Vykonavatelé veřejné moci 1. Česká inspekce životního prostředí Způsob zřízení, charakteristika: ČIŽP je odborným orgánem české státní správy, byla zřízena v roce 1991 a jde o samostatnou rozpočtovou organizaci. Je podřízená Ministerstvu životního prostředí. Hlavní představitel: od roku 2007 do roku 2010 stála v čele České inspekce životního prostředí ředitelka Eva Tylová. Ta byla dne 12.8.2010 odvolána. 13.8.2010 ministr Pavel Drobil pověřil řízením České inspekce životního prostředí pana Milana Bukolského, který byl dosavadní náměstek ředitelky ČIŽP v Sekci pro ochranu lesa a přírody. Sídlo: Česká inspekce životního prostředí má hlavní sídlo, lépe řečeno – ředitelství, v Praze. Dále je organizačně dělena na tzv. krajské inspektoráty, které mají sídlo v městech: • Brno • České Budějovice • Ostrava • Plzeň • Ústí nad Labem • Havlíčkův Brod • Hradec Králové • Liberec • Olomouc Hlavní úkol: je nástrojem prosazování práva životního prostředí v pěti oblastech: v ochraně ovzduší; ochraně vody; v odpadovém hospodářství; ochraně přírody; ochraně lesa dozor nad respektováním zákonů a vyhlášek v oblasti životního prostředí, dohlíží na dodržování závazných rozhodnutí správních orgánů v oblasti životního prostředí, zjišťuje nedostatky, popřípadě škody vzniklé na životním prostředí, jejich příčiny a původce, ukládá opatření k odstranění a nápravě zjištěných nedostatků, omezuje nebo zastavuje škodlivou činnost právnických nebo fyzických osob, ukládá právnickým a fyzickým osobám pokuty za prokázané porušení stanovených povinností v oblasti životního prostředí a provádí kontrolu uložených opatření, podílí se rovněž na řešení havárií, zejména v ochraně vod. 2. Česká národní banka Způsob zřízení, charakteristika: založena ústavou, dále zákonem č. 6/19923 Sb., o ČNB, vykonává veřejnou správu Hlavní představitel: bankovní rada - guvernér Miroslav Singer, dva viceguvernéři, 4 vrchní ředitelé; jsou jmenováni prezidentem republiky na 6 let. Sídlo: Praha + 7 poboček Hlavní úkol: ústřední banka v zemi, měnová stabilita, dohled nad finančním trhem, cenová stabilita – nízkoinflační růst 3. Česká obchodní inspekce Způsob zřízení, charakteristika: zřízena zákonem č. 64/1986 Sb, o České obchodní inspekci. ČOI je orgán státní správy podřízený Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Organizační struktura: ČOI je složena z Ústředního inspektorátu se sídlem v Praze a jemu jsou podřízeny všechny oblastní inspektoráty (1. Středočeský a hl. m. Prahy, 2. Jihočeský a Vysočina, 3. Plzeňský a Karlovarský,
4. Ústecký a Liberecký, 5. Královéhradecký a Pardubický, 6. Jihomoravský a Zlínský, 7. Moravskoslezský a Olomoucký). Hlavní představitel: Ing. Jan Štěpánek (pověřen vedením ČOI 8.11.2010), ústřední ředitel, kterého jmenuje, řídí a odvolává ministr ministerstva průmyslu a obchodu. Ústřední ředitel řídí, jmenuje a odvolává ředitele inspektorátů, jejichž sídla v rámci územní působnosti stanovil. Sídlo: Praha (Štěpánská 15, 120 00 Praha 2) + 7 oblastních inspektorátů (Praha, České Budějovice, Plzeň, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Brno, Ostrava) Hlavní úkol: ČOI kontroluje a dozoruje právnické a fyzické osoby prodávající nebo dodávající výrobky a zboží na vnitřní trh, poskytující služby nebo vyvíjející jinou podobnou činnost na vnitřním trhu, poskytující spotřebitelský úvěr nebo provozující tržiště (tržnice), pokud podle zvláštních právních předpisů nevykonává dozor jiný správní úřad. Dále ČOI kontroluje: - dodržování podmínek stanovených k zabezpečení jakosti zboží nebo výrobků včetně zdravotní nezávadnosti, podmínek pro skladování a dopravu a požadavků na osobní hygienu a hygienickou nezávadnost provozu, - zda se při prodeji zboží používají ověřená měřidla, pokud ověření podléhají, a zda používaná měřidla odpovídají zvláštním právním předpisům, technickým normám, jiným technickým předpisům, popřípadě schválenému typu, - dodržování dohodnutých nebo stanovených podmínek a kvality poskytovaných služeb, - dodržování státních podmínek stanovených zvláštními právními předpisy nebo jinými závaznými opatřeními pro provozování nebo poskytování činností, - zda při uvádění stanovených výrobků na trh byly podle zvláštního právního předpisu výrobky řádně opatřeny stanoveným označením, popřípadě zda k nim byl vydán či přiložen stanovený dokument, zda vlastnosti stanovených výrobků uvedených na trh odpovídají stanoveným technickým požadavkům a zda v souvislosti s označením stanoveného výrobku byly splněny i požadavky stanovené zvláštními právními předpisy, - zda nedochází ke klamání spotřebitele, - zda výrobky uváděné na trh jsou bezpečné, - zda osoby poskytující spotřebitelský úvěr dodržují podmínky stanovené zvláštním právním předpisem. 4. Český báňský úřad Způsob zřízení, charakteristika: Český báňský úřad byl zřízen jako ústřední orgán státní správy zákonem České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, ve znění pozdějších předpisů. Úřad hospodaří jako rozpočtová organizace. Působnost úřadu stanoví zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě. Vyhláškou č. 306/2002 Sb. upravena územní působnost obvodních báňských úřadů. Hlavní představitel: Předseda ČBÚ je jmenován a odvoláván vládou České republiky – nyní Ing. Ivo PĚGŘÍMEK. Náměstek předsedy, ředitel sekce právně-ekonomické, pověřen řízením sekce báňskotechnické JUDr. Pavlem DVOŘÁKEM. Ředitel kanceláře úřadu: Ing. Tomáš STRAKOŠ, Ph.D. Sídlo: Český báňský úřad má sídlo v Praze 1. Jemu podřízené jednotky se nacházejí v Brně, Kladně, Liberci, Mostě, Ostravě, Plzni, Příbrami, Sokolově a v Trutnově. Hlavní úkol: • vykonává vrchní dozor nad veškerou hornickou činností a činností prováděnou hornickým způsobem, ●
kontroluje, zda dozorované organizace vykonávají tyto činnosti v souladu s horním zákonem, zákonem ČNR č.61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, a předpisy vydanými na jejich základě,
●
zajišťuje vydávání právních předpisů k provedení horního zákona, zákona o hornické činnosti a výbušninách a o státní báňské správě, zákona o zbraních a střelivu, a zajišťuje aproximaci
českých horních předpisů s právem EU, ●
vykonává inspekční činnost v oblasti bezpečnosti práce a provozu u hornických organizací a organizací používajících a vyrábějících výbušniny,
●
provádí šetření závažných důlních havárií,
●
řídí a kontroluje činnost obvodních báňských úřadů,
●
zajišťuje výkon činnosti odvolacího orgánu jako druhé instance státní báňské správy,
●
povoluje uvedení výbušnin do oběhu, při prvním použití v rizikovém prostředí
●
vydává osvědčení o odborné způsobilosti k výkonu funkcí závodního dolu, závodního lomu s těžbou nad 500 000 t, technického vedoucího odstřelu a hlavního důlního měřiče,
●
ověřuje odbornou způsobilost u vedoucích pracovníků revírních báňských záchranných stanic,
●
vede souhrnnou evidenci dobývacích prostorů,
●
ukládá opatření k zajištění hospodárného využívání ložisek nerostů, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu a za tím účelem, provádí prověrky pracovišť, činností a technických zařízení,
●
vykonává dozor nad hlavními báňskými záchrannými stanicemi,
●
dává souhlas ke zřízení, popřípadě nařizuje zřízení revírních báňských záchranných stanic,
●
stanoví jejich sídla a vymezuje jejich působnost,
●
schvaluje jejich služební řády,
●
určuje podmínky pro ustanovení do funkcí a ověřuje odbornou způsobilost jejich vedoucích pracovníků,
●
dohlíží na stav, organizaci a vybavení revírních báňských záchranných stanic;
●
může též s ohledem na povahu prací, jejich rizikovost a s přihlédnutím k místním podmínkám nařídit, aby organizace při činnosti prováděné hornickým způsobem zajistila báňskou záchrannou službu,
●
vydává Hornickou ročenku.
