VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ZMĚNY ČÍSLO 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU BAKOV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Vyhodnocení vlivů návrhu změny č. 4 územního plánu Bakov na životní prostředí podle přílohy zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ČÁST A podle přílohy 5 vyhlášky 500/2006 Sb.ze dne 10. listopadu 2006 ve znění pozdějších předpisů březen 2013

U-24, s.r.o.

Vyhodnocení vlivů návrhu změny č. 4 územního plánu Bakov na životní prostředí

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ZMĚNY ČÍSLO 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU BAKOV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODLE PŘÍLOHY ZÁKONA č. 183/2006 Sb., O ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍM ŘÁDU

Zpracovatelé: MGR. KATEŘINA RÖSCHOVÁ

(U - 24 s.r.o.)

MGR. DAVID TŘEŠŇÁK

(U - 24 s.r.o.)

Odpovědný řešitel: ING. MARIO PETRŮ – hodnocení koncepce autorizace ke zpracování dokumentace a posudku: rozhodnutí o udělení autorizace č. j. 58628/ENV/12

U – 24, s.r.o.

2


OBSAH OBSAH ................................................................................................................................................................... 3 1.STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍCM....................................................................................................................... 4 2.ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI .......................................................... 7 3.ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE................................................................................................................................................ 13 4.CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY........................................................................ 39 5.SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI ...................................................................................... 40 6.ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE ...................................................................................................... 41 7.POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ.......................................................... 53 8.POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ......................................................................................................................................................... 54 9.ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ.............................................................................................................................................. 55 10.NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ........................................................................................................................................ 55 11.NÁVRH POŽADAVKŮ NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH PLOCHÁCH A KORIDORECH Z HLEDISKA MINIMALIZACE NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ................................. 57 12.NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDÝCH ÚDAJŮ, ZÁVĚR .............................................................................................................................................................................. 57

U – 24, s.r.o.

3


1. STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍCM Bakov nad Jizerou má zastupitelstvem schválený územního plán ze dne 19. 1. 2000 (usn. č. 6) a změnu ÚPD č. 1a, schválenou zastupitelstvem města Bakov nad Jizerou dne 16. 8. 2006. Dále změny č. 02 a č. 03 a rozpracovanou změnu č. 5. Město Bakov nad Jizerou mělo rozpracovanou změnu č. 1b ÚPO Bakov nad Jizerou, která byla zpracována do fáze veřejně projednaného konceptu řešení s formulovanými, ale neschválenými pokyny pro dopracování návrhu řešení. Vzhledem ke značnému časovému odstupu zpracované dokumentace konceptu řešení i související dokumentace posouzení vlivů na životní prostředí (rok 2006) od formulování pokynů pro dokončení návrhu změny č.1b (rok 2011) a s tím souvisejícími změnami celé řady právních předpisů v oblasti územního plánování i životního prostředí, bylo po konzultaci s krajským úřadem doporučeno pořizování této změny ukončit a realizovatelné podněty převzít k řešení do nové změny č. 4 územního plánu obce Bakov nad Jizerou. V tomto smyslu rozhodlo zastupitelstvo města Bakov nad Jizerou dne 7. 9. 2011 tak, že ukončilo pořizování souboru změn č. 1b a rozhodlo usnesením č. Z 141/5-11 o pořízení změny č. 4 ÚPO Bakov nad Jizerou. Opětovně prověřované podněty vyplynuly z definovaných pokynů pro zpracování návrhu původního souboru změn č. 1b. Návrh změny č. 4 územního plánu Bakova nad Jizerou vymezuje celkem 8 ploch změn v celkové výměře 30,7 ha. Prověřením uplatněných podnětů v pořizované změny č. 4 ÚPO Bakov nad Jizerou hodlá město Bakov nad Jizerou rozšířit nabídku rozvojových ploch pro bydlení a spektrum nabídky podnikatelských aktivit v delším časovém horizontu. V sídlech Buda a Chudoplesy se realizuje postupně zástavba ploch pro bydlení, přičemž využito je více než 80% vymezených ploch. Z tohoto důvodu požaduje město Bakov nad Jizerou podněty pro řešení lokalit č. Z 4.6, Z4.7, Z4.8, Z4.9. Lokalita č. Z 4.1 řeší požadavek na situování jednoho rodinného domu, přičemž plocha k řešení tvoří nezastavěnou proluku mezi stávajícími objekty bydlení. Využití lokalit č. Z4.6 a Z4.7 je podmíněno zpracováním územní studie. Převedení ploch územních rezerv zejména pro rozvoj drobné výroby a smíšené městské zóny je požadován zejména z hlediska komplexního definování funkčního využití území zejména v prostoru silnic II/610 a R10. Jedná se o lokality č. Z 4.3, Z4.4, Z4.5. Pořizovatelem územního plánu je Městský úřad Bakov nad Jizerou, Odbor územního plánovaní a stavebního řádu, vydávajícím orgánem zastupitelstvo obce Bakov nad Jizerou a zpracovatelem Ing. arch. Břetislav malinovský – ARCHINVEST. Návrh změny č. 4 územního plánu byl vypracován v prosinci 2012. Vyhodnocení vlivů návrhu změny č. 4 územního plánu Bakova nad Jizerou na životní prostředí je zpracováno podle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Jeho zpracování vyplývá z požadavku uvedeného v koordinovaném stanovisku k návrhu zadání změny č. 4 územního plánu Bakova nad Jizerou vydaném dne 19. 10. 2011 Krajským úřadem Středočeského kraje, pod č. j.: 184076/2011/KUSK-OŽP/Más. Důvodem tohoto požadavku bylo navržení ploch pro výrobu, průmysl a další obdobné aktivity. Dále byly vyčleněny plochy pro bytovou zástavbu. Požadavek byl následně potvrzen stanoviskem ze dne 14. 12. 2011 pod č. j. 223220/2011/KUSK. Řešeným územím je správní území obce Bakov nad Jizerou, které je tvořeno šesti katastrálními územími: Bakov nad Jizerou, Buda, Chudoplesy, Horka u Bakova nad Jizerou, Malá Bělá a Zvířetice. Změna č. 4 se týká 4 katastrálních území: Bakov nad Jizerou, Horka u U – 24, s.r.o.

4


Bakova nad Jizerou, Chudoplesy a Buda. Celková rozloha území je 2 701 ha. Obec Bakov nad Jizerou má v současné době 4 999 trvale bydlících obyvatel (údaj k 1. 1. 2012). Obec Bakov nad Jizerou (kód obce: 535427) z hlediska správního spadá do okresu Mladá Boleslav (LAU1 (do 31. 12. 2007 NUTS 5): CZ0207), kraje Středočeského (NUTS 3: CZ020) a oblasti Střední Čechy (NUTS 2: CZ02). Sousedí s obcemi Ptýrov, Mnichovo Hradiště, Kněžmost, Dolní Stakory, Kosmonosy, Bradlec, Bítouchov, Bělá pod Bezdězem, Bílá Hlína a Nová Ves u Bakova.

U – 24, s.r.o.

5


Obrázek 1: Správní území města Bakov nad Jizerou v topografické mapě

U – 24, s.r.o.

6

2. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI Pro účely této kapitoly byly vybrány koncepce upravující cíle v oblasti ochrany životního prostředí a zdraví obyvatel na národní, regionální (krajské) a lokální úrovni. Národní úroveň Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR Zdraví pro všechny v 21. století (2002), Dopravní politika České republiky pro léta 2005 – 2013 (2005), Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025 (2011), Národní program snižování emisí České republiky (2007), Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice (2004), Plán odpadového hospodářství České republiky (2003, aktualizace 2009), Národní implementační plán Stockholmské úmluvy v České republice (2005), Národní program čistší produkce (2000), Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky (2005), Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky (2004), Státní energetická koncepce České republiky (2004, připravovaná aktualizace MPO ČR), Státní politika životního prostředí České republiky 2004 – 2010 (2004), Státní program ochrany přírody a krajiny České republiky (1998, aktualizace 2009), Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů (1999), Strategie ochrany před povodněmi v České republice (2000), Zásady urbánní politiky (2010) a Politika územního rozvoje České republiky 2008 (schválena vládou 20. 7. 2009). Národní koncepce jsou promítnuty v koncepcích na regionální úrovni, kde jsou podrobněji specifikovány cíle a opatření a mají konkrétnější vazbu k území. Z tohoto důvodu jsou dále komentovány a hodnoceny cíle na úrovni regionu Středočeského kraje. Uvedeny jsou pouze koncepce, které mohou mít výraznější vazby na proces územního plánování a na změny využití území. U těchto koncepcí je posouzena vazba na návrh změny územního plánu, tj. do jaké míry předkládané požadavky předkládané dokumentace mohou ovlivnit naplňování stanovených cílů. V Politice územního rozvoje České republiky 2008 jsou vymezeny tzv. rozvojové osy a rozvojové oblasti, dále specifické oblasti, koridory a plochy dopravní infrastruktury a koridory a plochy technické infrastruktury a souvisejících záměrů. Území města Bakov nad Jizerou leží na rozvojové ose OS3 (Praha – Liberec – hranice ČR/Německo, Polsko) a prochází jím koridor kombinované dopravy KD1. Regionální úroveň Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje (2002, aktualizace 2006), Územní energetická koncepce Středočeského kraje (2005), Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje (aktualizace 2008), Povodňový plán Středočeského kraje (2004, pravidelně aktualizován), Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje do roku 2015 (2004, pravidelně aktualizován), Plán oblasti povodí Dolní Vltavy (konečný návrh 2009, Zastupitelstvo Středočeského kraje jej schválilo dne 30. 11. 2009 usnesením č. 308/2009/ZK), Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje (2004, aktualizace 2008), Program snižování emisí Středočeského kraje a Integrovaný program zlepšování kvality ovzduší Středočeského kraje (2004, změny 2007, 2008 a 2012), Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatel Středočeského kraje – „ZDRAVÍ 21“, Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006 – 2016 (2006).


Zásady územního rozvoje Středočeského kraje vydalo zastupitelstvo Středočeského kraje v prosinci 2011, číslo usnesení: 4-20/2011/ZK ze dne 19. 12. 2011. V Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje je navržena plocha rozvojové oblasti krajského významu OBk2 Mladá Boleslav – Mnichovo Hradiště, ve které leží správní území města Bakov nad Jizerou. Vybrané cíle z uvedených koncepcí ve vztahu k posuzovanému návrhu změny územního plánu shrnuje následující tabulka. Tabulka 1: Vztah návrhu územního plánu Bakov nad Jizerou a vybraných koncepcí a cílů ochrany životního prostředí na krajské úrovni (zdroj: http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/zivotni-prostredi-a-zemedelstvi/koncepcev-oblasti-zp, http://www.kr-stredocesky.cz/) Koncepce Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje do roku 2015

Vybrané cíle Bakov nad Jizerou: projektová dokumentace na nové připojení Bakova nad Jizerou + nový vodojem B.n/J., navržené zatížení odpadními vodami přitékajícími na čistírnu a svozem bude ČOV postupně plně vytížena.

Zhodnocení vztahu - návrh změny ÚP nemění koncepci vodního hospodářství

Stávající technologie čištění odpadních vod a kapacitní parametry ČOV jsou vyhovující. Buda, Horka u Bakova nad Jizerou: systém zásobování pitnou vodou vyhovuje a nebude se měnit ani v budoucnu. Po roce 2015 bude nezbytné zajistit rekonstrukci stávajících, nebo výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. V roce 2020 budou veškeré odpadní vody z jímek likvidovány v ČOV Bakov. Chudoplesy: návrh neměnit systém zásobování obyvatel pitnou vodou, návrh rekonstruovat nevyhovující řady. Ve výhledu je uvažováno s výstavbou nové kanalizační sítě, napojené na kanalizační síť Bakova. Plán oblasti povodí Horního a středního Labe

▪ Programy opatření k dosažení cílů ochrany vody jako složky životního prostředí uvádí pro vodní útvar zasahující do území obce následující opatření: - Snížení znečištění odpadních vod

- jedná se o opatření obecného charakteru, která nejsou v návrhu územního plánu zohledněna

z průmyslových

- Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů - Opatření k zamezení využívání území

nevhodného

- Opatření k eliminaci dusíku plošného zdroje znečištění vod

jako

- Drobní znečišťovatelé a menší obce do 2000 obyvatel

U – 24, s.r.o.

8


Koncepce

Vybrané cíle - Ochrana obojživelníků

Zhodnocení vztahu

- Migrační zprostupnění Jizery - Zprůchodnění migrační překážky - Průzkumný monitoring ▪ Programy opatření – ochrana před povodněmi: - Nejsou uvedena žádná opatření Povodňový plán Středočeského kraje

- na území města Bakov nad Jizerou se nachází několik ohrožených objektů a jeden ohrožující objekt – ČOV.

- lokality z návrhu změny č. 4 neleží v aktivní zóně záplavového území, ani v záplavovém území Q100. Pouze lokalita Z4.1 leží v blízkosti hranice záplavového území Q100 vodního toku Jizera

Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje

▪ Závazná část POH Středočeského kraje – aktualizace 1 - 1.2.1. Obecné zásady – není podporována výstavba a provoz zařízení umístěných ve zvláště chráněných územích ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. nakládajících s odpadem, který má původ mimo tato území

- návrh ÚP nevymezuje nové plochy, na kterých by bylo přípustné nakládání s odpady

- 1.2.2. Komunální odpady – ve všech obcích s více než 1 000 obyvatel je podporována výstavba sběrných dvorů (u obcí nad 5 000 obyvatel v rozsahu 1 sb. dvůr na 5 000 až 8 000 ob.)

- počet obyvatel je 4 999 (k 1. 1. 2012), město provozuje sběrný dvůr, nemá zpracovanou koncepci odp. hospodářství, návrh změny ÚP podrobněji neřeší

- 1.2.3. Biologicky rozložitelné odpady – je podporován rozvoj domácího a komunitního kompostování, zejm. ve vesnické a příměstské zástavbě.

- město nemá zpracovanou koncepci odp. hospodářství, návod na třídění bioodpadu na stránkách města, návrh změny ÚP podrobněji neřeší

- 1.2.6. Skládky, terénní úpravy a rekultivace – na území kraje není podporována výstavba skládek všech skupin v nových lokalitách. Výstavba nových kazet u stávajících skládek je možná. Jsou povolovány pouze skládky s minimální celkovou kapacitou více než 250 tis. m3 a s roční kapacitou větší než 20 000 tun. Je podporována přeměna stávajících skládkových areálů na centra komplexního nakládání s odpady

- na území města Bakov nad Jizerou není provozována žádná skládka odpadů

- Cíl H. – Opatření H.4. - doplnit systém odděleného sběru využitelných složek komunálního odpadu (zejm. papír, kovy) o další doplňkové způsoby sběru odpadů od občanů (např. sběrné dvory, sběry ve školách, občasné sběry zájmových

U – 24, s.r.o.

- město nemá zpracovanou koncepci odp. hospodářství; návrh změny ÚP podrobněji neřeší - doplňkové způsoby sběru odpadů územní plánování ovlivnit nemůže

9


Koncepce

Vybrané cíle organizací, výkupny surovin apod.)

Zhodnocení vztahu

▪ Směrná část POH Středočeského kraje - B.1.1. - zvýšit hustotu separačních hnízd v obcích na 1 sběrné místo s 3 kontejnery/ 300 - 350 obyvatel

Program snižování emisí a Integrovaný program zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje (ve znění nařízení Stč. k. č. 1/2008)

- město a jeho místní části mají 17 sběrných míst na tříděný odpad s celkem 99 kontejnery. Návrh změny ÚP podrobněji neřeší – hustotu separačních kontejnerů územní plánování ovlivnit nemůže.

- na základě vyhodnocení imisních dat a následného vyhlášení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší a v závislosti na počtu obyvatel žijících v OZKO a na tom, zda jsou překračovány meze tolerance nebo více imisních limitů, byly na území kraje stanoveny prioritní města a obce, členěné do několika kategorií, město Bakov nad Jizerou spadá do 1. prioritní oblasti (okolí silnice R10). ▪ Snížení emisní a imisní zátěže z automobilové dopravy - základní opatření 1.1 - Odklonění tranzitní dopravy mimo oblasti obytné zástavby (obchvaty apod.)

