Vyhodnocování udržitelného využití území Vladimíra Šilhánková, Michael Pond lí ek Nový stavební zákon p inesl adu novinek nejen v územn plánovacím procesu, ale i v nástrojích územního plánování. Zcela nov je sou ástí zpracování územn plánovacích dokumentací resp. územn analytických podklad , které budou každé dva roky po izovat ú ady územního plánování i „rozbor udržitelného rozvoje území“ tj. vyhodnocování udržitelného využití území. Ke konci lo ského roku prob hlo první kolo po izování t chto dokumentací a p i neexistenci jednotné metodiky bylo v podstat ponecháno na zpracovateli, jakým zp sobem k vyhodnocení p istoupí. V budoucnosti se ale dá p edpokládat, že se vytvo í ur itý po et metodik, kterými se bude k vyhodnocování udržitelného využití území p istupovat nebo dokonce, že Ministerstvo pro místní rozvoj p istoupí k vytvo ení jednotné metodiky. V následujícím textu bychom cht li tená e seznámit s jedním z možných p ístup , jak k vyhodnocování udržitelného využití p istoupit a jak ji sledovat v ase. Výhodu popsané metody spat ujeme zejména v její jednoduchosti, snadné uchopitelnosti a pochopitelnosti. Metodu prezentujeme na ukázkách z ORP Poli ka. Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Jak už bylo e eno, rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) je sou ástí zpracování územn analytických podklad a stanovuje pro obce s rozší enou p sobností a pro krajské samosprávy povinnost sledovat krom celé ady technických dat i ukazatele, které odrážejí udržitelné využívaní území. RURÚ vychází z dat sebraných v rámci p ípravy územn analytických podklad , což p edstavuje pro krajskou úrove 37 sledovaných jev (hladin datového modelu) a 119 položek na úrovni obcí s rozší enou p sobností. Základem pro rozbory ur itelného využití území jsou SWOT analýzy neboli analýzy slabých a silných stránek, p íležitostí a hrozeb. Vyhláška . 500/2006 o územn analytických podkladech, územn plánovací dokumentaci a zp sobu evidence územn plánovací innosti stanovuje zpracování SWOT analýzy v tematickém len ní: tematickém len ní: horninové prost edí a geologie, vodní režim, hygiena životního prost edí, ochrana p írody a krajiny, zem d lský p dní fond, pozemky ur ené k pln ní funkcí lesa, ve ejná doprava, technická infrastruktura, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreace a hospodá ské podmínky. Komplexní expertní SWOT analýza Námi prezentovaná metodika dopl uje výše zmi ovanou tematickou SWOT analýzu o expertní analýzu po jednotlivých pilí ích udržitelného rozvoje. V podstat jde o to, že si zpracovatel RURÚ vytvo í mikrotým exper ve složení: environmentalista (ekolog), sociální geograf, (územní) ekonom, územní plánova (urbanista) a znalec místního prost edí. Každý t chto expert vytvo í vlastní SWOT analýzu z úhlu pohled své profese. Vznikne tak v podstat p t oborových SWOT analýz, které jsou dále shlukovou analýzou agregovány - jsou slou eny do analýzy jedné, kde se vyhodnotí etnost témat tj. kolikrát se to, které téma v analýzách opakovalo.
