Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí. Návrh změny č.7 územního plánu obce Jirny

Ing. Petr Hosnedl

SEA/EIA

Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí ve smyslu ustanovení § 10i zákona 100/2001 Sb. v platném znění, podle přílohy stavebního zákon 183/2006 Sb.

Návrh změny č.7 územního plánu obce Jirny

červenec 2014

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.7 územního plánu obce Jirny

Název

: Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí pro Návrh změny č.7 územního plánu obce Jirny

Umístění

: Středočeský kraj Obec s rozšířenou působností: Brandýs nad Labem – Stará Boleslav Obec s pověřeným úřadem: Úvaly Obec: 660922 Jirny Katastrální území: 660922 Jirny

Zpracovatel

: Ing. Petr Hosnedl sídlo: Perunova 7 130 00 Praha 3 tel./fax: +420 242 486 783 gsm: +420 606 754 759 [email protected]

IČ

: 690 11 265

Autorizace ve smyslu § 19 zákona 100/2001 Sb.

: Rozhodnutí o autorizaci

Datum zpracování

: červenec 2014

Podpis

:

Č.j.: 38156/6488/OIP/03 Rozhodnutí o prodloužení autorizace Č.j.: 76133/ENV/12 ze dne 4.10.2012

.............................................

-2-


Obsah OBSAH .............................................................................................................................................................................. 3 SEZNAM TABULEK: ..................................................................................................................................................... 4 SEZNAM OBRÁZKŮ:..................................................................................................................................................... 5 0.

ÚVOD....................................................................................................................................................................... 7

1. STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM.................................................................................................................................. 8 VN1: ................................................................................................................................................................................... 8 VV1 .................................................................................................................................................................................... 9 2. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI ............................................................. 10 3. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE.......................................................................................................................................................... 14 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.7.1 3.7.2 3.7.3

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA SPRÁVNÍHO ÚZEMÍ ............................................................................................. 14 GEOLOGICKÉ A HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY ................................................................................................ 16 HYDROLOGICKÉ POMĚRY ............................................................................................................................... 17 OVZDUŠÍ A KLIMA .......................................................................................................................................... 18 AKUSTICKÉ ZATÍŽENÍ ..................................................................................................................................... 24 PŮDA .............................................................................................................................................................. 26 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY....................................................................................................................... 26 Obecná přírodní charakteristika............................................................................................................... 26 Chráněná území ........................................................................................................................................ 27 Krajinný ráz .............................................................................................................................................. 28

4. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY............................................................. 38 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6

PŘEHLED ZMĚN V ÚZEMÍ S POTENCIÁLEM OVLIVNĚNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ................................................ 38 OVZDUŠÍ ........................................................................................................................................................ 42 AKUSTICKÉ ZATÍŽENÍ ..................................................................................................................................... 43 FLÓRA A FAUNA ............................................................................................................................................. 44 ODVODNĚNÍ OBLASTI ..................................................................................................................................... 45 PŮDA .............................................................................................................................................................. 46

POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA NEJSOU ÚZEMNÍM PLÁNEM DOTČENY. ...................... 46 4.7 4.8

KULTURNÍ PAMÁTKY, ARCHEOLOGICKÉ LOKALITY ........................................................................................ 47 KRAJINA ......................................................................................................................................................... 47

OBRÁZEK 16. VYZNAČENÍ PDOKP POMOCÍ OKRUHŮ VIDITELNOSTI A VIZUÁLNÍCH BARIÉR V ORTOFOTOMAPĚ.................................................................................................................................................... 49 OBRÁZEK 17. MÍSTO KRAJINNÉHO RÁZU V ORTOFOTOMAPĚ. ................................................................. 50 5. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI................................................................. 51 6. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VČETNĚ VLIVŮ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH. .................................................................................................. 52 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6 6.7

VLIVY NA OBYVATELSTVO ............................................................................................................................. 52 VLIVY NA BIOLOGICKOU ROZMANITOST, FAUNU A FLÓRU .............................................................................. 52 VLIVY NA PŮDU .............................................................................................................................................. 53 VLIVY NA VODU ............................................................................................................................................. 54 VLIVY NA OVZDUŠÍ A KLIMA .......................................................................................................................... 55 VLIV HLUKU ................................................................................................................................................... 56 VLIVY NA HMOTNÉ STATKY, KULTURNÍ DĚDICTVÍ VČETNĚ DĚDICTVÍ ARCHITEKTONICKÉHO A ARCHEOLOGICKÉHO A VLIVY NA KRAJINU .................................................................................................................... 57 6.7.1 Vlivy na hmotné statky .............................................................................................................................. 57

-3-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.7 územního plánu obce Jirny 6.7.2 6.7.3

Vliv na kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického ....................................... 57 Vliv na krajinný ráz................................................................................................................................... 57

7. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ.............................................................. 61 8. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ................................................................................................................................................................... 62 9. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ........................................................................................................................................................ 64 10. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ................................................................................................................................................. 65 11. NÁVRH POŽADAVKŮ NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH PLOCHÁCH A KORIDORECH Z HLEDISKA MINIMALIZACE NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. ................................... 66 12.

NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ. ..................................................................... 68

Seznam tabulek: Tabulka 1. Vývoj počtu obyvatelstva 1869 – 2013 (ČSÚ, Lexikon obcí).........................................15 Tabulka 2. Roční průměr denních intenzit (RPDI/24h) všech vozidel podle sčítání ŘSD v roce 2010. ....................................................................................................................................................16 Tabulka 3. Seznam velkých zdrojů znečištění ovzduší podle původní evidence REZZO v okolí správního území. ........................................................................................................................19 Tabulka 4. Přehled produkce emisí v okrese Praha východ podle evidence REZZO ČHMÚ – dostupná data za rok 2000 – 20011, mimo REZZO 4. ..............................................................19 Tabulka 5. Přehled imisních limitů stanovených na ochranu zdraví lidí podle aktuálního zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. ...............................................................................................20 Tabulka 6. Přehled imisních limitů stanovených na ochranu vegetace podle aktuálně platného zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. ................................................................................21 Tabulka 7. Předpokládané uvolnění ZPF pro nová zastavitelná území podle [1] a tříd ochrany ve smyslu v. 48/2011 Sb. ................................................................................................................26 Tabulka 8. Identifikované hlavní znaky přírodní charakteristiky. .....................................................31 Tabulka 9. Seznam nemovitých kulturních památek v území. ..........................................................34 Tabulka 10. Identifikované hlavní znaky kulturní a historické charakteristiky.................................35 Tabulka 11. Znaky a hodnoty vizuální scény. ...................................................................................36 Tabulka 12. Identifikované hlavní znaky vizuální charakteristiky. ...................................................37 Tabulka 13. Předpokládané uvolnění ZPF pro nová zastavitelná území podle [1] a tříd ochrany ve smyslu v. 48/2011 Sb. ................................................................................................................54 Tabulka 14. Vyhodnocení vlivu předpokládaných změn využití území na krajinný ráz...................59 Tabulka 15. Zhodnocení vlivu územního plánu na zákonná kritéria ochrany krajinného rázu. ........60 Tabulka 16. Přehled vztahu územního plánu [1] k vybraným cílům nadřazených koncepčních materiálů.....................................................................................................................................64

-4-


Seznam obrázků: Obrázek 1. Území řešené územním plánem obce Jirny. ....................................................................14 Obrázek 2. Silniční síť ve správním území........................................................................................15 Obrázek 3. Území s překročením imisních limitů na ochranu zdraví podle vyhodnocení dat z roku 2012 (ČHMI)..............................................................................................................................22 Obrázek 4. Pětileté průměry 2008 – 2012, benzo(a)pyren – roční průměrná koncentrace [ng.m-3]..23 Obrázek 5. Pětileté průměry 2008 – 2012, PM10 - 36. nejvyšší hodnoty 24hod. průměrné koncentrace v kalendářním roce [µg.m-3]. .................................................................................23 Obrázek 6. Hlukové zatížení z provozu dálnice D11, denní doba.....................................................25 Obrázek 7. Hlukové zatížení z provozu dálnice D11, noční doba.....................................................25 Obrázek 8. Oblast krajinného rázu.....................................................................................................29 Obrázek 9. Vojenské mapování, "a la vue" - "od oka" (1764-1768). ................................................32 Obrázek 10. Otisk stabilního katastru - sídlo Jirny, 1824-1843. .......................................................32 Obrázek 11. Otisk stabilního katastru - plochy dotčené 7. změnou ÚP, Jirny, 1824-1843. ..............33 Obrázek 12. Ortofotomapa 50.léta minulého století. .........................................................................33 Obrázek 13. Informativní soutisk územních plánů Jiren, Zelenče a Nehvizd v okolí předmětných změn. ..........................................................................................................................................39 Obrázek 14. Vyznačení lokalit změny č.7 v ortofotomapě, včetně navazujících zastavitelných území podle územních plánů sousedních obcí......................................................................................40 Obrázek 15. Vyznačení PDoKP pomocí okruhů viditelnosti a vizuálních bariér v základní mapě. 48 Obrázek 16. Vyznačení PDoKP pomocí okruhů viditelnosti a vizuálních bariér v ortofotomapě. ..49 Obrázek 17. Místo krajinného rázu v ortofotomapě. .........................................................................50

-5-


Podklady: [1] [2] [3] [4] [5]

Změna č.7 územního plánu obce Jirny, Ing. arch. Jiří Danda, červenec 2014 Souhrnné vyjádření k návrhu zadání změny č.7 územního plánu obce Jirny, OŽP KÚSK, 184778/2013/KUSK, ze dne 7.1. 2014 Atlas podnebí Česka, ČHMÚ, Praha 2005 Biogeografické členění, Martin Culek a kol., AOPK, Lelekovice, listopad 2003 Metodický postup posouzení vlivu navrhované stavby, činnost nebo změny využití území na krajinný ráz; Vorel, Bukáček, Matějka, Culek, Sklenička; Praha 2004

Zkratky: BD ČOV DSP DUR EIA EVL FVU GES HEIS CHLÚ CHOPAV IL IRZ KES Kk KPRVAK LBK LBC LNA MPZ OA OP OZE OZKO PDOKP PO PUPFL REZZO RPDI SLZ STÚ TNA ÚPNSÚ ÚSES VÚV TGM VÚMOP ZCHD ZCHÚ ZPF ŽP

Bytové domy Čistírna odpadních vod Dokumentace pro stavební řízení podle z.183/2006 Sb., pro stupeň stavebního povolení Dokumentace pro stavební řízení podle z.183/2006 Sb., pro stupeň územního rozhodnutí Proces posouzení vlivů záměru na životní prostředí Evropsky významná lokalita Funkční využití území Geoekologické stanoviště (základní jednotka ekologické stability území) Hydroekologický informační systém Chráněná ložisková území Chráněná oblast přirozené akumulace vod Imisní limit Integrovaný registr znečištění Koeficient ekologické stability Krátkodobé koncentrace, imisní limit Krajský plán rozvoje vodovodů a kanalizací Lokální biokoridor Lokální biokoridor Lehký nákladní automobil Městská památková zóna Osobní automobil Orná půda, ochranné pásmo Obnovitelné zdroje energie Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Potenciálně dotčený krajinný prostor Ptačí oblast Pozemky určené k plnění funkcí lesa Registr zdrojů znečišťování ovzduší Roční průměr dopravních intenzit všech vozidel za 24 hodin Sportovní letecké zařízení, plocha SLZ = plocha pro sportovní letecké zařízení Stavební úřad Těžký nákladní automobil Územní plán sídelního útvaru Územní systém ekologické stability Výzkumný ústav vodohospodářský TGM Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin ve smyslu z.114/1992 Sb. Zvláště chráněné území Zemědělský půdní fond Životní prostředí

-6-


0. Úvod Předkládané vyhodnocení vlivů územního 7. změny územního plánu obce Jirny je zpracované podle přílohy stavebního zákona 183/2006 Sb., na základě požadavku [2] odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Středočeského kraje, který je „příslušným úřadem“ podle § 22, písm. b) zákona 100/2001 Sb., a který na základě provedeného „zjišťovacího řízení“ stanovil nutnost posouzení návrhu územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí. Důvodem požadavku je vymezení ploch zakládajících rámec pro umístění záměrů podléhajících posouzení ve smyslu přílohy 1 z.100/2001 Sb., v platném znění, které mohou vyvolávat budoucí střety zájmů z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví v daném území. Za tyto plochy jsou považovány zejména: –

– –

lokalita č. 2, nové zastavitelné území VN - nerušící výroba a sklady v rozsahu 7,601 ha na p. p. č. 762/1, 763, 764, 1723 a 1722 (v návaznosti na plochy v k. ú. Nehvizdy a v k. ú. Mstětice) lokalita č. 3 vymezení nové zastavitelné plochy VV - veřejné vybavení v rozsahu 1,3966 ha v návaznosti na silnici II/611 lokalita č.1: „do vyhodnocení je požadováno také adekvátně zahrnout i upřesnění upravované trasy silnice II/101 (dle ZÚR SK) v měřítku územně plánovací dokumentace obce. V upřesnění trasy je nutné zohlednit stávající či plánované využití navazujících ploch na úpravu trasy silnice II/101.

V dokumentaci SEA je požadováno vyhodnotit: –

–

– – –

vlivy změn funkčního využití navrhovaných ploch z hlediska změny krajinného rázu, zachování přírodních a kulturních hodnot území a prostupnosti krajiny, vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví (střet využití navrhovaných ploch se stávající, nebo plánovanou obytnou zástavbou); vlivy z hlediska dopravního napojení, zvýšení dopravní zátěže v dotčeném území provozem navrhovaného využití, prověření kapacitní dostatečnosti souvisejících křižovatek; vlivy změn ve stávající hlukové situaci a znečišťování ovzduší; vlivy změn využití navrhovaných ploch vzhledem ke stávajícímu nebo navrhovanému využití ploch sousedních obcí; účelnost změny využití zemědělské půdy a zejména vliv na změnu odtokových poměrů v řešeném území, způsob odkanalizování a hospodaření s dešťovými vodami;

V dokumentaci SEA je dále požadováno stanovit za jakých podmínek je navrhované využití ploch vzhledem ke zjištěným vlivům přípustné, příp. navrhnout kompenzační opatření, která by mohla negativní vlivy zmírnit nebo zcela eliminovat. Součástí vyhodnocení budou závěry a doporučení s uvedením jasných výroků, zda lze z hlediska zjištěných negativních vlivů na životní prostředí s navrhovanou změnou využití souhlasit, souhlasit s podmínkami včetně jejich upřesnění, nebo nesouhlasit.

-7-


1. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím. Posuzovaný návrh 7. změn vychází ze stávajícího platného územního plánu, který rozšiřuje o dílčí zastavitelná území, zároveň dochází k aktualizaci vymezení zastavěného území o pozemky nových staveb a zakreslení ochranných a bezpečnostních pásem nového plynovodu. Lokalita č.1 V lokalitě č.1 dochází k vymezení zastavitelného území, k upřesnění koridoru pro přeložku silnice II/101 se dvěmi jízdními pruhy ve smyslu ZÚR SK. Důvodem je přímé propojení silnice II/101 se sjezdem z dálnice D11 a se silnicí II/611. Záměr je dílčí součástí zkapacitnění silnice II/101 pro její funkci vnější okružní komunikace pro hlavní město Prahu. Z toho důvodu je pro případné rozšíření komunikace vymezena i rezerva, která v budoucnosti může umožnit realizaci komunikace o čtyřech jízdních pruzích. Předpokládá se, že napojení na silnici II/611 a na sjezd z dálnice D11 bude kapacitním kruhovým objezdem. Lokalita č.2 V lokalitě č.2 dochází k vymezení nového zastavitelného území pro území nerušící výroby VN1. Lokalita navazuje na stávající rozsáhlejší výrobní plochy s totožným funkčním využitím umístěné ve správním území Zeleneč (k.ú. Mstětice) a městyse Nehvizdy. Lokalita dílčím způsobem bezprostředně uceluje a doplňuje „blok“ těchto zastavitelných území situovaných do prostoru mezi dálnici D11 a železniční koridor trati č. 231 (VPS D207) v návaznosti na systém komunikací II. třídy s přímým napojením na dálnici D11. Regulativ funkčního využití území VN1 je odvozen od stávajícího regulativu VN ve smyslu platného územního plánu obce Jirny. VN1:  Hlavní využití: – Převážně pro umístění zařízení výroby a služeb podstatně neobtěžujících své okolí. Umisťují se zde provozy všeho druhu, sklady, skladovací plochy, výrobní prostory a plochy. Dopravní nároky jsou saturovány na vlastním pozemku.  Ostatní funkce v plochách VN: – V území se může umisťovat bydlení – V území se mohou umisťovat obchodní, kancelářské a správní budovy, služební byty, byty majitelů zařízení, čerpací stanice pohonných hmot, odstavná místa a garáže, technické vybavení, veřejná a vyhrazená zeleň – Stavby a ostatní zařízení mimo taxativně vyjmenovaných jsou nepřípustná. Taxativně vyjmenované stavby nebo zařízení jsou nepřípustná, pokud svým charakterem, počtem, polohou, měřítkem či účelem odporují vlastnostem a charakteru území. – O vhodnosti umístění rozhoduje obec v součinnosti se stavebním úřadem, jež je vždy ze zákona účastníkem řízení Oproti VN jsou ve VN1 upraveny regulativy prostorového uspořádání území: – Celková výška objektů 18 - 20 m – Zastavěnost pozemku objekty a zpevněnými plochami max. 80 % – Zelené nezastavěné plochy 20 % – V zelených plochách lze umisťovat podpovrchovou technickou infrastrukturu a provádět terénní úpravy, které nebudou mít negativní vliv na nízkou a vysokou zeleň

-8-


Lokalita č.3 V lokalitě č.3 dochází k dílčímu vymezení nového zastavitelného území pro veřejné vybavení VV1 o rozloze cca 1,4 ha. Lokalita je umístěná v přímé návaznosti na silnici II/611 a železniční vlečku v jejíž sousedství navazují zastavitelná území VN (VN11) ve správním území městyse Nehvizdy. Regulativ funkčního využití území VV je odvozen od stávajícího regulativu VV ve smyslu platného územního plánu obce Jirny. VV1  Hlavní využití:  Plochy jsou vymezeny pro stavby a areály, jak z hlediska funkčního, tak z hlediska prostorového. Umisťují se zde administrativní a kancelářská zařízení, obchodní budovy, objekty a budovy pro veřejné stravování, stavby pro ubytování. Plochy zahrnují významné areály a stavby z oblasti správy, školství, kultury, zdravotnictví a sociální péče. Dopravní nároky jsou saturovány na vlastním pozemku.  Ostatní funkce v plochách VV: – Služební byty – Výrobní služby omezeného rozsahu – Plochy pro dopravu v klidu Stavby a ostatní zařízení mimo taxativně vyjmenovaných jsou nepřípustná. Taxativně vyjmenované stavby nebo zařízení jsou nepřípustná, pokud svým charakterem, počtem, polohou, měřítkem či účelem odporují vlastnostem a charakteru území. Regulativy: Výška objektů 2NP + P nebo 9 m římsa objektu, stavební čára min. 5 m od uliční čáry. Pro plochy vymezené změnou č. 7 ÚP obce Jirny označené jako VV1 se platné regulativy upravují: – Do plochy VV1 je možné umístit stavby sloužící dopravě – Celková výška objektů 3NP + P – Zastavěnost objekty a zpevněnými plochami pozemku 80 % – Zelené nezastavěné plochy 20 % – V zelených plochách lze umisťovat podpovrchovou technickou infrastrukturu a provádět terénní úpravy, které nebudou mít negativní vliv na nízkou a vysokou zeleň Zásobování vodou Území bude napojeno na přivedený vodovodní řad v rámci výstavby na k. ú. Mstětice. Stavby na území vymezeném změnou č. 7 ÚP nebudou napojeny na vodovodní systém obce Jirny. Kanalizace Splašková kanalizace pro území bude zaústěna na čerpací stanici a výtlak budované v rámci staveb na k. ú. Mstětice ve správě obce Zeleneč. Stejně jako vodovod nebude splašková kanalizace napojena na kanalizační systém obce Jirny. Odvod dešťových vod je řešen na vlastních pozemcích retencemi a vsakováním v místě vzniku. Zásobování plynem a el. energií Stejně jako vodovod a kanalizace budou plochy vymezené změnou č. 7 ÚP napojeny na kapacity zajišťované výstavbou na k. ú. Mstětice

Vztah k jiným koncepcím Z hlediska podmínek územního rozvoje vyplývajících z nadřazených územních plánů Z hlediska Politiky územního rozvoje ČR 2008 schválené usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20.7. 2009 vyplývá, že správní územ obce Jirny zasahuje do rozvojové oblasti Praha OB1 dále pak navazuje rozvojová osa OS4. Z hlediska Zásad územního rozvoje Středočeského kraje vydanými usnesením č. 4-20/2011/ZK je řešené území součástí rozvojové oblasti republikového významu OB1 Praha. Podle členění shodných krajinných typů leží v sídelní krajině S23. Předmětná část správního území je dotčená koridorem

-9-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.7 územního plánu obce Jirny přeložky D064 trasy silnice II/611, která je upřesněná změnou v lokalitě č.1. Východního okraje správního území se místy dotýká koridor dálkovodu R01. Ve správním území Jiren se dále nachází koridor VRT D202 a ÚSES nadregionální úrovně (RBC N5). Lokality vymezené změnou č.7 mají přímý vztah pouze ke koridoru D064 silnice II/101 Návrh ÚP má vztah k ZÚR k odstavcům: (07g), (11d,e), (12a), (72b), (73a,c), (118), (202), (206b), (208c.1), (249)

2. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni Předkládaný návrh 7. změny územního plánu obce Jirny je doplněním stávající územně plánovací koncepce. Základní principy a postupy uspořádání území a obsah územního plánu se zásadním způsobem nemění. Změna č.7 reaguje na požadavky vlastníků pozemků a vymezuje nová zastavitelná území nerušící výroby a veřejného vybavení. Přitom dochází k upřesnění koridoru silnice II/101 na základě požadavku vyplývajícího pro tyto části území z nadřazené územně plánovací dokumentace, kterou jsou Zásady územního rozvoje Středočeského kraje. Aktualizovaná jsou také bezpečnostní a ochranná pásma VTL plynovodu. Základní celostátní koncepcí, která definuje cíle ochrany životního prostředí je „Státní politika životního prostředí České republiky 2012-2020“. Politika byla schválena usnesením vlády č.6/2013. Jednotlivé cíle ochrany životního prostředí jsou dílčím způsobem upřesněny v koncepcích přijatých na úrovni samosprávy Středočeského kraje.