- tranzitní doprava je realizována mimo oblasti obytné zástavby

- základní opatření 1.5 - parkovací politika (záchytná parkoviště u železničních zastávek a významných autobusových terminálů)

- podrobněji návrhem změny ÚP neřešeno

- základní opatření cyklistické dopravy

Podpora

- přes území města vedou cyklostezky 8155, 8153, 241 a 8150, v návrhu Generelu cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje jsou ještě doplněny o cyklostezku podél Jizery; návrh změny ÚP cyklotrasy neřeší

- 2.1 - Výsadby izolační zeleně u komunikací a dalších zdrojů prašnosti

- návrh ÚP navrhuje jednu plochu doprovodné a rozptýlené sídelní zeleně v blízkosti komunikace. - podrobněji návrhem změny ÚP neřešeno

1.9

-

▪ Opatření k omezování prašnosti

- 2.4 - Snižování prašnosti v území vegetačními úpravami Územní energetická koncepce Stř. kraje

- využití obnovitelných zdrojů energie

Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje

- 2.1.1.1 Reprezentativní síť MZCHÚ dostatečně zajišťující ochranu ohrožených typů biotopů a druhů rostlin a živočichů ve

U – 24, s.r.o.

(Z pohledu venkova má velký význam především zvyšování využití obnovitelných zdrojů energie.)

- na území města se nachází vodní elektrárna s instalovaným výkonem 300 kW, návrh změny ÚP neobsahuje další využití obnovitelných zdrojů energie - návrh změny ÚP nezasahuje do MZCHÚ

10


Koncepce v letech 2006 – 2016

Vybrané cíle Středočeském kraji

Zhodnocení vztahu

- 2.4.1.4. - Zvýšení výměry lesů důslednou ochranou stávajících a zalesněním vhodných lokalit nelesních půd

- návrh změny ÚP nenavrhuje nové lesní plochy

- 2.4.2.1. - Zpomalení nárůstu záborů ZPF

- zábor ZPF je značný, převažují však půdy 4. a 5. třídy ochrany (část lokalit je přebírána z platné ÚPD)

- 2.4.4. - Ochrana krajiny s využitím institutu významného krajinného prvku (VKP)

- na území města se dle informace z MěÚ, odb. ŽP Ml. Boleslav registrované VKP nenachází

- 2.4.5.2. - Respektování územního systému ekologické stability (ÚSES) v územně plánovacích dokumentacích

- změny ÚP respektují ÚSES, některé lokality s prvky ÚSES hraničí

- 2.5.1.2. - ÚP jako nástroj k zamezení nepřiměřené suburbanizace volné krajiny i mimo ZCHÚ a prvky ÚSES

- návrh změny ÚP nezakládá rámec pro suburbanizaci

2.6.1.2 – Harmonická krajina a její ochrana jako jeden z cílů ÚP

- harmonická krajina nebude změnou ÚP zásadně dotčena

2.6.2.2. – Realizace zlepšujících krajinotvorných opatření a tlumení vlivu rušivých staveb na krajinný ráz.


- 2.6.3.1 - Uplatňování prostupnosti krajiny jako podmínky při územním plánování a umisťování a rekonstrukci staveb (především liniových)

- návrh změny UP navrhuje několik ploch pro dopravní silniční infrastrukturu, umožňující dopravní obslužnost nově navrhované zástavby. Nejedná se o bariéry prostupnosti krajinou.

Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje

- na území města Bakov nad Jizerou je navržená varianta vést cyklostezku 241 i po levém břehu řeky Jizery, cyklostezka by procházela přímo městem Bakov nad Jizerou


Program rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji

- strategické opatření 2.3 sportovních a zábavních celoročním využitím

- Rozvoj areálů s

- návrh změny ÚP počítá s jednou lokalitou sportovní rekreace v rámci zóny bydlení venkovského typu

- strategické opatření 2.4 – Rozvoj komplexních areálů volného času a turismu (ubytování, volnočasový program, doplňkové služby, zážitky) z nevyužitých objektů a areálů (brownfieldů).


Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje

U – 24, s.r.o.

Strategický cíl A.1 – Rozvoj produkční základny A.1.3 – Podpora revitalizace ekonomicky nevyužitých, případně podvyužitých území (brownfields – bývalé vojenské újezdy, průmyslové areály, zemědělské podniky

- všechny nové lokality jsou navrženy na orné půdě, revitalizaci brownfieldů návrh změny ÚP neřeší

11


Koncepce

Vybrané cíle

Zhodnocení vztahu

apod.) Strategický cíl B. 2 – Rozvoj energetiky B.2.4. - Zavádění a využívání alternativních zdrojů energie

Strategický cíl C.1 – Vyvážený rozvoj sídel C.1.3 – Vytváření podmínek pro rozvoj bydlení, podnikání a služeb na venkově Zásady územního rozvoje Středočeského kraje

- na území města se nachází vodní elektrárna s instalovaným výkonem 300 kW, návrh ÚP neobsahuje další využití obnovitelných zdrojů energie - většina navržených lokalit je určena pro bydlení, drobnou výrobu a služby

2.3.2. Rozvojová oblast OBk2 Mladá Boleslav – Mnichovo hradiště - (37) c) bydlení rozvíjet zejména ve vyjmenovaných městech včetně Bakova nad Jizerou.

- celkem 5 lokalit v návrhu změny UP je navrženo pro bydlení

- (37) d) ekonomické aktivity rozvíjet zejména v územích s dobrým napojením na silnici R10 v prostorech Mladá Boleslav – Kosmonosy, Bakov nad Jizerou a Mnichovo Hradiště

- dvě lokality navrženy pro drobnou výrobu a výrobní služby

- (37) e) využívat v maximální míře plochy vhodné pro transformaci

- uvedené plochy nejsou návrhem zm. ÚP řešeny

- (38) g) respektovat požadavky na ochranu přírodních hodnot, zejména EVL Bezděčín, Horní Stakory, Rečkov, NPP – Radouč, Rečkov; PR – Vrch Baba u Kosmonos, PP – Lom u Chrástu, Podhradská tůň, Skalní srub Jizery.

- respektováno, změna UP se netýká těchto lokalit ani jejich blízkosti

- (38) h) Respektovat požadavky na ochranu a upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES: 1239 Rečkov-Klokočka, 1236 Vrch Baba u Kosmonos, 1780 ZvířeticePodbabská a Dalešická tůň (1237 Podhradská a Dalešická tůň)

- změny ÚP respektují ÚSES, některé lokality s prvky ÚSES hraničí

Lokální úroveň Tabulka 2: Vztah návrhu územního plánu Bakov nad Jizerou a koncepcí a cílů ochrany životního prostředí na lokální úrovni (zdroj: http://www.bakovnj.cz/fota/1779/SPRM_Bakov_2009_03_18.pdf) Koncepce Strategický plán rozvoje města Bakov nad Jizerou

U – 24, s.r.o.

Vybrané cíle 3.4. Strategické cíle Zabezpečit racionální s městskou zelení

Zhodnocení vztahu hospodaření

- navrhované lokality Z4.6 a Z4.7 mají zpracovanou zastavovací studii. Jsou zde vymezeny plochy také pro sídelní zeleň. Vymezené lokality nezasahují do systému městské zeleně.

12


3. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Ovzduší a klima Území obce Bakov nad Jizerou spadá do jedné klimatické oblasti T2 (členění dle Quitta). Oblast T2 je charakterizovaná jako teplá klimatická oblast s dlouhým, teplým a sušším létem. Přechodné období je zde krátké, s teplým až mírně teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá, suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Podrobnější charakteristiky této oblasti uvádí následující tabulka. Proudění vzduchu je s převahou větrů západních a východních směrů. Tabulka 3: Klimatické charakteristiky oblasti (zdroj: Atlas podnebí Česka, 2007)

Klimatická charakteristika počet letních dní počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více počet dní s mrazem počet ledových dnů průměrná lednová teplota průměrná červencová teplota průměrná dubnová teplota průměrná říjnová teplota průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více suma srážek ve vegetačním období suma srážek v zimním období počet dní se sněhovou pokrývkou počet zatažených dní počet jasných dní

T2 50 -60 160 – 170 100 – 110 30 – 40 -2 - -3 18 – 19 8–9 7–9 90 – 100 350 – 400 200 – 300 40 – 50 120 – 140 40 – 50

Kvalita ovzduší není v Bakově nad Jizerou sledována. Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP ČR o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2010, je území stavebního úřadu města Mladá Boleslav zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). (Věstník MŽP, Únor 2012, částka 2) Plošné rozložení území s překročenými imisními limity poskytuje ve vektorové podobě ČHMÚ, na jejich základě lze konstatovat, že na části řešeného území byly v roce 2011 překročeny imisní limity (LV 90,9%) znečišťujících látek vyhlášené pro ochranu lidského zdraví. Lze odhadnout, že na části území byl překročen také cílový imisní limit (TV 11,2%). Vlivem silnice R10 dochází v území k překračování limitu pro 24-hodinové koncentrace částic PM10, k překračování cílového limitu pro benzo(a)pyren dochází na území sídla. (OZKO, 2010) Zdroje znečišťování ovzduší Dle evidence zdrojů znečišťování ČHMÚ (za rok 2010) nejsou na území města Bakov nad Jizerou významné zdroje znečištění ovzduší. V obci jsou pouze střední či malé zdroje znečištění. V blízkosti obce je zdrojem znečištění rychlostní silnice R10. Podle dokumentu U – 24, s.r.o.

13


Profil města Bakova nad Jizerou mohou mít na kvalitu ovzduší vliv velké zdroje znečištění provozované v Mnichově Hradišti: LIMONA a.s. a v Bělé pod Bezdězem: DEHTOCHEMA BITUMAT, s.r.o. (zejm. oxid siřičitý a NOx), PAPÍRNY BĚLÁ a.s. (zejm. oxid siřičitý) a BLAIMER INTERNATIONAL s.r.o. (Profil města Bakov nad Jizerou, 2008)

Hluk Za hlavní zdroje hluku na území města lze označit komunikace č. II/610, II/276 a rychlostní silnici R10, dále pak železniční tratě č. 070 Praha - Turnov a 080 Bakov n. J. – Jedlová, lokálně pak obalovna. Dle výsledků celostátního sčítání dopravy 2010, prováděného Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, měl roční průměr denních intenzit všech vozidel za 24 hodin ve sčítacím úseku číslo 10590 (komunikace č. II/610) hodnotu 5 890 (největší podíl (cca 88 %) měla osobní vozidla). Ve sčítacím úseku číslo 1-0577 (pro rychlostní silnici R10) měl roční průměr denních intenzit všech vozidel za 24 hodin hodnotu 19 083, z čehož 18 % zahrnovala těžká vozidla a 82 % osobní vozidla. Přesné výsledky sčítání dopravy 2010 uvádí následující tabulka. Tabulka 4: Sčítání dopravy 2010 na vybraných komunikacích (zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR)

Kom. č.

Sčítací úsek

Těžká motorová vozidla

Osobní a dodávková vozidla

Jednostopá motorová vozidla

Součet všech vozidel

[voz/24h] II/610

Kosmonosy – křiž. II/276

647

5 163

80

5 890

II/610

Křiž. II/276 – Mnichovo Hradiště z.z.

791

4 228

96

5 115

R10

zaús. 38 – křiž. II/276

3 448

15 599

36

19 083

R10

křiž. II/276 – křiž. II/268

3 718

16 685

36

20 439

II/276

vyús. 2761 – křiž. R10

521

2 650

32

3 203

II/276

křiž. R10 - Kněžmost

276

1 511

24

1 811

Území obce je zahrnuto do území, kde se pořizují strategické hlukové mapy dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES. Ve strategické hlukové mapě z roku 2007 jsou zobrazeny izofony ukazatelů Ldvn a Ln v okolí rychlostní silnice R10. Z hlukové mapy lze vyčíst, že hladina hlukového ukazatele v blízkosti silnice R10 nepřekračuje mezní hodnoty v nejbližších sídlech. V blízkosti sídla Trenčín se projevuje efekt protihlukové stěny při R10. Na následujících obrázcích jsou výřezy z hlukové mapy zpracované dle vyhlášky č. 523/2006 Sb., o hlukovém mapování. První obrázek zobrazuje průběh izofon pro ukazatel Ldvn. Ukazatel Ldvn je hlukový ukazatel pro celodenní obtěžování hlukem, mezní hodnota pro tento ukazatel je stanovena na 70 dB pro silniční a železniční dopravu, 60 dB pro letiště a 50 dB pro stacionární provozy (tzv. integrovaná zařízení). Druhý obrázek zobrazuje průběh izofon pro ukazatel Ln. Ukazatel Ln je hlukovým ukazatelem pro rušení spánku, jeho mezní hodnota je stanovena na 60 dB pro silniční dopravu, 65 dB pro železniční dopravu, 50 dB pro

U – 24, s.r.o.

14


letiště a 40 dB pro integrovaná zařízení. Mezní hodnoty hlukových ukazatelů stanovuje vyhláška č. 523/2006 Sb. Obrázek 2: Hluková mapa rychlostní silnice R10, severní část území (zdroj: http://hlukovemapy.mzcr.cz/silnice.html, 06/2007)

U – 24, s.r.o.

15


Obrázek 3: Hluková mapa rychlostní silnice R10, jižní část území (zdroj: http://hlukovemapy.mzcr.cz/silnice.html, 06/2007)

Součástí strategického hlukového mapování je i odhad celkového počtu osob žijících ve stavbách pro bydlení v jednotlivých katastrálních územích. Odhad je vypracován pro výšku 4 m nad zemí a pro nejvíce vystavené části obvodového pláště, a to pro rozsah hodnot hlukového ukazatele pro den-večer-noc (Ldvn) (dB): 55-59, 60-64, 65-69, 70-74, >75 a hlukového ukazatele pro noc (Ln) (dB): 45- 49, 50-54, 55-59, 60-64, 65-69, >70. Výsledky pro sídlo Bakov nad Jizerou udává následující tabulka. Tabulka 5: Odhad počtu osob žijících v jednotlivých hlukových pásmech (zdroj: Strategická hluková mapa pro pozemní komunikace pro oblast I., EKOLA) Hlukový ukazatel den – večer – noc (Ldvn) Ldvn [dB]

55-59

60-64

65-69

70-74

>75

odhad počtu osob

510

72

7

0

0

hlukový ukazatel noc (Ln) Ln [dB]

45 -50

50-54

55-59

60-64

65-69

>70

odhad počtu osob

928

167

11

1

0

0

Dalším důležitým zdrojem hluku v obci je železniční doprava. V okolí železničního nádraží je nadměrným hlukem zasažen pás území široký až 314 m (v noci). (Profil města Bakov nad Jizerou, 2008) Strategická hluková mapa železnic není pro trať 070 (Praha – Turnov) zhotovena.

U – 24, s.r.o.

