Vyhodnocení výzkumných aktivit za rok 2015
OD KONCEPTU „GOOD GOVERNANCE“ KE KVALITNĚJŠÍMU EKONOMICKÉMU PROSTŘEDÍ A FUNGUJÍCÍ EKONOMICE
Koordinátor: doc. Ing. Šárka Laboutková, Ph.D., katedra ekonomie Zpracováno k 7. 12. 2015
1
Východisko: Řádná správa věcí veřejných je klíčem k ekonomickému úspěchu, a to i v podmínkách globalizace a ekonomické integrace Governance je široký multidisciplinární pojem zahrnující všechny aspekty řízení státu, včetně jeho hospodářské politiky a regulačního rámce, jakož i dodržování zásad právního státu. Špatná správa věcí veřejných prohlubuje tržní selhání, nabízí více příležitostí pro vyhledávání dodatečné renty, prosazování partikulárních zájmů, korupci a snižuje společenskou efektivnost. Tyto jevy podkopávají důvěru veřejnosti ve vládu, ochromují integritu trhu, narušují hospodářskou soutěž a ohrožují hospodářský rozvoj jak na národní, tak regionální úrovni. Klíčovým faktorem k minimalizaci těchto jevů je transparentnost a institucionalizace vztahů mezi soukromým a veřejným sektorem. Transparentnost pomáhá ekonomikám fungovat lépe, snižuje volatilitu trhů, a omezuje citlivost národního hospodářství na krize, které jsou projevem současného integrovaného a globalizovaného světa.
Záměr: Hledání principů prosazování kvalitnějšího ekonomického prostředí a fungující ekonomiky Protože governance (správa, řízení) je definována jako soubor formálních a neformálních institucí, které formují „kdo dostane co” v daném politickém zřízení, pochopení režimů správy je nezbytným krokem k vytvoření více strategických přístupů k prosazování fungujícího vládnutí vedoucí ke kvalitnějšímu ekonomickému prostředí. Procesy globalizace a ekonomické integrace ovlivňují svět jako celek a to velmi rozporuplným způsobem. Ještě rozporuplnějším je jejich působení v některých regionech, ať již fenomén regionu pojmeme teritoriálně široce nebo úzce. Rozdíly jsou zřetelnější mezi regiony vyspělých tržních ekonomik, tranzitivních zemí a regiony rozvíjejících se zemí. Hospodářským politikám, o to více těm regionálním, musí být alternativní možné důsledky, ať již objektivního procesu globalizace, tak i subjektivního procesu integrace, zřejmé. Pro jejich správné a účinné nastavení je nezbytné mimo jiné studium faktorů, které ovlivňují institucionální prostředí té které země či regionu. Záměrem výzkumu je právě tyto možné důsledky a faktory zviditelnit.
V rámci kohezní politiky EU Evropské regiony jsou velmi různorodé, pokud jde o historický vývoj institucí, různých kulturních (nebo i jazykových, etnických či národnostních) identit, stejně jako v metodách řízení státu a jeho administrativy. Jsou vystaveny silnému integračnímu tlaku a globalizačním tendencím se všemi jejich pozitivními, ale i negativními dopady. V souvislosti s vnímaným demokratickým deficitem EU a s ohledem na význam místních postupů a mentálních reprezentací v konstrukci identit, je velmi důležité analyzovat trojúhelníkový vzájemný vztah mezi evropskými regiony, evropským rámcem pro uplatňování soudržnosti, regionální a městské politiky (včetně pojmu inteligentní specializace a role kreativity v moderních rozvojových politikách) a dopadu evropské regionální politiky na pozitivní identifikaci se společnou Evropou. Cílem výzkumného záměru bude na základě již existujících rozsáhlých analýz dopadů evropských regionálních politik na ekonomickou, sociální a teritoriální soudržnost (udržitelný
2
rozvoj) zemí EU vytipovat faktory (podmínky, principy), které přispívají k efektivnosti/efektivitě vynakládaných prostředků v podobě lépe fungující veřejné správy. Pozornost bude také zaměřena na analýzu teoretických mikroekonomických modelů řešící tržní selhání a jejich aplikovatelnost veřejným sektorem. Jako mimořádně důležitý se
v této souvislosti jeví problém optimalizace tržních struktur v měnících se podmínkách vyvolaných globalizací a ekonomickou integrací. Ve vztahu EU a třetího světa V zájmu vyspělých tržních ekonomik, a tedy i Evropské unie, jsou úspěšně fungující ekonomiky rozvíjejících se zemí, neboť představují pro vyspělé tržní ekonomiky významného obchodního partnera. Žádoucí funkčnost rozvíjejících se ekonomik se neobejde bez pomoci ze strany vyspělých tržních ekonomik, resp. EU. Ne každá taková pomoc zvláště materiální povahy je vždy efektivní nejen kvůli existujícím specifikům rozvíjejících se zemí, ale také mnohdy rozporuplnému přístupu západních zem, resp. Severu. V zemích třetího světa, kde normou