5. Český statistický úřad Způsob zřízení, charakteristika: ústředním orgánem státní správy České republiky. Byl zřízen dne 8. ledna 1969 zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy. Hlavní představitel: předseda ČSÚ - Doc. Ing. Iva Ritschelová, CSc. Sídlo: Praha + dislokovaná pracoviště Hlavní úkol: získávání a zpracování údajů pro statistické účely a poskytuje statistické informace státním orgánům, orgánům územní samosprávy, veřejnosti a do zahraničí. Zajišťuje rovněž vzájemnou srovnatelnost statistických informací ve vnitrostátním i mezinárodním měřítku. Vykonává státní statistickou službu. Má vytvářet objektivní a ucelený obraz ekonomického, sociálního, demografického a ekologického vývoje České republiky a jejích částí. 6. Kancelář prezidenta republiky Způsob zřízení, charakteristika: zákon č. 114/1993 Sb. ze dne 24. března 1993, o Kanceláři prezidenta republiky, Hlavní představitel: prezident republiky prof. Ing. Václav Klaus, CSc. – vedoucí kanceláře PhDr. Ing. Jiří Weigl, CSc. Sídlo: Praha Hlavní úkol: Kancelář zajišťuje obstarávání věcí spojených s výkonem pravomocí prezidenta republiky stanovených Ústavou České republiky, ústavními zákony a zákony, s protokolárními povinnostmi a veřejnou činností prezidenta republiky. Kancelář ze svého rozpočtu vyplácí rentu
a víceúčelovou paušální náhradu bývalému prezidentu republiky a zajišťuje vozidlo s řidičem i bez něho k osobní dispozici, a to v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. Kancelář vykonává právo hospodaření k nemovitému majetku České republiky tvořícímu areál Pražského hradu, k zámku Lány a k ostatním nemovitostem tvořícím s nimi jeden funkční celek a pečuje o ně jako o sídlo prezidenta republiky; vykonává též právo hospodaření k movitým věcem, které souvisejí s těmito nemovitými věcmi historicky nebo funkčně anebo souvisejí s činností Kanceláře.
7. Konzulární úřad Způsob zřízení, charakteristika: Konzulární úřad plní funkce vyplývající z Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích a z konzulárních a jiných smluv sjednaných mezi ČR a přijímajícím státem. Je řízen konzulárním odborem. V politických, obchodně-ekonomických, kulturních, školských a dalších otázkách nespadajících do působnosti konzulárního odboru, postupuje konzulární úřad podle pokynů příslušného odboru MZV a příslušné diplomatické mise. Hlavní představitel: Konzul je úředník, který zastupuje svou zem v jiné zemi v oblasti obchodu, hospodářství, vědecké spolupráce a dopravy a je pověřen vízovými, pasovými a přistěhovaleckými záležitostmi; na politickém poli nemá konzul žádnou pravomoc. Slovo konzul pochází z latinského consulere (radit, rozvažovat). Konzuly dělíme na třídy generální konzul, konzul, vicekonzul a honzulární jednatel, kteří jsou úředníky z povolání. Mimo to existuje i (dosti početná) skupina honorárních konzulů, kteří zastupují stát v místě svého působení čestně a neplaceně a často nejsou ani státními příslušníky státu, pro který pracují. Sídlo: různé dle země, př. Katovice v Polsku Hlavní úkol: Zastupitelská mise ve své činnosti vychází z koncepce zahraniční politiky ČR. Zastupitelská mise zejména: • navazuje a rozvíjí styky a jedná se státními orgány, organizacemi, institucemi a představiteli veřejného života a s občany, i s mezinárodními organizacemi a institucemi v přijímajícím státu • zajišťuje konzulární činnost v určeném konzulárním obvodu • navrhuje a na pokyn ústředí připravuje a zabezpečuje návštěvy oficiálních představitelů ČR a přijímajícího státu a podílí se na jejich jednání • získává, zapracovává, hodnotí a zasílá MZV informace o vnitropolitické, zahraničněpolitické, hospodářské a kulturní situaci přijímajícího státu se zvláštním zřetelem na jeho vztahy k ČR • informuje MZV o činnosti hlavních informačních prostředků v přijímajícím státě se zaměřením na publicitu o ČR, hledá a využívá vhodné formy a prostředky k šíření informací a publicity o ČR • sleduje plnění mezinárodních smluv, kterými jsou ČR a přijímající stát vázány, a předkládá návrhy na smluvní nebo jinou úpravu vztahových otázek s přijímajícím státem • udržuje styky se společnostmi přátel ČR a s krajanskými organizacemi • spolupracuje s českými centry • napomáhá při navazování a rozvoji styků českých subjektů s partnery v přijímajícím státě • hospodaří s majetkem ČR v zahraničí, který jí byl svěřen. 8. Krajský soud v Ostravě Způsob zřízení, charakteristika: Ústava ČR, zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích Hlavní představitel: JUDr. Jiří Doležílek, předseda soudu Sídlo: Ostrava Hlavní úkol: rozhodují v případech stanovených zákony o řízení před soudy jako soudy druhého stupně ve věcech, v nichž rozhodovaly v prvním stupni okresní soudy, které patří do jejich obvodu,
rozhodují v případech stanovených zákony o řízení před soudy jako soudy prvního stupně, rozhodují ve věcech správního soudnictví v případech stanovených zákonem, rozhodují v dalších zákonem stanovených případech. 9. Městský soud v Praze
Způsob zřízení, charakteristika: Městský soud v Praze vykonává činnost podle článku 91 Ústavy České republiky (ústavní zákon č. 1/1993 Sb.). Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, podrobněji rozvíjí a navazuje na ústavní úpravu soudnictví. Městský soud v Praze je krajský soud se sídlem v hlavním městě Praze, který spadá do působnosti Vrchního soudu v Praze. Jeho působnost je dána jen pro území hlavního města, pro obce Středočeského kraje je jako krajský soud zřízen Krajský soud v Praze. To však neplatí ve věcech obchodního rejstříku, tuto agendu vykonává za oba soudy. Městský soud v Praze je také výjimečný v tom, že je v České republice jediným soudem I. stupně pro věci průmyslového vlastnictví a ochrany práv k odrůdám. Hlavní představitel: Předseda Městského soudu v Praze: JUDr. Jan Sváček; místopředsedové Městského soudu v Praze - občanskoprávní úsek: JUDr. Naděžda Javůrková, JUDr. Věra Hnaníčková, JUDr. Tomáš Vejnar. Sídlo: I když má Praha 22 správních obvodů, v Praze zatím existuje dělení soudů podle původního administrativního rozdělení města na deset obvodů. Soud má celkem čtyři pracoviště: ve Spálené ulici na Novém Městě (pro věci občanskoprávní a trestní), ve Slezské ulici na Vinohradech (pro věci obchodní) a v Hybernské ulici na Novém Městě (pro věci správní). Centrální spisovna soudu se nachází v Sokolovské ulici, na východním okraji Libně (soud na svém webu chybně uvádí Vysočany), nedaleko vysočanské polikliniky. Hlavní úkol: Městský soud v Praze rozhoduje v mnoha kauzách jako druhoinstanční, to znamená, že rozhoduje o sporech mezi občany i o některých trestných činech menší společenské nebezpečnosti. • přijímá žádosti o zápis, změnu, výmaz v obchodním rejstříku • rozhoduje jako soud druhého stupně ve věcech, v nichž rozhodoval v prvním stupni okresní soud • rozhoduje jako soud prvního stupně v určitých věcech trestních • rozhoduje jako soud prvního stupně ve vybraných věcech občanskoprávních • rozhoduje jako soud prvního stupně ve vybraných věcech obchodních • vede obchodní rejstřík • vede řízení ve věcech obchodního rejstříku • vede seznam znalců, tlumočníků a správců konkursní podstaty • vydává úředně ověřené opisy zápisu uloženého ve sbírce listin. 10. Ministerstvo dopravy Způsob zřízení, charakteristika: zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, je ústředním orgánem státní správy ve věcech dopravy Hlavní představitel: ministr dopravy - Vít Bárta Sídlo: Praha Hlavní úkol: odpovídá za tvorbu státní politiky v oblasti dopravy a v rozsahu své působnosti za její uskutečňování. 11. Ministerstvo financí Způsob zřízení, charakteristika: Ministerstvo financí bylo zřízeno dle zákona ČNR č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných státních orgánů ČR v platném znění a je ústředním orgánem státní správy v níže uvedených oblastech Hlavní představitel: ministr financí - Ing. Miroslav Kalousek Sídlo: Praha
Hlavní úkol: Ministerstvo financí je ústředním orgánem státní správy pro státní rozpočet republiky, státní závěrečný účet republiky, státní pokladnu České republiky, finanční trh s výjimkou dozoru nad kapitálovým trhem v rozsahu působnosti Komise pro cenné papíry, daně, poplatky a clo, finanční hospodaření, finanční kontrolu, účetnictví, audit a daňové poradenství, věci devizové včetně pohledávek a závazků státu vůči zahraničí, ochranu zahraničních investic, pro tomboly, loterie a jiné podobné hry, hospodaření s majetkem státu, privatizaci majetku státu, pro věci pojišťoven, penzijních fondů, ceny pro činnost zaměřenou proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Ministerstvo financí zajišťuje členství v mezinárodních finančních institucích a finančních orgánech Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Evropské unie Odkaz na externí web a dalších mezinárodních hospodářských seskupení, pokud toto členství nepřísluší výlučně České národní bance. Ministerstvo financí koordinuje příjem zahraniční pomoci. 12. Ministerstvo kultury Způsob zřízení, charakteristika: Ministerstvo kultury České republiky je ústředním orgánem státní správy na úseku kultury. Ministerstvo bylo zřízeno zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. Tento kompetenční zákon (ve znění pozdějších předpisů) vymezuje základní působnost ministerstva. Hlavní představitel: ministr kultury Jiří Besser Sídlo: úřadovna v Praze 1, Maltézské nám. 1; vedle hlavního sídla je část ministerstva umístěna v úřadovně v Praze 6-Hradčanech, Milady Horákové 139, která byla do roku 2003 hlavním sídlem ministerstva. Hlavní úkol: Ministerstvo kultury je ústředním orgánem státní správy pro: • umění, kulturně výchovnou činnost a kulturní památky • věci církví a náboženských společností • věci periodického i neperiodického tisku a jiných informačních prostředků • rozhlasové a televizní vysílání (s výjimkou působnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání) • provádění autorského zákona • výrobu a obchod v oblasti kultury • vykonává státní správu v oblasti knihovnictví a muzejnictví • řídí Památkovou inspekci jako svůj specializovaný kontrolní orgán v oboru státní památkové péče 13. Ministerstvo obrany Způsob zřízení, charakteristika: zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných státních orgánů ČR a je ústředním orgánem státní správy v níže uvedených oblastech Hlavní představitel: ministr obrany - RNDr. Alexandr Vondra Sídlo: Praha Hlavní úkol: (1) Ministerstvo obrany je ústředním orgánem státní správy zejména pro a) zabezpečování obrany České republiky, b) řízení Armády České republiky, c) správu vojenských újezdů. (2) Ministerstvo obrany jako orgán pro zabezpečování obrany a) se podílí na zpracování návrhu vojenské obranné politiky státu, b) připravuje koncepci operační přípravy státního území,
c) navrhuje potřebná opatření k zajištění obrany státu vládě České republiky, Radě obrany České republiky a prezidentu České republiky, d) koordinuje činnost ústředních orgánů, správních orgánů a orgánů samosprávy a právnických osob důležitých pro obranu státu při přípravě k obraně, e) řídí vojenskou zpravodajskou službu a vojenské obranné zpravodajství, f) zabezpečuje nedotknutelnost vzdušného prostoru České republiky a koordinaci vojenského letového provozu s civilním letovým provozem, g) organizuje a provádí opatření k mobilizaci Armády České republiky, k vedení evidence občanů podléhajících branné povinnosti a k vedení evidence věcných prostředků, které budou za branné pohotovosti poskytnuty pro potřeby Armády České republiky, h) povolává občany České republiky k plnění branné povinnosti. (3) Ministerstvo obrany v rámci evropských bezpečnostních struktur organizuje součinnost s armádami jiných států. (4) Ministerstvo obrany vykonává státní dozor nad radiační ochranou ve vojenských objektech. (5) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů ve věcech státní správy na úseku civilní ochrany přecházejí z Ministerstva obrany na Ministerstvo vnitra dnem nabytí účinnosti zákona o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. 