VÝROBA VLÁKNINY, PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU; VYDAVATELSTVÍ A TISK DE. 6. Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru - OKEČ 21

Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru

VÝROBA VLÁKNINY, PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU; VYDAVATELSTVÍ A TISK DE

6. Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru - OKEČ 21

6.1. Charakteristika odvětví Celulózopapírenský průmysl patří k perspektivním odvětvím zpracovatelského průmyslu ČR s dobrou environmentální výkonností. Výroba je založena na obnovitelných surovinách (dřevní hmota) a druhotných surovinách (sběrový papír), převážně tuzemského původu. Odvětví řadu let realizuje strategii trvale udržitelného rozvoje. Jeho výrobky nacházejí uplatnění ve všech ostatních odvětvích zpracovatelského průmyslu, především však v polygrafickém průmyslu. Výroba vlákniny a papíru probíhá v uzavřeném cyklu, je investičně značně náročná, a to i s využitím investičních pobídek. Vysoká spotřeba energie je z velké části kryta z obnovitelných zdrojů. Podle odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ), která odpovídá mezinárodní klasifikaci NACE Rev. 1.1, se odvětví člení na dva obory: z z

21.1 - Výroba vlákniny, papíru a lepenky 21.2 - Výroba výrobků z papíru a lepenky.

Podíly oborů OKEČ 21 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VVaS) v běžných cenách v roce 2005 jsou zřejmé z grafu 6.1. 21.2 Výroba zboží z papíru a lepenky 53 %

21.1 Výroba vlákniny, papíru a lepenky 47 %

Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 6.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2005

V roce 2005 se zastoupení oboru 21.2 Výroba zboží z papíru a lepenky na tržbách za prodej VVaS zvýšilo oproti roku 2004 o 1 % a dosáhlo 53 %. Z dlouhodobého pohledu se podíly oborů v odvětví mění minimálně.

119

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU

6.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu V roce 2005 se odvětví OKEČ 21 podílelo na tržbách za prodej VVaS zpracovatelského průmyslu 2 % obdobně jako v roce 2004. Podíl vytvořené přidané hodnoty v roce 2005 představoval 2,1 % a z hlediska zaměstnanosti zastoupení odvětví na zpracovatelském průmyslu činilo 1,5 %. Je nutné konstatovat, že oproti roku 2004 se postavení odvětví ve zpracovatelském průmyslu neměnilo.

6.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Strukturu odvětví v roce 2004 podle velikostních skupin dokladuje tabulka 6.1 a graf 6.2. Tabulka 6.1 Produkční charakteristiky v roce 2004 podle velikostních skupin - OKEČ 21 (mil. Kč, osob)

0–9

Tržby za prodej V a S v b.c. Účetní přidaná hodnota v b.c. Počet zaměstnaných osob

10 – 49

776,9 213,0 818

3 592,1 1 192,2 2 836

50 – 249

250 – 999

16 196,2 4 070,6 6 196

30 877,9 8 206,2 9 859

Více než 1000 0,0 0,0 0

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

70 %

60 50 40 30 20 10 0 0-9

10 - 49

Tržby za prodej VV a S

50 - 249 Účetní přidaná hodnota

250 - 999

více než 1000

Počet zaměstnaných osob


Graf 6.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2004

V odvětví celulózopapírenského průmyslu, vzhledem k charakteru výroby, hrály v roce 2004 rozhodující úlohu velké společnosti (250 - 999 zaměstnanců) s podílem 60 % na tržbách za prodej VVaS a 50% podílem na počtu zaměstnanců v odvětví. V organizacích zařazených do střední velikostní skupiny (50 - 249 zaměstnanců) bylo v tomtéž roce vytvořeno 31,5 % tržeb za prodej VVaS z odvětví při podílu 31,4 % na počtu zaměstnanců. Z celkového počtu 147 společností s 20 a více zaměstnanci je 35 subjektů pod zahraniční kontrolou (28,3 %). Nejvyšší podíl mají subjekty pod zahraniční kontrolou ve velkých společnostech, kde 11 společností představuje 52,4 % organizací velikostní kategorie nad 250 zaměstnanců v odvětví.

