Vypořádání zásadních připomínek k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotnické záchranné službě
Připomínkové místo
Ministerstvo financí
Připomínka
Vypořádání připomínky
K části třetí - změna zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění K bodu 1 – změna § 15 odst. 11 Vzhledem k tomu, že zdravotnická záchranná služba je, a má být i nadále, v samostatné působnosti krajů, postrádáme vysvětlení, proč jsou zde uvedené náklady (dosud hrazené z rozpočtu zřizovatele, tedy krajů) přesouvány na státní rozpočet a systém veřejného zdravotního pojištění (dále jen „v.z.p.“). Ve smyslu jednacího řádu vlády čl. IV. ("Závěry obsažené v předkládací zprávě musejí být věcně správné a musejí obsahovat zhodnocení z hlediska jejich případných dopadů na jednotlivé druhy veřejných rozpočtů v tříletém výhledu, ... Vyplývají-li ze závěrů obsažených v předkládací zprávě finanční nároky na státní rozpočet, musí materiál pro jednání schůze vlády obsahovat konkrétní zdroj, z kterého budou tyto nároky pokryty (přesun v rámci rozpočtu kapitoly nebo snížení výdajů jiné kapitoly státního rozpočtu a podobně). Ministerstvu financí lze jen výjimečně navrhovat uložení obecného úkolu, aby zabezpečil finanční krytí navrženého opatření nebo aby, mimo režim projednávání návrhu státního rozpočtu vládou, promítl finanční krytí do návrhu státního rozpočtu na následující roky.“) postrádáme výhled dopadu tohoto kroku na veřejné rozpočty, tj. nejen na státní rozpočet, ale i systém v.z.p., a to minimálně v tříletém horizontu. Dále postrádáme jednoznačnou deklaraci MZ, jaké kroky hodlá v kapitole 335-MZ učinit k pokrytí předpokládaného dopadu na státní rozpočet ve výši cca 550 mil. Kč po dobu tří let a dále minimálně 445 mil. Kč v dalších letech. Navrhovaný dopad na státní
1
Vysvětleno Novela zákona č. 48/1997 Sb. byla vypracována jako samostatný návrh zákona, který byl předmětem samostatného připomínkového řízení a je předložen vládě a Legislativní radě vlády společně s ostatními návrhy zákonů připravovanými Ministerstvem zdravotnictví.
rozpočet, jakož i na v.z.p. je trvalého charakteru. Musíme bohužel konstatovat, že v každém z nyní předložených návrhů zákona je na státní rozpočet kladen požadavek k navýšení státní účasti na realizaci těchto návrhů zákonů, aniž MZ předloží návrh opatření ve vlastní kapitole ve smyslu jednacího řádu vlády. K bodu 4 – změna § 17 odst. 9 Při úhradě ujetých kilometrů by měl být zvolen podrobný výčet kilometrů „z místa do místa“, nikoliv návaznost na předcházející kalendářní rok. Je známo, že vozidla zdravotnické záchranné služby běžně uvádějí počty kilometrů, jejichž vykazování nemusí být za všech okolností průkazné a věrohodné. Ročně se může jednat o statisíce takto vykázaných kilometrů, které jsou následně zdravotními pojišťovnami propláceny. Při nyní navržené změně úhrady by bylo vhodné současný (zavedený) systém zcela přepracovat a obtížně prokazatelný počet vykazovaných kilometrů (nikoliv ujetých) dále nepoužívat. Návrh měsíčních paušálních plateb by umožnil následnou revizi skutečně ujetých kilometrů „z místa do místa“. Postrádáme vysvětlení (analýzu), jak se k těmto částkám (paušál 16 Kč/pojištěnec v daném regionu a dále 45 Kč/km) dospělo a výhled dopadu na v.z.p., minimálně v horizontu pěti let, a to