14. Ministerstvo práce a sociálních věcí Způsob zřízení, charakteristika: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV) bylo zřízeno s účinností od 1. července 1990 zákonem České národní rady č. 203/1990 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev České republiky jako ústřední orgán státní správy České republiky. Jeho působnost je vymezena v § 9 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR. MPSV je orgánem státní správy. Připravuje zákony a vydává vyhlášky, řídí a kontroluje ČSSZ (Česká správa sociálního zabezpečení), plní úkoly vyplývající z mezinárodních smluv, zřizuje posudkové komise a ministr může odstranit tvrdost zákona v některých případech. Hlavní představitel: ministr práce a sociálních věcí Dr. Ing. Jaromír Drábek Sídlo: Praha Hlavní úkol: MPSV je ústředním orgánem státní správy pro pracovněprávní vztahy, bezpečnost práce, zaměstnanost a rekvalifikaci, kolektivní vyjednávání, mzdy a jiné odměny za práci, důchodové zabezpečení, nemocenské pojištění, nemocenské zabezpečení, sociální péči, péči o pracovní podmínky žen a mladistvých, právní ochranu mateřství, péči o rodinu a děti, péči o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, a pro další otázky mzdové a sociální politiky.
15. Ministerstvo pro místní rozvoj Způsob zřízení, charakteristika: Ministerstvo bylo zřízeno 1. listopadu 1996, s účinností ke stejnému datu. Zákonem č. 272/1996 Sb., kterým byl změněn zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. Tento kompetenční zákon (ve znění pozdějších předpisů) vymezuje základní působnost ministerstva a je ústředním orgánem státní správy ve věcech: regionální politiky, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu, nájmu bytů a nebytových prostor, územního plánování a stavebního řádu, investiční politiky, cestovního ruchu a pohřebnictví. Hlavní představitel: ministr pro místní rozvoj - Ing. Kamil Jankovský Sídlo: Praha Hlavní úkol: Působí jako vrcholný orgán státní správy ve výše uvedených oblastech, a to metodickým a koordinačním způsobem, zasazuje se o vývoj, rozvoj a podporu daných oblastí v ČR, usměrňuje a sjednocuje výkon státní správy a vykonává přezkum jejich rozhodnutí. Dále spravuje finanční prostředky, které jsou určené k zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu, koordinuje
činnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu, zabezpečuje informační metodickou pomoc vyšším územním samosprávným celkům, městům, obcím a jejich sdružením. Navíc zajišťuje činnosti spojené s procesem zapojování územních samosprávných celků do evropských regionálních struktur. V neposlední řadě spravuje Českou centrálu cestovního ruchu. 16. Ministerstvo spravedlnosti Způsob zřízení, charakteristika: zákon č. 2/1969 Sb., ústřední orgán státní správy Hlavní představitel: ministr spravedlnosti – JUDr. Jiří Pospíšil Sídlo: Praha Hlavní úkol: • Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy pro soudy, státní zastupitelství, vězeňství, probaci a mediaci • je nadřízeno Vězeňské službě České republiky, zajišťuje její telekomunikační síť • vystavuje právní posudky k úvěrovým a garančním dohodám • zastupuje Českou republiku při vyřizování stížností na porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a jejích Protokolů a Mezinárodního paktu o občanských a politických právech • koordinuje provádění rozhodnutí příslušných mezinárodních orgánů • Ministerstvo spravedlnosti řídí Institut pro kriminologii a sociální prevenci, Rejstřík trestů, Justiční akademii ve Stráži pod Ralskem a Justiční školu. 17. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Způsob zřízení, charakteristika: MŠMT patří mezi ústřední orgány státní správy, v jejichž čele stojí člen vlády ČR. Působnost Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vymezuje zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR v aktuálním znění. MŠMT je ústředním orgánem státní správy pro předškolní zařízení, školská zařízení, základní školy, střední školy a vysoké školy, pro vědní politiku, výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti, a pro vědecké hodnosti, pro státní péči o děti, mládež, tělesnou výchovu, sport, turistiku a sportovní reprezentaci státu. Často bývá zkráceně označováno jen jako Ministerstvo školství. Ministerstvu je podřízena Česká školní inspekce. Hlavní představitel: ministrem je od 13. července 2010 Josef Dobeš zvolený za Věci veřejné. Sídlo: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) sídlí ulici Karmelitská 7 v Praze1. Hlavní úkol: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy plní v okruhu své působnosti úkoly stanovené v zákonech a v jiných obecně závazných právních předpisech. Ve své činnosti se řídí ústavními a ostatními zákony a usneseními vlády. MŠMT zkoumá společenskou problematiku v okruhu své působnosti, analyzuje dosahované výsledky a činí opatření k řešení aktuálních otázek, zpracovává koncepce rozvoje svěřených odvětví a řešení stěžejních otázek, které předkládá vládě České republiky. Dále předkládá za svěřená odvětví podklady potřebné pro sestavení návrhů státních rozpočtů republiky a pro přípravu jiných opatření širšího dosahu. Ke kompetencím MŠMT také náleží zaujetí stanoviska k návrhům, které předkládají vládě České republiky jiná ministerstva, pokud se týkají okruhu jeho působnosti. MŠMT pečuje o náležitou právní úpravu věcí patřících do působnosti České republiky: připravuje návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se působnosti MŠMT, připravuje návrhy, jejichž přípravu mu uložila vláda, dbá o zachování zákonnosti v okruhu své působnosti a činí podle zákonů potřebná opatření k nápravě.