120


6.4. Regionální struktura odvětví Regionální strukturu odvětví celulózopapírenského průmyslu v roce 2004, podle členění na 14 územně správních celků, naznačuje graf 6.3. Rozhodující společnosti v odvětví celulózopapírenského průmyslu jsou soustředěny v regionech s dlouholetou výrobní tradicí. Dominantní postavení má odvětví v Ústeckém kraji, kde bylo v roce 2004 z celkových hodnot v odvětví u dosažených tržeb za prodej VVaS realizováno 24,8 % tržeb a 23,8 % účetní přidané hodnoty. Podíl zaměstnanců v kraji činil 13,7 % z celkové zaměstnanosti v odvětví. Následují kraje Jihočeský, Olomoucký a Moravskoslezský. Nejnižší zastoupení mají společnosti odvětví v kraji Karlovarském, Zlínském a v Hlavním městě Praha. Největší podíly odvětví na celkové zaměstnanosti v kraji byly v roce 2005 v krajích Olomouckém (1,6 %), Ústeckém (1,5 %) a Jihočeském (1,3 %). Tržby za VV a S

Účetní přidaná hodnota

Zaměstnanci

Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha

0

10

20

30

0

%

10

20

30

0

%

5

10

15

%


Graf 6.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2004

6.5. Hlavní ekonomické ukazatele 6.5.1. Cenový vývoj Vývoj cenových indexů výrobků SKP 21 v letech 2000 - 2005 uvádí tabulka 6.2. Tabulka 6.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000 - 2005 meziroční index (%)

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

SKP 21.1 SKP 21.2

88,9 100,2

91,5 99,4

97,8 99,4

98,7 98,9

94,3 98,6

95,3

96,2

98,8

98,7

97,0

SKP 21

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

121


V období let 2000 - 2005 docházelo k mírnému meziročnímu poklesu cen. Meziroční cenový index u výrobků SKP 21.1 Vláknina papír a lepenka klesl v roce 2005 o 5,7 procentního bodu. Český celulózopapírenský průmysl je plně integrován do globálních uskupení a obchoduje za světové ceny. 6.5.2. Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik v odvětví celulózopapírenského průmyslu za období 2000 - 2005 ilustrují tabulky 6.3, 6.4, 6.5 a graf 6.4. Tabulka 6.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. a ve s.c. v letech 2000 - 2005 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005*

OKEČ 21.1 OKEČ 21.2

26 396,7 20 099,6

26 226,1 21 620,9

22 918,0 23 182,8

23 298,6 23 645,4

25 838,0 25 605,2

24 716,5 27 599,4

OKEČ 21

46 496,3

47 847,0

46 100,8

46 944,0

51 443,2

52 315,9

x 100,0

102,9 102,9

96,4 99,1

101,8 101,0

109,6 110,6

101,7 112,5

meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.) (mil. Kč) s. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005*


26 396,7 20 099,6

27 470,9 21 894,8

26 642,8 24 594,7

27 221,0 25 039,6

30 617,1 27 427,1

30 947,9 30 332,9

OKEČ 21

46 496,3

49 365,7

51 237,5

52 260,6

58 044,2

61 280,8

x 100,0

106,2 106,2

103,8 110,2

102,0 112,4

111,1 124,8

105,6 131,8

meziroční index (s.c.) kumulovaný index (s.c.)

* předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Tabulka 6.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. a ve s.c. v letech 2000 - 2005 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003


8 675,9 4 195,0

7 357,3 5 787,1

5 116,9 6 244,8

5 575, 6 433,4

6 6 471,7 7 210,2

5 325,7 8 810,8

12 870,9

13 144,4

11 361,7

12 009,0

13 681,9

14 136,5

x 100,0

102,1 102,1

86,4 88,3

105,7 93,3

113,9 106,3

103,3 109,8

OKEČ 21 meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.)

2004

2005*

(mil. Kč) s. c.

2000

2001

2002

2003

2004


8 675,9 4 195,0

8 479,3 5 991,8

7 620,1 6 455,3

8 117,9 6 444,1

9 780,8 7 487,2

10 013,8 9 568,9

12 870,9

14 471,1

14 075,4

14 562,0

17 268,0

19 582,7

x 100,0

112,4 112,4

97,3 109,4

103,5 113,1

118,6 134,2

113,4 152,1

OKEČ 21 meziroční index (s.c.) kumulovaný index (s.c.)