především z hlediska možných budoucích rizik pro státní rozpočet. K části dvanácté - změna zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích Akceptováno Je třeba za slova …“v položce 45“ doplnit slova „v ustanovení Osvobození“. Požadavek na doplnění nové části – změna zákona č. 235/2004 Sb., o dani Akceptováno z přidané hodnoty Požadavek byl akceptován ve znění dohodnutém v rámci vypořádání obdobných připomínek k návrhu zákona, kterým se Požadujeme doplnit další část, ve které by bylo v § 58 odst. 2 návrhu mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o novely zákona o DPH vloženo ve větě páté slovo „zdravotních“. zdravotních službách. Připomínáme, že v době vymezené pro připomínky k předloženému návrhu není možné hlouběji překontrolovat změnu terminologie a návaznost na zákon o DPH. Požadujeme osobní projednání návrhu. Ministerstvo spravedlnosti
Nepovažujeme za vhodné vydávat ke každému zákonu zvláštní doprovodný Akceptováno zákon, zvláště pokud jsou některé předpisy (např. zákoník práce) Návrhy doprovodných zákonů k návrhům zákonů o zdravotních
2
novelizovány všemi třemi doprovodnými zákony. S ohledem na službách, specifických zdravotních službách a zdravotnické přehlednost právního řádu považujeme za vhodnější vydání jednoho záchranné službě byly spojeny do návrhu jednoho zákona. doprovodného zákona ke všem třem zákonům. Ministerstvo práce a sociálních věcí
Obecně Je plně postačující předložit pouze jediný doprovodný změnový zákon, který bude zahrnovat všechny změny související s projednávanými návrhy zdravotnických předpisů, které jsou předloženy Ministerstvem zdravotnictví, a to s návrhem zákona o specifických zdravotních službách, s návrhem zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování a s návrhem zákona o zdravotnické záchranné službě. Odůvodnění Přes rozsáhlost takového předpisu jej považujeme s ohledem na provázanost shora uvedených předpisů za nejefektivnější a odpovídající požadavkům na regulaci právní úpravy, jejímž obsahem je totožný předmět činnosti. Navíc při pojetí, které bylo zvoleno, nutně dochází k absurditám, o čemž svědčí např. nutná změna § 54 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. V souvislosti s navrhovaným zákonem o zdravotnické záchranné službě, by měla být v „doprovodném zákoně“ změněna terminologie tak, aby odpovídala zákonu o zdravotnické záchranné službě. V doprovodném zákoně k zákonu o zdravotních službách má být opět citované ustanovení zákona 187/2006 Sb. měněno, tentokrát tak, aby odpovídalo terminologii zákona o zdravotních službách. Takže zákon o nemocenském pojištění by byl současně novelizován dvěma předpisy. Takový postup považujeme za neefektivní, odporující zásadám regulace a nevyhovující požadavkům na jasnost, jednoznačnost a srozumitelnost právního řádu. Požadavek na doplnění nové části – změna zákona o nemocenském pojištění
Akceptováno Návrhy doprovodných zákonů k návrhům zákonů o zdravotních službách, specifických zdravotních službách a zdravotnické záchranné službě byly spojeny do návrhu jednoho zákona.
Akceptováno v tomto znění:
Návrh zákona je třeba v návaznosti na návrh zákona o zdravotnické záchranné službě doplnit novelizací § 54 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v tomto znění: „ČÁST ČTVRTÁ
„ČÁST …..