16


Z hlediska splnění legislativně daných limitních hodnot pro hluk je určující splnění hygienických limitů pro hluk, které jsou dané v nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, jež nabylo účinnosti 1. listopadu 2011 a zrušilo tak nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Hodnoty hluku, s výjimkou vysokoenergetického impulsního hluku, se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. V denní době se stanoví pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin (LAeq,8h), v noční době pro nejhlučnější 1 hodinu (LAeq,1h). Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a dráhách a pro hluk z leteckého provozu se ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T stanoví pro celou denní (LAeq,16h) a celou noční dobu (LAeq,8h). Hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T se rovná 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 3 k uvedenému nařízení. Pro vysoce impulsní hluk se přičte další korekce - 12 dB. Obsahuje-li hluk tónové složky, s výjimkou hluku z dopravy na pozemních komunikacích a drahách, nebo má-li výrazně informační charakter, jako například řeč, přičte se další korekce - 5 dB. S uvážením korekcí dle předchozího odstavce lze uvést následující hygienické limity: Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru ostatních staveb a v chráněném ostatním venkovním prostoru pro hluk z dopravy na dálnicích, silnicích I. a II. třídy a místních komunikacích I. a II. třídy v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích, je: Denní doba (6:00-22:00)

LAeq,16h = 50 + 10 = 60 dB

Noční doba (22:00 – 6:00)

LAeq,8h = 40 + 10 = 50 dB

Při použití korekce na starou hlukovou zátěž: Denní doba (6:00-22:00)

LAeq,16h = 50 + 20 = 70 dB

Noční doba (22:00 – 6:00)

LAeq,8h = 40 + 20 = 60 dB

Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru ostatních staveb a v chráněném ostatním venkovním prostoru pro hluk z dopravy na silnicích III. třídy a místních komunikacích III. třídy je: Denní doba (6:00-22:00)

LAeq,16h = 50 + 5 = 55 dB

Noční doba (22:00 – 6:00)

LAeq,8h = 40 + 5 = 45 dB

Při použití korekce na starou zátěž: Denní doba (6:00-22:00)

LAeq,16h = 50 + 20 = 70 dB

Noční doba (22:00 – 6:00)

LAeq,8h = 40 + 20 = 60 dB

kde 50 dB je základní hladina akustického tlaku A LAeq,T pro denní dobu 40 dB je základní hladina akustického tlaku A LAeq,T pro noční dobu +5, +10 a +20 dB jsou příslušné korekce dle části A přílohy č. 3 NV č. 272/2011 Sb. Starou hlukovou zátěží se rozumí stav hlučnosti působený dopravou na pozemních komunikacích a drahách, který v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru vznikl před 1. 1. 2001. Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, výměně kolejového svršku, popřípadě rozšíření vozovek při

U – 24, s.r.o.

17


zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy. Korekci pro starou hlukovou zátěž není možno až na výjimky (přístavby, nástavby stávajícího obytného objektu, výstavba ojedinělého obytného objektu v rámci dostavby proluk, center obcí a jejich historických částí) použít při posuzování vlivu hluku ze stávajících zdrojů hluku na nově vzniklé chráněné venkovní prostory a chráněné venkovní prostory staveb, tedy ani na území, která jsou nově územním plánem navrhovány za obytné. Zde je nutné splnit základní hygienické limity bez této korekce.

Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru ostatních staveb a v chráněném ostatním venkovním prostoru pro hluk z dopravy na účelových komunikacích a pro hluk z objektů a areálů komerce a výroby (včetně parkovišť) je: Denní doba (6:00-22:00)

LAeq,16h = 50 dB

Noční doba (22:00 – 6:00)

LAeq,8h = 40 dB

Komunikace č. II/610 představuje ve smyslu vládního nařízení č. 272/2011 Sb. místní komunikaci II. třídy, a jsou tak pro ni stanoveny hygienické limity 60 dB ve dne (6 - 22 hod.) a 50 dB v noci (22 - 6 hod.). Zde však je možno uplatňovat hygienický limit pro hluk z dopravy s uvažováním korekce na starou hlukovou zátěž. Z údajů o intenzitě dopravy a ze znalosti konfigurace obytné zástavby vzhledem ke stávajícím komunikacím je odhadováno, že v chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném venkovním prostoru nedochází k překračování hygienického limitu pro hluk z komunikací. Tento odhad však není ověřen modelací ani měřením. Voda a hydrogeologie, vodní hospodářství Dominantním vodním tokem v katastru i celém mladoboleslavsku je řeka Jizera (ČHP 105-02-060), která protéká územím od severu k jihu. Řeka meandruje v široké nivě a místy se dosud zachovala stará říční ramena. Jizera i její hlavní přítoky v katastru jsou vodohospodářsky významné toky. Levostranným přítokem je Kněžmostka (ČHP 1-05-02073), obtékající město Bakov nad Jizerou z jihu, do Jizery vtéká na okraji města. Pravostranným přítokem je říčka Bělá (ČHP 1-05-02-061). U Velkého Rečkova protéká přírodní rezervací a zleva do ní ústí Rokytka (Klokočka, ČHP 1-05-02-068), do Jizery se vlévá u Malé Bělé. V severní části obce se nachází velké koupaliště. Další vodní nádrž se nachází západním směrem mezi zástavbou obce a řekou Jizerou. Sídlo Buda, ležící ve východním výběžku katastru, je obklopeno rybníky: Pátek s menší vodní nádrží a Stržský rybník. V zájmovém území jsou další malé vodní toky a nádrže. Jedná se o uměle založené, většinu průtočné rybníky, které byly budovány pro zdržování vody v krajině. Část území obce s pravostrannými přítoky Jizery spadá do hydrogeologického rajonu Jizerská křída pravobřežní (4410). Levostranné přítoky jsou zahrnuty v hydrologickém rajonu Jizerská křída levobřežní (4430). Dle hydrogeologické mapy v měřítku 1:50 000 lze v zájmovém území rozlišit písčité hlíny, hlinité písky a písčité štěrky, vázající se na tok řeky Jizery. Dále se v území vyskytují vápnité jílovce a prachovce (Z od Bakova nad Jizerou), písčité štěrky teras (V od Bakova nad Jizerou), písčitohlinité sedimenty údolních niv + místy regionální izolátor teplického a řezenského souvrství ležící v nadložním průlinovopuklinového kolektoru C jizerského souvrství, místy relikty nezvodněných teras fluviálních písčitých štěrků. V západní část území je nadložní průlinovo-puklinový koletor C jizerského souvrství. Koeficient transmisivity se pohybuje v rozmezí 6.10-3 – 1.10-5 m2.s-1. Celé území je charakterizováno výskytem podzemní vody vyžadující složitější úpravu (voda III. kategorie).

U – 24, s.r.o.

18


Pro vodárenské využití je podzemní vody nutné upravovat odželezňováním, vodu z rajónu 4410 současně i dezinfikovat, případně provést eliminaci amoniakálního dusíku. (http://maps.kraj-lbc.cz/mapserv/prvkuk/dokumenty/hydrogeologie.htm) Nejbližší sledovaný profil z hlediska hodnocení jakosti vody Jizery se nachází u Tuřice (Předměřice – Jizera, CHMI_4003). Je u silničního mostu Předměřice nad Jizerou - Tuřice (cca 15 m od mostu proti proudu na levém břehu), není tedy pro vyhodnocované území reprezentativní. Voda v řece Jizeře je vlivem významnějších znečišťovatelů (města Semily, Železný Brod, Turnov, Příšovice) na území obce Bakov nad Jizerou hodnocena jako znečištěná (III. třída jakosti vod podle normy ČSN 75 7221). (Vodohospodářská bilance za rok 2010) Od Turnova je výrazněji překračován imisní standard u fekálních koliformních bakterií. Říčky Bělá a Kněžmostka mají nejhorší jakost vody (IV. třída), u Bělé byla IV. třída vyhodnocena v ukazatelích BSK5 a CHSKCr. Podle nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu (které od 1. srpna 2012 nahradilo nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech), náleží katastrální území Bakov nad Jizerou mezi vymezené zranitelné oblasti. Ve zranitelných oblastech z NV č. 262/2012 Sb. vyplývají podmínky pro hospodaření na zemědělských pozemcích (zejm. hnojení, skladování hnojiv, protierozní opatření atp.) vztahující se na fyzické nebo právnické osoby, které provozují zemědělskou výrobu. Přibližně polovina území obce spadá do chráněné oblasti přirozené akumulace vod Severočeská křída. (Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Mladá Boleslav 2004) Na území se nachází ochranná pásma I. i II. stupně vodních zdrojů Klokočka a Bradlec. (heis.vuv.cz) V řešeném území je na Jizeře, Bělé a Kněžmostce vymezeno záplavové území Q5, Q20 a Q100 a aktivní zóna záplavového území. (ÚAP ORP Mladá Boleslav, 2010) Město Bakov nad Jizerou je zásobováno pitnou vodou z veřejného vodovodního řadu. Bakov nad Jizerou je zásobován odbočkou z ÚV Rečkov do Mladé Boleslavi. Malá Bělá je zásobovaná odbočkou z ÚV Rečkov do VDJ Bradlec. Horka je napojena na vodovod Bakov nad Jizerou. Vodovod v Budě je napojen na vodovod obce Býčina. Velký Rečkov, Malý Rečkov a Klokočka veřejný vodovod nemají. V Podhradí je veřejný vodovod napojen na výtlačný řad z ÚV Rečkov do Mladé Boleslavi. Obec Chudoplesy je napojena na SV Mladá Boleslav z VDJ Bradlec (300, 0/295,0 m n. m.). (Profil města Bakov nad Jizerou, 2008) Zdrojem vody jsou vrty v prameništi Bradlec a Rečkov, které se nacházejí severně od Mladé Boleslavi. Kapacita ÚV je podle vodoprávního povolení 280 l/s. (Plán rozvoje vodovodů a kanalizací, 2007) Vodovodní systémy ve městě Bakov nad Jizerou zajišťují dle Profilu města dostatečné zásobování pitnou vodou a jsou vyhovující i do budoucna. (Profil města Bakov nad Jizerou, 2008) Bakov nad Jizerou má jednotnou veřejnou kanalizaci (uvedená do provozu v roce 1992) s ČOV, která se nachází JZ od města vedle sportovního stadionu. (Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Mladá Boleslav 2004) Výstavbou kanalizace Bakov nad Jizerou – Trenčín v roce 2008, je téměř celé město odkanalizováno. Výjimkou jsou místní části Bakova nad Jizerou – Malá Bělá, Horka, Buda, Chudoplesy, Podhradí a Zvířetice, kde není zavedena veřejná kanalizační síť. V těchto lokalitách je situace řešena jímkami na vyvážení nebo DČOV. (Profil města Bakov nad Jizerou, 2008). Z hodnot přítoku znečištění a evidence připojených obyvatel vyplývá, že na ČOV je přivedeno znečištění od 3 840 EO (dle NV č. U – 24, s.r.o.

19


61/2003 Sb.). Jedná se o ČOV, která není přímo určena k redukci nutrientů (sloučeniny N + P), splňuje však limity podle poslední novely nařízení vlády č. 61/2003 Sb. (hodnoty – limity pro vypouštění přípustného znečištění do vod povrchových). (Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Mladá Boleslav 2004) Dešťové vody jsou z území, kde není jednotná kanalizace, odváděny dešťovou kanalizací do melioračního příkopu. (Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Mladá Boleslav 2004)

Příroda Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) Definice ÚSES je obsažena v § 3, odst. 1), písm. a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V něm je územní systém ekologické stability krajiny definován jako: „…vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu.“ Systém tvoří skladebné prvky: biocentra, biokoridory ve třech hierarchických úrovních – nadregionální, regionální, lokální úroveň. Nadregionální ÚSES Nadregionální biokoridor K32 (Příhrazské skály – K10) prostupuje řešeným územím podél řeky Jizery (minimální šířka cca 270m, maximální šířka cca 900m). Zahrnuje pás při levém břehu Jizery (Bouč, Pod Stráněmi, U Staré Jizery, Na Bahnech, Za Mostem) a území ohraničené železniční tratí a pravým břehem řeky, zvané Podhradí. NRBK dosahuje až k zástavě města Bakov nad Jizerou a je v něm zahrnutá také vodní nádrž na západní straně obce. V severní části řešeného území patří do NRBK chatová oblast a lesní porosty lemující místo zvané Nad stráněmi. Úzká, oddělená větev tohoto biokoridoru tvoří v západní části území oblouk kolem Zvířetic, zde však vede částečně přes ornou půdu, čímž ztrácí svoji funkčnost. V prostoru tohoto biokoridoru se vyskytuje několik regionálních a lokálních biocenter. Regionální ÚSES V území je dominantní regionální biocentrum RBC 1236 (Vrch Baba u Kosmonos). Odtud vedou dva regionální biokoridory: první je RK680 (K Babě), vedoucí na západ pod Chudoplesama, napojuje se na K32; druhým je K681 (Baba – Nový Rybník), který propojuje Vrch Baba u Kosmonos s říčkou Kněžmostkou (V od Mráchova), jejíž celý tok na zájmovém území je součást regionálního biokoridoru. Tok Kněžmostky je lemován hustým keřovým a dřevinným porostem, což zaručuje funkčnost biokoridoru. Druhé biocentrum (RBC 1237 Podhradská a Dalešická tůň) se nachází mezi pravým břehem Jizery a železniční tratí v jižní části území, je zasazeno do nadregionálního biokoridoru K32. Třetím biocentrem je RBC 1780 Bítouchov (Zvířetice). Leží v lesním porostu S od Zvířetic a prochází jím úzká větev biokoridoru K32. Čtvrté biocentrum RBC1239 Rečkov-Klokočka lemuje tok říčky Bělá a tok Rokytka před soutokem i cca 600 m po soutoku. Lokální ÚSES Lokální biocentra a biokoridory jsou vyznačené v ÚAP ORP Mladá Boleslav. V úseku nadregionálního biokoridoru je vloženo několik LBC: 1) nejseverněji v zákrutu Jizery je na levém břehu vyznačeno lokální biocentrum cca 240 m podél řeky s výběžkem na jih v lesním porostu (asi 290 m dlouhém). 2) Západně od Čechovy ulice v Bakově nad Jizerou jsou U – 24, s.r.o.

20


vyznačena dvě LBC, která na sebe přiléhají. Z větší části LBC zasahují do aktivní zóny záplavového území Jizery. Menší – východní částí LBC protéká neoznačená vodoteč, lemovaná vzrostlým keřovým a stromovým patrem. 3) Západně od vodní nádrže u Bakova nad Jizerou leží další LBC, které hraničí s Jizerou na západní straně. Břeh je zde porostlý keři a dřevinami. Zbytek LBC leží na orné půdě a je tedy nefunkční. V katastrálním území Zvířetice leží čtyři LBC: 1) leží JV od Zvířetic v zalesněném údolí, kudy protéká vodoteč z nádrže ve Zvířeticích. 2) J od sídla tvoří další LBC oblouk, opět leží v zalesněném terénu. 3) je okolo rybníku Cihlák, v UAP označeno toto LBC jako návrh. 4) leží na západní hranici blízko sídla Bítouchov, jedná se o obhospodařovaný les. Z tohoto LBC vychází jihozápadně lokální biokoridor, který se obloukem stáčí na sever. Biokoridor vede obhospodařovaným lesem. Ve východní části území jsou dvě LBC a jeden LBK: 1) LBC navazující na RK681 vedoucí podél Kněžmostky. LBC leží na levém břehu říčky v části Bažantnice. 2) LBK lemující tok Býčinského potoka od Kněžmostky k Stržskému rybníku na východní hranici území. 3) LBC zahrnuje Stržský rybník a jeho blízké okolí. Významné krajinné prvky (VKP) Významný krajinný prvek je v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (§ 3, odst. 1, písm. b) definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 zákona orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek. Registrovaným VKP se mohou stát zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Zvláště chráněná část přírody je z této definice vyňata. Registrované VKP se dle informace MěÚ Mladá Boleslav, odbor životního prostředí, v řešeném nenacházejí. V dosavadní územně plánovací dokumentaci jich je však několik zmíněno (jedná se o rybník Pátek u Bud, bažantnice jižně od Horky a menší lesní porost severně od vrchu Hřeben u Bud). Památné stromy Podle § 46 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je možné mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí vyhlásit za památné stromy. Pokud není kolem stromu vyhlášeno ochranné pásmo, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro daný strom škodlivá činnost (např. výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace). Dle Ústředního seznamu ochrany přírody (http://drusop.nature.cz) se v řešeném území nacházejí tři památné stromy či skupiny stromů: • •

Dub u Bud (Quercus robur) – obvod kmene 503 cm, výška 20 m, 70 m od silnice Horka-Násedlnice, severně od osady Zájezdy u Horky, Lípy u Zvířetic (Tilia cordata) – dvě památné lípy, ve vsi Podhradí, naproti domu čp. 30

U – 24, s.r.o.