je partikularismus (k jednotlivci zde není přistupováno jako k autonomnímu jedinci, nýbrž podle jeho vazeb na vládnoucí elitu resp. podle jeho příslušnosti k sociální či společenské skupině), je zejména korupce jako hlavní reprezentant špatného vládnutí selháváním nikoli jednotlivce, ale celého systému. Účinné a udržitelné politiky pro řádnou správu věcí veřejných musí snížit politické a materiální zdroje korupce a budovat normativní omezení v podobě domácí kolektivní akce. Většina současných protikorupčních strategií se však zaměřuje na zvýšení právních omezení, která nezřídka selhávají, protože zásahy jsou často lokalizovány v zemích, které nemají právní stát. Navíc mezinárodní společenství mnohdy hraje nejednoznačnou a nekonzistentní roli a sabotuje tak své vlastní úsilí. Cílem výzkumného záměru bude na základě již existujících četných analýz efektů evropské (americké, kanadské, norské, britské a jiné národní) rozvojové pomoci na ekonomickou, sociální a teritoriální soudržnost (resp. na udržitelný rozvoj) zemí třetího světa vytipovat faktory (podmínky, principy), které přispívají k efektivnosti/efektivitě vynakládaných prostředků v podobě lépe fungující veřejné správy. Pozornost bude také zaměřena na identifikaci negativních jevů globalizace a integrace a jejich dopadů na ekonomickou výkonnost zemí. Vazba na předměty: Veřejný sektor, Regionální integrace a globalizace, Teorie regionálního rozvoje, Hospodářská politika II, Strategie regionálního rozvoje, Mezinárodní pomoc, Mikroekonomie II, Makroekonomie II a další předměty vyučované v rámci Regionálních studií.
3
Schéma projektu
4
Modifikace výzkumného záměru: V roce 2015 došlo k modifikaci výzkumného záměru na základě formulace předpokládaných dílčích výstupů jednotlivých členů týmu. Významným faktorem, který ovlivnil zapojení některých výzkumníků do vědecko-výzkumného záměru fakulty, byl fakt, že se tito akademičtí pracovníci věnovali plnění úkolů vyplývající z projektu TA ČR, který byl hlavní výzkumnou aktivitou katedry ekonomie. Ze zhodnocení výstupů za rok 2015 vyplývá, že se výzkumné aktivity reálně zaměřily na tato hlavní témata:
tržní struktury
faktory institucionální kvality
negativní jevy spojené s integrací a globalizací
soběstačnost a odolnost regionů a trh práce
Tab. 1 Hodnocení výsledků dle RIV Druh výsledku
přijato
v recenzním řízení
3 (nepubl.)
2
1
3
0
1
8
0
Odborná monografie (B)
0
0
Ostatní (zahraniční JN + kapitoly v knihách)
3
0
Podané projekty
1
2
Současné projekty
1
0
Článek v impakt. časopisu (Jimp) Článek v časopise index. SCOPUS nebo ERIH (Jsc, Jneimp) Článek v časopise uvedeném v seznamu RVVI (Jrec) Příspěvek ve sborníku WoS nebo SCOPUS (D)
5
Zaměření I. Efektivní a řádné fungování trhů (J. Kraft) DC-A: Tržní struktury v rozšiřující se EU a jejich optimalizace Dlouhodobým předmětem výzkumu jsou tržní struktury a jejich vazby na další ekonomické fenomény. V rámci vytýčeného cíle byla zpracována tři témata. První z nich - s názvem „Analýza změn vybraných tržních struktur v kontextu ekonomické úspěšnosti“ - vychází z faktu, že ekonomiky vyspělých tržních zemí se v posledních několika letech nevyvíjejí příliš úspěšně. Příčina může spočívat v nevhodné aplikaci závěrů ekonomické teorie tvůrci hospodářských politik, stejně tak může být příčina na straně ekonomické teorie, budeme-li předpokládat, že činí pro současnou ekonomickou realitu neadekvátní závěry. Odpověď na to, je-li jedna z výše uvedených příčin relevantní, lze demonstrovat na fenoménu tržních struktur a jejich změn podněcovaných mimo jiné realitou ekonomické integrace. Na základě logického zvážení skutečností podpořeného grafickou analýzou lze konstatovat, že změny, ke kterým v ekonomické realitě dochází na straně dominantních firem v rámci oligopolů i na straně konkurenčního lemu, nevedly dosud ke změně závěrů, které vytvořila ekonomická teorie pro realitu 60. let minulého století. Ověření, zda jsou závěry ekonomické teorie adekvátní i pro současnou ekonomickou realitu a že se jimi hospodářská politika má řídit, je podstatné. Na příkladu aplikace hospodářské politiky Evropskou unií i Českou republikou - podpory malých a středních firem směřující ke zvýšení úrovně konkurence - však nelze konstatovat a priori neadekvátnost ani na straně aplikační, tedy na straně tvorby hospodářské politiky. K problémům ekonomického vývoje může ale vést entita označovaná jako "míra věci". Na druhé straně to, že na jednom z dílčích problémů nebylo