Odborný popis
Vymezení poradenské psychologie Obecné charakteristiky: je řazena mezi aplikované psychologické disciplíny - na základě dosaženého obecného i specifického psychologického poznání (teoretické disciplíny, které hledají odpověď na základní psychologické problémy a otázky, ale také vlastní výzkumy a miniteorie v oblasti poradenství) se snaží řešit psychické problémy - problémy vyplývající z kvality psychiky konkrétních jedinců či lidských skupin. Z povahy a místa aplikace je tato profese řazena mezi tzv. pomáhající profese. Je vhodné rozlišovat: vlastní disciplínu poradenská psychologie, institucionální systém poradenských psychologických služeb (forma a místo aplikace), profese a činnost poradenského psychologa.
metody (diagnostické, metody psychologické pomoci) nejsou diferencujícím znakem ve vztahu k jiným psychologickým disciplínám péče o člověka, odlišení zpravidla pouze ve: funkci, frekvenci, příp. způsobu realizace, zapojení do celkové strategie pomoci, povaze cílů a důsledků
problém (tj. prezentovaná žádost o pomoc, potíž, zjištěná kauzální struktura ) - pro poradenskou činnost jsou primárně určující následující znaky problému: forma reflexe a prezentace problému klientem, charakter determinace problému, rozsah a povaha důsledků problému.
Struktura a dynamika poradenského procesu - základní složky poradenského procesu:
- osobnost psychologa - odborné a osobnostní předpoklady
- osobnost klienta - skladba klientů v různých typech psychologického poradenství, předpoklady na straně klienta pro efektivní poradenskou moc
- poradenský vztah - vymezení, funkce a význam, základní činitelé jeho utváření na straně klienta: vývoj očekávání a motivace ve vztahu k poradenské pomoci, druhy motivace, obvyklé bariery narušující poradenský vztah - faktory podmiňující realizaci vyhledání poradenské pomoci
1 / 17
Odborný popis
- poradenský problém - formy prezentace problému klientem, práce s problémem na straně psychologa, obecná charakteristika problému a jeho kategorie
- strategie práce poradenského psychologa - zásady a principy, příprava podmínek pro práci s klientem, první setkání, formy ukončení práce s klientem
- poradenský kontrakt, poradenská intervence, etické otázky práce poradenského psychologa
- dynamika poradenského procesu - časové hledisko, fáze a jejich funkce.
Diagnostika - také přejato z medicínského modelu - hledání přiměřené nozologické jednotky, která by jednoznačně definovala klientův problém a ulehčila strategii odborné intervence. - V poradenství je akceptovaná jako pomocná metoda, která pomáhá poradci zorientovat se, mapovat potenciál a limity klienta, určuje specifické zaměření rozhovoru, indikuje možnosti forem a metod práce, predikuje budoucí chování klienta.
Standardizovaná diagnostika - psychotesty, projektivní techniky
2 / 17
Odborný popis
Poradenské interview – jeho součástí je kontakt s klientem, rozhovor a explorace (zkoumání) problému. Zkušený poradce se nesnaží získat veškeré informace během jednoho sezení, ale nechá si dostatečný prostor pro příští setkání a domluví se s klientem, o čem budou hovořit příště. Klient by měl mít pocit důvěry a neodcházet s pocitem obav a úzkostí.
Mělo by splňovat všechny požadavky optimální komunikace. Má podobu lidské transakce, v rámci které klient referuje o svých těžkostech a poradce se stává spolunástrojem změny.
Párové, rodinné a skupinové poradenství V párovém a rodinném poradenství přesouvá poradce svou pozornost z oblasti „patologie“ individuální osobnosti k „patologii“ lidských vztahů. Mnohé partnerské a rodinné problémy jsou výsledkem narušené interakce mezi lidmi (neschopnost komunikovat, rozhodovat, kooperovat atd.). Párové a rodinné poradenství se tedy zaměřuje na nápravu vztahů mezi participujícími jedinci.