Změna zákona o nemocenském pojištění
Změna zákona o nemocenském pojištění
3
Čl. IV
Čl. …. V § 54 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, se slova V § 54 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském „zařízení záchranné služby“ nahrazují slovy „zdravotnického zařízení pojištění, se slova „zařízení záchranné služby“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotnické záchranné služby“.“. zdravotnické záchranné služby“.“ Odůvodnění
Rovněž v případě zdravotnické záchranné služby je třeba použít Požadovaná úprava vychází z nutnosti sjednocení terminologie s návrhem pojem „poskytovatel“ (první věta se vztahuje k poskytovateli). zákona o zdravotnické záchranné službě, kde je zaveden pojem „zdravotnické zařízení poskytovatele zdravotnické záchranné služby“. Námi navrhovaná úprava současně navazuje na úpravu navrhovanou předkladatelem v části sedmdesátéosmé - Změna zákona o nemocenském pojištění, bod 4. návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). Z tohoto důvodu jsme slovo „poskytovatel“ nedoplnili, neboť bylo použito v úvodu věty první. Dosavadní části čtvrtá až šestnáctá, včetně číselného označení článků v nich obsažených, se přečíslují. K části deváté – změna zákona o zaměstnanosti Vysvětleno Nesouhlasíme s návrhem, aby poskytovatel zdravotnické záchranné služby Návrh na změnu zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve jako zaměstnavatel byl povinen zaměstnávat osoby se zdravotním znění pozdějších předpisů, byl již vládou schválen v rámci postižením podle zvláštního zákona jen v rozsahu odpovídajícím počtu věcného záměru zákona o zdravotnické záchranné službě. zaměstnanců tohoto zaměstnavatele, nezařazených do výjezdových skupin poskytovatele zdravotnické záchranné služby a žádáme ČÁST DEVÁTOU – Změna zákona o zaměstnanosti – Čl. IX vypustit. Odůvodnění: Již v připomínkovém řízení k věcnému záměru zákona o zdravotnické záchranné službě jsme vyslovili zásadní nesouhlas s rozšiřováním výjimek stanovených v § 147 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“) a materiál byl s rozporem v této věci předložen vládě. Předloženým návrhem právní úpravy by se pro poskytovatele zdravotnické záchranné služby zavedl odlišný systém od obecného pravidla stanoveného v § 80 a § 81 zákona č. 435/2004 Sb., které ukládá zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním
4
postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele, a to ve výši 4 %, upravuje ust. § 147 zákona o zaměstnanosti. Výjimky jsou řešeny tak, že se toto ustanovení nevztahuje na zaměstnávání příslušníků a vojáků z povolání ve služebním poměru a zaměstnanců obce zařazených do obecní policie a dále na zaměstnávání báňských inspektorů na Českém báňském úřadu a obvodních báňských úřadech. Činnost těchto zaměstnavatelů je natolik specifická, že vyžaduje z výše uvedeného pravidla výjimku. Rozšíření těchto výjimek na poskytovatele zdravotnické záchranné služby, kdy by se zaměstnanci, kteří jsou zařazeni do výjezdových skupin, nezapočítávali do celkového počtu zaměstnanců pro výpočet stanoveného podílu, není podle našeho názoru nutné. Ani z navrhované nové právní úpravy nevyplývá jednoznačný požadavek, aby zaměstnanci zařazení do výjezdové skupiny byli zdravotně způsobilí bez jakéhokoliv omezení. Rozšířením této výjimky pro poskytovatele zdravotnické záchranné služby by vznikl tlak ze strany dalších zaměstnavatelů na další rozšíření těchto výjimek i pro ně, protože plní specifické úkoly a na jejich zaměstnance jsou kladeny i vysoké nároky, pokud se týká jejich fyzické zdatnosti. Upozorňujeme, že zaměstnavatel může plnit stanovenou