Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru
VÝROBA VLÁKNINY, PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU; VYDAVATELSTVÍ A TISK
6. Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru – OKEČ 21
6.1. Charakteristika odvětví Celulózopapírenský průmysl patří ke konkurenceschopným a perspektivním odvětvím zpracovatelského průmyslu ČR s dobrou enviromentální výkonností. Je založen na obnovitelných surovinách převážně tuzemského původu (dřevo a sběrový papír) a řadu let realizuje strategii trvale udržitelného rozvoje. Výroba probíhá v uzavřeném cyklu. Odvětví patří k investičně velmi náročným, a to i s využitím investičních pobídek. Výroba vláknin má značné nároky na energii, která je z velké části kryta z obnovitelných zdrojů. Protože rychleji roste výroba papíru a lepenek než produkce buničiny, dosahuje nyní spotřeba energií z obnovitelných zdrojů v odvětví méně než 50 %. Podle odvětvové klasifikace činností (OKEČ), která odpovídá mezinárodní klasifikaci NACE Rev. 1.1, se odvětví člení na dva obory: ● ●
21.1 – Výroba vlákniny, papíru a lepenky, 21.2 – Výroba výrobků z papíru a lepenky.
Podíly oborů OKEČ 21 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v běžných cenách v roce 2004 ukazuje graf 6.1. 21.1 Výroba vlákniny, papíru a lepenky 52 %
21.2 Výroba zboží z papíru a lepenky 48 % Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO
Graf 6.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2004
V roce 2004 byl podíl oboru 21.2 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb vyšší o 4 % než u oboru 21.1. Podíly jednotlivých oborů se dlouhodobě téměř nemění.
125
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU
6.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu V roce 2004 se odvětví OKEČ 21 podílelo v ukazateli tržby za prodej vlastních V a S 2 % na zpracovatelském průmyslu ČR. Zařadilo se tak na 15. místo z 23 zpracovatelských odvětví. V roce 2003 činil podíl 2,2 % a odvětví figurovalo na 16. místě. Objem vytvořené účetní přidané hodnoty letech 2000–2004 kolísal. Loni však vykázal proti předchozímu roku nárůst ( o 4,1 %) a s podílem 3,1 % mu patřilo stejně jako v roce 2003 v rámci zpracovatelského průmyslu 15. místo. V počtu zaměstnanců se odvětví OKEČ 21 na zpracovatelském průmyslu ČR podílelo 1,4 %. Tento ukazatel má však klesající tendenci.
6.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Strukturu odvětví v roce 2003 podle velikostních skupin ukazuje tabulka 6.1 a graf 6.2. Tabulka 6.1 Produkční charakteristiky v roce 2003 podle velikostních skupin – OKEČ 21 (mil. Kč, osob)
0–9
Tržby za prodej V a S v b. c. Účetní přidaná hodnota v b. c. Počet zaměstnaných osob
600,5 208,0 765,0
10 – 49 3 745,9 1 109,3 2 486,0
50 – 249
250 – 999
13 068,9 3 256,4 6 117,0
29 528,6 7 435,3 10 143,0
Více než 1000 0,0 0,0 0,0
Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO
70 %
60 50 40 30 20 10 0 0-9
10 - 49
Tržby za prodej VV a S
50 - 249 Účetní přidaná hodnota
250 - 999
více než 1000
Počet zaměstnaných osob
Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO
Graf 6.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2003
Vzhledem k charakteru výroby hrají v odvětví OKEČ 21 rozhodující úlohu velké společnosti s podílem 62,9 % a společnosti střední velikosti s 27,8% podílem na celkových tržbách za prodej vlastních V a S. Na celkovém objemu účetní přidané hodnoty se opět největší měrou podílejí velké společnosti (61,9 %) a střední společnosti (27,2 %). V ukazateli počet zaměstnaných osob měly v roce 2003 dominantní postavení velké společnosti s podílem 52 % a střední podniky s 31,4 %. Uvedené skutečnosti potvrzují, že těžiště výroby v odvětví je soustředěno do kategorie velkých podniků s 250 – 999 zaměstnanci. 126
Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru
6.4. Regionální struktura odvětví Regionální strukturu odvětví celulózopapírenského průmyslu v roce 2003, podle členění na 14 územně správních celků, naznačuje graf 6.3. Tržby za VV a S
Účetní přidaná hodnota
Zaměstnanci
Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha
0
10
20
30
0
10
20
%
30
0
%
5
10
15
%
Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO
Graf 6.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2003
Rozhodující společnosti jsou soustředěny v regionech s dlouholetou výrobní tradicí. Dominantní postavení má Ústecký kraj, kde bylo v roce 2003 realizováno 26 % tržeb za vlastní výrobky a služby, 26 % účetní přidané hodnoty a podíl zaměstnanců činil 13 %. Další místa v těchto podílech obsazují kraje Moravskoslezský, Středočeský, Olomoucký a Jihočeský. Nejnižší podíl na objemu tržeb za VV a S, účetní přidané hodnotě a počtu zaměstnanců vykazují kraje Karlovarský, Zlínský a Jihomoravský.
