modelován trychtýøem (obr. 3). Vyústìní trychtýøe pøedstavuje disponibilní kapacitu pracovištì,

"!

A

INFORMAÈNÍ SYSTÉMY PRO VÝROBU

Tab. 4. Srovnání koncepcí MRP-II a JIT [GODDARD, W.: Kanban vs. MRP2] Charakteristika

MRP II

JIT

zásoby

žádoucí; ochrana pøed chybami pøedpovìdí, výpadkem výroby, pozdními dodávkami; vìtší zásoba znamená bezpeèí

nežádoucí; snahou je zásoby nemít

velikost dávky

optimalizace fixních nákladù a nákladù na pøepravu

malá dávka; vyrábí se jen to, co bude okamžitì odebráno

fixní náklady

nejsou tak dùležité, protože jsou rozpuštìny ve velkém objemu výstupu

neustálý tlak na jejich minimalizaci, protože se vyrábí v malých dávkách

dodavatel

„druhá strana“, více vzájemnì si konkurujících dodavateù

partner, souèást týmu

kvalita

zamìøeno na stanovenou toleranci

neustále øízení jakosti, protože zhoršená jakost mùže ochromit celou výrobu

prùbìžná doba

nákupèí a obchodní agenti pùsobí na prodlužování doby

krátká - rychlost odezvy na požadavek odbìratele je klíèová

pracovníci

direktivní hierarchická struktura øízení

kolektivní øízení na základì konsensu

nástroje

hlavní plán výroby (MPS), kusovníky (BOM), stav zásob na skladì

hlavní plán výroby (MPS), K A N BA N

pøístup ke zmìnì

pasivní - konzervuje výchozí stav

aktivní - motivuje k neustálému zdokonalování, vylouèení plýtvání a zásob

zamìøení

plánování a øízení

odstranìní plýtvání, neustálé zdokonalování

požadovaná data

detailní a pøesná

nižší požadavky, preferuje vizuální ovìøení

provozování

s využitím IS/IT

jednoduché øízení napø. kartami KANBAN (i bez IT)

vstup pøedstavují èekající zakázky nebo dávky. Koncepce vychází z pøedpokladu, že pøílišné snižování zásob na pracovištích mùže vést k obrovskému nárùstu prùbìžné doby výroby. Na základì tohoto modelu je pro daný èasový úsek vytvoøen diagram prùbìhu výroby. Aby bylo dosaženo cíle, kterým je rovnomìrnì plánovaný prùbìh výroby, musí být prùbìžná doba na všech pracovištích stejná. Podle [2] je celý princip charakterizován dvìma kroky: 1. Výrobní úkoly jsou zadávány do výroby tehdy, jestliže jejich termín zaèátku leží v intervalu termínových hranic a jestliže jejich pracnost nezpùsobí pøekroèení „vytìžovací hranice“ na jednotlivých pracovištích. 2. Vytìžování pracoviš je tøeba trvale pøehodnocovat s ohledem na budoucí stav systému v dalších obdobích. 4. OPT – øízení úzkých míst OPT (Optimized Production Technology) je koncepce založená na algoritmu, který byl patentován ve Spojených státech amerických. Výchozí je úvaha, že nìkteré prvky výrobního systému pøedstavují úzká místa, která mají

""

podstatný vliv na úèelné materiálové toky ve výrobì. Smyslem je tedy pomocí metod síové analýzy prvkù výrobního systému identi-

fikovat kritickou cestu. Právì v meziskladech u tìchto úzkých míst je tøeba udržovat vìtší zásoby rezerv, aby bylo garantováno plné využití kapacit. Podstatou plánování a rozvrhování kapacit je rozdìlit zakázky podle toho, zda si nárokují úzká místa. Takové zakázky jsou plánovány pøednostnì (obr. 4). Podle [3] lze principy koncepce OPT shrnout do tìchto bodù: 1. Pøi plánování se primárnì optimalizuje výrobní tok, ne využití kapacit. 2. Stupeò užití jedné výkonné jednotky, která nepøedstavuje úzké místo, není dán její vlastní kapacitou, ale je odvozen od výrobního toku v úzkých místech výrobního systému. 3. Pohotovost a užití kapacity rùzných zaøízení nemají stejný význam. 4. Jedna hodina kapacity nebo prùbìžné doby ztracená na jednom úzkém místì znamená ztrátu hodiny pro celý systém. 5. Jedna hodina ušetøená na pracovišti, které není úzkým místem, je bezvýznamná. 6. Úzká místa urèují jak prùbìh, tak zásobu. 7. Transportní dávka by nemìla být identická s výrobní dávkou. 8. Výrobní dávka by mìla být pohyblivá, nikoliv fixní. 9. Když jsou plány sestaveny, musí být všechny pøedpoklady souèasnì pøezkoušeny. Prùbìžné doby jsou výsledkem plánu a nemohou být pøedem urèeny. 10. Suma jednotlivých optim není rovna celkovému optimu.

