VYPRACOVÁNÍ OPTIMÁLNÍ VARIANTY MATERIÁLOVÉHO VYBAVENÍ PRO CYKLISTICKOU ČÁST KRÁTKÉHO TRIATLONU

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU Laboratoř sportovní motoriky

VYPRACOVÁNÍ OPTIMÁLNÍ VARIANTY MATERIÁLOVÉHO VYBAVENÍ PRO CYKLISTICKOU ČÁST KRÁTKÉHO TRIATLONU Bakalářská práce

Praha 2010

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracoval:

Mgr. Lenka Kovářová

Svatoš Václav

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Praze, dne ……………………………

 

……………………………

2

Poděkování Tímto bych rád poděkoval Mgr. Lence Kovářové, za odborné vedení, podnětné rady, připomínky a pomoc při vypracování této bakalářské práce.

 

3

Svoluji k zapůjčení bakalářské práce ke studijním účelům a žádám o evidenci osob, které si ji vypůjčí.

Datum

 

Jméno

Číslo OP

4

Adresa

Poznámky

Abstrakt Název práce: Vypracování optimální varianty materiálového vybavení pro cyklistickou část krátkého triatlonu Cíle práce: Podat triatlonové veřejnosti přehled o materiálním vybavení používaném v cyklistické části krátkého triatlonu a vypracování optimálních variant pro jednotlivé výkonnostní kategorie triatlonistů. Metoda: Při vytvoření optimálních variant pro tři výkonnostní úrovně jsme vycházeli z rešerše dostupné literatury a vlastních zkušeností v oboru servisu, vývoje a stavby jízdních kol pro závodníky nesoucí tituly jako několikanásobný mistr ČR, vítězové českého poháru, účastník OH. Výsledky: Výsledkem práce je vytvoření tří variant optimálního vybavení pro jednotlivé výkonnostní kategorie, tedy pro hobby, výkonnostní a vrcholové triatlonisty. Klíčová slova: Krátký triatlon, cyklistika, silniční kolo, materiál, výkonnost 

 

5

Abstract Title: Development of optimum variations of material equipment for cycling part of short triathlon Objective: Giving an overview to triathlon public of triathlon equipment and material used in a cycling part of short-distance triathlon and the development of optimal variations for each performance category triathletes. Method: To create the optimal design for the three performance levels, we came out of research literature and our own experience in field service, development and construction of bicycles for riders bearing such titles as multiple Champion of Czech Republic, the Czech Cup winners, Olympic participant. Results: he result of this work is the creation of three variants of the optimal equipment each performance category. For hobbies, performance and competitive triathletes. Keywords: short-distance triathlon, cycling, road bike, material, performance

 

6

OBSAH 1

ÚVOD......................................................................................................................... 9

2 TEORETICKÁ ČÁST .............................................................................................. 10 2.1 Triatlon ............................................................................................................... 10 2.2 Cyklistická část triatlonu .................................................................................... 11 2.2.1 Popis cyklistické části .................................................................................. 12 2.3 Jízda v háku "drafting" ....................................................................................... 14 2.4 Technická pravidla cyklistické části krátkého triatlonu ..................................... 14 2.5 Materiální vybavení pro cyklistickou část závodu krátkého triatlonu................ 15 2.6 Historie jízdního kola ......................................................................................... 15 2.7 Silniční kolo........................................................................................................ 17 2.7.1 Rám silničního kola...................................................................................... 18 2.7.2 Přední vidlice ............................................................................................... 20 2.7.3 Hlavové složení............................................................................................ 21 2.7.4 Sedlovka, představec, řidítka ....................................................................... 22 2.7.5 Sedlo, omotávka........................................................................................... 24 2.7.6 Zapletené sety kol ........................................................................................ 25 2.7.7 Pláště a galusky ............................................................................................ 27 2.7.8 Řadící / brzdové sady ................................................................................... 29 2.7.9 Kliky a středová složení ............................................................................... 32 2.7.10 Pedály ......................................................................................................... 33 2.7.11 Doplňky ...................................................................................................... 34 2.7.12 Triatlonové tretry........................................................................................ 34 2.7.13 Ochranná přilba a brýle .............................................................................. 35 2.8 Dělení závodníků dle výkonnosti ....................................................................... 36 2.9 Přínos správně vybraného materiálu................................................................... 38 2.10 Adekvátní použití cyklistického materiálu k výkonnosti sportovce................. 39 3 HLAVNÍ ČÁST........................................................................................................ 41 3.1 Cíle, Metodika zpracování.................................................................................. 41 3.1.1 Cíle ............................................................................................................... 41 3.1.2 Metodika zpracování.................................................................................... 41 4  

VÝSLEDKY............................................................................................................. 41 7

5 DISKUZE ................................................................................................................. 48 6 ZÁVĚR ..................................................................................................................... 49 RESUMÉ ........................................................................................................................ 50 POUŽITÁ LITERATURA ............................................................................................. 51 INTERNETOVÉ ZDROJE............................................................................................. 51 PŘÍLOHY ....................................................................................................................... 54

 

8

1

ÚVOD

 

Jedním z hlavních motivů sportu je od pradávna snaha sportovce podávat co možná nejlepší výkon. A v případě, kdy k danému sportovnímu odvětví potřebujete i nějaké příslušenství, není to jen samotný sportovec, kdo nese na svých bedrech tíhu úspěchu či prohry. Za špičkovými výsledky jsou dnes schováni lidé různých profesí. Jedná se na příklad o vývojáře, designéry, mechaniky, matematiky a mnoho dalších. Jsou to právě oni, kdo dělají sport takový, jaký ho známe dnes. Výkony vrcholových sportovců jsou dnes na hranici lidských možností a o úspěchu či neúspěchu rozhodují na první pohled zanedbatelné, ve finále však velmi důležité drobnosti řadící sportovce ve výsledkových listinách i po tisícinách sekund. Bohužel právě triatlon je sportovním odvětvím, ve kterém ve všech třech disciplínách může použitý materiál více či méně ovlivnit celkový výsledek. V této práci se budeme zabývat druhou částí triatlonu, tedy cyklistikou a to ve specifikaci pro krátký triatlon. Pokusím se Vám podat přehled aktuálním cyklistickým materiálem. A zároveň, díky svým zkušenostem Vám nastíním, jak by měl vypadat vhodný a adekvátní cyklistický materiál s přihlédnutím jak k specifikacím tratě, tak k výkonnosti sportovce.

 

9

2

TEORETICKÁ ČÁST

2.1 Triatlon

Triatlon je sport, ve kterém závodník absolvuje plaveckou, cyklistickou a běžeckou část v uvedeném pořadí, s průběžným měřením času od startu plavání do cíle běhu. Jiná modifikace nesmí být nazvána triatlonem a musí již názvem vystihovat jinou podstatu (Český svaz triatlonu, 2009). V Tabulce č. 1. uvádíme délky tratí pro různé modifikace triatlonu. V naší práci se budeme zabývat krátkým triatlonem.

TRIATLON

Plavání

Kolo

Běh

Sprint triatlon

0,75

20

5

Krátký triatlon

1,5

40

10

Dlouhý triatlon

1,9-3,8

90-180

21-42,2

TERÉNNÍ TRIATLON

Plavání

Kolo

Běh

Terénní triatlon

0,75

20

5

Terénní triatlon dlouhý

1,9

90

21

Tab. 1: Distance triatlonových závodů, délka tratí (v kilometrech )(Český svaz triatlonu, 2009)

Triatlon se za svou historii stal sportem, který vyžaduje ve svém vrcholovém pojetí talentované a vysoce trénované sportovce. Trénink triatlonu přináší vysoké nároky především na práci a rozvoj funkčních systémů organismu. Jde především o fyziologické

a

biochemické

procesy

související

s

našimi

energetickými

–

metabolickými systémy, o vysoké nároky na srdeční a oběhovou soustavu, na dýchání a přenos kyslíku. Všechny disciplíny triatlonu tedy vyžadují vysokou úroveň dlouhodobé vytrvalosti, která je ale u jednotlivých disciplín odlišná především v intenzitě aerobních

 

10

procesů, v úrovni silové vytrvalosti a schopnosti optimálně využívat zdroje energie charakteristické pro dobu trvání jednotlivých disciplín. Dlouhodobé zatížení klade i vysoké nároky na regulační funkce organismu. Vzhledem k nutnosti technického zvládnutí plavání, cyklistiky a běhu přináší i vysoké nároky na nervosvalovou koordinaci. V porovnání s ostatními vytrvalostními sporty se zdá, že výkonnostní triatlonisté postupně vytváří specifický tělesný typ – „mezityp“ mezi výkonnostními plavci, cyklisty i běžci a morfologicky spadají do skupiny ektomorfní mezomorf. Vyznačují se velmi malým procentem podkožního tuku okolo 3–5 % u mužů, u žen 6– 10 %, štíhlou a přitom svalnatou postavou s výškou okolo 175–185 cm u mužů a 165– 175 cm u žen a hmotností 70–80 kg u mužů, 55–65 kg u žen (Formánek, Hořic, 2003). Triatlon je dnes vzkvétajícím sportem. Počet závodníků se za posledních 5 let zvýšil téměř o 300%. Po velkém úspěchu Olympijských her v Pekingu a blížících se her v Londýně v roce 2012, se očekává ještě větší zvýšení zájmu o tento sport. Mezinárodní triatlonová

unie

každoročně

schvaluje

přes

100

závodů

po

celém

světě

(www.triathlon.org, 2009).

2.2 Cyklistická část triatlonu

Cyklistická část triatlonového závodu a její pojetí se významně liší podle toho, o jak dlouhý triatlon se jedná. V dlouhém triatlonu, kde se jezdí bez draftingu (jízda v háku), se cyklistická výkonnost velmi významně podílí na konečném výsledku. V krátkém triatlonu, který je naopak charakteristický povolením jízdy ve skupině, cyklistika na první pohled takovou váhu nemá. Někdy je proto cyklistika nazývána tzv. skrytou disciplínou. Je to ale pouze zdání. Vynikající cyklistická výkonnost je nezbytným předpokladem i pro úspěšné absolvování krátkého triatlonu. Potom, co v několika posledních letech stoupla v triatlonu plavecká a obzvlášť běžecká výkonnost, se již začaly hledat rezervy ve zvyšování i cyklistické výkonnosti. Tento trend začíná být již v současné době. Zvláště na kopcovitých a technických tratích budou moci cyklisticky disponovaní triatlonisté získávat významný náskok. Výborní plavci budou mít snahu vteřiny získané ve vodě udržet i na tratích rovinatého charakteru. Důležitost určitého "přebytku" cyklistické výkonnosti ještě více vynikne, pokud si uvědomíme, že cílem jízdy na kole musí být bez výrazné celkové únavy jet rychle a přitom v každém případě  

11

udržet nervosvalovou funkčnost dolních končetin v co nejpřijatelnější míře únavy. Zatímco jízda na kole ovlivňuje náš běh, plavání, které kolu předchází, může významně ovlivnit výkon cyklistický. S rostoucí speciální trénovaností a výkonností se ale vzájemné negativní vlivy jednotlivých částí triatlonu postupně snižují (Formánek, Horčic, 2003).

2.2.1 Popis cyklistické části Vše začíná v prvním depu, tedy po ukončení plavecké části. Depo je součástí závodu. Zvláště po plavání je rychlost v depu důležitá. Zautomatizované provedení je nezbytné. Po doběhu ke kolu postupujeme navyklým způsobem a hlavně v klidu a bez stresu. Během práce v depu provádíme tyto činnosti: svlékání neoprenu, připevnění čísla upevněného na gumě – přehazovačce směrem dozadu, nasazení brýlí, helmy (nebo obráceně), její zapnutí a uchopení kola ze stojanu. Dnes je již samozřejmostí, že se závodníci obouvají za jízdy na kole. Předpokladem tohoto technického prvku je dokonalý nácvik v tréninku, pečlivá příprava před závodem i závodní zkušenosti. Příprava spočívá v upnutí bot do pedálů a jejich přichycení gumičkami v optimální poloze umožňující bezproblémové zasunutí (trefení) nohou do bot po naskočení na kolo. Pro závod můžeme o trochu více dotáhnout šroub regulující vypínací sílu pedálů, než používáme při tréninku, pokud to systém našich pedálů dovoluje. Pečlivě připravíme boty tak, aby šla zasunout přední část chodidla bez použití rukou a nevytáhly se nám z přezky utahovací řemínky. Rovněž je nutno zkontrolovat, zda vložka v cyklistické tretře je přilepena. Její volný pohyb může v kombinaci s mokrým chodidlem způsobit její shrnutí. Zkontrolujeme druh používaných gumiček. Jsou totiž také takové, které se nepřetrhnou a pruží. Dáváme si dobrý pozor, abychom s již připraveným kolem v průběhu závodu v depu necouvali, protože by došlo k předčasnému přetržení gum. Ne všichni závodníci gumičky používají a mnozí zvládnou obouvání i bez nich. Poměrně často se ale stává, že při běhu depem nebo při nasedání na kolo tretra zavadí o zem a vypne se z pedálu. Po naskočení kolo rozjedeme a postupně za pomocí rukou nazujeme paty a boty utáhneme. Pokud je za depem ihned prudší dlouhé stoupán, stojí za úvahu obutí bot v depu.