21


Oddělení ekologie lesa Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. zpřístupnilo na webových stránkách www.pralesy.cz informace o problematice výzkumu a monitoringu přirozených lesů v České republice, je evidováno celkem 535 lokalit přirozených lesů v České republice. Řešené území nezasahuje do žádné z těchto lokalit, nejbližší je PR Na hranicích v CHKO Český Ráj, nacházející se cca 26 km severovýchodně od Bakova nad Jizerou. Zvláště chráněná území, přírodní parky, NATURA 2000 Do správního území obce zasahují tato maloplošná zvláště chráněná území: • NPP Klokočka – 3,4602 ha, kód 174, slatinná louka a mokřadní olšina, (podmáčená olšina s hojným výskytem popelivky sibiřské (Ligularia sibirica) (ÚAP ORP Mladá Boleslav 2010)) • PR Vrch Baba u Kosmonos – 249,61 ha, kód 515, komplex lesních a nelesních přírodě blízkých ekosystémů, (dva výrazné čedičové vrcholy s teplomilnou květenou obklopené smíšeným lesem (ÚAP Mladá Boleslav 2010)) • PP Podhradská tůň – 3,0718 ha, kód 1967, mokřad ve slepém ramenu Jizery, (poslání: zachovat ráz krajiny s významnými a estetickými přírodními hodnotami, zejména slepé rameno Jizery jako pozůstatek meandrování toku s charakteristickým ekosystémem vodních ploch, lužního lesa, přirozených porostů mrtvého ramene včetně pásu břehových a vodních rostlin (ÚAP Mladá Boleslav 2010)) • NPP Rečkov – 24,3588 ha, kód 370, slatinné a bezkolencové louky a přirozené mokřadní olšiny, (mokřadní olšiny a rákosiny v nivě potoka Rokytky, refugium vzácné rostliny popelivky sibiřské na izolované lokalitě (ÚAP Mladá Boleslav 2010)) Na území obce ani v nejbližším okolí nejsou vyhlášeny přírodní parky. Nejbližší přírodní park je od města Bakov nad Jizerou vzdálen cca 12 km, jedná se o PřP Čížovka (601) v CHKO Český ráj. Ze soustavy NATURA 2000 pak do dotčeného území zasahují tyto evropsky významné lokality: • EVL Niva Bělé u Klokočky – 11,198 ha, kód 5357, kód NATURA CZ0214043, bezkolencové louky, zásaditá slatiniště, lokalita popelivky sibiřské, vrkoče bažinného, • EVL Rečkov – 29,3347 ha, kód 2584, kód NATURA CZ0212020, lokalita popelivky sibiřské, vrkoče bažinného. Migrační koridory V rámci projektu VaV SP/2d4/36/08 8 „Vyhodnocení migrační propustnosti krajiny pro velké savce a návrh ochranných a optimalizačních opatření“ (řešitelé AOPK ČR, EVERNIA s.r.o. a Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.) byla navržena síť migračních koridorů pro velké savce na území ČR, která současně navazuje na obdobné sítě v sousedních státech. Hlavními výstupy jsou vrstvy migračně významných území, dálkových migračních koridorů a bariérových míst migračních koridorů. Migračně významná území jsou jedním z údajů o území zpracovaných a poskytovaných AOPK ČR pro zpracování územně analytických podkladů obcí s rozšířenou působností a tvoří podkladový materiál pro ochranu průchodnosti krajiny pro volně žijící živočichy, především velké savce. U – 24, s.r.o.

22


Migračně významná území (MVÚ) - jedná se o široká území, která zahrnují oblasti jak pro trvalý výskyt zájmových druhů, tak pro zajištění migrační propustnosti. V rámci MVÚ je třeba zajistit ochranu migrační propustnosti krajiny jako celku tak, aby byla vždy zajištěna dostatečná kvalita lesních biotopů a variabilita jejich propojení širšího celkového kontextu krajiny. V těchto územích by měla být problematika fragmentace krajiny zařazována jako jedno z povinných rozhodovacích hledisek v rámci územního plánování a investiční přípravy. Základní pracovní měřítko vrstvy MVÚ je 1:500 000. Dálkové migrační koridory (DMK) - jsou základní jednotkou pro zachování dlouhodobě udržitelné průchodnosti krajiny pro velké savce. Jsou to liniové krajinné struktury délky desítek kilometrů a šířky v průměru 500 m, které propojují oblasti významné pro trvalý a přechodný výskyt velkých savců. Jejich základním cílem je zajištění alespoň minimální, ale dlouhodobě udržitelné konektivity krajiny i pro ostatní druhy, které jsou vázány na lesní prostředí. Základní pracovní mapové měřítko je 1:50 000. Bariérová místa migračních koridorů (DMK_BM) - identifikovaná místa migračních koridorů, kde je migraci velmi významně nebo zcela zabráněno. Na území celé ČR bylo v rámci migračních koridorů vyznačeno 29 kritických míst (K1), která jsou v současné době neprůchodná nebo jen s velkými problémy. Většinou se jedná o křížení koridorů s dálnicemi, v ostatních případech je koridor veden dlouhým úsekem bezlesí či silně zastavěným územím. Na koridorech bylo dále v terénu vymapováno 178 problémových úseků (K2), kde je migrace v současnosti možná, avšak je ztížena vlivem přítomnosti jedné nebo více bariér. V místech výskytu a migrace uvedených zvláště chráněných živočichů je omezení migrační prostupnosti území škodlivým zásahem do jejich přirozeného vývoje ve smyslu § 50 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. Na území Bakova nad Jizerou se nachází migračně významné území: dálkový migrační koridor, který kříží rychlostní silnici R10. Toto protnutí je současně označené jako kritické místo (K1, číslo místa 125). Hlavní složka bariérového efektu je R10. Rychlostní silnice je čtyřproudá, uprostřed opatřena dvojsvodidlem, v místě křížení s osou koridoru jsou jednoduchá přerušovaná svodidla na západním okraji komunikace. Z jedné strany k silnici přiléhá les, z druhé strany pole, od kterého je oddělena cca 5m vysokým porostlým náspem. Uprostřed pole kříží koridor silnici II/610 (6 596 vozidel/den), míjí novou zástavbu na okraji obce Chudoplesy (plošná bariéra) a vstupuje do lesního komplexu podél řeky Jizery. Navrhované řešení (dle AOPK) je nadchod nad rychlostní silnicí R10 a dosadba zeleně. (Popis bariérových míst K1, 2009) Východně od kritického místa je na migračním koridoru označeno problémové místo. Téměř shodně s migračním koridorem je označeno migračně významné území. (Migrační koridory pro velké savce v České republice, 2010) Migračně významné území je i na celém severozápadním zalesněném výběžku katastru. (MapoMat: mapy.nature.cz)

Krajina Podle geomorfologického členění České republiky náleží území k následujícím morfologickým jednotkám: Systém:

Hercynský

Provincie:

Česká vysočina

Subprovincie: Česká tabule (VI)

U – 24, s.r.o.

23


Oblast:

Severočeská tabule (VIA) Celek:

Jičínská pahorkatina (VIA-2) Podcelek:

Turnovská pahorkatina (VIA-2A)

Okrsek:

Mnichovohradišťská kotlina (VIA-2A-k) Mladoboleslavská kotlina (VIA-2A-l) Kosmonoská výšina (VIA-2A-m)

Oblast:

Středočeská tabule (VIB) Celek:

Jizerská tabule (VIB-2) Podcelek:

Středojizerská tabule (VIB-2A)

Okrsek:

Bělská tabule (VIB-2A-a) Skalská tabule (VIB-2A-b)

Mnichovohradišťská kotlina leží ve střední a Z části Turnovské pahorkatiny. Jedná se o strukturně denudační sníženinu, jíž protéká Jizera. Je tvořena středoturonskými vápnitými a slínitými pískovci a svrchnoturonskými až konickými slínovci a vápnitými jílovci. Charakteristické jsou rozsáhlé úpatní povrchy (kryopedimenty) navazující na středopleistocenní terasy, a ojedinělé neovulkanické suky. Na pravém břehu Jizery se uložily pokryvy a závěje sprašových hlín. V kotlině jsou většinou mělká údolí s širokými nivami, ve střední části vytváří Jizera ve vápnitých pískovcích kaňonovité údolí s výklenky a bočními koryty ve skalních stěnách, u Bakova jsou pískovny. Významnými body jsou Jezírka (249 m n.m.) a Kalvárka (241 m n. m.). (UAP ORP Mladá Boleslav 2010) Skalská tabule se nachází v jižní části Středojizerské tabule. Členitá pahorkatina složená ze středoturonských vápnitých a slínitých, méně kaolinických pískovců, na nichž vznikl erozně denudační reliéf rozsáhlých denudačních plošin, často se sprašovými pokryvy. (UAP ORP Mladá Boleslav 2010) Jezírka (249 m), významný bod Mnichovohradišťské kotliny, neovulkanický suk tvaru ploché kupy hřbetovitě protažené ve směru SSV-JJZ, tvořené komínovou brekcií s pňovými čedičovými žílami, obklopenou svrchnoturonskými slíny; Zvedá se o 20 m nad plošinou VI. terasy Jizery v Z sousedství. Porostlý je travinnou vegetací s keři trnky, šípkové růže a s ovocnými stromy, místy mladé dubové porosty roztroušeně v polích, na JJZ svahu opuštěný lom. (Demek a kol. – Zeměpisný lexikon ČSR – Hory a nížiny, Academia 1987) Kalvárka (241 m), významný bod Mnichovohradišťské kotliny, neovulkanický suk tvaru nízké ploché kupy z komínové brekcie s čedičovými žílami. Vrcholek odtěžen opuštěným jámovým lomem, porostlým akáty. Na svazích s drobnými čedičovými úlomky orná půda. (Demek a kol. – Zeměpisný lexikon ČSR – Hory a nížiny, Academia 1987)

U – 24, s.r.o.

24


Zařazení do typologie krajiny Rozdělení republiky na typy krajiny vychází z práce Typologie české krajiny1 (Löw a spol.) zpracované jako úkol pro MŽP – VaV 640/01/03 z listopadu 2005. Celkový typ krajiny označený kódem byl autory studie vyhodnocen na základě třech základních vlastností území: vývoje krajiny (stáří osídlení – historické souvislosti), využití území (kulturní znak) a utváření reliéfu (geomorfologický znak). Z pohledu charakteru osídlení řešené území spadá největší částí do staré sídelní krajiny Hercynica a Polonica, západní část území pak do krajiny vrcholné středověké kolonizace Hercynica. Převážná část území je zemědělskou krajinou doplněnou o krajinu lesozemědělskou, západní výběžky území jsou lesní krajinou. Reliéf má charakter krajiny plošin a pahorkatin a krajiny rovin. V menším rozsahu je krajina rozřezávaných tabulí (západní výběžky lesní krajiny) a krajina zaříznutých údolí. Krajina izolovaných kuželů je v území pouze na JV okraji. Dle typologie krajiny v České republice je řešené území zařazeno v těchto typech krajiny: 1Z4, 1M1, 1Z1, 3M15, 3L5, 1M16. Tabulka 6: Krajinné typy (zdroj: Národní geoportál INSPIRE) Krajinný typ Typy podle využití území - kód

Typy sídelních krajin

Typy krajin podle reliéfu

1Z4

Zemědělské krajiny

Stará sídelní krajina Hercynica a Polonica

Krajiny rovin

1M1

Lesozemědělské krajiny


Krajiny plošin a pahorkatin

1Z1

Zemědělské krajiny


Krajiny plošin a pahorkatin

3M15

3L5

1M16


Krajiny vrcholně kolonizace Hercynica

středověké

Krajiny zaříznutých údolí

Lesní krajiny

Krajiny vrcholně středověké kolonizace Hercynica

Krajiny rozřezaných tabulí



Krajiny izolovaných kuželů

V současné době tvoří cca 65 % plochy řešeného území zemědělská půda; cca 77 % zemědělské půdy je zorněno. Lesní pozemky zaujímají 20 % rozlohy území. (ČSÚ, 2011)

1

Pro rozlišení typů našich krajin byl použit soubor vlastností přírodních (např. typy georeliéfu a půd, biogeografické členění), socioekonomických (např. zastoupení lesních a zemědělských kultur, stupeň a způsob urbanizace) a kulturních (např. etnografické oblasti, typy lidových domů a historických plužin, percepční mapy velkých měřítek). Výběr rozhodujících vlastností – charakteristik – je prvním krokem práce. Charakteristiky jsou vybrány jak z hlediska jejich krajinotvorné funkce, tak i z hlediska vypovídací schopnosti o potenciálech území. (VaV 640/01/03 z listopadu 2005, řešitel projektu Löw a spol., s.r.o., kap. A).

U – 24, s.r.o.

25


Obrázek 4: Krajinné typy (zdroj: Národní geoportál INSPIRE)

Fauna a flóra Biogeografické členění Dle biogeografického členění (Culek, 2000) leží území na rozhraní tří bioregion – největší část území leží na levém břehu Jizery, kde se rozkládá Mladoboleslavský bioregion (1.6), pravý břeh se nachází v Benátském bioregionu (1.4) a severní část na pravém břehu Jizery zasahuje do Ralského bioregionu (1.34). Mladoboleslavský bioregion leží na severovýchodě středních Čech a zabírá nižší reliéf tvořený Mrlinskou tabulí, východní částí Jizerské tabule a jižní částí Turnovské pahorkatiny. Bioregion je protáhlý od severu k jihu. Typická část bioregionu je tvořena slínovcovou pahorkatinou s dubo-habrovými háji, luhy a olšinami, nereprezentativní část (přechodné

U – 24, s.r.o.

26


území na severu a hřbet Chlum u Mladé Boleslavi) vyššími štěrkopískovými terasami s borovými a acidofilními doubravami. Celou oblast budují vápnité horniny svrchní křídy – slíny, slínovce, vápnité jílovce. V severní části se ve vyšších polohách vyskytují i pískovce. Z pokryvných útvarů zaujímají velké plochy štěrkopísky starých jizerských teras pokrývajících plošiny, štěrk bývá často rozvlečen do sousedních slínových terénů, spraše tvoří jen menší ostrovy. Velký rozsah, ale malou mocnost mají sedimenty nivní. V severní části vystupují poměrně četné proniky terciérních čedičů, tvořící i celé žilníky (vrch Baba u Kosmonos). Reliéf má charakter ploché pahorkatiny s výškovou členitostí 30-75 m, místy ve sníženinách přechází i do rovin s výškovou členitostí do 30 m. Typická výška území je 210 – 270 m. Reliéf v málo odolných slínech je ploše pahorkatinný s oblými nevysokými návršími, širokými údolími a četnými úpadovitými sníženinami. Význačné jsou rovněž terasové plošiny, místy s výraznými okrajovými hranami. Cizorodými prvky jsou např. vrchy zpevněné čedičovými žilami (př. vrch Baba – Brejlov). V členitějších úsecích se výrazně projevují sesuvy. Skalní tvary zcela chybějí. Osídlení je velmi staré, na většině území prakticky souvislé od konce neolitu. Lesy dnes pokrývají asi pětinu území, zčásti si podržují přirozenou druhovou skladbu, z části jsou přeměněny v lignikultury, zejména borové. Nelesní přirozená vegetace zůstala zachována na vlhkých loukách (z větší části však zmeliorovaných) a na prudších svazích, velkoplošně pak na území bývalého vojenského prostoru. Místy byly vybudovány rybníky. Převažuje běžná fauna silně pozměněné kulturní krajiny hercynského původu, se západními vlivy (ježek západní, ropucha krátkonohá). V poměrně rozsáhlých lesních porostech jsou zbytky teplomilných dubohabřin (mandelík hajní) s prameništními geobiocenózami, charakterizovanými např. měkkýši závornatkou kyjovou nebo řasnatými. Zbytky subxerotermních stanovišť charakterizují měkkýši suchomilka obecná a žitovka obilná. Několik rybníků je významnou lokalitou hnízdícího i táhnoucího ptactva (chřástal malý, sýkořice vousatá aj.), kolem nich jsou zbytky mokřadních biotopů (břehouš černoocasý, vodouš rudonohý). Flóra je dosti pestrá, je v ní zastoupeno především teplomilnější křídlo středoevropské květeny. Několik druhů zde dosahuje mezního výskytu na okraji termofilního ostrova v České kotlině, exklávní prvky jsou výjimečné. Ze submediteránních druhů sem zasahuje dub pýřitý (Quercus pubescens), vsavač nachový (Orchis purpurea), kamenice modronachová (Aegonychon purpurocaeruleum), z pontickopanonských např. ostřice Micheliova (Carex michelii), locika dubolistá (Lactuca quercina) a proskurník lékařský (Alhaea officinalis). Zajímavostí je výskyt kruštíku drobnolistého (Epipactis microphylla), pryšce huňatého (Tithymalus villosus) a kostivalu českého (Symphytum bohemicum). Výrazným kontinentálním prvkem je hrachor hrachovitý (Lathyrus pisiformis). Fytogeografické zařazení a potenciální přirozená vegetace Dle regionálně fytogeografického členění (geoportal.gov.cz) se převážná část území nachází v okrscích Dolní pojizeří (12) a Bakovská kotlina (13c) v oblasti Českého termofytika, severozápadní část patří do Českomoravkého mezofytika: Ralsko-bezdězská tabule (52) a velmi okrajově Českodubská pahorkatina (53c).

