VYHODNOCENÍ PRŮZKUMU MEZI OBYVATELI SÍDLIŠTĚ NOVODVORSKÁ V RÁMCI PROJEKTU ČISTÁ PRAHA 4
Vypracovala: Agora Central Europe Petra Rezka 12 140 00 Praha 4 www.agora-ce.cz
Vyhodnocení dotazníkového šetření květen 2009
OBSAH strana 1. Metodologie průzkumu …..………………………...……………..……………………………..…
3
2. Informace o dotázaných – aneb kdo nám odpověděl …………………………………………….
4
3. Spokojenost s bydlením na sídlišti Novodvorská …………..……………………...………..……
6
4. Spolupráce obyvatel ……………………………………..…..……….…………………..………..
8
5. Čistota a nakládání s odpady …………………………..…………………………………….……
10
6. Trávení volného času …………………………………..……….……………………..…………..
13
7. Informovanost a komunikace s ÚMČ Praha 4 …...………………………………....……………
14
8. Shrnutí ………………..….………………………………………………………………………….
16
2
Vyhodnocení dotazníkového šetření květen 2009 1. Metodologie průzkumu Projekt běží od roku 2008. V letošním roce se začalo přípravou dotazníku pro názorový průzkum mezi obyvateli. Dotazníky pak byly cíleně distribuovány do všech domácností v dané lokalitě. Jejich sběr byl ukončen 5. května 2009. Celkem bylo do domácností distribuováno přibližně 7 000 ks dotazníkových archů, z čehož se do předem připravených a označených boxů vrátilo 356 správně vyplněných dotazníků. Dále si bylo možno na webové adrese www.praha4.cz stáhnout dotazník v elektronické podobě, vyplnit ho a zaslat do předem určené emailové schránky, či si osobně vyzvednout prázdný dotazníkový arch v podatelně Městského úřadu. Smyslem celého projektu je dát co největšímu počtu občanů z celého města možnost ovlivnit jak řešení konkrétních problémů jejich každodenního života v okolí místa bydliště, ale také se podílet na rozhodnutích týkajících se budoucnosti města a jeho rozvoje. Cílem názorového průzkumu bylo zjistit názory obyvatel města ohledně otázek vzhledu veřejných prostranství na sídlišti Novodvorská, dále jsme se ptali, co si obyvatelé myslí o jeho čistotě a nakládání s odpady, jak tráví volný čas a jakým způsobem jsou informováni o dění v MČ Praha 4. Názorový průzkum měl anketní charakter, což znamená, že: každá domácnost obdržela jeden tištěný dotazník s tím, že v případě potřeby byly další dotazníky k dispozici v podatelně ÚMČ a volně ke stažení na internetových stránkách města. Občané následně vhazovali vyplněné dotazníky do připravených boxů umístěných na často navštěvovaných místech, pro dotazníkovou akci neexistoval žádný výběrový vzorek občanů, kteří by měli být osloveni. Rozhodnutí vyplnit a odevzdat dotazník tak bylo na uvážení každého občana, resp. domácnosti, s ohledem na výše uvedené faktory nelze tento průzkum považovat za zcela reprezentativní profil názorů občanů MČ Praha 4. Můžeme ale tvrdit, že každý dostal stejnou možnost účastnit se dotazníkové akce a předpokládáme, že získané odpovědi představují názory aktivních a zainteresovaných obyvatel Prahy 4. Celkem se vrátilo 356 vyplněných dotazníků.
3
Vyhodnocení dotazníkového šetření květen 2009 2. Informace o dotázaných – aneb kdo nám odpověděl Všeobecně se dá říci, že v rámci průzkumu odevzdali vyplněné dotazníky občané, kteří žijí na sídlišti Novodvorská již řadu let. Více jak tři čtvrtiny dotázaných (80 %) zde žijí déle než 15 let, oproti tomu necelých 7 % respondentů bydlí na sídlišti Novodvorská méně než 5 let (viz Tabulku 1). Nahlédneme-li blíže na místo obyvatel, kteří nám odpověděli, zjistíme že na anketu reagovali především lidé žijící v lokalitě ohraničené ulicemi Novodvorská, Nad Koupadly a Vavřenova, včetně ulice Jílovské (55 %). Třetina respondentů bydlí v lokalitě od ulice Novodvorské směrem k ulici Nad Lesním divadlem, včetně ulice Němčické. Necelá desetina (9 %) odpovědí pochází od obyvatel ulice Údolní, 3 % tvoří lidé z ulic Psohlavců a ulice Vrbovy. Výzkum se skutečně týká obyvatel sídliště Novodvorská, neboť pouze jediný dotázaný bydlí mimo (viz Tabulku 2).