2005*


Tabulka 6.5 Počet pracovníků v letech 2000 - 2005 (osoby)

2000

2001

2002

2003

2004

2005*


7 954 11 100

8 229 11 674

7 152 12 907

6 773 12 739

6 623 13 087

6 259 13 685

OKEČ 21

19 054

19 903

20 059

19 512

19 710

19 944

x 100,0

104,5 104,5

100,8 105,3

97,3 102,4

101,0 103,4

101,2 104,7

meziroční index kumulovaný index * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

122


Detailní rozbor základních produkčních charakteristik vývoje celulózopapírenského průmyslu naznačuje tyto hlavní tendence: z z z z

tržby za prodej VVaS (ve s.c.) v odvětví OKEČ 21 se v roce 2005 oproti roku 2004 zvýšily o 5,6 % na 52,4 mil. Kč a ve sledovaném období vykazují trvalý růst. Vyšší dynamiku růstu vykazuje obor 21.2; také ukazatel účetní přidaná hodnota (v b.c.) má s výjimkou roku 2002 vzestupný trend (meziroční index 2005/2004 cca 113,4 %); počet zaměstnaných osob se v roce 2005 zvýšil proti předchozímu roku o 234, což představuje meziroční nárůst o 1,2 %; zatímco zaměstnanost vzrostla v oboru výroby výrobků z papíru a lepenky o 4,6 %, v oboru výroby vlákniny a papíru poklesl o 5,5 %. 160

110 %

%

105

140

100

120

95

100

2000

2001

2002

2003

2004

2005*

2000

2001

2002

2003

2004

Počet zaměstnaných osob OKEČ 21

Tržby za VV a S OKEČ 21

Počet zaměstnaných osob ZP

Tržby za VV a S ZP

2005*

160 %

140

120

100 2000

2001

2002

2003

2004

2005*

Účetní přidaná hodnota OKEČ 21 Účetní přidaná hodnota ZP * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 6.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000 - 2005

Vývoj produkčních ukazatelů (náklady celkem a osobní náklady v b.c.) je zřejmý z tabulek 6.6 a 6.7. Tabulka 6.6 Náklady celkem v b.c. v letech 2000 - 2005 2000

2001

2002

2003

2004*

2005


(mil. Kč) b. c.

27 803,0 25 069,5

28 473,5 23 889,7

25 651,9 26 277,4

24 359,3 25 673,5

26 225,9 31 593,6

26 648,8 33 471,6

OKEČ 21

52 872,5

52 363,2

51 929,3

50 032,8

57 819,5

60 120,4

x 100,0

99,0 99,0

99,2 98,2

96,3 94,6

115,6 109,4

104,0 113,7

meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.) * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

123


Celkové náklady v běžných cenách v roce 2005 vzrostly proti roku 2004 o 4 %, přičemž se na tomto výsledku větší měrou podílel obor 21.2 (5,9 %). Tato skutečnost byla způsobena více faktory, především růstem cen energií, vstupních surovin a částečně i růstem osobních nákladů. Osobní náklady v odvětví OKEČ 21 se meziročně zvýšily o 1,6 %, a to výhradně zásluhou oboru 21.2 (3,7 %). V oboru 21.1 zaznamenal tento ukazatel naopak pokles o 2,2 %. Tabulka 6.7 Osobní náklady v b.c. v letech 2000 - 2005 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005*


1 936,3 2 388,6

2 123,2 2 657,7

2 005,2 3 127,8

1 960,1 3 262,7

2 063,7 3 584,6

2 019,4 3 716,6

OKEČ 21

4 324,9

4 780,9

5 133,0

5 222,8

5 648,3

5 736,0

x1 100,0

10,5 110,5

107,4 118,7

101,7 120,8

108,1 130,6

101,6 132,6

meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.) * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

6.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Vývoj podílových ukazatelů ve sledovaném období 2000 - 2005 je zřejmý z tabulek 6.8, 6.9 a grafu 6.5. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (ve s.c.) roste s výkyvem v roce 2002, kdy vlivem živelné povodňové situace došlo k poklesu výroby. V roce 2005 vzrostla produktivita oproti roku 2004 o 12,1 %, přitom nadprůměrný růst byl zaznamenán v oboru 21.2 (o 22,2 %). Pro další růst tohoto ukazatele je důležitá špičková kvalita výrobků. Při zadávání zakázek proto dostávají přednost společnosti, které jsou držiteli ISO norem řízení a kvality. Příznivým jevem je pokles podílu osobních nákladů na přidané hodnotě od roku 2002 jako důsledek zavádění progresivních výrobních technologií a automatizace výrobních postupů. Tabulka 6.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. a ve s.c. v letech 2000 - 2005 (tis. Kč/zam.) b. c. OKEČ 21.1 OKEČ 21.2