Tématické oblasti, priority a cíle aktuální Státní politiky životní prostředí  –

1) Ochrana a udržitelné využívání zdrojů 1.1 Zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu Cíl: 1.1.1 Zajištění realizace Programů monitoringu povrchových a podzemních vod pro vyhodnocení všech opatření prováděných podle Rámcové směrnice o vodní politice, jako základního nástroje pro vyhodnocení jejich efektivity

–

Cíl: 1.1.2 Dosažení alespoň dobrého ekologického stavu nebo potenciálu a dobrého chemického stavu útvarů povrchových vod, dosažení dobrého chemického a kvantitativního stavu útvarů podzemních vod a zajištění ochrany vod v chráněných územích vymezených dle Rámcové směrnice o vodní politice. 1.2 Prevence a omezování vzniku odpadů a jejich negativního vlivu na životní prostředí, podpora jejich využívání jako náhrady přírodních surovin Cíl: 1.2.1 Snížit podíl skládkování na celkovém odstraňování odpadů Cíl:1.2.2 Zvyšování materiálového a energetického využití komunálních odpadů a odpadů podobných komunálním

–

Cíl: 1.2.3 Předcházet vzniku odpadů 1.3 Ochrana a udržitelné využívání půdního a horninového prostředí Cíl: 1.3.1 Omezovat trvalý zábor zemědělské půdy a podložních hornin Cíl: 1.3.2 Snižovat ohrožení zemědělské a lesní půdy a hornin erozí Cíl: 1.3.3 Omezovat a regulovat kontaminaci a ostatní degradaci půdy a hornin způsobenou lidskou činností Cíl: 1.3.4 Sanovat kontaminovaná místa, včetně starých ekologických zátěží a lokalit zatížených municí, náprava ekologických škod

Cíl: 1.3.5 Zahlazovat a předcházet následkům po hornické činnosti a těžbě nerostných surovin  2) Ochrana klimatu a zlepšení kvality ovzduší – 2.1 Snižování emisí skleníkových plynů a omezování negativních dopadů klimatické změn Cíl: 2.1.1 Zvýšení schopnosti přizpůsobení se změnám klimatu Cíl: 2.1.2 Snížení emisí skleníkových plynů v rámci EU ETS o 21 % a omezení nárůstu emisí mimo EU ETS na 9 % do roku 2020 oproti úrovni roku 2005

-10-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.7 územního plánu obce Jirny –

2.2 Snížení úrovně znečištění ovzduší Cíl: 2.2.1 Zlepšit kvalitu ovzduší v místech, kde jsou překračovány imisní limity, a zároveň udržet kvalitu v územích, kde imisní limity nejsou překračovány. Cíl: 2.2.2 Plnit národní emisní stropy platné od roku 2010 a snížit celkové emise oxidu siřičitého (SO2), oxidů dusíku (NOx), těkavých organických látek (VOC) o, amoniaku (NH3) a jemných prachových částic (PM2,5) do roku 2020 ve shodě se závazky ČR.

–

Cíl: 2.2.3 Udržet emise těžkých kovů a persistentních organických látek pod úrovní roku 1990 a dále je snižovat. 2.3 Efektivní a přírodě šetrné využívání obnovitelných zdrojů energie Cíl: 2.3.1 Zajištění 13% podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie k roku 2020. Cíl: 2.3.2 Zajištění 10% podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě k roku 2020 při současném snížení emisí NOx, VOC a PM2,5 z dopravy.

Cíl: 2.3.3 Zajištění závazku zvýšení energetické účinnosti do roku 2020 (pozn. pro EU jako celek se jedná o 20%).  3) Ochrana přírody a krajiny – 3.1 Ochrana a posílení ekologických funkcí krajiny Cíl: 3.1.1 Zvýšení ekologické stability krajiny Cíl: 3.1.2 Obnova vodního režimu krajiny Cíl: 3.1.3 Omezení a zmírnění dopadů fragmentace krajiny 

–

Zajistit územní ochranu spojitého systému migračně významných území a dálkových migračních koridorů v rámci územního plánování.

Cíl: 3.1.4 Udržitelné a šetrné zemědělské a lesnické hospodaření 3.2 Zachování přírodních a krajinných hodnot Cíl: 3.2.1 Zajištění ochrany a péče o nejcennější části přírody a krajiny Cíl: 3.2.2 Omezení úbytku původních druhů a přírodních stanovišť

–

Cíl: 3.2.3 Omezení negativního vlivu nepůvodních invazních druhů na biodiverzitu 3.3 Zlepšení kvality prostředí v sídlech Cíl: 3.3.1 Zlepšení systému zeleně v sídlech a jeho struktury 

Zajistit zachování a vymezení nových ploch a prvků zeleně jako součásti funkčního a strukturovaného systému sídelní zeleně v sídlech v rámci územního plánování, aby byla zajištěna základní podmínka pro plnění jeho funkcí.



Plánovat a zakládat nové plochy zeleně jak v rozvojových oblastech sídel, tak v původní zástavbě.

Cíl: 3.3.2 Posílení regenerace brownfields s pozitivním vlivem na kvalitu prostředí v sídlech Cíl: 3.3.3 Zajistit šetrné hospodaření s vodou v sídelních útvarech  4) Bezpečné prostředí – 4.1 Předcházení rizik Cíl: 4.1.1 Předcházení následkům přírodních nebezpečí (povodně, sucha, svahové nestability, skalní řícení, eroze, silný vítr, emanace radonu a methanu) –

Cíl: 4.1.2 Předcházení vzniku antropogenních rizik 4.2 Ochrana prostředí před negativními dopady krizových situací způsobenými antropogenními nebo přírodními hrozbami Cíl: 4.2.1 Prevence a zmírňování následků krizových situací na životní prostředí

Navrhované dílčí zastavitelné plochy doplňují a ucelují stávající zastavitelná území v navazujících správních územích Nehvizdy a Zeleneč, a v ekvivalentním způsobem přispívají k fragmentaci krajiny, a snižují její prostupnost (cíl: 3.1.3). Dochází také k možnostem uvolnění ploch z ochrany zemědělského půdního fondu (cíl: 1.3.1).

-11-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.7 územního plánu obce Jirny K významným střetům s cíli ochrany životního prostředí ve smysly SPŽP však nedochází. Navrhovaná změna řeší využití území v rozvojové oblasti Praha OB1 v návaznosti na významné dopravní komunikace - na dálnici D11 a křížení silnic II/611 a tangenciálního aglomeračního okruhu II/101. Ve smyslu ZÚR SK tak změna naplňuje předpokládaný rozvoj v rozvojové oblasti a v území s civilizačními hodnotami. Místní krajina je již významně fragmentovaná dálnicí, ostatními dopravními stavbami a souvisejícím rozvojem výrobního území mimo přímou návaznost na sídelní zástavbu. Plochy jsou ideálně dopravně obslouženy ze silnic II. třídy přímo navazujících na blízkou dálnici bez střetu s obytnou zástavbou. K pozitivnímu rozvoji a vzniku pracovních míst tak může dojít bez vzniku předpokladů expozice obyvatelstva hlukem a znečištěním ovzduší z dopravního zatížení. To přispívá ke snížení možností využití území, které takové předpoklady nemají a k naplňování cíle 2.2.1 . Dotčeny jsou ekologicky nestabilní plochy scelených bloků orné půdy využívané k intenzivní zemědělské výrobě, které neobsahují žádnou krajinnou zeleň ani vodní toky nebo útvary vytvářející přirozené migrační koridory. Místní krajina se nevyznačuje přírodními hodnotami ani pozitivními znaky charakteristik krajinného rázu.

Koncepce vydané pro správního území Středočeského kraje se vztahem k ochraně životního prostředí  Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje (PRÚOSK)  Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje  Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje (PRVAK)  Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje (POH)  Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Středočeského kraje v letech 2003–2010 (EVVO)  Povodňový plán Středočeského kraje (PP)  Plán oblasti povodí horního a středního Labe  Program snižování emisí a Integrovaný program zlepšování kvality ovzduší Středočeského kraje (PSE a PZK)

Z hlediska nadřazených koncepčních materiálů návrh změn obecně tématicky souvisí s cíli: Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje (PRÚOSK)  STRATEGICKÝ CÍL A.1 – ROZVOJ PRODUKČNÍ ZÁKLADNY – Získávání nových investorů a podpora stávajících (opatření: vznik nových podniků, příprava pro realizaci průmyslových zón, aktivity: příprava pro realizaci průmyslových zón, zajištění nových území pro podnikání. Plochy v lokalitách č.2 a 3 umožní záměry vytvářející nová pracování místa.  STRATEGICKÝ CÍL B.1 – ROZVOJ DOPRAVNÍ A LOGISTICKÉ INFRASTRUKTURY – B.1.1. Dobudování důležitých silničních dopravních tepen procházejících krajem (opatření: zrychlení a zefektivnění silniční dopravy , zvýšení bezpečnosti silničního provozu, snížení negativních účinků dopravy; aktivity: rekonstrukce a výstavba aglomeračního okruhu kolem Prahy, rekonstrukce nejvýznamnějších silnic II. třídy (tj. silnic II/101, II/105, II/107, II/110, II/112, II/115, II/116, II/603, II/605, II/610 a II/118 Příbram – Bavoryně). Přeložka silnice II/101v lokalitě č.1 je součástí dílčího zkapacitnění aglomeračního okruhu Prahy.  STRATEGICKÝ CÍL D.1 – TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ KRAJE – D.1.6 Řešení dopravy v rámci regionu DTTO. lokalita č.1  STRATEGICKÝ CÍL D.2 – ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OCHRANY PODZEMNÍCH A POVRCHOVÝCH VOD – D.2.4 Zvýšení retence vody v území (opatření: vyřešení protipovodňové ochrany, aktivity: zasakování srážkových vod v místě jejich dopadu na zemský povrch, omezení přímého odvádění srážkových vod do recipientu) Odvodnění nových zastavitelných území je řešeno retencí a zasakováním v místě vzniku. Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje  Úkol č.130: Respektovat ÚSES při tvorbě a schvalování územního plánu vyššího územně správního celku a dalších územně plánovacích dokumentací. Změna ÚP respektuje vymezený územní systém ekologické stability.

-12-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.7 územního plánu obce Jirny 

Úkol č.133: Ochranu krajiny s jejími přírodními a kulturními dominantami a tradiční strukturou důsledně prosazovat při tvorbě a schvalování územního plánu velkého územního celku a dalších územně plánovacích dokumentací.

Přírodní a kulturní dominanty, a hodnotné znaky dokládající tradiční strukturu krajiny nejsou v řešeném území zastoupeny a dotčeny.  Důsledně uplatňovat prostupnost krajiny jako podmínku tvorby a schvalování územního plánu velkého územního celku (zpracování ÚSES a nových liniových staveb KPÚ), dalších územně plánovacích dokumentací a umisťování a rekonstrukce staveb (především liniových). Změna vychází ze stávající koncepce území definované v platném územním plánu. K rozšiřování zastavěného území dochází pouze dílčím způsobem. Prostupnost krajiny je zajištěna prvky ÚSES a v ochranných pásmech inženýrský sítí. Program snižování emisí a Integrovaný program zlepšování kvality ovzduší Středočeského kraje (PSE a PZK)  Opatření C.1.2.1 Doprava - rozvoj integrovaného dopravního systému Přeložka silnice II/101v lokalitě č.1 je součástí dílčího zkapacitnění aglomeračního okruhu Prahy. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje (PRVAK) Koncepce odvádění odpadních vod a zásobování vodou pitnou byla navržena v souladu s PRVAK.

-13-


3. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace. 3.1 Obecná charakteristika správního území Území řešené územním plánem obce Jirny leží v blízkosti východní okrajové části hlavního města Prahy. Nachází se na plochém reliéfu Českobrodské tabule. V krajinně velkého měřítka bez horizontů převládají scelené bloky orné půdy využívané k intenzivní zemědělské výrobě, protkané systémem komunikací. Obec Jirny spáduje do hlavního města a dobrá dopravní dostupnost napojením na D11 vytváří předpoklady pro rozvoj bydlení v rodinných domech s dojížděním do Prahy. Tento rozvoj lze předpokládat v plochách při původní historické stopě osídlení Jiren, při jižním okraji dálnice s možnostmi využití místní občanské vybavenosti. Severně za dálnicí v návaznosti na křížení silnice II/101 (aglomerační okruh) a II/611 a na přímé dálniční napojení vznikla komerční zóna se sklady a nerušící výrobou. Správní území obce Jirny obsahuje jedno katastrální území a sousedí s územím ve správě obcí Zeleneč, Šestajovice, Nehvizdy, Horoušany, Úvaly a hl.m. Praha.

Obrázek 1. Území řešené územním plánem obce Jirny. Ve správním území žije v současnosti 2 437 obyvatel (ČSU, 2013). Počet obyvatel ve správním území má dlouhodobě setrvalý vzestup. Snižování stavu obyvatelstva bylo možné zaznamenat v období normalizace za vlády komunistické strany po roce 1980. Od roku 2000 se stav obyvatel začal opět zvyšovat až na hodnotu cca o 100 % vyšší než v roce 1869 a cca a 40% vyšší než v poválečné době 1950.

-14-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.7 územního plánu obce Jirny Tabulka 1. Vývoj počtu obyvatelstva 1869 – 2013 (ČSÚ, Lexikon obcí). Sídlo/Rok Jirny Sídlo/Rok Jirny

1869 1147

1880 1240

1890 1167

1900 1194

1910 1423

1921 1388

1930 1835

1950 1781

1961 1797

1971 1 643

1980 1 537

1990 1 372

2000 1 281

2001 1 332

2002 1 342

2003 1 345

2004 1 366

2005 1 421

2006 1 514

2007 1 590

2008 1 759

2009 1 935

2010 2 062

2011 2 272

2012 2 371

2013 2437

Dopravní systém Správním územím ve směru Z – V prochází dálnice D11 (Praha – Hradec Králové). Napojení Jiren a přilehlé komerční zóny je umožněno sjezdem č.8 a levým odbočením na silnici II/611. Sídelní zástavba Jiren je potom dále zpřístupněná silnicí II/101 (tangenciální aglomerační okruh hl.m. Prahy), která je na II/611 napojená stykovou křižovatkou nedaleko výjezdu z exitu 8. Příjezd do Jiren probíhá levým odbočením a přejetím dálničního nadjezdu. Přístup k lokalitám ve správním území Nehvizdy (k.ú. Mstětice) je možný pravým odbočením na II/101. Dálnice D11 s exitem č.8 a křížení silnic II.třídy – II/101 a II/611 zde vytvářejí podmínky pro obsluhu komerční zóny bez nutnosti průchodu komerční dopravy obytnou zástavbou. Vyloučení průjezdu těžké nákladní dopravy sídli je ve směru do Jiren a Mstětic místně zajištěno dopravním značením. Samotná přítomnost dálnice D8 a napojení prostřednictvím silnic II. třídy zajišťuje přirozenými distribučními vztahy rozptyl vozidel na dálnici. Změna v lokalitě 1 reaguje na požadavek ZÚR SK a upřesňuje zde koridor přeložky II/101 (VPS D064) tak, aby byla tangenciála přímo napojená na exit č.8. Součástí upřesnění je vymezení souběžné územní rezervy pro možnosti zvýšení kapacity II/101 rozšířením na 4 pruhy. Dopravu místního významu ve směru na Šestajovice zajišťuje silnice III/0116 a systém místních obslužných komunikací uvnitř sídel. Obsluha zemědělských pozemků je možná z přilehlé cestní sítě a polními cestami. V blízkosti severní hranice správního území Jirny v k.ú. Mstětice prochází železniční koridor elektrifikované trati č. 231 (VPS D207). Při východní hranici správního území prochází železniční vlečka. V souběhu s D11 je ve smyslu ZÚR SK vymezen koridor pro vysokorychlostní železniční trať VRT D202. Občané Jiren mohou využívat železniční stanici v Úvalech na trati Praha – Český Brod – Poříčany –Kolín.

Obrázek 2. Silniční síť ve správním území.

-15-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.7 územního plánu obce Jirny Dopravní intenzity na komunikacích ve správním území Tabulka 2. Roční průměr denních intenzit (RPDI/24h) všech vozidel podle sčítání ŘSD v roce 2010. silnice II/101 II/101 II/611 II/611 D11 D11

úsek v úseku II/611xII/101 - Mstětice v úseku II/611xII/101 - Jirny křižovatky II/611xII/101 - Nehvizdy Horní Počernice - křižovatka II/611xII/101 profil před exitem 8 (ve směru na Prahu) profil za exitem 8 (ve směru Hradec Králové)

RPDI/24 h 5 003 4 689 9 674 8 198 40 743 36 536

Podle uvedených informací je zřejmé, že správní území Jiren je dotčeno významným dopravním uzlem a že zde vlivem napojení na dálnici dochází k významnému oddělování lokální dopravy od dopravy tranzitní a dopravy komerční zóny za severním okrajem dálnice.

3.2 Geologické a hydrogeologické poměry Geomorfologické poměry Z hlediska geomorfologického členění se zájmové území nachází v rámci Hercynského systému v provincii Česká vysočina, v subprovincii Česká tabule, v oblasti Středočeská tabule, v celku Středolabská tabule, v podcelku Českobrodská tabule a v okrsku Čakovická tabule Jižním okrajem v malém rozsahu správní území již zasahuje do okrsku Úvalská tabule náležející do subprovincie Poberounské soustavy. Geologické poměry Horninové prostředí na většině správního území je tvořeno korycanskými vrstvami cenomanských pískovců ve svrchních polohách glakonitických – (včetně ploch s vymezenými zastavitelnými plochami). Ve zbývajících částech území se v menší míře uplatňují pleistocénní spraše a sprašové hlíny. Hydrogeologické poměry Území se nachází v hydrogeologickém rajónu 4510 Křída severně od Prahy. Podzemní voda je vázaná na puklinovo-průlinový kolektor kaolinických jílovitých pískovců a písčitých slepenců korycanského a peruckého souvrství na terciérní a křídové pánevní sedimenty s koeficientem transmisivity T = 10-4 – 10-3 m2/s. Správní území nebylo zařazeno mezi zranitelné oblasti ve smyslu NV.262/2012 Sb. vzhledem k možnostem ohrožení povrchových a podzemních vod přestupem dusíkatých látek z půdy. Předpokládaný vývoj pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace V případě neuplatnění předpokládané změny územně plánovací dokumentace nedojde k žádným změnám v charakteristikách této složky.

Staré ekologické zátěže Podle evidence kontaminovaných míst se staré ekologické zátěže v dotčeném území nenacházejí. Předpokládaný vývoj pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace V případě neuplatnění předpokládané změny územně plánovací dokumentace nedojde k žádným změnám v charakteristikách této složky.

Chráněná ložisková území a dobývací prostory, sesuvy Ložiska nerostných surovin V k.ú. Jirny se nenacházejí chráněná ložisková území. Dobývací prostory V řešeném území se v aktuálním stavu nevyskytují dobývací prostory.

-16-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.7 územního plánu obce Jirny Poddolovaná území Při jižním okraji správního území mimo lokality změn je evidováno poddolovaná území po dobývání železné rudy „Úvaly 3“. Sesuvy Území svahových nestabilit nejsou v zájmovém území evidována. Předpokládaný vývoj pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace V případě neuplatnění územně plánovací dokumentace nedojde k žádným změnám v možnostech využití nerostných surovin. Návrh územního plánu respektuje poddolovaná území.