shledáno, že k pochybení nedochází v souvislostech jiných, možná i ekonomicky významnějších. Problematiku tržních struktur rozvíjí i druhé téma s názvem „Vazby mezi regionálním cenovým indexem, tržními strukturami a kapitálovými parametry regionu“, a to s akcentem na regionální cenové indexy, které dosahují v jednotlivých krajích, resp. regionech ČR rozdílnou úroveň. Samotný regionální cenový index je žádoucí zkoumat pro to, že zásadním způsobem může ovlivňovat reálnou kupní sílu stejné peněžní částky v různých regionech. Tato skutečnost se potvrdila v České republice, ale je zároveň nanejvýš pravděpodobné, že tomu tak je I v dalších vyspělých tržních ekonomikách. Regionální cenový index je dosud velmi zanedbávaným ekonomickým fenoménem, systematicky zkoumaný byl zatím jen ve dvou ekonomikách světa. Cílem výzkumu je nalezení vazby mezi regionálním cenovým indexem a konkrétní podobou tržních struktur na úrovni regionu, zároveň vazbu mezi regionálním cenovým indexem a kapitálovými parametry jednotlivých regionů. Použitá metodika je u první ze sledovaných vazeb postavena na grafických modelech, v druhém případě byly použity vybrané statistické metody s využitím databáze Bisnode. Spolehlivá a univerzálně prokazatelná vazba mezi regionálním cenovým indexem a konkrétní podobou tržních struktur, stejně tak mezi regionálním cenovým indexem a kapitálovou vybaveností regionu se nepotvrdila. Cílem třetího tématu s názvem „Kapitálová angažovanost a vybrané parametry spotřeby v zemích střední a východní Evropy“ bylo verifikovat hypotézu týkající se hlavních parametrů pro alokaci kapitálu s akcentem na relační vztah: nízké náklady práce si vynucují nízkou úroveň spotřebitelských cen v zemi či regionu.
6
Země střední a východní Evropy (CEE země) začaly v devadesátých letech minulého století obnovovat, resp. nastolovat tržní hospodářství. Domácí kapitálové zdroje se mobilizovaly v privatizačních procesech, rozvíjel se sektor malých a středních podniků. V tomto období, které se vyznačovalo zvýšenou mírou utváření globálních produktových sítí, mohly rovněž CEE země představovat pro zahraniční kapitál, hledající prostředí pro vysokou míru zhodnocení, zajímavý trh, který se vyznačoval relativně levnou, ale současně vzdělanou pracovní silou. V centru pozornosti výzkumu je souvislost mezi kapitálovou angažovaností a dopadem na cenovou úroveň spotřeby. Obecně se předpokládá, že kapitál hledá regiony s relativně nižší mzdovou hladinou. S ní je ale současně spjatá nižší koupěschopná poptávka, která může být saturována pouze za předpokladu nižší cenové hladiny spotřebitelských komodit. Na základě vývoje vybraných indikátorů na jedné straně kapitálové angažovanosti, na straně druhé úrovně mezd a spotřebitelských cen jsou zkoumány vztahy mezi uvedenými ekonomickými fenomény právě na skupině vybraných CEE zemí a hodnocena míra odlišností mezi zkoumanými zeměmi v daném směru. Přitom není možné nevidět, že angažovanost kapitálu není závislá pouze na faktorech ekonomických, ale často i na faktorech neekonomických, jakými jsou zejména institucionální faktory, např. politická stabilita. Hypotéza v obou jejích částech byla potvrzena.
Aktivity 2015 1) publikace zrealizované, přijaté k publikování či v recenzním řízení KRAFT, Jiří a Ivana KRAFTOVÁ. Relationship between the Consumption and the Capital Involvement in Central and Eastern European Countries. In NIJKAMP Peter, Karima KOURTIT, Milan BUČEK a Oto HUDEC (ed.): 5th Central European Conference in Regional Science International Conference Proceedings. 1. vyd. Košice: Technical University of Košice, Slovakia, 2015. s. 450-460. ISBN 978-80-553-2015-1. (výsledek typu D) KRAFT, Jiří. The Analysis of Chosen Market Structures. Relation to Economic Success. Engineering Economics, ISSN 1392-2785. (výsledek typu Jimp) KRAFT, Jiří. Relations between the regional price index, market structures, and capital parameters of the region. Journal of Business Economics and Management. ISSN 16111699 (výsledek typu Jimp) (TA ČR)
7