Tabulka 1 – Délka bydlení na sídlišti
Tabulka 2 – Část sídliště, kde dotázaný bydlí
Novodvorská
délka pobytu
četnost v %
méně než 5 let
7
od Novodvorské k Nad Lesním divadlem (+
5 – 15 let
13
Němčická)
33
více než 15 let
80
neví
0
mezi Novodvorskou, Nad Koupadly a Vavřenovou (+ Jílovská)
55
celkem
100
část města
četnost v %
Údolní ulice
9
ulice Psohlavců a Vrbova
3
mimo sídliště Novodvorská
0
neuvedlo
0
celkem
100
Na otázky odpovídali lidé všech věkových kategorií. Nejvýrazněji jsou zastoupeny věkové kategorie od 56 let výše, ovšem poměrně výrazně jsou zastoupeni i občané mezi 36 a 45 lety (15 %). Nejméně často se průzkumu účastnili respondenti pod 25 let věku. Zapojení mladých lidí tedy nebylo příliš silné (ostatní viz Graf 1).
Graf 1 - Věková struktura dotázaných (v %) 35
30,1%
30 25 20 15
8,7%
10 5
0,6%
1,7%
méně než 18
18 - 25
18,8%
16,9%
15,2% 7,3%
0 26 - 35
36 - 45
4
46 - 55
56 - 65
66 - 75
více než 75
Vyhodnocení dotazníkového šetření květen 2009 Tabulka 3 – Zaměstnání respondentů Dotazník vyplnilo 30 % mužů a 70 %
zaměstnání
četnost v %
pracující/zaměstnanec
30
student/ka
1
také mezi 56–75 lety. Co se vzdělání týče, nejčastěji odpovídali
podnikatel/ka
2
důchodce (starobní nebo invalidní)
61
lidé se středoškolským vzděláním s maturitou nebo vyšším odborným (celkem 45 %), značnou
v domácnosti
4
nezaměstnaný/á
1
část respondentů ovšem tvořili také vysokoškoláci
neuvedeno
1
(32 %). Vyučení a středoškolsky vzdělaní bez maturity tvoří 18 % respondentů a nejmenší
celkem
žen. Nejvyšší podíl žen byl zaznamenán mezi respondenty ve věkových kategoriích do 45 let a
100
zastoupení (5 %) měli lidé se základním vzděláním (viz Graf 2). Nejvíce zastoupenou skupinou byli v anketě důchodci (celých 61 %). Necelou třetinu dotázaných potom představovali pracující nebo zaměstnanci. Ostatní kategorie zaměstnání (podnikatelé, studenti nebo ženy v domácnosti) již nebyly zastoupeny příliš často (viz Tabulku 3).
Graf 2 - Vzdělání respondentů -vysoko školské 32%
, vyučen střední bez maturity 18%
základní 5%
střední s maturitou 45%
N = 348
Tabulka 4 – Složení domácnosti Nejvíce dotázaných (asi 37 %) žije v domácnosti s manželem či partnerem bez dětí – jedná se v tomto
složení domácnosti
četnost v %
jednotlivec
28
případě především o důchodce (ve věku 66–75 let). Významnou část respondentů (28 %) také tvoří lidé, kteří
oba rodiče s dítětem
20
žijí samostatně – jedná se především o ženy starší 56 let, ale jsou mezi nimi i lidé ve věku 26–35 let. Ve 20 %
jeden rodič s dítětem
4
manželé bez dětí
37
vícegenerační domácnost
8
jiný typ
1
bez odpovědi
2
domácností žijí oba rodiče s dítětem nebo více dětmi – většina těchto dotázaných pochází z věkové skupiny 36– 45 let. Četnosti ostatních typů domácností jsou znázorněny
celkem 100 v Tabulce 4. Poměr jednotlivých typů domácností je ovlivněn větším zastoupením důchodců ve zkoumaném vzorku, věkové zastoupení v těchto kategoriích se však neodchyluje od běžného stavu a je v souladu s obecným trendem ve způsobu bydlení. Další charakteristikou, kterou jsme u respondentů zjišťovali, bylo, zda mají či nemají ve své domácnosti psa. 16 % dotázaných uvedlo, že psa má, jedná se nejvíce o lidi starší – ve věku 56–75 let, z hlediska práce jde o zaměstnance a důchodce. Do domácnosti si pořizují psa především lidé žijící sami (38 % ze všech majitelů), ale
5
Vyhodnocení dotazníkového šetření květen 2009 také spolu žijící partneři (bez dětí) nebo rodiče s dětmi – samotný rodič s dítětem si
naopak
pořídí
psa
jen
Graf 3 - Psi v domácnostech respondentů má psa nemá psa 16% 84%
velmi
výjimečně. Žádný rozdíl mezi muži a ženami ani ve vzdělání majitelů psů výzkum neukázal. N = 353
3. Spokojenost s bydlením na sídlišti Novodvorská Nejprve jsme se respondentů zeptali, jak jsou
Graf 4 - Hodnocení změn
spokojeni se změnami, ke kterým v posledních zhruba třech letech došlo v okolí jejich bydliště.