Srovnání koncepcí plánování a øízení výroby V tab. 2 jsou popsané koncepce srovnány podle toho, do jaké míry plní jednotlivé døí-

Tab. 5. Pøehled významných charakteristik koncepcí MRP-II a JIT z hlediska funkce IS/IT Charakteristika

MRP-II

JIT

kusovníky

více úrovní

jedna úroveò

umístìní zásob

sklady, pracovištì

pracovištì

sestavení hlavního plánu výroby (MPS)

pevný plán pro následující období

plán denní produkce adaptabilní podle zmìn poptávky

minimální plánovací cyklus: jeden týden

minimální plánovací cyklus: jeden den

vychází z poptávky a pøedpovìdi

vychází výhradnì z poptávky

princip push

princip pull

princip nulové zásoby

princip minimální zásoby

expedice

výroba na sklad

okamžitý odbìr produkce

informace požadované managementem výroby

on-line, detailní

pozorování, systém kart

zjišování a aktualizace stavu zásob

okamžité a detailní

periodická inventura

(2001) èíslo 4

AUTOMA

A

ve vymezené funkce plánování a øízení výroby. V tabulce byly oddìleny koncepce KANBAN a JIT, protože KANBAN je jen jednou z možných technik implementace JIT. Z tabulky vyplývá dominantní postavení koncepce MRP-II i skuteènost, že pro efektivní oblast dílenského øízení výroby je vhodné uvážit i kombinaci této koncepce s ostatními, pøedevším japonskými koncepcemi. Další srovnání koncepcí PPC je v tab. 3, která uvádí nejvhodnìjší koncepci podle typu výroby a charakteru výrobní dávky. Pøi srovnání koncepcí PPC je podle mého názoru úèelné zamìøit se speciálnì na srovnání koncepce MRP-II a JIT, protože to jsou koncepce, o nichž se nejèastìji diskutuje, a v nìkterých aspektech jsou naprosto rozdílné. Srovnání podle charakteristik hlavního zamìøení koncepcí shrnuje tab. 4. Další tabulka porovnává nìkteré charakteristiky MRP-II a JIT, které vyplývají z jejich zamìøení a mají dopad na požadovanou funkci IS/IT (tab. 5). Smìøováním koncepce JIT je neustále odstraòovat plýtvání, èímž se rozumí vše, co nepøidává hodnotu vyrábìného produktu. Prùzkumy ve Spojených státech amerických ukazují, že mimoøádných úspìchù v tomto smìru dosahují spoleènosti, které souèasnì s JIT úspìšnì využívají MRP-II. Spoleèným cílem koncepcí MRP-II a JIT je stát se konkurenceschopným podnikem a tuto konkurenceschopnost udržet. Koncepci MRP-II je vyèítáno, že sama o sobì netlaèí na omezování plýtvání a zlepšování výrobních procesù. MRP-II ale poskytuje univerzální nástroje pro plánování. Tato robustnost a široká

AUTOMA

INFORMAÈNÍ SYSTÉMY PRO VÝROBU využitelnost, které jsou výhodou a dùvodem velkého množství aplikací, jsou zároveò i nevýhodou v tom smyslu, že jsou využitelné i pro špatnì øízený podnik.

Integrace MRP-II a JIT: ERP Z pøedešlého srovnání koncepcí vyplývá, že ideálním zpùsobem plánování a øízení výroby by v nìkterých pøípadech mohlo být kombinování nìkterých vlastností obou koncepcí. Domnívám se, že vhodnou platformou pro takové øešení by bylo možné využít nìkteré balíky typového aplikaèního softwaru typu ERP (Enterprise Resource Planning), které jsou postaveny na koncepci MRP-II, ale zároveò poskytují funkce k realizaci prostøedí JIT. Aby byl software primárnì vytvoøený na základì MRP-II schopen uplatnit se i v prostøedí JIT, mìly by být jeho funkce rozšíøeny v tìchto smìrech: 1. denní nebo ještì kratší èasová období (time buckets), 2. plánování úrovnì nebo objemu výstupu (místo použití zakázek), 3. aktualizace on-line, 4. automatické zaúètování výdeje komponent kusovníku, 5. sledování celkové zásoby jako souhrnu rozpracované výroby na jednotlivých pracovištích, 6. dílenské øízení nezávislé na zakázkách, 7. možnost pøeplánování s denní nebo ještì kratší periodou, 8. rozvrhování dodávek na týdenním i denním základì, 9. zmìnové kapacitní plánování s možností simulace,

(2001) èíslo 4

10. funkce umožòující využít klasické výrobní zakázky pouze jako rámcovì plánovaný objem výroby pro dané období, 11. rozhraní pro systémy JIT – úèetnictví, øízení jakosti, preventivní údržba, 12. možnost využití EDI pro spojení s dodavateli, 13. funkce pro práci s kartami KANBAN. Èlánek vznikl jako souèást autorovy diplomové práce. V uvedené práci ([5], lze si ji vypùjèit v knihovnì VŠE) lze nalézt podrobnìjší rozbor úlohy výrobní logistiky i jednotlivých softwarových systémù. V práci je obsažena také pøípadová studie, která podporuje závìry teoretické èásti. Tato studie vychází z osobní úèasti autora v projektovém týmu implementace podnikového informaèního systému SAP R/3 v èeské poboèce nadnárodní spoleènosti. Literatura: [1] SCHULTE, C.: Logistik (èeský pøeklad). Victoria Publishing 1994. [2] TOMEK, G. – VÁVROVÁ, V.: Øízení výroby. Grada 1999. [3] CHASE, R. – AQUILANO, N.: Production and Operations Management. Irwin 1995. [4] VASAK, P. J.: Modern Management in Manufacturing. In: Intertechno ’90, sborník International Conference on the Factory of the Future to Realise. 1990. [5] ŠILER, J.: Výrobní logistika v systémech aplikaèního software. [Diplomová práce.] Praha 1999 - KIT VŠE.

Ing. Jiøí Šiler, Mibcon s. r. o.

"#