Pro vyhodnocení SWOT analýzy pak byly dále metodicky rozpracovány p edpokládané vlivy jednotlivých témat na udržitelný rozvoj, a to nejen v tradi ním posouzení po jednotlivých pilí ích ale i metodou interakcí mezi jednotlivými pilí i. Jako ideový základ lze pro tuto interak ní metodiku použít metodiku DHV SAM upravenou a dopln nou pro oblast územního plánování. Metodika DHV SAM byla vyvinutá pro oblast strategického plánování a u nás použitá nap . pro vyhodnocení udržitelnosti Strategie pro Brno – strategického plánu m sta Brna. Aplikací této metody pak lze ze SWOT analýzy vzít jednotlivé okruhy a za adit je do oblastí interakcí mez pilí i UR následovn : • Environmentálním x sociálním (Env x S); • Environmentálním x ekonomickým (Env x Ek); • Sociálním x environmentálním (S x Ek). Krom za azení okruh (otázek) SWOT analýzy do interak ních souvislostí mezi pilí i (které oblasti jsou navzájem ovlivn ny), je dále posouzena míra ovlivn ní v rámci tohoto hodnocení. S ohledem na složitost posuzování území v rámci RURÚ je vhodné uplatnit p titistup ovou škálu -2 až 2, tedy v . negativní škály. Stanovení interak ních souvislostí mezi pilí i UR a hodnocení významu okruhu na UR by m lo být op t provedeno expertní metodou po jednotlivých pilí ích udržitelnosti a pak dále agregováno. Tab. 1. Ukázka pracovní verze komplexní SWOT analýzy – expertní hodnocení interakcí mezi pilí i udržitelného rozvoje Silné stránky Téma SWOT analýzy Vysoce kvalitní p írodní prost edí v . zachovalého ÚSES Dobrá dopravní dostupnost hromadnou dopravou - (autobus) - existence zastávky, pop . její dobrá dostupnost z obce, dostate ná etnost spojení Není zaznamenáno obecn v tší zne išt ní prost edí Existující možnosti pro cestovní ruch p írodního i kulturn -historického charakteru Bohatý kulturní život, nabídka spole enských, kulturních akcí a dalších nabídek volno asových aktivit ve v tšin obcí ORP Dobrý p irozený imigra ní p ír stek v letech v letech 2003- 2007 Nízká dlouhodobá nezam stnanost a pracovní p íležitosti v n kterých obcích
Zdroj: RURÚ pro ORP Poli ka
1. exp.
2. exp.
Typ interakce Soc x Eko 3. 4. 5. exp. exp. exp.
Agregovaná hodnota
0
0
-2
1
0
0
2
1
2
2
2
2
0
2
0
0
0
0
2
1
1
2
1
1
2
1
2
2
1
2
1
2
2
2
1
2
2
2
2
2
2
2
Takto posouzené interak ní vazby jednotlivých témat SWOT analýzy mezi jednotlivými pilí i udržitelného rozvoje jsou pak zpracovány do komplexní SWOT
analýzy s celkovým vyhodnocením interakcí a závažnosti dopad jednotlivých témat v území – viz následující ukázka v tab. 2. Slabé stránky
Vazby mezi pilí i etnost Soc x Eko
Nedostate né vybavenost území technickou infrastrukturou - vodovod, kanalizace s napojením na OV Nedostate ná kvalita místních komunikací a silnic III. t ídy Existence brownfields v . starých ekologických zát ží Nedostate ná dopravní dostupnost n kterých obcí hromadnou dopravou Nedostate ná vybavenost n kterých obcí ob anskou vybaveností Zdroj: RURÚ pro ORP Poli ka
Soc. x Envi
Envi x Eko
5
-2
-2
-2
5
-1
-2
-1
5
-1
-2
-2
4
-2
-2
-1
4
-2
-1
0
Témata ze SWOT analýzy, která se opakovala více než dvakrát, byla dále zpracována do tzv. hlavních témat regionu neboli jsou tímto zp sobem „ur eny problémy k ešení“ v územní. Pro ORP Poli ka to bylo nap . t chto 11 témat: 1 Vybavenost území dostate nou a kapacitní technickou infrastrukturou v oblasti vodního hospodá ství a odkanalizování území v . napojení na OV; 2 Kvalita silnic III. t ídy a místních komunikací; 3 Disparita v dostupnosti území hromadnou dopravou; 4 Dostupnost ob anské vybavenosti pro všechny obyvatele regionu; 5 Zachovalost krajinného rázu; 6 Nevýhodné podmínky v oblasti zam stnanosti a pracovních p íležitostí v regionu v . vývoje mezd; 7 Gradient rozvoje turistického ruchu (rozvoj ekoturistiky, agroturistiky apod.); 8 Vývoj po tu obyvatel a jejich v ková struktura; 9 Absorp ní kapacita regionu v oblasti získávání finan ních zdroj pro rozvoj obcí; 10 Existence a další vznik brownfields; 11 Kvalita a kapacita zásobení obcí energiemi. Na základ vyhodnocení komplexní SWOT analýzy a hlavních témat regionu lze pak vytvo it celkovou hodnotící tabulku, která shrnuje výsledky interakcí mezi jednotlivými pilí i a sd luje míru „udržitelnosti“ jak v rámci jednotlivých pilí , tak s ohledem na jejich interakce. Tab. 3. Matice vyhodnocení interakci mezi jednotlivými pilí i UR ENV EK SOC