Cílem párového a rodinného poradenství je eliminace destruktivních interakčních procesů, zlepšení porozumění, budování pozitivního postoje k sobě a ostatním členům, korigování nerealistického očekávání a pomoc při vytváření nového systému interakce, komunikace a porozumění.
Skupinové poradenství
Skupina obecně má člověku pomáhat uspokojovat jeho potřeby, člověk se v ní učí poznávat sebe i druhé lidi, naplňuje v ní sociální role a řeší různé životní situace. Skupinové poradenství íleně využívá zákonitostí fungování skupiny. Skupinová práce poukazuje na interpersonální charakter mnohých problémů. Nejúčinnějšími
3 / 17
Odborný popis
faktory skupinové práce jsou: členství ve skupině, pocit sounáležitosti, emocionální podpora, akceptace problémů, vzájemné porozumění, možnost odreagování se, využití zpětné vazby, nácvik nového chování – jedná se o skupinovou dynamiku .
Rodinná terapie - orientuje se na rodinné problémy týkající se rodičů a dětí, případně i třígeneračních vztahů v rodině.
Terapeutický postup - provádět terapeutická sezení s celou rodinou tak, že každý člen rodiny je dílčí součást rodinného systému a v jeho problémech a poruchách se hledají souvislosti se současným fungováním celé jeho rodiny.
Cíle terapie - překonat problémy v rodině, dosáhnout harmonického neporuchového chování celé rodiny
Nejznámější a mnou uznávaná a používaná je Rogersova „Client centered therapy“. Na klienta zaměřená terapie je založena na respektu k jedinečnosti a neopakovatelnosti setkání člověka s člověkem. Vyznačuje se atmosférou přijetí , důvěry , umožňuje svobodný projev , podporuje mobilizaci vnitřních sil člověka a hledání vlastního východiska z nepříznivé situace. Je naplněna vírou ve schopnost člověka osobnostně růst .
Lidskou podstatou je tendence k sebeaktualizaci, osobnostnímu růstu, přebírání zodpovědnosti za vlastní život, naplňování vlastních schopností.
4 / 17
Odborný popis
Společnost někdy brání jedinci v jeho rozvoji a plné seberealizaci.
Sebepojetí se utváří již v dětství, je ovlivněno tím, zda je dítě svými rodiči a okolím přijímáno nebo ne a zda toto přijetí je podmínečné (dítě splňuje požadavky rodičů) nebo nepodmínečné (dítě je přijímáno i s jeho nedostatky, takové jaké je). Pokud byl člověk přijímán pouze podmínečně, může mít tendenci chovat se podle toho, jak chtějí druzí, ale sám k sobě má negativní postoj.
Terapie má usilovat korekci případných nedostatků v tomto přijetí případně nepřijetí. Má se vyznačovat autenticitou, akceptací a empatií. Což má posílit sebevědomí a sebehodnocení klienta.
V rámci přístupu zaměřeného na klienta se uplatňují takové přístupy, které jsou založené na rovnosti a důvěře. Klient je rovnocenným partnerem v průběhu celé terapie, není jen pasivním příjemcem „odbornosti“ terapeuta. V tomto modelu je moc ve vztahu rovnoměrně rozložená. Klient je posilován a podporován v objevování a oceňování vlastní vnitřní síly a moci. Klient musí mít pocit bezpečí, aby mohl otevřeně zkoumat sám sebe a své vztahy k druhým lidem. Vztah je předem časově ohraničený a terapeut je samozřejmě vázán slibem mlčenlivosti.
Tento terapeutický vztah se vyznačuje autentičností, empatií a akceptací klienta terapeutem.
Klientovo rozhodnutí změnit se musí být jeho osobním rozhodnutím
Výsledky terapie
Změny, které u klienta nastávají jsou relativně trvalé. Klient se přebudovává, mění svou představu o sobě.