6.5. Hlavní ekonomické ukazatele 6.5.1. Cenový vývoj Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000 – 2004 uvádí tabulka 6.2. Tabulka 6.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000–2004 meziroční index (%)
01/00
02/01
03/02
04/03
SKP 21.1 SKP 21.2
88,9 100,2
91,5 99,4
97,8 99,4
98,7 98,9
95,3
96,2
98,8
98,7
SKP 21
Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO
127
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU
V období let 2000 – 2004 docházelo v odvětví k mírnému meziročnímu poklesu cen především u oboru 21.2 výroba výrobků z papíru a lepenky. Český celulózopapírenský průmysl je integrován do globálních uskupení a řadu let obchoduje za světové ceny. 6.5.2. Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik v odvětví celulózopapírenského průmyslu za období 2000 – 2004 ilustrují tabulky 6.3, 6.4, 6.5 a graf 6.4. Tabulka 6.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b. c. a ve s. c. v letech 2000–2004 (mil. Kč) b. c.
2000
2001
2002
OKEČ 21.1 OKEČ 21.2
26 396,7 20 099,6
26 226,1 21 620,9
22 918,0 23 182,8
23 298,6 2 23 645,4
3 908,5 25 451,7
OKEČ 21
46 496,3
47 847,0
46 100,8
46 944,0
49 360,2
x 100,0
102,9 102,9
96,4 99,1
101,8 101,0
105,1 106,2
meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.) (mil. Kč) s. c.
2003
2004*
2000
2001
2002
2003
2004*
OKEČ 21.1 OKEČ 21.2
26 396,7 20 099,6
27 470,9 21 894,8
26 642,8 24 594,7
27 221,0 25 039,6
28 330,8 27 262,7
OKEČ 21
46 496,3
49 365,7
51 237,5
52 260,6
55 593,5
x 100,0
106,2 106,2
103,8 110,2
102,0 112,4
106,4 119,6
meziroční index (s. c.) kumulovaný index (s. c.)
* předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO
Tabulka 6.4 Účetní přidaná hodnota v b. c. a ve s. c. v letech 2000–2004 (mil. Kč) b. c.
2000
2001
OKEČ 21.1 OKEČ 21.2
8 675,9 4 195,0
7 357,3 5 787,1
12 870,9 x 100,0
OKEČ 21 meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.)
2002
2003
2004*
5 116,9 5 6 244,8
575,6 6 433,4
5 974,2 6 528,2
13 144,4
11 361,7
12 009,0
12 502,4
102,1 102,1
86,4 88,3
105,7 93,3
104,1 97,1
(mil. Kč) s. c.
2000
2001
2002
2003
2004*
OKEČ 21.1 OKEČ 21.2
8 675,9 4 195,0
8 479,3 5 991,8
7 620,1 6 455,3
8 117,9 6 444,1
9 036,8 6 760,6
12 870,9
14 471,1
14 075,4
14 562,0
15 797,4
x 100,0
112,4 112,4
97,3 109,4
103,5 113,1
108,5 122,7
OKEČ 21 meziroční index (s. c.) kumulovaný index (s. c.)
* předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO
Detailní rozbor základních produkčních charakteristik vývoje celulózopapírenského průmyslu naznačuje tyto hlavní tendence: ●
tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c.) v odvětví OKEČ 21 v roce 2004 se oproti roku 2003 zvýšily o 5,1 % na 49,4 mld. Kč a trvale rostly po celé období, s výjimkou roku 2002. Vyšší dynamiku růstu přitom vykazuje obor 21.2; ● také ukazatel účetní přidaná hodnota v b.c.má vzestupný trend, s výjimkou roku 2002, (poklesem o 11,7 %). Ten byl způsoben výrazným poklesem v oboru 21.1 (o 30,5 %); ● počet zaměstnaných osob v odvětví se v roce 2004 snížil o 2,9 %. Hlavním důvodem poklesu počtu zaměstnanců v odvětví byla modernizace, zavádění automatizace a digitalizace ve výrobních postupech. 128
Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Tabulka 6.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2000–2004 (osoby)
2000
2001
2002
2003
OKEČ 21.1 OKEČ 21.2
7 954 11 100
8 229 11 674
7 152 12 907
6 773 12 739
6 266 12 677
OKEČ 21
19 054
19 903
20 059
19 512
18 943
x 100,0
104,5 104,5
100,8 105,3
97,3 102,4
97,1 99,4
meziroční index kumulovaný index
2004*
* předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO
110
140 %
%
105 120 100 100 95 90
80 2000
2001
2002
2003
2004*
2000
2001
2002
2003
Počet zaměstnaných osob OKEČ 21
Tržby za VV a S OKEČ 21
Počet zaměstnaných osob ZP
Tržby za VV a S ZP
2004*
140
% 120
100
80 2000
2001
2002
2003
2004*
Účetní přidaná hodnota OKEČ 21 Účetní přidaná hodnota ZP * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO
Graf 6.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000–2004
Vývoj produkčních ukazatelů (náklady celkem a osobní náklady, v běžných cenách) je patrný z tabulek 6.6 a 6.7. Tabulka 6.6 Náklady celkem v b. c. v letech 2000–2004 (mil. Kč) b. c.
2000
2001
2002
2003
2004*
OKEČ 21.1 OKEČ 21.2
27 803,0 25 069,5
28 473,5 23 889,7
25 651,9 26 277,4
24 359,3 25 673,5
24 515,4 28 891,3
OKEČ 21
52 872,5
52 363,2
51 929,3
50 032,8
53 406,7
x 100,0
99,0 99,0
99,2 98,2
96,3 94,6
106,7 101,0
meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.) * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO
129
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 6.7 Osobní náklady v b. c. v letech 2000–2004 (mil. Kč) b. c.
2000
2001
2002
2003
2004*
OKEČ 21.1 OKEČ 21.2
1 936,3 2 388,6
2 123,2 2 657,7
2 005,2 3 127,8
1 960,1 3 262,7
1 935,1 3 429,0
OKEČ 21
4 324,9
4 780,9
5 133,0
5 222,8
5 364,1
x 100,0
110,5 110,5
107,4 118,7
101,7 120,8
102,7 124,0
meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.) * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO
Celkové náklady v běžných cenách v roce 2004 vzrostly proti roku 2003 o 6,7 %, přičemž větší měrou se na tomto růstu podílel obor 21.2 (12,5 %). Tato skutečnost byla způsobena především zvýšením cen vstupních surovin a energií a částečně též růstem osobních nákladů. Osobní náklady v odvětví OKEČ 21 v roce 2004 meziročně stouply o 2,7 %, a to výhradně zásluhou oboru 21.2 (5 %). V oboru 21.1 tento ukazatel zaznamenal naopak mírný pokles. 6.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Vývoj podílových ukazatelů ve sledovaném období 2000 – 2004 ukazují tabulky 6.8 a 6.9 a graf 6.5. Tabulka 6.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b. c. a ve s. c. v letech 2000–2004 (tis. Kč/pracovníka) b. c.
2000
2001
2002
2003
2004*
OKEČ 21.1 OKEČ 21.2
1 090,8 377,9
894,1 495,7
715,5 483,8
823,3 505,0
953,5 514,9
OKEČ 21
675,5
660,4
566,4
615,5
660,0
meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.)
x 100,0
97,8 97,8
85,8 83,8
108,7 91,1
107,2 97,7
(tis. Kč/pracovníka) s. c.