Radonové riziko Podle mapování indexu radonového rizika v rámci Radonového programu České republiky prováděném v roce 1990 Státním úřadem pro jadernou bezpečnost je v celém řešeném území nízká kategorie indexu radonového rizika geologického podloží. Kategorie radonového indexu geologického podloží vyjadřuje statisticky převažující kategorii v dané geologické jednotce. Výsledky měření radonu na konkrétních lokalitách se proto mohou od této kategorie odlišovat, především díky rozdílům mezi regionální a lokální geologickou situací. Předpokládaný vývoj pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace Neuplatněním územního plánu se tyto charakteristiky nemění.

3.3 Hydrologické poměry Správní území náleží do hlavního povodí řeky Labe. Jižní část je odvodňována Horoušanským potokem o čísle hydrologického pořadí 1-04-07-058, střední část před dálnicí D11 Jirenských potokem 1-04-07-057 a část za dálnicí při severním okraji, kde se nacházejí předmětné změny, Čelákovickým potokem 1-04-07-062. Území řešené změnou územního plánu má plochý rovinatý reliéf bez přítomnosti povrchových vodních toků a povrchových vodních útvarů. Území neleží v CHOPAV. Kvalita povrchových vody (HEIS, vyhodnocení dat podle sledování v letech 2006 - 2008) Území řešené změnou č.7 se vztahuje k povodí Čelakovického potoka kam budou přes retenci zaústěny přepady ze zasakování dešťových vody a po předčištění v ČOV Mstětice budou odtékat splaškové odpadní vody. Čelákovický potok je vedený v umělém korytě. Podle hydroekologického informačního systému vykazuje potok poškozený ekologický potenciál s kvalitou vody nedosahující dobrého chemického stavu. Jakost vody a zařazení do tříd jakosti ve smyslu ČSN 75 7221 nejsou v na profilech Čelákovického potoka evidovány. Vodní zdroje a ochranná pásma Území s vymezenými změnami není dotčené ochrannými pásmy vodních zdrojů. Ochranná pásma vodních zdrojů II.a a II.b se nacházejí v okolí vodního zdroje Horoušany v místech sídelní zástavby Jiren a Horoušan ve směru za dálnicí D11. Odvádění odpadních vod Obec Jirny má vybudovanou oddílnou kanalizaci. Dešťové vody jsou odváděny do Jirenského potoka, splaškové odpadní vody jsou před vyústěním do potoka předčištěny v ČOV. K dispozici je výtlakem ČOV Šestajovice a nová ČOV Jirny umístěná u ulice Brandýská. Plochy změn leží severně za dálnicí D11 v povodí Čelákovického potoka a navazují na zastavitelná území ve správních územích Zeleneč (k.ú. Mstětice) a Nehvizdy. Návrh [1] předpokládá odvádění splaškových odpadních vod prostřednictvím výtlačného kanalizačního systému budovaného v k.ú. Mstětice, zakončeného ČOV Mstětice s vyústěním do Čelákovického potoka. Dešťové vody budou likvidovány zasakováním a retencí na pozemcích souvisejících s dotčenými stavbami s přepadem do Čelákovického potoka.

-17-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.7 územního plánu obce Jirny Zásobování vodou Podobně bude řešeno také napojení na veřejný vodovodní řad. Nová zastavitelná území budou využívat přivedený vodovodní řad připravený v rámci výstavby v k.ú. Mstětice. Lokality nebudou napojeny na vodovodní systém obce Jirny. Předpokládaný vývoj pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace V případě neuplatnění předpokládané změny územně plánovací dokumentace nedojde k žádným změnám v charakteristikách této složky.

3.4 Ovzduší a klima Klima Ve smyslu klasifikace atlasu podnebí ČSR 1958 leží zájmové území v mírně teplé klimatické oblasti; v okrsku B2 – mírně teplém, mírně suchém, převážně s mírnou zimou. Podle klasifikace QUITT [3] leží správní území v teplé oblasti, v podokrsku T2. Klimatický okrsek T2 - charakteristiky: Počet letních dní: Počet dní s průměrnou teplotou 10°C a více: Počet dní s mrazem: Počet ledových dní: Průměrná lednová teplota (°C): Průměrná červencová teplota (°C): Průměrná dubnová teplota (°C): Průměrná říjnová teplota (°C): Průměrný počet dní se srážkami 1 mm a více: Úhrn srážek ve vegetačním období (mm): Úhrn srážek v zimním období (mm): Počet dní se sněhovou pokrývkou: Počet zatažených dní: Počet jasných dní:

T2 50-60 160-170 120-130 30-40 -3 až -5 17 až 19 7 až 8 7 až 8 90 -100 350 – 400 200 – 300 50 - 80 120 - 140 40 – 50

Průměrný roční úhrn srážek se na většině území pohybuje v rozmezí 550 – 600 mm. Severní okraje správního území mají roční úhrn srážek již do 700 mm. Doba trvání slunečního svitu činí cca 1600 h/rok. Průměrná roční rychlost větru se pohybuje v rozmezí 3 – 4 m/s. Podle orografie terénu lze očekávat, že přízemní proudění vzduchu má převažující západní a až jihozápadní směr. Předpokládaný vývoj pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace Neuplatněním územního plánu se tyto charakteristiky nemění.

Ovzduší Zdroje znečišťování ovzduší Na znečištění ovzduší zájmového území se přímo podílí tranzitní doprava po dálnici D11 a silnicích druhé třídy II/611 a II/101 včetně místní dopravy, která má intenzivní příměstský charakter – představuje dopravu obyvatelstva za pracovními příležitostmi a vybaveností hl. města a obsluhu komerčních zón a údržbu zemědělských pozemků. Ovzduší je také ovlivněno dálkovým přenosem imisního zatížení z velkých zdrojů umístěných v širším území, ale také přenosem imisního zatížení z hlavního města Prahy. K tomu lokálně přispívají také malé a střední stacionární zdroje provozované za účelem výroby tepla v domácnostech a provozovnách a zdroje spalovací a technologické umístěné ve výrobních areálech. Jirny a navazující obce jsou plynofikované. Ve venkovských malých sídlech se předpokládá vytápění pevnými palivy. V řešeném území je vysoké zastoupení zemědělské výroby, která bývá zdrojem fugitivních emisí pachových látek, skleníkových plynů a polétavého prachu. Stacionární zdroje Kvalitu ovzduší také utváří dálkový přenos imisí velkých stacionárních zdrojů umístněných v rámci hl. města Prahy a Středočeského kraje. Geograficky nejbližšími stacionárními zdroji, jejichž dálkový

-18-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.7 územního plánu obce Jirny přenos se potencionálně více podílí na místních imisních charakteristikách podle aktuální evidence ČHMÚ (REZZO) jsou zdroje uvedené v následující tabulce. Tabulka 3. Seznam velkých zdrojů znečištění ovzduší podle původní evidence REZZO v okolí správního území. Provozovatel Umístění ČEPRO, a.s. - sklad Mstětice Zeleneč, Mstětice TOS-MET slévárna a.s. Čelákovice DEMOAUTOPLAST, s.r.o. Čelákovice KOVOHUTĚ HOLDING DT, a.s. - Divize Čelákovice Čelákovice Continental Automotive Czech Republic s.r.o. Brandýs nad LabemStará Boleslav Ing. Vladimír Hořák Hořák Trading Kotelna K1 Brandýs nad LabemStará Boleslav HALLPE spol. s r.o. - čistírna oděvů, Lysá nad Labem Lysá nad Labem LINDE + WIEMANN CZ, s.r.o. provozovna Lysá nad Labem Lysá nad Labem BDW LINE, spol. s r. o. - Spalovna Lysá nad Labem Lysá nad Labem BENET AUTOMOTIVE Milovice TRW Volant a.s. Praha Helena Švarcová - čistírna oděvů Praha Společné obalovny, s.r.o. - provozovna Běchovice Praha Běchovice Pražské silniční a vodohospodářské stavby, a.s. - obalovna Běchovice Praha Běchovice Pražská teplárenská a.s. - Výtopna Rohožník I Praha AUTO-Tech Vinoř, s.r.o. - Praha 9 Praha a další

Tabulka 4. Přehled produkce emisí v okrese Praha východ data za rok 2000 – 20011, mimo REZZO 4. Okres Praha TZL SO2 NOx Východ SUMA REZZO 1 [t/rok] [t/rok] [t/rok] -3 2000 662,5 460,7 208,2 2001 703,3 485,7 211,5 2002 363,9 507,9 235,6 2003 615,4 598,0 229,9 2004 432,1 652,8 465,2 2005 441,8 501,8 250,5 2006 376,0 326,6 222,4 2007 235,2 315,1 191,9 2008 328,9 446,1 184,6 2009 307,7 462,2 177,7 2010 333,7 529,9 198,1 2011 340,1 477,9 169,9

podle evidence REZZO ČHMÚ – dostupná CO

VOC

[t/rok]

[t/rok]

1534,9 1530,0 1566,0 1665,8 1476,7 1569,4 1022,1 989,4 1 431,2 1 388,0 1 653,5 1 442,1

500,2 527,4 470,4 440,6 398,6 398,0 303,4 301,8 405,1 381,6 436,8 394,8

NH3 [t/rok] 143,3 147,5 38,7 107,0 123,6 127,1 133,3 86,2 112,2 73,4 0,0 0,0

Podle uvedených údajů dochází vlivem úbytku výrobních činností také k průběžnému mírnému poklesu emisí v celém regionu Praha Východ. K tomu také přispívá instalace nových technologií a odlučovacích zařízení. Liniové zdroje znečišťování ovzduší K liniovým zdrojům znečištění ovzduším řadíme zatížené komunikace, k těm ve správním území patří zejména dálnice D11, tangenciální aglomerační okruh II/101 a II/611. Dopravní intenzity na dálnici D11 odpovídají významně zatížené tranzitní komunikaci v návaznosti na pražskou metropoli. Podle sčítání dopravních intenzit je roční průměr denních intenzit RPDI = 40 743 VV/24h. Více zatížené jsou také komunikace II.třídy II/611 (RPDI = 9 674) a II/101 (RPDI = 9 674). Ostatní komunikace jsou místního významu, nejsou významně zatížené a převážně se na nich ani dopravní intenzity nesledují. V jejich okolí se významnější přímé imisní zatížení z dopravy nepředpokládá. Koridory železničních tratí při severním a jižním okolí správního území č.231 a č.011 působí také jako charakteristický liniový zdroj znečištění ovzduší. Obě trati jsou dvoukolejné a elektrifikované. Nasazování trakčních vozidel se spalovacími motory, které působí jako zdroj emisí do ovzduší lze tady

-19-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.7 územního plánu obce Jirny předpokládat v malé míře. Dalším specifikem železničních tratí je víření imisí polétavého prachu a vznik prachu z otěru brzdového obložení a opotřebováním železničního svršku. Provoz železnice ovlivňuje především bezprostřední okolí.

Kvalita ovzduší Správní území leží v otevřeném prostoru na výrazně rovinatém reliéfu. Území lze považovat za dobře provětrávané s menšími možnostmi vzniku chladových inverzí. Ty mohou vznikat zejména v chladné části roku, méně často také v letních měsících při nízkých rychlostech větru a v ranních a večerních hodinách, před začátkem a po ukončení termické aktivity, tedy v době bez konvektivních proudů. Jak je uvedeno v kapitole výše území je poměrně výrazně exponované dopravnímu zatížení i zatížení ze stacionárních zdrojů a je také sezóně zatěžováno intenzivními zemědělskými činnostmi, které jsou specifické sezónními špičkami. Měření kvality ovzduší Ve správním území se neměří kvalita ovzduší. Nejbližší stanicí imisního monitoringu znečištění ovzduší je stanice automatizovaného měření znečištění ovzduší AIM Brandýs nad Labem – Stará Boleslav charakterizující pozaďovou předměstskou zónu. Vzhledem k charakteru území a vzdálenosti není pro správní území Jirny reprezentativní. Modelování stávající kvality ovzduší, vyhodnocení dat ČHMÚ pro rok 2012 Následující kapitola je zpracovaná podle modelování kvality ovzduší ČHMÚ na území ČR uveřejněné v aktuální grafické ročence kvality ovzduší za rok 2012. Model vychází z informačního systému sledování kvality ovzduší ISKO. Slouží jako orientační nástroj s hrubou interpolací naměřených imisních hodnot v matrici tvořené jednotkovými čtverci o rozměrech 1 000 x 1 000 m. V zastavěných územích, kde na kvalitu ovzduší působí reliéf terénu, přítomnost zástavby a blízkost emisního zdroje, se kvalita ovzduší může místně lišit. Tabulka 5. Přehled imisních limitů stanovených na ochranu zdraví lidí podle aktuálního zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. Max. počet Imise Doba průměrování Limit překračování aritmetický průměr hodinový 350 µg.m-3 24 oxid siřičitý SO2 aritmetický průměr 24 hod 125 µg.m-3 3 aritmetický průměr hodinový 200 µg.m-3 18 oxid dusičitý NO2 aritmetický průměr 1 rok 40 µg.m-3 0 max. denní osmihodinový prům 10 mg.m-3 0 Oxid uhelnatý CO 0 aritmetický průměr 1 rok benzen 5 .m-3 aritmetický průměr 24 hod 50 µg.m-3 35 suspendované částice aritmetický průměr 1 rok 40 µg.m-3 0 PM10 suspendované částice -3 0 aritmetický průměr 1 rok 25 g.m PM2.5 max. denní 8hod. klouzavý 25 troposférický ozon O3 120 g.m-3 prům. 3 roky 0 aritmetický průměr 1 rok olovo Pb 0,5 .m-3 v částicích PM10 aritmetický průměr 1 rok 6 ng.m-3 0 arsen As aritmetický průměr 1 rok 5 ng.m-3 0 kadmium Cd aritmetický průměr 1 rok 20 ng.m-3 0 nikl Ni aritmetický průměr 1 rok 1 ng.m-3 0 benzo(a)pyren Zhodnocení výstupu modelů z hlediska imisních limitů stanovených na ochranu zdraví lidí  Oxid siřičitý SO2 – – 

aritmetický průměr hodinový – překročení hodinového imisního limitu 350 g/m3 nebylo v ČR dosaženo nad tolerovaný počet překročení, modelování není pro území k dispozici nejvyšší 24. koncentrace (maximální denní 8h průměr) ˃ 20 - 50 g/m3, limit splněn Suspendované částice polétavého prachu PM10

–

nejvyšší 36. koncentrace (aritmetický průměr 24 hod) ˃ 40 – 50 g/m3, na hranici limitní hodnoty.

–

aritmetický průměr 1 rok ˃ 20 – 30 g/m3, limit splněn

-20-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.7 územního plánu obce Jirny Suspendované částice polétavého prachu PM2,5

 – 

aritmetický průměr 1 rok ˃ 12 – 17 g/m3, limit splněn Oxid dusičitý NO2

aritmetický průměr 1 rok ≤ 13 - 26 g/m3, limit splněn počtu překračování maximálního povoleného hodinového imisního limitu nebylo v ČR dosaženo, modelování není pro území k dispozici  Oxid uhelnatý – imisního limitu nebylo v ČR dosaženo, modelování není pro území k dispozici  Benzen – –

aritmetický průměr 1 rok ≤ 2 g/m-3, limit splněn  Benzo(a)pyren – aritmetický průměr 1 rok ˃ 1 - 2 ng.m-3, limit překročen v širším území (celorepublikový problém, v převažující části Středočeského kraje, podobně jako ve velké části Ústeckého kraje, včetně oblastí ve východních částech ČR).  Přízemní ozon O3 (AOT) –

maximální denní osmihodinový průměr za období 3 roky ≤ 120 g/m3, při hranici limitu na většině plochy České republiky (cca 90 % území ČR), k překračování limitu dochází ve vyšších polohách většino v přírodních a nezatížených oblastech (Šumava, Krušné hory, Doupovské hory apod.)  Těžké kovy – Olovo –

–

 imisního limitu nebylo v ČR dosaženo, modelování není pro území k dispozici Kadmium (celkový obsah v PM10)

–

 imisního limitu nebylo v ČR dosaženo, modelování není pro území k dispozici Arsen (celkový obsah v PM10)

–

 aritmetický průměr 1 rok ≤ 2,4 ng.m-3, imisní limit splněn Nikl (celkový obsah v PM10) 

překročení imisního limitu nebylo v ČR dosaženo, modelování není pro území k dispozici

Z hlediska imisních limitů stanovených pro ochranu ekosystémů a vegetace Tabulka 6. Přehled imisních limitů stanovených na ochranu vegetace podle aktuálně platného zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. Imise Doba průměrování Limit aritmetický průměr 1 rok a zimní období 20 µg.m-3 oxid siřičitý SO2 (1.10. – 31.3.) aritmetický průměr 1 rok 30 µg.m-3 oxidy dusíku NOx vypočten z 1h hodnot v období 05–07; troposférický ozon 18 000 g.m-3.h prům. 5 let AOT40 imisní limity vypočten z 1h hodnot v období 05–07 6 000 g.m-3.h  Oxid siřičitý –

aritmetický průměr 1 rok ≤ 8 g.m-3, imisní limit splněn

zimní období (1. října - 31. března) ≤ 8 g.m-3, imisní limit splněn  Oxidy dusíku – aritmetický průměr 1 rok ˃ 30 mg/m-3 v koridoru podél dálnice imisní limit překročen, v části území dotčené změnami ÚP se koncentrace pohybovali v rozmezí ˃19,5 – 24 g.m-3.  Přízemní ozón AOT40 –

–

AOT40 ≤ 18 000 g/m-3.h, imisní limit splněn

Kvalita ovzduší – ve smyslu vyhodnocení MŽP Podle vyhodnocení dat o kvalitě ovzduší za rok 2010 a posledního sdělení odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí uveřejněném ve Věstníku MŽP v únoru 2012 (ve smyslu předchozího zákona o ochraně ovzduší 86/2006 Sb.) bylo správní území stavebního úřadu – Úvaly zařazeno mezi

-21-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.7 územního plánu obce Jirny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) z důvodů překračování průměrného ročního cílového imisního limitu B(a)P na 79,6 % rozlohy správního území STÚ. Podle aktuálního hodnocení kvality ovzduší modelování ČHMÚ za rok 2012 dochází v území k překračování limitu B(a)P – průměrných ročních koncentrací viz Obrázek 3.

Obrázek 3. Území s překročením imisních limitů na ochranu zdraví podle vyhodnocení dat z roku 2012 (ČHMI). Představu o kvalitě ovzduší v delším časovém horizontu reprezentují průměrné hodnoty odpovídající vyhodnocování imisního zatížení za období pět let. V následujících obrázcích jsou uvedeny pětileté průměry za období 2008-2012 průměrných roční koncentrací B(a)P a 36.nejvyšších denních koncentrací polétavého prachu PM10 (ČHMÚ).

-22-


Obrázek 4. Pětileté průměry 2008 – 2012, benzo(a)pyren – roční průměrná koncentrace [ng.m-3].

Obrázek 5. Pětileté průměry 2008 – 2012, PM10 - 36. nejvyšší hodnoty 24hod. průměrné koncentrace v kalendářním roce [µg.m-3].

-23-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.7 územního plánu obce Jirny Shrnutí Z hlediska imisních limitů stanovených na ochranu zdraví lidí dochází v území řešeném územím plánem k překračování průměrných ročních koncentrací benzo(a)pyrenu B(a)P (1 ng.m-3) v celém rozsahu území. Méně příznivé hodnoty lze očekávat v okolí dálnice. Překračování původní cílového imisního limitu B(a)P je celorepublikový problém. Při hranicích imisního limitu jsou také průměrné roční koncentrace přízemního ozónu, podobně jako na velké části území ČR. K překračování přízemního ozónu dochází paradoxně zejména v přírodních nezatížených oblastech, kde se O3 neodbourává reakcí s dalšími imisemi (NO), tak jak tomu je v zatíženém např. městském prostředí. Krátkodobý imisní limit PM10 spočívající v povoleném počtu (35x) překročení průměrných 24.hodinových koncentrací (50 g.m-3) je splněn pouze s velice nízkou rezervou, 36.denní koncentrace PM10 se pohybují těsně pod limitní hodnotou. V případě limitů stanovených na ochranu vegetace v území nedochází k překračování koncentrací SO2 ani během zimního období. V koridoru podél dálnice jsou však z hlediska ochrany vegetace překročeny koncentrace NOx. I když je místní krajina dobře provětrávaná, je zde vysoká koncentrace dopravy, dochází zde k přenosu imisí ze vzdálenějších stacionárních zdrojů a plošných zemědělských činností v širším území. Obecně lze proto území hodnotit jako místo se středně znečištěným ovzduším, které odpovídá spíše městskému než venkovskému prostřední. Předpokládaný vývoj pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace Územně plánovací dokumentace neuvažuje žádná opatření na ochranu ovzduší. Pokud by nedošlo k jejímu uplatnění, lze v oblasti ovzduší očekávat zachování stávajícího stavu bez zásadních změn.