Ministerstvo také zabezpečuje ve své působnosti úkoly související se sjednáváním mezinárodních smluv, s rozvojem mezistátních styků a mezinárodní spolupráce. Zabezpečuje ve své působnosti úkoly, které vyplývají pro Českou republiku z mezinárodních smluv, jakož i z členství v mezinárodních organizacích a zpracovává a v rozsahu nezbytném pro plnění vlastních úkolů také využívá informace z ostatních ministerstev a nižších orgánů státní správy. 18. Ministerstvo vnitra Způsob zřízení, charakteristika: zákon č. 2/1969 Sb., ústřední orgán státní správy Hlavní představitel: ministr vnitra – Mgr. Radek John Sídlo: Praha Hlavní úkol: • veřejný pořádek a další věci vnitřního pořádku a bezpečnosti ve vymezeném rozsahu, včetně dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu, • jména a příjmení, matriky, státní občanství, občanské průkazy, hlášení pobytu, evidenci obyvatel a rodná čísla, • sdružovací a shromažďovací právo a povolování organizací s mezinárodním prvkem, • veřejné sbírky, • archivnictví, • zbraně a střelivo, • požární ochranu, • cestovní doklady, povolování pobytu cizinců a postavení uprchlíků, • územní členění státu, • státní hranice, jejich vyměřování, udržování a vedení dokumentárního díla, • státní symboly, • státní, hospodářské a služební tajemství. • telekomunikační síť Policie České republiky a metodicky usměrňuje šifrovou službu, • spolupráce v rámci mezinárodní organizace Interpol. 19. Ministerstvo zahraničních věcí Způsob zřízení, charakteristika: Ministerstvo zahraničních vztahů vzniklo po rozdělení československé republiky. Vláda zřídila Ministerstvo mezinárodních vztahů České republiky v čele s Josefem Zieleniecem. 1. ledna 1993 Československo zaniklo a obě národní republiky se staly zcela samostatnými subjekty s plnými právy nástupnických států. Ministerstvo zahraničních věcí vzniklo z původního Ministerstva mezinárodních vztahů. Zákon, který tento krok umožnil je zákonem č. 21/1993 Sb. Zákon č. 21/1993 Sb. je novelou zákona č. 2/1969 Sb. tzv. kompetenčního zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy. Ministerstvo zahraničních věcí ČR má stanovenu působnost v § 6 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo zahraničních věcí je ústředním orgánem státní správy České republiky pro oblast zahraniční politiky, v jejímž rámci vytváří koncepci a koordinuje zahraniční rozvojovou pomoc a koordinuje vnější ekonomické vztahy. Ministerstvo zahraničních věcí zabezpečuje vztahy České republiky k ostatním státům, mezinárodním organizacím a integračním seskupením, koordinuje aktivity vyplývající z dvoustranné a mnohostranné spolupráce. Hlavní představitel: ministr Karel Scwarzenberg Sídlo: Černínský palác v Praze na Hradčanech. Hlavní úkol: Ministerstvo zahraničních věcí zejména koordinuje činnost ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy v oblasti zahraničních vztahů na jim svěřených úsecích státní správy, působí k tomu, aby na těchto úsecích byly dodržovány závazky vyplývající pro Českou republiku
z mezinárodních smluv, jakož i z členství České republiky v mezinárodních organizacích. Další působnost ministerstva zajišťuje ochranu práv a zájmů České republiky a jejích občanů v zahraničí řídí zastupitelské úřady v zahraničí, plní úkoly při zajišťování styků s orgány cizích států v České republice a v zahraničí, plní úkoly při správě majetku České republiky v zahraničí, koordinuje a zabezpečuje přípravu, sjednávání a vnitrostátní projednávání mezinárodních smluv a dohod, zabezpečuje vyhlašování mezinárodních smluv, jimž je Česká republika vázána, sleduje dodržování a provádění mezinárodních smluv a dohod z hlediska uplatňování zájmů zahraniční politiky České republiky, uděluje souhlas v případech dovozu a vývozu vojenského materiálu, zajišťuje přípravu pracovníků pro výkon zahraničních služeb. 20. Ministerstvo zemědělství Způsob zřízení, charakteristika: Ministerstvo zemědělství je podle zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ústředním orgánem státní správy pro zemědělství, vodní hospodářství, potravinářský průmysl a pro správu lesů, myslivosti a rybářství, mimo území národních parků. V každé oblasti jsou určité výjimky, které do kompetence ministerstva zemědělství nepatří jako například: ochrana zemědělského půdního fondu, ochrany přirozené akumulace vod, ochrana vodních zdrojů a ochrana jakosti vod. Hlavní představitel: Ministrem je Ivan Fuksa a na postech jeho náměstků vystupují tito Mgr. Roman Boček, MBA, Ing. Karel Tureček, Ing. Jiří Novák, Ing. Aleš Kendík, PhDr. Juraj Chmiel, CSc. a Ing. Tomáš Šimčík. Sídlo: Praha Hlavní úkol: Ministerstvo zemědělství je také ústředním orgánem státní správy ve věcech komoditních burz, které organizují obchody se zbožím pocházejícím ze zemědělské a lesnické výroby, včetně výrobků vzniklých jeho zpracováním. Dále je ústředním orgánem státní správy ve věcech veterinární péče, rostlinolékařské péče, péče o potraviny, péče o ochranu zvířat proti týrání a pro ochranu práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat. Ministerstvo zemědělství řídí: Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, Státní veterinární správu České republiky, Státní rostlinolékařskou správu, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Českou plemenářskou inspekci. 21. Ministerstvo zdravotnictví Způsob zřízení, charakteristika: zákon č. 2/1969 Sb., ústřední orgán státní správy, ústřední orgán státní správy Hlavní představitel: ministr zdravotnictví – doc. MUDr. Leoš Heger, CSc. Sídlo: Praha Hlavní úkol: (1) Ministerstvo zdravotnictví je ústředním orgánem státní správy pro zdravotní péči, ochranu veřejného zdraví, zdravotnickou vědeckovýzkumnou činnost, zdravotnická zařízení v přímé řídící působnosti, zacházení s návykovými látkami, přípravky, prekursory a pomocnými látkami, vyhledávání, ochranu a využívání přírodních léčivých zdrojů, přírodních léčebných lázní a zdrojů přírodních minerálních vod, léčiva a prostředky zdravotnické techniky pro prevenci, diagnostiku a léčení lidí, zdravotní pojištění a zdravotnický informační systém, pro používání biocidních přípravků a uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh. (2) Součástí ministerstva zdravotnictví je Český inspektorát lázní a zřídel. (3) Organizační součástí ministerstva zdravotnictví je Inspektorát omamných a psychotropních látek.