povinnost třemi různými způsoby, a to: - zaměstnáváním zaměstnanců v pracovním poměru, -odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků chráněných pracovních dílen provozovaných občanským sdružením, státem registrovanou církví nebo náboženskou společností nebo právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností nebo obecně prospěšnou společností, nebo zadáváním zakázek těmto subjektům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo - odvodem do státního rozpočtu, - nebo vzájemnou kombinací těchto způsobů. Poskytovatel zdravotnické záchranné služby nebude mít podle předloženého návrhu postavení organizační složky státu a bude tak moci
5
plnit povinný podíl i případným odvodem do státního rozpočtu. Ministerstvo vnitra
Obecně Již při projednávání věcného záměru zákona o zdravotnické záchranné službě jsme navrhovali, aby všechna ustanovení § 8 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, byla z tohoto zákona vypuštěna a začleněna do § 24 zákona o zdravotnické záchranné službě, který řeší působnost Ministerstva zdravotnictví ve speciálním zákonu, kam výčet působností systémově patří. Připomínce vyhověno nebylo a vzniká tak bezdůvodně nesystémové řešení. Stále se domníváme, že námi navrhované řešení je právně vhodnější. Naopak se domníváme, že v zákoně č. 239/2000 Sb. chybí některé důležité činnosti (činnosti - nikoliv působnosti), které Ministerstvo zdravotnictví v oblasti integrovaného záchranného systému skutečně vykonává, zejména vytvářením logistického zázemí pro velké mimořádné události (příspěvková organizace Zdravotnické zabezpečení krizových stavů) a vytvářením podmínek pro nasazení zdravotnických záchranných týmů nebo jednotlivců při mezinárodních záchranných operacích. K části šesté Požadujeme za bod 1 začlenit nové body 2 až 6 (stávající body 2 až 6 vypustit v souladu s obecnými připomínkami), které zní:
Nový bod 2: „ 2. V § 4 odst. 2 se slova „orgány ochrany veřejného zdraví,4)“ včetně poznámky pod čarou č. 4 zrušují.“ Odůvodnění Praxe ukázala, že orgány ochrany veřejného zdraví spolupracují v rámci integrovaného záchranného systému (dále jen „IZS“) poměrně často, ale výhradně podle speciálního ustanovení § 34 zákona č. 239/2000 Sb. Orgány ochrany veřejného zdraví jsou státní orgány, které nedisponují silami a prostředky využitelnými pro záchranné a likvidační práce, nedrží žádné pohotovostní služby, tudíž nemohou fungovat jako ostatní složka IZS. Vzhledem k tomu, že se mění řada „zdravotnických zákonů“, pokládáme za
6
Vysvětleno Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném, záchranném systému a o změně některých zákonů, mimo jiné vymezuje působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků v rámci integrovaného záchranného systému. Ministerstvo zdravotnictví proto nepovažuje za vhodné, aby právní úprava působnosti ministerstva uvedená v § 8 citovaného zákona byla nesystémově přesunuta do zákona o zdravotnické záchranné službě. Zachování stávající úpravy v § 8 citovaného zákona je v souladu s věcným záměrem zákona.
Akceptováno částečně Obsah stávajících novelizačních bodů 3 až 6 zůstává zachován (viz vypořádání předchozí připomínky), obsah stávajícího novelizačního bodu 2 byl zapracován do § 24 návrhu zákona o zdravotnické záchranné službě. Požadované změny jsou akceptovány částečně, jak je uvedeno níže. Vysvětleno Orgány ochrany veřejného zdraví v případě pandemie, biologického terorismu apod. budou plnit velmi důležitou roli v plnění úkolů složek integrovaného záchranného systému; rovněž je třeba vzít v úvahu, že i jiné složky integrovaného záchranného systému nedrží pohotovostní služby.