zůstalo stejné 20%
Pozitivní zprávou je, že naprostá většina lidí byla spokojena – podle 63 % se okolí změnilo k lepšímu, 20 % uvedlo, že vše zůstalo asi tak stejné. Nespokojených bylo jen 16 % dotázaných, podle nichž se jejich okolí zhoršilo (viz Graf 4). Většina nespokojených (přes 55 %) pochází z lokality ohraničené ulicemi
zhoršilo 16% zlepšilo 63%
nevím 1%
N = 352
Novodvorská, Nad Koupadly a Vavřenova (včetně ulice Jílovské), kde žijí již déle než 15 let. Dále jsme se lidí ptali, co se jim na sídlišti Novodvorská líbí, jaké jsou podle nich jeho přednosti. Nejvíce dotázaných uvedlo dobré nákupní možnosti (81 %), dostatek zeleně (45 %), dobrou dostupnost centra (44 %), klidné bydlení nebo dostatečné množství míst pro odpočinek a procházky (39 %) – další viz Graf 5. Vícekrát byl ještě zmíněn blízký vodní areál. Graf 5 – Přednosti sídliště Novodvorská 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
81%
d o b ré n ákup n í možno s ti d o s tu p no s t ku ltu rn ích zařízen í
18% 17%
b lízko s t zdrav otn ický ch zařízen í
31%
d o s tu p n os t š kol (mateřs ké a základ n í)
39%
p říjemn é s íd liš tě p ro klidn é b y d len í žijí zd e p řev ážn ě s lu š n í lid é
20%
d o s tatek mís t p ro od p o čin ek a pro cházky
39% 45%
d os tatek zelen ě d o brá do s tup n o s t cen tra (M HD)
44%
N = 356
Respondenti mohli zaškrtnout až 4 odpovědi, součet procent je tedy vyšší než 100%. 6
Vyhodnocení dotazníkového šetření květen 2009 Následně jsme se ptali, co by naopak bylo vhodné v této části Prahy zlepšit (opět mohli uvést až čtyři odpovědi). Zde byly nejčastěji uvedeny problémy s čistotou (46 %) a s parkováním (45 %) – opět šlo nejvíce o lokalitu ohraničenou ulicemi Novodvorská, Nad Koupadly a Vavřenova. Naopak nejméně co zlepšovat je v oblasti životního prostředí (6 %) a v možnostech trávení volného času (10 %) – vše ostatní je v Grafu 6. Respondenti měli také možnost formulovat vlastní návrhy. Zde se častěji objevovaly požadavky úklidu psích exkrementů, postihovat neukázněné majitele psů (uvedeno 5 krát), dále byl zájem o kino (4x) a hřiště (3x), někteří lidé chtějí více uklízet lesopark (3x), jiní navrhují zlepšit intervaly MHD (2x) a nezastavovat prostor novými domy (2x). Graf 6 – Návrhy na zlepšení 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
čistota a úklid 33%
dopravní zatížení
31%
problémy s parkováním
45%
hluk (z dopravy - Jižní spojka, ulice Novodvorská)
27%
vybavenost městským mobiliářem (koše, lavičky)
36%
vzhled veřejných prostranství
29%
rekonstrukce prostranství před kulturním centrem
možnosti trávení volného času N = 356
50% 46%
bezpečnost
životní prostředí
45%
28%
6% 10%
Respondenti mohli zaškrtnout až 4 odpovědi, součet procent je tedy vyšší než 100%
Následující otázka se týkala přímo toho, co by se mělo zlepšit na veřejných prostranstvích (opět bylo možno uvést až čtyři možnosti z jedenácti dotazníkem nabídnutých). Tři čtvrtiny dotázaných uvedly problém s vandalismem – sprejery, poničenými fasádami nebo neudržovanými reklamními plochami. 42 % lidí také uvedlo špatný technický stav chodníků, okolo třetiny dotázaných vidí problém v nedostatku odpadkových košů a v čistotě chodníků. Další kategorie byly uvedeny méně než pětinou respondentů (stav vozovek či údržba zeleně). V přímých návrzích obyvatel sídliště Novodvorská se zde znovu objevovaly stížnosti na neukázněné pejskaře, přemnožené holuby a nedostatečný úklid v lesoparku a na zastávkách MHD. 20 % lidí ovšem uvedlo, že nic není třeba zlepšovat, že je vše v pořádku.