2000
2001
2002
2003
2004*
OKEČ 21.1 OKEČ 21.2
1 090,8 377,9
1 030,4 513,3
1 065,5 500,1
1 198,6 505,9
1 442,3 533,3
OKEČ 21
675,5
727,1
701,7
746,3
833,9
meziroční index (s. c.) kumulovaný index (s. c.)
x 100,0
107,6 107,6
96,5 103,9
106,4 110,5
111,7 123,4
* předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO
Tabulka 6.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b. c. v letech 2000–2004 (–)
2000
2001
2002
2003
2004*
OKEČ 21.1 OKEČ 21.2
0,223 0,569
0,289 0,459
0,392 0,501
0,352 0,507
0,324 0,525
OKEČ 21
0,336
0,364
0,452
0,435
0,429
* předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO
Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) trvale roste, nejvíce v roce 2004 o 7,2 %, přičemž se na tom podílel především obor 21.1 (+ 15,8 %). Pro růst tohoto ukazatele je důležitá špičková kvalita finálního výrobku. Přednost při zadávání zakázek proto dostávají firmy, které jsou držiteli ISO norem kvality a řízení. Příznivě lze hodnotit, že podíl u osobních nákladů na účetní přidané hodnotě od roku 2002 klesá. Tento příznivý vývoj je důsledkem zavádění progresivních výrobních technologií a automatizace výrobních postupů. 130
Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru 140
%
%
140
120
120
100
100
80
80 2000
2001
2002
2003
2004*
2000
Produktivita práce z účetní PH OKEČ 21
2001
2002
2003
2004*
Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 21 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP
Produktivita práce z účetní PH ZP
Pozn.: produktivita práce z účetní PH ve s.c. roku 2000, podíl osobních nákladů na účetní PH v b.c. * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO
Graf 6.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech 2000–2004
V odvětví OKEČ 21 bylo za sledované období let 2000–2004 prohlášeno celkem osm konkurzů, které postihly 1 422 zaměstnanců. Za stejné období bylo v odvětví likvidováno sedm společností, což znamenalo ztrátu 2 367 zaměstnanců.
6.6. Zahraniční obchod 6.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 21 (v b.c.) dokumentuje tabulka 6.10. Tabulka 6.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b. c. v letech 2000–2004 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP
2000
2001
2002
2003
2004
SKP 21.1 SKP 21.2
17 533,1 8 514,1
16 503,0 10 180,8
15 393,5 10 894,2
15 855,4 11 840,9
16 362,2 13 548,0
SKP 21
26 047,2
26 683,8
26 287,7
27 696,3 2
9 910,2
x
102,4
98,5
105,4
108,0
meziroční index
Dovoz celkem (mil. Kč) SKP
2000
2001
2002
2003
2004
SKP 21.1 SKP 21.2
19 507,9 11 099,0
19 628,2 12 623,1
20 329,6 11 503,4
21 564,3 12 174,7
23 926,7 13 274,5
SKP 21
30 606,9
32 251,3
31 833,0
33 739,0
37 201,2
x
105,4
98,7
106,0
110,3
meziroční index
Saldo (mil. Kč) SKP
2000
2001
2002
2003
2004
SKP 21.1 SKP 21.2
–1 974,8 –2 584,9
–3 125,2 –2 442,3
–4 936,1 –609,2
–5 708,9 –333,8
–7 564,5 273,5
SKP 21
–4 559,7
–5 567,5
–5 545,3
–6 042,7
–7 291,0
Pramen: ČSÚ
Vývoz výrobků SKP 21 v letech 2000–2004 vykazoval trvale rostoucí trend a jeho objem v roce 2004 dosáhl 29,9 mld. Kč, ( nárůst 8 % proti roku 2003), což bylo způsobeno zvýšenou poptávkou po buničině a zejména pak po výrobcích z papíru a lepenky. 131
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU
Pro celulózopapírenský průmysl ČR je charakteristický vysoký objem dovozu. Ten v roce 2004 dosáhl 37,2 mld. Kč a ve srovnání s rokem 2003 vzrostl o 10,3 %. Saldo zahraničního obchodu v odvětví celulózopapírenského průmyslu ve sledovaném období vykazovalo trvale záporné hodnoty, v roce 2004 to bylo minus 7,3 mld. Kč. Exportní výkonnost měla v letech 2000–2004 sestupný trend, jestliže v roce 2000 dosáhla 44,4 %, v roce 2004 to bylo jen 40,3 %. Penetrace dle SKP 21 má od roku 2002, kdy dosáhla maxima 42,1 %, klesající tendenci. V roce 2004 se snížila na 38,4 %. 6.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální strukturu zahraničního obchodu s výrobky celulózopapírenského průmyslu (vývoz a dovoz) ukazuje graf 6.6. Vývozní teritoria v roce 2004
Ma arsko 4% V. Británie 3%
Rusko 4%
Rakousko 6%
Itálie 8%
Polsko 10 % Slovensko 15 %
Ostatní 29 %
Německo 21 %
Dovozní teritoria v roce 2004
Finsko 5% Itálie 4% Ma arsko 3%
Švédsko 5%
Slovensko Polsko 7% 7%
Ostatní 24 %
Rakousko 9%
Německo 36 %
Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO
Graf 6.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2004 – SKP 21
Teritoriální rozdělení obchodní výměny v odvětví je již řadu let téměř neměnné a v porovnání s předchozím rokem zaznamenalo jen nepatrné změny. Rozhodujícím obchodním partnerem ČR ve vývozu je SRN s 21 %, jehož podíl v porovnání s předchozím rokem vzrostl o 1 %, dalšími významnými partnery jsou Slovensko s 15 % (+ 1 %), Polsko 10 % (– 1 %) a Itálie s 8 % (– 1 %). Také v dovozu zůstává SRN tradičně naším největším partnerem s 36 %, což je v porovnání s předchozím rokem nárůst o 2 %, Rakousko s 9 %, Slovensko se 7 % (–1 %) a Polsko rovněž se 7 %. Z uvedeného výčtu je zřejmé, že pro obchodní výměnu jsou rozhodující naše obchodní vazby se státy Evropské unie, na které připadá přes 70 % z celkového vývozu a téměř tři čtvrtiny v dovozu.
132
Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru
6.6.3. Tuzemská spotřeba 6.6.3.1. Tuzemská spotřeba výrobků
Vývoj tuzemské spotřeby výrobků SKP charakterizuje tabulka 6.11. Tabulka 6.11 Tuzemská spotřeba v b. c. výrobků SKP 21 v letech 2000–2004 (mil. Kč) b. c.
2000
2001
2002
2003
2004
SKP 21.1 SKP 21.2
28 664,5 20 845,5
29 299,3 23 652,3
29 219,1 25 736,5
30 877,2 25 639,5
33 394,5 26 968,4
SKP 21
49 510,0
52 951,6
54 955,6
56 516,7
60 362,9
x 100,0
107,0 107,0
103,8 111,0
102,8 114,2
106,8 121,9
meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.)
Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO, pozn.: změna metodiky výpočtu
Tuzemská spotřeba v b.c.výrobků SKP 21 ve sledovaném období 2000–2004 neustále rostla. V roce 2004 dosáhla hodnoty téměř 60,4 mld. Kč, tj. o 6,8 % více ve srovnání s předchozím rokem.
6.7. Investice Objem hrubých hmotných investic v roce 2004 vzrostl proti předchozímu roku o 14,3 %, z toho u strojů a zařízení o 22,7 %. Z významnějších realizovaných akcí loňského roku lze uvést kupříkladu novou typovou linku na zpracování sběrového papíru, výstavbu moderního závodu na výrobu vlnité lepenky v Rokycanech, dokončení nového závodu na výrobu obalů z kašírované lepenky aj. 6.7.1. Přímé zahraniční investice Stav přímých zahraničních investic do odvětví celulózopapírenského průmyslu uvádí tabulka 6.12 a graf 6.7. Tabulka 6.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 21
(v mil. CZK) Stav zahraničních investic v ČR Stav tuzemských investic v zahraničí
k 31.12.2000
k 31. 12. 2001
k 31. 12. 2002
k 31. 12. 2003
13 178,3 344,1
18 545,3 278,6
15 545,4 315,6
20 333,8 320,2
Pramen: ČNB
V odvětví celulózopapírenského průmyslu dosáhly koncem roku 2003 celkové přímé zahraniční investice 20,3 mld. Kč. Naopak, české celulózopapírenské společnosti zatím investovaly v zahraničí ve stejném roce pouze 320 mil. Kč.