3.5 Akustické zatížení Akustické zatížení ve správním územím obce Jirny je především definované průchodem dálnice D11 a křížením silnic II/101 a II/611, a napojením II/611 na dálnici exitem č.8. Okolí těchto komunikací je tedy více akusticky zatížené. V území se také může projevovat hluk z provozu výrobních areálů umístěných v komerční zóně, které přispívají k dopravnímu zatížení a vytvářejí podmínky instalování stacionárních zdrojů uvnitř zastavěných a zastavitelných území. Zde se mohou projevovat bodové stacionární zdroje – např. vzt jednotky, výduchy vytápění apod. nebo plošné stacionární zdroje v podobě různých činností na otevřených manipulačních plochách. V území se v závislosti na sezóně projevuje hluk ze zemědělské výroby. Krajina má výrazně zemědělský charakter. Akustická expozice Podle modelování akustického zatížení provedeného v okolí dálnice D11 – viz následující obrázky, jsou lokální části severního okraje sídelní zástavby situované k tělesu D11 exponované hluku z provozu dálnice nad limitní hodnotu 60 dB v denní době (korekce pro dálnice a silnice I.,II., NV.272/2012 Sb.). Modelování v okolí silnic II/101 a II/611 se neprovádí. Expoziční možnosti těchto komunikací vznikají v okolí II/101 jejím průchodem napříč historickým půdorysem Jiren a Nových Jiren. Silnice II/611 vytváří akustické zatížení mimo správní území zejména v Nehvizdech a Horních Počernicích. Průjezd Jirnami po II/101 je pro těžká nákladní vozidla nad 6 t omezen dopravním značením. Změna v lokalitě č.1 vytváří možnosti přeložky úseku této cesty tak, aby byla přímo napojená na dálnici D11 a byl umožněn obchvat Jiren. Lokality, která jsou součástí změny č.7, jsou vůči Jirnám umístěné za tělesem dálnice D11 a jsou dopravně napojené přímo na II/101 (lokalita č.2) a II/611 (lokalita č.3) Ostatní místní a účelové komunikace uvnitř sídel mimo komerční zónu se nesledují z hlediska dopravního zatížení. Vzhledem k přímému propojení II/611, II/101 a dálnice lze předpokládat, že slouží pouze lokální dopravě a nevytvářejí významné akustické expozice. Správní území není exponované hlukem ze železniční trati.

-24-


Obrázek 6. Hlukové zatížení z provozu dálnice D11, denní doba.

Obrázek 7. Hlukové zatížení z provozu dálnice D11, noční doba.

-25-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.7 územního plánu obce Jirny Předpokládaný vývoj pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace Návrh územního plánu upřesňuje část trasy silnice II/101 podle ZÚR SK, která umožní přímé napojení II/101 na dálnici. Trasa má dále návaznost na předpokládaný západní obchvat Jiren. Tyto záměry lze považovat za opatření významně snižující stávající akustické zatížení Jiren z průchodu II/101 historickým půdorysem obce. Bez uplatnění změny č.7 v lokalitě 1 by nebylo přemístění trasy II/101 možné.

3.6 Půda Eroze Z hlediska vodní eroze se v k.ú. Jirny nacházejí půdy bez ohrožení. Z hlediska větrné eroze půdy se v k.ú. Jirny nacházejí půdy ohrožené až silně ohrožené. Staré ekologické zátěže Podle zdrojů CENIA a SEKM nejsou staré ekologické zátěže ve správním území Jirny evidovány. Zemědělský půdní fond Lokality změn pro nová zastavitelná území předpokládají budoucí uvolnění ochranných podmínek orné půdy ze ZPF. Vyhodnocení záboru ZPF v souladu se zákonem 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších změn a doplňků a jeho prováděcí vyhláškou č. 13/1994 Sb. je podrobně řešeno v návrhu [1], v části odůvodnění. Tabulka 7. Předpokládané uvolnění ZPF pro nová zastavitelná území podle [1] a tříd ochrany ve smyslu v. 48/2011 Sb. Zábor ZPF plocha zábor ZPF v I. stupni přednosti ochrany zábor ZPF v II. stupni přednosti ochrany

5,2693 ha 0 ha

zábor ZPF v III. stupni přednosti ochrany

4,6541 ha

zábor ZPF v IV. stupni přednosti ochrany

0 ha

zábor ZPF v V. stupni přednosti ochrany celkem

0 ha 9,8577 ha

Pozemky určené k plnění funkcí lesa Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou územním plánem respektovány. Návrh územního plánu nevymezuje zábory LPF. Předpokládaný vývoj pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace Neuplatněním územního plánu se tyto charakteristiky nemění.

3.7 Ochrana přírody a krajiny 3.7.1 Obecná přírodní charakteristika Správní území obce Jirny se nachází v návaznosti na východní okraj hl. města Prahy, které se vyznačuje významnými dopravními stavbami, intenzivní zemědělskou výrobou a komerčními plochami v návaznosti na kapacitní komunikační systém. Reliéf území je plochý a krajina má výrazný antropogenní charakter. Přírodě blízké části území se zde vyskytují řídce v okolí Jirenského potoka nebo v s vazbami na sídlo (zámecký park Jirny apod.).

Zařazení území z hlediska příslušnosti k bioregionu Ve smyslu biogeografického členění náleží správní území do Českobrodského bioregionu 1.5. Bioregion leží uprostřed středních Čech, zabírá přibližně Českobrodskou tabuli, východní část Pražské plošiny a část Čáslavské kotliny; tvoří tak úpatí Českomoravské vrchoviny a Středočeské pahorkatiny směrem k Polabí. Bioregion má plochu 1214 km2 a je výrazně protažen ve směru Z - V. Bioregion tvoří plošiny na starších sedimentech s pokryvy spraší a vegetací hájů s malými ostrovy acidofilních doubrav, významná jsou menší skalnatá údolí s acidofilními a teplomilnými doubravami i skalními společenstvy. Převažuje slabě teplomilná biota 2. (bukovo-dubového) vegetačního stupně, v jihozápadní části je již biota 3. (dubovo-bukového) vegetačního stupně. Biodiversita je podprůměrná, exklávních a mezních prvků je velmi málo, vyznívají zde některé západní prvky. Nereprezentativní

-26-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.7 územního plánu obce Jirny součástí jsou vysoké kopce u Kutné Hory a přechodný pás k Havlíčkobrodskému bioregionu na jihovýchodě. Bioregion je z naprosté většiny intezivně zemědělsky využíván, přesto se zde zachovaly unikátní komplexy přirozených částečně podmáčených dubových lesů (Vidrholec) i slabě teplomilná travnatobylinná lada a křoviny v zaříznutých údolích. Bioregion se rozkládá zčásti v termofytiku, zčásti v mezofytiku. Zájmové území náleží do termofytika, do fytogeografického okrsku Jenštejnská tabule 10a. Potenciální přirozenou vegetaci v zájmovém území tvořily Černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum) Flóra bioregionu je charakterizována zastoupením hercynské hájové květeny. Lokální mezní prvky nejsou příliš výrazné, jsou reprezentovány některými termofilnějšími druhy těžších půd, exklávní prvky jsou výjimečné. Běžnou hájovou flóru reprezentuje např. sasanka pryskyřníkovitá (Anemonoides ranunculoides). Charakteristické jsou druhy těžších půd, zčásti i kontinentálně laděné, např. srpice barvířská (Serratula tinctoria), mochna bílá (Potentilla alba), ostřice stinná (Carex umbrosa), přeslička obrovská (Equisetum telmateia). Mezi termofilními druhy jsou vzácné typy se západní tendencí, jako bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), hojnější s tendencí kontinentální, např.koniklec luční (Pulsatilla pratensis), křivatec český (Gagea bohemica), kostřava walliská (Festuca valesiaca), oman německý (Inula germanica), kavyl Ivanův (Stipa joannis), k. vláskovitý (S. capillata), zlatovlásek obecný (Crinitina linosyris). Výjimečný je výskyt mezofilních druhů, mezi nimiž jsou prvky subatlantské, jako prha chlumní (Arnica montana), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), i druhy boreokontinentální. K nim v minulosti náležela ostřice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa), o. Hartmanova (C. hartmanii), lněnka bezlistenná (Thesium ebracteatum), snad i rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), pozoruhodný byl i výskyt druhů, jako zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare), hořepník luční (Pneumonanthe vulgaris), upolín evropský (Trollius altissimus) aj., dnes většinou rovněž vymizelých. Fauna bioregionu je hercynského původu, silně ochuzená, se západními vlivy (ježek západní, ropucha krátkonohá, kobylka Leptophyes punctatissima). Převládá otevřená kulturní step (havran polní), do níž jsou vmezeřeny nepatrné zbytky xerotermních společenstev (z měkkýšů např. trojzubka stepní). Do lesnatých stanovišť v mělkých údolích pronikají např. slimáčník táhlý, břehovými porosty podél vod moudivláček lužní. Vodní toky bioregionu mají charakter potoků a menších říček, náleží do pstruhového, na dolních tocích lipanového pásma. Zastoupeny jsou i stojaté vody rybníků a malých nádrží s typickou faunou.

Zastoupení přírodních biotopů Zastoupení přírodních biotopů ve správním území Jirny je velice řídké. Nacházejí se zde pouze dva vymapované biotopy: údolní jasanovo-olšový luh L2.2B - zámecký park a rákosiny eutrofních stojatých vod M1.1 v nivě Jirenského potoka. V části území s předmětnými změnami se přírodě blízké biotopy nevyskytují.

Památné stromy Jsou registrované v rámci zastavěného území původního historického půdorysu sídla Jirny mimo území změn (Jírovec Maďal, stromořadí líp malolistých a Šestajovické lípy). Předpokládaný vývoj pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace Neuplatněním územního plánu se tyto charakteristiky nemění.

3.7.2 Chráněná území Zvláště chráněná území ve smyslu z.114/1992 Sb. Do jižního okraj správního území zasahuje přírodní rezervace Cyrilov jiná ZCHÚ nejsou zastoupena. Návrh ÚP [1] respektuje vyhlášená ZCHÚ. Přírodní parky V souběhu s jižní hranicí správního území probíhá hranice přírodního parku Klánovice-Čihadla.

NATURA 2000 Ve správním území se nenacházejí evropsky významné lokality a ptačí oblasti územní soustavy NATURA 2000.

-27-


ÚSES Územní systém ekologické stability je vymezen územním plánem. V části území s předpokládanými změnami se prvky ÚSES nevyskytují. Ve správním území se nacházejí prvky všech úrovní – lokální, regionální a nadregionální. Nadregionální úroveň je zastoupena biocentrem NRBC 5 „Vidrholec“ – jih k.ú. Regionální úroveň je zastoupena biokoridorem v jižní katastrální hranici. Lokální úroveň prvky: LBK Šestajovický potok, LBK Jirenský potok, LBC Zámecký park Jirny, LBC U lesa a LBC Soutok. regionální biokoridor - vymezený Prochází jižní částí řešeného území - po hranici katastru. Je plně funkční. Vychází z RBC Klánovický les.

Významné krajinné prvky Ve správním území se nacházejí významné krajinné prvky vyjmenované ze zákona v souladu s odst.1 písm. b) § 3 z. 114/1992 Sb. Zejména se jedná o útvary povrchových vod – drobné vodní toky. Předpokládaný vývoj pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace Neuplatněním územního plánu se tyto charakteristiky nemění. Uplatněním návrhu nového ÚP dochází k zásahu do VKP registrovaných v překryvu s plochou M8.

3.7.3 Krajinný ráz Oblast krajinného rázu Řešené území se nachází ve střední severní části Středočeského kraje, při V okraji Prahy. Z hlediska hodnocení krajinného rázu lze v území identifikovat oblast krajinného rázu, která je přibližně ekvivalentní se Středolabskou tabulí. Správní území se nachází v blízkosti jejích jižního okraje. Krajina v této oblasti je převážně otevřená a velkého měřítka, bez sevření do horizontů. Reliéf je plochý a měkce zvlněný, s ojedinělými morfologickými útvary. Převažují zde rozsáhlé scelené bloky obdělávané orné půdy s agrocenózami. Krajinná zeleň je zastoupena řídce v podobě maloplošných lesních porostů, remízů, stromořadí podél cest nebo linií křovin podél pozemkových, melioračních kanálů a vodotečí. Cennými prvky ve Středolabské tabuli jsou zatopené pískovny, zbytky borů a borových doubrav, mokřady a pozůstatky lužních porostů navázané na slepá ramena řeky Labe. Ta jsou pozůstatkem přirozeného vývoje Labské nivy před úpravou řeky do technicistního plavebního kanálu. Krajina je fragmentovaná zatíženými dopravními stavbami (dálnice, slinice I. třídy, železniční trati). Jsou zde četná vedení VVN. Drobná města a venkovská sídla mají často pozměněný obraz. Nad původními zemědělskými usedlostmi převažují sídliště, hmotná „komunistická JZD“ nebo plošné komponované zástavby RD, které již nemají s původním hospodařením v krajině nic společného. Krajina má nízkou ekologickou stabilitu. Ve smyslu vymezení krajinných typů (Löv a spol.) náleží území v PDoKP podle reliéfu do krajin rovin, podle osídlení do starosídelních krajin Hercynia a podle využití do zemědělské krajiny, krajinný typ 1Z4. Podle aktuálně platné nadřazené územně plánovací dokumentace ZÚR SK leží území v oblasti krajinných typů S23 - krajina sídelní (v zázemí hl.m. Prahy). Krajina sídelní přestavuje značný podíl zastavěného území, vysokou hustotu obyvatel, soustředění ekonomických aktivit. Jedná se o urbanistickými aktivitami nejvíce pozměněný typ krajiny. Dlouhodobá cílová charakteristika spočívá ve vytváření kvalitního obytného standardu sídelní krajiny. Změny využití území zde nesmí snižovat obytný standard a znehodnocovat existující krajinářské hodnoty.

-28-


Obrázek 8. Oblast krajinného rázu.

-29-


Charakteristiky krajinného rázu v návaznosti na správní území a potenciálně dotčený krajinný prostor Potenciálně dotčený krajinný prostor (PDoKP) je ve všech směrech otevřený a ohraničený pouze bariérami viditelnosti které tvoří stávající stavby a prvky zeleně. Byl tedy vymezen podle okruhů silné a zřetelné viditelnosti na základě možností výšky a hmoty staveb předpokládaných v mezích regulativů územního plánu v lokalitách změn - viz kapitola 4. Následující popis charakteristik krajinného rázu se vztahu k vymezeném PDoKP

Přírodní charakteristika Přírodní charakteristika krajinného rázu je tvořena geomorfologií, vegetačním krytem, vodními útvary, geologickými, klimatickými a biogeografickými poměry a aktuálním stavem ekosystémů. Území má charakter příměstské krajiny s významnými dopravními stavbami fragmentujícími krajinu, scelenými bloky orné půdy a rozsáhlé plochy komerční zóny. V PDoKP jsou znaky přírodní charakteristiky zastoupeny poměrně ojediněle. Zásadní znakem je reliéf Čakovické tabule. V malé míře a velice řídce jsou zastoupeny prvky krajinné zeleně - křoviny podél vlečky, železnice, solitérní stromy v okolí cest pozemkových úprav. Za významnější znak lze považovat jasanovo-olšový luh v parku zámku Jirny. Indikátory přítomnosti hodnot přírodní charakteristiky krajinného rázu správního území přítomnost indikátoru v řešeném území

A.1

Indikátory přítomnosti hodnot přírodní charakteristiky

A.1.1

Přítomnost národního parku (NP) vč. ochranného pásma

X

A.1.2

Přítomnost chráněné krajinné oblasti (CHKO)

X

A.1.3

Přítomnost národní přírodní rezervace (NPR) vč. ochranného pásma

X

A.1.4

Přítomnost národní přírodní památky (NPP) vč. ochranného pásma

X

A.1.5

Přítomnost přírodní rezervace (PR) vč. ochranného pásma

A.1.6

Přítomnost přírodní památky (PP) vč. ochranného pásma

X

A.1.7

Přítomnost evropsky významné lokality (EVL) sítě Natura 2000

X

A.1.8

Přítomnost ptačí oblasti (PO) sítě Natura 2000

X

A.1.9

Přítomnost přírodního parku (dle §12 zák. 114/1992 Sb.)

X

A.1.10

Přítomnost skladebných prvků vyšších ÚSES (regionálních, nadregionálních)

X

A.1.11

Přítomnost významných krajinných prvků (VKP)

X

ANO

NE

X

Poznámky: ad A.1.5 – Přírodní rezervace Cyrilov - mimo vizuální souvislosti, za překážkami ve vzdálenosti na hranici okruhu zřetelní viditelnosti. ad A.1.10 - NRBC5 - dtto A.1.5 ad A.1.11 - zákonná VKP (nivy drobných vodních toků, lesní porost)

-30-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.7 územního plánu obce Jirny Tabulka 8. Identifikované hlavní znaky přírodní charakteristiky. klasifikace znaků

A.2

Identifikované hlavní znaky přírodní charakteristiky

dle významu XXX zásadní XX spoluurčující X doplňující

A.2.1 A.2.2 A.2.3 A.2.4 A.2.5 A.2.6 A.2.7 A.2.8 A.2.9 A.2.10 A.2.11 A.2.12

Plochý, měkce zvlněný reliéf Středolabské tabule v okrsku Čakovické tabule Křoviny podél železniční vlečky Soliterní stromy podél silnice II/101 - mladé výsadby Remíz k.ú. mstětice Kořoviny doprovázející žel. trať v k.ú. Mstětice Vodní tok Čelákovického potoka Vodní prvky v zámeckém parku a v sídle Jirny Vodní tok Jirenského potoka Jasanovo-olšový luh v zámeckém parku Rákosiny v nivě Jirnského potoka Lesní porost- PR Cyrilov Výsadby doprovázející dálnici D11

dle cennosti XXX jedinečný XX význačný X běžný

XXX

X

X X X X X X X XX X XX X

X X X X X X X XX X XX X

Kulturní a historická charakteristika Kulturní a historická charakteristika krajinného rázu je utvářena způsobem využívání přírodních zdrojů člověkem a stopami, které v krajině takové využívání zanechalo. První zmínky o osídlení v řešeném území pochází z roku 1352 - Jirny a 1800 Nové Jirny. Jirny byly původně hospodářským zemědělským sídlem návesního typu s malou nepravidelnou návsí a nepravidelným půdorysem v blízkosti „Návesního rybníka“. Jako místní výrazná kulturní a historická dominanta s přírodními prvky se dochoval zámek s přilehlým parkem. Obhospodařování ploché zemědělské krajiny bylo spojené s přítomností zámku s cukrovarem a s drobný zemědělskými usedlostmi situovanými kolem nepravidelné návsi s malým rybníkem v okraji půdorysu. Pozemky ucelené rozlohy evidentně patřily k zámku. Úzké tratě pravidelně střídaných plužin byly obhospodařované z cestní sítě a měly souvislost se s venkovskými usedlostmi návesního osídlení. (viz mapa I. vojenského mapování a otisk mapy stabilního katastru) Území dotčené změnami bylo kompletně zemědělsky využité. Silnice II/101 a II/611 jsou vedené v původní stoupě. Střídání plodin bylo výrazně pestré s drobnou mozaikou krajinné matrice a s výrazně vyššími estetickými a vizuálními hodnotami a související vyšší ekologickou stabilitou krajiny - viz ortofotomapa 50.léta. Stopy historického vývoje se dochovaly v podobě zásadních komunikací cestní sítě, zámku s parkem a několika usedlostí, které dnes tvoří centrum Jiren. Aktuální stav krajinného rázu v území je daný masivním rozvojem „kobercové zástavby RD“ bez hospodářských vazeb na krajinu, dopravními stavbami - D11, II/611 a II/101 a na ně navázanou komerční zónou, železnicemi, intenzivní zemědělskou výrobou na rozlehlých scelených blocích orné půdy téměř bez krajinné zeleně a četnými negativními technicistními znaky - vedení VVN, protihlukové stěny, mosty dálniční, náspy, apod. Výřezy archivních map jsou uvedeny níže.

-31-


Obrázek 9. Vojenské mapování, "a la vue" - "od oka" (1764-1768).

Obrázek 10. Otisk stabilního katastru - sídlo Jirny, 1824-1843.

-32-


Obrázek 11. Otisk stabilního katastru - plochy dotčené 7. změnou ÚP, Jirny, 1824-1843.

Obrázek 12. Ortofotomapa 50.léta minulého století.