Zaměření II. Limity integračních a globalizačních procesů DC-A: Identifikace klíčových faktorů institucionální kvality (Š. Laboutková, P. Bednářová) V rámci tohoto dílčího cíle byla rozpracována dvě témata. První téma navázalo na loňský výzkum zkoumání vazby mezi mírou decentralizace a ekonomickými nerovnováhami v podobě rozptylu regionálního HDP (disperzní index) na obyvatele a rozdílu v rozdělování vytvořených zdrojů (rozdíl mezi indexem lidského rozvoje a indexem nerovnovážného lidského rozvoje). Vzhledem k tomu, že se vazba ukázala jako slabá, autorky tentokrát použily explorační analýzu k identifikaci klastrů s cílem vymezit skupiny zemí a charakterizovat jejich vzájemnou podobnost na základě vybraných indikátorů. Výzkumné otázky byly formulovány takto: Je možné vymezit skupiny evropských zemí s podobnou charakteristikou ukazatelů decentralizace a ekonomických disparit? Je možné potvrdit, příp. vyvrátit předpoklad, že země s vyšším stupněm decentralizace budou vykazovat nižší nerovnosti ve výrobě a v rozdělování než centrálně řízené země? Ze skupiny hierarchických aglomerativních shlukovacích postupů byla použita metoda nejvzdálenějšího souseda, na jejímž základě bylo vymezeno z 22 evropských zemí dle podobnosti zvolených charakteristik 6, resp. 5 shluků. Ačkoliv skupiny zemí charakteristické vysokou mírou decentralizace nevykazují nutně nejnižší stupně ekonomických nerovností, je možné uzavřít, že země sdružené ve skupinách s vyšší mírou decentralizace se řadí spíše k zemím s příznivějšími hodnotami sledovaných ukazatelů ekonomických nerovností. V rámci výzkumu byly identifikovány dva shluky zemí, které jsou identické z hlediska míry decentralizace, ale odlišují se ve výsledcích z hlediska ekonomické nerovnosti. Příčinou je rozdílná institucionální kvalita u obou skupin. Druhé téma se zabývá relativně novým nástrojem, který se vyznačuje vysokým potenciálem pro zlepšování kvality institucionálního prostředí, otevřenými vládními daty. Cílem první studie bylo na základě metody tématické analýzy dokumentů zjistit, jakou roli mají vlády při otevírání veřejných dat. Dle indikátorů, které měří otevřenost vládních dat, byly vytipovány dvě země - USA a UK, které se dle dosažených výsledků zdají být “tvůrci trendu”. Dílčí otázky byly formulovány takto: Jaké benefity přináší otevřená vládní data? a Kdo z nich profituje? Provedená analýza ukázala, že zejména cílené vládní politiky a silná a významná role samotné vládnoucí elity sehrává v procesu otevírání veřejných dat zásadní roli. Dalším krokem v této oblasti bádání je rozpracování hlubší sondy, která se zabývá Partnerstvím pro otevřené vládnutí (OGP) jako jedním z významných nástrojů transparentního lobbingu. Cílem je nejprve zjistit, zda otevřené vládnutí znamená to samé co transparentnost vlády ve smyslu zvyšování politické zodpovědnosti. Výzkumné otázky jsou formulovány takto: Jsou otevřená vládní data pouze symbolickým sloganem, který poskytuje snadnou cestu pro některé vlády vyhnout se mnohem složitějším, a spíše více transformačním reformám otevřeného vládnutí, jež by měly být vysoko na jejich seznamu plánovaných reforem? Za jakých okolností mohou otevřená vládní data ovlivňovat transparentnost lobbování a tím snížit prostor korupčních příležitostí? Využívá Česká republika potenciálu svého členství v OGP dobře? Pro dosažení stanovených cílů byly vybrány metody komparativní institucionální analýzy a srovnávací politologie. Ve výzkumu budou použity popisné, analytické a interpretační techniky.
8
Aktivity 2015 1) publikace zrealizované, přijaté k publikování či v recenzním řízení LABOUTKOVÁ, Šárka. Open Government Data - A Lesson to Be Learned In Proceedings of the 12th International Conference Liberec Economic Forum 2015. 1. vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2015. S. 78 – 88. ISBN 9788074942259. (výsledek typu D) LABOUTKOVÁ, Šárka, Pavla BEDNÁŘOVÁ a Vladimíra HOVORKOVÁ-VALENTOVÁ. Economic Inequalities and Level of Decentralization in the European Countries: Cluster Analysis. Národohospodářský obzor (výsledek typu Jsc) 2) projekty
U GA ČR byl podán standardní projekt 16-08786S: “Dopad transparentnosti lobbingu na demokratizaci a její důsledky”. (Laboutková) Cílem výzkumu je posoudit, jak transparentnost lobbingu ovlivňuje proces demokratizace, kvalitu institucí a zhodnotit její hlavní dopady. Projekt se proto zaměřuje na identifikaci objektivních metod měření transparentnosti lobbingu prostřednictvím studia faktorů přispívajících k transparentnosti lobbingu, na prokázání pozitivních dopadů transparentnosti lobbingu na rozvoj demokratizace a občanské společnosti, na rozhodovací procesy ve vazbě na efektivní alokaci veřejných zdrojů a na kvantifikaci dopadů transparentního, resp. netransparentního lobbingu na institucionální kvalitu, ekonomickou výkonnost a konkurenceschopnost. Projekt byl agenturou přijat k financování.