5 / 17
Odborný popis
- vytváří si mnohem pozitivnější postoj vůči vlastní osobě
- přestává být defenzivní a je otevřenější vůči prožívání sebe i druhých
- svět kolem sebe začíná vnímat realističtěji
- optimalizuje se jeho psychická adaptace
- životní cíle a ideály klienta se mění, jsou uskutečnitelné
- klient vnímá druhé lidi realističtěji a dokáže je akceptovat
Zvláštnosti poradenství u dětí - Psychický vývoj dítěte je obecně velice rychlý, proto je třeba dělat diagnostiku přesně, opakovaně a sledovat dynamiku vývoje dítěte. - U dětí se hůře odlišují hraniční a přechodné stavy i subklinické projevy nemocí. - U dětí hraje velkou roli hra a fantazie, psycholog musí často spoléhat na svou intuici. - Hraniční pásmo IQ 70-80 se u dětí hůře určuje. - Projevy dítěte jsou vysoce ovlivněny nejbližším sociálním okolím. - Výběr testů, interpretace, způsob komunikace s dítětem by měl vycházet ze znalosti rodin ného prostředí . - Děti mají velkou potřebu jistoty v zátěžových situacích, je u vyšetření někdy nutná přítomnost rodiče. - Testové metody jsou u mladších dětí omezené, důležitou a rozhodující jsou pozorování a rozhovor.
6 / 17
Odborný popis
Nápravná a preventivní opatření je dobré tvořit ve spolupráci s pediatrem, případně sociální pracovnicí
Znaky školní připravenosti
1. Tělesný a zdravotní stav
Je posuzován dětským lékařem. Tento stav však nemusí být v souladu se stavem psychického a sociálního vývoje, proto je nutná spolupráce s psychologem.
Filipínská míra = dítě je školsky zralé ve chvíli, kdy si dosáhne rukou přes hlavu na protilehlé ucho.
2. Věk
Je rozhodujícím kritériem nástupu do školy. V témže roce jsou v lednu do školy zvány všechny děti, které k 31.8. dovrší 6 let. Děti jimž bude 6 let do konce roku jsou zvány podmíněně. Požadavek 6 let je spíše minimální než optimální. Někdy je vhodný odklad školní docházky.
3. Podnětné výchovné prostředí
a) u podnětného výchovného prostředí je 7% nezralých dětí
7 / 17
Odborný popis
b) u průměrně stimulujících rodin je 18,5% nezralých dětí
c) u zanedbávajícího prostředí je až 1/3 nezralých dětí
4. Zralost poznávacích a rozumových schopností
Vnímání – schopnost analýzy a syntézy celku.
Kresba – poměrně věrně odráží skutečnost, má nezbytné detaily, je dvojdimenzionální, dítě
dokáže obkreslit jednodušší předlohu.
Rozumové poznávání – dítě lépe postihne rozdíly a podobnosti, má již analytické myšlení, lépe chápe souvislosti, paměť je trvalejší, spíše mechanická, počátek stádia konkrétních myšlenkových operací.
Řeč – dítě je schopno hovořit ve větách a jednodušších souvětích, líčí své zážitky a popisuje okolí, správná výslovnost.
Motorika – dokáže kontrolovat motorické chování (posedět), je schopno cílenějších pohybových aktivit.
5. Pracovní vyspělost
8 / 17
Odborný popis
- Dítě dokáže rozlišit hru od povinnosti
- snaží se splnit a dokončit zadaný úkol i přes případné obtíže
- dovede se podřídit rytmu vyučovacích hodin
- dovede kontrolovat okamžité impulsy a nápady.
6. Citová a sociální zralost
- emocionální stabilita
- odolnost k frustracím a schopnost přijmout i případný neúspěch
- Dítě by mělo být schopno odložit bezprostřední splnění svých přání.
- schopnost na delší dobu se odloučit od matky a podřídit se autoritě učitele
- schopnost začlenit se do skupiny vrstevníků.