vhodné změnit toto chybné ustanovení, zejména s ohledem na další body. Nový bod 3: „3. V § 4 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 4 zní: „(3) V době krizových stavů se stávají ostatními složkami integrovaného záchranného systému také poskytovatelé lůžkových zdravotních služeb s nepřetržitým provozem, kteří mají zřízen urgentní příjem,4) a odborná zdravotnická zařízení na úrovni fakultních nemocnic pro poskytování specializované péče obyvatelstvu. Pokud uvedení poskytovatelé zdravotních služeb uzavřou s místně příslušným poskytovatelem zdravotnické záchranné služby dohodu o plánované pomoci na vyžádání (§ 21), jsou ostatní složkou integrovaného záchranného systému i v období mimo krizový stav. ---------------------4) § 17 odst. 2 zákona č…/2008 Sb., o zdravotnické záchranné službě.“.“ Odůvodnění Urgentní příjmy nemocnic jsou cílovým článkem zdravotnického záchranného řetězce neodkladné pomoci a tudíž součástí IZS fakticky jsou (trvale), také jsou začleněny v územních traumatologických plánech, které jsou součástí dokumentace IZS. Domníváme se proto, že není důvod, aby návrh zákona nebyl v souladu s uznávanou zdravotnickou teorií i zavedenou praxí. Rovněž není žádný věcný důvod omezovat jejich úlohu v IZS jen na trvání krizových stavů – např. začlenění složky IZS v systému jí přináší i určité právní i hmotné výhody. Nový bod 4: „4. V § 8 odstavec 1 zní: „(1) Ministerstvo zdravotnictví odpovídá za výběr a přípravu zdravotnických specialistů a sil a prostředků zdravotnického charakteru, s výjimkou vojenských, využitelných při mezinárodních záchranných operacích a poskytování humanitární pomoci do zahraničí.“.“ Odůvodnění Za vlastní nasazování sil a prostředků České republiky do zahraničí odpovídá Ministerstvo vnitra v součinnosti s Ministerstvem zahraničních věcí a řeší je obvykle nasazením odřadů, jejichž základ tvoří příslušníci HZS ČR. Takové odřady však nemohou poskytovat žádanou zdravotnickou pomoc postiženému obyvatelstvu. Na území ČR je ustaven jeden jediný zdravotnický tým (Traumateam při ÚN Brno). Nasazené záchranné týmy
7
Akceptováno Text byl upraven v souladu s terminologií návrhu zákona o zdravotních službách; novelizační bod byl upraven takto: „V § 4 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 4a zní: „(3) V době krizových stavů se stávají ostatními složkami integrovaného záchranného systému také poskytovatelé lůžkových zdravotních služeb, kteří mají zřízen urgentní příjem4a). Pokud poskytovatelé zdravotních služeb uvedeni ve větě první uzavřou s místně příslušným poskytovatelem zdravotnické záchranné služby nebo krajským úřadem dohodu o plánované pomoci na vyžádání (§ 21), začlení je hasičský záchranný sbor kraje do poplachového plánu kraje a stanou se ostatními složkami integrovaného záchranného systému i pro období mimo krizový stav. -----------------------------4a) § 17 zákona č…/…..Sb., o zdravotnické záchranné službě.“.“
Akceptováno částečně V § 8 byl doplněn nový odstavec 3 v tomto znění: „(3) Ministerstvo zdravotnictví odpovídá v okruhu své působnosti za výběr a metodické řízení přípravy zdravotnických pracovníků a za výběr prostředků pro mezinárodní záchranné operace a poskytování humanitární pomoci do zahraničí.“. Úprava v odstavci 3 je v souladu s Koncepcí krizové připravenosti zdravotnictví ČR a mezinárodními závazky ČR v oblasti zajišťování bezpečnosti v působnosti rezortu zdravotnictví. Vysílané záchranné zdravotnické týmy je třeba vybavit v rozsahu požadované pomoci a současně je třeba
také obvykle potřebují zdravotnické zázemí (vlastního lékaře, případně další zdravotnický personál). Lékařů ochotných se zúčastnit zahraniční rizikové akce s hasičskými týmy je velký nedostatek, který je zřejmě způsoben tím, že Ministerstvo zdravotnictví nemá jasně stanovený úkol. Navržená formulace popisuje skutečný stav věci, který by měl být promítnut do právního předpisu.
zajistit jejich logistické zabezpečení i odbornou přípravu (Traumateam, mobilní hospitalizační báze apod.).