7
Vyhodnocení dotazníkového šetření květen 2009 Dále jsme se ptali, jaké úpravy by lidé uvítali ohledně zeleně. Zde bylo nejčastěji uvedeno zamezení sešlapávání zeleně, způsobované tím, že si lidé zkracují cestu. Dotazovaní mohli uvést dvě odpovědi a tuto uvedli ve 38 % případů. Větší zájem byl také o lepší údržbu stávající vysoké zeleně (stromů) (26 %) a prořezávání husté křovinaté zeleně (25 %) – ostatní viz Graf 7. Graf 7 – Úpravy zeleně 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
prořezání husté křovinaté zeleně
25%
lepší údržba stávající vysoké zeleně (stromy atd.)
26%
lepší údržba nízké zeleně (sekání trávy, nižší keře)
35%
12%
zamezení sešlapávání zeleně (lidé si zkracují cestu)
38%
celková obnova zeleně
12%
větší množství zeleně (zejména stromů a keřů)
13%
nic není potřeba
12%
nevím
N = 356
40%
3%
Respondenti mohli zaškrtnout až 2 odpovědi, součet procent je tedy vyšší než 100% Ve volných odpovědích respondentů na úpravy zeleně byla znovu zmiňována údržba lesoparku, jeho čištění a problém s psími exkrementy. Také bylo několikrát zmíněno prořezávání keřů a úklid odpadků v nich.
4. Spolupráce obyvatel V dalších několika otázkách jsme se soustředili na to, jakou mají obyvatelé sídliště Novodvorská představu o své spolupráci a svém zapojení do úprav veřejných prostor, v nichž žijí. Hned první otázka ukázala převládající dojem o obyvatelích velkoměsta. Respondenti si měli vybrat jeden z výroků, které charakterizují jejich spoluobčany ve vztahu k místu, kde žijí. Více než polovina z dotázaných uvedla výrok: „Každý si řeší jen své problémy a nezajímá se o své okolí.“ Většinou jsou tedy skeptičtí k představě, že by se lidé byli ochotni aktivně zajímat o své okolí. Dalších 30 % respondentů soudí, že jejich spoluobčané sice k místu, kde žijí, lhostejní nejsou, ale nemají možnost přispět k žádnému zlepšení. Pouze 8 % lidí, kteří vyplňovali dotazník, má pocit, že ostatní se aktivně podílejí na zlepšování svých životních podmínek.
8
Vyhodnocení dotazníkového šetření květen 2009 Tabulka 5 – Vztah občanů k místu, kde žijí tvrzení
četnost v %
každý si řeší jen své problémy a nezajímá se o své okolí
53
lidé nejsou lhostejní k životním podmínkám ve svém okolí, ale nemají možnost přispívat k jejich zlepšení
Přestože přílišnou
lidé
aktivitu
a
od
31
lidé jsou aktivní a podílejí se na zlepšování životních podmínek v místě svého bydliště
8
nevím
8
sebe
zájem
obecně o
okolí
neočekávají, v případě radnice si naopak myslí, že by při plánování důležitých změn
Graf 8 - Spolupráce radnice ano 79%
ne, stačí informovat 17%
měla spolupracovat s občany. Tento názor zastává celých 79 % respondentů. 17 % zastává názor, že postačí, když radnice o změnách občany řádně informuje, téměř
nevím 2%
nikdo si ale nemyslí, že by měla radnice
ne - sama 2%
N = 352
rozhodovat sama – viz Graf 8.