U – 24, s.r.o.

27


Na území se vyskytují následující biochory2 (řazeno od největšího výskytu v území): • • • • • • • • • • • • •

2RN 2Db 2RB 2UF 3BE 3Nh 3PB 2RE 3UF 3RE 4RW 2RF 3PI

Plošiny na zahliněných píscích 2. v. s. Podmáčené sníženiny na bazických sedimentech 2. v. s. Plošiny na slínech 2. v. s. Výrazná údolí ve vápnitých pískovcích 2. v. s. Erodované plošiny na spraších 3. v. s. Užší hlinité nivy 3. v. s. Pahorkatiny na slínech 3. v. s. Plošiny na spraších 2. v. s. Výrazná údolí ve vápnitých pískovcích 3. v. s. Plošiny na spraších v suché oblasti 3. v. s. Plošiny na kyselých pískovcích 4. v. s. Plošiny na vápnitých pískovcích 2. v. s. Pahorkatiny na bazických neovulkanitech 3. v. s.

Dle mapy potenciální přirozené vegetace (geoportal.gov.cz) (Neuhäuslová a kol., 2001) je potenciální přirozenou vegetací v největší části řešeného území černýšová dubohabřina (svaz Melampyro nemorosi-Carpinetum), nerozlišená bazofilní teplomilná doubrava (svaz Brachypodio pinnati-Quercetum a další blíže neidentifikovatelné doubravy), brusinková borová doubrava (svaz Vaccinio vitis-idaeae-Quercetum) a lipová bučina s lípou srdčitou (svaz Tilio cordatae-Fagetum). Černýšová dubohabřina – struktura a druhové složení: lesy s převahou habru obecného (Carpinus betulus), dubu zimního a letního (Quercus petraea s. lat. a Q. robur) a častou příměsí lípy srdčité (Tilia cordata). V keřovém patře se vyskytují nižší jedinci dřevin stromového patra a dále např. svída krvavá (Cornus sanguinea), líska obecná (Corylus avellana) a zimolez obecný (Lonicera xylosteum). V bylinném patře má významnější indikační hodnotu zejména jaterník podléška (Hepatica nobilis) a dále se vyskytují hájové druhy, jako např. sasanka hajní (Anemone nemorosa), jestřábník zední (Hieracium murorum), lecha jarní (Lathyrus vernus), strdivka nící (Melica nutans), lipnice hajní (Poa nemoralis), Pulmonaria officinalis s. lat. a řimbaba chocholičnatá (Tanacetum corymbosum). Mechové patro je vyvinuto spíše sporadicky. Mimolesní zeleň V řešeném území se nacházejí liniové prvky mimolesní zeleně zejména podél některých komunikací, vodotečí a vodních ploch a většinou po obvodě sídel. Městská zeleň v Bakově nad Jizerou je nejvíce zastoupena soukromou zelení v zástavbě. Veřejná zeleň je reprezentována několika plochami – parkové plochy na náměstí a u kostela, u zahradnictví, na Komenského náměstí, u nádraží, u zdravotnického střediska, kolem kostela na bývalém hřbitově, u školských objektů, před hřbitovem a v Rybním dole u Kněžmostky. (Profil města Bakov nad Jizerou, 2008)

2

„Biochora je vyšší typologická jednotka členění území bioregionu. Má heterogenní ráz, vyznačuje se svébytným zastoupením, uspořádáním, kontrastností a složitostí kombinace skupin typů geobiocénů. Vlastnosti jsou podmíněny kombinací vegetačního stupně, substrátu a reliéfu.“ (Culek a kol, 2003)

U – 24, s.r.o.

28


Ekologická stabilita území Koeficient ekologické stability3 (Kes) byl stanoven podle vzorce (Míchal, 1985), který vychází z podílu stabilních a nestabilních druhů pozemků, respektive ekosystémů, které na nich mohou existovat. Pro výpočet byly použity úhrnné hodnoty druhů pozemků uvedené v databázi ČÚZK aktuální ke konci roku 2011. Za stabilní plochy jsou podle této metodiky považovány: lesní pozemky, trvalé travní porosty, vodní plochy a toky, sady, vinice, zahrady, část položky ostatní plochy (v tomto výpočtu zahrnuty z položky Ostatní plochy: plantáž dřevin, zeleň, hřbitovy, rekreační a sportovní plochy). Za nestabilní plochy se považují: orná půda, zastavěné plochy, chmelnice, část položky ostatní plochy (v tomto výpočtu jsou zahrnuty z položky Ostatní plochy: dráha, dálnice, silnice, ostatní komunikace, ostatní dopravní plocha, kulturní a osvětová plocha, manipulační plocha, dobývací prostor, skládka, jiná plocha, neplodná půda). Výsledný koeficient určuje ekologickou stabilitu podle následující tabulky. Tabulka 7: Koeficient ekologické stability Rozmezí Kes

Charakteristika

Kes ≤ 0,1

území s maximálním narušením přírodních struktur

0,1 < Kes ≤ 0,3

území se zřetelným narušením přírodních struktur

0,3 < Kes ≤ 1,0

území intenzivně využívané

1,0 < Kes < 3,0

území relativně vyvážené

Kes ≥ 3,0

území přírodní a přírodě blízké

Celkem stabilní plochy:

1029,4 ha

Celkem nestabilní plochy:

1671,4 ha

Kes (= stabilní plochy / nestabilní plochy):

0,62

Tabulka 8: Výměra druhů pozemků (zdroj: ÚHDP, ČÚZK 2011) Plocha

Výměra v ha

Ostatní plocha

Výměra v ha

Orná půda

1351,24

•

plantáž dřevin

0,00

Chmelnice

0,00

•

dráha

31,97

Vinice

0,00

•

dálnice

0,00

Zahrada

70,98

•

silnice

65,79

3

Ekologická stabilita je schopnost ekologického systému vyrovnávat vnější rušivé vlivy vlastními spontánními mechanismy (Míchal 1992). Ekologická stabilita (schopnost) i ekologická rovnováha (stav) se udržují přírodními procesy pomocí autoregulačních mechanismů, jejichž základ je ve vzájemných vazbách rostlin, živočichů a mikroorganismů tvořících ekosystém.

U – 24, s.r.o.

29


6,75

•

ostatní komunikace

65,56

Trvalý travní porost (TTP)

318,10

•

ostatní dopravní plocha

0,00

Zemědělská půda

1747,08

•

zeleň

11,61

Lesní pozemek

541,26

•

sportoviště a rekreační plocha

9,14

Ovocný sad

Vodní plocha

69,41

•

hřbitovy, urnový háj

2,18

Zastavěná plocha a nádvoří

73,41

•

kulturní a osvětová plocha

0,00

Ostatní plocha

269,64

•

manipulační plocha

30,18

Celkem

2700,78

•

dobývací prostor

10,06

•

skládka

0,00

podíl zemědělské půdy v k. ú.

64,7 %

•

jiná plocha

34,83

procento zornění

77,3 %

•

neplodná půda

8,31

lesnatost

20 %

Koeficient ekologické stability pro území obce Bakov nad Jizerou je roven hodnotě 0,62, jedná se tedy o území intenzivně využívané. Obrázek 5: Hodnoty Kes pro jednotlivá k. ú. města Bakova nad Jizerou (zdroj: ÚHDP, ČÚZK 2011)

U – 24, s.r.o.

30


Půdní fond Zemědělský půdní fond V posuzovaném území je evidováno 1 747,95 ha zemědělské půdy, což představuje cca 64,7 % jeho výměry (data ÚHDP 2011, ČÚZK, viz předchozí kapitola Koeficient ekologické stability). Zemědělská půda obklopuje zastavěné území Bakova n. J. zejména z východu, Zvířetice jsou zemědělskou půdou obklopeny na všech stranách, sídlo Chudoplesy převážně ze severní a východní strany a Buda ze severu. Ze západní strany je město Bakov nad Jizerou obklopenou nivou řeky Jizery. Zahrady a sady lze mimo jiné chápat jako indikátor „obytného charakteru“ území. V daném území tvoří zahrady pouze cca 4 % zemědělské půdy. V posuzovaném území jsou rozhodujícím způsobem zastoupeny hlavní půdní jednotky HPJ 21, HPJ 20, HPJ 55 a HPJ 56. Charakteristika HPJ je uvedena v následujícím přehledu. Půdy HPJ 20 a 56 jsou půdami převážně hlubší, středně těžké až těžké, charakterizované nepromytým vodním režimem. HPJ 21 jsou lehké písčité půdy, HPJ 55 jsou propustné půdy. Tyto půdy se mohou vyskytovat na rovinách a mírných až středních svazích, bez skeletu (štěrku, kamene) nebo slabě až středně skeletovité. Ve svažitých polohách mohou být tyto půdy ohroženy vodní erozí. Katastrální území Bakov nad Jizerou, Chudoplesy, Buda a Horka u Bakova nad Jizerou jsou dle VÚMOP, v. v. i. zařazeno do kategorie k. ú. s půdami náchylnými k vodní erozi, katastr Zvířetice je zařazen mezi půdy mírně ohrožené, katastr Malá Bělá mezi ohrožené půdy. Půdy jsou rovněž dle VÚMOP, v. v. i. náchylné (Zvířetice), mírně ohrožené (Malá Bělá, Bakov nad Jizerou, Horka u Bakova nad Jizerou) a ohrožené (Chudoplesy a Buda) k větrné erozi. Charakteristika hlavních půdních jednotek, které mají na území obce největší plošné zastoupení (charakteristika uvedena v příloze č. 2 k vyhlášce č. 327/1998 Sb.): •

HPJ 21 Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech,

•

HPJ 20 Peleozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i pararendiny pelické, vždy na velmi obtížných substrátech, jílech, slínech, flyši, terierních sedimentech a podobně, půdy s malou vodopropustností, převážně bez skeletu, ale i středně skřetovité, často i slabě oglejené,

•

HPJ 55 Fluvizemě psefitické, arenické stratifikované, černice arenické i pararendziny arenické na lehkých nivních uloženinách, často s podložím teras, zpravidla písčité, výsušné,

•

HPJ 56 Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé.

Pro hodnocení kvality zemědělské půdy se používají třídy ochrany zemědělské půdy odvozené od bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Třídy ochrany stanovuje vyhláška MŽP ČR č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany. Dle Metodického pokynu MŽP ČR ze dne 1. 10. 1996 č. j. OOLP/1067/96 jsou půdy dle tříd ochrany charakterizovány následovně. Do I. třídy zemědělské půdy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry

U – 24, s.r.o.

31


související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty bonitované půdně ekologické jednotky (dále jen "BPEJ"), které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. Tabulka 9: Podíl tříd ochrany zemědělské půdy (zdroj: vektorová data ÚAP ORP Bakov nad Jizerou*) Třída ochrany zemědělské půdy

Podíl z celkové výměry půdy, které je přiřazena BPEJ* (%)

Podíl z celkové výměry obce (%)

I.

11,4

8,6

II.

12,5

9,5

III.

11,3

8,5

IV.

60,5

45,8

V.

4,3

3,3

Pokud budeme považovat půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany za nadprůměrně kvalitní, lze konstatovat, že cca 18,1 % území obce má nadprůměrnou kvalitu.

U – 24, s.r.o.

32


Obrázek 6: Třídy ochrany zemědělské půdy na území města Bakov nad Jizerou (zdroj: vektorová data ÚAP ORP Mladá Boleslav)

Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) Dle dat ÚHDP 2011 činí výměra lesů na území Bakova nad Jizerou 541,12 ha, což představuje 20 % celkové výměry území. Lesnatost území obce Bakova nad Jizerou, která je více než jedna polovina (60 %) průměrné lesnatosti ČR, přesto svědčí o spíše zemědělském využití krajiny. Lesy jsou soustředěny v západní, jihozápadní a jižní části obce. Území leží na rozhraní přírodní lesní oblasti č. 17 – Polabí (větší část území) a č. 18 – Severočeská pískovcová plošina a Český ráj. Hranicí mezi LO je spojnice Mladá Boleslav – Malá Bělá – Nová Ves u Bakova. V porostech se dominantně uplatňuje 1. (dubový) lesní vegetační stupeň. Hojně je zastoupený také 2. (bukodubový) lesní vegetační stupeň. V 1. a 2. vegetačním stupni převládají teplomilné druhy stepního a lesostepního původu a biota středoevropského listnatého lesa. Biota je nejdéle a nejintenzivněji ovlivňována člověkem (Demek a kol.: Zeměpisný lexikon ČSR – Hory a nížiny, Academia 1987). PLO 17 se nachází U – 24, s.r.o.

33


převážně ve 3. (dubobukovém) lesním vegetačním stupni. Okrajově jsou zastoupeny i 4. a 5. lesní vegetační stupeň.

Geologie, nerostné zdroje Dle geologické mapy v měřítku 1 : 50 000 (mapový list 03 – 33 Mladá Boleslav) se Bakov nad Jizerou nachází v regionu středního a svrchního turonu. Vykytují se zde písčité sedimenty (v okolí toku Jizery), písčité štěrky, spraše a sprašové hlíny, deluviální ronové sedimenty, vápnité jílovce a prachovce. Východně od města Bakov nad Jizerou se nachází antropogenní uloženina (navážka). Z hlediska regionálního geologického členění náleží území do České křídové pánve, regionální geologické jednotky 22. Labská oblast. Křídové horniny tvoří převážnou část povrchu území ORP MB. Náleží mladším vrstvám, které jsou z hlediska petrografického složení proměnlivé. Podél Jizery převládají turonské vápnité pískovce. Nad nimi leží turonské až coniacké jílovce a slínovce. Na těchto místech dochází k rozsáhlým sesuvům. Při horotvorných pochodech v terciéru byly mocné křídové sedimenty rozlámány a v řadě míst proraženy erupcí čedičových hornin – neovulkanitů (např. sopečné komíny Baba u Kosmonos, Jezírka východně od Bakova). Obnažený křídový podklad byl v době pozdního terciéru a kvartéru překryt mocnými uloženinami štěrkopísků, hlín a spraší. (UAP ORP Mladá Boleslav 2010) Sesuvná území dle mapy.geology.cz: PR Vrch Baba u Kosmonos a jižně od Malé Bělé. V řešeném území nachází dvě výhradní ložiska štěrkopísku, kde se zároveň nacházejí chráněná ložisková území (CHLÚ): severozápadně od zástavby Sídla bakov n. J. (B3162700 – Bakov nad Jizerou, dosud netěženo, štěrkopísky, CHLÚ 16270000 – Bakov nad Jizerou I.) a severovýchodně od města v nivě Jizery (B3162701, dřívější povrchová těžba, štěrkopísky, CHLÚ 16270100 – Bakov nad Jizerou). Jižně od silnice do Dolánek u Malé Bělé (západní strana území) se vyskytuje ložisko nevyhrazených nerostů (D3184600 – Malá Bělá, dřívější povrchová těžba, cihlářská surovina), na východním okraji, jižně od Stržského rybníka, pak do řešeného území zasahuje další ložisko nevyhrazených nerostů (D3097100 – Buda, dosud netěženo, štěrkopísky). (www.geofond.cz)

Radonové riziko Podle map radonového indexu geologického podloží (1 : 50 000, list 03 – 33 Mladá Boleslav, rok vydání 2000) větší část území v kategorii převažujícího radonového indexu přechodná, menší část území spadá do kategorie převažujícího radonového indexu nízká. Jižně od města Bakov nad Jizerou se vyskytuje několik drobných ostrůvků s radonovým indexem střední. V kategorii převažujícího radonového indexu střední se vyskytuje vrch Kalvárka, vrch Jezírka (východně od města B n/J.) a několik ostrůvků v PR Vrch Baba u Kosmonos. Mapy radonového indexu (původně označované jako mapy radonového rizika) orientačně naznačují průměrnou míru aktivity (výskytu) radonu v různých jednotkách geologického podloží. Geologické podloží je přitom nejvýznamnějším zdrojem radonu v objektech. Mapy radonového indexu (radonové mapy) mají však pouze orientační charakter a neslouží pro stanovení radonového indexu či míry rizika na konkrétních pozemcích či dokonce v konkrétních objektech.