 

12

Velice častým problémem bývá spadlý řetěz při běhu s kolem depem. Většinou se tak stává na travnatých nebo jinak nerovných plochách nebo při nárazu kola o nějakou překážku, např. obrubník. Po naskočení na kolo nás opět čeká nepříjemné překvapení. Běhu s kolem i nasedání tedy věnujeme zvýšenou pozornost. Většina závodů se dnes v cyklistické části jezdí s povolenou jízdou bezprostředně za soupeřem. V tomto ztrácí cyklistika v triatlonu charakter časovky jednotlivců, byť délkou trati je jí nejblíže. Důležitým momentem po zvládnutém plavání a bleskovém depu jsou dnes ve špičkovém pojetí triatlonu první stovky metrů až první kilometry na kole. Schopnost okamžitého nasazení vysoké intenzity v této části závodu může často zásadně ovlivnit nejen naše aktuální postavení v závodním poli, ale konečný výsledek závodu. Po nástupu “draftingu” (jízdy v háku) je pro závod na olympijských tratích důležité nastřádat potřebné množství energie pro závěrečný běh. Jízda na chvostu balíku to neřeší. Zde je větší nebezpečí kolize (pádu) či nezachycení rozhodujícího nástupu (úniku). Na konci balíku také bývá nestálé tempo, a tak často můžeme vyplýtvat mnohem víc energie než ti, co pracují na špici balíku. V závodech, kde se odehrává cyklistická část v kopcovitém terénu, se velice rychle pozná, kdo v přípravném období trénoval na kole a kdo jen najížděl tzv. objemové kilometry. Taktických variant způsobu našeho závodění může být více, ale rozhodujícím faktorem je, zda naše výkonnost odpovídá rychlosti ostatních soupeřů nebo zda se v cyklistickém balíku držíme s vypětím sil. Dobrá cyklistická výkonnost nám dává více prostoru efektivně reagovat na průběh závodu s cílem co nejlepšího výsledku na jeho konci. V závěru kola, asi 200 m před čárou sesednutí, rozepneme tretry a nohy na ně položíme. Snažíme se sesedat na špici balíku, abychom měli volnou cestu ke svému stanovišti v depu. Helmu rozepínáme až po uchycení kola do stojanu (Formánek, Horčic, 2003).

 

13

2.3 Jízda v háku "drafting"

Jedná se o techniku jízdy v závětří tedy místě s menším odporem vnějšího prostředí, v našem případě za dalším cyklistou nebo seskupením cyklistů. Jízda v háku se provádí v co možná největší blízkosti a ve správném směru za jezdcem před námi. Optimální místo s nejmenším odporem vzduchu nemusí být vždy přímo za jezdcem před námi, ale velmi výrazně jej ovlivňuje směr a síla větru. Výsledkem jízdy v háku je snížení vydané energie při udržení stejné rychlosti nebo dosáhnutí vyšší rychlosti při stejné spotřebě energie.

2.4 Technická pravidla cyklistické části krátkého triatlonu

Mezinárodní triatlonový svaz (International Triathlon Union, dále jen ITU) je jediný řídící orgán zodpovědný za stanovení soutěžních pravidel triatlonu. Soutěžní pravidla ITU upravují postoj a chování závodníků účastnících se ITU závodů. V případě, že konkrétní situaci ITU pravidla neupravují, platí pravidla pro příslušný sport – v našem případě se jedná o pravidla mezinárodní cyklistické federace UCI (Union Cycliste Internationale). Soutěžní pravidla jsou každoročně upravována na základě rozhodnutí technické komise (International Triathlon Union Technical Committee, dále jen ITU- TC). Všechny tyto změny musí být písemně oznámeny členským federacím ITU nejméně 14 dní před počátkem platnosti. Aktualizovaná verze Pravidel je vyvěšena na oficiální webové stránce ITU (Bauer, Kučerová, 2008). Krátký triatlon spadá do kategorie závodů s povolenou jízdou v háku a tak se zde uplatňují pravidla UCI pro závody na silnici s hromadným startem.

 

14

2.5 Materiální vybavení pro cyklistickou část závodu krátkého triatlonu  

K druhé části každého triatlonu, tedy cyklistické je bez pochyb za potřebí nejvíce speciálního sportovního materiálu a tudíž i mnoho prostoru pro chyby nebo naopak možnost, jak získat nad soupeři výhodu. Nejdůležitější položkou je složitý stroj v našem případě v podobě silničního jízdního kola (Obr. 1). Dalším nezbytným materiálem jsou speciální triatlonové tretry (Obr. 2), bezpečnostní přilba a sportovní sluneční brýle. Tento materiál je absolutní nutnost. Jako doplněk můžeme zmínit cyklocomputer, avšak mnohem vhodnější je použití sporttesteru disponujícího i cyklistickými funkcemi, který využíváme jak v tréninku, tak po celou dobu závodu ve všech třech disciplínách. Jízdní kolo je tak vybaveno pouze odpovídajícími snímači komunikující s náramkovými hodinkami. Dalším doplňkem na kole mohou být měřiče wattového výkonu. Avšak díky jejich prozatím poměrně velké hmotnosti by mělo být jejich použití v závodech situováno spíše do přípravných závodů a ne do závodů vytyčených jako hlavní závody sezóny. Tam závodník musí podat maximální výkon a akceptovat vývoj závodu. Toto tvrzení si přímo žádá o okamžité protiřečení, neboť dnes při pohledu do pelotonu profesionálních závodníků v cyklistice si všimneme ohromného rozmachu měřičů wattového výkonu špičkové německé kvality od firmy SRM. Montáž tohoto produktu však mnohdy není jen z důvodu zaznamenávání a vyhodnocování dat, ale slouží i jako prvek pro dovážení závodních kol, neboť UCI vydala pravidlo o zákazu dovažování kol pomocí závažíček a předmětů nesouvisejících s konstrukcí kola. Kolo tak musí splňovat váhový limit bez dovažujících komponentů, tedy váha materiálu musí být nosnou konstrukcí kola.

2.6 Historie jízdního kola  

I když již v egyptské a antické kultuře a v počátcích novověku se objevují zmínky o použití kola jako dopravního prostředku, je v historii jízdního kola doložených věrohodně teprve posledních 250 let. Mezi lety 1760 až 1817 se v Německu, Francii a také Rusku objevuje stroj podobný kolu. Jak to ale obvykle v životě chodí, znám je  

15

především ten, kdo si nechá vynález patentovat a propaguje ho. V případě kola byl tím prozíravým německý lesník Karel Vilém Friedrich Drais ze Sauerbronnu. Prototyp řiditelného kola s opěrkou pro předloktí, které se pohánělo odrážením nohama od země (Obr. 3), vystavoval již v roce 1817 v Paříži a nazval jej velocipéd (z latinského velox rychlost a pedes - nohy). Říkalo se mu po jeho vynálezci "drezína". Dalších téměř padesát let trvá mnohým vynálezcům v Anglii, Německu a Francii vymyslet a uvést v život pohon kola jinak než odrážením nohama od země. Nakonec se v daných podmínkách ukázal životaschopný stroj s pohonem předního kola a přímo na něm umístěnými klikami (Obr. 4). Vyrobit a hlavně propagovat se jej podařilo nejlépe Francouzům Ernestu a Pierru Michaux. Na Světové výstavě v Paříži (1867) se jejich kolo stalo středem pozornosti. O rok později byla založena první skutečná továrna na výrobu kol - Michaux Campagnie. Z této výstavy jej do Čech přivezl Jakub Thonet, továrník z Bystřice pod Hostýnem a nákresy kola také strojník Josef Pechánek z Hořic v Podkrkonoší, ten také pravděpodobně krátce na to vyrobil první kolo u nás. Po Světové výstavě v Paříži se na kole začalo opravdu závodit a technický vývoj se urychlil. Ještě koncem šedesátých let 19. století se z kola s dřevěným rámem a loukotěmi stává celokovový těžkooděnec. Počátkem 70. let se technický vývoj kola z větší části přemisťuje do Anglie, protože Francouzi a Němci jsou ve válečném stavu. Objevuje se první pryžová obruč na ráfku vysokého kola, která mírně zlepšuje jeho jízdní vlastnosti. Přes jejich nebezpečnost se vysokým kolům (Obr. 5), které v 70. letech dominují a kterým se výstižně přezdívá kostitřasy, daří držet získané pozice. Kolo bylo stále spíše výsadou bohatých lidí. Ti z něj mohli dávat najevo své vyšší společenské postavení tak, jako tomu bylo ze sedla koně. Velkou překážkou dalšího rozšíření cyklistiky se ukázala vedle ceny kola také kvalita cest, která vysokému kolu bránila v širším použití, protože jeho stabilita byla špatná a ovladatelnost obtížná. Z těchto důvodů již v druhé polovině týchž 70. let vznikají v Anglii kola, která jsou nižší a využívají řetězového převodu hnací síly na kolo. V roce 1878 H. Bate sestrojil kolo, které nazval Flying Dutchman - Létající Holanďan. Nevýhodou bylo pákové ovládání řízení předního kola, přesto však můžeme tento stroj považovat za první ucelenou konstrukci podobnou dnešním kolům. Nedostatek v řízení odstranil v roce 1879 H. J. Lawson. Sestrojil kolo, které sám nazval bicyclette (Obr. 6). Mělo otočné řízení, ale bylo ještě poplatné vysokým kolům.  

16

Současně od roku 1879 vzniká v Anglii řada kol, které jsou nazývána "bezpečníky", protože z nich nehrozí takové pády, jako z vysokého kola. Jedním z představitelů je i kolo "Hirondelle" - Vlaštovka (Obr. 7) a další podobné typy. Společným jmenovatelem těchto kol byla dvě stejně velká kola, přední přímo řiditelné, zadní poháněné řetězovou transmisí z převodníku umístěného mezi koly a i když ne ještě zcela dokonalý, ale přesto rám podobný dnešním kolům. Definitivní tečku za vývojem kola udělal v roce 1884 Angličan Thomas Humber, který vynalezl a uvedl na trh kolo s rámem ve tvaru kosočtverce (Obr. 8). Přes tyto převratné vynálezy se o své oprávněné místo na slunci ještě celá osmdesátá léta pere nízké kolo s vysokým. Konzervatizmus je svým způsobem cyklistům vlastní. Nesmíme ale zapomenout i na další vynálezy, které přiblížily kolo ze sféry určené pro závodníky a vysoce majetnou společnost k běžným uživatelům. Některá jména se velmi dobře pamatují. Irský zvěrolékař John Boyd Dunlop znovuobjevil v roce 1888 pneumatiku plněnou vzduchem a firma Dunlop na ziscích postavila svoji budoucnost. Nedlouho potom mezeru v užitných vlastnostech jeho vynálezu vyplnili bratři Michelinové pneumatikou s drátěnými okraji, kterou bylo možné během závodu nebo na cestě opravit. Ve větší míře se používají zdokonalená kuličková ložiska, dokonalejší řetězy, převodová kola a volnoběžky objevené již dříve. A tak je kolo na téměř celé století hotové. (Henke a kol.,2007)

2.7 Silniční kolo

Silniční kolo se vyvíjí již od konce 19. století. Přes mnohé inovace se jízdní silniční kolo vyvinulo od práce se dřevem a triviálních strojů až po dnešní špičkové stroje využívající nejmodernější materiály, poznatků z aerodynamiky, mechaniky, ergonomie a biomechaniky přesahující cenou malé osobní automobily. To, jak v dnešní době vypadá silniční kolo, je pravděpodobně vývojářský limit a v nejbližších letech se nedočkáme tak zásadních změn. Vývojáře a designéry v tomto také velmi omezuje mezinárodní cyklistická federace UCI. Ta stanovuje přesná pravidla o tom jak má kolo pro danou disciplínu vypadat a jak na něm má závodník sedět.