2000

2001

2002

2003

2004

2005*

1 090,8 377,9

894,1 495,7

715,5 483,8

823,3 505,0

977,2 551,0

850,9 643,8

OKEČ 21

675,5

660,4

566,4

615,5

694,2

708,8

meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.)

x 100,0

97,8 97,8

85,8 83,9

108,7 91,1

112,8 102,8

102,1 104,9

(tis. Kč/zam.) s. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005*

1 090,8 377,9

1 030,4 513,3

1 065,5 500,1

1 198,6 505,9

1 476,8 572,1

1 600,0 699,2

OKEČ 21

675,5

727,1

701,7

746,3

876,1

981,9

meziroční index (s.c.) kumulovaný index (s.c.)

x 100,0

107,6 107,6

96,5 103,9

106,4 110,5

117,4 129,7

112,1 145,4



Tabulka 6.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2000 - 2005 (–)

2000

2001

2002

2003

2004

2005*


0,223 0,569

0,289 0,459

0,392 0,501

0,352 0,507

0,319 0,497

0,379 0,422

OKEČ 21

0,336

0,364

0,452

0,435

0,413

0,406

* předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

124

Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru 140

150 %

%

140

130

130

120

120

110

110

100

100

90 2000

2001

2002

2003

2004

2005*

2000

Produktivita práce z účetní PH OKEČ 21 Produktivita práce z účetní PH ZP

2001

2002

2003

2004

2005*

Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 21 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP

Pozn.: produktivita práce z účetní PH ve s.c. roku 2000, podíl osobních nákladů na účetní PH v b.c. * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 6.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech 2000 - 2005

V odvětví OKEČ 21 bylo v letech 2000 - 2005 prohlášeno 20 konkursů a provedeno 24 likvidací společností se ztrátou 4 216 pracovních míst. Podíl konkursů a likvidací v odvětví na zpracovatelském průmyslu je velmi nízký a představuje necelé 0,2 %. Příznivý stav je ovlivněn velikostní skladbou struktury společností.

6.6. Zahraniční obchod 6.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 21 (v b.c.) v letech 2000 - 2005 dokumentuje tabulka 6.10. Tabulka 6.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2000 - 2005 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003

2004

2005

SKP 21.1 SKP 21.2

17 533,1 8 514,1

16 503,0 10 180,8

15 393,5 10 894,2

15 855,4 11 840,9

16 509,1 13 530,5

17 640,3 15 237,0

SKP 21

26 047,2

26 683,8

26 287,7

27 696,3

30 039,6

32 877,3

x

102,4

98,5

105,4

108,5

109,4

meziroční index

Dovoz celkem (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003

2004

2005

SKP 21.1 SKP 21.2

19 507,9 11 099,0

19 628,2 12 623,1

20 329,6 11 503,4

21 564,3 12 174,7

23 872,9 13 402,4

24 244,3 13 694,3

SKP 21

30 606,9

32 251,3

31 833,0

33 739,0

37 275,3

37 938,6

x

105,4

98,7

106,0

110,5

101,8

meziroční index

Saldo (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003

2004

2005

SKP 21.1 SKP 21.2

-1 974,8 -2 584,9

-3 125,2 -2 442,3

-4 936,1 -609,2

-5 708,9 -333,8

-7 363,8 128,1

-6 604,0 1 542,7

SKP 21

-4 559,7

-5 567,5

-5 545,3

-6 042,7

-7 235,7

-5 061,3

Údaje k 9.3.2006 Pramen: ČSÚ

125


Největší zastoupení na celkovém vývozu výrobků SKP 21 v roce 2005 měla skupina výrobků SKP 21.12 Papír, karton a lepenka s 38,6 %, následovaná SKP 21.22 Domácí potřeby, hygienické a toaletní potřeby z papíru s 19,9 %, u které byl zaznamenán i nejvyšší nárůst vývozu oproti roku 2004 (o 17,2 %). V zahraničním obchodě s výrobky SKP 21 převyšuje dovoz nad vývozem, zejména vlivem vysokého objemu dovozu speciálních druhů papírenských výrobků. Výrobky SKP 21.12 se v roce 2005 podílely na celkovém dovozu výrobků SKP 21 cca 56,7 %. Oproti roku 2004 se dovoz v roce 2005 zvýšil o 1,8 %. Na snížení záporného salda zahraničního obchodu s vlákninou a papírenskými výrobky o téměř 2,2 mld. Kč se příznivě projevil předstih růstu vývozu nad dovozem. 6.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální strukturu zahraničního obchodu s výrobky celulózopapírenského průmyslu ukazuje graf 6.6. Vývozní teritoria v roce 2005 Rakousko Rusko Itálie 5 % 4% 8%