U – 24, s.r.o.

34


Požadavky na omezování ozáření z radonu a dalších radionuklidů stanovuje zákon č. 18/1997 Sb. (atomový zákon), v platném znění. Podle jeho dikce, § 6 odst. 4, je každý navrhovatel umístění stavby povinen zajistit stanovení tzv. radonového indexu pozemku a tento posudek předložit stavebnímu úřadu. Stavební úřad stanoví ve vymezených případech podmínky pro provedení preventivních opatření. Obrázek 7: Mapa radonového indexu geologického podloží (zdroj: Česká geologická služba)

Území historického, kulturního nebo archeologického významu Nejstarší doklady přítomnosti člověka pocházejí ze starší doby kamenné, nejedná se však to doklady trvalého osídlení, ale spíše náhodně zbloudilého lovce. Počátek usazování je zřejmě v době bronzové (1 200 – 700 př. n. l.). V 11. století se na Bakovsko dostává slovanský kmen Charvátů. Přesný letopočet založení prapůvodní obce není znám. První písemná zmínka o obci pochází až ze 14. století. Je pravděpodobné, že Bakov nad Jizerou vznikl v souvislosti s kolonizací Čech od přelomu 12. a 13. století. Zakladatel Bak si zřejmě ve 13. století, v místech dnešního středu obce, vystavěl svůj dvůr a tak dal osadě Bakov své jméno. Kolem tohoto dvora se postupně rozrostla obec. V místech dnešního kostela byla postavena dřevěná kaple Panny Marie. Tato kaple byla roku 1384 přestavěna v gotický kamenný kostelík sv. Bartoloměje. Roku 1345 svěřil opat hradišťského kláštera správu nad obcí a kostelem Markvartovi se Zvířetic. Bakov se tak stal součástí a přirozeným centrem zvířetického panství. Husitské války nezanechali na Bakově téměř žádné stopy. Žižkova vojska táhla krajem několikrát, ale ani hrad Zvířetice nebyl nucen čelit jejich útokům. Důležitým mezníkem je rok 1497, kdy majitel panství (Hašek ze Zvířetic) získal pro Bakov městská práva a pečeť. Tím

U – 24, s.r.o.

35


byl Bakov povýšen na město. Další privilegia získal Bakov v roce 1590, kdy mu Jindřich z Vartenberka udělil právo várečné, solné a kšaftu (dědictví vlastního majetku). Tradiční zdroj obživy obyvatel bylo zemědělství, dále zde vznikala řemeslná výroba. V Bakově bylo tradičním a prvním řemeslem hrnčířství. Hlína se dolovala z místa zvaného „Na Zbábě“ (počátek 16. století). Další řemesla přibývala: krejčí, tkalci, kováři, barvíři látek, řezníci. Během třicetileté války, v roce 1643, bylo město při tažení Švédů vydrancováno a do základů vypáleno. Opětovný rozvoj nastal ve druhé polovině 17. století. V této době se začíná v Bakově rozvíjet nové charakteristické řemeslo: pletení z orobince, které vystřídalo tradiční hrnčířství, jehož význam v 18. století upadal. Blízkost řeky Jizery byla již od nepaměti důvodem zničujících povodní. Proto bylo roku 1753 přeloženo její koryto v místech pod Panským ostrovem směrem dále od města. Další úpravy koryta byly provedeny o 50 let později. V roce 1810 byla postavena dnešní silnice vedoucí od Malobělského mostu do Krchovní (Linkova) ulice. V roce 1865 byla zprovozněna nová železnice – z Kralup do Turnova, o dva roky později byla dokončena trať do České Lípy a vybudováno hlavní nádraží v Bakově. V roce 1866 (Prusko Rakouská válka) bylo město vydrancováno od procházejících Prusů. Ve stejném roce zde vypukla cholera. Roku 1869 byla polovina města zničena požárem. Ve dvacátém století byly postaveny nové budovy, 1. 1. 1966 byl Bakovu nad Jizerou znovu udělen status města. (Profil města Bakov nad Jizerou, 2008, web města) Na území obce Bakov nad Jizerou se nenachází žádná památková zóna, památková rezervace ani národní kulturní památka. V Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek jsou na území města Bakov nad Jizerou evidovány památky uvedené v následující tabulce. Tabulka 10: Kulturní památky (zdroj: Národní památkový ústav - http://monumnet.npu.cz) Číslo rejstříku

čp.

Památka

Ulice, nám./umístění

32742/2-1454

Kostel sv. Barbory

Boleslavská, Bakov nad Jizerou

29384/2-1453

Kostel sv. Bartoloměje

25870/2-1456

Socha sv. Jana Nepomuckého

30948/2-1455

Sloup se sousoším Nejsvětější trojice

Nám. Mírové, Bakov nad Jizerou Před S průčelím kostela sv. Bartoloměje, Bakov nad Jizerou Nám. Mírové, Bakov nad Jizerou

27436/2-1576

Socha sv. Jana Nepomuckého Venkovská usedlost, z toho jen: obytná budova, chlévy, brána zámek

20960/2-1770 27452/2-3558

čp.1

J část vsi mezi čp. 27 a 14, Chudoplesy Zvířetice S část vsi, Studénka

Ve Státním archeologickém seznamu ČR (SAS) je evidováno celkem 22 území s archeologickými nálezy, a to zejména v kategorii II - území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují: pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů 51-100 procent (10 lokalit). Další kategorie jsou kategorie I - území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických

U – 24, s.r.o.

36


nálezů (celkem 6 lokalit) a kategorie IV – území, na němž není reální pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů (veškerá vytěžená území – doly, lomy, pískovny, cihelny atd.; celkem 6 lokalit). Území obce nepatří mezi území s archeologickými nálezy s prokázaným výskytem archeologického dědictví. Tabulka 11: Území s archeologickými nálezy (zdroj: Národní památkový ústav - http://twist.up.npu.cz/ost/archeologie/sas-free/) Poř.č.SAS

Název UAN

Kategorie UAN

Reg. správce

Bakov nad Jizerou 03-33-15/2

Bakov nad Jizerou – jádro města

I

Muzeum Mladoboleslavska

03-33-15/3

Trenčín – jádro vsi

II


03-33-15/8

Pozůstatek pískovny

IV


03-33-15/9

Relikt pískovny

IV


03-33-20/3

Dvůr, tvrz a ZSV Studénka

I


II


Buda 03-33-15/5

Buda – jádro vsi Chudoplesy

03-33-15/10

Poloha Jezírka

IV


03-33-15/11

Vrch Baba

IV


03-33-20/7

Víska Brejlov

II


03-33-20/8

Chudoplesy – jádro vsi

II


II


Horka u Bakova nad Jizerou 03-33-15/4

Horka – jádro vsi Malá Bělá

03-33-09/2

Malý Rečkov – intravilán.

II


03-33-09/3

Velký Rečkov - Intravilán

II


03-33-14/5

Pozemek pana Studničného

I


03-33-14/6

Čp. 131

I


03-33-15/1

Hradiště Na starém zámku

II


03-33-15/6

Malá Bělá – jádro vsi

II


Elektrárna

I


I


03-33-15/7

Zvířetice 03-33-14/1

Hrad Zvířetice

03-33-14/2

Zvířetice – inravilán.

II


03-33-14/8

Poloha V Cihelně a Za Humny

IV


03-33-14/9

Poloha V Cihelně a Ve Žlábkách

IV


Rizika havárií, staré ekologické zátěže V databázi Systému evidence kontaminovaných míst jsou v řešeném území evidovány tři staré ekologické zátěže.

U – 24, s.r.o.

37


Tabulka 12: Kontaminovaná místa (http://sekm.cenia.cz/sekm/) Číslo lokality

Název

Riziko kvalitativní

Riziko kvantitativní

83002

Horka, skládka AZNP

3 – střední

3 – lokální

83003

Na Zálučí

1 - extrémní

3 – lokální

83001

Škoda, a.s. skládka Bakov-Horka

5 – žádné

Horka, skládka AZNP (info.sekm.cz): momentálně bez využití, nejsou informace o kontaminaci, na lokalitu je nutno nahlížet jako na podezřelou, zatím nelze vyloučit nezbytnost realizace nápravného opatření. Umístění skládky v terénu: těžebna jámového typu, navýšené těleso (do 5m nad terén). Škoda, a.s. skládka Bakov-Horka (info.sekm.cz): skládka byla založena ve vytěžené pískovně (zemník pro stavbu silnice, těžba od roku 1976 do roku 1978). Západní část zemníku byla po ukončení těžby rekultivována, na V části byla zřízena zájmová skládka. Provoz od roku 1982 do konce roku 1993. Především byl ukládán teplárenský popílek. V roce 1998 proběhla řádná rekultivace. „Na Zálučí“ je bývalá skládka TKO: Skládka velkého rozsahu ve velmi nevhodných hydrogeologických podmínkách, je bez technického zabezpečení a téměř bez úprav. Pokračuje se v divokém skládkování, nedostatek materiálů pro podrobnější zhodnocení rizik. Navrhovaná opatření: předběžná opatření: hydrogeologický průzkum včetně monitorovacích vrtů, monitoring vod, zabránit dalšímu černému skládkování. Finální opatření: sanace in situ: úprava terénu a zatěsnění povrchu. (Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje, 2004). Provoz skládky TKO „Na Zálučí“ byl z důvodu nedostačující kapacity ukončen v polovině roku 1997. (Profil města Bakov nad Jizerou, 2008) Hynek Šlégl – bývalý pískovcový lom Bakov nad Jizerou, skupina S-IO, projektovaná kapacita 6 000 m3. (POH analytická část, Středočeský kraj, 2004) V území se vyskytují 2 provozovny ohlašovatelů do Integrovaného registru znečišťování (IRZ) podle CZ-NACE (klasifikace ekonomických činností podle ČSÚ). Jedná se o organizace B-GAL spol. s.r.o. v Bakově nad Jizerou (povrchová úprava a zušlechťování kovů) a Faurecia Exhaust Systems s.r.o. v Horce (výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla). (geoportal.gov.cz)

Předpokládaný vývoj stavu životního prostředí, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace Jedná se o dílčí změny platné územně plánovací dokumentace. V důsledku nerealizace koncepce by vývoj některých složek životního prostředí byl pravděpodobně beze změny. Významným rozdílem může být v případě některých lokalit větrná eroze zejména zábor ZPF.

U – 24, s.r.o.

38


4. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY Realizací lokalit navržených ve změně č. 4 územního plánu je z charakteristik životního prostředí ovlivňováno zejm. využívání krajiny, půdní fond (zemědělský půdní fond), biotopy, odtokové poměry a retenční schopnost (vlivem nárůstu zpevněných ploch, změny plochy zeleně), potenciálně i hluková zátěž a znečištění ovzduší (vyvolaná doprava, nové zdroje znečišťování ovzduší). Jedním ze způsobů, jak popsat využívání území, je tzv. koeficient ekologické stability (Kes), který je detailněji popsán v předchozí kapitole. Při započítání koeficientu zastavění z podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití dojde dle orientačního výpočtu k nárůstu stabilních ploch o cca 4,5 ha (navrhovaná sídelní zeleň veřejná a doprovodná a rozptýlená), což by vedlo k nepatrnému zvýšení Kes, tedy by šlo o nevýraznou změnu. Pokud bude zemědělská půda zařazená do I. a II. třídy ochrany považována za nadprůměrně kvalitní, lze konstatovat, že cca 18 % území obce má nadprůměrnou kvalitu. Toto území s nadprůměrnou kvalitou by nebylo realizací změny č. 4 dotčeno. Zemědělská půda, která by realizací změny byla vyňata ze ZPF, patří většinou do IV. třídy ochrany, malá část také do V. třídy ochrany.

U – 24, s.r.o.

39


5. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI Zvláště chráněná území a území soustavy NATURA 2000 V území se nachází několik zvláště chráněných území a lokalit ze soustavy NATURA 2000. Vzhledem ke vzdálenosti od řešených změn v území a povaze změn nelze předpokládat vliv změny č. 4 ÚP na tyto lokality. V případě NATURA 2000 dokládá i stanovisko odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Středočeského kraje v rámci koordinovaného stanoviska k návrhu zadání změny č. 4 územního plánu Bakov nad Jizerou (č. j.: 184076/2011/KUSK). Současné problémy a jevy životního prostředí Uplatněním změny územního plánu Bakova nad Jizerou dojde významněji k ovlivnění zemědělského půdního fondu (zábor, protierozní opatření).

U – 24, s.r.o.

40


6. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Návrh změny č.4 územního plánu Bakova nad Jizerou je předložen v jedné aktivní variantě. Hodnoceny jsou vlivy na: •

obyvatelstvo a lidské zdraví,

•

biologickou rozmanitost,

•

faunu, floru,

•

půdu a horninové prostředí,

•

vodu,

•

ovzduší, klima,

•

hmotné statky,

•

kulturní dědictví (včetně dědictví architektonického a archeologického),

•

krajinu.

Z hlediska trvání lze všechny vlivy považovat za dlouhodobé až trvalé. Vyhodnocovaný návrh změny územního plánu navrhuje 8 zastavitelných ploch. Stanovení pořadí změn v území (etapizaci) návrh územního plánu stanovuje u lokality č. Z4.6 a Z4.7, které je nutné realizovat jako jeden celek avšak po etapách, přičemž je nutno vycházet z možností a předpokladů pro napojení dopravní a technické obsluhy území. Proto je využití těchto lokalit podmíněno zpracováním územní studie. Pro jednotlivé lokality jsou navrženy regulativy pro jim stanovené způsoby využití, tyto regulativy jsou v členění, případně jsou využity regulativy z dosavadní územně plánovací dokumentace: •

dominantní činnost,

•

přijatelné činnosti,

•

nepřípustné činnosti,

•

regulativy prostorového a objemového uspořádání.

Pro rozvojové lokality byly definovány tyto způsoby využití: •

BV.2 – Bydlení – individuální – venkovského typu (Z4.9 Buda)

•

BV.3 – Bydlení – individuální - venkovského typu

•

BI.3 – Bydlení - individuální

•

SM.2 – Smíšená zóna

•

OV.3 – Občanské vybavení

•

VD.2 – Drobná výroba a výrobní služby

•

DS – Infrastruktura – dopravní silniční

•

ZD – Sídelní zeleň – doprovodná a rozptýlená v nezastavěném území

U – 24, s.r.o.

41


•

ZS – Sídelní zeleň – veřejná

•

RS.1 – Rekreace, sport

U – 24, s.r.o.

42


Obrázek 8: Zákres rozvojových ploch z návrhu ÚP Bakov nad Jizerou (zdroj: vektorová data návrhu ÚP, Národní geoportál INSPIRE)

U – 24, s.r.o.

43


Obrázek 9: Zákres rozvojových ploch z návrhu ÚP Bakov nad Jizerou – detaily lokalit (zdroj: vektorová data návrhu ÚP, Národní geoportál INSPIRE)

U – 24, s.r.o.

44


Zastavitelné plochy

Bydlení – individuální (BI.3) -

lokalita: Z4.1 (celkem: 0,24 ha)

Z4.1 – 0,24 ha (Bakov – severovýchod) Změna způsobu využití: Rekreace hromadná (RH) → Bydlení – individuální (BI) Lokalita se nachází na západ od veřejného koupaliště v severní části sídla Bakov n. J. Lokalita je převzata ze souboru změn č. 1b (Z01.1). Tvoří nezastavěnou proluku mezi stávajícími objekty bydlení, určena je pro výstavbu 1 rodinného domu. Na západě sousedí se záplavovým území Jizery a rovněž s nadregionálním biokoridorem Příhrazské skály - K10. V případě realizace lokality Z4.1 nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí.