 

17

Pro použití v krátkém triatlonu se používají klasická silniční kola tak, jak je známe ze silničních závodů jako je třeba Tour de France. Nejedná se tedy o časovkářské speciály nebo dráhová kola. Na rozdíl od kol určených pro závody v silniční cyklistice je u těch triatlonových povoleno použití nástavců na řidítka (Obr. 9), byť jízda v háku je součástí obou sportovních disciplín.  Ta však musí odpovídat pravidlům. V českém znění dle pravidel českého svazu triatlonu a to dle pravidla 14.2.5 definující přesně omezení nástavců. Ty smějí být namontovány pouze na klasická silniční řidítka (Obr. 10), nesmějí přesahovat přes spojnici duálů (řadících/brzdových pák) a nesmějí přesahovat o více jak 15 cm středovou osu otáčení předního kola. Zároveň musí být vpředu pevně spojeny můstkem. Výjimku tvoří pouze staré typy, kdy protilehlé konce nástavců leží přímo proti sobě a mají společnou osu, pak jejich konce musí být ukončeny plastovou zátkou a mezera mezi oběma konci nesmí být větší než 4 cm. Z pohledu dnešního moderního triatlonu je použití nástavců na velkém ústupu. Jelikož se 40 km dlouhá trať většinou odehrává jako malý cyklistický závod, kdy závodníci jedou pohromadě v menším pelotonu, mnohdy i na tratích s velice zajímavým výškovým profilem, je použití nástavců zbytečné a jejich přínos za váhovou daň, která je spojená s jejich montáží, je diskutabilní. Tím se dostáváme k pravidlu o celkové váze kola. Ta jsou shodná s pravidly UCI, neboť triatlonové závody s povolenou jízdou v háku se jimi řídí. Platí tedy hranice 6,8 kg pro celé kolo bez doplňků, jako jsou láhve, cyklocomputer atd. Na rozdíl od cyklistických závodů, kde jsou všechny předpisy přísně kontrolovány a následně nemalými sankcemi trestány, v triatlonu se dodržování technických pravidel kontroluje velice zřídka a to především váha kol. Dokonce ani na tak významných akcích jako jsou OH nebo MS nedochází k převažování kol a tak můžeme špičkové závodníky vidět i na kolech třeba až o kilogram lehčích. Příkladem může být vítězka několika světových pohárů a stříbrná z letních olympijských her v Pekingu Portugalka Vanessa Fernandes jedoucí na titanovém rámu Litespeed Ghisallo vážící pod 800g.

2.7.1 Rám silničního kola Rám jízdního kola je základním stavebním kamenem utvářející celkový dojmem a vlastnosti kompletního kola. Je nosnou kostrou celého systému a komponentů, z kterých se kolo skládá. Bez adekvátního výběru rámu dle určení odvětví triatlonu a somatotypu  

18

jedince nelze postavit kolo takové, které nám pomůže ušetřit energii a dosáhnout tak lepšího výsledku. S každým rokem přicházíme do styku s nepřeberným množstvím inovací a novinek. Ne všechny novinky jednotlivých výrobců jsou však skvostným vývojovým převratem, ale mnohdy jen designérským prvkem a to hlavně díky dnes velmi populárním kompozitním materiálům. Tvar trubky nebo celého rámu tak může být prakticky neomezený (omezený UCI) díky jednoduché tvárnosti materiálu. Podobně je tomu i u rámu ze slitin hliníku, kdy díky technologii hydroforming jsou trubky potažmo polotovary vkládány do forem s daným tvarem a vtlačením horkého oleje pod vysokým tlakem se trubka formuje. Díky tomu ale nezískáváme pouze trubku pro výrobu rámu obohacené o designérské prvky, jako jsou různé prolisy, ale především měnící se tvar průřezu trubky v její celé délce. Tak může trubka v oblastech největšího namáhání mít větší průměr a rozdílnou orientaci. To má za následek zvětšení styčné plochy v místě sváru. Zároveň umožňuje vyrobit trubku s měnící se tloušťkou stěny. Dnes jsou hliníkové rámy pro závodní použití již na samém okraji dnešní produkce a vhodnosti použití, a to především díky únavové křivce materiálu a jeho měrné hmotnosti. Mnohem vhodnější jsou varianty, kdy se kombinují materiály hliníku na pozici spojek a uhlíkového vlákna na pozici trubek. Obě tyto varianty rámů jsou dnes řazeny svým určením spíše pro hobby závodníky. Velice levné hliníkové rámy a přenádherné ocelové rámy pájené do chromovaných spojek nebo svařované dnes v závodech absolutně vystřídaly rámy kompozitní a to především z uhlíkových vláken. Ty jsou nabízeny ve velmi široké škále. Bohužel většina rámů využívající uhlíkového materiálu je čínské produkce nevalné kvality. Proto s výběrem rámu příliš neexperimentujte. Držte se renomovaných značek produkující kvalitní rámy po dlouhou dobu. Při koupi karbonového rámu se vyplatí připlatit. Zde uvádíme několik firem zabývajících se produkcí opravdu kvalitních karbonových rámů. Jedná se např. o firmy BMC, Cannondale, Trek, Canyon, Specialized a další. Ne vždy musí znamenat slavné jméno firmy jako např. Colnago kvalitní zpracování rámu a dosahovat očekávaných kvalit. Vždy si rám dopředu prohlédněte a porovnejte s jiným. Kvalita zpracování je dobře patrná na první pohled. Sledujte recenze a snažte se o daném produktu zjistit co možná nejvíce informací nebo vyhledejte odbornou pomoc. Zde před vámi ale stojí otázka, zda prodávající je skutečně objektivní s přehledem v oboru nebo se pouze snaží prodat produkty, které právě on prodává.  

19

Nezapomeňme také na rámy titanové, které již pomohly k zisku mnoha cenných kovů a mnohdy je vídáme u závodníků té nejvyšší kvality. A přesto stojí titan i přes své skvělé vlastnosti v ústraní. A to především díky finální ceně rámu danou náročností zpracovaní a nemožností firem chrlit tak velké počty, natož sponzorovat nějaký tým zapsaný do seriálu závodu jako je např. Pro Tour, kde by došlo k velkému zviditelnění. A tak si titan stále drží punc luxusu, kvality, úžasných vlastností a dlouhé životnosti za velké finanční prostředky.

2.7.2 Přední vidlice V dnešní době se otázkou výběru správné vidlice zabýváme již jen velice okrajově, neboť většina rámů se dnes vyrábí jako rámový set, kdy k rámu dostáváte i vidlici. Ta je většinou zhotovena tak, že přesně lícuje se spodním okrajem hlavové trubky a je nastříkána v barvě rámu, což jako celek působí kompaktním designem. Odpadá také problém s nesprávným výběrem vidlice a jejím předsazením, což je ostrý úhel svírající osa nohou vidlice s jejím sloupkem. Nemůže se vám tak stát, že byste zakoupili vidlici s neodpovídajícím stupněm pro daný rám a výrazně byste tak zhoršili jízdní vlastnosti kola. Mnoho špičkových výrobců dnes používá vidlice, které se dají zakoupit i samostatně a nejdou vlastní cestou. Jedná se o to nejlepší, co aktuální trh nabízí a to vidlice od firmy Easton řady EC90. Rámy tak vznikají s technickými parametry přímo pro tyto vidlice tak, aby vše přesně lícovalo a pasovalo. Vidlice jsou často opatřeny nástřikem k barvě rámu, ale dle tvaru nebo méně viditelného loga se dá vidlice identifikovat. A čím že jsou tyto vidlice Easton tak unikátní? Jako hlavní na tomto produktu vyzdvihněme to, že na vidlici nenajdete jediný spoj jako u konkurenčních produktů, kdy lepené spoje v oblasti patek, spoje můstku s nohama vidlice nebo spoj mezi sloupkem a můstkem je často problémem zapříčiňující malou životnost produktu a omezenou funkci. Tato celokarbonová vidlice je vyrobena technologií zpracování uhlíkového materiálu CNT (carbon nano technology) od firmy Zyvex. A tak je celá vidlice vyvedena z uhlíku včetně patek pro upnutí kola. Výsledkem je tak maximálně tuhá celokarbonová vidlice pohlcující vibrace s bezkonkurenční váhou mezi 300-350g dle modelu a to s plnou délkou sloupku. Od letošního roku přichází firma Easton s novým

 

20

patentem, kterým se rozhodla znemožnit problémy se správným dotažením hlavového složení nebo jeho povolováním. Jelikož do karbonového sloupku vidlice není možné narazit ježkovitou vložku se závitem pro šroub víčka hlavového složení jako u duralových sloupků, je tedy nutnost u standardních karbonových sloupků použití speciální rozpěrky. Ty se však ne vždy udrží na svém místě, ať je to z důvodu příliš velkého momentu dotažení hlavového složení, nebo díky rázům při jízdě. Firma Easton toto všechno řeší technologií ITT (internal thread technology). Jedná se o vyvedení závitu přímo v karbonovém sloupku téměř po celé délce, do kterého se našroubuje speciální duralová vložka, která má ve svém středu vnitřní závit M6 pro šroub víčka hlavového složení. Systém je velmi jednoduchý a stoprocentně funkční, pouze extrémně náročný na výrobu. Při výběru správné vidlice musíme tedy dodržet tyto zásady. Vidlice musí být správného typu určení, mít správný průměr a délku sloupku a odpovídající úhel předsazení. Dnes již nemá smysl se zabývat správným výběrem materiálu vidlice. Ocel, dural nebo ve výjimečných případech titan na všech postech vystřídaly kompozitní materiály s velkým obsahem uhlíku. Ideální volbou je tedy celokarbonová vidlice od kvalitního výrobce jako jsou Easton, Reynolds nebo třeba méně známých výrobců zabývajících se výrobou produktů z karbonových vláken nejen pro cyklistiku, ale také třeba pro vozy F1 jako jsou THM nebo AX-lightness.

2.7.3 Hlavové složení Jedná se o seskupení dvou ložisek umožňující otáčení předním kolem. Osa otáčení je ve většině případů osa sloupku vidlice. Hlavové složení tak musí přesně odpovídat rozměru rámu a sloupku vidlice. Dnes používané rozměry jsou vidlice s krkem 1 1/8“, u starších kol se setkáváme s šířkou 1“. Systémy, jako šroubovací hlavová složení pro vidlice se závitovým krkem, jsou již muzejní záležitostí. Dnes používaná hlavová složení označujeme jako systém A-head. To se vyskytuje v mnoha různých specifikacích. U nových kol můžeme najít (patent Geryho Kleina) použití spodního ložiska většího vnějšího i vnitřního průměru než u ložiska horního. Většinou se jedná o rozměr 1 1/5“ u spodního ložiska a horního o klasickém průměru 1 1/8“, existují ale i výjimky, kdy obě ložiska jsou atypického průměru a atypický může být i sloupek vidlice např. u firmy Cannondale. Zde se však setkáváme s problémem  

21

nutnosti montáže představce stejného výrobce a jsme tak odkázáni na použití originálního dílu. Ten je však dostupný ve velké škále rozměrů, takže by neměl nastat problém s nastavením optimálního posedu. Díky většímu rozměru spodního ložiska si mohou dovolit výrobci vytvořit vidlici s větším průměrem sloupku a větším můstkem vidlice. To samé platí u rámů, kdy uložení ložiska většího rozměru do spodní části hlavové trubky má za následek rozložení stejných sil na větší plochu, a tím tak umožňuje zmírnit namáhání a zvýšit tuhost tohoto spoje rámu s vidlicí. Toto řešení se dnes používá především u karbonových rámů s vidlicemi vlastní produkce (Trek, Rydley). Dalším, dnes velice populárním, řešením u hliníkových, ale i karbonových rámů, jsou integrovaná hlavová složení. Ta pracují se standardním rozměrem sloupku vidlice 1 1/8“ a díky utopení vidlice do rámu vytváří naprosto čistý přechod mezi vidlicí a hlavovou trubkou rámu. Systém funguje na principu dvou stejných ložisek s úkosem vložených přímo do hlavové trubky rámu. Vždy dbejte zvýšené obezřetnosti při výběru a montáži na správnost hlavového složení k typu rámu. Tento systém však neoplývá velkou životností. Naproti tomu stojí dva zbývající systémy, které díky možnosti použití hlavového složení od firmy Chris King dosahují životnosti přesahující sportovní kariéru jedince. Jsou to systémy klasické konstrukce hlavového složení, kdy ložisko je uloženo v misce a ta se lisuje do rámu a ve výsledku je ložisko mimo rám nebo v případě tzv. semi integrovaného hlavového složení je ložisko i s miskou zalisované v rámu. Systém s ložiskem mimo rám se používá především u titanových nebo ocelových rámů, u hliníkových dnes jen výjimečně, u karbonových téměř nikdy.