-33-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.7 územního plánu obce Jirny Nemovité kulturní památky Tabulka 9. Seznam nemovitých kulturních památek v území. Číslo rejstříku

Část obce

45543 / 2-2115

Nehvizdy

34388 / 2-4137

Nehvizdy

46649 / 2-4138 26943 / 2-2073

Nehvizdy Jirny

24355 / 2-2074

Jirny

26182 / 2-240

Mstětice

Památka kostel sv. Václava zemědělský dvůr, z toho jen: brána a branka u čp. 106 sklep kostel sv. Petra a Pavla zámek, s omezením: bez ovčína čp. 125, kočárovny, dílen čp. 123 a zahr. domku čp. 126 boží muka

Ulice,nám./ umístění náves

č.or.

u čp. 266 čp.1

náves SZ od obce

Územní památková ochrana V řešeném území se nenacházejí: národní kulturní památky, památky zapsané v seznamu světového kulturního dědictví, archeologické památkové rezervace, městské památkové rezervace, městské památkové zóny vesnické památkové zóny, krajinné památkové zóny, vesnické památkové rezervace. Archeologická naleziště Podle státního archeologického seznamu (NPÚ) se v území nacházejí místa s prokázanými archeologickými nálezy kategorie ÚAN I. a předpokládaná archeologická naleziště kategorie ÚAN II. v centrální části Jiren a v okolí zámku. Zbývající části řešeného území náleží do kategorie ÚAN III. t.j. území, na němž nebyl dosud rozpoznán a pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů a ani tomu nenasvědčují žádné indicie, ale jelikož předmětné území mohlo být osídleno či jinak využito člověkem, existuje 50 % pravděp. výskytu arch. nál. Indikátory přítomnosti hodnot kulturní a historické charakteristiky přítomnost indikátoru v řešeném území

B.1

Indikátory přítomnosti hodnot kulturní a historické charakteristiky

B.1.1

Přítomnost národní kult. památky (NKP) vč. pam. ochranného pásma (POP)

X

B.1.2

Přítomnost archeologické památkové rezervace (vč. navrhované a POP)

X

B.1.3

Přítomnost městské památkové rezervace (MPR)(vč. navrhované a POP)

X

B.1.4

Přítomnost vesnické památkové rezervace (VPR)(vč. navrhované a POP)

X

B.1.5

Přítomnost městské památkové zóny (MPZ)(vč. navrhované a POP)

X

B.1.6

Přítomnost vesnické památkové zóny (VPZ)(vč. navrhované a POP)

X

B.1.7

Přítomnost krajinné památkové zóny (KPZ)(vč. navrhované)

B.1.8

Přítomnost kulturní nemovité památky (vč. navrhované a POP)

Poznámky: ad B.1.8: Nemovité kulturní památky podle seznamu viz kapitola výše.

-34-

ANO

NE

X X

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.7 územního plánu obce Jirny Tabulka 10. Identifikované hlavní znaky kulturní a historické charakteristiky. klasifikace znaků

Identifikované hlavní znaky kulturní a historické charakteristiky

B.2

B.2.1 B.2.2 B.2.3 B.2.4 B.2.5 B.2.6 B.2.7 B.2.8 B.2.9 B.2.10 B.2.11 B.2.12 B.2.13

Plošná dominanta komplexu zámku s parkem (NKP) Kostel sv. Václava - Nehvizdy NKP Kostel sv. Petra a Pavla - Jirny Dochované venkovské usedlosti v centrální části Jiren Dochovaná cestní síť Těleso dálnice D11, náspy zářezy, akustické stěny, mosty Zatížené silnice II/101 a II/611 Železniční vlečka Komerční zóna ve volné krajině navázaná na dálnici a křížení silnic II. třídy Četná vedení VVN - velmi častý výskyt Masivní rozvoj kobercové zástavby stírající původní hospodářský význam sídla a propojující půdorys zámeckého komplexu s původní stopou osídlení Scelené bloky orné půdy Zastavitelná území aktuálně platných územích plánů zakládají rámec pro propojení zastavěných území Mstětice a Nehvizdy



XXX XX XX X X XX XX X XX X

XX XX XX X X -

XX

-

XX

-

XX

-

Estetické hodnoty, harmonické měřítko a harmonické vztahy Krajinná scéna PDoKP je jednoduchá, velkého měřítka a výrazně agrární, nenabízí pohledové osy ani působivou skladbu rozptýlené zeleně a mozaiku vegetačního krytu. Vyznačuje se plochým, měkce zvlněným reliéfem a scelenými bloky orné půdy - monumentální bloky zemědělské půdy dosahují rozlohy v rozmezí cca 30 až 100 ha. Krajinný prostor je ve všech směrech otevřený a zcela bez horizontů. V PDoKP se výrazně uplatňují negativní technicistní znaky - dálnice s náspy, zářezy, mosty a akustickými stěnami, velký počet vedení VVN. Původní vazby osídlení a využití krajiny se nedochovaly. Význam historické a prapůvodní části osídlení se zcela ztrácí v kobercové zástavbě RD, která se významně přibližuje k zastavěnému území Šestajovic a funkčně již na ní v podstatě navazuje. Vlivem novodobého rozvoje ploch RD došlo také k ucelení půdorysu a spojení venkovského jádra Jiren s komplexem zámku s parkem. Ve volné krajině za dálnicí se nachází rozlehlá komerční zóna vybudovaná v souvislosti s křížením silnic II. třídy (aglomerační okruh a původní historická trasa příjezdu do Prahy z východních částí ČR) a s napojením na dálnici D11 exitem č.8. Místní krajina je velkého měřítka, bez zřetelné identifikace harmonických vztahů mezi přírodními a antropogenními složkami. Je odrazem rozvoje příměstské satelitní zástavby RD a komerční zóny s logickou návazností na komunikační systém a hl.m. Prahu. Nezastavěné části krajiny jsou využívány k intenzivní zemědělské výrobě téměř bez krajinné zeleně a zcela bez přírodních složek. Z hlediska krajinného rázu se jedná o indiferentní území.

-35-


Znaky a hodnoty vizuální scény Tabulka 11. Znaky a hodnoty vizuální scény. ANALYTICKÁ KRITÉRIA rysy prostorové skladby

C.1

Indikátory přítomnosti hodnot

přítomnost indikátoru v řešeném území

ANO

NE

C.1.1.1

Zřetelné vymezení prostorů terénním horizontem

X

C.1.1

C.1.1.2

Zřetelné vymezení prostorů okraji porostů

X

Charakter vymezení prostoru

C.1.1.3

Zřetelné vymezení prostorů cenou zástavbou

X

C.1.1.4

Vymezení prostorů více horizonty

X

C.1.1.5

C.1.2 Rysy prostorové struktury

C.1.2.1 C.1.2.2 C.1.2.3

Charakteristické průhledy a přítomnost míst panoramatického vnímání krajiny Maloplošná struktura – mozaika drobných ploch a prostorů převažujícím přírodním charakterem Maloplošná struktura - mozaika s výraznými prvky rozptýlené zeleně v krajině se zemědělským využitím Velkoplošná struktura otevřených ploch a větších porostních celků s harmonickým výrazem

X X X X

C.1.3.1

Zřetelné linie morfologie terénu (horizonty, hrany, hřbetnice atd.)

X

C.1.3.2

Zřetelné linie vegetačních prvků (okraje lesních porostů, aleje, doprovodná zeleň atd.)

X

C.1.3.3

Zřetelné linie zástavby

X

C.1.4.1

Přítomnost zřetelných terénních dominant

X

C.1.4.2

Přítomnost zřetelných architektonických dominant

C.1.4.3

Neobvyklý tvar nebo druh dominanty

X

C.1.4.4

Přítomnost vedlejších prostorových akcentů

X

SOUHRNNÁ KRITÉRIA rysy charakteru a identity

Indikátory přítomnosti hodnot

C.1.3 Konfigurace liniových prvků

C.1.4 Konfigurace bodových prvků

C.1.5

Harmonie vztahů v krajině

NE X

C.1.5.2

Neopakovatelnost krajinných forem

X

C.1.5.3

C.1.5.5

C.1.7

ANO Výraznost, neopakovatelnost, zapamatovatelnost scenerie

C. 1.5.4

Harmonie měřítka krajiny

přítomnost indikátoru v řešeném území

C.1.5.1

Rozlišitelnost

C.1.6

X

C.1.6.1

Výraznost a nezaměnitelnost významu prvků krajiny ve vizuální scéně Výraznost či nezaměnitelnost způsobů hospodářského využití krajiny Kontrast, symetrie, vyvážená asymetrie, gradace, dynamické či statické působení jako výrazný rys krajinné scény Zřetelná harmonie měřítka zástavby bez výrazně měřítkově vybočujících staveb

X X X X

C.1.6.2

Zřetelný soulad měřítka prostoru a měřítka jednotlivých prvků

C.1.6.3

Dochované tradiční měřítkové vztahy stop hospodářské činnosti a krajiny

C.1.7.1

Soulad forem osídlení a přírodního prostředí

X

C.1.7.2

Harmonický vztah zástavby a přírodního rámce

X

C.1.7.3

Soulad hospodářské činnosti a přírodního prostředí

X

C.1.7.4

Uplatnění kulturních dominant v krajinné scéně

C.1.7.5

Uplatnění míst s kulturním významem

X

C.1.7.6

Působivá skladba prvků krajinné scény

X

C.1.7.7

Výrazně přírodní nebo přírodě blízký charakter scenerie

X

-36-

X X

X

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.7 územního plánu obce Jirny Tabulka 12. Identifikované hlavní znaky vizuální charakteristiky. klasifikace znaků

C.2

Identifikované hlavní znaky vizuální charakteristiky


C.2.1 C.2.2 C.2.3 C.2.4 C.2.5 C.2.6 C.2.7 C.2.8 C.2.9 C.2.10

Mírně zvlněný, měkce modelovaný reliéf Jednoduchá, převážně otevřená krajinná scéna PDoKP, velkého měřítka Silně agrární charakter PDoKP Rozdělení krajinné scény linií dálnice D11, fragmentace krajiny Uplatnění kostela v obrazu sídla Nehvizdy Narušení krajinné scény vedením VVN - velký počet vedení Uplatnění komplexu zámku Jirny s parkem Zatížené silnice II. třídy a železniční koridor Mstětice Nadzemní objekty skladů PHM Mstětice - umělý terénní útvar Rozsáhlé plochy kobercové zástavby RD stírající projev původní urbanistické struktury


XXX XX XXX XX

X X -

XX

X

XX

-

XX X XX

X -

XX

-

Předpokládaný vývoj pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace Pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace nedojde k rozvoji o nové zastavitelné plochy a k dílčí úpravě trasy II/101. Rozvoj by probíhal pouze v rozsahu stávajícího platného územního plánu. Neuplatnění územního plánu nevede v této složce k žádnému negativnímu vývoji.

-37-


4. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. 4.1 Přehled změn v území s potenciálem ovlivnění životního prostředí V následující kapitole je uvedený stručný přehled nových zastavitelných území ve smyslu změny č.7 územního plánu [1], které byly vyhodnoceny na základě stanoviska [2] jako koncepční předpoklady budoucího potenciálního ovlivnění charakteristik životního prostředí, viz kapitola 0. U jednotlivých lokalit je uvedeno stávající využití, využití navrhované v ÚP, vztah k aktuálně platnému územnímu plánu z hlediska zastavěných a zastavitelných ploch, vztah k ZÚR SK a v poznámce jsou shrnuty základní problémy, které se k této ploše vztahují.

-38-


Obrázek 13. Informativní soutisk územních plánů Jiren, Zelenče a Nehvizd v okolí předmětných změn.

-39-


Obrázek 14. Vyznačení lokalit změny č.7 v ortofotomapě, včetně navazujících zastavitelných území podle územních plánů sousedních obcí. Přehled lokalit vymezených na základě požadavku [2] k posouzení vlivů na životní prostředí.

-40-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.7 územního plánu obce Jirny Lokalita č.1 Stávající využití:

obdělávané pole, orná půda ZPF - I. a III. třída

Stávající využití podle ÚPO:

nezastavěné území

Navrhované využití:

Upřesnění trasy přeložky silnice II/101 ve smyslu ZÚR SK, VPS D064, včetně územní rezervy pro její budoucí možné zkapacitnění na 4 pruhy, změna umožní přímé napojení II/101 na exit č.8

Rozsah lokality:

0,7928 ha

Lokalita č. 2 Stávající využití:

obdělávané pole, orná půda ZPF - I. a III. třída




zastavitelné území VN1 - nerušící výroba a sklady v návaznosti na zastavitelné plochy nerušící výroby v k. ú. Nehvizdy a v k. ú. Mstětice, kde již byla vydána územní rozhodnutí pro konkrétní stavební záměry; lokalita doplňuje a uceluje půdorys vymezeného zastavitelného území

Rozsah lokality:

7,7340 ha

Lokalita č. 3 Stávající využití:

obdělávané pole, orná půda ZPF - III. třída




zastavitelné území VV1 - veřejné vybavení; plocha navazuje podél silnice II/611 na zastavitelná území v k.ú. Nehvizdy, v rámci funkčního využití území představuje možnost umístění obchodního zařízení pro místní vybavenost

Rozsah lokality:

1,3966 ha

-41-


4.2 Ovzduší Charakteristika znečištění ovzduší pro správní území obce Jirny je podrobně uvedena v kapitole 3.4., která je platná a totožná i pro vymezená zastavitelná území ve změně č.7. Dotčené území lze charakterizovat jako příměstskou sídelní krajinu s významnými dopravními stavbami, s vysokými dopravními intenzitami, s přenosem imisí ze sousední Prahy a velkých stac.zdrojů instalovaných v širším území. S vysokým podílem plošných zemědělských činností v krajině téměř bez stálého vegetačního krytu. Tomu odpovídá také místní kvalita ovzduší. Podle vyhodnocení dat o kvalitě ovzduší za rok 2012 dochází ve správním území k překračování limitních koncentrací stanovených na ochranu zdraví v ukazateli průměrných ročních koncentrací benzo(a)pyrenu. Tak jako na většině území Středočeského a Ústeckého kraje a v celé východní části ČR. Na hranici limitu jsou krátkodobé koncentrace polétavého prachu PM10 - 36.nejvyšší 24 hodinový průměr a koncentrace denního 8 hodinového klouzavého průměru přízemního ozónu O3. K jejich překračování dochází v přírodním prostředí a ve vyšší nadmořských výškách, kde je nižší redukování O3 reakcí s ostatními imisemi. Zhlediska ochrany vegetace je blízké okolí dálnice nadlimitně zatížené imisemi NOx, to může negativní vliv na zdravotní stav dřevin jasanovo-olšového luhu v zámeckém parku. Jiné významné ekosystémy se této expozici nenacházejí. Znečištění NOx souvisí s intenzivní tranzitní dopravou po dálnici a nemá významnou souvislost s předkládanou změnou územního plánu. Kladným faktorem v oblasti kvality ovzduší jsou příznivé ventilační poměry krajiny s plochým reliéfem bez překážek zabraňujících rozptylu škodlivin a možnost vytápění plynem. Návrh [1] dílčím způsobem pozitivně přispívá ke kvalitě ovzduší upřesněním plochy pro přeložku silnice II/611 s možností přímého napojení na dálnici a exit č.8 a následného navázání na plánovaný obchvat Jiren. Budování obchvatů zatížených sídel a zkvalitňování dopravního systému snižuje imisní vydatnosti komunikací a omezuje expozici škodlivin vůči pobytovému a pohybovému prostoru lidí. Návrh [1] dílčím způsobem doplňuje výrobní a skladové plochy situované na sousedních pozemcích v trojmezí správních území Jirny, Zeleneč a Nehvizdy. Tím vzniká ucelená plocha výrobní zóny mezi koridorem železniční trati 231 a dálnicí D11 při křížení aglomeračního okruhu II/101 a tranzitní silnice II/611. Vymezena je zde také lokalita veřejného vybavení např. s možností umístění obchodního zařízení. Do těchto lokalit bude možné umisťovat záměry, které budou zdrojem dopravního zatížení a lze v nich předpokládat také umisťování stacionárních zdrojů znečištění ovzduší. V případě plochy VN1 to mohou být v malém měřítku i specifické výrobní technologické zdroje, i když se v rámci ploch drobné nerušící výroby nedá předpokládat umisťování významně kapacitních zdrojů. V ploše VV lze očekávat především plynové vytápění. Nové stacionární zdroje v území včetně vyvolané dopravy budou přispívat k imisnímu znečištění ovzduší v místním významu. V případě dopravního zatížení jsou to ukazatelé PM10, PM2,5, benzen, benzo(a)pyren, NO2, CO.

-42-


4.3 Akustické zatížení Akustické poměry ve správním území jsou popsány v kapitole 3.5. Území je ve stávajícím stavu zatíženo tranzitním provozem po D11 a silnicích II/101 a II/611. Uvnitř komerční zóny se mohou projevovat stacionární bodové a plošné zdroje z instalovaných činností nerušící výroby. Lokalita č.1 představuje přeložku II/101 s přímým napojením na exit č.8 D11 a silnici II/611, s vyznačením rezervy pro její budoucí možné zkapacitnění. V současnosti se zde projevují akustická zatížení z dálnice a dotčených silnic II. třídy. Lokalita se nachází v polích, navazuje na exit 8, II/611 a II/101, nenacházejí se zde stavby určené k bydlení ani jiné stavby a území s chráněným venkovním prostorem. Uplatnění lokality nevytváří možnosti hlukových expozic lidí. Lokalita č.2 je umístěná podél silnice II/101 a doplňuje plochy nerušící výroby (VN) a plochy výroby a skladování - lehký průmysl (VL) na trojmezí obcí Jirny, Zeleneč a Nehvizdy. Nachází se v polích mimo obytná a jiná akusticky chráněná území. Dopravní napojení je možné prostřednictví II/101, II/611 na dálnici D11 bez kontaktu s akusticky chráněnými prostory. Výjezd těžké nákladní dopravy do Jiren je vyloučen dopravním značením. Záměry umístěné do této lokality budou přispívat k dopravnímu zatížení na těchto komunikacích spolu s ostatními záměry situovanými do „komerční zóny“. Z hlediska akustického zatížení je nutné sledovat ovlivnění v okolí II/611 v sídle Nehvizdy, Horní Počernice a na II/101 v Mstěticích a případně také v Jirnech - pokud umisťovaný záměr bude znamenat výraznější přitížení osobními nebo lehkými nákladními vozidly. „Komerční zóna“ je dobře přístupná na dálnici D11, která je dominantní kapacitní komunikací utvářející místní distribuční dopravní vztahy. Riziko zajíždění vozidel do rezidenčních částí území je proto velmi nízké. Záměry umisťované do plochy č.2 a jejich akustické vlivy z vyvolané dopravy bude nutné individuálně posoudit na základě dopravní studie, která by měla popsat směrování dopravy na základě potřeb konkrétního záměru. Dopravní studie by měla obsahovat i dopravu vyvolanou ostatními stávajícími i připravovanými záměry na přilehlých plochách „komerční zóny“ navázaných na křížení silnic II/101 a II/611 a dálniční exit č.8. Lokalita č.3 je umístěná podél sinice II/611 bez přímého kontaktu s obytným územím. Její využití je určeno pro veřejné vybavení - v rozsahu tohoto regulativu zde může být umístěno obchodní zařízení nebo objekt výrobních služeb. Vzhledem k velikosti plochy cca 1,39 ha lokalita nepředstavuje možno umístění významně kapacitního zařízení. Rizika hlukové expozice chráněných území umístěním stacionárních zdrojů zde nejsou. Stejně jako plocha v lokalitě č.2 je její dopravní napojení možné blízkým exitem č.8 na dálnici D11, bez kontaktu s chráněnými objekty. Podobně jako v případě lokality č.2 budou záměry přispívat k celkovému dopravnímu příspěvku „komerční zóny“. Záměry s možnostmi vyvolávat významné dopravní zatížení je nutné v rámci přípravy posoudit na základě dopravní studie.

-43-


4.4 Flóra a fauna Lokality č.1, 2 a 3 jsou situované na obdělávanou ornou půdu zcela bez krajinné zeleně, trvalých travních porostů, biotopů a přírodních hodnot. V širším měřítku se jedná o výrazně antropogenní krajinu s intenzivní zemědělskou výrobou a rozvíjející se komerční zónou. Podle nálezové databáze AOPK se zde aktuálně nevyskytují zvláště chráněné druhy rostlinné ani živočišné druhy ani se jejich výskyt z hlediska využití území nepředpokládá.

-44-


4.5 Odvodnění oblasti Hydrologická charakteristiky řešeného území viz kapitola 3.  Katastrální území nejsou zařazena mezi zranitelné oblasti vymezené za účelem ochrany vod ve smyslu § 33 z.254/2001 Sb. a prováděcího předpisu NV. NV.262/2012 Sb.  Řešené lokality neleží v CHOPAV  Předmětné lokality neleží v PHO vodních zdrojů.  Řešení splaškových vod je pro vymezené lokality řešeno odvedením kanalizací pro veřejnou potřebu na ČOV Mstětice.  Řešení odvádění dešťových vod je možné zasakováním, s retencí a se zbytkovým přepadem dešťovou kanalizací do vodoteče (Čelákovického potoka).  Koncepce odvádění odpadních vod se oproti současnosti nemění.  Vymezená zastavitelná území neleží v záplavových územích a jejich aktivních zónách. Uplatněním záměrů v nových zastavitelných území VV1 a VN1 dojde k dílčímu navýšení odtoku vody z území pouze o vody z přepadů z retence zasakovacího zařízení a tím může být ekvivalentně navýšen průtok vody v Čelákovickém potoce. V případě neuplatnění opatření může např. při havarijních situacích potenciálně dojít k ovlivnění kvality vody v čelákovickém potoce a ovlivnění kvality podzemní vody a horninového prostředí v okolí zasakovacích systémů.