Polsko 12 % Slovensko 13 %

Francie 3% Maďarsko 3%

Ostatní 29 % Německo 22 % Dovozní teritoria v roce 2005

Slovensko 8% Rakousko 9%

Polsko 8%

Švédsko 5%

Itálie 4%

Finsko 4% Nizozemsko 4% Ostatní 24 %

Německo 34 % Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 6.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2005 – SKP 21

Teritoriální rozdělení obchodní výměny v odvětví je již řadu let téměř neměnné a v porovnání s předchozím rokem zaznamenalo minimální změny. Tato skutečnost potvrzuje dlouholeté obchodní vztahy partnerů. Rozhodujícím obchodním partnerem ČR ve vývozu je SRN s 22 %, jehož podíl v porovnání s předchozím rokem vzrostl o 1 %. Dalšími významnými partnery jsou Slovensko s 13 % (- 2 %), Polsko s 12 % (+ 2 %) a Itálie s 8 %. Také v dovozu zůstává SRN tradičně naším největším obchodním partnerem s 34 % i přes pokles podílu v porovnání s předchozím rokem o 2 %. Následují Rakousko s 9 % (+ 1 %), Slovensko s 8 % (+ 1 %) a Polsko s 8 % (+ 1 %). Z uvedeného grafu a výčtu je zřejmé, že pro naši obchodní výměnu jsou rozhodující vazby na státy Evropské unie. V roce 2005 připadalo téměř 80 % z celkového vývozu na obchod se zeměmi EU a 90 % v dovozu. 126


6.6.3. Tuzemská spotřeba 6.6.3.1. Tuzemská spotřeba výrobků Tuzemská spotřeba výrobků odvětví celulózopapírenského průmyslu v b.c. ve sledovaném období od roku 2000 do roku 2004 trvale rostla. V roce 2005 ve srovnání s předchozím rokem poklesla tuzemská spotřeba o 2 % na hodnotu 61,3 mld. Kč. Tabulka 6.11 Tuzemská spotřeba v b.c. v letech 2000 - 2005 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005*

SKP 21.1 SKP 21.2

28 664,5 20 845,5

29 299,3 23 652,3

29 219,1 25 736,5

30 877,2 25 639,5

34 944,3 27 602,9

32 976,0 28 335,1

SKP 21

49 510,0

52 951,6

54 955,6

56 516,7

62 547,2

61 311,1

x 100,0

107,0 107,0

103,8 111,0

102,8 114,2

110,7 126,3

98,0 123,8

meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.)

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO, pozn.: změna metodiky výpočtu

6.7. Investice Žádost o přiznání investiční pobídky předložily v roce 2005 dvě společnosti. 6.7.1. Přímé zahraniční investice Stav přímých zahraničních investic do odvětví celulózopapírenského průmyslu uvádí tabulka 6.12 a graf 6.7. Objem přímých zahraničních investic v odvětví celulózopapírenského průmyslu dosáhl v roce 2004 výše 22,5 mld. Kč, což je nárůst proti předchozímu roku o 10,7 %. Tabulka 6.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 21

(v mil. CZK)

k 31.12.2000

k 31. 12. 2001

k 31. 12. 2002

k 31. 12. 2003

k 31. 12. 2004

13 178,3 344,1

18 545,3 278,6

15 545,4 315,6

20 333,8 320,2

22 529,6 543,4

Zahr. investice v ČR Tuzem. investice v zahraničí Pramen: ČNB

300

180 %

%

160 200

140 100

120 100

0

2000

2001

2002

2003

2004

2000

2001

2002

2003

2004

Přímé zahraniční investice OKEČ 21

Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 21

Přímé zahraniční investice ZP

Tuzemské investice v zahraničí ZP

Pramen: ČNB

Graf 6.7 Tuzemské a zahraniční investice

127


Tuzemské investice v odvětví OKEČ 21 v zahraničí ve stejném roce dosáhly pouze 543,4 mil. Kč.