2.7.4 Sedlovka, představec, řidítka Tyto tři komponenty většinou zakupujeme pohromadě od jednoho výrobce, a to především kvůli vizuální stránce. Dodržení loga najdeme také na sériových kolech stejných výrobců, kteří se tohoto pravidla drží. Ne vždy musíme ale stát před otázkou nákupu sedlovky. Některé rámy jsou dnes zhotovené s integrovanou sedlovkou, a tak se výška sedla nastavuje jejím zkrácením nebo jsou rámy s vlastní sedlovkou atypického průřezu. Při výběru sedlovky musí vždy odpovídat její vnější průměr s vnitřním průměrem rámu. Dnes nejpoužívanější rozměry jsou 27,2 30,9 a 31,6 mm. Důležitá je také délka.  

22

Nikdy nevytahujte sedlovku tak, abyste překročili rysku místa maximálního vytažení. To ale není jediný limitní faktor. Sedlovka by také neměla být tak málo zasunutá v rámu, aniž by její konec nebyl pod úrovní spodního okraje horní rámové trubky v místě spoje se sedlovou trubkou. Další důležitý rozměr vzhledem k posedu na kole je předozadní poloha zámku sedlovky vůči ose sedlovky tzv. Offset. Také zámek sedlovky je velice důležitý. Vždy dbejte na to, aby byl kompatibilní s lyžinami sedla a dále zaměřte svůj výběr na sedlovky se systémem zámku, kdy jsou dva upínací šrouby proti sobě v ose rámu. Tento systém zabezpečí jemné a dokonalé nastavení polohy sedla vzhledem k rovině a nikdy nedojde k jeho pootočení např. v případě rázu způsobeného vjezdem do díry nebo přejetím nerovnosti na vozovce. Takovýto systém zámku produkují například firmy jako Thomson, Syntace, AX-lightness nebo Tune. Materiály sedlovek jsou opět různé, a to především z karbonového vlákna nebo z hliníku. Karbonové sedlovky mohou zvýšit pohodlí a přinést váhovou úsporu, ale také nemusí. Přináší s sebou občasné problémy s upnutím v některých rámech, které může gradovat s častým rozebíráním například kvůli častému cestování. Hliníková sedlovka zvýšení pohodlí rozhodně nenabídne, ale její používání je absolutně bezproblémové. Také u výběru představce budou první omezení představovat rozměry, a to průměr sloupku vidlice, i když dnes je většina silničních představců vyráběna pouze pro krky o rozměru 1 1/8" a pro vidlice se sloupkem 1" se řeší vložkou. Dalším rozměrem je průměr řidítek. Dnes prakticky vytlačený průměr 26,0 mm (pozor nezaměňovat s průměrem řidítek pro horská kola 25,4 mm při upnutí silničních řidítek do takového představce dochází k nevratné deformaci) průměrem 31,8 mm. Dále jsou u představce důležité hodnoty délky a jeho sklonu. Většinou se jedná o hodnoty 0˚, ± 5˚, ± 10˚ ale setkáme se i s jinými. Délky představců doporučuji používat u silničních kol od 90 do 130 mm. V případě, že ani jedna z těchto délek nevyhovuje, poukazuje to na špatnou velikost rámu. Materiály jsou shodné jako u sedlovek. Vždy dbejte na správnou montáž. Nikdy nepřesahujte limity pro utopení sloupku vidlice v představci (od horního okraje představce po sloupek vidlice max. 5 mm) není na škodu nechávat sloupek přesahovat cca 2 mm nad představec, kdy pod víčko hlavového složení vložíme podložku vysokou 5 mm. Docílíme tak upnutí představce po celé jeho stěně a zamezíme tak zborcení sloupku vidlice v důsledku přetažení představce. Vždy

 

23

dbejte na dostatečné dotažení všech šroubů a respektujte doporučený moment dotažení. U tohoto komponentu nikdy neexperimentujte! Výběr řidítek je velice individuální. Množství specifikací oblouků je velice široké a každý se sžije s jiným tvarem. Zato šířka by měla odpovídat stavbě těla, resp. šířce ramen. Při nasednutí a zaujetí posedu, kdy se jezdec drží za páky a propne paže, by tyto měly směřovat rovnoběžně nebo se mírně rozcházet. Nejčastěji používaná šířka na silničním kole je 42 cm, u větších mužských postav 44 cm a u žen zase mnohdy šířka 40 cm. Některé firmy nabízí i šířku 46 cm. Materiály pro výrobu jsou opět stejné jako u sedlovek a představců. Zde však doporučuji použití kvalitních karbonových řidítek, a to především z důvodu větší trvanlivosti. U jezdců s agresivním potem často dochází ke korozi hliníkových řidítek pod omotávkou, kdy jsou řidítka doslova během sezony "sežrána" potem. Velký otazník je nad tvary řidítek s plochou horní částí, která už není omotána omotávkou. Nejenže díky šířce není možné řidítka v horní části bezpečně obejmout, ale při mokrých či zpocených dlaních je horní část velice kluzká a tím pádem i nebezpečná. Stejně tak nedoporučuji používání kompletů, kdy jsou řidítka v jednom kuse s představcem a to především kvůli velice obtížnému nastavení ideální polohy. S řidítky v triatlonu, také jak už jsem zmínil, souvisí používání hrazdy. Hrazda může být samozřejmě užitečná v moment sólové jízdy a je kompromisem mezi středním a nízkým posedem, ale její použití v pelotonu může způsobit pád stejně tak "usnutí" v hrazdě před zatáčkou. U tratí s kopcovitým povrchem je její použití zbytečné. Je tedy na zvážení, zda hrazdu ano či ne. Při jejím použití nezapomeňte respektovat všechny pravidla pro její použití uvedená výše.

2.7.5 Sedlo, omotávka U obou těchto komponentů je velice těžké radit, který je pro jezdce zrovna ten pravý a málokterý se dá opravdu vyzdvihnout nad ostatní.

Oba tyto komponenty jsou

v přímém kontaktu s tělem jezdce a každému díky jeho fyziologické odlišnosti vyhovuje něco jiného. Mé doporučení je takové. Při výběru sedla se omezte na firmy, které se v tomto oboru pohybují už desítky let např. Sella Italia, Fizik, San Marco nebo Brooks.  

24

Při výběru modelu se vyplatí pořídit co možná nejlepší variantu v daném tvarovém provedení. Ve většině případů nabídne větší pohodlí díky karbonovému skeletu a výrazné ušetření váhy. Většinou se od nižších variant liší také v materiálu lyžin sedla. Ideálem jsou lyžiny titanové nebo karbonové. Velkou opatrnost si zaslouží sedla s dírou ve střední části, neboť v případě jízdy za deště proudy vody odletující od zadního kola smáčejí citlivé partie. Nemusí to být ale jen voda. I proudění vzduchu pod sedlem je někdy cítit a hrozí tak prochladnutí choulostivých částí. Důkazem tohoto faktu jsou závody v cyklokrosu, kdy byste ani na jednom kole profesionála nenašli sedlo s dírou, neboť nastydnutí nebo jakýkoliv urologický problém by znamenal konec v sezoně nebo v její velké části. Pro triatlon je také vhodné volit sedlo s co možná nejméně savým materiálem na povrchu, což sedla vyšších kategorií splňují. Velkou pozornost si také zaslouží kompatibilita sedla a sedlovky. Ne vždy je možné některé typy lyžin, především karbonových, upnout do zámku sedlovky. S omotávkou je to podobné, každý si najde tu, která mu vyhovuje. Nejčastěji používané jsou standardní omotávky s částmi korku, ale vybírat můžeme z provedení mechové, kožené, na dotek lepící atd. Pozor na gelové omotávky. Při jejich aplikaci se výrazně zvětší finální průměr řidítek, což třeba u žen (z důvodu menších rozměrů dlaně) rozhodně není ideální a ani bezpečné. Řidítka byste měli být schopni uchopit po celém obvodu tak, že poslední článek ukazováčku jste schopni překrýt palcem. Velice důležitá je také správná instalace omotávky na řidítka tak, aby nedocházelo k jejímu shrnování nebo dokonce rozmotání. Vždy dbejte na to, aby v koncích řidítek byly záslepky.

2.7.6 Zapletené sety kol Kola jsou jedním z těch komponentů, který vám při správném použití pomůže k lepšímu výsledku nejen pocitem z jízdy, který cítíte prakticky okamžitě, ale skutečně našetřenými silami nebo sekundami. U některých kol se dá na čtyřiceti kilometrové trati hovořit i o minutách. Špičková kola se vyznačují maximální tuhostí, akcelerací a minimálním valivým odporem. Pro závodění jsou kola tvořená klasickým výpletem 32 nebo 28 drátů, nábojem a ráfkem prakticky vytlačena zapletenými sety kol. Samozřejmě standardní

 

25

zapletená kola stále neztratila svoje místo i v závodním použití. Především v závodech, kde tvoří povrch kostky, prašné rozbité cesty podtržené deštěm a špatným počasím je jejich nasazení tou nejsprávnější volbou. Z toho vyplývá, že každý by taková kola měl vlastnit a to především k tréninku. Takto sestavená kola však nemusí být vůbec levnou záležitostí a mohou snadno přeskočit částkou některé sety kol. Jejich cenu výrazně ovlivňují použité komponenty, tedy ráfek, náboje a použitý výplet. Mnoho kilometrů se dá najezdit i na poměrně levném ráfku. Nedoporučuji však příliš šetřit na nábojích a výpletu kol. Výpletu vždy věnujte velkou pozornost a dráty s niply používejte jen od renomovaných firem jako je DT swiss nebo Sapim. Ale ani kvalitní komponenty nepomůžou, pokud bude výplet špatně zhotovený, jak po stránce uspořádaní drátů, tak jejich napětí. Vypletení a stavbu kol ponechte servisu vybaveným tensiometrem pro správné napnutí výpletu. Optimálně dotažený výplet se odvděčí dobrou tuhostí celku kol, stálostí síly napětí a vysokou životností (Schraner, 1999) . U takovýchto kol se jako lepší varianta jeví použití plášťového ráfku. Jednoduchost výměny pláště kvůli opotřebení nebo změně podmínek nebo výměny duše v případě defektu je jednoduchá a uživateli ušetří mnoho starostí a práce. To však neplatí o kolech určených pro závod. Opravdu závodní pár kol by měl být galuskový s celokarbonovým ráfkem. Taková kola se prodávají jako zapletené sety. I zde při výběru platí držet se produktů kvalitních firem s dobrým jménem v oboru např. Easton, Zipp, Hed, Reynolds a další. Dobré je se také informovat, zda jsou kola schválena UCI pro použití v silničních závodech a odpovídají tak pravidlům. Ne všechny produkt, a to především čínských výrobců, jsou opravdu bezpečné, ale nemusí jít jen o produkty méně známých firem. Zakázána jsou i dnes již historická kola Spinergy X - Rev, které byla opravdu nebezpečná díky jejich párové čtveřici karbonových plátů tvořících výplet. Dnes by nesplňovala pravidlo o tom, že kola musí mít minimálně 12 paprsků o maximální šíři 10 mm. Otázkou je, jak vysoký ráfek použít, neboť výrobci nabízí technologicky stejná kola, která se liší pouze výškou použitého ráfku. Nízké karbonové ráfky (zhruba do 32 mm) si v triatlonu své místo příliš nenajdou. Jejich určení je především do těžkých stoupání a kopcovitého profilu tratí, ale mohou být výhodou i při silném bočním větru. Jako ideální výška ráfku pro většinu tratí se jeví kola s výškou ráfku okolo 55 mm. Příkladem  

26

jsou kola Zipp 404 nebo Easton EC 90 aero. Pro závody s prakticky rovným profilem a bezvětřím můžeme zvážit použití zadního kola s ještě větší výškou, zhruba do 80 mm příkladem je zadní kolo Zipp 808.