133
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 300
170
%
% 150
200
130
100 110
0
90 2000
2001
2002
2003
2000
2001
2002
2003
Přímé zahraniční investice OKEČ 21
Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 21
Přímé zahraniční investice ZP
Tuzemské investice v zahraničí ZP
Pramen: ČNB
Graf 6.7 Tuzemské a zahraniční investice
6.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Český papírenský průmysl se stal po vstupu ČR do EU nedílnou součástí celoevropského papírenského průmyslu. Došlo k tomu po dvanácti letech od jeho vyčlenění ze společného působení se Slovenskem v Československé republice. Tato skutečnost je poměrně důležitá, protože významně ovlivňuje současné výrobní možnosti (výstavba papírenských výrobních kapacit byla v minulosti koncipována pro celé Československo) a především krytí potřeb z tuzemských zdrojů. Z těchto důvodů musí být větší část spotřeby papírů a lepenek uspokojována z dovozu. Výroba papírů a lepenek v ČR sice v roce 2004 dosáhla rekordní výše 955 tis. tun, přičemž z tohoto objemu bylo vyvezeno 627 tis. tun, tedy plných 65 %. Celková spotřeba papírů a lepenek v ČR přitom dosáhla rekordních 1 325 tis. tun, takže importem bylo nutno zajistit 997 tis. tun (75 % ). Je to více, než představuje celková produkce v ČR, z níž jen 328 tis. tun, tedy jen necelá čtvrtina z celkové spotřeby, byla určena pro tuzemský trh. Tento stav je v Evropě netypický a potvrzuje nerovnoměrnost v nabídce sortimentu a naši specializaci na výrobu balicích a obalových druhů papíru, které však představují nižší přidanou hodnotu a jdou převážně na export. Výjimkou v roce 2004 jsou papíry pro výrobu vlnité lepenky, kde nová kapacita kryje výrobní spotřebu také dovozem. Přitom v ČR existuje absolutní nedostatek výrobních kapacit v jiných běžně spotřebovávaných konkrétních druzích papíru, jako jsou např. bezdřevé i dřevité natírané tiskové papíry, tissue papíry pro hygienu a domácnost, nebo skládačkové lepenky. V těchto případech jde většinou o druhy ve vyšších cenových kategoriích, kde spotřeba je kryta převážně dovozem. Statistiky Svazu průmyslu papíru a celulózy přitom potvrzují progresivní rozvoj odvětví. Platí to zejména o tuzemské spotřebě papíru na jednoho obyvatele, která se v roce 2004 zvýšila oproti předcházejícímu roku o více než 13 % (ze 114,6 kg na 129,7 kg), Což byl jeden z nejvýraznějších nárůstů v Evropě. Pozitivně nutno též ocenit stoupající spotřebu sběrového papíru v zanášce papírenských vláknin do výroby papírů a lepenek z 386 tis. tun na 448 tis. tun (16 %). Loni tak bylo dosaženo 47% podílu recyklovaných vláken v zanášce při výrobě nových papírů. Záporné saldo zahraničního obchodu díky vysoké spotřebě nadále roste. Největší část dovozu vláknin (celkem 179 tis. tun) byla realizována ze zemí EU (63 %), zejména ze Švédska, Finska a Polska. Obdobná situace byla také v dovozu papírů a lepenek, kdy ze zemí EU bylo dovezeno 92 % z celkového objemu 998 tis. tun, přičemž hlavními dodavateli bylo SRN, Rakousko a Slovensko. Celkový export vláknin činil 338 tis. tun, z toho 81 % bylo určeno do zemí EU a největší odběratelé byli SRN, Itálie a Rakousko. Z celkového vývozu papírů a lepenek ve výši 627 tis. tun byly na trhy EU exportovány tři čtvrtiny, z toho nejvíce odebralo SRN, Slovensko a Polsko. Vývoj exportu ze zemí CEFTA do EU dokumentuje tabulka 6.13.
134
Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Tabulka 6.13 Vývoj exportu do zemí EU v letech 2000–2003 výrobků SKP 21 (tis. EUR, %)
2000
2001
2002
2003
z CEFTA meziroční index
1 397 836 x
1 804 759 129,1
1 927 014 106,8
2 013 839 104,5
z toho z ČR meziroční index
334 866 x
376 691 112,5
410 821 109,1
443 060 107,8
Pramen: EUROSTAT
Export ze zemí CEFTA do EU zaznamenal ve sledovaném období 2000–2003 nejvyšší nárůst v roce 2001 (29,1 %), a to 406,9 mil. EUR proti předchozímu roku. V dalších letech se však tempo růstu snižovalo stejně, jak ve sledovaném období klesal podíl exportu z ČR na celkových dodávkách ze zemí CEFTA.