Při otázce, jakým způsobem by se konkrétně byli dotazovaní ochotni podílet na úpravách veřejných prostor (mohli uvést dvě odpovědi), nejvíce lidí (40 %) uvedlo příležitostnou pomoc s úklidem v okolí jejich domu. 23 % by ještě bylo ochotno navrhovat změny spolu s radnicí a 19 % by se bylo ochotno více starat o zeleň u domu – ostatní viz Graf 9. Z výsledků je zřejmé, že mezi obyvateli sídliště se formuje relativně významná skupina lidí, kterým není lhostejný vzhled jejich okolí a chtějí se na něm do budoucna podílet. Ve vlastních návrzích jak pomoci dotázaní často uváděli důvody, proč pomáhat nemohou (zdravotní důvody, nedostatek času…). Nemožnost aktivní participace ze zdravotních důvodů je zde ovšem vzhledem k počtu důchodců ve vzorku jistě častější. Graf 9 – Způsoby podílení se na úpravách veřejného prostoru 23%
spolu s radnicí navrhnout změny přiložit "ruku k dílu" při realizaci navržených změn
10%
příležitostně pomoci s úklidem v okolí mého domu zúčastnit se soutěže o nejlépe upravené okolí domu
40% 5%
pravidelně (např. 1krát ročně) pomoci s úklidem
16%
více se starat o zeleň u domu (údržba předzahrádek, květin) jiné nevím
19% 4%
10%
N = 356
Respondenti mohli zaškrtnout až 2 odpovědi, součet procent je tedy vyšší než 100 9
Vyhodnocení dotazníkového šetření květen 2009 V poslední z těchto otázek jsme se ptali, jaké změny by respondenti navrhli, pokud by měli možnost rozhodovat o vzhledu veřejných prostranství. Mohli uvést až dvě odpovědi, ale většinou měli jasno: polovina dotázaných by zamezila rušení veřejné zeleně a veřejných prostranství v zájmu parkování či podnikatelských aktivit. 28 % lidí, kteří vyplňovali dotazník, by prosadilo vznik oplocených výběhů pro psy a čtvrtina by budovala mikroparky, tedy místa či zákoutí k odpočinku (dále viz Graf 10). V dalších námětech se potom objevovala stavba dětských hřišť, sportovišť a jejich oplocení, úpravy lesoparku nebo stavění cyklostezek. Graf 10 – návrhy změn na veřejných prostranstvích
25%
budování mikroparků (míst k odpočinku) vznik oplocených výběhů pro psy
28%
úpravy vzhledu vnitrobloků (prostorů mezi panelovými domy)
21% 13%
budování míst pro hraní dětí vznik větších odpočinkových ploch (i s možností sportování)
19%
zamezit rušení veřejné zeleně a veřejných prostranství v zájmu parkování či podnikatelských aktivit
49%
situace je dobrá, není třeba nic měnit
3%
jiné
4%
N = 356
Respondenti mohli zaškrtnout až 2 odpovědi, součet procent je tedy vyšší než 100%
5. Čistota a nakládání s odpady Pražanů z Novodvorské jsme se dále zeptali, co vnímají jako nejčastější příčiny nepořádku a nečistoty v okolí jejich bydliště. Nejčastěji se objevil názor, že za znečištění můžou sami obyvatelé sídliště, především vandalové a sprejeři. To se domnívá celých 77% dotázaných. Druhou nejčastější příčinou znečištění jsou psí exkrementy, které jako zdroj znečištění sídliště vnímá téměř 60% dotázaných. Dalšími příčinami jsou oblasti blízko kontejnerů na odpad. Větší uklizenost v jejich okolí by uvítalo 37% respondentů a problém s přeplněnými kontejnery na tříděný odpad má 34% dotázaných (oproti tomu „pouhých“ 22% označilo jako problém přeplněnost kontejnerů na směsný odpad). Nedostatek odpadkových košů v ulicích je vnímán jako problém 36% respondentů (většinou v ulici Psohlavců a Vrbově ulici). Problém naopak není v chování místních podnikatelů a firem. Ty jako problémové v tomto směru vnímá pouhých 7% dotázaných.
10
Vyhodnocení dotazníkového šetření květen 2009 Graf 11- Příčiny nepořádku a nečistoty neukázněnost obyvat el
77% 16%
není zajišt ěn čast ější úklid ulic a chodníků
36%
málo odpadkových košů v ulicích
37%
nedostat ečný úklid v okolí kont ejnerů přeplněné kont ejnery (popelnice) na směsný odpad
22% 59%
problémy se psími exkrement y 34%
přeplněné kont ejnery na t říděný odpad 5%
nevhodné umíst ění kont ejnerů (popelnic) na směsný odpad žádný problém s čist ot ou na sídlišt i Novodvorská není jiné N = 354
9% 1% 5%
nevím
Respondenti mohli zaškrtnout až 4 odpovědi, součet procent je tedy vyšší než 100% Původ znečištění
četnost v %
nezodpovědní místní obyvatelé
41
místní podnikatelé a firmy zde sídlící
7
různé problémové osoby (např. bezdomovci)
32
psi, resp. jejich nezodpovědní majitelé
45
vandalové (sprejeři atd.)