2.7.6.1 Kola Lightweight Noční můra závodníků, kteří je nemají a naopak talisman úspěchu těch, kteří tyto kola mají ve svém stroji. Tato kola jsou doslova ověšena zisky těch největších vavřínu v cyklistice. A i pro triatlon se maximálně hodí. Jejich váha, tuhost a minimální aerodynamický odpor v tomto podání jsou pro ostatní výrobce nedostižným cílem. Svoji výškou ráfku 53 mm jsou vhodná na rovinaté závody, ale díky jejich váze a tuhosti nejsou ani v kopcích překážkou, ba naopak. A v čem, že jsou tato kola o tolik jiná? Snad ve všem na co jste u běžných kol zvyklí. Kola jsou složena z tvrdého karbonového ráfku ve všech místech své plochy, ve kterém najdeme zapečený magnet a čip nesoucí identifikační data. Dráty jsou také z uhlíkového vlákna obtočeného kolem těla náby a konci uloženými v útrobách ráfku. Dráty neboli spíše karbonová vlákna jsou vyvedena v aerodinamickém profilu snižující odpor celé sestavy. Těla nábojů jsou jak jinak než karbonová. Jediné nekarbonové díly jsou vnitřnosti náb. Většinou se jedná o přední náboj vlastní konstrukce Lightweight a zadní špičkové švýcarské konstrukce DT Swiss a to modelu 240 s. Tento systém je exkluzivní svou jednoduchostí a nevídanou kvalitou. Systém přenosu síly mezi ořechem a tělem náboje zajišťují dva proti sobě uložené zubatkové kroužky. Tím je dána bezporuchovost a velice malý úhel propadu pedálu na klice při záběru a tedy okamžitá reakce na záběr.

2.7.7 Pláště a galusky Volba galusky nebo pláště je především ovlivněna modelem kol. Není možné nalepit galusku na plášťový ráfek nebo obout plášť na ráfek galuskový. Pouze firma Tufo vyrábí tzv. plášťovky, což je galuska se speciální pryžovou patkou, která se zacvakne do ráfku určeného na pláště. Bohužel ne se všemi plášťovými ráfky je tento systém kompatibilní.

 

27

Pro závodní použití však hrají prim galusky. Jednak z důvodu toho, že většina závodních kol je galuskové konstrukce, ale především kvůli jejich vlastnostem. Galuska nabízí vlastnosti, které žádný plášť nenabídne a to především tlak, který galuska snese a při kterém se používá. U špičkových galusek maximální tlaky dosahují hodnot 250 p.s.i naproti tomu nejlepší pláště dosahují hodnot 160 p.s.i. To má za následek velice výrazné snížení valivého odporu. Další výhodou galusek je jejich přilnavost, kdy si závodník může dovolit mnohem rychlejší průjezd zatáček a odskočit tak soupeřům třeba ve sjezdu před depem. Další výhodou galusek je, že v případě defektu nemusí být závod úplně ztracen, neboť i na prázdné galusce se dá ještě a hlavně bezpečně krátce pokračovat na rozdíl od pláště. Správný výběr galusky není úplně jednoduchý. Velice důležité je především její určení, šířka a konstrukce. Vybrat jednu univerzální galusku by asi bylo možné, ale je to cesta kompromisu a závodník ztrácí možnost výhody díky zvolenému adekvátnímu materiálu.

Výběr galusky dle určení je velice důležitá věc, neboť většina firem

zabývajících se jejich výrobou, produkuje také verze pro dráhovou cyklistiku, časovku ale i třeba speciální pro triatlon. Od pohledu se nijak neliší, ale funkčně jsou naprosto rozdílné a neodpovídající. Proto je velice důležité se informovat o určení použití. Existují také galusky pro mokrý a suchý povrch. Pro krátký triatlon vybíráme galusky od šíře 19 mm až po 22 mm, pro silnice se špatným povrchem můžeme volit i galusku o šířce 23 mm. Užší šířku volíme pro závody s pěkným povrchem a malým počtem zatáček a naopak širší pro závody s velkým množstvím zatáček a horším stavem povrchu vozovky. Velice důležité je se také zajímat o konstrukci galusky. Velkou výhodou je pokud má galuska ochranu proti defektu v podobě aramidového pásku ukrytého v útrobách a dalším velmi důležitým faktorem je hustota pletení vláken kordu tzv. TPI index označující počet vláken v kordu na jednom centimetru čtverečném. Čím vetší je tento index, tím je galuska kvalitnější, odolnější vůči defektu a vyznačuje se přesným tvarem, vyšším tlakem huštění a menším valivým odporem. Vždy je snaha o to vybrat co možná nejlehčí galusku, neboť váha rotujících částí se maximálně podílí na jízdních vlastnostech kola, a to především na akceleraci. Zde je ale velice tenká čára mezi úspěchem či neúspěchem kvůli špatně zvolenému materiálu. Ne vždy je vhodné zvolit to nejlehčí, co trh nabízí a podstupovat tak příliš velké riziko v

 

28

podobě defektu. Pro lepší orientaci a vhodnost použití přikládám Tabulku č. 2 s vhodnými galuskami pro krátký triatlon.

Model galusky

Vhodné použití

Elite Jet

sucho, tratě s malým množstvím zatáček a kvalitním povrchem

S3 lite

sucho, technické tratě s kvalitním povrchem

Elite ride 23

sucho i déšť, tratě s nekvalitním povrchem

Giro Twix

déšť, tratě s lepší kvalitou povrchu

Tab. 2: Přehled vhodných galusek pro závodní použití v krátkém triatlonu od firmy Tufo

2.7.8 Řadící / brzdové sady Sada, neboli seskupení komponentů a to dualů, brzd, přesmykače, přehazovačky, řetězu a kazety a ve většině případů také klik se středovým složením, je pohonem a brzdovým systémem celého kola. Ač se na oko může zdát, že sada je velice důležitá, není vždy absolutně nutné sahat při výběru po tom nejlepším, co firmy nabízí. Mnohdy rozdíl mezi nejvyšší sadou a sadou o jednu úroveň nižší je jen ve váze a použitých materiálech. Systém a kvalita zůstává stejná při velmi rozdílných cenách. Pocit z jízdy tedy levnější sada nijak zásadně neovlivní, pouze na postu klik může být patrný rozdíl. Stojí tedy za zvážení, zda investici činící rozdíl mezi sadami neinvestovat jiným směrem například do rámu nebo závodních kol. Pro závodní použití ať se jedná o jakoukoliv výkonnostní nebo věkovou kategorii doporučuji jako minimum používat třetí sadu od vrchu produkce. V podání Sramu tedy sadu Rival u Shimana sadu 105 a u Campagnola Centaur.

 

29

2.7.8.1 Řadící / brzdové páky V sortimentu řadících a brzdových pák je velice malé množství variací. Tzv. dualy nabízejí tři renomovaní výrobci a to Sram, Shimano a Campagnolo. Dualy jsou takové mozky osazení vašeho kola, ovládáte jimi jak přehazovačku, tak přesmykač a brzdy to vše je v přímém kontaktu s vámi. Pro každou firmu jsou specifické vlastnosti, jako rozdílný způsob ovládání řazení, rozdílná ergonomie tvaru pák a rozdílný chod. Velice podstatná je ergonomie tvaru dualů, tu je dobré si osahat před jejich koupí. Problém může nastat u žen, dívek a závodníků mladších kategorií, kdy ve spodním držení je brzdová páka mimo dosah prstů. Firmy Sram a Shimano s tímto problémem počítají a brzdová páka se dá samozřejmě přiblížit blíže k řidítkům. Pro osazení kola je vhodné dodržovat u komponentů jejich hierarchii u výrobce a nemíchat je. Kompatibilita komponentů mezi firmami neexistuje. Není možné kombinovat např. Sram s Campagnolem. Jediné, co kombinovat lze, jsou desetirychlostní kazety a řetězy Shimano se sadami Sram. Jelikož kazety Sram jsou navržené pro ořechy (kazetové tělo na zadním náboji) Shimano, tím tak odpadá spousty problémů se zapletenými koly nesoucí s sebou použití sad Campagnolo, které dnes používá jedenácti rychlostní sady, avšak ani desetirychlostní sady nejsou kompatibilní. Rozdílný je také ořech pro kazety Campagnolo. S kvalitní funkcí duálů souvisí také kvalitní vedení, tedy použití kvalitního bowdenu a lanek. Při použití standardních bowdenů a lanek je velmi důležité dbát na správné použití koncovek na bowdeny. Ty máme v rozdílných konstrukčních řešeních a ne všechny se hodí na to samé místo. Příkladem jsou koncovky s gumovým těsněním chránící bowden před vnikáním nečistot. Použití takovéto koncovky jako první koncovky u duálů je zcela zbytečné a navíc nevhodné, neboť díky těsnění výrazně zhorší chod lanka. Setkáváme se také s různými specifickými problémy, které s sebou přináší například malé rámy nebo rámy s atypickým vedením bowdenů. Zde dochází při velkém ohybu bowdenu k výraznému zhoršení chodu a malé životnosti. V takovýchto případech doporučuji použít vedení od německé firmy Nokon. Použití těchto bowdenů je samozřejmě možné i u standardních rámů. Nokon nabízí velmi lehký chod nulového propružování při brzdění nebo řazení, velký rádius ohnutí bez zhoršení funkce a velice dlouhou životnost.

 

30

Při použití nové elektronické sady Shimano Dura Ace Di2 použití bowdenů odpadá. To je nahrazeno dráty vedoucí elektrické impulsy z baterie k servomotorkům řadících komponentů.

2.7.8.2 Přehazovačka a přesmykač Přehazovačka s přesmykačem by měla odpovídat modelové řadě řadicích pák. Použití přehazovačky z vyšší sady nic neřeší. Vždy je nutné dodržet stejného výrobce všech těchto komponentů pro maximální přesnost a spolehlivost řazení. Najdeme i malovýrobce produkující tyto komponenty, ale jejich použití v závodech a pro absolvování mnoha tréninkových kilometrů je nevhodné a zbytečně riskantní. Specifikací těchto komponentů je jen málo. U přehazovačky to může být délka raménka. To je dáno převody. U přesmykače dle upnutí (objímka nebo navářka) a tvar klece dle velikosti a počtu převodníků.

2.7.8.3 Brzdové čelisti a brzdové špalíky Na poli komponentů brzdových čelistí vhodných pro použití v krátkém triatlonu je poměrně malý výběr. Počet kvalitních produktů se dá prakticky spočítat na prstech jedné ruky. Většina z nich je součástí sad pro osazení kola a jejich použití není chybou. Brzdy ze sady, kterou jsme si vybrali pro osazení kola, nabídnou velmi kvalitní službu a příjemný chod po dlouhou dobu bez jakékoliv údržby. Bohužel tyto standardní čelisti například ze sad Sram RED, Shimano Dura-Ace nebo Campagnolo Record a sad nižších nám nenabídnou váhovou úsporu a menší aerodynamický odpor, který zde můžeme dosáhnout, aniž bychom ztratily cokoliv z funkčnosti a výkonnosti brzd. Na tomto místě patří vyzdvihnout jednu firmu pocházející z USA. Její produkty jsou prověřené závody Tour de France a mnoho dalšími. Při pozorném zkoumání opravdu závodních strojů je můžeme spatřit u těch nejlepších závodníků světa, jak na kolech časovkářských speciálů, tak na klasických silničních kolech. Jedná se o firmu Ciamillo sídlící v americkém státě Georgia a jejich produkt v oblasti brzdových čelistí pojmenovaný Zero G. Jde o o hliníkové brzdové čelisti zhotovené obráběním na CNC stroji, doplněny kompletním titanovým příslušenstvím. Tyto brzdy mají vynikající

 

31

brzdné vlastnosti a ušetří mnoho gramů, avšak ne se všemi ráfky jsou kompatibilní. Problém nastává při větší šíři ráfku a jejich montáž je tak pracnější. Ani jízda v dešti těmto brzdám příliš neprospívá. S brzdami a použitím karbonových kol také souvisí správný výběr brzdových špalíků. Brzdové gumičky v brzdách nelze používat stejné, jako jsou na hliníkové ráfky. To znamená, že s výměnou kol hliníkové za karbonové nebo obráceně je nutné měnit i brzdové gumičky v brzdách. Směsi brzdových gumiček se velice liší. Důležité je, aby brzdy měly maximální brzdný účinek, ale současně při brzdění neničily ráfek. Někteří výrobci sice dodávají ke svým kolům brzdové špalíky zhotovené z korku, ty se však při brzdění mírně pálí, často hodně pískají a za mokra se výrazně snižuje jejich účinnost. Doporučuji používat brzdové špalíky Swissstop. To, že je to firma aktuálně nejlepší na trhu si uvědomují i velcí výrobci jako třeba Sram, který používá tyto brzdové špalíky do svých silničních brzd řad Force a Red. Také to jsou výrobci karbonových kol, kteří vysloveně doporučují jejich používání nebo je přímo s novými koly dodávají např. Easton a Lightweight.