Důvodová zpráva byla následovně: Úprava v odstavci 3 je v souladu se závazky ČR ve vztahu k Evropské unii, které jsou dány Rozhodnutím Rady EU č. 1999/847/EC z 9. prosince 1999 ustavující Akční program Společenství v oblasti civilní ochrany, rozhodnutím Rady EU o vytvoření mechanismu Společenství pro zabezpečení posílení spolupráce při pomocných zásazích civilní ochrany č. 2001/792/EC, Euratom, ze dne 23. října 2001, a s rezolucí Valného shromáždění OSN č. 57/150 ze dne 16. prosince 2002, k posílení koordinace humanitární a záchranářské pomoci při katastrofách. Na základě této rezoluce OSN byla vydána metodika INSARAG - International Search and Rescue Advisory Group (Mezinárodní poradní skupina pro vyhledávací a záchranné práce). Dne 11. března 2004 byl Evropskou radou schválen materiál „Deklarace Evropské rady k boji proti terorismu“ a na jeho základě byl upraven „Akční plán boje proti terorismu Rady EU“. Rozhodnutí Rady EU č. 207/162/ES, Euratom a Rozhodnutí komise 2008/73/ES, Euratom upravují podmínky pro členské státy při provádění záchranných a likvidačních pracích. Nový bod 5: Vysvětleno „5. V § 8 odstavec 2 zní: Požadovaná úprava je nad rámec věcného záměru zákona a (2) Ministerstvo zdravotnictví finančně, materiálně a personálně byly by s ní spojeny další nároky na státní rozpočet. zabezpečuje vytváření přiměřených záložních zásob zdravotnické techniky a Požadavek na vytváření zásob je již obsažen v novém § 8 odst. materiálu pro potřebu řešení rozsáhlých mimořádných událostí nebo 3. krizových situací na území České republiky nebo pro využití při mezinárodních záchranných operacích a poskytování humanitární pomoci do zahraničí.“.“ Odůvodnění Ministerstvo zdravotnictví tento úkol fakticky plní a k jeho plnění vytvořilo příspěvkovou organizaci Zdravotnické zabezpečení krizových stavů, na jejíž činnost přispívá nemalými prostředky. Toto ustanovení by mělo být
8
v zákoně č. 239/2000 Sb. nebo v zákoně č. 240/2000 Sb. Vzhledem k vazbě na mezinárodní záchranné operace zakotvené v zákoně č. 239/2000 Sb. je vhodnější využít tohoto návrhu zákona k popsání skutečného stavu věcí. Nový bod 6: „6. V § 21 odst. 2 písm. c) se slova „zdravotnická zařízení,“ nahrazují slovy „poskytovatelé lůžkových zdravotních služeb s nepřetržitým provozem, které mají zřízen urgentní příjem4).“.“ Odůvodnění Poskytovatelé zdravotnické záchranné služby jsou základní složkou integrovaného záchranného systému, tudíž se na ně stávající ustanovení nemůže vztahovat. Plánovanou pomoc na vyžádání mohou poskytovat pouze ostatní složky integrovaného záchranného systému, tudíž ve vazbě na náš návrh znění bodů 2 a 3 musí navazovat tato dikce. Jiná zdravotnická zařízení, např. léčebny dlouhodobě nemocných apod., nemají pro integrovaný záchranný systém praktický význam. K důvodové zprávě Nesouhlasíme s tvrzením, že práce na návrhu zákona byly zahájeny před 1. listopadem 2007, a proto se na tento návrh nevztahuje bod IV usnesení vlády č. 927 ze dne 22. srpna 2007. Z tohoto důvodu požadujeme doplnit důvodovou zprávu o vyhodnocení dopadů podle Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace, které byly schváleny usnesením vlády č. 877/2007 (viz také zápis z 1. řádného jednání Grémia pro regulační reformu a efektivní správu ze 13. listopadu 2007). Požadujeme především doplnit návrhy možných variant řešení jednotlivých problémů, identifikaci dotčených subjektů a dopadů na ně a vyhodnocení nákladů a přínosů jednotlivých variant. V případech změn technického charakteru, u kterých je aplikována výjimka z RIA, je třeba tyto změny jako technické označit.