Bydlení – individuální venkovského typu (BV) -

lokality: Z4.6, Z4.7 a Z4.9

Z4.6 – 6,07 ha (Chudoplesy – západ) Změna způsobu využití: Výhledově urbanizovatelná plocha Krajinná zóna smíšená s využitím lesnictví, obytná krajina, přírodní preference, vodohospodářství, zemědělství (mimo velkovýrobní formy) (SLOPVZ) → Bydlení – venkovského typu (BV.3), Sídelní zeleň – doprovodná a rozptýlená v nezastavěném území (ZD), Infrastruktura – dopravní silniční (DS), Sídelní zeleň – veřejná (ZS), Obslužná sféra – občanská vybavenost (OV.3) Lokalita severozápadně od sídla Chudoplesy, navazuje na stávající zástavbu. Lokalita je převzata ze souboru změn č. 1b (Z01.24). Její využití pro bydlení je poněkud problematické, neboť do plochy zasahuje mnoho ochranných pásem a dalších limitů; Dopravní připojení je komplikované, navržena páteřní komunikace s napojením na Chudopleskou silnici. Využití lokality je podmíněno zpracováním územní studie. Lokalita na západní straně sousedí s regionálním biokoridorem K Babě (z větší části nefunkční) a nadregionálním biokoridorem Příhrazské skály - K10. Do lokality zasahuje ochranné pásmo lesa 50 m, v zastavovací studii jsou zde vymezeny plochy sídelní zeleně o minimální šíři 20 m od hranice lesa. Severní cca polovina zasahuje do migračně významného území. V koordinovaném stanovisku Krajského úřadu k návrhu zadání změny č. 4 územního plánu Bakova nad Jizerou (č. j.: 184076/2011/KUSK-OŽP/Más) je v souvislosti s touto lokalitou upozorňováno na výskyt divizny brunátné (Verbascum phoeniceum, zdrojem informace je nálezová databáze orgánu ochrany přírody, ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.). Celá lokalita rovněž zasahuje do CHOPAV Severočeská křída a do ochranného pásma vodního zdroje II. stupně Bradlec (dle dat DIBAVOD - VÚV T.G.M.), stejně jako celé sídlo Chudoplesy. V souvislosti s lokalitou Z4.6 není předpokládáno významné ovlivnění složek životního prostředí. Při realizaci nesmí dojít k zásahu do prvků ÚSES a využití rovněž musí odpovídat

U – 24, s.r.o.

45


režimu územní ochrany stanovené pro ochranné pásmo vodního zdroje. Uvedené by se mělo promítnout i do zpracování územní studie.

Z4.7 – 5,26 ha (Chudoplesy – severozápad) Změna způsobu využití: Výhledově urbanizovatelná plocha Krajinná zóna smíšená s využitím lesnictví, obytná krajina, přírodní preference, vodohospodářství, zemědělství (mimo velkovýrobní formy) (SLOPVZ) a Výhledově urbanizovatelná plocha Krajinná zóna smíšená s využitím urbanizovatelné plochy – územní rezerva, vodohospodářství, zemědělství (mimo velkovýrobní formy) (SUVZ) → Bydlení – venkovského typu (BV.3), Sídelní zeleň – doprovodná a rozptýlená v nezastavěném území (ZD), Infrastruktura – dopravní silniční (DS), Sídelní zeleň – veřejná (ZS), Rekreace – sportovní (RS.1), Výrobní sféra – drobná výroba, služby (VD.2) Lokalita západně od sídla Chudoplesy, jižně od lokality Z4.6. Částečně navazuje na zástavbu stejného charakteru. Lokalita je převzata ze souboru změn č. 1b (Z01.17), určena je pro výstavbu 25 rodinných domů, podíl BV na celkové výměře činí cca 45 %. Zpracovatel změny č. 4 vytvořil zastavovací studii a na jejím základě navrhl členění plochy na jednotlivé výše uvedené způsoby využití. Dopravní připojení je komplikované, navržena páteřní komunikace s napojením na Chudopleskou silnici. Využití lokality je rovněž podmíněno zpracováním územní studie. Na západní straně hraničí s regionálním biokoridorem K Babě (v sousedství s lokalitou částečně funkční), resp. částečně do něj zasahuje (vymezení ÚSES převzato z ZÚR Středočeského kraje ve vektorové podobě dostupné na Metodickém portálu ÚAP/ÚP Středočeského kraje (http://uap.webmap.cz/stredocesky/metodicky); v ploše překryvu je stanoven způsob využití ZD, překryv je patrný z hlavního výkresu návrhu zm. č. 4). Do lokality zasahuje ochranné pásmo lesa 50 m, v zastavovací studii jsou zde vymezeny plochy sídelní zeleně (viz obr. č. 10). V koordinovaném stanovisku Krajského úřadu k návrhu zadání změny č. 4 územního plánu Bakova nad Jizerou (č. j.: 184076/2011/KUSK-OŽP/Más) je v souvislosti s touto lokalitou upozorňováno na výskyt divizny brunátné (Verbascum phoeniceum, zdrojem informace je nálezová databáze orgánu ochrany přírody, ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.). Celá lokalita rovněž zasahuje do CHOPAV Severočeská křída a do ochranného pásma vodního zdroje II. stupně Bradlec (dle dat DIBAVOD - VÚV T.G.M.), stejně jako celé sídlo Chudoplesy. Ani v souvislosti s lokalitou Z4.7 není předpokládáno významné ovlivnění složek životního prostředí. Při realizaci nesmí dojít k zásahu do prvků ÚSES a využití rovněž musí odpovídat režimu územní ochrany stanovené pro ochranné pásmo vodního zdroje. Uvedené by se mělo promítnout i do zpracování územní studie.

U – 24, s.r.o.

46


Z4.9 – 1,27 ha (Buda – východ) Změna způsobu využití: Výhledově urbanizovatelná plocha Krajinná zóna smíšená s využitím urbanizovatelné plochy – územní rezerva, zemědělství (mimo velkovýrobní formy) (SUZ) → Bydlení – venkovského typu (BV2) Lokalita na samém východním okraji sídla Buda, vymezena je částečně v proluce, rovněž se zde už nacházejí dva rodinné domy. Lokalita je převzata ze souboru změn č. 1b (Z01.21). Část lokality, severně od silnice č. II/276, zasahuje do CHOPAV Severočeská křída. V případě lokality Z4.9 nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí.

Funkčně smíšená zóna – městská (SM) -


Z4.5 – 6,39 ha (U Pražské ulice) Změna způsobu využití: Výhledově urbanizovatelná plocha Krajinná zóna smíšená s využitím urbanizovatelné plochy – územní rezerva, zemědělství (mimo velkovýrobní formy) (SUZ) → Smíšená zóna – městská (SM.2), Infrastruktura – dopravní silniční (DS) Plocha se nachází mezi rychlostní silnicí R10 a silnicí č. II/610. Lokalita je převzata ze souboru změn č. 1b (Z01.9). Na západě sousedí rovněž s plochou SM dle platné ÚPD. Do jižního okraje lokality zasahuje ochranné pásmo lesa 50 m. V případě lokality Z4.5 nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí. Využití lokality je vzhledem k uvažovanému bydlení doporučeno podmínit splněním hygienických limitů pro silniční dopravu dle NV č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Uvedené podmínka byla požadována i Centrem dopravního výzkumu, v. v. i. ve vyjádření k návrhu zadání zm. č. 4 (zn. UP/3195/11 ze dne 18. 10. 2011).

Výrobní sféra – drobná výroba, služby (VD) -

lokality: Z4.3 a Z4.8 (celkem: 7,31 ha)

Z4.3 – 6,91 ha (U Horecké cesty) Změna způsobu využití: Výhledově urbanizovatelná plocha Krajinná zóna smíšená s využitím urbanizovatelné plochy – územní rezerva, zemědělství (mimo velkovýrobní formy) (SUZ) → Výrobní sféra – drobná výroba, služby (VD.2), Infrastruktura – dopravní silniční (DS) Plocha se nachází mezi rychlostní silnicí R10 a silnicí č. II/610. Lokalita je převzata ze souboru změn č. 1b (Z01.8). Na severovýchodě hraničí se silnicí Horka u Bakova nad Jizerou – Bakov nad Jizerou (ulice Horecká).

U – 24, s.r.o.

47

Komentář [U24-T1]: Regulati v SM.2 moc bydlení nezahrnuje.


V případě lokality Z4.3 nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí. Regulativy prostorového a objemového uspořádání VD.2 obsahují podmínky pro ochranu krajinného rázu.

Z4.8 – 0,40 ha (Chudoplesy – jih) Změna způsobu využití: Výhledově urbanizovatelná plocha Krajinná zóna smíšená s využitím urbanizovatelné plochy – územní rezerva, vodohospodářství, zemědělství (mimo velkovýrobní formy) (SUVZ) → Výrobní sféra – drobná výroba, služby (VD.2), Bydlení individuální – venkovského typu (BV.3) Lokalita navazuje na zástavbu na jižním okraji sídla Chudoplesy a na jihu je ohraničena silnicí Chudoplesy – Bradlec. Lokalita je převzata ze souboru změn č. 1b (Z01.18). Do plochy zasahuje mnoho ochranných pásem a dalších limitů (např. nadzemní elektrické vedení); z tohoto důvodu je namísto bydlení jako dominantní způsob využití navrženo VD.2. Celá lokalita zasahuje do CHOPAV Severočeská křída a do ochranného pásma vodního zdroje II. stupně Bradlec (dle dat DIBAVOD - VÚV T.G.M.), stejně jako celé sídlo Chudoplesy. V souvislosti s lokalitou Z4.8 není předpokládáno významné ovlivnění složek životního prostředí. Využití musí odpovídat režimu územní ochrany stanovené pro ochranné pásmo vodního zdroje. Ochrana sousední obytné zástavby před rušivými vlivy výroby je řešena v regulativech VD.2, což požadovala řešit i Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze ve stanovisku k návrhu zadání zm. č. 4 (zn. KHSSC 46440/2011,ze dne 3. 10. 2011).

Infrastruktura – dopravní silniční (DS) -


Z4.4 – 4,17 ha (U R/10) Změna způsobu využití: Výhledově urbanizovatelné plochy Krajinná zóna smíšená s využitím lesnictví, urbanizovatelné plochy – územní rezerva, zemědělství (mimo velkovýrobní formy) (SLUZ), Lesní produkce (L) → Infrastruktura – dopravní silniční (DS), Sídelní zeleň – doprovodná a rozptýlené (ZD) Plocha se nachází mezi rychlostní silnicí R10 a silnicí č. II/610. Část lokality je převzata ze souboru změn č. 1b (Z01.10). Na navržené ploše je plánovaná čerpací stanice pohonných hmot s připojovacím pruhem od benzinové pumpy ke stávající rychlostní silnici, a to na základě zastavovací studie předložené navrhovatelem. Na severním okraji je navržen pás zeleně podél stávající komunikace Bakov n. J. – Horka. V případě realizace lokality Z4.4 není předpokládáno významné ovlivnění složek životního prostředí. Vzhledem ke znalosti konkrétního záměru, čerpací stanici pohonných hmot, nelze vyloučit vlivy spojené s rizikem havárií a úniky při provozu stanice, jejich řešení ale náleží do územního řízení a EIA.

U – 24, s.r.o.

48

Komentář [U24-T2]: Str. 5 Návrhu ÚP „VD.2“ Str. 7 „DS+ZD“ Str. 23 (ZPF) „DS“ Hl. výkres „DS+ZD“


Veřejně prospěšné stavby Návrh územního plánu vymezuje veřejně prospěšné stavby (VPS), jež ve většině případů souvisí s rozvojovými plochami. Dále je uveden jejich výčet. Stavby dopravní infrastruktury WT WPS 1 – připojovací komunikace pro Z 4.7, Z 4.6 WT WPS 2 – připojovací komunikace pro Z 4.3, Z 4.5 Dle Návrhu zadání změny č. 4 se vymezení ploch pro veřejně prospěšná opatření nepředpokládá.

Popis vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo Vlivy na obyvatelstvo – hluk Stávající akustická situace v Bakově n. J. byla popsána v kapitole 2. - Hluk. Za hlavní zdroje hluku na území města lze označit komunikace č. II/610, II/276 a rychlostní silnici R10, dále pak železniční tratě č. 070 Praha - Turnov a 080 Bakov n. J. – Jedlová, lokálně pak obalovna. Lokality řešené návrhem změny č. 4 územního plánu budou zdrojem i cílem dopravy. Vzhledem k tomu, že nejsou známy konkrétní aktivity na jednotlivých plochách ani objem generované dopravy, nelze v této fázi provést exaktní výpočtové posouzení vlivů na akustickou situaci v území. Je předpokládáno, že se generovaná osobní doprava významně neprojeví na stávající akustické situaci. Pokud by některé lokality, zejm. Z4.3 a Z4.5, generovaly větší objem nákladní dopravy, bude potřeba v rámci povolovacího procesu provést detailní prověření situace akustickou studií. Využití lokality Z4.5 je vzhledem k uvažovanému bydlení doporučeno podmínit splněním hygienických limitů pro silniční dopravu dle NV č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že vliv na hlukovou situaci bude pravděpodobně nevýznamný. Vlivy na ovzduší a klima Uplatněním změny č. 4 ÚPD vzniknou nové zdroje znečišťování ovzduší, např. čerpací stanice pohonných hmot (Z4.4). Bez znalosti objemu dopravy vyvolané provozem areálů výroby a průmyslu a případných technologií zde umístěných, týká se zejm. lokalit Z4.3 a Z4.5, nelze kvalifikovaně vliv na ovzduší hodnotit. Na základě dostupných informací lze pouze předpokládat, že posuzovaná změna nenavrhuje takové využití území, u kterých by se předpokládal významný zdroj znečišťování ovzduší. Při rozhodování o umístění jednotlivých zdrojů znečišťování ovzduší je nutno respektovat požadavky na ochranu ovzduší vyplývající z Krajského programu snižování emisí a imisí a energetické koncepce Středočeského kraje. Celkový vliv návrhu územního plánu na kvalitu U – 24, s.r.o.

49


ovzduší lze za obecně platné podmínky striktního dodržení platné legislativy odhadovat jako nevýznamný. Vlivy na biologickou rozmanitost, faunu, floru, ÚSES Lokality ze změny č. 4 nebudou mít zásadní vliv na faunu a flóru, jedná se o lokality v zastavěném území či zastavitelné plochy vymezené na orné půdě v tradiční zemědělské krajině. Lokality v Chudoplesích, Z4.6 až Z4.8, sousedí či se nacházejí v blízkosti prvků ÚSES (regionální a nadregionální biokoridory, západně a jižně od lokalit, funkční pouze částečně), Zamezení negativního ovlivnění ÚSES je podmínkou realizace uvedených ploch. Prvky ÚSES by měla zohlednit i územní studie, která bude zpracována pro lokality Z4.6 a Z4.7. Vlivy na půdní fond V posuzovaném území je evidováno 1 747,08 ha zemědělské půdy, což představuje cca 64,7 % jeho výměry. Pokud budeme považovat půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany za nadprůměrně kvalitní, lze konstatovat, že cca 18 % území obce má nadprůměrnou kvalitu. Plochy územní změny č. 4 jsou většinou navrhované na orné půdě IV. a V. třídy ochrany. Zábor zemědělského půdního fondu se tedy týká málo kvalitních zemědělských půd. Rozsah jednotlivých záborů uvádí následující tabulka. Tabulka 13: Zábory zemědělského půdního fondu (zdroj: Odůvodnění návrhu zm. č. 4 územního plánu Bakov)

BPEJ

třída ochrany

plocha BPEJ (ha)

lokalita

Z 4.3

6,72

VD.2, DS

6,72

or. půda

6,72

32110

IV

6,72

Z 4.4

3,85

DS

3,85

or. půda

3,85

32110

IV

3,85

Z 4.5

6,39

SM.2, DS

6,39

or. půda

6,39

32110

IV

6,39

BV.3, DS, OV.3

3,13

or. půda

3,13

33101

IV

3,13

BV.3, DS, OV.3

V

0,08

Z 4.6

Z 4.7

Z 4.9

celkem

U – 24, s.r.o.