6.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Český papírenský průmysl se stal po vstupu ČR do EU nedílnou součástí celoevropského papírenského průmyslu. Došlo k tomu po dvanácti letech od jeho vyčlenění ze společného působení se Slovenskem v Československé republice. Tato skutečnost je poměrně důležitá, protože významně ovlivňuje současné výrobní možnosti (výstavba papírenských výrobních kapacit byla v minulosti koncipována pro celé Československo) a především krytí reálných potřeb z tuzemských zdrojů. Z těchto důvodů musí být větší část spotřeby papírů a lepenek uspokojována z dovozních zdrojů. Růst výroby papírů a lepenek v ČR pokračoval i v roce 2005, kdy bylo dosaženo úrovně 966 tis. tun. Oproti roku 2004 zaznamenala hmotná výroba nárůst téměř o 3 %. Okolo 65 % produkce bylo určeno na vývoz. Úhrnná spotřeba papíru a lepenek v tuzemsku dosáhla v roce 2005 cca 1,3 mil. tun, z toho cca 1,0 mil. tun bylo zajištěno z dovozu. Tento stav je pro Evropu netypický. Devatenáct členských zemí CEPI vyvezlo mimo EU (zbytek Evropy, Amerika, Asie a ostatní) celkem 14,8 mil. tun papíru a lepenek a dovezlo z těchto regionů pouze 4,3 mil. tun. Český papírenský průmysl se vyznačuje nerovnoměrností ve vyráběném sortimentu a specializací výroby na balicí a obalové druhy papíru, které však představují nižší přidanou hodnotu a jsou převážně vyváženy. V zemích CEPI bylo z 99,3 mil tun vyrobených papírů a lepenek 50 % grafických papírů a pouze 40 % balících a obalových, v ČR pak z 990 tis. tun bylo jen 30 % grafických a naopak 60 % balících a obalových papírů a lepenek. Ještě více je rozdíl patrný při porovnání s Rakouskem, kde grafické papíry tvoří 60 % a balící papíry 36 % z celkové výroby. Statistiky Svazu průmyslu papíru a celulózy potvrzují celkově velmi progresivní rozvoj odvětví, což hlavně dokazuje údaj o tuzemské spotřebě papíru na jednoho obyvatele. Ta se v roce 2005 opět zvýšila oproti předcházejícímu roku o 3 % (ze 129,7 kg na 133,3 kg), Jako klad je třeba ocenit rostoucí spotřebu sběrového papíru v zanášce papírenských vláknin z 448 tis. tun na 480 tis. tun. Při výrobě nových papírů a lepenek tak bylo dosaženo 48,5% podílu recyklovaných vláken v zanášce. Vývoj exportu výrobků SKP 21 ze zemí CEFTA do EU dokumentuje tabulka 6.13. Tabulka 6.13 Vývoj exportu výrobků SKP 21 do zemí EU od roku 2000 před vstupem do EU

2000

2001

2002

2003

z CEFTA meziroční index

(tis. EUR, EUR, %)

1 397 836 x

1 804 759 129,1

1 927 014 106,8

2 013 839 104,5

k 31. 12. 2004 692 377 98,8

z toho z ČR meziroční index

334 866 x

376 691 112,5

410 821 109,1

443 060 107,8

159 966 103,1

Pramen: EUROSTAT

Tabulka 6.14 Vývoj exportu výrobků SKP 21 na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu do EU (tis. EUR) z ČR z nově přistoupivších zemí z vyspělých zemí EU (15) ze zemí OECD (mimo členy EU)

5.- 12. 2004 481 1 800 32 060 4 369

893 404 112 136

Pramen: EUROSTAT

Pozice ČR v rámci zemí CEFTA při vývozu výrobků SKP 21 do EU od roku 2001 roste. V roce 2004 před vstupem ČR do EU činil podíl českého vývozu této zbožové komodity na vývozu ze zemí CEFTA 23,1 %. Po vstupu ČR do EU podíl českého zboží pod SKP 21 představoval na dodávkách do EU (25) cca 1,4 % a dodávkách do nově přistoupivších zemí 26,8 %. 128