46
problémová mládež
17
jiné
2
nevím, nedokážu posoudit
1
Respondenti mohli zaškrtnout až 2 odpovědi, součet procent je tedy vyšší než 100%
11
Vyhodnocení dotazníkového šetření květen 2009 Nejproblémovějšími oblastmi, co se čistoty týče, se v tomto směru především jeví okolí zastávek MHD, dále pak okolí velkých kontejnerů a v nejrůznějších zákoutích a opuštěných míst v zeleni. Pouhé jedno procento dotázaných se domnívá, že je sídliště čisté, bez nepořádku – viz graf 11.
G r a f 1 1 - M í s t a s n e j vě t š í m i pro bl é m y s č i s to t o u a po ř á dk e m o k o lí z a st áv e k M H D
65%
z á k o ut í a o p ušt ě n á m íst a v z e le n i
35%
o k o lí n o n - st o p bar ů, h e r e n a p o do bn ý c h z ař íz en í
12% 43%
o k o lí k o n t ejn e r o v ý c h st á n í t a k o v á m íst a z de n e jso u
1% 11%
jin é N = 2%
n e v ím
Respondenti mohli zaškrtnout až 6 odpovědí, součet procent je tedy vyšší než 100% Dále jsme se občanů zeptali, jak by zlepšili nakládání s tříděným odpadem. Pro jeho častější svozy se vyjádřilo 40% občanů a pro více kontejnerů na tříděný odpad je 31% dotázaných (jen připomeňme, že 34% občanů se domnívá, že jsou často přeplněné). Pro vyšší vzdělávání svých spoluobčanů v oblasti třídění odpadu se vyjádřilo 30% dotázaných a 23% se domnívá, že by se mohl rozšířit počet míst s takovými kontejnery.
Graf 12 - Zlepšení nakládání s tříděným odpadem častější svozy tříděného odpadu
40% 23%
více míst s kontejnery na tříděný odpad lépe řešit umístění nádob na tříděný odpad
14%
zvýšení počtu kontejnerů a odpadových nádob na tříděný odpad (zejména na papír a plasty) větší povědomí o nutnosti a pravidlech třídění odpadu
31% 30% 7%
nic není potřeba, současný stav je dostatečný
5%
jiné N = 340
2%
nevím
Respondenti mohli zaškrtnout až 2 odpovědi, součet procent je tedy vyšší než 100%
12
Vyhodnocení dotazníkového šetření květen 2009 6. Trávení volného času Důležitou součástí života ve městě a indikátorem kvality městského prostředí jsou způsoby, jakými je možné ve městě trávit volný čas. Našich respondentů jsme se tedy zeptali, jak by jim město mohlo usnadnit aktivní trávení volného času. Nejvíce dotázaných by si přálo zbudovat oddechový areál s dostatečným množstvím míst k odpočinku osazených lavičkami (58%, především starších občanů). S tím je také spojeno občany vyjádřené přání po zbudování kvalitnější stezky pro pěší lemované zelení (38%). Pro lepší využití veřejných víceúčelových hřišť se vyslovilo 28% dotázaných a nezanedbatelné procento se vyjádřilo pro zbudování a rozšíření cyklistických stezek. Pouhých 7% dotázaných se vyjádřilo ve smyslu, že je vše v pořádku a s aktivním trávením volného času na sídlišti nemají větší problém. Tabulka 6 Co by zlepšilo aktivní trávení volného času
četnost v %
cyklistické stezky
24
kvalitnější cesty pro pěší procházky v zeleni
38
oddechový areál s množstvím laviček a míst k odpočinku
58
více víceúčelových hřišť pro různé sporty (příp. větší využití školních hřišť)
28
místo pro volný pohyb a cvičení psů
20
nic nového není třeba, stávající stav je dostatečný
7
jiné
11
nevím
6 Respondenti mohli zaškrtnout až 3 odpovědi, součet procent je tedy vyšší než 100%
Když jsme občanům sídliště Novodvorská předložili k posouzení konkrétní sportovní akce, setkali se s nezanedbatelným zájmem. Největší potenciál skýtají nejrůznější zábavní akce pro rodiny s dětmi (například putování pohádkovým lesem, popřípadě nejrůznější hry s ekologickým zaměřením – např. „Ekoolympiáda“). Pro nejrůznější společenské akce pro dospělé se vyjádřilo 23% dotázaných a sportovního klání pro občany sídliště, kteří nejsou organizovaní v žádném sportovním spolku by se rádo zúčastnilo rovněž 23% dotázaných. Nezanedbatelné množství respondentů (29%) je na druhou stranu spokojena se sportovním vyžitím v rámci sídliště, respektive jim sport v životě výrazněji nechybí či jezdí za sportem jinam (viz Graf 12).