Poradenství pro mladé a talentované – školní psycholog může pomoci identifikovat nadané žáky, určit typ jejich nadání. K identifikaci nadaných dětí nestačí jen testy inteligence, ale i různé testy tvořivosti, testy speciálních znalostí, zhodnocení jiných výkonů žáka (básně, výtvarný projev, písemné práce). V ČR se nadané děti cíleně nevyhledávají, v rámci ZŠ jsou třídy s rozšířenou výukou jazyků, matematiky, některé školy mají specifické zaměření. Další možností je přestup na víceleté gymnázium, zde může školní psycholog účinně pomoci při výběru žáků.
9 / 17
Odborný popis
Nadání dítěte je však třeba posuzovat komplexně za pomoci učitelů i rodičů s ohledem na úroveň domácích prací a výsledky písemných zkoušek.
- Profesní poradenství = odborná pomoc a činnost, která může být vykonávána po celou dobu života člověka ve sféře práce, zaměstnání, povolání.
Základní kroky v rozhodovacím procesu:
- zjistit, jaká existují povolání a do jakých skupin se seřazují (skupiny, délka přípravy) – čím může být
- poznej sám sebe – jaké představy o budoucím povolání, o studiu, co mě zajímá, nakolik jsem studijní typ, zda je možné to realizovat, úroveň, na jaké to můžu dělat
- přemýšlej o různých typech škol
- najdi si povolání v souladu s tím, co očekáváš od své budoucí práce a s typem vzdělání, které chceš získat
- prozkoumávání bližších informací o povoláních, která mě zajímají
- stanov si předběžný cíl, plán, abys toho dosáhl
- připravuj se na realizaci záměru, ale nech si cestu otevřenou
10 / 17
Odborný popis
Předmanželské poradenské programy.
V předmanželské přípravě jde o prevenci neuvážené volby partnera, poruch manželského spolužití a nevhodného rodičovského chování.
Týká se převážně období adolescence a rané dospělosti.
Příprava se skládá:
- z výchovy k manželství a rodičovství
- z předmanželského poradenství
Cíl: poskytnout mladým lidem kognitivně-emocionální základ seberegulace a sebevýchovy.
Cílem psychologa v programu je:
- pomoci dvojici překonat strach, obavy a úzkost z manželství
- pomoci jim, aby si navzájem vyjádřili skutečné pocity, postoje a očekávání
11 / 17
Odborný popis
- poskytovat všeobecné a specifické informace
- vést k tomu, aby objevovali a sjednocovali individuální potřeby, hodnoty a cíle
dát dvojici možnost procvičit si řešení problémů
Sexuální výchova – sexuální život má význam pro harmonický rozvoj osobnosti a zprostředkovaně pak pro vývoj společnosti. Cílem sexuální výchovy je od dětství rozvíjet bohatý citový život v návaznosti na pozdější sexuální touhy a potřeby. Sexuální výchova by měla zabránit brzkému zahájení sexuálního života, promiskuitě, šíření pohlavních chorob, předčasnému a nechtěnému těhotenství a sexuální delikvenci. Mladá generace by měla vědět jak se proti těmto rizikům chránit, měla by být sama aktivní a motivovaná.
Výchova k manželství, partnerství a rodičovství – měla by probíhat kontinuálně již od předškolního věku, formováním kladných povahových vlastností dětí, vytváření dobrých vztahů obou pohlaví a představ o rodině. Na základní škole se utvářejí vztahy mezi dívkami a chlapci, na druhém stupni se v biologii žáci seznamují s obdobím lidského života, dospívání a jednoduchou formou jsou poučeni o pohlavním životě. V občanské nauce se probírají mezilidské vztahy a rodina. Na středních školách se výchova k manželství a rodičovství probírá ve více předmětech (biologie, občanská nauka, zdravotnická výchova)
Manželská terapie se zaměřuje na manželskou dvojici a její problémy. Cílem je zvládnout závažné konflikty a krizové situace, dosáhnout vzájemného souladu.