2.7.9 Kliky a středová složení Vývoj klik udělal za poslední roky velký skok, a to především na postu osy a středového složení. Klasické čtyřhranné osičky postupně vystřídaly osy větších rozměrů s drážkovým spojem jako Octalink nebo systém ISIS. Všechny tyto řešení nyní upadají do zapomnění a stávají se tak historií. Dnes prakticky všichni výrobci nabízí systém provlékací osy, která je pevně upevněna v jedné z klik a na druhé straně se svěrným spojem upevňuje klika druhá. Pokud má rám klasický závitový domeček (pozor máme dva typy BSA a ITA) ,je do něj našroubováno středové složení odpovídající systému klik, kdy ložiska jsou uložena mimo rám. To má za následek v kombinaci s osou velkého průměru výrazné zvýšení tuhosti tohoto celku a lepší přenos energie z pedálu na jízdu směrem vpřed. Také na postu materiálu pro výrobu klik vytlačil karbon slitiny hliníku, ty si své místo ponechávají u levnějších variant. Délka klik by také měla odpovídat tělesnému vzrůstu. Nejpoužívanější délky jsou 172,5 mm a 175 mm u menších postav 170 mm. Velkou pozornost si zaslouží středové  

32

složení a jeho ložiska. Dnes si i velcí výrobci uvědomují, že i ložisko klade odpor celé soustavy a tak se tento jev snaží minimalizovat použitím hybridních radiálních ložisek (ložisko má keramické kuličky) a těsněním s minimálním kontaktem. Keramická ložiska okem při pohledu na kola závodníků nepoznáte. Jsou ukryta v těle nábojů nebo miskách středového složení ale věřte, že jejich používání je již dávno zaběhlou praxí. Snížení celkového odporu kola zhruba o 3% je rozhodně znát.

2.7.10 Pedály Klasické pedály doplněné řemínky klipsen jsou již produktem z propadliště dějin. V absolutní míře byly vystřídány pedály s nášlapným mechanizmem, který je součástí pedálu nebo zarážky na tretře tzv. kufru. Nášlapné pedály nejen přispívají k bezpečnosti jízdy, ale také přináší lepší využití přenosu energie do pohybu kola směrem vpřed. Dalším nezanedbatelným faktorem je, že také přispívají k zlepšení techniky šlapání a jsou zároveň i ochranou pohybového aparátu. Výrobců silničních pedálů je hned několik, ale většina z nich je charakterizována stejnými prvky. Především jde o jednostranný nášlapný pedál s uložením vypínacího mechanizmu v zadní části, který má za následek permanentní přetáčení pedálu směrem vzad, a využívající plastových kufrů s jasně předefinovanou volbou volnosti kufru v pedálu. Takovými pedály produkující firmy Look, Time, Shimano atd. uživatel nic nezkazí, ale také nic nezíská. Absolutní prim naplněný exkluzivními vlastnostmi jsou pedály americké produkce od firmy Speedplay konkrétně model Zero (Obr. 12). Nejenže tyto unikátní pedály koupíte v různých cenových hladinách, aniž by se nějak lišily kvalitou nebo zpracováním (rozdíl je pouze v použití materiálu osy pedálu odrážející se pak ve výsledné hmotnosti), ale získáte tak doslova revoluční produkt. Vyznačuje se systémem jehlového a dvou radiálních ložisek, oboustranné možnosti našlápnutí, plynulého nastavení úhlu volnosti nohy na pedálu a možností nastavení kufru ve velkém rozsahu jak v předozadní poloze tak směrem do stran. To vše je podtrženo úsporou času díky minimálními aerodynamickému odporu, minimální vzdálenosti boty od osy pedálu a možnosti šlapání i při velkém náklonu kola v zatáčce.

 

33

2.7.11 Doplňky Jako nutné doplňky zmiňme košíky pro láhve s vodou tzv. bidony. Dnes je trh plný košíků vyrobených z karbonového vlákna, ne však každý z nich je plně funkční. Košík by měl především plnit správně svoji funkci a to pevně držet láhev tak, aby i při jízdě po kostkách nebo přejezdu železničního přejezdu zůstal plný bidon na svém místě. Zároveň musí jít láhev poměrně snadno vyndat. Pozor si dejte na průměr lahví, pro které jsou určené. Na trhu máme průměry dva. Jako další doplněk zmiňme cyklocomputer nebo sporttester. Sporttester se jeví jako lepší, neboť jej můžete používat po celou dobu závodu a je neodmyslitelným pomocníkem v tréninku. Další výhodou je, že se získanými daty můžeme dále pracovat. Ať se rozhodneme jakkoliv, vždy vybírejme z modelů v bezdrátovém provedení. To ušetří velké problémy hlavně při transportu, kdy často dochází k poškození kabeláže.

2.7.12 Triatlonové tretry Stavět se na start a nemít v depu na kole speciální tretry na kolo by dnes bylo jako běžet bez bot. Klasické pedály byly vystřídány pedály s nášlapným systémem. S tím je spojené i použití speciální obuvi v podobě silničních cyklistických treter. Pro triatlon jsou vyráběné speciální modely lišící se od silničních treter v systému zapínání, oblasti paty a mnohdy jsou mnohem vzdušnější. Systém zapínání obvykle spoléhá na jeden široký pásek na suchý zip, v některých případech mohou být pásky dva. Patní část treter je většinou bez lemu obepínající oblast Achillovy šlachy a jsou vybaveny poutkem. Vše je uzpůsobeno tak, aby nazutí boty při jízdě bylo co možná nejrychlejší a nejjednodušší. Většina triatlonistů ve svých tretrách i trénuje. Proto doporučuji vybírat boty s karbonovou podrážkou, a to především kvůli její trvanlivosti a tvarové stálosti. Při vrozených vadách anebo nefyziologickému tvaru nožní klenby doporučuji nechat si zhotovit speciální cyklistické vložky přesně na míru. I u obuvi můžeme najít firmy specializující se na kusovou výrobu. Můžeme si nechat vyrobit pár bot přímo na míru ve špičkové kvalitě a úžasné váze. Pár treter pak může vážit zhruba jako jedna tretra od standardních dodavatelů. V této oblasti je špičkou firma Rocket 7, od které používá tretry například velikán cyklistiky Lance Armstrong (mnohdy jsou jeho tretry Rocket 7  

34

označeny logem Nike). Pokud dnes koupíte tretry a silniční pedály, neměli byste mít problém s přiděláním kufru na podrážku treter. Rozteč insertů pro montáž je normalizovaná.

2.7.13 Ochranná přilba a brýle Cyklistické přilby používané v závodech musí mít státní atesty o bezpečnosti. Zakázané jsou jakékoliv úpravy jak přilby nebo upínacího mechanizmu. Toto vše by měl kontrolovat technický rozhodčí při vstupu do depa a v případě poškození nebo viditelných úprav přilby zakázat vstup. V současné době najdeme na trhu nepřeberné množství značek vyrábějící cyklistické přilby. Každý závodník by se měl při výběru řídit několika zásadními body. Přilba musí v prvé řadě výborně sedět na hlavě. Vhodné je vyzkoušet helmy od více výrobců, protože každá helma má jiné parametry. Žádoucí je, aby měla snadno nastavitelný mechanismus upínání, protože v závodě nechceme ztrácet zbytečné sekundy dlouhým nasazováním a zapínáním. Přilba by měla být lehká, dobře odvětraná a vyrobená systémem IN-MOLDING (spojení polystyrénové absorpční hmoty s vrchním plastem napevno). Některé značky při výrobě špičkových přileb používají i karbon a tvrzený plast, z něhož konstruují zpevněné vnitřní skelety. Přilba má tak zesílenou ochranu proti nárazu a je zmenšeno riziko její deformace. Ačkoliv používání cyklistických brýlí není povinné a pravidla o nich nehovoří, nezbývá než jejich používání jen doporučit a to i za předpokladu, že zrovna není slunečný den. Díky vysoké jízdní rychlosti jsou oči závodníka, především v cyklistické části závodu, ohrožené větrem, cizími částečkami ve vzduchu, hmyzem a prachem. Proto také nosí stále více profesionálů ochranné brýle, které bývají bezbarvé nebo k dodatečné ochraně proti slunečnímu záření zabarvené (Konopka, 2007). Lidské oko je velice citlivý orgán. Měli bychom ho tedy chránit vhodnými sportovními brýlemi. Při výběru správných brýlí šetřete zrak, máte jen jeden. Brýle vám musí dobře sedět a nepadat z hlavy v jakékoliv poloze. Velice dobrá je také možnost výměny skla nebo čoček brýlí dle aktuálních světelných podmínek. Takovým požadavkům a ještě mnohem více nabídnou například sportovní brýle od firmy Oakley.  

35

2.8 Dělení závodníků dle výkonnosti  

V dnešní době se triatlonu jako jednomu z nejhezčích sportů na světě věnuje široká škála lidí a těší se velké popularitě. O tom vypovídají i naplněné sportovní kempy pořádané pro veřejnost a početně obsazené závody. Ne všichni závodníci na startu jsou od útlého věku trénováni ve specializaci triatlon. Mnozí z nich přecházejí z jiného sportovního odvětví nebo po skončení své sportovní kariéry v jiném sportu hledají náhražku za oblíbenou drogu v podobě sportu. Jiní přicházejí jako absolutní amatéři bez sportovní historie. Pro všechny takové je triatlon určen. Je tedy jasné, že ne všichni mají stejnou výkonnost, nemůžou mít stejné tréninky a i materiál by měl být rozdílný. Formánek & Horčic (2003) triatlonisty dělíme do tří kategorií. Dělení je založené na individuální úrovni stavu trénovanosti a úrovni výkonnosti.



Vrcholový sportovci

- závodníci elitní kategorie, mnohdy placení profesionálové, disponující vysokým stavem trénovanosti 

Výkonnostní sportovci

- závodníci dosahující dobrého stavu trénovanosti a výkonnosti 

Hobby sportovci

- závodníci se základní výkonností a nízkým stavem trénovanosti Pro lepší orientaci a přehlednost uvádíme u jednotlivých výkonnostních kategorií procentuální rozložení ročního tréninkového cyklu dle intenzit a celkového ročního objemu (Graf 1, Graf 2).

 

36

Graf 1: Rozložení pásem intenzity v ročním tréninkovém cyklu dle výkonnostních kategorií (Formánek, Horčic, 2003).

Graf 2: Celkový objem zatížení v jednotlivých disciplínách v ročním tréninkovém cyklu (Formánek, Horčic, 2003).

 

37

V Grafu 2 jasně vidíme jak výrazný je rozdíl v množství absolvovaných kilometrů v jednotlivých kategoriích. Jestliže je průměrná hodnota u vrcholových sportovců 12000 km na kole za jeden rok, výkonnostní sportovec absolvuje pouze 2/3 tohoto objemu a závodník řadící se do kategorie hobby pouze 1/3 km tedy 4000km. K tomuto faktu také přihlížíme v hlavní části naší práce.