Výrazn neudržitelné
+
+ Neudržitelné
+ -
+ + + + + + Udržitelné s výhradami
+ + + Udržitelné
Zdroj: vlastní konstrukce
Hlavní témata regionu jsou pak tedy op t vyhodnocena vazbami mezi pilí i udržitelnosti a je stanoven jejich aktuální stav v regionu ORP na škále: • Výrazn udržitelné • Udržitelné • Neudržitelné • Výrazn neudržitelné Tab. 4. Vyhodnocení hlavních témat regionu z pohledu udržitelnosti Hlavní témata regionu
Soc x Eko Soc. x Envi
Envi x Eko
Hodnocení
Vybavenost území dostate nou a kapacitní technickou infrastrukturou v oblasti vodního hospodá ství a odkanalizování 1 území v . napojení na OV
-2
0
-1
mírn neudržitelné
Kvalita silnic III. t ídy a místních 2 komunikací
-2
-1
-2
výrazn neudržitelné
Disparita v dostupnosti území 3 hromadnou dopravou
-2
-2
-1
Výrazn neudržitelné
Dostupnost ob anské vybavenosti 4 pro všechny obyvatele regionu
-2
0
-1
mírn neudržitelné
5 Zachovalost krajinného rázu
1
2
2
výrazn udržitelné
Zdroj: RURÚ pro ORP Poli ka
Výše uvedeným zp sobem pak lze výsledky hodnocení jednotlivých hlavních témat regionu op t agregovat a stanovit tak celkový stav území z pohledu udržitelného rozvoje. Nap . v Poli ce lze konstatovat, že z 11 posuzovaných hlavních témat regionu lze jen jedno považovat za výrazn udržitelné (stav krajiny a kvalita životního prost edí). V tšina ostatních vytipovaných témat regionu vykazuje neudržitelné tendence, a to a již v sociálním, tak i ekonomickém pilí i. Výraznou neudržitelnost vykazuje zejména stav v oblasti dopravy a významná je i podinvestovanost území v oblasti technické infrastruktury atp. Z hodnocení pak vyplývá, že celkov lze území regionu ORP posoudit jako region se zachovalým kvalitním p írodním prost edím (výraznými pozitivy v environmentální oblasti) nicmén s nep ehlédnutelným sklonem k neudržitelnému vývoji zejm. v oblasti sociální a ekonomické. (V této souvislosti je t eba mít na z eteli, že principem konceptu trvale udržitelného rozvoje je vyváženost! rozvoje mezi jednotlivými pilí i a pouhé zakonzervování p írodních hodnot v území tuto ideu nem že naplnit.) Indikátory udržitelného rozvoje území Dalším významným prvkem, který musí vyhodnocení udržitelnosti využití území obsahovat je odvození systému indikátor udržitelného rozvoje a neudržitelnosti (mezních limit ) pro rozvoj území ORP, popis souhrnu indikátor udržitelnosti,
vymezení limit rozvoje území.
udržitelnosti s doporu ením ke sledování dalších dat a parametr
Proto, aby bylo možné vyhodnocovat nejen dynamiku rozvoje území K nebo OD udržitelnosti, ale aby bylo možné vyhodnocovat i dopady plánovacích postup a dalších opat ení ve ejné správy a samosprávy v území, slouží v praxi indikátory (ukazatele) udržitelného rozvoje resp. udržitelnosti.K vybraným „hlavním témat m regionu“ je tedy t eba dále stanovit ukazatele (indikátory), kterými se budou v daném území do budoucna vyhodnocovat dopady konkrétních zám r územního plánování na udržitelný rozvoj i vývoj území jako takový. P íklady indikátor pro hlavní témata jsou uvedeny v následující tabulce – tab.5 Hlavní témata regionu
Indikátor
Vybavenost území dostate nou a kapacitní technickou infrastrukturou v oblasti vodního hospodá ství a odkanalizování území v . napojení na OV Kvalita silnic III. t ídy a místních komunikací
1.1 Po et obyvatel / dom napojených na ve ejný vodovod 1.2 Po et obyvatel / dom napojených na kanalizaci s OV 2.1 Ro ní míra investic na opravy a budování silnic III. t ídy a místních komunikací v regionu 2.2 Po et kilometr a dn v roce kdy jsou komunikace nesjízdné (nap . zimní údržba) 2.3 Dojezdový as IAD do Poli ky z jednotlivých obcí