Manželské poradenství je pomoc poskytovaná manželům v jejich problémech, konfliktech a poruchách manželství.
Racionálně edukativní manželská terapie
12 / 17
Odborný popis
Manželské problémy jsou výsledkem nerozumného přístupu k životu, neznalosti zákonitostí manželského vztahu, lpění na nerealistických představách (mýtech – mýtus o věčné lásce, o lásce mocné čarodějce, o absolutnosti věcí, oko za oko, zub za zub, ...).
Patří sem edukativní přístup Plzákův - zdůrazňuje racionální uspořádání 5 oblastí soužití:
- vedení domácnosti a rodinného rozpočtu
- péči o děti a jejich výchovu
- trávení volného času
- sexuální soužití
- manželská komunikace
- Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy – rodinné poradenství se na rozdíl od manželského poradenství zaměřuje na celou rodinu včetně dětí.
- Rodinná terapie - je indikována v případě, kdy je zjevné, že rodina dostatečně neplní některou životně důležitou funkci pro jednoho či více členů rodiny. Nezbytnou podmínkou pro rodinnou terapii je znalost problému v soužití rodiny (vztazích mezi členy, způsoby komunikace), motivace všech členů rodiny ke změně ve svém životě a chodu rodiny, způsobilost členů rodiny ke zvolené metodě terapie, časové a prostorové návyky realizace terapie a v neposlední řadě na schopnostech a zkušenostech terapeuta pracovat s problémy v rodině. Cílem terapie je překonat problémy v rodině, a dosáhnout harmonického neporuchového chování celé rodiny
13 / 17
Odborný popis
Poradenství v oblasti trávení volného času – volný čas je čas, kdy člověk nevykonává činnosti pod tlakem závazků, které vyplývají z jeho sociálních rolí. Je to čas, který zbývá po splnění pracovních i nepracovních povinností a uspokojení základních biologických potřeb. Volný čas je dobou, kdy se jedinec může svobodně realizovat. Subjektivně je vnímán jako čas nejcennější a jeho dlouhodobý nedostatek či jeho smysluplné využití může vyvolat pocit nespokojenosti a rozladěnosti. Pestrost a prožívání volného času jsou ovlivněny:
- věkem
- pohlavím
- vzděláním
- rodinným stavem
- zaměstnáním
- tělesnou a duševní kondicí jedince
- tradicemi
Trávení volného času v partnerském vztahu se dá rozlišit na:
- čas, který má každý sám pro sebe a který tráví mimo dosah partnera
- čas, při němž jsou partneři prostorově spolu, ale každý se věnuje jiné činnosti, která ho
14 / 17
Odborný popis
baví a s druhým ji nesdílí (jeden kouká na TV, druhý si čte)
- čas, při němž se oba baví spolu (výlet, konverzace, kino, divadlo)
- čas, který tráví spolu s jinými osobami (přátelé, společenské akce)
- čas, v němž řeší problémy
Je vhodné a prospěšné, aby měl každý v bytě svůj vlastní kout, ve kterém se může nerušeně izolovat.
Poradenství ve sféře drogových a dalších závislostí – k nejrozšířenějším závislostem patří: - Kouření - Alkoholizmus - Užívání drog
Diagnóza závislosti by se měla stanovit, pokud došlo za poslední rok k minimálně 3 nebo více následujícím jevům:
1) silná touha užívat látku;
2) potíže v kontrole užívání látky (původně šel na „jedno“, přijde namol);
3) přítomnost odvykacího stavu po vysazení látky;
15 / 17
Odborný popis
4) tolerance k látce (množství konzumace alkoholu či drogy, které by normálního jedince usmrtilo);
5) zanedbávání jiných zájmů na úkor užívání látky (pracovní i volnočasové aktivity);
6) pokračování v užívání látky i přes jasný důkaz zjevně škodlivých následků poškození (poškození jater pitím alkoholu, depresivní stavy vyplývající z užívání látky).