Graf 12 - Jaké sportovní akce byste uvítali? sportovní klání pro lidi ze sídliště, kteří nejsou nikde organizováni a jen si chtějí zasportovat sportovně společenská akce, která by zviditelnila sídliště Novodvorská společenská akce pro rodiny s dětmi s ekologickým zaměřením (např. „Ekoolympiáda“) zábavné akce pro rodiny s dětmi, např. putování pohádkovým lesem
23% 15% 21% 33%
společenské akce pro dospělé
23% 29%
nic mi nechybí jiné N = 333
nevím
5% 10%
Respondenti mohli zaškrtnout až 3 odpovědi, součet procent je tedy vyšší než 100%
13
Vyhodnocení dotazníkového šetření květen 2009 Převážná většina respondentů (52%) ale uznává, že je na sídlišti nedostatek prostředků jejichž prostřednictvím by mohla mládež trávit volný čas. 30% dotázaných se pak domnívá, že to jsou právě senioři, kteří nemají na sídlišti dostatek těchto možností. U ostatních skupin obyvatel se toto jako významnější problém neprojevuje.
Graf 13 - Na sídlišti jsou nedostatečné možnosti trávení volného času pro: 10%
malé děti
52%
dospívající mládež 12%
mladí lidé
11%
mladé rodiny s nejmenšími dětmi
11%
střední generace
30%
senioři jiné N = 334
1% 18%
nevím
Respondenti mohli zaškrtnout až 2 odpovědi, součet procent je tedy vyšší než 100% 7. Informovanost a komunikace s Úřadem MČ Praha 4 Co se týče informačních kanálů, kterými se dostávají informace o dění v městské části do povědomí občanů, nejvýznamnějším zdrojem je radniční zpravodaj Tučňák (93%), dále se občané informují na internetových stránkách radnice (22%), či v informačních centrech MČ Prahy 4. Je vidět, že tradiční způsob informování obyvatel, jakým jsou úřední vývěsky, nefunguje. Pouhých 6% respondentů je sleduje (oproti tomu 14% respondentů si všímá plakátů či letáků). Ani sousedská komunikace, jejímž tématem jsou události ze sídliště není příliš rozvinuta (pouhých 10% obyvatel dozvídá tento typ informací z doslechu). Účast na jednání zastupitelstva také vůbec není běžným jevem. Tabulka 7 Využívané informační kanály o dění v městské části Praha 4
četnost v %
přátelé, známí
11
informační zpravodaj radnice „Tučňák“
93
osobní návštěva přímo na úřadě
5
telefonát na Úřad MČ Praha 4
9
úřední deska, vývěsky
6
besedy s občany
1
účast na jednání zastupitelstva
0
plakátovací plochy, letáky
14
internetové stránky radnice
22
z informačních center MČ
16
z doslechu
10
informace nevyhledávám, nemám o ně zájem
0
jiné
0
nevím
0
Respondenti mohli zaškrtnout jednu nebo více odpovědi, součet procent je tedy vyšší než 100% 14
Vyhodnocení dotazníkového šetření květen 2009 Pokud občané s úřadem potřebují komunikovat, ne jen pasivně přejímat informace, nejčastěji se v takovémto případě obracejí na informační centra MČ (54%) či přímo osobně na konkrétní oddělení městského úřadu (46%). 27% využívá email, což je více než komunikace po telefonu, kterou preferuje 17% respondentů. Dopis jakožto tradiční způsob komunikace už využívá minimum občanů (5%). Tabulka 8 Komunikace s Úřadem MČ Praha 4
četnost v %
osobní kontakt přímo na úřadě
46
vyřizování/podání žádostí na informačních centrech MČ
54
písemný styk prostřednictvím České pošty
5
telefonická komunikace
17
e-mailová komunikace
27
jiné
1
nevím
2
Respondenti mohli zaškrtnout až 2 odpovědi, součet procent je tedy vyšší než 100%.
Dotazníkové šetření odhaluje, že běžnou praxí je být v kontaktu s MÚ Praha 4 1-2krát ročně (či méně často) - tak alespoň odpověděla drtivá většina obyvatel sídliště Novodvorská (70%). Jedna pětina občanů pak kontaktuje úřad častěji.