9
Akceptováno Text byl upraven v souladu s terminologií návrhu zákona o zdravotních službách; novelizační bod byl upraven takto: „V § 21 odst. 2 písm. c) se slova „zdravotnická zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatelé lůžkových zdravotních služeb, kteří mají zřízen urgentní příjem4a)“.“
Neakceptováno – rozpor Legislativní proces přípravy návrhu právní úpravy zdravotnické záchranné služby byl zahájen přípravou věcného záměru zákona před 1. listopadem 2007. Návrh zákona byl vypracován v rámci vládou schváleného věcného záměru zákona. Zhodnocení nezbytnosti změny právního stavu regulace zdravotnické záchranné služby včetně zhodnocení hospodářského a finančního dosahu navrhované právní úpravy na státní rozpočet,ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí a sociální dopady jsou součástí důvodové zprávy.
Jihomoravský kraj
K části třetí - změna zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění K bodu 4 V ustanovení § 17 odst. 8 písm. b) je navrhováno omezení úhrady nad 105% kilometrů ujetých a vykázaných příslušné zdravotní pojišťovně v předcházejícím kalendářním roce. Podle tohoto ustanovení zákona by zdravotní pojišťovny neměly povinnost hradit nad rámec 105% úhradu zdravotnické záchranné službě za vykázané kilometry. Tato regulace úhrady v meziročním srovnání není možná, jelikož se jedná o plně indukovanou péči a nelze předem přijmout žádná opatření, která by zabránila případnému překročení stanoveného limitu ujetých kilometrů.
Vysvětleno Novela zákona č. 48/1997 Sb. byla vypracována jako samostatný návrh zákona, který byl předmětem samostatného připomínkového řízení a je předložen vládě a Legislativní radě vlády společně s ostatními návrhy zákonů připravovanými Ministerstvem zdravotnictví.
Středočeský kraj
Návrh na doplnění nové části – změna zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon Navrhujeme doplnit ustanovení § 89 odst. 9 trestního zákona definující, kdo je veřejným činitelem, o zdravotnické pracovníky vykonávající hlavní činnost na základě zákona o zdravotnické záchranné službě.
Vysvětleno Pro účely trestněprávní ochrany nelze člena výjezdové skupiny považovat za veřejného činitele ve smyslu § 89 odst. 9 trestního zákona (není osobou vykonávající pravomoc); spáchání trestného činu proti osobě podílející se na záchraně života nebo zdraví je přitěžující okolností podle § 34 písm. f) trestního zákona.
Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR
K části třetí - změna zákona o veřejném zdravotním pojištění K bodu 2 – změna § 17 odst. 2 Zavedení pojmově nové „smlouvy o úhradě nákladů“ není v souladu s dosavadní koncepcí smluvních vztahů a smluv o poskytování a úhradě zdravotní péče, které jsou v souladu s vyhláškou MZ ČR č. 618/2006 Sb., kterou se vydávají rámcové smlouvy. Dále je „úhrada nákladů“ uvedena též v navrhovaném novém ustanovení § 17, odst. 8) zákona č.48/1997 Sb. Dle koncepce zákona č. 48/1997 Sb. v platném znění, se hradí poskytnutá a vykázaná zdravotní péče nikoliv náklady. K bodu 2 - změna § 17 odst. 2 K povinnosti zdravotní pojišťovny uzavřít smlouvu s každým poskytovatelem navrhujeme doplnit také o kontraktační povinnost u ZZS. K bodu 3 – změna § 17 odst. 7
Vysvětleno Novela zákona č. 48/1997 Sb. byla vypracována jako samostatný návrh zákona, který byl předmětem samostatného připomínkového řízení a je předložen vládě a Legislativní radě vlády společně s ostatními návrhy zákonů připravovanými Ministerstvem zdravotnictví.