4,15

2,90

1,27

25,28

navrh. funkční využití

plocha n. stáv. druh fční využ. pozemku (ha)

plocha st. fční využ. (ha)

celková plocha (ha)

0,08

or. půda

0,08

33151

BV.3, DS

0,77

or. půda

0,77

33104

V

0,77

BV.3, DS

0,17

or. půda

0,17

33111

IV

0,17

DS

0,01

or. půda

0,01

33104

V

0,01

BV.3, DS, RS.1, VD.2

2,86

2,86

33101

IV

2,86

DS

0,02

0,02

32112

V

0,02

or. půda or. půda

RS.1, VD.2

0,01

or. půda

0,01

33001

III

0,01

BV2

0,23

or. půda

0,23

32310

IV

0,23

BV2

0,88

or. půda

0,88

32110

IV

0,88

BV2

0,16

or. půda

0,16

35500

IV

0,16

25,28

25,28

25,28

50


Tabulka 14: Třídy ochrany zemědělské půdy dotčené záborem ZPF Třída ochrany zemědělské půdy

Výměra (ha)

Podíl (%)

III.

0,01

0,03

IV.

24,40

96,47

V.

0,88

3,50

Návrh územního plánu předkládá zábor méně kvalitních půd, tj. IV. a V. třídy ochrany, v rozsahu 25,28 ha. Zastavitelné plochy jsou vymezeny převážně pro bydlení venkovského typu, dopravní silniční infrastrukturu a drobnou výrobu a služby. K faktickému záboru tedy dojde v menším rozsahu a část zemědělské půdy bude využívána např. jako zahrady u rodinných domů. Jsou dotčena ochranná pásma pozemků určených k plnění funkcí lesa u ploch Z4.5, Z4.6 a Z4.7. Celkově jsou vlivy na půdní fond hodnoceny jako mírně negativní. Vlivy na vody Všechny nezastavěné plochy, vodní plochy a přírodní prvky ovlivňují nezastupitelným způsobem vývoj mikroklimatu v dané oblasti. Proto je nutné všechny lokality, na kterých bude realizována zástavba, kompenzovat vhodným doplněním systému sídelní i krajinné zeleně. Návrh změny č. 4 územního plánu neřeší ochranu stávající sídelní zeleně, rozvoj sídelní zeleně je uváděn jen na některých plochách změny. Realizací lokalit dojde k narušení retence vlivem navýšení zastřešených a zpevněných ploch. S přebytečným množstvím odtékajících povrchových vod je nutné nakládat individuálně na jednotlivých pozemcích (vsak či akumulace s následným využitím). Nové rozvojové plochy zpevněné budou (dle návrhu změny č. 4 ÚP) umožňovat zásak dešťové vody pomocí vsakovacích příkopů nebo rýh. Dešťové vody ze střech pozemků budou zasakovány přímo na těchto pozemcích. Na kanalizaci budou napojeny jen plochy Z4.3, Z4.4 a Z4.5. Zbývající lokality musí být vybaveny bezodtokovými jímkami pro splaškové vody a vyváženy do ČOV Bakov nad Jizerou. Využití lokalit v Chudoplesích, Z4.6 až Z4.8, musí odpovídat režimu územní ochrany stanovené pro ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně. Celkový vliv na vody lze považovat za málo významný. Vlivy na hmotné statky a kulturní dědictví Hmotné statky nebudou dotčeny. Na území Bakova nad Jizerou se nacházejí oblasti s možným výskytem archeologických nálezů. Pro veškerou stavební činnost nebo terénní úpravy se proto vztahuje ustanovení § 22, odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, tzn., že při zásahu do území musí být proveden záchranný archeologický průzkum.

U – 24, s.r.o.

51


Vliv na produkci odpadů Posuzovaná územně plánovací dokumentace bude mít menší vliv na odpadové hospodářství města, dojde k nárůstu množství odpadů z výroby i odpadů komunálních. Vliv na produkci odpadů je rovněž hodnocen jako málo významný. Vliv na horninové prostředí Vlivy na horninové prostředí jsou hodnoceny jako nevýznamné. Vlivy na krajinu Na základě hodnoty koeficientu ekologické stability lze nahlížet na řešené území jako na intenzivně využívané, v souvislosti s realizací lokalit dojde k minimální změně koeficientu. Návrh územního plánu mění uspořádání krajiny zejména v lokalitách Z4.3, Z4.4 a Z4.5 (o celkové rozloze 17,5 ha) v prostoru mezi komunikacemi č. II/610 a R10. Ostatní plochy jsou určené převážně pro bydlení venkovského typu a jsou situovány v návaznosti na stávající zástavbu. Vlivy na krajinu jsou hodnoceny jako málo významné, regulativy prostorového a objemového uspořádání obsahují podmínky pro ochranu krajinného rázu (např. VD.2). Plošně rozsáhlejší lokality v Chudoplesích jsou podmíněny zpracováním územní studie, která zohlední i do zapojení do krajiny.

V současné době lze jen velmi obtížně predikovat, zda a jaké konkrétní druhy výroby, služeb, technické vybavenosti aj. záměrů v jednotlivých plochách či jejich částech budou umístěny. Těžko lze predikovat jejich kapacity, dopravní zatížení a další parametry. Pokud by záměry v těchto plochách naplňovaly dikci zákona č. 100/2001 Sb., musí dojít k detailnímu posouzení vlivů na životní prostředí. V rámci detailních posouzení dojde ke stanovení konkrétních opatření k eliminaci vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel.

U – 24, s.r.o.

52


7. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ Varianty Návrh změny č. 4 územního plánu Bakov nad Jizerou je předložen v jedné aktivní variantě. Při porovnání s variantou nulovou pro celé území bychom dospěli k tomu, že nerealizace územního plánu by znamenala absenci záboru ZPF, absenci ovlivnění krajinného rázu a absenci nově navržené sídelní zeleně. Popis použitých metod Úroveň zpracování vyhodnocení vlivů územního plánu je strategická, nikoliv projektová. Vyhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví je přizpůsobeno této skutečnosti, zabývá se tak spíše identifikováním předpokládaných vlivů spojených s realizací ploch a územního plánu jako celku, a to z pohledu stávající i navrhované situace. Detailnější posouzení bude předmětem dalších stupňů posouzení vlivů na životní prostředí (např. proces EIA, územní řízení). Vzhledem k tomu, že nejsou známy konkrétní aktivity na jednotlivých plochách ani objem generované dopravy, nelze v této fázi hodnověrně kvantifikovat vliv na akustickou situaci a ovzduší. I s ohledem na výše uvedené se v průběhu zpracování této dokumentace nevyskytly takové problémy při shromažďování požadovaných údajů resp. nedostatky ve znalostech, které by znemožňovaly formulaci závěrů. Úroveň dostupných informací je pro účely vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví přijatelná.

U – 24, s.r.o.

53


8. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Posuzován je návrh změny využití území města Bakov nad Jizerou oproti současnému stavu a platné územně plánovací dokumentaci. Na základě prověření předloženého návrhu změny územního plánu Bakova nad Jizerou z hlediska předpokládaných vlivů na životní prostředí byly vyvozeny tyto návrhy a doporučení (zdůvodnění viz kapitola 5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhované územně plánovací dokumentace): Ochrana veřejného zdraví -

lokalita Z4.5 – využití vzhledem k uvažovanému bydlení podmínit splněním hygienických limitů pro silniční dopravu dle NV č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací Ochrana přírody a krajiny

-

lokality Z4.6 a Z4.7 – zamezit negativnímu ovlivnění prvků ÚSES v souvislosti s realizací lokalit Ochrana vod

-

lokality Z4.6, Z4.7 a Z4.8 – využití musí odpovídat režimu územní ochrany stanovené pro ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.

-

likvidaci dešťových vod řešit na pozemcích jednotlivých stavebníků

Případná další opatření mohou být navržena v rámci projednávání záměrů resp. související projektové dokumentace a dokumentace hodnocení vlivů na životní prostředí. Je předpokládáno dodržování všech zákonných předpisů na ochranu jednotlivých složek životního prostředí.

U – 24, s.r.o.

54


9. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ Zhodnocení způsobu zapracování uvedených cílů shrnuje tabulka č. 1. Návrh změny územního plánu Bakova nad Jizerou je předložen v jedné aktivní variantě.

10. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí vychází z požadavku § 10, písm. h zákona č. 100/2001 Sb., z něhož vyplývá, že její předkladatel je povinen zajistit sledování a rozbor vlivů schválené územně plánovací dokumentace na životní prostředí a veřejné zdraví. Pokud zjistí, že její provádění má nepředvídané závažné negativní vlivy na životní prostředí nebo veřejné zdraví, je povinen zajistit přijetí opatření k odvrácení nebo zmírnění takových vlivů, informovat o tom příslušný úřad a dotčené správní úřady a současně rozhodnout o změně územně plánovací dokumentace. Územní plány obecně se liší od většiny ostatních koncepcí tím, že neobsahují exaktně formulované a kvalifikované cíle a z nich vyplývající opatření k jejich dosažení. Dle § 43 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění, „územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (dále jen "urbanistická koncepce"), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (dále jen "plocha přestavby"), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů“. Pro kontrolu výběru konkrétních projektů (záměrů) v jednotlivých plochách a koridorech lze využít níže uvedených indikátorů, jejichž zdrojem je Informační systém statistiky a reportingu, provozovatelem je pro Ministerstvo životního prostředí ČR Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) (http://issar.cenia.cz). Jedná se o klíčové indikátory životního prostředí ČR a indikátory ze situační zprávy ke strategii udržitelného rozvoje, snahou bylo vybrat takové, které je možno alespoň orientačně kvantitativně vyhodnotit, cílem jejich sledování je vyhodnocení míry přispění ÚPD k plnění cílů environmentálního pilíře udržitelného rozvoje. Další indikátory lze pak čerpat ve strategických dokumentech ochrany životního prostředí přijatých na národní a regionální úrovni.

U – 24, s.r.o.

55


Tabulka 15: Výběr indikátorů navrhovaných pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí (zdroj: Informační systém statistiky a reportingu, MŽP ČR – CENIA, http://issar.cenia.cz) Vybrané klíčové indikátory životního prostředí ČR Překročení imisních limitů pro ochranu lidského zdraví Překročení imisních limitů pro ochranu vegetace Znečištění vypouštěné do povrchových vod Podíl obyvatel připojených na kanalizaci a čistírny odpadních vod Suburbanizace a využití území Plocha ekologicky obhospodařované zemědělské půdy Celková produkce odpadů Produkce komunálního odpadu Hluková zátěž Vybrané indikátory ze situační zprávy ke strategii udržitelného rozvoje – II. Environmentální pilíř: ochrana přírody, ŽP, přírodních zdrojů a krajin, environmentální limity Podíl ekologického zemědělství

U – 24, s.r.o.

56


11. NÁVRH POŽADAVKŮ NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH PLOCHÁCH A KORIDORECH Z HLEDISKA MINIMALIZACE NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Návrh požadavků na rozhodování v jednotlivých plochách z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí je uveden v kapitole 8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí.

12. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ, ZÁVĚR Návrh změny č. 4 územního plánu Bakova nad Jizerou vymezuje 8 nových zastavitelných plochy (celková výměra činí 30,7 ha), v části z nich se jedná o územní rezervy z dosavadní územně plánovací dokumentace. Rovněž jsou navrženy dvě veřejně prospěšné stavby. Využití dvou lokalit je podmíněno zpracováním územní studie. V posouzení jsou vyhodnoceny jednotlivé požadavky na změnu využití z pohledu toho, jakým způsobem mohou změny v území ovlivnit jednotlivé složky životního prostředí a zdraví obyvatel (např. zábor půdy, vliv na akustickou situaci, apod.). Ochrana životního prostředí má z hlediska prevence k dispozici dva základní nástroje. Konkrétní záměry jsou na úrovni územního řízení posuzovány procesem EIA. Zjednodušeně řečeno jsou vyhodnocovány předpokládané parametry vlivu připravované investice na jednotlivé složky životního prostředí. Druhý nástroj představuje posuzování koncepcí z hlediska jejich vlivů na životní prostředí. Stavební zákon č. 183/2006 Sb. začlenil od 1. 1. 2007 posuzování vlivu koncepcí na životní prostředí jako součást Vyhodnocení vlivu územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území. Cílem posouzení je vyhodnotit vyváženost tří pilířů udržitelného rozvoje, tj. pilíře environmentálního, hospodářského a sociálního. Předkládaná zpráva se týká environmentálního pilíře. Stavební zákon předepsal rámcový obsah jeho posouzení, který je v předchozí části naplněn. Jednotlivé požadavky dle návrhu změny územního plánu jsou vyhodnoceny, následuje souhrnné vyhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Lze konstatovat, že požadavky na změnu způsobu využití území oproti současnému stavu, resp. platné územně plánovací dokumentaci, jsou z hlediska vlivů na životní prostředí ve všech případech přijatelné. Pro předcházení, snížení nebo kompenzaci zjištěných nebo předpokládaných negativních vlivů na životní prostředí jsou navržena opatření, jež by se měla promítnout do dalších etap pořizování územně plánovací dokumentace. Tato opatření jsou specifikována v kapitole 8 tohoto vyhodnocení.

U – 24, s.r.o.

57


SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK Obrázek 1: Správní území města Bakov nad Jizerou v topografické mapě ............................................................ 6 Obrázek 2: Hluková mapa rychlostní silnice R10, severní část území.................................................................. 15 Obrázek 3: Hluková mapa rychlostní silnice R10, jižní část území ...................................................................... 16 Obrázek 4: Krajinné typy ...................................................................................................................................... 26 Obrázek 5: Hodnoty Kes pro jednotlivá k. ú. města Bakova nad Jizerou ............................................................. 30 Obrázek 6: Třídy ochrany zemědělské půdy na území města Bakov nad Jizerou................................................. 33 Obrázek 7: Mapa radonového indexu geologického podloží ................................................................................ 35 Obrázek 8: Zákres rozvojových ploch z návrhu ÚP Bakov nad Jizerou ............................................................... 43 Obrázek 9: Zákres rozvojových ploch z návrhu ÚP Bakov nad Jizerou – detaily lokalit ..................................... 44 Obrázek 10: Lokality Z4.6 a Z4.8 ..................................................................... Chyba! Záložka není definována.

Tabulka 1: Vztah návrhu územního plánu Bakov nad Jizerou a vybraných koncepcí a cílů ochrany životního prostředí na krajské úrovni...................................................................................................................................... 8 Tabulka 2: Vztah návrhu územního plánu Bakov nad Jizerou a koncepcí a cílů ochrany životního prostředí na lokální úrovni ........................................................................................................................................................ 12 Tabulka 3: Klimatické charakteristiky oblasti....................................................................................................... 13 Tabulka 4: Sčítání dopravy 2010 na vybraných komunikacích ............................................................................ 14 Tabulka 5: Odhad počtu osob žijících v jednotlivých hlukových pásmech .......................................................... 16 Tabulka 6: Krajinné typy ...................................................................................................................................... 25 Tabulka 7: Koeficient ekologické stability ........................................................................................................... 29 Tabulka 8: Výměra druhů pozemků...................................................................................................................... 29 Tabulka 9: Podíl tříd ochrany zemědělské půdy ................................................................................................... 32 Tabulka 10: Kulturní památky .............................................................................................................................. 36 Tabulka 11: Území s archeologickými nálezy ...................................................................................................... 37 Tabulka 12: Kontaminovaná místa ....................................................................................................................... 38 Tabulka 13: Zábory zemědělského půdního fondu ............................................................................................... 50 Tabulka 14: Třídy ochrany zemědělské půdy dotčené záborem ZPF.................................................................... 51 Tabulka 15: Výběr indikátorů navrhovaných pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí

U – 24, s.r.o.

...... 56

58

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ZMĚNY ČÍSLO 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU BAKOV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Recommend Documents