-45-


4.6 Půda Eroze Půdy v k.ú. Jirny jsou ohrožené až silně ohrorožené větrnou erozí. Uplatňěním budoucích záměrů v lokalitách, které jsou předmětem změny č.7 se tyto charakteristiky nemění. Stavební objekty vytvářejí překážky a zabraňují větrné erozi. Staré ekologické zátěže Podle zdrojů CENIA a SEKM nejsou staré ekologické zátěže ve správním území Jirny evidovány. Zemědělský půdní fond Lokality změn pro nová zastavitelná území předpokládají budoucí uvolnění ochranných podmínek orné půdy ze ZPF. 

Lokalita.1, celkem 0,7928 ha orná půda ZPF I. třída: 0,2006 ha (BPEJ 2.10.00) III.třída: 0,5922 ha (BPEJ 2.13.00)  Lokalita č.2, celkem 7,7340 ha orná půda ZPF – I. třída: 5,0687 ha (BPEJ 2.10.00) – III.třída: 2,6653 ha (BPEJ 2.13.00 a 2.30.01)  Lokalita č.3, celkem 1,3966 ha orná půda ZPF – III. třída: 1,3966 ha (BPEJ 2.13.00) – –

Vyhodnocení záboru ZPF v souladu se zákonem 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších změn a doplňků a jeho prováděcí vyhláškou č. 13/1994 Sb. je podrobně řešeno v návrhu [1]. Pozemky určené k plnění funkcí lesa Pozemky určené k plnění funkcí lesa nejsou územním plánem dotčeny.

-46-


4.7 Kulturní památky, archeologické lokality Vztah k památkové ochraně a archeologickým lokalitám ve správním území obce Jirny je popsán v kapitole 3.7.3. Uplatnění záměrů v lokalitách změn č.7 nemá možnosti ovlivnit nemovité kulturní památky, památkové zóny a rezervace. Lokality neleží ve významných archeologických lokalitách. Dotčená území jsou evidovaná jako místa s neprokázanými archeologickými nálezy UAN III. Pro realizaci konkrétních stavebních záměrů platí podmínky § 22 z.20/1987 Sb.

4.8 Krajina Potenciálně dotčený krajinný prostor (PDoKP) Potenciálně dotčeným krajinným prostorem je část krajiny kde se mohou uplatňovat vlivy navrhovaného záměru na krajinný ráz. Záměr přeložky komunikace v lokalitě č.1 je plošného charakteru a v této krajině - velkého měřítka s plochým reliéfem, malého vizuálního dosahu. Krajinný ráz by potenciálně mohl ovlivnit změnami cestní sítě, narušením uspořádání pozemků - změnami historického užívání území. PDoKP byl vymezen na základě změn v lokalitách č.2 a 3. Lokalita č.2 uceluje půdorys rozsáhlejšího zastavitelného území s již vydanými územními rozhodnutími ve správních územích Nehvizdy a Zeleneč. Lokalita č.3 navazuje podél komunikace II/611 na železniční vlečku a zastavitelné komerční plochy ve správním území Nehvizdy. Záměry v zastavitelných plochách VN1 a VV1 se budou v krajinném rázu uplatňovat svou výškou a hmotou spolu s ostatními stavbami komerční zóny budované v návaznosti na křížení silnic II/611 a II/101 v prostoru mezi dálnici D11 a železniční tratí 231. Místní krajina má rovinatý charakter bez výraznějšího označení horizonty, proto byl pro potřeby posouzení vlivů na krajinný ráz definovaný potenciálně dotčený krajinný prostor na základě okruhů silné a zřetelné viditelnosti podle předpokládané maximální výšky a hmoty staveb.  VN1, max. výška 20 m – okruh silné viditelnosti: 1 600 m – okruh zřetelné viditelnosti: 3 400 m  VV1, max. výška 9 m – okruh silné viditelnosti: 700 m – okruh zřetelné viditelnosti: 1 500 m Uplatnění budoucích staveb bude v PDoKP sníženo bariérami viditelnosti - zastavěným územím, tělesy liniových dopravních staveb a doprovodnou vegetací - viz následující obrázky. Místa krajinného rázu V rámci dotčeného krajinného prostoru bylo vymezeno místo krajinného rázu s relativně homogenními charakteristikami v němž jsou navrhované změny umístěny a které lze považovat za nedělitelnou, vizuálně spojitou část krajiny. Místo krajinného rázu viz . Obrázek 17. Nachází se na plochém reliéfu se scelenými bloky orné půdy. Obsahuje stávající zástavbu „komerční zóny „ a výrazné technicistní znaky - vedení VVN. Z jižní strany je ohraničeno dálnicí D11, která se svou technickou infrastrukturou vytváří pohledovou bariéru. Východní strana je ukončena s okrajem komerční zóny. Severní okraj je ohraničený koridorem železniční trati a komerčními objekty v k.ú. Nehvizdy. Západní hranice je ukončena zastavěným územím Nehvizd.

-47-


Obrázek 15. Vyznačení PDoKP pomocí okruhů viditelnosti a vizuálních bariér v základní mapě.

-48-


Obrázek 16. Vyznačení PDoKP pomocí okruhů viditelnosti a vizuálních bariér v ortofotomapě.

-49-


Obrázek 17. Místo krajinného rázu v ortofotomapě.

-50-


5. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti. Z hlediska ZCHÚ a přírodních parků Lokality nových zastavitelných území vymezené v rámci změny č.7 ÚPO Jirny se nacházejí mimo přírodní parky, zvláště chráněná území a územní soustavy NATURA 2000, nemají s těmito chráněnými územími žádné souvislosti a nevyvolávají žádné další jevy, které by tato území mohly ovlivnit. Předmět změny územního plánu nemá možnosti ovlivnit ZCHÚ, přírodní parky a chráněná území vyhlášená v rámci soustavy NATURA 2000 .

-51-


6. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných. Hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, lidské zdraví, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení. Změna č.7 vyplývá ze stávající koncepce ÚPO Jirny. Rozsah vyhodnocení vlivů na životní prostředí SEA je určen stanoviskem krajského úřadu [2]. V souladu se stanoviskem je hodnocení provedeno pro lokality č.1, č.2, a č.3. Předkládaná koncepce ÚPO přímo nenavrhuje konkrétní záměry s vlivy na životní prostředí, pouze vytváří předpoklady pro budoucí umístění takových záměrů. V rámci pořizování změny ÚPO nejsou definovaná konkrétní stavební, technologická a organizační řešení, neznáme vyvolané dopravní zatížení, parametry v budoucnu instalovaných zdrojů s výstupy do ŽP a jejich kapacitní charakteristiky. Vyhodnocení vlivů je provedeno na základě dostupných informací o stávajícím stavu životního prostředí a podle definice navrhovaného funkčního využití území, která je však pro exaktní vyjádření vlivů poměrně široká. Cílem hodnocení je upozornit na možnosti budoucích předpokládaných vlivů a předběžně stanovit opatření pro jejich eliminaci, tak aby s nimi v předstihu mohlo být počítáno při přípravě konkrétních záměrů. Změny jsou navrhovány pouze v jedné návrhové variantě, vyhodnocení vlivů SEA je zpracováno k návrhu změny č.7 ÚPO. Zachování stávajícího stavu - tzv. nulová varianta, je popsána v kapitole 3 a 4. V níže uvedených odstavcích je komentována navrhovaná aktivní varianta.

6.1 Vlivy na obyvatelstvo  – – – –  –

–

Pozitivní vlivy na obyvatelstvo Možnost rozvoje výrobních ploch - výroba nerušící Sociálně – ekonomické důsledky spočívající v umožnění umístění záměrů vytvářejících pracovní místa Sekundární ekonomický přínos Možnosti snížení expozice obyvatelstva hlukem a imisemi z dopravního zatížení úpravou aglomeračního okruhu II/101. Negativní vlivy na obyvatelstvo Zvýšení akustické expozice obyvatelstva v okolí komunikací II/101 a II/611 navýšením dopravního zatížení o dopravu vyvolanou novými záměry zastavitelných ploch pro nerušící výrobu a sklady a ploch veřejného vybavení Umožnění realizace nových výrobních záměrů s novými stacionárními zdroji znečištění ovzduší a hluku, tyto záměry jsou vymístěny mimo kontakt s obytným území, leží v dostatečném odstupu od zastavěných území okolních obcí.

Předpokladem umístění nových záměrů bude dodržení imisních limitů ve smyslu z.201/2012 Sb. a maximálních přípustných hladin hluku ve venkovním prostoru staveb bydlení a území ve smyslu NV.272/2011 Sb. stanovených na ochranu zdraví lidí. Dodržení této podmínky je možné při umisťování nových záměrů splnit. Z koncepce územního plánu přímo nevyplývají negativní vlivy na zdraví obyvatelstva přesahující únosnou míru. Podrobná řešení vlivů na ovzduší a akustickou situaci jsou obsažena v kapitolách 6.6 a 6.7. Spočívají ve vyhodnocení nových záměrů s významnými stacionárními zdroji hluku a znečištění ovzduší vůči platným limitům stanoveným na ochranu zdraví lidí před nepříznivými účinky hluku a imisního zatížení ovzduší. Stejným způsobem je uplatněno opatření také pro záměry vyvolávající významné dopravní zatížení. Na ochranu zdraví obyvatelstva před hlukem jsou stanovena příslušná opatření.

6.2 Vlivy na biologickou rozmanitost, faunu a flóru Vlivy na flóru a faunu na úrovni koncepce územního plánu mhou spočívat především ve vymezení nových zastavitelných území a uvolnění stávajících biotopů pro jejich budoucí odstranění v souvislosti s realizací záměrů naplňujících příslušné regulativy jednotlivých funkčních ploch. Další vlivy na flóru a

-52-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.7 územního plánu obce Jirny faunu mohou souviset až s provozem budoucích záměrů. Vzhledem a antropogennímu charakteru okolní krajiny se nepředpokládají.

Vlivy z hlediska záboru biotopů Lokality vymezené změnou č.3 územního plánu leží na obdělávaných polích orné půdy bez krajinné zeleně a vodních útvarů. Stejně jako širší okolí jsou využívané k intenzivní zemědělské výrobě. Výskyt zvláště chráněných rostlinných a živočišných druhů se v aktuálním stavu na těchto plochách nepředpokládá a ani není evidovaný v nálezové databázi AOPK. ZCHD ověřené ve správním území Jirny jsou navázané na vodní toky, sídelní zástavbu nebo jiné přírodě blízké ekosystémy, které se však nenacházejí v blízkosti vymezených lokalit.

Ekologická stabilita V dotčené krajině výrazně převažují nestabilní plochy - orná půda, zastavěná území. Přírodě blízkých ekosystémů je ve správním území malý podíl. Nacházejí se především v oblasti orientované vůči vymezeným lokalitám za tělesem dálnice. Krajina má sídelní a výrazně antropogenní charakter, který odpovídá přechodu pražské aglomerace do starosídelní zemědělské krajiny. Vyznačuje se nízkou ekologickou stabilitou. Předmět změny zasahuje do orné půdy - do nestabilních složek KES. Uplatněním změny se ekologická stabilita místní krajiny nemění. Určitý příspěvek k ekologické stabilitě znamená vznik zeleně nařízený minimálním podílem v rámci prostorového uspořádání jednotlivých regulativů.

Prostupnost a fragmentace krajiny Prostupnost krajiny je zajištěna prvky územního systému ekologické stability, které se v části území dotčené změnou územního plánu nevyskytují. Jednotlivá zastavitelná území do nich nezasahují. V případě lokality č.1 se jedná o upřesnění dílčí části komunikace II/101 požadované nadřazenou územně plánovací dokumentací. Řešen je krátký úsek silnice II. třídy, tak aby byla přímo v návaznosti na dálnici D11. Změna trasy nemá potenciál významně měnit prostupnost území. Lokalita č.2 je situovaná podél komunikaci II/101 a dílčím způsobem uceluje zastavitelná území výrobních ploch vymezená v trojmezí správních území Jirny, Zeleneč a Nehvizdy- viz Obrázek 13. Ekvivalentním způsobem tak přispívá k fragmentaci krajiny a mimo vymezený ÚSES snižuje její prostupnost pro biotu. Přitom podíl lokality č.2 na omezení prostupnosti území, oproti již vymezeným sousedním zastavitelným plochám, je nízký. Rozvoj tohoto celého komerčního území, které se nachází ve volné krajině, a který by jinde byl nepřípustný, je odůvodnitelný umístěním do rozvojové oblasti OB1 a charakterem místní krajiny. Ta se vyznačuje velkým měřítkem, nízkým zastoupením přírodních složek a přítomností významných dopravních staveb s blízkou návazností na hl. město Prahu. I když zde ve volném prostoru vzniká rozsáhlá „výrobní - skladová zóna“. Zůstává okolní krajina nadále prostupná prostřednictvím systému ÚSES, v ochranných pásmech nadzemních vedení VVN a nezastavěnými částmi území. Vzhledem k uvedeným skutečnostem lze ovlivnění prostupnosti krajiny hodnotit v míře únosného zatížení. Lokalita č.3 je situovaná podél II/611 v blízkosti exitu č.8 a křížení se silnicí II/101. Představuje plochu o rozloze 1,3966 ha. Navazuje přes železniční vlečku na výrobní plochy ve správním území. Z hlediska prostupnosti nedochází k jejímu navýšení.

Vlivy z hlediska budoucích činností v rámci nově vymezených regulativů funkčního využití území Žádná z předmětných lokalit nezakládá vznik expoziční cesty budoucích záměrů k ovlivnění biotopů a ekosystémů z hlediska využití území.

Závěr Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy z hlediska záboru ploch zeleně v nových zastavitelných územích, z hlediska budoucích činností v rámci nově vymezených regulativů funkčního využití území, z hlediska ekologické stability území a prostupnosti krajiny pro biotu jsou řešitelné v míře únosného zatížení.

6.3 Vlivy na půdu Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa je obsaženo v návrhu ÚP [1].

Z hlediska ZPF Hodnocený návrh [1] předpokládá uvolnění ochranných podmínek ZPF ve všech nově vymezovaných zastavitelných územích v celkovém rozsahu cca 239,68 ha.

-53-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.7 územního plánu obce Jirny Lokality změn pro nová zastavitelná území předpokládají budoucí uvolnění ochranných podmínek orné půdy ze ZPF o celkovém rozsahu 9,9234 ha v třídách ochrany I. a III. Vyhodnocení záboru ZPF v souladu se zákonem 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších změn a doplňků a jeho prováděcí vyhláškou č. 13/1994 Sb. je podrobně řešeno v návrhu [1], v části odůvodnění. Tabulka 13. Předpokládané uvolnění ZPF pro nová zastavitelná území podle [1] a tříd ochrany ve smyslu v. 48/2011 Sb. Lokalita I. II. III. IV. V. Celkem č.1 0,2006 0,5922 0,7928 č.2 5,0687 2,6653 7,7340 č.3 1,3966 1,3966 SUMA 5,2693 4,6541 9,9234 Uvolnění půdy z ochrany ze ZPF je možné na základě souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Uvolnění půdy ve třídě ochrany I. je odůvodnitelné situováním do rozvojové oblasti OB1, dobrou dopravní dostupností a veřejným zájmem na vytváření nových pracovních míst a ekonomickým a hospodářským růstem, které místní komerční zóny významným způsobem přinášejí. Lokality neznamenají významné ovlivnění obslužnosti stávající zemědělských pozemků.

Z hlediska PUPFL Ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa není návrhem [1] dotčena.

Z hlediska kvality půd Eroze Budoucí stavební objekty budou znamenat překážku odnášení půdních částic větrem a omezení vlivů větrné eroze na sousedících pozemcích, kde se nacházejí půdy ohrožené a silně ohrožené větrnou erozí.

Závěr Vlivy na ochranné podmínky PUPFL a ZPF a kvalitu půd jsou v rámci návrhu ÚP řešitelné v únosné míře.

6.4 Vlivy na vodu Ovlivnění zdrojů vody Řešené lokality neleží v CHOPAV :  Vymezená zastavitelná a přestavbová území neleží v území chráněných pro akumulaci povrchových vod.  Lokality nejsou dotčené PHO vodních zdrojů.  Koncepce zásobování vodou se uplatněním územního plánu nemění, zásobování vodou je řešeno napojením na veřejný vodovod. Lokality vymezené v 7.změně budou zásobované přípojkou přes zastavitelná území z k.ú. Mstětice. Významné ovlivnění kvality a vydatnosti vodních zdrojů není v souvislosti s navrhovanými změnami předpokládáno.

Ovlivnění odtokových poměrů Splaškové odpadní vody budou vznikat v ploše č.2 VN1 a č.3 VV1. Lze předpokládat splaškové odpadní vody běžného komunálního charakteru, v případě VN1 mohou vznikat i specifické odpadní vody v závislosti na použitých výrobních technologií podle potřeb konkrétního záměru. Dešťové vody budou vznikat odváděním ze střech budov a ze zpevněných ploch komunikací, manipulačních ploch a parkovacích stání. Splaškové a technologické odpadní vody Koncepce odvádění splaškových odpadních vod se vymezením nových zastavitelných ploch nemění. Jejich likvidace se předpokládá oddílnou splaškovou kanalizací zakončenou ČOV Mstětice jejímž recipientem je Čelákovický potok. Objem odpadních vod z nově vymezených lokalit bude do

-54-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.7 územního plánu obce Jirny Čelákovického potoka odtékat spolu s odpadními vodami se zastavitelných území v k.ú. Mstětice a Nehvizdy. Významné vlivy z hlediska kvality se nepředpokládají u běžných splaškových vod. Likvidaci technologických odpadních vod je nutné řešit individuálním čistícím zařízením odpovídajícím charakteristickému znečištění, tak aby odpadní vody před vtokem do veřejné kanalizace byly v úrovni limitů stanovených v provozním řádu kanalizace. Např. vody z úpravy potravin s vysokým obsahem nerozpuštěných látek je nutné opatřit „tukovým lapolem“ apod. Významné ovlivnění kvality a množství vod odváděním a čištěním splaškových se nepředpokládá za podmínky dodržení požadavků správce kanalizace, který se řídí schváleným provozním řádem a je držitelem příslušného povolení k vypouštění předčištěných odpadních vod do Čelákovického potoka. Z hlediska množství a kvality dešťových vod Likvidace dešťových vod se předpokládá zasakováním v místě vzniku podle technických možností a vlastností horninového prostředí. Sejným způsobem jsou řešena i zastavitelná území navazující komerční zóny. Z hlediska množství povrchových vod se tak uplatněním změny územního plánu podmínky nemění. Nepříznivé ovlivnění kvality vody v saturované zóně horninového prostředí může nastat v případě likvidace dešťových vod odtékajících z potenciálně znečištěných ploch - z manipulačních ploch, kde je možné očekávat nakládání s látkami ohrožujícími kvalitu vod, parkovacích stání a zatížených komunikací. Odvádění dešťových vod do zasakovacího systému z míst ohrožujících jejich kvalitu musí být opatřeno předčistícím zařízením - aktuálně upraveno viz TNV 75 9011 a „Plánem oblasti povodí Horního a středního Labe“. Také plochy, které jsou exponované potenciálnímu havarijnímu úniku těchto látek (např. manipulační plochy v příslušných skladech, čerpacích stanicích, překladištích, technologických provozech) je zapotřebí vybavit odvodněním přes havarijní jímky nebo jiné prvky, které umožní zachytit uniklý objem ohrožující látky přímo v systému kanalizace před jejím vyústěním do zasakovacího zařízení. Odváděním vod do zasakování nesmí docházet ke vnášení závadných a nebezpečných látek do útvaru podzemních vod a musí být splněny podmínky „Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe“ - viz. ukazatele chemického stavu podzemních vod. S ohledem na navržený způsob odvádění dešťových vod a v závislosti na uplatnění opatření se významné vlivy na povrchové a podzemní vody nepředpokládají. Z hlediska záplavových území Předmětné lokality nových zastavitelných území nejsou v překryvu se stanovenými záplavovými územími. Vlivy na záplavová území se nepředpokládají.

6.5 Vlivy na ovzduší a klima Komerční zóna v níž se nacházejí plochy změn je dobře provětrávaným územím s ovzduším ovlivněným průchodem významných dopravních komunikací a koridory železničních tratí. Imisní situaci utváří také dálkový přenos znečišťujících látek z Pražské aglomerace a z velkých stacionárních zdrojů umístěných v širším okolí. Z hlediska zdraví lidí podle modelování ČHMÚ dochází v území k překračování průměrných ročních koncentrací B(a)P a krátkodobý imisní limity PM10 je splněn těsně pod hraniční 36. 24 hodinovou koncentrací. Lokality VN1 a VV1 budou znamenat možnosti umístění záměrů vyvolávajících dopravní zatížení a záměrů se středními a velkými stacionárními zdroji. V případě plochy VN1 to mohou být kromě standardních spalovacích zdrojů vyrábějících teplo také specifické stacionární zdroje podle konkrétní výrobní technologie. U lokality č.3 VV1 lze předpokládat např. obchodní zařízení místního významu s nakupováním do aut, tedy záměr generující charakteristickou dopravu převážně osobními automobily a cca 1 až 2 příjezdy těžkého nákladního automobilu za 24 hodin. Záměry v lokalitách 2 VN1 a 3 VV1 budou dílčím způsobem přispívat ke znečištění ovzduší spolu s ostatními záměry v zastavitelných plochách této komerční zóny. Při jejich umisťování je nutné posuzovat je společně. Nové stacionární zdroje včetně vyvolané dopravy budou přispívat k imisnímu znečištění ovzduší v místním významu. V případě dopravního zatížení jsou to ukazatelé PM10, PM2,5, benzen, benzo(a)pyren, NO2, CO. Ve fázi přípravy EIA je zapotřebí posuzovat kumulativní vliv s vyjádřením příspěvku předmětného záměru a staveb připravovaných a stávajících v rozsahu celé komerční zóny.