Členové týmu se dále podíleli na přípravě konceptu projektu v rámci iniciativy INTERREG Central European s názvem „Možnosti odstranění překážek pro malé a střední podniky během jejich internacionalizace“ Prioritní osa 1 Spolupráce na inovacích pro více konkurenceschopnou centrální Evropu Konkrétní cíl 1.2 Zlepšit dovednosti a podnikatelské kompetence pro podporování hospodářské a sociální inovace ve středoevropských regionech Partneři: Vysoká škola medzinárodného podnikania ISM Slovakia v Prešove – hlavní řešitel The International School of Management Dortumnd Vysoká škola ekonomie a managamentu Praha Ekonomická fakulta TUL v Liberci – katedra ekonomie další partneři v jednání Cílem projektu je 1) identifikovat bariéry institucionálního prostředí, které v jednotlivých zúčastněných zemích existují, a zároveň najít způsoby jejich částečné nebo úplné eliminace. 2) vytvořit model "dobré praxe" pro zlepšení fungování a rozvoje MSP v zemích EU 3) vytvořit model způsobů přeshraniční spolupráce mezi MSP s cílem prosadit se na zahraničních trzích. Jelikož jsou do projektu zapojeny země, které prošly transformačním procesem z centrálně řízené ekonomiky na tržní ekonomiku, ale i země, která se podílely na tvorbě a
9
fungování EU jako celku; poznatky získané ze vzájemné spolupráce bude možné implementovat na oba typy zemí. Právě proto, že MSP jsou hlavním tahounem ekonomického růstu a pokroku, je třeba, aby přístup pro MSP na zahraniční trhy byl co nejméně omezován. I když v rámci EU neexistují celní omezení, stále se podniky potýkají s bariérami netarifního charakteru. Jedná se zejména o odlišnosti institucionálního prostředí, jehož kvalita (úroveň) významně ovlivňuje prostředí ekonomické. Kromě toho MSP v EU pouze ve velmi malé míře participují na mezinárodním podnikání mimo země EU, kde existují kromě netarifních i tarifní bariéry Závěry získané z projektu by měly být na praktické úrovni, ale i na vědecké úrovni základního výzkumu.
DC-B: Efektivita rozvojové pomoci v reformních strategiích v RZ (A. Kocourek)
V rámci tohoto cíle je rozpracován koncept výzkumu, který je zaměřen na identifikaci vazeb mezi objemy pomoci poskytovanými konkrétními rozvinutými ekonomikami a kvalitou institucí v nejširším slova smyslu v rozvojovém světě (tzn. kvalitou vládnutí, prosazováním práva, úrovní korupce atd.). Výzkumníci si kladou otázku, zda je pomoc spíše poskytována zemím, které jsou na tom z hlediska institucionální kvality lépe, nebo zda poskytnutá pomoc přispívá ke zlepšování institucionálního prostředí v zemích, které ji přijímají. K dosažení vytyčeného cíle budou použita statistická data od poskytovatelů a příjemců rozvojové pomoci metodou analýzy panelových dat a testováním Grangerovy kauzality.
Aktivity 2015
DC-D: Negativní jevy globalizace a integrace (P. Bednářová, I. Nedomlelová) První aktivita v rámci tohoto dílčího cíle je zaměřena na zkoumání vnitřní a vnější nerovnováhy spojené s integrací a globalizací. Během posledního desetiletí se v evropských zemích naakumulovaly výrazné a přetrvávající makroekonomické nerovnováhy, které se odráží ve vysokých a přetrvávajících vnějších schodcích a přebytcích, v trvající ztrátě konkurenceschopnosti, v narůstání zadluženosti a vzniku bublin na trhu s nemovitostmi, a které byly jednou z hlavních příčin hospodářské krize. Cílem výzkumu je vyhodnocení vývoje vnějších a vnitřních makroekonomických nerovnováh při využití ukazatelů Srovnávacího přehledu Procedury makroekonomických nerovnováh (MIP) v evropských zemích v letech 2004 – 2013 a především vyvození závěrů, zda členské země eurozóny (měnové unie, EMU) vykazovaly v čase nižší vnější a vnitřní nerovnováhy než evropské země stojící mimo eurozónu. Výzkumné otázky jsou zaměřeny především na to, zda v evropských zemích dochází v čase ke snižování vnějších a vnitřních makroekonomických nerovnováh, jaký vliv měly krizové roky 2009 – 2011, zda se liší vývoj makroekonomických nerovnováh ve skupině zemí eurozóny od skupiny evropských zemí stojících mimo eurozónu. Makroekonomické nerovnováhy byly sledovány ve 28 evropských zemích v průběhu 10 let (v letech 2004 – 2013), vyhodnocení bylo provedeno nejprve na základě absolutní četnosti zemí vykazujících nerovnováhy. Podrobnější analýza byla provedena zvlášť pro jednotlivé ukazatele a pro země eurozóny a evropské země mimo
10