Mezi další závislosti či návykové chování můžeme zařadit: -
Patologické hráčství Závislost na práci (workoholismus) Patologické nakupování Závislost na sexu Citová závislost na partnerovi Závislost na počítačích a internetu Závislost na lécích (farmaková závislost)
Při návrhu léčby záleží na druhu závislosti, na tělesném stavu pacienta (pod vlivem drogy, odvykací syndrom), jeho duševním stavu (přítomnost toxické psychózy, organické poškození mozku). Dále je důležitý druh návykové látky a délky jejího užívání, sociální vztahy klienta (v rodině, zaměstnání, přátelé). Mezi rizikové faktory patří neléčené a nezvládané návykové choroby u rodičů, nedostatek času na dítě zvláště v raném věku, nedostatečné citové vazby dítěte, podceňování dětí, časté stěhování rodiny, podmínky rodiny žijící v těžké hmotné nouzi. Dle druhu a stupně závislosti lze poté určit druh léčby a pomoci. Léčba může spočívat v jednorázové konzultaci s klientem a jeho rodinou, telefonická pomoc, krátkodobá ambulantní péče (individuální či rodinná terapie), středně dlouhá nebo dlouhodobá ambulantní terapie včetně např. účasti ve svépomocné organizaci, ústavní léčba (krátkodobá, střední 3-4 měsíce), dlouhodobá léčba (více než rok) v léčebné komunitě. Těžce organicky postižené osoby jsou trvale umístěny v chráněném prostředí.
K nástrojům změny patří: - Posilování motivace – motivační trénink se do značné míry prolíná s posouzením stavu,
16 / 17
Odborný popis
většinou se odehrává formou rozhovoru, ale dají se využít i různé dotazníkytyto dotazníky pomáhají stav diagnostikovat a zároveň si při jejich vyplňování klient uvědomí problémy, které mu návyková látka nebo hra způsobily a v čem bude život bez nich uspokojivější, při posilování motivace jde o několik principů: vyjadřování empatie, vyhýbání se sporu, práce s odporem (např. jeho reflexe), posilování sebedůvěry (zajímat se také o síly, dobré perspektivy)- tyto principy se spojují se strategiemi probírání typického dne, chtěné a nechtěné následky užívání návykových látek, poskytování relevantních informací, probírání problémů, nemá smysl dávat pac. rady, když vzhledem ke svému stavu motivace není schopen je akceptovat. - Práce s rodinou – komunikace s dítětem, naslouchání, být pozitivním modelem, mít určitá rodinná pravidla a ta dodržovat, získat důvěru dítěte. - Otázka životního stylu – věnovat pozornost rozvrhu dne, plánování příjemných aktivit, rozvíjení bezpečných zájmů. - Dobré vnímání sebe i vnějšího světa – schopnost sebeuvědomění, které posiluje sebeovládání, rozpoznat blížící se nebezpečí (spouštěč reklama na alkohol, kamarádi v hospodě apod.) - Sociální dovednosti – nácvik dovednosti odmítání, rozhodování, schopnost předvídat následky - Relaxace, jóga – mírnit úzkosti a deprese - Dovednosti sebeovlivnění- sebemotivace- -je důl si dávat spíše krátkodobé cíle, relax techniky, uvědomit si svůj potenciál, možnost být prospěšný sobě i druhým - Dovednosti potřebné pro život- schop čelit soc tlaku, vytvářet a budovat vztahy, komunikace, hospodaření s penězi, plánování času, péče o své zdraví
Diagnostická činnost je souhrn operací, postupů a technik, jejichž cílem je stanovit dg, stav jedince a to podle konkrétního cíle: 1. 2. 3. 4. 5.
Určení stupně vývoje Zjištění příčin odchylky od věkové normy Zjištění individuálních zvláštností osobnosti Zjištění podstaty, podmínek a příčin individuálních rozdílů Prognóza, predikce
17 / 17