-55-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.7 územního plánu obce Jirny Nejbližší objekty k bydlení, kde je nutné sledovat příspěvky ke znečištění ovzduší, se nacházejí ve správním území obce Zeleneč, v osamocené enklávě zastavěného území cca 600 m Z směrem od lokality č.2. Dalšími jsou rodinné domy ve Mstěticích situované v ochranném pásmu silnice II/101 a v k.ú. Jirny u II/101 před dálničním mostem. Posouzení znečištění ovzduší formou příspěvkové rozptylové studie je nutné předložit u záměrů lokalit č.2 a 3 na základě definice předpokládaných stacionárních zdrojů a podle dopravní studie, která by měla modelem určit rozpad dopravy do sítě veřejných komunikací. V případě přeložky komunikace v lokalitě č.1 o délce cca 500 m, se významné ovlivnění znečištění ovzduší nepředpokládá. Záměr je součástí širších opatření, dílčím způsobem přispěje k průchodnosti II/101 a sám o sobě neznamená možnosti navyšování dopravního zatížení. Přeložka odkloní dopravu od RD situovaných na stávající II/101 v blízkosti dálničního přejezdu, čímž zde dojde ke snížení imisní expozice. Vliv na klima Nepředpokládá se u žádných změn v území, které může vyvolat uplatnění změny územního plánu.

Závěr Vlivy na kvalitu ovzduší jsou ve všech vymezených lokalitách řešitelné v míře únosného zatížení za předpokladu uplatnění uvedených eliminačních opatření.

6.6 Vliv hluku Vyhodnocení vlivu hluku je analogické s vyhodnocením vlivu na kvalitu ovzduší. Většina stacionárních a mobilních-liniových zdrojů znečištění ovzduší jsou také zdroji hluku. S tím rozdílem, že v případě hluku jsou více problematické liniové dopravní stavby než bodové stacionární zdroje, u kterých se dá hluk relativně snadněji omezit opatřením. Území je ve stávajícím stavu zatíženo tranzitním provozem po D11 a silnicích II/101 a II/611. Uvnitř komerční zóny se mohou projevovat stacionární bodové a plošné zdroje z instalovaných činností nerušící výroby. Lokality VN1 a VV1 budou znamenat možnosti umístění záměrů vyvolávajících dopravní zatížení a záměrů se stacionárními zdroji do nichž náleží nejen bodová zařízení - výduchy, klimatizace, ale také plošné činnosti - parkoviště, manipulační plochy a vnitroareálová doprava. Těmito akustickými zdroji budou přispívat k akustické situaci spolu s ostatními stávajícími a připravovanými záměry komerční zóny. Žádná z lokalit nevytváří možnosti akustické expozice ze stacionárních zdrojů vůči chráněným venkovním prostorům staveb pro bydlení. Obě lokality leží v dostatečné vzdálenosti od těchto staveb. K lokalitě č.2 leží nejbližší obytné území cca 600 SZ směrem - osamocená skupina RD u trati č.231. Lokalita č.3 je od nejbližšího RD vzdálena cca 350 m Z směrem. Akustická expozice z vyvolané dopravy je možná v okolí komunikací II/611 a II/101. Obytné domy v blízkosti II/101 se nacházejí v k.ú.Jirny a v k.ú.Mstětice, silnice II/611 prochází v okolí obytné zástavby v Nehvizdech a Horních Počernicích. Vzhledem k tomu, že silnice II/611 a II/101 slouží tranzitní dopravě lze předpokládat, že příspěvky vymezených lokalit nebudou oproti současnému stavu znamenat významná akustická zatížení. Určující je také blízké napojení na dálnici D11, která jako významně tranzitní a kapacitní komunikace bude stahovat zásadní objem vyvolané dopravy. K záměrům umisťovaným do komerční zóny je však zapotřebí přistoupit individuálně a jejich akustické vlivy z dopravy posoudit na základě konkrétního záměru ve fázi EIA nebo DUR a podle zpracovaného dopravního modelu. Dopravní model by měl obsahovat rozpad vyvolané dopravy do sítě veřejných komunikací do předpokládaných směrů a v intenzitách podle charakteru konkrétního záměru. Měly by v něm být zahrnuté také dopravní příspěvky stávajících a připravovaných záměrů komerční zóny. Stejně jako vliv na kvalitu ovzduší je nutné i hlukové zatížení posuzovat kumulativně v rámci celé komerční zóny. Přeložka komunikace v lokalitě č.1 je součástí širšího dopravního opatření na II/101 a její uplatnění nemá negativní vliv na akustické poměry ve venkovním prostoru akusticky chráněných staveb. Pozitivní je přesměrování dopravy mimo stávající obytné objekty, které se nacházejí při II/101 u dálničního nadjezdu a při křižovatce II/101 x II/611, neboť tím dojde ke snížení jejich stávající akustické expozice.

Závěr Vlivy hluku ve všech vymezených lokalitách jsou řešitelné v míře únosného zatížení, za předpokladu uplatnění opatření pro lokality č.2 a č.3 - viz kapitola opatření.

-56-


6.7 Vlivy na hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu 6.7.1 Vlivy na hmotné statky Vlivy na hmotné statky se uplatněním územního plánu nepředpokládají.

6.7.2 Vliv na kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického Nová zastavitelná území vymezovaná v rámci změny č.7 ÚPO Jirny nemají možnosti ovlivňovat nemovité kulturní památky, památkové zóny a rezervace. Neleží ve významných archeologických lokalitách. Dotčená území jsou evidovaná jako místa s neprokázanými archeologickými nálezy UAN III. Pro realizaci konkrétních stavebních záměrů platí podmínky § 22 z.20/1987 Sb

6.7.3 Vliv na krajinný ráz Krajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, krajinu tvoří soubor vzájemně propojených ekosystémů. Struktura krajiny je definována prostorovým uspořádáním krajinných složek a prvků s jejich vzájemnými vztahy. Krajinný ráz je utvářen přírodní, kulturní a historickou charakteristikou oblasti či místa. Přírodní charakteristika je definována zejména morfologií terénu, vegetačním krytem, vodními toky a plochami; kulturní charakteristika souvisí s formou a strukturou zástavby, s jednotlivými antropogenními prvky a jejich vztahem ke krajině, a s kulturním významem hodnoceného území; historická charakteristika určuje přítomnost prvků a vazeb dokládajících historický vývoj krajiny a jeho kontinuitu. Ochrana krajinného rázu je stanovena § 12 zákona 114/1992 Sb., krajinný ráz je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a na vztahy v krajině. Oblast krajinného rázu správního území a informace o místním krajinném rázu byla popsána v kapitole 3.7.3 včetně jednotlivých charakteristik krajinného rázu v rámci potenciálně dotčeného krajinného prostoru PDoKP, který je vymezený v kapitole 4.8.

Vyhodnocení vlivu na krajinný ráz podle jednotlivých znaků V následujících tabulkách je obsaženo souhrnné hodnocení vlivů na identifikované znaky charakteristik krajinného rázu v jednotlivých lokalitách s potenciálními vlivy na krajinný ráz podle metodiky [5]. Význam uplatnění znaku na krajinném rázu v PDoKP je hodnocen stupnicí: – Doplňující: jev určité charakteristiky krajinného rázu, který v určité oblasti nebo v místě krajinného rázu doplňuje charakter krajiny – Spoluurčující: jev určité charakteristiky krajinného rázu, který v určité oblasti nebo v místě krajinného rázu významně spoluurčuje charakter krajiny. – Zásadní: jev určité charakteristiky krajinného rázu, který v určité oblasti nebo v místě krajinného rázu rozhodujícím způsobem determinuje charakter krajiny. Cennost znaku z hlediska obdoby výskytu byla hodnocena stupnicí: – Běžný: jev určité charakteristiky krajinného rázu, který se v české krajinně běžně vyskytuje. – Význačný: jev určité charakteristiky krajinného rázu, který je význačný v rámci oblasti krajinného rázu, v rámci regionu nebo v rámci státu. – Jedinečný: jev určité charakteristiky krajinného rázu, který je ojedinělý v rámci oblasti krajinného rázu, v rámci regionu nebo v rámci státu. Potenciální projev budoucí výstavby a činností v rámci navrhované změny funkčního využití vůči identifikovaným znakům je hodnocený stupnicí: – 0 – žádný zásah – 1 – mírný vliv – 2 – středně silný vliv – 3 – silný vliv – 4 – stírající vliv Stávající negativní znaky, které ruší krajinný ráz jsou označeny slovem „negativní“. V případě možnosti zesílení projevu negativního znaku společným působením budoucích předpokládaných staveb v rámci navrhované změnou FVU je vliv označen „Z“.

-57-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.7 územního plánu obce Jirny Vyhodnocení vlivů na KR je koncepčního nikoliv kauzálního charakteru. Předmětem územního plánu není vymezení konkrétních záměrů, ale pouze zastavitelných ploch, kde se mohou v budoucnu uplatnit stavby v mezích definovaných regulativů. Jeho cílem je upozornění na možné budoucí jevy snížení krajinného rázu a případně v předstihu stanovit dílčí opatření odpovídající koncepci územního plánu. Posouzení míry potenciálního vlivu bylo provedeno s představou nejméně příznivé situace, která by mohla v daném území a v míře stanovených regulativů teoreticky nastat.

-58-


Tabulka 14. Vyhodnocení vlivu předpokládaných změn využití území na krajinný ráz. Lokality

Identifikované znaky krajinného rázu

Znak

Posouzení míry potenciálního vlivu

Klasifikace znaků projev

význam cennost na ident. znaky

Znaky přírodní charakteristiky vč.přírodních hodnot, VKP a ZCHÚ

2,3 2

A.2.1 Plochý, měkce zvlněný reliéf Středolabské tabule v okrsku Čakovické tabule

pozitivní

XXX

X

0

A.2.2 Křoviny podél železniční vlečky

pozitivní

X

X

0,1

A.2.3 Soliterní stromy podél silnice II/101 - mladé výsadby

pozitivní

X

X

1

A.2.4 Remíz k.ú. Mstětice

pozitivní

X

X

0

A.2.5 Kořoviny doprovázející žel. trať v k.ú. Mstětice

pozitivní

X

X

0

A.2.6 Vodní tok Čelákovického potoka

pozitivní

X

X

0

A.2.7 Vodní prvky v zámeckém parku a v sídle Jirny

pozitivní

X

X

0

A.2.8 Vodní tok Jirenského potoka

pozitivní

X

X

0

A.2.9 Jasanovo-olšový luh v zámeckém parku

pozitivní

XX

XX

0

A.2.10 Rákosiny v nivě Jirnského potoka

pozitivní

X

X

0

A.2.11 Lesní porost- PR Cyrilov

pozitivní

XX

XX

0

A.2.12 Výsadby doprovázející dálnici D11

pozitivní

X

X

0

B.2.1 Plošná dominanta komplexu zámku s parkem (NKP)

pozitivní

XX

XX

B.2.2 Kostel sv. Václava - Nehvizdy

Znaky kulturní a historické charakteristiky vč. kulturních dominant

1

2,3 2,3

B.2.5 Dochovaná cestní síť

pozitivní

X

X

B.2.6 Těleso dálnice D11, náspy zářezy, akustické stěny, mosty

negativní

XX

-

B.2.7 Zatížené silnice II/101 a II/611

negativní

XX

-

B.2.8 Železniční vlečka

neutrální

X

-

0 0 0 0 0,1 0 0 0

Komerční zóna ve volné krajině navázaná na dálnici a křížení silnic II. B.2.9 negativní třídy

XX

-

Z

pozitivní

XX

XX

B.2.3 Kostel sv. Petra a Pavla - Jirny

NKP

pozitivní

XX

XX

B.2.4 Dochované venkovské usedlosti v centrální části Jiren

pozitivní

X

X

B.2.10 Četná vedení VVN - velmi častý výskyt

negativní

X

-

Z

Masivní rozvoj kobercové zástavby stírající původní hospodářský B.2.11 význam sídla a propojující půdorys zámeckého komplexu s původní stopou osídlení

negativní

XX

-

0

B.2.12 Scelené bloky orné půdy

negativní

XX

-

0

Zastavitelná území aktuálně platných územích plánů zakládají rámec B.2.13 pro propojení zastavěných území Mstětice a Nehvizdy

negativní

XX

-

Z

Znaky estetických hodnot vč. měřítka a vztahů v krajině

2,3 2,3 2,3

C.2.1

Mírně zvlněný, měkce modelovaný reliéf

pozitivní

XXX

X

0

C.2.2

Jednoduchá, převážně otevřená krajinná scéna PDoKP, velkého měřítka

pozitivní

XX

X

1

C.2.3

Silně agrární charakter PDoKP

negativní

XXX

-

C.2.4

Rozdělení krajinné scény linií dálnice D11, fragmentace krajiny

negativní

XX

-

C.2.5

Uplatnění kostela v obrazu sídla Nehvizdy

XX

X

C.2.6

Narušení krajinné scény vedením VVN - velký počet vedení

C.2.7

Uplatnění komplexu zámku Jirny s parkem

C.2.8

Zatížené silnice II. třídy a železniční koridor Mstětice

C.2.9

Nadzemní objekty skladů PHM Mstětice - umělý terénní útvar

C.2.10 Rozsáhlé plochy kobercové zástavby RD stírající projev původní urbanistické struktury zásah (vliv):+ pozitivní, 0 žádný, 1 slabý, 2 středně silný, 3 silný, 4 stírající, Z zesilující význam znaku: XXX – zásadní, XX – spoluurčující, X – doplňující cennost znaku: XXX – jedinečný, XX – význačný, X – běžný

XX

-

XX

X

negativní

X

-

negativní

XX

-

Z 0 Z 0 0 0

negativní

XX

-

0

negativní

Z uvedeného přehledu vyplývá, že krajinný ráz je v řešeném území utvářen velkým počtem negativních znaků - scelenými bloky orné půdy s velice nízkým zastoupením krajinné zeleně, četnými vedeními

-59-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.7 územního plánu obce Jirny VVN, stávajícími industriálními stavbami komerční zóny, dálnicí a dalšími významnými dopravními stavbami fragmentujícími krajinu. Území se nevyznačuje harmonickými vztahy mezi osídlením, využitím krajiny a přírodním rámcem ani význačnými estetickými hodnotami. Nenacházejí se zde význačné přírodní ani kulturně-historické znaky. Reliéf území je plochý, prostor je otevřený bez sevření do horizontů. Krajinný ráz v zájmovém území je téměř indiferentní. Jedná se o předpolí Prahy, o sídelní krajinu silně antropogenního charakteru. Převažující část krajiny se využívá k intenzivní zemědělské výrobě. Rozvoj komerční zóny se souvisejícími pozitivními ekonomickými důsledky je zde odůvodněný přítomností významných dopravních staveb. Lokality 2 a 3 se nacházejí na trojmezí správních území a navazují na zastavitelná území Zeleneč (k.ú. Mstětice) a Nehvizdy v nichž jsou již vydaná územní rozhodnutí na logistické areály. Lokalita č.2 tyto plochy dílčím způsobem uceluje a doplňuje. Lokalita č.3 navazuje podél komunikace na průmyslovou zónu Nehvizdy. Budoucí stavební záměry v lokalitách 2,3 se budou v krajinném rázu uplatňovat spolu s ostatními stavbami komerční zóny. Jejich realizací nedojde k významnému snížení krajinného rázu. Z hlediska krajinného rázu dochází k mírnému ovlivnění charakteru otevřeného krajinného prostoru, respektive k zesílení tohoto vlivu. Dojde také k zesílení projevu stávajících technicistních znaků, zejména vedení VVN, která rovněž ovlivňují otevřený prostor místní krajinné scény. Otázka propojení sídel Komerční zóna v k.ú. Mstětice a Nehvizdy svými zastavitelnými plochami již v současnosti vytváří propojení mezi zastavěným územím sídel Mstětice a Nehvizdy viz Obrázek 13. Lokalita č.2 zaplňuje proluku o šířce cca 100 m (asi 5% za stávající mezery mezi zástavbou sídel) a tímto podílem k tomuto jevu přispívá - v hodnocení označeno jako znak B.2.13. Změna č.7 samostatně tento jev nevytváří, dochází pouze k jeho zesílení. Vzhledem k tomu, že místní krajina je velkého měřítka je zde umístění logistických a výrobních areálu o velkých hmotách akceptovatelné a nezpůsobí snížení jedinečných a význačných hodnot krajinného rázu nad únosnou míru. Na ochranu krajinného rázu lze doporučit následující opatření:  Barevným členěním fasády snížit projev hmoty objemných hal.  Doplnit výsadby zeleně a vysokých dřevin v okrajových částech pozemků, tak aby vznikl přechod do volné krajiny a došlo alespoň k částečnému zakrytí hmoty hal.  Stavební objekty v lokalitě č.2 by měly dodržet max. výškovou hladinu 18 až 20 m a minimální podíl zeleně 20 % výměry pozemku.  Stavební objekty v lokalitě č.3 by měly dodržet výšku max. 3 NP+P navrženou v [1], minimální podíl zeleně 20 %.

Potenciální možnosti ovlivnění krajinného rázu ve smyslu zákonných kritérií (§ 12 z.114/1992 Sb.) V následující tabulce jsou shrnuty potenciální možnosti uplatnění územního plánu z hlediska krajinného rázu ve smyslu kritérií § 12 z.114/1992 Sb. Tabulka má orientační charakter, nenahrazuje posouzení konkrétních záměrů. Tabulka 15. Zhodnocení vlivu územního plánu na zákonná kritéria ochrany krajinného rázu. Vliv Vliv na zákonná kriteria krajinného rázu (viz § 12 zákona) míra rozsah Vliv na rysy a hodnoty přírodní charakteristiky

žádný

Vliv na rysy a hodnoty kulturní charakteristiky

žádný až slabý

Vliv na VKP Vliv na ZCHÚ Vliv na kulturní dominanty Vliv na estetické hodnoty

žádný žádný

mimo územní dosah

žádný

kulturní dominanty mimo dosah

žádný až slabý

Vliv na harmonické měřítko krajiny

žádný

Vliv na harmonické vztahy v krajině

žádný

-60-

dochází k ovlivnění dvou doplňující znaků, běžné cennosti, bez ovlivnění charakteristiky změna trasy původní komunikace z historické stopy - nevýznamný rozsah; lokalita č.2 uceluje komerční zónu a v malém rozsahu přispívá k jevu „propojení“ zastavěných území různých sídel mimo územní dosah

zesílení projevu komerční zóny, vliv na otevřený prostor krajinné scény skladba krajinné scény se nevyznačuje harmonickým měřítkem nejsou v území definované


Shrnutí výsledků Vymezení nových zastavitelných území oproti stávajícímu ÚP neznamená možnosti snížení krajinného rázu nad únosnou míru nepřekračující zákonná kritéria ve smyslu § 12 z.114/1992 Sb. Zásah do krajinného rázu je v těchto lokalitách řešitelný v únosné míře za předpokladu dodržení eliminačních opatření, které spočívají v rozčlenění hmot objektů hal barevným řešením fasády, ve výsadbách izolační zeleně a dodržení podmínek prostorového uspořádání. Je stanovena podmínka dodržení maximální výškové hladiny 18 až 20 m v lokalitě č.2 a 3 NP v lokalitě č.3. Stanoven je minimální podíl zeleně 20 %. Jednotlivá opatření jsou definovaná v kapitole 8.

7. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení. Koncepce územního plánu je předkládaná ve fázi návrhu a je řešená pouze v jedné návrhové variantě. Vyhodnocení vlivů koncepce změny č.7 ÚPO je posuzována ve vztahu k tzv. „nulové variantě“, tj. k současnému stavu. Vymezené zastavitelné lokality vycházejí ze stávajícího využití okolních lokalit v širším měřítku, z možností dopravního napojení a limitů území. Vyplývají ze sledování území v územně plánovacím procesu, z potřeb uživatelů a vlastníků pozemků a z nadřazených územních plánů. Vyhodnocení nulové varianty neprovedení transformace funkčního využití území je obsaženo v kapitole 3., a 4., vyhodnocení vlivů návrhové varianty v kapitole 6. formou ověření kvality životního prostředí na základě dostupných dat s vyhodnocením vůči únosné míře zatížení ŽP.