eurozónu v relativních (procentuálních) hodnotách. Na základě vyhodnocení vývoje jednotlivých ukazatelů lze konstatovat, že do roku 2009 vykazovaly vnější i vnitřní makroekonomické nerovnováhy častěji země stojící mimo eurozónu a země eurozóny se vyznačovaly větší vnější a částečně i vnitřní stabilitou. Tento trend se u všech ukazatelů změnil po roce 2009, od kterého je podíl zemí eurozóny na počtu zemí s nerovnováhou vyšší než zastoupení zemí stojících mimo eurozónu. Z tohoto pohledu tedy země stojící mimo eurozónu zvládly krizové a po-krizové období lépe než země eurozóny, což může být výsledkem možnosti využití nástrojů autonomní monetární politiky a možnosti změny měnového kurzu v non EMU zemích a zároveň neexistence adekvátních mechanismů, které by kompenzovaly ztrátu těchto nástrojů v zemích EMU. Vyvozené závěry zároveň nepodporují hypotézu endogenity integračního procesu, která předpokládá rostoucí vzájemnou propojenost a sladěnost ekonomik v čase a ve spojení s dosažením kvalitativně vyššího stupně integrace. Druhá aktivita se zabývá teoretickými koncepty integrace. Integrační procesy a konkrétně evropský integrační proces jsou stále aktuálními tématy. Cílem bylo testovat teorie evropské integrace a jejich adekvátnost v souvislosti s reálným vývojem ve vybraných zemích střední Evropy. Každá teorie se snaží o poznání podstaty zkoumaného jevu. Jedním z mnoha kritérií poznání podstaty je možnost předvídat budoucí události na základě přesně vymezených zákonitostí jejich změny. Fundamentální výzkumnou otázkou je „jaké teoretické modely by mohly vysvětlit vývoj střední Evropy, resp. jejich vzájemné koincidence“. Z hlediska metodického nebyl zvolen a priori konkrétní teoretický koncept, ale sada teoretických přístupů adekvátních pro zkoumanou problematiku. Evropský integrační fenomén byl od samého počátku formován třemi základními teoretickými směry, a to federalismem, teorií komunikace a funkcionalismem. Pro analýzu středoevropského integračního procesu po pádu komunismu je zvoleno poněkud odlišné portfolio paradigmat, neboť reálie současnosti jsou jiné, než byly bezprostředně po druhé světové válce. Kromě tradičních teoretických konceptů je aplikována i teorie europeizace, která se zdá být pro středoevropské reálie výraznou. Je také objasněno, proč konkrétně některé teoretické směry nejsou vzhledem ke sledovanému cíli relevantní. Na příkladech reálného vývoje a spolupráce středoevropských zemí je možné vyslovit závěr, že nejlépe vystihuje vývoj střední Evropy funkcionální pojetí spolupráce, neofunkcionalismus a především pak teorie europeizace. Postfunkcionalismus je adekvátní pouze v omezené míře, resp. ad hoc na národních úrovních, nikoli v rámci středoevropské spolupráce. Teoretická reflexe spolupráce středoevropských zemí s použitím hlavních integračních teorií funkcionalismu, neofunkcionalismu a konceptu europeizace poskytla určité vysvětlení chování jednotlivých středoevropských států v konkrétních i obecných případech.
Aktivity 2015 1) publikace zrealizované, přijaté k publikování či v recenzním řízení BEDNÁŘOVÁ, Pavla a Vladimíra HOVORKOVÁ-VALENTOVÁ. Vývoj vnějších makroekonomických nerovnováh v evropských zemích v souvislosti s probíhajícími integračními procesy. Současná Evropa (výsledek typu Jrec)
11
BEDNÁŘOVÁ, Pavla a Vladimíra HOVORKOVÁ-VALENTOVÁ. Vývoj vnitřních makroekonomických nerovnováh v evropských zemích v procesu integrace. Acta academica karviniensia. (výsledek typu Jsc) KUČEROVÁ, Irah a Iva NEDOMLELOVÁ. Applying Integration Theories on Development of Cooperation in Central Europe. In KOCOUREK, Aleš ed. Proceedings of the 12th International Conference Liberec Economic Forum 2015. 1. vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2015. s. 65–77. ISBN 978-80-7494-225-9. (výsledek typu D) 1) projekty U GA ČR byl podán standardní projekt GA16-09368S: “Kvantifikace faktorů zvyšujících ohrožení národních ekonomik negativními dopady globalizace” (Kocourek) zaměřený na identifikaci hlavních předpokladů, které ovlivňují pravděpodobnost ohrožení národních ekonomik negativními efekty globalizace. Ze skupiny různých ekonomických, sociálních a politických předpokladů budou vybrány pouze ty, které mají prokazatelně signifikantní dopad na intenzitu negativních efektů globalizace. Ty budou považovány za "globalizační hrozbu", která v jednotlivých zemích měří a popisuje strukturu vnitřní tendence k závažnějším a dlouhodobějším dopadům globalizace nebo globálních ekonomických krizí. Výstupem výzkumného projektu je index ohrožení globalizací, jehož hodnota bude stanovena na základě historických dat a vyčíslena v časové řadě.