6.9. Shrnutí a perspektivy odvětví V příštích letech bude nezbytné zajistit důslednou nediskriminaci všech energetických zdrojů a vyvážený návrh systémových změn, aby se předešlo neefektivnímu zvyšování výrobních nákladů podniků, odrazování zahraničních investorů od podnikatelských aktivit v ČR. Jedná se zejména o ohrožení dostupnosti základní suroviny - dřevní hmoty pro papírenský průmysl, způsobené jejím možným odlivem do výroby energie z obnovitelných zdrojů oproti možnému efektivnějšímu zpracování do průmyslových výrobků. Zároveň je nutno zabránit snižování konkurenceschopnosti českých podniků na evropském trhu vytvářením nerovných podmínek zbytečným zvyšováním limitů EU, bez odpovídajícího prospěchu na straně životního prostředí. Environmentální cíle v papírenském průmyslu je třeba hodnotit s ohledem na jejich ekonomické a sociální dopady. Přitom musí být nalezena optimální opatření jak v ekonomice a zaměstnanosti, tak v oblasti životního prostředí. Tento přístup zohledňuje princip trvale udržitelného rozvoje, založeného na dynamické vyváženosti tří pilířů - ekonomického, sociálního a ekologického. Jakékoliv vychýlení jednoho z pilířů vnáší do systému rizika. Uvedený přístup hájí český papírenský průmysl společně se všemi 18 členskými zeměmi Konfederace evropských papírenských průmyslů (CEPI). Papírenský průmysl soustavně pečuje o snižování negativních vlivů své činnosti na životní prostředí. Všichni rozhodující výrobci uplatňují environmentální systémy řízení. Od roku 1992 tak došlo k výraznému poklesu všech druhů znečištění až o 90 % (specifické emise na tunu výrobku klesly u SO2 o 86 %, NOx o 50 %). Podstatně se snížily specifické spotřeby energií na výrobu 1 tuny papíru (voda o 42 %, elektřina o 44 %) a vlastní výroba elektřiny z biomasy stoupla z 37 % na 60 % celkové spotřeby elektrické energie v papírenském průmyslu. Od roku 1992 se ztrojnásobila spotřeba sběrového papíru na výrobu nových papírů a v roce 2005 dosáhla téměř 480 tis. tun. Členské podniky SPPaC přijaly počátkem roku 2006 Pravidla k zabránění nelegální těžby dřeva a mají zájem tato pravidla rozšířit do celého dřevozpracujícího sektoru českého průmyslu. Přes dynamický růst spotřeby papírů a lepenek stále ještě ČR nedosahuje úrovně vyspělých zemí EU, dá se však předpokládat další vzestup tohoto ukazatele, až do výše spotřeby kolem 200 kg na obyvatele. To by odpovídalo celkové spotřebě v objemu zhruba 2 mil. tun za rok. Dosažení této hranice pouze absolutním nárůstem dovozu by bylo ekonomicky neefektivní a bude tedy nutné ji řešit investicemi většího rozsahu. Optimistické výhledy papírenského odvětví podtrhuje také skutečnost, že se jedná o odvětví surovinově založené na trvale obnovitelných zdrojích, využívajících možností snadné recyklace své produkce a obecně vnímaném jako environmentálně příznivé. Bohužel však nebylo dosaženo koncensu mezi požadavky ekologických hnutí a ekonomickým zájmem České republiky v oblasti využívání obnovitelné suroviny dřeva. Náměty na zlepšení pozice odvětví lze ve shodě s odvětvovým svazem shrnout do těchto bodů: z z z z z z z

posilování silných stránek, zbavování se slabin, omezování vlivu hrozeb a využívání příležitostí, pozitivní motivace podnikatelů i zaměstnanců a kultivace lidského faktoru ve smyslu jasného cíle, prosazování racionálních výsledků vědy, zejména aplikovaného výzkumu, účinná spolupráce a vytváření vzájemně prospěšných partnerství uvnitř země i v rámci EU, hledání nových projektů, představujících konkurenční výhodu při uplatnění převahy domácích zdrojů lidských, surovinových i energetických, přesvědčování partnerů o výhodnosti investic v ČR, zejména v případě mechanických vláknin, dřevitých i bezdřevých grafických papírů, rozšíření výroby materiálů na vlnité lepenky a výroby skládačkových lepenek.

129

VÝROBA VLÁKNINY, PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU; VYDAVATELSTVÍ A TISK DE. 6. Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru - OKEČ 21

Recommend Documents