22. Ministerstvo životního prostředí Způsob zřízení, charakteristika: Ministerstvo životního prostředí (MŽP) bylo zřízeno 19. prosince 1989 zákonem ČNR č. 173/1989 Sb. k 1. lednu 1990 jako ústřední orgán státní správy a orgán vrchního dozoru ve věcech životního prostředí. Předtím byla péče o oblast životního prostředí rozdělena mezi ministerstvo kultury, ministerstvo vnitra a ministerstvo lesního a vodního hospodářství Hlavní představitel: Ministr životního prostředí byl nově zvolen dne 17.1.2011 a stal se jim Mgr. Tomáš Chalupa (ODS). Sídlo: Praha Hlavní úkol: Ministerstvo životního prostředí (MŽP) je nejvyšším orgánem ochrany přírody a životního prostředí v České republice. Je také ústředním orgánem státní správy pro myslivost, rybářství a lesní hospodářství v národních parcích a ústředním orgánem státní správy pro státní ekologickou politiku. K zabezpečení a kontrolní činnosti vlády České republiky Ministerstvo životního prostředí koordinuje ve věcech životního prostředí postup všech ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy České republiky. Organizační strukturu Ministerstva životního prostředí tvoří ministr, sekce, odbory a oddělení. MŽP je ústředním orgánem státní správy pro: • ochranu přirozené akumulace vod • ochranu vodních zdrojů a ochranu jakosti podzemních a povrchových vod • ochranu ovzduší • ochranu přírody a krajiny • ochranu zemědělského půdního fondu • výkon státní geologické služby • ochranu horninového prostředí, včetně ochrany nerostných zdrojů a podzemních vod • geologické práce a ekologický dohled nad těžbou • odpadové hospodářství • posuzování vlivů činností a jejich důsledků na životní prostředí, včetně těch, které přesahují hranice státu • myslivost, rybářství a lesní hospodářství v národních parcích • státní ekologickou politiku. 23. Nejvyšší kontrolní úřad Způsob zřízení, charakteristika: Ústava ČR, zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, NKÚ plní svoji funkci samostatně a není závislý ani na moci zákonodárné (parlamentu), ani na moci exekutivní (vládě). V maximální míře jsou eliminovány politické vlivy na jeho činnost. NKÚ tak představuje jeden z nezastupitelných prvků parlamentní demokracie. Hlavní představitel: prezident - Ing. František Dohnal Sídlo: Praha Hlavní úkol: nezávislý orgán, • který vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a kontrolu plnění státního rozpočtu, • jehož prezidenta a viceprezidenta jmenuje prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny (podle zákona o NKÚ na dobu devíti let), • a jehož postavení, působnost a organizační strukturu stanoví zákon. 24. Nejvyšší soud Způsob zřízení, charakteristika: zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích Hlavní představitel: předseda – JUDr. Iva Brožová; místopředseda – JUDr. Roman Fiala
Sídlo: Brno Hlavní úkol: vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení s výjimkou záležitostí, o nichž rozhoduje Ústavní soud ČR a Nejvyšší správní soud ČR; sjednocuje rozhodovací praxi Rozhoduje ve Velkých senátech, malých senátech, kolegiích nebo plénu (stanoviska). 25. Nejvyšší správní soud Způsob zřízení, charakteristika: Ústava ČR, zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní Hlavní představitel: předseda – JUDr. Josef Baxa Sídlo: Brno Hlavní úkol: poskytuje ochranu veřejným subjektivním právům fyzických a právnických osob v řízení o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů, kterou doplňuje ochrana před nečinností správních orgánů a před nezákonnými zásahy, pokyny a donuceními správních orgánů. Krajské soudy krom toho rozhodují některé spory ve věcech voleb a místního referenda. Jeho hlavním úkolem je rozhodování o kasačních stížnostech proti rozhodnutím krajských soudů o žalobách a návrzích na ochranu veřejných subjektivních práv. Nejvyšší správní soud navíc rozhoduje v jediném stupni v některých specifických oblastech práva, zejména ve věcech volebních, ve věcech rozpuštění politických stran a politických hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti, ve věcech zrušení opatření obecné povahy nebo jejich částí pro rozpor se zákonem, jakož i v řízení o některých kladných a záporných kompetenčních sporech mezi orgány veřejné správy. Nově byla na Nejvyšší správní soud přenesena pravomoc rozhodovat o kárném stíhání soudců, státních zástupců a exekutorů. Nejvyšší správní soud rozhoduje v senátech tříčlenných, pětičlenných, šestičlenných, sedmičlenných a devítičlenných. Některá jednoduchá procesní rozhodnutí může činit i předseda senátu. Všichni soudci tvoří plénum, které na návrh předsedy rozhoduje o počtu kolegií soudu. 26. Policejní prezidium ČR Způsob zřízení, charakteristika: Policejní prezidium je útvar Policie ČR zřízený zákonem č. 273/2008 Sb., o Policii ČR. Policejní prezidium ČR je vrcholným orgánem Policie ČR a bývá označováno za útvar sui generis. Hlavní představitel: V čele prezidia stojí policejní prezident, jmenovaný ministrem vnitra se souhlasem vlády. Policejní prezident je představeným všech policistů, s výjimkou policistů povolaných k plnění úkolů Ministerstva vnitra nebo Úřadu pro zahraniční styky a informace. Policejní prezident také jmenuje ředitele jednotlivých služeb, s výjimkou útvaru ochranné služby. Sídlo: sídlo policejního prezidia se nachází v Praze 7. Hlavní úkol: Policejní prezidium plní řadu úkolů a má hodně povinností. Zejména: a. zabezpečování funkcí sekretariátu policejního prezidenta a sekretariátu ředitele kanceláře policejního prezidenta, b. plnění úkolů a činností vyplývajících z postavení prezidenta jako představitele policie, c. přípravu podkladů pro rozhodovací proces policejního prezidenta, d. plnění úkolů v oblasti analytické a legislativní činnosti a zajišťování činnosti poradní komise policejního prezidenta, e. poskytování informací a oficiálních zpráv o činnosti Policie ČR sdělovacím prostředkům a veřejnosti, f. zajišťování hudební produkce Hudby Hradní stráže a Policie České republiky, g. vedení protokolu písemností Policejního prezidia ČR a plnění úkolů podatelny, h. provozní zajištění úřední desky Policejního prezidia ČR a její nepřetržitou veřejnou přístupnost, i. plnění úkolů v oblasti správy a kontroly osobních údajů, j. plnění úkolů v oblasti implementace a používání modelu Excelence EFQM,
