VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU JEVIŠOVICE
NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
podle § 19 odst. 2 stavebního zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů a jeho přílohy, podle přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů a podle § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Znojmo, květen 2015
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
Seznam zpracovatelů Část A - Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona Mgr. Zdeňka Achrerová Hybšová držitelka autorizace k posuzování vlivů na životní prostředí číslo autorizace: 7325/865/OPVŽP/97; 9748/ENV/07; 86387/ENV/11
Část B - Vyhodnocení vlivů územního plánu na území NATURA 2000 Část C - Vyhodnocení vlivů územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech Část D - Vyhodnocení vlivů územního plánu na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území Část E - Vyhodnocení vlivů územního plánu k naplnění priorit územního plánování Část F - Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území Ing. arch. Jaroslav Poláček držitel autorizace pro obor územní plánování držitel autorizace pro obor architektura číslo autorizace: ČKA 03 253
Strana 2
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
Obsah A. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODLE PŘÍLOHY STAVEBNÍHO ZÁKONA .............................................................................................................................................. 4 A.0. ÚVOD .................................................................................................................................................................... 4 A.I. STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚP, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM ........................................ 5 A.II. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚP K CÍLŮM OCHRANY ŽP PŘIJATÝM NA MEZISTÁTNÍCH, KOMUNITÁRNÍ A VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI ................................................................................................................................................. 7 A.II.1 Národní strategie a programy .............................................................................................................. 7 A.II.2 Regionální strategie a programy ......................................................................................................... 7 A.II.3 Vybrané cíle ochrany ŽP ........................................................................................................................ 8 A.III. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽP V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYL UPLATNĚN ÚP ............................................................................................................................................................ 12 A.III.1 Klima, ovzduší a hluk .......................................................................................................................... 12 A.III.2 Vodní poměry ........................................................................................................................................ 14 A.III.3 Geologické a geomorfologické poměry ......................................................................................... 16 A.III.4 Půda ......................................................................................................................................................... 17 A.III.5 Biogeografická charakteristika a biotopy ...................................................................................... 18 A.IV. CHARAKTERISTIKY ŽP, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚP VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY ............................. 19 A.V. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽP, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚP VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI .................................................................................. 21 A.V.1 Územní systém ekologické stability ................................................................................................. 22 A.V.2 Zvláště chráněná území, přírodní parky .......................................................................................... 23 A.V.3 Evropsky významné lokality, ptačí oblasti ..................................................................................... 25 A.V.4 Významné krajinné prvky .................................................................................................................... 27 A.V.5 Zvláště chráněné druhy ....................................................................................................................... 27 A.V.6 Území historického, kulturního nebo archeologického významu ............................................ 27 A.VI. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ÚP NA ŽP VČETNĚ VLIVŮ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH ............................................................................................................... 28 A.VI.1 Vyhodnocení jednotlivých ploch a koridorů ................................................................................. 28 A.VI.2 Souhrnné vyhodnocení vlivů ÚP včetně vlivů kumulativních a synergických .................... 35 A.VII. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ; SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ ............................................................................................................................................ 38 A.VIII. OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽP .......... 38 A. IX. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽP DO ÚP ................................... 39 A.X. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚP NA ŽP ................................................................................... 40 A.XI. NÁVRH UKAZATELŮ NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH PLOCHÁCH A KORIDORECH Z HLEDISKA MINIMALIZACE NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽP ................................................................................................................. 40 A.XII. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ ........................................................................................ 40 A.XIII. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ STANOVISKA K ÚP ................................................................................... 42 A.XIV. POUŽITÉ ZKRATKY......................................................................................................................................... 42 A.XV. ZPRACOVATEL ................................................................................................................................................ 43 B. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY NEBO PTAČÍ OBLASTI ....................................................................................................................................................................... 47 C. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH ............................................................................................................................................................ 48 D. PŘÍPADNÉ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA JINÉ SKUTEČNOSTI OVLIVNĚNÉ NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM, AVŠAK NEPODCHYTITELNÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH, NAPŘÍKLAD SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V DOPLŇUJÍCÍCH PRŮZKUMECH A ROZBORECH ........................................ 48 E. VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ OBSAŽENÝCH V PÚR A ZÚR ................................ 57 F. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ – SHRNUTÍ ................................................ 57
Strana 3
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
A. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODLE PŘÍLOHY STAVEBNÍHO ZÁKONA A.0. Úvod Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace „Územní plán Jevišovice“ na životní prostředí je zpracováno podle § 10i) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a ustanovení § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, v rozsahu podle přílohy k tomuto zákonu. Návrh územního plánu byl zpracován Ing. arch. Jaroslavem Poláčkem, Pražská 1743/44, Znojmo v květnu 2015. Posouzení vlivů na životní prostředí je zpracováno na základě „Zadání pro vypracování územního plánu Jevišovice“ zpracovaného Městským úřadem Znojmo, odborem rozvoje v únoru 2015: „Příslušný úřad (odbor životního prostřední KrÚ JMK) ve svém stanovisku uplatnil požadavek na vyhodnocení vlivů ÚP Jevišovice na životní prostředí, proto bude zpracována dokumentace vyhodnocení vlivů ÚP Jevišovice na udržitelný rozvoj území. Významný vliv ÚP Jevišovice na území soustavy Natura 2000 příslušný dotčený orgán ochrany přírody (odbor životního prostředí KrÚ JMK) stanoviskem vyloučil. Dokumentace Vyhodnocení předpokládaných vlivů ÚP Jevišovice na udržitelný rozvoj území bude zpracována v rozsahu přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů. Vyhodnocení vlivů ÚP Jevišovice na životní prostředí bude zpracováno osobou s autorizací podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o posuzování vlivů na životní prostředí“). Rámcový obsah vyhodnocení je uveden v příloze stavebního zákona. V územním plánu mají být mimo jiné prověřeny nové plochy bydlení, dopravní infrastruktury, výroby a skladování, dále plochy pro sportoviště v obci a rekreační využití Jevišovické přehrady. Budoucí využití uvedených ploch může mít významný negativní vliv na složky životního prostředí a veřejné zdraví obyvatel. Vyhodnocení bude zpracováno v rozsahu úměrném velikosti a složitosti řešeného území. S ohledem na charakter projednávaného územního plánu a charakter řešeného území se vyhodnocení zaměří zejména na problematiku ochrany přírody a krajiny, krajinného rázu, ochranu zemědělského půdního fondu, na problematiku hluku, ochrany ovzduší a na možné negativní dopady na životní prostředí a veřejné zdraví související s budoucím využitím návrhových ploch. Návrhové plochy budou posouzeny ve vzájemných vztazích, aby byly eliminovány budoucí střety vyplývající z rozdílného funkčního využití. Příslušný úřad neuplatňuje požadavek na zpracování variantního řešení. Vyhodnocení vlivů ÚP Jevišovice na životní prostředí bude obsahovat návrh stanoviska příslušného úřadu ke koncepci s uvedením jednoznačných výroků, zda lze z hlediska negativních vlivů na životní prostředí doporučit schválení jednotlivých návrhových ploch a schválení územního plánu jako celku, popřípadě budou navrženy a doporučeny podmínky nutné k minimalizaci vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Strana 4
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
V příslušné části odůvodnění návrhu územního plánu bude uvedeno, jak byly do návrhu územního plánu zapracovány podmínky a opatření navržené pro jednotlivé plochy a koridory ve vyhodnocení, případně bylo odůvodněno, proč podmínky a opatření uvedené ve vyhodnocení zapracovány nebyly. Uvedený požadavek vyplývá z ustanovení § 53 odst. 5 písm. b) stavebního zákona.“ Předmětem posouzení je návrh územního plánu Jevišovice. Návrh je zpracován v jedné variantě a posouzen vůči tzv. nulové variantě (tzn. stávajícímu stavu). Územní plán řeší území samosprávného města Jevišovice, které se sestává z jednoho katastrálního území o rozloze 786 ha. Toto území je dále označováno jako "zájmové území". Území leží v jihozápadní části Jihomoravského kraje severně od města Znojma na silničním tahu Znojmo – Jaroměřice nad Rokytnou. S 1159 obyvateli patří město Jevišovice k důležitým sídlům regionu. Historická část sídla je vyhlášena městskou památkovou zónou. Území je sezóně hojně turisticky využíváno díky dochovaným kulturním památkám a krajinným hodnotám a díky rekreačnímu potenciálu Jevišovické přehrady.
A.I. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů ÚP, vztah k jiným koncepcím Hlavním cílem Územního plánu Jevišovice je vyhodnocení platného územního plánu z hlediska využitelnosti navržených rozvojových ploch, vytipování nových rozvojových ploch tak, aby byl zajištěn harmonický rozvoj území. Územní plán Jevišovice stanovuje následující požadavky na základní koncepci rozvoje území obce a ochrany a rozvoje jeho hodnot:
Město Jevišovice se bude nadále rozvíjet jako ucelený sídelní útvar. Ve volné krajině bez vazby na zastavěné území nebudou vznikat nová sídla, usedlosti ani areály.
Bude podpořen rozvoj uvnitř města zastavěním volných proluk a umožněním přestaveb stávajících neužívaných staveb v obci.
Výrobní a skladovací aktivity s vyššími nároky na dopravu budou směřovány do výrobního areálu při jižním okraji města a do zastavitelných ploch v jeho okolí.
Bude zajištěno umístění dostatečně kapacitních veřejných prostranství ve vazbě na zastavitelné plochy pro bydlení.
Bude posíleno polyfunkční využití obytné části zastavěného území i zastavitelných ploch (bydlení, služby, drobná výroba).
Bude zajištěno, aby umístění a charakter staveb odpovídal urbanistickému a architektonickému charakteru prostředí. Nové objekty ve vazbě na stávající zástavbu budou respektovat formu této zástavby. Sklon a tvar střech bude respektovat tradiční obraz sídla. U stávajících objektů s tradičním rázem bude tento ráz zachován.
Bude podpořen rozvoj technické infrastruktury.
Bude umožněna revitalizace krajiny s cílem zvýšení její ekologické stability. Bude chráněn a dále rozvíjen územní systém ekologické stability území.
Bude podpořeno využití krajiny pro rekreační účely (turistika, cykloturistika, hipoturistika).
Bude podpořena prostupnost krajiny ochranou stávajících cest a obnovou historické cestní sítě.
Bude umožněno provádět potřebná protierozní opatření ve všech plochách.
Strana 5
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
Kromě hodnot území, jejichž ochrana je zajištěna právními předpisy, územní plán určuje další urbanistické, architektonické, historické a přírodní hodnoty.
Město Jevišovice má platný územní plán schválený k 6.2.2001. Důvodem k pořízení nového územního plánu je mimo jiné nová právní úprava v oblasti územního plánování vymezená stavebním zákonem č. 183/2006 Sb. (Územní plán obce schválený před 1. lednem 2007 lze do 31. prosince 2020 podle tohoto zákona upravit, v rozsahu provedené úpravy projednat a vydat, jinak pozbývá platnosti.) Územní plán přebírá některé zastavitelné plochy vymezené v současně platné územně plánovací dokumentaci a doplňuje je o nové rozvojové plochy. ÚP rovněž vymezuje dvě plochy přestavby. Rozvoj města je navržen především v návaznosti na stávající zastavěné území. V územním plánu jsou vymezeny rozvojové plochy bydlení, občanského vybavení, dopravní, výroby a skladování, technické infrastruktury, veřejných prostranství, rekreační a plochy zeleně. Rozsáhlejší plochy jsou navrženy pouze pro bydlení a to při východním okraji sídla a dále pro výrobu v jihovýchodním okraji sídla u zemědělského areálu. Územní plán rovněž vymezuje místa pro realizaci územního systému ekologické stability a krajinné zeleně a to na plochách smíšených nezastavitelných a na plochách přírodních. Jako plochy přestavby jsou vymezeny bývalý výrobní areál v části Podolí a bývalá čerpací stanice nad řekou Jevišovkou. Jednotlivé plochy jsou blíže popsány v kapitole vyhodnocení vlivů záměrů na životní prostředí. Bydlení je navrženo v návrhových plochách bydlení v rodinných domech a smíšených obytných. Nové rozvojové plochy jsou z větší části převzaty ze stávajícího ÚP. Zastavitelné plochy pro bydlení mají zajistit kapacitu bydlení pokrývající dlouhodobou potřebu města s ohledem na reálné demografické podmínky a zároveň zajistit provázanost veřejné infrastruktury rozvojových ploch na stávající strukturu sídla. Jako smíšené obytné plochy jsou navrženy plocha určená primárně pro výstavbu domova pro seniory a plocha přestavby bývalého výrobního areálu v městské památkové zóně. Pro občanské vybavení je navržena jedna nová plocha a to pro výstavbu rozhledny. Plochy dopravní infrastruktury zahrnují zejména vybudování komunikace pro pěší a cyklisty podél silnice směřující do obce Bojanovice a dále pro realizaci odstavné plochy pro parkování u výrobního zemědělského areálu. Jako rozvojová plocha technické infrastruktury je navržena jedna menší plocha určená pro rozšíření stávající kompostárny. Pro rekreaci je vymezena pouze jedna drobná plocha přestavby bývalé čerpací stanice. Nové plochy určené pro výrobu a skladování jsou umisťovány v místech dobré dopravní obslužnosti v okrajových částech města. Rozvojové plochy pro výrobu jsou z větší části převzaty ze stávajícího ÚP. Vymezení ploch pro výrobu má zajistit předpoklady pro hospodářský rozvoj území s přihlédnutím k významu sídla v regionu. Územní plán respektuje obecné priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje, které vyplývají z Politiky územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR 2008). Politika územního rozvoje nestanovuje na zájmovém území žádné rozvojové oblasti ani rozvojové osy, území rovněž neleží v žádné specifické oblasti. V současné době neexistuje žádná platná územně plánovací dokumentace vydaná krajem, která by se dotýkala řešeného území, neboť Zásady územní rozvoje Jihomoravského kraje, které nabyly účinnosti 17. 2. 2012, byly rozsudkem Nejvyššího správního soudu ke dni 21. 6. 2012 zrušeny. Na zájmovém území byl v rámci pořízení ÚP aktualizován Plán místního územního systému ekologické stability (ÚSES), který navazuje na plány místních ÚSES sousedních katastrů (Střelice, Boskovštejn, Bojanovice u Znojma a Černín). Nadregionální a regionální ÚSES dle odvětvového podkladu orgánů ochrany přírody Koncepční vymezení regionálního a Strana 6
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
nadregionálního ÚSES není na katastru Jevišovice zastoupen.
A.II. Zhodnocení vztahu ÚP k cílům ochrany ŽP přijatým na mezistátních, komunitární a vnitrostátní úrovni V následujících kapitolách je uveden výčet koncepcí přijatých na národní a regionální úrovni a vymezujícím cíle v oblasti ochrany ŽP. U vybraných koncepčních dokumentů se vztahem k životnímu prostředí je pak stručně popsán jejich obsah a uveden výčet relevantních cílů.
A.II.1 Národní strategie a programy Státní politika životního prostředí ČR 2012-2020 (MŽP, 2013) Státní program ochrany přírody a krajiny ČR (MŽP, 2009) Národní program snižování emisí ČR (MŽP, 2007) Plán odpadového hospodářství ČR pro období 2015 – 2024 (MŽP, 2014) Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR 2005 – 2015 (MŽP, 2005) Národní akční plán zdraví a životního prostředí (MZd, 2007) Národní strategický plán pro rozvoj venkova ČR na období 2007-2013 (MZe, 2006) Koncepce řešení problematiky ochrany před povodněmi v České republice s využitím technických a přírodě blízkých opatření (MZe a MŽP, 2010) Národní lesnický program do roku 2013 (MZe, 2008) Národní akční plán ke snížení používání pesticidů v ČR (MZe, 2012) Zásady státní lesnické politiky (MZe, 2012) Strategie regionálního rozvoje České republiky 2014–2020 (MMR, 2013) Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR 2014–2020 (MMR, 2013) Politika územního rozvoje ČR (MMR, 2008) Národní akční plán ČR pro energii z obnovitelných zdrojů 2010-2020 (MPO, 2010) Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů (MPO, 2009) Státní energetická koncepce ČR 2010-2030 (MPO, 2012) Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR (MŽP, 2010) Dopravní politika ČR pro období 2014-2020 s výhledem do roku 2050 (MD, 2013) Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy (MD, 2004) Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011-2020 (MD, 2011)
A.II.2 Regionální strategie a programy
Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (2012)
Strana 7
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
Program rozvoje Jihomoravského kraje (2010)
Generel dopravy Jihomoravského kraje (2006)
Generel krajských silnic Jihomoravského kraje (2006)
Generel regionálního a nadregionálního ÚSES na území Jihomoravského kraje (2003)
Územně energetická koncepce Jihomoravského kraje (2008)
Koncepce rozvoje vinařství
Koncepce rozvoje ovocnictví v JMK
Strategie rozvoje hospodářství Jihomoravského kraje v odvětví zemědělství, zpracovatelský a potravinářský průmysl
Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje (2004 – 2014)
Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje (2004)
Koncepce zachování a obnovy kulturních památek JMK (2005)
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje
Větrná eroze půdy v Jihomoravském kraji a návrh jejího řešení (2005)
Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje (2012)
Povodňový plán Jihomoravského kraje (2009)
Program rozvoje lesního hospodářství (2009)
A.II.3 Vybrané cíle ochrany ŽP Státní politika životního prostředí ČR 2012 – 2020 (MŽP, 2012) Dokument vymezuje konsensuální rámec pro dlouhodobé a střednědobé směřování vývoje environmentálního rozměru udržitelného rozvoje ČR. Hlavním cílem je zajistit zdravé a kvalitní životní prostředí pro občany žijící v České republice, výrazně přispět k efektivnímu využívání veškerých zdrojů a minimalizovat negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí, včetně dopadů přesahujících hranice státu, a přispět tak k zlepšování kvality života v Evropě i celosvětově. Státní politika ŽP je zaměřena na oblasti ochrany a udržitelného využívání zdrojů, ochrany klimatu a zlepšování kvality ovzduší, ochrany přírody a krajiny a bezpečnosti prostředí. SPŽP stanovuje priority, cíle a opatření v jednotlivých oblastech včetně jejich naléhavosti. Přehled vybraných cílů:
dosažení alespoň dobrého ekologického stavu nebo potenciálu a dobrého chemického stavu útvarů povrchových vod
snížit podíl skládkování na celkovém odstraňování odpadů
zvyšování materiálového a energetického využití komunálních odpadů a odpadů podobných komunálním
omezovat trvalý zábor zemědělské půdy a podložních hornin
snižovat ohrožení zemědělské a lesní půdy a hornin erozí
Strana 8
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
zlepšit kvalitu ovzduší v místech, kde jsou překračovány imisní limity, a zároveň udržet kvalitu v územích, kde imisní limity nejsou překračovány
zvýšení ekologické stability krajiny
omezení a zmírnění dopadů fragmentace krajiny
zlepšení systému zeleně v sídlech a jeho struktury
Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR (Rada vlády pro udržitelný rozvoj, 2010) Strategický rámec přijala vláda usnesením ze dne 11.1.2010. Strategie je východiskem pro zpracování dalších materiálů koncepčního charakteru (sektorových politik či akčních programů) a pro strategické rozhodování v rámci státní správy a územní veřejné správy a pro jejich spolupráci se zájmovými skupinami. Strategie reaguje na potřebu koordinovaného vývoje a vzájemné rovnováhy sociální, ekonomické a environmentální oblasti, přičemž jejím obecným cílem je zajišťovat co nejvyšší kvalitu života obyvatel a současně i vytvářet příznivé podmínky pro kvalitní život generací budoucích. Přehled vybraných cílů:
Rozvíjet sociální služby a jejich dosažitelnost v rámci sociální infrastruktury
Snižovat zdravotní rizika související s negativními faktory životního prostředí a s bezpečností potravin
Vytvořit příznivější podnikatelské prostředí a podpořit soukromou iniciativu
Zkvalitnit a zefektivnit dopravu a zvýšit její bezpečnost
Podporovat udržitelnou energetiku
Podporovat udržitelné materiálové hospodářství
Zvýšit ekonomický a environmentální potenciál, konkurenceschopnost a sociální úroveň regionů ČR na srovnatelnou úroveň s vyspělými regiony Evropy, stabilizovat kulturněhistorický potenciál a postupně snižovat nepřiměřené regionální disparity
Zabezpečit udržitelný rozvoj venkova a posílit harmonizaci vztahů mezi městem a venkovem
Zvýšit a zkvalitnit dopravní dostupnost, technologickou, energetickou a znalostní úroveň sídel, a tím dosáhnout i zlepšení životního prostředí v sídlech
Zvýšit a zkvalitnit dostupnost služeb (včetně kultury), především pak bydlení
Posílit zastoupení udržitelného cestovního ruchu ve struktuře místní ekonomiky
Vytvořit předpoklady pro udržitelné využívání území
Hospodárně využívat zastavěné území a chránit území nezastavěné a nezastavitelné pozemky
Udržet a zvýšit ekologickou stabilitu krajiny a podporovat její funkce, zejména udržitelným hospodařením v krajině
Chránit volnou krajinu
Zastavit pokles biologické rozmanitosti
Strana 9
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
Zajistit dostatečné množství a kvalitu povrchových a podzemních vod
Zlepšit vodní režim krajiny
Politika územního rozvoje České republiky (MMR, 2008) Politika územního rozvoje ČR je celostátní nástroj územního plánování, který slouží zejména pro koordinaci územního rozvoje na celostátní úrovni a pro koordinaci územně plánovací činnosti krajů a současně jako zdroj důležitých argumentů při prosazování zájmů ČR v rámci územního rozvoje Evropské unie. Určuje požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, mezinárodních, nadregionálních a přeshraničních souvislostech, určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů a stanovuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. Přehled vybraných cílů:
Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví.
Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice.
Stanovit podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajistit ochranu nezastavěného území. Vytvářet předpoklady především pro nové využívání opuštěných areálů a ploch.
Vyvážený všestranný rozvoj s ohledem na zachování kulturních, přírodních a užitných hodnot; V územním plánování upřednostňovat komplexní řešení před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území.
Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury.
Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území).
Zachování veřejné zeleně včetně minimalizace její fragmentace.
Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření.
Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny.
V rozvojových oblastech vymezit a chránit před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy).
Akční plán zdraví a životního prostředí ČR Akční plán zdraví a životního prostředí ČR (NEHAP ČR) je národní aplikací Evropského akčního plánu (EHAPE), který dohromady tvoří plány jednotlivých států Evropy. Dokument obsahuje soubor doporučení, směřujících ke zlepšení životního prostředí a zdravotního stavu populace v ČR. Zabývá se širokou škálou problémů životního prostředí a koncepční podpory zdraví. Na NEHAP ČR navazují místní Akční plány zdraví a životního prostředí (LEHAP). Strana 10
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
Přehled vybraných cílů:
ochrana biologické a krajinné rozmanitosti
ochrana klimatu cestou snižování emisí "skleníkových" plynů
ochrana ozónové vrstvy Země
postupné zvyšování schopnosti krajiny zadržovat vodu a odolnosti krajiny vůči vodní erozi
zajištění takové struktury využívání území, která povede ke zlepšení přírodní infrastruktury a bude podmínkou efektivity složkové ochrany (ochrana vod, horninové prostředí, půdy a klimatu a snižování hlučnosti)
zvyšovat kvalitu ovzduší snižováním emisí škodlivin, včetně tzv. skleníkových plynů
chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí
zastavit nárůst hluku, zejména dopravního
snižovat expozici hluku prostředky územního plánování
Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje (2004) Cílem koncepce je v souladu se zákonem a v souladu s principy Státního programu ochrany přírody a krajiny vytvořit funkční koncepční systém ochrany přírody a krajiny, tj. stanovit systém pravidel a opatření pro ochranu a vytváření ekologicky stabilní krajiny, při zachování biologické rozmanitosti a trvale udržitelného rozvoje. Přehled vybraných cílů a opatření:
Optimalizace vymezení a průběžné hodnocení ÚSES regionální a místní úrovně
Zachování stávající plochy pozemků určených k plnění funkcí lesa
Podpora zvyšování ploch pozemků určených k plnění funkcí lesa, zvláště na méně lesnatých částech území kraje (Znojemsko, Břeclavsko)
Zabezpečení rozvoje a údržby segmentů venkovské krajiny sloužících ke zvýšení biodiverzity krajiny
Optimalizace vývoje přírodního prostředí antropogenně podmíněných stanovišť ostatních ploch
Zachování a ochrana biotopů volně žijících druhů živočichů a planě rostoucích rostlin
Minimalizace přímých ztrát živočichů v důsledku lidských aktivit
Účinné uplatňování ochrany krajinného rázu
Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje (2012) Program je vydán Radou Jihomoravského kraje jako krajské nařízení, jeho cílem je zlepšení kvality ovzduší zejména dosažením imisních limitů jednotlivých znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin. Přehled vybraných priorit a opatření:
Strana 11
ÚP JEVIŠOVICE
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 (Snížení primárních emisí tuhých znečišťujících látek z bodových a plošných zdrojů, Omezení resuspenze emitovaných částic jejich odstraněním, Vymístění zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek mimo obydlené oblasti)
Snížení emisí prekurzorů troposférického ozónu (Efektivnější využívání energie a podpora úspor, Snížení emisí oxidů dusíku z dopravy, Snížení emisí těkavých organických látek)
Udržení podlimitní zátěže ostatních škodlivin stanovených platnou legislativou
A.III. Údaje o současném stavu ŽP v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyl uplatněn ÚP A.III.1 Klima, ovzduší a hluk Zájmové území dle Quitta (1971) náleží k mírně teplé oblasti MT11. Pro oblast MT11 je charakteristické dlouhé, teplé a suché léto. Má krátké přechodné období s mírně teplým jarem a podzimem a krátkou, mírně teplou a velmi suchou zimou, tedy i krátké trvání sněhové pokrývky.
MT11 Počet letních dnů
40-50
Počet dnů s teplotou vyšší než 10 °C
140-160
Počet mrazových dnů
110-130
Počet ledových dnů
30-40
Průměrná teplota v lednu (°C)
-2 – -3
Průměrná teplota v dubnu (°C)
7-8
Průměrná teplota v červenci (°C) Průměrná teplota v říjnu (°C) Počet dnů se srážkami 1mm a více
17-18 7-8 90-100
Úhrn srážek ve vegetačním období (mm) 350-400 Úhrn srážek v zimním období (mm)
200-250
Počet dnů se sněhovou pokrývkou
50-60
Počet zamračených dnů Počet jasných dnů
120-150 40-50
Tabulka: Charakteristiky klimatických oblastí ČR (Quitt, 1971)
Strana 12
ÚP JEVIŠOVICE
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
V letech 2009 až 2013 docházelo na zájmovém území k překračování cílových imisních limitů pro troposférický ozón z hlediska ochrany zdraví lidí i vegetace. Závazné imisní limity v uvedeném období překračovány nebyly. Porovnání imisních limitů (příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší) s vypočtenými pětiletými průměry imisí za roky 2009 až 2013 (zdroj ČHMU) je uvedeno v následující tabulce.
veličina
imise v území
imisní limit
NO2
oxid dusičitý, roční průměr (μg/m3)
9,6 – 10,5
40
PM10
částice PM10, roční průměr (μg/m3)
21 – 21,7
40
37,7 – 39,5
50
16 – 17,5
25
1
5
PM10 - m36 částice PM10, 36. max. 24hod. průměr (μg/m3) PM2,5
jemné částice PM2,5, roční průměr (μg/m3)
BZN
benzen, roční průměr (μg/m3)
BaP
benzo(a)pyren, roční průměr (ng/m3)
0,5 – 0,65
1
oxid siřičitý, 4. max. 24hod. průměr (μg/m3)
14,2 – 15
125
SO2 - m4 As
arsen, roční průměr (ng/m3)
0,89 – 0,95
6
Pb
olovo, roční průměr (μg/m3)
0,0049-0,0057
0,5
Ni
nikl, roční průměr (ng/m3)
1 – 1,3
20
Cd
kadmium, roční průměr (ng/m3)
0,29 – 0,31
5
Tabulka: Srovnání imisních limitů s imisemi v zájmovém území (průměry za roky 2009-2013). Významnějším zdrojem hluku a emisí ve venkovním prostředí v zájmovém území je silniční doprava. Rozložení sítě hlavních pozemních komunikací v území je patrné z mapy z prováděného sčítání dopravy (ŘSD, 2010), jehož výsledky byly podkladem pro zpracování Strategických hlukových map (pro zájmové území zpracovány nebyly). Největší intenzita dopravy byla zaznamenána na komunikaci č. 361 ve směru na Bojanovice (1383 vozidel za 24 hod.). Na ostatních komunikacích procházejících obcí dosahovala intenzita dopravy mezi 400 až 600 vozidel za 24 hod. Těžká nákladní vozidla se na celkové dopravě podílela max. 23%.
Strana 13
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
Obrázek: Zatížení zájmového území silniční dopravou (ŘSD, 2010).
A.III.2 Vodní poměry Zájmové území patří k povodí Dunaje, jeho přítoku Moravy, dílčího povodí Dyje. Hydrologicky příslušní celé území do povodí řeky Jevišovky. Řeka Jevišovka ohraničuje severní okraj katastrálního území Jevišovice. Vodní plochy v katastru tvoří 13,1 ha, což odpovídá pouze 1,7 % rozlohy území. Významnou vodní plochou je vodní nádrž Jevišovice na řece Jevišovce, která na zájmové území zasahuje svoji jižní částí. Těleso zděné hráze leží na území katastru Jevišovice. Jedná se o jednu z nejstarších přehrad ve střední Evropě uvedenou do provozu již v roce 1896. Zděná hráz o délce 122 m a výšce 14 m vytváří v sevřeném údolí vodní plochu o rozloze 13 ha. Účelem nádrže je zajištění minimálního průtoku, sportovní rybolov, rekreace a protipovodňová ochrana. Řeka Jevišovka je významný levostranný přítok Dyje, měří 83 km a její povodí zabírá 779 km². Pramení západně u Komárovic u Moravských Budějovic ve výšce 560 m.n.m., ústí zprava do Dyje u obce Jevišovka v 171 m.n.m. Průměrný průtok u ústí činí 1,0 m3/s. Řeka Jevišovka spadá mezi významné vodní toky vymezené vyhláškou č. 178/2013 Sb. Vodní tok Jevišovka je v daném území řazena mezi povrchové vody vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů podle nařízení vlády č. 71/2003 Sb. – Jevišovka horní (kaprové vody). Kromě řeky Jevišovky se na zájmovém území nachází několik drobných vodních toků. Nad Jevišovickou přehradou se do Jevišovky vlévá potok Stanůvka. Jihovýchodně od sídla protéká bezejmenný pravostranný přítok Jevišovky. Na území města se do Jevišovky vlévá jeho levostranný přítok Nedveka. Zámeckým parkem protéká další bezejmenný pravostranný přítok
Strana 14
ÚP JEVIŠOVICE
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Jevišovky. Jižní části katastrálního území prochází Bojanovický potok, který se na katastru Vevčice spojuje s Hlubokým potokem, dalším přítokem Jevišovky.
Tok
plocha povodí (km2)
spec. odtok (l/s/km)
prům. průtok (m3/s)
Q355 (m3/s)
Jevišovka (Výrovice)
385
1,33
0,51
0,05
Tabulka: Hydrologické charakteristiky vodních toků. Podle mapy Regiony povrchových vod v ČSR (V. Vlček, 1971) spadá sledované území do oblasti nejméně vodné, specifický odtok činí 0-3 l.s-1.km-2, s nejvodnějším obdobím únor až březen, retenční schopnost je velmi malá, odtok je velmi silně rozkolísaný, koeficient odtoku je velmi nízký. V katastru města se nachází pozemky, na kterých bylo v minulosti vybudováno odvodnění. Celé zájmové území náleží do hydrogeologického rajónu Krystalinikum v povodí Dyje – západní část (ID 6540). V katastru Jevišovice je stanoveno záplavové území kolem řeky Jevišovky. Dále je pod vodní nádrží Jevišovice vymezeno území zvláštní povodně pod vodním dílem. Na zájmovém území se nenachází žádné ochranné pásmo vodních zdrojů.
Obrázek: Vymezení záplavového území v katastru Jevišovice. Podle přílohy č. 1 Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech je katastrální území Jevišovice zařazeno z hlediska ochrany vod mezi zranitelné oblasti. Jihovýchodní část města Jevišovice je odkanalizována oddílnou splaškovou kanalizací s likvidací odpadních vod na čistírně odpadních vod města umístěné v severovýchodní části katastru. V dalších částech města se v současnosti splašková kanalizace buduje. V obci je vybudována dešťová kanalizace, která pokrývá část města a odvádí dešťovou vodu do recipientu Jevišovky. V části města se nachází i struhy, které slouží k odvádění dešťových vod. Pitnou vodou je obec Strana 15
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
zásobována ze skupinového vodovodu Jevišovice napojeného na úpravnu pitné vody Štítary zásobované vodou z Vranovské přehrady.
A.III.3 Geologické a geomorfologické poměry Geomorfologicky zájmového území náleží k Českomoravské vrchovině (dle Demek, J.): celek:
Jevišovická pahorkatina
podcelek:
Znojemská pahorkatina
okrsek:
Bojanovická pahorkatina – IIC-7D-11
Bojanovická pahorkatina je charakteristická plochým zvlněným povrchem prořezaným různě zahloubenými údolími Jevišovky a jejích přítoků, tvořená biotitickou rulou, migmatitickou a bítešskou ortorulou. Z geologického hlediska zájmové území leží v jižní části moravské větve moldanubika. Skalní podloží tvoří intenzivně metamorfované a migmatitizované horniny prekambrického stáří. Plošně převažuje leukokratní migmatit. V severní a severovýchodní části území jsou menší plochy migmatitizované biotitické pararuly s přechody do oftalmitického migmatitu, rekrystalovaný granulit, leukokratní migmatit s relikty granulitu. V jižní části je širší pruh rekrystalovaného granulitu. Plošně nevýznamný je výskyt amfibolitu a hadce. Pokryvné útvary zůstaly zachovány v severní, severovýchodní a střední části území. Západně od Jevišovic je drobný ostrůvek miocenních sedimentů - sladkovodní olivově zelené, zelenavě šedé, jemnozrnné až středně zrnité, místy slabě jílovité písky až pískovce. Pleistocenní sprašové hlíny wurmu jsou plošně rozsáhlejší východně a jihovýchodně od Jevišovic. V údolí vodních toků jsou holocenní fluviální, převážně písčitohlinité sedimenty, v menších údolích pak deluviofluviální, převážně písčitohlinité sedimenty.
Obrázek: Zájmové území na výřezu z geologické mapy
Strana 16
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
Dle orientačních map radonového indexu je radonové riziko v zájmovém území nízké až středně vysoké (v měřených lokalitách v obci byl zjištěn malý až střední radonový index geologického podloží). Na zájmovém území se nenachází žádné dobývací prostory, chráněná ložisková území či ložiska nerostů.
A.III.4 Půda Z celkové výměry katastru 785,9 ha tvoří zemědělská půda 81,4 % a lesní půda 5,2 %. Složení zemědělského půdního fondu ukazuje následující tabulka.
využití
výměra (ha)
%
zemědělský půda
639,5
100
orná půda
593,2
92,8
chmelnice
0
0
vinice
0
0
zahrady
20,9
3,3
ovocné sady
7,8
1,2
trvalé travní porosty
17,6
2,7
Tabulka: Složení ZPF v katastru Jevišovice. Převážnou část půd v katastru Jevišovice představují hnědé půdy a hnědozemě. Přibližně jednu třetinu ZPF na zájmovém území tvoří vysoce bonitní půdy (1. a 2. stupně ochrany). Nejkvalitnějšími půdami jsou středně těžké hnědozemě a nivní půdy glejové vyskytující se nerovnoměrně v celém zájmovém území. Ostatní půdy požívají 3. až 5. stupně ochrany. Dle bonitovaně půdněekologických podmínek (BPEJ) se na zájmovém území vyskytují tyto hlavní půdní jednotky (v. 327/1998 Sb.):
HPJ 08 Černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vždy však erodované, převážně na spraších, zpravidla ve vyšší svažitosti; středně těžké
HPJ 10 Hnědozemě (typické, černozemí), včetně slabě oglejených forem na spraši; středně těžké s těžší spodinou, s příznivým vodním režimem; nejnáchylnější k erodovatelnosti
HPJ 12 Hnědozemě, případně hnědé půdy nasycené a hnědé půdy illimerizované, včetně slabě oglejených forem na svahových hlínách; středně těžké s těžší spodinou; vláhové poměry jsou příznivé, ve spodině se projevuje místy převlhčení
HPJ 29 Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy převážně na rulách, žulách a svorech a na výlevných kyselých horninách; středně těžké až lehčí, mírně štěrkovité, většinou s dobrými vláhovými poměry HPJ 32 Hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na žulách, rulách, svorech a jim podobných horninách a výlevných kyselých horninách; většinou slabě až středně štěrkovité, s vyšším obsahem hrubšího písku, značně vodopropustné, vláhové poměry jsou velmi závislé na vodních srážkách Strana 17
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
HPJ 37 Mělké hnědé půdy na všech horninách; lehké, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce 0,3 m silně kamenité až pevná hornina; výsušné půdy (kromě vlhkých oblastí)
HPJ 40 Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici; nejnáchylnější k erodovatelnosti
HPJ 58 Nivní půdy glejové na nivních uloženinách; středně těžké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé; silně náchylné k erodovatelnosti
Z hlediska potenciálu ohrožení vodní erozí patří katastr Jevišovice mezi „půdy náchylné“ (2. nejnižší kategorie na šestibodové stupnici). V celém katastru Jevišovice se však nachází řada zemědělských pozemků ohrožených vodní erozí. V zájmovém území se nachází pozemky, na kterých bylo v minulosti vybudováno odvodnění.
A.III.5 Biogeografická charakteristika a biotopy Dle biogeografického členění ČR (Culek 1996) leží zájmové území v podporovincii hercynské, biogeografickém regionu 1.23 Jevišovickém. Na zájmové území zasahují následující biochory:
-2BS Erodované plošiny na kyselých metamorfitech v suché oblasti 3. vegetačního stupně (severní, východní a jižní část katastru)
-3BS Erodované plošiny na kyselých metamorfitech v suché oblasti 2. vegetačního stupně (západní okraj katastru)
-3BQ Erodované plošiny na pestrých metamorfitech v suché oblasti 3. vegetačního stupně (západní okraj katastru)
-2BH Erodované plošiny na hadcích v suché oblasti 2. vegetačního stupně (jižní část katastru)
Bioregion Jevišovický se prakticky shoduje s geomorfologickým celkem Jevišovická pahorkatina. Je tvořen plošinami na krystalických břidlicích, které mají charakter málo členitých plošin s výškovou členitostí 40−150 m, rozřezaných skalnatými údolími. Typická výška bioregionu je 280−520 m. Podnebí bioregionu je mírně teplé, nejteplejší jihovýchodní část, kde leží národní park, náleží do teplé oblasti T2. V bioregionu se projevuje srážkový stín, který graduje k východu (Znojmo 8,8 °C, 564 mm). Vlivy mediteránního klimatu se projevují přívalovými dešti. Říční údolí charakterizuje teplotní inverze střídající se s extrémně teplými a suchými polohami na jižních svazích. Vyskytuje se 1. dubový až 4. bukový vegetační stupeň. Lesy v údolích mají dodnes přirozenou skladbu a jsou velmi hodnotné (údolí Dyje), na plošinách převažuje orná půda. Primární bezlesí tvoří více typů. Na skalách je komplex vegetací skalní, xerotermní a lemové. V nexerotermních polohách se nachází primární bezlesí na sutích. Přirozená náhradní vegetace má při východním okraji bioregionu charakter xerotermních trávníků. Převážně silně zkulturnělá krajina východního předhůří Českomoravské vrchoviny hostí ochuzenou faunu, silně ovlivňovanou sousedstvím severopanonské podprovincie. Tento vliv se
Strana 18
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
silně projevuje zejména průnikem mediteránního a pontomediteránního prvku směrem do vnitra Českomoravské vrchoviny údolími západomoravských řek.
Podle mapy potenciální přirozené vegetace by se na zájmovém území pravděpodobně přirozeně vyskytovaly černýšové dubohabřiny. Hercynské dubohabřiny (černýšové dubohabřiny): Lesy s převahou habru obecného (Carpinus betulus), dubu zimního a letního (Quercus petraea s. lat. a Q. robur) a častou příměsí lípy srdčité (Tilia cordata). V keřovém patře se vyskytují nižší jedinci dřevin stromového patra a dále např. svída krvavá (Cornus sanguinea), líska obecná (Corylus avellana) a zimolez obecný (Lonicera xylosteum). V bylinném patře má významnější indikační hodnotu zejména jaterník podléška (Hepatica nobilis) a dále se vyskytují hájové druhy, jako např. sasanka hajní (Anemone nemorosa), jestřábník zední (Hieracium murorum), lecha jarní (Lathyrus vernus), strdivka nící (Melica nutans), lipnice hajní (Poa nemoralis), Pulmonaria officinalis s. lat. a řimbaba chocholičnatá (Tanacetum corymbosum). Mechové patro je vyvinuto spíše sporadicky. Druhové složení bylinného patra je proměnlivé hlavně v závislosti na vlhkosti a půdní reakci. Kromě typických porostů zahrnuje tato podjednotka různé přechodné porosty k tvrdým luhům, teplomilným doubravám, acidofilním doubravám a květnatým bučinám.
A.IV. Charakteristiky ŽP, které by mohly být uplatněním ÚP významně ovlivněny Charakteristika jednotlivých složek ŽP je blíže uvedena v kapitole A.III. Ovlivnění jednotlivých složek ŽP je popsán v kapitole A.VIII. Reliéf zájmového území je zvlněný a poměrně členitý. Nejvyšší nadmořské výšky dosahuje krajina při JZ okraji zájmového území v blízkosti obce Bojanovice (400 m n. m.) a naopak nejnižším bodem území je místo, kde řeka Jevišovka opouští v SV části katastr (cca 300 m n. m.). Do krajinné struktury se v zájmovém území významně promítá zaříznuté údolí řeky Jevišovky, které vytváří severní hranici katastru. Lesní plochy se v katastru vyskytují jen v omezené míře zejména podél vodního toku Jevišovka při severním okraji zájmového území. Rozsáhlejší lesní komplexy (na sousedních katastrech Bojanovice a Boskovštejn) ohraničují řešené území při jeho západním okraji. Územím prochází několik regionálních komunikací střetávajících se ve středu města a směřujících do okolních sídel (Střelice, Boskovštejn, Bojanovice a Černín). Klimaticky je zájmové území řazeno k mírně teplé oblasti, která je charakterizovaná dlouhým, teplým a suchým létem, velmi krátkým přechodným obdobím s teplým jarem a podzimem, krátkou, mírně teplou a velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Na zájmovém území dochází k překračování cílových imisních limitů pro troposférický ozón z hlediska ochrany zdraví lidí i vegetace. Ostatní imisní limity nejsou v území překračovány. Krajinu je možné charakterizovat jako kulturní s částečně zachovalými přírodními hodnotami. Krajinný ráz je ovlivněn některými antropogenními zásahy. Jedná se zejména o velkokapacitní objekty zemědělského družstva umístěné JV od sídla v otevřené krajině. Krajinný ráz rovněž významně ovlivňuje scelení pozemků do rozměrných bloků, absence doprovodné zeleně cest a vodních toků a regulace vodních toků. V důsledku toho krajina často působí monotónním dojmem. Strana 19
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
využití
ÚP JEVIŠOVICE
výměra (ha)
%
celková výměra
785,9
100
orná půda
593,2
75,5
chmelnice
0
0
vinice
0
0,0
zahrady
20,9
2,7
ovocné sady
7,8
1,0
trvalé travní porosty (TTP)
17,6
2,2
41
5,2
vodní plochy
13,1
1,7
zastavěné plochy
20,3
2,6
72
9,2
lesní půda
ostatní plochy
Tabulka: Složení pozemků v katastru Jevišovice (zdroj: ČSÚ k 31.12.2013). Tři čtvrtiny ploch zájmového území jsou v současnosti intenzivně zemědělsky využívány jako orná půda, jsou bez přirozené vegetace. V celém území převažují hnědé půdy a hnědozemě, které na řadě míst dosahují vysoké bonity (půdy I. a II. stupně ochrany). Převládajícím krajinným prvkem zájmového území je zemědělská půda rozdělená do rozměrných bloků, oddělených navzájem dlouhými polními cestami lemovanými jen zřídka ovocnými stromy. Na mnoha svažitějších místech rozsáhlých agrocenóz dochází ke zrychlené vodní erozi. Plochy vinic a chmelnic se v zájmovém území nevyskytují. Zahrady, sady a trvalé travní porosty jsou vymezeny pouze na 5,9 % území. Trvalé travní porosty jsou tvořeny zejména opuštěnými pastvinami a občas i sady. Podél vodních toků se nacházejí pouze fragmenty travních porostů obvykle v úzkém pruhu na břehové hraně. Porosty jsou většinou vlivem okolní intenzívně obhospodařované krajiny silně ruderalizovány. Výraznější plochou TTP je lokalita u trati Pastviny západně od zastavěného území Jevišovic. Sady jsou soustředěny v menších plochách kolem obce, ve volné krajině jen v návaznosti na TTP pod tratí Pastviny. K zahradám je třeba počítat i plochy zahrádkářských osad, především na SZ okraji Jevišovic a dále izolovanou enklávu v bloku orné půdy SZ části katastru. Lesní porosty tvoří na katastru Jevišovice pouze 5,2% území. Jedná se zejména o porosty lemující strmé svahy kolem řeky Jevišovky. Dalším významnějším lesním porostem je výběžek převážně jehličnatého lesa v JZ části katastru. Roztroušeně a spíše ve východní části území se nalézají menší plošky lesa, které jsou tvořeny buď pouze akátem nebo dubem s příměsí dalších dřevin. Rozsáhlejší lesní komplexy se nachází již mimo zájmové území při jeho západním okraji. Dřevinná skladba je značně pozměněna, převažují jehličnaté dřeviny, mezi nimiž dominuje borovice. Vodní plochy jsou v území zastoupeny jen minimálně, jedná se zejména o řeku Jevišovku a vodní nádrž Jevišovice. Územím dále protéká několik drobných vodních toků, které katastr odvodňují do řeky Jevišovky. Drobné vodoteče mají silně upravený profil, jsou výrazně zahloubené a napřímené a na jejich březích dominuje ruderální porost. Doprovodný porost podél vodních toků většinou Strana 20
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
chybí. Z drobných nádrží se v území vyskytuje revitalizovaný rybníček uvnitř zastavěného území a jedna malá ploška s mokřadem na západním okraji katastru u silnice na Boskovštejn.
Zájmové území na mapě II. vojenského mapování (19 st.). V zájmovém území je míra ekologické stability nízká vzhledem k charakteru využití převážné plochy pozemků jako orné půdy. Základní kostra ekologické stability zůstala při porovnání s historickým stavem v podstatě zachována. Koeficient ekologické stability zájmového území je velmi nízký a dosahuje hodnoty 0,15 (podle Míchal, 1985). Sledované území je z hlediska míry ekologické stability charakterizováno jako území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy. Nízká míra ekologické stability je způsobena především vysokým podílem orné půdy, která zabírá ¾ katastrálního území Jevišovice. Při posuzování katastru Jevišovic v širším kontextu je však míra ekologické stability území podstatně vyšší a to s ohledem na velký podíl lesních ploch v okolních katastrálních územích.
A.V. Současné problémy a jevy ŽP, které by mohly být uplatněním ÚP významně ovlivněny zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti Při hodnocení vlivů na životní prostředí nebyly identifikovány žádné návrhové plochy, které by mohly významněji negativně ovlivnit zvláště chráněná území přírody, evropsky významné lokality, ptačí oblasti a jiné chráněné složky území. Vyhodnocení jednotlivých vlivů je podrobně popsáno v kapitole A.VI.
Strana 21
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
A.V.1 Územní systém ekologické stability Problematika ÚSES byla řešena souběžně s prací na návrhu ÚP Jevišovice, tedy souběžně s řešením využití území. ÚP řeší způsob vymezení skladebných částí ÚSES a dále koordinuje návaznost se skladebnými prvky ÚSES sousedních obcí. Ze skladebných částí vyšší úrovně se jihozápadního okraje zájmového území dotýká funkční nadregionální biocentrum Jankovec (NRBC06). Žádný regionální ani nadregionální biokoridor ani biocentrum katastrem Jevišovice neprochází. Plán místního ÚSES navazuje na místní ÚSES sousedních katastrů (Střelice, Boskovštejn, Bojanovice u Znojma a Černín). Místní systém ekologické stability navržený pro zájmové území na ZPF a PUPFL sestává celkem ze 21 prvků. Místní ÚSES je v zájmovém území reprezentován několika souvislými trasami biokoridorů ve vlhkých, suchých a mezofilních řadách. Smíšená hydrofilně-mezofilní trasa „Jevišovka“ sleduje tok řeky Jevišovky, zároveň tvoří severní hranici zájmového území. Sestává se ze tří lokálních biokoridorů - LBK 02 (pokračujícího mimo řešené v k. ú. Boskovštejn), LBK 03 a LBK 04 (pokračujícího mimo řešené v k. ú. Černín) a dvou lokálních biocenter – LBC 04 Pod Zlatým kopečkem (zasahuje i na k. ú. Střelice), LBC 05 K Zádušce (zasahuje i na k. ú. Střelice). V SZ cípu zájmového území se na ni napojuje LBK 01, který pokračuje na k. ú. Boskovštejn. Smíšená hydrofilně-mezofilní trasa „Bojanovický potok“ sleduje zmeliorované koryto Bojanovického potoka v JZ části katastrálního území. V zájmovém území sestává z jedné části. Smíšená hydrofilně-mezofilní trasa „LBK 11“ je vedena po bezejmenném toku v JV části k. ú. V SZ okraji se napojuje na LBK 09, směrem k JV opouští území. Kromě toku je LBK 11 vymezen ve dvou místech i na svahy s opuštěnými a sukcesí náletových dřevin zarostlými extenzivními sady a kousek níže na pruh zarostlých mezí, které částečně přecházejí v lesní porost s dominantním dubem. Mezofilní trasa „Zápověď – Jevišovka u Zádušky“ je vedena z lesního komplexu na k. ú. Vevčice zpočátku k SZ (LBK 09a) podél linie habrů a babyk, aby se pak stočila a klikatila se k S (LBK 09b), kde opouští na zalesněné kótě 349,4 řešené území. Jižně od ČOV u silnice na Černín opět vstupuje do řešeného území jako LBK10 a přes hospodářskou doubravu se napojí na LBK 04 podél Jevišovky. Smíšená xerofilně-mezofilní trasa „Hložek – Ouvarec – Dvorské“ je vedena ve směru SZ – JV středem k. ú. Jevišovice přes rozsáhlé bloky orné půdy. Biokoridory této trasy jsou vedeny téměř výlučně po stávající orné půdě, biocentra však vždy využívají již existující rozptýlenou zeleň v krajině. LBC 01 má základ v neudržovaném TTP se sukcesními stádii dřevin. Spojení na LBC 02 zajišťuje přímý LBK 06. LBC 02 využívá zbytků pravděpodobně bývalé pastviny se sukcesními stádii různých dřevin. LBK 07 je dělen na dvě dílčí části a vede k LBC 03, který má za základ menší akátinu. Trasa dále pokračuje jako LBK 08 k LBK 09 v místě napojení LBK 11. Funkci interakčních prvků budou plnit doprovodná vegetace vodotečí, komunikací, protierozní meze a další přírodě blízké formace. Mezi významné interakční prvky patří travnaté sady, břehové porosty a společenstva křovin na mezích. Ostatní prvky pro zachování krajinných hodnot v území je navrženo stanovit při řešení komplexních pozemkových úprav.
Strana 22
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
A.V.2 Zvláště chráněná území, přírodní parky Na zájmové území nezasahuje žádné velkoplošné ani maloplošné zvláště chráněné území. Celé území katastru Jevišovice je součástí Přírodního parku Jevišovka (zákon 114/1992 Sb. §12 odst. 3). Vyhláškou Okresního národního výboru ve Znojmě byla v roce 1977 zřízena oblast klidu Jevišovka. Nařízením Jihomoravského kraje z roku 2012 byl nově zřízen Přírodní park Jevišovka a byla stanovena omezení využití jeho území. Úkolem přírodního parku je ochrana krajinného rázu území s výraznými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami.
Obrázek: Vymezení přírodního parku Jevišovka.
Přírodní park Jevišovka Jižní část parku začíná přibližně 10 km severozápadně od Znojma a celé jeho území leží na znojemském okrese. Přírodní park zaujímá plochu 13 685 ha. Území je tvořeno rozsáhlou oblastí mírně zvlněné jevišovické pahorkatiny se zhruba 18 km dlouhým tokem říčky Jevišovky od Boskovštejna po Plaveč s většími přítoky Nedveky, Hlubockého a Slatinského potoka. Nejnižším bodem území je dno nivy u Plavče v úrovni 262 m n. m. nejvyšším bodem je Svatý kopeček (423 m n. m.) jihovýchodně od Pavlic. Geologické podloží je tvořeno většinou krystalickými horninami moravského moldanubika (migmatity a biotitickými pararulami), v jihovýchodní části krystalickými horninami moravika dyjské klenby (bítešské ortoruly). Údolí Jevišovky je v horních partiích hlouběji zaříznuté jen v několika úsecích (jeden z nich byl při okraji Jevišovic zatopen malou přehradní nádrží), od Vevčic protéká řeka zaklesnutými meandry s četnými skalisky a skalními výchozy. Podobného charakteru je i dolní tok Plenkovického potoka nad zaústěním do Jevišovky se zříceninou hradu Lapikus a porosty cenných teplomilných společenstev. Významným geomorfologickým jevem je Čertova stěna nad levým břehem Hlubockého potoka se skalními stupni a balvanitou sutí v údolí. V úsecích ve volné krajině je řeka lemována souvislými břehovými porosty a převážně upravena, zatímco v zalesněných úsecích má přírodě blízký charakter.
Strana 23
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
Vegetace Území parku je z velké části zalesněno. Jevišovka je v úsecích ve volné krajině většinou upravena a porostlá souvislými břehovými porosty, zatímco v zalesněné krajině má přírodě blízký charakter. Přírodní park Jevišovka je sice značně ovlivněn výsadbou jehličnanů – smrku ztepilého (Picea abies) a borovicí lesní (Pinus sylvestris), ale zejména v členitých a skalnatých údolích vodních toků se nacházejí přírodě blízké až přirozené porosty. Většinou se jedná o dubohabřiny s převahou habru obecného (Carpinus betulus), dubu zimního (Quercus petraea), javoru klenu (Acer pseudoplatanus) a lípy malolisté (Tilia cordata). Bylinné patro je většinou tvořeno porosty lipnice hajní (Poa nemoralit), metličky křivolaké (Avenella flexuosa), strdivky nící (Melica nutans) a ostřice prstnaté (Carex digitata). Vyskytuje se zde také kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), kopytník evropský (Asarum europaeum), brambořík nachový (Cyclamen purpurascens), pitulník horský (Galeobdolon montanum), jaterník podléška (Hepatica nobilis), kostival hlíznatý (Symphytum tuberosum), pomněnka lesní (Myosotis sylvatica), bukvice lékařská (Betonica officinalis) nebo plicník měkký (Pulmonaria mollis). V údolí Jevišovky a Plenkovického potoka se také vyskytují doubravy, vzácněji teplomilné s jeřábem břekem (Sorbus torminalis) a v okolí Jevišovic a Rudlic na skaliskách reliktní bory. Ze vzácnějších druhů rostlin zde lze najít okrotici bílou (Cephalanthera damasonium), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha) nebo kruštík modrofialový (Epipactis purpurata). Již od středověku se zde také vyvíjela nelesní vegetace. Dodnes se zachovali fragmenty dřívějších rozsáhlých pastvin (např. PP Rudlické kopce). Dnes jsou tvořeny roztroušenými křovinami růže šípkové (Rosa canina), trnky obecné (Prunus spinosa) a hlohu (Crataegus sp.). Roste zde vzácná květena například křivatec český (Gagea bohemica), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), tařice skalní (Aurinia saxatilis), vstavač kukačka (Orchis morio), smil písečný (Helichrysum arenarium), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), modřenec chocholatý (Muscari fimosa), hvězdnice chlumní (Aster amellus), kavyl vláskovitý (Stipa capillata) nebo skalník obecný (Cotoneaster integerrimus). Živočichové Kolem vodních toků a častých rybníků je charakteristický konipas horský (Motacilla cinerea), objevuje se zde také lednáček říční (Alcedo atthis) nebo skorec vodní (Cinclus cinclus). Ve skalách hnízdí výr velký (Bubo bubo). V řece pak plave ouklejka pruhovaná (Alburnoides bipunctatus) a ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus). Z obojživelníků zde žije nejpočetněji ropucha obecná (Bufo bufo), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan hnědý (Rana temporaria) a rosnička zelená (Hyla arborea). Dále zde můžete objevit čolka obecného (Triturus vulgaris), kuňku ohnivou (Bombina bombina), skokana zeleného (Pelophylax esculentus), vzácně čolka velkého (Triturus cristatus). V údolí Plenkovického potoka je početný mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Z plazů se vyskytuje hojně ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis) a užovka obojková (Natrix natrix) i užovka hladká (Coronella austriaca). Ze savců zde žije například bělozubka bělobřichá (Crocidura leucodon). V lesích hnízdí řada ptáků: čáp černý (Ciconia nigra), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), datel černý (Dryocopus martins), žluna zelená (Picus viridis), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), žluva hajní (Oriolus oriolus) nebo lejsek bělokrký (Ficedula albicollis). Řada ptáků hnízdní také v otevřené krajině, která je tvořena především poli. Vyskytuje se tu ťuhýk obecný (Lanius collurio), Strana 24
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), pěnice vlašská (Sylvia nisoria) nebo krutihlav obecný (Jynx toquilla). Na zámku v Jevišovicích jsou významné letní kolonie netopýra velkého (Myotis myotis) a netopýra brvitého (Myotis emarginatus), v lesích se vyskytuje také netopýr Brandtův (Myotis brandtii) a netopýr černý (Barbastella barbastellus), v údolí Jevišovky též netopýr stromový (Nyctalus leisleri).
A.V.3 Evropsky významné lokality, ptačí oblasti Na zájmovém území se nachází dvě evropsky významné lokality. Jedná se o EVL Starý zámek Jevišovice a EVL Nový zámek Jevišovice. Obě lokality jsou místem výskytu letních kolonií netopýrů. Na zájmovém území se nenachází žádná ptačí oblast.
EVL Starý zámek Jevišovice (CZ0623707) Významná letní kolonie netopýra velkého (Myotis myotis) v půdních prostorech Starého zámku v obci Jevišovice.
Obrázek: Vymezení EVL Starý zámek Jevišovice. Charakteristika lokality:
Biogeografická oblast: kontinentální
Rozloha: 0.5575 ha
Navrhovaná kategorie: --
Nadmořská výška: 311 – 313 m
Typy naturových přírodních stanovišť: --
Druhy: netopýr velký (Myotis myotis)
Katastrální území: Jevišovice
Strana 25
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
Geologie: V podloží v okolí převažuje leukokrátní migmatit ortorulového vzhledu doplněný acidním granulitem a enklávami sprašových hlín.
Geomorfologie: Bojanovická pahorkatina je charakteristická plochým zvlněným povrchem prořezaným různě zahloubenými údolími Jevišovky a jejích přítoků.
Reliéf: Reliéf má charakter pahorkatiny, lokalita se nachází na plošině nad strmě zaříznutým údolím Jevišovky.
Pedologie: V půdním pokryvu jsou nejčastěji zastoupeny kambizemě a hnědozemě.
Krajinná charakteristika: Půda hradu.
Biota: Letní kolonie netopýra velkého (Myotis myotis).
Kvalita a význam: Regionálně významná letní kolonie netopýra velkého (Myotis myotis).
Zranitelnost: Potenciálně přestavba půdního prostoru, oprava střechy apod.
EVL Nový zámek Jevišovice (CZ0623708) Jedna z nejvýznamnějších letních kolonii netopýra brvitého (Myotis myotis) v ČR v půdních prostorech Nového zámku (domov důchodců) v obci Jevišovice.
Obrázek: Vymezení EVL Nový zámek Jevišovice. Charakteristika lokality:
Biogeografická oblast: kontinentální
Rozloha: 0.2839 ha
Navrhovaná kategorie: --
Nadmořská výška: 350 – 356 m
Typy naturových přírodních stanovišť: --
Druhy: netopýr brvitý (Myotis emarginatus)
Katastrální území: Jevišovice
Strana 26
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
Geologie: V podloží v okolí převažuje leukokrátní migmatit ortorulového vzhledu doplněný acidním granulitem a enklávami sprašových hlín.
Geomorfologie: Bojanovická pahorkatina je charakteristická plochým zvlněným povrchem prořezaným různě zahloubenými údolími Jevišovky a jejích přítoků.
Reliéf: Reliéf má charakter pahorkatiny.
Pedologie: V půdním pokryvu jsou nejčastěji zastoupeny kambizemě a hnědozemě.
Krajinná charakteristika: Půda zámku.
Biota: Letní kolonie netopýra brvitého (Myotis emarginatus).
Kvalita a význam: Jedna z nejvýznamnějších letních kolonií netopýra brvitého v ČR.
Zranitelnost: Potenciálně přestavba půdního prostoru, oprava střechy apod.
A.V.4 Významné krajinné prvky Na zájmovém území není registrován žádný významný krajinný prvek dle § 6 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Z významných krajinných prvků přímo vyjmenovaných zákonem (§ 3 odst. 1, písm. b) se v zájmovém území nachází vodní toky, vodní nádrže a dále lesní plochy.
A.V.5 Zvláště chráněné druhy V současnosti nejsou v katastru Jevišovice evidovány lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
A.V.6 Území historického, kulturního nebo archeologického významu Zachovalá část města Jevišovice je chráněna jako městská památková zóna. Na území katastru Jevišovice je registrována řada kulturních nemovitých památek: - kostel sv. Josefa (stavba kostela a sochy sv. Aloise z Gonzagy a sv. Josefa) - pohřební kaple hrabat Ugartů na hřbitově - výklenková kaplička – poklona při č. p. 85 - boží muka sv. Floriánek při č. p. 110 - kříž pamětní na hřbitově - krucifix pod Starým zámkem na vyhlídce - socha sv. Floriána s ohrádkou - socha sv. Jana Nepomuského - pomník Kalich na vrchu Žalov západně od města - sýpka proti kostelu - měšťanský dům v historickém jádru města - přehrada na řece Jevišovce – jen části pozemků - kašna - Starý zámek na ostrožně (stavba zámku, hospodářské budovy, ohradní zeď, předzámčí a ohradní zeď) - venkovský dům č.p. 22 se stodolou - venkovský dům č.p. 47 se stodolou, hospodářské stavení, brána - venkovský dům č.p. 68 (dům, brána, bez novodobých přístavků) - fara č.p. 23, kaplanka s hospodářskou částí, ohradní zeď s branou - měšťanský dům č.p. 59 s hospodářskou částí Strana 27
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ -
ÚP JEVIŠOVICE
měšťanský dům č.p. 60 s hospodářskou částí Nový zámek (zámek č.p. 104 s hospodářskými křídly, hospodářské budovy, budova zahradnictví s hospodářskou částí, ohradní zdi, lesovna č.p. 213, park s ohradní zdí, sochy v zámeckém parku, části hospodářského zázemí)
Dalšími urbanistickými, architektonickými a historickými hodnotami území jsou: -
charakter sídla, stávající urbanistická struktura jádra města, výšková hladina zástavby bývalá fara č.p. 19 statek č.p. 17 Komenium náhrobní kámen A.J.Venuto hrobka hrabat Ugartů dominanty města – kostel sv. Josefa a Starý zámek drobné stavby v krajině (kříže, poklony, kapličky)
Katastrální území Jevišovice je územím archeologického zájmu ve smyslu §22 zákona č. 20/1987 Sb. V zájmovém území se nachází lokality s archeologickými nálezy, které mají preventivně ochranný charakter.
A.VI. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů ÚP na ŽP včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných A.VI.1 Vyhodnocení jednotlivých ploch a koridorů Významnost možných vlivů návrhových lokalit na jednotlivé složky ŽP, lidské zdraví a obyvatelstvo je hodnocena pomocí následující stupnice:
významně negativní: -2
mírně negativní: -1
neutrální, nepatrně negativní nebo nepatrně pozitivní: 0
mírně pozitivní: +1
významně pozitivní: +2
Podrobná metodika hodnocení pomocí této stupnice je uvedena v příloze č. 1. U hodnocení každého návrhu je uvedeno vyhodnocení celkového rozsahu možných vlivů na ŽP a obyvatelstvo podle stupnice:
malý (počet v součtu dosažených bodů +4 až -4)
středně velký (počet v součtu dosažených bodů +5 až +8 nebo -5 až -8 nebo návrhy, u kterých v jednom z hodnocených kritérií bylo dosaženo -2 bodů)
velký (počet v součtu dosažených bodů +8 až +12 nebo -8 až -12 nebo návrhy, u kterých ve dvou nebo více z hodnocených kritérií bylo dosaženo -2 bodů)
Strana 28
ÚP JEVIŠOVICE
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Podrobněji slovně jsou okomentovány zejména vlivy, které byly vyhodnoceny jako negativní středně velké a velké. V závěru každého hodnocení je pak uvedeno, zda daný záměr lze považovat za přípustný, případně za jakých podmínek. Při hodnocení vlivů jsou zvažovány vlivy, které lze u jednotlivých návrhů reálně předpokládat. Protože konkrétní záměry na návrhových plochách nebo jejich přesnější parametry nejsou mnohdy známy, pohybuje se stanovování vlivů často v rovině odborného odhadu, přičemž je zvažována horší z předpokládaných možností. Při hodnocení vlivů jsou zvažovány i podmínky a omezení stanovená ÚP pro jednotlivé návrhy. V rámci následujícího hodnocení jsou posuzovány návrhové plochy oproti stávajícímu stavu území (tzv. nulové variantě). Označení
Plocha v ha
Klima a ovzduší
Voda
Půda a horniny
Příroda
Krajina a kulturní dědictví
Lidské zdraví a obyvatel.
Součet
Br-1
1,1
0
0
-1
0
0
0
-1
3,31
-1
-1
-2
0
-1
0
-5
2,01
-1
-1
-2
0
-1
0
-5
1,57
-1
-1
-1
0
-1
0
-4
1,71
-1
-1
-2
0
-1
0
-5
-1
0
0
0
0
1
0
Br-2 (+VP1 a Zi) Br-3 (+VP-2) Br-4 (+VP-3) Br-5 SO-1 SO-2
1,11
-1
-1
-2
0
-1
1
-4
D-1
0,2
0
0
-1
0
0
0
-1
D-2
1,09
1
-1
-1
0
0
1
0
0
0
0
0
-1
1
0
0
0
0
0
0
-1
-1
0
0
0
0
0
0
0
6,47
-1
-1
-2
0
-1
-1
-6
4,54
-1
-1
-2
0
-1
-1
-6
0,77
-1
-1
-1
0
-1
-1
-5
SN
1
2
2
2
2
1
10
PŘ
1
2
2
2
2
1
10
Or Tk-1
0,3
RE-1 VS-1 (+Zi) VS-2 (+Zi) VS-3 (+Zi)
Rozvojové plochy pro bydlení (Br-1 – Br-5 a SO-1 a SO-2) Územní plán navrhuje celkem 5 rozvojových ploch pro bydlení v rodinných domech (Br) a dvě plochy smíšené obytné (SO). Celkově jsou nové rozvojové plochy pro bydlení navrženy na 10,81 ha ZPF (převážně se jedná o ornou půdu; 0,46 ha pak tvoří zahrady a 0,62 ha trvalé travní porosty). Návrhové plochy navazují na stávající plochy bydlení. Rozsáhlejší plochy bydlení jsou navrženy pouze při jihovýchodním okraji sídla. Většina návrhových ploch pro bydlení je vymezena jako plochy bydlení již v současnosti platném územním plánu. Jednotlivé plochy jsou navrženy tak, aby byly dopravně dostupné s dosahem inženýrských sítí. Plocha SO-1 je plochou přestavby Strana 29
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
a zahrnuje dnes pouze částečně využívaný výrobní areál. Plocha SO-2 situována mezi plochy pro bydlení v rodinných domech Br-1 a Br-2 je určena primárně pro výstavbu domova seniorů. Přehled jednotlivých rozvojových ploch pro bydlení:
Br-1 – JV okraj sídla (kapacita plochy cca 6 rodinných domů)
Br-2 – JV okraj sídla (kapacita plochy cca 17 rodinné domy)
Br-3 – JZ okraj sídla (kapacita plochy cca 7 rodinné domy)
Br-4 – Z okraj sídla (kapacita plochy cca 7 rodinné domy)
Br-5 – Z okraj sídla (kapacita plochy cca 9 rodinné domy)
SO-1 – S okraj sídla (plocha přestavby, bývalý výrobní areál)
SO-2 – JV okraj sídla (primárně určeno pro výstavbu domova pro seniory)
(Společně s plochou Br-1 byla vyhodnocena i související plocha pro veřejné prostranství VP-1 a plocha izolační zeleně Zi, s plochou Br-3 pak související plocha VP-2 a spolu s Br-4 plocha VP-3.) Při realizaci výstavby objektů bydlení lze dočasně předpokládat emise (zejména prachu) a hluk z výstavby, které však budou jen dočasné. Většího rozsahu mohou dosáhnout pouze při budování domova pro seniory, ale i v tomto případě by šlo o vlivy krátkodobé. Předpokládaný vznik lokálních zdrojů znečišťování ovzduší (vytápění objektů) s ohledem na předpokládané vytápění zejména zemním plynem může přispět k mírnému zvýšení imisní zátěže v území, zejména v souvislosti s vytápěním domova pro seniory. Vlivem nových zpevněných a zastavěných ploch dojde ke zvýšení odtoku dešťových vod. Nárůst produkce odpadních (splaškových) vod ze zástavby nebude s ohledem na předpokládaný počet obyvatel v nových rodinných domech nijak markantní. Výrazněji může narůst pouze v souvislosti s provozem domova seniorů. Lze očekávat negativní vliv na půdu z důvodu záboru ZPF. Přibližně na 3,8 ha pozemků vymezených pro bydlení se nachází půdy I. a II. stupně ochrany. Část těchto ploch pravděpodobně zůstane zachována jako ZPF – zahrada. Negativní vliv na přírodu lze spatřovat v záboru pozemků využívaných jako zahrady a trvalé travní porosty (cca 1,1 ha na plochách Br-3, Br-4 a Br-5) s ohledem na jejich vyšší míru ekologické stability. I zde je možné ale očekávat, že část těchto ploch zůstane zachována jako zahrady. Vliv na krajinný ráz v důsledku rozšiřování zástavby do volné krajiny je eliminován návazností ploch na zastavěné území. S ohledem na podmínku maximální výšky jednoho nadzemního podlaží u rodinných domů není předpokládáno ovlivnění stávající výstavby ani dominant sídla. Jako problematické se s hlediska ovlivnění krajinného rázu a urbanistických hodnot území jeví možné výškové uspořádání objektu domova pro seniory (až 4 nadzemní podlaží) situovaného mezi plochy pro bydlení v rodinných domech. Plocha SO-1 leží na území zvláštního archeologického zájmu. Jelikož se jedná o plochu přestavby, není zde zásah do archeologických památek pravděpodobný. Plochy Br-1, Br-2 a SO-2 jsou vymezeny v bezprostředním sousedství městské památkové zóny, která je v daném místě tvořena zámeckým parkem. Negativní vlivy na lidské zdraví související s možným zápachem z čistírny odpadních vod byly u plochy Br-2 eliminovány snížením rozsahu této plochy oproti předchozímu územnímu plánu, tak aby bylo respektováno ochranné pásmo ČOV. Zároveň byla na okraji plochy bydlení Br-2 navržena plocha izolační a ochranné zeleně (Zi). Rozsah vlivů lze u návrhových ploch pro bydlení hodnotit jako malý až středně velký. V souhrnu lze rozsah vlivů hodnotit jako velký především s ohledem na zábor vysoce bonitní půdy.
Strana 30
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
Navržené změny je možné z hlediska jejich vlivů na životní prostředí při zachování stanovených podmínek využití a prostorového uspořádání a při zohlednění navržených podmínek posuzovat jako podmíněně přípustné. S ohledem na eliminaci negativních vlivů je potřeba dodržet zejména následující podmínky stanovené ÚP pro plochy bydlení:
maximálně 1 nadzemní podlaží pro plochy Br
pro plochy Br-1 až Br-5 zpracovat územní studii
maximálně 2 nadzemní podlaží pro plochy SO
zástavba při okrajích zastavitelných ploch směrem do krajiny musí být situována tak, aby nezastavěná část stavebního pozemku směřovala směrem do volného území
Podmínky stanovené návrhem ÚP je žádoucí z důvodů eliminace negativních vlivů na půdu a krajinný ráz, zachování retenční schopnosti krajiny a ekologické stability území rozšířit o následující podmínky:
maximální zastavění stavebního pozemku 60% včetně zpevněných ploch (platí pro plochy Br) minimální zastoupení zeleně 20% na plochách SO u rozvojové plochy SO-2 omezit maximální výšku objektů v případě výstavby domova seniorů na 3 nadzemní podlaží
Rozvojové plochy pro občanskou vybavenost (Or-1) Územní plán navrhuje jednu rozvojovou plochu pro občanskou vybavenost. Jedná se o plochu Or1 při JV okraji sídla vymezenou pro stavbu rozhledny. Návrhová plocha se nachází v sousedství zámeckého parku v prostoru rekultivované skládky. Negativní vlivy na životní prostředí spojené s výstavbou a provozem rozhledny jsou zanedbatelné. Rozhledna může vytvořit novou dominantu v krajině, rozsah jejího vlivu bude souviset zejména s výškovým uspořádáním a architektonickou hodnotou stavby jako takové. Pozitivní vliv na obyvatelstvo může mít záměr výstavby rozhledny v souvislosti s možným zvýšením turistického ruchu ve městě. Rozsah vlivů lze u rozvojové plochy hodnotit jako malý. Navržené změny je možné z hlediska jejich vlivů na životní prostředí při zachování podmínek využití stanovených ÚP posuzovat jako přípustné. Rozvojové plochy pro dopravu (D-1 a D-2) Územní plán navrhuje dvě rozvojové plochy pro dopravní infrastrukturu. Jedná se o odstavnou plochu a víceúčelovou komunikaci. Dopravní plochy jsou navrženy na pozemcích ZPF.
D-1 – odstavná plocha pro parkování u vjezdu do zemědělského areálu jižně od sídla D-2 – víceúčelová komunikace pro cyklisty a pěší podél komunikace II. třídy č. 361 ve směru od okraje obce k Bojanovicím Dále jsou vymezeny některé místní komunikace k zajištění obslužnosti ploch určených k bydlení. Tyto byly hodnoceny společně s rozvojovými plochami pro bydlení (viz výše). Negativní vlivy na půdu lze spatřovat u ploch D-1 a D-2, které jsou vymezeny na ZPF převážně 2. stupně ochrany. Komunikace pro pěší a cyklisty zajistí pro místní obyvatele a případně i turisty bezpečné spojení mezi sousedními sídly podél frekventované komunikace II. třídy. Budování zpevněné komunikace povede v menší míře ke snížení retenční schopnosti území.
Strana 31
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
Rozsah vlivů lze u návrhových ploch pro dopravu vyhodnotit jako malý. Navržené změny je možné z hlediska jejich vlivů na životní prostředí při zachování stanovených podmínek využití posuzovat jako přípustné. Jako alternativu k ploše D-2 doporučujeme zvážit vedení stezky pro pěší a cyklisty podél stávající místní komunikace mezi sídly Bojanovice a Jevišovice vedené kolem zemědělského areálu. Rozvojové plochy veřejných prostranství (VP) Územní plán navrhuje několik samostatných rozvojových ploch pro veřejná prostranství.
VP-1 – veřejné prostranství doplňující zastavitelnou plochu smíšenou obytnou SO-2 a zastavitelné plochy bydlení v rodinných domech Br-1 a Br-2 při JV okraji sídla (hodnoceno s plochou Br-2) VP-2 – veřejné prostranství kolem vodního toku mezi zastavitelnými plochami pro bydlení v rodinných domech Br-3 v při JZ okraji sídla (hodnoceno s plochou Br-3) VP-3 – veřejné prostranství pro zajištění obsluhy zastavitelné plochy bydlení v rodinných domech Br-4 při západním okraji sídla (hodnoceno s plochou Br-4) Rozvojové plochy VP-2, VP-3 a VP-5 jsou navrženy za účelem zajištění potřebné obsluhy zastavitelných ploch pro bydlení. Protože tyto plochy byly navrženy v přímé souvislosti s návrhovými plochami pro bydlení, byly hodnoceny společně s těmito plochami (viz výše). Rozvojové plochy pro výrobu a skladování (VS-1 – VS-3) Územní plán navrhuje celkem 3 rozvojové plochy pro výrobu a skladování. Celkově jsou tyto plochy navrženy na 11,78 ha ZPF využívaného jako orná půda. Návrhové plochy navazují na stávající výrobní plochy zemědělského areálu a dále na plochu kompostárny. Plochy VS-1 a VS-3 jsou vymezeny jako výrobní plochy již v současně platném ÚP. Jednotlivé plochy jsou navrženy tak, aby byly dopravně dostupné s dosahem inženýrských sítí mimo blízkost ploch pro bydlení. Přehled jednotlivých rozvojových ploch pro výrobu a skladování:
VS-1 – severní od stávajícího zemědělského areálu
VS-2 – jižně a západně od stávajícího zemědělského areálu
VS-3 – JV od sídla
(Společně s výrobními plochami byly vyhodnoceny i související plochy pro izolační a ochrannou zeleň (Zi)). Protože konkrétnější záměry na rozvojových plochách výroby a skladování nejsou známé, lze posouzení vlivů provádět jen obecně při zohlednění podmínek přípustného využití stanovených ÚP. Při realizaci výstavby objektů výroby a skladování lze předpokládat emise (zejména prachu) a hluk z výstavby, které budou dočasného charakteru. Potenciální negativní vlivy na ovzduší lze očekávat v souvislosti s možným umístěním zdrojů znečišťování ovzduší, zejména technologických. Vliv na kvalitu ovzduší bude souviset s jejich charakterem a množstvím, druhem a koncentrací vypouštěných emisí. U výrobních objektů lze rovněž očekávat vznik odpadních vod (splaškových a případně i technologických), zvýšení odtoku dešťových vod a možná rizika při nakládání s vodám závadnými nebo nebezpečnými chemickými látkami. V bezprostředním sousedství plochy VS-2 se nachází malá vodní plocha. S realizací záměrů na rozvojových plochách výrobních jsou spojeny negativní vlivy na půdu z důvodu záboru ZPF. Jedná se zejména o rozvojové plochy VS-1 a VS-2, které jsou z menší části (2,6 ha a 1,5 ha) navrženy na ZPF II. stupně ochrany. Ostatní části jsou navrženy na půdách IV. a V. stupně ochrany. Návrh ÚP stanovuje podmínku minimálního zastoupení zeleně na 20%
Strana 32
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
stavebního pozemku. Rovněž část pozemků zůstane zachována jako ZPF ve formě izolační zeleně (Zi). Negativní vliv na krajinný ráz je částečně eliminován návazností výrobních a skladovacích ploch na zastavěné území především v návaznosti na stávající výrobní zemědělský areál a rovněž vymezením návrhových ploch pro izolační pásy zeleně (Zi) a návrhem vedení lokálního biokoridoru a lokálního biocentra kolem výrobních ploch. Větrné a solární elektrárny (mimo střechy a fasády objektů) nejsou v plochách přípustné. Maximální výška staveb je stanovena na 15 m nad terénem. Některé rozvojové výrobní plochy se nachází v blízkosti městské památkové zóny, která je v této části tvořena zámeckým parkem. Na severní okraj plochy VS-1 zasahuje území zvláštního archeologického zájmu, kde je možné očekávat nálezy archeologických památek. Negativní vlivy na lidské zdraví mohou souviset zejména s hlukem z rušivé výroby a případným nárůstem dopravy, což je eliminováno umístěním výrobních ploch JV od okraje sídla ve vzdálenosti od ploch bydlení. Negativní vlivy z výroby mohou působit zejména záměry realizované na ploše VS-1 v blízkosti hřbitova. Pro eliminaci těchto vlivů je navržen širší pás izolační zeleně. Návrh ÚP stanovuje rovněž požadavek na vyloučení rušivé výroby. Nové výrobní plochy mají potenciál ke zvýšení nabídky pracovních míst pro místní obyvatele. S ohledem na umožnění rozvoje města se s ohledem k jeho velikosti a roli v regionu jeví jako akceptovatelné. Rozsah vlivů lze u jednotlivých lokalit pro výrobu a skladování vyhodnotit jako středně velký (u plochy VS-2 jako malý); v souhrnu pak jako velký. Navržené změny je možné z hlediska jejich vlivů na životní prostředí při zachování stanovených podmínek využití a prostorového uspořádání posuzovat jako podmíněně přípustné. S ohledem na eliminaci negativních vlivů je potřeba dodržet zejména následující podmínky stanovené ÚP:
celková výška stavby max. 15 m nad terénem
maximálně 2 nadzemní podlaží
dostatečné ozelenění areálů pro jejich začlenění do krajiny
minimální podíl zeleně v zastavitelných plochách 20% stavebního pozemku
zachování ploch pro izolační zeleň v blízkosti výrobních a skladovacích ploch
Ke snížení negativního vlivu na krajinný ráz je žádoucí vymezit podél místní komunikace kolem SZ okraje zemědělského areálu plochu izolační zeleně. Konkrétní záměry, které budou podléhat posuzování vlivů na životní prostředí, bude nutné vyhodnotit samostatně v procesu EIA a to včetně stanovení opatření k minimalizaci negativních vlivů na ŽP. Plochy pro rekreaci (RE-1) Územní plán navrhuje jednu plochu přestavby pro rodinou rekreaci. Jedná se o plochu RE-1 západně od sídla. Jde o plochu se stavbou technické infrastruktury (závlahovou čerpací stanicí), která již neslouží svému účelu. Negativní vlivy na životní prostředí spojené s přestavbou (úpravou) závlahové stanice pro rodinné bydlení jsou s ohledem na rozsah plochy a stanovené podmínky využití pouze malé. Jako pozitivní je možné hodnotit omezení (zákaz) výstavby nových rekreačních objektů na plochách rekreačních – rekreační chaty v přírodě (REp) v okolí Jevišovické přehrady s ohledem k vysoké úrovni rekreačního zatížení území. Rozsah vlivů lze u plochy přestavby hodnotit jako malý.
Strana 33
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
Navržené změny je možné z hlediska jejich vlivů na životní prostředí při zachování podmínek využití stanovených ÚP posuzovat jako přípustné. S ohledem na eliminaci negativních vlivů je u ploch pro rodinou rekreaci potřeba dodržet zejména následující podmínky stanovené ÚP:
maximálně 1 nadzemní podlaží
max. výška římsy 3,5 m
Rozvojové plochy technické infrastruktury (Tk-1) Územní plán navrhuje jednu novou rozvojovou plochu pro technickou infrastrukturu pro rozšíření kompostárny. Návrhová plocha se nachází na JV okraji sídla a navazuje na stávající plochu kompostárny. Plocha je navržena na 0,3 ha ZPF využívaného jako orná půda. V sousedství rozvojové plochy jsou navrženy plochy výrobní. Možný zápach z provozu kompostárny je možné s ohledem na vzdálenost ploch pro bydlení. Negativní vlivy na půdu budou s ohledem na rozsah záboru ZPF a kvalitu půd pouze malé. Rozvojová plocha je navržena na půdách nejnižšího V. stupně ochrany. Není očekáváno ovlivnění krajinného rázu území. Rozsah vlivů lze u rozvojové plochy pro technickou infrastrukturu vyhodnotit jako malý. Navržené změny je možné z hlediska jejich vlivů na životní prostředí posuzovat jako přípustné. Rozvojové plochy smíšené nezastavitelného území (SN) Územní plán navrhuje řadu rozvojových ploch smíšených nezastavitelného území. Tyto plochy jsou vymezeny zejména pro realizaci jednotlivých skladebných částí místního ÚSES (biokoridory a interakční prvky) a dále pro výsadbu krajinné zeleně. Pro místní ÚSES jsou nové plochy navrženy na cca 11 ha ZPF. (Celkově lokální biokoridory ÚSES zahrnují přibližně 40 ha ploch zájmového území.) Návrhové plochy mají významný potenciál přispět ke zvýšení ekologické stability krajiny vytvořením migračních tras pro živočichy a rostliny. Rovněž zajistí větší ochranu půd před vodní a větrnou erozí, zvýší schopnost krajiny akumulovat srážkové vody a přispějí ke snížení prašnosti. Mezi navrženými skladebnými částmi ÚSES a dalšími rozvojovými plochami ÚP nedochází k prostorovým či funkčním konfliktům. Rozsah vlivů lze u návrhových ploch pro smíšené nezastavitelné území vyhodnotit jako velký. Navržené změny lze z hlediska jejich vlivů na životní prostředí při zachování stanovených podmínek využití doporučit. Rozvojové plochy přírodní (PŘ) Územní plán navrhuje několik rozvojových ploch přírodních. Tyto plochy jsou vymezeny zejména pro realizaci jednotlivých skladebných částí místního ÚSES (biocentra). Pro místní ÚSES jsou nové plochy vymezeny na 9,3 ha ZPF. (Celkově biocentra ÚSES zahrnují přibližně 17,5 ha ploch zájmového území.) Návrhové plochy mají potenciál přispět ke zvýšení ekologické stability krajiny vytvořením biotopů pro trvalou existenci ekosystémů. Rovněž zajištují zvýšení schopnosti krajiny akumulovat srážkové vody. Mezi navrženými skladebnými částmi ÚSES a dalšími rozvojovými plochami ÚP nedochází k prostorovým či funkčním konfliktům. Rozsah vlivů lze u návrhových ploch přírodních vyhodnotit jako velký. Strana 34
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
Navržené změny lze z hlediska jejich vlivů na životní prostředí při zachování stanovených podmínek využití doporučit.
A.VI.2 Souhrnné vyhodnocení vlivů ÚP včetně vlivů kumulativních a synergických Jednotlivé návrhy územního plánu je potřeba hodnotit nejen samostatně, ale jejich vlivy posoudit i komplexně, včetně posouzení kumulativních a synergických vlivů vyvolaných v území. U posuzovaných návrhů se mohou synergické a kumulativní vlivy projevit zejména v lokalitách s větším počtem různých záměrů s významnými negativními vlivy. Kumulace takovýchto záměrů nebyla při hodnocení vlivů návrhu územního plánu na životní prostředí identifikována. Jednotlivé návrhové plochy jsou vymezeny tak, aby byly minimalizovány jejich vzájemné kolize. Možné významné střety mezi jednotlivými rozvojovými plochami nebyly zaznamenány. Nové rozvojové plochy pro výrobu jsou navrženy v dostatečné vzdálenosti od ploch pro bydlení, rekreaci a občanské vybavenosti určené k dlouhodobějšímu pobytu. V následujících kapitolách jsou uvedeny souhrnné vlivy návrhových ploch na jednotlivé složky ŽP.
Vlivy na klima a ovzduší Negativní ovlivnění ovzduší může být vyvoláno především realizací nových výrobních objektů na rozvojových plochách pro výrobu. Jedná se především o technologické zdroje, které mohou mít potenciál významně ovlivnit kvalitu ovzduší v sídle. S výrobními a skladovacími plochami souvisí i možný nárůst dopravy. Plochy výroby jsou však navrženy pouze v jedné okrajové části sídla především kolem současné výrobní plochy zemědělského areálu. Dopravní napojení výrobních ploch na komunikaci II. třídy vede mimo zastavěné území. Rozsah vlivů na ovzduší z výroby je s ohledem na neznalost konkrétních záměrů pouze odhadován na základě přípustného využití stanoveného návrhem ÚP. Konkrétní vlivy budou muset být vyhodnoceny v rámci povolování stacionárních zdrojů, případně v rámci procesu EIA konkrétních záměrů. Další negativní vlivy souvisí se vznikem lokálních topenišť. S ohledem na plynofikaci města, rozsah jednotlivých rozvojových ploch a předpokládané využití především zemního plynu při vytápění obytných i komerčních objektů není očekáván významný nárůst emisí ze spalovacích zdrojů. Pozitivní vliv na ovzduší v zájmovém území bude mít realizace ÚSES a výsadba zeleně. Celkový negativní vliv na ovzduší lze vyhodnotit jako středně velký a podmíněně přípustný. K minimalizaci dopadů negativních vlivů na ovzduší a klima nejsou navržena žádná speciální opatření. Vlivy konkrétních záměrů realizovaných na plochách výroby bude v případě jejich možného významného vlivu na ovzduší třeba podrobit samostatnému posuzování vlivů na životní prostředí v procesu EIA. Při povolování stacionárních zdrojů znečišťování bude nutné v případě překročení imisních limitů území vymezit kompenzační opatření podle zákona č. 201/2012 Sb.
Vlivy na vody Schopnost krajiny akumulovat srážkové vody negativně ovlivní rozšiřování obytné zástavby (návrhové plochy v rozsahu cca 10,8 ha) a ploch výrobních a skladování (návrhové plochy v rozsahu cca 11,8 ha). Celková plocha vymezená k zastavění představuje 3,1% výměry katastru. Lze však předpokládat, že skutečná zastavěná plocha bude s ohledem na očekávané zachování Strana 35
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
části pozemků ve formě zahrad a zeleně podstatně nižší (u výrobních ploch ÚP vymezuje pásy ochranné zeleně a rovněž stanovuje podmínku minimálního zastoupení zeleně na stavebním pozemku ve výši 20%. Nová výstavba povede rovněž ke vzniku odpadních vod zejména splaškových a případně i technologických z výrobních objektů. Rizikem pro povrchové a podzemní vody se může stát nakládání se závadnými látkami ve výrobních, případně skladovacích objektech. Rizika spojená s výrobou a skladováním lze s ohledem na neznalost konkrétních záměrů pouze odhadovat. V důsledku rozšíření ploch zeleně (zejména v souvislosti s budováním ÚSES) lze očekávat zvýšení akumulační schopnosti půdy a zlepšení infiltračních schopnosti krajiny. Celkový negativní vliv na vody lze vyhodnotit jako středně velký a podmíněně přípustný. K minimalizaci dopadů negativních vlivů na vody jsou navržena opatření ve formě stanovení max. zastavění ploch bydlení. Tyto podmínky jsou doplněny o další opatření v podobě minimálního zastoupení zeleně na některých plochách (viz dále). Z důvodů omezování snižování retenční schopnosti krajiny je nutné preferovat zachytávání a zasakování srážkových vod ze zpevněných ploch přímo na pozemcích, případně budování retenčních nádrží. V případě nakládání se závadnými látkami ve větším rozsahu bude potřeba stanovit konkrétní technická a organizační opatření k zamezení jejich úniku do povrchových nebo podzemních vod.
Vlivy na půdu a horninové podloží Negativní vliv na půdy souvisí s navrženým záborem půd zejména pro objekty výroby a bydlení. Celkem je pro účely rozvojových ploch vymezen zábor cca 24 ha zemědělských půd, z čehož přibližně polovinu tvoří zábory pro výrobní a skladovací plochy a necelou druhou polovinu pak plochy pro bydlení. Navržené zábory činí přibližně 4,1% z celkové rozlohy zemědělské půdy v katastru. Oproti současně platnému ÚP dochází k rozšíření ploch určených k odnětí ze ZPF o 3,4 ha. Skutečný zábor při využití návrhových ploch však bude nižší, jelikož návrhové plochy pro bydlení zůstanou z části ponechány v ZPF jako zahrady a rovněž část půd na návrhových plochách pro výrobu je určena k výsadbě izolační zeleně. Dle podmínek stanovených ÚP má minimálně 20% stavebních pozemků na plochách výrobních zůstat zachováno pro ozelení, tedy v rámci ZPF. K záboru jsou navrženy jak půdy kvalitní (I. a II. stupně ochrany), tak i půdy s nízkou bonitou. Zábor lesních půd návrh ÚP neumožňuje. Záboru kvalitních půd se při umožnění dalšího rozvoje města s ohledem na návaznost rozvojových ploch na zastavěné území nelze prakticky vyhnout. Využití zemědělských půd pro výsadbu prvků ÚSES a krajinné zeleně nepovede k jejich negativnímu ovlivnění, ale bude naopak zajišťovat větší ochranu půd před vodní a větrnou erozí. Konkrétní protierozní opatření nejsou ÚP navrhována s ohledem na probíhající komplexní pozemkové úpravy. Celkový negativní vliv na půdu a horninové prostředí lze vyhodnotit jako velký a podmíněně přípustný. (Z hlediska ÚSES pak jako pozitivní.) K minimalizaci dopadů negativních vlivů na půdy jsou navržena opatření ve formě limitů pro max. zastavění obytných ploch. Tyto podmínky jsou doplněny o další opatření v podobě minimálního zastoupení zeleně na některých rozvojových plochách (viz dále).
Strana 36
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
Vlivy na přírodu Většina rozvojových ploch je navržena na ekologicky nestabilních pozemcích (zejména orné půdě). Nové plochy navržené k zástavbě tvoří přibližně 3,1% výměry katastru. Zastavěné plochy patří stejně jako orná půda k ekologicky nestabilním útvarům. Část z těchto ploch zůstane zachována jako ZPF v podobě ekologicky stabilnějších formací jako zahrady nebo izolační zeleň. Rozvojové plochy se nedostávají do kolize s dochovanými částmi přírody. Vlivy na evropsky významné lokality a zvláště chráněné území nebyly identifikovány. Lokality významné z hlediska výskytu zvláště chráněných živočichů nejsou změnami navrženými ÚP dotčeny. Výrazně pozitivně lze vyhodnotit návrh ÚSES, který nově vymezuje stabilizační prvky krajiny a zahrnuje místní biokoridory a biocentra přičemž využívá většinu dochovaných částí přírody. Celkový negativní vliv na biodiverzitu lze vyhodnotit jako malý a přípustný. (Z hlediska ÚSES a lesních ploch pak jako výrazně pozitivní.)
Vlivy na krajinu a kulturní dědictví Negativní vlivy na krajinný ráz lze spatřovat v rozrůstání zástavby do volné krajiny a to zejména u výrobních ploch a dále u ploch bydlení zejména při východním okraji sídla. Neznalost konkrétních záměrů u výrobních ploch neumožňuje provést detailnější vyhodnocení na krajinný ráz. Návaznost lokalit na stávající zastavěné území, stanovení podmínek v podobě maximální výšky staveb a vymezení ploch pro izolační zeleň (u ploch výroby) negativní působení na krajinu v určité míře eliminují. Významné ovlivnění důležitých dominant v sídle a v krajině nebylo identifikováno. Stanovené podmínky prostorového uspořádání u ploch pro bydlení přispívají k zachování charakteru sídla a jeho urbanistických hodnot s výjimkou plochy určené pro výstavbu domova pro seniory (SO-2), u níž ÚP připouští až čtyři nadzemní podlaží. Tato plocha je sice situována mezi zalesněné území, vymyká se však obvyklému měřítku zástavby v sídle. Jako sporné se jeví i její umístění mezi rozvojové plochy pro bydlení v jednopodlažních rodinných domech. Situování výrobních ploch v okrajové lokalitě, která je již negativně poznamenána velkokapacitními objekty zemědělského areálu se jeví jako optimální, protože nebude docházet k vytváření dalších výrobních lokalit. Stanovené výškové limity pro výrobní objekty se přizpůsobují stávajícímu měřítku staveb zemědělského areálu. Krajinný ráz přírodního parku Jevišovka by při výstavbě výrobních objektů neměl být výrazně negativně ovlivněn. Nové rozvojové plochy jsou vesměs situovány mimo území, na nichž lze očekávat zásah do archeologických památek. Pozitivní vliv na krajinný ráz lze spatřovat v návrhu ÚSES a dalších ploch určených pro výsadbu zeleně, který má potenciál přispět k harmonizaci krajiny zejména při členění velkých ploch orné půdy a oddělení zástavby od volné krajiny. Celkový negativní vliv na krajinný ráz lze vyhodnotit jako středně velký a podmíněně přípustný. (Z hlediska ÚSES pak jako výrazně pozitivní.) K minimalizaci dopadů negativních vlivů na krajinu je třeba zachovat podmínky prostorového uspořádání stanovená v ÚP (zejména max. výšky staveb). Tyto podmínky jsou doplněny o další opatření v podobě maximálního zastavění pozemků pro bydlení a minimálního zastoupení zeleně na pozemcích u některých rozvojových ploch (viz dále). Rovněž navrhujeme přísnější výškové omezení u plochy pro výstavbu domova pro seniory a vybudování pásu izolační zeleně u zemědělského Strana 37
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
areálu. Předchozí souhlas orgánu ochrany přírody si bude nutné vyžádat v případě umisťování nebo realizace staveb nebo zařízení, jejich změny, změny jejich vlivu na využití území, změny využití území, zemědělských, zpracovatelských a průmyslových areálů, skladovacích sil a stožárových staveb nad 10 m výšky s ohledem na ochranu přírodního parku Jevišovka.
Vlivy na lidské zdraví a obyvatelstvo Možné negativní vlivy na lidské zdraví souvisí zejména s hlukem z výroby. (Vliv emisí ze zdrojů znečišťování je popsán v hodnocení vlivů na ovzduší.) Nové výrobní a skladovací plochy jsou navrženy v dostatečné vzdálenosti od ploch pro bydlení. K eliminaci možných negativních vlivů je navrženo jejich odclonění prostřednictvím izolační zeleně. Zároveň jsou v návrhu ÚP stanoveny podmínky využití návrhových ploch, které mají působení negativních vlivů na lidské zdraví zamezit. Záměry na plochách pro výrobu a skladování mohou přispět ke zvýšení dopravy v některých lokalitách. S ohledem na situování návrhových výrobních ploch při JV okraji sídla při hlavní komunikaci není negativní vliv dopravy považován za významný. Obecně lze tyto plochy s ohledem na jejich situování v okrajových částech sídla a návaznost na stávající výrobní plochy považovat za přípustné. Rozvojové plochy pro výrobu mohou přispět ke zlepšení socio-ekonomických podmínek zvýšenou nabídkou pracovních míst. Celkový negativní vliv na obyvatelstvo a lidské zdraví lze vyhodnotit jako malý a přípustný. K minimalizaci negativních dopadů na lidské zdraví a obyvatelstvo je třeba respektovat navržená opatření v ÚP v podobě stanovených podmínek využití jednotlivých ploch a v podobě ochranné zeleně u výrobních ploch. Vlivy konkrétních záměrů na lidské zdraví bude nutné vyhodnotit individuálně, tak aby byly dodrženy závazné hygienické limity.
A.VII. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení; srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení Návrh ÚP Jevišovice byl na základě zadání zpracován v jedné variantě. Vyhodnocení jednotlivých změn uvedených v návrhu ÚP bylo provedeno oproti současnému stavu území (tzv. nulové variantě) a je uvedeno v předchozí kapitole včetně použitých metod vyhodnocení.
A.VIII. Opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci závažných záporných vlivů na ŽP V rámci vyhodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví byly zjištěny významné negativní vlivy, k jejichž eliminaci jsou navržena následující opatření:
Dodržet podmínky využití a prostorového uspořádání stanovené v ÚP.
Strana 38
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
Zachování navržených ploch zeleně kolem výrobních ploch.
Omezovat přímý odtok srážkových vod prostřednictvím jejich zasakování na stavebních pozemcích, případně budováním retenčních nádrží.
Minimalizovat zábor vysoce bonitní zemědělské půdy.
Negativní vlivy staveb zejména výrobních eliminovat doprovodnou výsadbou vhodných dřevin.
K některým návrhovým plochám jsou stanovena následující konkrétní opatření:
Plochy Br-1 – Br-5: Z důvodů eliminace negativních vlivů na půdu a krajinný ráz, zachování retenční schopnosti krajiny a ekologické stability území stanovit v ÚP podmínku maximálního zastavění stavebního pozemku v rozsahu 60% včetně zpevněných ploch. Plochy SO-1 a SO-2: Z důvodů eliminace negativních vlivů na půdu a krajinný ráz, zachování retenční schopnosti krajiny a ekologické stability území stanovit v ÚP podmínku minimálního zastoupení zeleně v rozsahu 20%.
Plocha SO-2: Z důvodů eliminace negativních vlivů na charakter zástavby omezit v ÚP maximální výšku objektů v případě výstavby domova seniorů na 3 nadzemní podlaží.
Plocha VS (zemědělský areál): Z důvodů eliminace negativních vlivů na krajinný ráz vymezit v ÚP plochu izolační zeleně kolem severozápadního okraje zemědělského výrobního areálu.
A. IX. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany ŽP do ÚP Návrh ÚP Jevišovice ve svém obsahu přispívá k naplnění celé řady uplatnitelných cílů ochrany ŽP stanovených ve strategických a programových dokumentech schválených na vnitrostátní i regionální úrovni (viz kapitola A.II). Na některé relevantní cíle nemá řešení ÚP buď vliv, nebo přináší zároveň kladné a záporné vlivy. Konflikt návrhových ploch ÚP s cíli ochrany ŽP lze spatřovat na úseku ochrany ZPF, pro který Státní politika ŽP stanovuje cíl k omezování záboru zemědělské půdy a Akční plán zdraví a ŽP požadavek na ochranu půdy jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí. Naplňování některých cílů konkrétními návrhy ÚP se dostává často do konfliktu právě s cíli na ochranu ZPF. Je třeba uvést, že záboru bonitních půd se při navrhování rozvojových ploch s ohledem na návaznost na stávající zastavěné území není prakticky možné vyhnout. Zábory půdy pro bydlení, občanskou vybavenost a výrobu a skladování se jeví jako odůvodnitelné a s ohledem na umožnění dalšího rozvoje města jako přiměřené. Část rozvojových ploch s ohledem na stanovení podmínek minimálního zastoupení zeleně a vymezení ploch pro izolační a ochrannou zeleň zůstane jako ZPF zachována. Do kolize s požadavky na minimalizaci zásahů do krajiny a ochranu nezastavěného území se mohou dostávat zejména návrhové plochy pro výrobu. V současném zastavěném území se nachází pouze jeden menší opuštěný výrobní areál, který zůstane zachován jako plocha smíšená výrobní. Další volné plochy, které by bylo možné využít k budování výrobních areálů, se v zastavěném území nenachází. K minimalizaci vlivů na krajinný ráz stanovuje ÚP opatření v podobě maximální výšky staveb a vymezení ploch izolační a ochranné zeleně. Ve volné krajině nejsou navrhovány žádné nové rozvojové plochy pro výstavbu. Strana 39
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
Rozšíření zastavěných oblastí se dostává do kolize s požadavkem na zamezování snižování retenční schopnosti území. Ke snížení těchto záporných vlivů navrhujeme stanovit podmínky pro maximální zastavění některých pozemků. K významnějšímu zvýšení imisní zátěže území by mohly přispět záměry realizované na plochách pro výrobu; to však bude třeba vyhodnotit až v rámci povolování konkrétních staveb a technologií. Ke zvýšení bezpečnosti dopravy může přispět realizace stezky pro pěší a cyklisty kolem komunikace II. třídy ve směru na Bojanovice. ÚP naplňuje požadavek na vymezení prvků ÚSES, které mají potenciál mimo jiné výrazně přispět ke zvýšení retenční schopnosti území a k ochraně zemědělské půdy před vodní a větrnou erozí. ÚP rovněž respektuje požadavky na zachování veřejné zeleně a přírodě blízkých částí krajiny. Z výše uvedeného je zřejmé, že naplňování jednoho cíle může často znamenat rozpor s cílem jiným. Naplnění všech cílů a opatření na ochranu ŽP není možné u jednotlivých návrhových ploch vždy dodržet. Rozvojové plochy jsou vesměs navrhovány do nejméně konfliktních lokalit a jsou k nim stanovena potřebná kompenzační opatření. Při souhrnném vyhodnocení, zohlednění možností území a přihlédnutí k širším vztahům se naplňování vnitrostátních cílů jeví jako přiměřené.
A.X. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu ÚP na ŽP Pro sledování vlivů změn ÚP jsou s ohledem na možné ovlivnění ŽP navrženy následující ukazatele:
zábory ZPF (ha)
zastavěná plocha (% rozlohy katastru)
plocha realizovaných prvků ÚSES (ha)
A.XI. Návrh ukazatelů na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na ŽP Speciální ukazatele na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na ŽP nejsou navrhovány. Z hlediska minimalizace negativních vlivů na ŽP a lidské zdraví je třeba respektovat podmínky regulace jednotlivých ploch stanovené v návrhu ÚP a v kapitole A.VIII. U ploch pro bydlení uvedených v návrhu ÚP (Br-1 – Br-5) prověřit změnu jejich využití územní studií. Konkrétní záměry splňující kritéria pro posuzování vlivů na ŽP podle zákona 100/2001 Sb. podrobit procesu EIA.
A.XII. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Předmětem strategického hodnocení vlivů na životní prostředí (SEA) podle zákona 183/2006 Sb. a zákona 100/2001 Sb. byl návrh územního plánu města Jevišovice, který vymezuje rozvojové Strana 40
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
plochy pro bydlení (6), pro výrobu a skladování (3), technickou infrastrukturu (1), občanskou vybavenost (1), dopravní infrastrukturu (2) a plochy pro související veřejná prostranství a izolační zeleň. V územním plánu jsou dále navrženy rozvojové plochy přírodní a smíšené nezastavitelné pro budování územního systému ekologické stability a pro výsadbu krajinné zeleně. Koncepce obnovy krajiny je podrobně vymezena v Plánu místního systému ekologické stability, který je do návrhu územního plánu zapracován. Zájmové území je možné v rámci České republiky charakterizovat jako mírně teplou a suchou oblast. S výjimkou troposférického ozónu není ovzduší v hodnoceném území významněji zasaženo znečišťujícími látkami. V katastru Jevišovice jsou dominantně zastoupeny zemědělské půdy, které jsou využívány především k intenzivnímu hospodaření jako orné půdy; sady, zahrady a louky jsou v území zastoupeny minimálně. Zalesněné plochy se v území nachází jen ve velmi malé míře a to zejména v údolí řeky Jevišovky. Rozsáhlejší lesní prosty ale obklopují katastr ze západní a jihozápadní strany. Jediným významným tokem v území je řeka Jevišovka, která společně s Jevišovickou přehradou – vybudovanou již na konci 19. st. – tvoří severní hranici katastru. Ekologická stabilita katastrálního území je v důsledku malého zastoupení ekologicky stabilních ploch malá. V území se nachází dvě evropsky významné lokality – půdní prostory Starého a Nového zámku, chráněné díky výskytu letních kolonií netopýrů. Žádné další chráněné území přírody se v oblasti nenachází. V území převládají hnědé půdy a hnědozemě. Půdní fond je tvořen jak půdami vysoce kvalitními tak i méně bonitními. Kvalitní půdy jsou nerovnoměrně zastoupené v celém katastru. Území je z geomorfologického hlediska mírně zvlněnou pahorkatinou, řeka Jevišovka zde protéká v sevřeném údolí. Krajina je negativně ovlivněna scelením pozemků do velkých bloků, což se způsobem hospodaření a v důsledku chybějící rozptýlené zeleně zvyšuje vodní erozi. Pohledově je krajina rovněž narušena areálem zemědělské výroby ležícím jihovýchodně od centra města. Významnými dominantami území jsou Starý zámek ležící na ostrožně nad řekou Jevišovkou a kostel v centru obce. Doprava přes území je vedena především po silnici II. třídy spojující město Znojmo s Jaroměřicemi nad Rokytnou. Přes všechny negativní jevy si území uchovalo díky dochovaným částem přírody a estetickým, urbanistickým a kulturním hodnotám svoji malebnost a je tak právem chráněno jako přírodní park Jevišovka. Město Jevišovice rovněž vyniká řadou kulturních památek a archeologických nálezů a jeho nejstarší část je chráněna jako městská památková zóna. Díky rekreačnímu potenciálu Jevišovické přehrady a kulturním a přírodním hodnotám je území sezóně turisticky hojně navštěvováno. Jednotlivé návrhové plochy a plochy přestaveb vymezené návrhem územního plánu byly podrobeny hodnocení možných vlivů na složky životního prostředí, hmotné statky a obyvatelstvo a lidské zdraví. Při tomto hodnocení nebyly identifikovány žádné návrhy, které by s ohledem na jejich významné vlivy bylo nutné označit jako nepřípustné. Návrhové plochy pro výstavbu jsou vymezeny tak, aby navazovaly na stávající zastavěné území. Návrh ÚP stanovuje řadu podmínek pro minimalizaci negativních vlivů možných záměrů na rozvojových plochách. U některých ploch, označených jako podmíněně přípustné, byly doporučeny další opatření ke snížení jejich dopadů na životní prostředí. Rovněž bylo provedeno vyhodnocení navržených změn v souhrnu. Ani při tomto hodnocení nebyly určeny vlivy, které by mohly být označeny jako nepřípustné. Nejvýznamnější dopady na životní prostředí a zdraví byly identifikovány u ploch pro výrobu a skladování a dále u ploch pro bydlení. Jde zejména o možné dopady na půdu s ohledem na zábor kvalitních zemědělských půd. Tomuto záboru se s ohledem na návaznost na stávající zastavěné území a při umožnění rozvoje města nelze prakticky vyhnout. Rozvojové plochy pro výrobu jsou navrženy pouze při jihovýchodním okraji sídla mimo bezprostřední blízkost ploch pro bydlení, kde navazují na stávající výrobní zemědělský areál. Kolem výrobních a skladovacích ploch jsou Strana 41
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
navrženy izolační pásy zeleně k omezení rušení na sousedních plochách a k omezení negativního vlivu na krajinný ráz. Významné vlivy na chráněné přírodní území ani chráněné živočichy nebo rostliny nebyly při hodnocení shledány. Výrazně pozitivně z hlediska vlivu na ŽP lze hodnotit návrh územního systému ekologické stability (ÚSES) a další plochy pro krajinnou zeleň, které májí potenciál přispět ke zvýšení ekologické rovnováhy území, k omezení vodní eroze a posílení akumulační schopnosti krajiny. Návrhy územního plánu jsou většinou v souladu s cíli a opatřeními národních a regionálních koncepčních dokumentů v oblasti ŽP. Částečný rozpor s některými cíli je akceptovatelný při umožnění dalšího rozvoje území.
A.XIII. Závěry a doporučení včetně stanoviska k ÚP Zpracovatel vyhodnocení územně plánovací dokumentace „ÚZEMNÍ PLÁN JEVIŠOVICE - návrh“ na základě posouzení z hlediska předpokládaných vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví navrhuje, aby příslušný úřad vydal souhlasné stanovisko k posuzované územně plánovací dokumentaci. Posuzovaná dokumentace v dostatečné míře respektuje cíle stanovené relevantními strategickými dokumenty. Návrhové plochy a koridory územního plánu lze při přijetí navržených opatření k odstranění nebo snížení identifikovaných negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví považovat za akceptovatelné.
A.XIV. Použité zkratky ČOV
čistírna odpadních vod
ČR
Česká republika
EVL
evropsky významná lokalita (NATURA 2000)
JMK
Jihomoravský kraj
JV
jihovýchod
JZ
jihozápad
MŽP
Ministerstvo životního prostředí
PUPFL
pozemky určené k plnění funkce lesa
SV
severovýchod
SZ
severozápad
TTP
trvalý travní porost
ÚP
územní plán
ÚSES
územní systém ekologické stability
VKP
významný krajinný prvek Strana 42
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ZCHÚ
zvláště chráněná území
ZPF
zemědělský půdní fond
ZÚR
zásady územního rozvoje
ÚP JEVIŠOVICE
A.XV. Zpracovatel EQ Servis s.r.o. Na Kopečku 500/3 669 02 Znojmo
Odpovědný řešitel a držitel autorizace podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí: Mgr. Zdeňka Achrerová Hybšová, Na Kopečku 500/3, Znojmo
Další osoby podílející se na zpracování: Ing. Ondřej Lazárek, Palliardiho 18, Znojmo, GSM: 774 423 766, email:
[email protected]
Strana 43
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
Příloha č. 1: Metodika hodnocení vlivů návrhů ÚP na ŽP -2
klima a ovzduší
voda
půdy a horninové prostředí
potenciál významné produkce látek znečišťujících ovzduší (LZO) nebo skleníkových plynů (zejména průmyslová výroba, dopravní stavby a zdroje zápachu velkého rozsahu s příspěvkem od cca 20% imisního limitu);
plochy v záplavovém území s významným negativním potenciálem ovlivnění průběhu povodní;
trvalý zábor půd nebo potenciál významného ohrožení půd (např. eroze, kontaminace nebezpečnými látkami) velkého rozsahu (od cca 1 ha u půd 1. a 2. stupně ochrany ZPF nebo lesů ochranných a zvláštního určení a od cca 10 ha u ostatních půd);
potenciál produkce LZO, jejichž imisní limity jsou v území překračovány nebo se překročení výrazně blíží (s výjimkou příspěvků do cca 1% imisního limitu); riziko rozsáhlé havárie s možným velkým dlouhodobým znečištěním ovzduší; potenciál významného úniku látek poškozujících ozonovou vrstvu Země
potenciální nakládání s vodami ve velkém rozsahu (odběr povrchových nebo podzemních vod od cca 100.000 m3/rok, akumulace vod od cca 100.000 m3); vypouštění (produkce) odpadních vod od cca 100.000 m3 nebo v místech se zhoršenou kvalitou vod od cca 10.000 m3/rok;
potenciál významného narušení horninového prostředí velkého rozsahu od cca 10 ha
významné riziko kontaminace povrchových nebo podzemních vod (nakládání se závadnými látkami v rozsahu od cca 20 t nebo od cca 2 t v případě zvýšeného nebezpečí); významné zhoršení odtokových poměrů na plochách od cca 10 ha (např. závlahy, odvodňování, regulace vodních toků, zastavěné plochy);
-1
potenciál produkce LZO včetně skleníkových plynů (záměry menšího rozsahu s příspěvkem od cca 2% imisního limitu); potenciál produkce LZO, jejichž imisní limity jsou v území překračovány nebo se překročení výrazně blíží s příspěvkem do cca 1% imisního limitu; dočasné významné znečištění ovzduší; riziko havárie s možným velkým znečištěním ovzduší; potenciál úniku látek poškozujících ozonovou vrstvu Země
plochy v záplavovém území s negativním potenciálem ovlivnění průběhu povodní; potenciální nakládání s vodami v malém rozsahu (odběr povrchových nebo podzemních vod nad cca 6.000 m3/rok, akumulace vod nad cca 10.000 m3); vypouštění (produkce) odpadních vod od cca 6.000 m3 nebo v místech se zhoršenou kvalitou vod;
trvalý zábor půd nebo potenciál významného ohrožení půd (např. eroze, kontaminace nebezpečnými látkami) malého rozsahu (od cca 0,1 ha u půd 1. a 2. stupně ochrany ZPF nebo lesů ochranných a zvláštního určení a od cca 0,5 ha u ostatních půd); potenciál významného narušení horninového prostředí malého rozsahu od cca 1 ha
riziko kontaminace povrchových nebo podzemních vod (nakládání se závadnými látkami v rozsahu od cca 2 t nebo od cca 0,2 t v případě zvýšeného nebezpečí); významné zhoršení odtokových poměrů na plochách od cca 1 ha (např. závlahy, odvodňování, regulace vodních toků, zastavěné plochy);
0
ovlivnění ovzduší není předpokládáno; potenciál nepatrné produkce LZO, jejichž imisní limity nejsou v území překračovány;
plochy bez negativního nebo jen s nepatrným potenciálem ovlivnění průběhu povodní;
bez rizika havárie nebo riziko havárie s možným malým krátkodobým znečištěním;
bez nakládání s vodami nebo jen v nepatrném rozsahu;
potenciál nepatrného úniku látek poškozujících ozonovou vrstvu Země
bez rizika kontaminace vod nebo jen s nepatrným rizikem;
bez trvalého záboru, dočasný zábor bez negativního významného ovlivnění půd nebo trvalý zábor ZPF nebo PUPFL nepatrného rozsahu; ohrožení půd a narušení horninového prostředí není předpokládáno nebo je nepatrné
bez vlivu nebo jen nepatrné vlivy na odtokové poměry +1
potenciál výrazného snížení imisní zátěže území (záměry malého rozsahu)
potenciál zlepšení jakosti a vydatnosti podzemních nebo povrchových vod;
potenciál výrazného zlepšení kvality půd a jejich ochrany na plochách malého rozsahu
významné zlepšení odtokových poměrů na plochách malého rozsahu (např. revitalizace vodních toků, zlepšování retenční schopnosti krajiny) +2
potenciál výrazného snížení imisní zátěže území (záměry velkého rozsahu)
potenciál významného zlepšení jakosti a vydatnosti podzemních nebo povrchových vod;
potenciál výrazného zlepšení kvality půd a jejich ochrany na plochách velkého rozsahu
významné zlepšení odtokových poměrů na plochách velkého rozsahu (např. revitalizace vodních toků, zlepšování retenční schopnosti krajiny)
Strana 44
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
-2
příroda (biologická rozmanitost, fauna a flora)
krajina a kulturní dědictví
lidské zdraví a obyvatelstvo *
potenciál negativního ovlivnění zvláště chráněných území včetně území NATURA 2000, zvláště chráněných rostlin a živočichů a památných stromů;
potenciál zásadního poškození dominantních míst nebo znaků a hodnot krajinného rázu (výrazné narušení dálkových pohledů, rozsáhlé stavební plochy nebo výrazně nápadné zejména technické objekty ve volné krajině; zavádění nových výrazně odlišných měřítek ad.)
potenciál významného zvýšení hlukové zátěže případně vibrací (překročení závazných limitů nebo příspěvek od cca 20% hlukového limitu);
potenciál poškození nemovité kulturní památky nebo významných architektonických a urbanistických hodnot;
potenciál nakládání s nebezpečnými látkami velkého rozsahu (překročení limitů pro zařazení do skupiny A nebo B podle zákona o prevenci závažných havárií);
nahrazování rozsáhlých ploch ekologicky stabilních plochami nestabilními (snížení koeficientu ekologické stability na hodnotu 0,3 a nižší nebo příspěvek ke snížení o cca 0,5 bodu podle Míchal, 1985); potenciál významného poškození přírodě blízkých lokalit (včetně ÚSES, VKP, přírodních parků a volně rostoucích dřevin);
potenciál významného ohrožení archeologických lokalit;
potenciál významného negativního zásahu do bioty a jejího prostředí
-1
ÚP JEVIŠOVICE
nahrazování malých ploch ekologicky stabilních plochami nestabilními nebo rozsáhlých stabilních ploch méně stabilními (snížení koeficientu ekologické stability na hodnotu 1 a nižší nebo příspěvek ke snížení o cca 0,1 bodu podle Míchal, 1985); potenciál malého poškození přírodě blízkých lokalit (včetně ÚSES, VKP, přírodních parků a volně rostoucích dřevin);
potenciál významného ohrožení nebezpečným zářením (ionizující, elektrické, magnetické ad.);
potenciál významného ohrožení bezpečnosti (z dopravy ad.); výrazně negativní vlivy na pohodu obyvatelstva (snížení rekreačního potenciálu ad.)
potenciální poškození dominantních míst nebo znaků a hodnot krajinného rázu (lokální narušení dálkových pohledů; menší stavební plochy a nápadné objekty ve volné krajině, zavádění nových měřítek ad.; potenciál poškození památky místního významu nebo ohrožení architektonických a urbanistických hodnot; potenciál poškození archeologických lokalit;
potenciál malého negativního zásahu do bioty a jejího prostředí
potenciál malého zvýšení hlukové zátěže případně vibrací (příspěvek od cca 2% hlukového limitu) potenciál malého ohrožení nebezpečným zářením (ionizující, elektrické, magnetické ad.); potenciál nakládání s nebezpečnými látkami menšího rozsahu (překročení cca 10 % limitní hodnoty pro zařazení do skupiny A podle zákona o prevenci závažných havárií, nakládání s látkami nebezpečnými pro lidské zdraví v množství nad cca 1 t); potenciál ohrožení bezpečnosti (z dopravy ad.); negativní vlivy na pohodu obyvatelstva (snížení rekreačního potenciálu ad.)
0
bez ovlivnění ekologické stability nebo nahrazování malých stabilních ploch plochami méně stabilními; potenciál nepatrného poškození přírodě blízkých lokalit;
bez významné změny krajinného obrazu; bez vlivu na památky a bez vlivu nebo se zanedbatelným vlivem na architektonické a urbanistické hodnoty a archeologické lokality;
bez zásahu nebo nepatrný zásah do bioty a jejího prostředí;
+1
nahrazování ekologicky nestabilních ploch plochami stabilními; potenciál zvýšení ochrany bioty a jejího prostředí
+2
nahrazování rozsáhlých ekologicky nestabilních ploch plochami stabilními; potenciál zvýšení ochrany bioty a jejího prostředí na plochách velkého rozsahu
bez zvýšení hlukové zátěže nebo příspěvek do 2% hlukového limitu; bez ohrožení nebo zanedbatelné ohrožení nebezpečným zářením; bez nakládání nebo zanedbatelné nebezpečí při nakládání s nebezpečnými látkami; bez ohrožení bezpečnosti a bez vlivů nebo jen s nepatrnými vlivy na pohodu obyvatelstva
pozitivní vliv na krajinný ráz;
potenciál snižování hlukové zátěže;
vytváření nových architektonických a urbanistických hodnot;
potenciální kladné sociální vlivy (zvýšení nabídky pracovních míst, rozšiřování občanské vybavenosti ad.);
potenciál zvýšení ochrany nemovitých památek významně pozitivní vliv na krajinný ráz;
potenciál zvýšení bezpečnosti a pohody obyvatelstva potenciál významného snižování hlukové zátěže; potenciální významné kladné sociální vlivy (zvýšení nabídky pracovních míst, rozšiřování občanské vybavenosti ad.); potenciál významného zvýšení bezpečnosti a pohody obyvatelstva
* V hodnocení vlivů na lidské zdraví a obyvatelstvo nejsou zahrnuty vlivy již vyhodnocené v jednotlivých složkách životního prostředí (např. vlivy na lidské zdraví způsobené znečištěním ovzduším jsou zahrnuty v hodnocení vlivů na ovzduší, vlivy na zdroje pitné vody jsou zahrnuty v hodnocení vlivů na vody apod.).
Strana 45
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
Výše uvedená metodika nezahrnuje úplný výčet všech možných vlivů na jednotlivé složky ŽP a lidské zdraví a obyvatelstvo, ale snaží se postihnout především běžné vlivy a stanovit jejich varianty. Případné další významné vlivy spojené s jednotlivými záměry jsou uvedeny ve slovním hodnocení daného záměru. Uvedená metodika má přispět k objektivizaci prováděného hodnocení.
Strana 46
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
B. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY NEBO PTAČÍ OBLASTI Významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí soustavy NATURA 2000 byl krajským úřadem JMK vyloučen v koordinovaném stanovisku k Návrhu zadání územního plánu Jevišovice. Z výše uvedeného důvodu nebylo hodnocení vlivů územního plánu na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti prováděno.
Strana 47
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
C. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH ORP Znojmo má zpracovány územně analytické podklady (dále jen „ÚAP“) z roku 2008, které byly v letech 2010, 2012 a 2014 aktualizované (Ekotoxa s r.o.). Rozbor udržitelného rozvoje území (dále jen „RURÚ“) zahrnuje zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stánek, příležitostí a hrozeb. Rozbor dále obsahuje vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel. Závěr rozboru tvoří určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci. Vlivy řešení Územního plánu Jevišovice na skutečnosti zjištěné v rámci RURÚ ORP Znojmo jsou hodnoceny podle jednotlivých témat. Přitom jsou uváděny fakta, která se dotýkají přímo města Jevišovice nebo mohou chod obce ovlivnit.
C1. Horninové prostředí a geologie SILNÉ STRÁNKY
PŘÍLEŽITOSTI
SLABÉ STRÁNKY Poblíž zastavěného území se nachází poddolované území, které přestavuje omezení pro rozvoj sídla. HROZBY
Do území města Jevišovice zasahují z jihu dvě poddolovaná území. Jedno z poddolovaných území zabírá velmi malou část zastavitelné plochy výroby a skladování, kterou územní plán vymezuje v sousedství stávajícího zemědělského areálu umístěného jižně od města. Vzhledem k rozsahu poddolovaného území však nebude využití zastavitelné plochy nijak výrazně omezeno. Výhradní ložiska nerostů, jejich prognózní zdroje nebo dobývací prostory se na území města Jevišovice nenachází.
C2. Vodní režim SILNÉ STRÁNKY
PŘÍLEŽITOSTI Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou erozní ohrožeností (vysoký podíl sklonité orné půdy).
SLABÉ STRÁNKY Větší výskyt sklonitých pozemků na katastrálním území města Do zastavěného území města zasahuje hladina Q100 HROZBY Nárůst návalového množství dešťových vod v často poddimenzovaných kanalizačních soustavách v důsledku rozrůstajících se zpevněných ploch v sídelních oblastech.
Strana 48
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
Plocha sklonité orné půdy ve správním území obce zabírá 17,41 ha a činí 6,87 % celkové rozlohy orné půdy. ÚP vytváří předpoklady pro řešení rizikových extrémních odtokových jevů – splavování půdy (vodní erozi) v rámci ÚSES. Navrhuje i další opatření proti erozi – stabilizaci drah soustředěného odtoku dešťových vod, zalesnění svahů s patrnou degradací zemědělské půdy, protierozní meze a další přírodě blízké formace. Územní plán Jevišovice přispívá k zamezení zhoršení kvality podzemních vod dostupnými prostředky územního plánování. Vytváří předpoklady pro zákonnou likvidaci splaškových vod. Řešení územního plánu respektuje vydané stavební povolení na dobudování odkanalizování po celém městě a předpokládá vybudování splaškové kanalizace i v zastavitelných plochách s čistěním odpadních vod na ČOV Jevišovice. Řešení ÚP Jevišovice předpokládá likvidaci dešťových vod přednostně vsakem na vlastním pozemku. U zastavitelných ploch výroby a skladování stanoví minimální podíl zeleně tak, aby mohly být splněny zákonné požadavky na prokázání vyřešení vsakování dešťových vod. Do zastavěného území Jevišovic v místní části Podolí zasahuje malou částí záplavové území Jevišovky. V hranici Q100 se nachází převážně zahrady rodinných domů. Územní plán nenavrhuje samostatné plochy pro protipovodňová opatření. Jejich realizaci připouští v plochách, které sousedí s vodním tokem.
C3. Hygiena životního prostředí SILNÉ STRÁNKY V roce 2006, 2008, 2010 a 2012 nebyly překročeny hodnoty imisních limitů pro SO2, NO2, benzen, kadmium, arzen. Dlouhodobě nejsou překračovány imisní limity pro polétavý prach (PM10) S výjimkou Znojma a Dobšic nejsou překračovány imisní limity pro benzo(a)pyren PŘÍLEŽITOSTI Využívání nejlepších dostupných technologií v průmyslu, při vytápění domácností, důsledné uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství a využívání obnovitelných zdrojů energie. Výsadba ochranné zeleně okolo průmyslových areálů pro zachytávání prašného znečištění.
SLABÉ STRÁNKY Na celém území SO ORP byl v letech 2012 překročen cílový imisní limit pro ochranu ekosystémů a vegetace pro přízemní ozon (AOT40). Přes 70 % obcí uvádí mírně znečištěné ovzduší, a to především z vytápění domácností a dopravy. Doprava je v řadě obcí uváděna jako zdroje znečištění ovzduší. HROZBY Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku používání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu. Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší a hlukové zátěže ve městech, obcích a v blízkosti významných dopravních komunikací.
V městě Jevišovice bylo zjištěno znečistění ovzduší z dopravy a v zimě z vytápění domácností. Územní plán nenavrhuje žádnou významnější komunikaci. Opatření proti větrné erozi jsou navrženy v rámci ÚSES. Celá obec je plynofikována. Územní plán předpokládá rozšíření rozvodů plynu do zastavitelných ploch.
Strana 49
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
Územní plán navrhuje plochu s izolační zelení kolem návrhových ploch pro výrobu a skladování. Navrhovaná opatření by měla mít pozitivní vliv na zlepšení kvality životního prostředí v obci.
C4. Ochrana přírody a krajiny SILNÉ STRÁNKY
Velké množství chráněných území zajišťuje ochranu stávajících přírodních hodnot v území. PŘÍLEŽITOSTI Realizace v současnosti nefunkčních prvků systému ekologické stability.
SLABÉ STRÁNKY Ekologická stabilita SO ORP Znojmo je nízká –KES = 0,45 (většina obcí spadá do území ekologicky nestabilního a málo stabilního). Velice nízká ekologická stabilita u řady obcí, která je dána převážně zemědělským charakterem oblasti. HROZBY Urbanizace volné krajiny. Fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami.
Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území
Řešení ÚP Jevišovice respektuje chráněná území (Přírodní park Jevišovka a zákonné významné krajinné prvky – lesní porosty na území města, rybníky, jezero přehrady Jevišovice a vodní toky s břehovými porosty). Předpoklady pro zvýšení ekologické stability území zajišťuje návrh územního systému ekologické stability a dalších krajinných prvků (doplnění zeleně v krajině). Územní plán navrhuje zastavitelné plochy výhradně ve vazbě na zastavěné území. Různorodost nezastavěné krajiny je zohledněna návrhem smíšených ploch nezastavěného území. Celkový vliv ÚP na ochranu přírody a krajiny bude pozitivní.
C5. Zemědělský půdní fond (ZPF) a pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Vyšší podíl kultury orná půda. Výrazně nerovnoměrné zastoupení lesů v SO ORP Znojmo.
PŘÍLEŽITOSTI Zalesňování vhodných pozemků, které již neslouží zemědělské výrobě.
HROZBY Zábory zemědělské půdy.
Z jihu, západu i východu zasahují k okraji města kvalitní půdy I. a II. třídy ochrany. Vzhledem k morfologii krajiny a snaze navrhovat zastavitelné plochy tak, aby navazovaly na stávající zastavěné území, neboť v zastavěném území se další rozvojové plochy nenabízí, se nebylo možné záboru kvalitní zemědělské půdy vyhnout. V případě zastavitelných ploch pro bydlení Strana 50
ÚP JEVIŠOVICE
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
v rodinných domech lze předpokládat, že podstatná část pozemků bude ponechána jako ZPF – zahrada. Územní plán nenavrhuje nové samostatné plochy lesa. Připouští v plochách zemědělských, přírodních a smíšených nezastavěného území změnu druhu pozemku, pokud přispěje ke zvýšení ekologické stability krajiny. Takovou změnou může být i zalesnění. Navrhované změny v území nezasahují do lesních pozemků. Celkový vliv na ZPF bude negativní vzhledem k záborům kvalitní půdy.
C6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura SILNÉ STRÁNKY Relativně vysoké pokrytí silniční sítí vzhledem k charakteru osídlení
SLABÉ STRÁNKY Špatná dostupnost na síť dálnic a rychlostních komunikací.
Územím SO ORP Znojmo probíhá dopravní Špatný technický stav stávající silniční propojení ve směru severozápadsítě, dlouhodobě zanedbaná údržba a jihovýchod (I/38), jež je součástí tahu E59 opravy sítě evropských silnic s napojením na Rakousko. Vysoký podíl plynofikace obcí SO ORP Znojmo přesahující republikový průměr.
Jen necelá polovina obcí je řádně odkanalizována pomocí kanalizace zakončené na ČOV
Území regionu je vzhledem k vzájemné blízkosti napájecích bodů dostatečně zásobováno elektrickou energií. PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
Zlepšení dostupnosti regionu po silnici – modernizací stávajících silnic I. třídy – I/38 a I/53
Další zhoršování technických parametrů silnic II. a III. třídy vlivem odkládání oprav a neřešení špatných směrových a šířkových poměrů. Úbytek orné půdy a devastace krajiny v důsledku rozšiřování počtu velkých solárních elektráren.
Samostatné plochy pro nové silnice či jejich úpravu navrhovány nejsou. Územní plán umožňuje při úpravě dopravně technických parametrů silnic ve stávající trase i zásah mimo silniční pozemek. Nové místní komunikace územní plán předpokládá pro napojení zastavitelných ploch pro bydlení. Celé město není dosud pokryto rozvodem splaškové kanalizace. V současné době probíhá dobudování splaškové kanalizace po celém území města. Na kanalizační systém Jevišovic budou napojeny i sousední obce Střelice a Černín. Likvidace splaškových vod bude probíhat na stávající ČOV Jevišovice, která po rekonstrukci kapacitně vyhovuje. Územní plán respektuje projektovou dokumentaci povolené stavby odkanalizování Jevišovic i obcí Střelice a Černín a přepokládá prodloužení kanalizačních řadů i do zastavitelných ploch. Ostatní technická infrastruktura je na území obce dostatečná. V celém území města je proveden vodovod pro veřejnou potřebu, který je Strana 51
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
zásoben pitnou vodou ze skupinového vodovodu Štítary. Celé město je elektrifikováno a plynofikováno. Na území obce se nenachází žádné fotovoltaické nebo větrné elektrárny. Územní plán připouští využít pro fotovoltaické elektrárny pouze střechy či fasády ve stávajících nebo zastavitelných plochách výroby a skladování. Samostatné plochy pro FVE územní plán nenavrhuje. S větrnými elektrárnami se na území města Jevišovice nepočítá. Rozvoj a stav dopravní a technické infrastruktury lze hodnotit jako pozitivní především pro ekonomický pilíř.
C7. Sociodemografické podmínky SILNÉ STRÁNKY Růst počtu obyvatel u naprosté většiny obcí, zejména příměstských obcí. Výrazné zlepšení vzdělanostní struktury obyvatelstva. Dobrá obsazenost kapacit mateřských škol. PŘÍLEŽITOSTI Využití obytné atraktivity jako předpokladu růstu počtu obyvatel (rozvoje bydlení a migrace obyvatel do většiny obcí). Oproti úrovni ČR a Jihomoravského kraje podíl obyvatelstva s vysokoškolským vzděláním roste rychleji. Provázanost územního plánování s komunitním plánováním (stárnutí obyvatel). Projektové záměry obcí na doplnění sociální infrastruktury pro seniory.
SLABÉ STRÁNKY Pokračující demografické stárnutí populace Znojemska, především pak periferních obcí. Nevyužitá kapacita základních škol. Nedostatečná infrastruktura sociálních služeb pro seniory. HROZBY Dlouhodobý pokles počtu obyvatel ve Znojmě a málo atraktivních obcích. Dlouhodobé zaostávání ve vzdělanosti obyvatel, zejména u menších, z hlediska bydlení neatraktivních, obcí. Nadměrné stárnutí obyvatel ve vybraných obcích, sídlech a lokalitách.
V posledních deseti letech počet obyvatel ve městě Jevišovice stagnuje a kolísá na počtu cca 1150 obyvatel. Důvodem může být i nedostatek volných pozemků pro výstavbu staveb pro bydlení a problémy s vybudování technické a dopravní infrastruktury potřebné pro možnost využití ploch určených územním plánem k zastavění. Přesto má město rozvojový potenciál. Je centrem severní části ORP Znojmo s širší nabídkou občanského vybavení (úplná základní škola, mateřská škola, pošta, ordinace praktického lékaře pro dospělé i děti, zubní ordinace, fotbalové a víceúčelové hřiště, domov pro seniory, několik obchodů a restaurací, služby pro motoristy čerpací stanice PHM, autoservis). Ve městě je fungující technická infrastruktura. Rozvod splaškové kanalizace pokrývá pouze část sídla, v současné době však probíhá jeho dostavba po celém sídle. Dostupnost sítí technické infrastruktury tak bude ve všech částech města úplná. Město Jevišovice nabízí klidné prostředí pro bydlení, kvalitní přírodní prostředí, které vyplývá z jeho polohy v Přírodním parku Jevišovka, a možnost příměstské rekreace zejména v letních měsících u Jevišovické přehrady. Pracovních příležitostí přímo v sídle i jeho nejbližším okolí není mnoho. Město Jevišovice má však dobré spojení s městem Znojmem, které nabízí možnosti pracovního uplatnění a vyšší občanskou vybavenost. Jevišovice jsou od Znojma vzdáleny 18 km s dojezdovou vzdáleností 20 minut. Proto, pokud se podaří připravit dostatek ploch pro výstavbu, lze očekávat, že počet trvale bydlících obyvatel se zvýší. Strana 52
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
Město Jevišovice nemá dobrou věkovou strukturu obyvatel. Na vysoké hodnotě vysokého indexu stáří, který vyjadřuje podíl poproduktivní +65 let a předproduktivní 0-14 let složky populace, se podílí a podstatně ho ovlivňuje domov pro seniory, který je umístěn v Novém zámku v Jevišovicích. Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob se podle statistických údajů ve srovnání let 2001 a 2011 významně (o 5,4 %) zvýšil a je v ÚAP ORP Znojmo hodnocen kladně. Ve městě je úplná základní škola (1. – 9. ročník) a mateřská škola. Jejich kapacita vyhovuje potřebám obce i spádovým obcím. ÚP vytváří územní předpoklady pro stabilizaci obyvatel v obci a jejich navýšení, pro zastavení trendu zvyšování indexu stáří (tj. podílu poproduktivní a předproduktivní složky populace) návrhem ploch pro bydlení. ÚP navrhuje i plochy výrobní pro podporu pracovních příležitostí v místě.
C8. Bydlení SILNÉ STRÁNKY Rostoucí počet trvale obydlených domů a bytů v zázemí Znojma a Hrušovan nad Jevišovkou – atraktivní území pro trvalé bydlení Relativně nízký podíl neobydlených domů
Vysoký průměrný roční počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel Vysoký počet bytů v soukromém vlastnictví dokládající silný ekonomický potenciál populace PŘÍLEŽITOSTI Úprava územního plánu pro rozvoj ekonomických aktivit a vymezení ploch pro výstavbu nových bytů v územně plánovací dokumentaci obcí Možnosti polyfunkčního využití objektů k bydlení a podnikání
SLABÉ STRÁNKY Majetková nevyrovnanost obcí – obce nevlastní dostatek pozemků, které by mohly sloužit k rozvoji nového bydlení Zvýšený podíl domů postavených před druhou světovou válkou na celkovém počtu domů Prostorová a časová nerovnoměrnost nové bytové výstavby
HROZBY Stárnutí či chátrání domovního a bytového fondu
Nekontrolovaná výstavba (urban sprawl) na plochách, které nejsou vymezeny územním plánem
Větší využití neobydlených domů pro rekreační účely
Počet nově dokončených bytů závisí zejména na aktuální hospodářské situaci. ÚP podporuje novou výstavbu vymezením ploch pro bydlení v rozsahu přiměřeném velikosti, významu a situování města. Město Jevišovice má vzhledem ke své poloze a vybavenosti rozvojový potenciál. Je přirozeným centrem severní části ORP Znojmo. Příznivá je nabídka občanského vybavení (úplná základní škola, mateřská školka, pošta, ordinace praktického lékaře pro dospělé i děti, zubní ordinace, fotbalové a víceúčelové hřiště, domov pro seniory, několik obchodů a restaurací, služby). Výhodou města je fungující technické vybavení. V současné době se dokončuje dobudování rozvodu splaškové kanalizace po celém území města. Dobré spojení s městem
Strana 53
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
Znojmem, které nabízí možnosti pracovního uplatnění a vyšší občanskou vybavenost. Jevišovice jsou od Znojma vzdáleny 18 km s dojezdovou vzdáleností 20 minut. Územní plán umožňuje využít plochy bydlení i pro ekonomické aktivity, které jsou s bydlením slučitelné. Připouští využití staveb pro bydlení pro rekreační účely.
C9. Rekreace SILNÉ STRÁNKY Příznivé lokalizační rekreační předpoklady SO ORP Znojmo v centrální a západní části území. U většiny obcí SO ORP Znojmo možnosti dalšího rozvoje individuální rekreace (kromě obcí s hodnotou ukazatele turistického a rekreačního zatížení nad 100). Předpoklady a navazující rozvoj nových forem cestovního ruchu a rekreace opírající se o vinařství, cykloturistiku a agroturistiku. Využití uvolněných kapacit trvalého bydlení k rekreačním účelům i u méně atraktivních obcí. PŘÍLEŽITOSTI Úprava územního plánu pro rozvoj ekonomických aktivit a vymezení ploch pro výstavbu nových bytů v územně plánovací dokumentaci obcí.
SLABÉ STRÁNKY Přetrvávající nedostatečná kvalita ubytovacích kapacit v celém správním obvodu.
HROZBY Blízkost významného rekreačního střediska na rakouské straně Laa an der Thaya může být konkurencí pro turismus na Znojemsku.
Město Jevišovice má díky malebnému okolí, Jevišovické přehradě, kulturním památkám, z nichž nejvýznamnější je Starý zámek, a turistickým značeným cestám dobré předpoklady pro rozvoj rekreace. K rekreačním účelům je využíváno zejména v letních měsících v okolí Jevišovické přehrady, v jejímž okolí se nachází mnoho rekreačních chat a dva kempy. V rozboru udržitelného rozvoje bylo zjištěno vysoké turisticko – rekreační zatížení území města Jevišovice. To je vyjádřeno počtem lůžek ve všech individuálních a hromadných ubytovacích zařízení používaných pro rekreaci a turismus, který je přepočten na jednotku plochy dané obce. Údaj pak vyjadřuje míru zatížení území rekreací a turismem. Na území města Jevišovice dosáhlo turisticko – rekreační zatížení hodnoty 172, to znamená vysokou míru zatížení. Na druhou stranu v posledních 25 letech je Jevišovicko turisticky opomíjeno na úkor známějších turistických oblastí Znojemska – Národního parku Podyjí a Vranovské přehrady. Na nižším zájmu turistů se mohla podílet kvalita nabízených služeb. Vzhledem k zjištěným skutečnostem územní plán nenavrhuje nové rozvojové plochy pro rekreaci. Ve stabilizovaných plochách rekreace připouští nové stavby pro rodinnou rekreaci pouze na vyhrazených pozemcích rekreačních zahrad. V ostatních plochách rekreace umožňuje pouze obnovu rekreačních chat a plošně omezené přístavby. V areálech hromadné rekreace – kempech vytváří předpoklady pro zkvalitnění rekreace. Umožňuje využití uvolněných kapacit staveb trvalého bydlení k rekreačním účelům. Katastrálním územím Jevišovice prochází dvě značené cyklotrasy a několik turistických tras. Územní plán umožňuje využít pro pěší turistiku, cyklo či hipoturistiku síť polních a lesních cest, účelových komunikací a v nezbytných případech i silnic. Podél silnice II/361 je navržena plocha Strana 54
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
pro umístění víceúčelové komunikace, která zajistí bezpečné spojení města Jevišovice a obce Bojanovice pro pěší i pro cyklisty. Počítá se s jejím využitím i pro přístup k sousedním pozemkům pro zemědělskou techniku. Pro potřeby krátkodobé rekreace slouží stávající zahrady. Vliv ÚP na rozvoj rekreace je v rámci možností města pozitivní.
C10. Hospodářské podmínky SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Vysoká daňová výtěžnost - 10,06 tis. Kč na obyvatele. Příznivé předpoklady pro rozvoj ekologických a mimoprodukčních forem zemědělství.
Vyšší podíl nezaměstnaných osob.
PŘÍLEŽITOSTI Technická připravenost pozemků a nabídka prostorů k podnikání.
HROZBY Nevýhodné podmínky pro podnikání (vyhlášky, špatná komunikace, drahý nájem prostorů,…)
Zkvalitnění dopravní dostupnosti rekonstrukce a modernizace dopravní sítě.
Migrace vzdělaných lidí mimo region za prací a výhodnějšími životními podmínkami.
Využití brownfields k podnikatelským účelům.
Nedostatečný rozpočet obcí.
Nedostatek pracovních příležitostí.
Územní plán podporuje hospodářský rozvoj obce, vznik nových pracovních příležitostí a snížení nezaměstnanosti návrhem ploch výroby a skladování. Plochy smíšené výrobní umožňují podnikatelskou činnost, která nebude zatěžovat blízké plochy bydlení. Územní plán vytváří předpoklady pro využití areálu bývalé výrobní firmy EXIMET TRAFO, který je dnes opuštěný a lze ho označit za brownfield, pro výrobní a podnikatelskou činnost. Navržené řešení vytváří územní předpoklad pro možné zvýšení počtu pracovních příležitostí přímo v sídle. Má tedy pozitivní vliv na rozvoj ekonomického potenciálu území a na sociální pilíř.
Strana 55
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
D. PŘÍPADNÉ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA JINÉ SKUTEČNOSTI OVLIVNĚNÉ NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM, AVŠAK NEPODCHYTITELNÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH, NAPŘÍKLAD SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V DOPLŇUJÍCÍCH PRŮZKUMECH A ROZBORECH Vliv návrhu Územního plánu Jevišovice na jiné skutečnosti, než na ty, které byly zjištěny v územně analytických podkladech, nebyl zaznamenán. Vyhodnocení vlivu na skutečnosti zjištěné v územně analytických podkladech je obsaženo v předchozí kapitole.
Strana 56
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
E. VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ OBSAŽENÝCH V PÚR A ZÚR Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánovaní obsažených v Politice územního rozvoje (dále jen „PÚR“) Priority jsou označeny totožně s PÚR. Uvedeny jsou ty priority, které mají vztah k obci. (14) ÚP vytváří podmínky pro ochranu a rozvoj přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území, včetně archeologického dědictví a zachovává ráz stávající urbanistické struktury. Řešení územního plánu respektuje přírodní a kulturní hodnoty na území města, jejichž ochrana vyplývá z příslušných právních předpisů a i přírodní hodnoty, které byly na řešeném území identifikovány a jejichž ochrana není právně zajištěna. Zohledněny jsou území s archeologickými nálezy. Stanovenými podmínkami jsou vytvořeny předpoklady pro ochranu urbanistické struktury zejména jádra města (udržení charakteru zástavby, její výškové hladiny, ochrana dominant města – kostela sv. Josefa a Starého zámku, ochrana významných staveb ve městě, ochrana architektonicky a historicky cenných staveb a ochrana památek místního významu). (16) Územní plán řeší území komplexně a vyváženě. Neupřednostňuje jednostranné požadavky, které by ve svých důsledcích zhoršily stav i hodnoty území. Hodnoty území jsou důsledně respektovány, stanovenými podmínkami je zajištěna jejich ochrana. (17) ÚP vytváří podmínky pro nové pracovní příležitosti respektováním stávajících ploch výroby a skladová a ploch smíšených výrobních, ve kterých podmínkami využití umožňuje další rozvoj, a návrhem ploch výroby a skladování. (19) ÚP hospodárně využívá zastavěné území, umožňuje dostavbu několika proluk v obci. Zastavitelné plochy jsou navrženy v rozsahu, který odpovídá předpokládanému rozvoji obce, a nezabírají zbytečně nezastavěné území. Tím je zajištěn co možná nejmenší dopad řešení územního plánu na nezastavěné území (zejména zemědělskou a lesní půdu). (20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, nejsou navrhovány. Územní podmínky pro implementaci a udržování ekologické stability vytváří územní plán řešením územního systému ekologické stability a návrhem na doplnění další zeleně v krajině. (21) ÚP respektuje veřejnou zeleň v sídle, podmínkami zajišťuje její ochranu a umožňuje její rozvoj a zkvalitňování. (22) ÚP vytváří podmínky pro rozvoj cestovního ruchu tím, že umožňuje při splnění stanovených podmínek využit plochy bydlení a některé plochy občanského vybavení pro ubytování. Respektuje stávající značené turistické trasy a umožňuje využít pro pěší, cyklo i hipoturistiku další cestní síť v krajině. Připouští ve stabilizovaných plochách rekreace s rekreačními areály (kempy) u Jevišovické přehrady opatření směřující ke zkvalitňování rekreace.
Strana 57
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
(23) Předpoklady pro zlepšení prostupnosti krajiny vytváří územní plán tím, že umožňuje realizaci cest prakticky ve všech plochách v krajině, pokud to bude potřebné. (24) Územní plán vytváří podmínky pro zlepšování a zkvalitňování dostupnosti území umožněním úprav prostorových parametrů stávajících silnic. (25) ÚP navrhuje opatření směřující ke zmírnění hrozby extrémních odtokových poměrů, zvýšení retenčních schopností území, ochrany území před přívalovými srážkami a k ochraně území před účinky vodní i větrné eroze prostřednictvím územního systému ekologické stability a dalších krajinných úprav. Územní plán umožňuje i nezakreslená potřebná protierozní opatření ve všech plochách nezastavěného území. (26) Stanovené záplavové území vodního toku Jevišovka zasahuje malou částí do zastavěného území města v místní části Podolí. Zabírá téměř výhradně plochy zahrad u rodinných domů. Územní plán nenavrhuje v záplavovém území zastavitelné plochy. (27) Splaškovou kanalizací není dosud pokryto celé město. V současné době probíhá dostavba splaškové kanalizace v částech sídla, kde její rozvod dosud chybí. Na kanalizační systém města Jevišovice bude napojena síť splaškové kanalizace sousední obce Střelice, jejíž výstavba probíhá současně se stavbou na území Jevišovic. Na ČPV Jevišovice bude přiveden budovaný výtlak splaškové kanalizace obce Černín. Územní plán respektuje dokumentaci ke stavebnímu řízení všech zmiňovaných staveb. Navrhuje prodloužení řadů i do zastavitelných ploch. (28) Rozvoj obce je navrhován tak, aby byla zajištěna kvalita života obyvatel. Zastavitelné plochy jsou navrženy s ohledem k potřebám obce a jejímu předpokládanému „udržitelnému“ rozvoji. (29) Dopravní dostupnost obce je vyhovující i pro navržený rozvoj obce. (30) Územní plán respektuje dokumentaci ke stavebnímu řízení na dostavbu splaškové kanalizace po celém území města, napojení sytému splaškové kanalizace sousední obce Střelice na kanalizační systém města Jevišovice a výtlačný řad splaškové kanalizace obce Černín na ČOV Jevišovice. Všechny zmiňované stavby v současné době probíhají. V dalším nebylo třeba koncepci technické infrastruktury měnit. (31) ÚP připouští realizaci fotovoltaických elektráren na střechách a fasádách budov ve stávajících i navrhovaných plochách výroby a skladování. Plochy pro větrné elektrárny vymezovány nejsou. (32) ÚP umožňuje stanovenými podmínkami přestavby stávajícího nevyhovujícího bytového fondu. Plochy přestavby z uvedeného důvodu navrhovány nejsou. Jihomoravský kraj nemá v současné době platné zásady územního rozvoje. Zásady územní rozvoje Jihomoravského kraje (dále jen „ZÚR JMK“), které byly Zastupitelstvem Jihomoravského kraje vydány dle 22. 9. 2011 a nabyly účinnosti 17. 2. 2012, byly rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 6. 2012, který nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, zrušeny.
Strana 58
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
F. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ – SHRNUTÍ F.I. Vyhodnocení vlivů územního plánu na zlepšování územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a jejich soulad¨
Stavebním zákonem je udržitelný rozvoj území charakterizován vyváženým vztahem podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Návrh územního plánu vychází z výsledků rozboru udržitelného rozvoje území (dále jen „RURÚ“), který je součástí územně analytických podkladů ORP Znojmo (dále jen „ÚAP ORP“) po třetí aktualizaci. Podle RURÚ byl na území města Jevišovice negativně hodnocen pilíř životního prostředí (podmínky pro příznivé životní prostředí), kladné hodnoty dosáhly další dvě části udržitelného rozvoje - pilíř ekonomický (podmínky pro hospodářský rozvoj) a l pilíř sociodemografický (podmínky pro soudržnost společenství obyvatel území). Jednotlivé tematické oblasti dané vyhláškou 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti byly sledovány a hodnoceny pomocí sady indikátorů. I když byly podmínky pro hospodářský rozvoj a podmínky pro soudržnost společenství obyvatel území hodnoceny celkové kladně, dosáhly některé indikátory zařazené do těchto dvou pilířů záporných hodnot. Byl zjištěn velmi nízký koeficient ekologické stability řešeného území, který se významnou měrou podílel na negativním hodnocení podmínek pro příznivé životní prostředí, vyšší míra nezaměstnanosti, nízká nabídka pracovních příležitostí, nízká míra podnikatelské aktivity, vysoký index stáří a nadprůměrné turisticko – rekreační zatížení území. ÚP Jevišovice reagoval. podmínky pro příznivé životní prostředí I když byl environmentální pilíř hodnocen celkově kladně, záporné hodnoty dosáhl koeficient ekologické stability krajiny. Koeficient ekologické stability krajiny (dále jen „KES“) vyjadřuje podíl ploch ekologicky stabilních a ploch ekologicky nestabilních. Mezi plochy ekologicky stabilní patří lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy. Plochy ekologicky nestabilní představuje orná půda, chmelnice, zastavěné plochy a ostatní plochy. Na katastrálním území města Jevišovice dosáhl KES hodnoty 0,15. Území je zařazeno do krajinného typu A – krajina zcela přeměněná člověkem – území málo stabilní – intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků (klasifikace dle Ing. Igora Míchala, 2003). Nízký podíl rozptýlené zeleně a chybějící liniové porosty podél polních cest zemědělsky využívanou část významně destabilizují a jsou navíc jednou z příčin zrychlené vodní eroze. Krajina je v části s rozsáhlými zemědělsky obdělávanými pozemky nedostatečně propojena sítí polních cest, která by plošně rozsáhlé bloky rozčlenila. Rozsáhlé lesní plochy přiléhají ke katastrálnímu území Jevišovic ze západu a z východu (lesní komplex Jankovec). Proto lze říci, že hodnocení ekologické stability pouze izolovaného území města Jevišovice bez okolních vazeb je zavádějící. Pokud by obec byla hodnocena v širších souvislostech, dosáhl by koeficient ekologické stability daleko příznivějších hodnot. Územní plán řeší posílení ekologické stability
Strana 59
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
území návrhem územního systému ekologické stability tj. návrhem soustavy biocenter propojených biokoridory. V krajině je navrženo i několik ploch smíšených nezastavěného území pro zajištění zvýšení podílu zeleně a zvýšení retenční schopnosti území. Částečně negativní vliv na environmentální složku udržitelného rozvoje má navrhovaný zábor zemědělské půdy pro zastavitelné plochy. Přes veškerou snahu nebylo možné se mu vyhnout, neboť zastavěné území je až na několik proluk souvisle zastavěno. Navrhované lokality záboru ZPF jsou dle možnosti co nejmenší, vždy v přímé návaznosti na stávající zastavěné území. Vlastní zábory půdy však budou mnohem menší, než je rozsah zastavitelných ploch. Většina zabíraných ploch pro bydlení bude využita jako zahrady rodinných domů – tedy stále zemědělská půda. Opatření, které by měly eliminovat nepříznivý vliv územního plánu na půdu, krajinný ráz a zlepšit podmínky pro zachování retenční schopnosti krajiny a ekologické stability území, zajistit zvýšení biologické rozmanitosti území a oddělení staveb zelení od krajiny, jsou uvedeny v kapitole A. Vyhodnocení územního plánu na životní prostředí. podmínky pro hospodářský rozvoj Jako celek byl hospodářský pilíř hodnocen v rozboru udržitelného rozvoje kladně. Na zjištěnou vyšší míru nezaměstnanosti, nízkou nabídku pracovních příležitostí a nízkou míru podnikatelské aktivity reaguje územní plán návrhem ploch pro výrobu a skladování v sousedství stávajícího zemědělského areálu jižně od města. Územní plán stabilizuje stávající plochy smíšené výrobní a výroby a skladování a podmínkami využití umožňuje další rozvoj v rámci těchto ploch. Další podnikatelské aktivity připouští územní plán při dodržení zásad uvedených v podmínkách využití příslušných ploch i v plochách určených prioritně pro bydlení či občanskou vybavenost. podmínky pro soudržnost společenství obyvatel Pilíř sociodemografický dosáhl v rozboru udržitelného rozvoje ÚAP ORP Znojmo nejvyššího hodnocení. Přesto byl zaznamenán vysoký index stáří a nadprůměrné turisticko – rekreační zatížení území. Index stáří vyjadřuje podíl věkových skupin obyvatel 0 – 14 a 65 a více. Obecně platí, že vyššího indexu stáří dosahují zejména venkovské obce v periferní poloze, odkud obyvatelstvo v produktivním věku migruje za prací do měst. Tento fakt má podvojný efekt – kromě toho, že stárnutí obyvatelstva je zvyšováno absencí této skupiny, potenciálně je i nadále zvýšen věkový průměr obyvatelstva tím, že v tomto území chybí obyvatelstvo, které by mohlo v místě založit rodinu. V Jevišovicích je však hodnota indexu stáří ovlivněna domovem pro seniory, který zvyšuje podíl obyvatel v kategorii 65 a starších. Předpoklady pro snížení indexu stáří vytváří územní plán návrhem ploch pro bydlení. Turisticko – rekreační zatížení vyjadřuje kapacitu hromadných ubytovacích zařízení objektů individuální rekreace přepočtenou na jednotku plochy dané obce a udává tak míru zatížení území rekreací a turismem. Může naznačovat potenciální ohrožení území těmito aktivitami. Na zjištěný údaj je možné se dívat z dvou úhlů pohledu. Jednak z hlediska podmínek pro hospodářský rozvoj území – čím více turistických a rekreačních lůžek, tím vyšší přínos pro ekonomiku dané obce, nebo z pohledu podmínek pro příznivé životní prostředí. V rozboru udržitelného rozvoje ÚAP ORP Znojmo byl zvolen druhý náhled na hodnocení údaje o turisticko – rekreačním zatížení území. Na území města Jevišovice bylo zjištěno turisticky – rekreační zatížení s hodnotou 172. Přitom zatížení přesahující 100 lůžek na 1 km2 se považuje za zcela extrémní a ohrožující environmentální udržitelnost území. Na druhou stranu turisté v posledních 25 letech Jevišovicko opomíjejí a upřednostňují více Národní park Podyjí a Vranovskou přehradu. Na nižším zájmu turistů se mohla podílet kvalita nabízených služeb. S ohledem k uvedeným skutečnostem územní Strana 60
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
ÚP JEVIŠOVICE
plán nenavrhuje nové rozvojové plochy pro rekreaci. Ve stabilizovaných plochách rekreace nepřipouští nové stavby pro individuální rekreaci, umožňuje pouze obnovu rekreačních chat a plošně omezené přístavby. V areálech hromadné rekreace – kempech vytváří předpoklady pro možnost zkvalitnění rekreace. Umožňuje využití uvolněných kapacit staveb trvalého bydlení k rekreačním účelům.
F.II. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území - shrnutí
ÚP Jevišovice vytváří prostřednictvím navrhovaných záměrů předpoklady pro zlepšení hospodářských podmínek, soudržnosti společenství obyvatel obce a podmínek pro příznivé životní prostředí. Zčásti nepříznivý vliv však bude mít řešení územního plánu na podmínky pro příznivé životní prostředí Přes veškerou snahu nebylo možné se vyhnout záboru zemědělské půdy, neboť zastavěné území je až na několik proluk souvisle zastavěno. Navrhované lokality záboru ZPF jsou dle možnosti co nejmenší, vždy v přímé návaznosti na stávající zastavěné území. Vlastní zábory půdy však budou mnohem menší, než je rozsah zastavitelných ploch. Většina zabíraných ploch pro bydlení bude využita jako zahrady rodinných domů – tedy stále zemědělská půda. Lze konstatovat, že ÚP je pro obec přínosem, vklad navrženého řešení převáží nad jeho možnými negativními dopady (zábor kvalitní zemědělské půdy). Realizací záměrů uvedených v ÚP by neměly být ohroženy podmínky života budoucích generací.
Strana 61