10
V citovaném § 17 odst. 7 se slova „hodnoty bodu“ nevyskytují. K bodu 4 – změna § 17 odst. 8 a 9 Navrhujeme předmětnou úpravu týkající se úhrady precizovat tak, aby nedošlo k „zakonzervování“ stávajícího počtu ujetých kilometrů; navrhovaná úprava v praxi je neproveditelná. K bodu 4 – změna § 17 odst. 8 písm. a) pojem trvalý pobyt – rozpor s právem EU, konstatujeme nesoulad trvalého pobytu a hlášení pobytu. K bodu 4 – změna § 17 odst. 8 písm. a) Je nezbytné doplnit § 17 odst. 8 písm. a) konkrétním odkazem pod čarou – 28a). Stávající právní úprava při definici „hrazená péče“ zahrnuje zdravotní výkony provedené v rámci písm. a) až c) - viz § 28, „nefinancují se tedy činnosti poskytovatele zdravotnické záchranné služby“. K bodu 4 – změna § 17 odst. 8 písm. b) Navrhujeme za slova (dále jen „částka za kilometr“) vložit slova „vůči pojištěnci příslušné zdravotní pojišťovny“, slovo „vykázaných“ nahradit slovy „skutečně ujetých a vykázaných“. K bodu 4 Upozorňujeme na možný nesoulad zákonů: v důvodové zprávě k návrhu zákona o ZZS se uvádí, že zdravotnická záchranná služba bude financovaná kombinací kapitační platby na jednoho pojištěnce majícího pobyt na území příslušného kraje a úhradou za kilometr ujetý poskytovatelem záchranné služby. V návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotnické záchranné službě je v čl. III bod 4. zakotveno, že náklady na činnost výjezdových skupin jsou hrazeny měsíční paušální částkou na pojištěnce ve výši nejméně 16 Kč, vynásobenou počtem pojištěnců pojišťovny na území příslušného kraje a úhradou za ujetý kilometr. Dle navrhovaného nového ustanovení § 17 odst. 9) zákona č. 48/1997 Sb. má být stanovena taxativní finanční částka na pojištěnce – v zákoně by neměla být uvedena taxativně konkrétní finanční částka, ale kupř. jen forma úhrady paušálem + způsob výpočtu další finanční částky s odkazem na prováděcí předpis, který by měl být pak na základě zmocňujícího ustanovení v zákoně vydán. Zákon je obecně závazným právním předpisem, ve kterém by neměly být konkrétní fixní finanční částky
11
uvedeny. Otázkou též zůstává, jak se měsíční paušální úhrada bude realizovat, jak se bude hradit za pojištěnce z EU a v jaké výši se bude přeúčtovávat. K bodu 6 – změna § 28 Vzhledem k výše uvedenému nemůžeme souhlasit ani se zařazením nového odstavce 2 do § 28. V roce 2008 došlo na základě novely vyhlášky MZ ČR č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ke změně financování ZZS. V důsledku této změny se předpokládá v roce 2008 v segmentu ZZS nárůst výdajů o 18 %, tj. cca 200 mil. Kč, tzn. celkové výdaje cca 1, 3 miliardy Kč. Přijetím navrhovaného zákona by došlo k dalšímu nárůstu výdajů o cca 600 mil. Kč. V případě přijetí tohoto zákona s účinností od 1. ledna 2009, musel by být o tuto částku navýšen návrh ZPP VZP ČR na rok 2009. Unie zaměstnavatelských svazů ČR
Připomínkové místo uplatnilo obdobné připomínky jako Konfederace Viz vypořádání připomínek Konfederace zaměstnavatelských a zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. podnikatelských svazů ČR.
12