Graf 14 - Frekvence kontaktu s MČ Praha 4 příležitostně (36krát za rok) 20% jen zřídka (max.12krát ročně) 70%
často (více než 6krát ročně) 2%
nevím 8%
N = 356
Pozitivní zprávou je, že více než polovina respondentů (51%) by měla zájem zúčastnit se veřejné diskuse s představiteli MČ a dalšími obyvateli sídliště Novodvorská o změnách v této části Prahy. Převážně se jednalo o obyvatele starších 55-ti let. Naproti tomu 20% dotázaných odpovědělo, že by se setkání jistě nezúčastnilo a zbylá čtvrtina zatím ještě není rozhodnuta.
15
Vyhodnocení dotazníkového šetření květen 2009 Shrnutí •
Podle 63% respondentů se okolí za poslední 3 roky změnilo k lepšímu, 20% uvedlo, že vše zůstalo asi tak stejné. Celkově nespokojených bylo pouhých 16% dotázaných, podle nichž se jejich okolí zhoršilo. Většina nespokojených (přes 55% z nich) pochází z lokality ohraničené ulicemi Novodvorská, Nad Koupadly a Vavřenova (včetně ulice Jílovské).
•
Největší přednosti sídliště Novodvorská naši respondenti viděli v dostatečných možnostech k nakupování (81%), v dostatku zeleně (45%), v dobré dostupnosti do centra (44%), v klidném bydlení nebo dostatečném množství míst pro odpočinek a procházky (39 %).
•
Naopak jako nejčastější problémy vidí respondenti problémy s čistotou sídliště (46%) a s parkováním (45%) – opět šlo nejvíce o lokalitu ohraničenou ulicemi Novodvorská, Nad Koupadly a Vavřenova. Naopak nejméně deklarované nespokojenosti se objevilo v možnostech trávení volného času (10%).
•
Co se nejvýraznějšího vnímaného problému, a to čistoty sídliště týče, tři čtvrtiny dotázaných na sídlišti vidí problém s vandalismem – především se sprejery, kteří ničí fasády domů a více jak polovinu obyvatel tíží problém s psími exkrementy v ulicích (zapříčiněné neukázněným chováním majitelů psů). Dalšími problémy v oblasti čistoty sídliště je nedostatek odpadkových košů (především v ulici Psohlavců a Vrbově ulici) a obecně problém nedostatečného úklidu v okolí kontejnerů a u zastávek MHD.
•
Dalším problémem sídliště je špatný technický stavu chodníků (42% respondentů).
•
Co se třídění odpadu týče, třetina občanů se domnívá, že jsou kontejnery často přeplněné a pro jeho častější svozy se vyjádřilo 40% občanů, zatímco pro více kontejnerů na tříděný odpad se vyjádřilo 31% dotázaných.
•
Co se zlepšení kvality trávení volného času týče, celkově nejsou volnočasové aktivity vnímány jako výrazný problém, ale pokud lze něco zlepšit, tak by 58% (především starších občanů) uvítalo zbudování oddechového areálu s dostatečným množstvím míst k odpočinku osazených lavičkami. S tím je také spojeno občany vyjádřené přání po zbudování kvalitnější stezky pro pěší lemované zelení (38%) a pro lepší využití veřejných víceúčelových hřišť se vyslovilo 28% dotázaných.
•
Více než polovina respondentů (52%) ale v zápětí uznává, že na sídlišti je nedostatek takových prostředků, jejichž prostřednictvím by mohla mládež trávit volný čas. 30% dotázaných se pak domnívá, že to jsou právě senioři, kteří nemají na sídlišti dostatek těchto možností.
•
Co se konkrétních sportovních aktivit týče, největší návštěvní potenciál skýtají nejrůznější zábavní akce pro rodiny s dětmi.
•
Nejvýraznějším zdrojem informací o dění na Praze 4 je zpravodaj Tučňák, dále pak webové stránky MČ Praha 4.
•
Pokud občané s úřadem potřebují komunikovat, nejčastěji se v takovémto případě obracejí na informační centra MČ (54%) či přímo osobně na konkrétní oddělení městského úřadu (46%).
•
79% respondentů si myslí, že by při plánování důležitých změn ve městě měla radnice spolupracovat s občany.
•
Veřejného setkání by se potenciálně zúčastnila polovina našich dotázaných, 23% respondentů by v dlouhodobé spolupráci s radnicí rádo navrhovalo změny na sídlišti, přičemž 40% dotázaných deklarovalo, že by bylo ochotno příležitostně pomoci s úklidem v okolí jejich domu.
16