6.9. Shrnutí a perspektivy odvětví V příštích letech bude nezbytné zajistit důslednou nediskriminaci všech energetických zdrojů a vyvážený návrh systémových změn, aby se předešlo neefektivnímu růstu výrobních nákladů podniků a odrazování zahraničních investorů od podnikatelských aktivit v ČR. Jedná se zejména o ohrožení dostupnosti základní suroviny pro papírenský průmysl – dřeva, způsobené možným odlivem do výroby energie z obnovitelných zdrojů. Zároveň bude nezbytné zabránit snižování konkurenceschopnosti českých podniků na evropském trhu, zejména vytvářením nerovných podmínek zbytečným zvyšováním ekologických limitů EU, bez odpovídajícího prospěchu na straně životního prostředí. Jde např. o návrh zařadit všechny řeky v ČR do citlivých toků (stálo by to přibližně 60 mld. Kč a způsobilo blokace nových investic). Dále bude nutné iniciovat diskusi a připravovat takové směrnice, které by zamezily nesprávnému nastavení procesů povolování (EIA, IPPC, atd.) nebo nařízení REACH (do systému nezahrnovat základní vlákniny či sběrový papír). Environmentální cíle v papírenském průmyslu je třeba hodnotit s ohledem na jejich ekonomické a sociální dopady. Přitom musí být nalezena optimální opatření jak v ekonomice a zaměstnanosti, tak v oblasti životního prostředí. Tento přístup zohledňuje princip trvale udržitelného rozvoje, založeného na dynamické rovnováze tří pilířů – ekonomického, sociálního a ekologického. Jakékoliv vychýlení jednoho z pilířů vnáší do systému rizika. Uvedený přístup hájí český papírenský průmysl společně se všemi 18 členskými zeměmi Konfederace evropských papírenských průmyslů (CEPI). Papírenský průmysl soustavně usiluje o snižování negativních vlivů své činnosti na životní prostředí a všichni rozhodující výrobci uplatňují environmentální systémy řízení. Od roku 1992 tak došlo k výraznému poklesu všech druhů znečištění až o 90 % (specifické emise na tunu výrobku klesly u SO2 o 84 %, NOx o 50 %). Podstatně se snížily specifické spotřeby energií na výrobu 1 tuny papíru (voda o 42 %, elektřina o 44 %) a vlastní výroba elektřiny z biomasy stoupla z 37 % na 58 % celkové spotřeby elektrické energie v papírenském průmyslu. Od roku 1992 se ztrojnásobila spotřeba sběrového papíru na výrobu nových papírů a v roce 2004 dosáhla téměř 450 tis. tun. Přes dynamický růst spotřeby papírů a lepenek ČR stále ještě nedosahuje úrovně vyspělých zemí EU. Výhledově však lze předpokládat další vzestup tohoto ukazatele, až do výše spotřeby kolem 200 kg na obyvatele. To by odpovídalo celkové spotřebě v objemu zhruba 2 mil. tun za rok. Dosažení této hranice pouze absolutním nárůstem dovozu by bylo neefektivní a bude nutné je řešit investicemi většího rozsahu. Optimistické výhledy papírenského odvětví podtrhuje také skutečnost, že se jedná o odvětví, které je v surovinách založeno na trvale obnovitelných zdrojích, využívá možnosti snadné recyklace své produkce a obecně je vnímano jako environmentálně příznivé. Náměty na zlepšení pozice odvětví OKEČ 21 lze ve shodě s odvětvovým svazem shrnout do těchto bodů: ●
posilování silných stránek, omezování vlivu hrozeb a využívání příležitostí, ● pozitivní motivace podnikatelů i zaměstnanců a kultivace lidského faktoru ve smyslu jasného cíle, ● prosazování racionálních výsledků vědy, zejména aplikovaného výzkumu, ● účinná spolupráce a vytváření vzájemně prospěšných partnerství uvnitř země i v rámci EU, 135
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU ●
hledání nových projektů, představujících konkurenční výhodu při uplatnění převahy domácích zdrojů lidských, surovinových i energetických, ● přesvědčování partnerů o výhodnosti investic v ČR, zejména v případě mechanických vláknin a dřevitých i bezdřevých grafických papírů, ● rozšíření výroby materiálů na vlnité lepenky a výroby skládačkových lepenek.
136