2.9 Přínos správně vybraného materiálu  

Díky správnému výběru a následnému použití cyklistického materiálu, lze získat nad ostatními závodníky nezanedbatelnou výhodu. Jak v podobě ušetřeného času, tak bezproblémového absolvování cyklistické části, kdy může závodník směřovat všechnu svoji pozornost k podání co možná nejkvalitnějšího výkonu. Jsou sporty, např. běžecké lyžování, kde příprava lyží je samozřejmostí a bez kvalitně připravených lyží je šance na úspěch minimální. Tvrdím, že v cyklistice je to absolutně stejné, pouze s o trochu menším procentem podílu na celkovém výkonu. Hlavní rozdíl je v tom, že pokud si i jen trochu schopný lyžař vezme na nohy lyže, které tzv. pojedou a následně ty, které tzv. nepojedou, okamžitě pozná rozdíl i u lyží v té nejnižší cenové relaci. Tím se dostane do podvědomí to, že lyže a jejich příprava hrají velkou roli v celkovém výsledku. Bohužel v cyklistice jede levné i exkluzivní závodní kolo a na každém z nich se dá cyklistická část absolvovat. Otázka však zní jak dobře a s jakým výdejem energie. Vezmeme k porovnání dvě kola pro stejnou trať. Špičkově připravený závodní stroj se správně zvolenými galuskami k povrchu tratě a správnými koly k profilu a povětrnostním podmínkám a jako druhé kolo, závodní kolo s chybami ve výběru materiálu. Obě tyto kola necháme absolvovat stejnou trať při stejném wattovém výkonu a dostaneme až udivující výsledky v rozdílech času, které můžou být až v rámci minut. Důkazem jsou výsledky velice drahých testů v aerodynamickém tunelu, kdy se například při testování pedálů Speedplay s konkurenčními pedály Shimano nebo Look, došlo k závěru, že při rychlosti 48,28 km/h ušetří pedály Speedplay 33 sekund na jedné hodině jízdy, což odpovídá 442,56 metrům (www.speedplay.com).

 

38

Stejné testy provádí v aerodynamickém tunelu v San Diegu také například výrobce zapletených kol Zipp. Ty při testování nových kol modelu 404 došli k výsledkům, že při rychlosti přes 40 km/h nová kola na hodině jízdy ušetří 3 watty což je zhruba 9 sekund. Nová kola tak při rychlosti 48,28 km/h ušetří okolo 60 sekund na jedné hodině jízdy (www.zipp.com). To, jak se podílí na wattovém výkonu různé druhy zapletených kol s použitím různých tvarů paprsků najdeme v Grafu 3. Zde je vidět, jaký výkon je třeba k udržení rychlosti 48,26 km/h. Měření probíhá v sedmi bodech s rozdílným úhlem dopadu proudu vzduchu na kolo

Graf 3: Výsledky měření závislosti wattového výkonu při použití různých zapletených kol se změnou úhlu proudění vzduchu. (www.zipp.com)

2.10 Adekvátní použití cyklistického materiálu k výkonnosti sportovce  

Správný výběr materiálu s sebou nepřináší jen úsporu výkonu, ale také s sebou nese přínosy v podobě bezpečnosti na trati. To se týká například výběru galusek při závodech jedoucí se za deště nebo používání starých komponentů na kolech některých účastníků. Nejenže jezdec riskuje své zdraví, ale především zdraví ostatních závodníků.  

39

Dalším přínosem je pohodlí a příjemný pocit závodníka z jízdy. Vždy bychom měli hledět na subjektivní pocit závodníka, co se týče pohodlí. Vždy bychom se měli snažit maximálně využít vyhovujících komponentů. Příkladem je třeba sedlo. Nemá smysl kvůli úspoře pár gramů znechutit pocit z jízdy nebo dokonce riskovat újmu na zdraví. K výkonnosti sportovce by měl odpovídat i použitý materiál. Kvalitní materiál pomůže jak elitnímu závodníkovi tak absolutnímu hobby jezdci. Každého na startu může lepší materiál posunout ve výsledcích směrem vpřed. Otázkou je, zda investice za špičkový materiál je ve výsledku dobře zúročená. Není tedy nutné, aby hobby závodník musel investovat do velmi drahého materiálu. V jeho případě takové kolo nejspíše zůstane nevyužité a nedoceněné. Závodníci této kategorie bojují hlavně sami se sebou a rezervy musí hledat především ve vlastní výkonnosti, kde je velký prostor pro posun vpřed. To však neznamená, že by závodník nižší výkonnosti neměl řešit otázku správného materiálu. Samozřejmě ano, ale vystačí si s materiálem v nižších cenových hladinách. Při koupi takového stroje zaměřujeme pozornost na sériově nabízená kola, která mohou mnohdy nabídnout více než kolo sestavené z jednotlivých komponentů. Naproti tomu stojí závodníci kategorie elite - vrcholový sportovci. Profesionálové obětující tréninku a přípravám na velké závody prakticky vše a mnohdy velkou část svého života. Pro ně by měla příprava materiálu být samozřejmostí v jejich vlastním zájmu a každý stroj takového závodníka by měl být obrázkem špičkového závodního stroje a ukázky správnosti využití toho aktuálně nejlepšího materiálu co cyklistický průmysl nabízí. Ne vždy tomu tak bohužel je a mnohdy jsou na vině nejen závodníci samotní nebo team okolo závodníka, ale také sponzorské smlouvy omezující škálu využití špičkového materiálu na minimum. Přesto by mělo být snahou vytěžit maximum. Mnohdy to nejlepší vídáme u závodníků řadících se do kategorie výkonnostních sportovců. Tréninku přikládají náležitou vážnost a obětují většinu svého volného času. Pro triatlon jsou velice zapálení a většinou disponují velkým přehledem a nevadí jim obětovat nemalé částky za vybavení a mnohdy vynikají velmi dobrou výkonností. Ale i oni mohou na některých místech mírně polevit. Své zaměření by měli směřovat k výběru velice kvalitního rámu a dobrých závodních kol (v jejich případě předpokládáme, že sportovec má i kola tréninková) naproti tomu sadu pro osazení kola mohou volit nižší v hierarchii. Výběr takového kola se může řešit jak zakázkovou stavbou, tak nákupem sériového kola.  

40

3

HLAVNÍ ČÁST

3.1 Cíle, Metodika zpracování 3.1.1 Cíle Cílem mé práce bylo vytvořit přehled rad a názorů získaných praxí, nikoli pouze rešerši dostupné literatury a dále na základě doporučení a rad sestavit tři modely silničních kol určených pro triatlonisty dle jejich výkonnostní úrovně.

3.1.2 Metodika zpracování Teoretická část je přehledovou studií, která se zakládá na rešerši literatury a mém subjektivním názoru podpořeném desetiletou praxí v oboru. Vytvoření tří modelů silničních kol bylo provedeno na základě mé každodenní práce s cyklistickým materiálem všech cenových kategorií.

4

VÝSLEDKY

 

V následujících Tabulkách (3, 4, 5) jsme vytvořili tři ukázky přesného komponentového osazení kola pro jednotlivé výkonnostní kategorie triatlonistů.

 

41

Komponent

Výrobce a model

Cena

Rám

Litespeed Archon

83 000

Vidlice

Easton EC90 slx

7 490

Hlavové složení

Chris King

2 500

Představec

Thomson X2

1 950

Řidítka

Easton EC90 slx3

4 000

Objímka sedlovky

Salsa Flip lock

Sedlovka

Thomson Masterpice

3 750

Sedlo

Sella Itallia SLR kit karbonio

3 450

Omotávka

Easton Cork

Řazení

Sram Red

12 100

Přehazovačka

Sram Red

6 820

Přesmykač

Sram Red clamp 34,9mm

2 960

Brzdy

Zero Gravity Zero G

7 000

Kliky

Sram Red 53/39

8 080

Středové složení

Enduro zero ceramic

3 200

Kazeta

Shimano Dura Ace 12-23

2 490

Řetěz

Sram 1090R

1 230

Pedály

Speedplay Zero titanium

7 490

Kola

Lightweigt Obermayer

Galusky/Pláště

Tufo S3 lite

2 740

Rychloupínáky

Tune AC14

2 200

Bowdeny

Nokon

3 200

450

150

103 740

Celková cena cca v Kč:

269 990

Tab. 3: Ukázka kola elitního závodníka dle jednotlivých komponentů

Ukázkové, vzorové kolo elitního závodníka (Tabulka 3) je složeno z titanového rámu špičkových vlastností od firmy zabývající se nejen cyklistikou, ale také vývojem produktů pro NASA. Tento rám nabízí závodníkovi maximální tuhost při skvělé váze a dlouhé životnosti. Rám je doplněn celokarbonovou vidlicí té nejvyšší kvality. Spojení  

42

vidlice s rámem zajišťuje hlavové složení prakticky nezničitelné konstrukce, které vyniká nejen svým krásným vzhledem, ale především vznešeným chodem, který je způsoben použitím speciálních ložisek s kosoúhlým stykem. Rám je doplněn hliníkovým představcem a sedlovkou od stejného výrobce také americké produkce. Tyto komponenty jsou maximálně přesné díky výrobě na CNC a vynikají až neuvěřitelnou životností při nízké váze. V sedlovce je upnuto sedlo italské produkce zaběhlého tvaru a dobré váhy, díky karbonovému skeletu a lyžinám. V představci jsou upnuta řidítka od stejného výrobce, jako je vidlice, která jsou vyrobena stejnou technologií. O pohon a řazení na kole se stará ta nejlepší sada od firmy Sram, která je doplněna brzdovými čelistmi také americké produkce, a to především kvůli váhové úspoře. Dalším komponentem, který nepochází ze sady Sram, je kazeta Shimano. Svojí funkčností předčívá a chod celé sady ještě vylepší. Zbývajícími komponenty jsou kola a pedály. Tato kola jsou bez pochyb tím nejlepším, co trh nabízí. To samé se dá říci i o pedálech nabízející váhovou úsporu, úžasnou funkci, úsporu v podobě snížení odporu vzduchu a dlouhou životnost. Takto sestavené kolo nabídne absolutně to nejlepší, co dnes cyklistický průmysl nabízí a se svojí celkovou váhou okolo 6 kg je připravené k zisku těch nejvyšších vavřínů.

 

43

Komponent

Výrobce a model

Cena (Kč)

Rám

BMC Pro Machine SLC01

49 000

Vidlice

Easton EC90 slx

7 490

Hlavové složení

FSA

1 200

Představec

Easton EA90

1 490

Řidítka

Easton EA70

1 290

Objímka sedlovky

Součást rámu

0

Sedlovka

Easton EC70

1 990

Sedlo

Sella Itallia SLR xp

1 490

Omotávka

Easton Cork

150

Řazení

Sram Force

9 700

Přehazovačka

Sram Force

2 660

Přesmykač

Sram Force clamp

1 080

Brzdy

Sram Force

4 240

Kliky

Sram Force 53/39

7 520

Středové složení

Sram GXP

Kazeta

Shimano Ultegra 12-25

Řetěz

Sram 1070

Pedály

Speedplay Zero steel

4 290

Kola

Easton EC90 aero

29 000

Galusky/Pláště

Tufo S3 lite

2 740

Rychloupínáky

Tune AC14

2 200

Bowdeny

Sram-dodávané s pákami

560 1 210 790

Celková cena cca v Kč:

0 130 090

 

Tab. 4: Ukázka kola výkonnostního závodníka dle jednotlivých komponentů

Pro silniční kolo výkonnostního závodníka (Tabulka 4) je velice důležitá volba kvalitního rámu.

 

44

Zde v ukázkovém složení takový rám máme. Jedná se o celokarbonový rám švýcarské firmy spolupracující s producentem špičkových komponentů. Tato firma také dodává vidlici k rámu, která je stejná jako u ukázky kola pro elitního závodníka. Od této firmy také pochází karbonová sedlovka, která zde nebude trpět ani častým rozebíráním, neboť je upnuta do karbonového rámu, který nemá žádné hliníkové vyvložkování a je vyroben velice přesně s vlastním integrovaným systémem objímky sedlovky. Stejná firma je také obsazena na postu představce s řidítky a závodních kol. Ty jsou velice kvalitním produktem a jsou doplněny opět kazetou Shimano v počtu zubů 12-25 narušující kompletní sadu Sram (druhou nejvyšší co výrobce nabízí). Na kole jsou použity stejné pedály jako u kola elitního závodníka, ale v levnějším provedení, kdy titanovou osičku vystřídala osa z chromo oceli. Takové kolo nabídne skvělou funkci, výborné vlastnosti a je schopné konkurovat kolům za mnohem větší finanční prostředky. Váha takového kola je cca 6,8 kg.

