Tisk z hloubky Jará Lenka, Rezková Růžena 28.5.2008
Úvod Grafika - umělec přenese nápad na desku a z ní vznikne určité množství očíslovaných a podepsaných tisků (originál ne kopie). Rozdělení grafik podle způsobu tisku nebo umístění tiskových elementů (vyvýšeny, vyhloubeny, v jedné ploše nebo tvořeny průchodnými místy síta): Tisk z výšky Tisk z hloubky Tisk z plochy Tisk zkrze síto
Co to je? Dlouho nejdokonalejší způsob tisku, dosaženo nejlepších výsledků. Linie či body kresby jsou mechanickým nebo chemickým způsobem
vyhloubeny pod úroveň povrchu hladké kovové desky, vtírá barva (ostatní povrch setřena), papír při tisku vmáčknut do rýh v desce. Po sejmutí papíru ulpívá barva na jeho povrchu v mírném reliéfu (hlavní půvab). Měděná nebo zinková deska nebo i jiné kovy - ocel, železo, mosaz, hliník. Ruční měditiskový lis. Polygrafický průmysl - horizontální hlubotiskový rychlolis, hlubotiskové rotačky a speciální stroje pro tisk známek a cenin.
Techniky zpracování forem Mechanické (druhy rytin) – C1
mědiryt oceloryt tečkovaná rytina puncovaná rytina rytina s krejónovou manýrou suchá jehla – C4 škrabaná rytina (mezzotinta) – C7
Techniky zpracování forem Chemické (druhy leptů) – C3
lept čárový (do pevného krytu) lept s tečkovací manýrou lept s tužkovou manýrou lept čárový se zrnem lept do měkkého krytu (vernis mou) – C6 lept do křehkého krytu lept zrnkový (akvatinta) – C5 lept křídový (na světlo citlivém asfaltu) lept vykrývaný (rezerváž) lept lavírovaný heliogravura
Hlubotiskové rytiny Soubor hlubotiskových technik lineární nebo tónové kresby, kdy je mechanickým způsobem vyhlouben pod povrch tiskové formy.
obraz
Mědiryt Vyrytí kresby ocelovými rýtky do povrchu desky. Do prohlubenin
tisková barva. Měděná deska (1 - 3 mm) s vyhlazeným povrchem a opracovanými hrany. Pomocná kresba - přímo (mastnou tužkou, lehké načrtnutí hrotem jehly) nebo některou z pauzovacích metod. Nejtěžší grafická technika. Ovládání kresby, zručnost ve vedení rydla, soustředěnost, trpělivost a dobrý zrak. Rydla - vyrobena z kvalitní kalené oceli. Různé tvary průřezu trojúhelníkový, čtvercový, kosočtvercový nebo oválný (síla a charakter vrypu) Při rytí - grátek (spirálka vyrytého kovu), odstraní se ostrou tříhrannou škrabkou (zachytávání tiskové barvy, netisknoucí místa by nešlo vytřít)
Oceloryt Snaha využít příznivých vlastností oceli – odolnost
a schopnost snést při tisku neomezený náklad. Uplatňován při tvorbě knižních ilustracích v 19. stol. Nejdokonalejší technika pro tisk známek, bankovek a jiných cenin. Mědirytecká rydla jako u mědirytu.
Tečkovaná a puncovaná rytina Tónová kresba vytvářena malých bodů, vrážených různou intenzitou a v rozdílné hustotě. vrážení ocelových punců (hvězdičky, kolečka, křížky, trojúhelníčky) do povrchu měděné desky.
Jehlou nebo tečkovacím kladívkem. Světlé tóny – slabé nárazy, tmavé tóny – hluboké a husté vpichy.
Suchá jehla Ocelová ostrá rycí jehla nebo diamant. Grátek – neodstraňuje se (typický prvek) - kresba vychází v tisku
měkce bez ostrého ohraničení, nenapodobitelný sametový vzhled. Grátek se rychle snižuje a otisky ztrácejí na sytosti - omezen celkový náklad (30 otisků). Pro větší náklady galvanicky poocelit. Sběratelské hledisko - více ceněny otisky s nízkým pořadovým číslem tisku.
Rytina s krejónovou manýrou Technika, při níž se na hladké ploše měděné desky vytváří půltónová kresba. Rycí nástroje - ruleta, moleta, matoir
Škrábaná rytina (mezzotinta)
Tónová rytina, vyškrabávání. Nepoužívá se (obtížnost, časovou náročnost). Měděná deska (1,5 - 2 mm) - zrno pomocí skobliny (kotoučový zrnič). Povrch se přetře slabým nánosem řídké tempery (tisková čerň smíšená s lojem). Kresba bílou křídou. Prosvětlování z tmavé ozrněné plochy - postupně přes půltóny k nejsvětlejším partiím (větším či menším seškrabáváním a vyhlazováním zrna), čím nižší zrno, tím méně tiskové barvy udrží.
Hlubotiskové lepty Skupina technik lineární i tónové kresby, kdy je obraz vyhlouben pomocí leptadla. Postupy se nazývají mokré, na rozdíl od suchých, mechanických postupů rytiny.
Lept čárový Provedení kresby rycí jehlou do vrstvy ochranného krytu, který pokrývá
kovovou desku. Působením leptadla je kresba v místě obnaženého kovu vyleptána do hloubky. Měděná deska (1,5 - 2 mm), spíše měď světlejší (tvrdší), čím více zabarvená do červena, tím je měkčí a leptací proces probíhá pomaleji. Kryt zabraňuje leptadlu, aby se nedostal k desce v místech mimo kresbu, dostatečně odolný. Kryt - koupit nebo se provede vařením včelího vosku, mastixu a syrského asfaltu. Zahřeje se po celé ploše. Krytem se přetře povrch koženým válečkem. Kryt bez zabarvení se začadí plamenem (znatelná stopa jehly). Po začouzení vystavení studené vodě (zrcadlový lesk). Ocelová rycí jehla. Kreslení obrysové čáry i stínování probíhá negativně. Při leptání důležité vlastní vyrytí. Správnou volbou leptadla a dobou působení se dotváří a obohacuje kresba náležitou gradací linií, vytvářejících plastičnost, prostorovost, světlost a stín.
Heliogravura Nahrazující ruční rytí fotochemickým procesem. Roku 1878 ji vynalezl malíř a vynálezce Karel Klíč a v roce
1890 ji zdokonalil na rotační stírací hlubotisk. Heliogravura je založena na okopírování fotografického negativu na měděnou desku, opatřenou asfaltovou a citlivou želatinovou vrstvou, a na naleptání desky za osvětlení. V desce se vytvoří různě hluboké jamky, do nichž se nanáší barva. Tu pak papír pod tlakem válce povlečeného pružnou gumovou vrstvou vysává.
Závěr Metody objasňují vznik grafického díla i složitost a náročnost postupů, kterých je ke vzniku zapotřebí. Metody jdou kombinovat, ale více než 2 různé techniky není dobré - příliš složitě zpracovené desky ztrácejí často na svěžesti a i na půvabu.
Literatura [1] KREJCA, Aleš. Techniky grafického umění. Praha: Artia, 1981. 203 s. ISBN 37-008-81 09/16
[2] Wikipedie otevřena encyklopedie [online], [cit. 200805-14] dostupný z WWW:
