VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU ÚNANOV

NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

podle § 19 odst. 2 stavebního zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů a jeho přílohy, podle přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů a podle § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Znojmo, říjen 2013

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

ÚP ÚNANOV

Seznam zpracovatelů Část A - Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona Mgr. Zdeňka Achrerová Hybšová držitelka autorizace k posuzování vlivů na životní prostředí číslo autorizace: 9748/ENV/07 Část B - Vyhodnocení vlivů územního plánu na území natura 2000 Část C - Vyhodnocení vlivů územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech Část D - Vyhodnocení vlivů územního plánu na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území Část E - Vyhodnocení vlivů územního plánu k naplnění priorit územního plánování Část F - Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území Ing. arch. Jaroslav Poláček držitel autorizace pro obor územní plánování držitel autorizace pro obor architektura číslo autorizace: ČKA 03 253

Strana 2


ÚP ÚNANOV

Obsah A. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODLE PŘÍLOHY STAVEBNÍHO ZÁKONA......................................................................................................................................4 A.0. ÚVOD ............................................................................................................................................................4 A.I. STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚP, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM .......................................4 A.II. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚP K CÍLŮM OCHRANY ŽP PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI .........................6 A.II.1 Národní strategie a programy ......................................................................................................6 A.II.2 Regionální strategie a programy.................................................................................................7 A.II.3 Vybrané cíle ochrany ŽP ...............................................................................................................7 A.III. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽP V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYL UPLATNĚN ÚP ........................................................................................................................................ 11 A.III.1 Klima ............................................................................................................................................... 11 A.III.2 Vodní poměry ................................................................................................................................ 13 A.III.3 Geologické a geomorfologické poměry ................................................................................. 13 A.III.4 Půda ................................................................................................................................................ 14 A.III.5 Biogeografická charakteristika a biotopy.............................................................................. 16 A.IV. CHARAKTERISTIKY A SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽP, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚP VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY....................................................................................................................................... 17 A.IV.1 Územní systém ekologické stability ....................................................................................... 19 A.IV.2 Zvláště chráněná území, přírodní parky ................................................................................ 19 A.IV.3 Evropsky významné lokality, ptačí oblasti ........................................................................... 20 A.IV.4 Významné krajinné prvky .......................................................................................................... 24 A.IV.5 Zvláště chráněné druhy ............................................................................................................. 25 A.IV.6 Území historického, kulturního nebo archeologického významu .................................. 25 A.V. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ÚP NA ŽP ..................................................... 26 A.V.1 Vyhodnocení jednotlivých ploch a koridorů ......................................................................... 26 A.V.2 Souhrnné vyhodnocení vlivů ÚP včetně vlivů kumulativních a synergických ............ 33 A.VI. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ .................................................................................. 36 A.VII. OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽP .. 36 A. VIII. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽP DO ÚP ........................ 37 A.IX. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚP NA ŽP .......................................................................... 38 A.X. NÁVRH UKAZATELŮ NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH PLOCHÁCH A KORIDORECH Z HLEDISKA MINIMALIZACE VLIVŮ NA ŽP ............................................................................................................................... 38 A.XI. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ................................................................................. 38 A.XII. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ STANOVISKA K ÚP ............................................................................ 39 A.XIII. POUŽITÉ ZKRATKY ................................................................................................................................ 39 A.XIV. ZPRACOVATEL ...................................................................................................................................... 40 B. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY NEBO PTAČÍ OBLASTI .................................................................................................................................................. 43 C. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH .................................................................................................................................................... 44 D. VLIV NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU ÚNANOV NA JINÉ SKUTEČNOSTI, NEŽ NA TY, KTERÉ BYLY ZJIŠTĚNY V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH, NEBYL ZAZNAMENÁN. VYHODNOCENÍ VLIVU NA SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH JE OBSAŽENO V PŘEDCHOZÍ KAPITOLE. .................................................................... 51 E. VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ OBSAŽENÝCH V PÚR A ZÚR ......................... 52 F. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ – SHRNUTÍ .......................................... 53

Strana 3


ÚP ÚNANOV

A. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODLE PŘÍLOHY STAVEBNÍHO ZÁKONA A.0. Úvod Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace „Územní plán Únanov“ na životní prostředí je zpracováno podle § 10i) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a ustanovení § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, v rozsahu podle přílohy k tomuto zákonu. Návrh územního plánu byl zpracován Ing. arch. Jaroslavem Poláčkem, Pražská 1743/44, Znojmo v červnu 2013. Posouzení vlivů na životní prostředí je zpracováno na základě „Zadání pro vypracování územního plánu Únanov“ zpracovaného Městským úřadem Znojmo, odborem rozvoje v dubnu 2013: „Příslušný dotčený orgán (odbor životního prostředí Krajského úřadu Jm kraje) vyloučil významný vliv Územního plánu Únanov na evropsky významné lokality či ptačí oblasti. Dotčený orgán hájící veřejné zájmy na úseku posuzování vlivů na životní prostředí, kterým je rovněž odbor životního prostředí Krajského úřadu Jm kraje, však uplatnil požadavek na vyhodnocení vlivů ÚP Únanov na životní prostředí. Důvodem je požadavek prověřit a vymezit v ÚP Únanov blíže nespecifikované nové plochy výroby. Tento požadavek a jeho případné řešení může mít významný negativní vliv na složky životního prostředí a veřejné zdraví obyvatel. Vyhodnocení bude zpracováno v rozsahu úměrném velikosti a složitosti řešeného území. Zaměří se zejména na problematiku ochrany přírody a krajiny, ochrany zemědělského půdního fondu a na možné negativní dopady na životní prostředí a veřejné zdraví související s budoucím využitím návrhových ploch výroby. Návrhové plochy budou posouzeny ve vzájemných vztazích, aby byly eliminovány budoucí střety vyplývající z rozdílného funkčního využití. Dotčený orgán neuplatňuje požadavek na zpracování variantního řešení. Vyhodnocení bude obsahovat kapitolu „Závěry a doporučení“ včetně návrhu stanoviska příslušného úřadu ke koncepci s uvedením jednoznačných výroků, zda lze z hlediska negativních vlivů na životní prostředí doporučit schválení jednotlivých návrhových ploch a koridorů a schválení ÚP Únanov, popřípadě navrhne a doporučí podmínky nutné k minimalizaci vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví.“ Předmětem posouzení je návrh územního plánu Únanov. Návrh je zpracován v jedné variantě a posouzen vůči tzv. nulové variantě (tzn. stávajícímu stavu). Územní plán řeší území samosprávné obce Únanov, které se sestává z jednoho katastrálního území o rozloze 1215 ha. Toto území je dále označováno jako "zájmové území". Území leží 6 km severně od města Znojma a s 1184 obyvateli patří ke středně velkým sídlům regionu.

A.I. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů ÚP, vztah k jiným koncepcím Hlavním cílem Územního plánu Únanov je vyhodnocení platného územního plánu z hlediska využitelnosti navržených rozvojových ploch, vytipování nových rozvojových ploch tak, aby byl Strana 4


ÚP ÚNANOV

zajištěn harmonický rozvoj území. Obec Únanov se bude nadále rozvíjet jako ucelený venkovský útvar. Ve volné krajině nebudou vznikat nová sídla, usedlosti ani výrobní areály. ÚP si klade následující cíle:  chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví  upřednostňovat komplexní řešení před uplatněním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území  respektovat hodnoty území a vytvářet předpoklady pro zvyšování kvality života obyvatel a hospodářský rozvoj území  vytvářet podmínky pro nové pracovní příležitosti  vytvářet předpoklady pro polyfunkční využití nevyužívaných ploch a přispívat k hospodárnému využití zastavěného území  vytvářet v zastavěném území i v zastavitelných plochách podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod stanovením intenzity zastavění Obec Únanov má platný územní plán schválený k 1. lednu 1999. Důvodem k pořízení nového územního plánu je rovněž nová právní úprava v oblasti územního plánování vymezená stavebním zákonem č. 183/2006 Sb. (Územní plán obce schválený před 1. lednem 2007 lze do 31. prosince 2020 podle tohoto zákona upravit, v rozsahu provedené úpravy projednat a vydat, jinak pozbývá platnosti.) Územní plán přebírá některé zastavitelné plochy vymezené v současně platné územně plánovací dokumentaci a doplňuje je o nové rozvojové plochy. Rozvoj obce je navržen především v návaznosti na stávající zastavěné území. ÚP rovněž vytváří předpoklady pro polyfunkční využití nevyužitého areálu bývalého statku v obci a navrhuje jeho přestavbu s využitím smíšeným obytným. V územním plánu jsou vymezeny rozvojové plochy bydlení, občanského vybavení, dopravní a technické infrastruktury, výroby a skladování, těžby nerostů, zahrad a sadů a plochy zeleně. Územní plán rovněž vymezuje místa pro realizaci územního systému ekologické stability a protierozních opatření a to na plochách smíšených nezastavitelných a na plochách přírodních. Jednotlivé plochy jsou blíže popsány v kapitole vyhodnocení vlivů záměrů na životní prostředí. Bydlení je navrženo v návrhových plochách rodinného bydlení a plochách smíšených obytných. Návrhové plochy jsou převzaty ze stávajícího ÚP a jsou rovněž navrženy nové plochy. Zastavitelné plochy pro bydlení mají zajistit kapacitu bydlení pokrývající dlouhodobou potřebu obce s ohledem na reálné demografické podmínky a zároveň zajistit provázanost veřejné infrastruktury rozvojových ploch na stávající strukturu sídla. Návrhová plocha občanského vybavení má přispět ke zlepšení podmínek společenské činnosti v obci a je navržena s ohledem na dostupnost od lokalit bydlení. Tato plocha je převzata z předchozího ÚP. Plochy dopravní infrastruktury zahrnují zejména vedení cestní sítě mezi zemědělskými pozemky. Plochy technické infrastruktury vymezují především koridor pro vedení výtlačného řadu splaškové kanalizace z obce Plaveč. Plochy s převažující výrobní nebo smíšenou funkcí jsou umisťovány v místech dobré dopravní obslužnosti zejména v okrajové části obce při komunikaci na Znojmo. Rozvojové plochy pro výrobu jsou z větší části vymezeny na nových plochách, pouze část z nich je převzata ze stávajícího ÚP. Nové plochy pro těžbu nerostů jsou vymezeny jihozápadně od sídla a navazují na stávající lokality těžby kaolinu. Vymezení ploch pro výrobu a těžbu má zajistit předpoklady pro hospodářský rozvoj území. Územní plán respektuje obecné priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje, které vyplývají z Politiky územního rozvoje České republiky 2008. Politika územního

Strana 5


ÚP ÚNANOV

rozvoje nestanovuje na zájmovém území žádné rozvojové oblasti ani rozvojové osy, území rovněž neleží v žádné specifické oblasti ani není dotčeno žádnou trasou koridorů. V současné době neexistuje žádná platná územně plánovací dokumentace vydaná krajem, která by se dotýkala řešeného území, neboť Zásady územní rozvoje Jihomoravského kraje, které nabyly účinnosti 17. 2. 2012, byly rozsudkem Nejvyššího správního soudu ke dni 21. 6. 2012 zrušeny. Z koncepce JMK – Plán rozvoje vodovodů a kanalizací JMK vyplývá požadavek na vymezení koridoru pro přívodní řad splaškové kanalizace od obce Plaveč s napojením na systém splaškové kanalizace obce Únanov. Tento koridor je v návrhu ÚP vymezen a navazuje na koridor vymezený v ÚP obce Plaveč. Součástí územního plánu je i plán místního ÚSES, který navazuje na generely místního ÚSES sousedních katastrů (Plaveč, Tvorihráz, Kuchařovice, Přímětice, Hluboké Mašůvky). Nadregionální a regionální ÚSES dle odvětvového podkladu orgánů ochrany přírody Koncepční vymezení regionálního a nadregionálního ÚSES na katastr Únanov nezasahuje. V zájmovém území byly provedeny Komplexní pozemkové úpravy (schválené v roce 1995), jejíž součástí je i plán společných zařízení, který vymezuje plochy pro skladebné prvky ÚSES. Uspořádání krajiny dané schváleným Plánem společných zařízení ÚP dodržuje.

A.II. Zhodnocení vztahu ÚP k cílům ochrany ŽP přijatým na vnitrostátní úrovni V následujících kapitolách je uveden výčet koncepcí přijatých na národní a regionální úrovni a vymezujícím cíle v oblasti ochrany ŽP. U vybraných koncepčních dokumentů se vztahem k životnímu prostředí je pak stručně popsán jejich obsah a uveden výčet relevantních cílů.

A.II.1 Národní strategie a programy  Státní politika životního prostředí ČR 2012-2020  Akční plán České republiky pro zdraví a životní prostředí (NEHAP)  Dopravní politika ČR 2005-2013  Národní program zlepšování kvality ovzduší  Koncepce ochrany před povodněmi (duben 2000)  Národní lesnický program  Národní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdroj energie  Národní program snižování emisí ČR  Národní rozvojový plán ČR 2007-2013  Národní strategický plán pro rozvoj venkova ČR na období 2007-2013  Národní strategický referenční rámec 2007-2013  Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti  Plán odpadového hospodářství ČR

Strana 6


ÚP ÚNANOV

 Politika územního rozvoje ČR  Program rozvoje venkova ČR na období 2007-2013  Státní surovinová politika  Strategie hospodářského růstu ČR 2005-2013  Strategie udržitelného rozvoje České republiky  Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů  Národní program na zmírnění dopadu změny klimatu v ČR (MŽP, 2004)  Strategie regionálního rozvoje České republiky pro léta 2007–2013 (MMR, 2006)

A.II.2 Regionální strategie a programy 

Generel dopravy Jihomoravského kraje (2006)



Generel krajských silnic Jihomoravského kraje (2006)



Generel regionálního a nadregionálního ÚSES na území Jihomoravského kraje (2003)



Územní energetická koncepce Jihomoravského kraje (2008)



Strategie rozvoje hospodářství Jihomoravského kraje



Koncepce rozvoje vinařství



Koncepce rozvoje ovocnictví v JMK



Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje



Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje



Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje (2004)



Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje



Větrná eroze půdy v Jihomoravském kraji a návrh jejího řešení (2005)



Integrovaný krajský program snižování emisí znečišťujících látek Jihomoravského kraje (2004)



Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (2006)



Program rozvoje Jihomoravského kraje (2010)



Povodňový plán Jihomoravského kraje (2009)



Program rozvoje lesního hospodářství (2009)

A.II.3 Vybrané cíle ochrany ŽP Státní politika životního prostředí ČR 2012 – 2020 (MŽP, 2012) Dokument vymezuje konsensuální rámec pro dlouhodobé a střednědobé směřování vývoje environmentálního rozměru udržitelného rozvoje ČR. Hlavním cílem je zajistit zdravé a kvalitní životní prostředí pro občany žijící v České republice, výrazně přispět k efektivnímu využívání veškerých zdrojů a minimalizovat negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí, včetně dopadů přesahujících hranice státu, a přispět tak k zlepšování kvality života v Evropě i celosvětově. Státní politika ŽP je zaměřena na oblasti ochrany a udržitelného Strana 7


ÚP ÚNANOV

využívání zdrojů, ochrany klimatu a zlepšování kvality ovzduší, ochrany přírody a krajiny a bezpečnosti prostředí. SPŽP stanovuje priority, cíle a opatření v jednotlivých oblastech včetně jejich naléhavosti. Přehled vybraných cílů: 

dosažení alespoň dobrého ekologického stavu nebo potenciálu a dobrého chemického stavu útvarů povrchových vod



snížit podíl skládkování na celkovém odstraňování odpadů



zvyšování materiálového a energetického využití komunálních odpadů a odpadů podobných komunálním



omezovat trvalý zábor zemědělské půdy a podložních hornin



snižovat ohrožení zemědělské a lesní půdy a hornin erozí



zlepšit kvalitu ovzduší v místech, kde jsou překračovány imisní limity, a zároveň udržet kvalitu v územích, kde imisní limity nejsou překračovány



zvýšení ekologické stability krajiny



omezení a zmírnění dopadů fragmentace krajiny



zlepšení systému zeleně v sídlech a jeho struktury

Strategie udržitelného rozvoje ČR (Rada vlády pro udržitelný rozvoj, 2004) Strategie je východiskem pro zpracování dalších materiálů koncepčního charakteru (sektorových politik či akčních programů) a pro strategické rozhodování v rámci státní správy a územní veřejné správy a pro jejich spolupráci se zájmovými skupinami. Strategie reaguje na potřebu koordinovaného vývoje a vzájemné rovnováhy sociální, ekonomické a environmentální oblasti, přičemž jejím obecným cílem je zajišťovat co nejvyšší kvalitu života obyvatel a současně i vytvářet příznivé podmínky pro kvalitní život generací budoucích. Přehled vybraných cílů: 

Udržet stabilitu ekonomiky ČR a zajistit její odolnost vůči vnějším i vnitřním negativním vlivům (mimo jiné zajistit kvalitní dopravní infrastrukturu - zlepšení nevyhovujících parametrů dopravní infrastruktury na regionální a místní úrovni).



Podporovat ekonomický rozvoj respektující kapacitu únosnosti životního prostředí a zajišťující udržitelné financování veřejných služeb (udržitelnou ekonomiku).



Rozvíjet a všestranně podporovat ekonomiku založenou na znalostech a dovednostech a zvyšovat konkurenceschopnost průmyslu, zemědělství a služeb.



Zajišťovat na území ČR dobrou kvalitu všech složek životního prostředí a fungování jejich základních vazeb a harmonické vztahy mezi ekosystémy, v nejvyšší ekonomicky a sociálně přijatelné míře uchovat přírodní bohatství ČR tak, aby mohlo být předáno příštím generacím, a zachovat a nesnižovat biologickou rozmanitost.



Minimalizovat střety zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního prostředí a kulturního dědictví, hmotného i nehmotného (mimo jiné minimalizovat v oblasti výstavby dopravní infrastruktury nutné zábory území a technickými opatřeními omezovat vliv liniových staveb na složky životního prostředí).



Zajišťovat ochranu neobnovitelných přírodních zdrojů (včetně zemědělského půdního fondu).



Podporovat udržitelný rozvoj obcí a regionů. Strana 8

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ 

ÚP ÚNANOV

Podporovat rozvoj veřejných služeb a sociální infrastruktury.

Politika územního rozvoje České republiky (MMR, 2008) Politika územního rozvoje ČR je celostátní nástroj územního plánování, který slouží zejména pro koordinaci územního rozvoje na celostátní úrovni a pro koordinaci územně plánovací činnosti krajů a současně jako zdroj důležitých argumentů při prosazování zájmů ČR v rámci územního rozvoje Evropské unie. Určuje požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, mezinárodních, nadregionálních a přeshraničních souvislostech, určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů a stanovuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. Přehled vybraných cílů: 

Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví.



Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice.



Stanovit podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajistit ochranu nezastavěného území. Vytvářet předpoklady především pro nové využívání opuštěných areálů a ploch.



Vyvážený všestranný rozvoj s ohledem na zachování kulturních, přírodních a užitných hodnot; V územním plánování upřednostňovat komplexní řešení před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území.



Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury.



Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území).



Zachování veřejné zeleně včetně minimalizace její fragmentace.



Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření.



Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny.



V rozvojových oblastech vymezit a chránit před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy).

Akční plán zdraví a životního prostředí ČR Akční plán zdraví a životního prostředí ČR (NEHAP ČR) je národní aplikací Evropského akčního plánu (EHAPE), který dohromady tvoří plány jednotlivých států Evropy. Dokument obsahuje soubor doporučení, směřujících ke zlepšení životního prostředí a zdravotního stavu populace v ČR. Zabývá se širokou škálou problémů životního prostředí a koncepční podpory zdraví. Na NEHAP ČR navazují místní Akční plány zdraví a životního prostředí (LEHAP). Přehled vybraných cílů: 

ochrana biologické a krajinné rozmanitosti Strana 9


ÚP ÚNANOV



ochrana klimatu cestou snižování emisí "skleníkových" plynů



ochrana ozónové vrstvy Země



postupné zvyšování schopnosti krajiny zadržovat vodu a odolnosti krajiny vůči vodní erozi



zajištění takové struktury využívání území, která povede ke zlepšení přírodní infrastruktury a bude podmínkou efektivity složkové ochrany (ochrana vod, horninové prostředí, půdy a klimatu a snižování hlučnosti)



zvyšovat kvalitu ovzduší snižováním emisí škodlivin, včetně tzv. skleníkových plynů



chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí



zastavit nárůst hluku, zejména dopravního



snižovat expozici hluku prostředky územního plánování

Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje (2004) Cílem koncepce je v souladu se zákonem a v souladu s principy Státního programu ochrany přírody a krajiny vytvořit funkční koncepční systém ochrany přírody a krajiny, tj. stanovit systém pravidel a opatření pro ochranu a vytváření ekologicky stabilní krajiny, při zachování biologické rozmanitosti a trvale udržitelného rozvoje. Přehled vybraných cílů a opatření: 

Optimalizace vymezení a průběžné hodnocení ÚSES regionální a místní úrovně



Zachování stávající plochy pozemků určených k plnění funkcí lesa



Podpora zvyšování ploch pozemků určených k plnění funkcí lesa, zvláště na méně lesnatých částech území kraje (Znojemsko, Břeclavsko)



Zabezpečení rozvoje a údržby segmentů venkovské krajiny sloužících ke zvýšení biodiverzity krajiny



Optimalizace vývoje přírodního prostředí antropogenně podmíněných stanovišť ostatních ploch



Zachování a ochrana biotopů volně žijících druhů živočichů a planě rostoucích rostlin



Minimalizace přímých ztrát živočichů v důsledku lidských aktivit



Účinné uplatňování ochrany krajinného rázu

Integrovaný krajský program snižování emisí (2010) Program je vydán Radou Jihomoravského kraje jako krajské nařízení podle § 49 odst. 2 písm. c) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Jeho cílem je zlepšení kvality ovzduší zejména dosažením imisních limitů jednotlivých znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin. Přehled vybraných priorit a opatření: 

Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 (Snížení primárních emisí tuhých znečišťujících látek z bodových a plošných zdrojů, Vymístění zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek mimo obydlené oblasti)



Snížení emisí oxidů dusíku (Omezování emisí oxidů dusíku z dopravy)

Strana 10

ÚP ÚNANOV


Snížení emisí těkavých organických látek

A.III. Údaje o současném stavu ŽP v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyl uplatněn ÚP A.III.1 Klima Zájmové území leží dle Quitta (1971) na rozhraní dvou klimatických oblastí. Větší část katastru náleží k mírně teplé oblasti MT11, východní okraj území pak k teplé oblasti T2. MT11

T2

40-50

50-60

Počet dnů s teplotou vyšší než 10 °C

140-160

160-170

Počet mrazových dnů

110-130

100-110

Počet ledových dnů

30-40

30-40

Průměrná teplota v lednu (°C)

-2 – -3

-2 – -3

Průměrná teplota v dubnu (°C)

7-8

8-9

17-18

18-19

7-8

7-9

Počet dnů se srážkami 1mm a více

90-100

90-100

Úhrn srážek ve vegetačním období

350-400

350-400

Úhrn srážek v zimním období

200-250

200-300

50-60

40-50

120-150

120-140

40-50

40-50

Počet letních dnů

Průměrná teplota v červenci (°C) Průměrná teplota v říjnu (°C)

Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet zamračených dnů Počet jasných dnů

Tabulka: Charakteristiky klimatických oblastí ČR (Quitt, 1971) Pro oblast MT11 je charakteristické dlouhé, teplé a suché léto. Má krátké přechodné období s mírně teplým jarem a podzimem a krátkou, mírně teplou a velmi suchou zimou, tedy i krátké trvání sněhové pokrývky. Oblast T2 je charakterizována dlouhým, teplým a suchým létem. Typické je velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem i podzimem a krátkým trváním sněhové pokrývky. V letech 2009 až 2011 docházelo na zájmovém území k překračování cílových imisních limitů pro troposférický ozón z hlediska ochrany zdraví lidí i vegetace (AOT40). Ostatní imisní limity v uvedeném období překračovány nebyly. Porovnání imisních limitů (příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší) s vypočtenými pětiletými průměry imisí za roky 2007 až 2011 (zdroj ČHMU) jsou uvedeny v následující tabulce.

Strana 11

ÚP ÚNANOV


veličina

imise v území

imisní limit

NO2

oxid dusičitý, roční průměr (μg/m3)

9,2

40

PM10

částice PM10, roční průměr (μg/m3)

21,4-22,9

40

39-41,6

50

15,6-16,9

25

0,6

5

PM10 - m36 částice PM10, 36. max. 24hod. průměr (μg/m3) PM2,5

jemné částice PM2,5, roční průměr (μg/m3)

BZN

benzen, roční průměr (μg/m3)

BaP

benzo(a)pyren, roční průměr (ng/m3)

0,42-0,54

1

oxid siřičitý, 4. max. 24hod. průměr (μg/m3)

10,3-11,4

125

As

arsen, roční průměr (ng/m3)

0,62-0,75

6

Pb

olovo, roční průměr (μg/m3)

0,0072-0,0074

0,5

Ni

nikl, roční průměr (ng/m3)

0,6-0,9

20

Cd

kadmium, roční průměr (ng/m3)

0,24-0,28

5

SO2 - m4

Tabulka: Srovnání imisních limitů s imisemi v zájmovém území (průměry za roky 2007-2011). Dominantním zdrojem hluku ve venkovním prostředí v zájmovém území je silniční doprava. Rozložení sítě hlavních pozemních komunikací v území je patrné z mapy z prováděného sčítání dopravy (ŘSD, 2010), jehož výsledky byly podkladem pro zpracování Strategických hlukových map (pro zájmové území zpracovány nebyly). Největší intenzita dopravy byla zaznamenána na komunikaci č. 399 v centru obce a směrem na Znojmo: celkem 3300 vozidel za 24 hod.

Strana 12

ÚP ÚNANOV


Obrázek: Zatížení zájmového území silniční dopravou (ŘSD, 2010).

A.III.2 Vodní poměry Řešené území patří k povodí Dunaje, jeho přítoku Moravy, dílčího povodí Dyje. V zájmovém území se nenachází žádné významné vodní plochy. Vodní plochy v katastru tvoří 9 ha, což odpovídá pouze 0,7% rozlohy území. Severně od sídla Únanov pramení vodní tok Únanovka, který zájmové území odvodňuje do řeky Jevišovky. Potok Únanovka opouští zájmové území v jeho západní části a dále protéká Tvořihrázským lesem a následně obcemi Těšetice, Bantice a Práče a na katastru Lechovice se vlévá do Jevišovky. Únanovka má jeden pravobřežní přítok a to bezejmenný tok pramenící na zájmovém území JZ od sídla Únanov. V Tvořihrázském lese se na Únanovce nachází dvě významnější vodní nádrže: Bohunický rybník a vodní nádrž Těšetice. Retenční schopnost povodí je oslabená, hlavně z důvodu deficitu souvislých komplexů lesních porostů nebo luk v údolní nivě potoka (výjimku tvoří pouze Tvořihrázský les). Jevišovka je významný levostranný přítok Dyje, měří 83 km a její povodí zabírá 779 km². Pramení západně u Komárovic u Moravských Budějovic ve výšce 560 m.n.m., ústí zprava do Dyje u Jevišovky v 171 m.n.m. Průměrný průtok u ústí činí 1,0 m3/s.

Tok

plocha povodí (km2)

spec. odtok (l/s/km)

prům. průtok (l/s)

Q355 (l/s)

Jevišovka (Výrovice)

385

1,33

0,51

0,05

Jevišovka (Božice)

651

1,23

0,8

0,05

Únanovka (ústí)

37

1,35

0,05

Tabulka: Hydrologické charakteristiky vodních toků. Na zájmovém území se nenachází žádná významná vodní nádrž. U západní hranice katastru leží na Únanovce bezejmenný rybník, další malá vodní nádrž se nachází v rekultivované části lomu JZ od sídla. Při JV okraji obce je umístěna čistírna odpadních vod, ze které bylo v roce 2012 vypuštěno 43 tisíc m3 odpadních vod do potoka Únanovka (max. povolené množství vypuštěné odpadní vody 64 tisíc m3/ rok). Pitnou vodou je obec zásobována z úpravny vody Znojmo. Celé zájmové území náleží do hydrogeologického rajónu Krystalinikum v povodí Dyje (ID 6540). V katastru Únanov není vymezeno žádné záplavové území ani ochranné pásmo vodních zdrojů. Podle přílohy č. 1 Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech je katastrální území Únanov zařazeno z hlediska ochrany vod mezi zranitelné oblasti.

A.III.3 Geologické a geomorfologické poměry Geomorfologicky zájmového území náleží k Českomoravské vrchovině (dle Demek, J.): celek: Jevišovická pahorkatina podcelek:

Znojemská pahorkatina Strana 13

ÚP ÚNANOV

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ okrsek:

Únanovská sníženina – IIC-7D-6 (většina zájmového území)

okrsek:

Výrovická pahorkatina – IIC-7D-5 (pouze SV okraj zájmového území)

Únanovská sníženina je protáhlá sníženina v žulách a granodioritech dyjského masivu s neogenními usazeninami (neogenními jíly, písky a pískovci). Pod neogenními sedimenty se uchovaly mocné tropické zvětraliny (kaoliny) z třetihor, které jsou částečně poškozeny recentní těžbou. Výrovická pahorkatina je soustavou plochých protáhlých hřbetů a plochých protáhlých sníženin prořezaných hlubokým údolím Jevišovky. Reliéf je svažitý se svahy různých orientací. V geologické stavbě území má dominantní postavení těleso bítešské ortoruly vystupující v jeho centrální části, a další redukované jednotky dyjské klenby moravika, které v rámci geologické stavby Českého masívu patří k jeho nejstarší části. Ortoruly vznikly jako porfyrická granitoidní intruze do vulkanosedimentárního komplexu, jenž byl následně tektonizován. Hlavní tektonometamorfní vývoj proběhl již v proterozoiku (cca 800 mil. let), kdy vznikla šupinovitá stavba a břidličnatost hornin. Převládající směr zbřidličnění hornin (metamorfní foliace) je SV-JZ a její sklon k SZ. Substrát tvoří vápnité spraše a sprašové hlíny; okrajově sem zasahují z podloží křídové sedimenty. Kolem vodních toků (Únanovky a jejího přítoku) převládají smíšené nezpevněné sedimenty (s převážně jemnozrnou zrnitostí) a nezpevněné nivní sedimenty (hlína, písek a štěrk inudované za vyšších vodních stavů). Na zájmovém území se nachází několik výhradních ložisek nerostných surovin a chráněných ložiskových území (CHLÚ) : 

Výhradní ložisko živcového kaolínu „Únanov – Liščí díra“ (ev. č. ložiska 3 192600). Stanoveno CHLÚ Únanov II. Dosud netěženo.



Výhradní ložisko živcového kaolínu „Únanov – Tvořihráz“ (ev. č. ložiska 3 174100). Stanoveno CHLÚ Únanov I. Dosud netěženo.



Výhradní ložisko kaolínu „Únanov – Sever 3“ (ev. č. ložiska 3 227300). Druh těžby – dřívější povrchová.



Výhradní ložisko kaolínu „Únanov – Východ“ (ev. č. ložiska 3 192700). Stanoveno CHLÚ Únanov – Východ. Dosud netěženo.



Výhradní ložisko živcového kaolínu „Únanov“ (ev. č. ložiska 3 191500). Stanovený dobývací prostor Únanov je ze zákona CHLÚ. Druh těžby – těžené, těžba povrchová.

Je stanoven dobývací prostor Únanov, způsob těžby je povrchový, těženou surovinou je kaolín.

A.III.4 Půda Z celkové výměry katastru 1215 ha tvoří zemědělská půda 87,7% (1029 ha) a lesní půda pouze 1,4% (17 ha). Složení zemědělského půdního fondu ukazuje následující tabulka. využití

výměra (ha)

%

zemědělský půda

1029

100

orná půda

957

93

chmelnice

0

0

Strana 14

ÚP ÚNANOV


využití

výměra (ha)

%

vinice

28

2,7

zahrady

24

2,4

ovocné sady

6

0,6

trvalé travní porosty

14

1,4

Tabulka: Složení ZPF v katastru Únanov. Převážnou část půd představují hnědozemě a hnědé půdy zastoupené přibližně ve stejném poměru. Zbytek ploch tvoří z části nivní půdy a mělké hnědé půdy. Větší část zájmového území pokrývají vysoce bonitní půdy (1. a 2. stupně ochrany). Nejkvalitnějšími půdami jsou hnědozemě na spraši, které místy překrývají jiné horniny. Dle bonitovaně půdněekologických podmínek (BPEJ) se na zájmovém území vyskytují tyto hlavní půdní jednotky: 

HPJ 01 - Černozemě (typické i karbonátové) na spraši; středně těžké, s převážně příznivým vodním režimem



HPJ 08 - Černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vždy však erodované, převážně na spraších, zpravidla ve vyšší svažitosti; středně těžké



HPJ 10 Hnědozemě (typické, černozemí), včetně slabě oglejených forem na spraši; středně těžké s těžší spodinou, s příznivým vodním režimem



HPJ 12 Hnědozemě, případně hnědé půdy nasycené a hnědé půdy illimerizované, včetně slabě oglejených forem na svahových hlínách; středně těžké s těžší spodinou; vláhové poměry jsou příznivé, ve spodině se projevuje místy převlhčení



HPJ 22 Hnědé půdy a rendziny na zahliněných písčitých substrátech; většinou lehčí nebo středně těžké, s vodním režimem poněkud příznivějším než předchozí



HPJ 78 Hluboké strže nad 3 m hloubky - nevhodné pro zemědělskou půdu







HPJ 29 – Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy převážně na rulách, žulách a svorech a na výlevných kyselých horninách; středně těžké až lehčí, mírně štěrkovité, většinou s dobrými vláhovými poměry HPJ 32 Hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na žulách, rulách, svorech a jim podobných horninách a výlevných kyselých horninách; většinou slabě až středně štěrkovité, s vyšším obsahem hrubšího písku, značně vodopropustné, vláhové poměry jsou velmi závislé na vodních srážkách HPJ 56 - Nivní půdy na nivních uloženinách; středně těžké, s příznivými vláhovými poměry



HPJ 37 Mělké hnědé půdy na všech horninách; lehké, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce 0,3 m silně kamenité až pevná hornina; výsušné půdy (kromě vlhkých oblastí)



HPJ 39 Nevyvinuté půdy na všech horninách, s velmi mělkou humusovou vrstvou (do 0,1 m) na málo zvětralé skále; většinou (kromě vlhkých oblastí) výsušné



HPJ 40 Svažité půdy (nad 12o) na všech horninách; lehké až lehčí středně těžké, s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich; jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách

Strana 15


ÚP ÚNANOV



HPJ 56 Nivní půdy na nivních uloženinách; středně těžké, s příznivými vláhovými poměry



HPJ 58 Nivní půdy glejové na nivních uloženinách; středně těžké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé



HPJ 50 Hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách (hlavně žulách, rulách) s výjimkou hornin v HPJ 48, 49; zpravidla středně těžké, slabě až středně štěrkovité až kamenité, dočasně zamokřené



HPJ 23 Hnědé půdy a drnové půdy většinou slabě oglejené na píscích, uložených na slínech a jílech; lehké v ornici a velmi těžké ve spodině, vodní režim je kolísavý - od výsušného až po převlhčení podle výše srážek

Z hlediska potenciálu ohrožení vodní erozí patří půdy v katastru Únanov mezi „půdy náchylné“ (2. nejnižší kategorie na šestibodové stupnici). Problematické z hlediska ohrožení vodní erozí jsou pouze půdy na svažitých pozemcích v JZ části zájmového území. V zájmovém území se nachází pozemky, na kterých bylo v minulosti vybudováno odvodnění.

A.III.5 Biogeografická charakteristika a biotopy Dle biogeografického členění ČR (Culek 1996) leží zájmové severopanonské, biogeografickém regionu 1.23 Jevišovickém.

území v provincii

Na zájmové území zasahují následující biochory: 

2BS Erodované plošiny na kyselých metamorfitech v suché oblasti 2. v.s.



2BE Erodované plošiny na spraších v suché oblasti 2. v.s.



2RN Plošiny na zahliněných píscích 2. v.s.



2UR Výrazná údolí v kyselých plutonitech v suché oblasti 2. v.s.



2BR Erodované plošiny na kyselých plutonitech v suché oblasti 2. v.s.



2RE Plošiny na spraších v suché oblasti 2. v.s.

Bioregion Jevišovický se prakticky shoduje s geomorfologickým celkem Jevišovická pahorkatina. Je tvořen plošinami na krystalických břidlicích, které mají charakter málo členitých plošin s výškovou členitostí 40−150 m, rozřezaných skalnatými údolími. Typická výška bioregionu je 280−520 m. Podnebí bioregionu je mírně teplé, nejteplejší jihovýchodní část, kde leží národní park, náleží do teplé oblasti T2. V bioregionu se projevuje srážkový stín, který graduje k východu (Znojmo 8,8 °C, 564 mm). Vlivy mediteránního klimatu se projevují přívalovými dešti. Říční údolí charakterizuje teplotní inverze střídající se s extrémně teplými a suchými polohami na jižních svazích. Vyskytuje se 1. dubový až 4. bukový vegetační stupeň. Lesy v údolích mají dodnes přirozenou skladbu a jsou velmi hodnotné (údolí Dyje), na plošinách převažuje orná půda. Primární bezlesí tvoří více typů. Na skalách je komplex vegetací skalní, xerotermní a lemové. V nexerotermních polohách se nachází primární bezlesí na sutích. Přirozená náhradní vegetace má při východním okraji bioregionu charakter xerotermních trávníků. Převážně silně zkulturnělá krajina východního předhůří Českomoravské vrchoviny hostí ochuzenou faunu, silně ovlivňovanou sousedstvím severopanonské podprovincie. Tento vliv se silně projevuje zejména průnikem mediteránního a pontomediteránního prvku směrem do vnitra Českomoravské vrchoviny údolími západomoravských řek.

Strana 16


ÚP ÚNANOV

Podle mapy potenciální přirozené vegetace by se na zájmovém území pravděpodobně přirozeně vyskytovaly černýšové dubohabřiny, případně by na něj od východu ještě zasahovaly dubohabřiny prvosenkové. Hranice není v území nikterak ostrá. Hercynské dubohabřiny (černýšové dubohabřiny): Lesy s převahou habru obecného (Carpinus betulus), dubu zimního a letního (Quercus petraea s. lat. a Q. robur) a častou příměsí lípy srdčité (Tilia cordata). V keřovém patře se vyskytují nižší jedinci dřevin stromového patra a dále např. svída krvavá (Cornus sanguinea), líska obecná (Corylus avellana) a zimolez obecný (Lonicera xylosteum). V bylinném patře má významnější indikační hodnotu zejména jaterník podléška (Hepatica nobilis) a dále se vyskytují hájové druhy, jako např. sasanka hajní (Anemone nemorosa), jestřábník zední (Hieracium murorum), lecha jarní (Lathyrus vernus), strdivka nící (Melica nutans), lipnice hajní (Poa nemoralis), Pulmonaria officinalis s. lat. a řimbaba chocholičnatá (Tanacetum corymbosum). Mechové patro je vyvinuto spíše sporadicky. Druhové složení bylinného patra je proměnlivé hlavně v závislosti na vlhkosti a půdní reakci. Kromě typických porostů zahrnuje tato podjednotka různé přechodné porosty k tvrdým luhům, teplomilným doubravám, acidofilním doubravám a květnatým bučinám. Panonské dubohabřiny (prvosenkové dubohabřiny): Lesy s převahou habru (Carpinus betulus), dubu zimního a letního (Quercus petraea s. lat. a Q. robur) a s poměrně častou příměsí javoru babyky (Acer campestre) a jeřábu břeku (Sorbus torminalis) v nižší úrovni stromového patra. V keřovém patře jsou význačně zastoupeny teplomilné keře svída dřín (Cornus mas), brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosa), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica) aj. Bylinné patro nemá většinou výraznější dominanty, snad s výjimkou strdivky jednokvěté (Melica uniflora) v některých porostech. Dále se vyskytují běžné hájové druhy, např. zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), klinopád obecný (Clinopodium vulgare), konvalinka vonná (Convallaria majalis), srha hajní (Dactylis polygama), kostřava různolistá (Festuca heterophylla), mařinka vonná (Galium odoratum), hrachor lecha (Lathyrus vernus), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), lipnice hajní (Poa nemoralis), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum) a violka lesní (Viola reichenbachiana). Významné zastoupení mají teplomilné druhy ostřice Michellova (Carex michelii), dymnivka nízká (Corydalis pumila), hrachor černý (Lathyrus niger), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), medovník velkokvětý (Melittis melissophyllum), prvosenka jarní (Primula veris), plicník měkký (Pulmonaria mollis) a violka divotvárná (Viola mirabilis), které v ostatních typech dubohabřin spíše chybějí. Mechové patro je vyvinuto málo nebo schází.

A.IV. Charakteristiky a současné problémy a jevy ŽP, které by mohly být uplatněním ÚP významně ovlivněny Terén zájmového území je zvlněný a poměrně členitý. Nejvyšší nadmořské výšky dosahuje krajina v severní části území pod vrcholem Příčník (356 m n. m.) a naopak nejnižším bodem území je místo, kde potok Únanovka opouští ve východní části katastr Únanov (274 m n. m.). Do krajinné struktury se v zájmovém území významněji promítají přírodní formace vodní toků s doprovodnou zelení a geomorfologické formace Velký kopec, Rula a Losolosy. Z dominant sídla je to především kostel sv. Prokopa. Krajinný ráz je významně ovlivněn některými antropogenními zásahy. Jedná se zejména o těžbu kaolinu v povrchovém dole jižně od sídla a těleso skládky tuhého komunálního odpadu Únanov ležící při východním okraji území. Krajinný ráz je také negativně ovlivněn objekty zemědělského družstva a objekty fotovoltaické elektrárny, které se nachází při jižním okraji sídla a pohledově se uplatňují především z komunikace od Znojma. Strana 17

ÚP ÚNANOV


Převážná část zájmového území je v současnosti intenzivně zemědělsky využívána, je bez přirozené vegetace. Kvalitní půdy (I. a II. stupně ochrany) se nachází přibližně na ¾ rozlohy katastru. Převládajícím krajinným prvkem zájmového území je zemědělská půda rozdělená do rozměrných bloků, oddělených navzájem přímými dlouhými polními cestami a silnicemi s doprovodem ovocných stromů. Dominuje především orná půda (79% území), naopak lesní porosty tvoří na katastru Únanova pouhých 1,4% území. Lesy vytvářejí pouze nepatrné a navzájem oddělené segmenty na strmých svazích, kolem vodních toků nebo v místech, kde dříve byly těženy nerosty. Jejich dřevinná skladba je značně pozměněná s hojným akátem, borovicí, jasanem, topoly a lipami. Pouze nivní lesíky mají dřevinnou skladbu bližší přirozené, neboť v nich dominují topoly a vrby, místy olše. Významnější lesní plochy na zájmové území zasahují jen okrajově ze sousedních katastrů. Na východě je to evropsky významná lokalita Tvořihrázský les, na severozápadě pak Bábovecký les. Plochy vinic, zahrad a sadů jsou vymezeny na necelých 5% území. Ve skutečnosti je však jejich zastoupení menší, protože rozsáhlejší pozemky JZ od sídla evidované jako vinice jsou v současnosti využívány jako orná půda. Menší sad se vyskytuje jen v lokalitě Losolosy (zastoupeny jsou především švestky a třešně). Vodní plochy a trvalé travní porosty jsou v území zastoupeny jen minimálně. Územím protékají dva drobné vodní toky (Únanovka a její pravostranný přítok), které v něm zároveň pramení. Toky protékající především mezi poli jsou obklopeny především zaplevelenými příkopy. Jediný menší rybník se v území nachází v lokalitě U mlýnku (východní okraj katastru). Z přírodovědného hlediska jsou zajímavější vodní tůně po těžbě kaolinu v jihozápadní části území. Důležitými menšími lokalitami se stepní vegetací jsou lokality Kopečky u Únanova a Losolosy, kde se vyskytují chráněné druhy. Koeficient ekologické stability zájmového území je 0,09 (podle Míchal, 1985). Sledované území je z hlediska míry ekologické stability charakterizováno jako území s maximálním narušením přírodních struktur. Základní ekologické funkce musí být intenzivně a trvale nahrazovány technickými zásahy. Je však třeba dodat, že pokud by bylo území posuzováno v širším kontextu, je míra jeho ekologické stability podstatně větší a to především s ohledem na lesní komplexi navazující na k. ú. Únanov na východě (Tvořihrázský les), severovýchodě (Ruda) a severozápadě (Bábovecký les).

využití

výměra (ha)

%

celková výměra

1215

100

orná půda

957

78,8

chmelnice

0

0

vinice

28

2,3

zahrady

24

2,0

ovocné sady

6

0,5

trvalé travní porosty

14

1,2

lesní půda

17

1,4

vodní plochy

9

0,7

zastavěné plochy

19

1,6

ostatní plochy

141

11,6

Strana 18


ÚP ÚNANOV

Tabulka: Složení pozemků v katastru Únanov (zdroj: ČSÚ k 31.12.2011).

A.IV.1 Územní systém ekologické stability Problematika ÚSES byla řešena souběžně s prací na návrhu ÚP Únanov, tedy souběžně s řešením využití území. ÚP řeší způsob vymezení skladebných částí ÚSES a dále koordinuje návaznost se skladebnými prvky ÚSES sousedních obcí. Ze skladebných částí vyšší úrovně zájmovým územím neprochází žádný národní ani nadregionální biokoridor ani zde není vymezeno žádné regionální nebo nadregionální biocentrum. Plán místního ÚSES navazuje na generely místního ÚSES sousedních katastrů (Plaveč, Tvořihráz, Kuchařovice, Přímětice, Hluboké Mašůvky). Místní systém ekologické stability navržený pro zájmové území na ZPF a PUPFL sestává celkem z 31 prvků. Místní ÚSES je v zájmovém území reprezentován třemi souvislými větvemi biokoridorů. První větev prochází od SZ z biocentra C01 koridory v suché řadě K01 až do biocentra C02, pokračuje koridorem K05 - K08 do katastru Plavče. V suché a mezofilní řadě je veden koridor K18 – K22, vloženo je biocentrum C08 Losolosy. Třetí větev z biocentra C03 je koridorem K10-K11 v suché řadě vedena do nově vymezeného biocentra C05. Ve vlhké řadě pak přechází K12 do biocentra C06 a dále po toku Únanovky do katastru Tvořihráze. Funkci interakčních prvků budou plnit doprovodná vegetace vodotečí, komunikací, protierozní meze, větrolamy a další přírodě blízké formace. Mezi významné interakční prvky v území patří travnaté sady, břehové porosty a křovinatá společenstva na mezích.

A.IV.2 Zvláště chráněná území, přírodní parky Na zájmovém území západně od sídla se nachází přírodní památka Losolosy (ev. č. 2150), která je zvláště chráněným územím ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. V území byla rovněž nově vyhlášena přírodní památka Kopečku u Únanova ležící SV od obce. Předmětem ochrany jsou suchomilná a teplomilná rostlinná společenstva s řadou vzácných a ohrožených rostlinných a živočišných druhů (viz dále EVL). Evropsky významné lokality Kopečky u Únanova, Tvořihrázský les a Kaolínka Únanov (viz dále) jsou navrženy do kategorie přírodní památka a přírodní rezervace.

PP Losolosy Lokalita se nachází 0,6 km Z od obce Únanov. Celkový rozsah chráněného území je 6,5 ha. Charakteristika lokality: 

Předmět ochrany: Svažité pozemky s různou expozicí na pestrém geologickém podkladu. Motivem ochrany jsou teplomilná rostlinná společenstva s výskytem chráněných druhů rostlin, např. prstnatce bezového, vstavače obecného či koniklece velkokvětého. Lokalita je v zemědělské krajině útočištěm četných druhů živočichů, např. ťuhýka obecného, křepelky polní a pěnice vlašské.



Rozloha: 6.5267



Nadmořská výška: 304-334 m



Bioregion: Jevišovický



Fytogeografické členění: Moravské podhůří Vysočiny



Geomorfologická jednotka: Jevišovická pahorkatina Strana 19


Klimatická oblast: mírně teplá 11 (MT11)



Přírodní lesní oblast: Předhoří Českomoravské vrchoviny

ÚP ÚNANOV

Obrázek: Vymezení maloplošného chráněného území PP Losolosy.

A.IV.3 Evropsky významné lokality, ptačí oblasti Na zájmovém území se v jeho severovýchodní části nachází evropsky významná lokalita „Kopečky u Únanova“ (ev. č.: CZ0622162). Na zájmové území v jeho východním a severovýchodním okraji zasahuje rozsáhlá evropsky významná lokalita „Tvořihrázský les“ (ev. č.: CZ0624106). Dále v blízkosti jihozápadní hranice k. ú. Únanov na katastru Přímětice leží EVL „Kaolinka Únanov“ (ev. č.: CZ0623368).

EVL Kopečky u Únanova Lokalita se nachází na dvou stepních pahorcích 1,4 km SSV od obce Únanov, cca 6 km na S od Znojma. Celkový rozsah chráněného území je 8,4 ha. Charakteristika lokality: 

Biogeografická oblast: kontinentální



Rozloha: 8.4250 ha



Navrhovaná kategorie: přírodní památka



Typy naturových přírodních stanovišť: o

6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia)



Druhy: koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis)



Katastrální území: Únanov

Strana 20


ÚP ÚNANOV



Geologie: Území je tvořeno mozaikou spraší, jemnozrných muskovitů, biotitických svorů a okatých býtešských ortorul.



Geomorfologie: Území spadá do celku Jevišovická pahorkatina, podcelku Znojemská pahorkatina, okrsku Únanovská sníženina. Jedná se o protáhlou sníženinu v žulách a granodioritu, v které se pod neogenními usazeninami uchovaly mocné vrstvy třetihorních tropických zvětralin.



Reliéf: Je tvořen dvěma pahorky vystupujícími nad okolní krajinu. Svahy mají nejrůznější orientaci.



Pedologie: Zcela převažují hnědozemě.



Krajinná charakteristika: Zbytky zachovalých travinobylinných porostů v intenzivně využívané zemědělské krajině.



Biota: Lokalita představuje zbytek bývalé pastviny. Převažuje vegetace sv. KoelerioPhleion phleoidis a sv. Festucion valesiacae. Bohatá populace koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis) (stovky jedinců) - převážná část se vyskytuje na západním svahu severního kopečku.



Kvalita a význam: Početná a perspektivní populace koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis) v regionu.



Zranitelnost: Bývalá pastvina, sukcese trav pokud nebude obnovena pastva, zarůstání ovsíkem a keři šípků.

Obrázek: Vymezení EVL Kopečky u Únanova.

EVL Tvořihrázský les Celkový rozsah chráněného území je 1468 ha. Jedná se o rozsáhlý lesní celek ve Výrovické pahorkatině, který se rozkládán SV od Znojma.

Strana 21


ÚP ÚNANOV

Charakteristika lokality: 

Biogeografická oblast: kontinentální, panonská



Rozloha: 1468,2272 ha



Navrhovaná kategorie: PR



Typy přírodních stanovišť: (symbol * označuje prioritní typy přírodních stanovišť)



o

9170 - Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum

o

91G0* - Panonské dubohabřiny

Druhy: o

netopýr černý (Barbastella barbastellus), roháč obecný (Lucanus cervus), tesařík obrovský (Cerambyx cerdo)



Katastrální území: Kuchařovice, Kyjovice, Plaveč, Suchohrdly u Znojma, Těšetice u Znojma, Tvořihráz, Únanov, Výrovice



Geologie: Podloží je tvořeno kyselými silikátovými horninami, granodiority a křemennými diority, vyskytují se lokální překryvy sprašových hlín.



Geomorfologie: Území spadá do Výrovické pahorkatiny. Jedná se o soustavu plochých protáhlých hřbetů a plochých protáhlých sníženin prořezaných hlubokým údolím Jevišovky.



Reliéf: Terén je zvlněný, sklony svahů jsou většinou mírné, v okolí vodního toku Únanovka se vyskytují prudké svahy se skalními výchozy. Převažující expozice svahů je jižní, jihovýchodní, severní a severozápadní. Středem protéká říčka Únanovka, na které je vodní nádrž Těšetice.



Pedologie: Půdní pokryv tvoří kambizemě (modální var. mesobazická, districká), v menší míře hnědozemě a luvizemě. V okolí vodního toku je v mapových podkladech uváděna luvizem. Půdy jsou zpravidla suché až vysýchavé, pouze v bázích svahů se vyskytují čerstvě vlhké typy.



Krajinná charakteristika: Rozsáhlý lesní celek se společenstvy dubohabřin a teplomilných doubrav v jinak intenzivně obhospodařované krajině.



Biota: Lesní celek se společenstvy dubohabřin a teplomilných doubrav. Dominantním typem vegetace na lokalitě jsou hercynské dubohabřiny a acidofilní teplomilné doubravy. Na prudkých svazích údolí Únanovky se lokálně vyskytují suťové lesy. V okolí vodního toku jsou vyvinuty údolní jasanovo-olšové luhy. Jde o rozsáhlý lesní celek v kulturní krajině. V podrostu se vyskytuje řada vzácných druhů: lilie zlatohlavá (Lilium martagon), brambořík nachový (Cyclamen purpurascens), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum). Z živočichů se zde vyskytují tři druhy přílohy směrnice - tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) a roháč obecný (Lucanus cervus) a netopýr černý (Barbastella barbastellus).



Kvalita a význam: Významný lesní celek v okolní bezlesé, intenzívně využívané zemědělské krajině, se zachovalými porosty hercynských (L3.1) a panonských (L3.4) dubohabřin a suťových lesů (L4) a řadou vzácných druhů.



Zranitelnost: Lesní porosty lokality, jsou ovlivněné zejména lesním hospodářstvím. Porosty převažující mapovací jednotky L3.1 mají zpravidla změněnou prostorovou strukturu (keřové patro je potlačeno, chybí vertikální výplň porostů) a jsou obnovovány mimo výsadeb dubu zimního rovněž borovicí lesní. Negativní vliv na druhovou skladbu porostů má rovněž zmlazování akátu z původních akátových porostů, resp. změna druhové skladby lesního podrostu v důsledku kompetičních vlastností akátu. Strana 22


ÚP ÚNANOV

Potenciální nebezpečí invaze nežádoucích trávových druhů, zejm. třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos), představují semenné sady, které jsou touto trávou zcela zarostlé. V okrajových částech lesních porostů souvisejících se zemědělskými pozemky je patrné negativní ovlivnění podrostu zemědělstvím, zejména invazí polních plevelů a ruderálních druhů, stejně jako nevytvoření přechodového ekotonu mezi lesem a polní krajinou z důvodu orby až k hranici lesa.

Obrázek: Vymezení severozápadní části EVL Tvořihrázský les.

EVL Kaolinka Únanov Kaolinový lom ležící 1,7 km JJZ od obce Únanov, cca 4 km S od Znojma. Celkový rozsah chráněného území je 4,97 ha. Charakteristika lokality: 

Biogeografická oblast: kontinentální



Rozloha: 4.9705 ha



Nadmořská výška: 309 - 315 m n. m.



Navrhovaná kategorie: přírodní památka



Typy naturových přírodních stanovišť: --



Druhy: čolek dravý (Triturus carnifex)



Katastrální území: Přímětice

Strana 23


ÚP ÚNANOV



Geologie: Podklad je tvořen zbřidličnatělými biotitickými žulami překrytými vrstvou spraší.



Geomorfologie: Území patří do Únanovské sníženiny. Jedná se o protáhlou sníženinu v žulách a granodioritu, v které se pod neogenními usazeninami uchovaly tropické zvětraliny z třetihor.



Reliéf: Reliéf je antropogenní. Jde o kaolinový lom vyhloubený do svahu s JV orientací; v těžební jámě vznikla dvě jezera.



Pedologie: Půdy jsou hnědozemě.



Krajinná charakteristika: Prostor kaolinového lomu s uměle vzniklou vodní plochou uprostřed intenzivně obhospodařované krajiny.



Biota: Čolek dravý (Triturus carnifex) osídluje pouze menší jezírko; okraj jezírka lemován litorálem s převahou orobince (Typha sp.) a rákosem (Phragmites sp.). Submerzní vegetace je místy tvořena bublinatkou (Utricularia sp.).



Kvalita a význam: Jedna z nejvýznamnějších lokalit čolka dravého (Triturus carnifex) v ČR.



Zranitelnost: Lokalita je ohrožena vysycháním a přirozeným zazemňováním, rekreačním a sportovním využitím. Potenciální riziko představuje vysazení ryb.

Obrázek: Vymezení EVL Kaolinka Únanov.

A.IV.4 Významné krajinné prvky Do zájmového území nezasahuje žádný evidovaný významný krajinný prvek (dle § 6 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny). Z významných krajinných prvků vyjmenovaných Strana 24


ÚP ÚNANOV

zákonem (§ 3 odst. 1, písm. b) se v zájmovém území nachází vodní toky (Únanovka a její pravobřežní bezejmenný přítok), vodní nádrže (bezejmenná nádrž u hranice s k.ú. Tvořihráz, nádrže po těžbě kaolinu) a dále drobné lesní plochy.

A.IV.5 Zvláště chráněné druhy Zvláště chráněné druhy byly v zájmovém území mimo zvláště chráněná území (PP Losolosy) a území NATURA 2000 (Kopečky u Únanova a Tvořihrázský les) identifikovány ještě na následujících lokalitách: 

stepní lokalita Velký kopec nad bývalým kamenolomem při severním okraji obce (parc. č. 2401/1) – početná populace koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis)



nevyužívaný drobný pískový lom na Únanovském návrší jižně od obce při komunikaci na Znojmo (parc. č. 5632) – biotop vlhy pestré



stepní lokalita u čistírny odpadních vod v lokalitě Louky (parc. č. 5401 k.ú. Únanov)



stepní lokalita východně od obce v lokalitě Paděličky (parc. č. 5225) – menší populace koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis)

V areálu bývalého statku v sídle se na komíně nachází hnízdiště zvláště chráněného čápa bílého (Ciconia ciconia). Z hlediska výskytu zvláště chráněných druhů živočichů mohou být významné rovněž některé malé lomy v jižní části území, ke kterým zatím chybí podrobnější údaje (např. rekultivovaná část lomu po těžbě kaolinu s tůní – zásadní biotop pro obojživelníky).

A.IV.6 Území historického, kulturního nebo archeologického významu Na zájmovém území jsou registrovány následující kulturní nemovité památky: 

kostel sv. Prokopa (č.r. 32515/7-6874)

Katastrální území Únanov je územím archeologického zájmu ve smyslu §22 zákona č. 20/1987 Sb. V zájmovém území se nachází následující lokality s archeologickými nálezy, které mají preventivně ochranný charakter: 

intravilán Únanova



U zabitého



kaolínka



Dolní polodíly – Únanov V



Padělky



Padělíčky



Polodíly – Únanov VII

Urbanistickými hodnotami území jsou zejména charakter sídla s nízkou hladinou zástavby, dominanty obce (zejména kostel) a urbanistická struktura jádra obce. Jako další kulturní, urbanistické a architektonické hodnoty území byly označeny: 

budova základní školy



bývalá fara č.p. 19



statek č.p. 17



kaple rodiny Dvořáků na hřbitově Strana 25


drobné sakrální památky v krajině (kříže, poklony, kapličky)



památník obětem I. sv. války na návsi

ÚP ÚNANOV

Budova bývalé fary a statek byly v minulosti zásadně přestavěny. Mezi významné stavby patří dále budova Orlovny a koupaliště. Jako památky místního významu byly označeny objekty školy, pomník padlým v I. světové válce na návsi a drobné stavby v krajině (kříže, poklony, kapličky).

A.V. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů ÚP na ŽP A.V.1 Vyhodnocení jednotlivých ploch a koridorů Významnost možných vlivů návrhových lokalit na jednotlivé složky ŽP, lidské zdraví a obyvatelstvo je hodnocena pomocí následující stupnice:  významně negativní: -2  mírně negativní: -1  neutrální, nepatrně negativní nebo nepatrně pozitivní: 0  mírně pozitivní: +1  významně pozitivní: +2 Podrobná metodika hodnocení pomocí této stupnice je uvedena v příloze č. 1. U hodnocení každého návrhu je uvedeno vyhodnocení celkového rozsahu možných vlivů na ŽP a obyvatelstvo podle stupnice:  malý (počet v součtu dosažených bodů +4 až -4)  středně velký (počet v součtu dosažených bodů +5 až +8 nebo -5 až -8 nebo návrhy, u kterých v jednom z hodnocených kritérií bylo dosaženo -2 bodů)  velký (počet v součtu dosažených bodů +8 až +12 nebo -8 až -12 nebo návrhy, u kterých ve dvou nebo více z hodnocených kritérií bylo dosaženo -2 bodů) Podrobněji slovně jsou okomentovány zejména vlivy, které byly vyhodnoceny jako negativní středně velké a velké. V závěru každého hodnocení je pak uvedeno, zda daný záměr lze považovat za přípustný, případně za jakých podmínek. Při hodnocení vlivů jsou zvažovány vlivy, které lze u jednotlivých návrhů reálně předpokládat. Protože konkrétní záměry na návrhových plochách nebo jejich přesnější parametry nejsou mnohdy známy, pohybuje se stanovování vlivů často v rovině odborného odhadu, přičemž je zvažována horší z předpokládaných možností. Při hodnocení vlivů jsou zvažovány i podmínky a omezení stanovená ÚP pro jednotlivé návrhy. V rámci následujícího hodnocení jsou posuzovány návrhové plochy oproti stávajícímu stavu území (tzv. nulové variantě).

Strana 26

ÚP ÚNANOV


Označení

Plocha v ha

Klima a ovzduší

Voda

Půda a horniny

Příroda

Krajina a kulturní dědictví

Lidské zdraví a obyvatel.

Součet

Br-1

2,5

-1

-1

-1

0

-1

0

-4

Br-2

1,18

-1

-1

-1

0

-1

0

-4

Br-3

1,43

-1

-1

-1

0

-1

0

-4

Br-4

0,18

0

0

-1

0

0

0

-1

Br-5

0,41

0

0

-1

0

0

0

-1

Br-6

0,32

0

0

-1

0

0

0

-1

1

-1

0

0

-1

1

0

SO-1 O-1

0,83

-1

-1

-1

0

-1

1

-3

SV-1

0,63

-1

-1

-1

0

-1

-1

-5

-1

0

0

0

0

-1

-2

SV-2 VS-1

1,45

-1

-1

-2

0

-1

-1

-6

VS-2

0,97

-1

-1

-1

0

-1

-1

-5

TE(s)

2,45

-1

-1

-2

0

-1

-1

-6

TE(j)

1,52

-1

-1

-2

0

-1

-1

-6

D

0

-1

-1

0

1

0

-1

SN

1

1

1

1

1

1

6

PŘ

1

1

0

1

1

1

5

Zz

0

0

0

0

0

1

1

Tk

0

1

0

0

0

1

2

Rozvojové plochy pro bydlení (Br-1 – Br-6 a SO-1) Územní plán navrhuje celkem 6 rozvojových ploch pro bydlení v rodinných domech a dále plochu bývalého statku (v současnosti plochu výrobní a skladovací) navrhuje jako plochu smíšenou obytnou. Celkově jsou rozvojové plochy pro rodinné bydlení navrženy na 6,02 ha ZPF (převážně se jedná o ornou půdu, 0,8 ha pak představují zahrady). Návrhové plochy přirozeně navazují na stávající plochy pro bydlení. Větší plochy (Br-1 – Br-3) jsou navrženy pouze při západním okraji sídla. Menší část z těchto ploch (přibližně 1 ha) je vymezena jako plochy bydlení již v současném platném územním plánu obce. Jednotlivé plochy jsou navrženy tak, aby byly dopravně dostupné s dosahem inženýrských sítí. Přehled jednotlivých rozvojových ploch pro bydlení:  Br-1 – Z okraj sídla (předpokládáno přibližně 20 rodinných domů)  Br-2 – Z okraj sídla (předpokládáno přibližně 8 rodinných domů)  Br-3 – JZ okraj sídla (předpokládáno přibližně 9 rodinných domů)  Br-4 – J okraj sídla (předpokládány přibližně 3 rodinné domy)  Br-5 – V okraj sídla (předpokládány přibližně 3 rodinné domy)  Br-6 – V okraj sídla (předpokládány přibližně 2 rodinné domy)

Strana 27


ÚP ÚNANOV

Při realizaci výstavby objektů rodinných domů lze dočasně předpokládat emise (zejména prachu) a hluk z výstavby, které však budou jen dočasné a nebudou s ohledem na charakter výstavby velkého rázu. Předpokládaný vznik lokálních zdrojů znečišťování ovzduší (vytápění objektů) s ohledem na předpokládané vytápění zejména zemním plynem může přispět k nepatrnému zvýšení imisí v území. Vlivem nových zpevněných a zastavěných ploch dojde ke zvýšení odtoku dešťových vod, který bude eliminován stanovenými limity pro maximální zastavění pozemku. Nárůst produkce odpadních (splaškových) vod ze zástavby nebude s ohledem na předpokládaný počet obyvatel v nových rodinných domech nijak markantní. Lze očekávat negativní vliv na půdu z důvodu záboru ZPF. Přibližně na 1 ha pozemků vymezených pro bydlení jsou půdy II. st. ochrany, ostatní půdy jsou pak III. až V. stupeň ochrany. Část těchto ploch ale zůstane z důvodu podmínky maximálního zastavění stavebních pozemků zachována jako ZPF – zahrada. Negativní vliv na přírodu lze spatřovat v záboru pozemků využívaných jako zahrady a sady (cca 0,8 ha na plochách Br-1, Br-2 a Br-3) s ohledem na jejich vyšší míru ekologické stability. Část těchto pozemků zůstane z důvodu podmínky maximálního zastavění stavebních pozemků zachována a rovněž nové zahrady vzniknou. Vliv na krajinný ráz v důsledku rozšiřování zástavby do volné krajiny je eliminován návazností ploch na stávající plochy pro bydlení. S ohledem na podmínku maximální výšky dvou nadzemních podlaží není předpokládáno ovlivnění stávající výstavby ani dominant sídla. Negativní vliv na urbanistický ráz obce může mít nová výstavba v areálu bývalého statku. Tato plocha rovněž částečně leží na území zvláštního archeologického zájmu, kde lze očekávat možný zásah do archeologických památek. Pozitivní vliv na obyvatelstvo může přinést navržená změna výrobní a skladovací plochy (bývalý statek) v blízkosti lokalit bydlení na plochu smíšenou obytnou a to zejména s ohledem na možné negativní vlivy spojené s hlukem, emisemi a dopravou související se záměry na výrobních plochách. Rozsah vlivů lze u jednotlivých lokalit i v jejich souhrnu hodnotit jako malý. Navržené změny je možné z hlediska jejich vlivů na životní prostředí při zachování stanovených podmínek využití a prostorového uspořádání posuzovat jako přípustné. S ohledem na eliminaci negativních vlivů je potřeba dodržet zejména následující podmínky stanovené ÚP pro plochy rodinného bydlení:  maximální zastavění stavebního pozemku 60% včetně zpevněných ploch  minimální výměra stavebního pozemku 750 m2  maximálně 2 nadzemní podlaží  pro lokalitu Br-1 zpracovat územní studii Rozvojové plochy pro občanskou vybavenost (O-1) Územní plán navrhuje jednu rozvojovou plochu pro občanskou vybavenost, kterou blíže nespecifikuje. Celková rozloha této plochy je 0,83 ha. Plocha je pro občanskou vybavenost vymezena již v současnosti platném ÚP. Návrhová plocha se nachází na severním okraji sídla a navazuje na zastavěné území (na západě na plochu občanského vybavení využívanou jako koupaliště a sportovní areál na jihu na stávající plochu smíšenou výrobní). Návrhová plocha je situována na ZPF využívaném v současnosti jako orná půda. Plocha je dopravně dostupná s dosahem inženýrských sítí. Protože konkrétnější záměr na rozvojové ploše není znám, lze posouzení vlivů provádět jen obecně při zohlednění podmínek přípustného využití stanovených ÚP. Při realizaci výstavby objektů občanského vybavení lze dočasně předpokládat emise (zejména prachu) a hluk z výstavby, které však budou dočasné.

Strana 28


ÚP ÚNANOV

Vlivy na znečištění ovzduší mohou souviset zejména se vznikem lokálního topeniště pro vytápění objektů. S ohledem na předpokládané vytápění zemním plynem může dojít k nepatrnému zvýšení imisí v území. Vlivem zpevněných a zastavěných ploch dojde ke zvýšení odtoku dešťových vod. S možnými záměry může rovněž souviset produkce odpadních zejména splaškových vod, která však s ohledem na rozsah plochy a předpokládané využití nebude významná. V bezprostřední blízkosti plochy se nachází vodní tok Únanovka. Ohrožení povrchových vod by mohlo souviset s nakládáním se závadnými látkami v jeho blízkosti, které však není s ohledem na předpokládané využití příliš pravděpodobné. K oddělení vodního toku od plochy občanské vybavenosti je mezi plochou a potokem navržen pás určený především pro zeleň. Lze očekávat negativní vliv na půdu z důvodu záboru ZPF. Celá plocha se nachází na půdách I. stupně ochrany, které je možné odnímat ze ZPF jen ve výjimečných případech. Vliv na krajinný ráz v důsledku rozšiřování zástavby do volné krajiny je eliminován návazností plochy na stávající zastavěné území. S ohledem na podmínku maximální výšky dvou nadzemních podlaží není předpokládáno významnější ovlivnění krajinného rázu. Pozitivní vliv na obyvatelstvo mohou způsobit záměry rozšiřující nabídku pro rekreaci, sport, vzdělávání apod. Rozsah vlivů lze u rozvojové plochy hodnotit jako malý. Navržené změny je možné z hlediska jejich vlivů na životní prostředí při zachování podmínek využití a prostorového uspořádání stanovených ÚP posuzovat jako přípustné. S ohledem na eliminaci negativních vlivů je potřeba dodržet zejména následující podmínky stanovené ÚP:  maximálně 2 nadzemní podlaží Stanovené podmínky je žádoucí rozšířit z důvodů eliminace negativních vlivů na půdu, zachování retenční schopnost krajiny a oddělení budov zelení od okolní krajiny o podmínku minimálního zastoupení zeleně na pozemku v rozsahu 20%. Rozvojové plochy pro výrobu a skladování (SV-1, SV-2, VS-1 a VS-2) Územní plán navrhuje celkem 4 rozvojové plochy pro výrobu a skladování. Celkově jsou tyto plochy navrženy na 3,05 ha ZPF využívaného jako orná půda. Plocha SV-2 je navržena mimo ZPF a PUPFL na pozemcích bývalého lomu. Návrhové plochy navazují na stávající výrobní plochy. Plocha SV-2 je vymezena jako výrobní plocha již v současnosti platném ÚP, stejně tak i větší část výrobní a skladovací plochy VS-2. Jednotlivé plochy jsou navrženy tak, aby byly dopravně dostupné s dosahem inženýrských sítí. Přehled jednotlivých rozvojových ploch pro výrobu a skladování:  SV-1 – J část sídla mezi hřištěm a zemědělským areálem  SV-2 – SV okraj sídla v prostoru bývalého lomu  VS-1 – jižně od sídla u zemědělského a výrobního areálu při komunikaci od Znojma  VS-2 – jižně od sídla mezi hřištěm a zemědělským areálem při komunikaci od Znojma Protože konkrétnější záměr na rozvojových plochách výroby a skladování nejsou známé, lze posouzení vlivů provádět jen obecně při zohlednění podmínek přípustného využití stanovených ÚP. Při realizaci výstavby objektů výroby a skladování lze předpokládat emise (zejména prachu) a hluk z výstavby, které budou dočasného charakteru. Potenciální negativní vlivy na ovzduší lze očekávat v souvislosti s možným umístěním zdrojů znečišťování ovzduší zejména technologických. Vliv na kvalitu ovzduší bude souviset s jejich charakterem a množstvím a druhem vypouštěných emisí. U výrobních objektů lze rovněž očekávat vznik odpadních vod (splaškových a případně i technologických), zvýšení odtoku dešťových vod a možná rizika při nakládání se závadnými a nebezpečnými látkami. Strana 29


ÚP ÚNANOV

Lze očekávat negativní vliv na půdu z důvodu záboru ZPF. Rozvojové plochy SV-1 a VS-1 jsou navrženy na ZPF II. stupně ochrany; plocha VS-2 pak zejména na půdách IV. stupně ochrany. Východní hranice plochy VS-1 respektuje stanovené chráněné ložiskové území. Negativní vliv na krajinný ráz je částečně eliminován návazností výrobních a skladovacích ploch na zastavěné území a rovněž návrhovými plochami (Zi) pro izolační pásy zeleně kolem ploch VS-1 a VS-2 a stanovenými limity pro maximální výšku budov 12 m nad terénem a maximálně dvěma podlažími. Negativní vlivy na lidské zdraví mohou souviset zejména s hlukem z rušivé výroby a případným nárůstem dopravy. Rušivá výroba je však návrhem ÚP v místech v blízkosti ploch bydlení a rekreace vyloučena. Nové výrobní plochy mohou mít potenciál ke zvýšení nabídky pracovních míst pro místní obyvatele. Rozsah vlivů lze u jednotlivých lokalit pro výrobu a skladování vyhodnotit jako středně velký (u plochy SV-2 jako malý); v souhrnu pak jako středně velký. Navržené změny je možné z hlediska jejich vlivů na životní prostředí při zachování stanovených podmínek využití a prostorového uspořádání posuzovat jako přípustné. S ohledem na eliminaci negativních vlivů je potřeba dodržet zejména následující podmínky stanovené ÚP:  celková výška stavby max. 12 m nad terénem  maximálně 2 nadzemní podlaží  dostatečné ozelenění areálů pro jejich začlenění do krajiny Stanovené podmínky je žádoucí rozšířit z důvodů eliminace negativních vlivů na půdu, retenční schopnost krajiny a oddělení staveb zelení od okolní krajiny o podmínku minimálního zastoupení zeleně na pozemku v rozsahu 10%. Konkrétní záměry, které budou podléhat posuzování vlivů na životní prostředí, bude nutné vyhodnotit v procesu EIA a to včetně stanovení opatření k minimalizaci negativních vlivů na ŽP. Rozvojové plochy pro těžbu nerostů (TE) Územní plán navrhuje několik nových rozvojových ploch pro těžbu nerostů. Celkově jsou tyto plochy navrženy na 3,97 ha ZPF využívaného jako orná půda. Návrhové plochy plynule navazují na stávající plochy těžby kaolinu v jižní části zájmového území. Návrhové plochy jsou rozděleny na dvě části – kolem stávajících severních ploch pro těžbu a kolem jižních ploch pro těžbu, které jsou odděleny výrobními a skladovacími plochami pro těžbu a rekultivovaným lomem vymezeným jako lokální biocentrum. Při okraji jižních ploch pro těžbu prochází funkční lokální biokoridor (větev K17). Rozvojové plochy v jižní části se nachází v blízkosti evropsky významné lokality Kaolinka Únanov, která leží již na katastru Přímětice. Potenciální negativní vlivy na ovzduší souvisí zejména s emisemi při těžbě a zpracování kaolinu. Negativní vlivy na ovzduší budou spojeny rovněž s přípravou ploch pro těžbu (skrývka horních vrstev) a následnou rekultivací ploch. Jedná se zejména o emise prachu a emise výfukových plynů vozidel a mechanizace zajišťující těžbu a přepravu. Zvýšená prašnost se může projevit při těžbě zejména v průběhu letních měsíců v souvislosti s přejezdy mechanizace po suchých nezpevněných komunikacích. Významný nárůst imisního zatížení zejména v okolních sídlech není očekáván a to i s ohledem na vzdálenost obytných ploch. Případná těžba na hodnocených lokalitách bude znamenat ovlivnění hydrogeologických poměrů. Může dojít k ovlivnění odtokových poměrů v území, případně k dočasnému snížení hladiny podzemních vod. Při realizaci těžby na plochách v jižní části území může být ovlivněn vodní tok při jejím okraji (pravostranný přítok Únanovky). Lze předpokládat, že případná spotřeba vody pro plavení vytěženého kaolínu nebude významně navyšována a bude možné ji pokrýt ze stávajících zdrojů. Při případné těžbě (včetně její přípravy a následné rekultivace)

Strana 30


ÚP ÚNANOV

hrozí riziko úniku závadných látek (zejména ropných) při jejich skladování a při provozu mechanizace. Lze očekávat negativní vliv na půdu z důvodu záboru ZPF. Rozvojové plochy jsou navrženy především na půdách II. stupně ochrany a částečně na půdách III. stupně ochrany. Po případné těžbě proběhne rekultivace, při níž bude skrytá zemina (včetně ornice) využita na povrchu terénu. Realizace těžby na návrhových plochách přispěje ke změně krajinného rázu. Negativní vliv bude částečně eliminován plynulou návazností ploch pro těžbu na stávající plochy těžby. Tyto vlivy budou do jisté míry dočasné, jelikož po ukončení těžby dojde k rekultivaci území. Negativní vlivy na krajinný ráz mohou částečně eliminovat dřeviny rostoucí při okrajích těžebních jam minimální. Negativní vlivy na biotu souvisí s potenciálním kácením dřevin, které v současnosti pokrývají část návrhových rozvojových ploch pro těžbu. Ovlivnění předmětu ochrany EVL Únanovská kaolinka není předpokládáno. Rozšiřováním těžby může také docházet k částečnému narušení lokálního biokoridoru v jižní oblasti těžby. Negativní vlivy na lidské zdraví mohou souviset zejména s hlukem při provozu mechanizace a zpracováním vytěžené horniny. Kaolíny jsou snadno rypné horniny, které pro rozpojování nepotřebují trhací práce. S ohledem na vzdálenost lokalit pro bydlení a rekreaci a současné zkušenosti při těžbě není významný vliv na lidské zdraví očekáván. Nové výrobní plochy mohou mít potenciál ke zvýšení nabídky pracovních míst pro místní obyvatele a tím i zlepšení socio-ekonomických poměrů. Rozsah vlivů lze u jednotlivých rozvojových lokalit pro těžbu nerostů i v jejich souhrnu vyhodnotit jako středně velký. Navržené změny je možné z hlediska jejich vlivů na životní prostředí posuzovat jako přípustné. K zajištění odclonění, snižování prašnosti a zajištění funkčnosti biokoridoru K17 je žádoucí v ÚP vymezit podmínku v maximální možné míře zachovat stávající zeleň (dřeviny). Před realizací těžby nebo jiného záměru vyžadujícího posouzení z hlediska jeho vlivu na životní prostředí, je nutné posoudit tyto záměry v procesu EIA a při něm stanovit konkrétní opatření k eliminaci vlivů na životní prostředí a lidské zdraví. Zejména bude nutné řešit opatření ke snižování prašnosti a k úpravě odtokových poměrů (vodního toku). Rozvojové plochy pro dopravu (D) Územní plán navrhuje několik rozvojových ploch pro dopravu. Jedná se o polní cesty sloužící k zajištění dostupnosti zemědělských pozemků. Cestní síť je navržena na základě komplexních pozemkových úprav, které byly v území provedeny. Komunikace jsou navrženy především na pozemcích ZPF. Jednotlivé plochy jsou navrženy tak, aby zajistily dostupnost obdělávaných pozemků. Při výstavbě polních cest dojde ke krátkodobému zvýšení emisí prachu a emisí výfukových plynů stavební mechanizace. U nezpevněných cest bude rovněž docházet při jejich provozu k víření prachu. Celkový nárůst emisí lze považovat za zanedbatelný, jelikož vybudováním cest nedojde k celkovému nárůstu dopravy v území. Budováním cest bude docházet k záboru půd ZPF na různých třídách ochrany. Členění rozsáhlých pozemků cestní sítí může přispět ke snížení rizika vodní eroze. Zastavěné plochy snižují retenční schopnost krajiny. Případná doprovodná zeleň může přispět ke zvyšování ekologické stability území. Negativní vlivy na lidské zdraví s ohledem na navržení cestní sítě mimo zastavěné území nejsou očekávány. Rozsah vlivů lze u návrhových ploch pro dopravu vyhodnotit jako malý. Navržené změny je možné z hlediska jejich vlivů na životní prostředí při zachování stanovených podmínek využití posuzovat jako přípustné. Strana 31


ÚP ÚNANOV

Rozvojové plochy smíšené nezastavitelného území (SN) Územní plán navrhuje řadu rozvojových ploch smíšených nezastavitelného území. Tyto plochy jsou vymezeny zejména pro realizaci jednotlivých skladebných částí místního ÚSES (biokoridory a interakční prvky) a dále pro realizaci protierozních opatření v SZ okraji zájmového území. Návrhové plochy mají významný potenciál přispět ke zvýšení ekologické stability krajiny vytvořením migračních tras pro živočichy a rostliny. Rovněž zajistí větší ochranu půd před vodní a větrnou erozí, zvýší schopnosti krajiny akumulovat srážkové vody, pomohou izolovat negativní dominanty v krajině (zejména těleso skládky TKO), přispějí ke snížení prašnosti ad. Mezi navrženými skladebnými částmi ÚSES a dalšími rozvojovými plochami ÚP nedochází k prostorovým či funkčním konfliktům. Rozsah vlivů lze u návrhových ploch pro smíšené nezastavitelné území vyhodnotit jako středně velký. Navržené změny lze z hlediska jejich vlivů na životní prostředí při zachování stanovených podmínek využití doporučit. Rozvojové plochy přírodní (PŘ) Územní plán navrhuje několik rozvojových ploch přírodních. Tyto plochy jsou vymezeny zejména pro realizaci jednotlivých skladebných částí místního ÚSES (biocentra). Návrhové plochy mají potenciál přispět ke zvýšení ekologické stability krajiny vytvořením biotopů pro trvalou existenci ekosystémů. Rovněž zajištují zvýšení schopnosti krajiny akumulovat srážkové vody, přispívají ke snížení prašnosti ad. Mezi navrženými skladebnými částmi ÚSES a dalšími rozvojovými plochami ÚP nedochází k prostorovým či funkčním konfliktům. Rozsah vlivů lze u návrhových ploch přírodních vyhodnotit jako středně velký. Navržené změny lze z hlediska jejich vlivů na životní prostředí při zachování stanovených podmínek využití doporučit. Rozvojové plochy zemědělské vyhrazené (Zz) Územní plán navrhuje několik menších rozvojových ploch zemědělských vyhrazených určených pro záhumenky, sady a zahrady. Tyto plochy jsou vymezeny na ZPF. Změna způsobu využívání ZPF z orné půdy jako zahrady nebo sady přináší pozitivní vlivy v oblasti ekologické stability území, schopnosti akumulovat srážkovou vodu ad. Negativní vlivy mohou být vyvolány realizací staveb pro rekreaci, u nichž jsou však jejich rozsah a velikost omezeny podmínkami ÚP. Rozsah vlivů lze u návrhových ploch pro smíšené nezastavitelné území vyhodnotit jako malý. Navržené změny lze z hlediska jejich vlivů na životní prostředí při zachování stanovených podmínek využití a prostorového uspořádání vyhodnotit jako přípustné. S ohledem na eliminaci negativních vlivů je potřeba dodržet zejména následující podmínky stanovené ÚP:  výměra staveb pro rodinou rekreaci do 25 m2  maximálně 1 nadzemní podlaží Rozvojový koridor technické infrastruktury (Tk) Územní plán vymezuje koridor pro vedení kanalizačního přivaděče z Plavče. Koridor splaškové kanalizace je veden podél komunikace II. třídy ve směru na Plaveč a následně

Strana 32


ÚP ÚNANOV

napojen na stávající kanalizaci. Odpadní vody z obce Plaveč budou likvidovány na čistírně odpadních vod na zájmovém území. Realizací záměru dojde k navýšení odpadních vod vypouštěných z čistírny odpadních vod do potoka Únanovka. Odborným odhadem při zohlednění počtu obyvatel obce Plaveč může dojít ke zvýšení množství vypouštěných odpadních vod až na 1,5 násobek současného stavu. Celkově lze však vliv vyhodnotit jako pozitivní, protože realizací kanalizačního přivaděče dojde k zajištění čištění odpadních vod z obce Plaveč. Negativní vlivy spojené s výstavbou kanalizačního přivaděče budou malé a pouze dočasného charakteru. Pro obyvatelstvo Plavče bude čištění odpadních vod na ČOV znamenat zvýšení kvality bydlení. Rozsah vlivů lze u návrhového koridoru vyhodnotit jako malý. Navržené změny lze z hlediska jejich vlivů na životní prostředí vyhodnotit jako přípustné.

A.V.2 Souhrnné vyhodnocení vlivů ÚP včetně vlivů kumulativních a synergických Jednotlivé návrhy územního plánu je potřeba hodnotit nejen samostatně, ale jejich vlivy posoudit i komplexně, včetně posouzení kumulativních a synergických vlivů vyvolaných v území. U posuzovaných návrhů se mohou synergické a kumulativní vlivy projevit zejména v lokalitách s větším počtem různých záměrů s významnými negativními vlivy. Kumulace takovýchto záměrů nebyla při hodnocení vlivů návrhu územního plánu na životní prostředí identifikována. Jednotlivé návrhové plochy jsou vymezeny tak, aby byly minimalizovány jejich vzájemné kolize. V následujících kapitolách jsou uvedeny souhrnné vlivy návrhových ploch na jednotlivé složky ŽP. Vlivy na klima a ovzduší Negativní ovlivnění ovzduší může být vyvoláno především realizací nových výrobních objektů na rozvojových plochách pro výrobu. Jedná se především o technologické zdroje, které mohou mít potenciál významně ovlivnit kvalitu ovzduší v sídle. S výrobními a skladovacími plochami souvisí i možný nárůst dopravy. Plochy jsou však navrženy především v okrajové části sídla u hlavní komunikace ve značné vzdálenosti od obytných ploch. Celkové vlivy na ovzduší z výroby lze s ohledem na neznalost konkrétních záměrů jen těžko odhadnout a budou muset být vyhodnoceny v rámci povolování stacionárních zdrojů, případně v rámci procesu EIA. Negativní vlivy na ovzduší při rozšíření ploch pro těžbu kaolínu budou souviset především s emisemi výfukových plynů z používané mechanizace a dopravních prostředků a rovněž s emisemi prachu. Tyto dopady se budou projevovat především v samotném místě těžby. Další negativní vlivy souvisí se vznikem lokálních topenišť. S ohledem na plynofikaci obce, rozsah jednotlivých rozvojových ploch a předpokládané využití především zemního plynu při vytápění obytných i komerčních objektů není očekáván významný nárůst emisí ze spalovacích zdrojů. Pozitivní vliv na ovzduší v zájmovém území bude mít realizace ÚSES a výsadba zeleně. Celkový negativní vliv na ovzduší lze vyhodnotit jako středně velký a podmíněně přípustný.

Strana 33


ÚP ÚNANOV

K minimalizaci dopadů negativních vlivů na ovzduší a klima nejsou navržena žádná speciální opatření. Při povolování stacionárních zdrojů znečišťování bude nutné v případě překročení imisních limitů území vymezit kompenzační opatření podle zákona 201/2012 Sb. Vlivy na vody Ovlivnění odtokových poměrů v krajině souvisí s rozšířením ploch těžby kaolínu. Schopnost krajiny akumulovat srážkové vody negativně ovlivní rozšiřování obytné zástavby (návrhové plochy v rozsahu cca 6 ha) a ploch komerčních a výrobních (návrhové plochy v rozsahu cca 4,5 ha). Celková plocha vymezená k zastavění a těžbě představuje 1,2% výměry katastru. Skutečná plocha však s ohledem na stanovené podmínky maximálního zastavění bude menší. Nová výstavba povede rovněž ke vzniku odpadních vod zejména splaškových a případně i technologických z výrobních objektů. Významný nárůst odpadních vod likvidovaných v území přinese realizace přivaděče splaškových vod ze sousedního katastru obce Plaveč. Rizikem pro povrchové a podzemní vody se může stát nakládání se závadnými látkami ve výrobních případně skladovacích objektech a při používání mechanizace při těžbě kaolinu. Rizika spojená s výrobou a skladováním lze s ohledem na neznalost konkrétních záměrů pouze odhadovat. V důsledku rozšíření zelených ploch (ÚSES) lze očekávat zvýšení akumulační schopnosti půdy a zlepšení infiltračních schopnosti krajiny. Celkový negativní vliv na vody lze vyhodnotit jako středně velký a podmíněně přípustný. K minimalizaci dopadů negativních vlivů na vody jsou v ÚP stanovena opatření ve formě stanovení max. zastavění některých ploch. Tyto podmínky jsou doplněny o další opatření v podobě minimálního zastoupení zeleně na pozemcích u výrobních ploch a ploch občanské vybavenosti (viz dále). Z důvodů omezování snižování retenční schopnosti krajiny je nutné preferovat zachytávání a zasakování srážkových vod ze zpevněných ploch přímo na pozemcích, případně budování retenčních nádrží. Vlivy na půdu a horninové podloží Negativní vliv na půdy souvisí s navrženým záborem půd zejména pro objekty výroby, bydlení a těžby. Celkem je pro účely rozvojových ploch vymezen zábor cca 15 ha zemědělských půd. Navržené zábory činí přibližně 1,5 % z celkové rozlohy zemědělské půdy v katastru Únanov. Skutečný zábor při využití návrhových ploch bude nižší, jelikož návrhové plochy pro bydlení zůstanou z části ponechány v ZPF jako zahrady. K záboru jsou navrženy jak půdy vysoké kvality, tak i půdy s nižší bonitou. Je však třeba konstatovat, že záboru kvalitních půd se při zachování rozvoje obce a návaznosti na současné zastavěné území nelze prakticky vyhnout. Vynětí půd ze ZPF pro účely výstavby prvků ÚSES nepovede k negativnímu ovlivnění půd, ale bude naopak zajišťovat větší ochranu půd před vodní a větrnou erozí. K ochraně před vodní erozí přispějí rovněž protierozní opatření navržená v severozápadní části zájmového území. Povrchová těžba kaolínu bude znamenat využití neobnovitelného zdroje. Povrchový důl bude po ukončení těžby rekultivován. Celkový negativní vliv na půdu a horninové prostředí lze vyhodnotit jako velký a podmíněně přípustný. (Z hlediska ÚSES pak jako pozitivní.) K minimalizaci dopadů negativních vlivů na půdy jsou v ÚP stanovena opatření ve formě limitů pro max. zastavění některých ploch. Tyto podmínky jsou doplněny o další opatření v podobě

Strana 34


ÚP ÚNANOV

minimálního zastoupení zeleně na pozemcích u výrobních ploch a ploch občanské vybavenosti (viz dále). Vlivy na přírodu Většina rozvojových ploch je navržena na ekologicky nestabilních lokalitách (zejména orné půdě). Nové plochy navržené k zástavbě a těžbě tvoří přibližně 1,2% výměry katastru. Část z těchto ploch však zůstane s ohledem na stanovení maximální míry zastavění pozemků pro bydlení zachována jako ZPF v podobě ekologicky stabilnějších formací zahrad. Plochy po těžbě mohou při vhodné rekultivaci (zejména vytvoření mokřadů a zachování vodních ploch) biodiverzitu lokality zvyšovat a stát se útočištěm řady živočichů a rostlin včetně chráněných druhů. Vlivy na evropsky významné lokality a zvláště chráněné území nebyly identifikovány. Lokality významné z hlediska výskytu zvláště chráněných živočichů nejsou změnami navrženými ÚP dotčeny. Výrazně pozitivně lze vyhodnotit návrh ÚSES, který nově vymezuje stabilizační prvky krajiny a zahrnuje místní biokoridory a biocentra včetně interaktivních prvků přičemž využívá většinu dochovaných částí přírody. Celkový negativní vliv na biodiverzitu lze vyhodnotit jako malý a přípustný. (Z hlediska ÚSES pak jako výrazně pozitivní.) Vlivy na krajinu a kulturní dědictví Negativní vlivy na krajinný ráz lze spatřovat v rozrůstání zástavby do volné krajiny a to zejména u výrobních ploch a dále u ploch bydlení a občanské vybavenosti. Zejména neznalost konkrétních záměrů u výrobních ploch a ploch občanské vybavenosti neumožňuje provést detailnější vyhodnocení na krajinný ráz. Návaznost lokalit na stávající zastavěné území, stanovení podmínek v podobě maximální výšky staveb a vymezení ploch pro izolační zeleň (u ploch výroby) negativní působení na krajinu ve značné míře eliminují. Ovlivnění krajiny případnou novou těžbou kaolinu bude pouze dočasné. Po ukončení těžby lze očekávat rekultivaci povrchového lomu a přeměnu lokality do více méně původní podoby. Významné ovlivnění důležitých dominant v sídle a v krajině nebylo identifikováno. Stanovené podmínky prostorového uspořádání u ploch pro bydlení přispívají k zachování charakteru sídla a jeho urbanistických hodnot. Pří výstavbě v některých rozvojových lokalitách je možné očekávat zásah do archeologických památek. Část návrhových ploch se nachází na území s archeologickými nálezy. Možný zásah bude nutné řešit případným záchranným archeologickým průzkumem. Pozitivní vliv na krajinný ráz lze spatřovat v návrhu ÚSES, který má potenciál přispět k harmonizaci krajiny zejména při členění velkých ploch orné půdy a oddělení zástavby od volné krajiny. Celkový negativní vliv na krajinný ráz lze vyhodnotit jako středně velký a podmíněně přípustný. (Z hlediska ÚSES pak jako výrazně pozitivní.) K minimalizaci dopadů negativních vlivů na krajinu je třeba zachovat podmínky prostorového uspořádání stanovená v ÚP (zejména max. výšky staveb). Tyto podmínky jsou doplněny o další opatření v podobě minimálního zastoupení zeleně na pozemcích u některých rozvojových ploch (viz dále).

Strana 35


ÚP ÚNANOV

Vlivy na lidské zdraví a obyvatelstvo Možné negativní vlivy na lidské zdraví souvisí zejména s hlukem z výroby. (Vliv emisí ze zdrojů znečišťování je popsán v hodnocení vlivů na ovzduší.) Významné vlivy z těžby kaolínu v povrchovém dolu nejsou s ohledem na jeho vzdálenost od nejbližších ploch pro bydlení a rekreaci předpokládány. Rozvojové plochy pro výrobu jsou navrženy mimo přímý střed s plochami pro bydlení. Výrobní plochy VS-2 a SV-1 jsou navrženy v blízkosti ploch pro aport a rekreaci, je však zároveň navrženo jejich odclonění prostřednictvím izolační zeleně. Záměry na plochách pro výrobu a skladování mohou přispět ke zvýšení dopravy v některých lokalitách. S ohledem na situování většiny těchto ploch v jižním okraji sídla při hlavní komunikaci na Znojmo, není tento vliv považován za významný. Obecně lze tyto plochy s ohledem na jejich návaznost na stávající výrobní plochy považovat za přípustné. Podmínky stanovené ÚP pro změny na ploše přestavby bývalého statku (SO-1) v blízkosti obytných ploch mají potenciál přispět ke snížení negativních dopadů (hluku, emisí, související dopravy) na obyvatelstvo. Rozvojové plochy pro výrobu a těžbu mohou přispět ke zlepšení socio-ekonomických podmínek zvýšenou nabídkou pracovních míst. Celkový negativní vliv na obyvatelstvo a lidské zdraví lze vyhodnotit jako středně velký a podmíněně přípustný. K minimalizaci negativních dopadů na lidské zdraví a obyvatelstvo je třeba respektovat navržená opatření v ÚP v podobě stanovených podmínek využití jednotlivých ploch a v podobě izolační zeleně u výrobních ploch. Vlivy konkrétních záměrů zejména v oblasti hluku budou muset být vyhodnoceny samostatně.

A.VI. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení Návrh ÚP Únanov byl na základě zadání zpracován v jedné variantě. Vyhodnocení jednotlivých změn uvedených v návrhu ÚP Únanov bylo provedeno oproti současnému stavu území (tzv. nulové variantě) a je uvedeno v předchozí kapitole.

A.VII. Opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci závažných záporných vlivů na ŽP V rámci vyhodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví byly zjištěny významné negativní vlivy, k jejichž eliminaci jsou navržena následující opatření: 

Dodržet podmínky využití a prostorového uspořádání stanovené v ÚP.



Omezovat přímý odtok srážkových vod prostřednictvím jejich zasakování na stavebních pozemcích a budováním retenčních nádrží.



Minimalizovat zábor vysoce bonitní zemědělské půdy.



Negativní vlivy staveb zejména výrobních eliminovat doprovodnou výsadbou vhodných dřevin.

Strana 36


ÚP ÚNANOV

K některým návrhovým plochám a koridorům jsou stanovena následující přímá opatření: 

Plocha O-1: Ke snížení záboru půdy, zajištění prostoru pro zasakování srážkových vod na pozemku a zajištění prostoru pro výsadbu zeleně stanovit v ÚP podmínku minimálního zastoupení zeleně na pozemku v rozsahu 20%.



Plochy SV-1, VS-1 a VS-2: Ke snížení záboru půdy, zajištění prostoru pro zasakování srážkových vod na pozemku a zajištění prostoru pro výsadbu izolační zeleně stanovit v ÚP podmínku minimálního zastoupení zeleně na pozemku v rozsahu 10%.



Plochy TE: Stanovení podmínky v maximální možné míře zachovat stávající zeleň (dřeviny) k zajištění odclonění, snižování prašnosti a zajištění funkčnosti biokoridoru K17.

A. VIII. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany ŽP do ÚP Návrh ÚP Únanov ve svém obsahu přispívá k naplnění většiny uplatnitelných cílů ochrany ŽP stanovených ve strategických a programových dokumentech schválených na vnitrostátní i regionální úrovni (viz kapitola A.II). Na některé relevantní cíle nemá řešení ÚP buď vliv, nebo přináší zároveň kladné a záporné vlivy. Konflikt návrhových ploch ÚP s cíli ochrany ŽP lze spatřovat na úseku ochrany ZPF, pro který Státní politika ŽP stanovuje cíl k omezování záboru zemědělské půdy a podložních hornin a Akční plán zdraví a ŽP požadavek na ochranu půdy jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí. Naplňování některých cílů konkrétními návrhy ÚP se dostává často do konfliktu právě s cíli na ochranu ZPF. Je třeba uvést, že záboru bonitních půd se při navrhování rozvojových ploch s ohledem na převažující zastoupení půdního fondu s vyšším stupněm ochrany a při dodržení návaznosti na stávající zastavěné území není prakticky možné vyhnout. Zábory půdy pro bydlení, občanskou vybavenost, těžbu nerostů a výrobu a skladování se jeví jako odůvodnitelné a s ohledem na umožnění dalšího rozvoje obce jako přiměřené. Část rozvojových ploch s ohledem na stanovení podmínek maximálního zastavění zůstane jako ZPF zachována v podobě zahrad. Povrchová těžba nerostů (kaolínu) v zájmovém území probíhá už řadu desetiletí a ÚP navrhuje pouze částečné rozšíření stávajících ploch těžby. Do kolize s požadavky na minimalizaci zásahů do krajiny se mohou dostávat návrhové plochy pro těžbu nerostů a pro výstavbu mimo zastavěné území. Těžba nerostů bude dočasného charakteru a po jejím ukončení bude provedena rekultivace území. K minimalizaci vlivů na krajinný ráz stanovuje ÚP opatření v podobě maximální výšky staveb a vymezení ploch izolační zeleně. Z hlediska vlivů dopravy nepřináší návrhy ÚP žádné významné změny oproti současnému stavu. Snižování retenční schopnosti území v důsledku rozšíření zastavěných oblastí je eliminováno návrhem opatření na upřednostňování likvidace dešťových vod vsakem na stavebních pozemcích a rovněž stanovením maximálního zastavění některých pozemků. ÚP naplňuje požadavek na vymezení prvků ÚSES, které mají potenciál mimo jiné výrazně přispět ke zvýšení retenční schopnosti území a k ochraně zemědělské půdy před vodní a větrnou erozí. K ochraně půdy před vodní erozí jsou navržena konkrétní opatření ve svažité lokalitě v SZ okraji území. ÚP rovněž respektuje požadavky na zachování přírodě blízkých biotopů. Strana 37


ÚP ÚNANOV

Z výše uvedeného je zřejmé, že naplňování jednoho cíle může často znamenat rozpor s cílem jiným. Naplnění všech cílů a opatření na ochranu ŽP není možné u jednotlivých návrhových ploch vždy dodržet. Při souhrnném vyhodnocení, zohlednění možností území a přihlédnutí k širším vztahům se naplňování vnitrostátních cílů jeví jako přiměřené.

A.IX. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu ÚP na ŽP Pro sledování vlivů změn ÚP Únanov jsou s ohledem na možné ovlivnění ŽP navrženy následující ukazatele: 

zábory ZPF (ha)



zastavěná plocha (% rozlohy katastru)



změna koeficientu ekologické stability (změna poměru zastoupení intenzivně a extenzivně využívaných ploch)



plocha realizovaných prvků ÚSES (ha)

A.X. Návrh ukazatelů na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace vlivů na ŽP Speciální ukazatele na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na ŽP nejsou navrhovány. Z hlediska minimalizace negativních vlivů na ŽP a lidské zdraví je třeba respektovat podmínky regulace jednotlivých ploch stanovené v návrhu ÚP a v kapitole A.VII. U plochy pro bydlení uvedené v návrhu ÚP (Br-1) prověřit změnu jejího využití územní studií. Konkrétní záměry splňující kritéria pro posuzování vlivů na ŽP podle zákona 100/2001 Sb. podrobit procesu EIA.

A.XI. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Předmětem strategického hodnocení vlivů na životní prostředí (SEA) podle zákona 183/2006 Sb. a zákona 100/2001 Sb. byl návrh územního plánu obce Únanov, který vymezuje řadu rozvojových ploch pro bydlení (6), pro výrobu a skladování (4), občanskou vybavenost (1), těžbu nerostů (2), pro zahrádky a sady (2), dopravní infrastrukturu (polní cesty), izolační zeleň a dále plochy přírodní a smíšené nezastavitelné pro územní systém ekologické stability a protierozní opatření a koridor pro technickou infrastrukturu pro vedení kanalizačního přivaděče ze sousední obce. Dále je navržena přestavba jedné plochy výroby na plochu smíšenou obytnou. Koncepce obnovy krajiny je podrobně vymezena v Plánu místního systému ekologické stability, který je do územního plánu zapracován. Zájmové území je možné v rámci ČR charakterizovat jako mírně teplou až teplou a suchou oblast s poměrně vysokým zastoupením kvalitních zemědělských půd. Zemědělské půdy jsou využívány k intenzivnímu hospodaření zejména jako orné půdy; sady a vinice zde téměř chybí. V katastru Únanov je jen malé zastoupení přírodě blízkých lokalit; jedná se zejména o místa nevhodná pro obdělávání nebo bývalé pastviny. Ekologická stabilita území je tak velmi malá. V území se nachází dvě chráněné přírodní oblasti: přírodní památka Losolosy a evropsky významná lokalita Únanovské kopečky. Na východní okraj katastru ještě zasahuje Strana 38


ÚP ÚNANOV

rozsáhlejší evropsky významná lokalita Tvořihrázský les. Krajina je částečně pozměněna zejména těžbou kaolínu v jižní části území. Jednotlivé návrhové plochy a koridory vymezené návrhem územního plánu byly podrobeny hodnocení možných vlivů na složky životního prostředí, hmotné statky a obyvatelstvo a lidské zdraví. Při tomto hodnocení nebyly identifikovány žádné návrhy, které by s ohledem na jejich významné vlivy bylo nutné označit jako nepřípustné. Návrhové plochy jsou vymezeny většinou tak, aby navazovaly na stávající zastavěné území. Návrh ÚP rovněž stanovuje podmínky pro minimalizaci jejich negativních vlivů. U některých ploch, označených jako podmíněně přípustné, byly doporučeny další opatření ke snížení jejich dopadů na životní prostředí. Rovněž bylo provedeno vyhodnocení navržených změn v souhrnu. Ani při tomto hodnocení nebyly určeny vlivy, které by mohly být označeny jako nepřípustné. Nejvýznamnější dopady na životní prostředí a zdraví byly identifikovány u ploch pro výrobu a skladování a u ploch pro těžbu nerostů. Jde zejména o možné dopady na půdu s ohledem na zábor vysoce kvalitních zemědělských půd. Je však nutné konstatovat, že tomuto záboru se s ohledem na velké zastoupení kvalitních půd v území a při zachování rozvoje obce nelze prakticky vyhnout. Ovlivnění krajinného rázu případným rozšířením stávající těžby kaolínu nebude velkého rozsahu a bude dočasné. Po ukončení těžby bude provedena rekultivace lomu. Rozvojové plochy pro výrobu jsou navrženy při okraji obce tak, aby nedocházelo k rušení na plochách pro bydlení. Významné vlivy na chráněné přírodní území ani chráněné živočichy nebo rostliny nebyly při hodnocení shledány. Velmi pozitivně z hlediska vlivu na ŽP lze hodnotit návrh územního systému ekologické stability (ÚSES), který má potenciál přispět k ekologické rovnováze v intenzivně využívané krajině. Návrhy územního plánu jsou většinou v souladu s cíli a opatřeními národních a regionálních koncepčních dokumentů v oblasti ŽP. Částečný rozpor s některými cíli je akceptovatelný při umožnění dalšího rozvoje území.

A.XII. Závěry a doporučení včetně stanoviska k ÚP Zpracovatel vyhodnocení územně plánovací dokumentace „ÚZEMNÍ PLÁN ÚNANOV - návrh“ na základě posouzení z hlediska předpokládaných vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví navrhuje, aby příslušný úřad vydal souhlasné stanovisko k posuzované územně plánovací dokumentaci. Posuzovaná dokumentace v dostatečné míře respektuje cíle stanovené relevantními strategickými dokumenty. Návrhové plochy a koridory územního plánu lze při přijetí navržených opatření k odstranění nebo snížení identifikovaných negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví považovat za akceptovatelné.

A.XIII. Použité zkratky JMK

Jihomoravský kraj

ZÚR

Zásady územního rozvoje

EVL

Evropsky významná lokalita (NATURA 2000)

PP

přírodní památka Strana 39

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ÚP

územní plán

ČR

Česká republika

ZPF

zemědělský půdní fond

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

ÚSES

Územní systém ekologické stability

VKP

Významný krajinný prvek

ČOV

Čistírna odpadních vod

ZCHÚ

zvláště chráněná území

ÚP ÚNANOV

A.XIV. Zpracovatel EQ Servis s.r.o. Na Kopečku 500/3 669 02 Znojmo Odpovědný řešitel a držitel autorizace podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí: Mgr. Zdeňka Achrerová Hybšová, Na Kopečku 500/3, Znojmo, GSM: 777 169 166, emai: [email protected]

Další osoby podílející se na zpracování: Ing. Ondřej Lazárek, Palliardiho 18, Znojmo, GSM: 774 423 766, email: [email protected]

Strana 40


ÚP ÚNANOV

Příloha č. 1: Metodika hodnocení vlivů návrhů ÚP na ŽP

-2

klima a ovzduší

voda

půdy a horninové prostředí

potenciál významné produkce látek znečišťujících ovzduší (LZO) nebo skleníkových plynů (zejména průmyslová výroba, dopravní stavby a zdroje zápachu velkého rozsahu s příspěvkem od cca 20% imisního limitu);

plochy v záplavovém území s významným negativním potenciálem ovlivnění průběhu povodní;

trvalý zábor půd nebo potenciál významného ohrožení půd (např. eroze, kontaminace nebezpečnými látkami) velkého rozsahu (od cca 1 ha u půd 1. a 2. stupně ochrany ZPF nebo lesů ochranných a zvláštního určení a od cca 10 ha u ostatních půd);

potenciál produkce LZO, jejichž imisní limity jsou v území překračovány nebo se překročení výrazně blíží (s výjimkou příspěvků do cca 1% imisního limitu); riziko rozsáhlé havárie s možným velkým dlouhodobým znečištěním ovzduší; potenciál významného úniku látek poškozujících ozonovou vrstvu Země

potenciální nakládání s vodami ve velkém rozsahu (odběr povrchových nebo podzemních vod od cca 100.000 m3/rok, akumulace vod od cca 100.000 m3); vypouštění (produkce) odpadních vod od cca 100.000 m3 nebo v místech se zhoršenou kvalitou vod od cca 10.000 m3/rok;

potenciál významného narušení horninového prostředí velkého rozsahu od cca 10 ha

významné riziko kontaminace povrchových nebo podzemních vod (nakládání se závadnými látkami v rozsahu od cca 20 t nebo od cca 2 t v případě zvýšeného nebezpečí); významné zhoršení odtokových poměrů na plochách od cca 10 ha (např. závlahy, odvodňování, regulace vodních toků, zastavěné plochy);

-1

potenciál produkce LZO včetně skleníkových plynů (záměry menšího rozsahu s příspěvkem od cca 2% imisního limitu); potenciál produkce LZO, jejichž imisní limity jsou v území překračovány nebo se překročení výrazně blíží s příspěvkem do cca 1% imisního limitu; dočasné významné znečištění ovzduší; riziko havárie s možným velkým znečištěním ovzduší; potenciál úniku látek poškozujících ozonovou vrstvu Země

plochy v záplavovém území s negativním potenciálem ovlivnění průběhu povodní; potenciální nakládání s vodami v malém rozsahu (odběr povrchových nebo podzemních vod nad cca 6.000 m3/rok, akumulace vod nad cca 10.000 m3); vypouštění (produkce) odpadních vod od cca 6.000 m3 nebo v místech se zhoršenou kvalitou vod; riziko kontaminace povrchových nebo podzemních vod (nakládání se závadnými látkami v rozsahu od cca 2 t nebo od cca 0,2 t v případě zvýšeného nebezpečí);

trvalý zábor půd nebo potenciál významného ohrožení půd (např. eroze, kontaminace nebezpečnými látkami) malého rozsahu (od cca 0,1 ha u půd 1. a 2. stupně ochrany ZPF nebo lesů ochranných a zvláštního určení a od cca 0,5 ha u ostatních půd); potenciál významného narušení horninového prostředí malého rozsahu od cca 1 ha

významné zhoršení odtokových poměrů na plochách od cca 1 ha (např. závlahy, odvodňování, regulace vodních toků, zastavěné plochy); 0

ovlivnění ovzduší není předpokládáno; potenciál nepatrné produkce LZO, jejichž imisní limity nejsou v území překračovány; bez rizika havárie nebo riziko havárie s možným malým krátkodobým znečištěním; potenciál nepatrného úniku látek poškozujících ozonovou vrstvu Země

+1

potenciál výrazného snížení imisní zátěže území (záměry malého rozsahu)

plochy bez negativního nebo jen s nepatrným potenciálem ovlivnění průběhu povodní; bez nakládání s vodami nebo jen v nepatrném rozsahu; bez rizika kontaminace vod nebo jen s nepatrným rizikem;

potenciál výrazného snížení imisní zátěže území (záměry velkého rozsahu)

ohrožení půd a narušení horninového prostředí není předpokládáno nebo je nepatrné

bez vlivu nebo jen nepatrné vlivy na odtokové poměry potenciál zlepšení jakosti a vydatnosti podzemních nebo povrchových vod; významné zlepšení odtokových poměrů na plochách malého rozsahu (např. revitalizace vodních toků, zlepšování retenční schopnosti krajiny)

+2

bez trvalého záboru, dočasný zábor bez negativního významného ovlivnění půd nebo trvalý zábor ZPF nebo PUPFL nepatrného rozsahu;

potenciál významného zlepšení jakosti a vydatnosti podzemních nebo povrchových vod;

potenciál výrazného zlepšení kvality půd a jejich ochrany na plochách malého rozsahu

potenciál výrazného zlepšení kvality půd a jejich ochrany na plochách velkého rozsahu

významné zlepšení odtokových poměrů na plochách velkého rozsahu (např. revitalizace vodních toků, zlepšování retenční schopnosti krajiny)

Strana 41


-2

příroda (biologická rozmanitost, fauna a flora)

krajina a kulturní dědictví

lidské zdraví a obyvatelstvo *

potenciál negativního ovlivnění zvláště chráněných území včetně území NATURA 2000, zvláště chráněných rostlin a živočichů a památných stromů;

potenciál zásadního poškození dominantních míst nebo znaků a hodnot krajinného rázu (výrazné narušení dálkových pohledů, rozsáhlé stavební plochy nebo výrazně nápadné zejména technické objekty ve volné krajině; zavádění nových výrazně odlišných měřítek ad.)

potenciál významného zvýšení hlukové zátěže případně vibrací (překročení závazných limitů nebo příspěvek od cca 20% hlukového limitu);

nahrazování rozsáhlých ploch ekologicky stabilních plochami nestabilními (snížení koeficientu ekologické stability na hodnotu 0,3 a nižší nebo příspěvek ke snížení o cca 0,5 bodu podle Míchal, 1985); potenciál významného poškození přírodě blízkých lokalit (včetně ÚSES, VKP, přírodních parků a volně rostoucích dřevin);

nahrazování malých ploch ekologicky stabilních plochami nestabilními nebo rozsáhlých stabilních ploch méně stabilními (snížení koeficientu ekologické stability na hodnotu 1 a nižší nebo příspěvek ke snížení o cca 0,1 bodu podle Míchal, 1985); potenciál malého poškození přírodě blízkých lokalit (včetně ÚSES, VKP, přírodních parků a volně rostoucích dřevin);

potenciál významného ohrožení nebezpečným zářením (ionizující, elektrické, magnetické ad.);

potenciál poškození nemovité kulturní památky nebo významných architektonických a urbanistických hodnot;

potenciál nakládání s nebezpečnými látkami velkého rozsahu (překročení limitů pro zařazení do skupiny A nebo B podle zákona o prevenci závažných havárií);

potenciál významného ohrožení archeologických lokalit;

potenciál významného ohrožení bezpečnosti (z dopravy ad.);

potenciál významného negativního zásahu do bioty a jejího prostředí -1

ÚP ÚNANOV

výrazně negativní vlivy na pohodu obyvatelstva (snížení rekreačního potenciálu ad.) potenciální poškození dominantních míst nebo znaků a hodnot krajinného rázu (lokální narušení dálkových pohledů; menší stavební plochy a nápadné objekty ve volné krajině, zavádění nových měřítek ad.;

potenciál malého zvýšení hlukové zátěže případně vibrací (příspěvek od cca 2% hlukového limitu)

potenciál poškození památky místního významu nebo ohrožení architektonických a urbanistických hodnot;

potenciál nakládání s nebezpečnými látkami menšího rozsahu (překročení cca 10 % limitní hodnoty pro zařazení do skupiny A podle zákona o prevenci závažných havárií, nakládání s látkami nebezpečnými pro lidské zdraví v množství nad cca 1 t);

potenciál poškození archeologických lokalit;

potenciál malého negativního zásahu do bioty a jejího prostředí

potenciál malého ohrožení nebezpečným zářením (ionizující, elektrické, magnetické ad.);

potenciál ohrožení bezpečnosti (z dopravy ad.); negativní vlivy na pohodu obyvatelstva (snížení rekreačního potenciálu ad.) 0

bez ovlivnění ekologické stability nebo nahrazování malých stabilních ploch plochami méně stabilními; potenciál nepatrného poškození přírodě blízkých lokalit;

bez významné změny krajinného obrazu; bez vlivu na památky a bez vlivu nebo se zanedbatelným vlivem na architektonické a urbanistické hodnoty a archeologické lokality;

bez zásahu nebo nepatrný zásah do bioty a jejího prostředí;

bez zvýšení hlukové zátěže nebo příspěvek do 2% hlukového limitu; bez ohrožení nebo zanedbatelné ohrožení nebezpečným zářením; bez nakládání nebo zanedbatelné nebezpečí při nakládání s nebezpečnými látkami; bez ohrožení bezpečnosti a bez vlivů nebo jen s nepatrnými vlivy na pohodu obyvatelstva

+1

nahrazování ekologicky nestabilních ploch plochami stabilními; potenciál zvýšení ochrany bioty a jejího prostředí

+2

nahrazování rozsáhlých ekologicky nestabilních ploch plochami stabilními; potenciál zvýšení ochrany bioty a jejího prostředí na plochách velkého rozsahu

pozitivní vliv na krajinný ráz;

potenciál snižování hlukové zátěže;

vytváření nových architektonických a urbanistických hodnot;

potenciální kladné sociální vlivy (zvýšení nabídky pracovních míst, rozšiřování občanské vybavenosti ad.);

potenciál zvýšení ochrany nemovitých památek významně pozitivní vliv na krajinný ráz;

potenciál zvýšení bezpečnosti a pohody obyvatelstva potenciál významného snižování hlukové zátěže; potenciální významné kladné sociální vlivy (zvýšení nabídky pracovních míst, rozšiřování občanské vybavenosti ad.); potenciál významného zvýšení bezpečnosti a pohody obyvatelstva

* V hodnocení vlivů na lidské zdraví a obyvatelstvo nejsou zahrnuty vlivy již vyhodnocené v jednotlivých složkách životního prostředí (např. vlivy na lidské zdraví způsobené znečištěním ovzduším jsou zahrnuty v hodnocení vlivů na ovzduší, vlivy na zdroje pitné vody jsou zahrnuty v hodnocení vlivů na vody apod.). Výše uvedená metodika nezahrnuje úplný výčet všech možných vlivů na jednotlivé složky ŽP a lidské zdraví a obyvatelstvo, ale snaží se postihnout především běžné vlivy a stanovit jejich varianty. Případné další významné vlivy spojené s jednotlivými záměry jsou uvedeny ve slovním hodnocení daného záměru. Uvedená metodika má přispět k objektivizaci prováděného hodnocení.

Strana 42


ÚP ÚNANOV

B. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY NEBO PTAČÍ OBLASTI Významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí soustavy Natura 2000 byl krajským úřadem JMK vyloučen v koordinovaném stanovisku k Návrhu zadání územního plánu Únanov. Krajský úřad uvedl, že návrh zadání ÚP Únanov řeší území, ve kterém se nachází evropsky významné lokality CZ0622162 Kopečky u Únanova a CZ0624106 Tvořihrázský les. Tyto lokality jsou však v návrhu zadání zařazeny jako limity využití území, které budou plně respektovány. Za tohoto předpokladu došel dotčený orgán k závěru, že záměr svou věcnou podstatou nemá potenciál způsobit přímé, nepřímé či sekundární vlivy na celistvost a příznivý stav předmětů ochrany uvedených evropsky významných lokalit. Z výše uvedeného důvodu nebylo hodnocení vlivů územního plánu Únanov na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti prováděno.

Strana 43


ÚP ÚNANOV

C. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH ORP Znojmo má zpracovány územně analytické podklady (dále jen „ÚAP“) z roku 2008, které byly v letech 2010 a 2012 aktualizované (Ekotoxa s r.o.). Rozbor udržitelného rozvoje území (dále jen „RURÚ“) zahrnuje zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stánek, příležitostí a hrozeb. Rozbor dále obsahuje vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel. Závěr rozboru tvoří určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci. Vlivy řešení Územního plánu Únanov na skutečnosti zjištěné v rámci RURÚ ORP Znojmo jsou hodnoceny podle jednotlivých témat. Přitom jsou uváděny fakta, která se dotýkají přímo obce Únanov nebo mohou chod obce ovlivnit. C1. Horninové prostředí a geologie SILNÉ STRÁNKY Rozvoj obce není omezen výskytem poddolovaných nebo sesuvných území. Výskyt řady místních ložisek nerostných surovin, jejichž ochrana je zajištěna stanovením CHLÚ PŘÍLEŽITOSTI x

SLABÉ STRÁNKY Omezení rozvoje obcí - bezprostřední blízkost poddolovaných území k zástavbě Těžba nerostných surovin může vést k záborům většího území. HROZBY x

Na území obce Únanov se nachází čtyři výhradní ložiska nerostných surovin, tři chráněná ložisková území a jeden dobývací prostor, která řešení ÚP Únanov respektuje. Navrhovaná zastavitelná plocha výroby a skladování je vymezena tak, aby do chráněného ložiskového území nezasahovala. Těžené plochy dobývacího prostoru jihozápadně od obce jsou zobrazeny jako plochy stabilizované. Územní plán umožňuje další těžbu v dobývacím prostoru návrhem ploch pro uvedený účel. Na území obce se nenachází žádná poddolovaná či sesuvná území.

C2. Vodní režim SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY Větší výskyt sklonitých pozemků v severozápadní části katastrálního území Vyhlášené zranitelné oblasti pro koncentrace dusičnanů v povrchových a podzemních vodách mimo jiné i v obci Únanov. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Podpora modernizace a rekonstrukce stávající Nárůst návalového množství dešťových vod kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na v často poddimenzovaných kanalizačních veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. soustavách v důsledku rozrůstajících se zpevněných ploch v sídelních oblastech.

Strana 44


ÚP ÚNANOV

Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou erozní ohrožeností (vysoký podíl sklonité orné půdy). Plocha sklonité orné půdy ve správním území obce Únanov činí 1,05 %. ÚP přebírá z dokončených KPÚ řešení protierozních opatření a dále je doplňuje především řešením ÚSES. Tím vytváří předpoklady pro řešení rizikových extrémních odtokových jevů – splavování půdy (vodní erozi). Jsou navrhovány protierozní meze a další přírodě blízké formace. Územní plán Únanov přispívá k zamezení zhoršení kvality podzemních vod dostupnými prostředky územního plánování. Vytváří předpoklady pro zákonnou likvidaci splaškových vod. Řešení předpokládá rozšíření splaškové kanalizace do zastavitelných ploch. S ohledem k širším vazbám v území vymezuje koridor pro umístění výtlaku splaškové kanalizace z obce Plaveč na ČOV Únanov. Vodní zdroje západně od obce včetně jejich ochranných pásem I. a II. stupně řešení ÚP Těšetice respektuje. Kvalita vody je dobrá. Splaškové vody v obci jsou odváděny do obecní ČOV. ÚP navrhuje prodloužení kanalizačního řadu do rozvojových lokalit a vhledem k očekávanému vyššímu objemu splaškových vod i rozšíření ČOV. Řešení ÚP Únanov předpokládá likvidaci dešťových vod přednostně vsakem na vlastním pozemku. U zastavitelných ploch bydlení stanoví maximální intenzitu zastavění stavebního pozemku tak, aby mohly být splněny zákonné požadavky na prokázání vyřešení vsakování dešťových vod. Záplavové území se v k.ú. Únanov nevyskytuje. C3. Hygiena životního prostředí SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY V roce 2006, 2008 a 2010 nebyly překročeny Na celém území SO ORP byl v letech 2006, 2008 hodnoty imisních limitů pro SO2, NO2, benzen, a 2010 překročen cílový imisní limit pro ochranu kadmium, arzen. ekosystémů a vegetace pro přízemní ozon (AOT40). V roce 2010 došlo k překročení imisních limitů pro polétavý prach a benzo(a)pyren. Přes 70 % obcí uvádí mírně znečištěné ovzduší, a to především z vytápění domácností a dopravy. Doprava je v řadě obcí uváděna jako zdroje znečištění ovzduší. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Využívání nejlepších dostupných technologií Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění v průmyslu, při vytápění domácností, důsledné domácností) v důsledku používání nešetrných uplatňování zásad správné zemědělské praxe technologií spalování a spoluspalování v zemědělství a využívání obnovitelných zdrojů komunálního odpadu. energie. Výsadba ochranné zeleně okolo průmyslových areálů pro zachytávání prašného znečištění.

Strana 45


ÚP ÚNANOV

V obci Únanov bylo zjištěno znečistění ovzduší z dopravy, v zimě z vytápění domácností a prachem z polí. Územní plán nenavrhuje žádnou významnější komunikaci. Opatření proti větrné erozi jsou navrženy v rámci ÚSES. Celá obec je plynofikována. Územní plán předpokládá rozšíření rozvodů plynu do zastavitelných ploch. Územní plán navrhuje plochu s izolační zelení kolem návrhových ploch pro výrobu a skladování. Navrhovaná opatření by měla mít pozitivní vliv na zlepšení kvality životního prostředí v obci. C4. Ochrana přírody a krajiny SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY Ekologická stabilita SO ORP Znojmo je nízká – KES = 0,45 (většina obcí spadá do území ekologicky nestabilního a málo stabilního). Velké množství chráněných území zajišťuje Velice nízká ekologická stabilita u řady obcí, ochranu stávajících přírodních hodnot v území. která je dána převážně zemědělským charakterem oblasti. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Kvalitní péče o chráněná území. Urbanizace volné krajiny. Fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami. Realizace v současnosti nefunkčních prvků systému ekologické stability. Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území Řešení ÚP Únanov respektuje chráněná území (evropsky významné lokality Kopečky u Únanova, Tvořihrázský les, přírodní památku Losolosy). Předpoklady pro zvýšení ekologické stability území zajišťuje návrh územního systému ekologické stability. Komplexní pozemkové úpravy byly na území obce již v minulosti ukončeny. Územní plán respektuje plán společných zařízení, který je součástí KPÚ a doplňuje ho. Územní plán navrhuje zastavitelné plochy výhradně ve vazbě na zastavěné území. Navrhované doplnění cestní sítě v krajině vychází z řešení KPÚ. Celkový vliv ÚP na ochranu přírody a krajiny bude pozitivní. C5. Zemědělský půdní fond (ZPF) a pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) SILNÉ STRÁNKY Vysoký podíl kultury orná půda a speciálních kultur (vinice, ovocné sady).

SLABÉ STRÁNKY Výrazně nerovnoměrné zastoupení lesů v SO ORP Znojmo. Obce s nízkým podílem lesa. (Únanov 1,4 %)

Strana 46

ÚP ÚNANOV

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ PŘÍLEŽITOSTI Zalesňování vhodných pozemků, které již neslouží zemědělské výrobě.

HROZBY Zábory zemědělské půdy.

Ze severu, z jihu a jihovýchodu zasahují k okraji obce kvalitní půdy I. a II. třídy ochrany. Vzhledem k morfologii krajiny a snaze navrhovat zastavitelné plochy tak, aby navazovaly na stávající zastavěné území, neboť v zastavěném území se další rozvojové plochy nenabízí, se nebylo možné záboru kvalitní zemědělské půdy vyhnout. V případě zastavitelných ploch pro bydlení v rodinných domech lze předpokládat, že podstatná část pozemků bude ponechána jako ZPF – zahrada. Územní plán nenavrhuje nové samostatné plochy lesa. Připouští v plochách zemědělských, přírodních a smíšených nezastavěného území změnu druhu pozemku, pokud přispěje ke zvýšení ekologické stability krajiny. Takovou změnou může být i zalesnění. Navrhované změny v území nezasahují do lesních pozemků. Celkový vliv na ZPF bude negativní vzhledem k záborům kvalitní půdy. C6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Relativně vysoké pokrytí silniční sítí vzhledem k charakteru osídlení Územím SO ORP Znojmo probíhá dopravní propojení ve směru severozápad-jihovýchod (I/38), jež je součástí tahu E59 sítě evropských silnic s napojením na Rakousko. Relativně nízká intenzita silničního provozu na většině území. Vysoký podíl plynofikace obcí SO ORP Znojmo přesahující republikový průměr. Území regionu je vzhledem k vzájemné blízkosti napájecích bodů dostatečně zásobováno elektrickou energií. Využívání alternativních zdrojů energie – větrné i solární elektrárny

Špatná dostupnost na síť dálnic a rychlostních komunikací. Špatný technický stav stávající silniční sítě, dlouhodobě zanedbaná údržba a opravy

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Problematický dopravně-bezpečností stav na některých frekventovaných křižovatkách. V asi desetině obcí stále chybí dobudovat veřejný vodovod Jen necelá polovina obcí je řádně odkanalizována pomocí kanalizace zakončené na ČOV Časté fotovoltaické elektrárny realizované na úkor záboru ZPF Další zhoršování technických parametrů silnic II. a III.třídy vlivem odkládání oprav a neřešení špatných směrových a šířkových poměrů Úbytek orné půdy a devastace krajiny v důsledku rozšiřování počtu velkých solárních elektráren

Dopravní síť zůstává stabilizovaná. Samostatné plochy pro nové silnice či jejich úpravu navrhovány nejsou. Územní plán umožňuje při úpravě dopravně technických parametrů silnic ve stávající trase i zásah mimo silniční pozemek. Nové místní komunikace územní plán předpokládá pro napojení zastavitelných ploch pro bydlení. Strana 47


ÚP ÚNANOV

Technická infrastruktura je na území obce dostatečná. V celé obci je proveden vodovod pro veřejnou potřebu, který je zásoben pitnou vodou ze skupinového vodovodu Znojmo. Celá obec je elektrifikována a plynofikována. V obci je dostupný rozvod splaškové kanalizace s napojením na vlastní ČOV. Na území obce se nachází fotovoltaická elektrárna o ploše cca 4,5 ha. Z části je umístěna ve stávajícím zemědělském a výrobním areálu. Nové samostatné plochy pro FVE navrhovány nejsou, umístění fotovoltaických elektráren je přípustné ve stabilizovaných i návrhových plochách výroby a skladování a dále na střechách popř. fasádách budov v plochách jiného využití. S větrnými elektrárnami se na území obce Únanov nepočítá. Rozvoj a stav dopravní a technické infrastruktury lze hodnotit jako pozitivní především pro ekonomický pilíř. C7. Sociodemografické podmínky SILNÉ STRÁNKY Růst počtu obyvatel u naprosté většiny obcí, zejména příměstských obcí Vysoký přirozený přírůstek obyvatelstva v SO ORP v posledních letech. Snížení indexu stáří v období 2009 – 2011. Výrazné zlepšení vzdělanostní struktury obyvatelstva. Dobrá obsazenost kapacit mateřských škol.

SLABÉ STRÁNKY Slabá vzdělanostní struktura Znojemska v porovnání s ČR i Jihomoravským krajem. Málo volných míst v mateřských školách. Nevyužitá kapacita základních škol. Nedostatečná infrastruktura sociálních služeb pro seniory. Malý počet obyvatel venkovských sídel oslabuje jejich udržitelnost (co se týče sociálního pilíře).

Dlouhodobě příznivá věková struktura obyvatel většiny obcí. PŘÍLEŽITOSTI Využití obytné atraktivity jako předpokladu růstu počtu obyvatel (rozvoje bydlení a migrace obyvatel do většiny obcí). Oproti úrovni ČR a Jihomoravského kraje podíl obyvatelstva s vysokoškolským vzděláním roste rychleji. Provázanost územního plánování s komunitním plánováním (stárnutí obyvatel). Projektové záměry obcí na doplnění sociální infrastruktury pro seniory.

HROZBY Dlouhodobý pokles počtu obyvatel ve Znojmě a málo atraktivních obcích. Dlouhodobé zaostávání ve vzdělanosti obyvatel, zejména u menších, z hlediska bydlení neatraktivních, obcí. Nadměrné stárnutí obyvatel ve vybraných obcích, sídlech a lokalitách.

Vývoj počtu obyvatel obce Únanov má v posledních deseti letech stoupající tendenci. V období od roku 2002 do roku 2012 přibylo celkem 88 obyvatel. Obec Únanov má příznivou věkovou strukturu obyvatel, i když index stáří se ve srovnání s rokem 2001 mírně zvýšil. Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob se podle údajů ze sčítání 2001 a 2011 zvýšil více jak dvakrát, přesto je podíl osob s vysokoškolským vzděláním v ÚAP ORP Znojmo hodnocen jako nízký (5,8 % vzhledem k celkovému počtu obyvatel starších 14 let). V obci je základní škola (1. – 5. ročník) a mateřská škola. Jejich kapacita vyhovuje potřebám obce.

Strana 48


ÚP ÚNANOV

ÚP vytváří územní předpoklady pro stabilizaci obyvatel v obci a jejich navýšení, pro zastavení trendu zvyšování indexu stáří (tj. podílu poproduktivní a předproduktivní složky populace) a pro zvýšení podílu vysokoškolsky vzdělaných osob návrhem ploch pro bydlení. V případě potřeby zlepšení sociálních služeb pro seniory umožňuje územní plán realizovat v navrhované ploše občanského vybavení i domov pro seniory. ÚP navrhuje i plochy výrobní pro podporu pracovních příležitostí v místě. C8. Bydlení SILNÉ STRÁNKY Rostoucí počet trvale obydlených domů a bytů v zázemí Znojma a Hrušovan nad Jevišovkou – atraktivní území pro trvalé bydlení Relativně nízký podíl neobydlených domů

SLABÉ STRÁNKY Majetková nevyrovnanost obcí – obce nevlastní dostatek pozemků, které by mohly sloužit k rozvoji nového bydlení Zvýšený podíl domů postavených před druhou světovou válkou na celkovém počtu domů Prostorová a časová nerovnoměrnost nové bytové výstavby

Vysoký průměrný roční počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel Vysoký počet bytů v soukromém vlastnictví dokládající silný ekonomický potenciál populace PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Úprava územního plánu pro rozvoj ekonomických Stárnutí či chátrání domovního a bytového fondu aktivit a vymezení ploch pro výstavbu nových bytů v územně plánovací dokumentaci obcí Nekontrolovaná výstavba (urban sprawl) na Možnosti polyfunkčního využití objektů k plochách, které nejsou vymezeny územním bydlení a podnikání plánem Větší využití neobydlených domů pro rekreační účely

Počet nově dokončených bytů závisí zejména na aktuální hospodářské situaci. ÚP podporuje novou výstavbu vymezením ploch pro bydlení v rozsahu přiměřeném velikosti, významu a situování obce. Obec Únanov má vzhledem ke své poloze a vybavenosti dobrý rozvojový potenciál. Leží v tzv. příměstském pásu města Znojma. Od Znojma je vzdálena 8 km, dojížďková vzdálenost činí cca 15 minut. Znojmo je z Únanova dobře dostupné i hromadnou dopravou. S městem Znojmem je obec spjata v oblasti pracovních příležitostí, školství, vyšší občanské vybavenosti a kulturního vyžití. Výhodou obce je fungující technické vybavení (voda, kanalizace, plyn) a dobrá nabídka občanského vybavení (nejen mateřská škola, základní škola do 5. stupně, pošta, obchod, ale i letní koupaliště sportovní areál). Územní plán umožňuje využít plochy bydlení i pro ekonomické aktivity, které jsou s bydlením slučitelné. C9. Rekreace SILNÉ STRÁNKY Příznivé lokalizační rekreační předpoklady SO

SLABÉ STRÁNKY Omezené přírodní rekreační předpoklady obcí

Strana 49

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ORP Znojmo v centrální a západní části území. Celostátně významná střediska letní rekreace u vody v okolí Vranovské přehrady. U většiny obcí SO ORP Znojmo možnosti dalšího rozvoje individuální rekreace (kromě obcí s hodnotou ukazatele turistického a rekreačního zatížení nad 100). Předpoklady a navazující rozvoj nových forem cestovního ruchu a rekreace opírající se o vinařství, cykloturistiku a agroturistiku. Využití uvolněných kapacit trvalého bydlení k rekreačním účelům i u méně atraktivních obcí. PŘÍLEŽITOSTI Dokončení silnice R 52 (resp. A 5 na rakouské straně) podpoří dostupnost Znojemska pro rakouské i české turisty.

ÚP ÚNANOV

ve východní části SO ORP Znojmo, zejména na Hrušovansku.

Přetrvávající nedostatečná kvalita ubytovacích kapacit v celém správním obvodu.

HROZBY Blízkost významného rekreačního střediska na rakouské straně Laa an der Thaya může být konkurencí pro turismus na Znojemsku.

Obec Únanov nemá dobré přírodní a infrastrukturní předpoklady rekreace, i když v letních měsících nabízí k využití koupaliště s kempem. Z hlediska širších vazeb se předpokládá využití rekreačního potenciálu blízkých území (Tvořihrázský les, NP Podyjí, Přírodní park Jevišovka, rekreační nabídka města Znojma a jeho okolí apod.). Na území obce Únanov není značena žádná turistická trasa. Cyklotrasa vede po silnici II. třídy ze Znojma na Hluboké Mašůvky, která prochází při západní hranici katastrálního území Únanov. Územní plán umožňuje využít pro pěší turistiku, cyklo či hipoturistiku síť polních a lesních cest, účelových komunikací a v nezbytných případech i silnic. Pro potřeby krátkodobé rekreace slouží stávající zahrady. Územní plán navrhuje pouze tři menší plochy pro podporu krátkodobé rekreace. Vliv ÚP na rozvoj rekreace je v rámci možností obce pozitivní. C10. Hospodářské podmínky SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Vysoká daňová výtěžnost - 10,55 tis. Kč na Vyšší průměrná roční míra nezaměstnanosti. obyvatele (nejvyšší v obcích Chvalovice (39), Podhradí n. D. (24,8), Únanov (20,1), Onšov (19,6), Chvalatice (17,8) a Lubnice (17,3)). Nárůst ekonomických subjektů. Nedostatek pracovních příležitostí. Příznivé předpoklady pro rozvoj ekologických a Brownfield – bývalý statek. mimoprudukčních forem zemědělství. Dobrá dopravní dostupnost. PŘÍLEŽITOSTI Využití brownfields k podnikatelským účelům.

HROZBY Pokračující úbytek počtu volných pracovních míst.

Územní plán podporuje hospodářský rozvoj obce, vznik nových pracovních příležitostí a snížení nezaměstnanosti návrhem ploch výroby a skladování. Plochy smíšené výrobní Strana 50


ÚP ÚNANOV

umožňují podnikatelskou činnost, které nebude zatěžovat blízké plochy bydlení. Plochu s bývalým statkem navrhuje k přestavbě na plochu smíšenou obytnou, která připouští využití pro ekonomické aktivity, které nebudou rušit pohodu bydlení. Navržené řešení vytváří územní předpoklad pro možné zvýšení počtu pracovních příležitostí přímo v obci. Má tedy pozitivní vliv na rozvoj ekonomického potenciálu území a na sociální pilíř.

D. PŘÍPADNÉ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA JINÉ SKUTEČNOSTI OVLIVNĚNÉ NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM, AVŠAK NEPODCHYTITELNÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH, NAPŘÍKLAD SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V DOPLŇUJÍCÍCH PRŮZKUMECH A ROZBORECH Vliv návrhu Územního plánu Únanov na jiné skutečnosti, než na ty, které byly zjištěny v územně analytických podkladech, nebyl zaznamenán. Vyhodnocení vlivu na skutečnosti zjištěné v územně analytických podkladech je obsaženo v předchozí kapitole.

Strana 51


ÚP ÚNANOV

E. VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ OBSAŽENÝCH V PÚR A ZÚR Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánovaní obsažených v Politice územního rozvoje (dále jen „PÚR“) Priority jsou označeny totožně s PÚR. (14) ÚP vytváří podmínky pro ochranu a rozvoj přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území, včetně archeologického dědictví a zachovává ráz stávající urbanistické struktury. Řešení územního plánu respektuje přírodní a kulturní hodnoty na území obce, jejichž ochrana vyplývá z příslušných právních předpisů a i přírodní hodnoty, které byly na řešeném území identifikovány a jejichž ochrana není právně zajištěna. Zohledněny jsou území s archeologickými nálezy. Stanovenými podmínkami jsou vytvořeny předpoklady pro ochranu urbanistické struktury zejména jádra obce (udržení charakteru zástavby, její výškové hladiny, ochrana dominanty obce – kostela sv. Prokopa). (15) Návrhem nového využití, přestavbou téměř nevyužívaného areálu bývalého statku předchází územní plán prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. (16) Územní plán řeší území komplexně a vyváženě. Neupřednostňuje jednostranné požadavky, které by ve svých důsledcích zhoršily stav i hodnoty území. Hodnoty území jsou důsledně respektovány, stanovenými podmínkami je zajištěna jejich ochrana. (17) ÚP vytváří podmínky pro nové pracovní příležitosti návrhem ploch výroby a skladování a ploch smíšených výrobních. (18) ÚP podporuje polycentrický vývoj sídelní struktury návrhem zastavitelných ploch pro bydlení. Obec Únanov leží v tzv. „příměstském pásu města Znojma“, nabízí bydlení v klidných polohách blízkých přírodě, které v městě Znojmě chybí. (19) ÚP vytváří předpoklady pro polyfunkční využití areálu bývalého statku ve východní části Únanova. Navrhuje jeho přestavbu na plochu smíšenou obytnou. (20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, nejsou navrhovány. Územní podmínky pro implementaci a udržování ekologické stability vytváří územní plán řešením územního systému ekologické stability. (21) ÚP respektuje veřejnou zeleň v sídle, podmínkami zajišťuje její ochranu a umožňuje její rozvoj a zkvalitňování. (22) ÚP vytváří podmínky pro rozvoj cestovního ruchu návrhem plochy občanského vybavení, na kterou je možné, pokud to bude potřebné, rozšířit sousední rekreační a sportovní areál s letním koupalištěm a kempem. Umožňuje využít pro pěší, cyklo i hipoturistiku cestní síť v krajině. (23) Předpoklady pro zlepšení prostupnosti krajiny jsou vytvořeny návrhem cest v krajině. Územní plán umožňuje realizaci i dalších nezakreslených cest v krajině, pokud to bude potřebné. Strana 52


ÚP ÚNANOV

(24) Koncepci dopravní infrastruktury není třeba na území obce měnit. Stávající dopravní dostupnost obce je dostatečná. (25) ÚP přebírá z dokončených komplexních pozemkových úprav plochy vymezené pro realizaci opatření proti erozi. Umožňuje další potřebná protierozní opatření ve všech plochách nezastavěného území. Ochranu území před přívalovými srážkami a zvýšení retenčních schopností území řeší ÚP návrhem územního systému ekologické stability. (26) Záplavové území není v řešeném území stanoveno. (27) ÚP navrhuje na svém území v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje a dokumentací k územnímu řízení koridor pro umístění výtlačného řadu splaškové kanalizace ze sousední obce Plaveč, který bude napojen a kanalizační systém obce Únanov s čistěním odpadních vod na ČOV ve východní části obce. (28) Rozvoj obce je navrhován tak, aby byla zajištěna kvalita života obyvatel. Zastavitelné plochy jsou navrženy s ohledem k potřebám obce a jejímu předpokládanému „udržitelnému“ rozvoji. (29) Dopravní dostupnost obce je vyhovující i pro navržený rozvoj obce. (30) V ÚP je vymezen koridor pro již zmiňovaný výtlačný řad splaškové kanalizace, který bude přivádět splaškové vody z obce Plaveč na ČOV Únanov. V dalším nebylo třeba koncepci technické infrastruktury měnit. (31) ÚP stabilizuje stávající fotovoltaickou elektrárnu na území obce. Připouští rozvoj uvedeného druhu výroby el. energie v plochách výroby a skladování a na střechách, popř. fasádách budov v plochách ostatního způsobu využití. Plochy pro větrné elektrárny vymezovány nejsou. (32) ÚP umožňuje stanovenými podmínkami přestavby stávajícího nevyhovujícího bytového fondu. Plochy přestavby z uvedeného důvodu navrhovány nejsou. Jihomoravský kraj nemá v současné době platné zásady územního rozvoje. Zásady územní rozvoje Jihomoravského kraje (dále jen „ZÚR JMK“), které byly Zastupitelstvem Jihomoravského kraje vydány dle 22. 9. 2011 a nabyly účinnosti 17. 2. 2012, byly rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 21.6.2012, který nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, zrušeny.

F. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ – SHRNUTÍ

F.I. Vyhodnocení vlivů územního plánu na zlepšování územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a jejich soulad¨

Strana 53


ÚP ÚNANOV

Stavebním zákonem je udržitelný rozvoj území charakterizován vyváženým vztahem podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Návrh územního plánu vychází z výsledků rozboru udržitelného rozvoje území (dále jen „RURÚ“), který je součástí územně analytických podkladů ORP Znojmo (dále jen „ÚAP ORP“) po druhé aktualizaci. Podle RURÚ byly na území obce Únanov kladně hodnoceny všechny tři části udržitelného rozvoje území. Nejvyšší hodnoty dosáhl pilíř sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel území), následoval pilíř environmentální (příznivé životní prostředí), nejhůře byl hodnocen pilíř ekonomický (hospodářský rozvoj). Jednotlivé oblasti byly sledovány a hodnoceny pomocí sady indikátorů stanovených pro jednotlivé tématické oblasti dané vyhláškou 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. I přes celkové kladné hodnocení jednotlivých pilířů dosáhly v území některé indikátory záporných hodnot. Byl zjištěn nízký koeficient ekologické stability řešeného území, nedostatečné přírodní předpoklady rekreace, vyšší míra nezaměstnanosti, malá nabídka pracovních příležitostí v obce a malý podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Na uvedené skutečnosti ÚP Únanov reagoval. podmínky pro příznivé životní prostředí I když byl environmentální pilíř hodnocen celkově kladně, výrazně záporné hodnoty dosáhl koeficient ekologické stability krajiny. Koeficient ekologické stability krajiny (dále jen „KES“) vyjadřuje podíl ploch ekologicky stabilních a ploch ekologicky nestabilních. Mezi plochy ekologicky stabilní patří lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy. Plochy ekologicky nestabilní představuje orná půda, chmelnice, zastavěné plochy a ostatní plochy. Na katastrálním území obce Únanov dosáhl KES hodnoty 0,09. Území je zařazeno do krajinného typu A – krajina zcela přeměněná člověkem – území nestabilní – nadprůměrně využívané území s jasným porušením přírodních struktur (klasifikace dle Ing. Igora Míchala, 2003). Územní obce Únanov tvoří převážně zemědělsky obdělávaná krajina jen s malým podílem lesních porostů, zahrad a sadů, luk a pastvin, vinic, vodních ploch. Rozsáhlé lesní plochy přiléhají ke katastrálnímu území Únanov z východu (Tvořihrázský les) a ze severu (lesní komplex Jankovec). Proto lze říci, že hodnocení ekologické stability pouze izolovaného území obce Únanov bez okolních vazeb je zavádějící. Pokud by obec byla hodnocena v širších souvislostech, dosáhl by koeficient ekologické stability daleko příznivějších hodnot. Územní plán řeší posílení ekologické stability území návrhem územního systému ekologické stability tj. návrhem soustavy biocenter propojených biokoridory, která je doplněna interakčními prvky (doprovodnou zelení podél cest, zelenými pásy v krajině ke zvýšení retenční schopnosti území atp). podmínky pro hospodářský rozvoj Jako celek byl hospodářský pilíř hodnocen v rozboru udržitelného rozvoje kladně. Na zjištěnou vyšší míru nezaměstnanosti a nízkou nabídku pracovních příležitostí v obci reaguje územní plán návrhem ploch pro výrobu v sousedství stávajících výrobních ploch při jižním okraji obce a na volné ploše bývalého lomu při severním okraji obce. Další podnikatelskou činnost umožňuje při dodržení zásad uvedených v podmínkách využití příslušných ploch i v plochách určených prioritně pro bydlení či občanskou vybavenost. Možnosti územního plánu vytvořit předpoklady pro zlepšení přírodních předpokladů rekreace jsou omezené. Územní plán podporuje zvýšení atraktivity území návrhem územního systému ekologické stability.

Strana 54


ÚP ÚNANOV

podmínky pro soudržnost společenství obyvatel Pilíř sociodemografický dosáhl v území nejvyššího hodnocení. Zaznamenán však byl nižší podíl vysokoškolsky vzdělaných osob. Vzdělanost obyvatel patří mezi sledované indikátory, představuje významný rozvojový předpoklad, faktor ovlivňující hospodářské podmínky i soudržnost obyvatel obce. S rostoucí vzdělaností významně klesá nezaměstnanost a je posilován občanský a individualistický charakter sociálních vazeb místních komunit. Podle statistických údajů dochází v posledních letech k migraci této skupiny obyvatel do vesnických sídel situovaných poblíž měst s dobrým technickým a občanským vybavením. Předpoklady pro posílení podílu vysokoškolsky vzdělaných osob vytváří územní plán návrhem ploch pro bydlení v rozsahu, který zabezpečí rozvoj této složky v dlouhodobém horizontu. F.II. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území - shrnutí ÚP Únanov vytváří prostřednictvím navrhovaných záměrů předpoklady pro zlepšení hospodářských podmínek, soudržnosti společenství obyvatel obce a podmínek pro příznivé životní prostředí. Zčásti nepříznivý vliv však bude řešení územního plánu na podmínky pro příznivé životní prostředí Přes veškerou snahu nebylo možné se vyhnout záboru zemědělské půdy, neboť zastavěné území je až na několik proluk souvisle zastavěno. Navrhované lokality záboru ZPF jsou dle možnosti co nejmenší, vždy v přímé návaznosti na stávající zastavěné území. Vlastní zábory půdy však budou mnohem menší, než je rozsah zastavitelných ploch. Většina zabíraných ploch pro bydlení budou zahrady rodinných domů – tedy stále zemědělská půda . Lze konstatovat, že ÚP je pro obec přínosem, vklad navrženého řešení převáží nad jeho možnými negativními dopady (zábor kvalitní zemědělské půdy). Realizací záměrů uvedených v ÚP by neměly být ohroženy podmínky života budoucích generací.

Strana 55

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

Recommend Documents