12
Zaměření III. Podmínky trvale udržitelného rozvoje místních ekonomik DC-A: Soběstačnost a odolnost místních dlouhodobého rozvoje regionů (M. Lungová)
ekonomik
a
perspektivy
Výzkumná aktivita v rámci tohoto dílčího cíle byla v roce 2015 zaměřena na problematická místa spojená se snahou o odhad ekonomické odolnosti na místní úrovni. Koncept ekonomické odolnosti se dostává do popředí zájmu zejména v souvislosti s nedávnou globální ekonomickou krizí. Její negativní dopady byly zesílené také díky existujícímu stupni globalizace, která zvyšuje vzájemnou závislost regionální a místních ekonomik a činí je tak zranitelnějšími vůči různým exogenním šokům. Vyvstává tedy otázka schopnosti místních a regionálních ekonomik čelit a zotavit se z takových negativních ekonomických šoků. Chceme-li tuto schopnost podpořit (tzn. formulovat možné strategie či politiky k podpoře ekonomické odolnosti), je nutné nejprve správně identifikovat faktory odolnosti a operacionalizovat způsob měření/odhadu odolnosti. Dosud neexistuje ani jednotná definice odolnosti, ani jednotný způsob operacionalizace odolnosti. Obdobně jako existují různé způsoby měření konkurenceschopnosti, začínají se také objevovat různé způsoby odhadování odolnosti různých teritoriálních jednotek. Většina z nich je formulována na národní či regionální úrovni, jenom zřídka se vyskytují pokusy o vyjádření odolnosti na úrovní místní. Je třeba mít na paměti, že už samotné vymezení teritoriální úrovně může způsobovat problémy. Na základě rešerše existujících přístupů k měření odolnosti na jednotlivých teritoriálních úrovních byla provedena jejich syntéza a za použití induktivních kvalitativních metod byly navrženy možné způsoby odhadu ekonomické odolnosti na úrovni místní. Ukázalo se, že na místní úrovni je velkým problémem samotná datová základna. Nepodařilo se dosud nalézt vhodný indikátor, který by plně odhalil stupeň stresu/šoku, kterému byla místní ekonomika vystavena. Následně byly navržené možné indikátory, které by mohly vystihovat jednotlivé dimenze odolnosti, a to hospodářskou, sociálně-demografickou a komunitní. Navržené indikátory pak byly testovány na dvou srovnatelných municipalitách (Aš a Rumburk). Testování poukázala na některá problematická místa: některé indikátory jsou zatížené probíhajícími změnami ve veřejné správě (výdaje municipalit na sociální věci – od r. 2012 převzato úřady práce), což ovlivňuje vypovídací schopnost navržených ukazatelů, některé jsou z velké části determinovány metodikami (viz např. sdílené daně dle zákona o rozpočtovém určení daní), interpretace některých ukazatelů může být zatížena národními specifiky (např. volební účast). Pro další výzkum tedy zůstává otevřená otázka správné volby indikátorů, které by odrážely stupeň ekonomické odolnosti. Pozornost by měla být navíc věnována dvěma rovinám odolnosti: kapacitě odolnosti (tzn. charakteristikám, které předurčují schopnost územní jednotky odolávat ekonomickým šokům) a skutečnému výkonu (performance resilience), ve smyslu hloubky propadu a rychlosti zotavení, dojde-li k nějakému externímu negativnímu šoku.
Aktivity 2015 1) publikace zrealizované, přijaté k publikování či v recenzním řízení
13
LUNGOVÁ, M. Difficulties with Measuring Local Economic Resilience. In Proceedings of the 12th International Conference Liberec Economic Forum 2015. 1. vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2015. S. S. 89 – 100. ISBN 978-80-7494-225-9. (výsledek typu D)
DC-B: Trh práce (L. Sojková) V rámci tohoto úkolu bylo třeba pečlivě zmapovat současnou situaci na trhu práce v ČR. Pozornost byla zaměřena na následující výzkumné otázky: Je státní politika zaměstnanosti účinná a efektivní? Je poměr výdajů na APZ k HDP ČR dostatečný ve srovnání s ostatními státy EU? Využívají dostatečně nezaměstnané osoby programy APZ? Dále byl výzkum směrován k hodnocení činnosti Úřadu práce ČR. Zde byla řešena zejména otázka, jak ovlivnila strukturální změna vycházející ze zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky jeho činnost? Jak dobře je nastaveno cílení na skupiny osob, které pomoc na trhu práce skutečně potřebují? Pro provedení analýzy byla nejprve použita metoda deskripce, tj. sběr dat a relevantních informací. Na základě komparace meziročních změn zaměstnanosti a nezaměstnanosti pak byly tyto údaje konfrontovány se státní politikou zaměstnanosti. Bylo zjištěno, že prostředky na státní politiku zaměstnanosti stále rostou, ale jejich efektivita se snižuje. Jako problém je vnímáno upřednostňování výdajů na pasivní politiku zaměstnanosti před aktivní politikou zaměstnanosti, kdy se výdaje na realizaci aktivních prvků této politiky v čase ještě snižují. V roce 2012 byly náklady na aktivní politiku zaměstnanosti pouhými 40 % částky roku 2008. Z hlediska boje s nezaměstnaností a snahou podpořit růst zaměstnanosti byla tato politika vlády naprosto nepochopitelná. Nedostatečné se ukazuje cílení na skupiny osob, které pomoc na trhu práce skutečně potřebují. K efektivnějšímu využívání nástrojů APZ je nezbytné zajistit vybudování dostatečných kapacit ÚP ČR, včetně vybudování efektivní sítě informačních a poradenských středisek ÚP ČR. Nutná je individuální práce nejenom s uchazeči či zájemci o zaměstnání, ale rovněž se zaměstnavateli, a žádoucí je i spolupráce s místními samosprávami a neziskovým sektorem.