 

45

Komponent

Výrobce a model

Cena (Kč)

Rám

Duratec cool R14

16 290

Vidlice

IRC 600

Hlavové složení

FSA

690

Představec

Ritchey Pro

790

Řidítka

Ritchey Pro

1 100

Objímka sedlovky

Součást rámu

Sedlovka

Ritchey Pro

Sedlo

Sella Itallia SLR xp

Omotávka

Ritchey cork

150

Řazení

Shimano 105

4 330

Přehazovačka

Shimano 105

1 040

Přesmykač

Shimano 105

680

Brzdy

Shimano 105

1 470

Kliky

Shimano FC R600 compact

1 990

Středové složení

Shimano 105

560

Kazeta

Shimano 105 11-25

820

Řetěz

Shimano 105

390

Pedály

Shimano 105

890

Kola

Fulcrum racing 5

3 690

Galusky/Pláště

Continental GP 4000

1 440

Rychloupínáky

dodavane s koly

0

Bowdeny

Shimano-dodávané s pákami

0

0

0 850 1 490

Celková cena cca v Kč:

38 660

 

Tab. 5: Ukázka kola hobby závodníka dle jednotlivých komponentů

Také hobby závodník by za vložené finance měl mít spolehlivý stroj (Tabulka 5). Zde v ukázce takové kolo máme a jeho základ tvoří kvalitní hliníkový rám domácí produkce doplněný základní karbonovou vidlicí s hliníkovým můstkem a sloupkem.  

46

Při výběru komponentů jako sedlovky, představce a řidítek je velice důležitý poměr ceny a kvality produktu. To zvolené produkty splňují a i za poměrně malý finanční obnos nabídnou poměrně dobrou kvalitu. O pohon kola se stará základní sportovní sada Shimano v celé své škále a to včetně pedálů. Doplněna je klikami stejné kvalitativní úrovně v provedení převodníků tzv. compact, kdy menší počty zubů budou určitě přínosem především v trénincích nebo absolvování tréninkového kempu. Kolo však díky lehčím převodům nijak neztrácí svou rychlost a to především díky kazetě s nejmenším pastorkem o jedenácti zubech. Na postu kol zde vystřídala kola galusková kola plášťová. Na těch jsou použity velice kvalitní pláště mírně navyšující celkovou cenu. Je to ale investice na správném místě. Toto kolo je ukázkou toho, že i hobby závodník může mít jak vizuálně hezké kolo tak kolo, které se odvděčí příjemným dojmem, jízdními vlastnostmi a dobrou kvalitou. Takové kolo rozhodně nebude omezujícím faktorem výkonnostního rozkvětu hobby závodníka nebo závodníků žákovských kategorií.

 

47

5

DISKUZE

 

Během rešerše literatury jsme došli k názoru, že četnost knih zabývajících se cyklistickým materiálem je prakticky nulová, ale většina literatury je stará a již absolutně neodpovídá aktuálnímu dění na scéně cyklistického materiálu. Názory prezentované v této práci nejsou založené jen na mém hodnocení, ale na zpětné vazbě a komunikaci se závodníky a vlastním vzděláváním se v tomto oboru. Jelikož se dnes materiál vyvíjí za pochodu, je zapotřebí permanentně sledovat informační internetové servery, především zahraniční a provádět rozbor fotografií ze závodů. Samozřejmostí je každoroční návštěva mezinárodních veletrhů, kde se nabízí souhrnný a ucelený přehled novinek. Vhodná jsou také školení pro obchodníky pořádající dovozci. Mnohdy je účastníkem zahraniční host, člověk v oboru opravdu vzdělaný. Pokud je školení prováděno českými zaměstnanci, je většinou slabé úrovně. Při stavbě silničního kolo vždy musíme brát v potaz fyziologické předpoklady, ergonomické požadavky sportovce, jeho výkonnostní úroveň a sportovní cíl. Použití materiálu také ovlivňují vnější podmínky, ne však tak razantně jako u jiných sportů nebo odvětví cyklistiky. Dá se tedy volit i cesta kompromisů, která se nemusí tak zásadně projevit na celkovém výsledku. Pro závodníky kategorie hobby a výkonnostních sportovců stojí za úvahu rozhlédnutí se ve škále sériově nabízených kol. Závodník tak může mnohdy získat za stejné peníze jako u zakázkové stavby kolo s lepšími komponenty. Ne vždy se ale setkáváme se stoprocentní spokojeností. Často následuje výměna některých komponentů, většinou z důvodu nízké kvality nebo nespokojenosti. To samozřejmě celkovou částku za kolo opět navýší. Za zmínku také stojí říct, že ať máte materiál jakýkoliv, vždy by měl být v odpovídajícím stavu. Ne všechny komponenty jsou věčné a je na snaze je měnit i z preventivních důvodů. Vždy by mělo kolo být čisté a plně a správně funkční a to ať je z jakékoliv cenové hladiny. Kolo by mělo být vizitkou každého závodníka. Nelze také spoléhat na to, že když jsem vlastníkem skvělého kola, nemusím cyklistické části věnovat takovou pozornost. Takto to skutečně nefunguje a potenciál kvalitního materiálu se jen násobí s výkonností a technickou úrovní jezdce.

 

48

6

ZÁVĚR

 

Touto prací jsem se snažil předat mé zkušenosti z každodenní práce v oblasti s cyklistickým materiálem. Přinést aktuální stručný přehled pro výběr a vhodnost komponentů, neboť velice často vídáme neadekvátně zvolený nebo již velice zastaralý materiál stále využívaný k závodním účelům. Dalším cílem bylo poukázat na to, že i kolo má na celkovém výsledku svůj podíl, a i ono by si mělo zasloužit pozornost sportovce. Že ne vždy musí o úspěchu či neúspěchu rozhodnout množství a kvalita odplavaných, odběhaných nebo absolvovaných kilometrů v sedle kola. Vzhledem k tomu jak málo je dnešní odborné literatury, doufám, že tato práce bude přínosem jak pro aktivní závodníky všech výkonnostních kategorií, trenéry, tak i pro lidi s triatlonem teprve začínajícími. Že přinese vhled do situace se správným výběrem aktuálního cyklistického materiálu. Díky tomu snad pomůže předejít starostem a zbytečnému plýtvání finančními prostředky.

 

49

RESUMÉ Cílem mé práce bylo v první části seznámit s cyklistickou částí krátkého triatlonu včetně práce v depu. Následně podat ucelený přehled rad a doporučení týkajících se materiálového vybavení cyklistické části. Náplní hlavní části pak bylo vytvoření tří ukázek silničních kol pro jednotlivé výkonností kategorie triatlonistů.

SUMMARY The aim of my work was in the first part to become familiar with cycling part of short-distance triathlon including work in the depot. Then give a comprehensive overview of advice and recommendations relating to the material equipment of the cycling part. Filling the main part was creation of three samples of road bikes for each performance categories of triathletes.

 

50

POUŽITÁ LITERATURA

1.

BAUER, A., KUČEROVÁ, L. Soutěžní pravidla ITU a jejich porovnání s pravidly ČSTT triatlonu [CD-ROM]. Praha: UK-FTVS, 2008. 

2.

BAUER A., KUČEROVÁ L., Soutěžní pravidla ITU a jejich porovnání s pravidly ČSTT, Strahov, 2008, 31 stran

3.

FORMÁNEK, J., HORČIC, J. Triatlon. Praha: Olympia, 2003, 242 s. ISBN 80-7033-567-X.

4.

HENKE, S. a kol. Český svaz cyklistiky skripta pro trenéry I. – III. třídy. Jičín: 2007, pro český svaz cyklistiky.

5.

KONOPKA, P. Cyklistika. Jablonec nad Nisou: JH, 2007, 198 s. ISBN 97880-254-0258-0

6.

SCHRANER, G. Wheelbuilding. Denver: Buonpane Publications, 1999, 108 s. ISBN 0-9649835-3-2

INTERNETOVÉ ZDROJE  

1.

BMC: the official page BMC Trading AG [online]. Grenchen (CH): Swiss cycling technologie, poslední aktualizace 2010 [cit. 2010-10-04]. Dostupné z WWW: < http://www.bmc-racing.com/en/cz/bikes/road/promachine/slc01 red/story/ >

2.

Easton: the official page Easton sports, Inc. [online]. Van Nuys CA (USA): Cycling components, poslední aktualizace 2010 [cit. 2010-09-04]. Dostupné z WWW: < http://www.eastonbike.com/PRODUCTS/BARS/09/bar_road_  ec90_slx3_'09.html > 

 

 

51

3.

Shimano: the official page Shimano Inc. [online]. Nunspeet (Benelux): Shimano-Benelux cycling components, poslední aktualizace 2010 [cit. 2010-0904]. Dostupné z WWW: < Chyba! Odkaz není platný. >

4.

Speedplay: the official page Speedplay Inc. [online]. San Diego CA (USA): High performance pedals, poslední aktualizace 2010 [cit. 2010-09-04]. Dostupné z WWW: < http://www.speedplay.com/index.cfm?fuseaction=home.  slipperypedals >

5.

Syntace: the official page Syntace GmbH. [online]. Tacherting (GER): Syntace cycling components, poslední aktualizace 2010 [cit. 2010-09-04]. Dostupné

z

WWW: < http://www.syntace.com/index.cfm?pid=3&pk=736 > 6.

Triathlon: the official triatlon ressource [online]. Nord Vancouver (Canada): 

 

International Triathlon Union, 2000 - poslední aktualizace 2009 [cit. 2009-2405]. Dostupné z WWW: < http://www.triathlon.org/media/ITUmediaguide.pdf >

7.

Triatlon: oficiální stránky českého svazu triatlonu [online]. Praha (CZE): Český svaz triatlonu, 2006 - poslední aktualizace 2010 [ cit. 2010-12-02]. Dostupné z WWW: < http://triatlon.cz/upload/503_505.pdf >

8.

XCR.cz: e-shop XCR s.r.o. [online]. Brno (CZE): XCR sport centrum Svorada, poslední aktualizace 2010 [cit. 2010-09-04]. Dostupné z WWW: < http://www.xcr.cz/shop/produkt-22-5355-speedplay-zerostainless.html?filter=0|134 >

9.

Zipp: the official page Zipp Speed Weaponry [online]. Speedway IN (USA): Cycling

components, poslední aktualizace 2010 [cit. 2010-09-04].

Dostupné z WWW: < http://www.zipp.com/_media/pdfs/technology/going_  the_distance.pdf > 10.  

Zipp: the official page Zipp Speed Weaponry [online]. Speedway IN (USA): Cycling

components, poslední aktualizace 2010 [cit. 2010-09-04].

Dostupné z WWW: < http://www.zipp.com/_media/pdfs/technology/spokeshape  .pdf >

Soupis tabulek

 

52

Tab. 1: Distance triatlonových závodů, délka tratí (v kilometrech) Tab. 2: Přehled vhodných galusek pro závodní použití v krátkém triatlonu od firmy Tufo Tab. 3: Ukázka kola elitního závodníka dle jednotlivých komponentů Tab. 4: Ukázka kola výkonnostního závodníka dle jednotlivých komponentů Tab. 5: Ukázka kola hobby závodníka dle jednotlivých komponentů

Soupis grafů Graf 1: Rozložení pásem intenzity v ročním tréninkovém cyklu dle výkonnostních kategorií Graf 2: Celkový objem zatížení v jednotlivých disciplínách v ročním tréninkovém cyklu Graf 3: Výsledky měření závislosti wattového výkonnu při použití různých zapletených kol se změnou úhlu proudění vzduchu

Seznam obrázků Obr. 1: Silniční jízdní kolo Obr. 2: Triatlonové tretry Obr. 3: Draisův velocipéd Obr. 4: Kolo s pohonem předniho kola Obr. 5: Vysoké kolo Obr. 6: Lawson bicyclette Obr. 7: Kolo Hirondelle Obr. 8: Historické kolo s rámem ve tvaru kosočtverce  

53

Obr. 9: Nástavce na řidítka určené pro krátký triatlon Obr. 10: Standardní silniční řidítka Obr. 11: Silniční pedály Speedplay Zero

                                     

PŘÍLOHY

 

54

Obr. 1: Silniční jízdní kolo ( www.bmc-racing.com )

Obr. 2: Triatlonova tretra ( www.shimano.com )

 

55

Obr. 3: Draisův velocipéd

 

 

Obr. 4: Kolo s pohonem předniho kola

 

 

Obr. 5: Vysoké kolo    

 

56

Obr. 6: Lawson bicyclette

Obr. 7: Kolo Hirondelle

 

57

Obr. 8: Historické kolo s rámem ve tvaru kosočtverce

Obr.9: Nástavce na řidítka určená pro krátký triatlon (vyobrazená bez spojovacího můstku na konci hrazdy) (www.syntace.com)

 

58

Obr. 10: Standardní silniční řidítka (www.eastonbike.com)

Obr. 11: Silniční pedály speedplay (www.xcr.cz)

 

59