k. plnění úkolů Policie ČR v oblasti krizového řízení, l. zajištění výkonu strážní služby na určených objektech Policejního prezidia ČR, provádění přeprav ochranného charakteru pro potřeby útvarů Policejního prezidia ČR a Ministerstva vnitra a zajištění servisní služby pro zabezpečované útvary, m. plnění úkolů Policejního prezidia ČR v oblasti ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti a spisové služby u útvarů policie, vedení stanovené evidence související se zajištěním ochrany utajovaných informací a výkonu spisové služby. V rámci výkonu spisové služby zajišťuje styk s Národním archivem k realizaci skartačního řízení u útvarů policie. 27. Poslanecká sněmovna Způsob zřízení, charakteristika: Ústava ČR, zákon o jednacím řádu PS; Poslanecká sněmovna vznikla k 1. lednu 1993 transformací z dosavadní České národní rady. Do Poslanecké sněmovny může být zvolen (pasivní volební právo) každý občan ČR, který má právo volit a v den voleb dosáhl věku nejméně 21 let. Právo volit poslance (aktivní volební právo) má každý občan ČR, který v den voleb dosáhl věku nejméně 18 let. Volby do Poslanecké sněmovny se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásad poměrného zastoupení. Při volbách do PS se volí všichni poslanci najednou. Poslanci jsou volení na dobu 4 let. Hlavní představitel: předseda PS – Miroslava Němcová Sídlo: Sněmovní ulice na Malé Straně v Praze Hlavní úkol: Poslanecká sněmovna je jednou z komor Parlamentu, který je mocí zákonodárnou. Druhá komora parlamentu se nazývá Senát. Organizační strukturu obou komor tvoří předsedové, místopředsedové, výbory a komise (Ústava hlava druhá čl. 15 – 53, zákony o jednacích řádech komor). Poslanecká sněmovna nemůže být rozpuštěna tři měsíce před skončením jejího volebního období. Jinak může být rozpuštěna prezidentem, a to jen z těchto ústavou stanovených důvodů: nevysloví důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny - nastává až po dvou nevysloveních důvěry vládě, jejíž předseda byl jmenován prezidentem neusnese se do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáváním spojila vláda otázku důvěry přeruší zasedání po dobu delší, než je přípustné (tj. 120 dní) není po dobu delší než 3 měsíce způsobilá se usnášet, ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a ačkoliv byla v té době opakovaně svolávána ke schůzi prezident rozpustí Poslaneckou sněmovnu na návrh Poslanecké sněmovny, který je prezidentovi předložen formou usnesení, jenž bylo přijato v Poslanecké sněmovně třípětinovou většinou všech poslanců. 28. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání Způsob zřízení, charakteristika: RRTV je správní úřad, který vykonává státní správu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a převzatého vysílání a v oblasti audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání poskytovaných podle zákona č. 132/2010 Sb. Zajišťuje ochranu spotřebitele, rovné postavení subjektů na trhu a trh samotný rozvíjí. Hlavní představitel: vedoucí úřadu In. Petr Bartoš Sídlo: Škrétova 44/6, 120 00 Praha 2 Hlavní úkol: RRTV dohlíží na zachovávání a rozvoj plurality programové nabídky a informací v oblasti vysílání a převzatého vysílání dbá na obsahovou nezávislost vysílání a převzatého vysílání, dále dohlíží na dodržování právních předpisů v oblasti vysílání a podmínek stanovených v rozhodnutí o udělení licence či v rozhodnutí o registraci uděluje, mění a odnímá licence k provozování vysílání.
RRTV vydává, mění a zrušuje rozhodnutí o registraci k provozování převzatého vysílání. Vede evidenci provozovatelů vysílání a provozovatelů převzatého vysílání. RRTV dále pravidelně uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup přehled žádostí o licenci a registraci a přehled udělených licencí a jejich změn, registrací a jejich změn. Monitoruje obsah rozhlasového a televizního vysílání. Upozorňuje provozovatele vysílání a provozovatele převzatého vysílání na porušení povinností stanovených zákonem nebo podmínek udělené licence a stanoví mu lhůtu k nápravě. 29. Státní úřad pro jadernou bezpečnost Způsob zřízení, charakteristika: SÚJB vykonává státní správu a dozor při využívání jaderné energie a ionizujícího záření, v oblasti radiační ochrany a v oblasti jaderné, chemické a biologické ochrany. Jeho působnost je dána zákonem č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (Atomový zákon). Úřad dále zajišťuje koordinaci a zabezpečování činností při plnění úkolů plynoucích ze Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT), Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a jejich zničení (CWC) ve smyslu zákona č. 19/1997 Sb. a Úmluvy o zákazu bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní (BTWC) ve smyslu zákona č. 281/2002 Sb. Hlavní představitel: Ing. Dana Drábová, Ph.D., předsedkyně SÚJB + 3 náměstci Sídlo: Praha + regionální centra v Praze, Brně, Českých Budějovicích, Plzni, Hradci Králové, Ústní nad Labem, Ostravě, Kamenné u Příbrami a lokalitní pracoviště v jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín. Hlavní úkol: a) vykonává státní dozor nad jadernou bezpečností, jadernými položkami, fyzickou ochranou, radiační ochranou, havarijní připraveností a technickou bezpečností vybraných zařízení a kontroluje dodržování povinností podle tohoto zákona b) vykonává kontrolu nešíření jaderných zbraní a státní dozor nad jadernými položkami a fyzickou ochranou jaderných materiálů a jaderných zařízení c) vydává povolení k výkonu činností podle tohoto zákona a typově schvaluje obalové soubory pro přepravu a skladování jaderných materiálů a radioaktivních látek stanovených prováděcím právním předpisem, zdroje ionizujícího záření a další výrobky d) vydává oprávnění k činnostem vybraných pracovníků e) schvaluje dokumentaci, programy, seznamy, limity, podmínky, způsob zajištění fyzické ochrany, havarijní řády, a po projednání vazeb na vnější havarijní plán s příslušným krajským úřadem a dotčenými obecními úřady obcí s rozšířenou působností, vnitřní havarijní plány a jejich změny, f) stanovuje podmínky, požadavky, limity, mezní hodnoty, nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin, směrné hodnoty, optimalizační meze, referenční úrovně, diagnostické referenční úrovně, zprošťovací úrovně a uvolňovací úrovně … k) poskytuje obcím a krajům údaje o hospodaření s radioaktivními odpady na jimi spravovaném území l) řídí činnost celostátní radiační monitorovací sítě, jejíž funkci a organizaci stanoví prováděcí právní předpis a zajišťuje funkci jejího ústředí, zajišťuje činnost krizového koordinačního centra a zabezpečuje mezinárodní výměnu dat o radiační situaci m) ustavuje státní a odborné zkušební komise pro ověřování zvláštní odborné způsobilosti vybraných pracovníků a vydává statut těchto komisí a stanovuje činnosti mající bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost a činnosti zvlášť důležité z hlediska radiační ochrany n) vede státní systém evidence a kontroly jaderných materiálů a údajů a informací v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, a stanovuje prováděcím právním předpisem požadavky na vedení jejich evidence a způsob její kontroly …
t) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oboru své působnosti, zejména je nositelem odborné spolupráce s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, a v oboru své působnosti poskytuje informace Evropské komisi, případně dalším orgánům Evropské unie, … y) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci z hlediska bezpečnosti a radiační ochrany při činnostech souvisejících s využíváním jaderné energie a činnostech vedoucích k ozáření. 30. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových Způsob zřízení, charakteristika: S účinností od 1. 7. 2002 byl zákonem č. 201/2002 Sb. zřízen Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Úřad je organizační složkou státu a samostatnou účetní jednotkou. ÚZSVM je orgánem České republiky, který jedná za stát v řízení před soudy, rozhodci nebo stálými rozhodčími soudy, správními úřady a jinými orgány, v majetkových věcech státu; zpracovává na základě žádosti organizačních složek právní stanoviska, týkající se majetku státu; plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy a zákonem č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Hlavní představitel: v čele ÚZSVM stojí generální ředitel, kterého do funkce jmenuje a z funkce zároveň odvolává ministr financí. Shora uvedené činnosti ÚZSVM vykonává prostřednictvím Územních pracovišť, která působí v sídlech krajských soudů a v hlavním městě Praze a dále prostřednictvím odborů Odloučených pracovišť. Sídlo: Struktura ÚZSVM je velmi rozsáhlá a členitá. Územní pracoviště a následně i odloučená pracoviště, podřízená přímo územním pracovištím, jsou rozmístěna po celé republice. V případě konkrétních čísel mluvíme o 1 ústředí (Praha), 8 územních pracovištích (v hlavním městě Praze, ve Středních Čechách, Plzni, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Brně, Ostravě, Českých Budějovicích) a 67 odloučených pracovištích (př. Benešov, Beroun, Tábor, Strakonice, Český Krumlov, …). Hlavní úkol: - zastupovat stát před soudy, rozhodci nebo stálými rozhodčími soudy, správními úřady a jinými orgány, zpracovávat na základě žádostí jiných organizačních složek státu, státních organizací nebo Pozemkového fondu ČR právní stanoviska, týkající se majetku státu. Zároveň na základě písemné dohody může ÚZSVM bezplatně poskytovat v některých majetkových věcech právní pomoc též obcím, a to buď tak, že v řízení vystupuje namísto obce, nebo jako vedlejší účastník na její straně. Tato zmíněná právní pomoc je omezena pouze na řízení, ve kterém je proti obci uplatněn nárok na určení vlastnického práva k nemovitosti nebo jejímu příslušenství, anebo nárok na vyklizení takové nemovitosti, přičemž předmětná nemovitost musela být nabyta od státu. Kdy a jak k nabytí nemovitosti od státu došlo, není rozhodující. Zároveň ÚZSVM není oprávněn zastupovat obce ve vazbě k jejich obecnímu majetku, protože u některých sporů může stát na druhé straně, tzn. „proti obci“. - hospodařit s majetkem státu, který průběžně nabývá (podle zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), dále s majetkem převzatým po zrušených okresních úřadech, který nepřešel společně s výkonem agendy na obecní nebo krajské úřady, s vybraným majetkem na hraničních přechodech, k němuž do 30. 4. 2004 mělo příslušnost hospodařit Ministerstvo financí - Generální ředitelství cel, s majetkem, který na ÚZSVM přešel v roce 2004 na základě usnesení Vlády ČR č. 56 ze dne 13. ledna 2003 a s majetkem, který na ÚZSVM přešel ke dni 1. 1. 2005 podle zákona č. 485/2004 Sb. Další skupinou majetku, se kterou ÚZSVM hospodaří, jsou pozemky v dobývacích prostorech, stabilizující stavby tzv. svahové deformace (sesuvy), silnice a pozemky pod komunikacemi a v neposlední řadě i majetek v evidenci státních nemovitých kulturních památek. - nakládat s majetkem státu, kdy jej převádí ve prospěch jiných organizačních složek státu nebo prostřednictvím kupních smluv a smluv o bezúplatném převodu jej převádí do vlastnictví fyzických a právnických osob, popřípadě ho dočasně pronajímá. - zpracovávat zakladatelské privatizační projekty v souladu s příslušným metodickým pokynem MF. Příprava privatizačního projektu zahrnuje především: určení přesné specifikace a historie majetku; jeho ocenění, vyjasnění vlastnických práv (vyloučení existence restitučních nároků); zajištění
aktuálních výpisů z katastru nemovitostí; doložení a posouzení všech smluv týkajících se privatizovaného majetku. Závaznou součástí zakladatelských privatizačních projektů jsou ekologické audity, které v některých případech musí zajistit a uhradit. - spravovat majetek podle zákona č. 279/2003 Sb., zajištěný v přípravném trestním řízení podle §§ 47, 347 a 384 trestního řádu. ÚZSVM takto zajištěný majetek vede v účetnictví a inventarizuje ho, přestože se o majetek státu nejedná, neboť po dobu trestního řízení zůstává ve vlastnictví obviněných. 31. Úřad vlády ČR Způsob zřízení, charakteristika: zřízen zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR a dle zákona č. 219/2002 Sb., kterým se provádí změny v soustavě ústředních orgánů státní správy ČR; ústřední orgán státní správy ČR. Důležitou organizační jednotkou je Generální ředitelství státní služby. Hlavní představitel: Ing. Lubomír Poul, vedoucí úřadu vlády. Vedoucího Úřadu vlády jmenuje a odvolává vláda. Vedoucí řídí a navenek zastupuje Úřad vlády a je za výkon své funkce odpovědný vládě a předsedovi vlády. Sídlo: Praha (sídlem je budova Strakovy akademie v Praze 1, na Malé straně, nábřeží Edvarda Beneše 128/4) Hlavní úkol: Úřad vlády ČR zajišťuje odborné, organizační a technické zabezpečení činnosti vlády, což je možno rozdělit podle příjemců jeho služeb. V prvé řadě úřad poskytuje služby vládě jako celku. V tomto případě zajišťuje úřad především úkoly spojené s jednáním vlády (příprava schůzí vlády, příprava programu schůzí, příprava podkladů pro jednání vlády, evidence dokumentů určených pro jednání vlády, dokumentace průběhu jednání vlády apod.). Dále Úřad vlády ČR zajišťuje podmínky (organizačně technické zázemí) pro práci odborných útvarů předsedy vlády a členů vlády, kteří nedisponují vlastním úřadem (jedná se zpravidla o ministra bez portfeje nebo místopředsedy vlády). V neposlední řadě úřad zabezpečuje chod tzv. poradních a pracovních orgánů vlády jako jsou Legislativní rada vlády, Bezpečnostní rada státu, Rada vlády ČR pro lidská práva apod. Úřad má dále právo jednat s majetkem, který slouží potřebám vlády, př. Kramářova vila, Lichtenštejnský palác, Hrzánský palác a Benešova vila v Sezimově Ústí. Mezi úkoly Úřadu vlády ČR patří také spolupráce s Kanceláří prezidenta republiky, s Kanceláří Senátu Parlamentu, s Kanceláří Poslanecké Sněmovny Parlamentu, s ministerstvy a jinými správními úřady a s ostatními státními a veřejnými orgány a organizacemi.