Aktivity 2015 1) publikace zrealizované, přijaté k publikování či v recenzním řízení SOJKOVÁ, Lenka. The Limits of State Employment Policy in the Labour Market. E+M Ekonomie a management. (výsledek typu Jimp) KRAFT, Jiří a Ivana KRAFTOVÁ. Vzájemná vazba mezi RCI, mírou urbanizace a trhem práce. In Klímová, V., Žítek, V. (eds) XVIII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, 2015. s. 245-251. ISBN 978-80-210-78611. (výsledek typu D) (TA ČR)
14
Aktivity 2015 – nezařazené (publikace a výstupy zrealizované, přijaté k publikování či v recenzním řízení) 1) TA ČR (J. Kraft, A. Kocourek, P. Bednářová, Š. Laboutková, J. Šimanová, J. Rozkovec) Některé výstupy z projektu TA ČR se tematicky váží i k fakultnímu vědecko výzkumnému záměru, a to konkrétně k problematice tržních struktur (zaměření I) a trhu práce (zaměření III). Tyto výstupy byly k těmto tématům přiřazeny (viz výše). KOCOUREK, Aleš a Jana ŠIMANOVÁ. Nominal vs. Real Regional Income Disparities in Selected Cities of the Czech Republic. In KOCOUREK, Aleš ed. Proceedings of the 12th International Conference Liberec Economic Forum 2015. 1. vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2015. s. 192–200. ISBN 978-80-7494-225-9. (výsledek typu D) LABOUTKOVÁ, Šárka a Pavla BEDNÁŘOVÁ. Perspectives of regional price index as a potential indicator of spatial social and economic status of the residents:experimental stage. In Machová, Z., Tichá, M. (eds.). Proceedings of the 13th International Conference "ECONOMIC POLICY IN THE EUROPEAN UNION MEMBER COUNTRIES". 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská – Technická univerzita v Ostravě, 2015. ISBN 978-80-2483796-3. (výsledek typu D) BEDNÁŘOVÁ, Pavla. Spatial Concept of Market Zones in the Czech Republic. In KOCOUREK, Aleš ed. Proceedings of the 12th International Conference Liberec Economic Forum 2015. 1. vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2015. s. 10-19. ISBN 978-807494-225-9. (výsledek typu D) KOCOUREK, Aleš, Jana ŠIMANOVÁ a Jiří ŠMÍDA. Estimation of the Regional Price Levels in the Czech Republic. Statistics and Economy Journal. ISSN 0322-788x (výsledek typu Jsc) Další uplatnitelné výsledky v RIVu (Nmet, Nmap, R)
Dynamická mapa regionálních cenových hladin vč. zobrazení výdajových komponent (v členění dle CZ-COICOP)
Strukturovaná výpočtová databáze regionálních cenových indexů pro měření regionálních cenových hladin vč. výdajových komponent v členění dle CZ-COICOP
Metodika kalkulace cenových parit a regionálních spotřebních košů pro odhad regionálních cenových hladin (Regionálního cenového indexu)
Regionální cenové hladiny v členění dle CZ-COICOP (LAU1, NUTS3 a NUTS2) pro konstrukci reálných příjmových ukazatelů
15
2) ostatní KOCOUREK, Aleš. Domestic Demand as a Driving Factor of Structural Changes in the BRIC Economies: Evidence from 1995–2011. International Journal of Business and Management Study, 2015, vol. 2, iss. 1, pp. 53–57. ISSN 2372–3955. (výsledek typu JN) KOCOUREK, Aleš. Structural Changes in Comparative Advantages of the BRICS. Procedia Social and Behavioral Sciences, 2015, vol. 172, pp. 10–17. ISSN 1877-0428. (výsledek typu JN) KOCOUREK, Aleš. Exports as a Driving Factor of Structural Changes in the BRICS Economies: 1995–2012. American Journal of Economics, 2015, vol. 5, iss. 2, pp. 119–127. ISSN 2166-4951. (výsledek typu JN) LABOUTKOVÁ, Šárka, Hana URBANCOVÁ a Lucie VNOUČKOVÁ. Knowledge Transfer in a Knowledge-Based Economy. E+M Ekonomie a management. přijato k publikování v září 2015 (zařazeno v edičním plánu pro rok 2016) (výsledek typu Jimp) NEDOMLELOVÁ, Iva a Aleš KOCOUREK. Paul Anthony Samuelson – One of the Most Important Economists of the Second Half of the 20th Century. The European Journal of the History of Economic Thought. ISSN 0967-2567 (výsledek typu Jimp) KRAFT, Jiří. Intervention into the development of currency exchange rates and prosperity of economy. Journal Scientific Papers of the University of Pardubice – Series D. (výsledek typu Jsc)
16