-61-


8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí. Opatření na ochranu krajinného rázu Lokalita č.2  Návrh záměrů v lokalitě č.2 bude řešený s ohledem na výškové hladiny navazující zástavby v sousedních lokalitách k.ú. Mstětice a Nehvizdy. Maximální výška hal s převažující funkcí by neměla přesáhnout úroveň 18 až 20 m.  Doporučeno je dodržet minimální podíl zeleně 20 % výměry pozemku.  Záměry v lokalitě č.2 by měly být řešeny s izolačními pásy zeleně s podílem vysokých dřevin, s cílem alespoň částečného zakrytí hmoty hal na stranách orientovaných do volné krajiny.  Záměry o halách s velkými hmotami v lokalitě č.2 je doporučeno řešit s barevným členěním fasády, které by mělo zajistit snížení jejich projevu. Lokalita č.3  Návrh záměrů v lokalitě č.3 by měl respektovat regulativy prostorového uspořádání minimální podíl zeleně 20 % a maximální výšku staveb 3 NP+P.

Opatření na ochranu vod Lokality č.2 a 3  Likvidace dešťových bude řešena retencí a zasakováním v místě vzniku (v rámci nebo v návaznosti stavebních pozemků), podle technických možností a vlastností horninového prostředí. Dimenzování retence je nutné provést s ohledem na požadavek normy TNV 75 9011 s periodicitou návrhového deště n = 0,2.rok-1 nebo nižší. Projektová dokumentace stavebních záměrů bude doložena hydrotechnickým výpočtem.  Zadržené vody z retenčních nádrží je možné využít k údržbě zeleně apod.  Odvádění dešťových vod do zasakovacího systému z míst ohrožujících jejich kvalitu musí být opatřeno předčistícím zařízením - aktuálně upraveno viz TNV 75 9011. Také plochy, které jsou exponované potenciálnímu havarijnímu úniku těchto látek (např. manipulační plochy v příslušných skladech, čerpacích stanicích, překladištích, technologických provozech) je zapotřebí vybavit odvodněním přes havarijní jímky nebo jiné prvky, které umožní zachytit uniklý objem ohrožující látky přímo v systému kanalizace před jejím vyústěním do zasakovacího zařízení.  Odváděním dešťových vod do horninového prostředí nesmí dojít ke vnášení závadných a nebezpečných látek do útvarů podzemních vod a ke zhoršení jejich kvality. Při odvádění dešťových vod je nutné plnit podmínky aktuálně platného „Plánu oblasti povodí Horního a Středního labe“.  Likvidaci technologických odpadních vod je nutné řešit individuálním čistícím zařízením podle charakteru znečištění tak, aby odpadní vody před vtokem do veřejné kanalizace byly v úrovni limitů stanovených v provozním řádu kanalizace. Např. vody z úpravy potravin s vysokým obsahem nerozpuštěných látek je nutné opatřit „tukovým lapolem“ apod.

Opatření na ochranu ovzduší Lokality č.2 a 3  Záměry umisťované do lokalit č.2 a 3 s možnostmi vyvolávat významné dopravní zatížení a záměry s významnými stacionárními zdroji, je nutné prověřit rozptylovou studií imisního zatížení z vyvolané dopravy podle konkrétní projektové dokumentace, ve stupni EIA nebo DUR, vůči potenciálně nejzatíženějšímu prostoru pohybu a pobytu lidí a podle výsledků odborného posouzení uplatnit eliminační opatření, tak aby svými příspěvky nezpůsobovaly překračování imisních limitů ve smyslu z. 201/2012 Sb. Dopravní i rozptylová studie by měly zahrnovat kumulativní vlivy celé komerční zóny, tzn. příspěvky záměrů stávajících a připravovaných.  Stacionární zdroje znečištění ovzduší je nutné provozovat za podmínek stanovených platnou legislativou v oblasti ochrany ovzduší.

-62-


Opatření na ochranu zdraví před nepříznivými účinky hluku Lokality č.2 a 3  Návrh budoucích záměrů v lokalitách č.2 a č.3 se stacionárními zdroji hluku a záměrů vyvolávajících významné dopravní zatížení, prověřit akustickou studií šíření hluku ze stacionárních zdrojů a z dopravy podle konkrétní projektové dokumentace, ve stupni EIA nebo DUR. Akustické příspěvky provozu těchto záměrů by neměly znamenat překročení limitních hodnot (aktuálně ve smyslu NV.272/2011 Sb.) vůči vnějšímu prostoru nejbližších akusticky chráněným objektů a území. Akustický model hluku z dopravy je zapotřebí zpracovat na základě dopravní studie. Dopravní studie by měla obsahovat rozpad vyvolané dopravy do sítě veřejných komunikací podle charakteru záměru a měla by obsahovat i dopravní intenzity vyvolané provozem stávající i připravovaných záměrů komerční zóny. Tak, aby akustický model dával přehled o kumulativních vlivech na místní hlukovou situaci.

-63-


9. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení. Posuzovaný návrh 7. změny ÚP Jirny je navrhován invariantně. Návrh ÚP vychází ze stávajícího územního plánu, z podnětů vlastníků pozemků a požadavků ZÚR SK a PÚR 2008. Vymezených cílů z hlediska životního prostředí nadřazených koncepčních materiálů se návrh ÚP dotýká pouze okrajově, v obecných rovinách a není s nimi v rozporu. Tabulka 16. Přehled vztahu územního plánu [1] k vybraným cílům nadřazených koncepčních materiálů. Státní politika životního prostředí České republiky (SPŽP) (pozn. SPŽP 2011 – 2020 je v současnosti v procesu zjišťovacího řízení)

2.2 Snížení úrovně znečištění ovzduší Cíl: 2.2.1 Zlepšit kvalitu ovzduší v místech, kde jsou překračovány imisní limity, a zároveň udržet kvalitu v územích, kde imisní limity nejsou překračovány. Cíl: 3.1.3 Omezení a zmírnění dopadů fragmentace krajiny Zajistit územní ochranu spojitého systému migračně významných území a dálkových migračních koridorů v rámci územního plánování.

Návrh vymezuje koridor pro II/101, čímž dochází ke zlepšení dopravní infrastruktury s kladným přínosem ke kvalitě ovzduší.

Navrhované dílčí zastavitelné plochy doplňují a ucelují stávající zastavitelná území v navazujících správních územích Nehvizdy a Zeleneč, a ekvivalentním způsobem tak přispívají k fragmentaci krajiny, a snižují její prostupnost. Ta je v území zajištěna skladbou ÚSES a nezastavěnými částmi v ochranných pásmech kapacitních inženýrských sítí, které jsou zde četné. Dotčeny jsou ekologicky nestabilní plochy scelených bloků orné půdy využívané k intenzivní zemědělské výrobě, které neobsahují žádnou krajinnou zeleň ani vodní toky nebo útvary vytvářející přirozené migrační koridory. Místní krajina se nevyznačuje přírodními hodnotami ani pozitivními znaky charakteristik krajinného rázu. 1.3 Ochrana a udržitelné využívání půdního a horninového Uplatněním změny ÚP dochází k možnostem uvolnění prostředí ochrany ZPF ve třídách I. a III. Cíl: 1.3.1 Omezovat trvalý zábor zemědělské půdy a Zábor lze odůvodnit návazností území na dálnici D11, podložních hornin tangenciální aglomerační okruh II/101 a II/611, umístěním do rozvojové oblasti. Záměry v lokalitách 2 a 3 budou vytvářet pracovní místa a tvořit civilizační hodnoty, při minimálních expozicích vlivů souvisejících s vyvolanou dopravou (s minimálními možnostmi expozičních cest vůči obytným územím). To přispívá ke snížení možností využití území, které takové předpoklady nemají a k naplňování cíle 2.2.1 Stanovit limity rozvoje území a územních rezerv ve vztahu k Návrh respektuje limity ÚSES.. ochraně přírodního a krajinného prostředí a prosadit je do nástrojů územního plánování. Zvýšit prevenci ochrany před povodněmi a zmírnit dopady V nových zastavitelných území je v opatřeních stanovena období sucha zvýšením retenční a retardační schopnosti podmínka likvidace dešťových vod zasakováním v místě krajiny, zpomalením a vyrovnáním odtoku srážkové vody, vzniku. snížením erosních účinků povrchově odtékající vody a Změna se nedotýká záplavových území. Území není ověřením dostatečnosti stávajících vodních zdrojů na zatěžováno vodní erozí. překlenutí období sucha Začlenit územní systémy ekologické stability. Návrh respektuje ÚSES. Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje Respektovat ÚSES při tvorbě a schvalování územního plánu Návrh respektuje ÚSES. vyššího územně správního celku a dalších územně plánovacích dokumentací. Ochranu krajiny s jejími přírodními a kulturními dominantami a Přírodní a kulturní dominanty, a hodnotné znaky dokládající tradiční strukturou důsledně prosazovat při tvorbě a tradiční strukturu krajiny nejsou v řešeném území zastoupeny schvalování územního plánu velkého územního celku a a dotčeny. dalších územně plánovacích dokumentací.

-64-


Důsledně uplatňovat prostupnost krajiny jako podmínku tvorby a schvalování územního plánu velkého územního celku (zpracování ÚSES a nových liniových staveb KPÚ), dalších územně plánovacích dokumentací a umisťování a rekonstrukce staveb (především liniových).

Změna vychází ze stávající koncepce území definované v platném územním plánu. K rozšiřování zastavěného území dochází pouze dílčím způsobem. Prostupnost krajiny je zajištěna prvky ÚSES a v ochranných pásmech inženýrský sítí.

Program snižování emisí a Integrovaný program zlepšování kvality ovzduší Středočeského kraje (PSE a PZK) C.1.2.1 Doprava - rozvoj integrovaného dopravního systému Přeložka silnice II/101v lokalitě č.1 je součástí dílčího zkapacitnění aglomeračního okruhu Prahy. Program snižování emisí a Integrovaný program zlepšování kvality ovzduší Středočeského kraje (PSE a PZK) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje Koncepce odvádění odpadních vod a zásobování vodou (PRVAK) pitnou byla navržena v souladu s PRVAK.

10. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí. V případě návrhu změny č.7 územního plánu obce Jirny [1] nejsou stanoveny specifické ukazatele pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí.

-65-


11. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí. Vyhodnocení prokázalo, že vlivy koncepce územního plánu v rámci 7.změny ÚPO Jirny na životní prostředí jsou řešitelné v míře únosného zatížení. Z hlediska negativních vlivů na životní prostředí lze s předpokládanými změnami v území a s územním plánem jako celkem souhlasit, za podmínek uplatnění opatření pro jednotlivé lokality uvedených níže.

Opatření na ochranu krajinného rázu Lokalita č.2 1. Návrh záměrů v lokalitě č.2 bude řešený s ohledem na výškové hladiny navazující zástavby v sousedních lokalitách k.ú. Mstětice a Nehvizdy. Maximální výška hal s převažující funkcí by neměla přesáhnout úroveň 18 až 20 m. 2. Doporučeno je dodržet minimální podíl zeleně 20 % výměry pozemku. 3. Záměry v lokalitě č.2 by měly být řešeny s izolačními pásy zeleně s podílem vysokých dřevin, s cílem alespoň částečného zakrytí hmoty hal na stranách orientovaných do volné krajiny. 4. Záměry o halách s velkými hmotami v lokalitě č.2 je doporučeno řešit s barevným členěním fasády, které by mělo zajistit snížení jejich projevu. Lokalita č.3 5. Návrh záměrů v lokalitě č.3 by měl respektovat regulativy prostorového uspořádání minimální podíl zeleně 20 % a maximální výšku staveb 3 NP+P.

Opatření na ochranu vod Lokality č.2 a 3 6. Likvidace dešťových bude řešena retencí a zasakováním v místě vzniku (v rámci nebo v návaznosti stavebních pozemků), podle technických možností a vlastností horninového prostředí. Dimenzování retence je nutné provést s ohledem na požadavek normy TNV 75 9011 s periodicitou návrhového deště n = 0,2.rok-1 nebo nižší. Projektová dokumentace stavebních záměrů bude doložena hydrotechnickým výpočtem. 7. Zadržené vody z retenčních nádrží je možné využít k údržbě zeleně apod. 8. Odvádění dešťových vod do zasakovacího systému z míst ohrožujících jejich kvalitu musí být opatřeno předčistícím zařízením - aktuálně upraveno viz TNV 75 9011. Také plochy, které jsou exponované potenciálnímu havarijnímu úniku těchto látek (např. manipulační plochy v příslušných skladech, čerpacích stanicích, překladištích, technologických provozech) je zapotřebí vybavit odvodněním přes havarijní jímky nebo jiné prvky, které umožní zachytit uniklý objem ohrožující látky přímo v systému kanalizace před jejím vyústěním do zasakovacího zařízení. 9. Odváděním dešťových vod do horninového prostředí nesmí dojít ke vnášení závadných a nebezpečných látek do útvarů podzemních vod a ke zhoršení jejich kvality. Při odvádění dešťových vod je nutné plnit podmínky aktuálně platného „Plánu oblasti povodí Horního a Středního labe“. 10. Likvidaci technologických odpadních vod je nutné řešit individuálním čistícím zařízením podle charakteru znečištění tak, aby odpadní vody před vtokem do veřejné kanalizace byly v úrovni limitů stanovených v provozním řádu kanalizace. Např. vody z úpravy potravin s vysokým obsahem nerozpuštěných látek je nutné opatřit „tukovým lapolem“ apod.

Opatření na ochranu ovzduší Lokality č.2 a 3 11. Záměry umisťované do lokalit č.2 a 3 s možnostmi vyvolávat významné dopravní zatížení a záměry s významnými stacionárními zdroji, je nutné prověřit rozptylovou studií imisního zatížení z vyvolané dopravy podle konkrétní projektové dokumentace, ve stupni EIA nebo

-66-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.7 územního plánu obce Jirny DUR, vůči potenciálně nejzatíženějšímu prostoru pohybu a pobytu lidí a podle výsledků odborného posouzení uplatnit eliminační opatření, tak aby svými příspěvky nezpůsobovaly překračování imisních limitů ve smyslu z. 201/2012 Sb. Dopravní i rozptylová studie by měly zahrnovat kumulativní vlivy celé komerční zóny, tzn. příspěvky záměrů stávajících a připravovaných. 12. Stacionární zdroje znečištění ovzduší je nutné provozovat za podmínek stanovených platnou legislativou v oblasti ochrany ovzduší.

Opatření na ochranu zdraví před nepříznivými účinky hluku Lokality č.2 a 3 13. Návrh budoucích záměrů v lokalitách č.2 a č.3 se stacionárními zdroji hluku a záměrů vyvolávajících významné dopravní zatížení, prověřit akustickou studií šíření hluku ze stacionárních zdrojů a z dopravy podle konkrétní projektové dokumentace, ve stupni EIA nebo DUR. Akustické příspěvky provozu těchto záměrů by neměly znamenat překročení limitních hodnot (aktuálně ve smyslu NV.272/2011 Sb.) vůči vnějšímu prostoru nejbližších akusticky chráněným objektů a území. Akustický model hluku z dopravy je zapotřebí zpracovat na základě dopravní studie. Dopravní studie by měla obsahovat rozpad vyvolané dopravy do sítě veřejných komunikací podle charakteru záměru a měla by obsahovat i dopravní intenzity vyvolané provozem stávající i připravovaných záměrů komerční zóny. Tak, aby akustický model dával přehled o kumulativních vlivech na místní hlukovou situaci.

-67-


12. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů. Posuzovaný návrh [1] vyplývá z dlouhodobého vývoje v území a z aktuálního platného územního plánu. Upřesňuje podmínky vyplývající z nadřazené územně plánovací dokumentace ZÚR SK - koridor přeložky silnice II.třídy II/101 umožňující přímé napojení této komunikace na exit č.8 dálnice D11, napojení na budoucí obchvat Jiren a územní rezerva pro možné výhledové zkapacitnění silnice. Aktualizováno je zastavěné území, ochranná pásma inženýrských sítí. Na základě požadavků vlastníků pozemků jsou vymezena nová zastavitelná území v lokalitě č.2 - pro nerušící výrobu, doplňující komerční zónu, zastavitelná území v trojmezí obcí Jirny, Zeleneč a Nehvizdy. V navazujících pozemcích v sousedních správních územích již byla vydána územní rozhodnutí na logistické areály. Místní krajina je s plochým reliéfem, má velkého měřítko a otevřenou scénu bez sevření do přírodních horizontů. Má antropogenní sídelní charakter předpolí Prahy, s význačnými dopravními stavbami dálnicí, silnicemi II. třídy a koridory železničních tratí. Křížení silnic druhé třídy a dálnice tady vytváří významný dopravní uzel: Využívá jej rozrůstající se komerční zóna, která v současnosti obsahuje logistické sklady a nerušící výrobu bez výrazných akustických a imisních zdrojů. Nezastavěné části území téměř v celém rozsahu zabírá orná půda ve scelených blocích na níž probíhá intenzivní zemědělská výroba. Krajina je bez význačných přírodních a kulturně-historických hodnot, bez identifikovatelných harmonických vztahů a harmonického měřítka. Estetické hodnoty jsou silně omezené, lze je objevit pouze v monumentálním otevřeném prostoru. Krajina je fragmentovaná dopravními stavbami a má nízkou ekologickou stabilitu. Ovzduší je utvářeno provozem po dálnici a silnicích II. třídy a přenosem imisního zatížení z okraje Prahy a dalších velkých stacionárních zdrojů umístěných v širším okolí v rámci tohoto regionu. Na kvalitě ovzduší se podílí také intenzivní zemědělská výroby. Krajina je dobře provětrávaná. V území dochází k překračování limitních koncentrací benzo(a)pyrenu, krátkodobý imisní limit polétavého prachu PM10 je splněn bez žádné rezervy. Akustické poměry jsou dané zatíženými komunikacemi. Stacionární zdroje uvnitř komerční zóny jsou v dostatečné vzdálenosti a odstíněné od obytných území. Průjezd vyvolané dopravy je nekonfliktní, je možný přímým napojením na dálnici. Akustické expozice chráněných území z dopravního zatížení může vyvolat směrování dopravy do sídel. V případě Jiren je pro TNA vyloučeno dopravním značením. Přípravu jednotlivých záměrů je nutné posuzovat z hlediska směrování dopravy individuálně podle potřeb jednotlivých záměrů ve stupních přípravy EIA a DUR. Dopravní vlivy - hluk a ovzduší je nutné vždy posuzovat v kontextu celé komerční zóny se zahrnutím záměrů stávající a jejichž příprava probíhá. Prostupnost krajiny je zajištěna prvky územního sytému ekologické stability mimo území dotčených změnami, zbývajícími plochami nezastavěného území a v ochranných pásmech vedení VVN. Krajina je v současnosti již fragmentovaná a vliv těchto dílčích změn jí dále výrazně nezesiluje. V území nejsou dotčeny nemovité kulturní památky, nenacházejí se zde památkové rezervace, památkové zóny a významné archeologické lokality, ani zvláště chráněná území, přírodní parky a územní soustavy NATURA 2000 ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny. Změny se nedotýkají významných krajinných prvků. Předpokládaný rozvoj je odůvodnitelný vznikem civilizačních hodnot, vznikem pracovních míst a souvisejícím ekonomickým a hospodářským růstem v rozvojové oblasti OB1 Praha, kde se podle nadřazené územně plánovací dokumentace také předpokládá. Vymezením zastavitelných území dochází k předpokladům budoucího uvolnění zemědělské půdy ve třídách ochrany I. a III. To je možné na základě souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Pro omezení odtoku vody z území a posílení retenčních schopností krajiny je maximální objem dešťových vod daný možnostmi horninového prostředí určen k zasakování. Splaškové odpadní vody jsou řešeny odvedení do splaškové kanalizace na ČOV Mstětice jejímž recipientem je Čelákovický potok. Nakládání se splaškovými a dešťovými vodami navazuje na koncepci zastavitelných ploch v k.ú. Mstětice a Nehvizdy. Hodnocení jednotlivých lokalit je provedeno koncepčně na základě jejich vymezení v návrhu [1], podle místního šetření, nadřazených koncepčních materiálů, informací o stávajícím stavu životního prostředí ze zdrojů CENIA, informací Českého hydrometeorologického ústavu, z informací integrovaného registrů znečištění, Geologické informační služby, Ústředního archivu ČÚZK, Českého statistického úřadu, Národního památkového ústavu, Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.M. apod. K posouzení vlivů na životní prostředí byly vymezeny lokality na základě stanoviska Krajského úřadu Středočeského kraje, které představují možnosti umístění záměrů s potenciálními vlivy. Z hodnocení

-68-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.7 územního plánu obce Jirny vyplývá, že uplatnění změny územního plánu je možné a umístění budoucích záměrů je řešitelné v mezích únosné míry zatížení životního prostředí. Pro eliminaci vlivů budoucích záměrů na životní prostředí byla v úrovni koncepce návrhu 7.změny územního plánu stanovena základní snižující opatření. Návrh 7.změn územního plánu obce Jirny řeší vytyčené cíle územního plánování vhodným způsobem, v souladu se zásadami ochrany životního prostředí v úrovni nadřazených koncepcí, strategických dokumentů a v obecné legislativní úrovni ochrany životního prostředí.

-69-

Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí. Návrh změny č.7 územního plánu obce Jirny

Recommend Documents