Zdroj: RURÚ pro ORP Poli ka
Ke každému indikátoru byla stanovena m rná jednotka, zdroj odkud lze sledovaný údaj získat a frekvence s jakou by m l být údaj sledován. P i stanovování indikátor je vhodné vycházet zejména z existujících datových zdroj nap . eský statistický ú ad, HMI, CENIA, GS. Jen tam, kde neexistuje adekvátní ve ejný zdroj informace jsou navrhovány indikátory sledované p ímo ú adem územního plánování. Frekvenci m ení je sm ována k dvouletému intervalu – ve vazb na aktualizace územn analytických podklad a vyhodnocování rozboru udržitelného rozvoje území. A op t jen n kolik málo indikátor by m lo být sledováno každoro n . Jsou to ty indikátory, kde se situace m že m nit velice dynamicky a kde jsou data dostupná z existujících databází sledovaných ve ejnou správou (m ení hluku, nezam stnanost, po ty p enocujících v rámci turistického ruchu). Tab. 6. Indikátory a jejich technické parametry Hlavní témata regionu Vybavenost území dostate nou a kapacitní technickou infrastrukturou v oblasti vodního hospodá ství a odkanalizování území v . napojení na OV
Indikátor 1.1 Po et obyvatel / dom napojených na ve ejný vodovod 1.2 Po et obyvatel / dom napojených na kanalizaci
Jednotka
Zdroj
Frekvece m ení
po et osob / dom
SÚ
2 roky
po et osob / dom
SÚ
2 roky
Disparita v dostupnosti území 3.1 Dojezdový as HD do hromadnou dopravou Poli ky a do Pardubic z jednotlivých obcí
izochrony v asových intervalech 20,40 a 60 min. 3.2 Dopravní obslužnost HD po et ( etnost spoj ) spoj /den
Zdroj: RURÚ pro ORP Poli ka
Výpo et ú ad územního plánování
2 roky
výpo et 2 roky obcí / ú adu územního plánování
Vzhledem k tomu, že smyslem indikátor udržitelného rozvoje je sledování vývoje území v ase je t eba založit asovou adu indikátorové sady a v pravidelných asových intervalech je m it a vyhodnocovat. Jen na základ reálných dat a sledování jejich vývoje bude možné navrhovat reálné a realistické územn plánovací dokumentace a koordinovat innosti v území a jeho využití ve smyslu udržitelného rozvoje tak, jak to ukládá Stavební zákon. Záv r Vyhodnocování udržitelného využívání území eká nejen v eské republice další dlouhý vývoj, jsme v této disciplín prakticky na za átku. Praktických zkušeností je dosud relativn málo. O to v tší význam mají metodické návody, doporu ení a zp esn ní, nebo na nich závisí jak se principy udržitelného rozvoje v územn plánovací praxi skute n uplatní. Jako p ísp vek k dlouhé a složité cest , která je p ed námi, vznikl také tento lánek. Literatura
BÍZEK, V., GILL, R., MIŠKOVSKÝ, J. (2007): Hodnocení udržitelnosti rozvoje navrženého strategickými dokumenty – Metodika DHV SAM in Urbanismus a územní plánování 5/2007 str. 36-39 K profilu trvalé místní udržitelnosti: Spole né evropské indikátory, Kancelá pro oficiální publikace Evropských spole enství, Lucemburk (2004) ŠILHÁNKOVÁ, V (ed.) (2008): Indikátory udržitelného rozvoje, Teoretické p ístupy a zkušenosti v eské republice – P ípadová studie Hradec Králové, Civitas per Populi, Hradec Králové, ISBN 97880-903813-6-0 Vyhláška . 500/2006 o územn analytických podkladech, územn plánovací dokumentaci a zp sobu evidence územn plánovací innosti www.timur.cz [19.4.2008] www.uur.cz [5.9.2008] Zákon . 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním ádu (Stavební zákon)
Tento lánek vznikl jako sou ást výzkumu pro Ministerstvo pro místní rozvoj v rámci výzkumného projektu WD-69-07-4 „Indikátory trvale udržitelného rozvoje jako nástroj sledování a snižování disparit v úrovni obyvatelstva jednotlivých region “. doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. Fakulta ekonomicko-správní Univerzity Pardubice, Studentská 84, Pardubice a Civitas per Populi, St elecká 574/13, Hradec Králové
[email protected] Mgr. Michael Pond lí ek Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR), Senovážné nám. 2, Praha
[email protected]
